NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/818

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1 ), s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),‌

v souladu s řádným legislativním postupem (3), vzhledem k těmto důvodům:

(1) Kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovného, demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 a na zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2017 bylo konstatováno, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.

(2) Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU”) je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen

„Listina”), která má podle článku 6 Smlouvy o EU stejnou právní sílu jako Xxxxxxx. V článku 11 Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 Listiny svoboda umění a věd.

(3) Článek 3 Smlouvy o EU dále stanoví, že cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel a že mimo jiné Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(4) Cíle pro kulturní a kreativní odvětví jsou stanoveny ve sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Nová evropská agenda pro kulturu”. Jejím cílem je maximálně využít sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví a podporováním jejich schopnosti růst, podporováním kreativity založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací a ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilováním mezinárodních kulturních vztahů. Program Kreativní Evropa (dále jen „program”) bude spolu s dalšími programy a fondy Unie tuto Novou evropskou agendu

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 87.

(2) Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 37.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 934) a postoj Rady v prvním čtení ze dne

13. dubna 2021 (Úř. věst. C 169, 5.5.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

pro kulturu podporovat. Měla by být uchovávána a podporována niterná hodnota kultury a uměleckého projevu a jádrem programu by měla být umělecká tvorba. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranami jsou Unie a její členské státy.

(5) V zájmu podpory společného prostoru kulturní rozmanitosti pro evropské obyvatele je důležité podporovat nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl, sbírek a produktů, a tím podporovat dialog a kulturní výměny, a nadnárodní mobilitu umělců a kulturních a kreativních pracovníků.

(6) Ochrana a posilování kulturního dědictví usnadňuje svobodnou účast na kulturním životě v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv Organizace spojených národů (OSN) a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Kulturní dědictví hraje tudíž při utváření mírové a demokratické společnosti, v procesech udržitelného rozvoje a při podpoře kulturní rozmanitosti významnou úlohu.

(7) Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů, na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví a na schopnosti uměleckých a kulturních subjektů tvořit, inovovat, produkovat a distribuovat svoje díla pro široké a rozmanité evropské publikum. To rozšiřuje obchodní potenciál kulturních a kreativních odvětví, rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a ke stimulaci inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Bohatá kulturní a jazyková rozmanitost Unie je pro evropský projekt klíčovým přínosem. Evropský kulturní a kreativní trh se zároveň vyznačuje zeměpisnými zvláštnostmi, jazykovými zvláštnostmi či jejich kombinací, jež mohou být příčinou jeho roztříštěnosti. Je proto třeba pokračovat v úsilí o zajištění toho, aby kulturní a kreativní odvětví plně využívala výhod jednotného trhu Unie, a zejména jednotného digitálního trhu.

(8) Přechod k digitalizaci představuje pro kulturní a kreativní odvětví změnu paradigmatu. Změnil návyky, vztahy a modely výroby a spotřeby. To s sebou nese řadu výzev. Přechod k digitalizaci zároveň nabízí kulturním a kreativním odvětvím nové příležitosti, pokud jde o tvorbu a distribuci evropských děl a přístup k nim, což je přínosné pro evropskou společnost jako celek. Program by měl podporovat kulturní a kreativní odvětví, aby těchto příležitostí využívala.

(9) Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak niternou a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně širšího přínosu těchto odvětví pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace. Program by měl rovněž zohlednit pozitivní dopad kultury na mezikulturní dialog, sociální soudržnost a šíření znalostí. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, vzhledem k jeho schopnosti oslovit rozmanité publikum a jeho hospodářskému významu, a to i pro další kreativní odvětví. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence vlivem rozšiřujícího se přechodu k digitalizaci, což lze doložit např. změnami v mediální produkci, spotřebě a na posilujícím postavení globálních platforem při šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.

(10) Jak dokládá akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury, zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU (4) (dále jen „Evropská hlavní města kultury”), kulturní a kreativní odvětví hrají důležitou úlohu při posilování a oživování území Unie. Kulturní a kreativní odvětví jsou tak klíčovými hnacími silami pro podporu cestovního ruchu založeného na kvalitě a regionálního, místního a městského rozvoje v celé Unii.

(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).

(11) Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých kulturních a kreativních odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví (dále jen „složka MEdIa”), složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím (dále jen „složka Kultura“) a meziodvětvové složky (dále jen „Meziodvětvová složka”).

(12) Program by měl podporovat akce a činnosti s evropskou přidanou hodnotou, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie a mají pozitivní dopad na evropské občany, a měl by podporovat rozvoj a prosazování nadnárodní spolupráce a výměn v rámci kulturních a kreativních odvětví. Prostřednictvím těchto akcí a činností program přispívá k posilování evropské identity a hodnot a současně podporuje kulturní a jazykovou rozmanitost.

(13) Hudba ve všech svých formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického prostředí Unie a jejího dědictví. Představuje prvek sociální soudržnosti a slouží jako klíčový nástroj k obohacení hospodářského a kulturního rozvoje. Složka Kultura by proto měla věnovat pozornost hudebnímu odvětví.

(14) Složka Kultura by měla podporovat vytváření sítí kreativních komunit a prostřednictvím využití různých souborů dovedností, jako jsou např. umělecké, kreativní, digitální a technologické dovednosti, podporovat přeshraniční a víceoborovou spolupráci.

(15) Meziodvětvová složka má za cíl využívat potenciál spolupráce mezi jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími a reagovat na společné výzvy, kterým čelí. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost. V této souvislosti přispívají kanceláře programu k dosažení cílů programu a k jeho provádění.

(16) Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce v oblasti autorského práva prostřednictvím směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 (5 ) a (EU) 2019/790 (6 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (7 ) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 (8). Směrnice (EU) 2019/789 a (EU) 2019/790 se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů vytvářet, financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží významně zviditelnit v různých médiích, např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání, jsou dostupná a atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu nejen v rámci Evropy. Uvedené směrnice rovněž usilují o dosažení dobře fungujícího trhu pro tvůrce a držitele práv, zejména pro tiskové publikace a online platformy, a o zajištění spravedlivé odměny autorům a výkonným umělcům, což jsou aspekty, které by měly být zohledněny v celém programu. dále by měla být navýšena podpora, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním subjektům televizního a rozhlasového vysílání, které tradičně investují do produkce evropských děl. Vzhledem k tomu, že se tržní podmínky a audiovizuální subjekty neustále vyvíjejí, měla by být v souvislosti s prováděním programu stanovena zvláštní kritéria pro definici nezávislých producentských společností.‌

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).

(17) Program by měl umožnit co nejširší účast organizací v kulturním a kreativním odvětví a co nejširší přístup těchto organizací k programu, bez ohledu na jejich zeměpisný původ. Program by měl podporovat tyto organizace a nejlepší talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni.

Složka

MEdIa

by měla zohledňovat rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o tvorbu a distribuci

audiovizuálního obsahu a přístup k němu a trendy týkající se jeho spotřeby, a zejména by měla zohledňovat jejich jazykové a zeměpisné zvláštnosti, a tím zajistit rovnější podmínky, rozšířit účast členských států s různými audiovizuálními kapacitami a prohloubit spolupráci mezi nimi a podporovat evropské talenty bez ohledu na to, kde se nacházejí, aby mohly působit přeshraničně a na mezinárodní úrovni. Měly by být rovněž zohledněny zvláštnosti nejvzdálenějších regionů podle článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(18) Zvláštní akce v rámci programu, jakož i akce Unie ve prospěch označení Evropské dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU (9) (dále jen „označení Evropské dědictví“), dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Složka Kultura by měla podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení Evropské dědictví. Rovněž by měla být zvážena možnost rozšířit evropské ceny na nové oblasti a odvětví, zejména na divadlo.

(19) Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření příležitostí pro mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti, a při rozvoji dobrých vztahů mezi migranty a jejich novým společenstvím.

(20) S cílem přispívat k inkluzivní společnosti by program měl v celé Unii podporovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí.

(21) V souladu s deklarací z davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě k vysoce kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby, která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a kvalitě života obyvatel. Takový přístup by měl klást důraz nejen na městské oblasti, ale i na propojení okrajových a venkovských oblastí. Koncept stavební kultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelnost.

(22) Svoboda projevu a umělecká svoboda jsou jádrem dynamických kulturních a kreativních odvětví. Zejména odvětví zpravodajských médií potřebuje svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí. Ve spojení se směrnicí 2010/13/EU by tudíž měl program podporovat svobodné, rozmanité a pluralitní mediální prostředí a přesahy a průřezové činnosti na podporu zpravodajského mediálního odvětví. Prosazováním mediální gramotnosti by měl program podporovat odborníky nových médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany.

(23) Program by měl rovněž podněcovat zájem o evropská audiovizuální díla a zlepšit k nim přístup, zejména prostřednictvím opatření v oblasti budování publika, včetně filmové gramotnosti.

(24) Mobilita umělců a kulturních pracovníků napříč hranicemi v rámci složky kultura může přispět k lépe propojeným, silnějším a udržitelnějším kulturním a kreativním odvětvím v Unii, neboť tímto způsobem lze urychlit rozvoj dovedností a křivku učení v rámci kulturních a kreativních odvětví, zlepšit mezikulturní povědomí a posílit nadnárodní společnou tvorbu, koprodukci, oběh a šíření děl.

(9) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“ (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).

(25) S ohledem na zvláštnosti kulturních a kreativních odvětví by projekty spolupráce, zejména projekty malého rozsahu, měly být jádrem složky kultura. Komise by proto měla usnadnit účast v programu tím, že podstatně zjednoduší byrokratické postupy, zejména ve fázi podávání žádostí, a u malých projektů tím, že umožní vyšší míry spolufinancování.

(26) V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by program měl, ve všech svých činnostech, podporovat genderový mainstreaming a cíle v oblasti zákazu diskriminace a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti. Ženy se aktivně zapojují v kulturních a kreativních odvětvích jako autorky, odbornice, učitelky, umělkyně a jako členky publika. Je však méně pravděpodobné, že ženy zastávají rozhodovací pozice v kulturních, uměleckých a kreativních institucích. Program by proto měl podporovat talentované ženy s cílem podpořit uměleckou a profesní kariéru žen.

(27) S ohledem na společné sdělení ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“, které bylo potvrzeno usnesením Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2018 (10), a závěry Rady ze dne 24. května 2017 o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům by evropské nástroje financování, a zejména tento program, měly uznat význam kultury v mezinárodních vztazích a její úlohu při prosazování evropských hodnot zvláštními a cílenými akcemi navrženými tak, aby měly jasný unijní dopad na celosvětové scéně.

(28) V souladu se sdělením Komise ze dne 22. července 2014 nazvaným „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ by příslušné politiky a nástroje měly zajistit odkaz na Evropský rok kulturního dědictví 2018, který úspěšně a účinně začlenil kulturu do dalších oblastí politiky, zejména prostřednictvím přístupu participativní správy, při využívání dlouhodobé a udržitelné hodnoty evropského kulturního dědictví, rozvíjení integrovanějšího přístupu k jeho zachování a zhodnocení a podpoře jeho udržitelné ochrany, regenerace, adaptivního opětovného využívání a prosazování jeho hodnot prostřednictvím zvyšování povědomí a vytváření sítí. V odvětví kultury by měla být zvážena podpora umělců, tvůrců a uměleckých řemeslníků, kteří jsou kvalifikovaní v tradičních řemeslech souvisejících s obnovou kulturního dědictví. Zejména v audiovizuálním odvětví jsou díla kulturního dědictví klíčovým zdrojem paměti a kulturní rozmanitosti a představují potenciální tržní příležitosti. audiovizuální archivy a knihovny v této souvislosti přispívají k uchovávání a opakovanému použití děl kulturního dědictví a k novému vývoji na trhu s nimi.

(29) V souladu se sdělením Komise ze dne 10. března 2020 nazvaným „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ by měla Unie využít svých výhod, zejména své rozmanitosti, svých talentů, hodnot a svého způsobu života, svých inovátorů a tvůrců.

(30) Úspěch programu stojí na rozvoji inovativních a účinných projektů, které přinášejí osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích. Kdykoli je to možné, měly by být takové úspěchy propagovány s cílem podněcovat podporu nových obchodních modelů a dovedností, podporovat tradiční know-how a přetvářet kreativní a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu.

(31) Program by měl být za určitých podmínek otevřen účasti členů Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, na něž se vztahuje předvstupní strategie, zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a strategických partnerů Unie.

(32) Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle dohody o Evropském hospodářském prostoru (11), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLaF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(10) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 253.

(11) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(33) Třetí země by se měly zaměřit na plnou účast na programu. Nicméně třetí země, které nesplňují podmínky pro účast ve složce MEdIa a v Meziodvětvové složce, ale které se účastní složky Kultura, by měly mít možnost zřídit a podporovat kanceláře programů na propagaci programu ve své zemi a na podporu přeshraniční spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích.

(34) Výjimky z povinnosti splňovat podmínky stanovené ve směrnici 2010/13/EU by měly podléhat kontrole a měly by být udělovány zemím, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v řádně odůvodněných případech, a to s přihlédnutím ke specifickým podmínkám audiovizuálního trhu v dané zemi a k úrovni integrace do unijního rámce audiovizuální politiky. Pokrok v oblasti dosahování cílů stanovených ve směrnici 2013/13/EU by měl být pravidelně monitorován. Účast na akcích financovaných složkou MEdIa by navíc měla být stanovena případ od případu v příslušných pracovních programech.

(35) Program by měl podporovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními organizacemi, jako jsou UNESCO, Rada Evropy, včetně Eurimages a Evropské audiovizuální observatoře (dále jen „observatoř“), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECd) a Světové organizace duševního vlastnictví. Program by měl rovněž podpořit závazek Unie týkající se cílů OSN pro udržitelný rozvoj, zejména jejich kulturního rozměru. Pokud jde o audiovizuální odvětví, program by měl zajistit, aby Unie přispívala k činnosti observatoře.

(36) S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů OSN pro udržitelný rozvoj má tento program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30

% výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit významnou škodu“. Během provádění programu by měly být identifikovány a zavedeny příslušné akce, aniž by byla měněna základní povaha programu, a tyto akce by měly být přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů.

(37) V zájmu zjednodušení a účinnosti by měla mít Komise možnost rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky. V takovém případě by měla Komise během provádění programu přidělit roční splátky s ohledem na pokrok akcí, které získávají finanční pomoc, na jejich předpokládané potřeby a na rozpočtové možnosti. Komise by měla sdělovat příjemcům grantu orientační harmonogram přidělení jednotlivých ročních splátek.

(38) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení”) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(39) „LUX – evropská filmová cena diváků udělovaná Evropským parlamentem a Evropskou filmovou akademií“ se stala význačnou evropskou cenou, která propaguje a šíří evropské filmy, jež odrážejí evropskou identitu a hodnoty za hranicemi jednotlivých států, a staví na spolupráci se společenstvím renomovaných filmových tvůrců a evropskými filmovými organizacemi a sítěmi.

(40) Orchestr mladých Evropské unie získal od svého založení jedinečné zkušenosti v oblasti podpory přístupu k hudbě, jakož i mezikulturního dialogu, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury, a zároveň podporuje mezinárodní profesní rozvoj a odbornou přípravu mladých hudebníků. Výjimečnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, vytvořený na základě usnesení Evropského parlamentu, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, jež jsou vybíráni napříč Evropou podle náročných

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Tento zvláštní přínos ke kulturní rozmanitosti a identitě Evropy by měl být uznán například tím, že se stanoví akce, v nichž se mohou Orchestr mladých Evropské unie a podobné evropské kulturní subjekty ucházet o účast. U takových subjektů by měla být stanovena možnost víceletého financování, aby byla zajištěna stabilita jejich fungování.

(41) Pro podporu Unie by měly být způsobilé organizace v kulturních a kreativních odvětvích, jež mají široký evropský zeměpisný záběr a jejichž činnosti zahrnují poskytování kulturních služeb přímo evropským občanům, a mohou mít tudíž přímý dopad na evropskou identitu.

(42) aby bylo zajištěno účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné, aby všechny akce a činnosti prováděné podle tohoto programu skýtaly evropskou přidanou hodnotu. Je rovněž třeba zajistit, aby doplňovaly činnosti členských států. Pro zajištění toho, aby si potenciální příjemci byli vědomi různých možností financování, je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování, které podporují vzájemně úzce propojené oblasti politiky a s horizontálními politikami, jako je politika Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(43) Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akcemi by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(44) Je důležité, aby se program zabýval strukturálními výzvami evropských kulturních a kreativních odvětví, které ještě zintenzivnila pandemie COVId-19. Program zohledňuje skutečnost, že evropská kultura a sdělovací prostředky mají zásadní význam pro kvalitu života občanů a umožňují jim přijímat informovaná rozhodnutí. Spolu s dalšími příslušnými programy financování Unie a nástrojem Next Generation EU by program měl podpořit oživení kulturních a kreativních odvětví v krátkodobém horizontu, posílit jejich dlouhodobou odolnost a konkurence schopnost, aby mohla v budoucnosti co nejlépe čelit potenciálním závažným krizím, a podpořit jejich digitální a ekologickou transformaci.

(45) Politické cíle programu jsou řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci oken politiky Programu InvestEU na období 2021-2027 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (13), který mimo jiné nadále usnadňuje přístup malých a středních podniků a organizací z kulturních a kreativních odvětví k financování.

(46) Klíčovými hodnotícími kritérii pro výběr dotčených projektů v rámci programu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektů. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických akcí programu mohou být členy komise hodnotící tyto návrhy (dále jen „hodnotící komise”) externí odborníci. Při výběru externích odborníků by měla být věnována náležitá pozornost jejich profesním zkušenostem a genderové vyváženosti dané komise.

(47) Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvalitativních a kvantitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho akce a průběžně monitorovat jeho výkonnost. Toto monitorování a informační a komunikační činnosti týkající se programu a jeho akcí, by měly vycházet ze tří složek programu.

(48) S ohledem na význam a složitost shromažďování a analýzy údajů a měření dopadu kulturních politik by Komise měla pomoci shromažďovat důkazy a statistické údaje o trendech a vývoji kulturních a kreativních odvětví za využití svých odborných znalostí a odborných znalostí dalších příslušných výzkumných institucí a měla by pravidelně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě o shromážděných údajích.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(49) Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (14) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027”).

(50) Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Xxxx představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (15).

(51) Na tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, včetně grantů třetím stranám, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(52) Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži, potřebě zjednodušení administrativy, zejména při postupu podávání žádostí, ve prospěch všech zúčastněných stran, a očekávanému riziku neplnění. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53) V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16 ) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17 ), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18 ) a (EU) 2017/1939 (19 ) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLaF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLaFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.‌‌

(54) Mělo by být možné ocenit kvalitní návrhy na akce, které jsou způsobilé v rámci programu, ale nemohou být v jeho rámci financovány z důvodu rozpočtových omezení, pečetí excelence, a to na základě určitého souboru kritérií. Pečetí excelence se uznává kvalita návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus. U akcí, v jejichž souvislosti by mohla být udělována pečeť excelence, by měly být v příslušných výzvách k podávání návrhů uvedeny další informace.

(14) Nařízení Rady (EU, EURaTOM) č. 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).

(15) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLaF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(17) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(18) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(55) S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvané

„Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by měl být oceněn zvláštní přínos regionů uvedených v tomto článku ke kulturní rozmanitosti Unie, jakož i jejich úloha při podpoře výměn, mimo jiné prostřednictvím mobility, a spolupráce s lidmi a organizacemi ze třetích zemí, zejména z jejich sousedních zemí. Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) a s ohledem na přínos zámořských zemí a území k mezinárodnímu kulturnímu vlivu Unie jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny. To by mělo lidem umožnit rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména v podobě hospodářského růstu a zaměstnanosti.

(56) Pro zajištění účinného vyhodnocování pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování monitorovacího a hodnotícího rámce a o přezkoumávání ukazatelů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(57) V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant však nejsou způsobilé pro financování z prostředků Unie, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. V souladu s čl. 193 odst. 4 finančního nařízení nejsou náklady, které byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, způsobilé pro financování z prostředků Unie ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda musí být podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé ode dne 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(58) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi.

(59) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Uvedené prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23). Jak stanoví toto nařízení, lhůty by zejména měly být přiměřené a měly by členům výborů poskytovat včasné a účinné příležitosti k posouzení návrhu prováděcího aktu a k vyjádření svých názorů.

(60) Je nezbytné zajistit, aby program Kreativní Evropa 2014–2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 (24) (dále jen „program na období 2014–2020”) byl řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by měla technická a administrativní pomoc v případě potřeby zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.

(21) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(22) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221).

(61) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak stanoví články 21 a 23 Listiny. Toto nařízení je rovněž v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(62) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich nadnárodního charakteru, vysokého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup k vzdělávací mobilitě a obecněji na integraci Unie a z důvodu jejich posíleného mezinárodního rozměru může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(63) Nařízení (EU) č. 1295/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(64) Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJaLY TOTO NaŘÍZENÍ:

KaPITOLa I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí program Kreativní Evropa (dále jen „program“) po dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Stanoví se jím cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „kulturními a kreativními odvětvími“ všechna odvětví:

a) jejichž činnosti, z nichž mnohé mají potenciál vytvářet inovace a pracovní místa zejména z duševního vlastnictví:

i) jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech; a

ii) obnášejí vývoj, vytváření, výrobu šíření a uchovávání zboží a služeb, které zachycují kulturní, umělecké nebo jiné kreativní výtvory, jakož i související činnosti, jako je vzdělávání či řízení;

b) bez ohledu na:

i) jejich tržní či netržní zaměření;

ii) druh struktury, která tyto činnosti vykonává; a

iii) způsob financování dané struktury;

tato odvětví zahrnují mimo jiné architekturu, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (včetně kinematografie, televize, videoher a multimédií), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudbu, literaturu, scénická umění (včetně divadla a tance), knihy a vydavatelské činnosti, rozhlas a výtvarná umění;

2) „právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba, která je vytvořena a uznána jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

3) „operací kombinování zdrojů“ akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí nebo od komerčních finančních institucí a investorů.

Článek 3

Cíle programu

1. Program má tyto obecné cíle:

a) zachovávat, rozvíjet a prosazovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a evropské dědictví;

b) zvyšovat konkurenceschopnost a hospodářský potenciál kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví.

2. Program má tyto specifické cíle:

a) posilovat uměleckou a kulturní spolupráci na evropské úrovni, a podpořit tak vytváření evropských děl a posílit hospodářský, sociální a vnější rozměr kulturních a kreativních odvětví Evropy a inovace a mobilitu v těchto odvětvích;

b) prosazovat konkurenceschopnost, rozšiřitelnost, spolupráci, inovaci a udržitelnost, a to i prostřednictvím mobility v rámci evropského audiovizuálního odvětví;

c) podporovat politickou spolupráci a inovativní akce na podporu všech složek programu a prosazovat rozmanité, nezávislé a pluralitní mediální prostředí a mediální gramotnost, a tím podporovat svobodu uměleckého projevu, mezikulturní dialog a sociální začleňování.

3. Program tvoří tyto složky:

a) složka „Kultura“, která se vztahuje na kulturní a kreativní odvětví kromě audiovizuálního odvětví;

b) složka „MEdIa“, která se vztahuje na audiovizuální odvětví;

c) „Meziodvětvová složka“, která se vztahuje na akce napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími.

4. Při uznání niterné a hospodářské hodnoty kultury se cíle programu sledují prostřednictvím akcí s evropskou přidanou hodnotou. Evropská přidaná hodnota se zajistí mimo jiné prostřednictvím:

a) nadnárodní povahy akcí a činností, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, čímž podporují společné evropské kořeny a kulturní rozmanitost;

b) přeshraniční spolupráce mezi organizacemi a odborníky v kulturních a kreativních odvětvích, založené mimo jiné na mobilitě, a prostřednictvím potenciálu této spolupráce při řešení společných výzev, včetně přechodu k digitalizaci, s cílem podpořit přístup ke kultuře, aktivní zapojení občanů a mezikulturní dialog;

c) úspor z rozsahu, růstu a tvorby pracovních míst, které podpora Unie dokáže zajistit a které vytvářejí pákový efekt pro získávání dalších finančních prostředků;

d) zajištění rovnějších podmínek prostřednictvím akcí s evropskou přidanou hodnotou v rámci složky MEdIa, které zohledňují specifika jednotlivých zemí, zejména pokud jde o produkci a distribuci obsahu, přístup k obsahu, velikost a specifika jejich trhů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost, a to způsobem, který rozšiřuje účast zemí s různými audiovizuálními kapacitami a posiluje spolupráci mezi těmito zeměmi.

5. Cíle programu se naplňují způsobem, který podporuje začleňování, rovnost, rozmanitost a účast, přičemž tam, kde je to vhodné, se těchto cílů dosahuje prostřednictvím zvláštních pobídek, které:

a) zajišťují, aby osoby se zdravotním postižením, příslušníci menšin a osoby náležející k sociálně marginalizovaným skupinám měly přístup ke kulturním a kreativním odvětvím, a podporují jejich aktivní účast v těchto odvětvích, včetně kreativního procesu a rozvoje publika; a

b) podporují genderovou rovnost, zejména jako hnací sílu kreativity, hospodářského růstu a inovací.

Článek 4

Akce programu

Program podporuje akce, které jsou v souladu s prioritami stanovenými v článcích 5, 6 a 7 a s popisy uvedenými v příloze I.

Článek 5

Složka Kultura

1. V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má složka Kultura tyto priority:

a) posílit nadnárodní spolupráci a přeshraniční rozměr tvorby, oběhu a viditelnosti evropských děl a mobilitu subjektů v kulturních a kreativních odvětvích;

b) zlepšit přístup ke kultuře a účast na ní a zvýšit zapojení publika a zlepšit rozvoj publika v celé Evropě;

c) podporovat odolnost společnosti a prosazovat sociální začleňování a mezikulturní dialog prostřednictvím kultury a kulturního dědictví;

d) zvyšovat u evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně jednotlivců pracujících v těchto odvětvích, schopnost pěstovat talent, inovovat, prosperovat a vytvářet pracovní místa a růst;

e) posilovat evropskou identitu a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, uměleckého vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve vzdělávání;

f) podporovat budování kapacit v rámci evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně místních organizací na nejnižší úrovni a mikroorganizací, aby mohly aktivně působit na mezinárodní úrovni;

g) přispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní vztahy prostřednictvím kultury.

2. akce, jejichž prostřednictvím mají být prováděny priority stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jsou stanoveny

v oddíle 1 přílohy I.

Článek 6

Složka MEDIA

1. V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má složka MEdIa tyto priority:

a) pěstovat talent, kompetence a dovednosti a stimulovat přeshraniční spolupráci, mobilitu a inovace při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl, čímž podněcuje spolupráci mezi členskými státy s různými audiovizuálními kapacitami;

b) podporovat šíření, propagaci a distribuci evropských audiovizuálních děl, online i v kinech v rámci Unie i na mezinárodní úrovni v novém digitálním prostředí, mimo jiné prostřednictvím inovativních obchodních modelů;

c) propagovat evropská audiovizuální díla, včetně děl kulturního dědictví, a podporovat zapojení a budování publika všech věkových skupin, zejména mladého publika, v celé Evropě i mimo ni.

2. Priority uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou naplňovány podporou vývoje, produkce, propagace a šíření evropských děl a podporou přístupu k nim s cílem oslovit různorodé publikum v Evropě i mimo ni, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním provádění směrnice 2010/13/EU.

3. akce, jejichž prostřednictvím mají být prováděny priority stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jsou stanoveny

v oddíle 2 přílohy I.

Článek 7

Meziodvětvová složka

1. V souladu s cíli programu uvedenými v článku 3 má Meziodvětvová složka tyto priority:

a) podporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, mimo jiné pokud jde o spolupráci spočívající v podpoře úlohy, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, a spolupráci v oblasti umělecké svobody, a podporovat zviditelňování programu a přenositelnost jeho výsledků;

b) podporovat inovativní přístupy k tvorbě, distribuci a propagaci obsahu, přístup k obsahu, a to napříč kulturními, kreativními a dalšími odvětvími, mimo jiné i s ohledem na přechod k digitalizaci, a to v tržním i netržním rozměru;

c) prosazovat meziodvětvové činnosti, jež mají za cíl přizpůsobovat se strukturálním a technologickým výzvám, jimž média čelí, včetně podpory svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti, mimo jiné v rámci digitálního prostředí;

d) podporovat zřizování kanceláří programu v zúčastněných zemích a činnosti kanceláří programu a podporovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů v kulturních a kreativních odvětvích.

2. akce, jejichž prostřednictvím mají být prováděny priority stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jsou stanoveny

v oddíle 3 přílohy I.

Článek 8

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 1 842 000 000 EUR v běžných cenách.

2. V důsledku úpravy specifické pro tento program na základě článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka stanovená v odstavci 1 tohoto článku zvýší o dodatečný příděl ve výši 600 000 000 EUR v cenách roku 2018, jak je stanoveno v příloze II uvedeného nařízení.

3. Orientační rozdělení částky stanovené v odstavci 1 tohoto článku je následující:

a) nejméně 33 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka Kultura);

b) nejméně 58 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEdIa);

c) až 9 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c) (Meziodvětvová složka).

4. Orientační rozdělení částky stanovené v odstavci 2 tohoto článku je následující:

a) nejméně 33 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka Kultura);

b) nejméně 58 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEdIa);

c) až 9 % na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c) (Meziodvětvová složka).

5. Částky stanovené v odstavcích 1 a 2 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

6. Vedle částek stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a z nařízení Evropského parlamentu a Rady, který se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III), na podporu akcí prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tyto příspěvky jsou financovány v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje.

7. Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na žádost dotčených členských států převést do programu za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“). Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

8. Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek. Tyto závazky nepřekročí 40 % částky stanovené v odstavci 1.

Článek 9

Třetí země přidružené k programu

1. Program je otevřený účasti těchto třetích zemí, pokud přispívají k financování programu:

a) členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c) zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d) dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i) zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;

ii) stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii) nesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv) zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2. Účast zemí uvedených v odstavci 1 tohoto článku na složce MEdIa a Meziodvětvové složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU.

3. dohody uzavřené se zeměmi uvedenými v odst. 1 písm. c) se mohou v řádně odůvodněných případech odchýlit

od povinností stanovených v odstavci 2.

4. Země uvedené v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku, které se plně účastnily programu na období 2014–2020, se mohou dočasně plně účastnit programu, pokud mohou prokázat, že podnikly konkrétní kroky k uvedení svých vnitrostátních právních předpisů do souladu se směrnicí 2010/13/EU, ve znění směrnice (EU) 2018/1808.

5. Země uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku se mohou nadále účastnit programu i po 31. prosinci 2022, pokud poskytnou Komisi důkazy o tom, že splnily podmínky stanovené ve směrnici 2010/13/EU.

6. Přístup k akcím odpovídajícím prioritě uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. d) je zajištěn zemím, které se výjimečně účastní složky Kultura, ale nesplňují podmínky pro účast ve složce MEdIa a v Meziodvětvové složce podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 10

Další třetí země

Je-li to v zájmu Unie, program může podporovat spolupráci s jinými třetími zeměmi než těmi, které jsou uvedeny v článku 9, pokud jde o akce financované prostřednictvím dalších finančních příspěvků z nástrojů financování vnější činnosti v souladu s čl. 8 odst. 6.

Článek 11

Spolupráce s mezinárodními organizacemi a Evropskou audiovizuální observatoří

1. Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech, na něž se vztahuje program, a to v souladu s finančním nařízením.

2. Unie je členem observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEdIa. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři a sběr a analýza dat v audiovizuálním odvětví jsou hrazeny ze složky MEdIa.

Článek 12

Sběr údajů o kulturních a kreativních odvětvích

V zájmu posílení znalostní základny pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví a s cílem měřit a analyzovat jejich přínos pro evropské hospodářství a společnost shromažďuje Komise příslušné údaje a informace s využitím svých odborných znalostí a odborných znalostí Rady Evropy, OECd, UNESCO a případně příslušných výzkumných institucí. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o shromážděných údajích. Komise sdílí příslušná zjištění týkající se shromážděných údajů se zúčastněnými stranami.

Článek 13

Formy financování z prostředků Unie a metody provádění

1. Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň program může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3. Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

4. Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se článek 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25).

5. Má se za to, že subjekty aktivní v kulturním a kreativním odvětví, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusejí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLaFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLaFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 15

Pracovní programy

1. Program se provádí prostřednictvím ročních pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Roční pracovní programy obsahují údaje o výši částky přidělené každé akci a případně se v nich stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. Roční pracovní programy obsahují rovněž orientační tabulku provádění.

2. Komise přijímá roční pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

KaPITOLa II

GRANTY A ZPŮSOBILÉ SUBJEKTY

Článek 16

Granty

1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2. Pro zajištění řádného hodnocení žádostí mohou být členy hodnotící komise externí odborníci. Externí odborníci musí mít profesní zkušenosti související s posuzovanou oblastí a příslušně i znalosti zeměpisné oblasti, jíž se návrh týká.

3. V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované na základě tohoto nařízení a související náklady, které vznikly v roce 2021, za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uvedené činnosti uskutečněny nebo uvedené náklady vznikly před podáním žádosti o grant. Grantové dohody o grantech na provozní náklady na rozpočtový rok 2021 mohou být výjimečně podepsány do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu.

4. Ve vhodných případech akce programu stanoví vhodná kritéria pro dosažení genderové rovnosti.

Článek 17

Způsobilé subjekty

1. Vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.

2. Způsobilé k účasti na programu jsou tyto subjekty, pokud působí v kulturních a kreativních odvětvích:

a) právní subjekty usazené v:

i) členském státě nebo zámořské zemi nebo území spojeném s tímto členským státem;

ii) třetí zemi přidružené k programu; nebo

iii) třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4;

b) právní subjekty založené podle práva Unie;

c) mezinárodní organizace.

3. Právní subjekty působící v kulturních a kreativních odvětvích a usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na programu, pokud je tato účast nezbytná pro dosažení cílů dané akce.

4. Právní subjekty působící v kulturních a kreativních odvětvích a usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, v zásadě nesou náklady své účasti. Je-li to v zájmu Unie, lze náklady na tuto účast pokrýt dalšími příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti podle čl. 8 odst. 6.

XxXXXXXx XXX

SYNERGIE A DOPLŇKOVOST

Článek 18

Doplňkovost

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy Unie, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, zejména v digitální oblasti a v oblasti mediální gramotnosti, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, zejména v případě sociálně marginali zovaných skupin a menšin, výzkumem, technologiemi a inovacemi, včetně sociálních inovací, průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a akcemi v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, udržitelným cestovním ruchem, státní podporou, mobilitou a mezinárodní spoluprací a rozvojem.

Článek 19

Kumulativní a alternativní financování

1. Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů podle nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě.

2. Projekt může být v rámci tohoto programu oceněn pečetí excelence ve smyslu čl. 2 bodu 45 nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, splňuje-li tyto kumulativní podmínky:

a) byl posouzen v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b) splňuje minimální požadavky na kvalitu uvedené v dané výzvě k podávání návrhů; a

c) nemůže být financován v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Projekt, který byl oceněn pečetí excelence v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, může obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027.

KaPITOLa IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 20

Monitorování a vykazování

1. Kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze II.

2. Pro zajištění účinného posouzení pokroku programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 22 akty v přenesené pravomoci za účelem vypracování ustanovení rámce pro monitorování a hodnocení, včetně změn přílohy II za účelem změny nebo doplnění ukazatelů, je-li to pro monitorování a hodnocení považováno za nezbytné.

3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

4. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 21

Hodnocení

1. Komise provádí hodnocení, založená na pravidelném sběru údajů a na konzultacích se zúčastněnými stranami a příjemci, včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2. Jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak v každém případě nejpozději do 31. prosince 2024, Komise provede průběžné hodnocení programu, které je založeno mimo jiné na vnějších a nezávislých analýzách. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průběžném hodnocení nejpozději šest měsíců po provedení průběžného hodnocení.

3. Po 31. prosinci 2027 a v každém případě nejpozději do 31. prosince 2029 Komise provede závěrečné hodnocení programu, které musí být založeno na vnějším a nezávislém odborném poradenství. Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu o závěrečném hodnocení, a to nejpozději šest měsíců od provedení závěrečného hodnocení.

4. Komise sdělí závěry hodnocení podle odstavců 2 a 3 spolu se svými připomínkami k uvedeným hodnocením Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5. Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a byly přiměřeně podrobné. Příjemci finančních prostředků Unie tyto údaje a informace sdělí Komisi způsobem, který je v souladu s ostatními právními ustanoveními. Osobní údaje například musí být v případě potřeby anonymizovány. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 22

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 1. ledna 2021.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský

parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy xxx byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Xxxxxx o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KaPITOLa V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Informace, komunikace a publicita

1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ uvedených prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti, zvláště s využitím názvu programu a, v případě opatření financovaných ze složky MEdIa, loga MEdIa, jak je uvedeno v příloze III.

2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků.

3. Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud uvedené priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor Kreativní Evropy“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Výbor Kreativní Evropy může zasedat v různých složeních v závislosti na tom, jakými konkrétními otázkami souvisejícími s jednotlivými složkami programu se zabývá.

Článek 25

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1295/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 26

Přechodná ustanovení

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1295/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2. Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1295/2013.

3. V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů na pomoc podle čl. 8 odst. 5 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 20. května 2021.

Za Evropský parlament předseda

d. M. SaSSOLI

Za Xxxx předsedkyně

a. X. XxXxXXxX

PŘÍLOHA I

POPIS AKCÍ PROGRAMU

OddÍL 1

SLOŽKA KULTURA

Priority složky Kultura uvedené v článku 5 jsou plněny prostřednictvím níže uvedených akcí, jejichž podrobnosti, včetně případných vyšších měr spolufinancování u malých projektů, jsou vymezeny v pracovních programech; cílem je mimo jiné posílit oběh evropských děl v digitálním a vícejazyčném prostředí a případně lze k těmto účelům využít překlad, bez ohledu na použitý druh média.

Horizontální akce:

Cílem horizontálních akcí je podpořit všechna kulturní a kreativní odvětví, s výjimkou audiovizuálního odvětví, při řešení společných výzev, kterým čelí na evropské úrovni. Tyto horizontální akce zejména spolufinancují nadnárodní projekty pro spolupráci, vytváření sítí, mobilitu a internacionalizaci, mimo jiné prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, výstav a festivalů. Program podpoří následující horizontální akce:

a) projekty nadnárodní spolupráce, které sdružují organizace kulturních a kreativních odvětví všech velikostí, včetně mikroorganizací a malých organizací, a z různých zemí za účelem provádění odvětvových nebo meziodvětvových činností;

b) evropské sítě organizací kulturních a kreativních odvětví z různých zemí;

c) kulturní a kreativní celoevropské platformy;

d) nadnárodní mobilitu umělců a subjektů v kulturních a kreativních odvětvích a nadnárodní pohyb uměleckých a kulturních děl;

e) podporu, včetně rozvoje kapacit, organizací kulturních a kreativních odvětví, jež jim pomáhá působit na mezinárodní úrovni;

f) rozvoj, spolupráci a realizaci, pokud jde o politiky v oblasti kultury, mimo jiné prostřednictvím poskytování údajů a výměny osvědčených postupů, pilotních projektů a stimulačních opatření na podporu genderové rovnosti.

Odvětvové akce:

V zájmu reakce na sdílené potřeby v rámci Unie jsou podporovány následující odvětvové akce v těch kulturních a kreativních odvětvích, zejména v hudebním odvětví, jejichž specifika nebo specifické výzvy vyžadují cílenější přístup, který doplňuje horizontální akce:

a) podpora hudebního odvětví: akce, které podporují rozmanitost, kreativitu a inovace v oblasti hudby včetně živých vystoupení, zejména distribuci a podporu všech hudebních repertoárů v Evropě i mimo ni, vzdělávací akce, účast na hudbě a přístup k ní a rozvoj publika pro všechny evropské repertoáry a podpora shromažďování a analýzy dat; tyto akce vycházejí ze zkušeností a odborných znalostí získaných prostřednictvím iniciativy „Hudba hýbe Evropou“ a nadále je podporují;

b) podpora knižního a vydavatelského odvětví: cílené akce, jež podporují rozmanitost, kreativitu a inovace, propagace evropské literatury napříč hranicemi v Evropě i mimo ni, včetně propagace v knihovnách, odbornou přípravu a výměny profesionálů v odvětví, autorů a překladatelů a nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví; cílené akce, které podporují překlad literatury, a je-li to možné, její přizpůsobení do formátů přístupných pro osoby se zdravotním postižením;

c) podpora architektury a kulturního dědictví pro kvalitní výstavbu: cílené akce pro mobilitu, budování kapacit a internacionalizaci subjektů působících v oblasti architektury a kulturního dědictví; podpora stavební kultury, vzájemného učení a zapojení publika za účelem šíření vysoce kvalitních zásad současné architektury a opatření v oblasti kulturního dědictví; podpora udržitelného zachování, regenerace a adaptivního opětovného využívání kulturního dědictví a prosazování jeho hodnot prostřednictvím zvyšování povědomí a činností spočívajících ve vytváření sítí;

d) podpora dalších odvětví umělecké tvorby, jsou-li zjištěny konkrétní potřeby, včetně cílených akcí ve prospěch rozvoje kreativních aspektů udržitelného kulturního cestovního ruchu a odvětví designu a módního návrhářství a jejich propagace a zastoupení ostatních odvětví umělecké tvorby mimo Unii.

Zvláštní akce, které se zaměřují na zajištění viditelnosti a zdůraznění evropské kulturní rozmanitosti a dědictví a na podporu mezikulturního dialogu:

a) finanční podpora akce Evropská hlavní města kultury;

b) finanční podpora označení „Evropské dědictví“ a činností zaměřených na vytváření sítě lokalit, kterým bylo uděleno označení „Evropské dědictví“;

c) kulturní ceny Unie;

d) dny evropského dědictví;

e) podpora evropských kulturních subjektů, jako jsou například orchestry, jejichž cílem je odborně vzdělávat a podporovat mladé umělce s vysokým potenciálem a jež uplatňují inkluzivní přístup s rozsáhlým zeměpisným pokrytím, nebo subjektů, které evropským občanům poskytují přímou kulturní službu s rozsáhlým zeměpisným pokrytím.

OddÍL 2

SLOŽKA MEDIA

Priority složky MEdIa uvedené v článku 6 jsou prováděny prostřednictvím níže uvedených akcí, jejichž podrobný popis se vymezí v pracovních programech, přičemž zohledňují požadavky směrnice (EU) 2018/1808 a rozdíly mezi jednotlivými zúčastněnými zeměmi, pokud jde o produkci a distribuci audiovizuálního obsahu a přístup k němu a velikost a specifika příslušných trhů a jazykovou rozmanitost:

a) vývoj audiovizuálních děl evropskými nezávislými producentskými společnostmi zahrnující různé formáty (např. celovečerní filmy, krátké filmy, seriály, dokumentární pořady a videohry s vlastním příběhem) a žánry a zacílené na různé publikum, včetně dětí a mladých lidí;

b) výroba inovativního a kvalitního televizního obsahu a seriálového vyprávění, určených různému publiku, nezávislými evropskými producentskými společnostmi;

c) propagační a marketingové nástroje, mimo jiné online a s využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístupnost a dosah evropských děl;

d) podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách (např. v kinech, online) zaměřená na malé i velké tituly, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí a podporujících použití titulků, dabingu a případně nástrojů zvukového popisu;

e) podpora vícejazyčného přístupu ke kulturním online televizním programům prostřednictvím titulků;

f) podpora činností zaměřených na vytváření sítí pro odborníky v audiovizuální oblasti, včetně tvůrců, a výměny mezi podniky s cílem rozvíjet a podporovat talent v evropském audiovizuálním odvětví a usnadňovat rozvoj a distribuci evropské a mezinárodní společné tvorby a koprodukcí;

g) podpora činností evropských audiovizuálních subjektů na oborových akcích a veletrzích v Evropě i mimo ni;

h) podpora viditelnosti a dosahu evropských filmů a audiovizuální tvorby zaměřených na široké evropské publikum za hranicemi jednotlivých států, zejména na mladé lidi a osoby významné pro utváření veřejného mínění, mimo jiné pořádáním promítání, komunikačními, distribučními a propagačními činnostmi na podporu evropských cen, zejména ceny „LUX – evropské filmové ceny diváků udělované Evropským parlamentem a Evropskou filmovou akademií“;

i) iniciativy podporující budování a zapojení publika, včetně činností filmového vzdělávání, zaměřené zejména na mladé publikum;

j) vzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních profesionálů přizpůsobit se novým kreativním postupům, tržním změnám a digitálním technologiím, jež mají dopad na celý hodnotový řetězec;

k) síť nebo sítě provozovatelů služeb video na vyžádání uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;

l) podpora evropských festivalů a evropské sítě či evropských sítí festivalů uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů při současném zachování jejich identity a jedinečnosti;

m) podpora sítě provozovatelů evropských kin s rozsáhlým zeměpisným pokrytím uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů, za podpory úlohy evropských kin při šíření evropských děl;

n) konkrétní opatření, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví, včetně studií, mentorských a vzdělávacích činností a činností v oblasti vytváření sítí;

o) podpora politického dialogu, inovativní politické akce a výměna osvědčených postupů – a to i prostřednictvím analytických činností a poskytování spolehlivých údajů;

p) nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a vytváření sítí mezi audiovizuálním odvětvím a tvůrci politik.

OddÍL 3

MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA

Priority v rámci Meziodvětvové složky uvedené v článku 7 se provádí prostřednictvím níže uvedených akcí, jejichž podrobný popis se vymezí v pracovních programech:

Politická spolupráce a akce informovanosti o programu, které:

a) podporují rozvoj politik, nadnárodní výměnu zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a zvyšování povědomí, vytváření sítí a pravidelný meziodvětvový dialog mezi organizacemi kulturních a kreativních odvětví a tvůrci politik;

b) podporují analytické meziodvětvové činnosti;

c) podporují nadnárodní politickou spolupráci a rozvoj politiky, pokud jde o úlohu sociálního začleňování prostřednictvím kultury;

d) zvyšují povědomí o programu a tématech, kterých se týká, podporují informovanost občanů a napomáhají převoditelnosti výsledků nad úroveň členských států.

akce „laboratoř kreativních inovací“ mají:

a) podněcovat nové formy tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a kreativními odvětvími, například prostřednictvím experimentálních přístupů a využití inovačních technologií;

b) podporovat inovativní meziodvětvové přístupy a nástroje, které se vyznačují, je-li to možné, mnohojazyčnými a sociálními rozměry, k usnadnění distribuce, propagace a zpeněžování kultury a kreativity a přístupu k nim, včetně kulturního dědictví.

akce informačních kanceláří programu mají:

a) podporovat program na vnitrostátní úrovni, poskytovat příslušné informace o různých druzích finanční podpory dostupné v rámci politiky Unie a pomáhat subjektům v kulturních a kreativních odvětvích při podávání žádostí o podporu v rámci programu, mimo jiné informováním těchto subjektů o požadavcích a postupech souvisejících s různými výzvami k podávání návrhů a sdílením osvědčených postupů;

b) podporovat potenciální příjemce při postupu podávání žádostí a poskytovat vzájemné školení pro nováčky v programu, podněcovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik zahrnutých v programu a v kulturních a kreativních odvětvích;

c) podporovat Komisi při zajišťování náležité komunikace a šíření výsledků programu občanům a subjektům v kulturních a kreativních odvětvích.

Průřezové akce, které podporují odvětví zpravodajských médií, mají:

a) řešit strukturální a technologické změny, jimž čelí odvětví médií, podporou nezávislého a pluralistického mediálního prostředí, a to i podporou nezávislého monitorování za účelem posuzování rizik a výzev, pokud jde o pluralitu a svobodu médií, a podporou činností na zvyšování povědomí;

b) podporovat vysoké standardy mediální produkce prosazováním spolupráce, digitálních dovedností, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu, čímž přispívají k profesionální etice v žurnalistice;

c) podporovat mediální gramotnost s cílem umožnit občanům používat a rozvíjet kritické porozumění médiím a podporovat sdílení znalostí a výměn týkajících se politik a postupů v oblasti mediální gramotnosti;

d) zahrnout konkrétní opatření, která přispějí k vyváženější genderové účasti v odvětví zpravodajských médií.

PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ UKAZATELE DOPADU PROGRAMU

Počet a rozsah nadnárodních partnerství vytvořených s podporou programu, včetně země původu přijímajících organizací.

Kvalitativní důkazy o úspěších dosažených v oblastech uměleckých, podnikatelských a technologických inovací díky podpoře z programu.

Ukazatele

Složka Kultura:

Počet a rozsah nadnárodních partnerství vytvořených s podporou programu.

Počet umělců a subjektů v kulturních nebo kreativních odvětvích, kteří vycestovali do zahraničí díky podpoře programu, včetně uvedení země původu a podílu žen.

Počet osob, kterým byl poskytnut přístup k evropským kulturním a kreativním dílům podpořeným programem, včetně děl pocházejících z jiných zemí, než je jejich vlastní země.

Počet projektů podpořených programem určených sociálně marginalizovaným skupinám. Počet projektů podpořených programem, do nichž jsou zapojeny organizace z třetích zemí.

Složka MEDIA:

Počet osob, kterým byl poskytnut přístup k evropským audiovizuálním dílům podpořeným programem z jiných zemí, než je jejich vlastní země.

Počet účastníků vzdělávacích aktivit podpořených programem, kteří se domnívají, že si zlepšili své schopnosti a zvýšili svoji zaměstnatelnost, s uvedením podílu žen.

Počet, rozpočet a zeměpisný původ koprodukcí rozvíjených, vytvořených a distribuovaných za podpory programu a koprodukcí s partnery ze zemí s různými audiovizuálními kapacitami.

Počet audiovizuálních děl v méně používaných jazycích vyvinutých, vyrobených a distribuovaných za podpory programu. Počet osob zasažených propagačními činnostmi B2B na hlavních trzích.

Meziodvětvová složka:

Počet a rozsah vytvořených nadnárodních partnerství (složený ukazatel pro akci „laboratoř kreativních inovací“ a horizontální akce, které podporují odvětví zpravodajských médií).

Počet akcí nebo činností propagujících program pořádaných informačními kancelářemi programu.

Počet účastníků akce „laboratoř kreativních inovací“ a horizontálních akcí, které podporují odvětví zpravodajských médií, s uvedením podílu žen.

Logo složky MEdIa je následující:

PŘÍLOHA III

Document Metadata

Table of Contents

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/818

Document Metadata

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/818

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/818

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013

(Text s významem pro EHP)

OBECNÁ USTANOVENÍ

Předmět

Definice

Cíle programu

Akce programu

Složka Kultura

Složka MEDIA

Meziodvětvová složka

Rozpočet

Třetí země přidružené k programu

Další třetí země

Spolupráce s mezinárodními organizacemi a Evropskou audiovizuální observatoří

Sběr údajů o kulturních a kreativních odvětvích

Formy financování z prostředků Unie a metody provádění

Ochrana finančních zájmů Unie

Pracovní programy

GRANTY A ZPŮSOBILÉ SUBJEKTY

Granty

Způsobilé subjekty

SYNERGIE A DOPLŇKOVOST

Doplňkovost

Kumulativní a alternativní financování

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Monitorování a vykazování

Hodnocení

Výkon přenesené pravomoci

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Informace, komunikace a publicita

Postup projednávání ve výboru

Zrušení

Přechodná ustanovení

Vstup v platnost

POPIS AKCÍ PROGRAMU

SLOŽKA KULTURA

SLOŽKA MEDIA

MEZIODVĚTVOVÁ SLOŽKA

SPOLEČNÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ UKAZATELE DOPADU PROGRAMU

Ukazatele

LOGO SLOŽKY MEDIA

Document Metadata