REGULAČNÍ PLÁN


REGULAČNÍ PLÁN

RP-10 SÍDLIŠTĚ NA VOZOVCE – XXXXXXXXX

ÚPRAVA NÁVRHU PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ


II. ODŮVODNĚNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU

II.A. TEXTOVÁ ČÁST


URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, S.R.O. KVĚTEN 2018



ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY, ÚTP, PROJEKTOVÁ A PORADENSKÁ ČINNOST, EKOLOGIE, GIS


NÁZEV ZAKÁZKY: REGULAČNÍ PLÁN RP-10 SÍDLIŠTĚ NA VOZOVCE – DVOŘÁKOVA

ÚPRAVA NÁVRHU PRO VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ



OBJEDNATEL: STATUTÁRNÍ MĚSTO OLOMOUC



ZPRACOVATELÉ:


URBANISMUS: ING. ARCH. XXXXXX XXXXXXXXX

DEMOGRAFIE: RNDr. XXXXX XXXXXXXX DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA: XXX. XXXXXXX XXXXXXX

XXX. XXXXXX XXXXXX TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: XXX. XXXXXX XXXXXX

ING. ARCH. XXXXXX XXXXXXXXX

KONCEPCE ZELENĚ: XXX. XXXX XXXXXX


ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. ARCH. XXXXXX XXXXXXXXX ………………………………….………………………

TELEFON: 000000000

E-MAIL: x.xxxxxxxxx@xxx.xx


……………………………………………………….


ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: U – 592 DATUM: KVĚTEN 2017

ZPRACOVALO URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s. r. o. SPARTAKOVCŮ 3, OSTRAVA-PORUBA, PSČ 708 00

Obsah str.

Úvod 1

A. Údaje o způsobu pořízení Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx 2

B. Vyhodnocení koordinace využívání řešené plochy z hlediska širších územních vztahů, včetně vyhodnocení souladu regulačního plánu s politikou územního

rozvoje, se zásadami územního rozvoje a s územním plánem 2

B.1 Koordinace využívání řešené plochy z hlediska širších územních vztahů 2

B.2 vyhodnocení souladu regulačního plánu s politikou územního rozvoje 3

B.3 Vyhodnocení souladu regulačního plánu se zásadami územního rozvoje 3

B.4 Vyhodnocení souladu regulačního plánu s územním plánem 4

C. Údaje o splnění zadání regulačního plánu 6

D. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 11

D.1 Vymezení řešené plochy 11

D.2 Sociodemografické podmínky a bydlení 14

D.3 Kulturní, historické a přírodní hodnoty území 18

D.4 Urbanistická koncepce 21

D.5 Koncepce zeleně 25

D.6 Koncepce dopravní infrastruktury 28

D.7 Koncepce technické infrastruktury 35

D.8 Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření, vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní

právo 39

E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský

půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 40

F. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů

na životní prostředí 40

G. Vyhodnocení souladu regulačního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména

s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území 40

X. Xxxxxxxxxxx souladu regulačního plánu s požadavky stavebního zákona

a jeho prováděcích předpisů 40

I. Vyhodnocení souladu regulačního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů

a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 41

J. Rozhodnutí o námitkách, včetně jejich odůvodnění 42

K. Vyhodnocení připomínek 42

Seznam použitých zkratek 43

ÚVOD

Regulační plán RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Statutárním městem Olomouc a zhotovitelem, Urbanis- tickým střediskem Ostrava, s.r.o., dne 25. 8. 2016.

Podklady po zpracování regulačního plánu byly:

- Územní plán Olomouc (KNESL + KYNČL s.r.o.), vydaný Opatřením obecné povahy č. 1/2014 Zastupitelstvem města Olomouce, s nabytím účinnosti dne 30. 9. 2014, ve zně- ní pozdějších změn;

- Územně analytické podklady ORP Olomouc – IV. aktualizace (Magistrát města Olomou- ce, odbor koncepce a rozvoje, prosinec 2016);

- Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1, schválená usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015;

- Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, ve znění Aktualizace č. 1, vydané formou opatření obecné povahy Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 22. 4. 2011 usnesením UZ/19/44/2011, s nabytím účinnosti dne 14. 7. 2011 a ve znění Aktualizace č. 2b, vydané Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 24. 4. 2017 usnesením č. UZ/4/41/2017 formou opatření obecné povahy pod čj.: KUOK 41993/2017, které nabylo účinnosti dne 19. 5. 2017;

- Olomouc – Sídliště III. pětiletky; stavebně historický vývoj sídliště a zhodnocení jeho urbanisticko-architektonických kvalit jako podklad pro zpracování regulačních plánů RP-10 „Sídliště Na Vozovce“ RP-22“Sídliště Neředín – Nová Ulice“ (Xxx. Xxxxxxx Xxxxx- vá, listopad-prosinec 2015);

- Ulice Na Vozovce a Polívkova – zklidnění na zónu 30, DSP (Regionální agentura pro roz- voj střední Moravy, prosinec 2016);

- Digitální technická mapa (Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje);

- Aktuální katastrální mapa, převzatá z Katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřic- kého a katastrálního (xxx.xxxx.xx).


Regulační plán RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx obsahuje:

I. Regulační plán

I.A. Textová část

I.B. Grafická část

I.B.1. Hlavní výkres 1 : 2000

I.B.2. Výkres koncepce dopravy 1 : 2000

I.B.3. Výkres koncepce technické infrastruktury – vodní hospodářství 1 : 2000

I.B.4. Výkres koncepce technické infrastruktury – energetika, spoje 1 : 2000

I. B.5. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 2000

II. Odůvodnění regulačního plánu

II.A. Textová část

II.B. Grafická část

II.B.1. Koordinační výkres 1 : 2000

II.B.2. Výkres majetkoprávních vztahů 1 : 2000

II.B.3. Výkres širších vztahů 1 : 5000


A. ÚDAJE O ZPŮSOBU POŘÍZENÍ REGULAČNÍHO PLÁNU RP-10 SÍDLIŠTĚ NA VOZOVCE – DVOŘÁKOVA

Regulační plán RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je pořízen jako regulační plán z podnětu dle § 62 odst. 2 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způ- sobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

Požadavek na zpracování Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je stanoven v bodě 13.1. Územního plánu Olomouc, zadání Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je obsahem bodu 13.5. Územního plánu Olomouc. Regulační plán nenahrazuje žádná územní rozhodnutí.

Důvodem pro zpracování Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Dvořákova je především nutnost snížení deficitu statické dopravy v řešeném území při současném zacho- vání kvality veřejných prostranství a vytvoření podmínek pro jejich kultivaci, tj. prověření a vymezení vhodných pozemků pro realizaci veřejných odstavných a parkovacích ploch či hromadných garáží a vymezení veřejných prostranství zejména pro parkovou zeleň.

Pořizovatelem Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Dvořákova je Statutární město Olomouc, odbor koncepce a rozvoje, zpracovatelem regulačního plánu Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Spartakovců 3, 708 00 Ostrava, zodpovědným projektantem je Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxxxxx, autorizovaný architekt XXX 00 864.


B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ŘEŠENÉ PLOCHY Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ SOULADU REGULAČNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE, SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE

A S ÚZEMNÍM PLÁNEM

B.1 Koordinace využívání řešené plochy z hlediska širších územních vztahů

Řešená plocha regulačního plánu, sídliště Na Vozovce – Dvořákova, je situována v k.ú. Nová Ulice, západně historického jádra. Ze západní strany je řešená plocha lemována vý- znamnou městskou třídou, Foersterovou ulicí, ze severní strany třídou Svornosti a z východní strany ulicí Dvořákovou. Řešené území je ze všech stran obklopeno obytnou zástavbou – na severu a východě blokovou zástavbou převážně solitérních rodinných domů, vil a byto- vých domů tzv. úřednické čtvrti, na západě, za Foersterovou třídou zástavbou sídliště Neře-

dín – Nová Ulice, s obchodním centrem situovaným přímo naproti křižovatce ulic Foersterovy a Na Vozovce.

Řešená plocha je nedílnou funkční součástí městského obytného území, s převažující funkcí obytnou a s doplňkovou funkcí občanského vybavení – je zde situován stabilizovaný areál Základní školy a Mateřské školy logopedické Olomouc a prodejna na třídě Svornosti (v současné době prodejna sportovního oblečení Lion Sport s.r.o.).

Dopravní vazby řešené plochy představuje především Foersterova třída (silnice I/35), kte- rá je významnou městskou tepnou. Jde o místní rychlostní (sběrnou) komunikaci ve čtyřpru- hovém směrově nerozděleném šířkovém uspořádání, zajišťující vazbu na vnější síť dálnic ko- lem města (D35 i D46).


B.2 Vyhodnocení souladu regulačního plánu s politikou územního rozvoje

Politika územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen PÚR ČR), schválená usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015, stanoví požadavky a podmínky pro naplňování úkolů územního plánování. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, stanovených v PÚR ČR, se problematiky řešené re- gulačním plánem týkají zejména následující:

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požado- vat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na ve- řejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné in- frastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vyme- zovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s poža- davky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a do- stupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosa- žitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhod- né sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.

Předmětem řešení regulačního plánu je především právě problematika veřejné dopravní infrastruktury, vytvoření a ochrana kvalitních městských prostorů a městské zeleně – regu- lační plán řeší problematiku dopravní obsluhy, dopravy v klidu a pěší dopravy v území sídliště Na Vozovce – Dvořákova a vymezuje systém kvalitních veřejných prostranství a zeleně v území.


B.3 Vyhodnocení souladu regulačního plánu se zásadami územního rozvoje

Priority územního plánování Olomouckého kraje, stanovené v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje, ve znění Aktualizace č. 1, vydané formou opatření obecné povahy Za- stupitelstvem Olomouckého kraje dne 22. 4. 2011 usnesením UZ/19/44/2011, s nabytím účinnosti dne 14. 7. 2011 a ve znění Aktualizace č. 2b, vydané Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 24. 4. 2017 usnesením č. UZ/4/41/2017 formou opatření obecné povahy pod čj.: KUOK 41993/2017, které nabylo účinnosti dne 19. 5. 2017, jsou naplněny v Územním plánu

Olomouc, v platném znění. Problematiky řešené regulačním plánem se týká zejména priorita stanovená v kapitole A.1, bodě 2.2. „konkretizovat ochranu veřejných zájmů v území“. Ochrana veřejných zájmů byla základním úkolem zpracování regulačního plánu.

Území města Olomouc je v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje součástí roz- vojové oblasti národního významu RO1 Olomouc. Úkoly stanovené pro tuto oblast byly řeše- ny Územním plánem Olomouc a nemají přímý dopad na území řešené regulačním plánem.


B.4 Vyhodnocení souladu regulačního plánu s územním plánem

Území řešené regulačním plánem RP-10 Sídliště Na Vozovce – Dvořákova je v Územním plánu Olomouc součástí lokality 04 (Třída Svobody – úřednická čtvrť), která je charakterizo- vána jako území situované jihozápadně historického centra města, vymezené výraznými ko- munikacemi – městskými třídami. Území řešené regulačním plánem představuje okrajovou část lokality 04, která je zčásti tvořena blokovou zástavbou tzv. úřednické čtvrti a zčásti – při Foersterově třídě – volnou strukturou bytových domů. Jde o stabilizované území.

Pro lokalitu 04 (Třída Svobody – úřednická čtvrť) stanoví Územní plán Olomouc v bodě

4.10.4. požadavky na rozvoj lokality a požadavky na ochranu a rozvoj hodnot. K ploše, řešené regulačním plánem, se vztahují následující požadavky:

• rozvíjet třídu Míru, třídu Svobody, ulice Litovelskou, Palackého, Rooseveltovu, Velkomo- ravskou, Albertovu, Foersterovu, Štítného, Wolkerovu, Havlíčkovu a část ulice Polské od třídy Svobody po ulici Rooseveltovu jako městské třídy

• rozvíjet liniovou zeleň podél třídy Míru, třídy Spojenců, třídy Svornosti, třídy Svobody a podél ulic Litovelské, Palackého, Krapkovy, Vídeňské, Havlíčkovy, Wolkerovy, Štítného, Na Vozovce, Polské, Xxxxxxxxxxxx, Foersterovy, Albertovy, Velkomoravské a Schweitzerovy

• chránit a posilovat blokovou strukturu zástavby zejména mezi třídou Svobody, třídou Spo- jenců a Vídeňskou ulicí (tzv. Sitteho plán), v prostoru tzv. úřednické čtvrti v okolí ulic Na Vozovce a Mozartovy a v jižní části lokality v okolí ulic Polské a Husitské.

Tyto požadavky jsou v regulačním plánu respektovány a splněny – bloková zástavba je za- chována, liniová zeleň podél ulic Na Vozovce a Foersterovy je zachována a navržena k dopl- nění; záměr rozvoje ulice Foersterovy jako městské třídy je respektován.

Území, řešené regulačním plánem, zahrnuje stabilizované plochy 04/017S, 04/018S, 04/019S, 04/040S, 04/043S a 04/074S, vymezené Územním plánem Olomouc.

Výřez z Hlavního výkresu Územního plánu Olomouc


Výřez z Koordinačního výkresu Územního plánu Olomouc

Pro jednotlivé plochy jsou v Územním plánu stanoveny následující podmínky:


Kód plochy

Využití plochy

Max. výška zástavby (m)

Zastavěnost

Struktura zástavby

Min. podíl zeleně

Zpřesnění využití

04/017S

plocha smíšená obytná

13/17

-

blokový typ

-


04/018S

plocha veřejného

vybavení

13/17

-

areálový typ

-


04/019S

plocha

smíšená obytná

13/17

-

blokový typ

-


04/040S

plocha

smíšená obytná

13/17

-

blokový typ

-


04/043S

plocha veřejných

prostranství

-

-

-

-


04/074S

plocha veřejných

prostranství

-

-

-

-



Regulační plán vymezení ploch s rozdílným způsobem využití i podmínky pro jejich využití, stanovené Územním plánem Olomouc, respektuje a upřesňuje do větších podrobností.

Řešené území je zčásti dotčeno také podmínkou zpracování územní studie US-40 Foerste- rova – územní studií podrobnějšího využití ploch a koridorů ve prospěch liniových doprav- ních staveb včetně stanovení podmínek pro ochranu veřejného zdraví, v jejímž zadání bude zejména požadováno navržení dostatečně širokého koridoru pro pěší, cyklisty, motorová vozidla, případně tramvaje, prověření popřípadě navržení stromořadí, řešení odstavování a parkování vozidel, řešení osvětlení, řešení navazující hromadné dopravy a dále prověření popřípadě doplnění struktury přilehlé stávající zástavby a navržení struktury zástavby v při- lehlých rozvojových plochách, to vše s důrazem na vytvoření prostorově kvalitních městských ulic. Tato územní studie dosud nebyla zpracována.


C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU

Zadání Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je stanoveno v bodě 13.5.

Územního plánu Olomouc. Požadavky zadání jsou splněny takto:

Účelem regulačního plánu je zejména prověření možností snížení deficitu statické dopravy v řešeném území při současném zachování kvality veřejných prostranství a vytvoření podmí- nek pro jejich kultivaci, tj. prověření a případné určení vhodných pozemků pro realizaci veřej- ných odstavných a parkovacích ploch či hromadných garáží a vymezení veřejných prostranství zejména pro parkovou zeleň.

Splněno, návrh snížení deficitu statické dopravy, tj. návrh nových odstavných a parkovacích ploch, byl jedním z hlavních úkolů při zpracování regulačního plánu.

Cílem rozvoje území je zajistit vyvážený podíl veřejných prostranství určených pro přiměřenou kapacitu parkování a odstavování vozidel rezidentů a veřejných prostranství sloužících jako zázemí každodenní rekreace a pěšímu pohybu obyvatel. Cílem je rovněž rozvoj městské třídy Foersterova.

Splněno, regulační plán vymezuje plochy a pozemky pro nová odstavná a parkovací stání, vy- mezuje pozemky obytné zeleně pro zajištění každodenní rekreace obyvatel a pozemky veřej- ných prostranství – parkové zeleně, včetně parkové zeleně podél Foersterovy třídy pro zdůraz- nění jejího významu jako městské třídy.

a) Vymezení řešeného území

Území se nachází v severní části k.ú. Nová Ulice a je vymezeno ve Výkrese základního členění území (I/01) Územního plánu Olomouc. Řešené území se nachází mezi ulicemi Foersterovou, tř. Svornosti a Xxxxxxxxxx.

Vymezení řešeného území je respektováno.


b) Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití

Regulační plán vymezí v souladu s Územním plánem zejména:

• pozemky dopravní infrastruktury pro snížení deficitu statické dopravy v řešeném území při zohlednění docházkové vzdálenosti 300 m, přičemž součástí odůvodnění bude výpočet chybějících odstavných a parkovacích stání.

• pozemky veřejných prostranství určené zejména pro parkovou zeleň;

• pozemky veřejných prostranství, jejichž součástí jsou pozemní komunikace, případně cyk- lotrasy a pěší trasy;

• pozemky staveb a zařízení veřejného vybavení, zejména pro stávající základní školu

• stávající pozemky bytových domů.

Regulační plán vymezí pozemky rodinných domů pouze v případě stávajících pozemků nebo výjimečně nových, které zcelují jejich stávající rozdrobenou strukturu.

V regulačním plánu jsou vymezeny všechny uvedené druhy pozemků, nad rámec zadání jsou vymezeny ještě pozemky obytné zeleně (OZ), které zahrnují polosoukromé vnitroblokové pro- story, určené pro každodenní relaxaci obyvatel a pro hry dětí.


c) Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb

V regulačním plánu se prověří a případně stanoví zejména:

• umístění veřejných parkovacích a odstavných ploch či hromadných garáží v území s opti- málním napojením na veřejné komunikace a komunikační síť města při co nejšetrnějším záboru veřejné zeleně;

• umístění občanského vybavení (zejména obchodů, administrativy a služeb) zejména do parteru hromadných garáží;

• umístění nízkopodlažních staveb občanského vybavení při zachování převážně rekreačního charakteru veřejných prostranství se vzrostlou zelení;

• podrobnější podmínky prostorového uspořádání zástavby v souladu s ustanoveními Územ- ního plánu (zejména uliční a stavební čáry, stavební hranice, zastavitelnost pozemků, výška a charakter staveb, základní údaje o kapacitě staveb);

• profily uličních prostorů, tj. šířky komunikací, chodníků, pásů zeleně, parkovacích stání apod. včetně umístění technické infrastruktury.

Požadavky byly prověřeny a jsou splněny, s výjimkou požadavků na umístění občanského vy- bavení do parteru hromadných garáží a na umístění nízkopodlažních staveb občanského vyba- vení a požadavků na stanovení uliční a stavební čáry a stavební hranice – v řešeném území se nenavrhují žádné nové stavby občanského vybavení ani žádné jiné stavby, pro které by bylo třeba stanovit uliční a stavební čáru a stavební hranici; navržená přestavba bývalé kotelny

na parkovací objekt bude respektovat půdorys stávající stavby, s využitím parteru pro zařízení občanského vybavení se neuvažuje, protože cílem navržené přestavby je především zvýšení kapacity parkovacích a odstavných ploch v řešené ploše.


d) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

Regulační plán bude v souladu s požadavky na ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civili- začních hodnot stanovených Územním plánem.

Všechny tyto hodnoty v řešeném území jsou respektovány – viz kap. D.3.

Regulační plán bude chránit a rozvíjet stromořadí minimálně v rozsahu navrženém v Územním plánu.

V Územním plánu je vymezena liniová zeleň v prostoru třídy Svornosti, ulice Foersterovy a ulice Na Vozovce – jde o stávající liniovou zeleň, kterou regulační plán zachovává a v případě ulice Na Vozovce navrhuje k doplnění. Výsadby podél ulice Foersterovy a podél třídy Svornosti jsou provedeny v zeleném pásu mezi vozovkou a chodníkem, tedy již mimo území řešené regulač- ním plánem.

Regulační plán navrhne řešení, které bude chránit a rozvíjet prostupnost uvnitř řešeného území a jeho plnohodnotné spojení s okolím, zejména s centrem města a stávajícími i navrho- vanými zastávkami HD.

Regulační plán stávající pěší trasy v území zachovává a navrhuje v území chybějící pěší propo- jení.


e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

Občanské vybavení: viz Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití; budou prověřeny, případně vymezeny další pozemky či stavby veřejného vybavení.

Stávající pozemky a stavby občanského vybavení jsou stabilizované, nové pozemky ani stavby veřejného vybavení se v řešeném území nevymezují.

Veřejná prostranství: viz Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití.

Veřejná prostranství jsou vymezena v souladu s požadavky zadání.

Dopravní infrastruktura:

• viz Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití;

• regulační plán posoudí deficit dopravy v klidu ve vztahu k ČSN 73 6110;

• regulační plán zohlední trasy cyklistických komunikací z Územního plánu.

Splněno, deficit dopravy v klidu je posouzen a je navrženo doplnění kapacit parkovacích a od- stavných stání – viz kap. D.6 Koncepce dopravní infrastruktury. Koridor cyklistické dopravy, vedený ulicí Na Vozovce, je v regulačním plánu respektován.

Technická infrastruktura: regulační plán prověří, případně vymezí trasy, případně pozemky, stavby a zařízení pro obsluhu území technickou infrastrukturou.

Stávající sítě technické infrastruktury v řešeném území jsou respektovány, nové trasy se nena- vrhují; případné dílčí přeložky uličních řadů jsou možné. Stávající zařízení technické infrastruk- tury jsou zčásti ponechána beze změny (trafostanice DTS Třída Svornosti 4), zčásti jsou navr- žena k odstranění a přemístění (trafostanice DTS Xxxxxxxxx 1 a Xxxxxxxxx 2) a zčásti jsou navržena k přestavbě (stavba bývalé kotelny na ulici Dvořákově, navržená k přestavbě na par- kovací objekt).

f) Požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření

Regulační plán zpřesní vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření dle nadřazené územně plánovací dokumentace a případně další, které vyplynuly z řešení regulačního plánu.

V řešeném území Územní plán vymezuje veřejně prospěšnou stavbu – koridor cyklistické do- pravy DC-01, v trase ulice Na Vozovce. V regulačním plánu je tato veřejně prospěšná stavba respektována. Ostatní navržené stavby dopravní infrastruktury a navržená veřejná prostran- ství jsou vymezena na pozemcích Statutárního města Olomouc, a proto není důvod uplatnit požadavek na vyvlastnění nebo na předkupní právo.


g) Požadavky na asanace

Bez požadavků.

V souvislosti s navrženým řešením dopravní infrastruktury se navrhuje asanace vnitroblokové- ho prostoru západně ulice Dvořákovy (demolice stávající trafostanice) a vnitroblokového pro- storu mezi ulice Xxxxxxxxxxxx, Dvořákovou a Na Vozovce (demolice bývalých garáží a trafostanice) – viz kap. D.8.


h) Další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, požární ochrany, civilní ochra- ny, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby úze- mí, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)

• Požadavky vyplývající z ÚAP

Regulační plán vyhodnotí a případně zapracuje případné hodnoty, limity a záměry obsaže- né v Územně analytických podkladech obce a kraje a rovněž vyhodnotí a případně zpracuje zjištění, vyhodnocení a určení problémů k řešení obsažená v Rozboru udržitelného rozvoje území.

V ÚAP nejsou definovány žádné problémy k řešení, které by se vztahovaly k území řešené- mu regulačním plánem; hodnoty a limity využití území jsou respektovány.

• Požární ochrana

Regulační plán zohlední právní předpisy týkající se požární ochrany zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně – splněno.

• Ochrana veřejného zdraví

Regulační plán bude řešen v souladu se schváleným Integrovaným programem snižování emisí Olomouckého kraje a Programem ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje.

Bere se na vědomí, regulační plán nenavrhuje v řešeném území žádné nové zdroje znečiš- tění ovzduší. Poznámka: uvedené dokumentace byly nahrazeny Programem zlepšování kvality ovzduší – zóna Střední Morava – CZ07, vydaným Ministerstvem životního prostředí formou opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dne 7. 6. 2016.

• Civilní ochrana

Bez požadavků – bere se na vědomí.

• Obrana a bezpečnost státu

Regulační plán zohlední Zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní stavby – pro veškerou nadzemní výstavbu, Zájmové území ministerstva obrany pro podpovrchové stav-

by a veškeré zemní práce a Ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení ministerstva obrany

Bere se na vědomí, regulační plán nenavrhuje v řešeném území žádné nadzemní ani pod- zemní stavby, které by mohly být v konfliktu s uvedenými limity využití území.

• Ochrana ložisek nerostných surovin Bez požadavků – bere se na vědomí.

• Ochrana geologické stavby území Bez požadavků – bere se na vědomí.

• Ochrana před povodněmi

Bez požadavků – bere se na vědomí.


i) Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí

Bez požadavků – bere se na vědomí.


j) Požadavky ze závěru zjišťovacího řízení včetně určení dalšího postupu, pokud se postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu spojují

Bez požadavků – bere se na vědomí.


k) Případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci

Bez požadavků – bere se na vědomí.


l) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhoto- vení

Obsah regulačního plánu, včetně jeho odůvodnění, bude řešen v rozsahu podle Přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumen- taci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Výkresy regulačního plánu, včetně jeho odůvodnění, budou zpracovány v měřítku podle § 19, odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací do- kumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním měřítkem regulačního plánu bude měřítko 1 : 2000, přičemž detaily mohou být zpra- covány v měřítku 1 : 1000, popřípadě 1 : 500.

Vše splněno; výkresy jsou zpracovány v měřítku 1 : 2000.

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

D.1 Vymezení řešené plochy

Řešenou plochou regulačního plánu je sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx v k.ú. Nová Ulice. Řešená plocha je situována v západní části města Olomouce, je vymezena ulicemi Foerstero- vou, Svornosti a Dvořákovou. Její rozloha je 7,65 ha.

Řešená plocha zahrnuje stabilizované plochy 04/017S, 04/018S, 04/019S, 04/040S, 04/074S a část stabilizované plochy 04/043S, vymezené Územním plánem Olomouc, pro kte- ré je uloženo pořízení regulačního plánu s označením RP-08 jako podmínky pro rozhodování o změnách v území.

Vlastnické vztahy v řešeném území jsou zobrazeny ve výkrese č. II.B.2. Výkres majetko- právních vztahů. Veškeré pozemky veřejných prostranství v řešeném území jsou ve vlastnic- tví Statutárního města Olomouc, stavby a pozemky areálu Základní školy a Mateřské školy logopedické jsou ve vlastnictví Olomouckého kraje, ostatní stavby a pozemky staveb jsou převážně ve vlastnictví soukromých vlastníků – fyzických a právnických osob; v případě byto- vých domů a pozemků bytových domů jde o osobní vlastnictví jednotlivých bytů a příslušné- ho podílu pozemku. Stavby trafostanic jsou ve vlastnictví ČEZ Distribuce a.s. Údaje o vlastnic- kém právu jsou převzaty z Katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrál- ního (xxx.xxxx.xx).

Poznámka: V několika případech je jiný vlastník pozemku a jiný vlastník stavby, která na tom- to pozemku stojí; v těchto případech je ve výkrese vyznačen vlastník stavby.


Současný stav využití území

Řešené území nemá z hlediska struktury zástavby jednotný charakter – prolínají se zde především různé typy obytné zástavby – od rodinných domů přes bytové domy charakteru obytných vil až po typické bytové domy různého stáří a charakteru.

Řešené území je vymezeno ulicemi Foersterovou, Svornosti a Dvořákovou, ve směru vý- chod-západ je protíná ulice Na Vozovce.

Obytný soubor severně od ulice Na Vozovce tvoří v západní části 5 deskových bytových domů s 6 NP situovaných kolmo k ulici Foersterově, ve východní části obytný soubor na ulici Dvořákově – tzv. sorela; mezi těmito dvěma ucelenými obytnými celky jsou rozptýleny ro- dinné domy a bytové domy charakteru obytných vil; uprostřed této části sídliště je situován areál Základní školy a Mateřské školy logopedické s internátem, na severním okraji, na třídě Svornosti, prodejna – v současné době prodejna sportovního oblečení Lion Sport s.r.o.

Obytný soubor jižně ulice Na Vozovce má víceméně uzavřenou blokovou strukturu, do které jsou na východním okraji vklíněny dva rodinné domy a objekty technického vybave- ní – bývalá kotelna, trafostanice a garáže. Na jižním okraji řešeného území, v průsečíku Fo- ersterovy a Dvořákovy ulice, je plocha parkové zeleně, se sochařským dílem Rodina.

Obytný soubor na ulici Xxxxxxxxx (tzv. sorela)



Vnitroblok jižně ulice Na Vozovce

Základní škola a Mateřská škola logopedická


Prodejna sportovního oblečení na třídě Svornosti


Vnitrobloková zeleň u obytné zástavby na ulici Foersterově

D.2 Sociodemografické podmínky a bydlení Historická determinace vývoje řešeného území

Demografický vývoj řešeného území je ovlivněn skutečností, že zástavba tohoto obytného celku byla realizována během krátkého období na přelomu 50. a 60. let 20. století. Demogra- fický vývoj sídlišť obecně probíhal obvykle ve třech etapách, podle délky realizace výstavby sídliště – čím byla výstavba kratší a území je homogennější, tím jasněji se projevovaly a pro- jevují tyto jednotlivé etapy a navazující vývojové distorze – např. nedostatek vybavení v oblasti školství a v sociální oblasti:

1. Zalidňování sídliště – doprovázené mírným růstem počtu obyvatel v prvních cca 10-15 letech, věkovou strukturou deformovanou ve prospěch vysokého podílu dětí, nedostat- kem kapacit občanské vybavenosti, zejména škol (tato vývojová etapa se projevovala u dokončených sídlišť do poloviny devadesátých let minulého století). Příčinou byla ob- vyklá výstavba bytů na sídlišti v poměrně krátkém období 5-10 let a časový skluz výstavby nákladné vybavenosti (tvořila až polovinu nákladů na výstavbu nových sídlišť).

2. Stabilizace sídliště, probíhající cca 10-20 let, s postupným mírným poklesem počtu obyva- tel a výraznějším poklesem podílu dětí.

3. Stárnutí sídliště, s výrazným poklesem počtu obyvatel a velkým růstem podílu obyvatel v poproduktivním věku. V této etapě se v současnosti nachází v ČR stále větší množství sídlišť a platí to i pro vlastní řešené území. Jednočlenné domácnosti se zde stávají velmi významným segmentem bydlení, přitom u velkých měst se mnohdy jedná i o jednočlenné domácnosti poměrně mladých osob, specifickým fenoménem je i bydlení studentů. Část domácností se zde mnohdy administrativně nehlásí k pobytu a počet přítomných obyvatel je vyšší než evidovaný.


Vymezení a popis demografických charakteristik řešeného území

Řešené území tvoří větší části urbanistického obvodu (UO) č. 110752 Na vozovce (severní část řešeného území) a UO č. 110744 Štítného (jižní část), nacházející se v katastrálním území Nová Ulice. Řešené území tvoří celkem 6 statistických obvodů (2 neúplné – redukované územní vymezení), za které jsou dostupné údaje ze sčítání obyvatel (nejnověji z roku 2011) a průběžného systému RSO (registru sčítacích obvodů a budov) z r. 2016, obojí provozované ČSÚ.

Výřez z registru sčítacích obvodů a budov (ČSÚ)

V následující tabulce je dokumentován dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a bytů v UO Na vozovce a UO Štítného. Údaje z let 1991, 2001 a 2011 jsou z výsledků sčítání. Z této tabul- ky je jednoznačně patrný pokles počtu trvale bydlících obyvatel v letech 1991-2001, z cca 7450 na 5178, a to i při velmi mírném růstu počtu bytů. Pokles zalidněnosti bytů je obecným a dlouhodobým trendem vývoje.

Přesné údaje o počtu bytů jsou limitovány přesností evidence i změnami definice bytů, zejména ve sčítání v roce 2011 (sčítání bylo založeno na nové definici obvyklého bydlení v souladu s požadavky Eurostatu). Ve sčítání v r. 2011 je počet obvykle obydlených bytů a v nich bydlících obyvatel (ve městech) většinou vyšší než podle evidencí, což lépe odpovídá skutečnosti. Problémem je i kontroverzní kategorie tzv. neobydlených bytů, jejichž většina je v Olomouci fakticky obydlena, pouze menšina tvoří tzv. druhé bydlení a malá část – cca do 10 % je neobyvatelná z důvodu přestavby, modernizace či změny nájemce či vlastníka.

Vybrané charakteristiky systému bydlení

(UO č. 110752-Na vozovce a UO č. 110744-Štítného)


Rok sčítání


Byty trvale

obydlené


Byty celkem

Zalidně- nost bytů: obyvatel

/byt


Obvykle bydlících

obyvatel


Trvale bydlících

obyvatel


Neobyd- lené

byty


Byty

v rodinných

domech

UO Na vozovce








1991

1473

1499

2,59


3814

26

71

2001

1421

1512

2,36


3348

91


2011

1322

1453

2,03

2781

2685

131

123

2016

1426

1509

1,81


2584

83


XX Xxxxxxxx








1991

1489

1500

2,44


3636

11

100

2001

1410

1520

2,22


3124

110


2011

1348

1460

1,96

2701

2639

112

139

2016

1433

1529

1,81


2594

96


celkem








0000

0000

0000

2,52


7450

37

171

2001

2831

3032

2,29


6472

201


0000

0000

0000

1,99

5482

5324

243

262

2016

2859

3038

1,81


5178

179



Ve vlastním řešeném území je v současnosti evidováno cca 917 obyvatel a 574 bytů, přítomných obyvatel je cca 940 (viz následující tabulku). Počet obyvatel zde dlouhodobě klesá, a to i přes stagnaci počtu obydlených bytů, což je patrné ze srovnání počtu trvale byd- lících obyvatel v intercenzálním období mezi roky 2011 a 2001. Hlavní příčinou poklesu počtu obyvatel je pokles zalidněnosti bytů, tj. pokles průměrného počtu obyvatel/byt.


Vybrané charakteristiky systému bydlení v řešeném území


Urbanistický – sčítací obvod

Obydlených domů

Bytů celkem

Evidovaných osob

Obyvatel

/byt

Trvalý pobyt

Trvalý pobyt

Obvyklý pobyt

Plocha ha

Rok sčítání

2016

2016

2016

2016

2001

2011

2011

2016

UO 110744









235

7

104

151

1,49

183

155

156

1,4

244

9

91

118

1,37

165

125

129

1,3

247 redukovaný

14

85

174

2,07

221

176

170

3,5

UO 110752









252

7

111

167

1,46

222

162

166

1,1

259

6

107

149

1,43

182

153

174

0,7

256 redukovaný

7

76

158

2,12

186

161

155

1,7

celkem řešené

území


50


574


917


1,62


1159


932


950


9,7


Z předcházejících údajů je patrná velmi nízká zalidněnost bytů (zejména ve srovnání s průměrem ČR, blížícím se v současnosti hodnotě 2,4 obyvatel na byt), podobná průměrům

na obdobných sídlištích města. Obecně platí, že zalidněnost bytů ve městech a na starších sídlištích je nižší než u menších obcí se zástavbou rodinných domů.


Příčiny poklesu velikosti zalidněnosti bytů:

a) Pokles průměrné velikostí domácností (hlavní faktor), především růst podílu jednočlenných domácností (starých osob, rozvedených osob, ale stále častěji i samostatně bydlících jednotlivců – „singles“). Ve velkých evropských městech podíl jednočlenných domácností dosahuje 50 % a dále roste, s podobným trendem je nutno uvažovat postupně i v ČR a řešeném území. I českým sídlištím "hrozí" v budoucnu situace, že každý druhý byt bude užíván pouze jednou osobou, a to ne trvale, protože část těchto osob bude mít k dispozici více než jedno bydlení.

b) Tlak na pokles soužití cenzových domácností (cenzovou domácnost je možno zjednodušeně definovat jako jednotlivce nebo domácnost, která by měla mít nárok na samostatné bydlení). Posuzování vývoje tohoto ukazatele není v současnosti jednoznačné, a je i otázkou, zda např. soužití jednočlenné a dvoučlenné domácnosti v bytě 3+1 je "nežádoucím" jevem. Soužití cenzových domácností má kromě nevýhod i své klady – např. posiluje sociální vazby ve společnosti a snižuje nároky na sociálně zdravotní služby. Pokles soužití domácností je tak spíše okrajovým faktorem, vycházející i z unikátní (aplikované pouze v ČR) konstrukce cenzových domácností, která se jeví jako překonaná a byla v posledním sčítání v r. 2011 opuštěna. Nově medializovaným trendem je soužití domácností v modelu „Mama hotel“, celkově se však jedná spíše o okrajový, nedostatečně popsaný jev, který nemůže zvrátit celkové tendence poklesu zalidněnosti bytů.

c) Růst úrovně bydlení – i po r. 1989 dochází v ČR k dalšímu růstu úrovně bydlení. Přes mnohdy opačná tvrzení roste v ČR i regionu kvalita bydlení a i ukazatele obytné plochy a celkové plochy bytů připadající na 1 obyvatele (to jednoznačně potvrdily výsledky sčítání z r. 2011). Roste i počet bytů na 1000 obyvatel (ČR v tomto základním – nepříliš přesném ukazateli dosahuje nadprůměrné evropské úrovně), „neočekávaně“ roste i rozsah druhého bydlení (ČR zde dosahuje špičkové světové úroveň). V posledních letech je tento růst založen na rozsáhlém hypotéčním financování s výraznými sociálně ekonomickými riziky (pokles cen nemovitosti, které jsou pro většinu drobných vlastníků i formou úspor na stáří). Tato rizika přenáší finanční sektor na ekonomicky stále více zatížené domácnosti, i když zde ČR „zaostává“ za zeměmi EU.

d) Vývoj sociálních dávek na bydlení (zejména příspěvku na nájemné, který v posledních letech roste v návaznosti na deregulaci nájemného) rozšiřuje vstup potencionálních nebydlících nízkopříjmových domácností do systému bydlení a vytváří novou poptávku po bydlení, po dalších bytech. Na druhé straně je tato sociální dávka podobně jako doplatek na bydlení předmětem značné kritiky z hlediska jejího nastavení a územních dopadů (ubytovny, vznik ghet).


Závěr

Charakteristiky bydlení v řešeném území jsou výrazně ovlivněny především stářím zástav- by sídliště (cca 55-60 let) a poměrně dobrou dostupností obslužných funkcí města (školskou, částečně obchodní a sportovní vybavenosti).

Řešené území vykazuje nepříznivou věkovou strukturu obyvatel, s vysokým zastoupením osob v poproduktivním věku (v některých lokalitách tvoří i více než čtvrtinu obyvatel) a ma- lým zastoupením rodin s dětmi. Index stáří překračuje mnohdy hodnotu 200, tj. na 100 dětí 0-14 let připadá více než 200 seniorů (starších 65 let); obvyklý poměr je 1 ku 1. Vzdělanostní struktura obyvatel je zde průměrná, je reálné předpokládat spíše dobrou kooperativnost a zájem obyvatel o dění v řešeném území.

V nejbližších letech je vysoce pravděpodobné další „mírnější stárnutí“ populace podobně jako na mnoha jiných sídlištích ČR, velmi mírný pokles zalidněnosti bytů a růst podílu jedno- členných domácností důchodců, ale stále častěji i jednotlivě žijících osob v produktivním vě- ku. Výraznější změna dlouhodobých vývojových tendencí je z demografických příčin, ale i z důvodu značné setrvačnosti systému bydlení v ČR, nepravděpodobná. Průměrné tržní ce- ny bytů v řešeném území ve srovnání s průměrem ČR svědčí zejména o vlastní atraktivitě bydlení a o zlepšujících se možnostech komerčních investic v oblasti bydlení do tohoto území (růstu cen bytů v posledních 2 letech).

Přesné a dostatečně široké vnímání demografických a sociálně ekonomických specifik ře- šeného území je jedním z východisek optimalizace řešeného území. Panelová sídliště před- stavují v podmínkách ČR výrazný sociální, ekonomický a technický fenomén; ještě dlouhou dobu budou velmi významným prvkem systému bydlení v městech ČR. Řešení jejich problé- mů se stává aktuálním s ohledem jak na jejich technické stárnutí, tak i na nové procesy v oblasti bydlení (např. stárnutí a vylidňování sídlišť, odchod sociálně lépe situovaných oby- vatel – rostoucí sociální diferenciace obyvatel, růst automobilizace, změny životního stylu, migrace a procesy suburbanizace v okolí měst).


D.3 Kulturní, historické a přírodní hodnoty území

V Ústředním seznamu kulturních památek Ministerstva kultury ČR nejsou v řešeném úze- mí evidovány žádné nemovité kulturní památky.

Chránit je nutno jediné výtvarné dílo v řešeném území, sousoší Rodina od Xxxxx Xxxxxxxx z r. 1966, umístěné v parkové zeleni na jižním okraji řešeného území.


Sousoší Rodina od Xxxxx Xxxxxxxx z r. 1966

Dále jsou v řešeném území čtyři stavby, které sice nejsou evidovány jako kulturní památ- ky, ale které představují v řešeném území významné architektonické hodnoty – jde o vily na ulici Dvořákově (č. 222/32, 223/34 a 266/36, parc. č. 279 st., 278 st. a 349/1 st.) a o vilu na třídě Svornosti (č. 643/31, parc. č. 708 st.); tyto vily představují původní zástavbu řešené- ho území (úřednické čtvrti). Vily č. 222/32 a 223/34 na ulici Xxxxxxxxx jsou v katastru nemo- vitostí vedeny jako bytové domy, jsou zčásti využity pro občanské vybavení (ordinace lékaře, exekutorský úřad) a jsou velmi dobře udržované, vila č. 266/36 má spíše charakter rodinného domu (v katastru nemovitostí je vedena jako objekt k bydlení), je jen zčásti obydlená a zchát- ralá, vila č. 643/31 na třídě Svornosti je v katastru nemovitostí vedena jako bytový dům, ale ve skutečnosti má charakter spíše rodinného domu, je zčásti obydlená, zčásti neobydlená a zchátralá.


Vily na xxxxx Xxxxxxxxx x. 000/00 a 223/34

Vila na xxxxx Xxxxxxxxx x. 266/36 Vila na třídě Svornosti č. 643/31


Významnější přírodní hodnoty nejsou v území zastoupeny, je zde pouze běžná vzrostlá zeleň, v přiměřeně odpovídající kvalitě.

Řešené území má ale urbanistické hodnoty – jeho jednotlivé části reprezentují tři různé urbanistické koncepce zástavby přelomu 50. a 60. let 20. století, s jasnými kompozičními principy.

Popis obytného souboru je volně citován z materiálu Olomouc – Sídliště III. pětiletky; sta- vebně historický vývoj sídliště a zhodnocení jeho urbanisticko-architektonických kvalit jako podklad pro zpracování regulačních plánů RP-10 „Sídliště Na Vozovce“, RP-22 „Sídliště Neře- dín – Nová Ulice“ (Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, listopad-prosinec 2015):

Území vymezené Foersterovou třídou, třídou Svornosti a ulicí Xxxxxxxxxx představuje první etapu výstavby sídliště III. pětiletky. V trojúhelníku daném zmíněnými komunikacemi dosud stála necelá desítka rodinných nebo nájemních domů solitérního, vilového charakteru. Prv- ním pokusem o jejich urbanistické propojení byl projekt z roku 1953, jehož autorem byl Xx- xxxx Xxxx, architekt meziválečné generace s mnoha význačnými realizacemi na území města. Aust navrhl „Sídliště na Xxxxxxxxx třídě“ v duchu socialistického realismu. Každý ze tří členi- tých bloků stavěný tradiční zděnou technologií pojal 84 bytových jednotek. Domy klasického střihu s malými okny a valbovými střechami, jež se druží do symetrické kompozice s motivem čestného dvora, dekorují místy ještě dodnes zachované decentní ornamentální motivy. Sou- středily se na rizality a orámování vstupů, zábradlí úzkých francouzských oken a květinové koše klasicky dělených oken.

Na Austovu skupinu obytných domů navázala I. etapa sídliště III. pětiletky, která počítala zhruba se 300 bytovými jednotkami; postaveno bylo 8 pěti až šestipodlažních obytných blo- ků. V domech o dvou nebo třech schodišťových sekcích bylo vždy 30 až 54 bytových jedno- tek, v konečném součtu 297 nových bytů dokončených mezi lety 1960-1961. Domy kombi- novaly lodžie, balkony a francouzská okna, která se oproti typům v některém případě objevi-

la i na štítových zdech. Prolomení průčelí budovy lodžiemi plasticky i architektonicky dotváří její vzhled. Zajímavá byla práce architektů s barevností fasád. Sídliště ještě bylo velmi vzdá- leno (a dosud tomu tak ve většině případů je) „šedi“ panelových sídlišť. Probarvené omítky střídaly několik variant kombinací ve škále od pískové (okrové) přes šedomodrou k vínově červené, vše v kultivovaných lomených tónech. Velký blok domu si držel vždy jednu barvu, pouze detaily jako naznačené poprsně oken a nátěry balkonů a rámů vchodových dveří dis- ponovaly odlišnou barevností, která oživovala celek. Jako zdroj tepla sloužila sídlišti samo- statně stojící skupinová (sektorová) kotelna při ulici Xxxxxxxxx, protože se vzhledem situo- vání sídliště nepočítalo s napojením na teplárnu města Olomouce.

Jižní část obytného souboru (jižně ulice Na Vozovce) zachovává ještě blokovou strukturu zástavby, domy jsou ve třech místech propojeny krčky, které opticky uzavírají vnitroblokový prostor. Zástavba severně ulice Na Vozovce již představuje volnou blokovou strukturu řádko- vého typu.


Zástavba na ulici Xxxxxxxxx (Austův obytný soubor) – tzv. sorela


D.4 Urbanistická koncepce

Cílem navržené urbanistické koncepce regulačního plánu je navrhnout opatření ke snížení deficitu statické dopravy v řešeném území při současném zachování kvality veřejných pro- stranství a vytvoření podmínek pro jejich kultivaci a při zachování urbanistických hodnot lo- kality, tzn.:

a) navrhnout plochy pro zvýšení kapacity parkovacích a odstavných stání

b) jednoznačně vymezit plochy dopravní (plochy komunikací a plochy pro dopravu v klidu) a plochy zeleně (veřejné – parkové zeleně a obytné zeleně)

c) stanovit podmínky pro využití ploch a staveb.

Sídliště obecně jsou obytnými útvary, které představují specifický systém zástavby s řadou odlišností vůči běžné městské zástavbě. Sídlištní zástavba nevznikla postupným vývojem, ale byla realizována jako ucelený obytný soubor, jehož základním kompozičním principem byla volná kompozice hmot. Sídliště se obecně vyznačují neurčitostí jednotlivých prostorů, identi- ta jednotlivých lokalit je definována jednotlivými solitérními stavbami, veřejná prostranství zpravidla nevytvářejí srozumitelný hierarchický systém. Tato obecná charakteristika sídlišť je však v řešeném území platná jen zčásti, zejména proto, že jde vlastně o tři samostatné, kon- cepčně odlišné obytné soubory. V podstatě bloková zástavba jižně ulice Na Vozovce vytváří jednoznačně definovaný prostor vnitrobloku – tedy polosoukromý, vnitřní prostor obytné zeleně; stejně tak mezi jednotlivými bloky bytových domů podél Foersterovy třídy jsou v podstatě jasně definované prostory obytné zeleně. Poněkud problematičtější je situace v obytném souboru v severovýchodní části řešeného území (tzv. sorela), kde jednotlivé pro- story nejsou jednoznačně vymezeny, zeleň v prostoru tzv. čestného dvora neplní svou funkci. Jednoznačně definovaný je areál Základní školy a Mateřské školy logopedické.

Závadou funkční i estetickou je bývalá kotelna a navazující stavby ve vnitrobloku v jižní části území a trafostanice ve vnitrobloku v severovýchodní části řešeného území.

Cílem řešení regulačního plánu je vytvořit v území srozumitelné funkčně odlišné celky s hierarchií veřejného a poloveřejného prostoru a zachovat původní kompoziční, funkční a prostorové vazby a poměry.

Navržené řešení regulačního plánu v severní části řešeného území stabilizuje současný stav a nepředstavuje žádný větší zásah do organizace území ani do ploch zeleně, kromě ná- vrhu změny organizace dopravy v severovýchodní části řešeného území, s cílem zvýšit kapa- citu parkovacích a odstavných ploch a zároveň zdůraznit působení a význam plochy zeleně v prostoru tzv. čestného dvora.

Poměrně radikální zásah je navržen v území jižně ulice Na Vozovce, kde se navrhuje zá- sadní změna organizace dopravy ve vnitrobloku – stavby bývalé kotelny a souvisejících sta- veb jsou navrženy k demolici a místo nich se navrhují parkovací a odstavné plochy; zároveň tím dojde k ucelení ploch obytné zeleně.

Regulační plán zachovává stávající stav objektů v hmotách a objemech a v zásadě nepři- pouští žádné nové stavby ani nástavby, s výjimkou možných nástaveb a dostaveb v areálu Základní školy a Mateřské školy logopedické a možné výstavby jednoho rodinného domu ve stabilizované ploše na severní straně ulice Na Vozovce; esteticky a funkčně problematické stavby bývalé kotelny a souvisejících staveb v jižní části řešeného území a trafostanice v severní části řešeného území jsou navrženy k odstranění (k demolici).

Regulační plán člení řešenou plochu na jednotlivé druhy pozemků a typy staveb: Pozemky:

- Pozemky dopravní infrastruktury (P)

- Pozemky veřejných prostranství – komunikace (K)

- Pozemky veřejných prostranství – parková zeleň (PZ), v podrobnějším členění na dílčí plochy PZ1 – PZ4

- Pozemky obytné zeleně (OZ)

- Pozemky staveb a zařízení občanského vybavení (OV), v podrobnějším členění na dílčí plochy OV1 a OV2

- Pozemky bytových domů (BH)

- Pozemky staveb pro bydlení (BI)

- Pozemky technického vybavení (TI).

Stavby:

- Stavby občanského vybavení (A1 a A2)

- Stavby bytových domů (B)

- Stavby pro bydlení (C, C1)

- Stavby technické infrastruktury (D)

- Stavby navržené k demolici (E1 – E6)

- Stavby navržené k přestavbě (F).

Regulační plán pro jednotlivé druhy pozemků a k nim přiřazené typy staveb stanovuje podmínky využití – hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití a plošnou a prostorovou regulaci. Obecně se ve všech druzích pozemků připouštějí stavby sítí technické infrastruktury, stavby pěších komunikací, výsadby zeleně, terénní úpravy a průlehy pro zasa- kování srážkových vod.

Pozemky veřejných prostranství – komunikace (K) zahrnují pozemky ulice Na Vozovce a ostatních obslužných komunikací s přilehlými parkovacími stáními, přilehlými plochami zeleně a přilehlými chodníky. Na těchto pozemcích se kromě uvedených funkcí připouští také umístění zpevněných ploch pro odpadové kontejnery a umístění staveb technické infrastruk- tury (např. zděných trafostanic), případně přístřešků městské hromadné dopravy. Při realizaci parkovacích stání podél komunikací se požaduje zajistit min. 10 % rozlohy vyme- zené plochy parkoviště pro vzrostlou zeleň, a to jednak pro zastínění parkovacích ploch, jed- nak pro zajištění likvidace srážkových vod ze zpevněných ploch, která musí být řešena před- nostně vsakováním.

Pozemky veřejných prostranství – parková zeleň (PZ1 – PZ4) zahrnují souvislé plochy zeleně veřejného charakteru, s nejvyššími nároky na kvalitu výsadeb a údržbu a na doplňko- vý mobiliář a drobnou architekturu. V těchto plochách se nepřipouští zřizování větších zpev- něných hřišť, pouze dětských hřišť (pískoviště, prolézačky, apod.) s co možná nejmenší rozlo- hou zpevněných ploch. Vhodné je doplnění těchto ploch vodními prvky (kašny, fontány) a vodními plochami. V závazné části jsou pro jednotlivé ucelené plochy parkové zeleně (PZ1 – PZ4) specifikovány konkrétní požadavky na koncepci a výsadby zeleně.

Pozemky obytné zeleně (OZ) zahrnují sadovnicky upravenou veřejnou zeleň a vnitroblo- kovou zeleň poloveřejného charakteru, určenou především pro každodenní rekreaci obyvatel přilehlé obytné zástavby. V těchto plochách se kromě dětských hřišť předpokládá také reali- zace větších zpevněných sportovních ploch.

Pozemky staveb a zařízení občanského vybavení (OV1 + OV2 + A1 + A2) zahrnují plochy areálu Základní školy a Mateřské školy logopedické a plochy zařízení občanského vybavení na třídě Svornosti (v současné době prodejna sportovního oblečení). Podmínky využití jsou stanoveny pro školský areál a pro zařízení občanského vybavení na třídě Svornosti samostat- ně, jednotně se pro obě zařízení stanovuje zákaz změny funkčního využití na takové využití, jehož provoz by vyvolával negativní účinky na životní prostředí nad limity uvedené v příslušných předpisech nebo vyvolával zvýšené nároky na dopravní obsluhu. Pro pozemky staveb a zařízení občanského vybavení se obecně připouští stavby chodníků, obslužných ko- munikací, parkovacích a manipulačních ploch. V areálu Základní školy a Mateřské školy logo- pedické se připouští i realizace nových staveb, přístaveb a nástaveb, s maximální výškou 13,0 m od upraveného terénu, u zařízení občanského vybavení na třídě Svornosti se připouš-

tí v omezeném rozsahu realizace přístaveb v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění provozu zařízení (schodiště, kryté vstupy, zásobovací rampy, apod.).

Pozemky a stavby bytových domů (BH + B) zahrnují pozemky bytových domů a jejich bezprostřední okolí – zeleň v okolí vstupů do domů; jde o pozemky, které neplní funkci obyt- né zeleně. Nástavby bytových domů se nepřipouštějí, s výjimkou úprav střešních konstrukcí bez možnosti vytvoření dalšího nadzemního podlaží, přístavby jsou přípustné pouze v ne- zbytně nutném rozsahu – např. kryté vstupy a schodiště, zádveří, apod. Změny funkčního využití staveb se nepřipouštějí, využití nebytových prostor pro zařízení občanského vybavení je možné pouze v případě, že budoucí provozovaná činnost nevyvolá potřebu budování par- kovacích stání. Důvodem pro tato omezení je skutečnost, že řešené území má velmi omeze- né možnosti pro zajištění odpovídajících kapacit statické dopravy, nelze v něm tedy připustit nárůst počtu bytů nebo vznik zařízení, která budou vyžadovat další parkovací kapacity.

Pozemky a stavby pro bydlení (BI + C + C1) zahrnují pozemky stávajících staveb pro byd- lení charakteru rodinných domů a pozemky bytových domů charakteru obytných vil, s oplocenými okrasnými a užitkovými zahradami, tedy s jednoznačně vymezenými soukro- mými plochami. Na těchto pozemcích se připouštějí drobné stavby, které plní funkci doplň- kovou (např. garáže, sklady zahradního nářadí, altány, apod.) a oplocení pozemků, dále se připouští využití těchto staveb nebo jejich částí pro občanské vybavení za předpokladu, že toto využití nesmí svým vzhledem a účinky na okolí narušovat obytné a životní prostředí a nesmí vyvolávat potřeby nových parkovacích míst mimo vlastní pozemek; připouští se také zvyšování počtu bytů ze předpokladu zajištění potřebných odstavných a parkovacích stání v rámci vlastního pozemku. Nepřipouští se nové stavby pro bydlení, nástavby s výjimkou úprav střešních konstrukcí bez možnosti vytvoření dalšího nadzemního podlaží, stavby pro- dejních stánků a využití pozemků jako skladištních nebo skládkových ploch; přístavby jsou přípustné do max. hodnoty součtu všech zastavěných ploch na pozemku 40 %, aby byl za- chován rozvolněný charakter původní vilové čtvrti. Pro vily č. 222/32, 223/34 a 266/36 na ulici Xxxxxxxxx a č. 643/31 na třídě Svornosti (C1), které jsou definovány jako významné z hlediska kulturních a historických hodnot, se stanovují jako nepřípustné stavební úpravy, při kterých by došlo k nepříznivým změnám stavu a vzhledu objektu – přístavby a nástavby, při úpravách fasád je nutno respektovat původní historický vzhled v detailech i materiálech.

Pozemky a stavby technické infrastruktury (T + D) – zahrnují stavbu stávající zděné trafo- stanice DTS Třída Svornosti 4 (jižně areálu školy), u níž se připouštějí pouze nezbytně nutné přístavby pro zajištění jejího provozu a pozemky navržené pro umístění nových trafostanic – pro přemístění stávajících trafostanic DTS Dvořákova 1 a DTS Dvořákova 2 do nové polohy. Přípustné využití pro tyto pozemky a stavby zahrnuje pouze technickou infrastrukturu včetně příslušných pěších komunikací a oplocení pozemku.

Stavby navržené k demolici (E1 – E6) – jde o stavbu trafostanice DTS Dvořákova 1 (ve vni- trobloku ulice Dvořákovy v severovýchodní části řešeného území) a trafostanice DTS Dvořá- kova 2 (ve vnitrobloku jižně ulice Na Vozovce), které je navrženo přemístit do nové polohy a o stavby garáží na ulici Dvořákově (ve vnitrobloku jižně ulice Na Vozovce), navržené k demolici; nepřipouštějí se žádné přístavby, nástavby ani přestavby.

Stavby navržené k přestavbě (F) – jde o stavbu bývalé kotelny na ulici Dvořákově, která je již mimo provoz a v obytném území představuje funkční a estetickou závadu. Proto je navr- žena její přestavba na nové využití – na automatizovaný parkovací objekt, při zachování stá- vajícího půdorysu, s případnými nezbytnými přesahy mimo současně zastavěnou plochu

v rozsahu max. do 10 % stávající zastavěné plochy; maximální výška stavby se stanovuje na 11 m nad upraveným terénem, což představuje cca 2/3 výšky sousedního bytového domu a umožní realizaci 4 NP garážových stání.


D.5 Koncepce zeleně

Územní plán Olomouc nevymezuje v řešeném území žádné stabilizované plochy parkové zeleně, vymezuje pouze liniovou zeleň, kterou je třeba zachovat a doplnit – liniovou zeleň podél ulice Foersterovy a na Vozovce a podél Třídy Svornosti.



Výřez z výkresu koncepce uspořádání krajiny a veřejné zeleně Územního plánu Olomouc

Současný stav zeleně v řešeném území:

- Ulice Foersterova – zeleň pěšího koridoru podél komunikace byla zřetelně založena jako doprovodná zeleň podél komunikace a současně jako dělící mezi chodníkem a otevřenými dvory domů v severní části řešeného území. V některých částech jsou vyšší keře nevhodně vysázeny příliš blízko okraji vozovky a musí být řezem upravovány, aby do ní nezasahova- ly, což snižuje efektivní formování koruny pro odclonění rušného motorového provozu. Rovněž část stromů má sice vzrostlé koruny, ale v přízemní výšce do 2 metrů jako bariéra nefungují.

- Třída Svornosti – v západní části řadové výsadby stromů, ve východní části před vstupy do bytových domů pouze trávníky bez keřů nebo stromů.

- Xxxxx Xxxxxxxxx – řadová výsadba podél vozovky, před bytovými domy jen travnaté plo- chy bez keřů.

Poznámka: zeleň podél ulice Foersterovy, Dvořákovy i třídy Svornosti je ve skutečnosti již mi- mo území řešené regulačním plánem – řešené území nezahrnuje zelené pásy ani chodníky

podél uvedených komunikací; z hlediska celkové koncepce zeleně však má pro řešené území nesporný význam.

- Ulice Na Vozovce – v části ulice řady bříz podél vozovky, jinak travnaté plochy před vstupy do domů, s minimem keřových výsadeb.

- Vnitrobloky podél Foersterovy ulice mezi třídou Svornosti a ulicí Na Vozovce – klasické víceméně uzavřené dvory s volnými travnatými plochami, případně s nezpevněnými a ne- udržovanými hřišti, výsadba stromů většinou již vzrostlá, místy s potřebou obnovy, keřové výsadby v užších pásech nebo jako stříhané živé ploty; později realizované stavební zásahy (parkoviště, stanoviště sběrných kontejnerů na odpad) již bez odpovídajících kompozič- ních výsadeb zeleně.

- Vnitrobloky podél severního konce Dvořákovy ulice – kompoziční a funkční výsadby dře- vin, s výjimkou tzv. čestného dvora, kde je pouze travnatá plocha bez jakékoliv výsadby stromů nebo keřů.

- Vnitroblok mezi ulicemi Na Vozovce, Foersterovou a Dvořákovou – výsadby jsou málo funkční nebo s malou kompoziční hodnotou – jižní okraj vnitrobloku stíněný z jihu vyso- kou budovou je navíc stíněn vzrostlými stromy, do dvora vestavěné objekty technického vybavení jsou bez izolační zeleně, ač jejich vzhled opticky hodnotu rekreace v zeleni dvorů kvalitativně silně znehodnocuje. Vyasfaltované plochy pro parkování aut jsou organizová- ny tak, že celkovou plochu tříští do menších plošek a od navazujících trávníků nejsou nijak opticky odděleny. Lepší organizací a vybouráním technických budov by bylo možné vytvo- řit souvislou zelenou plochu, jen částečně předělenou parkovišti.

- Parková plocha mezi ulicemi Dvořákovou a Foersterovou – současný stav parčíku o veli- kosti zhruba 1 600 m2 mezi obvodovými chodníky je nevyhovující; plocha je kompozičně neřešená, v podstatě pouze travnatá plocha bez vzrostlé zeleně a tedy s nízkou atraktivi- tou pro rekreační využití.

Regulační plán stanoví zásady koncepce výsadby zeleně takto:

- Pozemky veřejných prostranství – parková zeleň:

- Plocha PZ1 (parková plocha na jižním okraji řešeného území, mezi ulicemi Foerstrovou a Dvořákovou) – navrhuje se zřízení komponovaného parčíku s možností částečného vnitřního členění plochy. Nutné je výraznější oddělení od rušného provozu Foersterovy ulice, doplnění plochy o mobiliář a doplnění pěších tras v ploše; pro oddělení plochy ze- leně od Foersterovy ulice se navrhuje vybudování zdi, o výšce cca 1,5 m.

- Plocha PZ2 (plocha mezi bytovými domy a vozovkou Foersterovy ulice) – cílem návrhu je zajistit (zachovat nebo doplnit) prostorové vymezení komunikace vůči plochám obytné zeleně vnitrobloků; navrhuje se zajištění stálé izolační zeleně mezi chodníkem a vozovkou (mimo řešené území), v prostoru mezi chodníkem a obytnou zelení vni- trobloků doplnění nízkou keřovou výsadbou, případně nízkými stromy, v plochách před bytovými domy s cílem alespoň částečného zakrytí soklů budov.

- Plocha PZ3 (plocha před hlavním vstupem do areálu Základní školy a Mateřské školy logopedické) – navrhuje se plochu lépe kompozičně zvýraznit s doplněním intenzivněj- šího druhů výsadeb, včetně letničkových nebo trvalkových záhonů, dlouhé uliční fasády objektů doplnit rozčleňujícími skupinami keřů nebo solitérami s výše nasazenou koru- nou, včetně doplnění plochy o mobiliář.

- Plocha PZ4 (tzv. čestný dvůr domů na ulici Xxxxxxxxx) – navrhuje se celé řešení osově komponovat (osa kolmo na Dvořákovu ulici, procházející mezi domy č. 24 a 24a) s možností ukončení osy v nižším pohledu skupinou dřevin a s možností umístění v jejím zákrytu malé odpočivné plochy nebo malého dětského hřiště.

- Pozemky staveb a zařízení občanského vybavení:

- Plocha OV1 (areál Základní školy a Mateřské školy logopedické) – navrhuje se areál do- plnit ve vnitřních zelených plochách menšími stromy a keři s cílem přistínění budov a snížení šířeni hluku z hřišť.

- Plocha OV2 (zařízení občanského vybavení na Třídě Svornosti) – navrhuje se slepé fa- sády objektů doplnit výsadbou dřevin.

- Pozemky obytné zeleně OZ (plochy vnitrobloků) – obecně:

- tyto plochy by měly obsahovat dětská hřiště, vhodný mobiliář (lavičky, pergoly, odpad- kové koše, odpočinková místa, hrací prvky, veřejné osvětlení) a pěší stezky, dětská hřiš- tě lze oplotit nízkým oplocením

- reliéf terénu musí být upraven tak, aby srážkové vody z přilehlých zpevněných ploch měly možnost zasakovat

- v sortimentu výsadeb používat vyváženě opadavé listnaté a stálezelené dřeviny s převahou opadavých, které v mimovegetačním období se sníženou intenzitou sluneč- ního svitu a kratší délkou dne zajistí dostatečné prosvětlení ploch

- u většiny domů částečně maskovat málo atraktivní sokly domů se sklepními nebo sute- rénními okny nižší keřovou výsadbou (v dostatečném odstupu od domů)

- převaha keřových výsadeb by měla být spíše v obvodových částech jednotlivých vni- trobloků.

- Pozemky obytné zeleně OZ – plochy vnitrobloků bytových domů podél severní části ulice Foersterovy:

- dosadby a pěstování zeleně organizovat tak, aby byl zachován volnější přehledný střed v podélné ose vnitrobloků ve výšce min. do 2 metrů od země, parkovací plochy na okrajích částečně nebo přerušovaně odstínit výškově a omezeně půdorysně členitou výsadbou keřů a stromů

- u domů uzavírajících plochy zeleně ze severní a jižní strany zachovat dostatečné pro- slunění z východu a západu (omezit z těchto stran úplné zapojení korunového patra)

- keřové výsadby by měly být mimo hlavní podélné osy jednotlivých vnitrobloků.

- Pozemky veřejných prostranství – komunikace (K):

- je nutno doplnit vzrostlou nebo popínavou zelení pro možnost přistínění zaparkova- ných aut a k odclonění parkovišť od okolí; v plochách parkovišť a v jejich těsné blízkosti (do 5 m) ale není vhodné vysazovat stromy s dužnatými plody, které v době zrání padá ze stromů a s křehkými větvemi, které se při silnějším větru snadno lámou; přednostně je nutno vybírat dřeviny málo napadané savými škůdci, aby nedocházelo k odkapávání tekutin z napadených pletiv.

- při kácení dřevin, vyvolaném výstavbou nových komunikací nebo parkovacích a od- stavných stání, je nutno zajistit náhradní výsadby, aby nedošlo ke snížení podílu vzrost- lé zeleně v území.

- z hlediska bezpečnosti provozu dostatečně včas obnovovat stromořadí jako celek nebo v ucelených částech, nikoliv dosadbou jednotlivých stromů.


D.6 Koncepce dopravní infrastruktury

a) Dopravní systém řešeného území, širší dopravní vazby

Dopravní systém řešeného území sestává z pozemních komunikací pro motorovou i ne- motoristickou dopravu. Nejvyšší dopravní význam zastává ulice Foerstrova, která je v současné době rovněž průjezdním úsekem silnice I/35. Jde o místní rychlostní (sběrnou) komunikaci funkční skupiny A (B) ve čtyřpruhovém směrově nerozděleném šířkovém uspo- řádání, zajišťující vazbu na vnější síť dálnic kolem města (D35 i D46). Její trasa zároveň tvoří západní hranici řešeného území. Do ulice Foerstrovy jsou zapojeny hlavní obslužné komuni- kace řešeného území – třída Svornosti a ulice Na Vozovce, které jsou vzájemně propojeny ulicí Dvořákovou; ulice Dvořákova tvoří východní hranici řešeného území. Tyto komunikace lze považovat za obslužné (komunikace funkční skupiny C). Mají dvoupruhové směrově ne- rozdělené uspořádání, přičemž ulice Dvořákova je jednosměrná (v hlavním dopravním pro- storu jsou jízdní pruhy využívány pro parkování) ve směru třída Svornosti – Na Vozovce. Do vnitrobloků, k bytovým domům, k areálu Základní školy a Mateřské školy logopedické a k prodejně na třídě Svornosti jsou z třídy Svornosti, ulice Dvořákovy a ulice Na Vozovce přivedeny dvoupruhové i jednopruhové komunikace s obousměrným provozem, které zajiš- ťují zásobování a základní přístup k bytovým domům nebo ostatním objektům. Rozsah stáva- jícího systému tras pozemních komunikací pro motorovou dopravu uvnitř území lze považo- vat za dostatečný, odpovídající i soudobým potřebám sídliště.

Trasy pěší dopravy (chodníky a stezky pro chodce) jsou vedeny jak po obvodu sídliště, tak i vnitrobloky. Vnitřní síť pěších tras je však mnohde bez úprav pro osoby s omezenou schop- ností pohybu nebo orientace a jejich technický stav je v některých úsecích již nevyhovující (především v jižním vnitrobloku s mnoha schodišti a propojeními různých výškových úrovní). Cyklistická doprava využívá pouze společného prostoru s motorovými vozidly, přičemž ulicí Na Vozovce je vedena značená cyklistická trasa č. 6025.

Pro potřeby parkování a odstavování osobních vozidel se v řešeném území využívají jak uliční prostory, tak parkovací plochy u bytových domů nebo objektů občanského vybavení. V uličním prostoru třídy Svornosti je k dispozici cca 39 stání, ulice Dvořákova (podél hranice řešeného území) umožňuje parkování cca 105 vozidel a podél okraje ulice Na Vozovce je to- lerováno parkování cca 34 vozidel. Ve vnitroblocích je k dispozici dalších cca 137 stání na zpevněných i provizorních samostatných parkovacích plochách (cca 116 ve dvou vni- troblocích mezi třídou Svornosti a ulicí Na Vozovce – severní a severovýchodní vnitroblok bytových domů, a cca 21 stání ve vnitrobloku jižně ulice Na Vozovce). V řešeném území bylo rovněž zjištěno cca 6 řadových garážových stání ve dvou garážových objektech a dvě samo- statné garáže na pozemcích rodinných domů. Trendem statické dopravy jsou zvyšující se nároky na parkování a odstavování vozidel obyvatel bytových domů. Ty však vzhledem k malé ploše řešeného území nelze řešit návrhem parkovacích zařízení přímo v něm, je tedy nutno přistoupit ke stavebním úpravám komunikací, které by umožnily zvýšit nabídku parko-

vacích míst a zároveň by zajistily bezpečnější pohyb chodců, a to zejména ve vazbě na areál Základní školy a Mateřské školy logopedické.

Celkové zhodnocení dopravní infrastruktury v území lze shrnout do několika hlavních pro- blémových bodů. Za problematické prvky jsou považovány:

- Uspořádání a organizace provozu na ulici Na Vozovce. Z tohoto pohledu lze za problé- mové označit stávající uspořádání uličního prostoru, v rámci kterého je umožněno podél- né parkování, avšak bez zřejmého vymezení jednotlivých parkovacích stání. Tato nejedno- značnost pak svádí řidiče k parkování v prostorech křižovatek, případně před vyústěním chodníků a omezuje provoz vozidel a cyklistů.

- Uspořádání a technický stav vnitřních komunikací ve vnitrobloku jižně ulice Na Vozovce. Ve vnitrobloku jsou vedeny jak komunikace pro pěší, tak pro i motorovou dopravu. Stav obou typů komunikací je však již nevyhovující, komunikace pro motorovou dopravu jsou navíc využívány pro tolerované parkování v uličním prostoru, což výrazně omezuje přístup k bytovým domům. Ve vnitrobloku je u objektů technické vybavenosti vybudována provi- zorní parkovací plocha.

- Uspořádání a technický stav vnitřních komunikací ve vnitrobloku přiléhajícímu k severní části ulice Dvořákovy. V tomto vnitrobloku jsou vybudovány komunikace pro smíšený provoz motorové a pěší dopravy. Jejich stavebně technický stav i šířkové uspořádání je však neuspokojivé a nevyhovující soudobým normovým požadavkům. Osobní vozidla par- kují v obtížně definovatelných uličních prostorech, v mnoha případech i na přilehlé zeleni nebo přímo při vstupech k bytovým domům.

- Pěší propojení severního a jižního vnitrobloku. V současné době je toto páteřní propoje- ní realizováno prostřednictvím stezky šířky cca 1,5 m, přičemž v lokalitě lze předpokládat zvýšený pohyb chodců (v území se nachází areál Základní školy a Mateřské školy logope- dické a objekt občanské vybavenosti).

- Nároky na parkovací a odstavné plochy. Kapacita stávajících parkovacích a odstavných stání neodpovídá současným potřebám provozu a stupni automobilizace. Nevyhovující je rovněž stavebně-technické uspořádání parkovacích stání (chybí zcela v ulici Na Vozovce, parkovací stání a parkovací plochy ve vnitroblocích nejsou vymezena).

Souhrn výše uvedených problémových prvků zároveň vytváří osnovu řešení (nebo také koncepci), která je popsána v následujících kapitolách. Tato koncepce musí rovněž respekto- vat koncepci dopravy stanovenou Územním plánem Olomouc. Územní plán v řešeném území vymezuje v ulici Na Vozovce tzv. koridor cyklistické dopravy (pozn.: tyto koridory vymezuje územní plán i v ulici Foerstrově a třídě Svornosti, ty se však nacházejí již za hranicemi řeše- ného území). Koridorem cyklistické dopravy se rozumí dostatečný prostor pro cyklistickou dopravu v celém uličním prostoru v plochách dopravní infrastruktury a plochách veřejných prostranství. Mimo plochy dopravní infrastruktury a plochy veřejných prostranství se tímto stanovuje šířkový parametr uváděný od osy prvku na obě strany (šířka 10 m). Stávající využití pozemků v koridorech cyklistické dopravy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil využití pro cyklistickou dopravu. Při realizaci dopravní infrastruktury liniového charakteru je nutné vytvořit odpovídající prostor pro pohyb cyklistů v profilu ko- munikace nebo v souběhu s ní, případně i kolmo na ni bez bariérového efektu. Cyklistickou komunikaci lze umisťovat v hlavním dopravním prostoru. Koridor je v územním plánu vyme- zen pod označením DC-01.

b) Návrh úprav a komplexní zdůvodnění navrženého řešení na síti pozemních komunikací pro motorovou dopravu

Dopravní řešení regulačního plánu se v řešeném území zaměřuje především na stabilizaci vybraných tras pozemních komunikací a jejich případné doplnění a na odstranění problémo- vých prvků v dopravní síti. Koncepčně jsou navrženy:

• Úpravy šířkového uspořádání stávajících komunikací. Tyto návrhy jsou vedeny snahou

o zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy a pěšího provozu a zvýšení estetické úrovně komunikací použitím odpovídajících materiálů a výsadbou zeleně.

Při návrhu úprav jsou respektovány příslušné oborové normy (ČSN 73 6101, ČSN 73 6110, ČSN 73 6102, ČSN 73 6056) a právní předpisy (především zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Zvolené parametry komunikací, použité v dopravním řešení regulačního plánu, je však nutno uvažovat pouze jako směrné (ideové). Prokazují prostorové možnosti uvažované- ho řešení v intencích zobrazovací schopnosti a přesnosti mapového podkladu (katastrální mapy a výškového podkladu ZABAGED®). V podrobnější dokumentaci lze užít i přiměřeně odlišných normových hodnot (u šířkového uspořádání jízdních pruhů, parkovacích stání chodníků atd. je však doporučena odchylka + / - 0,25 m). Pro tyto potřeby jsou v závazné části regulačního plánu stanoveny minimální přípustné parametry komunikační sítě. Nejvyšší návrhová rychlost, která je určujícím parametrem pro ostatní návrhové prvky komunikací, je jednotně pro celé řešené území stanovena v hodnotě 30 km/h (případně nižší pro méně vý- znamné obslužné komunikace ve vnitroblocích). Veškeré záměry budou dále podrobnější dokumentací řešeny v souladu s vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Hlavní ideou doporučeného materiálového řešení je rozlišit v barvě a struktuře povrchu jednotlivé zpevněné plochy podle jejich dopravních funkcí. Tím bude usnadněna orientace pro řidiče i chodce a zvýší se i estetická kvalita prostředí. Zásady materiálového řešení lze shrnout do několika bodů: vozovky z asfaltobetonu nebo dlažby bez bližší specifikace (prefe- rováno na uslepených komunikacích k bytovým domům), parkovací stání z dlažby (doporu- čeny odstíny šedé, kombinované s červenou), chodníky a pojízdné chodníky z dlažby bez bliž- ší specifikace. Konstrukce nových zpevněných ploch budou navrženy v souladu s technickými podmínkami TP170 „Navrhování vozovek pozemních komunikací”, schválenými MD ČR – OPK pod č.j. 517/04-120-RS/1, včetně Dodatku TP170 schváleného MD ČR – OSI pod č.j. 682/10- 910-IPK/1 s účinností od 1. 9. 2010, za předpokladu dodržení standardních návrhových pod- mínek. Tyto podmínky, jako např. únosnost zemní pláně, namrzavost, vodní režim a další, je nutno ověřit in situ, a to příslušnými zkouškami.

Nedílnou součástí navrhovaných komunikací budou zařízení na odvádění dešťových vod z ploch komunikací. Primárně bude odvodnění zajištěno podélným a příčným sklonem k ulič- ním vpustím (dešťové kanalizace) či odvodňovacím žlabům, pokud budou navrhovány. Po prověření možností území, daných vodním režimem, je také doporučeno prověřit návrhy alternativních odvodňovacích zařízení k dešťové kanalizaci. Jde např. o zasakovací průlehy a rýhy v území nebo podpovrchové retenční nádrže, které mohou být umisťovány v přilehlých zelených plochách a které budou zachytávat dešťovou vodu v území. Tento typ odvodnění lze realizovat například u obslužných komunikací, vedených podél bytových domů k areálu školy, kde lze vsakovací průlehy realizovat ve snížených vnitroblokových plochách

zeleně. Tato zařízení je navíc možné umístit i pod parkovacími plochami. Dále bude na navr- hovaných komunikací ve smyslu příslušných předpisů zajištěno jejich řádné veřejné osvětle- ní. Umístění jednotlivých zařízení musí být provedeno podle závazné normy ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (závazné v rozsahu působnosti Ministerstva dopravy České republiky).

Navrženo je:

- Komplexní přestavba ulice Na Vozovce, včetně koridoru cyklistické dopravy

Základním podkladem pro přestavbu ulice Na Vozovce je dokumentace pro stavební po- volení „Ulice Na Vozovce a Xxxxxxxxx - zklidnění na zónu 30“, zpracovanou Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy (12/2016). Regulační plán tento podklad respektuje a návrh komplexní přestavby stávajícího uličního prostoru přebírá. V jeho rámci je navrže- na úprava prostoru místní komunikace s nově vymezenými parkovací zálivy pro podélná stání (celkem 40 míst), úpravou zelených pásů a přiléhajících chodníků. V uličním prostoru jsou také vymezeny koridory cyklistické dopravy, a to prostřednictvím cyklopiktogramů umístěných na vozovce, vyznačujících optimální průjezd jízdních kol ve vozovce. Navržené řešení tak respektuje Územní plán, který navrhuje uliční prostor ulice Na Vozovce upravit pro potřeby cyklistické dopravy (veřejně prospěšná stavba – koridor cyklistické dopravy DC-01). Šířkové uspořádání je navrženo dle zásad ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), s přihlédnutím k ČSN 73 6056 (Odstavné a parkovací plochy silničních vozi- del).

Přestavba ul. Na Vozovce je regulačním plánem zařazena mezi veřejně prospěšné stavby, její plošné vymezení zahrnuje uliční prostor ulice Na Vozovce.

- Přestavba vnitřních komunikací ve vnitrobloku jižně ulice Na Vozovce

Ve vnitrobloku je navrženo upravit přístupovou komunikaci z ulice Na Vozovce na dvou- pruhovou kategorii s chodníkem a parkovacím pásem o kapacitě cca 15 stání. Tato komu- nikace bude zpřístupňovat objekt bývalé kotelny, který je regulačním plánem navržen k přestavbě na garáže s automatizovaným systém parkování.

Součástí úprav je i přebudování systému vnitřních komunikací pro chodce s doplněním nových tras mezi vnitroblokem a ulicí Xxxxxxxxxx. Stávající chodníky je navrženo šířkově homogenizovat v normových parametrech, přičemž podél bytových domů a podél navr- ženého parkovacího objektu jsou vesměs chodníky uvažovány v šířce 3 m, umožňující i ojedinělý pojezd vozidel (pojížděný chodník).

Navržené řešení zlepší prostupnost lokality pro pěší ve směru Dvořákova – Foerstrova a zvýší nabídku parkovacích stání pro obyvatele této části řešeného území. Nové chodníky (např. podél bytových domů č. 35 a 37) jsou trasovány ve stopách stávajících nezpevně- ných pěšin nebo stávajících komunikací (k bytovým domům č. 10 a 12).

- Přestavba vnitřních komunikací v severovýchodním vnitrobloku (vnitroblok přiléhající k ulici Dvořákově)

Primárním důvodem úprav komunikací v této části řešeného území je jejich nevyhovující stav. Navržené komunikace přiměřeně respektují polohy stávajících zpevněných i nezpev- něných tras. Ve vnitrobloku je především navrženo upravit přístupovou komunikaci z ulice Dvořákovy, která tvoří hlavní dopravní přístup do lokality, na dvoupruhový typ s chodníkem. Před zelenou plochou před bytovými domy č. 22a, 24, 24a a 26a je komuni-

kace rozvětvena na přístupovou komunikaci k severní části vnitrobloku (k bytovým do- mům č. 18, 20, 22 a 29) a k jeho jižní části (k bytovým domům č. 26, 28, 30 a 30a).

Přístupovou komunikaci k severní části vnitrobloku je navrženo prodloužit k bytovým do- mům, přičemž tento záměr vyžaduje přemístění stávající zděné trafostanice – DTS Nová Ulice, Xxxxxxxxx 1 (zděná trafostanice je, vzhledem k její blízkosti k bytovým domů a je- jím parametrům, považována za urbanistickou i estetickou závadu v území). Jižní komuni- kace je navržena jako jednopruhová jednosměrná se zapojením do ulice Dvořákovy, a to prostřednictvím stávající komunikace vedené podél domů č. 32 a 34. Podél těchto komu- nikací je pak navrženo realizovat kolmá nebo šikmá stání (celkem cca 28 stání). Za byto- vými domy č. 22a, 24, 24a a 26a je ponechán stávající stav (nezpevněné komunikace zpří- stupňující zadní trakty těchto domů, s možností odstavování vozidel na nezpevněných plochách).

Součástí úprav je i přebudování systému vnitřních komunikací pro chodce. Ty jsou šířkově homogenizovány v normových parametrech, přičemž podél bytových domů jsou vesměs chodníky uvažovány v šířce 3 m. Prostor před bytovými domy č. 22a, 24, 24a a 26a bude přístupný pouze pro pěší dopravu. Chodníky a pěší plochy by měly být navrženy s kon- strukcí umožňující i ojedinělý pojezd vozidel (pojížděný chodník).

- Dostavba vnitřních komunikací v severním vnitrobloku (vnitroblok mezi třídou Svornosti a ulicí Na Vozovce)

Dostavba komunikací se v tzv. severním vnitrobloku týká pouze obslužné komunikace po- dél bytových domů č. 30, 32 a 34, jejíž soudobé parametry jsou, i s ohledem na provedené rekonstrukce okolních komunikací, nevyhovující. Navrženo je realizovat jednopruhovou obousměrnou komunikaci s parkovacím pásem pro šikmá stání (cca 16 míst).

Pro všechny výše uvedené úpravy a návrhy jsou regulačním plánem vymezeny pozemky ve- řejných prostranství – komunikace (K).


• Úpravy systému parkování a odstavování vozidel

Problematika parkování a odstavování vozidel je řešena doplněním parkovacích kapacit dle následujících zásad:

- využít části zbytkových ploch pro doplnění kapacit odstavných stání na terénu a respekto- vat v maximální míře stávající plochy zeleně a plochy odpočinkové

- samostatné kapacitní parkovací plochy na terénu budou realizovány pouze výjimečně (vzhledem k již tak husté zastavěnosti sídliště), preferováno je rozšiřování stávajících par- kovacích ploch

- regulovat zbytné a nevhodné parkování a změnit organizaci dopravy v území s drobnými stavebními úpravami umožňující plné využití stávajících kapacit v území (jde však o orga- nizační záležitosti nad rámec řešení regulačního územního plánu).

Bilance odstavných míst je provedena dle metodiky ČSN 73 6110. Tato metodika určuje jako hlavní kritérium pro odhad počtu parkovacích stání počet bytů v bytových domech. Stu- peň automobilizace, pro který je bilance provedena, je 1:2,5. V bezprostřední blízkosti hranic řešeného území se nacházejí zastávky autobusové dopravy (jejich polohy jsou vyznačeny v grafické části regulačního plánu). Z frekvence spojů a docházkové vzdálenosti na tyto za- stávky lze usuzovat na dobrou kvalitou úrovně dostupnosti území (dle metodiky), což v pří-

padě Olomouce (města nad 50 000 obyvatel) a řešené lokality (mimo centrum města) umož- ňuje uplatnění redukčního součinitele pro parkování (nikoli odstavování) v hodnotě 0,6.

Stávající kapacita odstavných parkovacích stání pro obyvatele bytových domů v řešeném území a jeho nejbližším okolí (podél ulice Dvořákovy a třídy Svornosti) je cca 320 míst. Tren- dem statické dopravy jsou zvyšující se nároky na parkování a odstavování vozidel obyvatel bytových domů. Pokrytí těchto nároků však neúměrně zvyšuje tlak na volné plochy v sídlišti, což je nežádoucí z hlediska zastoupení zeleně a ostatních pobytových a odpočinkových ploch. Z tohoto důvodu byly zvoleny výše uvedené zásady pro doplnění parkovacích kapacit, které jsou při návrhu řešení respektovány.

Potřebný počet odstavných stání je v rámci uvažovaného stupně automobilizace 1 : 2,5 574 míst, a to podle počtu bytů v řešeném území (standardní ukazatel dle ČSN 73 6110). Podle počtu bydlících obyvatel v r. 2011 je to pak 464 stání (alternativní ukazatel). Dispro- porce mezi oběma údaji je způsobena zejména nízkým počtem obyvatel na byt (cca 1,62 dle demografického průzkumu). Je však nutno zdůraznit, že potřebný počet odstavných a parko- vacích stání podle této normy se stanovuje pouze pro potřeby rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení. Pro potřeby zpracování územně plánovací dokumentace nebo územ- ně plánovacích podkladů se tento výpočet použije především pro zjištění stavu a případných disproporcí v průzkumech a rozborech a stanovení nároků na počet odstavných a parkovacích stání v plochách, u nichž se nepředpokládá změna účelu ani intenzity využití. Z provedeného rozboru však vyplývá, že rozdíl mezi uvažovanou potřebou odstavných stání a jejich nabídkou v území je 253 míst podle standardního ukazatele, resp. 110 stání podle ukazatele alternativního.

Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem v sídlišti a s přihlédnutím ke stanove- ným zásadám (viz výše), jsou nové parkovací kapacity navrhovány především v rámci přesta- veb komunikací, v jižním vnitrobloku je pak na půdorysu bývalé kotelny (č. 44a) navrženo realizovat automatizovaný parkovací objekt o kapacitě cca 20 stání/podlaží. Přístup k tomuto objektu bude zajištěn prostřednictvím slepé komunikace, zapojené do ul. Na Vozovce (tuto komunikaci je navrženo šířkově upravit). Počet podlaží parkovacího objektu lze uvažovat max. 5 (výška 11 m), a to s ohledem možné zastínění sousedního domu č. 44. Výška podlaží parkovacího systému je pak např. u systémů Wöhr cca 2 m.

Navrženými úpravami je dosaženo celkového počtu 335 stání, bez započítání parkovacího objektu. S využitím maximálního počtu podlaží u tohoto systému lze uvažovat až s 435 místy, což vzhledem ke stávajícímu stavu znamená navýšení o 115 stání (cca 36 %). Se započítáním stávajících parkovacích stání v bezprostřední blízkosti řešeného území bude zajištěno napl- nění uvažované potřebné kapacity (574/464 stání) z cca 76 %, resp. 94 % (dle použitého uka- zatele).

S ohledem na současnou vysokou hustotu zastavění sídlištního typu v celé lokalitě a napl- nění stávajících i navržených komunikačních ploch parkujícími vozidly na maximum, je navr- žené částečné pokrytí deficitu považováno v rámci prostorových možností řešeného území za uspokojivé. Nové parkovací a odstavné kapacity je tak také nutno hledat mimo vlastní vymezené území, avšak v přijatelných docházkových vzdálenostech od bytových domů, které podle ČSN 73 6110 činí pro odstavování až 500 m.

Pozn.: Při realizaci parkovacích stání podél komunikací se požaduje zajistit min. 10 % rozlohy vymezené plochy parkoviště pro zeleň, a to jednak pro zastínění parkovacích ploch, jednak

pro zajištění likvidace srážkových vod ze zpevněných ploch, která musí být řešena přednost- ně vsakováním.


c) Návrh úprav a komplexní zdůvodnění navrženého řešení na síti nemotoristických komu- nikací

Za nemotoristické komunikace jsou v regulačním plánu považovány především samostat- né stezky pro chodce, event. pro cyklisty. Chodníky podél komunikací, které jsou vybudová- ny podél většiny významnějších místních komunikací, jsou považovány za jejich součást (jde o vybavení přidruženého dopravního prostoru). Pod ulicí Foerstrovou je v blízkosti křižovatky s ulicí Na Vozovce vybudován podchod. Samostatné stezky pro cyklisty nejsou řešeným úze- mím vedeny, ulicí Na Vozovce je však vedena značená cykloturistická trasa (č. 6025 Bouzov – Slavětín – Náměšť – Olomouc).

Dopravní řešení regulačního plánu obecně navrhuje na všech místních komunikacích v řešeném pro bezkolizní pohyb chodců preferovat oddělení pěší dopravy a dopravy vozidlo- vé a prosazovat opatření pro zvýšení bezpečnosti tohoto druhu dopravy. Regulační plán na- vrhuje:

- pěší propojení obslužné komunikace podél bytových domů č. 30, 32 a 34 s ulicí Fo- erstrovou,

- pěší propojení od bytových domů č. 46, 48 a 50 k ulici Foerstrově,

- úpravu systému pěších komunikací v severovýchodním vnitrobloku s novým propoje- ním k třídě Svornosti,

- úpravu pěšího propojení severního vnitrobloku s ulicí Na Vozovce,

- přestavbu chodníků v rámci úprav uličního prostoru ulice Na Vozovce a vymezení kori- doru cyklistické dopravy v hlavním dopravním prostoru prostřednictvím cyklopikto- gramů umístěných na vozovce, vyznačující optimální průjezd jízdních kol ve vozovce (navržené řešení respektuje Územní plán, který navrhuje uliční prostor ulice Na Vozov- ce upravit pro potřeby cyklistické dopravy a pro tyto potřeby vymezuje veřejně pro- spěšnou stavbu DC-01).

- úpravu systému pěších komunikací v jižním vnitrobloku s novými pěšími propojeními k ulici Xxxxxxxxx.

Navržená opatření na sítí komunikací pro chodce umožní komfortnější přístup k bytovým domům a zlepší pohyb pěších v rámci sídliště.


d) Ostatní druhy dopravy

Za ostatní druhy dopravy je považována např. hromadná doprava, doprava letecká, vodní apod. Zařízení letecké ani vodní dopravy se v řešeném území nevyskytují. Z hlediska hro- madné dopravy lze konstatovat, že pokrytí území a zajištění odpovídající kvality dostupnosti lokality obytné zástavby prostředky hromadné dopravy je na velice dobré úrovni. Ulicí Fo- erstrovou a třídou Svornosti jsou vedeny linky autobusové hromadné dopravy. Autobusové zastávky jsou umístěny za západní a severní hranicí řešeného území (zastávka Foerstrova, pošta na ulici Foerstrově v blízkosti křižovatky s ulicí Na Vozovce a zastávka Svornosti na třídě Svornosti).

D.7 Koncepce technické infrastruktury

V řešené ploše jsou vybudovány veškeré sítě technické infrastruktury v dostatečných di- menzích a kapacitách. Stávající sítě technické infrastruktury v řešené ploše jsou stabilizova- né, regulační plán nové trasy sítí nenavrhuje. Nezbytné přeložky sítí, zvyšování jejich kapacity a dimenzí jsou přípustné ve všech typech pozemků v řešené ploše, přednostně by však měly být vedeny v pozemcích veřejných prostranství – komunikacích (K). Vedení sítí technické infrastruktury v jiných pozemcích se připouští pouze v nezbytných případech, a to pokud možno v trasách chodníků nebo souběžně s nimi. Vedení sítí technické infrastruktury je nut- no koordinovat s výsadbami liniové zeleně, aby nedocházelo k jejímu narušení.

Případné přeložky stávajících sítí nebo stavby nových sítí musí být provedeny v souladu s platnou ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, včetně Změny Z1 (01/1996), Změny Z2 (01/1998), Změny Z3 (08/1999) a Změny Z4 (07/2003), viz kapitoly 2, 3 a Přílohu C a v případě realizace sdružených tras musí být jejich uložení také v souladu ČSN

73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení, včetně Změny Z1 (01/1998).

Při veškerých stavebních činnostech v řešeném území je nutno respektovat ochranná pásma sítí a zařízení technické infrastruktury a při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto zařízení.


Výřez z výkresu Koncepce technické infrastruktury Územního plánu Olomouc


a) Zásobování pitnou vodou

Město Olomouc je zásobeno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Olomouc, resp. jeho podskupiny Olomouc. Hlavními řídícími vodojemy, ze kterých je zásobována převážná část města, jsou zemní vodojem Křelov (NTP) – 2x5000 m3 a zemní vodojem Droždín (NTP) 5x5000 m3. Okrajem řešeného území, ulicí Dvořákovou, prochází vodovodní řad hlavní DN 500, ostatní vodovodní řady v řešeném území jsou uliční řady v dimenzích DN 80 – DN

250; jejich konfigurace, dimenze i tlakové podmínky jsou vyhovující, regulačním plánem se do jejich tras nezasahuje.


b) Likvidace odpadních vod

Likvidace odpadních vod na území města Olomouce je zajištěna převážně jednotnou kana- lizací, zakončenou v centrální kanalizační čistírně odpadních vod Nové Sady. Řešeným úze- mím, v trase ulice Na Vozovce, prochází významná kanalizační stoka DN 1000, která se v prostoru křižovatky s ulicí Dvořákovou mění na DN 1500 a následně se v trase třídy Svobo- dy napojuje do hlavní kanalizační stoky. Další významná kanalizační stoka (DN 1800) je vede- na v trase třídy Svornosti, již mimo řešené území. Na uvedené významné kanalizační stoky jsou napojeny jednotlivé uliční kanalizační řady řešeného území, v dimenzích DN 300 – 600. Konfigurace i dimenze stávající kanalizace je vyhovující.

Srážkové vody ze zpevněných ploch je nutno přednostně likvidovat vsakováním pomocí vhodných terénních úprav a zasakovacích průlehů, případně jejich zadržováním v retenčních nádržích (povrchových nebo podzemních) a regulovaným odváděním do kanalizace.


c) Zásobování elektrickou energií

V řešeném území jsou provozována distribuční kabelová vedení vysokého napětí 22kV z rozvoden 110/22 kV Hodolany a Olomouc, sever. Z této distribuční soustavy jsou napojeni jak významnější odběratelé elektrické energie s vlastními elektrickými transformačními sta- nicemi 22/0,4 kV, tak distribuční transformační stanice 22/0,4 kV provozovatele sítě. Roz- vodná síť je provedena zemními kabely ANKTOYPV, AXEKVCEY, případně AYKY různých di- menzí (viz grafickou část). Trasy vedení VN jsou v řešeném území považovány za stabilizované. Realizací dopravních staveb navržených v řešeném území však budou do- tčeny i některé trasy kabelových vedení. Nové trasy elektrických sítí budou v případě potřeby vedeny přednostně v pozemcích veřejných prostranství – komunikací (K) nebo a pozemcích dopravní infrastruktury (P). V ostatních pozemcích budou koridory elektrických sítí vedeny pouze v nezbytném případě (např. v obtížných podmínkách, tedy takových, kde by použití vedení v jiné trase vyžadovalo neúměrně zvýšené náklady (zemní práce, demolice atd.). Roz- vody VN, pokud budou navrhovány např. v souvislosti s úpravami uličních prostorů, budou v řešeném území realizovány výhradně jako zemní kabelová vedení.

Přímo v řešeném území se nacházejí tři distribuční trafostanice (dále jen DTS). Jde o DTS 4024 Nová Ulice – Dvořákova 1 (400 kVA), DTS 4017 Nová Ulice – Třída Svornosti 4 (400 kVA) a DTS 4025 Nová Ulice – Dvořákova 2 (400 kVA). Jde o betonové kompaktní trafostanice, které však svým stavebním uspořádáním (půdorysnými a výškovými rozměry) působí v sídlišti rušivě a lze je považovat za urbanistickou závadu.

Stávající betonová trafostanice Xxxxxxxxx 0


Výkon stávajících trafostanic je považo- ván za dostatečný. V případě deficitu je přípustné stávající trafostanice výkono- vě posílit provedením výměny za vý- konnější typ.

Z těchto trafostanic je v řešeném území napájena distribuční soustava 0,4 kV (NN), která zajišťuje dodávky k malým (byty, rodinné domy) a středním odbě- ratelům elektrické energie (občanská vybavenost). Rozvodná síť NN je prove-


Týká se to DTS Xxxxxxxxx 1 v severový- chodní části území a DTS Dvořákova 2 v jižním vnitrobloku. Jejich polohy je navrženo v souvislosti s úpravou komu- nikací přemístit a nahradit je méně roz- měrnými kompaktními typy, které v území nebudou působit rušivým do- jmem. Nové trafostanice budou umístě- ny poblíž komunikací pro motorovou dopravu (viz grafickou část).


Příklad kompaktní betonové trafostanice

dena zemními kabely AYKY a AKP různých dimenzí. Rozvody NN, pokud budou navrhovány např. v souvislosti s úpravami uličních prostorů, budou realizovány výhradně jako zemní ka- belová vedení.


d) Zásobování plynem

Řešené území je zásobováno plynem z distribučních středotlakých nízkotlakých (NTL) ply- novodů. Z nízkotlaké sítě je napojena převážná část odběratelů v řešeném území.

Místní plynovodní nízkotlaká síť (městská) bude po dobu životnosti udržována ve stávají- cích dimenzích, které zcela vyhovují výhledovým potřebám města, a nebude dále rozšiřová- na. Obnova nízkotlakých plynovodů bude prováděna z trubek lPE (v odpovídajících dimen- xxxx). V případě potřeby, např. z důvodu kolizí s navrhovanými dopravními záměry, budou nové uliční plynovody realizovány oprávněnou organizací v souladu s podmínkami přísluš- ných ČSN a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích (např. do pro- storů komunikací mimo vozovku, tedy do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů).


e) Zásobování teplem

Podle způsobu vytápění je možno řešené území rozdělit na oblasti s centralizovaným zá- sobováním teplem (CZT) a decentralizovaným zásobováním teplem. Centralizované zásobo- vání zajišťují společnosti OLTERM a Veolia Energie ČR a.s., které dodávají tepelnou energii domácnostem v bytových domech a objektům občanské vybavenosti. Řešeným území jsou

vedeny podzemní horkovody společností Veolia Energie ČR a.s., které jsou vyvedeny z hlavních kotelen na území města – z Teplárny Olomouc (TOL) na ulici Tovární s výkonem 213,4 MW a ze Špičkové výtopny (ŠVOL) v Hodolanech s výkonem 151,50 MW. Tyto primární sítě jsou územím vedeny v uličních prostorech třídy Svornosti a ulice Na Vozovce, mimo ře- šenou lokalitu pak v prostoru ulice Dvořákovy. Sekundární sítě pak zajišťují dodávku tepla do vnitrobloků bytových domů k jednotlivým odběratelům.

Stávající teplárenská zařízení a trasy jsou v řešeném území považovány za stabilizované. Centralizované zásobování teplem v řešeném území bude zachováno minimálně ve stávají- cím rozsahu.


f) Spoje

Řešeným územím jsou vedeny telekomunikační kabely zejména ve stávajících uličních prostorech, podél stezek a také přístupových chodníků k bytovým domům. Dálkový optický kabel je veden jižním cípem řešeného území. Nad řešeným územím dále prochází trasa radi- oreléového spoje společnosti Telefónica O2 (jejich omezení se vzhledem k výškové hladině stávajících objektů nepředpokládá).

Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu pevné sítě budou řešeny na volné kapa- citě digitální ústředny HOST Olomouc. Její kapacita i kapacita vzdálených účastnických jedno- tek RSU operátora Telefónica O2 Czech Republic, a. s., je však dostatečná. Nové datové a telekomunikační sítě, případně úpravy tras stávajících sítí v lokalitě, budou řešeny v ulič- ních prostorech. Jejich napojení se předpokládá ze stávajících telekomunikačních kabelů ve- dených podél stávajících přístupových komunikací. Trasy těchto vedení však nejsou předmě- tem řešení regulačního plánu.


g) Likvidace komunálního odpadu

V severozápadní části řešeného území jsou vybudovány řádné plochy pro odpadové kon- tejnery – pro obytnou zástavbu podél ulice Foersterovy. Ve zbývající části řešeného území plochy pro ukládání odpadů nejsou stavebně vymezeny a kontejnery jsou umístěny nahodile v území, kde mnohdy představují estetickou závadu.


Xxxxxx pro odpadové kontejnery

V grafické části regulačního plánu nejsou konkrétní plochy pro odpadové kontejnery vy- mezeny, jejich realizace je přípustná nebo podmíněně přípustná ve všech druzích pozemků s výjimkou pozemků veřejných prostranství – parkové zeleně (PZ). Prostory pro ukládání do- movního odpadu na veřejně přístupných pozemcích musí být řešeny jako zpevněné plochy s možným ohrazením do výšky max. 1,4 m, jednotného vzhledu; v pozemcích veřejných pro- stranství – komunikací (K) se požaduje jejich umístění mezi komunikaci a chodník, mimo po- hledově exponované polohy.


D.8 Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření, vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo

Územní plán Olomouc vymezuje v řešeném území pouze jednu veřejně prospěšnou stav- bu – koridor cyklistické dopravy DC-01, který prochází ulicí Na Vozovce (koridory cyklistické dopravy vedené v ulici Foersterově a Třídě Svornosti) jsou již mimo řešené území.


Výřez z výkresu Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace Územního plánu Olomouc

Regulační plán tedy v souladu s Územním plánem Olomouc vymezuje pouze jedinou veřej- ně prospěšnou stavbu, a to komplexní přestavbu ulice Na Vozovce včetně koridoru cyklistic- ké dopravy DC-01. Veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bez- pečnosti státu ani veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo podle § 101 stavebního zákona, se regulačním plánem nevymezují; všechny navržené stavby dopravní infrastruktury a navržená veřejný prostranství jsou vymezena na pozemcích Statutárního města Olomouc, a proto není důvod uplatnit požadavek na vy- vlastnění nebo na předkupní právo.

Dále regulační plán vymezuje pozemky pro asanaci (A-01 až A-06) – jde o pozemky staveb technického vybavení a garáží, které regulační plán navrhuje k odstranění (demolici), jednak v souvislosti s navrženým dopravním řešením, jednak z důvodu, že jde o stavby, které před- stavují v území funkční a estetickou závadu a omezují možnosti využití vnitrobloků.

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ

NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Regulační plán nezasahuje do zemědělského půdního fondu ani do pozemků určených k plnění funkcí lesa.


F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Požadavek na vyhodnocení vlivů navrženého řešení na udržitelný rozvoj území ani na vy- hodnocení vlivů na životní prostředí nebyl uplatněn.


G. VYHODNOCENÍ SOULADU REGULAČNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ

Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) v § 18 a 19.

Z cílů územního plánování je ve vztahu k řešení regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vo- zovce – Xxxxxxxxx nutno zdůraznit především odst. 2 § 18, který stanovuje, že územní plá- nování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území komplexním řešením účelného vyu- žití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřej- ných a soukromých zájmů na rozvoji území.

Z úkolů územního plánování se k řešení regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx vztahují zejména následující:

- Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.

- Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořá- dání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území.

Cílem a úkolem zpracování regulačního plánu RP-10 bylo právě navrhnout komplexní ře- šení sídliště Na Vozovce – Dvořákova tak, aby byly uspokojeny potřeby jeho obyvatel zejmé- na v otázce zajištění dopravní obsluhy a statické dopravy a zároveň aby bylo zachováno kva- litní životní prostředí, aby nedošlo k rozšíření kapacit statické dopravy na úkor zeleně a aby byla zachována obytná pohoda v území, stanovit zásady a podmínky pro zachování urbanis- tických, architektonických a přírodních hodnot území.

H. VYHODNOCENÍ SOULADU REGULAČNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

Regulační plán RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je pořízen v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozděj- ších předpisů, obsah elaborátu je v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytic- kých podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.


I. VYHODNOCENÍ SOULADU REGULAČNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

• Vyhodnocení souladu Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx s požadavky zvláštních právních předpisů

Regulační plán RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů takto:

- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, jsou v regulačním plánu respektovány

- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regu- lačním plánem dotčeny

- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plá- nem dotčeny

- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – veřej- né zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpeč- nými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb.,

o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)

– veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, jsou v regulačním plánu respektovány

- zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, jsou v regulačním plánu respektovány

- zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících předpisů (ve- terinární zákon), ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto záko- na, nejsou regulačním plánem dotčeny

- zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých záko- nů, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, jsou v regulačním plánu respektovány

- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, nejsou regulačním plá- nem dotčeny

- zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů

– veřejné zájmy, vyplývající z tohoto zákona, jsou v územním plánu respektovány.


• Vyhodnocení souladu Regulačního plánu RP-10 Sídliště Na Vozovce – Xxxxxxxxx se sta- novisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Bude doplněno po projednání návrhu regulačního plánu.


J. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH, VČETNĚ JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Bude doplněno po projednání návrhu regulačního plánu.


K. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Bude doplněno po projednání návrhu regulačního plánu.

Seznam použitých zkratek

CZT - centrální zásobování teplem ČKA - Česká komora architektů ČOV - čistírna odpadních vod

ČSÚ - Český statistický úřad DTS - distribuční trafostanice HD - hromadná doprava

k. ú. - katastrální území

MD ČR - Ministerstvo dopravy České republiky NN - nízké napětí

NP - nadzemní podlaží

NTL - nízkotlaký

ORP - obec s rozšířenou působností

PÚR ČR - Politika územního rozvoje České republiky RP - regulační plán

RSO - registr sčítacích obvodů a budov

RSU - remote subscriber unit (vzdálený účastnický blok) ÚAP - územně analytické podklady

UO - urbanistický obvod VN - vysoké napětí

ZÚR OK - Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

Document Metadata

Filed: May 11th, 2018