Smlouva o reklamních a konzultačních službách

Úřad vlády České republiky

ev. č. 17/171-0

Smlouva o reklamních a konzultačních službách

uzavřená dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a dle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“)

Česká republika - Úřad vlády České republiky

se sídlem: nábř. X. Xxxxxx 000/0, 000 00 Xxxxx 0 – Xxxx Xxxxxx

IČO: 00006599

DIČ: CZ00006599

zastoupená: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, vedoucí Oddělení sekretariátu Rady vlády pro

rovnost žen a mužů, pověřen zastupováním ředitele/ředitelky Odboru rovnosti žen a mužů

kontaktní osoba: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, e-mail: xxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xx tel. x000 000 000 000

bankovní spojení: ČNB Praha, účet č.: 4320001/0710 (dále jen „objednatel“)

a

Direct Filmexport, s.r.o.

se sídlem: Xxxxxx 000/00, 000 00 Xxxx

IČO: 26239850

DIČ: CZ26239850

zapsaná ve veřejném rejstříku u Krajského soudu v Brně, spisová značka C 39047 zastoupená: JUDr. Xxxxxx Xxxxxx

bankovní spojení: ČSOB, účet č.: 192554728/0300

kontaktní osoba: XXXx. Xxxx Xxxx, e-mail: xxxx.xxxx@xxxxxxxxxx.xx

tel. x000 000 000 000

(dále jen „zhotovitel“)

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto smlouvu (dále jen „smlouva“).

I.

Předmět smlouvy

1. Předmětem této smlouvy je závazek zhotovitele v rámci mediální kampaně zaměřené na podporu rovnosti žen a mužů a jejího přínosu pro společnost (dále jen „mediální kampaň“), která je součástí projektu s názvem „Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“ (dále jen „projekt“) zajistit propagaci mediální kampaně na sociálních sítích a vytvořit PR strategii, vše dle podrobné specifikace uvedené v příloze č. 1 (dále jen „služby“ nebo „dílo“), a závazek objednatele řádně a včas provedené dílo nebo jeho části převzít a zaplatit za ně zhotoviteli sjednanou cenu.

2. V příloze č. 1 je uveden maximální rozsah poskytovaných služeb. Zhotovitel poskytne takové služby, ke kterým bude objednatelem vyzván. Objednatel není povinen vyzvat zhotovitele k poskytnutí maximálního rozsahu služeb (dále jen „celý objem plnění“). V případě, že objednatel

nebude požadovat zhotovení celého objemu plnění, nenáleží zhotoviteli náhrada škody nebo jiné plnění z důvodu nezhotovení celého objemu plnění.

II.

Doba a místo plnění

1. Doba plnění smlouvy je od její účinnosti do 15. dubna 2017. Jednotlivé dílčí doby plnění částí díla jsou uvedeny v příloze č. 1.

2. Místem plnění je celé území České republiky.

3. V případě, že objednatel bude v prodlení s plněním svých povinností uvedených v příloze č. 1 ve sloupci „Součinnost“, pak se lhůty pro plnění povinností zhotovitele uvedené v příloze č. 1 prodlužují o dobu prodlení objednatele.

III.

Cena a platební podmínky

1. Podrobná kalkulace ceny jednotlivých částí díla (jednotkové ceny) je stanovena v příloze č. 2.

2. Uvedené jednotkové ceny zahrnují veškeré náklady zhotovitele nutné nebo související s řádným plněním předmětu této smlouvy (např. personální náklady na zajištění propagace kampaně na sociálních sítích, doprava na celém území ČR). Uvedené jednotkové ceny zejména zahrnují odměny za poskytnutí všech práv duševního vlastnictví dle čl. VII.

3. Uvedené jednotkové ceny jsou nepřekročitelné.

4. Cena bude kalkulována za jednotlivé položky a ks a bude hrazena dle skutečného počtu požadovaných objednatelem a zhotovitelem předaných položek (částí díla) v souladu s přílohou č. 2.

5. Správa reklamy na Facebooku a Twitteru bude hrazena paušální částkou za měsíc, a to zpětně na základě faktur vystavených zhotovitelem. V případě, že tato služba nebude poskytována po celý měsíc, náleží zhotoviteli poměrná výše měsíční ceny (poměr počtu kalendářních dnů v měsíci v poměru počtu kalendářních dnů trvání smlouvy, resp. kalendářních dnů, v nichž byla tato služba poskytována. Přílohou faktur musí být kopie příslušného předávacího protokolu.

6. Cena za zhotovení jednotlivých částí díla bude uhrazena vždy po podpisu předávacího protokolu oběma smluvními stranami, a to na základě faktury vystavené zhotovitelem nejpozději následující den po podpisu předávacího protokolu. Jestliže objednatel zjistí vady díla nebo jeho části po podpisu předávacího protokolu, avšak před doručením faktury, a zhotovitele o tom informuje, není zhotovitel oprávněn vystavit fakturu do doby odstranění těchto vad.

7. Faktura zhotovitele musí obsahovat náležitosti obchodní listiny dle § 435 občanského zákoníku a daňového dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Na faktuře musí být uvedeno evidenční číslo této smlouvy uvedené v záhlaví této smlouvy, datum podpisu smlouvy a přílohou faktury musí být kopie příslušného předávacího protokolu.

8. V případě, že faktura nebude mít stanovené náležitosti nebo bude obsahovat nesprávné údaje, je objednatel oprávněn zaslat ji ve lhůtě splatnosti zpět k doplnění, aniž se tak dostane do prodlení se splatností; lhůta splatnosti počíná běžet znovu od doručení náležitě doplněné či opravené faktury objednateli.

9. Objednatel uhradí fakturu bezhotovostně převodem na účet zhotovitele do 21 dnů ode dne doručení faktury objednateli. Zaplacením se rozumí odepsání finanční částky z účtu objednatele ve prospěch účtu zhotovitele.

IV.

Předání a převzetí díla

1. Objednatel je oprávněn při výzvě k plnění jednotlivých částí díla nebo při jeho zahájení jednostranně stanovit způsob průběžné kontroly plnění. Objednatel zejména stanoví dílčí kontrolní lhůty, v nichž bude zhotovitel povinen předkládat požadované výstupy nebo podklady

(např. návrh řešení, dílčí výstup, vzorek) a způsob jejich předkládání. Zhotovitel je povinen dodržovat stanovená pravidla průběžné kontroly a respektovat požadavky nebo připomínky objednatele.

2. O předání a převzetí části díla sepíší smluvní strany předávací protokol, který bude potvrzen podpisy oprávněného zaměstnance objednatele a zhotovitele. Návrh předávacích protokolů připraví zhotovitel a budou sepsány ve 2 vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží po 1.

3. Objednatel nepřevezme dílo nebo jeho část se zjevnými vadami. V případě, že objednatel zjistí vady díla nebo jeho části při jeho předání, je zhotovitel povinen je odstranit do 3 dnů, nestanoví- li objednatel lhůtu delší.

4. Potvrzení předávacího protokolu objednatelem jej nezbavuje práv na reklamaci a práv z odpovědnosti za vady, které zjistí později v průběhu záruční lhůty.

V.

Součinnost, mlčenlivost

1. Zhotovitel je povinen poskytovat součinnost objednateli pro zpracování zpráv o projektu. Tato součinnost spočívá zejména v poskytnutí potřebných informací o plnění díla, nikoliv ve zpracovávání těchto zpráv. Součinnost smluvních stran je dále popsána v příloze č. 1 této smlouvy.

2. Xxxxxxxxxx se zavazuje zachovávat ve vztahu ke třetím osobám mlčenlivost o informacích, které se dozvěděl při plnění této smlouvy nebo v souvislosti s ním a nesmí je zpřístupnit bez písemného souhlasu objednatele žádné třetí osobě ani je použít v rozporu s účelem této smlouvy, ledaže se jedná:

a) o informace, které jsou veřejně přístupné, nebo

b) o případ, kdy je zpřístupnění informace vyžadováno zákonem nebo závazným rozhodnutím oprávněného orgánu.

3. Zhotovitel je povinen zavázat povinností mlčenlivosti podle odstavce 2 všechny osoby, které se budou podílet na plnění předmětu této smlouvy.

4. Za porušení povinnosti mlčenlivosti osobami, které se budou podílet na plnění předmětu této smlouvy, odpovídá zhotovitel, jako by povinnost porušil sám.

5. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení účinnosti této smlouvy.

VI.

Záruka za jakost, odpovědnost za vady

1. Zhotovitel odpovídá za to, že dílo má vlastnosti stanovené touto smlouvou, dokumentací k němu a nabídkou zhotovitele podanou v zadávacím řízení, v němž byla jeho nabídka vybrána jako nejvhodnější.

2. Xxxxxxxxxx odpovídá za vady díla zjištěné při jeho předání nebo v průběhu záruční doby. Zhotovitel za tímto účelem poskytuje objednateli záruku za jakost po záruční dobu v délce 6 měsíců.

3. Záruční doba začíná běžet dnem podpisu předávacího protokolu k příslušné části díla oběma smluvními stranami.

4. Zhotovitel bezplatně odstraní reklamovanou vadu nejdéle do 3 dnů od nahlášení vady, nestanoví-li objednatel lhůtu delší.

5. O dobu odstraňování vady se prodlužuje záruční doba.

6. Reklamaci lze uplatnit nejpozději do posledního dne záruční doby, přičemž reklamace odeslaná objednatelem v poslední den záruční doby se považuje za včas uplatněnou.

7. Xxxxxxxxxx odstraní v záruční době reklamované vady na svůj náklad. Odmítne-li zhotovitel odstranit reklamované vady, případně neodstraní-li je do 15 dnů od stanoveného termínu, je

objednatel oprávněn odstranit vady sám nebo prostřednictvím třetího subjektu a náklady s tím spojené vyúčtovat zhotoviteli.

8. Uplatněním odpovědnosti za vady nejsou dotčeny nároky na náhradu škody nebo na uplatnění smluvní pokuty.

VII.

Práva duševního vlastnictví

1. Zhotovitel se zavazuje, že při vypracování díla neporuší práva třetích osob, která těmto osobám mohou plynout z práv k duševnímu vlastnictví, zejména z autorských práv a práv průmyslového vlastnictví, že je plně oprávněn disponovat s právy, které touto smlouvou postupuje na objednatele, nebo k jejichž užití poskytuje objednateli dle této smlouvy licenci a zavazuje se za tímto účelem zajistit řádné a nerušené užívání díla objednatelem, včetně případného zajištění dalších souhlasů a licencí od autorů děl v souladu s autorským zákonem popř. od nositelů jiných práv duševního vlastnictví v souladu s právními předpisy. Zhotovitel se zavazuje, že objednateli uhradí veškeré náklady, výdaje, škody a majetkovou i nemajetkovou újmu, které objednateli vzniknou v důsledku porušení povinností dle předchozí věty.

2. Je-li výsledkem činnosti zhotovitele dle této smlouvy anebo součástí předaného díla výtvor, který je předmětem práv autorských, práv souvisejících či předmětem práv pořizovatele k jím pořízené databázi, a nejde přitom ve smyslu odst. 6 tohoto článku o dílo anebo jeho části vytvořené jako zaměstnanecké dílo (dále pro účely tohoto článku souhrnně jen „Předměty ochrany podle autorského zákona“), náleží od okamžiku předání díla dle této smlouvy objednateli pro území celého světa včetně České republiky výhradní neomezené právo k užití těchto Předmětů ochrany podle autorského zákona, a to na dobu trvání práva k Předmětům ochrany podle autorského zákona, resp. na zákonnou dobu ochrany. Zhotovitel touto smlouvou poskytuje objednateli oprávnění k výkonu uvedeného výhradního práva k užití Předmětů ochrany podle autorského zákona (licence) bez časového, územního a množstevního omezení a pro všechny způsoby užití. Objednatel je oprávněn Předměty ochrany podle autorského zákona užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky. Oprávnění k užití Předmětů ochrany podle autorského zákona získává objednatel jako převoditelná s právem podlicence a dále postupitelná. Postoupení licence nebo její části na třetí osobu nevyžaduje souhlas zhotovitele a objednatel není povinen postoupení licence nebo její části na třetí osobu zhotoviteli oznamovat. Toto právo objednatele k Předmětům ochrany podle autorského zákona se automaticky vztahuje i na všechny nové verze, úpravy a překlady Předmětů ochrany podle autorského zákona dodané zhotovitelem. Objednatel není povinen výše uvedenou licenci využít. Zhotovitel dále poskytuje objednateli právo upravovat a/nebo překládat Předměty ochrany podle autorského zákona, včetně práva objednatele zadat provedení těchto úprav a/nebo překladů třetím osobám. Dohodou smluvních stran se stanoví, že cena za užití Předmětů ochrany podle autorského zákona dle tohoto odstavce je součástí ceny díla.

3. Je-li výsledkem činnosti zhotovitele dle této smlouvy anebo součástí předaného díla výtvor, který je předmětem práv průmyslového vlastnictví, avšak dosud nebyl k ochraně nebo na základě přihlášky zapsán či udělen anebo se jeho zápis nevyžaduje, zejména vynález, užitný vzor či průmyslový vzor (dále pro účely tohoto článku souhrnně jen „Nezapsané předměty průmyslových práv“), převádí zhotovitel na objednatele od okamžiku předání díla dle této smlouvy veškerá práva na Nezapsané předměty průmyslových práv, zejména pak právo na patent, právo na užitný vzor a právo na průmyslový vzor. Objednatel je oprávněn zejména Nezapsané předměty průmyslových práv přihlásit k ochraně na území České republiky a jiných teritoriích a neomezeně je i po jejich zápisu využívat na území celého světa včetně České republiky. Toto právo objednatele k Nezapsaným předmětům průmyslových práv se automaticky vztahuje i na všechny nové verze a úpravy Nezapsaných předmětů průmyslových práv dodaných zhotovitelem na základě této smlouvy. Zhotovitel je o takovémto výtvoru povinen objednatele neprodleně informovat. Dohodou smluvních stran se stanoví, že cena za převod práv k Nezapsaným předmětům průmyslových práv je součástí ceny díla.

4. Je-li výsledkem činnosti zhotovitele dle této smlouvy anebo součástí předaného díla výtvor, který je již chráněn zapsaným či uděleným právem z průmyslového vlastnictví, zejména udělený

či zapsaný vynález, užitný vzor či průmyslový vzor (dále pro účely tohoto článku souhrnně jen

„Zapsané předměty průmyslových práv“), náleží objednateli od okamžiku předání díla podle této smlouvy k Xxxxxxxx předmětům průmyslových práv výhradní neomezené právo k užití těchto Zapsaných předmětů průmyslových práv, a to pro území celého světa včetně České republiky. Zhotovitel touto smlouvou opravňuje objednatele k výkonu uvedených výhradních práv k Zapsaným předmětům průmyslových práv, a to bez časového, územního a množstevního omezení a pro všechny způsoby užití. Oprávnění k užití Zapsaných předmětů průmyslových práv získává objednatel jako převoditelná s právem podlicence a dále postupitelná. Toto právo objednatele k Zapsaným předmětům průmyslových práv se automaticky vztahuje i na všechny nové verze a úpravy Zapsaných předmětů průmyslových práv dodaných zhotovitelem, ať již budou přihlášeny k ochraně či nikoliv. Zhotovitel je o takovémto výtvoru povinen objednatele neprodleně informovat. Zhotovitel je dále povinen učinit veškeré nezbytné úkony a poskytnout objednateli veškerou nezbytnou součinnost směřující k zápisu uvedené licence k Zapsaným předmětům průmyslových práv do příslušných rejstříků. Zhotovitel rovněž poskytuje objednateli právo upravovat a modifikovat Zapsané předměty průmyslových práv, včetně práva objednatele zadat vývoj a provedení těchto úprav a modifikací třetím osobám. Dohodou smluvních stran se stanoví, že cena za převod práv k Zapsaným předmětům průmyslových práv je součástí ceny díla.

5. Je-li výsledkem činnosti zhotovitele dle této smlouvy anebo součástí předaného díla výtvor, který může být předmětem majetkových práv, vyjma v předchozích odstavcích tohoto článku a odst. 6 tohoto článku uvedených předmětů chráněných podle autorského zákona a předmětů průmyslového vlastnictví požívajících zvláštní ochrany, přičemž jde zejména o know-how či nezapsaná označení (dále pro účely tohoto článku souhrnně jen „Ostatní předměty duševního vlastnictví“), převádí zhotovitel na objednatele od okamžiku předání díla veškerá práva k Ostatním předmětům duševního vlastnictví. Objednatel je oprávněn zejména Ostatní předměty duševního vlastnictví neomezeně využívat na území celého světa včetně České republiky. Toto právo objednatele k Ostatním předmětům duševního vlastnictví se automaticky vztahuje i na všechny nové verze a úpravy Ostatních předmětů duševního vlastnictví dodaných zhotovitelem. Zhotovitel je o takovémto výtvoru povinen objednatele neprodleně informovat. Zhotovitel rovněž poskytuje objednateli právo upravovat a modifikovat Ostatní předměty duševního vlastnictví, včetně práva objednatele zadat vývoj a provedení těchto úprav a modifikací třetím osobám. Dohodou smluvních stran se stanoví, že cena za užití Ostatních předmětů duševního vlastnictví dle tohoto odstavce je součástí ceny za dílo dle této smlouvy.

6. Je-li výsledkem nebo součástí díla i zaměstnanecké či kolektivní dílo, které je předmětem autorských práv, práv souvisejících s právem autorským či práv pořizovatele k jím pořízené databázi, zhotovitel jako zaměstnavatel či osoba, z jejíhož podnětu a pod jejímž vedením je dílo vytvářeno a pod jejímž jménem je dílo uváděno na veřejnost, ke dni předání díla dle této smlouvy postupuje právo výkonu majetkových práv k dílu na objednatele, přičemž výše odměny za postoupení je již zahrnuta v ceně za dílo dle této smlouvy. Objednatel se tím stává ve vztahu ke všem částem díla i dílu jako celku vykonavatelem autorských práv majetkových v pozici zaměstnavatele se všemi souvislostmi včetně oprávnění vyplývajících z omezení osobnostních práv původních autorů v plném rozsahu dle § 58 autorského zákona, přičemž právo výkonu majetkových práv autorských získává objednatel jako dále postupitelné. Objednatel je tak především oprávněn dílo i jeho části bez dalšího sám jakýmkoli způsobem užít v původní, zpracované či jinak změněné podobě a udělit třetím osobám oprávnění (licenci) k výkonu práva dílo a jeho části užít. Objednatel je dále oprávněn nehotové anebo nedostatečně podrobné části díla dokončit, a to bez ohledu na podmínky podle ustanovení § 58 odst. 5 autorského zákona. Zhotoviteli ani původním autorům nenáleží nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu podle ustanovení § 58 odst. 6 autorského zákona. Objednatel je oprávněn dílo anebo jeho části zveřejnit, upravovat, zpracovávat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného a uvádět je na veřejnost pod vlastním jménem, včetně oprávnění objednatele zadat vývoj a provedení těchto úprav a modifikací třetím osobám.

7. Zhotovitel je povinen předat objednateli bezodkladně veškeré informace, doklady a dokumentaci potřebné pro výkon práv dle tohoto článku.

VIII.

Realizační tým

1. Seznam členů realizačního týmu byl předložen v nabídce zhotovitele podané v zadávacím řízení a je pro zhotovitele závazný (členové realizačního týmu uvedení v seznamu se musí aktivně podílet na plnění předmětu smlouvy), stejně jako požadavky na členy realizačního týmu uvedené v zadávací dokumentaci.

2. V případě potřeby změny člena týmu je tato možná pouze se souhlasem objednatele. Objednatel tento souhlas neudělí v případě, že by po takové změně realizační tým kumulativně nesplňoval požadavky zadavatele na realizační tým dle zadávací dokumentace.

IX.

Smluvní pokuta, úrok z prodlení

1. Zhotovitel je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny části díla, jíž se skutečnosti dále uvedené týkají (tj. stanovené násobkem počtu požadovaných kusů a jednotkové ceny dle přílohy č. 2) za každý započatý den prodlení v případě, že:

a) bude v prodlení s předáním kterékoliv části díla, a to i v případě jeho nepřevzetí objednatelem z titulu jeho vad. Prodlením se pro účely tohoto článku rozumí nedodržení lhůty uvedené v příloze č. 1 smlouvy ve sloupci „Doba plnění“. [V případě nedodržení dílčích lhůt uvedených v příloze č. 1 ve sloupci „Součinnost“ nebude za toto prodlení ukládána objednatelem smluvní pokuta. Při opakovaném (více než 2x) nedodržení dílčích lhůt uvedených v příloze č. 1 ve sloupci „Součinnost“ zhotovitelem bude objednatel oprávněn postupovat v souladu s čl. X odst. 2 b) této smlouvy]

b) bude v prodlení s odstraněním vad díla podle čl. IV odst. 3 nebo čl. VI odst. 4 této smlouvy.

2. Zhotovitel je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč v případě

a) porušení mlčenlivosti dle čl. V této smlouvy,

b) porušení povinnosti k součinnosti dle čl. V odst. 1 této smlouvy,

c) porušení kteréhokoliv ustanovení čl. VII této smlouvy,

d) neplnění předmětu smlouvy členy týmu uvedenými v seznamu členů realizačního týmu ve smyslu čl. VIII odst. 1 této smlouvy nebo změny člena realizačního týmu bez souhlasu objednatele;

za každý takový případ.

3. V případě prodlení objednatele se zaplacením faktury zhotovitele je zhotovitel oprávněn účtovat mu úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za každý den prodlení.

4. Zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok objednatele na náhradu škody a na řádné dokončení plnění předmětu smlouvy a odstranění vad.

X.

Ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy

1. Smluvní vztah vzniklý na základě této smlouvy lze ukončit těmito způsoby:

a) odstoupením od smlouvy:

i. za podmínek uvedených v občanském zákoníku v případě porušení smlouvy druhou smluvní stranou podstatným způsobem,

ii. v případech, které si smluvní strany ujednaly dále v tomto článku smlouvy.

b) dohodou smluvních stran.

2. Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě:

a) prodlení zhotovitele se splněním kterékoliv části díla, a to i v případě nepřevzetí objednatelem z titulu jeho vad, delšího než 15 dnů. V případě prodlení zhotovitele

s realizováním požadavků na promování příspěvku (reklamy) dle přílohy 1 položky 2 je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy již při prodlení delším než 5 dnů,

b) prodlení zhotovitele se splněním kterékoliv části díla, a to i v případě nepřevzetí objednatelem z titulu jeho vad, delšího než 15 dnů. Prodlením se pro tyto účely rozumí nedodržení lhůty uvedené v příloze č. 1 smlouvy ve sloupci „Doba plnění“. V případě nedodržení dílčích lhůt uvedených v příloze č. 1 sloupci „Součinnost“ je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže bude zhotovitel v prodlení delším než 15 dnů opakovaně (více než 2x); opakovaným prodlením se rozumí i prodlení s plněním různých povinností,

c) prodlení zhotovitele s odstraněním vad díla podle čl. IV odst. 3 nebo VI odst. 4 této smlouvy, delšího než 15 dnů,

d) nepředání informací, dokladů nebo dokumentaci potřebných pro výkon práv zhotovitelem dle čl. VII odst. 7,

e) pokud řádně uplatní u zhotovitele své požadavky nebo připomínky v průběhu plnění předmětu smlouvy a zhotovitel je bez vážného důvodu neakceptuje nebo podle nich nepostupuje.

Objednatel je oprávněn odstoupit z výše uvedených důvodů i jen pro dosud nesplněnou část předmětu plnění. V takovém případě mu náleží všechna práva k již předaným částem plnění, zejm. pak práva dle čl. VII této smlouvy a záruka k již předaným částem předmětu plnění.

3. Objednatel může smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit z důvodů dle § 223 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

4. Zhotovitel je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě prodlení objednatele se zaplacením ceny delšího než 15 dní.

5. Účinky odstoupení od smlouvy nastávají okamžikem doručení písemného projevu vůle odstoupit od této smlouvy druhé smluvní straně.

6. Zhotovitel není oprávněn odstoupit od smlouvy z důvodů uvedených § 2382 občanského zákoníku.

7. Odstoupením od smlouvy není dotčen případný nárok na náhradu škody.

8. Povinnosti zhotovitele k archivaci dokumentů a součinnosti s objednatelem a evaluátorem projektu trvá i po skončení této smlouvy jakýmkoliv způsobem.

XI.

Archivace dokumentů, publicita

1. Zhotovitel se zavazuje archivovat veškeré dokumenty týkající se předmětu veřejné zakázky, a to po dobu nejméně 10 let ode dne předání a převzetí díla, avšak minimálně do konce roku 2027; zhotovitel je v této souvislosti a ve stanovené době povinen umožnit osobám oprávněným k výkonu kontroly projektu, z něhož je zakázka hrazena, provést kontrolu dokladů souvisejících s plněním zakázky, a to po dobu danou právními předpisy ČR k jejich archivaci (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) a spolupůsobit při výkonu této kontroly.

2. Zhotovitel bude při plnění předmětu smlouvy postupovat v souladu s pravidly a metodikami Fondů EHP a Norska a bude při plnění smlouvy respektovat informační povinnost dle aktuální verze Pokynů pro publicitu (xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xx/xxxxx/Xxxxxx-XXXX_Xx- 001_2014-03-13_Priloha-c-1-Pokyny-pro-publicitu.pdf), tj. zejména označovat výstupy logem objednatele a donátora ve znění: „Podpořeno grantem z Norska.“ Všechny pokyny vycházejí z dokumentů Kanceláře finančních mechanismů (Nařízení - Xxxxx XX. – Information and Publicity Requirements, Communication and Design Manual), které jsou dostupné na webových stránkách xxx.xxxxxxxxx.xxx, xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx. Mezi objednatelem a zhotovitelem bude probíhat veškerá komunikace dle příslušných pravidel publicity po celou dobu trvání smluvního vztahu.

3. Zhotovitel je povinen spolupůsobit při výkonu finanční kontroly dle § 2 e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

XII.

Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem uveřejnění v Registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv. Povinnost uveřejňování v Registru smluv pro nabytí účinnosti smluv uzavřených od 01.07.2016 se řídí vnitřním předpisem objednatele.

2. Změny a doplňky této smlouvy lze provést pouze formou písemných dodatků, podepsaných oprávněnými zástupci obou smluvních stran na jedné listině.

3. Obě smluvní stany podpisem této smlouvy vylučují, aby nad rámec jejích výslovných ustanovení byla jakákoliv jejich práva či povinnosti dovozovány z dosavadní či budoucí praxe zavedené mezi smluvními stranami, resp. ze zvyklostí zachovávaných obecně či v odvětví týkajícím se předmětu této smlouvy.

4. Zhotovitel převzal na sebe nebezpečí změny okolností po uzavření této smlouvy, a proto mu nepřísluší domáhat se práv uvedených v § 1765 a § 2620 odst. 2 občanského zákoníku.

5. Zhotovitel souhlasí se zveřejněním této smlouvy.

6. Tato smlouva je vyhotovena ve 4 výtiscích, z nichž 1 obdrží zhotovitel a 3 obdrží objednatel.

7. Nedílnou součástí této smlouvy jsou:

− příloha č. 1 – podrobná specifikace předmětu plnění, doba plnění a součinnost

− příloha č. 2 – podrobná kalkulace ceny

− příloha č. 3 – Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020

− příloha č. 4 – Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015

– 2018

V Praze dne 9. února 2017 V Praze dne 9. února 2017

................................................. .................................................

Za Direct Filmexport, s.r.o. Za Českou republiku - Úřad vlády České republiky XXXx. Xxxx Xxxx Xxx. Xxxxx Xxxxxxx

jednatel vedoucí Oddělení sekretariátu Rady vlády pro rovnost žen a mužů, pověřen zastupováním ředitele/ředitelky Odboru rovnosti žen a mužů

Příloha č. 1 - podrobná specifikace předmětu plnění, doba plnění a součinnost Zhotovitel zpracuje vždy na výzvu objednatele níže uvedené položky.

Položka	Specifikace	Požadovaný počet kusů/forma požadovaných výstupů	Doba plnění	Součinnost
1. PR strategie mediální kampaně, včetně strategie propagac e mediální kampaně na sociálníc h sítích Facebook a Twitter	V textovém dokumentu bude popsaná PR strategie mediální kampaně včetně strategie propagace mediální kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter v návaznosti na Kreativní brief mediální kampaně, uvedený v zadávací dokumentaci, kreativní řešení mediální kampaně a grafické zpracování jednotného vizuálu předaného objednatelem. Textový dokument bude dále obsahovat vysvětlení, jak se PR strategie mediální kampaně, včetně strategie propagace mediální kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter vypořádává s genderovými stereotypy, předsudky a sexismem, se specifickým zaměřením na potlačování těchto jevů v prostředí sociálních sítí. Textové dokumenty budou obsahovat zejména: • analýzu veřejnoprávních i soukromých médií v ČR ve	1 PR strategie mediální kampaně ve formě textového dokumentu v minimálním rozsahu 10 normostran, odevzdaná na CD nebo DVD. 1 seznam zajištěných mediálních kontaktů ve formě excelové tabulky o minimálním rozsahu 20 nových kontaktů odevzdaný na CD nebo DVD. 1 strategie propagace mediální kampaně na sociální síti Facebook ve formě textového dokumentu v minimálním rozsahu 2 normostrany, odevzdaná na CD nebo DVD. 1 strategie propagace mediální kampaně na sociální síti Twitter ve formě textového dokumentu v minimálním rozsahu 2 normostrany, odevzdaná na	Zhotovitel odevzdá nejpozději do 24 pracovních dnů od výzvy objednatele hotovou PR strategii mediální kampaně, strategii propagace mediální kampaně na sociální síti Facebook a strategii propagace mediální kampaně na sociální síti Twitter a seznam zajištěných mediálních kontaktů.	Objednatel poskytne zhotoviteli v den výzvy k plnění dokumenty obsahující kreativní řešení mediální kampaně a grafické zpracování jednotného vizuálu. Zhotovitel předloží objednateli nejpozději do 10 pracovních dnů od výzvy objednatele první verze všech dokumentů a navrhne termín a místo první schůzky s objednatelem, která proběhne nejpozději do 3 pracovních dnů od předložení první verze textových dokumentů. Zhotovitel zapracuje nejpozději do 5 pracovních dnů od první schůzky připomínky objednatele a předloží objednateli druhou (upravenou) verzi všech dokumentů, a navrhne termín a místo druhé schůzky s objednatelem, která proběhne nejpozději do 3

vztahu k možnostem pro zviditelní mediální kampaně, a to včetně tištěných i online médii, televizního a rozhlasového vysílání • doporučení pro zviditelnění mediální kampaně ve veřejnoprávních i soukromých médií v ČR • kontakty, které zhotovitel objednateli zajistil ve veřejnoprávních i soukromých médiích v ČR ve vztahu k možnostem pro zviditelní mediální kampaně, a to včetně tištěných i online médií, televizního a rozhlasového vysílání • indikátory úspěšnosti PR strategie mediální kampaně • analýzu sociálních sítí Facebook a Twitter ve vztahu k možnostem pro zviditelnění mediální kampaně • doporučení pro zviditelnění mediální kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter • navrhovaný formát příspěvků kampaně na sociálních sítích (např. novinové články, grafiky, události, fotografie atp.), frekvence a návrh časového harmonogramu jejich zveřejňování CD nebo DVD.
Objednatel potvrdí předávací protokoly po předání hotové PR strategie mediální kampaně, strategie propagace mediální kampaně na sociální síti Facebook, strategie propagace mediální kampaně na sociální síti Twitter a seznamu zajištěných mediálních kontaktů a jejich odsouhlasení objednatelem. pracovních dnů od předložení druhé (upravené) verze všech dokumentů.
Zhotovitel zapracuje nejpozději do 3 pracovních dnů od druhé schůzky připomínky objednatele a předloží objednateli hotovou PR strategii mediální kampaně, strategii propagace mediální kampaně na sociální síti Facebook a strategii propagace mediální kampaně na sociální síti Twitter a seznam zajištěných mediálních kontaktů.

	• návrhy na hashtagy pro využítí na sociálních sítích Facebook a Twitter, v souladu s Kreativním briefem mediální kampaně, a kreativním řešením mediální kampaně.
2. Propagac e mediální kampaně na sociál ních sítích Facebook a Twitter	Propagace mediální kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter bude spočívat v: • promování příspěvků zhotovitelem na sociální síti Facebook a Twitter prosřednictvím zajištění reklamního kreditu a • celkové správě reklamy na facebookovém a twitterovém účtu kampaně. Zhotovitel bude průběžně zajišťovat propagaci mediální kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter formou promování příspěvků (dále také jen „promování“) v celkovém finančním objemu max. 51.425 Kč včetně DPH. Frekvence promování je max. 4 příspěvky 4x týdně na sociální síti Facebook a 4 příspěvky 4x týdně na sociální síti Twitter. Xxxxxxxxxx promuje výhradně objednatelem zvolené příspěvky	Zajišťování reklamního kreditu na Facebooku a Twitteru ve stanoveném finančním objemu max. 51.425 Kč včetně DPH po dobu max. 4 měsíců. Správa reklamy na Facebooku a Twitteru po dobu max. 4 měsíců. Objednatel potvrdí předávací protokol po předání faktur dle skutečného objemu vynaložených finančních prostředků za promování příspěvků na sociální síti Facebook a Twitter za každý měsíc, během kterého zhotovitel promování realizoval. Přílohou faktury musí být kopie faktur od společnosti Facebook a Twitter s uvedením výše skutečně uhrazeného reklamního	Propagace na sociálních sítích Facebook a Twitter bude zhotovitelem zahájena na výzvu objednatele a bude poskytována nejdéle do 15. dubna 2017. Na žádost objednatele o promování konkrétního příspěvku na sociální síti Facebook nebo na sociální síti Twitter je zhotovitel povinen zajistit promování daného příspěvku nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti objednatelem.	Objednatel jednostranně rozhodne o spuštění propagace mediální kampaně. Zhotovitele o spuštění kampaně informuje v předstihu nejméně 5 pracovních dní. O typu příspěvků k promování rozhoduje výhradně objednatel. Zhotovitel zajišťuje promování pouze na žádost objednatele. Na žádost objednatele o promování konkrétního příspěvku na sociální síti Facebook nebo na sociální síti Twitter je zhotovitel povinen zajistit promování daného příspěvku nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti objednatelem. Žádost o promování příspěvku bude objednatelem zaslána na zhotovitelem určenou e- mailovou adresu.

a to na žádost objednatele.
Promování končí na výslovnou žádost objednatele, při vyčerpání finančního limitu pro daný příspěvek nebo po vyčerpání celkového finančního objemu.
Správou reklamy na Facebooku se rozumí realizace inzerce a její průběžná optimalizace na základě strategie propagace mediální kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter dle položky č. 1. kreditu a screenshoty promovaných příspěvků. Faktury jsou zhotovitelem předkládány jednou měsíčně. Objednatel uhradí pouze takový počet příspěvků, který zhotovitel v daném období skutečně promoval.
Objednatel potvrdí předávací protokol po předání faktur za měsíční správu reklamy na sociální síti Facebook a Twitter za každý měsíc, během kterého zhotovitel správu realizoval.
Faktury musí obsahovat informaci o tom, jakým způsobem a v jakém časovém objemu zhotovitel správu reklamy realizoval. Zhotovitel vystaví objednateli fakturu za skutečně spotřebovanou výši kreditu a to měsíčně zpětně za každý měsíc promování.

Příloha č. 2 – podrobná kalkulace ceny

Položka		Max. počet kusů	Cena za 1 ks v Kč bez DPH	Výše DPH za 1 ks v Kč	Cena za 1 ks v Kč s DPH
1. PR	PR strategie mediální	1	8.000	1.680	9.680
strategie	kampaně
mediální kampaně, včetně
	Seznam zajištěných mediálních kontaktů	1	6.000	1.260	7.260
	strategie	Strategie propagace	1	8.000	1.680	9.680
propagace	mediální kampaně na
mediální	sociální síti Facebook
kampaně na sociálních sítích Facebook a Twitter
	Strategie propagace mediální kampaně na sociální síti Twitter	1	8.000	1.680	9.680
2. Propagace mediální kampaně na sociálníc h sítích Facebook a Twitter	Zajišťování reklamního kreditu na Facebooku a Twitteru – stanovený finanční objem	4 měsíce	Dle položky č. 2 přílohy č. 1 smlouvy	Dle položky č. 2 přílohy č. 1 smlouvy	Dle položky č. 2 přílohy č. 1 smlouvy
	Správa reklamy na Facebooku a Twitteru	4 měsíce	2.000	420	2.420

Pro účely splnění uveřejňovacích povinností zadavatele dle § 219 zákona o zadávání veřejných zakázek smluvní strany uvádějí, že nabídková cena za celý objem plnění činila 80.500 Kč bez DPH a 97.405 Kč vč. DPH, tyto částky lze považovat také za smluvní cenu pro účely uveřejnění.

Příloha č. 3 – Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020

Úřad vlády České republiky

Odbor lidských práv a ochrany menšin

Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020

Úřad vlády ČR, 2014

Obsah:
A. Úvod a kontext Strategie ..........................................................................................................			4
1.		Obecný cíl Strategie ..........................................................................................................	4
2.		Vize Strategie ....................................................................................................................	4
3.		Mise Strategie ...................................................................................................................	4
4.		Rovnost žen a mužů jako základní princip demokratické společnosti ..............................	4
5.		Kontext uplatňování rovnosti žen a mužů v ČR ...............................................................	6
5.1.		Mezinárodní souvislosti ....................................................................................................	6
5.2.		Vnitrostátní strategické dokumenty ..................................................................................	7
5.3.		Institucionální kontext .......................................................................................................	9
B.	Hlavní strategické oblasti........................................................................................................		10
1.		Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů ............................................................	12
2.		Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích ........................................	14
3.		Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání ............................................................	15
4.		Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života .................................................	17
5.		Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti ..............................	19
6.		Důstojnost a integrita žen a mužů ...................................................................................	21
7.		Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích .......................................................................	23
8.		Všední život a životní styl ...............................................................................................	24
9.		Horizontální strategické priority .....................................................................................	25
9.1.		Genderové stereotypy a vztahy .......................................................................................	25
9.2.		Legislativa v oblasti rovnosti žen a mužů .......................................................................	25
9.3.		Sběr statistických dat ......................................................................................................	26
9.4.		Muži a rovnost žen a mužů .............................................................................................	26
9.5.		Spolupráce s partnery ......................................................................................................	27
C.	Implementace Strategie...........................................................................................................		28
1.		Základní mechanismy, metody a nástroje implementace strategie .................................	28
2.		Aktéři a aktérky strategie ................................................................................................	28
3.		Minimální standard rovnosti žen a mužů ve státní správě ..............................................	29
4.		Harmonogram naplňování Strategie ...............................................................................	31

Seznam zkratek:

CEDAW – Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen ČR – Česká republika

ČSÚ – Český statistický úřad DPH – daň z přidané hodnoty ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie

MD – Ministerstvo dopravy MF – Ministerstvo financí

MLP – ministerstvo pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu MK – Ministerstvo kultury

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MO – Ministerstvo obrany

MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MS – Ministerstvo spravedlnosti

MŠ – mateřská škola

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra

MZ – Ministerstvo zdravotnictví MZE – Ministerstvo zemědělství

MZV – Ministerstvo zahraničních věcí MŽP – Ministerstvo životního prostředí NNO – nestátní nezisková organizace

OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPZ - Operační program Zaměstnanost

OSN – Organizace spojených národů ZŠ – základní škola

Přestože si uvědomujeme, že pojmy rovnost žen a mužů a genderová rovnost nejsou v pravém slova smyslu synonyma, v tomto dokumentu je jako synonyma používáme.

A. Úvod a kontext Strategie

Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020 (dále jako

„Strategie“) je strategickým dokumentem, který tvoří rámec pro uplatňování politiky rovnosti žen a mužů v České republice. Strategie stanovuje jednu z priorit vlády ČR, kterou je rovnost žen a mužů. Tento dokument vlády ČR pro oblast genderové rovnosti jasně vymezuje politiku vlády ČR. Strategie reflektuje reálné potřeby institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů a definuje otázku rovnosti žen a mužů jako celospolečenskou prioritu.

V úvodu je formulován cíl, vize i tzv. mise Strategie, dále jsou zde popsána obecná východiska, důvody vzniku i právní a institucionální kontext. Druhou stěžejní částí, která navazuje na úvod a popis kontextu, je definice strategických oblastí s cíli, které je třeba do roku 2020 naplnit, popisem nejvýznamnějších problémů a návrhy opatření pro jejich řešení. Strategické oblasti dále doplňují horizontální strategické priority, které se promítají do všech strategických oblastí, umožňují je provazovat mezi sebou a lépe dosahovat vytčených cílů. Závěrečná část textu se zaměřuje na implementaci Strategie, definuje zásadní mechanismy, metody a nástroje, uvádí přehled aktérů a aktérek Strategie a jejich roli a uvádí také minimální standard pro státní správu, který by měl být udržován pro to, aby mohla být Xxxxxxxxx úspěšně naplňována.

Strategie je rámcovým vládním dokumentem v oblasti rovnosti žen a mužů. Tvoří tak základní kostru pro každoročně aktualizovaný dokument Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti žen a mužů (dále jako „Priority“),1 a to zejména v podobě strategických cílů a opatření, kterých

bude třeba v období 2014 – 2020 dosáhnout právě prostřednictvím každoročního definování konkrétních úkolů v Prioritách.

1. Obecný cíl Strategie

Základním posláním Xxxxxxxxx je formulovat rámec pro opatření veřejné správy, který by přispíval k dosažení rovnosti žen a mužů v ČR.

2. Vize Strategie

Rovnost žen a mužů je přínosem a hodnotou pro celou společnost, proto usilujeme o to, aby rovnost, jako základní lidské právo, nebyla v České republice pouhým ideálem, ale realitou.

3. Mise Strategie

Usilujeme o spravedlivou společnost – o spravedlivou dělbu zdrojů, rovné postavení a vyrovnanou účast žen a mužů ve všech sférách a na všech úrovních společenského života, o dosažení jejich stejné viditelnosti, důstojnosti a uznání ve společnosti.

4. Rovnost žen a mužů jako základní princip demokratické společnosti

Základním principem demokratické společnosti je úcta k důstojnosti všech osob a k dodržování jejich lidských práv, která vyplývají jak z předpisů vnitrostátních (zejména ústavní zákony),2 tak z mezinárodních závazků (zejména právně závazné mezinárodní úmluvy a další dokumenty).3 Rovnost žen a mužů je právě takovým lidským právem4 a pilířem demokratické společnosti.

• Aktuální verze dokumentu viz Vláda ČR, Usnesení Vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 348. 2013. [online] [cit. 2014-03- 18] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxxxxx_0000.xxx>.

• Jedná se zejména o zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR; dále z č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR

• Rovnost žen a mužů obsahují zásadní dokumenty OSN i EU. Mezi ně patří zejména Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Všeobecná deklarace lidských práv, Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a Pekingská deklarace a Akční platforma.

• Listina základních práv a svobod uvádí ve svém čl. 1, že „lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech“ a dále v čl. 3 specifikuje, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu mimo jiné také pohlaví.

Je zároveň i principem zajišťujícím ženám a mužům možnost svobodně se rozhodnout o tom, jak budou rozvíjet své schopnosti a jak se budou zapojovat do veřejného i soukromého života. Rovnost žen a mužů je také důležitým faktorem pro zajištění a udržení konsensu a stability napříč společností, a to v rovině sociální i ekonomické.5

Podpora genderové rovnosti přispívá k:

• posílení spravedlnosti ve společnosti, tj. rovný podíl na rozhodování, na přístupu ke zdrojům i na péči,6

1 podpoře ochrany lidských práv a úcty k nim,7

2 posílení principu nediskriminace a rovných příležitostí pro všechny,8

3 participativnějšímu rozhodování, na kterém se podílí celá společnost,9

4 ekonomickému růst, lepší konkurenceschopnosti a výkonnosti ekonomiky i pracovního trhu,10

5 demografickému růstu populace,11

zvýšení celkové spokojenosti se správou společnosti v širokém společenském kontextu (tzv. wellbeing),12

6 zajištění dodržování právního pořádku ČR, zejména právních předpisů věnujících se rovnosti a nediskriminaci, případně i možnosti prosazovat zlepšení právních předpisů,13

7 posílení důvěryhodnosti ČR na mezinárodní úrovni.

Přestože ČR implementovala do svého právního řádu z mezinárodních závazků i závazků vůči EU mnohá opatření podporující rovnost žen a mužů, naplnění této hodnoty neznamená jen rovnost před zákonem, tzv. rovnost de iure deklarovanou právními předpisy, ale především rovnost de facto, tedy rovnost reálnou a faktickou. Pro její dosažení je nutné vytvořit institucionální, legislativní, ale i společenský rámec, který by naplňování této hodnoty zabezpečoval.

• Význam rovnosti žen a mužů pro podporu sociální soudržnosti zdůrazňuje např. strategický dokument Evropské komise Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, resp. stěžejní iniciativa tohoto dokumentu,

„Program pro nové dovednosti a pracovní místa“. Blíže viz EUR-Lex, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 2010. [online] [cit. 2014-03-20] URL: <xxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXXXX:00000XX0000:XX:XXX>.

• články 9, 13, 15 a 16 Pekingské deklarace. Blíže viz Pekingská akční platforma. 1995. [online] [cit. 2014-03-03] URL:

<xxxx://xxx.xx.xxx/xxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xxx/XXXxX%00X.xxx>.

7Tamtéž.

8Tamtéž.

• K tomu se mimo jiné blíže vyjadřuje Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec(2003)3 k vyrovnanému zastoupení žen

a mužů v politickém a veřejném rozhodování (xxxxx://xxx.xxx.xxx/XxxxXxx.xxx?xxx0000).

10 K tématu pozitivního dopadu rovnosti žen a mužů na ekonomický růst, lepší konkurenceschopnost a výkonnost ekonomiky i

pracovního trhu se mimo jiné vyjadřuje i Evropská komise ve Strategii pro rovnost žen a mužů 2010 – 2015. Blíže viz

regionů.	2010.	[online]	[cit.	2014-03-20]	URL:	<	xxxx://xxx-
xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXXXX:00000XX0000:XX:XXX>.

EUR-Lex, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru

11 Ke vztahu genderové rovnosti a porodnosti blíže viz Xxxxxxxx, X. 2007. „Nepříliš harmonická realita. Rodičovské kombinace práce a péče v mezích genderové struktury současné české společnosti“. In Gender, rovné příležitosti, výzkum

8 (2): 60-67. [online] [cit. 2014-03-18] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/x0000x0x00x00xx0x00000x0x0xxx00x0x0xx0xx_xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxx> nebo Xxxxxx, X. 2009, k textu „A. L. Xxxxxxxxxxx, X. Leira (ed.)., Politicising Parenthood in Scandinavia. Gender Relations in Welfare States“. In Sociologický časopis 45 (1). [online] [cit. 2013-03-18] URL:

<xxxx://xxxxxxx.xxx.xxx.xx/xxxxxxx/x0000000x0000x00xx0x000000x00x0x0000x00x_000_XxxxxxXxxxxxXX0000-0.xxx>.

12 Tzv. wellbeing (do češtiny je možné přeložit jako pocit pohody či blahobyt) chápe např. OECD jako zlepšení nejen

materiálních podmínek společnosti, ale i kvalitativních aspektů života, zejména v oblasti volného času, zdraví, vzdělání, životního prostředí, sociálních kontaktů a subjektivní spokojenosti (více k tomu viz: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/). Ke zlepšení těchto kvalitativních aspektů života může také velkou měrou přispět zvýšení rovnosti žen a mužů ve společnosti. Souvislost mezi genderovou rovností a wellbeingem dokládají mj. i výsledky celosvětových průzkumů, kde země Skandinávie a severské státy (Dánsko, Finsko, Holandsko, Island, Norsko a Švédsko) dlouhodobě dosahují umístění v první desítce států.

13

Přehled o stavu dodržování lidských práv ve vazbě na zákony poskytuje např. Zpráva o stavu lidských práv v ČR v roce

2012 vydaná Českým helsinským výborem. Podrobněji viz xxxx://xxxxxx.xx/x/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXX_0000.xxx

5. Kontext uplatňování rovnosti žen a mužů v ČR

Základním předpokladem strategického uchopení agendy genderové rovnosti je existence materiálu na vládní úrovni, který jasně pojmenuje genderovou rovnost jako celospolečenskou prioritu a zároveň bude vytvářet rámec pro prosazování politiky rovnosti žen a mužů ve střednědobém horizontu. Oproti dosavadní praxi každoročně aktualizovaných Priorit by měla strategie zaštítit tuto politiku v delším časovém období. Strategie by také měla vytvořit konkrétní podklad pro systematickou podporu dosahování rovnosti žen a mužů. Zároveň je strategie základem pro zavádění tzv. genderového mainstreamingu, který je nezbytně důležitou součástí prosazování rovnosti žen a mužů.

Systematické uplatňování rovnosti žen a mužů i genderového mainstreamingu je tak příležitostí

pro (i) zlepšení	situace v oblasti	rovnosti	žen a mužů nejen formálně, ale i fakticky,
(ii) zformulování	vize postavené na	obecně	platných a osvědčených principech a na širším

konsensu napříč společností, (iii) důsledné zapracování mezinárodního kontextu a explicitní přihlášení k mezinárodním závazkům, (iv) komplexní a systematické uchopení agendy a její zarámování v delším časovém období, (v) zajištění kontinuity a udržitelnosti agendy bez omezení

volebním obdobím	nebo ročním plánem,	(vi) stanovení	prioritních oblastí, dlouhodobých
i specifických cílů	a vytvoření kontrolních	mechanismů	pro monitoring jejich naplňování,

(vii) provázání agendy mezi resorty, státní správou a samosprávou, (viii) definování minimálního standardu v politice rovnosti žen a mužů, který je obecně platným rámcem, na němž je možné stavět a který je třeba vždy zajišťovat, (ix) zvýšení povědomí o agendě rovnosti žen a mužů a tím získání širší společenské podpory pro řešení genderových otázek a (x) systematické rozvíjení spolupráce mezi relevantními aktéry a aktérkami v oblasti rovnosti žen a mužů. Strategie si nadto také klade za cíl nastavit politiku rovnosti žen a mužů nezávisle na změnách politického zaměření vlády, tedy jako důležitou hodnotu samu o sobě.

5.1. Mezinárodní souvislosti

ČR se v mnoha mezinárodních dokumentech zavázala prosazovat genderovou rovnost. Jedná se zejména o Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, která pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost 18. března 1983. Česká republika sukcedovala ke dni svého vzniku, tj. k 1. lednu 1993, do všech mezinárodních závazků, a proto je od okamžiku svého vzniku její smluvní stranou.14 Dále se jedná o významný mezinárodní dokument, který není

právně závazný, avšak má silnou mezinárodní relevanci, kterým je Pekingská akční platforma přijatá na Čtvrté celosvětové konferenci o ženách v Pekingu v roce 1995.15

Závazek prosazovat rovnost žen a mužů pro ČR vyplývá rovněž z Evropské sociální charty, nejvýznamnější mezinárodní smlouvy Rady Evropy pro oblast sociálních věcí, kterou ČR ratifikovala dne 3. listopadu 1999. Tyto závazky vyplývají také ze Strategie Rady Evropy pro genderovou rovnost na léta 2014 – 201716 a také z řady doporučení Rady Evropy v oblasti genderové rovnosti.17 K

podpoře rovnosti žen a mužů rovněž své členské státy vyzývá Organizace

1.1 Blíže viz MPSV, CEDAW. [online] [cit. 2014-03-18] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/00000>.

1.2 Blíže viz MPSV, Zpráva ze čtvrté světové konference o ženách (Peking 4. - 15. září 1995). 1995. [online] [cit. 2014-03-18] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/Xxxxxx-0000_0.xxx>.

1.3 Základního cíle strategie Rady Evropy – efektivní realizace genderové rovnosti – bude dosaženo prostřednictvím realizace

strategických cílů, kterými jsou: boj proti genderovým stereotypům a sexismu, prevence a boj proti násilí páchanému

na ženách, zajištění rovného přístupu žen ke spravedlnosti, dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v politickém a veřejném rozhodování a uplatňování genderového mainstreamingu ve všech politikách a opatřeních (blíže viz Council of Europe, Gender Equality Commission (GEC) – Gender Equality Strategy 2014 – 2017. 2013. [online] [cit. 2014-03-18] URL:

<xxxxx://xxx.xxx.xxx/XxxxXxx.xxx?xxx0000000&XxxxxXX>.)

17 Viz zejména doporučení CM/Rec(2007)17, Rec(2003)3, Rec(2002)5, CM/Rec(2007)13, CM/Rec(2008)1).

6

pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,18 Mezinárodní organizace práce,19 Rada evropských samospráv a regionů20 a mnoho dalších mezinárodních subjektů.

Rovněž EU má významnou pozici na poli prosazování rovnosti žen a mužů. Ve své legislativě21 i

dalších dokumentech se touto otázkou zabývá a určuje hlavní rámec pro prosazování rovnosti žen a mužů také ve svých členských státech. Strategie proto také vychází z klíčových dokumentů EU (aktuálních i minulých), a to zejména následujících:

• Strategie Evropa 2020,22

• Strategie EU pro rovnost žen a mužů 2010 – 2015,23

• Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006 – 2010,24

• Rámcová strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001-2005).25

5.2. Vnitrostátní strategické dokumenty

Hlavním strategickým dokumentem vlády ČR schváleným usnesením vlády ČR ze dne 8. dubna 1998 č. 236 jsou Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti (rovných příležitostí) mužů a žen (výše definované Priority). Tento koncepční dokument je od roku 1998 každoročně vyhodnocován a jsou také aktualizována opatření v něm vždy obsažená.26 Priority tak dosud tvořily hlavní linii, po nichž byla rovnost žen a mužů vládou ČR zajišťována a prosazována.

Jak je již výše uvedeno, Strategie poskytuje širší rámec Prioritám a doplnění dalším koncepčním dokumentům vlády ČR, které se pojí s genderovou agendou a především nastavuje vnitrostátní

Blíže viz OECD, Gender Equality In Education, Employment and Entrepreneurship: Final Report To The MCM 2012. 2012. [online] [cit. 2014-02-10] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xxx/xxx/xxxxxx/00000000.xxx>.

Blíže viz např. Rezoluce o rovnosti žen a mužů – podstata důstojné práce. 2009. [online] [cit. 2014-03-18] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxxxxx.xxx>.

Zejména Evropská charta za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích. [online] [cit. 2014-01-25] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xxx/xxx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxx_xxxxxxx_xx.xxx>.

Tato legislativa zahrnuje zejména následující předpisy: (i) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, (ii) Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978

o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, (iii) Směrnice Rady 96/97/ES ze dne 20. prosince 1996, kterou se mění směrnice 86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků (iv) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. (v) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.

22 Strategie Evropa 2020 definuje jako základní cíl dosažení hospodářského růstu, který by byl inteligentní, udržitelný

a inkluzivní. Takový hospodářský růst není bez důrazu na rovnost žen			a mužů možný. Konkrétními opatřeními, která
se ve Strategii	Evropy 2020 k rovnosti žen	a mužů vztahují, jsou: podpora nových forem rovnováhy mezi pracovním
a soukromým	životem a politiky aktivního	stárnutí a zvýšení rovnosti	žen a mužů; navržení a provádění programů

na podporu sociální inovace zaměřených na nejohroženější skupiny, nabízející znevýhodněným komunitám především inovační vzdělávání, odborné vzdělávání a pracovní příležitosti, boj proti diskriminaci; posouzení přiměřenosti a udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů a vymezení způsobů, jak zajistit lepší přístup k systémům zdravotní péče. Vláda ČR stanovila usnesením vlády ČR ze dne 7. června 2010 č. 434 specifické kvantifikované národní cíle. Pro oblast rovnosti žen a mužů jsou relevantní zejména tyto: zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 - 64 let na 75

%; zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 - 64 let) na 65 %; snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 oproti roku 2008 o 30 000 osob.

23 Strategie EU pro rovnost žen a mužů 2010 – 2015 se zaměřuje na tyto oblasti: (i) stejná ekonomická nezávislost pro ženy

a muže, (ii) stejná odměna za stejnou práci, (iii) rovnost v rozhodování, (iv) důstojnost, integrita a ukončení genderového

násilí, (v)	prosazování rovnosti žen a mužů mimo EU a na (vi) horizontální otázky (genderové role, právní předpisy
a nástroje	pro veřejnou správu). (Blíže viz Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému

a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 2010. [online] [cit. 2014-03-08] URL: <xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx- content/CS/ALL/?uri=CELEX:52010DC0491>).

24 Blíže viz Komise evropských společenství, Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému

hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 2006. [online] [cit. 2014-02-03] URL: <xxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXX:0000:0000:XXX:XX:XXX>.

Blíže viz Rada EU, Rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2000, kterým se zavádí akční program týkající se Strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001-2005). 2001. [online] [cit. 2014-03-07] URL: <xxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXXXX:00000X0000:XX:XXXX>.

Blíže viz Vláda ČR, Usnesení vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 348. 2013. [online] [cit. 2014-01-03] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxxxxx_0000.xxx>.

7

mechanismus uplatňování genderové rovnosti včetně genderového mainstreamingu veřejných politik. Strategie, jakožto hlavní střednědobý koncepční dokument na vládní úrovni, by tedy měla být zohledněna při implementaci dalších strategických dokumentů i v jiných oblastech. Tyto další dokumenty buď již zahrnují základ pro promítnutí genderové otázky do daného tématu, nebo genderové téma není v daném dokumentu explicitně zmíněno a Strategie by měla poskytnout vodítko i pro takový typ dokumentu.

Těmito dalšími strategickými dokumenty jsou zejména:

1. Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011 – 201427 (a připravovaný

navazující akční plán na období po r. 2014),

2. Národní program reforem ČR,28

3. Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2010 – 2014,29

4. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017,30

5. Strategie sociálního začleňování,31

6. Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců – Společné soužití v roce 2013,32

7. Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v České republice na období 2012 -– 2015,33

8. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013,34

9. Strategie regionálního rozvoje ČR na roky 2007 – 2013,35

10. Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015,36

11. Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v České republice na období 2012 – 2015,37

12. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2009-2015 s výhledem do 2020,

7 Blíže viz MPSV, Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011-2014. 2011. [online] [cit. 2014-01-03] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/0_xxxxxxxx_XXX_00-00-0000.xxx>.

8 Blíže viz Úřad vlády ČR, Národní program reforem ČR 2013. [online] [cit. 2013-01-03] URL:

<xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxx/XXX_0000_xxx_0.xxx>.

9 Blíže viz Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2010 – 2014. [online] [cit. 2014-01-03] URL: < xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xx-xxx.xxx>.

10 Blíže viz MPSV, Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. 2013. [online] [cit. 2013-01-03] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/XXX_0000-0000_000000.xxx>.

11 Blíže viz MPSV, Strategie sociálního začleňování 2014-2020. 2012. [online] [cit. 2013-01-03] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxxxxxx_xxx_xxxxxxxxxxx_0000-00.xxx>.

12 Aktuální verze Koncepce integrace cizinců na území ČR je k dispozici na: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx.xxxx.

13 Blíže viz MV, Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v České republice na období 2012 – 2015. 2012. [online]

[cit. 2014-01-18] URL:

<https://xxx.xxxxxx.xx/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&ved=0CC8QFjAB&url=http%3A%2F% 0Xxxx.xxxx.xx%2Fsoubor%2Fmaterial-obchod-s-lidmi- pdf.aspx&ei=H60MU_WqMovGtAaSw4DgBQ&usg=AFQjCNFF8wAW- m6Y_MVgSq4f1ioKtRnNaA&sig2=JzHOU6k38wIXzCovUG0BHA&bvm=bv.61725948,d.Yms.

20 Blíže viz MZE, Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. 2006. [online] [cit. 2014-01- 18] URL: xxxx://xxxxx.xx/xxxxxx/xxx/xxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxx-xxxxxxx- venkova.html.

21Blíže viz MMR, Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013. [online] [cit. 2013-09-06] URL:

<xxxx://xxx.xxx.xx/xx/Xxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxx/Xxxxxxxxxx-xxxxxxxx/Xxxxxxxx-Xxxxxxxxx/Xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx- rozvoje-Ceske-republiky-na>.

22Blíže viz Agentura pro sociální začleňování, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. [online] [cit. 2014-01-18] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxx-xxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/>.

23 Blíže viz MV, Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v ČR na období 2012-2015. 2012. [online] [cit. 2014-01-18] URL:

<https://xxx.xxxxxx.xx/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved=0CDQQFjAB&url=http%3 A%2F%0Xxxx.xxxx.xx%2Fsoubor%2Fmaterial-obchod-s-lidmi- pdf.aspx&ei=G249U7vTMsextAaU8ICgDg&usg=AFQjCNFF8wAW- m6Y_MVgSq4f1ioKtRnNaA&sig2=hFcBzWS2Ihjc_7cQeq3s6A&bvm=bv.64125504,d.Yms>.

8

27 Národní inovační politika,

28 a další.

Jelikož je téma genderové rovnosti průřezovým tématem, bude Strategie do budoucna působit také jako základní rámec pro další vznikající koncepční dokumenty na vládní (eventuálně i jiné) úrovni. Bude také fungovat jako základní rámec pro v budoucnu případně vzniklé akční plány, jež budou některá z jejích témat rozpracovávat blíže.38 Díky propojení specifických témat s

průřezovou Strategií tak bude možné zlepšovat reálný stav dosud systematicky neřešených komplexních agend, jako je např. vícenásobná diskriminace, případně posilovat genderové hledisko v oblastech, pro které již strategické dokumenty existují (např. sociální vyloučení).

Při formulování cílů a opatření vychází Strategie také z dalších zdrojů, kterými jsou zejména výstupy z vnitrostátních statistických zjištění, publikované především ČSÚ39 a dále z předchozích Souhrnných zpráv o plnění Aktualizovaných opatření Priorit .40

5.3. Institucionální kontext

Usnesením vlády ČR ze dne 10. října 2001 č. 1033 byla zřízena Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako „Rada“). Ta je stálým poradním orgánem vlády ČR pro otázky rovnosti žen a mužů. Funkci jejího sekretariátu plní oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Rada je významným orgánem, který určuje kontext rovnosti žen a mužů v ČR. Rada má čtyři výbory, které rozpracovávají jednotlivá témata, xxxx Xxxx věnuje pozornost. Jsou to:

🟃 Výbor pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů,

🟃 Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích,

🟃 Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, a

🟃 Výbor pro prevenci domácího násilí.

🟃 Rada má dále jednu pracovní skupinu, kterou je Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů.

Na úrovni jednotlivých ministerstev jsou koordinací agendy rovnosti žen a mužů pověřeni resortní koordinátoři a koordinátorky rovnosti žen a mužů, tzv. gender focal points.41

V rámci Parlamentu ČR se agendou genderové rovnosti zabývají zejména Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny. V Senátu je to především Podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. K prosazování práv na rovné zacházení s ženami a muži dále významně přispívá také úřad Veřejného ochránce práv.

Na úrovni samosprávy (krajů i obcí) neexistuje pevně daná struktura, v jejímž rámci by byla politika rovnosti žen a mužů řešena. Na některých krajských úřadech je tato otázka řešena více, někde jí není přikládán dostatečný důraz. Obdobná situace je také v jednotlivých obcích.

V rámci prosazování rovnosti žen a mužů figurují také další aktéři a aktérky, kterých se tato problematika dotýká. Patří mezi ně například Český statistický úřad, Úřad práce a inspektoráty práce, zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů atd.

Všechny výše uvedené aktérky a aktéři by měli přispívat k naplňování cílů a opatření specifikovaných ve Strategii.

38 Začátkem roku 2014 byly například zahájeny přípravy Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích, od roku 2015 by měl vstoupit v platnost nový Akční plán prevence domácího násilí a násilí na ženách.

• ČSÚ každoročně zveřejňuje soubor statistických údajů týkajících se rovnosti žen a mužů a rozdělených dle pohlaví. Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže 2013. 2014. [online] [cit. 2014-04-03] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxx/0000-00-x_0000>.

• Blíže viz MPSV, Souhrnné zprávy o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti (rovných příležitostí) žen a mužů. 2013. [online] [cit. 2014-01-03] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/00000>.

• K tomuto pověření došlo usnesením vlády ČR ze dne 9. května 2001 č. 456.

9

B. Hlavní strategické oblasti

Hlavní strategické oblasti, kterým je třeba při stanovování dlouhodobějších cílů v rámci Strategie věnovat pozornost, byly v obecné rovině rozpracovány v dokumentu Východiska strategie rovných příležitostí pro ženy a muže 2011 – 2015 (dále jako „Východiska strategie“),42 který byl

vzat na vědomí vládou ČR usnesením ze dne 19. října 2011 č. 770.

Přestože je agenda rovnosti žen a mužů ukotvena v řadě dokumentů a každoročně aktualizované Priority jsou formálně naplňovány, aktuální reálný stav agendy ukazuje, že rovnosti žen a mužů nebylo de facto dosaženo. V roční zprávě o rovnosti žen a mužů Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Index ČR klesla ze 73. místa v r. 2012 na 83. místo v r. 2013 ze 136 sledovaných států; mezi lety 2006 a 2013 ČR poklesla o 30 míst.43 Rovněž v kontextu EU dosahuje ČR v hodnocení rovnosti žen a mužů podprůměrné hodnoty.44 Na významné problémy ČR v oblasti rovnosti žen a mužů upozorňuje také zpráva Dopady ekonomické krize na situaci žen a mužů a na politiky rovnosti žen a mužů, vydaná Evropskou komisí v r. 2012.45 Aktuální situaci v České republice mapuje také Národní zpráva české koalice Social Watch za rok 2012.46

Pro úspěšné prosazování a kontrolu politiky rovnosti mužů a žen je zcela zásadní existence odpovídajícího institucionálního zabezpečení a dostatečného personálního a finančního zajištění. Nejvýznamnější institucionální článek v této oblasti, Rada, však nedisponuje výkonnými ani kontrolními pravomocemi. Další články institucionálního mechanismu politiky rovnosti žen

a mužů existují převážně pouze na	vládní a ministerské úrovni, agenda není systematicky
institucionálně pokryta na úrovních	samosprávy. Na úrovni	jednotlivých	ministerstev jsou
koordinací agendy rovnosti žen a	mužů pověřeni resortní	koordinátoři	a koordinátorky,

tj. tzv. gender focal points, jejichž organizační zařazení není v rámci resortů jednotně nastaveno, odborné kompetence i reálná možnost pokrýt tuto agendu v rámci daného resortu a daného úvazku (měl by činit 20 hodin týdně) je různá. Celostátní koordinátor agendy, oddělení rovnosti žen a mužů nedisponuje dostatečnými pravomocemi ani personálními zdroji k reálnému prosazování politiky genderové rovnosti, zejména v zásadních oblastech (formulování politik, stanovování

úkolů a jejich kontrola, koordinace aktérů a aktérek).47 Pro implementaci genderového

mainstreamingu nejsou vytvořeny organizační podmínky ani vyčleněny specifické finanční zdroje ze státního rozpočtu.

Rovněž zastoupení žen v rozhodovacích pozicích je v ČR velmi nízké. V Poslanecké sněmovně zasedá pouze 19,5 % žen, tj. 39 poslankyň. V šestnáctičlenném kabinetu vlády jsou v současnosti tři ženy. U 60 největších společností operujících na českém trhu jsou ženy zastoupeny v představenstvech pouze ze 4 %. U 51 z těchto společností není v představenstvu zastoupena žena ani jedna.48

Blíže viz MPSV, Východiska Strategie rovnosti (rovných příležitostí) pro ženy a muže 2011 – 2015. [online] [cit. 2014-01- 06] URL: < xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxx_xxxxxxxx_00-0-0000.xxx>.

Blíže viz World Economic Forum, The Global Gender Gap Report 2013. 2013. [online] [cit. 2014-01-06] URL:

<xxxx://xxx0.xxxxxxx.xxx/xxxx/XXX_XxxxxxXxx_Xxxxxx_0000.xxx>.

V rámci Indexu rovnosti žen a mužů (Gender Equality Index) Evropského institutu pro rovnost žen a mužů ČR dosahuje hodnoty 44,4, průměr EU činí 54. Blíže viz EIGE, Gender Equality Index Report. 2013. [online] [cit. 2014-01-06] URL:

<xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxx/xxxxxxx/Xxxxxx-Xxxxxxxx-Xxxxx-Xxxxxx.xxx>.

Blíže viz European Commission, The Impact of the Economic Crisis on the Situation of Women and Men and on Gender Equality Policies. 2013. [online] [cit. 2014-01-06] URL: <xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxx- equality/files/documents/130410_crisis_report_en.pdf>.

46

Blíže viz Social Watch ČR, Česká republika: úpadek a rezignace. 2012. [online] [cit. 2014-01-06] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/0000_XX_XX_xxxxxx-XX-0000_X0_xxx.xxx>.

35 V oddělení jsou zaměstnány pouze 2 osoby se smlouvou na dobu neurčitou. Pro srovnání, na magistrátu města Vídně působí odbor pro ženské záležitosti, kde je zaměstnáno 37 osob. Blíže viz Municipal Department 57 – City of Vienna Women´s Department. [online] [cit. 2014-04-28] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx.xx/xxxxxxx/xxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxxx/>.

36Blíže viz McKinsey&Company, Využití plného potenciálu žen v české ekonomice. 2012. [online] [cit. 2014-02-04] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxx_xxxxxx_XX.xxx>.

10

V oblasti rovnosti žen a mužů na trhu práce a v podnikání je ČR hluboko pod průměrem Evropské unie. Propad míry zaměstnanosti u žen s dětmi oproti míře zaměstnanosti žen bez dětí je nejvyšší v EU (činí 41 %, průměr EU je cca 12 %).49 Průměrné platy žen ve srovnání s platy mužů patří k nejnižším v Evropě (průměrný rozdíl ve mzdách žen a mužů v ČR v roce 2012 činil 24,1 %,50 u žen ve věku 35-44 let dokonce 32 %).51 Poměrné zastoupení žen mezi chudými nad 65 let je v důsledku nerovného odměňování nejvyšší v Evropě (činí 87 %).52

V oblasti slaďování pracovního, soukromého a rodinného života ČR patří k zemím EU s nejnižší nabídkou částečných pracovních úvazků (podíl žen zaměstnaných na částečný úvazek v r. 2012 činil 9,1%, průměr EU byl 24,8%, podíl mužů zaměstnaných na částečný úvazek byl v témže období 2,6% zatímco průměr EU dosáhl 7%).53 Kapacita služeb péče o děti je nedostatečná:

aktuálně nebylo uspokojeno téměř 59 000 žádostí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání.

Také vzdělávací systém vykazuje vysokou míru genderové nerovnosti. Nejvyšší míra genderové segregace přetrvává v předškolním vzdělávání a základním školství (z celkového počtu vyučujících v mateřských školách činí podíl žen 99,7 %, v základních školách dosahuje 84 %). Mezi vysokoškolskými studenty technických oborů je zastoupeno 70 % mužů, mezi studujícími humanitních a společenských věd převažují ženy (jejich podíl činí 66 %). Zastoupení žen ve vědě patří k nejnižším v Evropě (podíl žen činí 26 %).

V oblasti důstojnosti a integrity žen jsou ženy v 90 % případů obětí domácího násilí a v 80 % takto evidovaných případů domácího násilí jsou pasivními účastníky násilí i nezletilé děti. Pouze 2 až 10 % znásilnění je oznámeno. Čtvrtina české populace se setkala se sexuálním obtěžováním v pracovním prostředí. Od 1. 1. 2014 lze ze zdravotního pojištění hradit i péči porodní/ho asistentky/a, která/ý vede fyziologický porod v porodnici, i péči porodní/ho asistentky/a poskytovanou porodní/m asistentkou/em v prenatálním období. Vzrůstá ohrožení chudobou v rodinách, které tvoří jediný rodič a závislé děti (podle údajů ČSÚ z r. 2011 je to 35,6% domácností). Ženy – důchodkyně jsou ohroženy chudobou 2x více než muži – důchodci.

Podrobnější popis a výčet zásadních problémů v oblasti rovnosti žen a mužů je dále obsažen v přílohách, zejména v Popisu aktuální situace a ve SWOT analýze. Vývoj stavu rovnosti žen a mužů dále popisují každoročně vydávané Souhrnné zprávy o plnění Priorit.54

V každé z následujících kapitol je jednak uveden tzv. hlavní cíl, který zaštiťuje příslušnou oblast a tvoří hlavní ukazatel, na základě něho bude možné zjistit, nakolik úspěšně byly cíle v dané oblasti naplňovány. Dále jsou v každé kapitole obsaženy tzv. specifické cíle, které rozpracovávají cíl hlavní. Tyto specifické cíle nemají povahu konkrétních úkolů, ale určují cílový stav, který má být do roku 2020 naplněn. Proto neobsahují specifikaci odpovědného subjektu, ani termín plnění. Konkrétní rozvedení specifických cílů, včetně odpovědného subjektu a termínu plnění, pak bude každoročně uvedeno v Prioritách.

Blíže viz Kalíšková, K.,Münich, D. Češky: Nevyužitý potenciál země. 2012. CERGE-EI, Praha: Národohospodářský ústav AVČR, s. 11. [online] [cit. 2014-02-04] URL: <xxxx://xxxx.xxxxx- xx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx_xxxxxx_0000_00.xxx>.

Blíže viz ČSÚ,: Zaostřeno na ženy a muže – práce a mzdy. 4 - 1– 41. Mezinárodní srovnání – průměrná roční mzda žen a mužů (EUR). 2014. [online] [cit. 2014-02-04] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/0000-00-x_0000-00>.

To se týká zejména žen vracejících se na trh práce po přerušení kariéry v důsledku mateřské/rodičovské dovolené. Blíže viz Úřad vlády ČR (2011): Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2010 v České republice, s. 42. Praha.

Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže – práce a mzdy. 4 - 33. Mezinárodní srovnání - podíl zaměstnaných na částečný úvazek 2014. [online] [cit. 2014-02-04] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/0000- 13-r_2013-14>.

Blíže viz MPSV, Souhrnné zprávy o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti (rovných příležitostí) žen a mužů. [online] [cit. 2014-01-02] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/00000>.

1. Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů

Identifikované problémy:

Nízké povědomí a marginalizace agendy rovnosti žen a mužů ze strany veřejné správy.

2. Nedostatečné uplatňování principu genderového mainstreamingu při formulaci politik a opatření veřejné správy.

Nedostatečné zajištění genderové agendy z hlediska statistické základny. Neuspokojivé datové naplnění indikátorů definovaných Pekingskou akční platformou v oblasti genderové statistiky.

Nedostatečné využívání přenosu informací a sdílení mezi veřejnou správou, sociálními partnery i akademickými pracovišti a nestátními neziskovými organizacemi.

Nízké kapacitní zajištění agendy rovnosti žen a mužů ve státní správě i v samosprávě.

Různé postavení gender focal pointů v organizační struktuře ministerstev, z toho vyplývající různé reálné možnosti a odborné kompetence jednotlivých gender focal pointů.

Nedostatečné pravomoci Rady v monitorování a naplňování Priorit i resortních priorit. Formální plnění Priorit, které neodpovídá reálnému stavu agendy.

Dlouhodobě neudržitelné financování nestátních neziskových organizací.

Hlavní cíl:

Vytvoření celistvé a funkční institucionální struktury v rámci veřejné správy pro prosazování politiky rovnosti žen a mužů na centrální, regionální i místní úrovni, prostřednictvím níž bude zajištěno systematické uplatňování rovnosti žen a mužů i genderového mainstreamingu.

Specifické cíle:					Indikátor:
1.	Definování	genderové		agendy	jako	Je zpracována komplexní strategie pro rovnost
	průřezové priority pro všechny orgány státní				žen a mužů a genderová agenda je definována
	správy i samosprávy.						a reálně vnímána jako priorita orgánů státní
							správy i samosprávy.
2. Vytvoření			organizačních		podmínek	Agenda	rovnosti	žen a mužů je	začleněna
	pro celostátní koordinaci agendy zakotvením				do působnosti ministra pro lidská práva, rovné
	(včetně legislativního) agendy rovnosti žen				příležitosti a	legislativu		a je	legislativně
	a mužů	do působnosti	ministra		pro lidská	ukotvena.
	práva, rovné příležitosti a legislativu.
3.	Vytvoření	rámce		pro uplatňování	Institucionální		rámec	pro	genderový
	genderového	mainstreamingu a posuzování			mainstreaming je vytvořen a funguje, dochází
	dopadů na rovnost žen a mužů ve státní				k systematickému		a důslednému		hodnocení
	správě.							dopadů na rovnost žen a mužů ve státní správě.
4. Nastavení modelu			spolupráce		a sdílení	Model	spolupráce	a sdílení informací mezi
	informací mezi státní správou, samosprávou,				státní	správou,	samosprávou,		sociálními
	sociálními	partnery		i akademickými	partnery		i akademickými		pracovišti
	pracovišti		a nestátními	neziskovými	a nestátními	neziskovými		organizacemi je
	organizacemi,	zejména		prostřednictvím	nastaven a funguje.
	sdílení	a využívání	informací,		výsledků
	výzkumů či příkladů dobré praxe.

Specifické cíle:

Indikátor:

5.

Vybudování

a

zkvalitnění

systému

Institucionální systém pro zajišťování politiky

institucionálních

kapacit

v rámci

státní

rovnosti žen a mužů je vybudován a nastaven.

správy i samosprávy.

6. Nastavení udržitelného kapacitního zajištění

Institucionální systém pro zajišťování politiky

agendy

genderové

rovnosti

zejména

rovnosti žen a mužů je dostatečně kapacitně

prostřednictvím:

zajištěn, pozice gender focal point je

a. standardizace pozice gender focal point,

standardizována na všech resortech i u dalších

jejím ukotvením ve struktuře ministerstev

institucí

a

jsou

zajištěny

kapacity

a rozšířením

pozice

na

plný

pracovní

pro koordinaci

agendy,

metodickou

podporu

úvazek,

a osvětu.

b. optimalizací

kapacit

na úrovni

celostátní

koordinace agendy,

c. metodické podpory a osvěty ve veřejné

správě.

7.

Posílení

role

Rady

v monitorování

Statut a Jednací řád je revidován tak, aby

naplňování Strategie a Priorit, zejména

zohledňoval posílení role Rady. Rada je

prostřednictvím

doporučení

k prioritním

zainteresována

v procesu

přípravy,

oblastem

a monitorováním

reálného

stavu

doporučování

a

monitoringu implementace

implementace strategie.

politiky rovnosti žen a mužů.

8.

Zlepšení

systému

zpracování

Rámec

agendy

v působnosti

resortu je

a vyhodnocování resortních priorit zejména

vytvořen a je nastaven systém dodržování

vytvořením

rámce agendy

v působnosti

minimálního

standardu.

Jsou

definovány

resortů, dodržováním minimálního standardu

a pravidelně aktualizovány

resortní

priority

daného Strategií

a definováním

vlastních

i celostátní Priority.

klíčových oblastí a priorit.

9.

Vytvoření

podmínek

pro finanční

Podmínky finančního zajištění agendy rovnosti

udržitelnost agendy rovnosti žen a mužů

žen a mužů jsou zajištěny, včetně možnosti

zejména

nastavením

funkčního

systému

sledovat finanční zajištění této agendy v rámci

financování

ve

státní

správě

a pro nestátní

státního rozpočtu. Jsou dostatečně pokryty

neziskové

organizace

ve vazbě

na státní

finančních potřeby nestátních neziskových

rozpočet i na strukturální fondy.

organizací.

2. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích

Identifikované problémy:

Nerovné zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích, kdy se podíl mužů dále zvyšuje se stoupající úrovní hierarchie rozhodování.

2. Neexistence institucionálního rámce pro dosažení vyrovnanějšího zastoupení žen i mužů v rozhodovacích pozicích.

Nízký standard objektivních a transparentních pravidel pro obsazování rozhodovacích pozic ve veřejné i soukromé sféře.

Vertikální segregace trhu práce.

Hlavní cíl:

Vyrovnanější zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích ve veřejné i soukromé sféře. Dosažení míry zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve veřejné i soukromé sféře minimálně na úrovni 40 %.

Specifické cíle:					Indikátor:
1.	Přijetí a uplatňování pozitivních opatření				Jsou přijata pozitivní opatření zajišťující
	pro vyrovnanější	zastoupení	žen i	mužů	vyrovnané	zastoupení	žen	i	mužů
	v rozhodovacích	pozicích	ve	veřejné	v rozhodovacích		pozicích	ve veřejné
	i soukromé sféře.				i soukromé sféře.
2.	Zpracování a předložení vládě ČR akčního				Vládě	ČR	je	předložen	Akční	plán
	plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů				pro vyrovnané	zastoupení		žen	a mužů
	v rozhodovacích pozicích.				v rozhodovacích pozicích
3.	Stanovení	a	naplňování	objektivních	Jsou	nastavena	objektivní	a transparentní
	a transparentních	pravidel	pro obsazování		pravidla pro obsazování		rozhodovacích		pozic
	rozhodovacích pozic ve veřejné i soukromé				ve veřejné i soukromé sféře.
	sféře.
4.	Systematické		zvyšování kompetencí žen		Jsou nastaveny mechanismy a programy, které
	pro rozhodovací pozice.				se systematicky zaměřují na zvyšování
					kompetencí žen pro rozhodovací pozice.

3.	Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání
Identifikované problémy:
1.	Nízká	zaměstnanost žen, zejména	v některých	specifických	věkových	kategoriích
a skupinách, např. seniorky či samoživitelky.
2.	Vysoká	nezaměstnanost žen, zejména	v některých	specifických	věkových	kategoriích
	a skupinách, např. seniorky či samoživitelky.

Hlavní cíl:

Jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU.

Vysoká míra žen ohrožených chudobou, zejména v některých specifických věkových kategoriích.

Vysoká horizontální i vertikální segregace trhu práce.

Diskriminace a znevýhodňování žen na trhu práce v důsledku péče o děti či blízké osoby.

Nízká motivovanost a neznalost zaměstnavatelů v oblasti genderové rovnosti.

Nízký počet žen – podnikatelek, zároveň riziko zvyšování počtu žen pracujících jako podnikatelky nedobrovolně.

Obtěžování a sexuální obtěžování na pracovišti.

Posílení nezávislosti žen i mužů v ekonomice, posílení ekonomického postavení žen. Snížení rozdílu v odměňování žen a mužů na průměr EU. Zvýšení zaměstnanosti žen na 65 %.

Specifické cíle:

Indikátor:

1.

Zvýšení

zaměstnanosti

žen,

zejména

Zaměstnanost žen je na úrovni 65 %.

ve věkových

kategoriích,

kde

je

jejich

zaměstnanost

výrazně

nižší

než

zaměstnanost mužů.

2.

Snížení

nezaměstnanosti

žen, zejména

Zaměstnanost žen je oproti výchozímu stavu

ve věkových

kategoriích,

kde

je

jejich

snížena, a to zejména ve specifických věkových

nezaměstnanost

výrazně

vyšší

než

kategoriích.

nezaměstnanost mužů.

3.

Zajištění všemi prostředky dodržování

Díky dodržování

právních

předpisů

v oblasti

právních

předpisů

v oblasti

stejného

stejného

odměňování za stejnou práci nebo

odměňování

za stejnou

práci

nebo za

za práci

stejné

hodnoty

je

snížen

rozdílu

práci stejné hodnoty.

v odměňování žen a mužů na průměr EU.

4.

Snížení rizika pádu do chudoby u žen,

Jsou přijata příslušná opatření, která snižují pád

především pak ve fázi péče o další

do chudoby u žen, především u specifikovaných

závislé

osoby,

v

předdůchodovém

skupin.

a seniorském věku.

5.

Podpora

genderově

nestereotypních

Jsou

viditelně

veřejně

podporovány

zaměstnání a odborností pro muže i ženy

nestereotypní zaměstnání a odbornosti pro muže

zejména

prostřednictvím

rekvalifikací

i ženy,

v tom

smyslu

jsou

poskytovány

a formou osvětových kampaní.

rekvalifikace a jsou provedeny kampaně.

15

Specifické cíle:			Indikátor:
6.	Podpora a zavádění genderových	auditů	Konkrétními	kroky		jsou	podporovány
	ve veřejné i soukromé sféře a implementace		a zaváděny	genderové		audity	ve	veřejné
	jejich výsledků do chodu organizace.		i soukromé	sféře,	je zpracována			metodika
			genderových auditů a výsledky genderových
			auditů jsou implementovány.
7.	Systematická	podpora podnikání	žen,	Je nastavena systematická podpora podnikání
	zavádění cílených programů pro zvýšení		žen	a jsou	zavedeny cílené		programy
	počtu žen – podnikatelek.		pro zvýšení počtu žen – podnikatelek. Jsou
			sbírány statistické údaje o počtu žen –
			podnikatelek.
8. Monitorování		situace nedobrovolného	vstupu	Jsou	nastaveny	mechanismy	monitorování
	do podnikání	a	motivace zaměstnavatelů	dobrovolnosti	vstupu	do	podnikání.
	k poskytování standardních pracovních smluv,		Zaměstnavatelé jsou motivováni k poskytování
	(potírání praktik typu zaměstnávání na „xxxxx-		standardních	pracovních		smluv	mimo jiné
	systém“).				i systémem důsledných kontrol a sankcí.
9.	Monitorování	a	prevenceobtěžování	Jsou	nastaveny	mechanismy	monitorování
	a sexuálního obtěžování na pracovišti.		a prevence obtěžování a sexuálního obtěžování
			na pracovišti. Je sledován počet zjištěných
			případů a výsledky jejich šetření.

16

4. Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života

Identifikované problémy:

Nízká kapacita a kvalita, nevyjasněné kompetence v otázkách zařízení poskytujících služby oblasti vzdělávání a péče o děti a o závislé osoby.

Nedostatečná nabídka flexibilních forem práce a související nejistota zaměstnání. Nízká podpora rodičů s malými dětmi ze strany státu i zaměstnavatelů.

Nejasný výklad a nedostatečné právní předpisy v oblasti slaďování pracovního, soukromého rodinného života.

Nedostatečné ocenění péče a domácí práce společností.

Nízká účast mužů na péči o malé děti, závislé osoby a o domácnost. Nízká výše a vymahatelnost placení výživného na děti.

Hlavní cíl:

Vytvoření celospolečenských podmínek pro efektivní slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. Zajištění kapacit předškolních zařízení péče o děti na úrovni tzv. Barcelonských cílů. Zvýšení podílu flexibilních forem práce (částečných úvazků a práce z domova) na úroveň průměru v EU v r. 2012, tj. na 20 %. Dosažení dostatečné kapacity i kvality služeb poskytujících péči o závislé osoby a jejich zkvalitňování.

Specifické cíle:							Indikátor:
1. Zajištění dostatečné kapacity a kvality							Je zajištěna dostatečná kapacita služeb
služeb	vzdělávání	a péče			o	děti	vzdělávání a péče o děti předškolního věku,
předškolního	věku.		Zařazení			služeb	která dosahuje tzv. Barcelonských cílů. Služby
v oblasti vzdělávání a péče o děti do gesce							v oblasti vzdělávání a péče o děti jsou zařazeny
jednoho resortu.							v gesci jednoho resortu. Je zajištěn pravidelný
							monitoring a plánování dostupnosti	a kvality
							těchto služeb.
2. Zajištění		dostatečné	kapacity			služeb	Je zajištěna dostatečná kapacita služeb
poskytujících péči o závislé osoby a jejich							poskytujících péči o závislé osoby a tyto služby
zkvalitňování	zejména			rozšiřováním			jsou zkvalitňovány, Jsou vyčleněny dostatečné
stávajících		kapacit, posilováním			terénních		finanční	prostředky	na financování	těchto
a odlehčovacích	služeb		a		posílením		služeb.
spolupráce		s nestátními		neziskovými
organizacemi.
3. Podpora flexibilních forem práce (zejména							Jsou podporovány, a to i legislativně, flexibilní
částečné úvazky, práce z domova, flexibilní							formy práce, a to tak, aby nedocházelo ke
pracovní doba apod.) při zachování jistoty							snižování jistoty zaměstnání a zaměstnaneckých
zaměstnání,	zejména	sledováním				počtu	benefitů. Jsou sbírány statistické údaje o
rodičů, kteří se po mateřské/rodičovské							nabídce	flexibilních	forem	práce a o jejím
vracejí	k původnímu		zaměstnavateli				využívání a o počtu rodičů, kteří se po
a sdílením příkladů dobré praxe.							mateřské/rodičovské	vracejí	k původnímu
							zaměstnavateli. Jsou sdíleny příklady dobré
							praxe.
17

Specifické cíle:

Indikátor:

4.

Zvýšení

podpory

rodičů

s malými

dětmi,

Podpora rodičů s malými dětmi je ze strany

zejména prostřednictvím podpory ze strany

státu je dostatečně zajištěna, jsou podporováni

státu, motivací zaměstnavatelů či zlepšením

zaměstnavatelé ze strany státu a je zaveden

jejich finanční situace. Zavedení bonusu

bonus

pro

rodiče,

kteří

pro rodiče, kteří se na mateřské/rodičovské

se na mateřské/rodičovské vystřídají.

vystřídají.

5. Zpřesnění výkladu a zajištění dostatečného

Jsou revidovány příslušné právní normy a jsou

legislativního

rámce

v oblasti

slaďování

přijata legislativní opatření k zajištění

pracovního, soukromého a rodinného života,

dostatečného

legislativního

rámce v oblasti

zejména

s ohledem

na

zákoník

práce

slaďování

pracovního,

soukromého

(zvláštní

provozní

důvody,

a rodinného života.

mateřská/rodičovská,

práce

z domova

a na dálku), zákon o státní sociální podpoře

(rodičovský příspěvek), školský zákon atd.

6.

Otevření tématu péče a práce v domácnosti

Téma

péče

a práce

v domácnosti

jako

jako neplacené

práce,

zavádění

nástrojů

neplacené práce je ve veřejném povědomí,

na její ocenění a zvýznamnění, osvěta v této

jsou konány osvětové

aktivity v této oblasti

oblasti.

a jsou statisticky sledovány.

7. Otevření

tématu participace mužů

na péči

Téma tématu participace mužů na péči o malé

o malé děti,

závislé

osoby

a o domácnost

děti,

závislé

osoby

a o domácnost

je

z hlediska

genderové

rovnosti

ve veřejném povědomí.

a spravedlnosti.

8.

Zlepšení vymahatelnosti placení výživného na

Rodiče jsou systematicky podporováni při

děti a přizpůsobení výše výživného skutečným

vymáhání svých práv na výživné na děti,

nákladům na výchovu dětí a jejich výživu

výživné odpovídá skutečným nákladům na

výchovu a výživu dětí, placení výživného je

důsledně vymáháno.

5. Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti

Identifikované problémy:

Horizontální i vertikální genderová segregace ve vzdělávacím systému.

Nevyrovnané zastoupení učitelů a učitelek na různých úrovních vzdělávacího systému. Nerovné podmínky a zacházení s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání.

Nedostatečné zohlednění genderové problematiky v kurikulu a ve vyučovacích metodách.

5. Nízké zastoupení žen a	nízká možnost jejich profesního	uplatnění	ve vědě,	výzkumu
a inovacích. Nedostatečné	zahrnutí genderové perspektivy	do tvorby	vědecké	znalosti

inovací.

Sexuální obtěžování v prostředí školských zařízení.

Hlavní cíl:

Posílení rovnosti žen a mužů ve vzdělávacím systému. Snížení horizontální i vertikální genderové segregace mezi vyučujícími i studujícími. Zvýšení citlivosti k genderovým otázkám ve školství. Zrovnoprávnění postavení žen a mužů ve vědě, výzkumu a inovacích.

Specifické cíle:

Indikátor:

1. Zavádění cílených programů na relativizaci

Jsou zavedeny cílené programy na relativizaci

a odstraňování

genderově

podmíněných

a odstraňování genderově podmíněných vzorců

vzorců

chování

a tradic,

které

omezují

chování

a tradic,

které

omezují

vyrovnané

vyrovnané

zastoupení

žen

a

mužů

zastoupení žen a mužů ve vzdělávání a výběru

ve vzdělávání a výběru povolání.

povolání.

2.

Zavádění cílených programů ke zmírňování

Jsou zavedeny cílené programy ke zmírňování

genderové

segregace

ve vzdělávacím

genderové segregace ve vzdělávacím systému

systému

zejména

prostřednictvím

zejména

prostřednictvím pozitivních opatření

pozitivních opatření ve prospěch zastoupení

ve prospěch

zastoupení

méně

méně reprezentovaného pohlaví.

reprezentovaného pohlaví.

3.

Zajištění

genderově

citlivého

přístupu

Genderově citlivý přístup vyučujících je

vyučujících, vytváření

rovných

podmínek

zajištěn,

zejména

cílenými programy

práce

a rovného

zacházení

s dívkami

a

chlapci

s vyučujícími, které podporují rovné zacházení

v průběhu vzdělávání.

s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání.

4.

Systematické

vzdělávání

v genderové

Je

zajištěno

systematické

vzdělávání

oblasti a metodická podpora vyučujících na

a metodická

podpora vyučujících

na

všech

všech stupních vzdělávání, revize obsahu

stupních vzdělávání. Obsah učiva a učebních

učiva

a učebních

materiálů,

nahrazení

materiálů

je

revidován

a jsou přijaty

kroky

genderově

senzitivním

obsahem

učiva

k nahrazení

genderově

senzitivním obsahem

a důsledné

využívání genderově

citlivých

učiva

a jsou

důsledně

využívány

genderově

učebních textů.

citlivé učební texty.

Specifické cíle:

Indikátor:

5. Pozitivní opatření na podporu vyššího

Téma genderové rovnosti je komplexně

zastoupení

žen

ve

vědě

a

výzkumu

uchopeno

v tvorbě

národních

politik vědy,

a v orgánech

odpovědných

za tvorbu

výzkumu a inovací, včetně přijímání

národních politik vědy, výzkumu a inovací.

pozitivních opatření na podporu vyššího

Začlenění

tématu

genderové

rovnosti

zastoupení

žen

ve

vědě

a

výzkumu

do strategických

dokumentů

týkajících se

a v orgánech odpovědných za tvorbu národních

vědy, výzkumu a inovací a zahrnutí

politik vědy, výzkumu a inovací. Genderové

genderové perspektivy do tvorby vědecké

téma je začleněno do strategických dokumentů

znalosti a inovací.

týkajících

se

vědy,

výzkumu

a

inovací.

Je vytvořena,

platforma

pro

implementaci

genderové

rovnosti

ve

vědě,

výzkumu

a inovacích

a

genderová

perspektiva

je zahrnována

do

tvorby

vědecké

znalosti

a inovací.

6. Nastavení

preventivních

opatření

Preventivní opatření a postupy pro řešení

a vypracování postupů a jejich implementace

případů obtěžování

a

sexuálního

obtěžování

do interních předpisů pro řešení případů

v prostředí

školských

zařízení

jsou nastaveny

obtěžování

a

sexuálního

obtěžování

a implementovány a jsou odraženy v prostředí

v prostředí školských zařízení.

školských zařízení.

6. Důstojnost a integrita žen a mužů

Identifikované problémy:

1. Vysoký výskyt a latence domácího násilí. Nízká dostupnost služeb pro oběti domácího násilí. Nízká úroveň systematického zabezpečení primární prevence. Nízké povědomí o možnostech sociálních služeb pro oběti domácího násilí.

2. Vysoká latence sexuálního násilí a obchodu se ženami. Nízká dostupnost služeb pro oběti těchto forem násilí. Nízké povědomí o možnostech sociálních služeb pro oběti těchto forem násilí.

3. Omezená možnost svobodné volby místa, způsobu a okolností porodu, resp. těhotenské, porodní a poporodní péče.

4. Sociální vyloučení a genderově podmíněná marginalizace vícenásobně diskriminovaných osob (zejména seniorů a seniorek, příslušníků a příslušnic menšin, cizinců a cizinek).

5. Nízká informovanost žen i mužů o reprodukčních právech, nízká vymahatelnost kompenzací při jejich porušování.

6. Vysoká latence dalších typů genderově podmíněného násilí ve veřejném prostoru (zejména stalking či kyberšikana).

7. Genderová specifika bezdomovectví zvyšující zranitelnost žen bez domova.

Hlavní cíl:

Snížení výskytu všech forem genderově podmíněného násilí a zajištění důstojného a rovného požívání všech práv ženami i muži.

Specifické cíle:

Indikátor:

1. Snížení latence a výskytu domácího násilí

Latence i výskyt domácího násilí jsou sníženy

posílením

spolupráce

všech

a jsou nastaveny mechanismy pro posílení

zainteresovaných

aktérů

a

aktérek,

spolupráce zainteresovaných aktérů a aktérek,

zlepšením ochrany obětí, včetně dětí,

jsou nastaveny

standardy

práce

v oblasti

posilováním programů

primární

prevence,

domácího násilí a o tomto tématu je vedena

vytvořením systému práce s původci násilí a

osvěta.

osvětou o tomto tématu.

2. Snížení

latence

a výskytu

znásilnění

Latence

i výskyt

znásilnění i obchodování

a obchodování s lidmi posílením spolupráce

s lidmi

jsou

sníženy

a

jsou

nastaveny

všech zainteresovaných aktérů a aktérek,

mechanismy

pro

posílení

spolupráce

zlepšením

ochrany

obětí,

vytvořením

zainteresovaných aktérů a aktérek, jsou

systémů práce s pachateli a osvětou o tomto

nastaveny standardy práce v oblasti znásilnění

tématu.

a obchodování s lidmi a o tomto tématu je

vedena osvěta.

3. Zajištění možnosti rodičů vybrat si způsob,

Rodiče mají plnou možnost vybrat si způsob,

okolnosti a místo porodu, resp. těhotenskou,

okolnosti a místo porodu, resp. těhotenskou,

porodní

a poporodní

péči

a

zlepšení

porodní a poporodní péči. Porodní asistentky

postavení porodních asistentek tak, aby

jsou začleněny do systému veřejného

mohly vykonávat

své

povolání v plném

zdravotního pojištění a mohou vykonávat své

rozsahu

svých

zákonných

kompetencí,

povolání

v plném

rozsahu

svých

zákonných

zejména

prostřednictvím jejich

včlenění

kompetencí.

do systému veřejného zdravotního pojištění.

21

Specifické cíle:	Indikátor:
4. Posílení mechanismů na podporu odstraňování genderově podmíněné marginalizace vícenásobně diskriminovaných osob.	Jsou posíleny stávající a nastaveny nové účinné mechanismy na podporu odstraňování genderově podmíněné marginalizace váícenásobně diskriminovaných osob.
5. Zlepšení informovanosti žen i mužů o reprodukčních právech, vytvoření kompenzačních mechanismů a zajištění bezplatné právní pomoci obětem jejich porušování (zejména u sterilizací provedených v rozporu s právem).	Ženy i muži jsou systematicky informováni o svých reprodukčních právech. Je nastaven kompenzační mechanizmus a zajištěna bezplatná právní pomoc obětem jejich porušování (zejména u sterilizací provedených v rozporu s právem).
6. Snížení latence a výskytu dalších forem násilí ve veřejném prostoru (zejména stalking a kyberšikana) posílením spolupráce všech zainteresovaných aktérů a aktérek, zlepšením ochrany obětí a osvětou o tomto tématu.	Latence i výskyt dalších forem násilí ve veřejném prostoru (zejména stalking a kyberšikana) jsou sníženy a jsou nastaveny mechanismy pro posílení spolupráce zainteresovaných aktérů a aktérek, jsou nastaveny standardy práce v oblasti dalších forem násilí ve veřejném prostoru (zejména stalking a kyberšikana) a o tomto tématu je vedena osvěta.
7. Vytváření genderově specifických podpůrných programů pro muže a ženy bez domova.	Specifické podpůrné programy pro muže a ženybez domova jsou vytvořeny a realizovány.

7. Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích

Identifikované problémy:

1. Neexistence dlouhodobého, systematického a jednotného přístupu k politice EU v oblasti genderové rovnosti. Nezajištění spolupráce a politického dialogu a výměny zkušeností s dalšími členskými zeměmi v genderové agendě.

2. Neexistence systematického a jednotného přístupu k projektům mezinárodní rozvojové spolupráce na vládní úrovni.

3. Nedostatečné pokrytí spolupráce v oblasti genderové rovnosti v mezinárodních institucích (včetně příspěvků mezinárodním organizacím).

4. Nízké zohledňování genderového hlediska v rámci humanitární pomoci.

5. Nízká dostupnost a kvalita služeb pro migrující osoby.

6. Neznalost situace v oblasti škodlivých tradičních praktik, zejména mrzačení ženských pohlavních orgánů.

Hlavní cíl:

Efektivní prosazování rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích.

Specifické cíle:					Indikátor:
1.	Stanovení		dlouhodobého,	systematického	Dlouhodobý, systematický a jednotný přístupu
	a jednotného přístupu k politice EU v oblasti				k politice EU v oblasti genderové				rovnosti		je
	genderové			rovnosti		a prohloubení	nastaven a je prohlubována spolupráce, dialogu
	spolupráce	,	dialogu	a	výměny	zkušeností	a výměna	zkušeností	s dalšími	členskými
	s dalšími	členskými		zeměmi v genderové	zeměmi v genderové agendě.
	agendě.
2.	Stanovení		dlouhodobého,	systematického	Dlouhodobý, systematický a jednotný přístupu
	a jednotného přístupu k podpoře programů				k podpoře programů		mezinárodní		rozvojové
	mezinárodní			rozvojové		spolupráce	spolupráce	pro posílení	postavení	žen	je
	pro posílení postavení žen.					nastaven.
3. Zajištění pokrytí spolupráce a podpory					Jsou vyčleňovány dostatečné kapacity (včetně
	(včetně		finanční) mezinárodních institucí		finančních) pro zajištění spolupráce a podpory
	řešících problematiku genderové rovnosti.				mezinárodních institucí			řešících problematiku
					genderové rovnosti.
4. Posílení genderového hlediska v rámci					Jsou	vytvořeny	cílené	programy	a	plány
	humanitární			pomoci		formou	cílených	pro posílení	genderového hlediska	v	rámci
	programů a plánů.					humanitární pomoci
5. Zlepšování dostupnosti a kvality služeb					Jsou	nastaveny	mechanismy,			včetně
	migrujícím		osobám	s ohledem	na jejich	legislativních,	pro	zlepšení	dostupnosti
	pohlaví (především zdravotní služby, právní				a kvality služeb migrujícím osobám s ohledem
	a sociální poradenství a jazykové vzdělávání)				na jejich pohlaví (především zdravotní služby,
	zejména prostřednictvím posílení spolupráce				právní	a	sociální	poradenství	a jazykové
	státní správy		s nestátními		neziskovými	vzdělávání) a je posílena spolupráce státní
	organizacemi		a vyčleněním	finančních	správy s nestátními neziskovými organizacemi.
	prostředků v této oblasti.				Na tuto oblast jsou vyčleněny dostatečné
					finanční prostředky.
6. Zjištění informací a zajištění informovanosti					Informace o škodlivých tradičních praktik,
	v oblasti škodlivých tradičních praktik,				zejména mrzačení ženských pohlavních orgánů
	zejména	mrzačení	ženských	pohlavních	jsou veřejně dostupné a šířené především mezi
	orgánů.				dotčené osoby.

8.	Všední život a životní styl
Identifikované problémy:
1.	Nízké povědomí médií	o genderových	tématech, reprodukce	genderových stereotypů
	v médiích a reklamě,	nedostatečný	tlak na dodržování	principu nediskriminace
	prostřednictvím k tomu vytvořených orgánů.

2. Nezohledňování specifických zkušeností a potřeb žen a mužů v oblasti životního prostředí.

3. Nízká podpora sportovních aktivit žen a dívek.

4. Prostor pro zohlednění specifických potřeb žen a mužů ve veřejné dopravě.

5. Přetrvávající genderové nerovnosti v oblasti kultury.

6. Nedostatečné zohlednění genderových specifik veřejného i virtuálního prostoru.

Hlavní cíl:

Vyrovnaný podíl na rozhodování, vyrovnaná účast žen i mužů na rozhodování a uplatňování gender mainstreamingu v oblastech média, životní prostředí, sport, veřejná doprava, kultura, veřejný a virtuální prostor.

Specifické cíle:

Indikátor:

1.

Systematický

monitoring obsahu

médií

Je nastaven systém monitoringu obsahu médií

včetně reklamy, posílení spolupráce mezi

včetně

reklamy,

spolupráce

mezi

veřejnoprávními

a soukromými

médii

veřejnoprávními

a soukromými

médii je

zejména formou poradenství a sdílením

posílena

a

v médiích

je uplatňován

gender

příkladů dobré praxe, podpora uplatňování

mainstreaming.

gender mainstreamingu v médiích.

2.

Zohledňování

specifických

zkušeností

Specifické

potřeby

žen

i mužů

v oblasti

a potřeb žen i mužů v oblasti životního

životního prostředí jsou zohledňovány, dochází

prostředí

zejména

systematickou

k informovanosti

a

je

nastavena spolupráce

informovaností

posílením

spolupráce

mezi relevantními aktéry.

a sdílení příkladů dobré praxe mezi veřejnou

správou,

výzkumnými

pracovišti

a nestátními neziskovými organizacemi.

3. Tvorba

politik na podporu sportovních

Podpora

sportovních

aktivit

žen

a

dívek

aktivit žen a dívek na všech úrovních, sdílení

je zakotvena, medializována

a

je

nastavena

příkladů dobré praxe a jejich medializace,

spolupráce mezi relevantními aktéry.

posílení

spolupráce

veřejné

správy

a relevantních aktérů v této oblasti.

4. Systematická analýza specifických potřeb

Specifické potřeby žen a mužů

v oblasti

žen a mužů a jejich zohledňování

v tvorbě

veřejné

dopravy

jsou

systematicky

opatření v oblasti veřejné dopravy, posílení

analyzovány.

Probíhá

dostatečná

informovanosti

a sdílení

příkladů

dobré

informovanost o tomto tématu.

praxe zejména na lokální úrovni. Opatření

zohledňující

genderová

specifika

potřeb

při využívání veřejného prostoru.

5. Systematická analýza kulturních potřeb žen

Jsou systematicky

analyzovány

kulturní

a mužů a jejich zohledňování v oblasti umění

potřeby žen a mužů a na základě této analýzy

a kultury

jsou zohledňovány v oblasti umění a kultury.

,

9. Horizontální strategické priority

Níže uvedená horizontální strategické priority genderové agendy zasahují do všech výše uvedených strategických oblastí. Stanovení cílů a opatření v rámci těchto témat přispěje k lepšímu provázání mezi oblastmi a zejména k naplňování strategických cílů.

9.1. Genderové stereotypy a vztahy

Identifikovaný problém:

Přetrvávající genderové stereotypy a nevědomé předsudky ve všech sférách a na všech úrovních společnosti. Nefungující princip tzv. gender mainstreamingu.

Hlavní cíl:

Systematické nalézání cest k účinnému odstraňování genderových stereotypů a nevědomých předsudků ve všech sférách a na všech úrovních společnosti. Systematické a průběžné naplňování principu tzv. gender mainstreamingu.

9.2. Legislativa v oblasti rovnosti žen a mužů

Identifikované problémy:

1. Nedostatečná legislativa a vymahatelnost práva v oblasti rovnosti žen a mužů.

2. Negativní dopady zdánlivě genderově neutrálních právních předpisů na rovnost žen a mužů.

3. Nízké povědomí o právních úpravách a jejich vymahatelnosti.

Hlavní cíl:

Zlepšení legislativy a vymahatelnosti práva v oblasti rovnosti žen a mužů.

Specifické cíle:						Indikátor:
1.	Identifikace		oblastí,	kde	je zapotřebí	Oblasti, kde je zapotřebí doplnění či revize
	doplnění	či	revize	legislativy,		a to	legislativy jsou identifikovány a novelizovány.
	ve spolupráci		se všemi	relevantními		aktéry
	a aktérkami.
2.	Vytvoření		rámce		pro uplatňování	Institucionální		rámec	pro	genderový
	genderového		mainstreamingu		a posuzování	mainstreaming je vytvořen a funguje, dochází
	dopadů na rovnost žen a mužů ve státní					k systematickému		a důslednému		hodnocení
	správě.						dopadů na rovnost žen a mužů ve státní správě.
3.	Posilování povědomí o právech a způsobech					Povědomí o	právech		a způsobech		jejich
	jejich vymáhání osvětou, spoluprací státní					vymáhání je posíleno. Je navázána systematická
	sféry	s nestátními			neziskovými	spolupráce	s nestátními			neziskovými
	organizacemi a dalšími			relevantními		aktéry	organizacemi	a	dalšími	relevantními	aktéry
	a aktérkami.						a aktérkami.

9.3. Sběr statistických dat

Identifikované problémy:

1. Chybějící statistická data ve strategických oblastech genderové rovnosti a z toho vyplývající nedostatečný monitorování aktuální situace.

2. Nesystematické využívání dat v analýzách a v návrzích řešení genderové agendy.

Hlavní cíl:

Systematické získávání a využívání statistických dat pro analýzu a návrhy politik a opatření ke zlepšení rovnosti žen a mužů.

Specifické cíle:				Indikátor:
1.	Optimalizace a rozšíření systému sběru				Systém sběru statistických dat v oblasti rovnosti
	statistických	dat v oblasti rovnosti		žen	žen a mužů je optimalizován a rozšířen.
	a mužů.
2.	Systematické	využívání	statistických	dat	Statistická data segregovaná dle pohlaví jsou
	segregovaných dle pohlaví jako podkladů			systematicky	využívána	jako	podklad
	pro hodnocení a rozhodování o revizi všech			pro hodnocení	a rozhodování	o revizi všech
	veřejných	politik	a	pro	přípravu	veřejných politik a pro přípravu strategických
	strategických dokumentů.			dokumentů

9.4. Muži a rovnost žen a mužů

Identifikované problémy:

1. Nízká identifikace mužů s agendou genderové rovnosti.

2. Nízký podíl mužů na péči o děti a další blízké osoby

3. Nízký podíl mužů v primárním vzdělávání.

4. Nízká pozornost věnovaná genderovým souvislostem zdraví a kvality života (např. u mužů nižší naděje dožití, vyšší procento sebevražd, vyšší riziko závislostí).

Hlavní cíl:

Zvýšení identifikace mužů s agendou genderové rovnosti, zvýšení podílu mužů na péči, otevření diskuse o tzv. mužských tématech, zejména otcovství a mužské zdraví.

Specifické cíle:			Indikátor:
1. Zvýšení	identifikace mužů	s agendou	Muži se ve vyšší míře identifikují s agendou
genderové rovnosti osvětou o specifických			genderové rovnosti a se specifickými tématy
tématech jako otcovství, mužské zdraví,			jako je otcovství, mužské zdraví, násilí mužů
násilí mužů v domácím a ve veřejném			v domácím a ve veřejném prostoru apod.
prostoru apod.
2. Vytvoření podmínek pro zvýšení podílu			Muži se ve vyšší míře podílejí na péči o děti
mužů na péči o děti a blízké osoby, zejména			a blízké osoby. Je vedena osvěta o tomto
osvětou,	motivací, uváděním	pozitivních	tématu.
příkladů a finanční podporou.

Specifické cíle:					Indikátor:
3. Vytvoření podmínek pro zvýšení podílu					Je dosaženo	vyššího	počtu	mužů –	učitelů
mužů	na pozici	učitele	ve	školce	ve školkách	a na 1.	stupni	základní	školy.
a na 1. stupni		základní školy		zejména	Je vedena osvěta o tomto tématu.
osvětou,	motivací,	uváděním	pozitivních
příkladů s přispěním pedagogických fakult.
4. Posílení		spolupráce	s nestátními		Spolupráce	s nestátními		neziskovými
neziskovými		organizacemi		v oblasti	organizacemi v oblasti mediálních a osvětových
mediálních a osvětových kampaní cílených					kampaní cílených na specifické otázky
na	specifické	otázky	genderových		genderových souvislostí zdraví a kvality života,
souvislostí zdraví a kvality života,					systematická osvěta a preventivní programy
systematická osvěta a preventivní programy.					jsou nastaveny a fungují.

9.5. Spolupráce s partnery

Identifikované problémy:

1. Nízký stupeň spolupráce a její nesystematické uchopení mezi veřejnou správou a partnerskými subjekty, kterými jsou zejména NNO, akademická pracoviště, odborové svazy a organizace sdružující zaměstnavatele.

2. Nízká podpora výzkumných aktivit v oblasti genderové rovnosti.

Hlavní cíl:

Zlepšení rovnosti žen a mužů prostřednictvím posílení spolupráce mezi veřejnou správou a partnerskými subjekty.

Specifické cíle:					Indikátor:
1.	Finanční, institucionální a procesní podpora				Partnerství	mezi	veřejnou	správou
	partnerství	mezi	veřejnou	správou	a partnerskými	subjekty	je	finančně,
	a partnerskými subjekty.				institucionálně i procesně podpořena.
2.	Zavedení	systému	podpory	a využívání	Využívání genderových výzkumů na úrovni
	genderových výzkumů na úrovni resortů.				jednotlivých	resortů	je	systematicky
					podporováno.

C. Implementace Strategie

Pro úspěšné naplnění Strategie je nezbytné stanovit pravidla a mechanismy, jejichž prostřednictvím bude její naplňování prováděno a také zpětně monitorováno. Pouze za předpokladu, že bude možné monitorovat, případně také měřit, stanovené cíle a jednoznačně určit odpovědnost za jejich plnění, bude možné průběžně sledovat, zda jsou podnikány kroky, které spějí k dosažení cílů, jež si Strategie vytýčila.

Zároveň je k úspěšnému naplnění Strategie třeba zajistit zahrnutí všech relevantních aktérek a aktérů a také stanovit přesný rámec a místo především pro instituce a osoby na úrovni státní správy i samosprávy. Taktéž je třeba stanovit tzv. minimální standard, na kterém budou opatření ve Strategii, resp. v Prioritách postavena, a který již nebude předmětem následných dílčích úkolů.

Strategie bude primárně implementována prostřednictvím Priorit a postupů vlády při naplňování rovných příležitostí pro ženy a muže. Jedná se o vládní materiál aktualizovaný od roku 1998 každoročně vládou ČR, který obsahuje sadu opatření pro jednotlivé resorty a další relevantní aktéry a aktérky zpravidla na daný kalendářní rok. Jelikož je tento mechanismus již zaveden a všeobecně přijímán jako formálně funkční, je možné na něm postavit dílčí kroky, které povedou k naplnění cílů a opatření obsažených ve Strategii.

Metodickým orgánem pro monitoring agendy jako celku zůstává oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, které zpracovává souhrnnou zprávu o stavu rovnosti žen a mužů za uplynulý rok a předkládá ji Xxxx ke stanovisku a projednání. Souběžně je Xxxx předložen i návrh resortních úkolů pro následující období. Rada by měla mít funkci kontrolní v oblasti naplňování úkolů a také funkci expertní pro aktualizaci témat a definování úkolů na další období. V současné chvíli nejsou pevně ukotveny v tomto procesu výbory a pracovní skupiny Rady.

1. Základní mechanismy, metody a nástroje implementace strategie

• posílení institucionálních kapacit a mechanismů,

• alokování finančních prostředků v rámci resortních rozpočtů specificky pro oblast rovnosti žen a mužů,

• navázání resortních akčních plánů a resortních priorit na cíle definované v jednotlivých strategických oblastech,

• iniciace výzkumných šetření a sběr statistických údajů a jejich systematické využívání ve veřejné sféře pro tvorbu opatření a jejich vyhodnocování.

• legislativní změny,

• osvětová činnost ve strategických oblastech,

• uplatňování hlediska gender mainstreamingu,

• posílení spolupráce mezi všemi relevantními aktéry a aktérkami.

2. Aktéři a aktérky strategie

Ve vztahu k implementaci Strategie jsou relevantní zejména následující aktérky a aktéři:

• ministerstva, další ústřední orgány státní správy,

• Český statistický úřad,

• gender focal points,

• Rada, její výbory a pracovní skupiny,

• sekretariát Rady, jejích výborů

a pracovních skupin,

• Rada pro výzkum, vývoj a inovace,

• samospráva,

• zástupci a zástupkyně zaměstnanců a zaměstnankyň,

• média,

• nestátní neziskové organizace,

• zástupci a zástupkyně zaměstnavatelů a zaměstnavatelek, soukromá sféra,

• experti a expertky, výzkumní pracovníci a pracovnice, akademický sektor,

• politická reprezentace.

3. Minimální standard rovnosti žen a mužů ve státní správě
Důsledné uplatňování rovnosti žen a mužů předpokládá systematické sledování a vyhodnocování
stavu genderové agendy a účinnosti opatření přijatých na její podporu. Možnost	požadovat
od příslušných aktérů a aktérek Strategie vyhodnocení plnění opatření Strategie, Priorit či
resortních priorit a akčních plánů za dané časové období a jeho předložení členu či člence vlády,
do jejíž působnosti patří rovnost žen a mužů a předsedovi či předsedkyni Rady je základním
předpokladem činnosti celostátního koordinátora této agendy, kterým je sekretariát Rady.
S faktem úspěšné implementace Strategie se také pojí další základní úkoly, které jsou naplňovány
průběžně a nebudou opakovaně ukládány prostřednictvím Priorit. Pouze při	důsledném
dodržování těchto úkolů bude možné Strategii dobře implementovat.

Úkol:

Odpovědnost:

Indikátor:

Termín:

1.

V

rámci své

působnosti

sledovat

členové

Předložit

vyhodnocení splnění

průběžně

a vyhodnocovat

účinnost

opatření

a členky vlády

opatření

k uplatňování

principu

(informovat

k uplatňování

principu

rovnosti mužů

rovnosti

mužů a

žen

a gender

do 31. ledna)

a žen a gender mainstreamingu a jejich

mainstreamingu.

výsledky pravidelně 1x ročně předkládat

prostřednictvím

Zprávy

o

plnění

aktualizovaných

opatření

priorit

a postupů vlády při prosazování rovnosti

žen

a

mužů

členu

či

člence

vlády,

do jejíž

působnosti

patří

rovnost žen

a mužů

a předsedovi

či předsedkyni

Rady

vlády

pro rovné

příležitosti žen

a mužů.

2. V rámci

své

působnosti

a v souladu

členové

Předložit

resortní

priority

průběžně

s cíli Strategie a relevantními Prioritami

a členky vlády

a postupy.

(informovat

na

dané

období

definovat

své

priority

do 31. ledna)

na následující období.

3.

V rámci

působnosti

člena

či

členky

ministr

Vyhodnotit

účinnost

resortních

průběžně

vlády, do jejíž působnosti patří rovnost

pro lidská

opatření

k uplatňování

principu

(informovat

žen a mužů a předsedy či předsedkyně

práva,

rovné

rovnosti

žen

a mužů

do 31. ledna)

Rady

vlády

pro rovné

příležitosti žen

příležitosti

a genderového

mainstreamingu,

a mužů

vyhodnocovat

účinnost

a legislativu

navrhnout

jejich

optimalizaci

resortních

opatření

k uplatňování

a aktualizaci

a pravidelně

principu rovnosti žen a mužů, navrhovat

předkládat

jejich

vyhodnocení

jejich

optimalizaci

a aktualizaci

vládě.

a pravidelně

předkládat

jejich

vyhodnocení vládě.

4. V rámci své působnosti a ve spolupráci

ministr

Vyhodnotit

strukturu

a obsah

průběžně

s Českým

statistickým

úřadem

pro lidská

statistického

sledování

(informovat

a příslušnými

resorty

vyhodnocovat

práva,

rovné

genderových

údajů

a

uplatnit

do 31. ledna)

strukturu a obsah statistického sledování

příležitosti

požadavky

na jejich

změny

genderových

údajů,

uplatňovat

a legislativu

a doplnění.

požadavky na jejich změny a doplnění.

předsedkyně

ČSÚ

29

Úkol:	Odpovědnost:	Indikátor:	Termín:
5. Implementovat metodiku hodnocení dopadů materiálů předkládaných vládě ČR do oblasti rovných příležitostí žen a mužů, v relevantní koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací činnosti dovnitř i vně resortu zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů,.	členové a členky vlády	Předložit počet a výčet koncepčních, rozhodovacích a hodnotících materiálů s rozpracováním hlediska rovnosti žen a mužů.	průběžně (informovat do 31. ledna)
6. V návaznosti na usnesení vlády ze dne 20. července 2009 č. 964 průběžně vykonávat činnost pracovních skupin k rovnosti žen a mužů v jednotlivých resortech organizovat jejich jednání nejméně čtyřikrát ročně.	členové a členky vlády	Předložit počet jednání pracovní skupiny a popis nejvýznamnějších projednávaných bodů, zprávy o jednáních pracovní skupiny.	průběžně (informovat do 31. ledna)
7. Prostřednictvím mediální politiky resortu informovat o tématech rovnosti žen a mužů a o opatřeních, která přispívají k jejímu zabezpečování.	členové a členky vlády	Předložit roční zprávu o realizovaných konkrétních krocích v oblasti mediální politiky a vyhodnotit vývoj v této oblasti (např. tiskové zprávy).	průběžně (informovat do 31. ledna)
8. Zohledňovat v relevantních dotačních či operačních programech téma rovnosti žen a mužů (např. jako ex-ante kondicionalitu, resp. horizontální prioritu), zahrnovat oblast rovnosti žen a mužů mezi Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO.	členové a členky vlády	Předložit popis a počet projektů prosazujících rovnost žen a mužů a formu a hodnocení výzev. Zohlednit oblast rovnosti žen a mužů mezi Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO.	průběžně (informovat do 31. ledna)
9. Zjišťovat, monitorovat a řešit případy sexuálního obtěžování na pracovišti.	členové a členky vlády	Předložit popis a způsob opatření ke zjišťování, vyhledávání a monitorování případů sexuálního obtěžování na pracovišti, počet zjištěných případů a výsledky jejich šetření.	průběžně (informovat do 31. ledna)
10. Zabezpečit navazování a rozšiřování spolupráce s NNO či sociálními partnery v oblasti rovnosti žen a mužů.	členové a členky vlády	Předložit popis způsobu navazování spolupráce s NNO či sociálními partnery v oblasti rovnosti žen a mužů a výsledků této spolupráce.	průběžně (informovat do 31. ledna)
11. Zajistit vzdělávací aktivity zaměřené na oblast rovnosti žen a mužů a na metody určené k jejímu dosahování a zajistit, aby se uvedeného vzdělávání účastnili povinně všichni nově přijatí a jako doplňujícího koncepční pracovníci a pracovníci s rozhodovacími pravomocemi.	členové a členky vlády	Předložit popis vzdělávacích aktivit zaměřených na oblast rovnosti žen a mužů a na metody určené k jejímu dosahování a počty a zařazení pracovníků a pracovnic, kteří se vzdělávacích aktivit zúčastnili.	průběžně (informovat do 31. ledna)
12. Zajišťovat pravidelné vzdělávání pro gender focal points v oblasti rovnosti žen a mužů a o nástrojích jejího prosazování a principu gender	ministr pro lidská práva, rovné příležitosti	Vyhodnotit vzdělávací aktivity pro gender focal points v oblasti rovnosti žen a mužů a o nástrojích jejího prosazování	průběžně (informovat do 31. ledna)

mainstreamingu.			a legislativu		a	principu	gender
					mainstreamingu.
13.	Připravit	souhrn	dostupných	předsedkyně	Předložit popis druhů a počtů		průběžně
statistických i analytických		podkladů	ČSÚ		statistik týkajících		se postavení	(informovat
obsahujících údaje o účasti žen a mužů					žen a	mužů v rozhodujících
			členové				do 31. ledna)
na	rozhodujících	společenských			společenských aktivitách a míry
			a členky vlády
aktivitách a o míře, kterou se podílejí na					jejich	podílu	na těchto
výsledcích těchto aktivit		a publikovat			aktivitách.
tyto údaje na webových stránkách ČSÚ.
14.	Vyhodnocovat sledování ukazatelů		ministr		Předložit vyhodnocení sledování		průběžně
pro implementaci	Pekingské	akční	pro lidská		ukazatelů	pro implementaci	(informovat
platformy.			práva,	rovné	Pekingské akční platformy.
							do 31. ledna)
			příležitosti
			a legislativu

4. Harmonogram naplňování Strategie

Datum	Aktivita									Zodpovědnost
Každoročně	Předložení souhrnné zprávy o plnění a vyhodnocení splnění									členky a členové vlády
k 31. lednu	opatření	k uplatňování principu			rovnosti		mužů	a	žen	další ústřední	orgány státní
	a genderového		mainstreamingu		a předložení			návrhu
										správy
	resortních priorit a postupů na následující období členu
	vlády, do jehož působnosti patří rovnost žen a mužů.
Každoročně	Vypracování souhrnné zprávy a revize					resortních		priorit,		sekretariát Rady
k 15. březnu	vypracování vládních priorit a jejich předložení výborům a
	pracovní skupině Rady k projednání a stanovisku.
Každoročně	Projednání	souhrnné		zprávy a	vládních		priorit	v Radě.		ministr pro lidská práva,
k 15. dubnu	V návaznosti na stanoviska výborů a pracovní skupiny Rady									rovné příležitosti a legislativu
	zpracování stanoviska Rady k plnění priorit a k naplňování
	Strategie.
Každoročně	Předložení souhrnné zprávy a priorit na následující období									ministr pro lidská práva,
k 30. dubnu	spolu se stanoviskem Rady vládě ČR.									rovné příležitosti a legislativu

Popis aktuální situace v oblasti rovnosti žen a mužů

OBSAH
		2
1. Rovnost žen a mužů v ČR v mezinárodním kontextu .....................................................................		3
2.	Hlavní strategické oblasti ................................................................................................................	3
2.1.Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů ....................................................................		3
2.2.Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích ................................................		5
2.3.Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání ....................................................................		5
2.4.Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života .........................................................		6
2.5.Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti ......................................		7
2.6.Důstojnost a integrita žen a mužů ...........................................................................................		8
2.7.Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích .............................................................................		11
2.8.Všední život a životní styl .....................................................................................................		12
3.	Horizontální strategické priority ....................................................................................................	15
3.1.Genderové stereotypy a vztahy .............................................................................................		15
3.2.Legislativa v oblasti rovnosti žen a mužů .............................................................................		16
3.3.	Sběr statistických dat .............................................................................................................	17
3.4.Muži a rovnost žen a mužů ....................................................................................................		18
3.5.	Spolupráce s partnery ............................................................................................................	18

Úvod ............................................................................................................................. ...........................

1

Úvod

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot, na nichž je postavena demokratická společnost. Rovnost žen a mužů je zároveň základním lidským právem. Prosazování rovnosti žen a mužů má nejen lidskoprávní rozměr a je především otázkou spravedlnosti, ale má také zásadní význam pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost.55

V českém prostředí je prosazení a uznání rovnosti žen a mužů spjato s nabytím národní nezávislosti v roce 1918 a s podporou rovnosti žen v novém zákonodárství56 i v každodenním

životě prvním prezidentem Československé republiky, T. G. Masarykem. Po druhé světové válce a v období do roku 1989 byla řešena rovnost žen a mužů především na úrovních proklamace (stejné postavení v práci, rovnost v odměňování za práci apod.) a ochrany (zejména s ohledem na společenskou funkci mateřství a rodiny). Reálně však nelze ani v tomto období o dosažení rovnosti žen a mužů hovořit. Za významný praktický příspěvek k rovnosti žen a mužů v tomto

období lze označit především široce dostupnou péči o děti (zejména od 60. let 20. století).57

Počátky vládní politiky rovnosti žen a mužů v samostatné České republice sahají do 90. let 20. století, kdy se ČR přihlásila k závěrům čtvrté světové konference OSN o ženách, konané v Pekingu v roce 1995 (tzv. Pekingská deklarace a akční platforma).58 Tím na sebe česká vláda

převzala i závazek zabývat se otázkami rovného postavení mužů a žen.

K výraznému posílení politiky rovných příležitostí a rovnoprávného postavení žen a mužů došlo v roce 1998 zřízením oddělení rovnosti mužů a žen na MPSV, které vykonávalo koncepční a koordinační roli. Ve stejném roce byl přijat vládní program Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen (dále jako „Priority“). Od roku 1998 se otázkou rovnosti mužů a žen začala zabývat též Rada vlády pro lidská práva, konkrétně její sekce pro rovné příležitosti mužů a žen. Dalším významným krokem bylo v roce 2001 zřízení samostatného poradního orgánu vlády ČR pro otázky rovného postavení žen a mužů - Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako „Rada“).

Situace v ČR v oblasti rovnosti žen a mužů je od roku 1998 sledována prostřednictvím Priorit.59 Jejich aktualizovanými opatřeními jsou každoročně navrhovány, realizovány a vyhodnocovány jednotlivé kroky k plnění stanovených úkolů.

Od 1. ledna 2002 pracuje na každém ministerstvu jeden pracovník na poloviční úvazek, do jehož pracovní náplně patří problematika rovnosti žen a mužů v oblasti věcné působnosti daného resortu (tzv. gender focal point).

Během	uvedeného vývoje byla uskutečněna řada změn pozitivně	ovlivňujících rovnost žen
a mužů	v české společnosti zejména v oblasti legislativy (např.	zakotvení zásady rovného

zacházení a zákazu diskriminace z důvodu pohlaví v zákoně o zaměstnanosti, zákoníku práce a dalších zákonech, právní úprava obtěžování a sexuálního obtěžování, zakotvení zásady rovného

55 Blíže viz MPSV, Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2010 v České republice. 2011. [online] [cit. 2014-04-04] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/0_xxxxxx-x-xxxxxxxx_xxxxxxxx_00-0-0000.xxx>.

56 První československá ústava z r. 1920 zaručovala rovnost žen a mužů a přiznávala ženám volební právo.

57 Blíže viz Xxxxxxxxx, X. 2009. „Genderová rovnost v období socialismu“. In Bobek, M., Xxxxx, P., Xxxxxxx, V. (eds.). Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. : Brno: Mezinárodní politologický ústav, Masarykovy univerzita, str. 179 – 206. Elektronicky dostupné na <xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx>.

58 Platforma představuje dodnes jeden z nejkomplexnějších a nejprogresivnějších dokumentů OSN v oblasti prosazování ženských práv. Jde o dokument zaměřený na odstranění překážek účasti žen ve všech oblastech veřejného i soukromého

života. Určuje dvanáct stěžejních oblastí zájmu a představuje cíle a doporučené kroky pro zlepšení přístupu žen k právům v těchto oblastech. Hlavním posláním Platformy je závazek států formulovat národní akční plán pro prosazování rovných příležitostí žen a mužů, vybudovat národní institucionální mechanismy pro realizaci strategických cílů a zohledňovat dopady vládních politik a opatření na ženy a muže (tzv. gender mainstreaming).

59

Blíže viz <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxxxxx_0000.xxx>.

2

odměňování, právní úprava rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, zakotvení skutkové podstaty trestného činu „týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě“ v trestním zákoně, právní úprava vykázání násilné osoby ze společného obydlí atd.). ČR se též zapojila do programů Evropské unie podporujících rovnost žen a mužů, proběhly některé informační kampaně, projekty, výzkumy a analýzy a byly vydány publikace a příručky k tématu postavení mužů a žen ve společnosti.

Rovnost de iure, tedy rovnost ze zákona, je v České republice v daném kontextu EU již víceméně realitou. Informace o tom, jak je to s rovností de facto, tedy s dosahováním rovnosti v praxi, obsahuje níže předkládaný popis.

1. Rovnost žen a mužů v ČR v mezinárodním kontextu

Aktuální stav rovnosti žen a mužů vykazuje v mezinárodním srovnání sestupný trend. V roční zprávě o rovnosti žen a mužů Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Index ČR klesla ze 73. místa v r. 2012 na 83. místo v r. 2013 ze 136 sledovaných států; mezi lety 2006 a 2013 ČR poklesla o 30 míst.60

Na poměrně negativní hodnocení úrovně rovnosti žen a mužů v ČR v kontextu EU upozorňuje rovněž nový Index rovnosti žen a mužů (Gender Equality Index) Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (dále jako „EIGE“).61 V rámci tohoto indexu dosahuje ČR hodnoty 44,4, což je v rámci EU (průměr je 54,0) podprůměrný výsledek.62

Další srovnání situace ČR v rámci EU poskytuje zpráva Dopady ekonomické krize na situaci žen a mužů a na politiky rovnosti žen a mužů vydaná Evropskou komisí v r. 2012.63 Zabývá se zejména negativními dopady restrikcí veřejných rozpočtů, zvýšeného daňového zatížení a změn

sociálních a zdravotních koncepcí, které zasahují zejména ženy. Jako významné problémy v České republice jsou zde označeny zejména:

• růst nezaměstnanosti, zvýšená nejistota zaměstnání a zhoršení pracovních podmínek,

• diskriminace matek a pečujících osob na pracovním trhu ČR, která je označena jako "institucionalizovaná funkce" pracovního trhu v ČR,

• nezohledňování rovnosti žen a mužů v nových vládních politikách,

• změny v důchodovém zabezpečení (zejména zpřísnění podmínek pro vyplácení pozůstalostních penzí),

• personální škrty ve veřejné správě a v oblasti veřejných služeb (typicky feminizované obory),

• růst sazeb DPH (který má nejvyšší dopad na nejchudší vrstvy společnosti),

• rozpočtové škrty v oblasti institucionálního zabezpečení rovnosti žen a mužů,

• nedostatečná nabídka zařízení předškolní péče a její přesouvání mimo veřejný sektor,

• snížení podpory sociálního bydlení.

2. Hlavní strategické oblasti

2.1. Institucionální zabezpečení rovnosti žen a mužů

60 Blíže viz World Economic Forum, The Global Gender Gap Forum. 2013. [online] [cit. 2014-04-04] URL:

61

<xxxx://xxx0.xxxxxxx.xxx/xxxx/XXX_XxxxxxXxx_Xxxxxx_0000.xxx>.

Blíže viz EIGE, Gender Equality Index. 2013. [online] [cit. 2014-04-04] URL:

<xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxx/xxxxxxx/Xxxxxx-Xxxxxxxx-Xxxxx-Xxxxxx.xxx>.

62 V obou z výše uvedených indexů je ČR hodnocena spíše pozitivně z hlediska rovnosti žen a mužů v rámci zdravotnictví, naopak velmi podprůměrných výsledků ČR dosahuje v oblasti ekonomické rovnosti a vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích a mocenských pozicích.

63 Blíže viz European Commission, The Impact of the Economic Crisis on the Situation of Women and Men and on Gender

Equality	Policies.	2012.	[online]	[cit.	2014-04-04]	URL:	<xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxx-
equality/files/documents/130410_crisis_report_en.pdf>.

Institucionální zajištění agendy rovnosti žen a mužů zahrnuje v současnosti převážně centrální úroveň (vláda a ministerstva), agenda není systematicky institucionálně pokryta na úrovních samosprávy, tj. v krajích, městech a obcích. Jednotlivými aspekty problematiky rovnosti žen a mužů se zabývá celá řada dalších aktérů a aktérek. Ve veřejné správě existuje o agendě rovnosti žen a mužů nízké povědomí, často je marginalizována. Při tvorbě politik není důsledně uplatňován princip genderového mainstreamingu.

Jedna z nejvýznamnějších institucí zabývajících se rovností žen a mužů, Rada, funguje jako poradní orgán vlády ČR.64 Jak z jejího statutu v současné době vyplývá, jejím předsedou či předsedkyní je člen či členka vlády ČR, do jejíž působnosti patří rovnost (rovné příležitosti) žen a

mužů. V rámci Rady se jednotlivým vymezeným tématům věnují její výbory a pracovní skupina. Těmito výbory a pracovními skupinami jsou Výbor pro institucionální zabezpečení

rovných příležitostí žen	a mužů, Výbor pro prevenci domácího násilí, Výbor	pro sladění
pracovního, soukromého	a rodinného života, Výbor pro vyrovnané zastoupení	žen a mužů
v politice a rozhodovacích pozicích a Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů.

Fungování Rady technicky, organizačně i po odborné stránce zabezpečuje její sekretariát, jehož funkci plní oddělení rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády ČR. Toto oddělení je zároveň celostátním koordinačním útvarem celé agendy rovnosti žen a mužů. Na úrovni jednotlivých ministerstev jsou koordinací agendy rovnosti žen a mužů pověřeni resortní koordinátoři a koordinátorky, neboli tzv. gender focal points. Pro jejich činnost by mělo být na všech ministerstvech vymezeno nejméně půl úvazku, což se však ve většině případů neděje. Jejich organizační zařazení není v rámci resortů jednotně nastaveno, odborné kompetence i reálná možnost pokrýt tuto agendu v rámci daného resortu a daného úvazku je různá, avšak spíše nízká.

K prosazování práv na rovné zacházení s ženami a muži přispívá úřad Veřejného ochránce práv (dále jako „VOP“), který o této problematice mimo jiné informuje, vzdělává, a také pomáhá obětem diskriminace poskytováním metodické pomoci. VOP však v současné chvíli nemůže podávat žaloby a zastupovat možné oběti v soudním řízení ve věci diskriminace.

Významným článkem institucionálního mechanismu prosazování genderové rovnosti jsou také další ústřední orgány státní správy.65 Problematika diskriminace na základě pohlaví je však v aktivitách těchto institucí doposud zpravidla opomíjena.66

Významnými aktéry a aktérkami prosazování rovnosti žen a mužů jsou nevládní neziskové organizace (dále jako „NNO“), akademická obec (zejména výzkumné oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., Národní kontaktní centrum – ženy a věda, Katedra genderových studií FHS UK a Katedra sociologie FSS MU) a sociální partneři (zejména odborové organizace), jejichž aktivity výraznou měrou přispívají k rozvoji genderové rovnosti a upozorňování na aktuální problémy a výzvy, kterým ČR při dosahování rovnosti žen a mužů čelí. Kooperace s těmito aktéry a aktérkami je pro veřejnou správu nezbytně důležitá a je třeba ji udržovat a nadále prohlubovat.

Spolupráce státní sféry s NNO probíhá mj. prostřednictvím participace zástupců NNO v různých poradních orgánech, zejména v Radě a v jejích výborech a pracovní skupině, v připomínkových řízeních i dalších aktivitách. K propojení a součinnosti státní a neziskové sféry dochází i na půdě obou komor Parlamentu ČR, zejména prostřednictvím aktivit Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti PSP ČR a Podvýboru pro lidská práva a rovné příležitosti Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR.

64 Bližší informace o činnosti Rady, jejích výborů a pracovní skupiny lze nalézt pod odkazem xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/00000.

65 Agendou rovnosti žen a mužů se v rámci své působnosti zabývá zejména Český statistický úřad, který shromažďuje,

publikuje a interpretuje genderové statistiky a Úřad vlády České republiky, který vnitrostátně zastřešuje celou agendu lidských práv.

66 Xxxxxxxxx, X. 2008. „Právo a rovnost mužů a žen“. In Xxxxxx, X. (ed.). Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a

rovných příležitostí žen a mužů 2008. Praha: Nadace Open Society Fund, s. 29-30.

2.2. Vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích

Zastoupení žen v rozhodovacích pozicích je v ČR velmi nízké. Ve všech důležitých oblastech, od volených funkcí po jmenované funkce v rámci exekutivy, státní správy, soudnictví, školství, ve státem vlastněných i v soukromých společnostech téměř bez výjimky platí, že ženy ve velké míře vykonávají odborné, podpůrné a základní činnosti. Se vzrůstající úrovní mocenské hierarchie však zastoupení žen klesá. Potřebu řešit nerovné postavení žen a mužů v rozhodovacích a poradních

orgánech zdůrazňuje i Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec (2003)3,67 Plán EU pro

dosažení rovného postavení žen a mužů 2010 – 2015,68 či Pekingská deklarace a akční platforma.69

Ženy tvoří v ČR velkou část členské základny politických stran70 a postupně mírně roste počet žen kandidujících ve volbách na všech úrovních.71 Tato skutečnost se však plně neodráží v počtech žen zvolených do politických postů, kde zastoupení žen zůstává velmi nízké. To je způsobeno zejména umísťováním žen na nevolitelných místech kandidátních listin. Například v Poslanecké sněmovně zasedá pouze 19,5 % žen, tj. 39 poslankyň. Poměr poslankyň po volbách v roce 2013 se snížil, v předchozím volebním období činil 22 %.72 V Senátu je zastoupeno jen 18,5

% žen a v šestnáctičlenném kabinetu vlády jsou v současnosti tři ženy. Poměr žen v

zastupitelstvech krajů je 19,7 %, v zastupitelstvech obcí to je 26 %. Na pozicích ministerských náměstkyň jsou ženy zastoupeny pouze ze 14 %.73

Podobná je situace v soudnictví, kde ženy tvoří 61 % všech okresních soudkyň a soudců, ale v rámci Nejvyššího soudu jsou reprezentovány pouze ze 23 %.74

U 60 největších společností operujících na českém trhu jsou ženy zastoupeny v představenstvech pouze ze 4 %. U 51 z těchto společností není v představenstvu zastoupena žena ani jedna.75

2.3. Rovnost žen a mužů na trhu práce a v podnikání

Dle posledních zjištění Českého statistického úřadu (dále „ČSÚ“) bylo v roce 2012 v rámci populace mezi 15 - 64 lety ekonomicky aktivních 50 % žen (2 300 200) oproti 67,7 % mužů (2 956 700).76 Markantní je rozdíl v ekonomické neaktivitě žen a mužů z důvodů péče o rodinu. Žen ekonomicky neaktivních z tohoto důvodu je v ČR přibližně 125 krát více než neaktivních mužů (349 tis. oproti 2,8 tis.).77 Národní ekonomická rada vlády v této souvislosti konstatuje, že omezená dostupnost předškolních zařízení spolu s nevhodnými formami podpory rodičovství

67 Blíže viz Council of Europe: Recommendation Rec(2003)3 on balanced participation of women and men in political and public decision making. 2003. [online] [cit. 2014-04-04] URL: <xxxxx://xxx.xxx.xxx/XxxxXxx.xxx?xxx0000>.

68

Blíže viz EUR-Lex, Strategie pro rovnost žen a mužů 2010-2015. [online] [cit. 2014-03-01]URL:

<xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXXXX:00000XX0000>.

69 Blíže viz UNITED NATIONS: Beijing Platform for Action. 1995. [online] [cit. 2014-04-04] URL:

<xxxx://xxx.xx.xxx/xxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx.xxx>.

70

Xxxxxxxxxx, P.: Česká politika: Ženy v labyrintu mužů? Fórum 50%. 2006 s. 5.

71Blíže viz ČSÚ. Ženy a muži v datech 2011 – Kapitola 7: Veřejný život a rozhodování. 2011. [online] [cit. 2014-03-01]. xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/x/00000XX00X/xXxxx/000000x0.xxx a ČSÚ. (Zaostřeno na ženy a muže 2012 –

Kapitola 7: Veřejný život a rozhodování. 2012. [online] [cit. 2014-03-01]. URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/x/X00000000X/xXxxx/000000x0_xx.xxx>.

72 Podrobná analýza výsledků voleb do Poslanecké sněmovny ČR v r. 2013 viz Fórum 50 %, Analýza výsledků voleb do PS ČR 2013. 2013. [online] [cit. 2014-04-04] URL: <xxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxx-x-xxxxxxxx/xx/xxxx-x- politice/poslanecka-snemovna/analyza-snemovna-2013>.

73

Údaje MPSV k 31.12.2013

74 Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže 2012 – Kapitola 7: Veřejný život a rozhodování. 2013. [online] [cit. 2014-04-04] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/0000-00-x_0000-00>.

75 McKinsey&Company. Využití plného potenciálu žen v české ekonomice. 2012. [online] [cit. 2014-04-02] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxx_xxxxxx_XX.xxx>.

76 Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže – práce a mzdy. 4 - 1. Míra ekonomické aktivity a ekonomicky aktivní

obyvatelstvo (VŠPS). 2013. [online] [cit. 2014-04-02] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/x/0X0000X0X0/xXxxx/0000000000.xxx>.

77 Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže – práce a mzdy. 4-3. Důvody ekonomické neaktivity (VŠPS). 2013. [online] [cit.

2014-04-02] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/x/0X0000X00X/xXxxx/0000000000.xxx>.

5

způsobuje prohlubující se absenci žen s dětmi na trhu práce. To vede k nevyužití jednoho z mála přírůstových ekonomických zdrojů ČR. Z evropského srovnání vyplývá, že ČR je hluboko pod průměrem Evropské unie (12,5 %) v rozdílu v míře zaměstnanosti žen (20-49 let) bez dětí a s alespoň jedním dítětem (0-6 let), kdy v ČR tento rozdíl tvoří přes 40 %.78

V návaznosti na strategii Evropa 2020 byly v souladu se závěry Evropské rady z června 2010 stanoveny následující národní cíle ČR pro oblast zaměstnanosti: (i) úsilí o dosažení 75% zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů, a (ii) národní dílčí cíl dosažení míry zaměstnanosti žen 65 %.

Nerovnost žen a mužů při účasti na trhu práce odrážejí také rozdíly v odměňování. To se týká především žen, jejichž průměrné platy ve srovnání s platy mužů patří k nejnižším v Evropě. Průměrný rozdíl v odměňování žen a mužů činil v roce 2012 v ČR 22 %, průměr v EU v témže roce byl 16,4 %.79 Ve věkové skupině 35-44 let je tento rozdíl v ČR ještě výraznější (32 %). To se týká pravděpodobně právě žen vracejících se na pracovní trh po přerušení kariéry z důvodu mateřství.80

V návaznosti na nerovné odměňování a nižší ekonomickou participaci žen jsou jejich starobní důchody průměrně nižší než důchody mužů (10 163 Kč oproti 12 351 Kč k 31. prosinci 2012).81 Ženy žijí v průměru déle než muži a mnohé z nich odcházejí do důchodu dříve, v závislosti na počtu vychovaných dětí. Také proto je v ČR poměrné zastoupení žen mezi chudými nad 65 let nejvyšší v Evropě (87 %).82 Z nerovného odměňování dále vyplývá i nerovnost ve spotřebě a omezení vlastnictví, horší přístup žen k půjčkám, úvěrům, hypotékám a k vlastnickému bydlení.

K dalším podstatným nerovnostem pojícím se s trhem práce patří zejména:

• horizontální segregace trhu práce: ženy a muži pracují v tzv. typicky ženských, nebo typicky mužských oborech. V tzv. typicky ženských oborech je práce v průměru hůře oceňována a odměňována;

• vertikální segregace trhu práce: ženy jsou zaměstnávány na hůře odměňovaných postech a musí čelit překážkám v pracovním postupu;

• tradice a stereotypy: ty ovlivňují například výběr studijního oboru, hodnocení a klasifikaci povolání a také účast na zaměstnanosti.

2.4. Slaďování pracovního, soukromého a rodinného života

Důležitým kritériem ve vztahu ke slaďování pracovního, soukromého a rodinného života jsou údaje, týkající se odpracovaných hodin v týdnu.83 Průměrný týdenní počet obvykle odpracovaných hodin je

40,8. Muži obvykle odpracují 42,3 hodin (z toho v rámci plné pracovní doby je to 43,0 hodin a v rámci kratší pracovní doby 21,2 hodin) v týdnu, zatímco ženy 38,8 hodin

v týdnu (z toho v rámci plné pracovní doby 40,7 hodin a v rámci kratší pracovní doby 21,3 hodin).84

78

Blíže viz NERV. Rámec strategie konkurenceschopnosti. 2011. s. 136.

79 Blíže viz European Commission, The Situation in the EU. 2012. [online] [cit. 2014-04-02] URL:

<xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx-xxx-xxx/xxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxx_xx.xxx>.

80 Xxxxxxxxx, X., Xxxxxx, D., Češky: Nevyužitý potenciál země. 2012. CERGE-E., Praha. Národohospodářský ústav AVČR. s. 12.

81Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. MPSV. 2014.

82Blíže viz Úřad vlády ČR, Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2010 v České republice. 2011. [online] [cit. 2014-04-02] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/0_xxxxxx-x-xxxxxxxx_xxxxxxxx_00-0-0000.xxx>.

83 Blíže viz ČSÚ. Obvykle a skutečně odpracované hodiny v týdnu podle krajů. 2012. [online] [cit. 2013-03-18] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/x/X00000XXXX/xXxxx/000000x000.xxx>.

84 Z tohoto údaje lze dovodit, že ženy jsou kromě svého zaměstnání nuceny vykonávat také další činnosti související s péčí o další osoby či domácnost, proto pravděpodobně v rámci plné pracovní doby nemohou trávit tolik hodin prací přesčas. Projevuje se zde jistě také stereotyp muže – živitele, který je nucen finančně zajistit rodinu. Zároveň z údajů vyplývá, že ženy pracují nepatrně více hodin v týdnu v rámci kratší pracovní doby

6

Časová flexibilita práce (a konkrétně zaměstnávání na částečný úvazek) je pokládána za jednu z možných cest, jak zvýšit zaměstnanost v ČR a tím čelit riziku nedostatku pracovních sil, které vyplývá ze současného demografického vývoje v zemích Evropské Unie. ČR však patří k zemím s nejnižším rozšířením částečných úvazků v Evropě: Podíl žen zaměstnaných na částečný úvazek činil 9,1 % v r. 2012 (průměr EU byl 24,8 %), podíl mužů zaměstnaných na částečný úvazek byl v

témže období 2,6 % (průměr EU byl 7 %).85 Je však třeba velmi silně zdůraznit, že částečné

úvazky nejsou jedinou formou flexibilních forem práce a jejich větší rozšíření má také negativní dopady na ženy, například zvýšení rozdílu v odměňování žen a mužů. Míru využívání částečných úvazků a dalších flexibilních forem zaměstnávání ovlivňují kromě rozsahu nabídky především úroveň příjmů a kvalita těchto zaměstnání (zejména jistota práce, možnost kariérního postupu, autonomie práce, sociální zabezpečení a flexibilita pracovní doby). 86

Další významnou bariérou ve vztahu ke slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je v ČR nedostatečná kapacita služeb péče o děti a další blízké osoby. V posledním desetiletí neustále stoupá počet neúspěšně vyřízených žádostí o umístění dítěte ve školce, a to z 6 810 neúspěšně vyřízených žádostí ve školním roce 2005/2006 na 58 939 nevyřízených žádostí ve školním roce 2012/2013.

Možnost sladění pracovního a soukromého života zásadním způsobem ovlivňuje rovnost žen a mužů ve všech oblastech veřejného i soukromého života. Výrazně je například ovlivněna možnost pronikání žen do rozhodovacích pozic, kdy se v očekávání delšího období absence na trhu práce snižuje pravděpodobnost kariérního postupu.

2.5. Vzdělávání, výzkum a rovnost žen a mužů ve znalostní společnosti

Výchova a vzdělávání hrají ve společnosti významnou roli a stejně je tomu také z hlediska rovnosti žen a mužů. V procesu výchovy a vzdělávání se totiž často opakují a upevňují stereotypy, mimo jiné také co se týče rozdělení rolí mužů a žen ve společnosti. Povinné školní vzdělávání je klíčovou socializační institucí87 a je ji třeba posuzovat z genderového hlediska.

Jednotlivé úrovně českého vzdělávacího systému vykazují vysokou míru vertikální a horizontální genderové segregace. Nejvýraznější genderová segregace se projevuje v rámci předškolního vzdělávání, kdy naprostou většinu učitelů a učitelek (99,7 %) v mateřských školách tvoří ženy (ve školním roce 2011/2012 tvořily ženy 99,65 % ze všech učitelek a učitelů mateřských škol). Počet mužů-učitelů v mateřských školách ve školním roce 2011/2012 v přepočtu na plné úvazky tvořil pouze 92, přičemž počet žen-učitelek v mateřských školách byl ve stejném školním roce 26 780). Obdobně ženy tvoří 84 % všech učitelů a učitelek na základních školách. Kromě nízkého finančního ohodnocení či nízké společenské prestiže zde působí také genderové stereotypy, mj. pokud jde o vhodnost učitelské profese pro muže.

Vysoká míra horizontální genderové segregace přetrvává i v oblasti středního a vysokého školství. Například ve školním roce 2012/2013 studovalo na středních školách na oborech s maturitní zkouškou zaměřených na technické obory celkem 9 504 dívek a chlapců 52 775. Střední školy s obory s maturitní zkouškou zaměřené na společenské vědy studovalo ve školním roce 2012/2013 celkem 87 521 dívek, tedy 68,3 % ze všech studujících těchto oborů. Mezi vysokoškolskými studujícími technických věd výrazně převažují muži (70 %), zatímco ženy tvoří většinu studujících humanitních a společenských věd (66 % žen) a ekonomických věd (61 %).

85 Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže – práce a mzdy. 4 - 33. Mezinárodní srovnání - podíl zaměstnaných na částečný úvazek, 2012. [online] [cit. 2014-05-10] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/0000-00- r_2013-14>.

86 Blíže viz Sociologický ústav AV ČR, Bariéry a možnosti využití flexibilních forem práce z komparativní perspektivy. 2011. [online] [cit. 2014-10-05] URL: < xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxx_xxxxx.xxx>.

87 Blíže viz MŠMT. Stav genderové rovnosti a návrh střednědobého strategického plánu v oblasti genderové rovnosti v

resortu MŠMT. 2013. URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxx/00000?xxxxxxxxxXxxxxxx%X0%X0xx>.

Nejvýraznější míra genderové segregace panuje na pedagogických oborech, kde zastoupení studujících žen dosahuje 80 %.88

V České republice trvale roste zastoupení žen na všech úrovních vysokoškolského studia. V roce 2011 tvořily ženy 60,2 % z celkového počtu studujících magisterských studijních programů a 40,6

% z celkového počtu studujících doktorského studijního programu. Vysoký a stále rostoucí podíl vzdělaných žen se však během posledního desetiletí nijak nepromítl do zastoupení žen ve výzkumu. Alarmující je především vývoj v technických vědách, tedy v oblasti, kam plynou nejvyšší finanční prostředky na výzkum a vývoj a kde také pracuje nejvíce výzkumníků v ČR. Zatímco podíl studentek magisterského studijního programu v technických vědách stoupl od roku 2001 do roku 2011 o 10,7 p. b. (na 31,8 %) a podíl žen v doktorských studijních programech narostl o 4,1 p. b. (na 25,7 %), zastoupení žen mezi výzkumníky v této oblasti naopak od roku 2001 kleslo o 3,7 p. b. (na 13,1 %), což je nejnižší hodnota ze všech vědních oblastí. Až na nárůst podílu žen v lékařských vědách, kde je zastoupení žen mezi výzkumníky nejvyšší a dosahuje 50,2

%, vývoj zastoupení žen v ostatních oborech buďto stagnuje, nebo klesá. Nejnižší zastoupení výzkumnic je v podnikatelském sektoru (15,2 %), ve vládním sektoru působí 38,1 % výzkumnic, ve vysokoškolském sektoru 34,7 %. Podíl žen v profesorských a docentských pozicích mírně narůstá. Na profesorské pozici v roce 2011 působilo 14,2 % žen (tj. narůst o 5,5 p. b. od roku 2001) a na docentské pozici to bylo 24,2 % žen (nárůst o 3 p. b.). Dalším příkladem může být výrazná podreprezentovanost žen ve vedení státních a veřejných vysokých škol – na pozici rektorů a rektorek bylo zastoupení žen jen 4,2 %, na pozici členů a členek vědecké rady 14,2 % a na úrovni akademických senátů 26,3 %.

Do této oblasti je třeba zahrnout i rovnost žen a mužů ve vědě a výzkumu. ČR patří k zemím s nejnižším zastoupením žen ve vědě v Evropě: Ženy představují pouhých 26 % vědeckých pracovníků a pracovnic. V ČR je integrace genderového rozměru do navrhování, hodnocení a provádění výzkumu stále velice omezená, což ovlivňuje kvalitu a společenskou relevanci výzkumu. 89 Zastoupení žen v rozhodovacích a poradních orgánech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je také nízké.90

2.6. Důstojnost a integrita žen

Prvním mezinárodním dokumentem specificky zaměřeným na prevenci a potírání genderově podmíněného násilí je Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. ČR dosud tuto úmluvu nepodepsala, avšak usnesením vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 348 bylo Ministerstvu spravedlnosti uloženo v termínu do 30. 6. 2014 připravit podklady k podpisu a ratifikaci této úmluvy.

Jednou z forem genderově podmíněného násilí je domácí násilí. Domácí násilí se vyskytuje v nejrůznějších segmentech společnosti, přičemž přibližně 90 % obětí domácího násilí jsou ženy a v 80 % evidovaných případů domácího násilí jsou pasivními účastníky násilí i nezletilé děti.

88 Blíže viz ČSÚ, Zaostřeno na ženy a muže 2013- 2014. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/0000-00-x_0000-00>.

89 Pokud není genderová dimenze výzkumu ošetřena, může mít výzkum zásadní negativní dopady v podobě částečného porozumění zkoumané realitě, což se může odrazit ve zhoršení zdraví a kvality života vyloučených skupin, v nedostatečném zkoumání nemocí, v jejich špatné diagnostice a léčení. Nejedná se ale pouze o medicínu, i když tam můžou být důsledky

fatální. Jde např. i o architekturu, městská plánovaní, kde je nutné řešit otázku bezpečnosti z genderového hlediska (ženy a muži zakoušejí jiné typy násilí), životní prostředí, bezpečnost potravin a další oblasti výzkumu, a pochopitelně sociální a humanitní vědy, kde je předmětem zkoumání lidská společnost.

90 Jak uvádí Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2012 v České republice,

(xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/xxxxx_xxxxxxx_0000.xxx, s. 34), celkové zastoupení žen na vedoucích pozicích výzkumných institucí a státních/vládních orgánů (tj. ředitelek, předsedkyň) je 11,1 %. V širším vedení těchto institucí (rady, sněmy, komory, komise) činí zastoupení žen 17,9 % a v poradních a pracovních organech 23,3 %. Žádnou ženu ve svém vedení nemá Xxxxxxxx agentura České republiky, jen jedna žena byla k 31. 1. 2012 mezi rektory veřejných a státních vysokých škol. Vůbec nejnižší zastoupení žen má Rada pro výzkum, vývoj a inovace (9,1 %) a Grantová agentura České republiky (9,6 %). Nejvyšší zastoupení mají ženy v Radě vysokých škol (30,1 %), Technologické agentuře ČR (24,7 %) a ve vedení veřejných a státních vysokých škol (19,4 %).

Ze studie Ekonomické dopady domácího násilí,91 kterou vydalo konzultační středisko pro ženské projekty proFem92 vyplynulo, že v ČR čelilo některé z forem domácího násilí od 18. roku věku až do současnosti 40 % žen, přičemž ročně je domácím násilím zasaženo 400 000 žen (11 % respondentek v průběhu posledního roku).93 O vysoké latenci tohoto fenoménu, v porovnání s

výše uvedenými daty, svědčí počet osob ohrožených domácím násilím v evidenci Policie ČR. V roce 2013 bylo Policií ČR označeno za ohrožené domácím násilím 1988 osob, z toho 172 mužů, 1401 žen a 415 dětí. V České republice bylo v roce 2012 ze společného obydlí vykázáno 1407 osob.94 Dle informací Asociace pracovníků intervenčních center v rámci celkového počtu

vykázání označila Policie ČR v roce 2012 za ohrožené 2051 osob, z toho bylo 164 mužů, 1467 žen a 420 dětí. Celospolečensky významné jsou také ekonomické dopady domácího násilí, na které upozorňuje výše uvedená studie konzultačního střediska pro ženské projekty proFem. Celková částka ekonomických dopadů domácího násilí v ČR byla v této studii odhadnuta na 1 328,2 milionu Kč pro rok 2010 (v analýze jsou zahrnuty náklady policie, státních zastupitelství, soudů, přestupkových řízení, dotace na poskytování sociálních služeb, zdravotnictví, náklady na

vyplacené podpory v nezaměstnanosti a nemocenská).95 Domácí násilí, jehož obětí jsou muži,

děti, senioři či zdravotně postižení, není však dosud dostatečně prozkoumáno. Chybí nejen studie, které by více odhalily tento fenomén, ale také nejsou vyjasněné možné metody jeho zkoumání.

Znásilnění je i nadále jednou z nejvíce zničujících forem genderově podmíněného násilí, často je ale vnímáno jako tabu a zůstává v tichosti přehlíženo. Evropské průzkumy ukazují, že pouze 2 až 10 % znásilnění je oznámeno. Naprostá většina sexuálních zločinů proti ženám není zveřejněna a sexuální násilí tak zůstává podceňováno. V ČR jsou úředně zaznamenána 1 - 2 znásilnění denně

– (předpokládá se, že znásilnění je hlášeno pouze v 8 % případů a znásilňování, ke kterému dochází v rámci rodiny a partnerství, je hlášeno pouze ve 3 % případů). Významnými bariérami v boji proti tomuto fenoménu jsou především nedostatečná podpora obětí a dále i přetrvávající mýty a stereotypy, které mnohdy ženám brání oznámit znásilnění a domoci se spravedlnosti. V roce 2012 bylo Policií ČR zjištěno celkem 669 případů trestného činu znásilnění, což představuje přibližně 12% nárůst oproti roku 2010.96 Přetrvává také problém s častým udělováním

podmínečných trestů za spáchání tohoto deliktu.

Průzkum provedený v rámci výše	uvedené studie	Ekonomické dopady domácího
násilí97identifikoval také velký prostor	pro zlepšení dostupnosti péče o oběti domácího násilí
a prevence tohoto jevu.98 Rada Evropy v této souvislosti		doporučuje jako minimální standard

1 ubytovací místo na 10 000 osob, kapacita v ČR nedosahuje ani třetiny počtu doporučených míst.99

91 Blíže viz  Kunc, K. a kol., Ekonomické dopady domácího násilí. 2012. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/000/xxxxxx-xxxxxx0x-xxx_0.xxx>. 92Blíže viz xxxx://xxx.xxxxxx.xx/.

93 Pro potřeby studie byl v únoru 2012 uskutečněn reprezentativní průzkum na vzorku 3000 žen v ČR ve věku 18- 65 let.

94 Blíže viz Přehled o vykázání v ČR - celý rok. [online] [cit. 2014-01-10] URL: <xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/>.

95 Blíže viz Kunc, K. a kol., Ekonomické dopady domácího násilí. 2012. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/000/xxxxxx-xxxxxx0x-xxx_0.xxx>.

96 Blíže viz MV. 2013. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2012, s. 12. Dostupné online z odkazu: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx-x-xxxxxxx-x-xxxxxxx-xxxxxxx- bezpecnosti-a-verejneho-poradku-na-uzemi-cr-v-roce-2012.aspx.

97 Blíže viz Kunc, K. a kol., Ekonomické dopady domácího násilí. 2012. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/000/xxxxxx-xxxxxx0x-xxx_0.xxx>.

98Dostupnost péče považuje za adekvátní pouze 34 % žen v populaci, situaci v oblasti prevence považuje za uspokojivou 22 % žen.

99Blíže viz EIGE, Review of the Implementation of the Beijing Platform for Action in the EU Member States: Violence against Women – Victim Support. 2012. [online] [cit. 2014-01-31] URL: <xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/Xxxxxxxx- against-Women-Victim-Support-Report.pdf>.

9

Obchod s lidmi jako celosvětový problém poskytuje možnost poukázat na genderové nerovnosti z globálního hlediska. Dle zprávy „Trafficking in Persons Report“ za rok 2013,100 kterou

každoročně vydává vláda USA a která je významným diplomatickým nástrojem zapojení ostatních vlád do boje proti obchodování s lidmi, zůstává ČR nadále zdrojovou, tranzitní i cílovou zemí pro obchod s lidmi za účelem nucené prostituce (zejména žen) a pracovního vykořisťování (žen i mužů). Tento problém se týká také romských žen v ČR. Hlavním zdrojem obchodování s lidmi jsou v ČR nadále pracovní agentury. Podle výzkumů jsou více než z 80% obchodovanými osobami ženy (nebo děti). Zejména ženy jsou obchodovány za účelem sexuálního zneužívání. K větší zranitelnosti žen vzhledem k obchodování přispívá především feminizace chudoby, migrace a nerovnosti na trhu práce. V roce 2012 bylo v ČR zjištěno 24 trestných činů obchodování s lidmi a objasněno 18 těchto trestných činů a 4 dodatečně, přičemž bylo celkem 22 osob stíháno a 31

osob obžalováno; v těchto ukazatelích došlo k nárůstu oproti roku 2011.101 Co se týče forem

vykořisťování v rámci trestných činů obchodování s lidmi, nadále pokračuje tendence vzrůstajícího zastoupení sexuálního účelu vykořisťování nad účelem pracovním.102

Vyjadřování mocenské nadřazenosti, kterému musí častěji čelit ženy, zahrnuje také sexuální obtěžování. Žena, která se proti sexuálnímu obtěžování postaví a upozorní na pachatele, musí ve většině případů čelit bagatelizaci ze strany okolí, zpochybňování závažnosti sexuálního obtěžování v médiích, potupným otázkám na svůj dosavadní sexuální život a v neposlední řadě i ztrátě zaměstnání spojené s nižšími vyhlídkami na získání nového apod. O sexuálním obtěžování se hovoří nejčastěji v souvislosti s pracovním trhem. Podle výzkumu se v pracovním prostředí se sexuálním obtěžováním setkala čtvrtina české populace. Častěji se jedná o ženy, jichž se setkalo

se sexuálním obtěžováním téměř 28 %, u mužů to bylo 22 %.103 Vysokou frekventovanost tohoto

V oblasti	reprodukčního zdraví jsou	významným	tématem sterilizace provedené	v rozporu
s právem.	Úřad veřejného ochránce	práv,105 Rada	vlády ČR pro lidská práva106	i Výbor

jevu ukazuje i průzkum z prostředí vysokých škol (zkušenost se sexuálním obtěžováním má 80 % studujících, z toho 3 % zkušenost osobní).104

CEDAW107 považují za nezbytné, aby bylo provedeno důkladné a nezávislé šetření ohledně praxe provádění sterilizací v rozporu s právem a také, aby byl zaveden účinný odškodňovací mechanismus sterilizovaných žen. Vláda ČR v rámci Priorit pro rok 2012 uložila zmocněnkyni vlády pro lidská práva úkol přezkoumat možnosti odškodnění, včetně tříleté promlčecí lhůty na vznesení nároku, v případech nezákonných sterilizací. Vláda ČR také v témže dokumentu uložila ministrovi vnitra úkol monitorovat rozhodování českých soudů o diskriminaci na základě pohlaví a násilí na ženách a zpřístupňovat relevantní rozsudky na internetu (viz příloha usnesení vlády ČR ze dne 19. října 2011 č. 770, úkol č. 8).

V oblasti péče související s těhotenstvím, porodem a také po porodu, která tvoří další důležitou součást práv žen souvisejících s reprodukčním zdravím, je problémem nedostatečné zohledňování individuálních potřeb rodičů a dítěte, což vede k rutinnímu preferování intervenčních

100Tato zpráva mj. doporučuje, aby byla obětem dostatečně zajištěna jejich práva, aby byla sledována činnost pracovních agentur a aby ČR přijala případné potřebné legislativní změny.

Blíže viz US Department of State, Office to Monitor and Combat Trafficking in Persons. 2013. [online] [cit. 2014-01- 31] URL: <xxxx://xxx.xxxxx.xxx/x/xxx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/0000/000000.xxx>.

101 Blíže viz MV, Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2012. 2013. s. 17.

102 Blíže viz MV, Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2012. 2013. s. 18.

103 Blíže viz Xxxxxxxx, X. (ed.), Obtěžování žen a mužů a sexuální obtěžování v českém systému pracovních vztahů. 2005. [online] [cit. 2014-01-31] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/0000/xxxxxxxxxx.xxx>.

104 Blíže viz Xxxxxxxxxxx, M. (ed.), Sexuální obtěžování ve vysokoškolském prostředí. 2009. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxx.xxx-xxx.xxx/xxxxxxx/x0xxxxxx/xxxxxxxx%00xxxxxxxxxx.xxx>.

105 Blíže viz Xxxxxx, O., Závěrečné stanovisko ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem a návrhy opatření k

nápravě. Veřejný ochránce práv. 2005.

106Blíže viz Rada vlády ČR pro lidská práva, Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ke sterilizacím žen v ČR prováděným v rozporu s právem. 2012.

107 Blíže viz UN, Concluding observations of the Committee on the Elimination of Discrimination against Women.

CEDAW/C/CZE/CO/5, 47th session, 4-22 October 2010, odst. č. 34.

10

zdravotnických zákroků. Také je soustavně potlačována svoboda volby místa, způsobu a okolností porodu, zejména ve vazbě na jeho personální zajištění. Zvláštní kapitolou je diskriminace porodních asistentek. Dle výzkumů Světové zdravotnické organizace108 je péče porodní asistentky

nejbezpečnější cestou k porodu pro matku i dítě. Činnost porodních asistentek v plném rozsahu však není v ČR právně a fakticky ukotvena, ze strany úřadů je dlouhodobě a systematicky omezována. Legislativní úpravy z let 2011 – 2013 prakticky znemožnily jejich praxi.109 Matky nemají možnost svobodně si zvolit místo, způsob a okolnosti porodu. Porušováním tohoto práva se zabývá rovněž Evropský soud pro lidská práva, na rozhodnutí se zatím čeká.110 Výbor CEDAW v tomto ohledu doporučil přijetí zákona o právech pacientů a vyloučení zbytečných lékařských zákroků, jakož i náležité kroky k tomu, aby byl porod dítěte mimo nemocnici za pomoci porodní asistentky pro ženy bezpečnou a cenově dostupnou možností.111 Na základě podnětů občanské veřejnosti byla na

Ministerstvu zdravotnictví ustavena v r. 2012 pracovní skupina, která měla vyvíjet snahu o rozšíření možností porodní péče, narovnání postavení porodních asistentek a realizaci svobodné volby žen v podmínkách při porodu. Činnost této pracovní skupiny, ve které byly zástupkyně porodních asistentek, ženských organizací i lékařských profesí, byla v průběhu roku 2013 ukončena z důvodu neshody na kompetencích porodních asistentek. Po obnovení

činnosti pracovní skupiny,	avšak již bez účasti porodních asistentek a	ženských organizací,
se podařilo dojednat řešení	jako alternativu ke klasickému porodu: od	ledna 2014 je možné

v českých porodnicích rodit bez přítomnosti lékaře, pouze za pomoci porodní asistentky, časné odchody xxxxx s novorozenci po porodu řeší tzv. ambulantní porod.112 Je však třeba říci, že se

jedná pouze o drobnou a velmi dílčí změnu a situaci v českém porodnictví je nadále třeba sledovat a snažit se o její změnu.

2.7. Rovnost žen a mužů ve vnějších vztazích

Xxxxxxx a prosazování lidských práv a základních svobod a podpora demokracie je jednou z osmi explicitně artikulovaných priorit v Koncepci české zahraniční politiky přijaté v roce 2011.113 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období 2010 - 2017 platná pro dvoustrannou

zahraniční rozvojovou spolupráci definuje rovnost žen a mužů jako jeden		z průřezových principů.
Hlavní mezinárodní závazky, ke kterým ČR	přistoupila pro dosažení	rovného	postavení žen
a mužů (zejména Úmluva OSN o odstranění	všech forem diskriminace žen),		jsou závazné

i pro aktivity ve vnějších vztazích. Některé přijaté mezinárodní závazky platí dokonce primárně pro vnější politiku (např. Rozvojové cíle tisíciletí,114 Evropský konsenzus o rozvoji 2005,115 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325,116 1820,117 1888,118 1889119).

108 Tamtéž.

109 Zejména Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a prováděcí Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče a prováděcí vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, nebo Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

110Jednání proběhlo 10. září 2013, jednalo se o stížnost dvou žen na český stát. V obdobném případě v Maďarsku (případ

Ternovzská v. Hungary, stížnost č 67545/09) soud rozhodl ve prospěch stěžovatelky.

111 Blíže viz UN, Concluding observations of the Committee on the Elimination of Discrimination against Women. CEDAW/C/CZE/CO/5, 47th session, 4-22 October 2010, odst. č. 37.

112 Blíže viz MZ, Změny v porodnictví v roce 2014: porod pouze za pomoci porodní asistentky a tzv. ambulantní porod. 2013. [online] [cit. 2014-01-31] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxx-x-xxxxxxxxxxx-x-xxxx-0000xxxxx-xxxxx-xx-xxxxxx- porodni-asistentky-a-tzv-_8532_2778_1.html>.

113 Blíže viz MZV, Koncepce zahraniční politiky České republiky. 2011. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxx/000000/xxxxxxxx_xxxxxxxxxx_xxxxxxxx_0000_xx.xxx>. 114 UNGA (2000): United Nations Millennium Declaration. New York, 18.9.2000. 115 EK – EP – ER (2005): Evropský konsenzus o rozvoji. 20.12.2005.

116 UNSC (2000): Resolution 1325. New York, 31.10.2000.

117 UNSC (2008): Resolution 1820. New York, 19.6.2008.

118 UNSC (2009): Resolution 1888. New York, 30.9.2009.

119 UNSC (2009): Resolution 1889. New York, 5.10.2009.

11

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce byly realizovány pouze projekty NNO. Na multilaterální úrovni zahraniční rozvojové spolupráce došlo doposud k podpoře jediné organizace zabývající se rovností žen a mužů: jedná se o UNIFEM a její následnickou organizaci UN Women. 120 Tato organizace byla podporována formou finančních příspěvků do roku 2011. Od roku 2012 není

činnost mezinárodních organizací řešících problematiku žen jakkoliv podporována.

Cizinky jsou v ČR vícenásobně diskriminovanou skupinou. Dle údajů ČSÚ z r. 2011 žije v ČR 186 tisíc legálně pobývajících cizinek, z toho je cca 80 tisíc aktivních na trhu práce, z toho 60 tisíc žen jsou občankami zemí EU. Z informací Sdružení pro integraci a migraci dále vyplývá, že tato skupina osob podléhá zejména na trhu práce řadě znevýhodnění oproti českým zaměstnancům, resp. zaměstnankyním. Nejčastější důvody jsou: horší jazyková vybavenost, nedostatek zkušeností, znalost prostředí a omezené sociální vazby. Vedle toho jsou nezřídka diskriminovány z důvodu rasy/etnického původu, národnosti či náboženství a dále znevýhodněny právními předpisy (uznání kvalifikace v ČR a s tím související vydáváním pracovních povolení, nemožnost začlenění do veřejného zdravotního pojištění). Ekonomický tlak a nedostatek podpory při péči o děti omezuje jejich možnosti vzdělávání (respektive rekvalifikace) a profesního růstu. Ženy migrantky tak mnohdy zůstávají v marginalizovaném postavení, neboť jsou prokazatelně ohroženy nezaměstnaností. V důsledku toho jsou většinou ochotny přijmout jakoukoliv práci bez ohledu na úroveň svého vzdělání, původního povolání a taktéž svých zaměstnaneckých práv. Dostávají se do pozice levné pracovní síly, kdy vykazují pod tlakem okolností vyšší výkonnost i ochotu pracovat za podmínek evidentně nerovných ve srovnání s českými pracovnicemi. V této

souvislosti je zřejmá i závislost na zaměstnavateli, která vyplývá				především z provázanosti
povolení k práci a povolení k	pobytu.	Navíc,	s ohledem	na	hluboce	zakořeněné
nerovnosti mezi pohlavími, migrující	ženy nalézají zaměstnání převážně				v oblasti	neformálního
a neregulovaného poskytování služeb, jako je		práce	v pohostinství		a hoteliérství, práce
v domácnosti, péče o seniory a postižené osoby, ale i v sexuálním průmyslu.121

2.8. Všední život a životní styl

K otázkám životního prostředí ve vztahu k rovnosti žen a mužů se vyjadřuje mimo jiné Pekingská akční platforma, která jako jednu z kritických oblastí zájmu uvádí genderové nerovnosti ve správě přírodních zdrojů a v ochraně životního prostředí. Ženy často nemají dostatečný podíl na správě a vedení institucí, jejichž rozhodování nejvýznamněji ovlivňuje kvalitu životního prostředí a jsou často nedostatečně zastoupeny v institucích, které jsou vytváření politiky v této oblasti. Zároveň pak ale nesou důsledky negativních rozhodnutí v lokálních komunitách. Rovněž EIGE se zabýval otázkou genderu a životního prostředí ve své zprávě Gender a klimatické změny, Bilance

implementace oblasti K Pekingské akční platformy.122 Zpráva např. poukazuje na to, že ženy jsou

stále v menší míře zastoupeny v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí na celostátní, evropské i mezinárodní úrovni (od 15 % v některých členských státech EU až po celkové 39% zastoupení žen v delegacích jednotlivých států k Rámcové dohodě OSN o klimatických změnách). Zastoupení žen za ČR je podle této zprávy o 4 % pod průměrem EU v rozhodovacích pozicích ministerstev, která se zabývají změnou klimatu v oblastech životní prostředí, doprava a energetika a zastoupení žen je nižší o 4,5 % v mezinárodních institucích zabývajících se klimatickými změnami. Zpráva dále uvádí, že v důsledku různých

120 XxXxxxxxxx, M., Xxxxxxxxx, B. 2010, „Mezinárodní dimenze naplňování Pekingské akční platformy“. In Kubálková, X., Wennerholm Čáslavská, T. (eds.). Ženy a česká společnost: Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni. Praha: Otevřená společnost o.p.s., s.128.

121Blíže viz Sdružení pro integraci a migraci, Mezinárodní den žen dle SIMI: Jsou práva pracovních migrantek v ČR

respektována? [online] [cit. 2015-04-17] URL: xxxx://xxx.xxxxxxx.xxx/xx/xxxxxx/000_xxxxxxxxxxx-xxx-xxx-0000-xxx- simi-jsou-prava-pracovnich-migrantek-v-cr- respektovana?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_content=SIMI&utm_campaign=nl201301.

122 Blíže viz EIGE, Review of the Implementation in the EU of area K of the Beijing Platform for Action: Women and the

Environment. Gender Equality and Climate Change. 2012. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/Xxxxxx-Xxxxxxxx-xxx-Xxxxxxx-Xxxxxx-Xxxxxx.xxx>.

spotřebitelských vzorců žen a mužů přispívají ženy k produkci skleníkových plynů v menší míře než muži. V hodnocení dopadů klimatických změn na ženy a muže zpráva uvádí, že schopnost žen se s těmito dopady vypořádat je oproti mužům snížená, a to zejména z důvodů nižších příjmů, které neumožňují ženám přijímat nákladná opatření na kompenzaci negativních důsledků klimatických změn.

Veřejná doprava a infrastruktura je další oblastí, v níž nejsou zohledněny zkušenosti, potřeby a preference žen, případně dalších znevýhodněných osob, přestože jsou převážnými uživateli a uživatelkami veřejné dopravy. U žen se jedná zejména o povinnosti spojené s každodenními povinnostmi zajišťujícími chod rodiny, péče o děti a další závislé rodinné příslušníky (pohyb s kočárkem, dostupnost zastávek, intervaly a návaznost spojů). Pro znevýhodněné osoby představuje veřejná doprava často jedinou možnost, jak se dopravit za výdělkem, k lékaři či k zajištění dalších důležitých potřeb sebe i svých blízkých. Podle statistického šetření ČSÚ z roku 2011 je žen-řidiček, které využívají auto ke každodenní dopravě do školy či zaměstnání, zhruba o polovinu méně než mužů a ženy také ve větší míře než muži využívají městskou hromadnou dopravu a více chodí pěšky. Specifické potřeby žen v dopravě (například žen s kočárky či s jinak omezenou pohyblivostí) však nejsou ve strategických dokumentech MD nijak explicitně pojmenovány, přestože webové stránky MD informace o genderových aspektech dopravní politiky obsahují, a to včetně nezbytnosti využívání genderově senzitivních statistických dat

upozorňují.123 Podle údajů Ministerstva dopravy tvoří muži cca 56,6 % ze všech registrovaných

řidičů, žen-řidiček je cca 43,4 % z celkového počtu. Poměr mužů a žen, kteří obdrželi tzv. body za spáchání přestupku v silniční dopravě, je však od poměru všech řidičů významně odlišný. Tvoří ho 83,1 % mužů a 16,9 % žen.124 Muži obecně vykazují přibližně 2x vyšší míru nehodovosti

(na jeden tisíc řidičů) a svou první nehodu absolvují v mladším věku než ženy. Příčinou bývá především rychlejší jízda a menší respekt k pravidlům silničního provozu.

O zodpovědnějším chování žen v silničním provozu svědčí také výsledky průzkumu o využívání bezpečnostních pásů, z něhož vyplývá, že z 91 % mají s používáním bezpečnostních pásů problém muži a jen z 9 % ženy.125

Sport je oblastí lidské činnosti, která se všeobecně těší velkému zájmu lidí a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Významným způsobem tak posiluje hospodářskou a společenskou soudržnost, pomáhá vytvářet integrovanější společnost včetně dosažení rovného postavení mužů a žen. Veřejné finanční prostředky podporující sport jsou alokovány diferencovaně do jednotlivých druhů sportu, což platí jak v případě státní, tak i krajské a lokální úrovně. Genderový mainstreaming není v zásadách rozdělování státních dotací uplatňován vůbec. Stav genderové nerovnosti ve sportu byl zmapován studií, kterou zadalo MŠMT v roce 2004. Tato studie potvrdila, že vedle specifičnosti státní finanční podpory existuje ve sportovním prostředí značná nevyváženost v zastoupení mužů a žen v odborných a řídících pozicích. Studie dále upozornila na závažný problém násilí a sexuálního obtěžování ve sportu.

V mnohých společnostech (jednou z nich je i ČR) jsou častěji chlapci podporováni ke sportovním aktivitám, ať se již jedná o hry s kamarády, či zájmové kroužky. Naopak dívky jsou častěji vedeny k tomu, aby byly spíše doma, nebo navštěvovaly zájmové kroužky spojované s „ženskými“ pracemi, což má významné ekonomické dopady na životy žen a mužů. Konkrétně pro řadu mužů je sport možností postupu ve společenském žebříčku i dobře placeným zaměstnáním, což pro ženy zdaleka neplatí v takovém rozsahu. Snahy zvýšit účast žen ve sportu či alespoň zvýšit počty

123 Blíže viz webové stránky MD. URL: < xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/Xxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxxx/Xxxxx- prilezitosti/metoda_gender_+mainstreaming.htm>.

124 Blíže viz BESIP, Jak řídí ženy a muži? 2014. [online] [cit. 2014-01-31] URL: <xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xx/xxx- media/129-jak-ridi-zeny-a-muzi>.

125Blíže viz BESIP, Bezpečnostní pásy. [online] [cit. 2014-01-31] URL: <xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx- jizdy/bezpecnostni-pasy>.

účastnic sportovních utkání, zahrnují i rozdílné (tj. nižší nebo žádné) vstupné. Tento postup byl sice napadnut jako diskriminační, veřejný ochránce práv však v této souvislosti konstatoval, že cíl (podpora účasti žen v rámci publika, které většinou podobné akce navštěvuje), kterého se má rozdílnou cenou vstupného pro ženy a muže dosáhnout, je legitimní, a proto se nejedná o

diskriminaci dle antidiskriminačního zákona.126

Média hrají důležitou roli při vytváření pohledu na život, odrážejí hodnoty a normy kultury společnosti. Kulturu také spoluvytvářejí a formují. V současné době jsou právě média a jejich sdělení, včetně reklamních, vnímána jako spolutvůrci veřejného mínění, společenských trendů a společenských rolí. Slouží nejen k vytváření osobního postoje občanů a občanek, ale jsou rovněž nástrojem pro socializaci a kanálem pro komunikaci.

Stát má možnost ovlivňovat situaci v médiích především prostřednictvím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, dále tlakem na dodržování etických kodexů zejména ve veřejnoprávních médiích. Je nezpochybnitelné, že média, jako jeden z nejvýznamnějších informačních kanálů, se spolupodílejí na vytváření postojů a mechanismů chování, které v mnoha ohledech znevýhodňují ženy. V roce 2010 byly prezentovány výsledky Projektu globálního monitoringu médií (Global Media Monitoring Project, dále též „GMMP“), který mapuje způsob a intenzitu zobrazování žen a mužů v médiích po celém světě. GMMP je největší a nejdéle trvajícím projektem svého druhu a

situaci ve vztahu k rovnosti žen a mužů v médiích mapuje ve 108 zemích světa.127 Z výzkumu

mimo jiné vyplynulo, že v České republice byly ženy jako ústřední aktérky zobrazeny pouze ve 23 % všech zpráv, zatímco muži v 77 %. Muži jsou tak v rámci zpravodajství výrazně více viditelní než ženy. Výzkum dále ukázal, že ženy-reportérky podávají zpravodajství ve velké míře o sociálních a právních tématech (64 % jich bylo vytvořeno ženami), muži dominují v tématech vztahujících se ke zločinu a násilí (67 % těchto zpráv bylo vytvořeno muži). Na genderovou

nevyváženost televizního zpravodajství upozorňuje	i Analýza	zpravodajství	českých televizí
z r. 2013,128 která zmiňuje ženy v rámci mediální	reality jako	menšinu (!) a	dále poukazuje

na dlouhodobě nízký podíl prezentovaných žen ve zpravodajství komentované relace televize veřejné služby.

Velký potenciál v ovlivňování společenských postojů mají také časopisy určené specificky mužům či ženám a samozřejmě také reklama, která spolu s produkty a službami nabízí také konkrétní představy o životním stylu, kráse, atraktivitě, úspěšnosti a sexualitě, které jsou nezřídka normativní a genderově stereotypní. V rámci stereotypů jsou zde často prohlubovány konstrukce, které se pojí s ideálem mužství, jako je fyzická síla, odvaha, přátelství či sexuální apetence, u žen zdraví, mládí, fyzická krása, péče o rodinu. Stereotypní zobrazování lidského těla v reklamě je předmětem soutěže Sexistické prasátečko, pořádané NNO Nesehnutí již od roku 2009. Cílem soutěže je upozornit zadavatele a tvůrce reklamy na to, že tyto reklamy mohou pobuřovat či

urážet.129Situaci v reklamě může stát ovlivnit především prostřednictvím Rady pro rozhlasové a

televizní vysílání a dále zprostředkovaně, pomocí veřejnoprávních médií zapojených v profesním sdružení Rada pro reklamu.

126Blíže viz Veřejný ochránce práv, Volný vstup pro ženy na fotbalové utkání – spis 139/2010/DIS/JKV. 2010. [online] [cit. 2014- 01-31] URL: <xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/XXXXXXXXXXXX/Xxxxx/xxxxxx/000-0000-XXX-XXX.xxx>.

127 Projekt GMMP realizuje Světová asociace pro křesťanskou komunikaci (World Association for Christian Communication). Blíže viz Who makes the news? <xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/>.

128 Blíže viz Česká televize, Analýza zpravodajství českých televizí. 2013. [online] [cit. 2014-04-17] URL:

<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxx/0000.xxx>., s. 23.

129 Blíže viz NESEHNUTÍ, Sexistické prasátečko. [online] [cit. 2014-01-31] URL:

<xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx/>.

14

3. Horizontální strategické priority

Níže uvedené horizontální priority genderové agendy zasahují do všech výše uvedených strategických oblastí. Stanovení cílů a opatření v rámci těchto priorit přispěje k lepšímu provázání mezi oblastmi a zejména k naplňování strategických cílů.

3.1. Genderové stereotypy a vztahy

Koncept rovnosti žen a mužů se týká jak žen, tak i mužů a pro obě strany představuje zásadní

přínosy.	Pokud je cílem společnosti umožnit mužům i ženám možnost svobodně rozhodovat
o svém	životě, je žádoucí překonávat genderové stereotypy. K budování stereotypů dochází

už od dětství, zejména v rodině a ve škole. Podrobněji viz také níže, zejména v kap. 3.5. a 3.8.

Přetrvávající stereotypy přesvědčivě dokresluje výzkum Názory veřejnosti na roli muže a ženy

v rodině z prosince 2013 Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.130

130 Blíže viz Sociologický ústav AV ČR, Tisková zpráva. 2013 [online] [cit. 2014-04-04] URL:

<xxxx://xxxx.xxx.xxx.xx/xxxxx/xxx_xxxx0xxxxxxx/xxxxxxxxx/x0/x0000/x0/xx000000.xxx >.

Dále také výsledky výzkumu Role mužů a žen Xxxxxx pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. z r. 2011, který zkoumal faktory úspěšnosti mužů a žen:131

3.2. Legislativa v oblasti rovnosti žen a mužů

Východiska uvedená	v těchto	dokumentech pak	konkretizují zákony. V prvé	řadě
antidiskriminační zákon,	který je	obecným právním předpisem upravujícím rovné zacházení
a právní prostředky ochrany před		diskriminací. Další	zákony dopadají na specifické	vztahy

Základní právní rámec ochrany před diskriminací poskytuje v České republice na nejvyšší úrovni Listina základních práv a svobod, spolu s mezinárodními úmluvami týkajícími se lidských práv a právními předpisy Evropské unie.132

a ve vztahu k antidiskriminačnímu zákonu představují speciální právní předpisy.133 Jiné upravují právo na rovné zacházení pouze rámcově, či ve věcech rovného zacházení a zákazu diskriminace na antidiskriminační zákon odkazují.

Sama existence právní úpravy týkající se rovného postavení však není dostačující podmínkou pro reálné uplatnění základního lidského práva, kterým rovnost žen a mužů je. Nezbytné je

131 Blíže viz Sociologický ústav AV ČR, Tisková zpráva. 2011. [online] [cit. 2014-04-04] URL:

<xxxx://xxxx.xxx.xxx.xx/xxxxx/xxx_xxxx0xxxxxxx/xxxxxxxxx/x0/x0000/x0/xx000000x.xxx>.

132Tato legislativa zahrnuje zejména následující předpisy: (i) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne

23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, (ii) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, (iii) Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení, (iv) Směrnice Rady 96/97/ES ze dne 20. prosince 1996, kterou se mění směrnice

86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků

(v) Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (vi) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. (vii) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.

133 Jedná se zejména o: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

zajištění vymahatelnosti práva a transparentnost,134 stejně jako průběžné zpřesňování výkladu právních úprav a jejich revize či identifikace oblastí, v nichž je nutné právní rámec vytvořit.

Potřeba	revize právních		úprav se v současnosti týká všech strategických oblastí rovnosti žen
a mužů,	zejména	však	legislativního	ukotvení agendy, zařízení poskytujících služby péče
o předškolní		děti,	oblasti slaďování	pracovního, soukromého a rodinného života, zejména
s ohledem na		zákoník práce (zvláštní		provozní důvody, mateřská/rodičovská dovolená, práce

z domova a na dálku), zákon o státní sociální podpoře (rodičovský příspěvek) a školský zákon, porodní a poporodní péče, postavení migrujících osob atd.

3.3. Sběr statistických dat

dat a zabezpečení	úseků národních resortních statistik vztahujících se k genderové	rovnosti.
Za tímto účelem	také vydává s pravidelnou periodicitou genderově statistické	publikace

V České republice lze za ústřední orgán zodpovědný za sběr statistických dat s genderovým aspektem považovat ČSÚ, jenž plní roli národního koordinátora z hlediska metodologického - technického ukotvení i zajištění kontinuity, reliability a validity shromažďovaných statistických

Zaostřeno na ženy a muže135 a Ženy a muži v datech136. ČR se ve spolupráci s tímto odborným pracovištěm ke všem doposud přijatým dokumentům týkajícím se postavení mužů a žen a odstranění jejich diskriminace připojila a vzala tím na sebe i patřičné závazky, a to i co se týče statistického sledování této problematiky. U zjišťovaných a následně vydávaných údajů je tak zajištěna jejich návaznost a následná možnost sledovat jejich vývoj v čase. Mezi nejzásadnější oblasti genderové statistiky patří zejména tzv. Time-Use-Survey, šetření trávení času žen a mužů. V zahraničí běžné zjišťování však v ČR v současné době chybí. Znovuzavedení tohoto sběru dat by poskytlo velice cenné informace nejen o dělbě práce v domácnostech, péči o závislé členy rodiny, ale navíc by poskytlo i ucelené údaje potřebné pro správné nastavení sociální politiky státu.

V současné době nejsou k dispozici ani údaje o sumačních indexech vlastníků půdy a firem podle pohlaví, o ekonomické aktivitě propojené s údajem věku nezletilých dětí, o přístupu k úvěrům podle pohlaví a o podílu žen v manažerských pozicích. V ČR dále existují problematické oblasti sběru dat týkající se etnických menšin podle pohlaví a věku, a to zejména z důvodů nejasného definičního uchopení pojmu. Dále v ČR chybí úplné statistiky za všechny učitelky a učitele podle věku a z oblasti soudnictví a kriminality lze vzhledem k jejímu latentnímu charakteru těžko s přesností podchytit zejména ilegální migraci.

Některé ukazatele se nedaří sledovat každoročně, jsou závislé na ad-hoc výběrových šetřeních, jež probíhají jednou za delší časový úsek či nepravidelně. Jedná se především o tyto oblasti:

- oblast veřejného života a rozhodování (funkcionáři	odborů podle pohlaví, vedoucí členové
v národních nevládních organizacích podle pohlaví a	typu organizace, ředitelé a šéfredaktoři

v televizi a rozhlase a šéfredaktoři a redaktoři v tisku podle pohlaví);

- oblast obyvatelstva a rodin a domácností (rozhodovací pozice v rámci rodiny podle pohlaví, péče o děti podle pohlaví pečující osoby, péče o děti podle času věnovaného péči a podle pohlaví, péče

o ostatní závislé osoby podle pohlaví pečující osoby a péče o ostatní závislé osoby podle času věnovaného péči a podle pohlaví);

134 K tomu blíže viz Evropská Unie, Doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti. 2014. [online] [cit. 2014-04-04] URL: <xxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXX:X:0000:000:0000:0000:XX:XXX>.

135 Poslední vydaná verze publikace Zaostřeno na ženy a muže je dostupná na: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxx/0000-00-x_0000.

136 Poslední vydaná verze publikace Ženy a muži v datech je dostupná na: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/xxxx/0000-00-x_0000.

17

- oblast zdraví (hodnocení subjektivního zdravotního stavu podle pohlaví, konzumace alkoholu podle pravidelnosti a množství a pohlaví, a pravidelnost cvičení a pěstování rekreačních sportů podle pohlaví);

- oblast práce a mezd (čas strávený neplacenou prací podle pohlaví, volný čas podle pohlaví a čas věnovaný osobní péči podle pohlaví).

3.4. Muži a rovnost žen a mužů

Rovnost žen a mužů se často chápe jako koncept týkající se primárně žen. Tento pohled byl a je v kontextu historicky vnímaného nerovného postavení žen logický a legitimní. V současnosti se však jako rozhodující jeví koncept genderové rovnosti, který zohledňuje otázky týkající se jak žen, tak mužů a nabízející oběma zásadní zisky. Cílem není stejnost a popření všech rozdílů mezi pohlavími, ale rovnost.137 Pevně stanovené genderově podmíněné role totiž omezují nejen ženy, ale i muže. Stačí si připomenout diskriminaci otců po rozvodu.

Dle výsledků výzkumu Podoby otcovství v ČR zadaného MPSV jsou muži s tradičním, stereotypním rozdělením rolí v rodině (na živitele a pečovatelku) spíše spokojeni.138 Z výsledků

tohoto výzkumu vyplývá, že drtivou většinu činností spojených s každodenní péčí o děti a zajišťování domácnosti mají na starost ženy. Ty v průměru obstarávají 75 % domácích prací, 73

% každodenní péče o děti a 68 % nákupů. Ženy také v 75 % přebírají roli primární pečovatelky o seniory a seniorky v rodině, role mužů je převážně sekundární a omezuje se spíše na příležitostnou pomoc.

Situaci v oblasti zajištění péče o děti přesvědčivě dokreslují genderově členěné údaje MPSV o příjemcích rodičovského příspěvku: v roce 2012 byly ženy příjemkyněmi ve 306 412 případech, příjemců – mužů bylo 5 249 (tj. 1,7 % z celkového počtu příjemců).139 V současnosti také

prakticky neexistují cílené programy na podporu aktivního otcovství, a to ani ze strany veřejné správy, ani ze strany zaměstnavatelů.

Genderová segregace ve školství, zejména v oblasti primárního vzdělávání, je podrobněji popsána výše, v kap. 3.5. Nízká pozornost je věnována také genderovým souvislostem zdraví, kvality a života a naděje dožití. U mužů je dále doložena vyšší míra závislostí (poměr mužů a žen závislých na alkoholu a užívajících jiné návykové látky je dle ÚZIS 2:1) a vyšší procento sebevražd (dle údajů ČSÚ činí poměr sebevražd mužů a žen 4,8:1).140

3.5. Spolupráce s partnery

Pro výkon agendy rovnosti žen a mužů je zásadní kooperace a vzájemná informovanost všech zúčastněných subjektů – tj. jak institucí a orgánů státní správy, tak zástupců a zástupkyň neziskového, ziskového a akademického sektoru. Zástupci a zástupkyně různých sektorů jsou zastoupeny v Radě, výborech Rady a pracovních skupinách, stávají se součástí expertních skupin pracujících na strategických dokumentech atd.

137 Blíže viz Úřad vlády ČR, Souhrnná zpráva o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti (rovných příležitostí) pro ženy a muže v roce 2009. 2010. [online] [cit. 2013-12-12] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/00000/Xxxxxx-xx-xxx- 2009.pdf>, s. 42.

138 Blíže viz Mediaresearch, Prezentace – Podoby otcovství v ČR – sociologický průzkum. 2010. [online] [cit. 2014-02- 12] URL: <xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxxxx-xxxxxxxxx.xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx- content/uploads/2013/05/podoby-otcovstvi.pdf>.

139 Blíže viz ČSÚ, Sociální zabezpečení. 5 - 7. Příjemci rodičovského příspěvku podle pohlaví. [online] [cit. 2014-01- 10] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/0000xxxxxxxxxx.xxx/x/0X0000X0XX/xXxxx/0000000000.xxx>.

140 Blíže viz ČSÚ. Sebevraždy. [online] [cit. 2014-01-12] URL: <xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxxxxx.xxx/x/xxxxxxxxxx_xxx>.

18

Různorodost organizací, jejich flexibilita a rozmanité portfolio aktivit činí z nestátních subjektů důležité aktérky a aktéry prosazování politiky rovnosti žen a mužů, v žádném případě by však tyto subjekty neměly nahrazovat nebo přebírat roli státu.141

Z činností NNO patří mezi nejvýznamnější formy spolupráce s veřejnou správou zejména: osvětové a vzdělávací aktivity, advokační činnost, aktivity zaměřené na prevenci různých nežádoucích sociálních jevů, poradenství, krizová pomoc, poskytování expertízy různým státním orgánům atd. V řadě uvedených oblastí je činnost NNO nezastupitelná, přesto dosud neexistuje udržitelný systém jejich financování a role NNO není v systému institucí zabývajících se genderovou rovností ukotvena, systém spolupráce mezi veřejnou správou a NNO je nastaven pouze v některých oblastech, převážně pouze v těch, které nejsou veřejnou správou řešeny (např. projekty mezinárodní spolupráce či krizová pomoc obětem domácího násilí).

V souladu se statutem Rady jsou jejími členy a členkami i zástupci a zástupkyně akademické obce. Základním cílem zapojení akademické obce v Radě je přenos nezbytných teoretických poznatků a výzkumných zjištění do činnosti Rady, což přispívá k lepší analýze různých specifických otázek spojených s genderovou problematikou. Zastoupena jsou následující akademická pracoviště: Sociologický ústav Akademie věd, Fakulta humanitních studií Karlovy univerzity a Fakulta sociologických studií Masarykovy univerzity. Obdobně jako v oblasti spolupráce s NNO, ani zde není rámec spolupráce systematicky ukotven, ze strany státu nejsou zadávána výzkumná témata, čímž zůstává významná část potenciálu spolupráce nevyužita.

Dalšími významnými partnery veřejné správy jsou odborové organizace a svazy či jiná neformální sdružení zaměstnavatelů, zejména Českomoravská konfederace odborových svazů a Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

141 Např. nekoncepční přenos zodpovědnosti za problematiku domácího násilí na MV a následně na NNO a na neformální uskupení.

19

SWOT analýza

Silné stránky
- členství ČR v EU, kde je genderová rovnost jednou z priorit - dobré legislativní ukotvení genderové agendy (zejména vliv legislativy EU) - existující základ institucionálního zabezpečení politiky genderové rovnosti (zejména Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a její sekretariát) - dlouhodobé ukotvení genderové agendy na vládní úrovni (zejména Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže) - existující strategické dokumenty pro vybrané oblasti (např. domácí násilí, obchodování s lidmi, sociální začleňování) - existující výzkumné a statistické instituce věnující se genderové problematice - navazování spolupráce s mezinárodními organizacemi - síť nestátních neziskových organizací (dále jako „NNO“) věnujících se genderové problematice - sítě a aktivity obchodních společností v oblasti genderové rovnosti - fungující spolupráce NNO, výzkumných a statistických institucí, obchodních společností a některých subjektů veřejné správy - existence metodických nástrojů prosazování genderové rovnosti ve veřejné i soukromé sféře (např. genderové audity) - vysoká úroveň vzdělanosti žen
Slabé stránky
- neexistence strategických cílů a komplexní celostátní politiky genderové rovnosti - nedostatečné naplňování mezinárodních úmluv a závazků - neexistence systematického a jednotného přístupu k projektům rozvojové spolupráce na vládní úrovni - nízká vymahatelnost práva a právní povědomí - minimální genderový mainstreaming ve všech oblastech veřejné správy - nedostatečně propracovaná struktura institucionálního zabezpečení agendy genderové rovnosti (nezohlednění její průřezovosti a genderového mainstreamingu, nízké pravomoci, nedostatečné finanční a personální zajištění genderové agendy) - nejednotný standard zajištění agendy genderové rovnosti v jednotlivých resortech a nízké genderové povědomí osob ve státní správě - neplnění či formální přístup k plnění vnitrostátních dokumentů přijatých v oblasti genderové rovnosti - nedostatečné a nesystematické zabezpečení genderové agendy v rámci samosprávy - nízký stupeň spolupráce mezi veřejnou správou a ostatními aktéry/aktérkami zabývajícími se genderovou rovností - nedostatečné zajištění a využívání výzkumných a statistických zjišťování, nedostatečné zahrnutí genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích - nedostatečné zajištění financování NNO věnujících se genderové rovnosti - genderová segregace trhu práce - diskriminace žen na trhu práce v důsledku péče o děti a blízké osoby - oborová genderová segregace vzdělávacího systému a nerovné podmínky a zacházení s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání - nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích - nezohledňování neplacené práce a nízký podíl mužů na péči - nedostatečná kapacita a kvalita institucí zajišťujících péči o děti a blízké osoby, její přesouvání mimo veřejný sektor - negativní dopady ekonomické krize na ženy - nedostatečná nabídka flexibilních forem práce - vysoký rozdíl v odměňování žen a mužů - vícenásobná diskriminace žen - sexuální násilí a obchod se ženami

1

		- sociální vyloučení obětí násilí
		- genderově podmíněné násilí ve virtuálním
		prostoru
		- nemožnost svobodné volby místa, způsobu
		a okolností porodu
Příležitosti / výzvy		Hrozby
- zformulování vize postavené na obecně		- řešení genderové rovnosti bez návaznosti
	platných a osvědčených principech	na globální problémy
	a na širším konsensu napříč společností	- nízká politická vůle zabývat se otázkami
- komplexní a systematické zajištění		genderové rovnosti
	kontinuity a udržitelnosti genderové	- přetrvávající nízké povědomí osob
	agendy v delším časovém horizontu	na rozhodovacích pozicích o genderových
	bez omezení volebním obdobím	nerovnostech ve společnosti
- zvýznamnění politiky genderové rovnosti		- nezohlednění významu genderové agendy
	a její reálné naplňování	ze strany veřejnosti, médií, obchodních
-	stanovení prioritních oblastí, cílů	společností atd., regionální rozdíly
	a opatření, úkolů a kompetencí	v povědomí a přijímání genderové rovnosti
	pro relevantní aktéry a aktérky, vytvoření	- zhoršení legislativy v oblasti genderové
	nástrojů pro řešení genderové agendy	rovnosti
	a stanovení kontrolních mechanismů	- snížení stávajícího standardu institucionálního
- zajištění rámce pro definování pozice ČR		zabezpečení genderové rovnosti
	vůči EU a důsledné plnění mezinárodních	- nedostatečné formální pravomoci
	úmluv a závazků	a neudržitelné personální zajištění agendy
- posílení spolupráce s mezinárodními		celostátního koordinátora
	organizacemi	- nízká intersekcionalita genderové agendy
- identifikace chybějící a vylepšení		(zejména otázky romské populace, migrace,
	stávající legislativy	domácí práce apod.)
-	snižování genderových nerovností,	- zhoršení kvality života žen i mužů
	zvyšování citlivosti a povědomí
	o genderových nerovnostech
	ve společnosti
-	systematické provazování agendy mezi
	resorty (včetně možnosti tvorby
	navazujících resortních strategií),
	státní správou, samosprávou a dalšími
	aktéry a aktérkami
-	zavedení optimálního standardu
	prosazování genderové rovnosti na
	institucionální úrovni
-	posílení sociální spravedlnosti, koheze a solidarity ve společnosti
-	ekonomická prospěšnost a využití
	potenciálu každé osoby pro její
	individuální naplnění i ve prospěch celé
	společnosti
-	systematická tvorba a využívání výzkumných a statistických zjišťování
-	vyšší zapojení mužů do agendy genderové rovnosti

2

Přehled základních pojmů pro oblast rovnosti žen a mužů

Domácí násilí: Xxxxxxxx forma fyzického, sexuálního nebo psychického násilí a/nebo použití fyzické či emocionální síly a/nebo výhrůžek fyzickým násilím včetně násilí sexuálního v rámci rodiny nebo domácnosti. Zahrnuje zneužívání dětí, incest, násilí na partnerce (partnerovi) a sexuální nebo jiný druh zneužívání členů domácnosti.

Feminizace chudoby: Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (např. celosvětově vlastní muži 99,1 % půdy, ženy pouze 0,9 %).

Gender: Pojem odkazující na sociální rozdíly mezi ženami a muži, které jsou kulturně a sociálně podmíněné, konstruované - tzn. historicky a místně proměnlivé. Nejsou přirozenou a neměnnou charakteristikou žen a mužů, ale odráží aktuální stav sociálních vztahům mezi nimi. Jako takový stojí gender v protikladu k biologickým rozdílům mezi ženami a muži.

Genderová segregace: K této segregaci dochází, když se ženy a muži nacházejí a realizují v oddělených a odlišných oblastech (trhu práce, vzdělávání, soukromé sféry,…). Je úzce spojena s genderovými stereoytypy a schématy a významně také s aspektem společenské moci.

Genderová segregace horizontální: Na příkladu pracovního trhu jde o jeho rozdělení na sektory/typy zaměstnání, v nichž dochází ke koncentraci žen, nebo mužů. Tato segregace je často doprovázena odlišným finančním ohodnocením, a to v neprospěch žen. Horizontální segregace trhu práce se proměňuje v čase v návaznosti na dynamiku vývoje v oborech a jejich společenské prestiže. Horizontální segregace se podobně projevuje také ve vzdělání (příkladem jsou studijní obory „vhodné“ pro dívky či chlapce), nebo v samotném dělení na veřejnou a soukromou sféru s tendencí spojovat ženy s působením v oblasti péče.

Genderová segregace vertikální: Na trhu práce (vč. oblasti školství) se projevuje koncentrací žen a mužů na odlišných stupních zaměstnání ve smyslu úrovně odpovědnosti a pozice. Zahrnuje nerovný přístup žen k funkčnímu postupu, k rozhodovacím pozicím, jak v zaměstnání, tak ve veřejném životě.

Genderově podmíněné násilí: Je chápáno povětšinou jako násilí namířené proti ženám, tedy jako forma násilí, která postihuje ženy v nepoměrně větší míře, než muže – právě proto, že jsou ženami. Může mít podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí, nejčastěji jejich kombinace.

Genderové rozpočtování: Genderové rozpočtování je uplatněním genderového mainstreamingu v rozpočtovacím procesu. Myslí se jím zhodnocení rozpočtů z hlediska jejich dopadů na životy žen a mužů, přičemž se na všech stupních rozpočtového procesu bere ohled na to, zda výsledkem bude rovnější postavení mužů a žen.

Genderové stereotypy: Zjednodušující a zaujaté představy týkající se vlastností, názorů a rolí žen a mužů ve společnosti, v zaměstnání a rodině. Zevšeobecňování mužských a ženských

vlastností může často vést ke znevýhodňování těch, kdo svým chováním vybočují z daného stereotypu (např. tlak na chlapce a muže, kteří mají zájem o tzv. ženské aktivity). Například podle Xxxxxx mají muži a ženy internalizované určité předpoklady o tom, jaké jsou rozdíly mezi pohlavími. Těmto představám říká genderová schémata. Ovlivňují to, jak vnímáme a hodnotíme ženy, muže, včetně jejich rolí a pracovních výkonů, přičemž ale ženy (a „ženské“) jsou podhodnocovány.

Genderový mainstreaming: Je jedním z hlavních nástrojů používaných při koncepčních procesech a tvorbě politik, jehož cílem je vytvořit stejné podmínky pro život mužům i ženám. Někdy je uváděn jako jeden ze tří hlavních nástrojů pro dosažení genderové rovnosti, společně s antidiskriminační legislativou a pozitivními opatřeními pro ženy. Genderový mainstreaming je v tomto dokumentu používán ve smyslu nutnosti zahrnutí všech zúčastněných subjektů (tedy žen i mužů) a jejich případných potřeb do procesů rozhodování a plánování. Může být používán na úrovni státní správy, samosprávy, při vytváření firemních strategií, apod.

Intersekcionalita: Neboli vícenásobná diskriminace, či křížení nerovností. Jde o prolínání různých os znevýhodnění a diskriminace, přičemž platí, že kombinované či násobené nerovnosti se dotýkají různých osob odlišně, nadále však k násobenému útlaku dochází především na straně žen.

Kvóty: Jsou jednou z forem pozitivních opatření s cílem napravit předcházející nerovnost obvykle ve vztahu k rozhodovacím pozicím nebo k přístupu ke školení či zaměstnání, které definují určitý podíl míst pro určitou skupinu.

Pozitivní opatření: Jsou opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti určité osoby ke skupině znevýhodňovaných osob a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti. Pozitivní opatření zpravidla slouží k odstranění důsledků předchozích diskriminačních praktik.

Rovnost žen a mužů / Genderová rovnost: Rovnost žen a mužů neboli genderová rovnost znamená stejnou viditelnost, postavení a účast obou pohlaví ve všech sférách veřejného a soukromého života na všech úrovních, včetně rozhodovacích procesů a vedoucích pozic. Rovnost žen a mužů je opakem genderové nerovnosti, nikoli genderových rozdílů, a má za cíl podporovat plnou účast žen a mužů ve společnosti.

Slaďování pracovního, rodinného a soukromého života: Rozvoj struktury a organizace pracovního prostředí tak, aby umožňovalo kombinaci pracovních a rodinných/domácích povinností pro ženy i muže. Popisuje možnosti, jak sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání. Týká se přístupu zaměstnanců a zaměstnankyň k pracovnímu a osobnímu životu a strategií a politik zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům a zaměstnankyním. Rovněž zde hrají zásadní roli státní politika a nastavení legislativního prostředí.

Stejná odměna za stejnou práci a za práci stejné hodnoty (§13 Zákoníku práce): Zaměstnavatel je povinen dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných

Příloha II – Požadavky zadavatele a vzory dokladů podání nabídky pro část 1

Příloha č. 3 Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014 – 2020

peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty.

Zásada rovného zacházení s muži a ženami: Neexistence žádné přímé nebo nepřímé

diskriminace na základě pohlaví.

Použité zdroje:

Xxxxxx, Xxxxxxx, Xxxxxx, Xxxxxxxx, Xxxxxxxxxx, Xxxxxx, Xxxxxxxx, Xxxxx X. 2003. Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů. Praha: MPSV. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/000/xx_xxxxx.xxx. Naposledy navštíveno 24. 1. 2014.

Český statistický úřad. Gender – základní pojmy. Dostupné

z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx_xxxxx. Naposledy navštíveno 24. 1. 2014.

Xxxxxxxx, Xxxxxx, Xxxxxxxx, Xxxxxxx. 2005. „Rovnosť príležitostí cez prizmu etiky starostlivosti“. In Sociální práce/ Sociálna práca. Časopis pro teorii, praxi a vzdělávaní v sociální práci 3. Brno: ASVSP, s. 56-70.

Xxxxxxxx, Xxxxx. 2008. "Na křižovatkách nerovností: gender, třída a rasa/etnicita". In Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (2): 1-10.

Xxxxxxx, Xxxxxxx. 2013. „Proč se ženám nedaří pronikat na vedoucí pozice“. In NewsLetter 1/2013 NKC – ženy a věda. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xx- malickostech-zalezi-aneb-proc-se-zenam-nedari-pronikat-na-vedouci-pozice. Naposledy navštíveno 24. 1.2014. Naposledy navštíveno 26. 1. 2014.

Xxxxxxx, Xxxx, Xxxxxxxx, Xxxxxx. 2004. 50 Key Concepts in Gender Studies. London: Sage Publications.

Xxxxxxxx, Xxx, Vargová Xxxxxxxxx, Branislava, Xxxxxxxx, Regina. 2011. PROTECT - Identifikace a ochrana zvláště ohrožených obětí genderově podmíněného násilí – přehledová studie. Vídeň: WaVE. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxx-xxxxxxx.xxx/xxxxx/xxxx.xxxxx/xxxxx/00_xxxx_xxxxx.xxx Naposledy navštíveno 28. 1. 2014.

Xxxxxxxxxx, Xxxxx. 2005. „Gender Mainstreaming vs Positive Action. An Ongoing Conflict in EU Gender Equality Policy.“ In European Journal of Women´s Studies, Vol. 12 (2): 165-186. Dostupné

na: xxxx://xxxx.xxxx.xxxx.xx/xxxx/00/00/00/00/XXX/XXXX_xxxxx0_00.0000%000X00000000000000 36.pdf. Naposledy navštíveno 24. 1. 2014.

Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (Antidiskriminační zákon). Dostupný např. na: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx.xxx?XXxx000_0000#xxx0. Naposledy navštíveno 28. 1. 2014.

3

Příloha č. 4 – Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018

III.

Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018

Úřad vlády ČR únor 2015

1

1.	Úvod .....................................................................................................................		3
	1.1	Základní informace o Akčním plánu ..................................................................	3
	1.2	Účel Akčního plánu ...........................................................................................	5
	1.3	Uživatelé Akčního plánu ....................................................................................	5
	1.4	Základní používané pojmy ................................................................................	5
	1.5	Související mezinárodní a vnitrostátní dokumenty ............................................	7
2.	Definice a analýza řešeného problému...................................................................		8
	2.1	Výskyt domácího a genderově podmíněného násilí ..........................................	8
	2.2	Dopady domácího a genderově podmíněného násilí na celospolečenské úrovni
			11
3.	Postup tvorby Akčního plánu ................................................................................		12
4.	Revize stávajících opatření ...................................................................................		13
5.	Implementace Akčního plánu ...............................................................................		14
6.	Úkolová část .........................................................................................................		16
	Oblast č. 1: Podpora osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím
			16
	Oblast č. 2: Děti ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím ..............		19
	Oblast č. 3: Práce s násilnými osobami .................................................................		20
	Oblast č. 4: Vzdělávání a interdisciplinární spolupráce .........................................		21
	Oblast č. 5: Společnost a domácí a genderově podmíněné násilí .........................		23
	Oblast č. 6: Analýzy, studie a sběr dat ..................................................................		26
	Oblast č. 7: Legislativa ..........................................................................................		28

Obsah

............. ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... .....

............. ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... .....

2

1. Úvod

1.1 Základní informace o Akčním plánu

Domácí a genderově podmíněné násilí představují jednu z nejčastějších forem

porušování	lidských práv a zásahu	do důstojnosti a integrity člověka (blíže
viz kapitola	2.1). Akční plán prevence	domácího a genderově podmíněného násilí

na léta 2015 – 2018 (dále jako „Akční plán“) je v pořadí druhým samostatným strategickým dokumentem vlády ČR v oblasti prevence domácího násilí, který se také vztahuje na genderově podmíněné násilí. Akční plán navazuje na Národní akční plán prevence domácího násilí na léta 2011 – 2014 (dále jako „Akční plán 2011 – 2014“). Úkol zpracovat Akční plán byl uložen ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministrem vnitra usnesením vlády ČR ze dne

8. ledna 2014 č. 31 a usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 930.

Akční plán také navazuje na oblast Lidská práva a rovné příležitosti Programového prohlášení vlády ČR z února 2014, ve kterém se vláda ČR mj. zavázala k potlačování genderově podmíněného násilí, a na Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v České republice (dále jako „Strategie rovnosti žen a mužů“), schválenou usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931. Akční plán bude sloužit k implementaci a dalšímu rozpracování specifických cílů uvedených v oblasti „Důstojnost a integrita žen a mužů“ Strategie rovnosti žen a mužů. Z hlediska implementace je tedy Akční plán dokumentem, který slouží k hlubšímu provedení Strategie rovnosti žen a mužů a napomáhá jejímu naplňování.

Oproti Akčnímu plánu 2011 – 2014 došlo k rozšíření zaměření Akčního plánu i na oblast ostatních forem genderově podmíněného násilí tak, jak jsou definovány Úmluvou Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Dle dostupných statistických údajů se v kontextu České republiky jedná zejména o znásilnění, sexuální zneužívání či nebezpečné pronásledování, proto je těmto formám násilí věnována větší pozornost. Odborné studie dlouhodobě ukazují, že osobami ohroženými domácím a genderově podmíněným násilím jsou převážně ženy. Akční plán vychází z genderově specifického přístupu k těmto formám násilí, rozeznává tedy genderově specifické potřeby žen a mužů v rolích osob ohrožených, stejně tak jako v rolích násilných osob. Záměrem Akčního plánu je pokrývat všechny formy domácího a genderově podmíněného násilí bez ohledu na pohlaví osoby a osoby ohrožené těmito formami násilí.

Domácí a genderově podmíněné násilí celosvětově zůstává závažným společenským problémem. Mezinárodní studie výskytu domácího násilí ukazují, že různé formy domácího násilí během svého života zažívá přibližně každá třetí žena a každý pátý muž (blíže viz kapitola 2.1). Domácí a genderově podmíněné násilí s sebou nesou závažné negativní společenské a ekonomické dopady (blíže viz kapitola 2.2). Z důvodu efektivní prevence těchto typů násilí a pomoci osobám, které jsou v něm zainteresovány, je nezbytné na úrovni vlády ČR přijímout komplexní strategické dokumenty, které umožní koordinovaný postup při formulaci, implementaci a vyhodnocování příslušných opatření. Povinnost přijímat opatření vedoucí k prevenci a potírání domácího a genderově podmíněného násilí rovněž vyplývá z řady mezinárodních úmluv, deklarací a doporučení (blíže viz kapitola 1.5). Jako zdroj inspirace při přípravě Akčního plánu byly také využity Příručka OSN

3

pro národní akční plán prevence násilí na ženách

1

, slovenský Národní akční plán na

2

prevenci a eliminaci násilí na ženách na léta 2014 - 2019 , norský Akční plán proti

domácímu násilí na rok 2012 3 a norský Akční plán proti násilí mezi osobami v blízkém vztahu na léta 2014 – 2017.4

Akční plán byl vypracován Oddělením rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR (dále jako „Oddělení“) společně s Výborem pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách (dále jako „Výbor“), který je pracovním orgánem Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako „Rada“). Výbor sdružuje odbornice a odborníky na problematiku domácího a genderově podmíněného násilí z veřejné správy, nestátních neziskových organizací a poskytovatelů sociálních služeb, akademické sféry, policejních složek a justice. Široká expertíza členek a členů Výboru a také zkušenosti z praktické pomoci osobám ohroženým domácím a genderově podmíněným násilím a s prací s osobou násilnou hrály klíčovou roli při přípravě Akčního plánu (k definicím blíže viz kapitola 1.4). Seznam členek a členů Výboru a dalších osob, které se na zpracování Akčního plánu podílely, je obsažen v kapitole 3.

Na přípravě Akčního plánu se rovněž intenzivně podílelo Ministerstvo vnitra (jako jeho spolupředkladatel) a norská organizace Alternativ til Vold (Alternativa násilí), která má dlouholeté zkušenosti se spoluprací na formulaci akčních plánů prevence domácího násilí v Norském království.5 Spolupráce s touto organizací byla

umožněna díky projektu financovanému z Norských fondů s názvem „Domácí násilí a genderově podmíněné násilí / Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života“, jehož realizátorem je Oddělení rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR.

Při zpracování Akčního plánu byla zohledněna doporučení pro tvorby strategických dokumentů na úrovni vlády ČR uvedená v Metodice přípravy veřejných strategií, kterou vzala vláda ČR na vědomí usnesením vlády ČR ze dne 2. května 2013 č. 318.

Akční plán celkem obsahuje 70 opatření a je rozdělen do 7 strategických oblastí:

• Podpora osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím;

• Děti ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím;

• Práce s násilnými osobami;

• Vzdělávání a interdisciplinární spolupráce;

• Společnost a domácí a genderově podmíněné násilí;

8 Handbook for national action plans on violence against women. UN Women, 2012. Dostupný na: xxxx://xxx.xx.xxx/xxxxxxxxxx/xxx/xxx/xxxxxxxx-xxx-xxx-xx-xxx0.xxx.

9 Dostupný na

xxxxx://xx.xxxxxxx.xxx.xx/Xxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxx_xxx.xxx?xxxxXXXx00&xxxXXXx00000&xxxXXXx000000& matEID=6656&langEID=1&tStamp=20131007181553383

• Action Plan against Domestic Violence 2012. Dostupný na xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxx/00000000/XxxxxxXxxx_XxxxxxxxXxxxxxxx.xxx.

• Handlingsplan mot vold i nære relasjoner 2014-2017. Dostupný na: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxx/xx-xxx-xxxx-xxxx/xx000000/.

• Alternativ til Vold je nestátní neziskovou organizací působící v Norském království, která se

specializuje na pomoc osobám ohroženým domácím násilím, osobám násilním a práci s rodinou s výskytem domácího násilí. Bližší informace o činnosti Alternativ til Vold jsou v anglickém jazyce dostupné na: xxxx://xxx-xxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx.

4

• Analýzy, studie a sběr dat;

• Legislativa.

Zároveň při realizaci jednotlivých opatření Akčního plánu budou zohledňovány tyto průřezové priority:

• postavení osob se zdravotním postižením;

• postavení osob ohrožených sociálním vyloučením;

• postavení seniorek a seniorů;

• postavení osob bez domova;

• postavení Romek a Romů;

• postavení migrantek a migrantů;

• postavení dalších osob čelících vícečetné diskriminaci.

1.4 Účel Akčního plánu

Účelem Akčního plánu je formulovat, implementovat a koordinovat komplexní systém opatření na úrovni vlády ČR pro oblast prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí a tím přispět ke snížení výskytu těchto forem násilí v české společnosti a pomoci osobám ohroženým i násilným.

Realizací opatření uvedených v Akčním plánu by mělo dojít zejména ke zlepšení současné úrovně ochrany osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím (včetně dětí žijících v rodině s výskytem domácího a genderově podmíněného násilí), ke zefektivnění prevence tohoto násilí, k rozvoji vzdělávání příslušných profesí v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí a k podpoře systémové práce s osobami násilnými.

1.3 Uživatelé Akčního plánu

Z povahy Akčního plánu jako strategického dokumentu vlády ČR vyplývá, že je primárně určen příslušným ústředním orgánům státní správy, kterým v časovém rámci 2015 – 2018 ukládá jednotlivé úkoly. Dále je Akční plán určen všem organizacím a poskytovatelům sociálních služeb působícím v oblasti prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí. Těmto organizacím Akční plán úkoly neukládá, nicméně jim poskytne informace o prioritách a plánovaných opatřeních vlády ČR v této oblasti. Obdobně bude Akční plán sloužit krajům a obcím, které formulují své vlastní strategické dokumenty v oblasti sociální politiky, včetně prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí.

1.4 Základní používané pojmy

Definice základních používaných pojmů odpovídají jejich ustálenému používání v relevantních mezinárodních i vnitrostátních dokumentech (viz kapitola 1.5).

Asistovaný styk rodičů s dětmi – setkávání dítěte s rodičem, se kterým dítě nežije ve společné domácnosti a se kterým byl z nějakých důvodů (dlouhodobé odloučení,

5

domácí násilí, jiné násilí, rozchodové a rozvodové stavy v rodinách) přerušen dosavadní kontakt. Asistovaný styk je prováděn v bezpečném a k tomu přizpůsobeném prostředí specializovanými pracovníky a pracovnicemi v organizacích, které mají pověření sociálně právní ochrany dětí. Xxxxx asistovaného styku je podporovat vztahy mezi dětmi a rodiči tak, aby dítě mohlo pokojně realizovat své právo na oba rodiče. Při těchto intervencích se průběžně pojmenovávají a sledují možná rizika těchto setkávání pro dítě a zároveň je upřednostňován jednoznačně přínos takových setkávání pro zdravý rozvoj každého dítěte.

Domácí násilí – veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, k němuž dochází v rodině nebo v domácnosti anebo mezi bývalými či stávajícími manžely, partnery či osobami blízkými, bez ohledu na to, zda násilná osoba sdílí nebo sdílela společnou domácnost s osobou ohroženou tímto násilím.

Gender – pojem odkazující na sociálně a kulturně podmíněné a konstruované rozdíly mezi ženami a muži, které jsou historicky a místně proměnlivé. Nejsou přirozenou a neměnnou charakteristikou žen a mužů, ale odráží aktuální stav sociálních vztahů mezi nimi. Jako takový stojí gender v protikladu k biologickým rozdílům, mezi ženami a muži.

Genderově podmíněné násilí – veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického

6

ekonomického či dalších forem násilí, kterou jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou

ženami nebo na muže z důvodu, že jsou muži, anebo akty tohoto násilí, které nepřiměřeně dopadají na ženy či na muže.

Genderové stereotypy – zjednodušující a zaujaté představy týkající se vlastností, názorů a rolí žen a mužů ve společnosti, v zaměstnání a rodině. Zevšeobecňování mužských a ženských vlastností může často vést ke znevýhodnění těch, kdo svým chováním vybočují z daného stereotypu (např. tlak na chlapce a muže, kteří mají zájem o tzv. ženské aktivity).

Násilná osoba – fyzická osoba, která se dopouští některé z forem domácího nebo genderově podmíněného násilí.

Osoba ohrožená domácím nebo genderově podmíněným násilím – fyzická osoba, která je vystavena některé z forem tohoto násilí, a to včetně dětí žijících v rodinách s výskytem domácího nebo genderově podmíněného násilí.

Sekundární viktimizace – proces, během něhož je osoba ohrožená domácím nebo genderově podmíněným násilím nadbytečně vystavována psychické zátěži v souvislosti s vyšetřováním tohoto násilí, v souvislosti s informováním o tomto násilí a v souvislosti s poskytováním pomoci ze strany různých subjektů.

6 Ekonomické násilí zahrnuje chování, jehož cílem je kontrola schopnosti osoby ohrožené získat a používat ekonomické zdroje a které ohrožuje ekonomické zabezpečení osoby ohrožené a její potenciál pro soběstačnost.

6

Sexuální násilí – jakékoli sexuální jednání zahrnující pokusy o dosažení sexuálního styku, nežádoucí sexuální poznámky a návrhy, činy směřující k obchodování s lidmi či jinak namířené proti sexualitě jedince, které využívají nátlak. Ve většině případů s sebou sexuální násilí nese používání sexuality jako nástroje moci.

1.5 Související mezinárodní a vnitrostátní dokumenty

Akční plán navazuje na řadu dokumentů přijatých na evropské a mezinárodní úrovni. Jedná se jednak o lidskoprávní úmluvy a strategické dokumenty v oblasti rovnosti žen a mužů a jednak o konkrétnější dokumenty obsahující specifická doporučení v oblasti prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí.

Z hlediska formulace opatření uvedených v Akčním plánu byly relevantní zejména následující dokumenty:

• Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a Všeobecné doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen č. 19;

• Pekingská deklarace a akční platforma přijatá na 5. světové konferenci o ženách v roce 1995;

• Rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 31. ledna 2001 k odstranění všech forem násilí na ženách (A/RES/55/68);

• Rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 20. prosince 2004 k odstranění všech forem násilí na ženách (A/RES/59/167);

• Rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 18. prosince 2007 k odstranění znásilnění a všech ostatních forem sexuálního násilí a jejich projevů, včetně konfliktních a souvisejících situacích (A/RES/62/134);

• Konsensuální závěry Komise OSN pro postavení žen ze dne 15. března 2013 k odstranění a prevenci všech forem násilí na ženách a dívkách;

• Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec(2002)5 k ochraně žen před násilím;

• Závěry Rady EU k potírání násilí na ženách a dostupnosti podpůrných služeb pro osoby ohrožené domácím násilím;

• Závěry Rady EU k prevenci a potírání všech forem násilí na ženách a dívkách, včetně ženské obřízky ze dne 5. a 6. června 2014.

Akční plán také reaguje na závěrečná doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen z roku 2010 adresované České republice. Dalším mezinárodním dokumentem, který Akční plán využívá jako jeden ze zdrojů inspirace, je Úmluva o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (dále jako „Istanbulská úmluva“), která byla otevřena k podpisu v květnu 2011. Istanbulská úmluva stanoví obecné standardy v oblasti prevence tohoto násilí a pomoci osobám ohroženým. Česká republika dosud Istanbulskou úmluvu nepodepsala. Akční plán případné přistoupení ČR k Istanbulské úmluvě nepředjímá.

Opatření uvedená v Akčním plánu navazují na následující vnitrostátní dokumenty:

• Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017;

• Národní strategie boje proti obchodování s lidmi v České republice na období 2012 – 2015;

7

• Strategie sociálního začleňování;

• Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015;

• Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013;

• Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2010 – 2014;

• Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců;

• Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020;

• Akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí 2012 – 2015.

13. Definice a analýza řešeného problému

2.1 Výskyt domácího a genderově podmíněného násilí

Domácí násilí je ve velké části případů opakované, dlouhodobé a probíhá v cyklech, případně může postupně eskalovat. Zpravidla jsou jasně rozděleny role osoby ohrožené a osoby násilné. Specifickým znakem domácího násilí je jeho neveřejnost. Domácího násilí se dopouštějí osoby na svých blízkých (osobou ohroženou může být např. manžel/manželka, druh/xxxxxx, dítě, xxxxx, prarodič či sourozenec). Domácí násilí nabývá různých forem - může se jednat o fyzické, psychické, sexuální,

7

ekonomické či jiné formy násilí, případně jejich kombinace. Fyzické a psychické

násilí nabývá různých podob, přičemž studie ukazují, že důsledky všech jeho podob mohou být velmi závažné.

nucené sňatky či sexuální vykořisťování. 8 Příčiny vzniku sexuálního	násilí jsou
v odborné literatuře zpravidla děleny do několika úrovní: a)	individuální

Sexuální násilí s sebou ve většině případů nese používání sexuality jako nástroje moci. Z definice sexuálního násilí vyplývá poměrně široký okruh forem, které toto násilí nabývá. Patří k nim znásilnění, sexuální obtěžování, sexuální zneužívání,

(např. biologické faktory a osobní historie), b) vztahová (např. typ vztahů s osobami z blízkého okolí), c) komunitní (faktory související s kontextem, do které jsou sociální vztahy zasazeny – např. školy, pracoviště, sousedství apod.) a d) celospolečenská (např. kulturní, náboženské normy či úroveň genderové rovnosti).9

Mezinárodní i české studie výskytu domácího a genderově podmíněného násilí ukazují, že výskyt těchto forem násilí je velmi vysoký. S ohledem na tyto studie se ukazuje, že případy těchto forem násilí, které jsou řešeny v rámci trestního či přestupkového řízení, představují jen špičku ledovce. V případě znásilnění se např.

.

10odhaduje, že míra ohlášení incidentů tohoto trestného činu je pouze 5-10 %

14 Blíže viz Národní akční plán prevence domácího násilí a násilí na ženách na léta 2011 – 2014, schválený usnesením vlády ČR ze dne 14. dubna 2011 č. 262.

15 Blíže viz např. Xxxxxxxxx, X., Xxxxxx, L.: Sexuální násilí: Proč se nikdo neptá?. 2014. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx-xxxx-xx- nikdo-nepta/stahnout.

16 Xxxxx viz ibid.

17 Blíže viz např. Home Office Research Study: A Gap or A Chasm? Attrition in Reported Rape Cases. 2005. Dostupné: xxxx://xxxxxxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xxx.xx/00000000000000/xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx.xx/xxx/xxxx00/xx rs293.pdf.

8

Dle výzkumu Světové zdravotnické organizace z roku 2013 zažilo celosvětově některou formu fyzického či sexuálního násilí ze strany svého partnera nebo ne- partnerského sexuálního násilí 35 % žen.11 Dle tohoto výzkumu trpí ženy, které byly

ohroženy některou z forem domácího či genderově podmíněného násilí výrazně vyšší mírou zdravotních problémů – např. mají více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že budou trpět depresemi. Švédská prevalenční studie z roku 2014 dále například potvrzuje souvislost mezi vystavením sexuálnímu násilí v dospělosti a rizikem rozvoje posttraumatické stresové poruchy, sebezraňováním, zneužíváním alkoholu, horším celkovým zdravotním stavem, psychosomatickými

potížemi či zvýšeným rizikem infarktu myokardu.12

Agentura pro základní práva (dále jako „FRA“) v roce 2013 provedla dosud největší komparativní studii výskytu domácího a genderově podmíněného násilí v rámci zemí EU. Studie s názvem Násilí na ženách: průzkum napříč EU byla realizována na vzorku alespoň 1 400 žen v každé zemi EU pomocí standardizované metodologie. Studie mj. ukázala, že v České republice fyzické nebo sexuální násilí zažilo 32 % žen (průměr EU činí 33 %). Dle tohoto výzkumu zažilo v České republice nebezpečné pronásledování během svého života 9 % žen (průměr EU činí 18 %), sexuální zneužívání 12 % žen (průměr EU je 12 %) a znásilnění 5 % žen (průměr EU je

5 %).13

Na obdobnou výši výskytu těchto forem násilí poukazují i české výzkumy – dle výzkumu Akademie věd zažilo některou formu násilí ze strany partnera přibližně 38

% žen.14 Dle výzkumu nestátní neziskové organizace proFEM fyzické nebo sexuální násilí zažilo ze strany svého partnera 40 % žen.15 Zajímavá zjištění o dalších

formách genderově podmíněného násilí přinesl výzkum výskytu sexuálního násilí v českém vysokoškolském prostředí, který poukázal na skutečnost, že téměř 75 % studentek a studentů zažilo projevy chování, které odpovídají definici sexuálního násilí. Na přímý dotaz, zda zažili sexuální obtěžování, ovšem odpovědělo kladně jen 3 % studujících.16 Tato skutečnost ukazuje na nízké společenské povědomí o tom, co je sexuální násilí. Obdobný problém identifikuje i řada zahraničních studií.17 Na

vysokou míru výskytu obtěžujícího chování na vysokých školách poukázal i výzkum

11 Blíže viz	WHO: Global and regional estimates of violence against women: prevalence and health
effects of	intimate partner violence and non-partner sexual violence. 2014. Dostupné

na: xxxx://xxxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxxxxxx/00000/00000/0/0000000000000_xxx.xxx

12 Blíže viz Xxxxx X., Xxxxxxxxx X., Xxxxxx X.. Violence and Health in Sweden - A population-based

study of women’s and men’s experiences of violence and correlations to health. Uppsala University.

2014.

13 Blíže viz FRA: Violence Against Women: an EU-wide Survey. 2014. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxx-0000-xxx-xxxxxx-xxxx-xxxxxxx-xxx00_xx.xxx.

14 Akademie věd ČR. Mezinárodní výzkum násilí na ženách, 2003. Dostupné na: xxxx://xxxxxx.xxx.xxx.xx/xxx/xxxxx/xxxxx/000_00- 2%20opr%20zformatovany%20text%204%20pro%20tisk.pdf.

15 Blíže viz X. Xxxx, a kol.: Ekonomické dopady domácího násilí v ČR. 2012. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/000/xxxxxx-xxxxxx0x-xxx_0.xxx.

16 Blíže viz Xxxxxx, P., Xxxxxxxxxx, I.: Sexuální obtěžování na vysokých školách: Teoretické vymezení, metodologický přístup, výzkumné výsledky. 2011. Dostupné na: xxxx://xxxxxxx.xxx.xxx.xx/xxxxxxx/00x0x00x0xx0xx00x0x0x0x0x000x000xx0xxxx0_XxxxxxxxxxX avliksoccas2011-2.pdf

17 Blíže viz např. Xxxxxxxxx, X., Xxxxxx, L.: Sexuální násilí: Proč se nikdo neptá?. 2014. Dostupné na:

xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx-xxxx-xx-xxxxx- nepta/stahnout.

9

Sociologického ústavu Akademie věd ČR.18 Co se týče výzkumu výskytu sexuálního násilí na pracovišti, lze odkázat na výzkum Sociologického ústavu Akademie věd z roku 2005, který ukázal, že závažné formy sexuálního obtěžování na pracovišti zažívá 13 % žen a 4 % mužů.19

Zajímavá zjištění výskytu domácího a genderově podmíněného násilí ve vztazích dospívajících osob přinesl nedávný výzkum organizace proFem, dle kterého se 59 % mladistvých setkalo s násilným chováním, a to nejčastěji v prostředí školy (46 %), v partnerském vztahu (32 %) a rodiny (32 %). Výzkum také ukázal, že naprostá většina z mladistvých (77 %), kteří se s násilným chováním setkali, na něj nikoho

neupozornila.20

V oblasti výzkumu domácího násilí na mužích se odborná literatura shoduje, že také muži jsou osobami ohroženými domácím násilím, a to ať již ze strany mužů či žen.21

U závažných forem domácího násilí jako jsou hrubé formy fyzického a sexuálního násilí či nebezpečného pronásledování můžeme identifikovat jednoznačnou genderovou asymetrii (ženy tvoří až 97 % obětí). Genderovou asymetrii lze také identifikovat v případech sexuálního násilí a rovněž platí, že většinu osob zavražděných partnerem tvoří ženy.22 Přestože výskyt domácího násilí na mužích je

méně častý, je charakterizován některými okolnostmi, kvůli nimž je prevence domácího násilí na mužích a pomoci osobám jím ohroženým složitější. Jedná se zejména o skutečnost, že domácí násilí na mužích je méně viditelné, protože při něm většinou dochází k méně závažným fyzickým následkům. Roli také hraje to, že muži více než ženy popírají svoji roli osoby ohrožené domácím násilí, kde hrají důležitou

roli genderové stereotypy.23

Přestože v České republice existují výzkumy výskytu domácího a genderově podmíněného násilí, zpravidla prováděné vědeckými institucemi a nestátními neziskovými organizacemi, komplexnější poznání těchto forem násilí a jejich vývoje zůstává na celostátní úrovni u nás stále nedostatečné.24 Za hlavní problém v této

souvislosti lze označit skutečnost, že na rozdíl od jiných zemí v České republice není prováděn systematický a pravidelný sběr dat o výskytu domácího a genderově podmíněného násilí z úrovně státní správy. Současné výzkumy, až na některé

18 Blíže viz Xxxxxxxxxxx, M.: Sexuální obtěžování na vysoké škole. V ČR neexistující problém?. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 10 (2):20-28. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/x0x0000xxx0x0x0xxx0x000000000x0xxx000000_xxxxxxxx- obtezovani-na-vs.pdf.

19 Blíže viz Sociologický ústav Akademie věd: Obtěžování žen a mužů a sexuální obtěžování

v českém systému pracovních vztahů. 2005. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx/0000/xxxxxxxxxx.xxx.

24Blíže viz X. Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxx: Násilí ve vztazích očima teenagerů/-ek. 2014.

25 Blíže viz Fakulta sociálních studií: Muži a domácí násilí, sborník z konference. 2011. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxx.xxx

26 Blíže viz Xxxxxxxx, L.: Muži jako oběti domácího násilí. Právo a rodina, č. 7/2010 či Stockl H.,

Xxxxxxxx X., Xxxxxxxx X., Xxxxxxxx X., Xxxxxxxx J., Xxxxx Ch., Xxxxxx C.G. The global prevalence of intimate partner homicide: a systematic review. Lancet 20th of june 2013.

27 Blíže viz ibid.

28 K problematice dostupnosti dat o výskytu domácího násilí viz blíže např. Xxxxxxxxxx, X.,

Slavětínská, V., Xxxxx, J.: Vybrané problémy z oblasti domácího násilí v ČR. Institut pro kriminologii a sociální prevenci. 2014. Dostupné na: xxxx://xxx.xx.xx/xxxx/xxxx/000.xxx.

10

25

výjimky (např. výzkum postojů romských žen k domácímu násilí ), se také zpravidla

nezabývají výskytem domácího a genderově podmíněného násilí u marginalizovaných skupin obyvatelstva či mezi osobami čelícími rizikům vícečetné diskriminace. Limity spočívající v nedostatečné poznatkové základně se následně promítají do efektivity příslušných opatření na celostátní úrovni. Z tohoto důvodu Akční plán reaguje také na nedostatek dostupných studií a analýz (blíže viz kapitola 6 oblast 6).

2.2 Dopady domácího a genderově podmíněného násilí na celospolečenské úrovni

Jak již bylo uvedeno, domácí a genderově podmíněné násilí s sebou nese závažné negativní dopady na individuální i celospolečenské úrovni. Výzkumy poukazují na významné negativní ekonomické dopady, včetně dopadů na trh práce.

Dle studie z roku 2006 přichází Švédsko každoročně o přibližně 100 mil. USD (tedy více než 2 mld. Kč) v důsledku snížení produktivity práce způsobené domácím násilím. 26 Ještě závažnější negativní ekonomické dopady odhadují španělská 27 a francouzská 28 studie z roku 2010, které ztrátu v důsledku negativních dopadů domácího násilí na trh práce odhadují na 990 mil. USD (tedy téměř 20 mld. Kč), resp. 1 500 mil. USD (přes 30 mld. Kč).

V České republice byla sonda výzkumu ekonomických dopadů domácího násilí provedena v roce 2012 nestátní neziskovou organizací proFEM. Studie této organizace ukázala, že náklady na řešení domácího násilí stojí státní rozpočet České republiky každý rok více než 1,3 mld. Kč, přičemž jde spíše o konzervativní odhad, neboť do výpočtu nebyly zahrnuty nepřímé náklady související s domácím násilím. Negativní ekonomické dopady byly zkoumány v těchto oblastech: činnost policie, státních zastupitelství, soudů, přestupkové řízení, sociální služby, podpora v

nezaměstnanosti, zdravotnictví, invalidní důchody a nemocenské pojištění.29

Výsledky zahraničních výzkumů také ukazují na závažné zdravotní dopady domácího a genderově podmíněného násilí, a to na všechny typy osob ohrožených těmito formami násilí (včetně dětí vyrůstajících v rodinách s výskytem domácího nebo genderově podmíněného násilí). 30 Výzkumy dokládají souvislost mezi

25 Blíže viz Slovo 21: Výzkum o postavení romských žen v České republice. 2014. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxx00.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx/XXX_XXXXX_X_XXXXXXXX_XXXXXXX_XX_X_X_x df_publikace9_2014.pdf.

26 Blíže viz Xxxxxx, X., Xxxxxxxx, A.: Costs of violence against women. 2006. Dostupné na:

xxxx://xxx.xxxxxx- xxxxxxx.xxx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxxx_xxxxxxx&xxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxx&xxxxxxxxxxxxxx/xx-xxxxx- issue/sectoral-application-of-grb/costs-of-violence-against-women&Itemid=822.

29Blíže viz Xxxxxxxxxx, X.: The Economic and Social Costs of Domestic Violence Against Women in Andalucia. 2010. Dostupné

na: xxxx://xxx.xxxxx.xxx/xxxxxxxxx/XXX/xxxxx/xxxxxxxxx/xxx/xxx/xx.00/0000/0.x.xxx.

30Blíže viz Nectoux,M.: An Economic Evaluation of Intimate Partner Violence in France. 2010.

31 Blíže viz Blíže viz X. Xxxx, a kol.: Ekonomické dopady domácího násilí v ČR. 2012. Dostupné na: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/000/xxxxxx-xxxxxx0x-xxx_0.xxx.

32Blíže viz např. Xxxxx, X.X. The neurodevelopmental impact of violence in childhood. In Textbook of

Child and Adolescent Forensic Psychiatry, (Eds., D. Xxxxxxx and X.X. Xxxxxxx) American Psychiatric Press, Inc., Washington, D.C. 2002.

11

zkušeností s domácím násilí v dětství a rizikem rozvoje psychických poruch a somatických onemocnění v dospělosti. Americká studie na vzorku 17 000 osob například dokazuje souvislost mezi svědectvím násilí v dětství a vyšším rizikem rozvoje kardiovaskulárních chorob v dospělosti. Stejná studie také ukazuje, že pokud dítě vyrůstá v rodině, kde se vyskytuje násilí, je tento fakt nejsilnějším rizikovým

faktorem dřívějšího úmrtí, než je běžné.31 Z již zmíněné studie FRA dále vyplývá, že

42 % žen, které byly ohroženy domácím násilím, uvedlo, že násilí ze strany partnera byly vystaveny i během těhotenství. Tato studie také potvrzuje, že pokud byla žena vystavena sexuálnímu násilí v dětství, roste riziko, že tomuto násilí bude vystavena také v dospělosti. Negativní dopady domácího a genderově podmíněného násilí se výrazným způsobem projevují v oblasti zdravotnictví, a to jak na individuální úrovni (zvýšením zdravotních rizik), tak na celospolečenské úrovni (zvýšenými náklady v oblasti zdravotnictví). Z tohoto důvodu mezinárodní doporučení směřují mj. k posílení role zdravotnického personálu při prevenci a řešení případů domácího a genderově

podmíněného násilí.32

3. Postup tvorby Akčního plánu

Příprava Akčního plánu byla zahájena v prosinci 2013, kdy byla v rámci Výboru ustavena pracovní skupina pro přípravu Akčního plánu (dále jako „Pracovní skupina“). První jednání Pracovní skupiny se uskutečnilo dne 4. prosince 2013, následná jednání probíhala do září 2014. Celkem v tomto období proběhlo 8 jednání Pracovní skupiny, na kterých byly identifikovány přetrvávající problémy v jednotlivých strategických oblastech Akčního plánu a formulovány návrhy opatření zaměřených na řešení těchto problému. Na některá z těchto jednání byli rovněž přizváni externí odborníci a odbornice (působící zejména v oblasti intervencí pro násilné osoby). Pracovní skupina také průběžně informovala Výbor o stavu příprav na jeho jednáních.

Pracovní verze Akčního plánu byla předložena Výboru na jeho jednání dne 25. září 2014. Na tomto jednání Výbor k Akčnímu plánu uplatnil několik dílčích připomínek, které byly do Akčního plánu zapracovány, případně bylo odůvodněno jejich nezapracování. Finální verze Akčního plánu byla Výborem schválena na jeho jednání dne 11. prosince 2014.

Bogat, G. A., et al. (2006) Trauma symptoms among infants exposed to intimate partner Violence. Child Abuse & Neglect.

Evans, S. E., Davies, C. & DiLillo, D. (2008) Exposure to domestic Violence: A meta-analysis of child and adolescent outcomes, Aggresion and Violent Behavior.

Gilbert, R. Widom, C. S., Browne, K., Fergusson, D., Webb, E. & Jansson, S. (2009) : Burden and Consequences of child maltreatment in high-income coutries. Lancet.

Kirkengen, A.L. (2001). Inscribed bodies. Health impact of childhood sexual abuse. Kluwer Academic Publishers.

Shonkoff et al, (2012) – The lifelong effects of Early Childhood Adversity and Toxic Stress, Pediatrics, 129.

31 Feliti V.J., Anda R.F. (2010). The relationship of adverse childhood experiences to adult medical

disease, psychiatric conditions, and sexual behavior: implications for healthcare. I: Lanius RA, Vermetten E, Pain C (eds.) The impact of early life trauma on health and disease: the hidden epidemic. Cambridge University Press..

32 Blíže viz FRA: Violence Against Women: an EU-wide Survey. 2014. Dostupné na:

http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra-2014-vaw-survey-main-results-apr14_en.pdf.

Do přípravy	Akčního	plánu	byli	zahrnuti především	odborníci a	odbornice
na problematiku domácího a			genderově		podmíněného	násilí	z řad	nestátních
neziskových	organizací	působících		v této	oblasti, státní správy,	justice	a zástupci

a zástupkyně intervenčních center a dalších relevantních poskytovatelů sociálních služeb.

Členky a členové Výboru (stav k 11. prosinci 2014):

Bednářová Zdena Zuzana, Acorus	Laurenčíková Klára, Karlova Univerzita
Čechová Jitka, Persefona	Marvanová	Vargová	Branislava,
	nezávislá odbornice
Čuhelová Kateřina, Krajský soud v Brně	Millerová Eva, MZd
Gabrielová Adriena, proFem	Pečivová Barbora, MSp
Gjuričová Jitka, MV	Poláková Jitka, proFem
Heřmánková Radka, MŠMT	Potměšil Jan, nezávislý odborník
Holušová Barbora, IC Praha	Prokopová Zdeňka, ROSA
Hovorka Daniel, MPSV	Spoustová Ivana, advokátka
Jonitová Bronislava, MO	Vitoušová Petra, Bílý kruh bezpečí
Kosařová Jana, Život 90	Vojtíšková Martina, Asociace pracovníků
	v intervenčních centrech
Krpálková Jindřiška, nezávislá odbornice	Vrbický Jan, MPSV
Další spolupracující osoby:
Bělohlávková Kateřina, MV	Mosleh Jolana, Policejní prezídium
Hurychová Eva, nezávislá odbornice	Skoumalová	Alena, Krajské	ředitelství
	Policie ČR v Brně
Jakobsen Barbora, ATV	Studzinská Veronika, MV

4. Revize stávajících opatření

Předchozí Akční plán 2011-2014 představoval vůbec první ucelený strategický dokument na úrovni vlády České republiky specificky zaměřený na oblast prevence domácího násilí a pomoci jeho obětem. Práce na Akčním plánu 2011-2014 byly započaty již v úvodu roku 2010 a jeho schválení usnesením vlády ČR ze dne

14. dubna 2011 č. 262 znamenalo přelomový okamžik v oblasti koordinace vnitrostátní politiky prevence domácího násilí.

Vyhodnocení realizace Akčního plánu 2011-2014 probíhalo prostřednictvím Výboru a každoročně přijímaného dokumentu s názvem Souhrnná zpráva o plnění Akčního plánu 2011-2014 (dále jako „Souhrnné zprávy“). Souhrnné zprávy obsahují rovněž doporučení Výboru pro efektivnější naplňování Akčního plánu 2011-2014, která se stala základem pro formulaci některých úkolů uvedených v tomto Akčním plánu.

Již v počátcích implementace Akčního plánu 2011-2014 se ukázalo, že důsledné naplnění některých opatření bude ze strany některých resortů problematické. A to buď z důvodu přílišné obecnosti daného opatření či nízké vůle resortů opatření naplnit.

Obecně	lze plnění	Akčního plánu 2011-2014 zhodnotit pozitivně v tom smyslu,
že došlo	k naplnění	některých důležitých úkolů (zejm. v oblasti vzdělávání

pomáhajících profesí, rozšiřování specializace na domácí násilí či podpoře interdisciplinární spolupráce), zároveň však ze Souhrnných zpráv vyplývá nedostatečné plnění úkolů v oblasti zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb určených osobám ohroženým domácím násilím, zajištění aktivit v oblasti primární prevence v rámci vzdělávacího systému, podpory práce s násilnou osobou či podpory sběru dat a výzkumu v oblasti domácího násilí.

Na základě zkušeností s plněním Akčního plánu 2011-2014 byly úkoly obsažené v tomto Akčním plánu formulovány co nejkonkrétněji tak, aby poskytly resortům jasnou představu o očekávaném plnění. Při navrhování jednotlivých úkolů bylo usilováno o uplatňování metody SMART tak, aby předpokládaná opatření byla dostatečně

konkrétní, měřitelná, dosažitelná, odpovídající a časově ohraničená.33

Formulace konkrétních přetrvávajících problémů, a to i ve vztahu k opatřením uvedeným v Akčním plánu 2011-2014, jsou uvedeny v kapitole 6.

5. Implementace Akčního plánu

Akční plán bude implementován prostřednictvím aktivit jednotlivých resortů v návaznosti na úkoly v něm stanovené. Koordinační roli plnění Akčního plánu bude vykonávat člen vlády ČR, do jehož působnosti patří rovnost žen a mužů (ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu) ve spolupráci s ministrem vnitra.

Monitorování plnění a evaluace Akčního plánu bude probíhat v rámci činnosti Výboru a Rady. Předpokládá se, že jednotlivé resorty budou prostřednictvím svých zástupců a zástupkyň ve Výboru pravidelně informovat o průběžném plnění Akčního plánu a případně konzultovat své kroky za účelem naplnění jednotlivých úkolů. Výbor tak kromě monitorovací role bude plnit také roli asistenční.

Vyhodnocování plnění Akčního plánu v jednotlivých letech bude nadále probíhat prostřednictvím Souhrnných zpráv dle níže uvedeného harmonogramu. Odpovědnost za přípravu Souhrnných zpráv ponese člen vlády ČR, do jehož působnosti patří rovnost žen a mužů (ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu) ve spolupráci s ministrem vnitra. Pro účely sběru podkladů pro přípravu Souhrnné zprávy ze strany jednotlivých resortů bude Výborem připravena osnova obsahující přehled požadovaných informací v návaznosti na indikátory příslušných úkolů Akčního plánu. Součástí přípravy Souhrnných zpráv budou také návrhy na aktualizaci či případná doplnění úkolů stanovených Akčním plánem tak, aby bylo možné průběžně reagovat na vyvstalé problémy v oblasti prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí.

Harmonogram přípravy Souhrnných zpráv:

Termín Činnost Gestor

33 Metoda SMAR je pomůcka využívána v projektovém řízení a tvorbě strategií ve fázi stanovení cílů, jejímž smyslem je stanovit konkrétní, měřitelní, dosažitelné, odpovídající a časově ohraničené cíle.

průběžně	informování	zástupců	resortů	ve	Výboru	členky	a členové
	o plnění Akčního plánu					vlády ČR
leden roku n+1	vyžádání si podkladů od jednotlivých resortů					člen	vlády	ČR,
	o plnění Akčního plánu v roce n, gestor:					do jehož působnosti
	člen vlády, do jehož působnosti patří					patří	rovnost	žen
	rovnost žen a mužů					a mužů
únor/březen	zpracování Souhrnné zprávy za rok n					člen	vlády	ČR,
roku n+1						do jehož působnosti
						patří	rovnost	žen
						a mužů,
						ministr vnitra
březen roku n+1	projednání Souhrnné zprávy za rok n ve					člen	vlády	ČR,
	Výboru					do jehož působnosti
						patří	rovnost	žen
						a mužů
duben/květen	projednání	Souhrnné	zprávy	za	rok n	člen	vlády	ČR,
roku n+1	v Radě					do jehož působnosti
						patří	rovnost	žen
						a mužů
červen roku n+1	předložení Souhrnné zprávy za rok n vládě					člen	vlády	ČR,
	ČR					do jehož působnosti
						patří	rovnost	žen
						a mužů,		ve
						spolupráci s
						ministrem vnitra

Finanční zajištění plnění jednotlivých úkolů Akčního plánu by mělo být zabezpečeno v rámci běžného rozpočtu příslušných resortů, případně rovněž za využití příštího finančního období kohezní politiky EU.

6. Úkolová část

Oblast č. 1: Podpora osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím

Identifikované problémy:

• Nízká dostupnost sociálních služeb (včetně utajených azylových domů) pro osoby ohrožené domácím a genderové podmíněným násilím a jejich nerovnoměrná regionální dostupnost.34

🟃 Nemožnost zjistit přesný počet specializovaných služeb pro osoby ohrožené domácím a genderově podmíněným násilním a výši finančních prostředků, která je těmto subjektům poskytována.

🟃 Neexistence závazných druhových standardů pro práci s domácím násilím.

• Neexistence celostátní specializované bezplatné non-stop telefonní linky pro osoby ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím.35

• Není zavedena možnost využívat speciální zařízení pro dosažení okamžité pomoci pro osoby zvlášť ohrožené.

• Osobám ohroženým domácím a genderově podmíněným násilím není poskytována adekvátní bezplatná právní pomoc.

• Chybí pobytová sociální služba pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí s delší možností bydlení (cca 3 roky) a specializované terapeutické a sociálně-právní služby pro osoby dlouhodobě týrané.36

• Nadále dochází k sekundární viktimizaci ze strany pracovníků a pracovnic některých profesí.

• Osobám ohroženým domácím a genderově podmíněným násilím i pomáhajícím profesím není zajištěna ochrana před kyberšikanou ze strany násilných osob.

• Pomoc osobám ohroženým domácím a genderově podmíněným násilím ve zdravotnických zařízeních není systémově řešena. Není zajištěna dostupnost specializovaných terapeutických služeb pro osoby ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím.

Úkoly v oblasti podpora osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím:

	Úkol		Indikátor			Gestor, termín
1.	Zakotvit	druhové	standardy	Závazné	zakotvení	MPSV

34 Nedochází k naplnění doporučení minimální dostupnosti těchto služeb dle standardů Rady Evropy.

Jedná se zejména o standardy vyjádřené v důvodové zprávě	Úmluvy Rady Evropy o	prevenci
a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí: jedno rodinné	místo ve specializovaném	zařízení

pro oběti domácího násilí na 10 000 obyvatel, jedno centrum pro oběti sexuálního násilí na 200 000 obyvatel.

37Od 1. ledna 2015 došlo ke zřízení bezplatné telefonní linky DONA ze strany Bílého kruhu bezpečí v rámci projektu financovaného z Norských fondů.

38Dle informací MPSV budou osoby ohrožené domácím násilím cílovou skupinou připravovaného

zákona o sociálním (dostupném) bydlení.

pro práci

v oblasti

domácího

druhových

standardů

31.12.2016

a genderově podmíněného

násilí

pro práci

v oblasti

domácího

pro

poskytovatele

sociálních

a genderově

podmíněného

služeb,

kteří

poskytují

služby

násilí

(např

.

v příloze

příslušným cílovým skupinám.

vyhlášky

č. 505/2006

Sb.,

kterou

se

provádějí

některá

ustanoven

í

zákona

o sociálních službách).

2.

Transformací

a

integrací

Existence

telefonní

linky.

MPSV, MV

současných

telefonních

linek

Počty

linek,

jejichž

integrací

provozovaných

nestátními

bezplatná

telefonní

linka

neziskovými organizacemi zajistit

vznikla.

Počty

hovorů

31.12.2016

zahájení

provozu

celostátní

v jednotlivých letech.

bezplatné

telefonní

linky

a

průběžně

s nepřetržitým

provozem

v následujících

pro osoby

ohrožené

domácím

letech

a genderově podmíněným násilím.

3.

Zajistit

regionální

dostupnost

Počet

utajených

azylových

MPSV

specializovaných

utajených

domů v jednotlivých krajích.

ve

spolupráci

azylových

domů

pro

oběti

Počet míst v těchto utajených

s kraji

domácího násilí (mj. v návaznosti

azylových domech.

na činnost

intervenčních

center)

31.12.2018

tak,

aby

v každém

kraji

byl

k dispozici alespoň jeden utajený

azylový

dům

s počtem

míst

zohledňujícím

počet

obyvatel

daného

kraje

a

s kapacitou

poskytnout

ubytován

í

i větším

rodinným skupinám.

4.

Zajistit

regionální

dostupnost

Počet

krizových

lůžek

MPSV

krizové

pobytové

služby

v jednotlivých krajích.

ve

spolupráci

pro osoby

ohrožené

domácím

Počet vyhrazených krizových

s kraji

a genderově podmíněným násilím

lůžek pro seniory a seniorky

tak,

aby

v každém

kraji

byl

v jednotlivých krajích

31.12.2017

k dispozici

dostatečný

počet

a

průběžně

krizových lůžek zohledňující počet

v následujících

obyvatel daného kraje.

letech

5.

Prostřednictvím zákona o státem

Předložení

věcného

záměru

MSp

zajištěné

právní

pomoc

i

zajistit

zákona vládě ČR a následně

poskytování

bezplatné

právní

předložení

návrhu

zákona

31.12.2015

pomoci osobám, které v důsledku

vládě ČR.

(věcný záměr)

své

materiální

potřebnosti

nemohou

využívat právní

služby

31.12.2016

k uplatnění a ochraně svých práv.

(návrh zákona)

6.

Zajistit, aby v rámci implementace

Zahrnutí

osob

ohrožených

MPSV

Koncepce

sociálního

bydlení

domácím

a

genderově

ve

spolupráci

v České

republice

a přípravy

podmíněným

násilím

mezi

s MMR

a

zákona

o

sociálním

bydlení

byly

osoby

v bytové

nouzi,

které

ÚVČR

17

důsledně

zohledňovány

budou

mít

nárok

na

pomoc

31.12.2015

specifické potřeby a situace osob

státu při řešení jejich bytové

a průběžně

ohrožených

domácím

nouze v Koncepci

sociálního

v následujících

a genderově podmíněným násilím.

bydlení v České republice a

letech

podle

zákona

o

sociálním

bydlení

Počet

takto

podpořených nájemních bytů

a domů.

7.

Zajistit

využitelnost

formuláře

Rozšíření

současné

služby

MV

pro hlášení

závadového

obsahu

provozované

a aktivit

v síti

internetu

na internetových

stránkách

MV.37

i pro případy

nebezpečného

31.12.2015

pronásledování

a

pro

případy

pomoci

při odstranění

obsahu

internetových

stránek,

který

vytvářejí

násilné osoby

s cílem

pronásledování

či

poškozování

dobrého jména osob ohrožených

domácím

a

genderově

podmíněným

násilím

nebo

pomáhajících profesí.

8.

Zajistit

dostupnost

okamžité

Zahájení

provozu

nových

MV

pomoci

pro osoby

ohrožené

technologií

pro

přivolání

domácím

a

genderově

okamžité pomoci.

podmíněným

násilím

ve

zvlášť

Každoročně

poskytované

rizikových případech

s využitím

31.12.2016

statistické

informace

nových

technologií,

a průběžně

o rozsahu využívání.

mj. ve spolupráci

s nestátními

v následujících

neziskovými organizacemi.

letech

9.

Zpracovat

koncepci

pomoci

Zpracovaná koncepce, počet

MZd

osobám

ohroženým

domácím

specializovaných

a genderově podmíněným násilím

zdravotnických

služeb

v rámci

resortu

zdravotnictví,

pro osoby

ohrožené

31.12.2017

včetně

zajištění

dostupnosti

domácím

a

genderově

odborných

a

specializovaných

podmíněným násilím.

zdravotnických služeb pro osoby

ohrožené těmito formami násilí.

10.

Zajistit

dostupnost

Počet

specializovaných

MZd

specializovaných

terapeutických

terapeutických

služeb

služeb

pro osoby

ohrožené

v jednotlivých krajích.

domácím

a

genderově

Způsob

zakotvení

možnosti

podmíněným násilím, včetně dětí,

31.12.2017

proplácet

tyto

služby

a zakotvit možnosti proplácet tyto

a průběžně

ze strany

zdravotních

služby

ze

strany

zdravotních

v následujících

pojišťoven.

pojišťoven.

letech

11.

Prostřednictvím

dotačních titulů

Počet a popis dotačních titulů

MPSV, MV

zajistit

pravidelné,

včasné

v oblasti

pomoci

osobám

a předvídatelné

financování

ohroženým

domácím

a

31.12.2015 a

pro nestátní

neziskové

genderově

podmíněným

průběžně

organizace

poskytující

pomoc

násilím. Počet

podpořených

37 Formulář pro hlášení závadového obsahu a aktivit v síti internet je k dispozici na: http://aplikace.policie.cz/hotline/.

18

	osobám ohroženým domácím a	organizací a rozsah finanční	v následujících
	genderově podmíněným násilím.	alokace.	letech

Oblast č. 2: Děti ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím

Identifikované problémy:

• Nízká dostupnost specializovaných služeb poskytujících kvalifikovanou pomoc dětem traumatizovaným domácím a genderově podmíněným násilím.

•	Nedostatečné zajištění asistovaného	styku násilného rodiče	s dětmi
v případech domácího násilí. Absence minimálních standardů pro realizaci
	asistovaného styku.
•	Není dostatečně podporována práce	na rozvoji rodičovských kompetencí
	v případech asistovaného styku s dětmi jako osobami ohroženými		(v rolích
	svědků/svědkyň) domácím a genderově podmíněným násilím.

• Dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky stále není dítě žijící

v rodině s výskytem domácího násilí ex lege považováno za osobu ohroženou domácím násilím.

• Při realizaci opatření v oblasti naplňování práv dětí není dostatečná pozornost věnována jejich ochraně před domácím a genderově podmíněným násilím.

• Přetrvává nízké povědomí o problematice genderově podmíněného násilí na dětech v prostředí sportu a tělovýchovy.

• Nízké kapacity a nedostatečné metodické vedení pedagogických pracovnic a pracovníků k rozpoznání a řešení případů domácího a genderově

podmíněného násilí na dětech.

Úkoly v oblasti Děti ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím:

	Úkol					Indikátor				Gestor, termín
12.	Zajistit	dostatečné	financování			Počet služeb		poskytujících	MPSV, MZd
	a dostupnost	služeb		odborné		odbornou		terapeutickou
	terapeutické pomoci pro děti žijící					pomoc	dětem	v roli osob		31.12.2016
	v rodinách s výskytem		domácího			ohrožených domácím násilím				a průběžně
	násilí a pro děti ohrožené dalšími					v krajích		v jednotlivých		v následujících
	formami genderově podmíněného					letech.				letech
	násilí (např. zneužívání) tak, aby
	byla dostupná v každém kraji.
13.	Vytvořit standardy pro asistované					Vytvoření standardů a popis			MPSV
	styky násilných rodičů a dětí					způsobu jejich využívání.
	vyrůstajících			v rodinách
	s výskytem domácího		násilí tak,
										31.12.2015
	aby tyto	standardy zohledňovaly
										a průběžně
	především zájem dítěte			a jeho
										v následujících
	bezpečnost.	Zakotvit	povinnost
										letech
	jejich využívání.
14.	V rámci	implementace		Akčního		Počet a	popis realizovaných		MPSV
	plánu k naplnění Národní strategie
						opatření v jednotlivých letech.
	ochrany	práv	dětí	2012						– 2015
	a návazných		koncepčních

19

	dokumentů zajistit realizaci opatření vedoucích k ochraně dětí před domácím a genderově podmíněným násilím.		31.12.2015 a průběžně v následujících letech
15.	Podpořit v rámci státní podpory sportu realizaci osvětových kampaní zaměřených na prevenci sexuálního obtěžování, šikany a dalších forem genderově podmíněného násilí ve sportu u mládeže.	Počet podpořených projektů.	MŠMT
			31.12.2015 a průběžně v následujících letech
16.	Zpracovat samostatnou přílohu Metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení, která bude specificky zaměřena na oblast domácího a genderově podmíněného násilí.	Existence samostatné přílohy metodického doporučení.	MŠMT
			31.12.2015
17.	Finančně podpořit zavádění programů pro rodiče, kteří se dopouštějí domácího násilí a kteří zažili domácí a genderově podmíněné násilí, zaměřených na rozvoj rodičovských kompetencí.	Počet podpořených programů v jednotlivých letech.	MPSV
			31.12.2016 a průběžně v následujících letech
18.	Zpracování metodiky k aplikaci výchovných opatření podle §13 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.	Zpracovaná metodika.	MPSV 31.12.2016

Oblast č. 3: Práce s násilnými osobami

Identifikované problémy:

• Nízká regionální dostupnost služeb zaměřených na terapeutické intervence pro násilné osoby.

•	Neexistence	minimálních standardů upravujících základní	požadavky
na terapeutické intervence pro násilné osoby.
•	Přetrvávající	nízké povědomí o dostupnosti terapeutických	intervencích
	pro násilnou osobu (jak u násilných osob, tak u orgánů oprávněných účast
	v těchto intervencích doporučit/nařídit).

Úkoly v oblasti práce s násilnými osobami:

	Úkol		Indikátor			Gestor, termín
19.	Zajistit	celorepublikovou	Počet	podpořených		MPSV
	dostupnost	terapeutických	organizací	poskytujících		ve spolupráci
	intervencí pro násilné osoby tak,		terapeutické	intervence		s MV
20

	aby	v každém	kraji	byla	pro násilné	osoby	31.12.2017
	k dispozici		alespoň	jedna	v jednotlivých krajích.		a průběžně
	specializovaná		organizace				v následujících
	(např. zřizovatelů/poskytovatelů
							letech
	služby	intervenčních	center)
	poskytující			terapeutické
	intervence		pro násilné	osoby
	s rozsahem		nabídky	těchto
	programů		zohledňující	počet
	obyvatel daného kraje.
20.	Vést	aktualizovaný	seznam	Odkaz	na	seznam těchto	MPSV,	MV,
	organizací			poskytujících	organizací.		MSp
	terapeutické			intervence
					pro násilné		osoby a zveřejňovat				31.12.2015
	tento seznam na internetových						a průběžně
	stránkách příslušných resortů.						v následujících
							letech
	21.	Zajistit	závaznost	dodržování	Zakotvení		druhových	MPSV
standardů		práce	s násilnou	standardů	v příslušných
osobou	ze strany	organizací	obecně	závazných právních
						31.12.2017
poskytujících			terapeutické	předpisech.
						a průběžně
intervence pro násilné osoby.
						v následujících
						letech

Oblast č. 4: Vzdělávání a interdisciplinární spolupráce

Identifikované problémy:

• Absence systematického a intenzivního vzdělávání v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí pro profese, které přicházejí do styku

s osobami ohroženými.

• Nízké povědomí pracovníků a pracovnic orgánů sociálně právní ochrany dětí (dále jako „OSPOD“) o možnosti nařídit asistované styky v případech domácího násilí.

• Specializace soudních a policejních orgánů na případy domácího a genderově podmíněného násilí není dostatečně podporována. Při realizaci institutu vykázání často policejní orgány nevyužívají efektivní diagnostické metody.

• Chybí komplexní informace o stavu interdisciplinární spolupráce v jednotlivých krajích, včetně příkladů dobré praxe.

• Nedostatečné vzdělávání o domácím a genderově podmíněným násilím na základních a středních školách, a to včetně nedostatečného vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovnic.

Úkoly v oblasti interdisciplinární spolupráce:

	Úkol			Indikátor				Gestor, termín
22.	Ustavit	meziresortní	pracovní	Vznik	pracovní	skupiny.		MŠMT
	skupinu	pro	oblast	domácího	Počet jejích setkání.			ve spolupráci
	a genderově		podmíněného násilí	Způsobe		začlenění		s MPSV, MZd,
	složenou rovněž z členek a členů							MSp, MV

	Výboru a organizací působících v oblasti potírání domácího a genderově podmíněného násilí. Na základě činnosti pracovní skupiny začlenit vzdělávání v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí do platných koncepcí MŠMT.	vzdělávání v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí do platných koncepcí MŠMT.	31.12.2015 a průběžně v následujících letech
23.	Zajistit pravidelné školení pracovníků a pracovnic OSPOD v povinnosti zajistit prostřednictvím odborných pracovišť asistovaný styk násilného rodiče s dětmi v případech domácího násilí.	Počet proškolených pracovníků a pracovnic.	MPSV
			31.12.2015 a průběžně v následujících letech
24.	Ve spolupráci s organizacemi působícími v oblasti prevence domácího násilí provést revizi metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních tak, aby zohledňovalo i situace, kdy je dítě v pozici dítěte žijícího v rodině s výskytem domácího a genderově podmíněného násilí.	Revize příslušného metodického doporučení.	MŠMT
			31.12.2015
25.	Zajistit průběžné školení pracovníků a pracovnic relevantních institucí a organizací: Policie ČR, justice, školství, sociální práce (včetně OSPOD a sociálních kurátorů a kurátorek) v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí.	Počet uspořádaných školení a počet jejich účastníků a účastnic.	MV, MSp, MŠMT, MPSV
			31.12.2015 a průběžně v následujících letech
26.	Ve spolupráci s Výborem zpracovat metodický dokument pro rozvoj školení zdravotnického personálu specificky v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí a zajistit pravidelné školení v návaznosti na metodický dokument.	Metodický dokument, počet uspořádaných školení v jednotlivých letech a počet proškolených pracovníků a pracovnic.	MZd
			31.12.2017 a průběžně v následujících letech
27.	Zpracovat analýzu současného stavu činnosti interdisciplinárních týmů a interdisciplinární spolupráce v jednotlivých krajích s identifikací stávajících problémů a příkladů dobré praxe a formulací případných doporučení.	Zpracovaná analýza.	MPSV ve spolupráci s MV, MSp
			31.12.2016
28.	Zajistit rozšíření interdisciplinární	Počet existujících	MPSV

	spolupráce i o oblast znásilnění a sexuálního násilí.	interdisciplinárních týmů zabývajících se rovněž znásilněním a sexuálním násilím v jednotlivých krajích.	31.12.2016
29.	V souladu s doporučeními iniciativy „Specialista DnM“, jejímž garantem je Asociace pracovníků intervenčních center, podporovat specializaci Policie ČR na případy domácího a genderově podmíněného násilí.	Počet specializovaných policistů a policistek na případy domácího a genderově podmíněné násilí na úrovni jednotlivých organizačních článků policie.	MV
			31.12.2015 a průběžně v následujících letech
30.	Zpracovat komparativní analýzu specializace soudců a soudkyň na případy domácího a genderově podmíněného násilí v rámci trestního řízení v zahraničí. Zvážit případné zavedení specializace na úrovni krajských soudů v rámci trestního řízení.“	Zpracování komparativní analýzy. Informace o vyhodnocení možnosti specializace na úrovni krajských soudů v rámci trestního řízení.	MSp
			31.12.2016
31.	Zpracovat analýzu vhodnosti využívání diagnostické metody SARA (Spousal Assault Risk Assessment) a zvážit její revizi či doplnění anebo nahrazení jinou diagnostickou metodou.	Výstupy z provedené analýzy a jejich promítnutí do praxe.	MV
			31.12.2015
32.	Prostřednictvím intenzivního vzdělávání a metodického vedení zajistit ochranu osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím před druhotnou viktimizací ze strany profesí, které přichází do styku s těmito osobami.	Počet školení pro OSPOD. Novelizace příslušných metodických dokumentů pro OSPOD.	MPSV
			31.12.2015 a průběžně v následujících letech
33.	Ve spolupráci s Českou školskou inspekcí provést šetření způsobu a rozsahu vzdělávání o domácím a genderově podmíněném násilí na základních a středních školách a zajistit odbornou podporu při rozvoji tohoto vzdělávání.	Výstupy šetření. Každoročně poskytované informace o způsobu a rozsahu zajištění odborné pomoci základním a středním školám.	MŠMT
			31.12.2015 a průběžně v následujících letech

Oblast č. 5: Společnost a domácí a genderově podmíněné násilí

Identifikované problémy:

• Primární prevenci a kampaním proti domácímu a genderově podmíněnému násilí není ze strany příslušných orgánů státní správy věnována dostatečná pozornost.

• Nízké povědomí společnosti o tom, na které instituce je možné v případě domácího a genderově podmíněného násilí možné se obrátit, a jak se proti těmto formám násilí bránit.

• Přetrvávající vysoká míra tolerance k domácímu a genderově podmíněnému násilí a vysoká míra výskytu genderových stereotypů.

• Ve vzdělávacím systému chybí podpora primární prevence u žáků a žákyň a vzdělávání k rovnosti žen a mužů.

• Na úrovni krajských koordinátorů a koordinátorek a metodiků a metodiček prevence v rámci vzdělávacího systému panuje nízké povědomí o problematice a genderově podmíněného násilí.

Úkoly v oblasti společnost a domácí a genderově podmíněné násilí:

Úkol

Indikátor

Gestor, termín

34.

Realizovat

vládní

informační

Počet odvysílaných TV spotů,

ÚV

kampaň o problematice domácího

existence

a

návštěvnost

a genderově podmíněného násilí a

internetových

stránek

31.12.2015

jejich

důsledcích.

Kampaň

kampaně.

Počet

by měla být složena z televizních

distribuovaných

spotů,

internetových

stránek

propagačních materiálů.

a doprovodných

propagačních

materiálů.

35.

U příležitosti

16

dní

aktivismu

Počet uspořádaných

akcí

ÚV

proti násilí páchanému na ženách

a počet zúčastněných osob.

ve spolupráci

realizovat

mediální

výstupy,

s MPSV,

odborné konference (v návaznosti

MŠMT, MV

na následující

úkoly)

31.12.2015

a doprovodný

program

s cílem

a průběžně

zvýšit

povědomí

o

domácím

v následujících

a genderově podmíněným násilím.

letech

36.

Uspořádat

konferenci

Proběhlá konference a počet

MPSV

pro pracovníky

a pracovnice

zúčastněných osob.

OSPOD o problematice domácího

31.12.2015

a genderově podmíněného násilí.

37.

Uspořádat

konferenci

Proběhlá konference a počet

ÚV

k problematice znásilnění.

zúčastněných osob.

31.12.2015

38.

Uspořádat

konferenci

Proběhlá konference a počet

MV

o problematice

kyberšikany

zúčastněných

osob.

Počet

ve spolupráci

v souvislosti

s ochranou

osob

vydaných

a distribuovaných

s ÚV

ohrožených

domácím

sborníků.

a genderově podmíněným násilím

31.12.2015

a pomáhajících profesí a úředních

osob

participujících

na řešení

těchto forem násilí. Zajistit vydání

sborníku příspěvků.

39.

Uspořádat

konferenci o úpravě

Proběhlá konference a počet

MPSV

péče o

dítě

v různých

variantách,

zúčastněných

osob.

Počet

ve spolupráci

včetně střídavé péče, v souvislosti

vydaných

a distribuovaných

s ÚV

24

s domácím

a genderově

sborníků.

31.12.2016

podmíněným

násilím

ve

světle

českého

práva,

judikatury

ESLP,

jakož i komparativního

srovnání

(např. Německo,

Rakousko,

Francie, Španělsko, Velká Británie

či USA). Zajistit vydání sborníku

příspěvků.

40.

Uspořádat konferenci o domácím

Proběhlá konference a počet

MŠMT

a genderově podmíněném násilím

zúčastněných

osob.

Počet

ve spolupráci

pro krajské školské koordinátory

vydaných

a distribuovaných

s ÚV

a koordinátorky prevence a školní

sborníků.

31.12.2016

metodiky a metodičky prevence.

Zajistit

vydání

sborníku

příspěvků.

41.

V rámci aktualizace státní kulturní

Způsob

zohlednění

priority

MK

politiky

na

léta

2015

–

2020

potírání

genderových

31.12.2015

stanovit

jako

jednu

z priorit

stereotypů ve společnosti ve

a průběžně

potírání

genderových stereotypů

státní kulturní politice

na léta

v následujících

ve společnosti.

2015 – 2020 a popis opatření

letech

realizovaných

v jednotlivých

letech.

42.

V dotační politice v oblasti kultury

Popis způsobu

uplatňování

MK

zohledňovat hledisko rovnosti žen

hlediska rovnosti žen a mužů

a mužů a potírání genderových

a

potírání

genderových

31.12.2017

stereotypů

jako

horizontální

stereotypů

jako

a průběžně

princip.

horizontálního

principu

v následujících

v rámci

jednotlivých

letech

dotačních programů MK.

43.

Uspořádat

konferenci

Proběhlá konferenci a počet

MPSV

o terapeutických

intervencích

zúčastněných osob

ve spolupráci

pro násilné

osoby

v

případech

s ÚV

domácího

a

genderově

31.12.2016

podmíněného násilí a o různých

podobách domácího a genderově

podmíněného

násilí

v rodinách

a možnostech jeho řešení.

44.

Ve spolupráci s Výborem zajistit

Vznik

metodického

MŠMT

vznik

a zveřejnění

přílohy

doporučení.

Metodického

doporučení

Způsob jeho zveřejnění.

k prevenci

pro

učitele

a učitelky

středních

a

základních

škol

31.12.2015

v oblasti

rozeznání

a

řešení

případů

domácího

násilí

a partnerského

násilí

ve vztazích

dětí a studujících.

45.

Formou

konferencí,

seminářů

Počet konferencí, seminářů a

MŠMT

a školení

průběžně

podporovat

školení

v oblasti

prevence

další

vzdělávání

výchovných

domácího

a partnerského

2015

poradců

a školních

metodiků

násilí v jednotlivých letech.

a průběžně

prevence

v oblasti

prevence

v následujících

domácího a partnerského násilí.

25

letech

46.

Při

pravidelné

revizi Rámcového

Upravený

rámcový

MŠMT

vzdělávacího

programu

vzdělávací

program

pro základní

vzdělávání v rámci

pro základní vzdělávání.

vzdělávacího

oboru

„Výchova

k občanství“

v Rámcovém

31.12.2015

vzdělávacím

programu

pro

základní

vzdělávání

zařadit

jako

samostatnou oblast „Rovnost žen

a

mužů“,

jejíž součástí

bude

i potírání genderových stereotypů

a

téma

domácího

a genderově

podmíněného násilí.

47.

Při

pravidelné

revizi Rámcových

Upravené

rámcové

MŠMT

vzdělávacích

programů

vzdělávací

programy

pro střední

odborné

školy

pro střední

odborné

31.12.2015

a gymnázia

zařadit

jako

vzdělávání a gymnázia.

samostatné

téma

rovnost

žen

a mužů

a prevenci

domácího

a genderově podmíněného násilí.

48.

Zvážit

předložení

projektu

Popis

kroků

vedoucích

MSp

v rámci

Operačního

programu

k předložení

a

realizaci

zaměstnanost

(případně

jiného

projektu.

Počet

a forma

31.12.2017

operačního

programu),

který by

distribuovaných letáků.

vedl k vytvoření

a

distribuci

letáků pro veřejnost o právech a

povinnostech

v rámci

trestního

řízení

v souvislosti

s případy

domácího

a

genderově

podmíněného násilí. Na přípravě

letáků spolupracovat s Výborem.

49.

Zpracování,

výtisk

a

distribuce

Počet distribuovaných letáků

MZd, MPSV

informačních letáků pro veřejnost

v lékařských

praxích

ve spolupráci

o domácím

a genderově

a v institucích

poskytovatelů

s MSp

podmíněném

násilí

v lékařských

sociálních.

praxích.

Zpracování,

výtisk

31.12.2017

a distribuce

informačních

letáků

pro

veřejnost

o domácím

a genderově

podmíněném

násilí

v institucích

poskytovatelů

sociálních služeb dle doporučení

Výboru.

Oblast č. 6: Analýzy, studie a sběr dat

Identifikované problémy:

• Analytická a výzkumná činnost zaměřená na oblast domácího a genderově podmíněného násilí ze strany orgánů státní správy je nedostatečná a často ji suplují nestátní neziskové organizace či mezinárodní organizace.

• Příslušné orgány nemají komplexní přehled o mnoha zásadních oblastech souvisejících s prevencí domácího a genderově podmíněného násilí a pomoci jeho obětem.

• Absence systém sběru dat o domácím a genderově podmíněném násilí v oblasti zdravotnictví.

• Absence výzkumu o specifických formách genderově podmíněného násilí (jako je např. ženská obřízka).

Úkoly v oblasti analýzy, studie a sběr dat:

		Úkol	Indikátor			Gestor, termín
50.	Koordinovat analytické aktivity zaměřené na oblast domácího a genderově podmíněného násilí. Realizovat alespoň 4 analýzy, včetně analýzy ekonomických dopadů domácího násilí, jejichž zadání bude definovat pracovní skupina Výboru.		Počet realizovaných analýz.		ÚV
					31.12.2016
51.	Provést analýzu počtu úmrtí v souvislosti s domácím násilím za posledních 6 let z dostupných policejních a justičních dat.		Realizovaný výzkum.		MSp
					31.12.2017
52.	Provést analýzu mediálního zobrazování případů domácího, partnerského a sexuálního násilí, včetně formulace případných doporučení. Analýza by měla pokrývat období posledních let a zaměřit se na nejsledovanější audiovizuální média a nejčtenější tištěná média.“		Realizovaná analýza.		ÚV, MK ve spolupráci s MŠMT
					31.12.2017
53.	Provést metaanalýzu výzkumů domácího a genderově podmíněného násilí v ČR a vybraných evropských zemí. Na základě této analýzy formulovat doporučení pro prohloubení dalšího výzkumu a sběru dat v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí.		Realizovaná metaanalýza.		ÚV
					31.12.2015
54.	Zpracovat studii dostupnosti specializovaných sociálních služeb pro oběti domácího a dalších forem genderově podmíněného násilí s ohledem na doporučení Rady Evropy o minimální dostupnosti těchto služeb.		Zpracovaná studie.		MPSV
					31.12.2015
55.	Zajistit pravidelný a podrobný sběr statistických dat, členěných		Existence systému sběru statistických dat a jejich		MZd

	dle pohlaví, v oblasti zdravotnictví						každoroční vyhodnocení.		31.12.2016
	v souvislosti			případy		domácího			a průběžně
	a genderově			podmíněného						násilí
									v následujících
	a pravidelné			vyhodnocení						těchto
									letech
	dat.
56.	Doporučit			vysokým		školám	Vydané doporučení a způsob		MŠMT
	zohlednit		ve	své		poradenské	jeho distribuce
	činnosti			nebo		vnitřních
									31.12.2016
	předpisech			problematiku
	sexuálního		obtěžování			ze strany
	studujících, vyučujících a vedení
	vysokých škol.
57.	Zpracovat		sociologickou analýzu				Zpracovaná	analýza,	ÚV
	zkušenosti migrantů a migrantek						formulace	doporučujících	ve spolupráci
	v České		republice		s genderově		opatření.
									s MV
	podmíněným			násilím		(včetně
									31.12.2016
	ženské		obřízky)			páchaným
	na území			České		republiky
	i v zemích původu.
58.	Provést		výzkum			soudních	Provedení výzkumu. Způsob		ÚV
	rozhodnutí		o	úpravě		výchovy	jeho zveřejnění.
	a výživy,	v nichž se			oba		rodiče
									31.12.2016
	domáhají svěření dítěte do péče.

Oblast č. 7: Legislativa

Přetrvávající problémy v oblasti legislativa:

• Dosud nebyl zahájen proces ratifikace Istanbulské úmluvy.

• Nemožnost domoci se stanoveného výživného má závažné negativní dopady na postavení osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím.

• Současné nastavení dávek mimořádné okamžité pomoci se z hlediska pomoci osobám ohroženým domácím a genderově podmíněným násilím není efektivní.

• Ze zkušenosti Výboru vyplývá, že kvalita znaleckých posudků v případech domácího a genderově podmíněného násilí je v některých případech nízká.

• Není legislativně zakotvena povinnost OSPOD zajistit dostupnost odborné terapeutické pomoci dětem žijícím v rodinách s výskytem domácího a genderově podmíněného násilí a povinnost zajistit asistované styky.

• Intervenční centra nemohou poskytovat sociální služby osobám násilným.

• Není dostatečně využívání možnosti uložit pachatelům domácího a genderově podmíněného násilí alternativní trest spočívající v povinnosti podrobit se terapeutickým intervencím. V přestupkovém řízení tato možnost neexistuje vůbec.

• Chybí možnost uložení ochranného opatření spočívajícího v zákazu vstupu na určitá místa nebo do blízkosti určitých osob v rámci přestupkového práva.

• Současná legislativní definice trestného činu znásilnění neposkytuje dostatečnou ochranu před všemi formami sexuálních útoků bez souhlasu druhé osoby.

Úkoly v oblasti legislativa:

		Úkol				Indikátor			Gestor, termín
59.	Zajistit přípravu podkladů pro podpis a ratifikaci Istanbulské úmluvy.				Předložení podkladů pro meziresortní diskusi o připravenosti ČR k přístupu k Istanbulské úmluvě.			MSp ve spolupráci s MV a ÚV
								30.6.2015
60.	Předložit vládě ČR takovou právní úpravu, která nastaví standardizaci úrovně znaleckých posudků a zavede odpovědnost znalců za nekvalitní znalecké posudky.				Předložení vládě ČR.	návrhu	zákona	MSp
								31.12.2015
61.	Přijmout výživném.	zákon	o	náhradním	Předložení vládě ČR.	návrhu	zákona	MPSV
								31.12.2016
62.	Zakotvit poskytování dávek				Předložení návrhu zákona			MPSV
	mimořádné okamžité pomoci				vládě ČR, případně publikace
	osobám ohroženým domácím				příslušných metodických
	a genderově podmíněným násilím				pokynů MPSV.
	s ohledem na jejich tíživou ekonomickou a sociální situaci,
								31.12.2017
	a to např. novelizací zákona
	č. 111/2006 Sb., o pomoci
	v hmotné nouzi tak, aby osoby
	ohrožené domácím a genderově
	podmíněným násilím byly
	považovány za osobu v hmotné
	nouzi.
63.	V rámci zákona upravujícího činnost OSPOD zakotvit jejich povinnost zajistit ve spolupráci s intervenčními centry				Zakotvení této povinnosti v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (resp. v pozdějším			MPSV
	a odbornými pracovišti dostupnost odborné terapeutické pomoci všem dětem žijícím v rodinách s výskytem domácího násilí a genderově podmíněného násilí.				příslušném zákoně).			31.12.2016
64.	V rámci zákona upravujícího činnost OSPOD zakotvit jejich				Rozšíření této povinnosti v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (resp. v pozdějším příslušném zákoně).			MPSV
	povinnost zajistit prostřednictvím odborných pracovišť asistovaný
								31.12.2015
	styk 38 násilného rodiče s dětmi
	v případech domácího
	a genderově podmíněného násilí
	(za předpokladu, že existuje tato
	potřeba na straně dítěte).

38 Definice asistovaných styků viz kapitola 1.4.

29

65.

Provést novelizaci zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky tak, aby bylo dítě žijící v rodině s výskytem domácího násilí ex lege považováno za osobu ohroženou domácím násilím.

Předložení vládě ČR.

návrhu

zákona

MV

31.12.2015

66.

V rámci

novelizace

zákona

Definice

násilných

osob

MPSV

č. 108/2006 Sb., o sociálních

a příslušné základní činnosti

službách definovat jako cílovou

v zákoně

č. 108/2006

Sb.,

skupinu násilné osoby

o sociálních službách.

31.12.2016

v případech domácího

a genderově podmíněného násilí

a jako

základní

činnost

terapeutické intervence

pro násilné osoby tak, aby tento

typ sociální služby mohl být

poskytován

i poskytovateli/zřizovateli

intervenčních center.

67.

V rámci zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky zakotvit povinnost policistů a policistek poskytnout vykázané osobě informace o dostupných

Zakotvení této povinnosti v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

MV

31.12.2017

terapeutických intervencích

pro násilnou osobu.

68.

Zakotvit povinnost OSPOD nařídit účast na terapeutických intervencích pro násilné osoby s cílem vybavit tyto osoby

Zakotvení této povinnosti v příslušné legislativě či metodických pokynech.

MPSV

vhodnými rodičovskými kompetencemi pro vztahy s jejich dětmi.

31.12.2017

69.

Zařadit do zákona o přestupcích

Předložení

návrhu

zákona

MV

ochranné opatření, umožňující uložit povinnost podrobit se terapeutické intervenci pro násilné osoby v případech domácího a genderově podmíněného násilí.

vládě ČR.

31.12.2015

70.

Po zpracování přehledu vybraných judikátů vhodné rozhodovací praxe soudů u trestného činu znásilnění Úřadem vlády ČR (včetně případných doporučení Výboru) zařadit tento materiál na program porady ministryně spravedlnosti s předsedy krajských a vyšších soudů.

Informace o způsobu předání analýzy

MSp

30.6.2016 (za předpokladu poskytnutí analýzy ze strany ÚV do 31.12.2015)

30