MEZINÁRODNÍCH SMLUV
Ročník 2009
SBÍRKA
MEZINÁRODNÍCH SMLUV
ČESKÁ REPUBLIKA
Částka 16 Rozeslána dne 29. května 2009 Cena Kč 29,–
O B S A H :
43. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2002 Sb. m. s.
43
SD ĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2002 Sb. m. s
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje nové znění českého překladu Trestněprávní úmluvy o korupci1), které nahrazuje český překlad Úmluvy vyhlášený pod č. 70/2002 Sb. m. s.
1) Trestněprávní úmluva o korupci, přijatá dne 27. ledna 1999 ve Štrasburku, byla vyhlášena pod č. 70/2002 Sb. m. s.
PŘEKLAD
Preambule
TRESTNĚPRÁVNÍ ÚMLUVA O KORUPCI
Štrasburk, 27. 1. 1999
Členské státy Rady Evropy a ostatní signatářské státy této Úmluvy,
uvažujíce, že cílem Rady Evropy je dosažení vyššího stupně jednoty mezi jejími členy, uznávajíce význam podpory spolupráce s ostatními signatářskými státy této Úmluvy,
jsouce přesvědčeny o nutnosti usilovat přednostně o prosazování společných postupi zaměřených na ochra- nu společnosti proti korupci, včetně přijetí příslušné legislativy a preventivních opatření,
zdirazňujíce, že korupce ohrožuje zákonnost, demokracii a lidská práva, podrývá dobrý zpisob vlády, zásady solidnosti a sociální spravedlnosti, zkresluje konkurenceschopnost, brzdí ekonomický rozvoj a ohrožuje stabilitu demokratických institucí a morální základy společnosti,
věříce, že účinný boj proti korupci vyžaduje intenzivní, rychlou a dobře fungující mezinárodní spolupráci v trestních věcech,
vítajíce poslední vývoj, který dále přispěl ke zlepšení mezinárodního pochopení a spolupráce v boji proti korupci, včetně akcí Spojených národi, Světové banky, Mezinárodního peněžního fondu, Světové obchodní organizace, Organizace amerických státi, OECD a Evropské unie,
vzhledem k Akčnímu programu zaměřenému proti korupci přijatému Výborem ministri Rady Evropy v listopadu 1996, řídíce se doporučeními 19. Konference evropských ministri spravedlnosti (Valletta, 1994),
zdirazňujíce v tomto směru význam účasti nečlenských státi na aktivitách Rady Evropy v boji proti korupci a oceňujíce jejich cenný příspěvek k realizaci Akčního programu zaměřeného proti korupci,
dovolávajíce se dále, že Rezoluce č. 1 přijatá evropskými ministry spravedlnosti na jejich 21. Konferenci (Praha, 1997) doporučila urychlenou realizaci Akčního programu zaměřeného proti korupci, zejména pak včas- ného vypracování trestněprávní úmluvy zajišíující koordinované obvinění z trestných čini korupce, zintenzív- něnou spolupráci při stíhání těchto trestných čini, jakož i následné účinné mechanismy přístupné jak členským, tak i nečlenským státim na základě rovnoprávnosti,
majíce na paměti, že hlavy státi a zástupci vlád v Radě Evropy rozhodli při příležitosti jejich Druhého summitu konaného ve Štrasburku ve dnech 10. a 11. října 1997, že bude nutno najít společnou odpověď na výzvu kladenou náristem korupce a přijmout Akční plán za účelem podpory spolupráce v boji proti korupci ve spojení s organizovaným zločinem a praním špinavých peněz, ukládají Výboru ministri, aby inter alia zabezpečil xxxxx- xxxx dopracování mezinárodních právních dokumenti podle Akčního programu týkajících se boje proti korupci,
uvažujíce dále, že Rezoluce (97) 24 týkající se dvaceti hlavních zásad pro boj proti korupci, přijatá dne
6. listopadu 1997 Komisí ministri na jejím 101. zasedání, zdirazňuje nutnost urychleného dopracování mezi- národních právních dokumenti podle Akčního programu týkajících se boje s korupcí,
vzhledem k přijetí Rezoluce (98) 7 Výborem ministri na jeho 102. zasedání dne 4. května 1998 týkající se vytvoření rozšířené dohody zakládající „Skupinu státi proti korupci – GRECO“, která má za cíl zlepšit aktivity svých členi v boji proti korupci při disledném plnění všech jejích závazki v této oblasti,
se dohodly na následujícím:
KAPITOLA I – TERMINOLOGIE
Článek 1 – Terminologie
Pro účely této Úmluvy:
a) výraz „veřejný činitel“ je vykládán s odvoláním na definici pojmu „úředník“, „státní úředník“, „starosta“,
„ministr“ nebo „soudce“ obsaženou ve vnitrostátním právu státu, v němž tato osoba vykonává tuto funkci, přičemž jsou takto užita v trestním právu,
b) výrazem „soudce“ uvedeným ad a) shora se rozumí státní zástupci a vykonavatelé soudcovských funkcí,
c) v případě řízení, ve kterém vystupuje veřejný činitel jiného státu, miže stát, který vede trestní stíhání, užít definici veřejného činitele pouze v rozsahu, v jakém je v souladu s jeho vnitrostátní právní úpravou,
d) výrazem „právnická osoba“ se rozumí subjekt mající takové postavení podle vnitrostátního práva, vyjma státi nebo jiných veřejných subjekti vykonávajících státní pravomoc a vyjma veřejných mezinárodních organizací.
KAPITOLA II – OPATŘENÍ, KTERÁ JE NUTNÉ UČINIT NA NÁRODNÍ ÚROVNI
Článek 2 – Podplácení tuzemských veřejných činitelů
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná pro to, aby nabídka, slib nebo poskytnutí nepatřičné výhody přímo či nepřímo nějakou osobou veřejnému činiteli této smluvní strany, aí již přímo jemu nebo někomu jinému, aby jednal anebo nejednal při výkonu jeho funkce, bylo pokládáno za trestný čin podle tuzemského práva, je-li tento čin spáchán úmyslně.
Článek 3 – Přijímání úplatku tuzemskými veřejnými činiteli
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná pro to, aby přímý či nepřímý požadavek nebo přijetí neoprávněné výhody veřejného činitele smluvní strany pro sebe či pro někoho jiného, nebo přijetí nabídky či slibu takové neoprávněné výhody, aby jednal anebo nejednal při výkonu jeho funkce, bylo pokládáno za trestný čin podle tuzemského práva, je-li tento čin spáchán úmyslně.
Článek 4 – Úplatkářství členů tuzemských parlamentních shromáždění
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, dopustí-li se ho osoba, která je členem tuzemského parlamentního shromáždění se zákonodárnou nebo správní pravomocí.
Článek 5 – Úplatkářství zahraničních veřejných činitelů
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, dopustí-li se ho veřejný činitel jiného státu.
Článek 6 – Úplatkářství členů zahraničních parlamentních shromáždění
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, dopustí-li se ho osoba, která je členem jakéhokoli parlamentního shromáždění se zákonodárnou nebo správní pravomocí v jiném státě.
Článek 7 – Podplácení v soukromém sektoru
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby přímá či nepřímá nabídka, slib nebo poskytnutí nepatřičné výhody v rámci obchodní činnosti osobám, které řídí nebo pracují v jakékoli pozici v subjektech soukromého sektoru, aí již jim samotným nebo někomu jinému, aby jednaly nebo naopak nejednaly, a tím porušily své povinnosti, bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, je-li takový čin spáchán úmyslně.
Článek 8 – Přijímání úplatku v soukromém sektoru
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání osob, které řídí či pracují v jakékoli pozici v subjektech soukromého sektoru, a které přímo či nepřímo požadovaly nebo přijímaly nepatřičnou výhodu nebo příslib, aí již pro sebe nebo pro někoho jiného, nebo přijaly nabídku takové
výhody, nebo by nějakým zpisobem jednaly nebo naopak nejednaly, a tím porušily své povinnosti, bylo poklá- dáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, je-li takový čin spáchán úmyslně.
Článek 9 – Úplatkářství veřejných činitelů mezinárodních organizací
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedené v článcích 2 a 3 bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, dopustí-li se ho kterýkoli funkcionář nebo jiný smluvní zaměstnanec ve smyslu statutu úředníki kterékoli mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu, jejíž je smluvní strana členem, a jakákoliv jiná osoba, aí již vyslaná k takovéto organizaci, či nikoliv, zastávající funkce odpovídající funkcím vykonávaným těmito funkcionáři nebo úředníky.
Článek 10 – Úplatkářství členů mezinárodních parlamentních shromáždění
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedené v článku 4 bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva, dopustí-li se ho členové parlament- ních shromáždění mezinárodních nebo nadnárodních organizací, jichž je smluvní strana členem.
Článek 11 – Úplatkářství soudců a úředníků mezinárodních soudních orgánů
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedená v článcích 2 a 3 byla pokládána za trestný čin podle vnitrostátního trestního práva, dopustí-li se ho soudce nebo soudní úředník mezinárodního soudu, jehož soudní pravomoc je přijata smluvní stranou.
Článek 12 – Nepřímé úplatkářství
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jakýkoliv přímo či nepřímo daný příslib, nabídka nebo poskytnutí nepatřičné výhody komukoliv, kdo prohlašuje či po- tvrzuje, že je schopen mít nepatřičný vliv na rozhodovací pravomoc osoby uvedené v článcích 2, 4 až 6 a 9 až 11, aí již taková nepatřičná výhoda je pro něho samotného nebo pro někoho jiného, jakož i požadavek nebo přijetí nabídky nebo příslibu takové výhody za účelem tohoto ovlivnění, bez ohledu na to, zda ovlivnění bylo vykonáno nebo, zda předpokládaný vliv zpisobil nebo nezpisobil zamýšlený výsledek, bylo pokládáno podle vnitrostát- ního práva za trestný čin, je-li takový čin spáchán úmyslně.
Článek 13 – Praní špinavých peněz získaných korupčními trestnými činy
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby jednání uvedené v odstavcích 1 a 2 článku 6 Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosi ze zločinu (číslo ETS 141) za podmínek v nich uvedených, jestliže predikovaný trestný čin je jedním z trestných čini podle článki 2 až 12 této Úmluvy v rozsahu, ve kterém tato smluvní strana neučinila výhradu nebo prohlášení s ohledem na tyto trestné činy nebo nepovažuje takové činy za závažné pro účel související s její legislativou týkající se praní špinavých peněz, bylo pokládáno za trestný čin podle vnitrostátního práva.
Článek 14 – Trestné činy páchané v souvislosti s účetnictvím
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby za činy podléhající trestním nebo jiným sankcím podle vnitrostátního práva byly pokládány následující úmyslně spáchané činy nebo opomenutí při páchání, zatajení nebo zamlčení trestných čini zmíněných v článcích 2 až 12 v rozsahu, ve kterém smluvní strana neučinila výhradu nebo prohlášení:
a) vystavení nebo použití faktury nebo jiného účetního dokladu nebo záznamu obsahujícího mylnou nebo neúplnou informaci,
b) nezákonné opomenutí provést záznam platby.
Článek 15 – Spoluúčast
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nutná pro to, aby pomoc či navádění ke spáchání trestných čini uváděných v této Úmluvě byla pokládána za trestný čin podle vnitrostátního práva.
Článek 16 – Imunita
Ustanovení této Úmluvy nejsou na újmu ustanovením jakékoliv smlouvy, protokolu nebo statutu, jakož i na újmu textim, kterými jsou uplatňovány, ve vztahu k odnětí imunity.
Článek 17 – Soudní pravomoc
1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby byla stanovena její soudní pravomoc týkající se trestných čini uvedených v článcích 2 až 14 této Úmluvy, jestliže:
a) trestný čin je spáchán zcela nebo zčásti na jejím území,
b) pachatel je jejím státním příslušníkem, jejím veřejným činitelem nebo členem tuzemského veřejného shro- máždění,
c) trestný čin se týká jejího veřejného činitele nebo člena tuzemského veřejného shromáždění anebo osoby uvedené v článcích 9 až 11, která je zároveň jejím státním příslušníkem.
2. Každý stát miže v době podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu prohlásit oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že si vyhrazuje právo neužít nebo užít pouze ve zvláštních případech nebo podmínkách pravidla o soudní pravomoci stanovená v od- stavcích 1b) a c) tohoto článku nebo některé jejich části.
3. Jestliže smluvní strana využila možnost výhrady upravené v odstavci 2 tohoto článku, přijme taková opatření, která jsou nutná k tomu, aby byla upravena soudní pravomoc týkající se trestných čini uváděných v této Úmluvě, a to v případech, kdy údajný pachatel se nachází na jejím území a jestliže jej nevydá jiné smluvní straně výslovně z divodu jeho státní příslušnosti po podání žádosti o jeho vydání.
4. Tato Úmluva nevylučuje trestněprávní pravomoc vykonávanou smluvní stranou v souladu s jejím vnitro- státním právem.
Článek 18 – Odpovědnost právnických osob
1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že právnickým osobám bude stanovena odpovědnost za trestné činy týkající se podplácení, nepřímého úplatkářství a praní špinavých peněz uváděných v této Úmluvě, které byly spáchány v její prospěch fyzickou osobou jednající buď individuálně nebo jako člen orgánu právnické osoby a mající vedoucí postavení v rámci tohoto subjektu, které je založeno na:
– oprávnění zastupovat právnickou osobu, nebo
– oprávnění vydávat rozhodnutí jménem právnické osoby, nebo
– oprávnění vykonávat kontrolní činnost v rámci právnické osoby,
jakož i v takovém případě, kdy taková fyzická osoba je spolupachatelem nebo podněcovatelem shora uvedených trestných čini.
2. Kromě již zmíněných případi v odstavci 1 učiní každá smluvní strana nezbytná opatření k tomu, aby mohla být uplatněna odpovědnost právnické osoby v případě, kdy absence dohledu nebo kontroly fyzické osoby uvedené v odstavci 1 umožnila spáchání trestných čini uvedených v odstavci 1 ve prospěch této právnické osoby osobou fyzickou, která je jí podřízena.
3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavci 1 a 2 nevylučuje trestní řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli, podněcovateli nebo spolupachateli trestných čini uvedených v odstavci 1.
Článek 19 – Sankce a opatření
1. Vzhledem k závažnosti trestných čini stanovených v této Úmluvě zajistí každá smluvní strana, s ohledem na trestné činy uváděné v článcích 2 až 14, účinné, přiměřené a odrazující sankce a opatření, včetně tresti zahrnujících odnětí svobody, které mohou vést k vydání, jestliže byly spáchány fyzickými osobami.
2. Každá smluvní strana zajistí, aby v případě odpovědnosti stanovené na základě článku 18 odst. 1 a 2 mohly být právnickým osobám ukládány účinné, přiměřené a odrazující trestní nebo netrestní sankce, včetně peněžitých tresti.
3. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby bylo umožněno konfiskovat nebo jinak postihnout prostředky a výnosy z trestných čini uváděných v této Úmluvě nebo majetek, jehož hodnota odpovídá těmto výnosim.
Článek 20 – Zvláštní orgány
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, aby bylo zajištěno, že určité osoby nebo orgány budou specializovány pro boj s korupcí. Budou mít potřebnou nezávislost v souladu se základními zásadami právního systému smluvní strany tak, aby byly schopny vykonávat svoje funkce účinně a oproštěny od nepřípustného tlaku. Smluvní strana zajistí, aby personál těchto orgáni byl odpovídajícím zpisobem vyškolen a aby pro jeho úkoly byly zajištěny příslušné finanční zdroje.
Článek 21 – Spolupráce s národními orgány a mezi nimi
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nutná k tomu, aby bylo zajištěno, že veřejné orgány, jakož i veřejní činitelé budou v souladu s vnitrostátním právem spolupracovat s těmi orgány, které odpovídají za vyšetřování a stíhání trestných čini, tím, že budou:
a) z vlastní iniciativy tyto posledně jmenované orgány informovat, jestliže k tomu existují oprávněné divody, že byl spáchán některý z trestných čini uvedených v článcích 2 až 14, nebo
b) poskytovat veškeré nezbytné informace na žádost těchto posledně jmenovaných orgáni.
Článek 22 – Ochrana spolupracovníků justice a svědků
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nutná k zajištění účinné a při- měřené ochrany pro:
a) ty, kteří oznamují trestné činy uvedené v článcích 2 až 14, nebo ty, kteří jinak spolupracují s orgány činnými v trestním řízení,
b) svědky, kteří poskytují svědectví týkající se těchto trestných čini.
Článek 23 – Opatření usnadňující shromažďování důkazů a zajištění výnosů
1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření včetně těch, která umožní použití zvláštních operativně pátracích prostředki v souladu s vnitrostátním právem, které umožní shromažďovat dikazy o trest- ných činech uvedených v článcích 2 až 14 této Úmluvy, a které umožní identifikovat, vyhledat, zajistit a zabavit prostředky a výnosy z korupční činnosti nebo majetek, jehož hodnota odpovídá těmto výnosim, které spadají do opatření stanovených v souladu s odstavcem 3 článku 19 této Úmluvy.
2. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby soudim nebo jiným příslušným orgánim byla udělena pravomoc přikázat, aby bankovní, finanční nebo obchodní zá- znamy byly dány k dispozici nebo aby byly zajištěny za účelem realizace opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
3. Bankovní tajemství se nesmí stát překážkou pro realizaci opatření upravených v odstavcích 1 a 2 tohoto
článku.
KAPITOLA III – KONTROLA IMPLEMENTACE
Článek 24 – Kontrola
Skupina státi proti korupci (GRECO) bude kontrolovat uplatňování této Úmluvy smluvními stranami.
KAPITOLA IV – MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 25 – Hlavní zásady a opatření týkající se mezinárodní spolupráce
1. Smluvní strany budou uskutečňovat vzájemnou spolupráci na základě ustanovení příslušných mezinárod-
ních smluv o mezinárodní spolupráci v trestních věcech nebo v rámci ujednání dohodnutých na základě jednotné nebo reciproční legislativy v souladu s jejich vnitrostátním právem, a to pokud možno v nejširším měřítku pro účely vyšetřování a řízení týkajících se trestných čini uvedených v této Úmluvě.
2. Jestliže žádný mezinárodní nástroj nebo dohoda, jež jsou zmíněné v odstavci 1 výše, není mezi smluvními stranami v platnosti, užijí se ustanovení článki 26 až 31 této kapitoly.
3. Články 26 až 31 této kapitoly se též použijí v případě, jsou-li příznivější než ustanovení mezinárodních smluv nebo dohod uvedených v odstavci 1.
Článek 26 – Vzájemná právní pomoc
1. Smluvní strany si budou navzájem poskytovat co možná nejširší vzájemnou právní pomoc rychlým vy- řizováním žádostí o pomoc od orgáni majících v souladu s vnitrostátním právem pravomoc vyšetřovat nebo trestně stíhat trestné činy uvedené v této Úmluvě.
2. Vzájemná právní pomoc podle odstavce 1 tohoto článku miže být odmítnuta, jestliže se dožádaná smluvní strana domnívá, že by vyhovění požadavku bylo v rozporu s jejími základními zájmy, narušovalo státní suverenitu, bezpečnost státu nebo veřejný pořádek.
3. Smluvní strany nebudou uplatňovat bankovní tajemství jako divod k odmítnutí spolupráce podle této kapitoly. Pokud to její vnitrostátní právo vyžaduje, miže smluvní strana požadovat, aby žádost o spolupráci, která by zahrnovala odtajnění bankovních údaji, byla povolena buď soudcem nebo jiným justičním orgánem, včetně státních zástupci, pisobí-li tyto orgány ve vztahu k trestným činim.
Článek 27 – Vydávání
1. Trestné činy citované v této Úmluvě jsou považovány za zahrnuté ve všech platných smlouvách o vydávání sjednaných mezi stranami jako trestné činy podléhající vydání. Strany se zavazují, že tyto trestné činy zahrnou jako trestné činy podléhající vydání do smluv, které mezi sebou budou uzavírat.
2. Jestliže smluvní strana podmiňuje vydání existencí smlouvy a obdrží žádost o vydání od jiné smluvní strany, se kterou smlouvu o vydání neuzavřela, miže tuto Úmluvu pokládat za právní základ pro vydání s ohle- dem na jakýkoliv trestný čin uvedený v této Úmluvě.
3. Smluvní strany, které nepodmiňují vydání existencí uzavřené smlouvy, budou uznávat, že trestné činy uvedené v této Úmluvě jsou trestnými činy, které podléhají vydání.
4. Vydání se řídí podmínkami stanovenými právem dožádané smluvní strany nebo smlouvami o vydání, a to i ohledně divodi, na základě nichž dožádaná smluvní strana miže vydání odmítnout.
5. Jestliže vydání pro trestný čin stanovený v této Úmluvě je odmítnuto výhradně kvili státní příslušnosti osoby, o jejíž vydání se žádá, anebo kvili tomu, že dožádaná strana se domnívá, že jí v tomto případě přísluší jurisdikce, pak dožádaná strana předloží případ svým kompetentním orgánim za účelem zahájení trestního stíhání, ledaže by s dožadující smluvní stranou bylo dohodnuto jinak, a o výsledku podá v řádném termínu zprávu dožadující smluvní straně.
Článek 28 – Spontánní informace
Bez újmy na vlastním vyšetřování nebo na zahájení řízení miže smluvní strana bez předchozího požadavku sdělit druhé smluvní straně informace o skutečnostech, uváží-li, že odhalení těchto informací by mohlo pomoci smluvní straně přijímající informace zahájit nebo provést vyšetřování nebo řízení týkající se trestných čini uvedených v této Úmluvě, nebo by mohlo vést k podání žádosti touto stranou podle této kapitoly.
Článek 29 – Ústřední orgán
1. Smluvní strany stanoví ústřední orgán, případně několik ústředních orgáni, které budou zasílat žádosti podle této kapitoly, budou na ně odpovídat, vyřizovat je nebo zařizovat jejich vyřízení prostřednictvím orgáni, které jsou k tomu příslušné.
2. Každá smluvní strana v době podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení
nebo listiny o přístupu oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy názvy a adresy orgáni ustanovených podle odstavce 1 tohoto článku.
Článek 30 – Přímý styk
1. Ústřední orgány se stýkají mezi sebou přímo.
2. V naléhavých případech mohou být žádosti o právní pomoc a s tím spojená sdělení zasílány justičními orgány, včetně státních zástupci dožadující smluvní strany přímo těmže orgánim dožádané smluvní strany. V takových případech bude kopie zaslána současně ústřednímu orgánu dožádané smluvní strany prostřednictvím ústředního orgánu dožadující smluvní strany.
3. Jakýkoliv požadavek nebo korespondence podle odstavci 1 a 2 tohoto článku mohou být uskutečněny prostřednictvím Interpolu.
4. Jestliže se žádost předkládá podle odstavce 2 tohoto článku a orgán k jejímu vyřízení není příslušný, předá
žádost příslušnému národnímu orgánu a přímo bude o tom dožadující smluvní stranu informovat.
5. Žádosti nebo korespondence realizované podle odstavce 2 tohoto článku, které neobsahují donucovací opatření, mohou příslušné orgány dožadující smluvní strany přímo předat příslušným orgánim dožádané smluvní strany.
6. Každá smluvní strana miže v době podpisu Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o při- jetí, schválení nebo listiny o přístupu sdělit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že z divodi účinnosti mají být žádosti podávané podle této kapitoly adresovány jejímu ústřednímu orgánu.
Článek 31 – Informace
Dožádaná smluvní strana bude neprodleně informovat dožadující smluvní stranu o úkonech prováděných na základě žádosti podle této kapitoly, jakož i o konečném výsledku. Dožádaná smluvní strana rovněž neprodleně informuje dožadující smluvní stranu o okolnostech, které znemožňují provádění zamýšlených úkoni anebo mají za následek značné zpoždění.
KAPITOLA V – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 32 – Podpis a vstup v platnost
1. K této Úmluvě miže svým podpisem přistoupit každý členský stát Rady Evropy, jakož i nečlenské státy, které se zúčastnily jejího vypracování. Tyto státy vyjádří svij souhlas se závazností Úmluvy tak, že:
a) podepíší Úmluvu bez výhrady týkající se ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo
b) podepíší Úmluvu s podmínkou ratifikace, přijetí nebo schválení a následně ji budou ratifikovat, přijímat nebo schvalovat.
2. Ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajem- xxxx Xxxx Evropy.
3. Tato Úmluva vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíci po datu, kterým
14. stát vyjádřil svij souhlas se závazností Úmluvy v souladu s ustanoveními odstavce 1. Kterýkoliv stát, který v době ratifikace není členem Skupiny státi proti korupci (GRECO), se automaticky stane členem datem, kterým Úmluva vstoupí v platnost.
4. Vzhledem k signatářskému státu, který následně vyjádří svij souhlas se závazností Úmluvy, vstoupí tato Úmluva pro něj v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíci po datu, kdy vyjádřil svij souhlas se závazností Úmluvy podle ustanovení odstavce 1. Kterýkoliv signatářský stát, který v době ratifikace není členem Skupiny státi proti korupci (GRECO), se automaticky stane členem datem, kdy Úmluva vstoupí v platnost.
Článek 33 – Přistoupení k Úmluvě
1. Po nabytí platnosti této Úmluvy miže Výbor ministri Rady Evropy na základě konzultace se smluvními státy Úmluvy vyzvat Evropské společenství, jakož i kterýkoliv stát, který není členem Rady a neúčastnil se
vypracování Úmluvy, aby k této Úmluvě přistoupil rozhodnutím přijatým většinou zajišíovanou článkem 20d Statutu Rady Evropy a jednomyslným hlasováním představiteli smluvních státi oprávněných zasedat ve Výboru ministri.
2. Vzhledem k Evropskému společenství a vzhledem ke kterémukoliv státu přistupujícímu k Úmluvě po- dle odstavce 1 vstoupí tato Úmluva v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíci po datu uložení listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy. Evropské společenství a kterýkoliv stát při- stupující k této Úmluvě se automaticky stanou členy GRECO, nejsou-li členy již v době přistoupení, a to k datu, kdy Úmluva vstoupí v platnost.
Článek 34 – Územní působnost
1. Kterýkoliv stát miže v době podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu stanovit území nebo více území, na která se tato Úmluva má vztahovat.
2. Kterýkoliv stát miže později v prohlášení adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělit, že rozšiřuje užití této Úmluvy na další území stanovené v prohlášení. S ohledem na toto území vstoupí tato Úmluva v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíci po datu přijetí této deklarace generálním tajemníkem.
3. Prohlášení uskutečněné na základě dvou předchozích odstavci miže být s ohledem na území stanovené v tomto prohlášení odvoláno oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto odvolání se stane účinným prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíci po datu přijetí tohoto oznámení gene- rálním tajemníkem.
Článek 35 – Vztah k jiným úmluvám a dohodám
1. Tato Úmluva nemá žádný vliv na práva a závazky vyplývající z mezinárodních mnohostranných úmluv týkajících se zvláštních otázek.
2. Smluvní strany této Úmluvy mohou uzavírat navzájem dvoustranné nebo mnohostranné dohody o zá- ležitostech týkajících se této Úmluvy za účelem doplnění nebo posílení účinnosti jejích ustanovení nebo za účelem usnadnění užití v ní zakotvených zásad.
3. Jestliže dvě nebo více smluvních stran již uzavřely dohodu nebo smlouvu s ohledem na obsah, kterým se zabývá tato Úmluva, nebo jinak vyjádřily svoje vztahy vzhledem k obsahu této Úmluvy, budou oprávněny aplikovat takovou dohodu nebo smlouvu nebo souhlasně upravit tyto vztahy namísto této Úmluvy, usnadní-li se tím mezinárodní spolupráce.
Článek 36 – Prohlášení
Kterýkoliv stát miže v době podpisu Úmluvy anebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu prohlásit, že bude považovat za trestné činy podplácení i přijímání úplatku cizích veřejných činiteli podle článku 5, úředních činiteli mezinárodních organizací podle článku 9, nebo soudci a soudních úředníki mezinárodních soudi podle článku 11, pouze v těch případech, kdy veřejný činitel nebo soudce konal nebo nekonal, v disledku čehož porušil své povinnosti.
Článek 37 – Výhrady
1. Kterýkoliv stát si miže v době podpisu Úmluvy anebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu vyhradit právo, že jako trestný čin podle vnitrostátního práva nebude ani částečně ani v plném rozsahu hodnotit chování uvedené v článcích 4, 6 až 8, 10 a 12 nebo trestné činy přijímání úplatku definované v článku 5.
2. Kterýkoliv stát miže v době podpisu Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu prohlásit, že využívá výhrady upravené v odstavci 2 článku 17.
3. Kterýkoliv stát miže v době podpisu Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu prohlásit, že miže odmítnout vzájemnou právní pomoc podle odstavce 1 člán- ku 26, jestliže dotyčná žádost obsahuje čin, který dožádaná strana pokládá za politický.
4. Žádný stát nemiže při užití odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku vyjádřit výhrady k více než 5 uvedeným ustanovením. Žádná jiná výhrada nemiže být vznesena. Výhrady stejného charakteru vzhledem k článkim 4, 6 a 10 budou pokládány za jednu výhradu.
Článek 38 – Platnost a přezkoumání prohlášení a výhrad
1. Prohlášení uvedená v článku 36 a výhrady uvedené v článku 37 budou platit na období tří let ode dne vstoupení této Úmluvy v platnost ve vztahu k dotyčnému státu. Tato prohlášení a tyto výhrady mohou být obnoveny na stejně dlouhé období.
2. Dvanáct měsíci před uplynutím platnosti prohlášení nebo výhrady oznámí generální tajemník Rady Evropy příslušnému státu, že jejich platnost vypršela. Nejpozději tři měsíce před uplynutím platnosti oznámí dotyčný stát generálnímu tajemníkovi, že hodlá své prohlášení nebo výhradu zachovat, pozměnit nebo odvolat. Nepodá-li stát takové oznámení, generální tajemník tento stát uvědomí o tom, že jeho prohlášení nebo výhrada se automaticky prodlužují na období šesti měsíci. Jestliže příslušný stát do této lhity neoznámí svij úmysl zachovat nebo změnit své prohlášení nebo výhradu, tak platnost jeho prohlášení nebo výhrady zaniká.
3. Jestliže smluvní strana učiní prohlášení nebo výhradu ve smyslu článki 36 a 37, před jejich obnovením anebo na žádost organizace GRECO, poskytne divody jejich další existence.
Článek 39 – Změny a doplňky
1. Změny a doplňky této Úmluvy miže navrhnout každá smluvní strana a každý návrh bude zaslán gene- rálním tajemníkem Rady Evropy členským státim Rady Evropy a každému nečlenskému státu, který přistoupil nebo je vyzván, aby k této Úmluvě přistoupil v souladu s ustanoveními článku 33.
2. Jakýkoliv doplněk nebo změna navržené smluvní stranou budou sděleny Evropskému výboru pro trestní problematiku, který předloží Výboru ministri svij názor na navrhovanou změnu nebo doplněk.
3. Výbor ministri prozkoumá navrhované doplňky nebo změny a názor předložený Evropským výborem pro trestní problematiku a tyto doplňky nebo změny odsouhlasí po konzultaci s nečlenskými státy, které jsou smluvními stranami této Úmluvy.
4. Text doplňku nebo změny, který byl Výborem ministri přijat v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, bude smluvním stranám zaslán k přijetí.
5. Doplněk nebo změna přijaté v souladu s odstavcem 3 tohoto článku vstoupí v platnost třicátým dnem poté, kdy všechny smluvní strany informovaly generálního tajemníka o jejich přijetí.
Článek 40 – Urovnání sporu
1. Evropský výbor pro trestní problematiku Rady Evropy bude priběžně informován o výkladu a užití této Úmluvy.
2. V případě sporu mezi smluvními stranami v záležitostech výkladu nebo užití této Úmluvy budou se tyto smluvní strany snažit o urovnání sporu jednáním nebo jinými smírčími prostředky dle jejich volby, které zahrnují předložení sporu Evropskému výboru pro trestní problematiku, arbitrážnímu tribunálu, jehož rozhodnutí bude pro strany závazné, nebo Mezinárodnímu soudnímu dvoru podle toho, jak se dotyčné smluvní strany dohodnou.
Článek 41 – Výpověď
1. Kterákoli smluvní strana miže kdykoliv vypovědět tuto Úmluvu tím, že to oznámí generálnímu tajemní- kovi Rady Evropy.
2. Výpověď nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíci po datu přijetí písemného oznámení generálním tajemníkem.
Článek 42 – Informace
Generální tajemník Rady Evropy informuje členské státy Rady Evropy a státy, které k této Úmluvě při- stoupily, o:
a) každém podepsání Úmluvy,
b) každém uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo listiny o přístupu,
c) každém datu vstupu v platnost této Úmluvy ve smyslu článki 32 a 33,
d) každém prohlášení nebo výhradě učiněných podle článku 36 nebo článku 37,
e) každém jiném úkonu, úředním uvědomění nebo sdělení týkajících se této Úmluvy.
Na dikaz uvedeného níže podepsaní řádně pověření zástupci podepsali tuto Úmluvu.
Dáno ve Štrasburku dne 27. ledna 1999 v anglickém a francouzském jazyce, oba texty mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy, nečlenským státim účastnícím se vypracování této Úmluvy a kterémukoliv státu, který byl vyzván k přistoupení k této Úmluvě.
09
8591449 016025
XXXX 0000-0000
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Xxxxxxxxxx 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, Nám. Hrdini 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtiski – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 000 000 000, e-mail: xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00000 0 00 00 00 00, fax: 00000 0 00 00 00 00. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího roku a je od předplatiteli vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce mezinárodních smluv. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2009 činí 3 000,– Kč, druhá záloha činí 3 000,–Kč)
– Vychází podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 175,
objednávky jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 175, objednávky-knihkupci – 516 205 175, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx, zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: xxx.xxxxxxxxxxxx.xx – Drobný prodej – Benešov: Xxxxxxx XXXXXX, Xxxxxxxxxx nám. 231; Brno: Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 000 000 000; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Xxxxxxxxx, X. Xxxxxx 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: 000 000 000; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice:
Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxxxx 10, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000; Most: Knihkupectví ,,U Knihomila“, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Moskevská 1999;
Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Xxxxxx Xxxxxxxx – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, XXXX, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Xxx. Xxxxxxx, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHA- NEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody, s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Xxxx Xxxxx, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a.s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP – Xxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxxx nám. 17, PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákoni, Xxxxxxxxxx 00, tel.: 000 000 000; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Xxx. Xxxxx,
Xxxxxxxxxx 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx, DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 000 000 000; Přerov: Odborné knihkupectví, Xxxxxxxxx 9, Xxxx Xxxxxxx-XXXX-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Xxxxxxxx Milan, K. H. Xxxxxxxxxx 00, tel./fax: 000 000 000; Tábor: Xxxxxx Xxxxxxxx
– EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L& N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Xxxxxxxx 000, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákoni včetně dopravy zdarma, tel.+fax: 000 000 000, xxx.xxxxxxx.xx, e-mail: xxxxxxx@xxxxxxx.xx; Zábřeh: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Žižkova 45; Žatec: Xxxxxx Xxxxxxx, Brázda-prodejna u pivovaru, Žižkovo nám. 76, Xxxxxxxx Pro-
xxxxxx, Xxxxxxxx 00 – Vazby Sbírek, tel.: 000 000 000. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání
z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dni a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady
předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtiski jsou prováděny do 15 dni. Reklamace: informace na tel. čísle 000 000 000. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.