Contract
I. ÚVOD
1. Paralelní obchod obecně
Paralelním obchodem se označuje vývoz zboží ze země, kde je nakoupeno za nižší cenu a jeho prodej na trhu, kde je prodáváno za cenu vyšší, a to v soutěži se stejným zbožím na trhu dovozu. Tento způsob obchodu předpokládá, že zboží je umístěno na trhu vývozu i dovozu výrobcem nebo s jeho souhlasem. Zboží nemusí být chráněno právy duševního vlastnictví, aby se jednalo o paralelní obchod. Přesto ve většině případů bude paralelně obchodované zboží chráněné patentem, ochranou známkou nebo autorským právem.1 Je tomu zejména proto, že spojení zboží s právem duševního vlastnictví poskytuje výrobci ekonomický monopol, který je reflektován v obecně vyšší ceně zboží na trhu a častých cenových rozdílech mezi jednotlivými trhy.
Paralelní nebo také souběžný obchod je rovněž nazýván arbitráží. Paralelní dovozce využívá rozdílu v ceně výrobku na trhu vývozu a dovozu2. Cena paralelně dovezeného zboží v zemi dovozu bude logicky vyšší než na trhu vývozu, ale současně nižší než cena stejného zboží na trhu dovozu. Paralelní dovoz vytváří tlak na cenu a to jak v místě dovozu, tak i vývozu.
Paralelní dovozce je obvykle vnímán nejen jako možná cenová konkurence, ale také jako hrozba reputace (zejména v případě zboží chráněného právy duševního vlastnictví). Je tomu tak proto, že paralelní obchod se zbožím neprobíhá předem vybudovanými a kontrolovanými kanály distribuce, ale zcela mimo ni, tedy paralelně nebo souběžně. Není proto překvapující, že tato činnost je negativně vnímána výrobci a autorizovanými dovozci. Tento názor na paralelní dovoz však nezastávají regulátoři trhu. Ti vnímají paralelní obchod jako zdravý tlak na cenu zboží a způsob k zajištění propojení trhů a sbližování podmínek obchodu3.
1 X. Xxxxxxxx X. X. and Xxxxxxxxx X.: Parallel Trade, International Exhaustion and Intellectual Property Rights: A Welfare Analysis, The Journal of Industrial Economics 022-1821, Volume LIV, December 2006, str. 499, Compolini M.: Parallel Import of Pharmaceutical Products within the European Union: Could Adalat Be a Beacon in the Dark for the Innovative Industry, Int. TLR 2002, 8(1), str. 31.
2 xxxx://xx.xxxxxxxxx.xxx/xxxx/Xxxxxx%X0%X0%X0%XX.
3 Commission Communication on the Single Market in Pharmaceuticals, COM (98)588 final, 25.11.1998.
Existence dostatečného4 cenového rozdílu není jedinou podmínkou realizace paralelního obchodu. Dostatečný zdroj dodávek zboží a minimální právní bariéry pro jeho dovoz musí být rovněž naplněny, aby byl paralelní dovoz vůbec uskutečnitelný.5 Tyto podmínky hrají stejně podstatnou roli pro paralelní dovoz jako cena.
Na první pohled je jasné, že pokud není rozdíl v ceně dostatečný nebo není, od koho zboží získat, paralelní dovoz neproběhne. Více komplikované je to s právním rámcem paralelních dovozů. Na jedné straně stojí práva duševního vlastnictví. Ta obvykle poskytují právní monopol k nakládání se zbožím, a proto, nejsou-li trhy právně propojené, mohou paralelní dovoz plně vyloučit. Na druhé straně je právní regulace podmínek obchodování se zbožím, jakými jsou minimální požadavky na kvalitu zboží, podmínky uvedení zboží na trh, podmínky označení zboží nebo jeho technické parametry. Jsou-li podmínky obchodování na národních trzích velmi rozdílné může být paralelní obchod fakticky vyloučen. Pokud je tedy v zájmu státu nebo nadnárodní organizace získat užitek z paralelního dovozu, musí tyto orgány zajistit, aby právní rámec nejen usměrňoval ochranu vyplývající z práv duševního vlastnictví, ale také vedl k harmonizaci podmínek obchodování.
Paralelní dovoz probíhá v různém rozsahu na celém světe. Cílem této práce je však jeho zkoumání v prostoru Společenství. Právě zde jednotlivé národní trhy splynuly a pravidla obchodu, který v něm probíhá, paralelní obchod umožňují.
Paralelní obchod v Evropské unii je denní realitou zasahující různá odvětví výroby. I přes tuto skutečnost stále vyvolává debaty, zejména v oblasti obchodu s léčivy.
4 Paralelní obchod je logicky realizován pouze v případě, že rozdíl v cenách na trhu vývozu a dovozu pokryje náklady spojené s dovozem zboží.
5 Macarthur D.: The Myths of Parallel Trade in Medicines, Consumer Policy Review, Xxx/Feb 2004, Volume 14, no. 1.
2. Paralelní obchod v Evropské unii
Snaha integrovat evropské státy se na ekonomické úrovni promítla do cíle vytvořit společný trh.6 Ten se dnes rozprostírá nejen na území členských států Evropské unie, ale i Islandu, Norska a Lichtenštejnska (společně tyto státy tvoří Evropský hospodářský prostor7).
6 Článek 2 Smlouvy.
7 Právním základem Evropského hospodářského prostoru je Smlouva o evropském hospodářském prostoru [1984] O.J. L-1/3.
Rozsah paralelního obchodu v Evropské unii
Obuv a kožené zboží
<5%
Hudební nahrávky
celkově 5 až 10%, některé nahrávky až
20%
Auta
Odhad do 5%
Spotřební elektronika
Kolem 5%
Domácí spotřebiče
<5%
Kosmetika a parfémy
Kolem 13% pro část trhu s dražším
zbožím
Oblečení
5 – 10%
Nealkoholické nápoje
0 – 15%
Cukrovinky
<10%
Alkoholické nápoje
<5%
Zdroj: NERA & Sj Berwin 1999, převzato z Macarthur D.: The Myths of Parallel
Trade in Medicines, Consumer Policy Review, Xxx/Feb 2004, Volume 14, no. 1
Právě paralelní obchod znamená pro orgány Evropské unie jeden z hlavních nástrojů k dosažení integrace.
Primární prameny evropského práva nezmiňují paralelní obchod. Podstata této činnosti je však důvodem, že právní rámec paralelního obchodu je možné dovozovat z částí Smlouvy, které se týkají volného pohybu zboží a hospodářské soutěže. Úprava paralelního obchodu v systému komunitárního práva je proto plně postavena na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora (dále též „Soud“) a následně i Soudu první instance (společně „evropské soudy“) zahrnující zejména články 28 až 30 a 81 a 82 Smlouvy8.
Z celé skupiny rozhodnutí evropských institucí v čele s Evropskou komisí (dále též
„Komise“) plyne, že paralelní obchod je chráněn jako prostředek integrace vnitřního trhu. Paralelní obchod rozvíjí cenovou soutěž na trhu dovozu, což jej zefektivňuje a rovněž sjednocuje podmínky na trzích vývozu i dovozu, čímž je integruje. Výhody paralelního obchodu jsou zřejmé a obecně nejsou rozporovány. Je tomu tak v případech, že se jedná o zboží, které je předmětem běžné soutěže nenarušené vnějšími vlivy. V takovém případě dochází ze strany paralelních dovozců k uplatnění jejich práva podnikat využitím cenových rozdílů zboží, které vznikly z rozhodnutí osoby, která byla oprávněna uvést výrobek na trh a sama si zvolila, s ohledem na podmínky konkrétního trhu, jeho cenu.
Přínos paralelního dovozu je stále více rozporován v oblasti obchodu s léčivy. Je mu vytýkáno, že profituje z rozsáhlých rozdílů v cenách, které jsou důsledkem státní regulace, aniž by na konečné zákazníky v zemi dovozu přenášel významné výhody ve formě nižších cen a úspor. Rovněž je mu vytýkáno, že paralelní obchod zhoršuje postavení pacienta v zemi vývozu. To je spatřováno v možném nedostatku léčiv z důvodu jejich odlivu na jiné trhy. A dále v potencionálním opožděném vstupu nových léčiv na trh v zemích vývozu ze strachu, že se po jejich vstupu stanou předmětem paralelního obchodu. Omezené výhody, které paralelní obchod v oblasti léčiv nabízí, jsou dle některých v hrubém nepoměru k negativním ekonomickým dopadům, které mohou ovlivňovat rozsah výzkumu a vývoje v oblasti léčiv. Polemika o přínosu paralelního obchodu nabývá na intenzitě spolu s nárůstem tohoto obchodu v oblasti léčiv. Ten roste nejen z důvodu umělých a v zásadě velkých rozdílů v cenách a ale rovněž v závislosti na harmonizaci podmínek výroby, distribuce a vydávání
8 Smlouva o založení Evropského Společenství (konsolidované znění), Úř. věst. C 321E , 29.12.2006, s.
37—186 (dále jen „Smlouva“ nebo „SES“)
léčiv. Ta je k dnešnímu dni extenzivní a plně rozvinutá, což zjednodušuje pohyb léčiv po evropském trhu.9
3. Obsah práce a její členění
Obsahem této práce je pojednání o zakotvení paralelního obchodu v komunitárním právu a stavu právního rámce tohoto typu obchodu v souvislosti s jeho charakterem integračního nástroje. Tato práce rovněž reaguje na aktuální debatu o paralelním dovozu léčiv a důsledcích posledních rozhodnutí z této oblasti v právu Společenství.
Autor nejdříve uvádí principy, které umožnily realizaci paralelního obchodu uvnitř Společenství, popisuje jejich zakotvení v primárním komunitárním právu a vysvětluje jejich vývoj v důsledku souvisejících soudních rozhodnutí.
Další část této práce pojednává o paralelním obchodu ve vztahu k farmaceutickému průmyslu. Právní rámec paralelních dovozů je založen na soudních rozhodnutích, která ve velkém měřítku souvisí s farmaceutickým průmyslem. Specifičnost tohoto průmyslu je však nejen důvodem velkého počtu rozhodnutí, které vedly k identifikaci právního základu paralelních dovozů, ale souvisí i s diskusí o přínosu paralelního obchodu s léčivy a snaze farmaceutického průmyslu dosáhnout odlišného hodnocení této činnosti pro oblast farmaceutik. Autor v této části práce podává obraz farmaceutického průmyslu, uvádí jeho specifika ve vztahu k ostatním odvětvím průmyslu i ve vztahu k podmínkám, které jsou zvláštní pro oblast paralelního obchodu s léčivy. Nakonec uvádí názory o důsledcích paralelního dovozu léčiv, shrnuje navrhovaná řešení a tyto v možném rozsahu hodnotí. Informace obsažené v této části práce slouží k pochopení popisovaných rozhodnutí jak v úvodní, tak i ve zbývajících kapitolách práce.
Ve zbylých částech práce shrnuje autor úpravu paralelního obchodu v rámci evropského soutěžního práva. Popisuje jednání podniků směřovaná proti paralelnímu
9 Xxxxxxxx A. and Dawes A.: EC Competition and Parallel Trade in Pharmaceutical Products: Wholesaler Welfare or Consumer Welfare?, Rey P. and Venit J. S.: Parallel Trade and Pharmaceuticals: A Policy in Search of Itself, 29 ELRev. 153 (2004), Xxxxx A.: Neither Head Nor Tail: The Confused Application of EC Competition Law to the Pharmaceutical Sector, E.C.L.R 2006, 27(5), Xxxxxx and Xxxxx: Competition Law Limitations for the Distribution of Pharmaceuticals – Rough Guide to the Brave New World E.C.L.R 2005, 1, str. 33, Xxxxx X.: The Bayer Judgment: To Agree or not to Agree, EU Focus 2004, 140, 2-4.
obchodu, uvádí jejich kategorizaci a shrnuje způsob a výsledek jejich hodnocení evropskými institucemi v rámci článků 81 a 82 Smlouvy. Na závěr obou kapitol pojednávajících o soutěžním právu autor uvádí poslední zásadní rozhodnutí z oblasti paralelního dovozu léčiv a tyto, na pozadí obecného právního rámce paralelního obchodu, hodnotí.
Závěr této práce shrnuje hlavní milníky právní úpravy paralelních dovozů obecně i specificky pro oblast léčiv a na jejich pozadí hodnotí vývoj nedávných rozhodnutí z oblasti paralelního dovozu léčiv a možnosti změny přístupu v hodnocení paralelního obchodu v systému komunitárních norem.