Metodika způsobu zadávání veřejných zakázek na poskytování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji v rámci

Metodika způsobu zadávání veřejných zakázek na poskytování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji v rámci

individuálních projektů financovaných z ESF

– OP LZZ

V Praze 31. července 2012

1. Zadání

Advokátní kancelář XXXXX, ZUSKA & Partneři (dále jen „Zpracovatel“) vypracovala na základě uzavřené smlouvy o realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Metodiku způsobu zadávání veřejných zakázek na poskytování sociálních služeb v KHK v rámci individuálních projektů financovaných z ESF – OPLZZ“ (dále jen „Metodika“).

1.1. Předmět Metodiky

Předmětem Metodiky je analýza způsobu veřejného zadávání sociálních služeb podle aktuální legislativy České republiky a Evropské unie, především pak analýza právního prostředí zadávání veřejných zakázek resp. koncesí v ČR v oblasti poskytování sociálních služeb po 01. 04. 2012 a analýza otázek veřejné podpory souvisejících s financováním poskytovatelů sociálních služeb ze strukturálních fondů EU (konkrétně Evropského sociálního fondu – Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost).

Předmětem této Metodiky není posouzení možnosti zadávání všech jednotlivých sociálních služeb, ale pouze konkrétních služeb zahrnutých v individuálních projektech Královéhradeckého kraje financovaných z ESF – OP LZZ v roce 2012.

1.2. Cíl Metodiky

Cílem Metodiky je návrh postupu Královéhradeckého kraje (dále jen „KHK“ nebo „Zadavatel“) při realizaci zadávacích řízení na poskytování sociálních služeb v roce 2012 z individuálních projektů financovaných z ESF – OPLZZ (dále jen “individuální projekt“ nebo „individuální projekty“) včetně zpracování vzorové realizační smlouvy a vybraných ustanovení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) pro realizaci zadávacích řízení v oblasti sociálních služeb v roce 2012 dle stavu legislativy po 01. 04. 2012, a dále nalezení nejvhodnějšího způsobu výběru poskytovatelů z pohledu jednotlivých sociálních služeb, které budou financovány z individuálních projektů.

2. Obsah

1. Zadání 2

1.1. Předmět Metodiky 2

1.2. Cíl Metodiky 2

2. Obsah 3

3. Seznam použitých zkratek 5

4. Manažerské shrnutí 6

5. Analýza právního prostředí veřejného zadávání v oblasti poskytování sociálních služeb v ČR po 01. 04. 2012 9

5.1. Veřejné zadávání 9

5.2. Úprava veřejného zadávání de lege ferenda 10

5.3. Podmínky stanovené v rámci OP LZZ 11

5.4. Podmínky stanovené ve Směrnici KHK 13

6. Problematika veřejné podpory při zadávání sociálních služeb 14

6.1. Charakter sociálních služeb z pohledu veřejné podpory 14

6.2. Výjimky pro služby obecného hospodářského zájmu 15

6.3. Rozhodnutí ESD ve věci C-280/00 Altmark Trans 16

6.4. Výjimky dle tzv. Altmarského balíčku 17

6.4.1. Rozhodnutí Komise K(2011) 9380 – 2012/21/EU 17

6.5. Podpora „de minimis“ 20

7. Návrh postupu KHK při realizaci zadávacích řízení na poskytování sociálních služeb v roce 2012 z individuálních projektů 21

7.1. Vhodný druh zadávacího řízení 21

7.2. Koncesní řízení dle KZ 22

7.3. VZMR 22

7.4. JŘBU 23

7.4.1. Splnění podmínek pro použití JŘBU 25

7.4.2. Přístup MMR 25

7.4.3. Realizace JŘBU v sociálních službách 26

7.4.4. Splnění podmínek pro JŘBU dle ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ 26

7.5. JŘSU 27

7.5.1. Neaplikovatelnost JŘBU na základě ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ 27

7.5.2. JŘSU 27

7.6. Průběh JŘSU 29

8. Představení individuálního projektu 32

8.1. Obecný úvod 32

8.2. Poptávané služby v rámci projektu 32

8.2.1. Sociální služba dle ZSS 33

8.2.2. Cílová skupina 34

8.2.3. Lokalita 34

8.2.4. Specifický popis služby (vymezení činnosti) 34

8.3. Přehled služeb v rámci projektu (dle požadovaných parametrů) 34

9. Manuál identifikace poskytovatelů konkrétní služby 37

9.1. Postup dle manuálu na příkladu dvou služeb 37

9.1.1. Služba při identifikaci jediného poskytovatele 38

9.1.2. Služba při identifikaci potenciálních více poskytovatelů 38

9.1.3. Kvalifikovaný dotaz 39

10. Manuál postupu zadavatele („krokář“) v JŘBU 41

11. Manuál postupu zadavatele („krokář“) v JŘSU 44

12. Přílohy 51

12.1. Příloha č. 1 – Dopisy KHK a MMR 51

12.2. Vzorová smlouva o zajištění (poskytování) sociální služby 51

12.3. Vzorové zadávací podmínky – výtah některých ustanovení 51

3. Seznam použitých zkratek

Vybrané zkratky použité v této Metodice mají následující význam:

ESF	Evropský sociální fond;
JŘBU	Jednací řízení bez uveřejnění;
JŘSU	Jednací řízení s uveřejněním;
KHK	Královéhradecký kraj;
KZ	zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Malá koncese	tzv. malá koncese dle § 5 odst. 2 KZ;
Metodický pokyn	Dokument nazvaný Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ ze dne 15. 08. 2012, verze 1.6;
Metodika	Metodika způsobu zadávání veřejných zakázek na poskytování sociálních služeb v KHK v rámci individuálních projektů financovaných z ESF – OP LZZ;
MMR	Ministerstvo pro místní rozvoj ČR;
MPSV	Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR;
Novela ZVZ	novela ZVZ č. 55/2012 Sb.;
OP LZZ	Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost;
Projekt	Individuální projekt KHK financovaný z OP LZZ, který se zaměřuje na poskytování vybraných sociálních služeb dle ZSS;
SDEU	Soudní dvůr Evropské unie;
SFEU	Smlouva o fungování Evropské unie;
Směrnice KHK	Směrnice Rady Královéhradeckého kraje ze dne 01. 04. 2012, kterou se stanovuje postup Královéhradeckého kraje při zadávání veřejných zakázek, číslo 3, novelizace 4;
VZMR	Veřejná zakázka malého rozsahu;
Zadavatel	Královéhradecký kraj;
Zpracovatel	HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů;
ZSS	zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů;
ZVZ	zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

4. Manažerské shrnutí

Tato Metodika analyzuje možné způsoby veřejného zadávání v oblasti sociálních služeb v KHK. Kraj v období 2012/2013 předpokládá zadávání veřejných zakázek na poskytování sociálních služeb v rámci individuálních projektů financovaných z ESF – OP LZZ; KHK je povinen se při zadávání veřejných zakázek řídit právními předpisy ČR a EU v oblasti veřejného zadávání a veřejné podpory.

V oblasti veřejného zadávání se jedná zejména o zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném a účinném znění (dále jen „ZVZ“), a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), v platném a účinné znění (dále jen „KZ“). Protože jsou však individuální projekty financovány z ESF – OP LLZ, musí se KHK při výběru poskytovatelů sociálních služeb nadto řídit taktéž Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ v aktuální verzi, tj. verzi č. 1.6, účinné od 15. 08. 2012 (dále jen „Metodický pokyn“).

Kromě shora uvedených závazných právních předpisů a dokumentů je KHK povinen postupovat rovněž podle Směrnice Rady Královéhradeckého kraje č. 3, kterou se stanovuje postup při zadávání veřejných zakázek, novelizace č. 4 (dále jen „Směrnice KHK“).

V oblasti veřejné podpory jsou pro kraj závazné zejm. předpisy EU, upravující oblast poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, zejména o předpisy tzv. Altmarského balíčku ve znění aktuálních změn platných od 31. 01. 2012.

Cílem Metodiky je nalézt vhodný způsob zadávání veřejných zakázek (příp. koncesí) tak, aby bylo dosaženo cíle v podobě výběru poskytovatele schopného zajistit dostupnost předmětné sociální služby, financované z individuálních projektů v období 2012.

Královéhradecký kraj se potýká, stejně tak jako ostatní kraje, se zásadním problémem povinného zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ v případě, že zadavatel obdrží v zadávacím řízení pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbude k hodnocení pouze jedna nabídka. Díky tomu, že trh poskytovatelů sociálních služeb není příliš široký, existující síť sociálních služeb v KHK dokonce v rámci některých služeb zaznamenává existenci pouze jediného poskytovatele schopného zajistit dostupnost příslušné sociální služby ve smyslu požadavků aktuálního střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v KHK, mohlo by dojít velmi reálně k situaci, kdy KHK v rámci zadávacího řízení obdrží pouze jednu nabídku, a tudíž v důsledku toho bude muset zadávací řízení zrušit. Reálné poskytování sociální služby je v takovém případě vážně ohroženo.

Metodika se snaží nalézt a popsat způsoby, zmíněnému scénáři předejít. Proto se Zpracovatel Metodiky zaměřuje na zákonné výjimky, které umožňují zadat veřejnou zakázku na sociální služby i v případě existence jediného poskytovatele, resp. jediné nabídky k hodnocení. Metodika tak rozpracovává možnost zadávat veřejné zakázky (příp. koncese) na sociální služby buď v rámci:

a) jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ (dále jen „JŘBU“);

b) veřejné zakázky malého rozsahu dle § 18 odst. 5 ZVZ (dále jen „VZMR“); nebo

c) tzv. malé koncese dle § 5 odst. 2 KZ (dále jen „Malá koncese“).

Z Xxxxxxxx vyplývá, že nejvhodnějším způsobem zadávání veřejné zakázky na sociální služby je za splnění stanovených podmínek použití JŘBU.

Další vhodnou možností je v případě, že veřejná zakázka nedosáhne předpokládané hodnoty 1 000 000,- Kč bez DPH, použití VZMR, jejíž zadání se nemusí řídit ZVZ1. Vzhledem k tomu, že je tento druh veřejné zakázky financován z OP LLZ, zadavatel je při jejím zadání povinen respektovat závazný Metodický pokyn. Poslední vhodnou formou zadávacího / koncesního řízení může být tzv. malá koncese, tedy koncese s předpokládaným příjmem koncesionáře menším než 20 000 000,- Kč bez DPH. I v tomto případě nemusí dojít k povinnému zrušení koncesního řízení v případě, pokud zadavatel obdrží pouze jednu nabídku.

V případě, že nejsou naplněny podmínky pro použití některého z výše uvedených typů zadání veřejné zakázky, může zadavatel přistoupit k zadání veřejné zakázky formou JŘSU, které lze použít v případě, že poptávaná sociální služba spadá do přílohy č. 2 ZVZ (viz § 22 odst. 5 ZVZ).

V Metodice jsou rozebrány shora nastíněné možnosti zadávání, včetně upřesnění podmínek jejich použití.

KZ

• Malá koncese - 5 odst. 2 KZ (1 nabídka)

• Koncese nad 20 mil Kč - 6 a násl. KZ

ZVZ

• JŘBU - 23 odst. 4 písm. a) ZVZ (1 nabídka)

• VZMR - 18 odst. 5 ZVZ (1 nabídka)

• JŘSU - 22 odst. 5 ZVZ

• Ostatní druhy řízení

Metodika v závěru obsahuje i návrh klíčových dokumentů pro řádnou a zákonnou realizaci zadávacího řízení, a to především návrh vzorové smlouvy o zajištění (poskytování) sociální služby a návrh vybraných ustanovení zadávací dokumentace.

1 Zadavatel je však povinen dodržet zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 ZVZ.

Tato Metodika je zpracována v souladu se ZVZ, Metodickým pokynem2 a obecnou Směrnicí KHK. Protože Metodika obdobně jako Směrnice KHK podléhá schválení Radou KHK, Metodika je speciálním předpisem ke Směrnici KHK (tzn. aplikace Metodiky má před použitím obecné Směrnice KHK přednost), který se detailně zabývá problematikou zadávání veřejných zakázek v prostředí sociálních služeb; Směrnice KHK upravuje zadávání veřejných zakázek obecně3. KHK se při zadávání veřejných zakázek řídí Směrnicí KHK a v částech, které upravuje i Metodika, se KHK řídí pravidly uvedenými v Metodice. V případě, pokud by se na konkrétní případ aplikovaly postupy upravené v Metodice i Směrnici KHK, použije se Metodika. Případné drobné odlišnosti vůči Směrnici KHK jsou v Metodice náležitě zdůvodněny. Schválení Metodiky Radou KHK jako speciálního dokumentu KHK pro zadávání veřejných zakázek v oblasti sociálních služeb staví Metodiku na úroveň Směrnice KHK.

2 Při zadávání veřejných zakázek je potřeba postupovat vždy dle aktuální verze Metodického pokynu pro zadávání zakázek OP LZZ (např. při zpracování této Xxxxxxxx se jednalo o verzi 1.6) buď podle rozhodnutí o poskytnutí dotace či podle doby vyhlášení zadávacího řízení.

3 Metodika se zabývá výlučně zadáváním veřejných zakázek v oblasti sociálních služeb a rozebírá možnosti použití jednotlivých druhů zadávacích řízení. Naopak Směrnice KHK blíže upravuje pouze zadávání zakázek malého rozsahu a zjednodušeného podlimitního řízení, jinak přináší pouze obecné principy a postupy při zadávání veřejných zakázek bez ohledu na druh zadávacího řízení.

5. Analýza právního prostředí veřejného zadávání v oblasti poskytování sociálních služeb v ČR po 01. 04. 2012

5.1. Veřejné zadávání

Obecně se zadávání veřejných zakázek v ČR řídí ZVZ. Poslední velká novela ZVZ č. 55/2012 Sb. (dále jen „novela ZVZ“) přinesla do výběrových řízení podstatné změny, které mohou ztížit výběr dodavatelů. Jednou z podstatných změn je např. snížení limitů pro povinný postup podle ZVZ. Veřejnými zakázkami malého rozsahu (VZMR), za které až do účinnosti novely ZVZ byly považovány veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhla v případě veřejné zakázky na služby 2 000 000,- Kč bez DPH, jsou nově veřejné zakázky na služby, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000,- Kč bez DPH; došlo tedy ke snížení hodnoty limitu VZMR na polovinu. Všechny zakázky na služby od 1 000 000,- Kč do 2 000 000,- Kč bez DPH, které byly dosud zadávány mimo režim ZVZ, se od účinnosti novely ZVZ ustanoveními ZVZ povinně řídí.

Dopad na zadávání veřejných zakázek v oblasti sociálních služeb může mít taktéž rozšíření okruhu dotovaných zadavatelů, kdy nově je za dotovaného zadavatele považován každý subjekt, který zadává zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků z veřejných zdrojů.

Zadavatelům nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek navíc vznikla povinnost uveřejnit předběžné oznámení veřejného zadavatele, což znamená prodloužení realizace zadávacího řízení nejméně o 1 měsíc.

Spolu se ZVZ upravuje zadávací řízení i KZ. Koncesní řízení podle KZ se použije v případě, kdy součástí příjmu dodavatele bude i právo pobírat užitky v podobě plateb od koncových uživatelů poskytnuté služby s tím, že právo tyto užitky přijímat je dodavateli postoupeno zadavatelem. Tento postup připadá v úvahu zejména u tzv. úhradových sociálních služeb, kdy část příjmů poskytovatelů tvoří příjmy od samotných uživatelů služby (klientů) v maximální výši regulované prováděcí vyhláškou. Koncesní řízení se z velké části řídí ustanoveními ZVZ, proto i v případě, že zadavatel bude při výběru dodavatele služeb postupovat dle KZ, ZVZ a jeho novelizace se ho dotýká.

ZVZ v současné době neřadí sociální služby mezi výjimky z působnosti ZVZ (blíže viz § 18 ZVZ). S aplikací výjimek pro sociální služby již sice na evropské úrovni počítá připravovaná změna zadávacích směrnic EU, avšak s předpokládanou povinností transpozice do práva členských států EU až od 2. poloviny roku 20144.

Z výše uvedeného vyplývá, že v současné době, pokud se KHK rozhodne zajistit poskytování sociálních služeb dalšími právnickými či fyzickými osobami (tzn. poskytovateli sociálních služeb), a

4 Bližší výklad k připravovaným změnám a budoucí úpravě zadávacích řízení je uveden dále v této Metodice.

to nikoli formou dotace podle zvláštních právních předpisů, nýbrž zadáním veřejné zakázky, je KHK považován za veřejného zadavatele veřejné zakázky a je povinen postupovat v souladu se ZVZ.

S ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je pak stanoven způsob zadání. V případě, že se jedná o VZMR, není zadavatel povinen zadávat dle ZVZ, ale je povinen dodržet zásady stanovené v ust. § 6 ZVZ. U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek je však zadavatel povinen postupovat podle příslušných ustanovení ZVZ, což znamená prodloužení řízení z důvodů vázanosti zadavatele zákonnými lhůtami, včetně uveřejňování formou předběžných oznámení, zahajování a uveřejňování řízení dle ZVZ, a zejména včetně povinného zrušení zadávacího řízení v případě jediné nabídky.

5.2. Úprava veřejného zadávání de lege ferenda

Evropská unie postupně stále více deklaruje, že sociální služby jsou zvláštním druhem služeb, které je třeba vyčlenit mimo působnost zadávacích směrnic. Proto návrh nové Směrnice Evropského parlamentu a rady o zadávání veřejných zakázek – KOM (2011) 896, která má nahradit stávající směrnici 2004/18/ES platnou pro veřejné zadavatele, počítá se zařazením sociálních služeb do kategorie tzv. „osobních služeb“. Osobní služby, mezi které se řadí např. i zdravotní a vzdělávací služby, mají ze své podstaty omezený příhraniční rozměr, jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech zásadním způsobem liší kvůli různým kulturním tradicím.

Směrnice umožňuje státům či orgánům veřejné správy i nadále poskytovat tyto „osobní služby“ prostřednictvím vlastních sil nebo uspořádat jejich poskytování způsobem, který nezahrnuje zadávání veřejných zakázek. Např. se tedy jedná o poskytování sociálních služeb prostřednictvím jejich financování nebo udělováním licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky předem stanovené veřejným zadavatelem bez jakýchkoli omezení či kvót za předpokladu, že takový systém zajistí dostatečné zveřejnění, a že je v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.

Důležitou roli při posuzování způsobu postupu hraje tzv. „prahová hodnota“, která rozděluje režim zadávání veřejných zakázek na sociální služby do dvou skupin.

U sociálních služeb je dle směrnice prahová hodnota stanovena na částku 500 000 EUR:

V případě veřejných zakázek na sociální služby s hodnotou nižší než je prahová hodnota, na které se směrnice vůbec nevztahuje, mají zadavatelé možnost zadávat je bez předepsané procedury. Výjimku z tohoto pravidla mohou představovat přeshraniční projekty financované z prostředků Evropské unie;

Veřejné zakázky na sociální služby s hodnotou rovnající se prahové hodnotě nebo s hodnotou vyšší, které mohou mít přeshraniční dopad, by měly podléhat transparentním postupům v rámci celé Evropské unie. Na členských státech je pak realizovat výběrové řízení dle svých platných právních předpisů s dodržováním základních zásad stanovených směrnicí, tedy zásad transparentnosti a rovného zacházení a zajištění, aby veřejní

zadavatelé mohli používat specifická kritéria kvality pro výběr poskytovatelů služeb, jako jsou kritéria stanovená dobrovolným evropským rámcem pro zajišťování kvality v sociálních službách Výboru pro sociální ochranu Evropské unie, návaznost, přístupnost, dostupnost a úplnost služeb, zvláštní potřeby různých kategorií uživatelů, účast a posílení možností uživatelů a inovace. Členské státy při výběru poskytovatelů sociálních služeb mohou rovněž stanovit, že jejich výběr nebude uskutečňován pouze na základě ceny účtované za poskytování služeb.

Prahovou hodnotou může být buď: stanovená cena zakázky;

u zakázek na dobu určitou, jejichž doba trvání je rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejího trvání;

u zakázek na dobu neurčitou nebo zakázek na dobu určitou s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.

Nová úprava se rovněž očekává v oblasti koncesí, ve které má dojít ke změnám v souladu s návrhem Směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí – KOM (2011) 897. Podle tohoto návrhu má být postupováno v případě, kdy dochází k zadávání koncesí na sociální služby.

5.3. Podmínky stanovené v rámci OP LZZ

Kapitola 1. Metodického pokynu stanoví, že v případě, že příjemce5 nebo jeho partner6 (dále označováni jako „zadavatel“) nedisponují dostatečným vybavením na realizaci projektu nebo nejsou schopni zabezpečit veškeré činnosti spojené s realizací projektu pomocí vlastních zaměstnanců, mohou pořízení takového vybavení, služeb, příp. stavebních prací uhradit z prostředků finanční podpory. Zakázkou je pak dle Metodického pokynu úplatné pořízení plnění, tj. pořízení vybavení, služeb či stavebních prací, na základě smlouvy.

Při zadávání zakázek se zadavatel v rámci projektu OP LZZ řídí zejména těmito principy: nezbytnost výdajů na pořízení určitého plnění pro projekt;

hospodárnost, efektivnost a účelnost;

transparentnost, rovné zacházení a nediskriminace; proporcionalita aj.

5 Příjemcem je subjekt zodpovědný za zajištění realizace projektů. Příjemci připravují vlastní projekty, které realizují, a to buď vlastními silami, nebo ve spolupráci s partnery, nebo prostřednictvím externího dodavatele, případně kombinací těchto variant. [srov. Příručku pro příjemce finanční podpory z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost verze 1.6, str. 18]

6 Partnerstvím se rozumí vztah mezi dvěma nebo více subjekty založený na společné zodpovědnosti při přípravě a realizaci projektu. Rozlišuje se partnerství české a mezinárodní. [srov. Příručku pro příjemce finanční podpory z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost verze 1.6, str. 17]

V rámci zadávání zakázek realizovaných v rámci projektů OP LZZ jsou rozlišeny:

postupy zadávání zakázek, na které se nevztahují postupy upravené ZVZ; a postupy zadávání veřejných zakázek postupy podle ZVZ.

Postupy zadávání zakázek, na které se nevztahují postupy upravené ZVZ, a které jsou upraveny přímo v kapitole 2. Metodického pokynu, jsou závazné pro následující zadavatele:

zadavatele zakázky, kteří nejsou veřejnými, dotovanými či sektorovými zadavateli ve smyslu § 2 ZVZ, a tedy nejsou dle ZVZ povinni postupovat;

zadavatele ve smyslu § 2 ZVZ, kteří zadávají VZMR a rozhodli se nepostupovat podle ust. § 26 odst. 5 ZVZ7.

V případě, že:

se zadavatel řadí do některé z kategorií zadavatelů dle § 2 ZVZ, tj. zejména do kategorie veřejného zadavatele nebo dotovaného zadavatele, a že

zadávaná veřejná zakázka nespadá do oblasti výjimek upravených v §§ 18 a 19 ZVZ, je zadavatel povinen se řídit postupy podle ZVZ.

Zadavatelem veřejné zakázky ve smyslu § 2 ZVZ se rozumí: veřejný zadavatel;

dotovaný zadavatel; a sektorový zadavatel.

V kapitole 3. Metodického pokynu jsou pro zadavatele, kteří postupují podle ZVZ, stanoveny buď v souladu se ZVZ či nad jeho rámec následující povinnosti, a sice:

povinnost zadavatele zveřejnit oznámení (výzvu) o zahájení zadávacího řízení na webových stránkách xxx.xxxxx.xx; Metodický pokyn hovoří o povinnosti zadavatele uveřejňovat výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace pouze v případě zjednodušeného podlimitního řízení. Zpracovatel však z důvodu transparentnosti doporučuje zvážit uveřejnění výzev k podání nabídky (resp. výzvy k jednání) i v případě ostatních druhů řízení, které nejsou Metodickým pokynem vůbec popsány (JŘBU, JŘSU).

povinnost zadavatele sepsat zprávu o posouzení a hodnocení nabídek;

zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, oznámení (výzva) o zahájení zadávacího řízení a výsledek zadávacího řízení musejí být jako doklad o provedení zadávacího řízení předloženy poskytovateli nejpozději společně s první žádostí o platbu po ukončení výběru, která obsahuje prokazované způsobilé výdaje vztahující se k zadávacímu řízení.

7 Podle § 26 odst. 5 zákona je zadavatel, který zahájí zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro podlimitní veřejné zakázky, povinen zadat tuto veřejnou zakázku podle pravidel stanovených zákonem.

Tyto povinnosti bude vhodné přiměřeně aplikovat i na postupy v JŘBU resp. JŘSU, avšak s určitými modifikacemi vyplývajícími z charakteru daného druhu zadávacího řízení.

5.4. Podmínky stanovené ve Směrnici KHK

Směrnice KHK upravuje postup kraje coby zadavatele při veřejném zadávání. Z velké části se Směrnice KHK zabývá zadávacími řízeními dle se ZVZ, přičemž některé postupy a povinnosti více upřesňuje či podrobněji rozvádí. Hlavním přínosem Směrnice KHK je však úprava VZMR, na které se ZVZ s výjimkou § 6 ZVZ nepoužije.

Jak již bylo řečeno výše, Směrnice KHK je v případě zadávání veřejných zakázek na sociální služby financované z individuálních projektů „lex generalis“ k Metodice, která se zabývá zadáváním veřejných zakázek v sociálních službách financovaných výhradně z těchto individuálních projektů. Protože Radou KHK schválila stejně jako Směrnici KHK i tuto Metodiku, lze obsah Metodiky z důvodů výrazně podrobnější a speciální úpravy považovat v postavení ke Směrnici KHK za „lex specialis“. Např. Směrnice KHK stanoví v článku 7 odst. 6 a odst. 7 následující obecné povinnosti:

„Pro jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění a soutěžní dialog, pověřuje Rada Královéhradeckého kraje osoby, které budou jednat jménem zadavatele, a určuje konkrétní podmínky jednání v souladu se Zákonem. Mezi těmito osobami musí vždy být minimálně 2 členové Zastupitelstva Královéhradeckého kraje splňující Zákonem stanovené požadavky na odbornou způsobilost. Za každého člena komise musí být zároveň jmenován jeden náhradník.“

„V případě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním provede hodnocení splnění kvalifikačních předpokladů komise jmenovaná zadavatelem.“

Tato Xxxxxxxx však problematiku JŘBU či JŘSU rozvíjí a popisuje mnohem podrobněji.

6. Problematika veřejné podpory při zadávání sociálních služeb

6.1. Charakter sociálních služeb z pohledu veřejné podpory

Právo veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) představuje jeden z významných mantinelů financování sociálních služeb. Veřejnou podporu, která je v obecné rovině zakázána, lze charakterizovat jako opatření, jež musí kumulativně splňovat následující znaky:

veřejná podpora je poskytována státem nebo ze státních prostředků (roz. z veřejných zdrojů);

obsahem veřejné podpory je poskytnutí výhody, a to určitému podniku (podnikům) či odvětví výroby;

poskytnutím veřejné podpory dochází k narušení či hrozbě narušení soutěže;

příslušná veřejná podpora má dopad na obchod mezi členskými státy EU.

Obecné ustanovení o zákazu veřejné podpory je dle názoru Zpracovatele relevantní i z hlediska sociálních služeb, neboť se jeví jako vhodné pohlížet na poskytovatele sociálních služeb jako na podniky ve smyslu evropského práva. Pojem podniku byl vymezen judikaturou Evropského soudního dvora rozhodnutím ve věci Xxxxxx a Xxxxx (C-41/90), dle kterého zahrnuje veškeré subjekty vykonávající hospodářskou činnost, nezávisle na jejich právní formě nebo na způsobu jejich financování.

Sociální služby mohou být v závislosti na příslušné činnosti hospodářské či nehospodářské povahy. Kritéria pro určení, zda je ta která služba hospodářskou činností ve smyslu evropského práva veřejné podpory, nejsou dána odvětvím ani statusem subjektu poskytujícího službu ani způsobem jeho financování. Důležitá je povaha činnosti jako takové8. Naopak je dle judikatury Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) při určování (ne-)hospodářské povahy jednotlivé služby nutné vycházet z kritérií existence trhu, výkonu veřejné moci či povinnosti solidarity. Z hlediska pravidel SFEU o fungování vnitřního trhu je pak určujícím kritériem úplatnost či bezúplatnost dané služby, přičemž není nezbytné, aby byla v tomto smyslu služba placena těmi, kdo ji využívají9.

Podle dokumentů OP LZZ se obecně nepředpokládá, že by v oblasti podpory, v níž je program realizován, mohlo dojít k naplnění znaků nedovolené veřejné podpory. Stejně dle písemného vyjádření Odboru sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV ČR ze dne 26. března 2009

„Podpora poskytovaná na oblast služeb sociální prevence nemá dle vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže charakter veřejné podpory“.

8 Srov. KOM(2007) 725.

9 Srov. rozhodnutí ESD ve věci 352/85, Xxxx van Adverteerders.

Na druhou stranu však poslední vývoj práva EU v oblasti veřejné podpory ukazuje, že EU považuje sociální služby jako takové za služby obecného hospodářského zájmu a upravuje pro jejich financování zvláštní režim zajistit požadovanou „slučitelnost“ s vnitřním trhem.

Závěr o tom, zda je určitá služba (sociální služba) hospodářskou činností, či nikoli, nelze tedy učinit plošně, vždy je nezbytné analyzovat jednotlivé konkrétní případy jejich poskytování, avšak se značným rizikem nedostatku informací ze strany zadavatele o činnosti poskytovatele, a tedy možnosti jednoznačného závěru o tom, že není „podnikem“ ve smyslu práva veřejné podpory resp. že se v daném případě nejedná o ekonomickou činnost.

S ohledem na výše uvedené Zpracovatel důrazně doporučuje přistoupit k financování sociálních služeb z individuálních projektů tak, že bude sociální služby považovat za služby obecného hospodářského zájmu a uplatňovat na jejich financování vhodné postupy ve smyslu pravidel veřejné podpory.

6.2. Výjimky pro služby obecného hospodářského zájmu

Z obecného zákazu veřejné podpory jsou však evropským právem připuštěny určité výjimky. Uvedené výjimky jsou založeny na zvláštním charakteru služby, které se týkají. Takto čl. 106 odst. 2 SFEU stanoví, že „podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách (roz. zakladatelských smlouvách ES/EU), zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie.“ Ustanovení se týká služeb obecného hospodářského zájmu, tj. služeb obecného zájmu, které mají hospodářskou povahu. Definování úkolů obecného zájmu a stanovení zásad organizace, které z toho vyplývají pro služby, jež je mají plnit, je dle judikatury SDEU ponecháno na uvážení členských států, které však musí postupovat takovým způsobem, aby nedocházelo ke „zneužití“ pojmu obecného zájmu. Služby obecného zájmu jsou svou povahou specifické, vykonávané „pro blaho všech“10. Podle některých autorů lze jako synonymum pojmu pro služby obecného zájmu používat pojmu veřejných služeb11.

Pojem služeb obecného zájmu ani pojem veřejných služeb není v Evropské unii ani v České republice jednotně definován; avšak je možné nalézt celou řadu činností, jež by bylo lze pod tento pojem podřadit – například výkon obecní policie, městská zdravotnická zařízení či právě sociální služby12. Východiskem uvedené kvalifikace je zásadní význam těchto služeb pro každodenní život občanů i podniků a skutečnost, že odrážejí evropský model společnosti. Hrají zároveň důležitou roli v zajišťování sociální, hospodářské a územní soudržnosti po celé Unii a jsou nezbytné pro

10 Stanovisko Svazu měst a obcí ČR a Xxxxx Xxxxxxxxxxxx ze dne 22.06.2010 – „Co je veřejná služba a služba obecného zájmu?“.

11 Xxxxxxxx, Xxx; Xxxxxx, Xxxxxx a kol., ČRHO: Analýza sociálních služeb obecného zájmu, Praha, 2010.

12 Stanovisko Svazu měst a obcí ČR a Xxxxx Xxxxxxxxxxxx ze dne 22.06.2010 – „Co je veřejná služba a služba obecného zájmu?“

udržitelný rozvoj EU z hlediska vyšší zaměstnanosti, sociálního začleňování, ekonomického růstu a kvality životního prostředí13.

V návaznosti na výše nastíněný charakter sociálních služeb lze v souvislosti s jejich financováním identifikovat dva druhy relevantních výjimek ze zákazu veřejné podpory, které evropské právo skýtá:

1) výjimka vyplývající z rozhodnutí ESD ve věci C-280/00 Altmark Trans, kdy za splnění stanovených podmínek nebude v konkrétním případě vyrovnání představující protihodnotu plnění uskutečněných podniky-příjemci za účelem plnění veřejné služby („vyrovnávací platba“) kvalifikováno jako veřejná podpora, a tudíž vůbec nebudou aplikována ustanovení SFEU o zákazu veřejné podpory;

2) výjimka vyplývající z předpisů tzv. Altmarského balíčku14, kdy vyrovnávací platba poskytnutá za závazek veřejné služby sice je veřejnou podporou, avšak takovou, která je či může být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem EU.

6.3. Rozhodnutí ESD ve věci C-280/00 Altmark Trans

Podmínky, při jejichž splnění nebude v konkrétním případě poskytnutá vyrovnávací platba kvalifikována jako veřejná podpora, byly formulovány ESD v rozhodnutí C-280/00 Altmark Trans následujícím způsobem:

1. podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musejí být jasně definovány;

2. parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem;

3. vyrovnání nesmí přesáhnout meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností;

4. není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, je nutné úroveň nutného vyrovnání určit na základě analýzy nákladů, které by průměrný podnik, správně řízený a přiměřeně vybavený dopravními prostředky k tomu, aby mohl uspokojit požadavky veřejné služby, vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

Uvedené podmínky musejí být splněny kumulativně.

13 Srov. KOM(2007) 725

14 V současné době je v účinnost nový, revidovaný Altmarský balíček, který sestává z rozhodnutí Komise z 20.12.2011 K(2011) 9380, sdělení Komise ze dne 20.12.2011 K(2011) 9404 a sdělení Komise z 20.12.2011 K(2011) 9406

6.4. Výjimky dle tzv. Altmarského balíčku

Tzv. Altmarský balíček obsahuje kromě dále uvedeného rozhodnutí Komise ještě Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby – Sdělení Komise 2012/C 8/03; pro účely této Metodiky však jeho význam s ohledem na aplikaci Rozhodnutí není pro Zadavatele rozhodující, a proto se Metodika jeho bližším rozborem nezabývá.

6.4.1. Rozhodnutí Komise K(2011) 9380 – 2012/21/EU

Rozhodnutí Komise 2012/21/EU („Rozhodnutí“) stanoví podmínky, za nichž je veřejná podpora ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělená určitým podnikům pověřeným poskytováním služby obecného hospodářského zájmu slučitelná s vnitřním trhem a vyňatá z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 SFEU. Ostatní veřejné podpory, které nesplňují podmínky stanovené Rozhodnutím, musejí být před udělením v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU oznámeny Komisi, která se k zamýšlené veřejné podpoře vyjádří, přičemž dojde-li k závěru, že je takováto podpora neslučitelná s vnitřním trhem nebo že je zneužívána, rozhodne v souladu s čl. 108 odst. 2 SFEU, že dotčený členský stát takovou veřejnou podporu zruší nebo upraví.

Rozhodnutí lze použít na veřejnou podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělenou podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 SFEU, přičemž se mj. jedná o

vyrovnávací platbu za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu nemocnicemi poskytujícími zdravotní péči, v příslušných případech včetně pohotovostních služeb; výkonu doplňkových činností, které přímo souvisejí s hlavními činnostmi, zejm. v oblasti výzkumu nebrání použití tohoto ustanovení;

vyrovnávací platbu za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, jimiž se uspokojují sociální potřeby, například zdravotní a dlouhodobá péče, péče o děti, přístup na trh práce a opětovné začlenění do trhu práce, sociální bydlení a péče a sociální začleňování zranitelných skupin.

Rozhodnutí však lze použít pouze v případě, že doba, na kterou je podnik pověřen poskytováním služby obecného hospodářského zájmu, nepřesahuje deset let. Jestliže doba pověření přesahuje deset let, použije se Rozhodnutí, pouze pokud se od poskytovatele služby vyžaduje velká investice, kterou je nutno umořit během delšího období v souladu s obecně přijímanými účetními zásadami.

Podmínky stanovené Rozhodnutím jsou následující:

Pověření (jedním či několika akty) dotčeného poskytovatele sociální služby jejím poskytováním (tj. poskytováním služby obecného hospodářského zájmu); řečené pověření musí obsahovat zejména tyto údaje:

o náplň a trvání závazků veřejné služby,

o který podnik (poskytovatele), příp. o které území se jedná,

o povahu jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu,

o popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby,

o opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby,

o odkaz na Rozhodnutí;

Výše vyrovnávací platby nesmí přesáhnout rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby, a to včetně přiměřeného zisku;

Provádění či zajištění pravidelných kontrol členským státem, a sice alespoň každé tři roky během trvání doby pověření a na konci této doby.

Rozhodnutí dále podrobněji upravuje částky, které mají být zohledněny, jakož i mechanismus výpočtu při určení přiměřeného zisku.

Čisté náklady (viz výše druhý bod) lze počítat buď jako rozdíl mezi

veškerými náklady poskytovatele sociálních služeb, který vykonává pouze činnosti v rozsahu služby obecného hospodářského zájmu, nebo

náklady vztahujícími se pouze na poskytování služby obecného hospodářského zájmu, pokud poskytovatel sociální služby vykonává i činnosti mimo rozsah služby obecného hospodářského zájmu,

přičemž v obou případech platí, že

náklady připisované službě obecného hospodářského zájmu mohou zahrnovat veškeré přímé náklady vynaložené při poskytování služby obecného hospodářského zájmu a odpovídající podíl nákladů společných službě obecného hospodářského zájmu a jiným činnostem; a

náklady spojené s investicemi, zejména do infrastruktury, mohou být zohledněny, pokud jsou nezbytné pro poskytování služby obecného hospodářského zájmu;

a

veškerými příjmy ze služby obecného hospodářského zájmu bez ohledu na to, zda tyto příjmy představují veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 SFEU15;

nebo je možné čisté náklady vypočítat jako rozdíl mezi čistými náklady podniku, který svou činnost provozuje se závazkem veřejné služby, a čistými náklady nebo ziskem téhož podniku, který provozuje svou činnost bez závazku veřejné služby.

Přiměřeným ziskem ve smyslu Rozhodnutí se rozumí míra návratnosti kapitálu, kterou by požadoval průměrný podnik při úvahách o tom, zda bude poskytovat službu obecného hospodářského zájmu po celou dobu pověření, s přihlédnutím k úrovni rizika. Úroveň rizika závisí na dotčeném odvětví, typu služby a charakteru vyrovnávací platby.

15 Pokud je dotyčný podnik držitelem zvláštních či výlučných práv vázaných na činnosti jiné než je služba obecného hospodářského zájmu, pro kterou je poskytnuta podpora, které dávají vzniknout zisku, který převyšuje přiměřený zisk, nebo využívá jiných výhod přiznaných státem, tento zisk či výhody se zahrnou do jeho příjmu bez ohledu na jejich klasifikaci pro účely článku 107 SFEU.

Mírou návratnosti kapitálu se rozumí interní míra návratnosti kapitálu, který podnik investoval během doby trvání pověření.

Míra návratnosti kapitálu považovaná dle Rozhodnutí za přiměřenou, je taková, která nepřesáhne příslušnou swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů. Příslušnou swapovou sazbou je ta swapová sazba, jejíž doba splatnosti a měna odpovídají době trvání a měně pověřovacího aktu. V případě nevhodnosti použití míry návratnosti kapitálu mohou členské státy při určování přiměřeného zisku vycházet z jiných ukazatelů, např. z průměrné míry návratnosti vlastního kapitálu, míry návratnosti vloženého kapitálu apod.

Současná16 desetiletá swapová sazba pro CZK se pohybuje na úrovni 1,78 % per annum. Při navýšení o 100 bazických bodů se dostaneme na úroveň 2,78 % p.a.

Jestliže poskytování služby obecného hospodářského zájmu není spojeno s výrazným komerčním nebo smluvním rizikem, zejména pokud jsou čisté náklady na poskytování služby obecného hospodářského zájmu v podstatě plně vyrovnány ex post, nesmí přiměřený zisk překročit příslušnou swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů.

Významnou součástí podmínek stanovených Rozhodnutím je povinnost vést odděleně ve vnitropodnikovém účetnictví příjmy a výdaje spojené s poskytováním služby obecného hospodářského zájmu od případných příjmů a výdajů spojených s jinými službami.

Veškeré nadměrné vyrovnávací platby poskytnuté členským státem musejí být vráceny.

Pokud nadměrně vyplacená částka nepřesahuje 10 % průměrné roční vyrovnávací platby, lze tuto nadměrnou částku převést do dalšího období a odečíst ji od vyrovnávací platby splatné v daném období.

Jak vyplývá z výše uvedeného, je možné při splnění podmínek stanovených Rozhodnutím pověřit podnik (poskytovatele sociální služby) poskytováním veřejné služby (sociální služby) a k tomuto účelu mu i přidělit odpovídající finanční prostředky (vyrovnávací platbu), aniž by bylo nutné se vydávat cestou zadání veřejné zakázky; oproti splnění podmínek rozsudku ve věci Altmark se sice bude jednat o veřejnou podporu, avšak o takovou, která je s vnitřním trhem slučitelná a která nepodléhá notifikační povinnosti Komisi před jejím poskytnutím17.

16 Tj. ke dni 13.6.2012, srov. xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxx/XXX/00X/xxxxxxxxx.xxxx

17 Uvedená povinnost vyplývá z čl. 108 odst. 3 SFEU

6.5. Podpora „de minimis“

Pro úplnost nutno uvést, že existuje další možnost financování sociálních služeb z veřejných zdrojů, kdy nedochází k porušování příslušných ustanovení SFEU o veřejné podpoře. Jedná se o financování sociálních služeb v souladu s tzv. nařízením de minimis (nařízení Komise č. 1998/2006).

De minimis představuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami „de minimis“ poskytnutými jednomu příjemci za dobu tří fiskálních let po sobě jdoucích přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR18.

V průběhu roku 2012 se očekává přijetí nového „nařízení de minimis“ určeného pouze pro oblast služeb obecného hospodářského zájmu. Návrh nařízení19 vychází z myšlenky, že podpora udělená podnikům v souvislosti s poskytováním služby obecného hospodářského zájmu nesplňuje všechna kritéria čl. 107 odst. 1 SFEU, a proto je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, jestliže splňuje podmínky tohoto nařízení.

Výhody navrhovaného nařízení de minimis se na opatření podpory vztahují pouze tehdy, pokud celková částka podpory udělené podniku poskytujícímu služby obecného hospodářského zájmu nepřevyšuje 500 000 EUR za jakékoli období tří účetních let.

Použití výjimky „de minimis“ Zpracovatel nepovažuje za obecně vhodné řešení koncepce financování sociálních služeb, zejména s ohledem na následující skutečnosti:

výjimka „de minimis“ je pro účely žádoucího déletrvajícího vztahu mezi financujícím orgánem a poskytovatelem sociální služby pro svůj omezený časový a finanční rozměr nevhodná;

v rámci tříletého období jednotlivé podpory „de minimis“ poskytnuté jednomu příjemci sčítají;

výjimka „de minimis“ je vhodná především pro drobné ad hoc podpory, pro které v rámci pravidel veřejné podpory neexistuje jiná vhodná výjimka, a nelze ji tak považovat za koncepční řešení, na kterém by bylo lze postavit financování sociálních služeb.

18 Jinak u silniční dopravy; bližší podmínky viz čl. 2 odst. 2-5 nařízení 1998/2006/ES

19 Srov. Sdělení Komise 2012/C 8/04

7. Návrh postupu KHK při realizaci zadávacích řízení na poskytování sociálních služeb v roce 2012 z individuálních projektů

V rámci aktuálního střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v KHK byla vytvořena síť sociálních služeb k zabezpečení plnění povinnosti KHK ve smyslu § 95 písm. g) ZSS zajišťovat dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území. Sociální služby v rámci sítě SS v KHK jsou financovány formou státních a krajských dotací, formou podpory poskytované obcemi, formou příspěvků příspěvkovým organizacím apod. Jednou z forem financování je též financování z podpory poskytnuté kraji v rámci individuálních projektů z OP LZZ.

KHK jakožto příjemce podpory je povinen v případě, že není schopen předmět projektu naplnit sám, vybrat dodavatele (poskytovatele sociálních služeb) formou veřejného zadávání, tedy formou veřejné zakázky dle ZVZ nebo formou koncese realizované dle koncesního zákona. Pravidla OP LZZ režim veřejného zadávání povinně předepisují, a to v některých případech i za přísnějších podmínek, než stanoví samotné ZVZ. Proto ani v případě, že by byly splněny podmínky Altmarského balíčku či podpory de minimis, není zadavatel vyňat z povinnosti postupovat dle pravidel OP LZZ.

Příkladem je např. postup pro případ zadávaní VZMR. V případě, že by zadavatel postupoval pouze v souladu se ZVZ, není povinen podle ZVZ VZMR zadávat, ale musí dodržovat pouze zásady stanovené v ust. § 6 ZVZ. Pokud se ovšem jedná o individuální projekt spolufinancovaný z OP LZZ, je zadavatel povinen kromě ust. § 6 ZVZ dodržovat pravidla OP LZZ, která stanovují podmínky, které je zadavatel povinen při výběru dodavatelů dodržovat.

7.1. Vhodný druh zadávacího řízení

ZVZ upravuje několik druhů zadávacích řízení, jejichž taxativní výčet je uveden v ust. § 21 ZVZ. Je třeba neopomínat taktéž koncesní zákon upravující koncesní řízení.

Rozdíl mezi veřejnou zakázkou a koncesí je převážně v přenosu rizik na koncesionáře. Zadavatel obvykle koncesionáři hradí platbu za dostupnost v určité výši a koncesionář bere užitky za poskytování služby třetím subjektům. V případě sociálních služeb to může být buď plná, nebo částečná úhrada nákladů, a příspěvek na péči.

Pokud Zadavatel bude poptávat službu, za kterou poskytovateli náleží užitky v podobě plateb od klientů / příjemců a zároveň objem těchto plateb svědčí o podstatném přenosu rizik poptávky po službách na poskytovatele, musí zadavatel zvážit formu koncesního řízení a mezi ním a poskytovatelem sociální služby vznikne koncesní vztah. Většinou se jedná o dlouhodobější vztah, kde právě příjem užitků od třetích osob představuje přechod rizik na koncesionáře, neboť zadavatel koncesionáři tyto užitky negarantuje.

V případě, že ve vztahu mezi zadavatelem a poskytovatelem sociální služby nebude prvek přenosu rizik v podobě podstatného příjmu užitků koncesionáře, jedná se o vztah dle ZVZ a k výběru poskytovatele sociální služby dojde jedním z řízení upravených v ZVZ.

Poskytovatelé sociálních služeb potřebují pro svou činnost oprávnění k poskytování sociálních služeb (jsou povinni se registrovat) dle ust. § 78 ZSS a násl. a pro jeho získání je třeba splnit stanovené registrační podmínky. Mezi ně patří zejména vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby a materiální a technické podmínky odpovídající druhu poskytovaných sociálních služeb. V řadě případů tak v rámci existující sítě sociálních služeb v KHK (právně i fakticky) existuje pouze jediný poskytovatel, splňující podmínky poskytování předmětné sociální služby, a tedy jediný poskytovatel, který je schopen v rámci zadávacího řízení podat relevantní a hodnotitelnou nabídku.

Podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ je však zadavatel povinen zadávací řízení zrušit, jestliže obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka; to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 7 větě druhé, tedy v případě postupu dle § 22 odst. 3 a 4, § 23 odst. 4 až 8 a 10 nebo v případě zadání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy.

Pro zadání veřejné zakázky na sociální služby lze tedy aplikovat výjimky, kdy existence pouze jediného poskytovatele, a tedy jediné nabídky v řízení, není na překážku zadání veřejné zakázky. Jde o tyto případy zadání veřejné zakázky / koncese na sociální služby:

a) v rámci JŘBU dle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ;

b) v rámci VZMR dle § 18 odst. 5 ZVZ; nebo

c) v rámci tzv. malé koncese dle § 5 odst. 2 KZ.

Všechna tato zadávací řízení jsou použitelná pouze z taxativně vymezených důvodů v ZVZ.

7.2. Koncesní řízení dle KZ

Zpracovatel po posouzení jednotlivých sociálních služeb poptávaných v rámci individuálních projektů, dospěl k závěru, že k výběru dodavatele sociální služby je třeba postupovat v souladu se ZVZ, a nikoli dle KZ. Vybrané sociální služby totiž nejsou úhradové, a na dodavatele není přeneseno právo brát od koncových uživatelů (klientů) užitky. Podmínka naplnění koncesního vztahu v tomto případě tedy není splněna.

7.3. VZMR

Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na služby 1 000 000,- Kč bez DPH.20 Zadavatel je povinen posoudit výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud se vejde do limitu stanoveného pro

20 Ust. § 12 odst. 3 ZVZ.

zakázku malého rozsahu, není povinen zadávat dle ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v

§ 6 ZVZ, a jak již bylo uvedeno výše, i pravidla Metodického pokynu pro zadávání zakázek OP LZZ a Směrnice KHK.

V případě, že je předpokládaná hodnota veřejné zakázky vyšší než 1 000 000,- Kč bez DPH, je zadavatel povinen postupovat jedním z dalších řízení dle ZVZ. Možností, která by byla vhodná a u níž je nutné posoudit možnost jejího využití, je např. jednací řízení bez uveřejnění.

Zadavatel i v případě zakázky malého rozsahu může zvážit možnost dobrovolného postupu dle ZVZ. V oblasti sociálních služeb se nám tento postup zdá vhodný, neboť se může zadavateli stát, že nebude mít k dispozici okruh 3 potenciálních poskytovatelů, které by oslovil. Proto i u zakázek, jejichž hodnota odpovídá zakázce malého rozsahu, je vhodné u sociálních služeb postupovat v souladu se ZVZ a případně zvolit jednací řízení bez uveřejnění nebo nějaký jiný druh řízení dle zákona. V této souvislosti zpracovatel rovněž upozorňuje na kapitolu 2.7.1 Metodického pokynu (Nedostatečný počet dodavatelů), která podrobně upravuje postup zadavatele v případě, že poptávané plnění může z technických nebo uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv, práv duševního vlastnictví k poptávanému plnění nebo z důvodu vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu poskytnout pouze jeden určitý dodavatel.

7.4. JŘBU

Jednací řízení bez uveřejnění je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím nejjednoduššího a nejméně formálního způsobu. V tomto řízení nepodávají vyzvaní zájemci nabídku v pravém slova smyslu, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává smluvní podmínky a až poté následuje uzavření smlouvy.21

Písemnou výzvou zadavatel oznamuje zájemci nebo neomezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění musí obsahovat alespoň:

1. informaci o předmětu veřejné zakázky,

2. identifikační údaje zadavatele,

3. zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle

§ 48,

4. nebude-li jednání vedeno písemně, pak i místo, den a hodinu konání prvního jednání včetně uvedení, v jakém jazyce bude jednáno,

5. způsob a zásady jednání, bude-li jednání vedeno s více zájemci,

6. termín posledního možného jednání, a to zejména s přihlédnutím ke lhůtě pro podání nabídek,

21 Xxxxxx, X. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2011, s. 224-225, 712 s. ISBN 978-80- 0000-000-0.

7. lhůtu a místo pro podání nabídek, pokud nemají být tyto údaje dohodnuty až v rámci jednání,

8. požadavky na prokázání splnění kvalifikace, může-li být zadavatelem prokázání splnění kvalifikace požadováno, a

9. údaje o hodnotících kritériích podle § 78 ZVZ, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci a není-li veřejná zakázka zadávána jedinému zájemci.

Jestliže je v jednacím řízení bez uveřejnění jednáno s více zájemci, nesmí zadavatel sdělovat zájemci údaje týkající se podmínek a návrhů uvedených jiným zájemcem bez jeho předchozího souhlasu. V rámci jednání je zadavatel oprávněn dohodnout s vybranými zájemci i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání či v zadávací dokumentaci. Důležité je, aby jakákoli změna podmínek plnění veřejné zakázky i nadále splňovala předpoklady pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

Jednací řízení bez uveřejnění může být použito pouze za zákonem stanovených podmínek. Vzhledem k tomu, že sociální služby jsou upraveny zvláštním právním předpisem, tedy ZSS, lze uvažovat o použití ust. § 23 odst. 4 písm. a), podle kterého je možno zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem.

ZSS umožňuje poskytovat sociální služby podle ust. § 78 odst. 1 ZSS výlučně pouze poskytovatelům, kteří disponují oprávněním k poskytování sociálních služeb, které vzniká na základě rozhodnutí o registraci. Jak již bylo výše zmíněno, podmínkou registrace je podle ust. § 79 odst. 1 ZSS vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou sociální služby poskytovány, a zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb. Název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb je součástí rozhodnutí o registraci.

Jednou z povinností kraje je zjišťování potřeby poskytování sociálních služeb na svém území, zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území kraje a následně zajištění dostupnosti poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů (dokument), jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb22. Vzhledem k tomu, že střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem konsensu kraje, obcí a poskytovatelů sociálních sužeb registrovaných na daném území, představuje plán rozvoje sociálních služeb vyústění systematického a všem poskytovatelům sociálních služeb otevřeného

22 Ust. § 53 písm. h) ZSS.

procesu plánování rozvoje sociálních služeb na území kraje (případně daném území, kterého se plán rozvoje sociálních služeb týká).

V KHK se poskytování sociálních služeb řídí dokumentem „Strategie KHK v oblasti sociálních služeb

– Plán rozvoje sociálních služeb v KHK 2011-2016“, který schválilo zastupitelstvo kraje, a jehož součástí se stal i dokument „Síť podporovaných sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro rok 2012“. V těchto dokumentech KHK vyjádřil svou potřebu zajištění dostupnosti určitých sociálních služeb k pokrytí celého kraje rovnoměrnou sítí sociálních služeb pro všechny občany KHK. To mj. znamená vázanost služby na určitou oblast, a tedy na poskytovatele působícího v této konkrétní oblasti.

7.4.1. Splnění podmínek pro použití JŘBU

Podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ jsou splněny při naplnění kriteria, že „z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu (ZSS) může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem“.

Jedinečnost poskytování sociálních služeb, a tedy s tím souvisejících zadávacích řízení, se projevila v realizovaných otevřených řízeních, které zadavatel realizoval v minulosti ještě před novelou ZVZ. Zcela pravidelně byla v otevřeném nadlimitním řízení podána pouze jedna nabídka.

7.4.2. Přístup MMR

Zadavatel se z opatrnosti dotázal dopisem Ministerstva pro místní rozvoj na výklad ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ, resp. možnost vztáhnout toto ustanovení na sociální služby v případě, že existuje pouze jeden poskytovatel. Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo názor KHK na možnost aplikace jednacího řízení bez uveřejnění, pokud budou naplněny všechny zákonné podmínky, tedy:

danou veřejnou zakázku je reálně schopen splnit pouze jeden dodavatel, který disponuje určitými vlastnostmi;

musí být prokazatelná objektivní nemožnost ostatních dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění a pro zadavatele tedy neexistuje jiné řešení, než zadat veřejnou zakázku jednomu konkrétnímu dodavateli – důvody vyplývající ze zvláštního právního předpisu – ZSS.

Důvody vyplývajícími ze zvláštního právního předpisu je možnost poskytování sociálních služeb výhradně na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, které vzniká registrací. Podmínkou registrace jsou podmínky dané ZSS. Navíc KHK zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu s tímto střednědobým plánem. Zajištění dostupnosti sociálních služeb se děje pomocí konkrétního subjektu, který je registrován a poskytuje sociální služby v konkrétním místě. ZSS spojuje poskytování sociálních služeb s konkrétním objektem a jeho materiálním vybavením, bez kterého

by nebylo možné dané sociální služby poskytovat. V takovém případě vznikají lokality, kdy reálně neexistuje konkurence více poskytovatelů sociálních služeb.23

Dopisy KHK a MMR k této problematice jsou v plném znění je obsaženy v Příloze č. 1 Metodiky.

7.4.3. Realizace JŘBU v sociálních službách

V JŘBU zadavatel písemnou výzvou k jednání oznamuje zájemci nebo neomezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Pokud zadavatel na základě rešerše trhu poskytovatelů, tj. xxxxxxx registru poskytovatelů z pohledu předmětu služby, lokality a cílové skupiny dospěje k závěru, že pro danou službu existuje pouze jediný možný poskytovatel, vyzve jej k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.

U JŘBU, což je jeho velikým specifikem, dochází k jednání s vyzývaným zájemcem ještě v době před podáním jeho nabídky. Jednání o nabídce v době po jejím podání je striktně vyloučeno.24

V rámci jednání mohou být dohodnuty veškeré podmínky, za nichž bude požadované plnění poskytnuto, zejm. předmět plnění veřejné zakázky, cenové podmínky, obchodní podmínky, podmínky časového rozvrstvení poskytování plnění apod. V praxi jde o jednání o celém obsahu realizační smlouvy o zajištění sociální služby.

7.4.4. Splnění podmínek pro JŘBU dle ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ Druhy sociálních služeb upravuje v části třetí hlavě I ZSS. Sociální služby se dají rozdělit na:

a) Sociální poradenství;

b) Služby sociální péče;

c) Služby sociální prevence.

Forma poskytování sociálních služeb je:

a) Pobytová – služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb;

b) Ambulantní – Služby, za kterými osoby dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb;

c) Terénní – služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

Pro poskytování sociálních služeb jsou dále zřízena tato zařízení: centra denních služeb,

denní stacionáře,

23 Výňatek z dopisu náměstka ministra pro místní rozvoj č.j. 20536/2012-32/2012-32 adresovaný náměstkovi hejtmana Královéhradeckého kraje

24 Xxxxxxxx, X.,Xxxxxxxx, X., Xxxx, M., Xxxxxxx, X., Xxxxxxxx, X., Xxxxxxx, M. Komentář k zákonu o veřejných zakázkách.

týdenní stacionáře,

domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory,

domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení,

azylové domy,

domy na půl cesty,

zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra,

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny,

terapeutické komunity, sociální poradny,

sociálně terapeutické dílny,

centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče,

intervenční centra,

zařízení následné péče.

Všechna výše uvedená dělení mohou mít vliv na důvodnost použití JŘBU při výběru dodavatelů sociálních služeb. Zadavatel před zahájením každého nového zadávacího řízení bude muset zhodnotit, zda v daném konkrétním případě je splněn důvod pro postup dle ust. § 23 odst. 4 písm.

a) ZVZ, tzn. zda je v oblasti, kde má být sociální služba poskytována, pouze jeden registrovaný poskytovatel sociální služby, zda je služba vázána na poskytnutí na konkrétním místě či zda mohou být poskytovány na dálku (např. telefonická krizová pomoc).

7.5. JŘSU

7.5.1. Neaplikovatelnost JŘBU na základě ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ

V případě, že zadavatel v rámci rešerše trhu zjistí, že dostupnost některých sociálních služeb může zajistit více poskytovatelů, a tedy nelze na takové služby pohlížet očima výjimky dle ust. 23 odst. 4 písm. a) ZVZ, bude nucen na zadání veřejné zakázky aplikovat jiný vhodný druh zadávacího řízení; jako vhodný se jeví jednací řízení s uveřejněním (JŘSU).

7.5.2. JŘSU

I JŘSU je možné použít pouze za zákonem stanovených podmínek. Ust. § 22 odst. 3 až 5 ZVZ upravuje možnosti použití JŘSU i v případě, kdy nejsou naplněny podmínky pro použití JŘSU dle ust. § 22 odst. 1. Jedna z těchto možností je případ, kdy se jedná o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2 ZVZ. Příloha č. 2 k ZVZ je Seznam služeb nepodléhajících uveřejnění

v Úředním věstníku Evropské unie. Mezi tyto služby se řadí taktéž zdravotní a sociální služby od 85000000-9 do 85323000-9 (kromě 85321000-5 a 85322000-2).

Do přílohy č. 2 ZVZ spadají mimo jiné následující služby zdravotní a sociální péče: Služby poskytované sestrami

Domácí lékařské ošetření

Poradenské služby poskytované sestrami Služby středního zdravotního personálu Hygienické služby

Domácí ošetřování Sociální péče

Ústavní sociální péče

Sociální zařízení pro starší občany

Sociální zařízení pro tělesně nebo duševně postižené Pečovatelská služby

Péče o tělesně nebo duševně postižené děti a mladé lidi Pomocné a poradenské služby

Mimoústavní pečovatelské služby atd.

V případě, že zadavatel bude poptávat sociální službu, kterou je možné zahrnout do služeb uvedených v příloze č. 2 ZVZ, může pro zadání veřejné zakázky použít JŘSU.

Použití JŘSU má pro zadavatele své výhody. Největší z nich je jistě možnost jednat s uchazeči o jejich nabídkách. JŘSU probíhá v několika relativně samostatných, svým způsobem specifických "fázích".

Ve fázi první zadavatel oznámí neomezenému okruhu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v JŘSU. Oznámení JŘSU je výzvou k podání žádostí o účast v JŘSU a k prokázání splnění kvalifikace.

Ve druhé fázi zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek. 25

ZVZ ve svém ust. § 29 odst. 4 stanoví minimální povinné náležitosti výzvy k podání nabídek v JŘSU, kterými jsou:

a) zadávací dokumentace nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

b) informace o uveřejnění oznámení jednacího řízení s uveřejněním,

25 § 29 odst. 1 a § 29 odst. 2 JŘSU

c) lhůta pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sektorový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,

d) místo podání nabídek,

e) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení jednacího řízení s uveřejněním či zadávací dokumentaci,

f) počet uchazečů, s nimiž zadavatel zahájí jednání o nabídkách, rozhodl-li se zadavatel pro omezení počtu zájemců, s nimiž jednání zahájí; v takovém případě zadavatel ve výzvě uvede, zda připouští jednání o nabídkách i s nižším než uvedeným počtem uchazečů, pokud nebude podán dostatečný počet nabídek nebo po posouzení podaných nabídek by měl být hodnocen menší než uvedený počet nabídek,

g) způsob a zásady jednání s uchazeči o nabídkách,

h) způsob výběru uchazečů pro další fáze jednání, rozhodne-li se zadavatel postupně omezovat počet uchazečů, o jejichž nabídkách bude v jednotlivých fázích jednat, a

i) informace o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.26

Třetí fází JŘSU je jednání o nabídkách v JŘSU, které následuje po otevření obálek s nabídkami, po jejich posouzení a hodnocení. Zadavatel posléze oznámí všem uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny a kteří nebyli vyloučeni z účasti v jednacím řízení s uveřejněním, předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběžném výsledku hodnocení nabídek zadavatel tyto uchazeče písemně pozve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede dobu, místo a jazyk jednání. Nastává tedy fáze jednání mezi zadavatelem a uchazeči o obsahu jejich nabídek a o možnostech jejich modifikace s tím, že přirozeným cílem zadavatele je vyjednat pro sebe co nejvýhodnější podmínky.27

Čtvrtou a zároveň poslední fází je výběr nejvhodnější nabídky zadavatelem, přičemž předmět hodnocení je nabídka upravená dle uskutečněných jednání mezi zadavatelem a uchazečem.

7.6. Průběh JŘSU

JŘSU probíhá, jak již bylo řečeno výše, ve "čtyřech fázích". V té první zadavatel oznámí svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v JŘBU a stanoví požadavky na prokázání kvalifikace. Splnění kvalifikace musí uchazeči prokázat ve druhé fázi a zadavatel poté ty, kteří kvalifikaci splnili v požadovaném rozsahu, vyzve k podání nabídek. Třetí a čtvrtá fáze, kterými jsou jednání o nabídkách a výběr nejvhodnější nabídky, jsou poněkud více upravena ZVZ, a to konkrétně ust. §§ 30 až 32 ZVZ.

§ 30 - Jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním

(1) Po otevření obálek s nabídkami, po posouzení a hodnocení nabídek podle hlavy VII této části zákona oznámí zadavatel písemně všem uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny

26 Ust. § 29 odst. 4 ZVZ

27 Xxxxxxxx, M.,Xxxxxxxx, X., Xxxx, M., Xxxxxxx, X., Xxxxxxxx, X., Xxxxxxx, M. Komentář k zákonu o veřejných zakázkách.

§ 29

a kteří nebyli vyloučeni z účasti v jednacím řízení s uveřejněním, předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběžném výsledku hodnocení nabídek zadavatel tyto uchazeče písemně pozve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede dobu, místo a jazyk jednání.

(2) Pokud zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl, že omezí počet uchazečů, s nimiž zahájí jednání o nabídkách, pozve k jednání o nabídkách pouze takto omezený počet uchazečů. Při prvním jednání o nabídkách nelze použít omezení uvedená v § 29 odst. 4 písm. f) a h) současně.

(3) Zadavatel je povinen v oznámení jednacího řízení s uveřejněním uvést, zda se jednání o nabídkách uskuteční v několika fázích za účelem postupného omezování počtu uchazečů, s nimiž bude o jejich nabídkách jednáno. Zadavatel je oprávněn uskutečnit jednání v několika fázích i tehdy, pokud počet uchazečů nebude v jednotlivých fázích omezován.

(4) Zadavatel je oprávněn jednat s uchazeči o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách měnit zadávací podmínky.

(5) Zadavatel může jednáním o nabídkách pověřit hodnotící komisi, některé její členy či jakoukoliv jinou osobu. Pro tyto osoby platí § 74 odst. 7 a § 75 odst. 6 první věta obdobně.

(6) Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat uchazečům údaje týkající se nabídky jiného uchazeče bez předchozího souhlasu takového uchazeče, vyjma aktuální výše nabídkové ceny.

(7) Zadavatel může jednat o nabídkách se všemi uchazeči současně či odděleně.

(8) Zadavatel zajistí v rámci všech jednání o nabídkách dodržení zásad uvedených v § 6 odst. 1.

§ 31 - Jednání o nabídkách v jednotlivých fázích jednacího řízení s uveřejněním

(1) Na každé jednání o nabídkách musí být uchazeč písemně pozván, nevzal-li termín a místo dalšího jednání na vědomí při předchozím jednání. Zadavatel stanoví v pozvánce den, hodinu a místo jednání.

(2) Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s uvedením všech ujednání, která mohou mít za následek změnu nabídky či návrhu smlouvy (dále jen "protokol z jednání"). Protokol z jednání podepisuje zadavatel a uchazeč či uchazeči, kteří se jednání o nabídkách účastnili.

(3) Podpisem každého protokolu z jednání se pro uchazeče stávají údaje a ujednání uvedená v protokolu z jednání závazná. Pozdější ujednání uvedené v podepsaném protokolu z jednání nahrazuje předchozí ujednání.

(4) Uchazeč je oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten, a pořizovat z něj výpisy či opisy.

(5) Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví zadavatel na základě výsledků jednání pořadí uchazečů. Pořadí uchazečů stanoví zadavatel na základě hodnotících kritérií podle § 29 odst. 3 písm. e), a to vždy za použití všech hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen o stanovení pořadí uchazečů vyhotovit protokol, v němž uvede výsledky hodnocení jednání o nabídkách, pořadí uchazečů a informaci o tom, se kterými uchazeči bude jednáno v další fázi (dále jen "protokol o konečném výsledku hodnocení").

(6) Protokol o konečném výsledku hodnocení je zadavatel povinen odeslat všem uchazečům, s nimiž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno, nejpozději do 5 pracovních dnů po ukončení každé fáze jednání.

(7) Zadavatel může před zahájením jakékoliv fáze jednání o nabídkách oznámit uchazečům, že jde o poslední fázi jednání o nabídkách; na této skutečnosti se může zadavatel se všemi uchazeči kdykoliv písemně dohodnout.

(8) Ustanovení odstavců 2 až 5 platí obdobně i pro případ, kdy se uskutečňuje pouze jedno jednání s uchazeči.

§ 32 - Úprava návrhu smlouvy v jednacím řízení s uveřejněním

(1) Xxxxxxx, jenž se podle výsledků jednání o nabídkách umístil první v pořadí, doručí zadavateli do 7 dnů po doručení protokolu o konečném výsledku hodnocení upravený návrh smlouvy, pokud se nedohodne se zadavatelem na jiné lhůtě. Zadavatel je povinen tomuto uchazeči společně s protokolem o konečném výsledku hodnocení zaslat kopie veškerých protokolů z jednání o jeho nabídce.

(2) Upravený návrh smlouvy podle odstavce 1 musí odpovídat výsledkům jednání o nabídce tohoto uchazeče a musí zahrnovat kromě údajů, které již byly obsaženy v původní nabídce a nebyly dotčeny výsledky jednání, veškerá ujednání vyplývající z protokolů z jednání týkajících se tohoto uchazeče. Upravený návrh smlouvy nahrazuje původní návrh smlouvy obsažený v nabídce.

(3) Zadavatel může požadovat, aby k upravenému návrhu smlouvy byly v odůvodněných případech předloženy i další dokumenty.

(4) Zadavatel odmítne upravený návrh smlouvy, pokud neodpovídá výsledkům jednání o nabídce a neobsahuje ujednání uvedená v protokolech z jednání nebo obsahuje jiné údaje, než byly obsaženy v původní nabídce uchazeče, které nebyly dotčeny jednáním o jeho nabídce. V takovém případě stanoví zadavatel přiměřenou lhůtu k úpravě či doplnění návrhu smlouvy.

(5) Nepředloží-li vybraný uchazeč upravený návrh smlouvy ve lhůtě podle odstavce 1 nebo neupraví-li či nedoplní-li upravený návrh smlouvy podle odstavce 4, může zadavatel vyzvat k předložení upraveného návrhu smlouvy uchazeče umístěného podle výsledků jednání o nabídkách postupně na druhém, popřípadě na třetím místě. Odstavce 1 až 4 se použijí ve vztahu k těmto uchazečům obdobně.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, pokud na základě jednání o nabídkách nedošlo ke změně podmínek v návrhu smlouvy uchazeče.

Použití JŘSU tedy zadavateli poskytuje možnost vybrání poskytovatele sociální služby za podmínek, že potenciálních poskytovatelů bude více než jeden. Tento druh zadávacího řízení zadavateli umožňuje se zájemci, kteří splní kvalifikaci a posléze podají nabídku, o jejich nabídkách jednat tak, aby výsledné podmínky poskytování služby byly pro zadavatele co nejvýhodnější.

8. Představení individuálního projektu

8.1. Obecný úvod

Individuální projekt (dále jen „Projekt“), kvůli kterému tato Metodika vznikla, je projekt KHK financovaný z OP LZZ, který se zaměřuje na poskytování vybraných sociálních služeb dle ZSS (zejména služeb sociální prevence) a jejich dostupnost osobám sociálně vyloučeným nebo ohroženým sociálním vyloučením na území KHK. Cílem poskytování sociálních služeb je napomoci cílovým skupinám plně se zapojit do ekonomického, sociálního a kulturního života společnosti, zejména pak umožnit jejich vstup či návrat na trh práce, udržení se na trhu práce nebo přístup ke službám, které návrat na trh práce umožňují.

Výběr sociálních služeb a určení cílových skupin, pro které budou sociální služby v rámci tohoto projektu určeny, reflektuje potřeby KHK, které vyplývají ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb vyhotoveného na základě §95 ZSS. V rámci projektu bude kromě potřebných stávajících aktivit financováno i rozšíření těchto sociálních služeb, které vyplývají ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. V rámci projektu mohou být podporovány jednotlivé sociální služby v rozsahu základních činností, včetně dalších návazných (fakultativních) aktivit, jejichž cílem je uživatele aktivizovat ve smyslu jeho začlenění do společnosti a návratu na trh práce.

Protože se jedná o projekt financovaný z OP LZZ, je KHK povinen zajistit poskytování sociálních služeb a jejich dostupnost cílovým skupinám prostřednictvím dodavatelů, kteří budou vybráni v rámci zadávacího řízení v souladu se ZVZ.

8.2. Poptávané služby v rámci projektu

KHK stanovil dále uvedené sociální služby, které mají být v rámci projektu podpořeny.

Z tabulky je možné vyčíst lokalitu a částečně cílovou skupinu u každé sociální služby. Tím se od sebe i stejné služby dle příslušného ustanovení ZSS zásadním způsobem liší. V komentáři ke každé této sociální službě KHK vymezil specifický popis každé služby, který má poskytovatel a jím poskytovaná sociální služba naplňovat.

Druh sociální služby	Příslušné ustanovení ZSS	Odkaz na plán rozvoje sociálních služeb či jiný dokument
Podpora samostatného bydlení	§ 43	- 2.1 Zvýšit dostupnost služeb po dospělé s postižením umožňující život v běžné komunitě - dílčí cíle 2.1.c Zvýšit kapacitu individualizovaného bydlení pro dospělé, kteří žijí v běžné komunitě
Azylové domy – matky s dětmi	§ 57	- 4.1 Zajistit dostupnost služeb pro rodiny s dětmi - 4.2 Zajistit dostupné služby pro děti a

		mládež a posílit jejich odbornost a zaměření na ohrožené skupiny
Azylové domy	§ 57	- 6.1 Zajistit dostupné služby pro osoby bez přístřeší - 6.2.a Podporovat využití a rozvoj přirozených zdrojů pro osoby bez přístřeší v oblasti bydlení, zaměstnanosti a společenské integrace
Intervenční centra	§ 60 a)	- 7.1 Zajistit dostupné služby po osoby v krizi a ohrožené kriminalitou
Nízkoprahová denní centra	§ 61	- 6.1 Zajistit dostupné služby pro osoby bez přístřeší
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi	§ 65	- 4.1.b Zvýšit kapacitu aktivizačních služeb pro rodiny, zejm. v oblasti náhradní rodinné péče, sociálně právní ochrany dětí a vyloučených lokalit
Sociálně terapeutické dílny	§ 67	- 2.1 Zvýšit dostupnost služeb po dospělé s postižením umožňující život v běžné komunitě – dílčí cíle – - 2.1.d Zvýšit kapacitu služeb zajišťujících denní program pro dospělé osoby s postižením žijící v běžné komunitě
Sociální rehabilitace	§ 70	- 2.1 Zvýšit dostupnost služeb po dospělé s postižením umožňující život v běžné komunitě – dílčí cíle - 2.1.d Zvýšit kapacitu služeb zajišťujících denní program pro dospělé osoby s postižením žijící v běžné komunitě; - 5.1 Zajistit dostupnost služeb pro duševně nemocné - 5.2 Zlepšit povědomí o problémech duševně nemocných a dostupné pomoci

8.2.1. Sociální služba dle ZSS

ZSS upravuje jednotlivé druhy sociálních služeb. Vymezení služeb v § ZSS přináší základní popis sociální služby a obsah jejích základních činností. Toto vymezení je však pro zadavatele velmi

široké, proto je pro něj obtížné specifikovat svou potřebu pouze pomocí vymezení sociální služby v ZSS. K potřebné bližší specifikaci sociální služby slouží:

cílová skupina, které je konkrétní služba poskytována;

vymezení lokality, ve které má být / je sociální služby poskytována; a

předmět konkrétní sociální služby dle ZSS, který zadavatel specifikuje při své registraci a na jehož základě následně poskytuje sociální službu v určitém rozsahu.

8.2.2. Cílová skupina

Jak již bylo řečeno výše, sociální služba má i své příjemce, kteří se, ačkoli sociální služba spadá pod stejné ustanovení zákona, u jednotlivých sociálních služeb mohou lišit. Např. azylový dům je dle ZSS na přechodnou dobu určen osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Poskytovatel sociální služby si sám může určit, pro které osoby je jeho azylový dům určen, proto např. bližší určení cílové skupiny azylového domu mohu být osoby bez přístřeší nebo pouze matky s dětmi. V některých azylových domech nemusí naopak děti vůbec přijímat. U jiné sociální služby (např. sociální rehabilitace) může být rozlišení např. na osoby s duševním onemocněním a osoby s mentálním onemocněním.

8.2.3. Lokalita

Lokalitou sociální služby je myšleno vymezení její působnosti v konkrétní lokalitě, tedy např. její poskytování na území celého kraje nebo pouze v lokalitě jednoho okresu, na území více okresů atd. Každá sociální služba má jiný rozsah své lokality (působnosti), ve které může být při zachování určitých standardů a finanční přijatelnosti poskytována.

Zadavatel si určí potřebnost sociální služby v dané lokalitě. Obvykle se tak děje v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb s ohledem na požadavek dostupnosti. Optimálně by měl být zadavatel schopen pokrýt potřebnost jednolitých sociálních služeb ve všech lokalitách.

8.2.4. Specifický popis služby (vymezení činnosti)

K úplnému dovršení specifikace konkrétní sociální služby slouží její popis, který je uveden v registru poskytovatelů sociálních služeb. Jedná se např. o rozsah poskytovaných služeb (časový, terénní či ambulantní atd.), a činnost, které se poskytovatel v rámci určité sociální služby věnuje. Např. sociální rehabilitace může zahrnovat činnosti jako nácvik pracovních dovedností, bydlení, sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením (ta v sobě zahrnuje jiné úkony než např. rehabilitace s osobami s duševním onemocněním) apod. Jedná se tedy o druh úkonů, činností, které poskytovatel v rámci sociální služby příjemcům služby nabízí. Může nabízet více zaměření, úkonů, nebo se naopak specializovat na jeden konkrétní. Sociální rehabilitace u zdravotně postižených se může lišit i v tom, zda jde o základní nácvik běžných dovedností nebo už dochází k nácviku se speciálními pomůckami atd.

8.3. Přehled služeb v rámci projektu (dle požadovaných parametrů)

Níže uvedená tabulka představuje sociální služby, jejichž poskytovatele bude KHK nucen vybrat formou veřejné zakázky.

Sociální služby (souhrnné informace)
Druh sociální služby	Převažující cílová skupina	Specifikace služby	Kapacita Rok Rok	Region Rychnovsko Náchodsko Trutnovsko Hradecko, Královéhradecký kraj Hradecko, Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Hradecko Královéhradecký kraj Hradecko Královéhradecký kraj
			2013 2014
§ 43 - podpora	Osoby se	Podpora	8,0
samostatného	zdravotním	samostatného bydlení
bydlení	postižením	- osoby s mentálním
		postižením	8,0
§ 57 - azylové domy	Osoby bez přístřeší	Azylové domy - matky s dětmi	72,0
			72,0
§ 57 - azylové domy	Osoby bez přístřeší	Azylové domy - matky s dětmi	32,0
			32,0
§ 57 - azylové domy	Osoby bez přístřeší	Azylové domy - osoby bez přístřeší	32,0
			32,0
§ 57 - azylové domy	Osoby bez přístřeší	Azylové domy - matky s dětmi	64,0
			64,0
§ 60 a) - intervenční centra	Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí,	Intervenční centrum - Královéhradecký kraj	12,0
	oběti obchodu s
	lidmi, osoby
	komerčně
	zneužívané		12,0
§ 61 -	Osoby bez přístřeší	Nízkoprahová denní	30,0
nízkoprahová		centra - osoby bez
denní centra		přístřeší	30,0
§ 65 - sociálně	Děti, mládež, mladí	Sociálně aktivizační	50,0
aktivizační služby pro rodiny s dětmi	dospělí	služby - podpora náhradní rodinné péče	50,0
§ 65 - sociálně	Děti, mládež, mladí	Sociálně aktivizační	43,0
aktivizační služby pro rodiny s dětmi	dospělí	služby - komunitní práce	43,0
§ 65 - sociálně	Děti, mládež, mladí	Sociálně aktivizační	25,0
aktivizační služby pro rodiny s dětmi	dospělí	služby - sanace rodiny	25,0

§ 67 - sociálně terapeutické dílny	Osoby se zdravotním postižením	Sociálně terapeutické dílny - osoby s mentálním postižením	15,0	Rychnovsko
			15,0
§ 67 - sociálně terapeutické dílny	Osoby se zdravotním postižením	Sociálně terapeutické dílny - osoby s mentálním postižením	14,0	Královédvorsko
			14,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - nácvik pracovních dovedností, bydlení - mentální postižení	10,0	Hradecko
			10,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - terénní - osoby s duševním onemocněním	32,0	Hradecko
			32,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - terénní - osoby s duševním onemocněním	30,0	Jičínsko
			30,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - terénní - osoby s duševním onemocněním	33,0	Rychnovsko
			33,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - bydlení - mentálně postižení	6,0	Rychnovsko
			6,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - nácvik pracovních dovedností - mentální postižení	20,0	Rychnovsko
			20,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - nácvik pracovních dovedností - mentální postižení	20,0	Náchodsko
			20,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - zrakově postižení	2,0	Královéhradecký kraj
			2,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - zrakově postižení	2,0	Královéhradecký kraj
			2,0
§ 70 - sociální rehabilitace	Osoby se zdravotním postižením	Sociální rehabilitace - nácvik pracovních dovedností - mentální, tělesné postižení	30,0	Novopacko
			30,0

9. Manuál identifikace poskytovatelů konkrétní služby

Pokud se zadavatel rozhodne vybrat poskytovatele pro některou službu financovanou z projektu OP LZZ, je povinen postupovat formou zadávacích řízení.

K tomu, aby mohl spolehlivě a v souladu se zákonem určit, které z výše zmíněných zadávacích řízení použije, musí dodržet určité postupy.

1. V registru poskytovatelů sociálních služeb vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na webových stránkách <xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx> Zadavatel zadá požadovaný druh sociální služby a působnost v kraji. Po potvrzení volby systém vygeneruje poskytovatele sociálních služeb, kteří mají tuto službu v daném kraji zaregistrovanou.

2. Zadavatel informace z registru musí konfrontovat se svými požadavky na jednotlivou službu. Vhodné je začít nabízené poskytované vyselektovat podle lokality poskytování a cílové skupiny. Dále Zadavatel musí posoudit, zda se specifický popis (vymezení činnosti) poskytovatelem uvedený poskytovatelem v registru sociálních služeb shoduje s vymezením poptávané sociální služby Zadavatelem.

3. V případě, že sociální službu specifikovanou Zadavatelem může plnit pouze jeden poskytovatel, je splněna jedna z podmínek požadovaných ZVZ pro aplikaci JŘBU a Zadavatel je oprávněn na základě výše uvedených skutečností formou JŘBU postupovat.

nebo

4. V případě, že potenciálních poskytovatelů bude po provedení kroku 1 a 2 více, nebo si Zadavatel ze specifického popisu poskytovaných sociálních služeb nebude jistý rozsahem služeb poskytovatelem zajišťovaných, je vhodné se poskytovatele dotázat na možnost zajistit Zadavatelem poptávanou službu. Pokud poskytovatel odpoví, že poptávaná sociální služba není předmětem jeho činnosti a zbude tak opět pouze jeden potenciální poskytovatel sociální služby, je splněna podmínka možnosti zajistit sociální službu se stanovenými parametry pouze jedním poskytovatelem, a tedy postupovat při jeho výběru formou JŘBU. Pokud dotázaní poskytovatelé budou schopni zajistit poptávanou sociální službu a bude tedy více potenciálních poskytovatelů, nemůže Zadavatel JŘBU použít, ale bude postupovat formou JŘSU. Postup Zadavatele v případě JŘSU a jeho průběh jsou uvedeny výše.

9.1. Postup dle manuálu na příkladu dvou služeb

V této části bude na konkrétních případech sociálních služeb poptávaných v rámci individuálního projektu realizovaného KHK názorně popsán postup od definování poptávané sociální služby až po stanovení vhodného druhu zadávacího řízení. Jako příklad bude použita sociální služba, u níž bude patrné, že ji v současné době může poskytovat pouze jeden poskytovatel. Druhým příkladem bude situace, ve které Zadavatel dospěje k závěru, že potenciální poskytovatelé sociální služby jsou dva, přičemž Zadavatel se z důvodu nejistoty ohledně rozsahu sociálních služeb poskytovatelů dotáže. Na základě zjištěných informací postupuje opět buď formou JŘBU nebo JŘSU.

9.1.1. Služba při identifikaci jediného poskytovatele

Jednou ze služeb poptávaných Zadavatelem jsou sociálně terapeutické dílny. Lokalita poskytování sociální služby je Rychnovsko. Cílovou skupinou jsou osoby s mentálním postižením. Cílovým stavem je poskytování této sociální služby v rozsahu 40 hodin týdně s výrobním programem, který má stabilní postavení na trhu.

Zadavatel proto v registru poskytovatelů sociálních služeb na webových stránkách

<xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx> zadá požadovaný druh sociální služby

– sociálně terapeutické dílny a působnost v kraji Královéhradeckém.

Systém identifikuje 3 sociální služby, přičemž dvě služby jsou totožné, jedná se o sociální službu se shodným identifikátorem a stejného poskytovatele. Zadavatel tedy přistoupí k posouzení dvou nabízených služeb. U každé z nich si v systému „rozklikne“ detaily, na základě kterých přistoupí k posouzení souladu služeb se svými požadavky.

Prvním poskytovatelem sociálně terapeutické dílny je Farní charita Dvůr Králové nad Labem, která tuto službu poskytuje ve Dvoře Králové nad Labem. Lokalita poskytování sociální služby se neshoduje s požadavkem Zadavatele na její poskytování na Rychnovsku. Cílovou skupinou jsou lidé s mentálním postižením, což odpovídá potřebám Zadavatele, stejně tak jako rozsah sociální služby, která je poskytována v rozsahu 40 hodin týdně. Přesto však tato služba není pro Zadavatele vyhovující, protože aspekt lokality poskytování sociální služby nebyl naplněn.

Zadavatel poté přistoupí k posouzení druhé sociálně terapeutické dílny poskytované sdružením Pferda – sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením, která je poskytována v obci Kvasiny, která leží v okrese Rychnov nad Kněžnou. Požadavek poskytování sociální služby v lokalitě Rychnovska je splněn. Cílovou skupinou jsou dle detailu sociální služby osoby s mentálním postižením, tedy cílová skupina odpovídající požadavkům Zadavatele. Sociální služba je poskytována v rozsahu 40h týdně, což opět splňuje požadavek Zadavatele. Sociální služba sociálně terapeutické dílny tedy splňuje požadavky Zadavatele.

Závěr: Sociální službu sociálně terapeutické dílny poskytují v KHK 2 poskytovatelé. Po bližším prozkoumání vyplyne, že v souladu s požadavky Zadavatele (dle potřebnosti v KHK) může sociální službu poskytnout pouze jeden poskytovatel.

Zadavatel postupuje nadále formou JŘBU.

9.1.2. Služba při identifikaci potenciálních více poskytovatelů

Poptávanou sociální službou je tentokrát sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Požadovanou lokalitou poskytování sociální služby je Královéhradecký kraj s cílovou skupinou

„etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí“. Specifikací služby je podpora náhradní rodinné péče.

Zadavatel proto v registru poskytovatelů sociálních služeb na webových stránkách

<xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx> zadá požadovaný druh sociální služby

– sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a působnost v kraji Královéhradeckém.

Systém identifikuje několik sociálních služeb odpovídajících zadání. Zadavatel u každé z vygenerovaných služeb v systému „rozklikne“ detaily, na základě kterých přistoupí k posouzení souladu služeb se svými požadavky.

U každé sociální služby Zadavatel prozkoumá, zda lokalita poskytování sociální služby a její cílová skupina včetně specifikace odpovídá požadavkům zadavatele.

Pouze dvě služby splňují požadavky Zadavatele. Jednou z těchto služeb je služba sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi poskytovaná Občanským sdružením Salinger. Tato služba splňuje jak požadavky na lokalitu plnění sociální služby (Královéhradecký kraj), tak na cílovou skupinu, kterou jsou etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí.

Druhou službou je sociálně aktivizační centrum pro rodiny s dětmi poskytované občanským sdružením MOST KE VZDĚLÁNÍ-BRIDGE TO EDUCATIO, o.s. tato služba také splňuje požadavky na lokalitu plnění sociální služby (Královéhradecký kraj), protože poskytovatel, ačkoli má sídlo v Libereckém kraji, má zaregistrované místo poskytování služby v Trutnově. Hlavní činností (specifikací služby) je podpora náhradní rodinné péče, která odpovídá požadavkům zadavatele. Stejně tak jako cílová skupina.

Zadavatel v tomto případě při splnění několika konkrétních podmínek identifikoval dva potenciální poskytovatele sociální služby.

Další postup:

Zadavatel je buď oprávněn rovnou postupovat formou JŘSU nebo v případě opatrnosti či pochybnosti o možnosti poskytovatele/poskytovatelů se potenciálních uchazečů doptat na jejich schopnost zajistit sociální službu v Zadavatelem požadované kvalitě a rozsahu.

Závěr:

V případě, že oba uchazeči budou schopni sociální službu zajistit, Zadavatel realizuje zadávací řízení formou JŘSU. V případě, že by odpověď některého z uchazečů byla záporná z důvodu, že jím poskytované služby nenaplňují parametry Zadavatelem požadované a Zadavateli tak zbyl pouze jeden potenciální uchazeč, který je schopen sociální službu plnit, postupuje dále Zadavatel formou JŘBU.

9.1.3. Kvalifikovaný dotaz

Jak vyplynulo z výše uvedeného textu, v případě, že má Zadavatel určité pochybnosti o rozsahu sociálních služeb zajišťovaných poskytovatelem sociální služby, měl by se poskytovatele sociální

služby kvalifikovaným dotazem dotázat na rozsah jím poskytovaných služeb a možnost zajištění Zadavatelem požadovaného plnění. Dotaz by měl mít standardní formální náležitosti, být evidován, stejně tak i odpověď a vhodné by bylo, aby tvořil součást dokumentace o veřejné zakázce, protože v případě negativní odpovědi poskytovatele může znamenat postup formou JŘBU.

10. Manuál postupu zadavatele („krokář“) v JŘBU

Krokář obsahuje předpokládané fáze postupu Zadavatele v rámci JŘBU, které je potřeba absolvovat.

Krokář je zpracován podle zákona ZVZ, ve znění novely ZVZ, tedy právní úpravy účinné od 01. 04. 2012.

Pořadové číslo kroku	Problematika	Popis
1.	Identifikace obsahu a podmínek konkrétní veřejné zakázky	Zadavatel musí dostatečně včas identifikovat předmět plnění veřejné zakázky s cílem precizovat podmínky účasti v řízení a během plnění zakázky.
2.	Posouzení trhu potenciálních poskytovatelů poptávané sociální služby.	Zadavatel postupuje při identifikaci potenciálních poskytovatelů sociální služby dle jím požadovaných parametrů podle manuálu výše. V případě nejistoty u některých poskytovatelů se jich Zadavatel dotáže na možnost zajištění poptávané sociální služby.
3.	Výběr vhodného zadávacího řízení	Na základě informací zjištěných v předchozím kroku Zadavatel zvolí vhodný druh zadávacího řízení. V případě existence pouze jednoho potenciálního poskytovatele sociální služby postupuje Zadavatel nadále formou JŘBU. V případě existence většího počtu potenciálních poskytovatelů sociální služby nadále postupuje formou JŘSU.
4.	Uveřejnění předběžného oznámení	Zadavatel je povinen uveřejnit předběžné oznámení nadlimitní a podlimitní zakázky, a to nejméně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení. Zveřejňuje se ve Věstníku VZ a případně v Úředním věstníku EU. Uveřejnění předběžného oznámení zajistí v souladu s čl. 5 Směrnice KHK věcně příslušný odbor KHK ve spolupráci s odborem informatiky a odborem investic. Součástí předběžného oznámení je odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Podrobnosti k odůvodnění účelnosti veřejné zakázky stanoví vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 232/2012 Sb., která nabývá účinnosti dne 01. 09. 2012.

5.	Zpracování kompletní zadávací dokumentace včetně návrhu podmínek plnění veřejné zakázky	Zadávací dokumentace je součástí výzvy k jednání, proto musí být Zadavatelem zpracována před odesláním písemné výzvy k jednání.
6.	Zahájení zadávacího řízení	JŘBU Zadavatel zahajuje odesláním písemné výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. Povinné náležitosti výzvy stanoví ZVZ v ust. § 34 odst. 2.
7.	Odůvodnění veřejné zakázky	Zadavatel je povinen na profilu zadavatele uveřejnit odůvodnění veřejné zakázky.
8.	Stanovení osob, které budou se zájemcem jednat	Zadavatel stanoví tým, který bude se zájemcem jednat. Zadavatel může taktéž stanovit komisi pro otevírání obálek s nabídkami, ale také může veškerá práva a povinnosti související s otevíráním obálek plnit Zadavatel.
9.	Jednání se zájemcem	V průběhu JŘBU probíhají jednání se zájemcem, jejichž cílem je najít vhodné podmínky pro plnění veřejné zakázky, které však i nadále musí splňovat předpoklady pro použití JŘBU, tedy to, že předmět plnění je schopen plni pouze jeden poskytovatel sociální služby. Zájemce, pokud toto Zadavatel ve výzvě k jednání (zadávací dokumentaci) požadoval, prokazuje splnění kvalifikace.
10.	Uplynutí lhůty pro podání nabídek	Zájemce po posledním jednání ve lhůtě Zadavatelem stanovené pro podání nabídek (buď může být stanovena ve výzvě k jednání, nebo může být lhůta pro podání nabídek dohodnuta v průběhu jednání) podá svou nabídku. ZVZ v JŘBU neupravuje povinnou minimální lhůtu pro podání nabídek.
11.	Posouzení nabídky	Zadavatel posoudí nabídky z pohledu přijatelnosti (vhodnost, splnění kvalifikačních předpokladů, zákonných požadavků a požadavků zadavatele). Hodnotící komise vyřadí nepřijatelné nabídky. Pokud Zadavatel shledá nabídku zájemce v souladu s podmínkami vyjednanými v rámci předchozích jednání, může rozhodnout o výběru nabídky.
12.	Rozhodnutí o výběru nejvhodnější	Zadavatel rozhodne o výběru nabídky, která splnila jeho požadavky. V případě JŘBU použitého v sociálních službách, kdy je jednáno pouze s jedním zájemcem,

	nabídky	nedochází k hodnocení nabídky zájemce.
13.	Uzavření smlouvy se zájemcem.	Zadavatel uzavře po uplynutí lhůty pro podání námitek smlouvu se zájemcem, o výběru jehož nabídky Xxxxxxxxx rozhodl.
14.	Písemná zpráva Zadavatele	Zadavatel vyhotoví o veřejné zakázce písemnou zprávu podle ust. § 85 ZVZ, která navíc v případě použití JŘBU musí obsahovat důvod použití JŘBU.
15.	Uveřejnění písemné zprávy Zadavatele o VZ	Písemnou zprávu Zadavatele Zadavatel uveřejnění na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů po ukončení zadávacího řízení.
16.	Odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění	Zadavatel uveřejní výsledky zadávacího řízení prostřednictvím příslušného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku EU.
17.	Uveřejňování smluv, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů	U smluv přesahujících délku trvání 1 roku je povinností zadavatele uveřejňovat uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů vztahující se k předchozímu kalendářnímu roku, a to vždy do 31. 03. roku následujícího.

11. Manuál postupu zadavatele („krokář“) v JŘSU

Krokář obsahuje předpokládané fáze postupu Zadavatele v rámci JŘSU, které je potřeba absolvovat.

Krokář je zpracován podle zákona ZVZ, ve znění novely ZVZ, tedy právní úpravy účinné od 01. 04. 2012.

Pořadové číslo kroku	Problematika	Popis
1.	Identifikace obsahu a podmínek konkrétní veřejné zakázky	Zadavatel musí dostatečně včas identifikovat předmět plnění veřejné zakázky s cílem precizovat podmínky účasti v řízení a během plnění zakázky.
2.	Posouzení trhu potenciálních poskytovatelů poptávané sociální služby.	Zadavatel postupuje při identifikaci potenciálních poskytovatelů sociální služby dle jím požadovaných parametrů podle manuálu výše. V případě nejistoty u některých poskytovatelů se jich Zadavatel dotáže na možnost zajištění poptávané sociální služby.
3.	Výběr vhodného zadávacího řízení	Na základě informací zjištěných v předchozím kroku Zadavatel zvolí vhodný druh zadávacího řízení. V případě existence pouze jednoho potenciálního poskytovatele sociální služby nadále postupuje formou JŘBU. V případě existence většího počtu potenciálních poskytovatelů sociální služby nadále postupuje formou JŘSU.
4.	Uveřejnění předběžného oznámení	Zadavatel je povinen uveřejnit předběžné oznámení nadlimitní a podlimitní zakázky, a to nejméně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení. Zveřejňuje se ve Věstníku VZ a případně v Úředním věstníku EU. Uveřejnění předběžného oznámení zajistí v souladu s čl. 5 Směrnice KHK věcně příslušný odbor KHK ve spolupráci s odborem informatiky a odborem investic. Součástí předběžného oznámení je odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Podrobnosti k odůvodnění účelnosti veřejné zakázky stanoví vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 232/2012 Sb., která nabývá účinnosti dne 01. 09. 2012.

5.	Zpracování výzvy k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním a zpracování kompletní zadávací dokumentace včetně návrhu smlouvy.
6.	Vyhlášení zadávacího řízení	Zadavatel odešle vyhlášení zadávacího řízení prostřednictvím příslušného formuláře v oficiálním informačním systému o veřejných zakázkách. Vyhlášení zadávacího řízení, včetně textové části zadávací dokumentace obsahující požadavky k prokázání splnění kvalifikace, bude zároveň publikováno na profilu zadavatele, popř. jiným požadovaným způsobem, nejméně do doby dokonce lhůty pro podání nabídek.
7.	Odůvodnění veřejné zakázky	Zadavatel je povinen na profilu zadavatele uveřejnit odůvodnění veřejné zakázky.
8.	Příjem, evidence a zpracování odpovědí k případným doplňujícím dotazům ze strany uchazečů (dodatečné informace k zadávacím podmínkám)
9.	Uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast.	Lhůta běží ode dne následujícího po dni odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro doručení žádostí o účast v JŘSU a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být kratší než a) 37 dnů u nadlimitních veřejných zakázek, nebo b) 15 dnů u podlimitních veřejných zakázek.

10.	Příjem, evidence žádostí o účast jednotlivých uchazečů
11.	Ustanovení Komise pro otevírání obálek se žádostmi o účast a komise pro posouzení kvalifikace
12.	Svolání prvního jednání komise pro otevírání obálek se žádostmi o účast a komise pro posouzení kvalifikace.
13.	Posouzení kvalifikace zájemců.
14.	Výzva zájemcům, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek.	Písemná výzva k podání nabídek obsahuje zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu (např. profil zadavatele) či poskytnutí zadávací dokumentace a dále náležitosti dle ust. § 29 odst. 4 ZVZ.
15.	Příjem žádostí o poskytnutí částí zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, nebo nebyly zaslány uchazečům společně s výzvou k podání

	nabídek, poskytnutí relevantních částí zadávací dokumentace
16.	Příjem, evidence nabídek jednotlivých uchazečů
17.	Ustanovení Komise pro otevírání obálek s nabídkami a Hodnotící komise (Hodnotící komise může plnit roli Komise pro otevírání obálek s nabídkami uchazečů)	V koordinaci s termínem zasedání příslušného orgánu Zadavatele. Hodnotící komisi pro předběžné hodnocení nabídek ustanovuje Zadavatel, a to včetně náhradníků. Z důvodu administrativního zjednodušení doporučujeme, aby Hodnotící komise zároveň plnila funkci Komise pro otevírání obálek s nabídkami.
18.	Svolání prvního jednání Hodnotící komise.
19.	Uplynutí lhůty pro podání nabídek	Lhůta běží ode dne následujícího po dni odeslání výzvy zájemcům k podání nabídek. Lhůtu pro podání nabídek stanoví Zadavatel s ohledem na předmět veřejné zakázky.
20.	Otevírání obálek a vyřazení neúplných nabídek; návrh komise Zadavateli na vyloučení neúplných nabídek	Otevírání obálek bude veřejné, účast bude omezena na 1 zástupce uchazeče. Pokud Zadavatel obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálka se neotevírá. Hodnotící komise vyřadí neúplné nabídky a Zadavatel rozhodne o vyloučení neúplných nabídek. O otevírání obálek by měl být, stejně jako o všech ostatních jednáních Hodnotící komise, sepsán protokol.
21.	Posouzení obsahu nabídek,	Hodnotící komise bude dále pokračovat v jednání, posoudí nabídky z pohledu přijatelnosti (vhodnost, splnění

	vyřazení nepřijatelných nabídek; návrh zadavateli na vyloučení nepřijatelných nabídek	kvalifikačních předpokladů, zákonných požadavků a požadavků zadavatele). Hodnotící komise vyřadí nepřijatelné nabídky.
22.	Hodnocení nabídek	Předběžné hodnocení nabídek
23.	Oznámení předběžného výsledku hodnocení nabídek uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny a kteří nebyli vyloučeni	Současně s oznámením předběžného výsledku hodnocení nabídek uchazečům Zadavatel tyto uchazeče písemně vyzve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede donu, místo a jazyk jednání. Pokud by Zadavatel měl v úmyslu v průběhu jednání počet uchazečů omezovat, musí potupovat v souladu s ust. § 30 odst. 2 a násl.
24.	Pověření jednáním o nabídkách	Zadavatel může jednáním o nabídkách pověřit hodnotící komisi, některé její členy či jakoukoli jinou osobu
25.	Jednání o nabídkách	Zadavatel je oprávněn s uchazeči jednat o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. Zadavatel ale nesmí v průběhu jednání o nabídkách měnit zadávací podmínky. Může probíhat několik jednání o nabídkách, proto je potřeba dodržet úpravu ust. § 31 odst. 1 a násl. Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví Zadavatel na základě výsledků jednání pořadí uchazečů. Vyhotovení protokolu o konečném výsledku jednání a jeho odeslání všem uchazečům, s nimiž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno.
26.	Doručení opraveného návrhu smlouvy	Xxxxxxx, jenž se podle výsledků jednání o nabídkách umístil první v pořadí, je povinen Zadavateli po doručení protokolu o konečném výsledku hodnocení upravený návrh smlouvy.
27.	Rozhodnutí o výběru

	nejvhodnější nabídky
28.	Hodnocení nabídek, návrh rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavateli	Vypracování Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která bude bezodkladně po ukončení činnosti Hodnotící komise předána, společně s nabídkami a ostatní dokumentací, Zadavateli.
29.	Příjem, evidence případných námitek proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení	Lhůta běží ode dne doručení rozhodnutí o výběru či vyloučení.
30.	Příjem, evidence případných námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky	Lhůta běží ode dne doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
31.	Rozhodnutí o námitkách a jeho sdělení všem uchazečům	Poradce zadavatele zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění a předloží je k rozhodnutí zadavateli.
32.	Informace o případném podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na UOHS	Xxxxxxx zadavatele zajistí informaci o případném podání resp. nepodání návrhu o přezkum na XXXX a informuje zadavatele. Pokud nebude podán žádný návrh na přezkum, lze uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem.
33.	Přezkumné řízení u UOHS	*Tento krok se uplatní pouze, pokud je podán řádně a včas návrh na přezkumné řízení u UOHS; 45 dnů je lhůta, po kterou v tomto případě nelze uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem. Zmocněnec zadavatele v rámci mandátu zastupuje

		zadavatele v řízení před UOHS.
34.	Uzavření smlouvy s vítězným uchazečem	Po uplynutí lhůty pro podání námitek.
35.	Odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění	Zadavatel uveřejní výsledky zadávacího řízení prostřednictvím příslušného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku EU.
36.	Uveřejnění písemné zprávy zadavatele o VZ na profilu zadavatele
37.	Uveřejňování smluv, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů	U smluv přesahujících délku trvání 1 roku je povinností zadavatele uveřejňovat uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů vztahující se k předchozímu kalendářnímu roku, a to vždy do 31. 03. roku následujícího.

12. Přílohy

12.1. Příloha č. 1 – Dopisy KHK a MMR

12.2. Vzorová smlouva o zajištění (poskytování) sociální služby

12.3. Vzorové zadávací podmínky – výtah některých ustanovení

Příloha č. 1

Dopis náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje ze dne 28. 05. 2012 adresovaný náměstkovi ministra pro místní rozvoj

Odpověď náměstka ministra pro místní rozvoj ze dne 06. 06. 2012 adresovaná náměstkovi hejtmana Královéhradeckého kraje

Příloha č. 2

Vzorová smlouva o zajištění sociální služby

Příloha č. 3

Vzorové zadávací podmínky – výtah některých ustanovení