EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.6.2018 C(2018) 3331 final
V souladu s články 30 a 31 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, týkajícími se informací, jež jsou předmětem profesního tajemství, byly ve zveřejněném znění tohoto rozhodnutí některé informace vynechány. Vynechaný text je označen symbolem […]. | VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZNĚNÍ Tento dokument je poskytnut pouze pro informační účely. |
Věc: Státní podpora SA.38651 (2017/NN) – Česká republika Poskytování stravovacích služeb ve školách v České republice
Vážený pane,
1. POSTUP
(1) Komise dne 22. dubna 2014 obdržela stížnost týkající se financování stravovacích služeb na základních a středních školách v České republice, podle níž toto financování představuje státní podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy
o fungování Evropské unie (SFEU). Stěžovatelka konkrétně napadla financování stravovacích služeb ve školách ve městě Bystřice nad Pernštejnem (Kraj Vysočina).
(2) Poté, co se stěžovatelka dvakrát dotázala na stav případu dne 25. května a 9. července 2014, Komise ji e-mailem ze dne 9. července 2014 informovala, že její stížnost nelze zpracovat jako prioritní. Stěžovatelka dne 18. července 2014 reagovala zasláním dalších informací. V dopise ze dne 3. října 2014 Komise stěžovatelku vyzvala, aby svou stížnost dále odůvodnila a aby vyplnila formulář stížnosti, což stěžovatelka učinila dne 20. října 2014.
Xxxxxx XXXXXXXXXX Ministr zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí České xxxxxxxxx Xxxxxxxxxx xxxxxxx 0
118 00 Praha 1 Česká Republika
Commission européenne/Europese Commissie, 1049 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË - Tel. x00 00000000
(3) Po posouzení poskytnutých informací Komise stěžovatelku dopisem ze dne 8. ledna 2015 informovala, že předběžné posouzení jejího podání neodhalilo žádné problémy spojené se státní podporou. Stěžovatelka reagovala dopisem ze dne 8. února 2015, v němž vyjádřila nesouhlas s předběžným zjištěním Komise. V dopise ze dne 29. května 2015 Komise stěžovatelce sdělila, že podle jejího názoru dopis z 8. února 2015 neobsahuje nové informace, a potvrdila a dovysvětlila své stanovisko.
(4) Ve svém dopise ze dne 10. června 2015 stěžovatelka tvrdila, že Evropská komise porušila svůj kodex řádné správní praxe a že útvary Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž porušily kodex osvědčených postupů pro řízení o státní podpoře. Komise dopisem ze dne 7. srpna 2015 odpověděla, že žádné takové porušení nebylo zjištěno, ale že nicméně stížnost dále prověří a opatří si další informace od českých orgánů.
(5) Komise dne 16. září 2015 postoupila nedůvěrnou verzi stížnosti českým orgánům a položila další otázky, na něž české orgány odpověděly dne 23. října 2015. V e- mailech ze dne 4. března, 8. dubna a 3. května 2016 Komise požádala v souvislosti s podáním o další vysvětlení; orgány ČR na tuto žádost reagovaly ve dnech 5. dubna a 8. června 2016.
(6) Další vysvětlení podaly české orgány během setkání, jež se konalo dne
15. září 2016, a v dopisech z 20. září a 13. a 21. října 2016. V e-mailu ze dne
3. listopadu 2016 se stěžovatelka dotázala na stav případu; Komise odpověděla dne 9. listopadu 2016.
(7) V dopise ze dne 22. února 2017 Komise stěžovatelce sdělila, že na základě dostupných informací a vysvětlení, jež podaly české orgány, je předběžné posouzení Komise takové, že předmětná opatření zřejmě nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Stěžovatelka v dopise ze dne
19. března 2017 vyjádřila s uvedenými zjištěními nesouhlas a požádala Komisi, aby v této záležitosti provedla další šetření.
2. Popis opatření
2.1. Poskytování stravovacích služeb ve veřejně financovaných školách v České republice
2.1.1. Právní základ
(8) České orgány vysvětlily, že poskytování a financování školních stravovacích služeb je upraveno níže uvedenými právními předpisy:
(a) zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, naposledy pozměněný dne 28. června 2016 („školský zákon“);
(b) zákon č. 306/1999 o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů („zákon č. 306/1999“);
(c) zákon č. 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů („zákon č. 250/2000“);
(d) vyhláška č. 107/2005 o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů („vyhláška č. 107/2005“);
(e) zákon č. 218/2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů;
2.1.2. Definice
(9) České orgány vysvětlily, že školní stravování ve smyslu § 122 odst. 2 až 4 školského zákona je poskytování stravovacích služeb studentům po dobu jejich pobytu ve škole. Vyhláška č. 107/2005 navíc v § 1 definuje stravovací služby ve školách jako „stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb“.
(10) Podle § 122 odst. 2 až 4 školského zákona mají veřejné i soukromé školy povinnost poskytovat žákům a dětem1 stravovací služby. Podle § 2 odst. 2 vyhlášky č. 107/2005 mohou školní stravování zabezpečovat jiné osoby pouze ve výjimečných případech, kdy tyto služby nemohou zajistit zařízení školního stravování. České orgány vysvětlily, že se § 2 odst. 2 vyhlášky č. 107/2005 vztahuje na veřejné i soukromé školy.
(11) Stravovací služby mohou být poskytovány samotnými soukromými a veřejnými školami (tj. poskytování stravovacích služeb probíhá ve stravovacím zařízení dané školy), nebo školským zařízením, které je nezávislým právním subjektem zřízeným pouze pro účely školního stravování, jehož hlavní činností je poskytování školních stravovacích služeb pro děti, žáky a studenty ve školách.
(12) České orgány vysvětlily, že pojmy „škola“ a „školské zařízení“ jsou definovány v § 7 školského zákona. Podle § 7 odst. 5 a § 119 školského zákona může být za „školské zařízení“ považováno také zařízení školního stravování.
(13) Jsou-li stravovací služby poskytovány veřejnou školou (školou provozovanou státem, obcí, svazkem obcí, krajem, registrovanou církví nebo náboženskou společností), lze ze státního rozpočtu přidělit prostředky na financování činností doplňujících vzdělávání ve školách, mezi něž patří stravovací služby.
(14) Stravovací služby může dále rovněž poskytovat sama soukromá škola (škola, jež není provozována státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností) nebo nezávislý právní subjekt zřízený jako školské zařízení. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 306/1999 lze dotace ze státního rozpočtu poskytnout rovněž soukromým školám a školským zařízením, které jsou zapsány na úředním seznamu soukromých škol, pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle zákona č. 306/1999.
2.1.3. Odůvodnění
(15) Podle českých orgánů se u služeb školního stravování má za to, že mají vzdělávací účel, a jsou součástí celkového vzdělávacího systému. Školní stravování proto nesmí být poskytováno jiným osobám, než jsou studenti škol (§ 122 školského zákona).
(16) Paragraf 7 školského zákona zejména stanoví, že český vzdělávací systém sestává ze školních a vzdělávacích zařízení podle tohoto zákona. Toto ustanovení rovněž uvádí, že vzdělávací zařízení musí poskytovat školní služby a vzdělávání, které
1 V rámci českého vzdělávacího systému děti navštěvují školku (předškolní vzdělávání), žáci navštěvují základní a střední školy a studenti navštěvují univerzity a jiné instituce vyššího vzdělávání. Pro jednoduchost bychom v tomto rozhodnutí uváděli studenty, aby se zahrnuly všechny tři kategorie.
doplňují nebo podporují školy. Podle § 7 odst. 5 školského zákona se školní stravování považuje za školní služby poskytované vzdělávacím zařízením.
(17) České orgány vysvětlily, že cílem ustanovení o školním stravování je zajistit to, co nazývají hmotným zabezpečením dětí. Tato povinnost je stanovena v § 122 odst. 2 školského zákona, který ukládá, že školní jídla se musí poskytovat za obecným účelem zajištění hmotného zabezpečení dětí, žáků a studentů po dobu pobytu ve škole nebo jiné vzdělávací instituci. Povinnost zajistit hmotné zabezpečení se opakuje v § 1 odst. 1 vyhlášky č. 107/2005 o školním stravování.
(18) České orgány vysvětlily, že poskytování hmotného zabezpečení dětí zahrnuje dva aspekty: za prvé, škola musí poskytovat zdravou a výživnou stravu, která splňuje určité normy kvality; za druhé, školní jídlo se musí poskytovat v prostorách školy, v jídelně, kde jsou děti v bezpečí. Tyto povinnosti jsou stanoveny v § 122 odst. 4 školského zákona, který stanoví, že školní jídlo se musí poskytovat přednostně ve školních jídelnách a musí se řídit výživovými normami2.
(19) České orgány vysvětlily, že aby studentům zajistily vyváženou a zdravou stravu, musí školní stravovací služby dodržet zvláštní požadavky kvality. Tato povinnost vyplývá z § 29 školského zákona, který stanoví, že školy musí poskytovat vzdělávací služby s přihlédnutím k fyziologickým potřebám studentů, aby vytvořily podmínky pro jejich zdravý vývoj. V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 107/2005 je stanoveno, že školní stravování se musí poskytovat s dodržením výživových norem stanovených v příloze I této vyhlášky. Doplňkové činnosti.
(20) Zejména § 3 odst. 7 vyhlášky č. 107/2005 počítá s možností, aby poskytovatel stravování vykonával také doplňkové činnosti. Podle českých orgánů tyto doplňkové činnosti musí být odděleny od činnosti školního stravování podle
§ 122 odst. 2 až 4 školského zákona. Příkladem těchto doplňkových činností je poskytování stravovacích služeb osobám jiným než studentům.
(21) České orgány vysvětlily, že na doplňkové činnosti se vztahují podmínky stanovené ve vyhlášce č. 107/2005. Konkrétně § 3 odst. 7 vyhlášky č. 107/2005 stanoví, že pokud mají být doplňkové činnosti vykonávány v zařízení školního stravování (např. školní jídelna), mají se tyto doplňkové činnosti uskutečňovat časově nebo prostorově odděleně od školního stravování. Kromě toho tyto doplňkové stravovací služby musí splňovat normy zdravé výživy a sortiment prodávaných produktů nesmí zahrnovat alkoholické nápoje a tabákové výrobky.
(22) České orgány vysvětlily, že veřejné financování poskytovatelů školního stravování je omezeno na jejich činnosti v rámci služeb školního stravování a na jejich doplňkové činnosti se nevztahuje. Pravidla financování jsou stanovena v § 6 zákona č. 306/1999.
2.2. Financování stravovacích služeb ve školách v České republice
(23) Školský zákon stanoví obecný rámec pro poskytování prostředků ze státního rozpočtu pro školy a školská zařízení ve smyslu § 7 školského zákona.
2 V § 122 odst. 4 je stanoveno, že školní jídlo se přednostně poskytuje ve školních jídelnách. Právnické osoby, které vykonávají činnosti škol nebo školských zařízení, mohou poskytovat školní jídlo na základě smlouvy s jinou osobou poskytující stravovací služby. Právnické osoby zřízené státem nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností mohou poskytovat jídlo s předchozím souhlasem ministerstva. Školní jídlo se musí řídit výživovými normami.
(24) Podle § 160 odst. 1 školského zákona se ze státního rozpočtu poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol provozovaných státem, obcí, svazkem obcí, krajem, registrovanou církví nebo náboženskou společností (veřejné školy). Financování stravovacích služeb upravuje školský zákon.
(25) Dále podle § 160 odst. 4 školského zákona se ze státního rozpočtu rovněž poskytují finanční prostředky na činnost škol, které nejsou provozovány státem, obcí, svazkem obcí, krajem, registrovanou církví nebo náboženskou společností (soukromé školy), jakož i na činnost nezávislých právních subjektů zřízených jako školská zařízení a uvedených v úředním rejstříku soukromých škol. V tomto případě se na financování stravovacích služeb vztahují požadavky stanovené v zákoně č. 306/1999.
2.2.1. Orgány poskytující podporu
(26) České orgány vysvětlily, že podle § 160 a § 161 školského zákona získávají krajské úřady finanční prostředky ze státního rozpočtu, zejména z rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a tyto prostředky přidělují školám a školským zařízením. Školy a školská zařízení mohou finanční prostředky poskytnuté státem použít na činnosti uvedené v § 160 školského zákona, zejména na mzdy, zákonné srážky ze mzdy a učební pomůcky.
(27) Pokud jde o poskytování stravovacích služeb ve školách a vzdělávacích zařízeních, české orgány uvedly, že krajské úřady mají pravomoc přidělovat finanční prostředky na stravování a ubytování podle § 161 odst. 6 školského zákona školám, které zřizuje kraj, obec nebo svazek obcí, a podle § 162 odst. 4 školským zařízením registrovaným v rejstříku škol, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev3.
2.2.2. Financování stravovacích služeb poskytovaných školami, které zřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost (veřejné školy)
(28) Podle § 160 odst. 5 školského zákona se finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odst. 1 písm. b) až d) a odstavce 2 stejného paragrafu poskytují na základě skutečného počtu studentů zapsaných v rejstříku škol. České orgány vysvětlily, že v případě školního stravování se výpočet státních prostředků provádí na základě počtu studentů, kteří školní stravování využívají. Pro účely výpočtu dotace se nezohledňuje počet strávníků v rámci doplňkové činnosti, kterou dané stravovací zařízení provozuje.
(29) Vyhláška č. 107/2005 o školním stravování stanoví finanční podmínky pro poskytování školních stravovacích služeb. Vyhláška č. 107/2005 konkrétně stanoví finanční rozpětí, na jehož základě je určena cena za každé jídlo.
(30) Podle § 2 a 3 vyhlášky č. 84/2005 jsou náklady na suroviny použité při přípravě jídel v plné výši hrazeny strávníky (studenty) a příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Provozní náklady hradí poskytovatel stravování.
3 § 161 odst. 6 a § 162 odst. 4 na stravovací služby výslovně neodkazují. Odkazuje se na obecnější kategorii školských zařízení. Služby školního stravování se kvalifikují jako školská zařízení.
(31) Podle sdělení českých orgánů zařízení školního stravování považuje pracovníky školy za strávníky mimo organizaci4. Podle českých orgánů musí cena zaplacená za hlavní jídlo pokrývat náklady na jeho přípravu. Pracovníkům školy nejsou dotovány ani provozní náklady, ani náklady na suroviny.
2.2.3. Financování stravovacích služeb poskytovaných školami a právními subjekty, které neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost (soukromé školy a školská zařízení)
(33) Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 306/1999 specifikuje druh výdajů, na něž lze poskytnout finanční prostředky. Mezi kategorie výdajů, jež mohou být předmětem financování, spadá poskytování stravovacích služeb. Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících se službami, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisí (tzv. školské služby).
(34) Z podání českých orgánů Komise vyrozuměla, že jakmile veřejná nebo soukromá škola uzavře smlouvu s poskytovatelem a zadá mu tím zakázku na poskytování jídla pro studenty, je poskytovatel stravování sám odpovědný za uzavření smlouvy s příslušným krajským úřadem o přímých dotacích podle zákona č. 306/1999.
(35) Podle § 6 odst. 2 zákona č. 306/1999 se státní dotace pro zařízení školního stravování vypočítá podle počtu studentů, kteří stravovací zařízení navštěvují.
(36) Výše dotací a použitelná pravidla jsou stanoveny v § 4 zákona č. 306/1999. Přesné podrobnosti dotace na školní rok jsou stanoveny ve smlouvě podle § 3 odst. 1 zákona č. 306/1999. Aby mohla uzavřít smlouvu na následující rok, musí právnická osoba předložit prohlášení uvádějící, jak byla dotace vyčerpána, a analýzu toho, jak byla dotace v předchozím školním roce spravována.
4 Poskytování jídla pracovníkům školy je upraveno ve vyhlášce č. 84/2005 a vyhlášce č. 430/2001 ministerstva financí.
2.2.4. Kontrola ex post a audit
(39) Poskytovatelé stravování musejí předkládat svou účetní evidenci krajskému úřadu, pokud jde o dotace udělené za daný školní rok, podle § 3 odst. 2 zákona č. 306/1999 do 15. října každého roku. Kromě toho musí poskytovatelé stravování za každý kalendářní rok předložit prohlášení o obdržených dotacích v souladu s § 6 odst. 7 zákona č. 306/1999, a to s využitím metodiky stanovené ministerstvem financí pro finanční vypořádání se státním rozpočtem ve vyhlášce č. 367/2015 o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem.
2.2.5. Financování doplňkových činností
(41) Jsou-li splněny podmínky stanovené v § 27 a násl. zákona č. 250/2000
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může být školním stravovacím zařízením povolen výkon doplňkové činnosti. Podle sdělení českých orgánů nespadají stravovací služby nabízené osobám jiným než studentům do kategorie školního stravování podle vyhlášky č. 107/2005, a nemohou být proto financovány státem.
(42) V případě školních stravovacích zařízení, která jsou státem financovanými organizacemi podle zákona č. 250/2000, jakož i zákona č. 218/2000, nesmí být doplňková činnost, jež je uvedena ve zřizovací listině, ztrátová a příjmy a výdaje musí být vykazovány odděleně od hlavní činnosti. Pokud školní stravovací zařízení, které je státem financovanou organizací, vytvoří v rámci doplňkové činnosti zisk, smí jej využít pouze k financování své hlavní činnosti, ledaže zřizovatel umožní, aby byly tyto prostředky využity k jinému účelu (§ 28 odst. 5 zákona č. 250/2000).
(43) Právní subjekty zřízené jako školská zařízení mohou podle § 135 odst. 1 školského zákona kromě své hlavní činnosti vykonávat rovněž doplňkové činnosti, pokud jsou splněny určité podmínky:
(a) Doplňková činnost nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost (§ 135 odst. 2 školského zákona).
(b) Podle § 135 odst. 3 školského zákona nesmí být doplňková činnost vykonávaná školskou právnickou osobou financována z finančních prostředků státního rozpočtu, s výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které nelze předem oddělit od výdajů hlavní činnosti. Školská právnická osoba musí tyto prostředky vrátit státu během odpovídajícího čtvrtletí, nebo, pokud se tak nestane, do konce odpovídajícího rozpočtového roku. Existuje povinnost, aby náklady sdílené mezi hlavní činností a doplňkovými činnostmi (např. voda, vytápění, elektřina...) byly proporcionálně
rozděleny v souladu s kritérii stanovenými v interních předpisech státem financované organizace.
(c) Finanční prostředky získané doplňkovou činností by měly být použity pouze během odpovídajícího kalendářního roku na úhradu nákladů spojených s doplňkovou činností. Pokud stravovací zařízení vykonává doplňkovou činnost, měl by být zisk použit k financování hlavní činnosti. Pokud v rámci doplňkové činnosti dojde ke ztrátě, musí školská právnická osoba své doplňkové činnosti ukončit.
(d) Podle § 135 odst. 5 školského zákona účtují veřejné školy, soukromé školy a školská zařízení odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.
3. STÍŽNOST
(44) Stěžovatelka vlastní v Bystřici nad Pernštejnem bufet, jehož hlavní činností bylo poskytování obědů. Stěžovatelka tvrdí, že je v soutěžním vztahu se školními jídelnami v Bystřici nad Pernštejnem.
(45) Stěžovatelka tvrdí, že financování stravovacích činností v České republice představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Podle stěžovatelky představují finanční prostředky, které školy získávají k financování stravovacích služeb zajišťovaných samotnými školami či provozovateli stravování působícími jako dodavatelé škol, státní prostředky plynoucí ze státních a krajských rozpočtů.
(46) Toto opatření poskytuje selektivní výhodu poskytovatelům stravování ve školách a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, jelikož v České republice existují jiní soukromí provozovatelé poskytující podobné stravovací služby. Stěžovatelka tvrdí, že toto opatření ovlivňuje obchod, jelikož se uplatňuje v celé České republice.
(47) Konkrétně stěžovatelka uvádí, že podávání obědů studentům veřejných škol není součástí veřejného vzdělávání, a proto by mělo být považováno za hospodářskou činnost. Podle stěžovatelky nejsou stravovací služby pro veřejné vzdělávání nezbytné a jsou již poskytovány na trhu, jenž je otevřen hospodářské soutěži.
(48) Podávání obědů externím osobám, které nejsou studenty, by také mělo být kvalifikováno jako hospodářská činnost. Stěžovatelka tvrdí, že finanční prostředky, které stravovací zařízení dostávají od státu na poskytování obědů studentům, představuje křížové subvencování obědů pro nestudenty.
„technická škola“) svým studentům stravovací služby. Kromě toho poskytuje v Bystřici nad Pernštejnem společnost Scolarest (dceřiná společnost britského podniku Compass Group) školní stravování jako externí právní subjekt na Základní škole Bystřice nad Pernštejnem, Základní škole T. G. Masaryka a na Gymnáziu Bystřice nad Pernštejnem, Nádražní 760. Podle stěžovatelky je její provozovna v soutěži jak se stravováním na technické škole, tak se stravováním Scolarestu. Stěžovatelka konkrétně tvrdí, že podpora, kterou české orgány poskytují technické škole a Scolarestu, narušuje hospodářskou soutěž.
(50) Stěžovatelka tvrdí, že Xxxxxxxxx finančními prostředky, které získává za svou hlavní činnost (poskytování vzdělávání a jídel studentům) křížově subvencuje své doplňkové činnosti (poskytování stravovacích služeb externím zákazníkům). Podle stěžovatelky se jejího konkurenčního postavení dotýká hlavně poskytování obědů školním stravovacím zařízením pro externí zákazníky.
(51) Stěžovatelka také tvrdí, že příslušné orgány na technickou školu a Scolarest neuplatnily nezávislý a komplexní mechanismus kontroly ex post za účelem zabránění křížovému subvencování. Dále stěžovatelka tvrdí, že příslušné orgány neprovedly řádné kontroly s cílem zjistit, zda technická škola a Scolarest dodržují požadavky na výkon doplňkových činností.
(52) A konečně, stěžovatelka zpochybňuje, že by technická škola a Scolarest účtovaly odděleně o své hlavní činnosti a o činnosti doplňkové.
4. Postoj českých orgánů
(53) České orgány se domnívají, že dotyčné opatření nepředstavuje podporu. Podle českých orgánů nelze poskytování stravovacích služeb studentům považovat za hospodářskou činnost. Stravování studentů se považuje za součást školských služeb, a tudíž za součást celkového vzdělávacího systému ČR. V tomto ohledu
§ 122 školského zákona stanoví, že školní stravování musí být poskytováno za obecným účelem zajištění hmotného zabezpečení studentů během jejich pobytu ve škole, a to s cílem zajistit zdravou výživu, a tím předcházet civilizačním chorobám (např. obezita, diabetes atd.). Podle českých orgánů plní stravovací služby také vzdělávací účel, neboť studenty seznamují s přínosy zdravé výživy a se správnými stravovacími návyky.
(54) České orgány dále tvrdí, že dotyčné opatření neovlivňuje obchod uvnitř EU. Školní stravování zajišťují právní subjekty vykonávající činnost školy nebo školního zařízení pro své vlastní studenty, a proto nelze tvrdit, že má přeshraniční dopad nebo možný vliv na obchod mezi členskými státy.
(55) Pokud jde o stravovací služby poskytované nestudentům v rámci doplňkové činnosti vykonávané stravovacím zařízením, české orgány se domnívají, že takové opatření nepředstavuje státní podporu. Veřejné financování udělené poskytovatelům školního stravování je omezeno na jejich činnosti v rámci služeb školního stravování a na jejich doplňkové činnosti se nevztahuje. Podle českých orgánů neexistuje riziko křížového subvencování, tj. riziko, že by veřejné prostředky poskytnuté státem poskytovatelům stravovacích služeb na podporu financování jejich hlavní činnosti (tj. poskytování stravovacích služeb studentům) xxxx poskytovatelé použili k financování svých doplňkových činností. Křížové subvencování je vyloučeno, protože poskytovatelé stravovacích služeb mají povinnost účtovat odděleně o své hlavní činnosti a o činnosti doplňkové a subvence poskytnuté pro stravovací služby jsou předmětem přísné rozpočtové kontroly ze strany příslušných orgánů.
(56) Konkrétně se české orgány domnívají, že finanční prostředky poskytnuté technické škole a Scolarestu ve městě Bystřice nad Pernštejnem nepředstavují státní podporu. Kromě vysvětlení uvedeného výše poskytly české orgány ohledně stravovacích služeb ve městě Bystřice nad Pernštejnem níže uvedené vysvětlení konkrétní situace.
(57) Pokud jde o stravovací služby poskytované technickou školou, české orgány tvrdí, že poskytování stravovacích služeb studentům nelze považovat za hospodářskou činnost, a nemůže proto představovat státní podporu. Stravování studentů se považuje za součást školských služeb, a tudíž za součást celkového vzdělávacího systému ČR.
(58) Pokud jde o stravovací služby poskytované Scolarestem, české orgány vysvětlily, že tento subjekt […] požádal o zápis do rejstříku škol a školských zařízení. […] jeho žádost jakožto právního subjektu přijal […]. Výsledkem žádosti Scolarestu a rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol a vzdělávacích zařízení byl dodatek k dohodě […].
(59) Jelikož je Scolarest zaregistrován v […], pochází financování, které dostává, rovněž od […], a nikoli od Kraje Vysočina, v němž probíhá činnost školního stravování. Během školních roků 2012–2015 dosáhly subvence udělené Scolarestu za poskytování stravovacích služeb v Bystřici nad Pernštejnem výše […] CZK (přibližně […] EUR).
(60) Pokud jde o jídla poskytovaná školními stravovacími společnostmi v Bystřici nad Pernštejnem externím zákazníkům, prohlašují české orgány, že financování, které Scolarest dostává, je omezeno na jeho činnost školního stravování. Křížové subvencování je vyloučeno, protože Scolarest má povinnost účtovat odděleně
o své hlavní činnosti a o činnosti doplňkové. To je pravidelně kontrolováno krajskými úřady, zde konkrétně MHMP, jenž je krajským úřadem kompetentním k provádění kontrol Scolarestu.
(61) České orgány vysvětlily, že jak Česká školní inspekce, tak MHMP, provedly kontroly ex post s cílem ověřit, zda Scolarest splňuje požadavky na příjemce podpory. Česká školní inspekce provedla poslední kontrolu dne 19. dubna 2016. Kontroly ukázaly, že jídla pro žáky a externí osoby jsou poskytována odděleně. Při poslední kontrole ze strany MHMP, která se konala dne 7. ledna 2015, bylo potvrzeno, že Xxxxxxxxx splňuje veškeré podmínky k tomu, aby mohl přijímat financování za účelem výkonu svých činností školního stravování.
(62) České orgány tvrdí, že nemůže docházet ke křížovému subvencování, protože výše subvencí udělených Scolarestu nepokrývá veškeré náklady, jež mu vznikají z poskytování stravovacích služeb studentům. České orgány dále vysvětlily, že poskytování jídel studentům je […]. Zisky, které Xxxxxxxxx vytvořil ze svých doplňkových činností, jsou reinvestovány do jeho hlavní činnosti, kterou je poskytování jídel studentům.
(63) České orgány dále prohlašují, že stravovací činnosti Scolarestu neovlivňují obchod mezi členskými státy. České orgány uvádějí, že i když skutečnost, že daný subjekt působí na místním trhu, jakým je Bystřice nad Pernštejnem, nemůže ovlivnění obchodu mezi členskými státy a priori vyloučit, je vliv na obchod zanedbatelný vzhledem k omezenému rozsahu stravovacích služeb v Bystřici nad Pernštejnem a skutečnosti, že stravovací služby jsou primárně určeny místním uživatelům.
5. Posouzení opatření
(64) Níže uvedené posouzení se týká financování služeb školního stravování v České republice, jakož i údajného financování doplňkových činností.
5.1. Přítomnost státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
(65) Ustanovení čl. 107 odst. 1 SFEU stanoví, že: „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.“
(66) Určité opatření představuje státní podporu, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky: i) opatření musí být poskytnuto členskými státy ze státních prostředků,
ii) musí selektivně ekonomicky zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby, iii) tato výhoda musí narušovat hospodářskou soutěž nebo takovým narušením hrozit a iv) dané opatření musí ovlivňovat obchod uvnitř EU.
(67) V aktuálním případě je třeba analyzovat, zda subvence poskytnuté službám školního stravování v České republice mohou zahrnovat státní podporu ve vztahu k činnosti poskytování jídel studentům. V tomto ohledu se rozlišuje mezi
a) školním stravováním poskytovaným samotnou školou (buď veřejnými, nebo soukromými školami) (oddíl 5.1.1 a 5.1.2); a b) službami školního stravování, které školy zajišťují externě prostřednictvím soukromých provozovatelů stravování (jako je například Scolarest) (oddíl 5.1.3). Dále je nutné analyzovat, zda doplňková činnost (poskytování stravování nestudentům) dostává státní podporu (oddíl 5.1.4).
5.1.1. Financování školního stravování ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, za účelem poskytování služeb stravování (veřejné školy)
5.1.1.1. Podnik
(68) Na základě čl. 107 odst. 1 SFEU se pravidla pro státní podporu použijí pouze v případě, že je příjemcem daného opatření „podnik“. Judikatura Soudního dvora Evropské unie definuje podnik pro účely čl. 107 odst. 1 SFEU jako jakýkoli subjekt, který vykonává hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní status a způsob jeho financování5. Klasifikace konkrétního subjektu jako podniku proto závisí na hospodářské či nehospodářské povaze jeho činností.
(69) Podle ustálené judikatury představuje hospodářskou činnost jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu6. Otázka, zda pro určité služby existuje trh, může v tomto ohledu záviset na konkrétním způsobu, jakým jsou tyto služby organizovány a prováděny v dotyčném členském státě7.
(70) Soudní dvůr rozhodl, že stát „tím, že zavede a udržuje takový veřejný vzdělávací systém financovaný zpravidla z veřejného rozpočtu, a nikoliv žáky nebo jejich rodiči, se nehodlá věnovat výkonu činnosti za úplatu, ale plní vůči svému
5 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2000, Pavlov a další, spojené případy C-180/98 až C- 184/98, ECLI:EU:C:2000:428, bod 74.
6 Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. června 1987, Komise v. Itálie, 118/85, ECLI:EU:C:1987:283, bod 7; Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. června 1998, Komise v. Itálie, C-35/96, ECLI:EU:C:1998:303; Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2000, Pavlov a další, spojené případy C-180/98 až C-184/98, ECLI:EU:2000:428, bod 75.
7 Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. února 1993, Poucet a Pistre, spojené případy C-159/91 a C- 160/91, ECLI:EU:C:1993:63, body 16–20.
obyvatelstvu své poslání v oblasti sociální, kulturní a vzdělávací“8. Pravidla pro státní podporu se použijí pouze v případě, kdy je určitá činnost zajišťována v tržním kontextu. Hospodářská povaha téhož druhu služeb se proto může v jednotlivých členských státech lišit. Klasifikace dané služby se navíc v důsledku politických rozhodnutí nebo ekonomického vývoje může v průběhu času změnit. Co není tržní činností dnes, jí může být zítra a naopak9.
(71) Podle ustálené judikatury není právními předpisy Unie dotčena pravomoc členských států, pokud jde o obsah výuky a organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti (čl. 165 odst. 1 SFEU). Při výkonu své pravomoci v těchto oblastech musejí nicméně členské státy dodržovat právo Unie10.
(72) Komise ve svém sdělení o pojmu státní podpora11 v souladu s příslušnou judikaturou Soudního dvora12 uvedla, že nehospodářská povaha veřejného vzdělávání není v zásadě ovlivněna skutečností, že žáci nebo jejich rodiče musí někdy platit za výuku nebo za zápis poplatky, které přispívají k úhradě provozních výdajů systému. Tyto finanční příspěvky často pokrývají jen zlomek skutečných nákladů na službu, a nelze je proto chápat jako úplatu za poskytovanou službu. Nemění tedy nehospodářskou povahu služby všeobecného vzdělávání, která je financována převážně z veřejných zdrojů. Podle ustálené judikatury se tyto zásady mohou vztahovat na služby veřejného vzdělávání, jako je odborné vzdělávání13, soukromé a veřejné základní školy14, školky, učitelská činnost na vysokých školách vykonávaná jako vedlejší pracovní činnost a poskytování vzdělání na vysokých školách.
(73) V tomto případě české orgány vysvětlily, že poskytování stravovacích služeb školami pro studenty v České republice je součástí českého vzdělávacího systému a plní vzdělávací účel. Podle § 122 školského zákona musí být totiž školní stravování poskytováno za obecným účelem zajištění hmotného zabezpečení studentů během jejich pobytu ve škole, a to s cílem zajistit zdravou výživu.
(74) Skutečnost, že studenti musí za každé jídlo platit malou částku stanovenou každoročně na celostátní úrovni, která pokrývá cenu surovin, nemá vliv na nehospodářskou povahu činnosti školního stravování. Snížená cena hrazená
8 Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. září 2007, Komise v. Německo, C-318/05, ECLI:EU:C:2007:495, bod 68.
9 Viz sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s.5, bod 12.
10 Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. září 2007, Komise v. Německo, C-318/05, ECLI:EU:C:2007:495, bod 86.
11 Body 28 až 30 sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (C 262, 19.7.2016, s.1).
12 Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 27. září 1988, Belgie x. Xxxxxx a Edel, C-263/86, ECLI:EU:C:1988:451, bod 19; Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. prosince 1993, Xxxxx v. Landeshauptstadt Hannover, C-109/92, ECLI:EU:C:1993:916, bod 15.
13 Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. září 1988, Humbel, C-263/86, ECLI:EU:C:1988:451, bod 18.
14 Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. září 2007, Komise v. Německo, C-318/05, ECLI:EU:C:2007:495, body 65 až 71; Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. září 2007, Xxxxxxx, C-76/05, ECLI:EU:C:2007:492, body 37 až 47.
studenty přispívá k pokrytí provozních výdajů na školní stravování a pokrývá pouze zlomek vzniklých nákladů. Cenu, kterou studenti za uvedená jídla platí, proto nelze považovat za odměnu za poskytnutou službu.
(77) Komise má za to, že vzhledem k tomu, že údajní příjemci napadeného opatření nejsou podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, není třeba zkoumat ostatní kumulativní podmínky existence podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, ani posuzovat slučitelnost napadeného opatření.
5.1.1.2. Závěr
(78) S ohledem na uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že financování služeb školního stravování pro studenty poskytovaných školami, které provozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
5.1.1.3. Stravovací služby pro studenty poskytované Technickou školou v Bystřici nad Perštejnem
(79) Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem poskytují svým studentům stravovací služby.
(80) Závěr dosažený v bodu ((76) se vztahuje na konkrétní případ poskytování stravovacích služeb studentům oběma těmito zařízeními v Bystřici nad Perštejnem. Technická škola je zřízena jako škola, kterou provozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost. Technická škola je zřízena krajem Vysočina, od něhož dostává finanční prostředky.
(81) Poskytování školního stravování Technickou školou pro své studenty není hospodářskou činností vzhledem k tomu, že je součástí českého vzdělávacího systému a plní vzdělávací účel.
(82) Proto financování stravovacích služeb poskytovaných studentům Technickou školou nepředstavuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.
5.1.2. Financování školního stravování ve školách zřízených jako právní subjekty, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, na poskytování stravovacích služeb studentům (soukromé školy)
5.1.2.1. Podnik
(83) Pokud jde o údajná opatření podpory udělená soukromým školám zřízeným jako právní subjekty, které nejsou provozovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností (soukromé školy a školská
zařízení), na poskytování stravovacích služeb ve školách, je rovněž nezbytné stanovit, zda tyto právní subjekty při poskytování stravovacích služeb ve školách představují podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
(84) České orgány vysvětlily, že poskytování stravovacích služeb soukromými školami pro studenty v České republice je rovněž součástí vzdělávacího systému a plní vzdělávací účel. Na základě § 122 odst. 4 školského zákona totiž soukromé školy, stejně jako školy veřejné, musí poskytovat školní stravování, jež musí splňovat výživové normy stanovené ministerstvem školství podle § 121 odst. 2 školského zákona. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 107/2005 vyžaduje, aby právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školního zařízení zajistila pro své strávníky podle místních podmínek ekonomicky a organizačně nejvhodnější způsob školního stravování. Poskytování služeb školního stravování je organizováno a financováno stejným způsobem bez ohledu na to, zda je dotyčná škola soukromá či veřejná, a v obou případech se na ně pohlíží jako na nedílnou součást vzdělávání poskytovaného studentům, a tudíž jako na nehospodářskou činnost. České orgány ostatně vysvětlily, že školní stravování je bez ohledu na to, v jaké škole jsou služby stravování poskytovány, považováno za součást českého vzdělávacího systému a plní samo o sobě vzdělávací účel.
(85) Skutečností, že studenti musí za studium na soukromé škole zřízené jako právnická osoba platit školné, není v zásadě dotčena nehospodářská povaha samotné činnosti školního stravování. Podle ustálené judikatury15 může tatáž instituce vykonávat více činností, které jsou zároveň hospodářské a nehospodářské, za podmínky, že vede oddělené účetnictví ve vztahu k jednotlivým činnostem tak, aby bylo vyloučeno jakékoli riziko křížového subvencování jejích hospodářských činností z veřejných prostředků, které přijímá na svou nehospodářskou činnost.
(86) Nehospodářská povaha činnosti školního stravování poskytovaného soukromými školami zřízenými jako právní subjekty není dotčena ani skutečností, že studenti musí za jídla platit sníženou cenu. Jak je již uvedeno v bodě (72), nehospodářská povaha vzdělávání není v zásadě ovlivněna skutečností, že žáci nebo jejich rodiče musí někdy platit za výuku nebo za zápis poplatky, které přispívají k úhradě provozních výdajů systému. Tyto finanční příspěvky často pokrývají jen zlomek skutečných nákladů na službu, a nelze je proto chápat jako úplatu za poskytovanou službu. Jak vysvětlily české orgány, ceny jídel hrazené studenty přispívají k pokrytí pouze zlomku skutečných nákladů na danou službu – provozní výdaje na poskytování stravovacích služeb – a nelze je považovat za odměnu za poskytovanou službu.
(87) S ohledem na uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že poskytování služeb školního stravování školami zřízenými jako právní subjekty (soukromými školami, které neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, nepředstavuje hospodářskou činnost, jelikož jsou součástí českého vzdělávacího systému a plní vzdělávací účel.
(88) Právní subjekty, které neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, proto nemají být při poskytování služeb školního stravování považovány za podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
15 Viz např. Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. června 2017, Congregación de Escuelas Pías Provincia Betania, C-74/16 ECLI:EU:C:2017:496, bod 51.
(89) Komise má za to, že vzhledem k tomu, že údajní příjemci napadeného opatření nejsou podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, není třeba zkoumat ostatní kumulativní podmínky existence podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, ani posuzovat slučitelnost napadeného opatření.
5.1.2.2. Závěr
(90) S ohledem na uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že financování služeb stravování pro studenty poskytovaných právními subjekty, které neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
5.1.3. Financování soukromých poskytovatelů stravování pro poskytování stravovacích služeb pro studenty
5.1.3.1. Podnik
(91) Školní stravování lze zajišťovat také externě soukromými poskytovateli stravování zřízenými jako právní subjekty, které neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost (soukromé školy a školská zařízení). Pokud jde o údajná opatření podpory udělená soukromým poskytovatelům stravování, je rovněž nezbytné stanovit, zda při poskytování stravovacích služeb ve školách představují podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
(92) Soudní dvůr důsledně vymezil podniky jako subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování16. Podle ustálené judikatury Soudního dvora je hospodářskou činností každá činnost spočívající v nabízení zboží a služeb na trhu.
(93) Jak je uvedeno v bodech (75) a (76), dotace, které dostávají školy za poskytování stravovacích služeb studentům, nepředstavují hospodářskou činnost, neboť tyto služby se považují za součást českého vzdělávacího systému. V některých případech by se však škola mohla rozhodnout zajišťovat poskytování služeb školního stravování externě soukromými provozovateli stravování. Tito soukromí poskytovatelé stravování poskytují služby školního stravování zpravidla jako součást své obecné činnosti nabízení služeb na trhu v hospodářské soutěži s jinými poskytovateli, kteří nabízejí podobné služby.
16 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2000, Pavlov a další, spojené případy C-180/98 až C- 184/98, ECLI:EU:C:2000:428, bod 74; Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. ledna 2006, Cassa di Risparmio di Firenze SpA a další, C-222/04, ECLI:EU:C:2006:8, bod 107.
(94) Z toho vyplývá, že jelikož služby školního stravování poskytované soukromými provozovateli stravování nelze považovat za součást českého vzdělávacího systému, soukromí provozovatelé stravování mohou vykonávat hospodářskou činnost a mohou tvořit podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
5.1.3.2. Státní prostředky a přičitatelnost
(95) Aby se opatření považovalo za státní podporu, musí být přičitatelné státu a poskytnuté prostřednictvím státních prostředků.
(96) Financování služeb školního stravování prostřednictvím dotací udělovaných soukromým provozovatelům stravování pochází z českého státního rozpočtu. Podle § 160 odst. 4 školského zákona se ze státního rozpočtu poskytují finanční prostředky vyčleněné také na činnost právních subjektů, které nejsou provozovány státem, obcí, svazkem obcí, krajem, registrovanou církví nebo náboženskou společností, jak je stanoveno v zákoně č. 306/1999. Odpovídající financování jako takové představuje převod státních prostředků.
(97) Rozhodnutí financovat posuzované soukromé poskytovatele stravování přijímají přímo krajské úřady a jako takové je přičitatelné státu.
5.1.3.3. Selektivnost
(98) Aby se opatření považovalo za státní podporu, musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby.
(99) Dotace na poskytování služeb školního stravování se udělují jednotlivě vybraným soukromým poskytovatelům stravování na základě dohody podepsané mezi soukromým poskytovatelem stravování a školou. Proto je opatření selektivní.
5.1.3.4. Ovlivnění obchodu a narušení hospodářské soutěže
(100) Podle čl. 107 odst. 1 SFEU se opatření považuje za podporu, pokud ovlivňuje obchod uvnitř EU a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Podle ustálené judikatury Soudního dvora skutečnost, že opatření posiluje postavení podniku ve srovnání s jinými podniky, které soutěží v obchodu uvnitř EU, v tomto ohledu postačuje ke splnění tohoto kritéria.17
(101) V daném případě jsou soukromí poskytovatelé stravování vystaveni hospodářské soutěži v obchodu uvnitř EU, například Scolarest je dceřiná společnost britského podniku Compass Group (viz bod (49)). Společnost Compass Group působí po celém světě, včetně mnoha členských států. V důsledku toho celostátní systém dotací udělovaných soukromým provozovatelům stravování na poskytování služeb školního stravování má potenciál ovlivnit obchod uvnitř EU a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.
5.1.3.5. Výhoda
(102) Výhoda ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je každý hospodářský přínos, kterého by podnik nemohl dosáhnout za běžných tržních podmínek, to znamená bez státního
17 Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. ledna 2015, Eventech v. The Parking Adjudicator, C-518/13, ECLI:EU:C:2015:9, bod 66; Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. května 2013, Xxxxxx a další, spojené případy C-197/11 a C-203/11, ECLI: EU:C:2013:288, bod 77; Rozsudek Tribunálu ze dne
4. dubna 2001, Friulia Venezia Giulia, T-288/97, ECLI:EU:T2001:115; bod 41.
zásahu18. Soudní dvůr uvedl, že o výhodu se jedná vždy, když se finanční situace podniku zlepší jako výsledek státního zásahu za podmínek odlišných od běžných tržních podmínek19.
(103) V daném případě je potřebné posoudit, zda příslušný veřejný orgán poskytuje soukromým provozovatelům stravování nějakou výhodu, když rozhoduje
o externím zajištění poskytování stravovacích služeb těmito provozovateli.
(104) Výhoda je vyloučena, když příjemce veřejných finančních prostředků vykonává veřejnou službu za vyrovnávací platbu poskytnutou v souladu se čtyřmi kritérii stanovenými Soudním dvorem v rozsudku ve věci Altmark.20 Jsou to tato čtyři kumulativní kritéria:
(a) „(...) Zaprvé, podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány (... ).
(b) Zadruhé, parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem (...).
(c) Zatřetí, vyrovnání nemůže přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností (...).
(d) Začtvrté, není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícího vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný podnik, správně řízený a přiměřeně vybavený ve stejném sektoru získal, se zohledněním příjmů, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.“
(105) Komise je v daném případě toho názoru, že čtvrté kritérium ve věci Xxxxxxx se nezdá být splněno. České orgány totiž nemohly prokázat, že výběr soukromého poskytovatele stravování se provádí v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícího vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek21. Kromě toho, jelikož se nekonalo řízení o zadání veřejné zakázky, české orgány rovněž neprokázaly, že výše vyrovnávací platby byla stanovena na základě analýzy nákladů správně řízeného podniku ve stejném sektoru s přihlédnutím k příjmům a přiměřenému zisku.
18 Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 1996, SFEI a další, C-39/94 ; ECLI:EU:EU:C:1996:285, bod 60.
19 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. října 2000, Magefesa, C-480/98, ECLI:EU:C:20000:559, body 19 a 20.
20 Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, EU:C:2003:415.
21 Viz sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (sdělení SGEI), Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4 bod 65.
(106) Komise má za to, že pokud se nekonalo řízení o zadání veřejné zakázky, nebo nejsou důkazy, že výše vyrovnávací platby byla stanovena na základě analýzy nákladů správně řízeného podniku ve stejném sektoru, nelze vyloučit, že v některých případech byla soukromým provozovatelům stravování udělena výhoda při poskytování služeb školního stravování. Proto Komise dospěla k závěru, že
4. kritérium ve věci Altmark není splněno, pokud se nekonalo nabídkové řízení
o zadání zakázky, nebo nelze prokázat, že výše vyrovnávací platby byla stanovena na základě analýzy nákladů správně řízeného podniku ve stejném sektoru s přihlédnutím k příjmům a přiměřenému zisku.
5.1.3.6. Závěr
(107) Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že financování poskytování stravovacích služeb studentům, které bylo zajištěno externě a prováděno soukromými provozovateli zřízenými jako právní subjekt, který neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost, nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jsou splněna všechny čtyři kritéria ve věci Altmark, zejména že soukromý provozovatel stravování byl vybrán v rámci výběrového řízení nebo existují důkazy, že výše vyrovnávací platby soukromého poskytovatele stravování byla stanovena na základě analýzy nákladů dobře řízeného podniku ve stejném sektoru v souladu se čtvrtým kritériem ve věci Altmark.
5.1.3.7. Slučitelnost opatření
(108) Pokud vyrovnávací platba poskytnutá soukromým provozovatelům stravování odpovídá státní podpoře ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí se posoudit slučitelnost tohoto opatření s vnitřním trhem. Důvody, na jejichž základě opatření státní podpory může nebo musí být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem, jsou uvedeny v čl. 106 odst. 2, čl. 107 odst. 2 a čl. 107 odst. 3 SFEU.
(109) České orgány se domnívají, že vyrovnávací platba poskytnutá soukromým provozovatelům stravování za poskytování služeb školního stravování představuje vyrovnání za vykonávání služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“). Komise proto posoudí slučitelnost vyrovnávací platby s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 SFEU.
(110) V souladu s čl. 106 odst. 2 SFEU Komise může vyrovnávací platbu prohlásit za služby obecného hospodářského zájmu slučitelné s vnitřním trhem, pokud jsou splněny určité podmínky. Komise stanovila výše uvedené podmínky, podle nichž uplatňuje čl. 106 odst. 2 SFEU, v řadě nástrojů: sdělení o službách obecného hospodářského zájmu z roku 201222, rámec pro služby obecného hospodářského
23
zájmu z roku 2012
24
a rozhodnutí o službách
(„balíček týkající se služeb
obecného hospodářského zájmu z roku 2012“).
22 Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4.
23 Sdělení Komise: Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15.
24 Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 7, 11.1.2012,
s. 3.
(111) Podle čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu se rozhodnutí vztahuje na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, jimiž se uspokojují sociální potřeby, například zdravotní a dlouhodobá péče, péče o děti, přístup na trh práce a opětovné začlenění do trhu práce, sociální bydlení a péče a sociální začleňování zranitelných skupin. Komise má za to, že poskytování služeb školního stravování studentům spadá do oblasti působnosti tohoto ustanovení.
(112) Podle článku 3 rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu státní podpora ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, která splňuje podmínky stanovené v tomto rozhodnutí, je slučitelná s vnitřním trhem a platí pro ni výjimka z povinnosti oznámení předem stanovená v čl. 108 odst. 3 SFEU.
(113) V rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu je stanovena řada požadavků, aby opatření bylo prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem. Zejména:
i) rozhodnutí vyžaduje existenci pověřovacího aktu, který vymezuje povinnosti veřejné služby a metody výpočtu vyrovnávací platby; ii) kompenzační mechanismus stanovující výši vyrovnávací platby, která nesmí překročit rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku; iii) zajištění mechanismu pro kontrolu nadměrné kompenzace; iv) požadavky na transparentnost.
(114) Podle článku 4 rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu musí být poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu pro účely článku 106 SFEU pověřen příslušný podnik prostřednictvím jednoho nebo více úředních aktů. Tyto akty musí stanovit obsah a dobu trvání povinností veřejné služby; podnik a případně dotčené území; povahu výlučných práv udělených podniku; popis kompenzačních mechanismů a parametrů pro výpočet a monitorování vyrovnávací platby; opatření pro zamezení nadměrné kompenzaci a pro její vrácení; a odkaz na rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu.
(115) Paragraf 2 odst. 2 vyhlášky 107/2005 stanoví, že tam, kde takové služby nemohou zajistit školní jídelny, může školní stravování poskytovat soukromý provozovatel.
(116) Podle § 1 odst. 1 zákona č. 306/1999 lze dotace ze státního rozpočtu poskytnout soukromým školám a školským zařízením, které jsou zapsány na úředním seznamu soukromých škol, pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle zákona č. 306/1999. Právě v této konkrétní smlouvě se stanoví rozsah povinností, doba trvání veřejné služby, dotyčný podnik, povaha výlučných práv a také ostatní podmínky.
(117) Jak je uvedeno v bodech (32)–(37), zákon č. 306/1999 a vyhláška č. 107/2005 stanoví mechanismus pro výpočet vyrovnávací platby za poskytování služeb školního stravování.
(118) České orgány vysvětlily, že zákon č. 306/1999 stanoví mechanismy pro zamezení nadměrné kompenzaci a pro její vrácení.
(119) České orgány neposkytly důkazy, které by prokázaly, že v každé smlouvě mezi školským zařízením a krajským úřadem existuje zvláštní odkaz na rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012 . Komise proto nemůže učinit závěr, že požadavek pověřovacího aktu, který obsahuje odkaz na rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, byl splněn.
(120) Vzhledem k výše uvedenému Komise nemůže učinit závěr, že vyrovnávací platba, kterou soukromí provozovatelé stravování dostávají za poskytování služeb
školního stravování studentům, je slučitelná s vnitřním trhem podle rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu a čl. 106 odst. 2 SFEU.
(121) Rámec pro služby obecného hospodářského zájmu popisuje soubor podmínek, které musí splňovat opatření, aby bylo prohlášeno za slučitelné podle čl. 106 odst. 2 SFEU. Stojí za to poznamenat, že podle bodu 69 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu musí Komise uplatnit rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 na nezákonnou podporu, která byla poskytnuta před 31. lednem 2012. V případě podpory poskytnuté před 31. lednem 2012 se však zásada stanovená v bodech 14, 19, 20, 24, 39 a 60 neuplatňuje.
(122) V daném případě je potřeba určit, kdy byla podpora poskytnuta, aby se stanovilo, která ustanovení rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uplatňují.
(123) Podle § 1 odst. 1 zákona č. 306/1999 dotace ze státního rozpočtu bude poskytnuta soukromým školám a školským zařízením, které jsou zapsány na úředním seznamu soukromých škol, pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle zákona č. 306/1999. Aby provozovatelé stravování dostali dotaci za poskytování školního stravování, musí podat žádost na krajském úřadě do 31. ledna předcházejícího školního roku (§ 2 odst. 1 zákona č. 306/1999). Krajský úřad odmítne uzavřít potřebnou smlouvu z důvodů uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 306/1999, který se týká zejména skutečnosti, že se náležitě nepodávaly zprávy nebo nesdělovaly účetní údaje za předchozí školní rok. Tato žádost je základem pro uzavření smlouvy mezi krajským úřadem a provozovatelem stavování. Podle
§ 3 odst. 1 zákona č. 306/1999 musí smlouva určovat především činnosti, na které se poskytují subvence, výši subvence a počet studentů za školní rok, za který se poskytuje subvence.
(124) Výše subvence je vymezena v § 4 zákona č. 306/1999 jako pevné procento z částky stanovené každou školou za jídlo („finanční normativ“ nebo cena za jídlo). Cena za jídlo se řídí § 5 vyhlášky č. 107/2005 a musí být stanovena v mezích uvedených v příloze 2 vyhlášky. Příloha 2 definuje rozpětí, v jehož rámci škola stanoví cenu za jídlo pro každou věkovou skupinu, a umožňuje zohlednit různé místní podmínky. Jinými slovy, dotace je pevné procento z částky stanovené mezi horními a dolními limity uvedenými v příloze k vyhlášce.
(125) Komise konstatuje, že vzhledem k výše uvedeným hlediskům se systém dotací považuje za režim podpory: v případě škol uvedených v úředním rejstříku existuje právo na dotaci, jejíž horní a dolní limity jsou určeny zákonem (zákon č. 306/1999 a vyhláška č. 107/2005). Roční platby jsou konkrétní příklady režimu podpory. Roční smlouva s příslušným krajským úřadem slouží pouze k určení počtu dětí zapsaných na školní rok a potvrzuje, že formální požadavky týkající se kupříkladu sdělování účetních údajů byly v předchozím školním roce náležitě splněny.
(126) V daném případě jsou zákony, jimiž se uděluje právo na subvenci (zákon č. 306/1999 a vyhláška č. 107/2005), datovány před 31. lednem 2012. Proto se rámec pro služby obecného hospodářského zájmu na daný případ uplatňuje, s výjimkou ustanovení uvedených v bodu 69 rámce. Příslušné podmínky stanovené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 jsou uvedeny níže.
(a) Skutečná služba obecného hospodářského zájmu uvedená v článku 106 smlouvy
(127) Bod 12 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 stanoví, že:
„Podporu je nutno udělit skutečné a správně vymezené službě obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 2 SFEU.“
(128) Jak je uvedeno v bodu 46 sdělení o službách obecného hospodářského zájmu25, mají státy členské státy široké rozhodovací pravomoci týkající se povahy služeb, které by bylo možné označit za služby obecného hospodářského zájmu. Pravomoc Komise je omezena na kontrolu, že rozhodovací pravomoci se uplatňují bez zjevné chyby v definici služby obecného hospodářského zájmu, a posouzení, zda je do vyrovnávací platby zahrnuta jakákoli státní podpora. Odstavec 56 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 potvrzuje široké rozhodovací pravomoci členských států v definování služeb obecného hospodářského zájmu.
(129) České orgány tvrdí, že jelikož veřejné a soukromé školy mají za povinnost poskytovat stravovací služby ve školách žákům a dětem26 podle § 122 odst. 2 až 4 školského zákona, další subjekty mohou poskytovat školní stravování pouze ve výjimečných případech, pokud takové služby nemohou poskytovat školní jídelny. Proto služby stravování pro studenty poskytují soukromí provozovatelé pouze za výjimečných okolností, kdy veřejné a soukromé školy nemohou uspokojivě plnit svou povinnost veřejné služby.
(130) Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že ve vymezení poskytování služeb stravování ve školách pro studenty se české orgány nedopustily zjevně nesprávného posouzení.
(b) Potřeba pověření, které stanovuje povinnosti veřejné služby a metody výpočtu vyrovnávací platby
(131) Podle oddílu 2.3 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, musí být poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu pro účely článku 106 SFEU pověřen příslušný podnik prostřednictvím jednoho nebo více úředních aktů. Ty musí stanovit zejména:
– obsah a dobu trvání povinností veřejné služby,
– podnik a případně dotčené území,
– povahu výlučných práv udělených podniku příslušným orgánem,
– popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, monitorování a přezkoumání vyrovnávací platby,
– opatření pro zamezení nadměrné kompenzaci a pro její vrácení.
(132) Paragraf 2 odst. 2 vyhlášky 107/2005 stanoví, že tam, kde takové služby nemohou zajistit školní jídelny, může školní stravování poskytovat soukromý provozovatel.
25 Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s.4–14.
26 V rámci českého vzdělávacího systému děti navštěvují školku (předškolní vzdělávání), žáci navštěvují základní a střední školy a studenti navštěvují vysokou školu a jiné instituce vyššího vzdělávání. Pro jednoduchost budeme v tomto rozhodnutí uvádět obecně studenty, aby se zahrnuly všechny tři kategorie.
(133) Podle § 1 odst. 2 zákona č. 306/1999 lze dotace ze státního rozpočtu poskytnout soukromým školám a školským zařízením, které jsou zapsány na úředním seznamu soukromých škol, pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle zákona č. 306/1999. Právě v této konkrétní smlouvě se stanoví rozsah povinností, doba trvání veřejné služby, dotyčný podnik, povaha výlučných práv a také ostatní podmínky.
(134) Jak je uvedeno v bodech (32)–(37), zákon č. 306/1999 a vyhláška č. 107/2005 stanoví mechanismus výpočtu vyrovnávací platby za služby školního stravování.
(135) České orgány vysvětlily, že jsou zavedeny mechanismy, aby se zamezilo vyplacení nadměrné vyrovnávací platby provozovatelům stravování za poskytování jídel školního stravování.
(136) Tyto mechanismy jsou popsány v bodech (38) až (40):
(a) Provozovatelé stravování musí krajskému úřadu do 15. října každého roku předložit své účetní záznamy týkající se dotací, které obdrželi. Kromě toho, aby provozovatel stravování mohl uzavřít smlouvu na následující rok, musí předložit prohlášení uvádějící, jak byl xxxxx vyčerpán, a analýzu toho, jak byl v předchozím školním roce spravován.
(b) Dotace se udělují poskytovatelům školního stravování na školní rok jako zálohové platby na každé kalendářní čtvrtletí. Kromě toho se musí počet strávníků neustále aktualizovat a sdělovat příslušnému orgánu pro udělování grantů.
(c) A konečně soukromí provozovatelé stravování podléhají pravidelným kontrolám České školní inspekce a kontrolám krajských orgánů jako součásti jejich kontrolní povinnosti podle zákona č. 320/2001.
(c) Doba trvání pověření
(137) Jak je uvedeno v oddíle 2.4 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu,
„doba trvání pověření by měla být odůvodněná objektivními kritérii, například potřebou amortizovat nepřevoditelná fixní aktiva. Trvání pověření by v zásadě nemělo být delší než doba nutná k odpisu nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu“.
(138) České orgány vysvětlily, že v souladu s § 3 zákona č. 306/1999 školní zařízení, které požádalo o dotaci na poskytování školního stravování, uzavře smlouvu na školní rok s krajskými orgány, která určuje činnosti, na něž se poskytují dotace, výši dotací a také počet studentů přítomných ve školním roce, jimž se budou poskytovat služby stravování.
(139) Za účelem uzavření uvedené smlouvy musí žadatel do 15. října předchozího školního roku předložit tyto doklady: likvidace grantu v souladu s postupem stanoveným ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; b) roční zpráva o činnosti; c) analýza správy dotací podle pokynů poskytnutých ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; d) posouzení ročních zpráv o činnosti ve školské radě.
(140) Komise poznamenává, že i když by poskytování služeb školního stravování soukromým provozovatelem mohlo trvat několik školních let, vyrovnávací platba za poskytování školního stravování se předpokládá v jednotlivých smlouvách podepsaných každý rok. Komise je toho názoru, že je to dostačující k prokázání, že doba trvání pověření je v souladu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu.
(d) Soulad se směrnicí 2006/111/ES
(141) Podle odstavce 18 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012
„podpora se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 Smlouvy, pouze pokud podnik v příslušném případě splňuje požadavky směrnice 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků27“.
(142) Dále odstavec 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 vyžaduje, že: „Vykonává-li podnik činnosti spadající do rozsahu služeb obecného veřejného zájmu i mimo něj, musí ve svém vnitropodnikovém účetnictví uvádět náklady a příjmy spojené se službami obecného veřejného zájmu odděleně od nákladů a příjmů za poskytování jiných služeb v souladu se zásadami stanovenými v odstavci 31.“
(143) České orgány vysvětlily, že podle § 135 odst. 5 školského zákona musí veřejné školy, soukromé školy a školská zařízení účtovat odděleně o svých hlavních činnostech a činnostech doplňkových. Proto se ve vnitropodnikovém účetnictví soukromých provozovatelů, kteří poskytují ve školách služby stravování, vykazují odděleně náklady a výnosy související se službami obecného hospodářského zájmu (poskytování služeb stravování studentům) a náklady a výnosy ostatních služeb (doplňkové činnosti).
(144) Komise dospěla k závěru, že požadavek obsažený v odstavci 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 a ve směrnici 2006/111/ES je splněn.
(e) Výše vyrovnávací platby
(145) Podle odstavce 21 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 nesmí výše vyrovnávací platby přesáhnout rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku.
(146) Výši vyrovnávací platby lze vypočítat buď na základě očekávaných nákladů a výnosů, nebo skutečně vzniklých nákladů a výnosů, nebo kombinace obou.
(147) Zákon č. 306/1999 a vyhláška č. 107/2005 popisuje mechanismus pro výpočet vyrovnávací platby za poskytování služeb školního stravování. Přesný obsah a rozsah grantu na školní rok je stanoven ve smlouvě podepsané mezi krajským úřadem a soukromým provozovatelem stravování.
(148) Na základě § 6 zákona č. 306/1999 se dotace vypočítává a poskytuje zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku. Dotace se vypočítávají na základě skutečného počtu studentů zapsaných do školního seznamu. Provozovatelé stravování musí krajský úřad náležitě informovat o veškerých změnách počtu studentů i o dalších relevantních kritériích pro určení výše grantu.
(149) Dotace nepokrývají veškeré náklady vynaložené provozovatelem stravování, pouze provozní náklady spojené s poskytováním služeb školního stravování. Cenu surovin platí studenti.
27 Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s.17.
(150) Pokud jde o případné výnosy, jichž by mohl provozovatel stravování dosáhnout, existují finanční limity, na základě kterých se stanovuje cena za každé jídlo. Tyto finanční limity jsou stanoveny ve vyhlášce č. 107/2005 a ministerstvo školství je zveřejňuje každý rok.
(151) Komise konstatuje, že finanční limit představuje motivaci k větší efektivitě. Kdyby totiž cena za jídlo překročila uvedené prahové hodnoty, provozovatel stravování by toto překročení musel uhradit z vlastních prostředků. To provozovatele stravování motivuje, aby pracoval efektivně.
(152) Komise se domnívá, že uvedené požadavky zajišťují, aby výše vyrovnávací platby, kterou dostávají soukromí provozovatelé stravování, byla nižší než čisté náklady vynaložené při poskytování služby ve všeobecném hospodářském zájmu.
(f) Doplňující požadavky
(153) Jak je vysvětleno v odstavci 51 rámce pro služby ve všeobecném hospodářském zájmu z roku 2012, „Požadavky stanovené v oddílech 2.1 a 2.8 obvykle dostačují k zajištění toho, že podpora nenarušuje hospodářskou soutěž způsobem, který by byl v rozporu se zájmy Unie“.
(154) Komise má za to, že v daném případě není důvod požadovat další informace nebo žádat závazky od členského státu.
(g) Závěr
(155) Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že vyrovnávací platba, kterou soukromí provozovatelé stravování dostávají za poskytování služeb školního stravování studentům, je slučitelná s vnitřním trhem podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu a čl. 106 odst. 2 SFEU.
5.1.3.8. Stravovací služby pro studenty poskytované společností Scolarest v Bystřici nad Perštejnem
(156) Scolarest je společnost pro školní stravování, která poskytuje jídlo studentům v jídelnách Základní školy Bystřice nad Pernštejnem, Základní školy T. G. Masaryka a na Gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem, Nádražní 760. Scolarest dostává na poskytování služeb školního stravování ve výše uvedených jídelnách finanční prostředky od […].
(157) Ačkoli společnosti Scolarest bylo poskytování školní stravy v jídelnách Základní školy Bystřice nad Perštejnem v Nádražní ulici a Základní škole T. G. Masaryka v Bystřici nad Perštejnem zadáno na základě nabídkového řízení, české orgány nepředložily všechny informace, které by prokázaly, že tato řízení o zadání veřejné zakázky zajišťují výběr zájemce schopného poskytovat služby školního stravování za nejmenších nákladů pro územně správní celek v souladu se čtvrtým kritériem ve věci Altmark (viz výše bod (104)). Kromě toho k poskytování stravy v jídelně na adrese Xxxxxxxx 000, Xxxxxxxx xxx Xxxxxxxxxx společnost Scolarest nebyla vybrána v nabídkovém řízení .
(158) Společnost Scolarest dostává dotace za poskytování služeb stravování studentům podle zákona č. 306/1999.
(159) Výše vyrovnávací platby, kterou Scolarest dostává, […] vychází ze skutečného počtu žáků používajících zařízení školního stravování. České orgány vysvětlily, že Xxxxxxxxx splňuje všechny podmínky pro obdržení dotací, zejména že dotace se vypočítávají podle počtu studentů, kteří stravovací služby využívají, a že dotace jsou vyčleněny na způsobilé provozní náklady. Scolarest používá centralizovaný systém záznamů, […].
(160) České orgány potvrdily, že Magistrát hlavního města Prahy a Česká školní inspekce vykonávají pravidelné kontroly Scolarestu. České orgány rovněž vysvětlily, že kontroly prováděné příslušnými orgány potvrdily, že Scolarest plní kritéria pro obdržení finančních prostředků na poskytování školního stravování studentům.
(161) Vzhledem k výše uvedenému Komise učinila závěr, že vyrovnávací platba, kterou Xxxxxxxxx dostává za poskytování stravovacích služeb studentům v jídelnách Základní školy v Nádražní ulici, Základní škole T. G. Masaryka a na Gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem, Nádražní 760, je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU.
5.1.4. Podpora pro provozovatele stravování za poskytování doplňkových činností
5.1.4.1. Státní prostředky
(162) České orgány vysvětlily, že stravovací služby nabízené nestudentům nemohou být financovány státem, jelikož nespadají do kategorie školního stravování podle vyhlášky č. 107/2005. Dotace ze státního rozpočtu mohou být poskytnuty výlučně k financování stravovacích služeb poskytovaných dětem, žákům a studentům. Stát tedy nesmí subvencovat např. jídla pracovníků školy.
(163) Podle informací sdělených českými orgány jsou subvence vypočítávány a udělovány v souladu se souborem požadavků, které zabraňují tomu, aby byly státní finanční prostředky použity na jiné činnosti, než na financování služeb školního stravování:
(164) Za prvé jsou subvence poskytované zařízením školního stravování přidělovány na základě skutečného počtu studentů zapsaných v rejstříku škol. Subvence jsou poskytovány na školní rok a platby se provádějí na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku. Počet studentů, kteří stravovací zařízení navštěvují, je průběžně systematicky aktualizován a odráží se ve výši poskytnuté subvence.
(165) Za druhé podle informací poskytnutých českými orgány subvence nepokrývají veškeré náklady, které stravovacímu zařízení vznikají, ale jen provozní náklady spojené s poskytováním služeb školního stravování. Subvence nepokrývá veškeré náklady na přípravu daného jídla, protože strávníci (studenti) hradí náklady na suroviny.
(166) Za třetí mají poskytovatelé stravování povinnost účtovat odděleně o své hlavní činnosti (poskytování stravovacích služeb studentům) a o své doplňkové činnosti (poskytování stravovacích služeb nestudentům). Podle § 135 odst. 5 školského zákona musí totiž právnické osoby vést oddělenou účetní evidenci o své hlavní činnosti a o svých doplňkových činnostech. A také podle interních předpisů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy musí být doplňková činnost vedena účetně odděleně od činnosti hlavní. České orgány vysvětlily, že náklady a výnosy z doplňkové činnosti se vedou odděleně od nákladů a výnosů z hlavní činnosti a společné nákladové položky na obě činnosti se rozdělí podle účetních kritérií stanovených v interních předpisech dotčené organizace.
(167) Za čtvrté by výnosy z doplňkové činnosti měly být přidělovány pouze na úhradu nákladů spojených s doplňkovou činností během odpovídajícího kalendářního roku. Pokud z doplňkové činnosti vznikne ztráta, musí školská právnická osoba zajistit, aby byla do konce následujícího kalendářního roku kompenzována zisky z doplňkové činnosti, nebo přijmout opatření směřující k ukončení doplňkové činnosti do konce následujícího kalendářního roku.
(168) Za páté je čerpání subvencí ověřováno ex post příslušnými orgány. Podle českých orgánů musí školské subjekty předkládat svou účetní evidenci krajským úřadům, pokud jde o subvence udělené v rámci daného školního roku, podle § 3 odst. 2 školského zákona do 15. října každého roku. Musí rovněž předložit výpis ohledně subvencí obdržených na každý kalendářní rok za použití metodiky stanovené ministerstvem financí pro vypořádání účetní evidence se státním rozpočtem. Dotace udělené poskytovatelům školního stravování ze státního rozpočtu navíc pravidelně kontroluje Česká školní inspekce, stejně jako krajské úřady v rámci své kontrolní povinnosti podle zákona č. 320/2001 o finanční kontrole ve veřejné správě.
(169) Komise dospěla k závěru, že výše uvedené požadavky a kontroly subvencí prováděné ex ante a ex post zajišťují, že hlavní činnost křížově nesubvencuje doplňkovou činnost vykonávanou poskytovatelem stravování.
(170) Riziku nadměrné kompenzace stravovacích zařízení za poskytování školního stravování (jejich hlavní činnosti) zamezuje to, že jsou subvence přidělovány na základě skutečného počtu studentů, kteří stravovací zařízení navštěvují. Tento počet je v každém kalendářním roce předmětem ověření ex ante i ex post, což zajišťuje, že jsou tak subvence vypočítávány a přidělovány na základě počtu studentů, a nikoli na základě paušální sazby pro každé stravovací zařízení. Riziku nadměrné kompenzace rovněž zamezuje to, že subvence pokrývá pouze některé provozní náklady, ale nikoli veškeré náklady, které stravovacímu zařízení v souvislosti s poskytováním hlavní stravovací činnosti vznikají.
(171) Riziku financování doplňkové činnosti z veřejných subvencí určených na hlavní činnost je dále zamezeno požadavkem, aby výnosy z doplňkové činnosti byly určeny výlučně na úhradu nákladů spojených s doplňkovou činností během odpovídajícího kalendářního roku. Pokud z doplňkové činnosti vznikne ztráta, musí školský subjekt zajistit, aby byla do konce následujícího kalendářního roku kompenzována, nebo přijmout opatření směřující k ukončení doplňkové činnosti do konce následujícího kalendářního roku. Tento požadavek zajišťuje, že je doplňková činnost schopna samofinancování, bez potřeby financování z hlavní činnosti.
(172) Riziku, že bude doplňková činnost financována z veřejných subvencí, dále zamezuje skutečnost, že české orgány požadují, aby se o hlavní činnosti a o doplňkové činnosti daného stravovacího zařízení účtovalo odděleně. Oddělené účtování v podstatě znamená, že náklady a výnosy hlavní činnosti se vedou odděleně od nákladů a výnosů z doplňkové činnosti a společné nákladové položky na obě činnosti se rozdělí podle účetních kritérií stanovených předem v účetních předpisech dotčené organizace. Oddělené účtování zajišťuje, že jsou veřejné subvence určené na hlavní činnost vedeny jako výnosy z hlavní činnosti, a nikoli z doplňkové činnosti.
(173) A konečně skutečnost, že české orgány požadují u čerpání poskytnutých dotací kontroly ex post, mezi něž patří žádost o předložení účtů, výpis ohledně čerpání subvencí, jakož i provádění kontrol, zajišťuje, že dochází ke skutečnému
ověřování faktického čerpání subvence, čímž se zamezuje tomu, aby se ze subvence financovaly činnosti jiné než školní stravování, například stravování pro nestudenty.
(174) Výše uvedené požadavky zajišťují, že se ze státních finančních prostředků udělených pro poskytování stravovacích služeb studentům křížově nesubvencuje poskytování stravovacích služeb nestudentům. Za absence křížového subvencování neexistují žádné státní prostředky financující poskytování stravovacích služeb nestudentům.
5.1.4.2. Poskytování stravovacích služeb nestudentům jakožto doplňková činnost Scolarestu v Bystřici nad Pernštejnem
(176) Závěr formulovaný v bodě ((175)) se uplatní v konkrétním případě poskytování stravovacích služeb nestudentům jakožto doplňkové činnosti v Bystřici nad Pernštejnem. České orgány vysvětlily, že Scolarest je zřízen jako právnická osoba, kterou neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost. Stejně jako jiná školská zařízení smí Scolarest za přísných podmínek vykonávat doplňkovou činnost.
(177) Scolarest získává subvence za poskytování stravovacích služeb studentům podle zákona č. 306/1999. Výše subvencí poskytovaných Scolarestu […] vychází ze skutečného počtu žáků využívajících dané zařízení školního stravování. České orgány vysvětlily, že kompenzace […] při poskytování stravovacích služeb studentům. Kromě toho je poskytování stravovacích služeb studentům částečně financováno ze zisků z jeho doplňkové činnosti, tj. poskytování stravovacích služeb nestudentům.
(178) České orgány potvrdily, že Scolarest vede oddělené a transparentní účetnictví nákladů a výnosů pro stravování pro žáky i pro externí zákazníky, a že je předmětem pravidelných kontrol ze strany Magistrátu hlavního města Prahy a České školní inspekce. České orgány rovněž vysvětlily, že kontroly prováděné příslušnými orgány potvrdily, že Xxxxxxxxx splňuje kritéria nutná k tomu, aby získal financování na poskytování školního stravování studentům.
(179) Komise poznamenává, že skutečnost, že Xxxxxxxxx dodržuje výše uvedené požadavky, zajišťuje, že subvence, jež získává na výkon své hlavní činnosti, jsou určeny výlučně na poskytování stravovacích služeb pro studenty a nesubvencují křížově doplňkové činnosti vykonávané tímto poskytovatelem stravování. Komise proto dospěla k závěru, že poskytování stravovacích služeb nestudentům společností Scolarest v Bystřici nad Pernštejnem nezahrnuje využívání státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
5.1.4.3. Závěr
(180) S ohledem na uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že poskytování stravovacích služeb nestudentům jakožto doplňková činnost vykonávaná školskými zařízeními nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
(181) V konkrétním případě Komise dospěla k závěru, že poskytování stravovacích služeb nestudentům společností Scolarest v Bystřici nad Pernštejnem nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
6. ZÁVĚR
Na základě výše uvedeného posouzení Komise rozhodla,
• že dotčené opatření nepředstavuje podporu, neboť financování se týká stravovacích služeb poskytovaných školami, které provozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost (veřejné školy);
• že dotčené opatření nepředstavuje podporu, neboť financování se týká stravovacích služeb poskytovaných školami, které neprovozuje stát, kraj, obec, svazek obcí, registrovaná církev nebo náboženská společnost (soukromé školy);
• že dotčené opatření nepředstavuje podporu, pokud jde o poskytování stravovacích služeb pro nestudenty jako součásti doplňkové činnosti vykonávané školskými zařízeními; a
• že pokud se dotčené opatření týká financování soukromých podniků poskytujících služby školního stravování, představuje státní odporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, která je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU.
Pokud tento dopis obsahuje důvěrné informace, které by neměly být zpřístupněny třetím osobám, uvědomte o tom prosím Komisi do patnácti pracovních dnů od data jeho doručení. Pokud Komise neobdrží v této lhůtě odůvodněnou žádost, bude předpokládat, že souhlasíte se zpřístupněním těchto informací třetím osobám a se zveřejněním úplného znění tohoto dopisu v závazném jazykovém znění na internetové stránce: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxx/xxxx/xxxxx.xxx.
Svou žádost zašlete elektronicky na tuto adresu: European Commission,
Directorate-General Competition State Aid Greffe
B-1049 Brussels Xxxxxxxxxxxxxx@xx.xxxxxx.xx
S úctou Za Komisi
Xxxxxxxxx XXXXXXXX členka Komise