Mezinárodní smlouva jako pramen práva EU
Mezinárodní smlouva jako pramen práva EU
Mezinárodní smlouva – nástroj vnějších vztahů EU
• vylučujeme zřizovací smlouvy (primární právo)
• vylučujeme subsidiární smlouvy uvnitř ES (EU)
• smlouvy s třetími státy, mezinárodními organizacemi: d o h o d y
I. Pravomoci EU k uzavírání dohod
• hledisko mezinárodního práva: právní subjektivita a způsobilost
• hledisko práva EU: p r a v o m o c
– stanovená výslovně (SFEU, sekundár. právo)
– stanovená nevýslovně (implicitně)
Článek 216 SFEU:
- výslovné zmocnění
- nezbytné k dosažení cílů v rámci politik
- je to stanoveno aktem sekundárního práva
- ovlivnění existujících pravidel
Zvláštní případy pravomoci – výslovně stanovená pravomoc
• společná obchodní politika (vnější obchod)
• rozvojová a jiná spolupráce se 3. zeměmi
• humanitární pomoc
• dohody o přidružení (široké pojetí - privilegované vztahy)
• směnné kurzy eura
• vztahy k mezinárodním organizacím
• diplomatické vztahy
Výlučnost pravomoci EU uzavírat smlouvy
• smíšené dohody (X – EU+členské státy)
– obsah zahrnuje i oblasti v pravomoci členských států
– financování i z rozpočtů členských států
• výlučná pravomoc EU:
– stanoveno aktem práva EU
– je to třeba k výkonu vnitřních pravomocí
– mohou být dotčena obecná pravidla EU
– předmět dohody = předmět platného aktu sekundárního práva (Lugano)
– v ostatních případech nevýlučná
– 22-4
II. Postup při sjednávání dohody EU
Obecný postup
• Čl. 218
• Komise – iniciativa (zahr.pol.: Vysoký představitel)
• Rada pověří vyjednavače
• Rada rozhoduje o podpisu a uzavření dohody (podpis x ratifikace) (formy souhlasu: rozhodnutí – tj. dvojí)
• Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, kromě:
– jednomyslnost požadována uvnitř
– dohoda o přidružení
– Evropská úmluva o lidských právech
• Odchylně u společné obchodní politiky (čl. 207)
Zvláštní postup při sjednávání
dohody
• Společná obchodní politika (vnější obch. vztahy)
– většina smluv (dohod)
• Komise – zvláštní výbor (koordinace postojů členských států)
• podpis a uzavření (ratifikace): kvalif. větš. kromě:
– služby, duševní vlastnictví,
– přímé zahraniční investice
– kulturní a audiovizuální služby (jazyková rozmanitost)
Kontrola mezinárodních smluv v EU
• „Předběžná kontrola ústavnosti“ smluv v EU
–Čl. 218 odst. 11 SFEU: posudky ESD
–srovnání s čl. 87/2 Ústavy ČR Nejasnosti:
„zamýšlená dohoda“
„nemůže vstoupit v platnost“
III. Závaznost mezinárodních smluv v EU
Závaznost smluv uzavřených EU:
• pro orgány EU a
• pro členské státy (čl. 216 odst. 2)
• problémy s automatickou závazností smluv sjednaných jen EU pro členské státy (není možnost schválení národním parlamentem)
• usnesení vlády ČR: smlouvy se pouze berou na vědomí
Závaznost smluv EU pro členské státy
• mezinárodní právo: členské státy jsou třetí státy, které smlouva zavazuje
– je to úmyslem smluvních stran,
– třetí státy s tím musí výslovně a písemně souhlasit
• tyto podmínky splněny, ale …
• smlouvu provádějí členské státy místo EU
• kdo odpovídá za dodržování?
Postavení smluv v právu EU
• postavení v hierarchii práva EU: mezi primárním a sekundárním právem (smlouvy jsou závazné pro orgány EU i při legislativní činnosti)
• přímý účinek: ano, kromě dohod z oblasti WTO
• interpretace za EU: Soudní dvůr
• 29-4
IV. Zvláštní typy smluv
• smlouvy mezi ES (EU) a členským státem
• smlouvy uzavírané EU před Lisabonem
– subjektivita EU
– prohlášení č. 4 k Amsterodamské smlouvě
– závazky pro členské státy?
– možnost ústavního přezkoumání v členských státech
V. Mezinárodní smlouvy uzavřené před vstupem do EU
• smlouvy uzavřené státy před jejich vstupem do EU, kde EU se dovolává své pravomoci
• právo EU se nedotýká závazků vůči třetím státům, ale …
• neslučitelnost: povinnost použít všech vhodných prostředků k odstranění
– ukončení platnosti
– renegociace
– interpretace
Lisabon – oslabení pravomocí členských států?
• Před Lisabonem: smlouvy EU z oblasti II. a III. pilíře s dopadem na členské státy podléhají jejich vnitrostátnímu schválení
• po Lisabonu: zrušeno, žádné schvalování
• příklad Dohody o extradici EU – USA:
– fakticky zavazuje členské státy
– sporná subjektivita EU před Lisabonem (proto platnost až 2010)