ZÁKON

I I I .

N á v r h

ZÁKON

ze dne…2017

o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Účel a předmět úpravy

§ 1

(1) Účelem tohoto zákona je upravit oblast odpadového hospodářství s ohledem na prosazení hierarchie odpadového hospodářství, oběhového hospodářství, při zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti s ohledem na dosažení udržitelného rozvoje.

(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje

a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi,

b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství,

1) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003. Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.

Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).

Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.

Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

c) působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

(3) Ustanovení tohoto zákona je možné vykládat pouze v souladu s touto hierarchií odpadového hospodářství;

a) prioritou odpadového hospodářství je předcházení vzniku odpadu,

b) odpad, jehož vzniku nelze předejít, musí být v sestupném pořadí

1. přípraven k opětovnému použití,

2. recyklován,

3. jinak využit včetně energetického využití,

4. odstraněn.

(4) Od hierarchie odpadového hospodářství podle odstavce 3 je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí.

(5) Při uplatňování hierarchie odpadového hospodářství se zohlední

a) celý životní cyklus výrobků a materiálů zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a zdraví lidí,

b) zásada předběžné opatrnosti a udržitelnosti,

c) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,

d) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, zdraví lidí a hospodářské a sociální dopady,

e) cíle, zásady a opatření Plánu odpadového hospodářství České republiky.

CELEX 32008L0098

§ 2

(1) Tento zákon se nevztahuje na

a) emise látek znečišťujících ovzduší3),

b) radioaktivní odpady4),

c) výbušniny5) a střelivo6),

d) mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou7),

3) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

4) Zákon č. …/2016 Sb., atomový zákon.

5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů

e) exkrementy, slámu a jiné přírodní látky ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8) a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zákonem o hnojivech9) nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují zdraví lidí,

f) nekontaminovanou zeminu a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen,

g) sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod, správy a výstavby vodních cest nebo předcházení povodním nebo zmírnění účinku povodní a období sucha a rekultivace půdy, pokud nemají některou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadu8),

h) půdu (in situ) včetně nevytěžené kontaminované zeminy a staveb spojených se zemí pevným základem.

(2) Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, jsou z působnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy, vyjmuty

a) odpadní vody10),

b) těžební odpad11),

c) nepoužitelná léčiva a návykové látky12),

d) vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty7) s výjimkou vedlejších produktů živočišného původu určených ke spalování, ke skládkování nebo k využití v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování,

e) vybrané výrobky s ukončenou životností13).

7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

9) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.

CELEX 32008L0098

§ 3

Pojem odpad

(1) Odpad je každá movitá věc a vše, co bylo movitou věcí a přestalo sloužit lidské potřebě (dále jen „movitá věc“), které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

(2) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle odstavce 5 nebo 6 neprokáže opak, úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud zaniklo její původní účelové určení.

(3) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu nebo ji není možné používat k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla tato movitá věc vyřazena na základě jiného právního předpisu14).

(4) Jednotlivé druhy odpadů jsou vymezeny v Katalogu odpadů. Odpad, který splňuje podmínky uvedené v § 4, se zařazuje podle Katalogu odpadů jako odpad kategorie nebezpečný odpad. Odpad, který nesplňuje podmínky uvedené § 4, se zařazuje podle Katalogu odpadů jako odpad kategorie ostatní odpad.

(5) Pokud v řízení o uložení pokuty nebo opatření k nápravě vedeném na základě zjištění, že vlastník věci nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15), dojde k pochybnostem, zda je tato movitá věc odpadem, rozhodne o této otázce správní orgán, který vede řízení, samostatným výrokem rozhodnutí.

(6) Nejde-li o případ podle odstavce 5, rozhoduje o tom, zda je movitá věc odpadem, krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví Katalog odpadů a postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů.

CELEX 32008L0098

§ 4

Nebezpečný odpad

(1) Nebezpečným odpadem je odpad, který

a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo

13) § 2 odst. 4 zákona č…/2016 Sb., o vybraných výrobcích s ukončenou životností.

14) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 660/2014 ze dne 15. května 2014.

použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8),

b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo

c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný.

(2) Směsný komunální odpad se nepovažuje za nebezpečný, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) V případě, že se vlastník odpadu domnívá, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností a má v úmyslu s ním nakládat jako s odpadem kategorie ostatní, je povinen zadat pověřené osobě nebo osobám podle § 56 odst. 1 hodnocení nebezpečných vlastností odpadu.

(4) Pokud vlastník odpadu osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu podle § 56 odst. 1 prokáže, že odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností, nepovažuje se odpad za nebezpečný, pouze pokud vlastník odpadu provádí ověřování, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti způsobem a s četností podle vydaného osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu, a zároveň dodržuje postup stanovený v povolení provozu zařízení pro úpravu odpadů, pokud bylo vydáno.

CELEX 32008L0098

§ 5

Vedlejší produkt

(1) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,

d) její další využití je v souladu s jinými právními předpisy16) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo zdraví lidí a

e) splňuje kritéria upřesňující, kdy může být movitá věc považována za vedlejší produkt, stanovená prováděcím právním předpisem, pokud byl vydán.

16) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(2) Prováděcí právní předpis může stanovit kritéria upřesňující podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt.

CELEX 32008L0098

§ 6

Stav, kdy odpad přestává být odpadem

(1) Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a současně je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie17) nebo prováděcím právním předpisem, přestane být odpadem v okamžiku zahájení přepravy ze zařízení k využití odpadu, pokud

a) splňuje požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie17) nebo prováděcího právního předpisu,

b) splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely stanovené jinými právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a

c) další využití je v souladu s jinými právními předpisy16) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.

(2) Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie17) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku zahájení přepravy ze zařízení k využití odpadu, pokud splní podmínky povolení krajského úřadu podle odstavce 3. Toto povolení je součástí povolení provozu zařízení k využití odpadu podle § 14 odst. 1.

(3) Krajský úřad na žádost provozovatele zařízení k využití odpadů povolí pro určitý druh odpadu, technologii zpracování a následný způsob využití výstupu, že v zařízení může docházet k využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o vymezený odpad podle odstavce 1 a provozovatel zařízení prokáže, že výsledná věc splňuje tyto podmínky

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka,

c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené jinými právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a

d) využití, pro které je věc určena, je v souladu s jinými právními předpisy15) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.

(4) Provozovatel zařízení k využití odpadů připojí k žádosti o vydání povolení podle odstavce 3 vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu a České inspekce životního prostředí

17) Například nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

(dále jen „inspekce“) a závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Závazné stanovisko a vyjádření podle předchozí věty se nevyžadují, pokud provozovatel zařízení k využití odpadů v žádosti prokáže, že mu již bylo vydáno pravomocné povolení využití odpadu podle odstavce 3 pro stejný druh odpadu, stejnou technologii zpracování a stejný následný způsob využití výstupu, a pokud je toto povolení v souladu s platnými právními předpisy.

(5) Krajský úřad zruší nebo změní povolení, že věc přestává být odpadem, pokud

a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo

b) věc přestane splňovat podmínky odstavce 3.

(6) Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem v okamžiku zahájení přepravy ze zařízení na přípravu k opětovnému použití odpadu, pokud

a) příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 26 odst. 3,

b) splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené jinými právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a

c) další využití je v souladu s jinými právními předpisy16) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.

(7) Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízení, které přijímá odpady jako vstupní surovinu podle § 14 odst. 2.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví odpady, které mohou přestat být odpadem, a kritéria a podmínky upřesňující, kdy odpad přestává být odpadem, podle odstavce 1.

CELEX 32008L0098

§ 7

Další základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odpadovým hospodářstvím činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadu, na nakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen, zprostředkování nakládání s odpady a kontrola těchto činností,

b) předcházením vzniku odpadu opatření přijatá předtím, než se věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a zdraví lidí, omezují obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích nebo omezují množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí k původnímu účelu, nebo prodloužením životnosti výrobků,

c) opětovným použitím postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,

d) nakládáním s odpadem soustřeďování, shromažďování, skladování, sběr, úprava odpadu, využití odpadu, odstranění odpadu, obchodování s odpadem a přeprava odpadu,

e) původcem odpadu

1. každý, při jehož činnosti vzniká odpad,

2. právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu, nebo

3. obec od okamžiku, kdy fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojená do obecního systému podle § 43 odst. 1 odloží odpad na místě obcí k tomuto účelu určeném,

f) soustřeďováním odpadu umístění odpadu v prostoru, včetně prvotního třídění podle druhů a kategorií a dočasného uložení odpadu,

g) odděleným soustřeďováním odpadu soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle druhu, kategorie a materiálů odpadu s cílem usnadnit následující zpracování,

h) shromažďováním odpadu soustřeďování odpadu v místě jeho vzniku, pokud uložení odpadu v místě shromažďování nepřesáhne dobu 1 roku,

i) sběrem odpadu soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou od jiných osob pro účely předání do zařízení na zpracování odpadu, pokud uložení odpadu v zařízení ke sběru odpadů nepřesáhne dobu 9 měsíců,

j) tříděným sběrem odpadu sběr odpadu, kdy jsou odpady odděleny podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování,

k) zpracováním odpadu využití odpadu nebo odstranění odpadu zahrnující i úpravu před jeho využitím nebo odstraněním,

l) úpravou odpadu každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů, včetně jejich třídění, za účelem snížení jejich objemu, snížení jejich nebezpečných vlastností, nebo umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití nebo odstranění,

m) využitím odpadu činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky § 6 a přestane být odpadem,

n) energetickým využitím odpadu použití odpadu způsobem obdobným jako palivo za účelem využití jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie,

o) materiálovým využitím odpadu způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou získání energie a přepracování na palivo,

p) recyklací odpadu způsob využití odpadu, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely; recyklace odpadu zahrnuje

přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál,

q) přípravou k opětovnému použití způsob využití odpadů zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu, která zaručí, že je výrobky nebo jejich části možné bez dalšího zpracování opětovně používat,

r) skladováním odpadu uložení odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejdéle 1 roku před jejich odstraněním, nebo po dobu nejdéle 3 let před jejich využitím,

s) odstraněním odpadu činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie,

t) obchodováním s odpady nákup a prodej odpadů na vlastní odpovědnost právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně situace, kdy tyto osoby nemají odpad fyzicky v držení,

u) zařízením technické zařízení, místo, pozemek, stavba nebo část stavby,

v) zařízením určeným pro nakládání s odpady zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu vymezené v příloze č. 1 a provozované na základě povolení podle § 14 odst. 1, zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 3, provozované na základě výjimky podle § 14 odst. 2 a ohlášené podle § 12 odst. 3 písm. h), nebo malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 47 odst. 1,

w) mobilním zařízením k úpravě, využívání nebo odstraňování odpadu zařízení k úpravě využívání nebo odstraňování odpadu schopné pohybu a samostatné funkce, které přemístěním tuto svou funkci neztratí,

x) mobilním zařízením ke sběru odpadu sběrový prostředek schopný samostatného pohybu a splňující požadavky na zařízení ke sběru odpadu stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a požadavky na přepravu odpadu podle jiných právních předpisů18),

y) zprostředkováním nakládání s odpady zajišťování využití nebo odstranění odpadu jménem jiných osob, včetně případů, kdy nemá osoba zprostředkovávající nakládání s odpady tyto odpady fyzicky v držení,

z) vzorkováním soubor činností vedoucích k odběru reprezentativního vzorku.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) komunálním odpadem odpad z domácností uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadů a odpad podobné povahy a složení z činnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob uvedený jako komunální odpad v Katalogu odpadů,

18) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).

b) biologicky rozložitelným odpadem odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu,

c) biologicky rozložitelným komunálním odpadem biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu,

d) biologickým odpadem biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu,

e) malým zařízením zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, které zpracovává biologicky rozložitelný odpad pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun a roční množství zpracovaného biologicky rozložitelného odpadu nepřesahuje 150 tun,

f) dopravcem odpadu právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující dopravu pro cizí potřeby na základě koncese19), přepravující odpad, jehož není původcem, ani jej nepřepravuje do svého nebo ze svého zařízení určeného pro nakládání s odpady,

g) skládkou zařízení pro odstraňování odpadů pomocí jejich povrchového nebo podpovrchového ukládání,

h) druhotnou surovinou materiály mající zejména charakter vedlejších produktů, nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena, materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru, materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití; druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje primární surovinu,

i) sedimentem materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch a koryt vodních toků vzniklý převážně erozí půdy, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál5).

CELEX 32008L0098 CELEX 31999L0031

ČÁST DRUHÁ

POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Hlava I

Všeobecné povinnosti

§ 8

Předcházení vzniku odpadu

19) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(1) Každý je povinen pří své činnosti předcházet vzniku odpadu, omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti.

(2) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která vyrábí výrobky, je povinna zabezpečit, aby vývoj a výroba těchto výrobků omezily vznik odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů, a pokud není možné vzniku odpadu z těchto výrobků zabránit, je povinna zabezpečit, aby bylo možné co největší využití těchto odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady.

CELEX 32008L0098

§ 9

Obecné povinnosti při nakládání s odpady

(1) Každý je povinen

a) nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu; při nakládání s odpady nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy20),

b) s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadů a nakládání se vzorky odpadu nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,

c) soustřeďovat odpady odděleně, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d) zabezpečit odpady, které soustřeďuje, před nežádoucím odcizením, únikem nebo znehodnocením, které by zhoršilo možnost nakládání s daným odpadem v souladu s hierarchií nakládání s odpady, do okamžiku, kdy je sám zpracuje, pokud je provozovatelem zařízení určeného pro nakládání s odpady, nebo do okamžiku předání do zařízení pro nakládání s odpady, za podmínek podle § 12 odst. 2 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení, obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, nebo na místo určené obcí v souladu s obecním systémem nakládání s komunálním odpadem podle § 43 odst. 1,

e) odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat v souladu s hierarchií nakládání s odpady

1. přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, nebo za podmínek podle § 12 odst. 2 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení,

2. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, nebo

3. na místo určené obcí v souladu s obecním systémem nakládání s odpadem,

s výjimkou předání odpadu v rámci školního sběru podle § 20 nebo předání nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely

20) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

vědy, výzkumu a vývoje, zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, zařazení odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy,

f) zjistit, zda provozovatel zařízení, do kterého odpad předává, nebo jiná osoba, které odpad předává, může podle tohoto zákona daný odpad převzít. V případě, že tato osoba není k převzetí daného odpadu oprávněna podle odstavce 2, nesmí jí být odpad předán.

(2) Převzít odpad je oprávněn, s výjimkou převzetí nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, zařazení odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, pouze

a) provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,

b) obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,

c) obec za podmínek stanovených v § 43, nebo

d) škola nebo školské zařízení za podmínek stanovených v § 20.

(3) Mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak. Pokud již došlo ke smísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidí.

(4) Mísení nebezpečných odpadů je přípustné je pouze ve výjimečných případech v zařízení určeném k úpravě, využívání nebo odstraňování odpadu, pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízení podle § 14 odst. 1. Krajský úřad povolí mísení nebezpečných odpadů v zařízení pouze, pokud je mísení nebezpečných odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami21) a nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí.

(5) Krajský úřad v povolení podle odstavce 3 určí druh odpadu, do kterého má být zařazen smísený odpad, a to s ohledem na nejvyšší míru ochrany životního prostředí a zdraví lidí při dalším nakládání s tímto odpadem.

(6) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou jinými právními předpisy22) určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona s výjimkou odstavce 1 písm. e).

CELEX 32008L0098

21) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

22) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

Zajištění nakládání s odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená

(1) Každý má povinnost na vlastní náklady předat odpad, který je soustředěn mimo zařízení určené pro nakládání s odpady a nejedná se o shromažďování odpadu (dále jen

„nelegálně soustředěný odpad“), a jehož je vlastníkem, do zařízení určeného pro nakládání s odpady, za podmínek podle § 12 odst. 2 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení nebo obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu.

(2) Pokud se vlastník pozemku dozví o nelegálně soustředěném odpadu na jeho pozemku, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je odpad soustředěn.

(3) Pokud se obecní úřad obce s rozšířenou působností dozví, že se v jeho správním obvodu nachází nelegálně soustředěný odpad, neprodleně provede kontrolu za účelem zjištění osoby, která odpad v daném místě soustředila. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností takovou osobu zjistí, stanoví této osobě přiměřenou lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení pro nakládání s odpady.

(4) V případě, že osoba, která je za odpad odpovědná podle odstavce 3, neodklidí odpad a nepředá jej do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve stanovené lhůtě, může obecní úřad obce s rozšířenou působností nařídit exekuci náhradním výkonem23).

(5) Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná podle odstavce 3 nebo taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může vlastníkovi poskytnout při odklízení a předání součinnost.

(6) Pokud vlastník pozemku nezajistí odklizení odpadu a předání odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne doručení výzvy, může obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) uložit vlastníkovi pozemku, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, kde se nachází nelegálně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,

b) pokud odpad ohrožuje životní prostředí, zabezpečit odpad před únikem škodlivin do okolního prostředí. Vlastník pozemku je povinen v takovém případě strpět na svém pozemku činnost osob provádějících zabezpečení odpadu,

c) nelegálně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady, vlastník pozemku je povinen v takovém případě strpět na svém pozemku činnost osob provádějících odklízení odpadu.

(7) Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 6 písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena.

23) § 112 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Hlava II

Povinnosti původce odpadu a provozovatele zařízení určeného pro nakládání s odpady, povolení provozu zařízení, k obchodování s odpady a vzorkování odpadu

§ 11

Povinnosti původce odpadu

(1) V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smluvního vztahu pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká, a v okamžiku vzniku odpadu na ni přechází vlastnické právo k vzniklému odpadu, pokud si vlastník věci nevyhradí, že je původcem vzniklého odpadu.

(2) V případě komunálních odpadů a odpadů z obalů vznikajících v nemovitosti může být postavení původce odpadů na základě smlouvy přeneseno na vlastníka této nemovitosti.

(3) Na nepodnikající fyzickou osobu, která je původcem odpadu, se vztahují pouze ty povinnosti uvedené v následujících ustanoveních tohoto zákona, u kterých je výslovně uvedeno, že se vztahují na nepodnikající fyzickou osobu.

(4) Původce odpadu je povinen

a) zařadit odpad podle druhu a kategorie v souladu s § 4 a Katalogem odpadů a nakládat s ním podle jeho skutečných vlastností,

b) odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat v souladu s § 9 odst. 1 písm. e),

c) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v § 59 a § 60,

d) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu s jinými právními předpisy52).

(5) Původce odpadu je povinen s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení spolu s odpadem předat provozovateli zařízení údaje o své osobě a informace o odpadu nezbytné pro zjištění, zda je možné s daným odpadem v zařízení nakládat. V případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k využití na povrchu terénu předává místo údajů podle věty první základní popis odpadu.

(6) Původce odpadu je v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k využití na povrchu terénu povinen zajistit zpracování základního popisu odpadu. Základní popis odpadu může zpracovat na základě dohody s původcem odpadu provozovatel zařízení, do kterého je odpad předáván, obchodník, který odpad přebírá, nebo zprostředkovatel, který zajišťuje nakládání s daným odpadem.

(7) Původce odpadu je při ukončení činnosti v provozovně povinen předat odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady. Pokud původce odpadu odpady nepředá do 60 dnů od ukončení provozu, má povinnost předat odpady do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovitosti, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny. Tuto povinnost má také každý další vlastník nemovitosti. Vlastník nemovitosti je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Původce odpadu je povinen uhradit vlastníkovi nemovitosti oprávněné náklady spojené s předáním odpadů do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací o odpadu podle odstavce 5 a náležitosti obsahu základního popisu odpadu podle odstavce 6.

CELEX 32008L0098

§ 12

Povinnosti provozovatele zařízení určeného pro nakládání s odpady

(1) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady (dále jen „provozovatel zařízení“) se stává vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti provozovatele zařízení určeného pro nakládání s odpady ve vztahu k tomuto odpadu stanovené tímto zákonem od okamžiku převzetí odpadu do zařízení. Výjimkou je případ, kdy si osoba, která předává odpad do zařízení ke skladování před využitím, úpravě před využitím nebo do zařízení k využití odpadu, vyhradí, že odpad zůstává jejím vlastnictvím. Provozovatel zařízení má i v tomto případě všechny povinnosti provozovatele zařízení ve vztahu k tomuto odpadu. Takový odpad může předat pouze do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi, které vlastník odpadu určí. Odpovědnost za to, že se jedná o zařízení, do kterého může být odpad předán, nebo obchodníka, který může odpad podle tohoto zákona převzít, nese vlastník odpadu. Jde-li o věc, která přestane být odpadem, může ji provozovatel zařízení předat pouze jejímu vlastníkovi nebo jiné osobě, kterou vlastník věci určí.

(2) V případě, že přepravu do svého zařízení zajišťuje provozovatel zařízení a při nakládce je provedena v plném rozsahu přejímka odpadu podle odstavce 3 písm. b), může se provozovatel zařízení stát vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu stanovené tímto zákonem od okamžiku zahájení přepravy.

(3) Provozovatel zařízení je povinen

a) s výjimkou zařízení podle § 14 odst. 2 provozovat zařízení v souladu s povolením provozu zařízení podle § 14 odst. 1, včetně provozního řádu,

b) při převzetí odpadu zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě, ověřit zařazení odpadu podle druhu a kategorie a zařadit odpad podle druhu a kategorie v případě, že ho přejímá od nepodnikající fyzické osoby; v případě, že není k přijetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, nesmí odpad do zařízení přijmout,

c) při převzetí odpadu vydat osobě, od které odpad do zařízení převzal, potvrzení o množství, druhu a kategorii předaného odpadu, včetně uvedení identifikačního čísla zařízení,

d) předat odpad dalšímu provozovateli zařízení vždy s informacemi nezbytnými k posouzení, zda je odpad do zařízení možné přijmout, a v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů a k využití na povrchu terénu se základním popisem odpadu,

e) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu a krajské hygienické stanici nepříznivé vlivy nakládání s odpadem na veřejné zdraví nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty,

f) zajistit po celou dobu provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci způsobenou provozem zařízení nebo z důvodu ukončení; výše pojistného plnění musí odpovídat rizikům vyplývajícím z rozsahu a druhu činnosti zařízení určeného pro nakládání s odpady,

g) předložit krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění podle písmene f) do 30 dnů ode dne zahájení provozu zařízení; smlouva musí obsahovat údaje umožňující identifikaci provozovatele zařízení a identifikační číslo zařízení, pro které je uzavřena,

h) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

i) ohlašovat provoz zařízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

j) pokud v zařízení nenakládá pouze s jím produkovanými odpady, zveřejňovat seznam druhů odpadů, které mohou být do zařízení přijaty,

k) označit zařízení způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

l) v případě mobilního zařízení k využití odpadu oznámit provoz zařízení před jeho zahájením obecnímu úřadu obce, na jejímž území bude zařízení provozováno,

m) v případě, že přebírá komunální odpady od fyzických osob, oznámit do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu za předchozí kalendářní rok obci, na jejímž území odpad vznikl,

n) vést provozní deník v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(4) V případě ukončování provozu zařízení je provozovatel zařízení povinen předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady před ukončením provozu zařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení z moci úřední z důvodů uvedených v § 16 odst. 2 nebo odst. 3 písm. a) až e) do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu; do uplynutí této lhůtu se nejedná o soustřeďování odpadů mimo zařízení určené pro nakládání s odpady. Pokud provozovatel zařízení odpady nepředá podle věty první, má povinnost předat odpady do zařízení pro nakládání s odpady vedle provozovatele zařízení také vlastník nemovitosti, která byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny. Tuto povinnost má také každý další vlastník nemovitosti. Vlastník nemovitosti je povinen tuto

povinnost splnit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Provozovatel zařízení je povinen uhradit vlastníkovi nemovitosti oprávněné náklady spojené s předáním odpadů do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

CELEX 32008L0098

§ 13

(1) Provozovatel zařízení je při převzetí odpadu stanoveného prováděcím právním předpisem od původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, pokud tento odpad nepřebírá z jiného zařízení určeného k nakládání s odpady, povinen identifikovat osobu, od které odpad přebírá, a přebíraný odpad, vést evidenci o těchto skutečnostech a tuto evidenci uchovávat po dobu 3 let od převzetí odpadu. K plnění této povinnosti je provozovatel zařízení oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob. Při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zákona o ochraně osobních údajů24).

(2) Odpad podle odstavce 1 původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, nesmí předávat do mobilního zařízení určeného ke sběru, úpravě a využití odpadu; provozovatel takového zařízení nesmí odpad podle odstavce 1 převzít.

(3) Identifikací osoby podle odstavce 1 se rozumí

a) jde-li o právnickou osobu, zjištění obchodní firmy nebo názvu, adresy sídla, identifikačního čísla osoby nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby jednající jménem této právnické osoby při předání odpadu do zařízení,

b) jde-li o fyzickou osobu, zjištění jména a příjmení, data narození, adresy bydliště a čísla občanského průkazu nebo jiného průkazu totožnosti.

(4) Identifikací odebíraných odpadů podle odstavce 1 se rozumí zjištění názvu druhu, kategorie a množství převzatého odpadu podle Katalogu odpadů. Pokud provozovatel zařízení přebírá odpad, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je povinen uvést u těchto předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, na těchto předmětech se nacházejících.

(5) Bez ověření údajů podle odstavců 1 až 4 nesmí provozovatel zařízení odpad převzít.

(6) Převzatá strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení, umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení po dobu 48 hodin od jejich převzetí rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám.

(7) Provozovatel zařízení nesmí poskytovat úplatu za převzetí odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od nepodnikajících fyzických osob.

24) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

(8) Provozovatel zařízení může za přebíraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem poskytovat úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. O uskutečněných platbách je povinen vést evidenci.

(9) Provozovatel zařízení je v případě, že do zařízení přebírá odpad stanovený prováděcím právním předpisem od původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, pokud tento odpad nepřebírá z jiného zařízení určeného k nakládání s odpady, povinen

a) monitorovat prostor zařízení kamerovým systémem, uchovávat záznam z kamerového systému po dobu 30 dnů a na vyžádání tento záznam poskytnout kontrolním orgánům,

b) prokazatelně proškolit všechny pracovníky, kteří vykonávají obsluhu zařízení, pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro plnění povinností při přebírání odpadů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob označení zařízení,

b) rozsah a způsob oznamování podle § 12 odst. 3 písm. k) a l),

c) rozsah a způsob zaznamenávání údajů o odpadu a předávající osobě při převzetí odpadu,

d) rozsah a způsob vedení evidence o osobách a odpadech podle odstavce 1,

e) seznam odpadů, u nichž je provozovatel zařízení povinen při jejich převzetí vést evidenci osob, od kterých odpad převzal, a přebíraných odpadů,

f) seznam odpadů, za které nesmí provozovatel zařízení poskytovat úplatu v případě převzetí od nepodnikajících fyzických osob,

g) seznam odpadů, za které může provozovatel zařízení poskytovat úplatu pouze způsobem uvedeným v odstavci 8,

h) rozsah a způsob vedení evidence plateb podle odstavce 8,

i) rozsah monitorování, technické požadavky na kamerový systém a požadavky na uchování záznamu.

§ 14

Povolení provozu zařízení

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, lze zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu provozovat pouze na základě povolení provozu zařízení uděleného krajským úřadem příslušným podle místa, kde se zařízení nachází.

(2) Zařízení k využití odpadu, která přijímají odpad jako vstupní surovinu výroby, vymezená v příloze č. 3, a malá zařízení mohou být za splnění podmínek stanovených tímto

zákonem provozována bez povolení provozu zařízení podle odstavce 1.

(3) Povolení provozu zařízení se uděluje v rozsahu přílohy č. 1. Povolení provozu zařízení se uděluje na dobu neurčitou s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení uděluje na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. Pokud provozovatel mobilního zařízení požádá o prodloužení do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto. Ustanovení odstavce 7 až 9 se na mobilní zařízení nevztahují.

(4) S výjimkou mobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování zařízení též obec, na jejímž území má být zařízení provozováno.

(5) Součástí rozhodnutí o povolení provozu zařízení je výrok o schválení provozního řádu zařízení. Provozní řád je součástí povolení provozu zařízení. Pokud změna právního předpisu vyžaduje změnu provozního řádu, je provozovatel zařízení povinen provozní řád změnit a požádat o změnu povolení provozu zařízení spočívající ve schválení upraveného provozního řádu. V případě, že změna provozního řádu není upravena v přechodných ustanoveních příslušného právního předpisu, je provozovatel zařízení povinen předložit upravený provozní řád krajskému úřadu ke schválení do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto právního předpisu.

(6) Pokud podmínky provozu zařízení vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, krajský úřad stanoví v povolení podmínky, které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.

(7) Provozovatel zařízení je povinen do 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení nebo jeho poslední změny provést revizi údajů uvedených v tomto povolení, včetně provozního řádu, z hlediska jejich aktuálnosti a úplnosti, a předložit krajskému úřadu ke schválení zprávu o provedené revizi povolení provozu zařízení (dále jen „zpráva o revizi“). V případě, že tak neučiní, povolení provozu zařízení zaniká. Pokud provozovatel zařízení shledá, že je nezbytné provést změnu povolení provozu zařízení, požádá společně s předložením zprávy o revizi o změnu povolení provozu zařízení a v případě potřeby předloží upravený provozní řád.

(8) Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení, a provozovatel nepodal žádost o změnu povolení provozu zařízení současně se zprávou o revizi, případně tato žádost není úplná, vyzve krajský úřad provozovatele zařízení k doplnění předložené zprávy o revizi, podání žádosti o změnu povolení provozu zařízení, případně k předložení upraveného provozního řádu, nebo k doplnění žádosti o změnu povolení provozu zařízení. Pokud provozovatel zařízení ve stanovené lhůtě předloženou zprávu o revizi nebo žádost o změnu povolení provozu zařízení požadovaným způsobem nedoplní, krajský úřad povolení provozu zařízení zruší.

(9) Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že nejsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízení, zprávu o revizi schválí.

(10) Ustanovení odstavce 7 až 9 se nevztahují na druhou a třetí fázi provozu skládky.

CELEX 32008L0098

§ 15

(1) Práva a povinnosti z povolení provozu zařízení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení. Právní nástupce je povinen oznámit přechod povolení příslušnému krajskému úřadu do 30 dnů ode dne účinnosti přechodu práv a povinností a v téže lhůtě požádat o změnu povolení a předložit upravený provozní řád krajskému úřadu ke schválení. Pokud další provozovatel zařízení, který není právním nástupcem provozovatele zařízení, požádá krajský úřad o nové povolení provozu zařízení nejpozději do 30 dnů ode dne převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, dosavadní povolení provozu zařízení platí i pro dalšího provozovatele zařízení, dokud o žádosti dalšího provozovatele zařízení nebude pravomocně rozhodnuto.

(2) Bez povolení provozu zařízení nelze s výjimkou zařízení podle § 14 odst. 2 vydat kolaudační souhlas, kolaudační rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu a souhlas nebo povolení ke změně užívání stavby podle stavebního zákona25) pro stavby určené ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadů. Povolení provozu zařízení nabývá účinnosti až dnem nabytí právní moci povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby nebo dnem nabytí právních účinků kolaudačního souhlasu nebo souhlasu se změnou v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona25) vyžadována.

(3) Provozovat druhou nebo třetí fázi provozu skládky podle § 29 odst. 2 je možné pouze na základě rozhodnutí o změně povolení provozu skládky. Součástí rozhodnutí o změně povolení provozu skládky je schválení provozního řádu příslušné fáze provozu skládky. Provozovatel skládky je povinen předložit návrh provozního řádu příslušné fáze skládky jako součást žádosti o změnu povolení provozu. Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz druhé fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud bylo vydáno stavební povolení, kterým se povoluje rekultivace skládky. Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud bylo vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí pro rekultivaci skládky.

(4) Náležitosti obsahu žádosti o povolení provozu zařízení, povolení provozu zařízení a zprávy o revizi jsou stanoveny v příloze č. 2.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti obsahu provozního řádu a provozního deníku zařízení podle typu zařízení.

§ 16

Změna, zrušení a zánik povolení provozu zařízení

(1) Krajský úřad změní povolení provozu zařízení na žádost právního nástupce provozovatele zařízení podle § 15 odst. 1.

(2) Krajský úřad zruší nebo změní povolení provozu zařízení, pokud

25) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení,

b) provozovatel zařízení není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí stanovené právními předpisy, nebo

c) mění nebo ruší povolení, že věc přestává být odpadem, podle § 6 odst. 3.

(3) Krajský úřad zruší povolení provozu zařízení, pokud

a) provozovatel zařízení opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o vybraných výrobcích s ukončenou životností13) nebo opakovaně neplní podmínky, na které je povolení vázáno,

b) provozovatel zařízení při kontrole plnění povinností stanových tímto zákonem nebo zákonem o výrobcích s ukončenou životností opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle jiného právního předpisu26),

c) provozovatel zařízení poruší zákaz převzetí odpadu za úplatu od nepodnikajících fyzických osob podle § 13 odst. 7,

d) provozovatel zařízení poskytne úhradu za vykoupený odpad jiným způsobem, než je stanoveno v § 13 odst. 8,

e) provozovatel zařízení nevede evidenci o osobách a o odpadech podle § 13 odst. 1, nebo

f) marně uplyne lhůta stanovená podle § 14 odst. 8.

(4) Povolení provozu zařízení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce, v případě podle § 14 odst. 7 nebo ukončení provozu zařízení, pokud byly odpady soustředěné v zařízení předány do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 12 odst. 4, a to ke dni ohlášení ukončení provozu.

§ 17

Povolení k obchodování s odpady

(1) Obchodování s odpady lze vykonávat pouze na základě povolení k obchodování s odpady uděleného krajským úřadem příslušným podle sídla osoby, která o udělení povolení žádá. Pokud žádá o vydání povolení osoba se sídlem mimo území České republiky, je k vydání povolení příslušný Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad může udělení povolení vázat na podmínky.

(2) Povolení k obchodování s odpady se uděluje na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. Dobu platnosti povolení k obchodování s odpady krajský úřad prodlouží na základě žádosti obchodníka s odpady vždy nejdéle o dalších 6 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Pokud obchodník s odpady požádá o prodloužení do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto.

26) § 10 odst. 2 a 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Krajský úřad zruší nebo změní povolení k obchodování s odpady, pokud

a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení,

b) obchodník s odpady není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí a zdraví lidí stanovené v právních předpisech,

c) obchodník s odpady opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je povolení vázáno, nebo

d) obchodník s odpady při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle jiného právního předpisu26).

(4) Náležitosti obsahu žádosti o povolení k obchodování s odpady jsou stanoveny v příloze č. 2.

CELEX 32008L0098

§ 18

Omezení vydání povolení

Povolení podle § 14 odst. 1 a 17 odst. 1 nelze vydat, pokud

a) bylo žadateli v době 5 let před podáním žádosti pravomocně zrušeno povolení provozu zařízení podle § 16 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b), c), d), e) nebo f), g) nebo zrušeno povolení k obchodování s odpady podle § 17 odst. 3 písm. b), c) nebo d), nebo

b) byl člen statutárního orgánu žadatele, členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v době 5 let před podáním žádosti pravomocně zrušeno povolení provozu zařízení podle § 16 odst. 2 písm. b), odst. 3 písmeno a), b), c), d), e) nebo f), g) nebo zrušeno povolení k obchodování s odpady podle § 17 odst. 3 písm. b), c) nebo d).

CELEX 32008L0098

§ 19

Vzorkování a zkoušky odpadu

(1) Vzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností může provádět pouze

a) odborně způsobilá fyzická osoba s personálním certifikátem pro vzorkování odpadu od akreditovaného certifikačního orgánu, nebo

b) akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště, jejichž způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou.

(2) Před zahájením vzorkování odpadu podle odstavce 1 musí být zpracován plán odběru vzorků v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Plánu odběru vzorků zpracovává odborně způsobilá fyzická osoba.

(3) Za odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkování odpadu se považuje osoba, která splňuje tyto požadavky

a) ukončené vysokoškolské vzdělání technického nebo přírodovědného směru a nejméně 2 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo ukončené středoškolské vzdělání technického nebo přírodovědného směru s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, a

b) absolvování příslušného vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu.

(4) Vzdělávací program zahrnuje nejméně

a) základní školení a

b) následná zdokonalovací a udržovací jednodenní školení v intervalu alespoň každé 3 roky od absolvování základního školení, jejichž náplň schválilo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(5) Certifikace odborně způsobilé fyzické osoby se prokazuje certifikátem vydaným certifikačním orgánem pro certifikaci osob akreditovaným v souladu s jiným právním předpisem27). Laboratoře a odborná pracoviště jsou pro vzorkování odpadů akreditovány akreditačním orgánem podle jiného právního předpisu27).

(6) Za odborně způsobilou osobu pro provádění a řízení vzorkování odpadu se považuje rovněž osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, je oprávněna k provádění činností uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie a pokud je takové oprávnění v souladu s evropskou technickou normou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(7) Vzorky odpadů odebírá odborně způsobilá osoba nebo fyzická osoba, kterou odborně způsobilá osoba, která zpracovala plán odběru vzorků, před odběrem konkrétního druhu odpadu v konkrétním místě prokazatelně proškolila. V případě opakovaných odběrů stejného druhu odpadu je četnost prokazatelného proškolení zúčastněných fyzických osob nejméně jednou v kalendářním roce. V případě, že vzorky odpadu odebírá fyzická osoba, na základě tohoto odstavce, odpovídá za správnost odběru vzorku osoba podle odstavce 1.

(8) Dokumentace vzorkování se vede v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(9) Laboratorní zkoušky a ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další

27) Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění.

zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností se provádějí v laboratořích a odborných pracovištích, které jsou pro tyto činnosti akreditovány v souladu s jiným právním předpisem27).

(10) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti způsobu provádění vzorkování, požadavky na certifikaci odborně způsobilé fyzické osoby, obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu podle odstavce 3 písm. b), akreditaci laboratoře a odborného pracoviště podle odstavce 5, rozsah dokumentace vzorkování, podrobnosti provádění laboratorních zkoušek a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a požadavky na akreditaci laboratoře a odborného pracoviště podle odstavce 9.

Hlava III

Povinnosti při jednotlivých způsobech nakládání s odpady

Díl 1

Školní sběr, soustřeďování, shromažďování, skladování a sběr odpadu

§ 20

Školní sběr

(1) Školy a školská zařízení28) mohou od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastu a kovu z domácností.

(2) Na školy a školská zařízení28) se v tomto případě nevztahují povinnosti provozovatele zařízení podle tohoto zákona.

(3) Škola nebo školské zařízení28) se okamžikem převzetí odpadu v rámci školního sběru stává vlastníkem a obec, na jejímž území se škola nebo školské zařízení nachází, původcem tohoto odpadu.

(4) Škola nebo školské zařízení28) plní ve vztahu k převzatým odpadům všechny povinnosti původce odpadu podle tohoto zákona s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady.

(5) Na obec se ve vztahu k odpadu převzatému v rámci školního sběru nevztahují povinnosti původce odpadu s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady.

(6) Škola nebo školské zařízení28) předá do 15. ledna obci, na jejímž území se nachází, údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a zařízeních, kterým převzaté odpady předala, za předchozí kalendářní rok, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(7) Soustřeďování odpadu v rámci školního sběru se považuje za shromažďování odpadu.

28) Zákon č. 561/2004 Sb., předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdější předpisů.

§ 21

Soustřeďování odpadu

(1) Odpady mohou být soustřeďovány pouze za splnění technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně za splnění podmínek § 9 odst. 3. Odpady kategorie ostatní nemusí být soustřeďovány odděleně na základě povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů nebo na základě povolení provozu zařízení. Příslušný správní orgán v povolení neoddělené shromažďování povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné, a nedojde k ohrožení povinnosti nakládat s odpadem v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Udělení povolení lze vázat na podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zdraví lidí.

(3) K udělení povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů podle odstavce 2 je příslušný krajský úřad, jde-li o zařízení určené k nakládání s odpady s výjimkou malého zařízení. V ostatních případech je k udělení tohoto povolení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(4) Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu podle Katalogu odpadů. Správní orgán v povolení určí druh odpadu, do kterého má být zařazen neodděleně soustřeďovaný odpad, a to druh odpadu, který tvoří největší část hmotnosti soustředěného odpadu, pokud není v konkrétním případě z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí vhodnější určit jiný druh odpadu.

§ 22

Shromažďování odpadu

(1) Za shromažďování odpadu se považuje také soustřeďování odpadu, kdy je na shromažďovací místo původcem odpadu přepraven odpad, který vznikl mimo provozovnu původce odpadu, pokud je přepraven neprodleně po jeho vzniku do nejbližší vhodné provozovny původce odpadu.

(2) Za shromažďování se považuje též soustřeďování stavebních a demoličních odpadů nepodnikajícími fyzickými osobami a komunálních odpadů nepodnikajícími fyzickými osobami a dalšími původci odpadu zapojenými do obecního systému podle § 43 odst. 1 na místě k tomu určeném obcí.

§ 23

Skladování odpadu

(1) Skladování odpadů je možné provádět pouze v zařízení k tomu určeném podle stavebního zákona25), jehož provoz je povolen podle § 14 odst. 1 za splnění technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Skladování odpadu před využitím je vymezeno v příloze č. 4 pod kódem R13. Skladování odpadu před odstraněním je vymezeno v příloze č. 5 pod kódem D15.

(3) Odpady určené k odstranění mohou být skladovány nejvýše po dobu 1 roku takové skladování je vymezeno v příloze č. 5 pod kódem D15. Po uplynutí lhůty pro skladování musí být odpady odstraněny nebo předány do zařízení, kde budou odstraněny. Odpady určené k využití mohou být skladovány po dobu nejvýše 3 let takové skladování je vymezeno v příloze č. 4 pod kódem R13. Po uplynutí lhůty pro skladování musí být odpady využity nebo předány do zařízení, kde budou využity.

(4) Odpady skladované za účelem využití po dobu delší než 1 rok, u kterých je zřejmé, že je není možné využít, musí být odstraněny nebo předány do zařízení, kde budou odstraněny, do 30 dnů od okamžiku, kdy provozovatel skladu odpadů zjistil, že je není možné využít.

(5) Krajský úřad může povolit skladování po delší dobu, než je vymezena v odstavci 2, pokud se jedná o odpady, které není za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné zpracovat. Takový sklad musí být provozován za splnění zvláštních technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(6) V případě uložení odpadu v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu mimo technologii zpracování odpadu se nejedná o skladování odpadu, pokud doba uložení odpadu v zařízení nepřesáhne 9 měsíců.

CELEX 31999L0031

§ 24

Sběr odpadu

(1) Sběr odpadu je možné provádět pouze v zařízení k tomu určeném podle stavebního zákona25), nebo v mobilním zařízení ke sběru odpadu za splnění technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) V zařízení ke sběru odpadů může být odpad uložen nejvýše po dobu 9 měsíců, pokud není zároveň povoleno jako zařízení ke skladování odpadů.

(3) V mobilním zařízení ke sběru odpadu může být odpad uložen pouze po dobu přepravy do zařízení ke zpracování odpadu, nejdéle však po dobu 48 hodin.

(4) Do mobilního zařízení ke sběru odpadu nesmí být přijímány odpady podle

§ 13 odst. 1.

(5) Mobilní zařízení ke sběru odpadu nesmí být zařízením, do kterého je přebírán, nebo ze kterého je odesílán odpad při přeshraniční přepravě odpadů.

(6) Mobilní zařízení ke sběru odpadu musí být označeno v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Díl 2

§ 25

Úprava odpadu

(1) Úprava odpadu musí být prováděna pouze v zařízení k úpravě odpadu k tomu určeném podle stavebního zákona25), nebo v mobilním zařízení k úpravě odpadu za splnění technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Úprava odpadu před využitím je vymezena v příloze č. 4 pod kódy R12 až R 12.8. Úprava odpadu před odstraněním je vymezena v příloze č. 5 pod kódy D8. D9, D13 a D14.

(3) Třídění odpadu při jeho shromažďování a změna objemu odpadu u původce odpadu za účelem usnadnění dopravy nejsou považovány za úpravu odpadu.

(4) Ze zařízení na úpravu odpadu vystupují upravené odpady, které mohou být předány pouze do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady.

CELEX 32008L0098

Díl 3

Využití odpadu

§ 26

Využití odpadu

(1) Využití odpadu musí být prováděno pouze v zařízení k využití odpadu k tomu určeném podle stavebního zákona25) nebo v mobilním zařízení k využití odpadu, za splnění technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) V zařízení na využití odpadu dochází ke konečnému využití odpadu uvedenému v příloze č. 4 kromě kódu R12 a následujících tak, že se odpad stane součástí povrchu terénu, je zapracován do nového výrobku nebo stavby, přestává být odpadem, nebo je přeměněn na energii.

(3) Pokud v zařízení na využití odpadu probíhá příprava k opětovnému použití, je provozovatel zařízení povinen zajistit, že vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňují požadavky na uvádění použitého zboží na trh.

(4) Provozovatel zařízení k využití odpadu je povinen v mimořádných případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné a pro provozovatele technicky možné, na základě rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností provést využití odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím se hradí z rozpočtu krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad rozhodnutím uloží náhradu takto vynaložených nákladů osobě, která je za odpad odpovědná.

(5) Provozovatel zařízení k využití odpadu je povinen v mimořádných případech nedovolené nebo nedokončené přeshraniční přepravy odpadů, je-li to pro provozovatele technicky možné, na základě rozhodnutí krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) v tomto rozhodnutí uvedeného. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto odstavce nemá odkladný účinek.

(6) Ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro jeho využití na povrchu terénu je zakázáno.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví technické podmínky pro využívání odpadu na povrchu terénu.

CELEX 32008L0098

§ 27

Energetické využití odpadu

(1) Spalování odpadu se za energetické využití odpadu uvedené v příloze č. 4 pod kódem R1 považuje pouze tehdy, jestliže

a) použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší, nebo

b) odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených jinými právními předpisy29).

(2) Spalování komunálního odpadu se považuje za energetické využití odpadu uvedené pod kódem R1 pouze tehdy, pokud dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet jsou uvedeny v příloze č. 6.

CELEX 32008L0098

Díl 4

Odstraňování odpadu

§ 28

Odstraňování odpadu

29) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Odstraňování odpadu musí být prováděno pouze v zařízení k tomu určeném podle stavebního zákona25), jehož provoz je povolen podle § 14 odst. 1 za splnění technických podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel zařízení k odstranění odpadu je povinen v mimořádných případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné a pro provozovatele technicky možné, na základě rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností provést odstranění odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí z rozpočtu krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad rozhodnutím uloží náhradu takto vynaložených nákladů osobě, která je za odpad odpovědná.

(3) Provozovatel zařízení k odstranění odpadu je povinen v mimořádných případech nedovolené nebo nedokončené přeshraniční přepravy odpadů, je-li to pro provozovatele technicky možné, na základě rozhodnutí krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) v tomto rozhodnutí uvedeného. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto odstavce nemá odkladný účinek.

CELEX 32008L0098

§ 29

Odstranění odpadu skládkováním

(1) Skládkování odpadu může být prováděno pouze v zařízení k tomuto účelu určeném podle stavebního zákona25), a to na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití pozemku skládka.

(2) Skládka odpadu se provozuje ve třech fázích, které na sebe musí bezprostředně navazovat. V první fázi provozu skládky se provádí odstraňování odpadu jeho řízeným uložením na nebo pod úrovní terénu, v této fázi je možné využívat odpady pouze jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky. Ve druhé fázi provozu skládky se provádí uzavírání a rekultivace skládky, k této činnosti může být využíván odpad za podmínek stanovených tímto zákonem. Ve třetí fázi provozu skládky se provádí následná péče o skládku, aniž by docházelo k nakládání s odpady s výjimkou využívání odpadů v režimu využívání odpadů na povrchu terénu pro drobné úpravy skládkového tělesa. Dobu trvání následné péče o skládku stanoví pro každou skládku nebo její část příslušný krajský úřad před zahájením první fáze provozu skládky nebo příslušné části. Tato doba nesmí být kratší než 30 let.

(3) Provozovatel skládky je povinen

a) před zahájením provozu skládky prokázat, že nemá nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a u orgánů Celní správy České republiky a že zřídil zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 3, a dále že nemá evidovány nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejném zdravotním pojištění,

b) při provozování skládky vytvářet a vést finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,

c) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a peněžních prostředků finanční rezervy po dobu nejméně 30 let,

d) uchovávat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku podle písmene b),

e) pro každou fázi provozu skládky vypracovat samostatný provozní řád,

f) před zahájením první fáze provozu skládky finančně zajistit první fázi provozu skládky nebo její části tak, že

1. sjedná pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí na zdraví lidí a na věci způsobenou provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky, ustanovení § 12 odst. 3 písm. f) se v tomto případě nepoužije,

2. uloží na zvláštní vázaný účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle bodu 1. Možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby30). Prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem příslušného krajského úřadu; účet lze zrušit po ukončení první fáze provozu skládky nebo její části nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem příslušného krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly; úroky z peněžních prostředků na bankovním účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky, nebo

3. zajisti náklady na odstranění škod podle bodu 1 formou záruky vystavené právnickou osobou oprávněnou k poskytování záruk31). Možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby30). Záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.

(4) Příslušný krajský úřad provádí v průběhu provozu skládky kontrolu na místě provozu zařízení. První kontrolu provede před zahájením ukládání odpadu na skládku nebo na její část, aby ověřil, zda jsou splněny podmínky stanovené v povolení provozu skládky. Kontrolu musí krajský úřad provést také před uzavřením skládky nebo její části. Bez této kontroly nelze vydat rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého může být provozována třetí fáze provozu skládky.

(5) Odstraňovat odpady ukládáním do podzemních prostor je možné pouze za splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy32).

30) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

31) § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb.

32) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 92/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění pozdějších předpisů.

(6) Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky je možné využívat pouze odpady, které svými technickými parametry tomuto účelu odpovídají, stanovené prováděcím právním předpisem.

CELEX 31999L0031

§ 30

(1) Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6.5 MJ/kg, odpady, které nesplní parametr biologické stability AT4 vymezený v příloze č. 9, a odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat.

(2) Zákaz podle odstavce 1 se do roku 2026 neuplatní, pokud

a) se v silniční nebo železniční dojezdové vzdálenosti do 100 km od obce nebo provozovny, ve které odpad vzniká, nenachází zařízení pro využití nebo recyklaci takového druhu odpadu, které má volnou kapacitu, a současně

b) jeho původce uzavřel smlouvu o budoucím přebírání takového druhu odpadu s budoucím provozovatelem zařízení na využití takového odpadu, kterému bylo vydáno stavební povolení a je ve výstavbě.

(3) Zákaz podle odstavce 1 se neuplatní

a) v případě odpadu uloženého na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona, nebo

b) zařízení na využití odpadu, s jehož provozovatelem má původce uzavřenu smlouvu o převzetí odpadu do tohoto zařízení, je z technických důvodů mimo provoz nebo je jeho provoz z technických důvodů omezen.

(4) Na skládku je zakázáno ukládat nebezpečné odpady, které mohou být odstraněny ve spalovnách nebezpečného odpadu provozovaných na území České republiky.

(5) Prováděcí právní předpis vymezí odpady, které jsou recyklovatelné, a nebezpečné odpady, které splňují kritérium spalitelnosti, a stanoví způsob prokazování splnění podmínek podle odstavců 2 a 3.

§ 31

Zabezpečení ochrany životního prostředí a zdraví lidí při ukládání odpadu na skládku

(1) Odpad lze ukládat pouze na skládku, která svým technickým provedením splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem pro ukládání tohoto odpadu. Pro každou skupinu skládek vymezenou prováděcím právním předpisem musí ukládaný odpad splnit parametry pro jeho složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Je zakázáno ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro jeho přijetí na skládku.

(3) Na skládku je zakázáno ukládat odpad stanovený prováděcím právním předpisem, odpad, který může mít při jeho smísení negativní vliv na životní prostředí, a neupravený odpad, s výjimkou odpadu stanoveného prováděcím právním předpisem, u něhož ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení nebo odstranění jeho nebezpečných vlastností.

(4) Provozovatel skládky je povinen provádět monitorování jejího provozu.

(5) Provozovatel skládky je povinen prokazatelně proškolit všechny zaměstnance skládky o řádném provozu zařízení a o bezpečném nakládání s odpadem tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí a zdraví lidí.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,

b) technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu,

c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti,

d) podrobnosti pro monitorování provozu skládky.

CELEX 31999L0031

§ 32

Finanční rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku

(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci a zajištění následné péče o skládku (dále jen "finanční rezerva").

(2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky. Úroky z peněžních prostředků finanční rezervy jsou její součástí. Prostředky finanční rezervy nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty33) provozovatele skládky, vlastníka skládky nebo jejich právních nástupců.

(3) Peněžní prostředky finanční rezervy se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance nebo pobočce zahraniční banky na území České republiky (dále jen „banka“), který je provozovatel skládky povinen zřídit. Pro každou skládku, na kterou je vydáno samostatné rozhodnutí podle stavebního zákona25), musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet. Smlouva s bankou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které skládky se finanční rezerva týká, a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je bankou spravován podle tohoto zákona. Dispozice s peněžními prostředky finanční rezervy ode dne

33) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

zřízení zvláštního vázaného účtu je možná pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle umístění skládky; udělení souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí, že prostředky budou využity pouze v souladu s účelem finanční rezervy.

(4) Peněžní prostředky vytvářené finanční rezervy převádí provozovatel skládky na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce.

(5) Součástí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadu na nového provozovatele skládky, musí být dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody je smlouva o převodu užívacího práva ke skládce odpadu neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Provozovatel skládky nesmí převést užívací právo ke skládce na nového provozovatele skládky, dokud nejsou převedeny na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 veškeré peněžní prostředky vytvářené finanční rezervy, které je provozovatel skládky povinen převést na tento vázaný účet podle odstavce 4.

(6) Peněžní prostředky finanční rezervy smí být použity pouze na práce související s rekultivací a zajištěním následné péče o skládku, a to se souhlasem příslušného krajského úřadu; udělení souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Souhlas krajský úřad uděluje na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle stavebního zákona25) a rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého může být provozována druhá a třetí fáze provozu skládky.

(7) Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje-li, banka převede na pokyn příslušného krajského úřadu nevyčerpanou část finanční rezervy do Státního fondu životního prostředí České republiky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního prostředí České republiky převedeny na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 tomu, kdo zabezpečí rekultivaci a následnou péči o skládku. Peněžní prostředky finanční rezervy z tohoto účtu jsou použity způsobem podle tohoto zákona.

(8) Po ukončení následné péče o skládku se finanční rezerva zruší a nevyčerpaná část finančních prostředků se stává příjmem provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce. Není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, banka ji na pokyn příslušného krajského úřadu převede do rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.

(9) Výše finanční rezervy činí

a) 130 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu, včetně nebezpečného odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a odpadu uvedeného ve skupině 20 Katalogu odpadů, s výjimkou odpadu z azbestu,

b) 55 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu, odpadu z azbestu včetně odpadu kategorie ostatní uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky.

CELEX 31999L0031

Díl 5

Obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady

§ 33

Obchodování s odpady

(1) Obchodování s odpady lze provádět pouze na základě povolení podle § 17.

(2) Pokud provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady nakupuje odpad, který přebírá do zařízení, nebo prodává odpad vystupující ze zařízení, nepovažuje se tato činnost za obchodování s odpady ve smyslu § 7 odst. 1 písm. t).

(3) Obchodník s odpady se stává vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu, které jsou mu stanoveny tímto zákonem, okamžikem zahájení přepravy odpadu od osoby, od které odpad přebírá. Obchodník může odpady předat pouze do zařízení k úpravě odpadu nebo zařízení k využití odpadu. V okamžiku zahájení přepravy musí mít pro tyto odpady přijetí do takového zařízení smluvně zajištěno.

(4) Obchodník s odpady nesmí s odpadem nakládat jiným způsobem než s nimi obchodovat a zajišťovat jejich přepravu s výjimkou odpadu, jehož je původcem. Obchodník s odpady nesmí přebírat odpad od nepodnikající fyzické osoby.

(5) Obchodník s odpady nesmí za převzetí odpadu přijmout od osoby, která mu odpad předává, úplatu, ani je nesmí od této osoby přijmout bezúplatně. Xxxxx, která obchodníkovi odpad předává, nesmí obchodníkovi za převzetí odpadu úplatu poskytnout.

(6) Obchodník s odpady je povinen

a) vykonávat obchodování s odpady v souladu s povolením k obchodování s odpady podle

§ 17,

b) zajistit ověření zařazení odpadu podle druhu a kategorie; v případě, že není k přijetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, nesmí odpad převzít,

c) předat odpad provozovateli zařízení vždy s informacemi nezbytnými k posouzení, zda je odpad do zařízení možné přijmout, a v případě odpadu určeného k využití na povrchu terénu základní popis odpadu,

d) zajistit po celou dobu provádění činnosti pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci způsobenou v důsledku jeho činnosti; výše pojistného plnění musí odpovídat rizikům vyplývajícím z rozsahu jeho činnosti,

e) předložit krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění do 30 dnů ode dne zahájení činnosti; smlouva musí obsahovat údaje umožňující jeho identifikaci,

f) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

g) ohlašovat činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 34

Zprostředkování nakládání s odpady

(1) Zprostředkování nakládání s odpady lze provádět pouze na základě ohlášení této

činnosti krajskému úřadu příslušnému podle sídla zprostředkovatele.

(2) Uzavřením smlouvy o zprostředkování nakládání s odpady zmocňuje původce odpadu zprostředkovatele, aby jeho jménem zajistil předání odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, se kterým má nebo bude mít v okamžiku předání odpadu do zařízení zprostředkovatel uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je přijetí odpadů do zařízení. Tímto ustanovením není dotčená činnost dohodce podle jiného právního předpisu34).

(3) Původce odpadu je vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti původce odpadu až do okamžiku jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady, a to i v případě, že za něj po dobu přepravy zajišťuje tyto povinnosti zprostředkovatel.

(4) Zprostředkovatel se neuvádí v průběžné evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi podle § 68 odst. 1 ani v hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi podle § 68 odst. 4 a 5.

Díl 6

Přeprava odpadu

Oddíl 1

Povinnosti při přepravě odpadu

§ 35

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zúčastněné na přepravě odpadu jsou povinny

a) zabezpečit přepravu odpadu v souladu s požadavky stanovenými jinými právními předpisy18),

b) předložit kontrolnímu orgánu doklady, jimiž musí být přeprava odpadů doprovázena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tohoto zákona,

c) uchovávat doklady související s přepravou odpadu po dobu 2 let ode dne zahájení přepravy,

34 Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů

d) zajistit, aby silniční motorové vozidlo bylo v době, kdy přepravuje odpad, označeno způsobem stanoveným tímto zákonem a prováděcím právním předpisem; v době, kdy nepřepravuje odpad, nesmí být tímto způsobem označeno,

e) s výjimkou přeshraniční přepravy při přepravě nebezpečného odpadu přepravu ohlásit podle § 57.

(2) Osoba, která přepravuje odpady, aniž by byla jejich původcem nebo provozovatelem zařízení, do kterého odpady přepravuje, je povinna ohlásit činnost dopravce odpadů.

(3) Osoba, která přepravuje odpad, je povinna informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude ve vnitrozemí nebo přes hranice přepravovat odpad a za účelem zajištění splnění

a) povinnosti podle odstavce 1 písm. b) vybavit řidiče doklady podle druhu přepravovaného odpadu a účelu přepravy a zajistit, aby těmito doklady byl přepravovaný odpad vybaven po celou dobu přepravy,

b) povinnosti podle odstavce 1 písm. d) zajistit, aby řidič použil při přepravě odpadů vozidlo vybavené a označené podle tohoto zákona.

CELEX 32006R1013

Oddíl 2

Přeshraniční přeprava odpadu

§ 36

Základní povinnosti

(1) Tento oddíl upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o přepravě odpadů15) přepravu odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku (dále jen „přeshraniční přeprava odpadů“).

(2) Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku je ministerstvo.

(3) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice.

(4) Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.

(5) Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice, nejedná-li se o jeho využití v jiných členských státech Evropské unie.

(6) Zásady pro rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy odpadů stanoví vláda nařízením.

(7) Pokud ministerstvo, inspekce nebo celní úřad považuje věc při přeshraniční přepravě za odpad, k rozhodnutí krajského úřadu podle § 3 odst. 6 se nepřihlíží.

CELEX 32006R1013

§ 37

Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů

(1) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15). Účastníkem řízení zahájeného oznámením podle tohoto odstavce je pouze oznamovatel.

(2) Jazykem přijatelným pro ministerstvo ve smyslu čl. 27 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) je český, slovenský a anglický jazyk.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací a dokumentace podle části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) pro jednotlivé druhy přepravy a další podrobnosti k podávání oznámení.

CELEX 32006R1013

§ 38

Finanční záruka a pojištění

(1) Finanční záruku nebo odpovídající pojištění podle článku 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) schvaluje ministerstvo.

(2) Kalkulaci výše finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění podle odstavce 1 provádí oznamovatel nebo ministerstvo.

(3) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o tom, zda poskytnutá finanční záruka nebo odpovídající pojištění podle odstavce 1 je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15) a s tímto zákonem, stanoví výši a druh finanční záruky nebo určí druh pojištění a výši pojistné částky pro tento účel.

(4) Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky nebo odpovídajícího pojištění podle odstavce 1 a podklady a doklady nezbytné pro kalkulaci jsou stanoveny v příloze č. 7.

(5) Kalkulaci množství odpadu podle bodu 4.5 přílohy č. 7 nelze provést, pokud v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přepravě odpadu oznamovatel porušil podmínku stanovenou v rozhodnutí ministerstva podle tohoto bodu.

CELEX 32006R1013

§ 39

Xxxxxxx, zákazy a námitky

(1) Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo rozhodne o vydání souhlasu nebo o námitce podle čl. 9, 10, 11 nebo 12 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15).

(2) Ministerstvo může vznést námitku proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu,

pokud

a) byla oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přepravě odpadu pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů na úseku odpadového hospodářství,

b) bylo oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přepravě odpadu uloženo nápravné opatření za porušení právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je prokázáno, že toto nápravné opatření v uloženém termínu nesplnil,

c) byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které byla v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přepravě odpadu uložena sankce za porušení předpisů na úseku odpadového hospodářství,

d) byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přepravě odpadu uloženo nápravné opatření za porušení právních předpisů na úseku odpadového hospodářství a je prokázáno, že toto nápravné opatření v uloženém termínu nesplnil.

(3) Ministerstvo vznese námitku proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud byl oznamovatel nebo příjemce v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přepravě odpadu pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s odpady. Ministerstvo může odmítnout všechny přeshraniční přepravy odpadů, na kterých se tato osoba podílí, pokud trestný čin souvisí s předmětem oznámení.

(4) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva o námitce vydanému podle předchozích odstavců nemá odkladný účinek.

CELEX 32006R1013

§ 40

Zahájení přeshraniční přepravy odpadů

Pokud ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným datem přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15) před uplynutím lhůty pro podání rozkladu proti rozhodnutí ministerstva

o vydání souhlasu podle § 39 odst. 1, má se za to, že se oznamovatel vzdává práva rozkladu proti tomuto rozhodnutí.

§ 41

Změny v přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu

(1) Pokud podle článku 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) není podáváno nové oznámení, ministerstvo může na základě oznámení změny v přepravě rozhodnout o změně vydaného rozhodnutí.

(2) V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15).

CELEX 32006R1013

§ 42

Povinnost zpětného převzetí

(1) V případě přepravy, kterou nelze dokončit, nebo nedovolené přepravy může ministerstvo uložit rozhodnutím splnění povinností podle čl. 22, 23, 24 nebo 25 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15).

(2) Pokud splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) zajišťuje ministerstvo, může uložit rozhodnutím osobám, které odpovídají za přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přepravu, povinnost uhradit vzniklé náklady na dopravu, využití, odstranění a uskladnění odpadů. Ministerstvo může uložit úhradu těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.

(3) Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) zajistí krajský úřad, v jehož obvodu byl odpad zjištěn. Krajský úřad může rozhodnutím uložit osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přepravu odpovídají, povinnost uhradit takto vynaložené náklady. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.

(4) Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí vydanému podle předchozích odstavců nemá odkladný účinek.

CELEX 32006R1013

Hlava IV

Povinnosti při nakládání s vybranými druhy odpadu

Díl 1

Komunální odpad

§ 43

Povinnosti obce při nakládání s komunálním odpadem

(1) Obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém nakládání s komunálním odpadem vznikajícím na území obce při jiné činnosti fyzických osob než při podnikání (dále jen „obecní systém“). Obec může do obecního systému zahrnout nakládání se stavebním a demoličním odpadem vznikajícím na jejím katastrálním území při činnosti nepodnikajících fyzických osob včetně stavebního a demoličního odpadu s obsahem azbestu. Vymezení rozsahu zajištění míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle odstavce 4 nemusí být součástí obecně závazné vyhlášky.

(2) Obec může do obecního systému zahrnout nakládání s komunálními odpady vznikajícími na jejím území při činnosti ostatních původců odpadu. V takovém případě stanoví způsob, jakým se původce může zapojit do obecního sytému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob jejího výběru.

(3) V okamžiku, kdy fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zapojená do obecního systému odloží odpad na místě obcí k tomuto účelu určeném, se obec stává vlastníkem a původcem tohoto odpadu.

(4) Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, přinejmenším nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu.

(5) Obec je povinna informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup občany a ostatní účastníky obecního systému o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání se stavebními a demoličními odpady v rámci obecního systému a dále o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Nejméně jednou ročně obec zveřejní kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz obecního sytému.

(6) Obec je v kalendářním roce 2025 a následujících povinna předat k recyklaci alespoň 60% komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem. Do výpočtu podílu mohou být zahrnuty i další komunální odpady vznikající na jejím katastrálním území při činnosti nepodnikajících fyzických osob.

(7) Obec může plnit své povinnosti podle tohoto zákona prostřednictvím dobrovolného svazku obcí podle zákona o obcích.

(8) Obec může do obecního systému zahrnout nakládání s výrobky s ukončenou životností, pokud toto nakládání provádí jako službu pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Obec může ve vztahu k odpadům zahrnutým v obecním systému poskytovat službu autorizované obalové společnosti podle zákona o obalech k plnění povinností podle zákona o obalech.

(9) Na provozovatele zařízení určeného pro nakládání s odpady, které je součástí obecního systému nakládání s komunálním odpadem, se v případě přebírání odpadů v rámci obecního systému, nevztahují ustanovení § 12 odst. 3 písm. c) a f) a § 13 odstavců 1 až 6 a 9, pokud neposkytuje za převzaté odpady úplatu.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah zajištění míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle odstavce 4 a způsob výpočtu plnění cíle podle odstavce 6 a způsob jeho prokazování.

CELEX 32008L0098

§ 44

Povinnosti fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Fyzické osoby jsou povinny nakládat s komunálním odpadem v souladu s obecním systémem.

(2) Fyzické osoby jsou povinny odpad třídit, odděleně soustřeďovat a odkládat na místa určená obcí pro daný druh, kategorii nebo materiál odpadu, nebo jej předávat do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu.

CELEX 32008L0098

§ 45

Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem

(1) Podnikající fyzická osoba a právnická osoba, s výjimkou podnikajících fyzických osob a právnických osob zapojených s veškerým komunálním odpadem, kterého je původcem, do obecního systému, je v kalendářním roce 2025 a následujících povinna předat k recyklaci alespoň 60% komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem.

(2) Podnikající fyzická osoba a právnická osoba, která produkuje komunální odpad nebo obalový odpad papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady předávat do obecního systému podle § 43 odst. 1. V takovém případě se obalový odpad zařazuje jako odpovídající druh komunálního odpadu.

(3) Pokud podnikající fyzická osoba a právnická osoba předává do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu plnění cíle podle odstavce 1 a způsob jeho prokazování.

CELEX 32008L0098

Díl 2

Biologicky rozložitelný odpad, komunitní kompostování, používání kalů na půdě a sedimenty vytěžené z vodních toků a nádrží

§ 46

Obecné povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelným odpadem

(1) Zařízení zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu7) nebo odpad ze stravovacích zařízení musí být provozováno v souladu s jinými právními předpisy7).

(2) K žádosti o vydání povolení provozu zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je provozovatel v případě, že se jedná o zařízení, ve kterém se zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu7), získané produkty nebo odpad ze stravovacích zařízení, povinen předložit souhlas s provozem krajské veterinární správy, pokud to vyžaduje jiný právní předpis35). Krajský úřad je povinen v povolení provozu zařízení tento souhlas zohlednit.

(3) Provozovatel zařízení k nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je povinen výstupy ze zařízení hodnotit, zařazovat postupy a metodami stanovenými prováděcím právním předpisem a označovat je.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) seznam biologicky rozložitelných odpadů,

b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů,

c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných odpadů,

d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů, včetně hodnocení účinnosti technologie,

e) obsah provozního řádu zařízení,

f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání biologicky rozložitelných odpadů,

g) způsob a kritéria hodnocení, zařazování a označování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití,

h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek,

35) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.

CELEX 32008L0098

§ 47

Malé zařízení

(1) Malé zařízení může být provozováno pouze na základě souhlasu místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností s provozem zařízení. Součástí tohoto souhlasu je provozní řád. Pokud podmínky provozu zařízení vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, krajský úřad stanoví v souhlasu podmínky, které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.

(2) Provozovatel zařízení je povinen provozovat zařízení v souladu se souhlasem s provozem zařízení, včetně schváleného provozního řádu.

(3) Náležitosti obsahu žádosti o souhlas s provozem zařízení jsou stanoveny v příloze

č. 2.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší souhlas s provozem zařízení,

pokud

a) provozovatel zařízení opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je povolení vázáno, nebo

b) provozovatel zařízení opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle jiného právního předpisu26).

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) seznam biologicky rozložitelných odpadů, které mohou být zpracovány v malém zařízení,

b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízení,

c) technické požadavky na vybavení a provoz malého zařízení,

d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízení,

e) obsah provozního řádu malého zařízení,

f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie malého zařízení,

g) způsob a kritéria hodnocení, zařazování a označování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití,

h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech

z malého zařízení, metody stanovení koncentrací cizorodých látek,

i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.

Komunitní kompostování

§ 48

(1) Pro účely této části zákona se rozumí

a) komunitním kompostováním systém shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností z území obcí, jejich úprava a následné zpracování na kompost,

b) rostlinnými zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ovoce a zelenina ze zahrad a kuchyní, drny se zeminou, rostliny, jejich zbytky neznečištěné chemickými látkami,

c) veřejnou zelení parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy na území obce.

(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce jako opatření pro předcházení vzniku odpadů systém komunitního kompostování a způsob využití kompostu vzniklého komunitním kompostováním k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Na základě veřejnoprávní smlouvy s obcí mohou tento systém využívat i jiné obce. Tyto obce jsou povinny zahrnout dotčenou komunitní kompostárnu do obecně závazné vyhlášky obce, kterou stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití kompostu vzniklého komunitním kompostováním k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

(3) Úprava a kompostování musí být prováděny tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou jinými právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu.

(4) Jiné využití kompostu vzniklého komunitním kompostováním, než je uvedeno v odstavci 2, je možné pouze za splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy9).

§ 49

(1) Provozovatel komunitní kompostárny je dále povinen

a) provozovat komunitní kompostárnu v souladu s jinými právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno,

b) vést evidenci o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností, a uchovávat ji po dobu 5 let,

c) zaslat do 15. února následujícího roku hlášení o množství zpracovaných rostlinných

zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v uplynulém kalendářním roce.

(2) Obec je povinna zaslat každoročně do 15. února hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území.

(3) Hlášení podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36). Hlášení kontroluje a zpracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa komunitní kompostárny do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsoby biologického zpracování rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v komunitní kompostárně,

b) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení komunitní kompostárny,

c) technologické požadavky na úpravu rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v komunitní kompostárně,

d) podmínky provozu komunitní kompostárny a obsah provozního deníku,

e) rozsah a způsob vedení evidence o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností,

f) rozsah a způsob ohlašování údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností a údajů o obecních kompostárnách provozovaných na území obce,

g) rozsah a způsob provádění kontroly a zpracování hlášení podle písmene f).

Povinnosti při používání kalů na zemědělské půdě

§ 50 (1) Pro účely této části zákona se rozumí

a) kalem

1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody

36) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelné odpady na základě povolení provozu zařízení podle § 14 odst. 1 nebo biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu7),

2. kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních,

3. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,

b) upraveným kalem kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě, nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů, pro které byl vypracován program použití kalů,

c) použitím kalu zapracování kalu do půdy,

d) programem použití kalů dokumentace pro použití kalů.

(2) Na půdě mohou být použity pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu se schváleným programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. Upravený kal může na půdě použít pouze osoba, která tuto půdu užívá.

(3) Úprava kalů může probíhat pouze v čistírně odpadních vod, pokud se jedná o kaly produkované danou čistírnou, nebo v zařízení na úpravu kalů. Technologie úpravy kalů musí splňovat požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů.

(4) Pokud provozovatel čistírny odpadních vod neprovádí úpravu kalů sám, je povinen předat kaly do zařízení na úpravu kalů.

(5) Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna před prvním předáním upraveného kalu podle odstavce 6 vypracovat program použití kalů a předložit jej ke schválení Ústřednímu a kontrolnímu zkušebnímu ústavu zemědělskému.

(6) Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna předat upravený kal osobě, která bude tento kal používat, uvedené v programu použití kalů, nebo do zařízení ke sběru a skladování kalů uvedeného v programu použití kalů.

CELEX 31986L0278

§ 51

(1) Upravený kal nesmí být míšen s jiným upraveným kalem ani s jiným odpadem; pokud dojde ke smíšení, musí být kal znovu upraven a musí být vypracován nový program použití kalů.

(2) Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je povinen předat upravené kaly

osobě, která bude tento kal používat, uvedené v programu použití kalů. (3) Použití kalů je zakázáno

a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle jiného právního předpisu37),

b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,

c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,

d) v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních léčivých vod38),

e) na trvalých travních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,

f) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,

g) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím,

h) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,

i) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,

j) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,

k) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích, nebo

l) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě,

b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě,

c) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do půdy za 10 let,

d) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské půdě,

e) mikrobiologická kritéria pro použití kalů,

37) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon.

f) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,

g) náležitosti obsahu programu použití kalů,

h) technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů,

i) podmínky skladování upravených kalů a podmínky dočasného uložení upravených kalů před jejich použitím.

CELEX 31986L0278

§ 52

Sedimenty vytěžené z vodních toků a nádrží

(1) Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 68 a nepodává hlášení podle § 69. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle jiného právního předpisu39).

(2) Pokud původce odpadních sedimentů využívá sedimenty ve vlastním zařízení určeném pro nakládání s odpady, nevztahují se na něj povinnosti podle § 12 odst. 3 písm. b),

c) a j).

Díl 3

Nebezpečný odpad

§ 53

Balení a označování nebezpečných odpadů

(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí obdobně jinými právními předpisy, které se týkají chemických látek a směsí a nebezpečných věcí40).

(2) Původce odpadu a provozovatel zařízení, který nakládá s nebezpečným odpadem, je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu

39) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.

Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vy hlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.

stanoveném prováděcím právním předpisem a výstražným symbolem nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí41) v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností HP 9 Infekční se označuje výstražným symbolem nebezpečnosti stanoveným prováděcím právním předpisem.

(3) Původce odpadu a provozovatel zařízení, který nakládá s nebezpečným odpadem, je povinen zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu podle prováděcího právního předpisu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. V případě, že byl pro daný odpad identifikační list původcem odpadu již zpracován, je provozovatel zařízení povinen pouze tímto identifikačním listem místa nakládání s nebezpečným odpadem vybavit.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu,

b) způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů.

CELEX 32008L0098

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

§ 54

Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

(1) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8) pod označením kódem HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená ministerstvem. Ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8) hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „pověřená osoba“).

(2) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 3 let. Součástí pověření je poskytnutí přihlašovacích údajů pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36). Doba platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se prodlužuje nejvýše o 5 let, pokud žadatel absolvoval vzdělávací program určený pro pověřené osoby žádající o prodloužení pověření a předložil ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví osvědčení o absolvování školení.

(3) Pokud pověřená osoba podá návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o návrhu nebude pravomocně rozhodnuto.

41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

(4) Udělené pověření nepřechází na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu.

(5) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle jiného právního předpisu42). Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8) pod označením kódem HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 se prokazuje dokladem

a) o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru,

b) o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství a

c) o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.

(6) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost. Odborná způsobilost se prokazuje

a) pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8) pod označením kódem HP

4 až HP 11 a HP 13 předložením dokladu o ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie nebo oboru pracovní lékařství nebo oboru toxikologie a pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů8) pod označením HP9 předložením dokladu o ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie, veterinární lékařství nebo přírodovědném oboru zahrnujícím mikrobiologii,

b) dokladem o nejméně 10 letech praxe v oboru a

c) dokladem o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.

(7) Jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, musí požadavky uvedené v odstavcích 5 a 6 splňovat ten, kdo v ní odpovídá za řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, (dále jen „odborný zástupce“).

(8) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna tomuto ministerstvu předložit doklady, ze kterých vyplývá odborná způsobilost nového odborného zástupce.

42) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

(9) Za osobu pověřenou podle tohoto paragrafu se považuje rovněž osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, pokud před zahájením hodnocení nebezpečných vlastností odpadu předloží ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví podle nebezpečných vlastností, které bude hodnotit, doklady prokazující, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a je oprávněna k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36).

(10) Náležitosti obsahu žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a náležitosti obsahu návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření jsou uvedeny v příloze č. 11.

(11) Prováděcí právní předpis stanoví obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

§ 55

Odejmutí a zánik pověření

(1) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zaniká

a) smrtí fyzické osoby, která je pověřenou osobou,

b) zánikem právnické osoby, která je pověřenou osobou,

c) prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,

d) uplynutím doby, na kterou bylo pověření vydáno, pokud nebylo požádáno o jeho prodloužení, nebo

e) dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako pověřené osoby ministerstvu, které ji pověřilo.

(2) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v rámci své působnosti rozhodnutím odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo pověření uděleno, nebo vydá osvědčení na odpad, a tím vyloučí nebezpečnou vlastnost, kterou hodnocený odpad má.

(3) V případě, že je pověření odejmuto fyzické osobě, nesmí tato osoba po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření, vykonávat činnost odborného zástupce u právnické osoby. Pokud bylo pověření právnické osobě odebráno na základě hodnocení provedeného odborným zástupcem, tento odborný zástupce nesmí po dobu následující 5 let od odejmutí pověření provádět hodnocení ani jako fyzická osoba ani být odborným zástupcem u jiné právnické osoby ani být pověřen jako fyzická osoba.

(4) Xxxxx, které bylo odejmuto pověření, může podat žádost o nové pověření až po uplynutí 5 let po jeho odejmutí.

§ 56

Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

(1) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Vlastník odpadu provádí zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36). Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních zadává pověřená osoba do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36). Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“). Pokud pověřená osoba nevyloučí všechny nebezpečné vlastnosti, vydá sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Hodnotí-li různé nebezpečné vlastnosti jednoho odpadu různé pověřené osoby, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Osvědčení a sdělení se vydává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36) a zároveň v listinné podobě.

(2) V osvědčení vymezí pověřená osoba nebo osoby druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení. Tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, když u původce nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupního materiálu, který ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. Součástí osvědčení je dokumentační zpráva.

(3) Osoba, která nakládá s odpadem, pro který je vydáno osvědčení, je povinna dodržovat podmínky stanovené pověřenou osobou nebo osobami v osvědčení. V případě, že stanovené podmínky nedodržuje, odpad je považován za nebezpečný.

(4) Osvědčení může být pověřenou osobou po opakovaném provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, plnění podmínek a výsledků trvalé kontroly prodlouženo na další 4 roky, a to i opakovaně.

(5) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou pozastavit platnost vydaného osvědčení na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností odpadu nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.

(6) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.

(7) Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení, a nesmí hodnotit nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena.

(8) Orgány inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušné podle místa nakládání s odpadem mají přístup k záznamům o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadu vedených v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36) a zaznamenávají do něj údaje o pozastavení platnosti nebo odnětí osvědčení.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví obsah zadání hodnocení nebezpečných vlastností, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, obsah sdělení a osvědčení a obsah dokumentační zprávy, která je součástí osvědčení v listinné podobě.

§ 57

Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů

(1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36).

(2) Odesílatel je povinen

a) každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu,

b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu,

c) v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,

d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(3) Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení.

(4) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje odpady do své provozovny, a provozovatel zařízení pro nakládání s odpady, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy předáván, (dále jen „příjemce“), je povinen

a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36); po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,

c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,

d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(5) Povinnosti podle odstavce 2 písm. a) a b) může za odesílatele splnit příjemce.

(6) Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení.

(7) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba.

(8) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36) je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36) je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36).

(9) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36) se poskytují pouze orgánům veřejné správy a při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů43).

(10) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah ohlašovacího listu podléhajícího hlášení a rozsah informací podle ohlašovacího listu, které musí obsahovat doklad přiložený k zásilce.

Díl 4

Další vybrané druhy odpadu

§ 58

Odpad z výroby oxidu titaničitého

Odstraňovat umístěním do vodního útvaru44) se nesmí tento odpad pocházející z výroby oxidu titaničitého

a) pevný odpad,

43) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

44) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

b) matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého ze zařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy, včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo méně volné kyseliny sírové,

c) odpad ze zařízení používajících chloridový proces obsahujícího více než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy, včetně odpadu zředěného tak, aby obsahoval 0,5 % nebo méně volné kyseliny chlorovodíkové,

d) filtrační sůl, kaly a kapalný odpad vznikající při úpravě (koncentraci nebo neutralizaci) s odpadem uvedeným v písmenech b) a c) a obsahujících různé těžké kovy, avšak nezahrnujících neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady, které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a které mají před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5.

CELEX 32010L0075

PCB

§ 59

Pro účely této části zákona se rozumí

a) PCB polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlor- difenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, monometyldibromdifenylmetan a veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg.

b) zařízením obsahujícím PCB každé zařízení, které obsahuje, obsahovalo PCB nebo může obsahovat PCB, s výjimkou zařízení, které může obsahovat PCB, u kterého byla prokázána nepřítomnost PCB a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu do 31. prosince 2009, nebo u kterého došlo k odstranění PCB dekontaminací a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu,

c) zařízením, které může obsahovat PCB, olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,

d) lehce kontaminovaným zařízením

1. zařízení, jehož provozní kapalina obsahuje PCB v koncentraci 50 - 500 mg/kg, nebo

2. zařízení, u něhož lze předpokládat koncentrační rozmezí obsahu PCB v provozní kapalině uvedené v písmeni a); podmínky platnosti tohoto předpokladu jsou splněny v případě, že na 500 kusů zkoumaných zařízení se zjištěným obsahem PCB v provozní náplni v koncentraci menší než 50 mg/kg připadá pouze jedno zařízení se zjištěným obsahem PCB v provozní náplni v koncentraci 50 – 500 mg/kg. Tato podmínka musí

být splněna pro každou ze skupin zařízení olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou. Zařízení vyrobená po 1. lednu 2000 se do odůvodnění platnosti předpokladu nezahrnují.

CELEX 31996L0059

§ 60

(1) Každý je povinen předat PCB, odpad PCB nebo zařízení obsahující PCB k odstranění nebo dekontaminovat zařízení obsahující PCB neprodleně poté co zjistí, že je vlastníkem PCB, odpadů PCB nebo vlastníkem nebo provozovatelem zařízení obsahujícího PCB, nebo že se PCB, odpad PCB nebo zařízení obsahující PCB nachází na pozemku nebo v budově, jejichž je vlastníkem, s výjimkou

a) lehce kontaminovaného zařízení, které je povinen předat k odstranění nebo dekontaminovat nejpozději do 31. prosince 2025,

b) transformátoru s obsahem PCB 50-500 mg/kg a zařízení s obsahem PCB s objemem náplně menším než 5 litrů která je povinen předat k odstranění nebo dekontaminovat do data stanoveného v příslušných plánech postupného odstranění PCB nebo seznamech zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, nejdéle však do 31. prosince 2018.

(2) Zařízení obsahující PCB, které bylo předáno do zařízení určeného pro nakládání s odpady, musí být odstraněno do 1 roku od tohoto předání.

(3) Odstranění PCB je možné pouze v zařízeních k tomu určených a provádí se způsoby uvedenými v příloze č. 5 pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15.

(4) Vlastník a provozovatel dekontaminovaného zařízení a lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni toto zařízení označit.

(5) Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni jej do doby vyřazení z provozu udržovat tak, aby PCB, které jsou v něm obsaženy, odpovídaly příslušným technickým normám, aby zařízení bylo v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jeho náplně.

(6) Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni vést pro toto zařízení samostatně evidenci. Změny v evidovaných skutečnostech jsou povinni ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36).

(7) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci a evidenci a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.

(8) Provozovatel zařízení ke sběru nebo k odstranění odpadu, který přijme zařízení obsahující PCB nad 5 litrů náplně, je povinen ohlásit údaje o tomto zařízení ministerstvu.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

a) podmínky pro dekontaminaci zařízení,

b) metody pro stanovení celkové koncentrace PCB v látkách, které je obsahují,

c) způsob označování zařízení obsahujících PCB,

d) způsob a rozsah vedení evidence transformátorů s provozní náplní obsahující PCB v koncentraci 50 - 500 mg/kg a jiných lehce kontaminovaných zařízení, a způsob a rozsah ohlašování změn v této evidenci,

e) náležitosti ohlašování prováděného provozovatelem zařízení ke sběru odpadu.

CELEX 31996L0059

§ 61

Odpad perzistentních znečišťujících látek

(1) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách45), s výjimkou PCB.

(2) S odpady perzistentních organických znečišťujících látek lze nakládat, pokud jsou splněny požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách45) a technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 62

Odpad z azbestu

(1) Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest musí být zajištěno, aby nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach, a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit požadavky jiných právních předpisů46).

45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.

46) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

(2) Odpad obsahující azbest lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Po uložení odpadu na skládku musí být tyto odpady okamžitě zakryty. Odpad z azbestu přijímaný na skládku skupiny S-OO do vyhrazených sektorů nesmí obsahovat jiné nebezpečné látky než azbest. Na tyto skládky může být přijímán pouze odpad z azbestu zabalený v utěsněných obalech, nebo odpad, kde jsou azbestová vlákna vázána pojivem.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na nakládání s odpadem obsahujícím azbest.

§ 63

Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče

Pro účely této části zákona se rozumí

a) odpadem ze zdravotnictví odpad uvedený ve skupině 18 podskupině 18 01 Katalogu odpadů, který vznikl při poskytování zdravotních služeb47),

b) odpadem z veterinární péče odpad uvedený ve skupině 18 podskupiny 18 02 Katalogu odpadů, který vznikl při veterinární péči.

§ 64

Povinnosti původců při nakládání s odpady ze zdravotnictví a z veterinární péče

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, z jejíž činnosti vzniká odpad ze zdravotnictví, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s těmito odpady v zařízení, kde tento odpad vzniká. Pokyny podle věty první jsou součástí provozního řádu zařízení zpracovaného podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Náležitosti pokynů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) V případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb povinen poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. O poučení podle věty první učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace; záznam podepíše zdravotnický pracovník, který ho provedl, a pacient.

(3) Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a fyzická osoba, která je chovatelem hospodářských zvířat, z jejichž činnosti vzniká odpad z veterinární péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s odpady v zařízení, kde tento odpad vzniká. Náležitosti pokynů podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(4) V případě veterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče povinen poučit chovatele o způsobu nakládání s odpadem a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví

47) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

zvířete, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a chovatel je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením.

(5) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotnictví nebo z veterinární péče ročně, smí s odpady nakládat jen tehdy, jestliže nakládání s těmito odpady má zabezpečeno odborně způsobilou fyzickou osobou.

(6) Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a z veterinární péče se rozumí osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.

(7) Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito odpady může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá pro nakládání s odpady ze zdravotnictví a z veterinární péče prokazatelně zaškolila ohledně nakládání s odpady. Opakované proškolení se provádí nejméně jednou ročně. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 5 let.

(8) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotnictví nebo z veterinární péče ročně, je povinna zaměstnance, kteří budou s těmito odpady nakládat, prokazatelně zaškolit ohledně nakládání s odpady. Opakované proškolení se provádí jednou za 3 roky. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 5 let.

(9) Kategorie zaměstnanců, kteří musí být proškoleni, a obsah školení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 65

Odpadní olej

(1) Odpadním olejem se rozumí jakýkoliv minerální nebo syntetický mazací nebo průmyslový olej, který se stal nevhodným pro použití, pro které byl původně zamýšlen, zejména upotřebený olej ze spalovacích motorů, převodový olej, minerální nebo syntetický mazací olej, olej pro turbíny a hydraulický olej.

(2) Regenerací odpadního oleje se rozumí jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základový olej rafinací odpadního oleje, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takovém oleji.

(3) Původce odpadního oleje a provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, který nakládá s odpadním olejem, jsou povinni zajistit

a) přednostně regeneraci odpadního oleje; pokud regenerace není z technických důvodů možná, jsou povinni zajistit jeho energetické využití, případně odstranění v souladu s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů, a

b) aby se odpadní oleje nesměšovaly, pokud by tím byla snížena možnost jejich využití na vyšším stupni hierarchie nakládání s odpady, s jinými druhy odpadů nebo látek.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na nakládání s odpadními

oleji.

CELEX 32008L0098

§ 66

Odpady s obsahem přírodních radionuklidů

Na odpady s obsahem přírodních radionuklidů, které vznikají při činnosti pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, a které splňují uvolňovací kritéria podle atomového zákona, se vztahují požadavky tohoto zákona.

§ 67

Recyklace lodí

(1) Toto ustanovení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o recyklaci lodí48) podmínky pro provádění recyklace lodí v zařízení na recyklaci lodí.

(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí48) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu.

(3) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů.

(4) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí48).

(5) Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření krajské hygienické

stanici.

CELEX 32013R1257

ČÁST TŘETÍ

PODROBNOSTI VEDENÍ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ

§ 68

(1) Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady a za každou

48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES.

provozovnu49), kde odpad vzniká. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpady v mobilním zařízení, s výjimkou mobilního zařízení ke sběru odpadu, se evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy. Provozovatel skládky odpadů dále vede průběžnou evidenci o množství materiálů, které nejsou odpadem, využitých na skládce v rámci první fáze provozu skládky.

(2) Provozovatel zařízení vede samostatnou evidenci o převzetí odpadu stanoveného prováděcím právním předpisem, včetně evidence o identifikaci osoby, od které odpad přebírá.

(3) Provozovatel zařízení k využití odpadů vede v rámci evidence podle odstavce 1 též evidenci věcí, které na výstupu z tohoto zařízení přestaly být odpadem podle § 6.

(4) Pokud původce odpadu vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů, je povinen zaslat do 15. února následujícího roku hlášení o druzích a množství odpadů a způsobech nakládání s nimi v uplynulém kalendářním roce. Pokud původce odpadu v daném kalendářním roce produkoval nebo nakládal s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, je povinen podat hlášení o množství těchto odpadů a způsobech nakládání s nimi.

(5) Provozovatel zařízení a obchodník s odpady, jehož provoz nebo činnost nebyly po celý předchozí kalendářní rok přerušeny, je povinen zaslat do 15. února následujícího roku hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi v tomto zařízení v uplynulém kalendářním roce. Provozovatel zařízení je povinen zaslat toto hlášení i v případě, že v zařízení nebylo po celý předchozí kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení celoročně přerušen.

(6) Obec, která je povinna podat hlášení podle odstavce 4, zasílá každoročně do 15. února následujícího roku hlášení o obecním systému za uplynulý kalendářní rok.

§ 69

(1) Provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, obchodník s odpady, zprostředkovatel nakládání s odpady a dopravce odpadů jsou povinni ohlásit zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení, nebo činnosti. Zahájení a obnovení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit před jejich zahájením nebo obnovením. Přerušení nebo ukončení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(2) Provozovatel skládky je povinen zasílat každoročně do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, údaje o volné kapacitě skládky, údaje o poplatcích za ukládání odpadu na skládky a údaje o výsledcích monitoringu skládky. Povinnost zasílat údaje o výsledcích monitoringu skládky se nevztahuje na provozovatele skládky, pro kterou bylo vydáno integrované povolení podle zákona o integrované prevenci50).

49) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

50) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Osoba, která vlastní odpad perzistentních organických znečišťujících látek, je povinna vést o něm samostatnou evidenci a ohlašovat ministerstvu neprodleně změny v evidovaných skutečnostech, ke kterým došlo.

(4) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady a ohlašování přepravy nebezpečných odpadů vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.

(5) Hlášení podle § 68 odst. 4 až 6 a podle odstavců 1 až 3 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36). Hlášení podle § 68 odst. 4 až 6 kontroluje a zpracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny, místa vzniku odpadu, v případě vzniku odpadu mimo provozovnu nebo zařízení a u mobilních zařízení s výjimkou mobilních zařízení ke sběru podle místa nakládání s odpadem a u mobilních zařízení ke sběru odpadu nebo obchodníků podle sídla provozovatele nebo obchodníka do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.

(6) Hlášení podle odstavců 1 a 2 kontroluje a zpracovává krajský úřad příslušný podle místa zařízení a u mobilních zařízení, dopravců, obchodníků a zprostředkovatelů podle sídla provozovatele, dopravce odpadů, obchodníka nebo zprostředkovatele nakládání s odpady. Krajský úřad kontroluje a zpracovává hlášení podle odstavce 1 do 15 dnů od ohlášení a hlášení podle odstavce 2 do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.

§ 70

(1) Pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, podnikající fyzické osoby a orgány veřejné správy, které jsou povinny vést evidenci podle tohoto zákona, povinny tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu 3 let.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci.

(3) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením identifikační číslo zařízení do 15 dnů ode dne vydání povolení provozu zařízení podle § 14 odst. 1, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci50) nebo ohlášení zahájení provozu zařízení vymezených v příloze č. 3 a malých zařízení. Obchodníkovi s odpady přiděluje krajský úřad identifikační číslo do 15 dnů ode dne vydání povolení k obchodování s odpady podle § 17. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená identifikační čísla používat.

(4) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle § 68 odst. 4 až 6 a § 69 odst. 1 až 4 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů51).

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) rozsah a způsob vedení průběžné evidence odpadů a materiálů využívaných na skládce,

b) rozsah a způsob ohlašování odpadů,

c) rozsah a způsob ohlašování zařízení, dopravců odpadů, obchodníků s odpady, zprostředkovatelů nakládání s odpady,

d) rozsah a způsob ohlašování vytvořené finanční rezervy, údajů o volné kapacitě skládky a údajů o výsledcích monitoringu skládky,

e) rozsah a způsob zasílání informací o vydaných rozhodnutích,

f) rozsah a způsob provádění kontroly a zpracování hlášení,

g) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních čísel obchodníka.

CELEX 32008L0098

ČÁST ČTVRTÁ

PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

§ 71

Společná ustanovení

(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovávají ministerstvo a kraje.

(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona.

(3) Do plánů odpadového hospodářství České republiky a krajů lze veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.

CELEX 32008L0098

51) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Plán odpadového hospodářství České republiky

§ 72

(1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností52). Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti. Kraj sdělí ministerstvu své připomínky k návrhu Plánu odpadového hospodářství České republiky do 30 dnů ode dne jeho obdržení.

(2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné.

(3) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky, které zahrnuje

a) oblast předcházení vzniku odpadu,

b) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,

c) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky přinejmenším pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

d) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území České republiky včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

e) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(4) Závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky a její změnu vydává vláda jako opatření obecné povahy. Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se nepoužije.

(5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro

a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b) nakládání se stavebními odpady,

52) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

c) nakládání s obalovými odpady,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností,

e) nakládání s nebezpečnými odpady a s dalšími odpady.

f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu. (6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje

a) výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství

České republiky zpracován,

c) informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné,

d) návrhy na potřebná zařízení pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

§ 73

(1) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

(2) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů, pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace krajů a obcí.

(3) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(4) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.

CELEX 32008L0098

Plán odpadového hospodářství kraje

§ 74

(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností52) pro jím spravované území a jeho změny.

(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, závazné a směrné.

(4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, které zahrnuje

a) oblast předcházení vzniku odpadu

b) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání,

c) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje přinejmenším pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

d) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

e) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(5) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro

a) nakládání s komunálními odpady, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b) nakládání se stavebními odpady,

c) nakládání s obalovými odpady,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností,

e) nakládání s nebezpečnými odpady a s dalšími odpady,

f) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání a odstraňování odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí,

g) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů,

h) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu.

(6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje

a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován,

c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů,

d) záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

§ 75

(1) Kraje jsou v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat.

(2) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne vydání závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 18 měsíců ode dne změny podmínek.

(4) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. Ministerstvo zašle kraji stanovisko k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Pokud ministerstvo nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, lze plán odpadového hospodářství kraje vydat i bez jeho stanoviska.

(5) V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo v rámci stanoviska podle odstavce 4 věty druhé sdělí kraji své připomínky, v nichž upozorní na nedostatky z uvedených hledisek. Kraj plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu. V případě, že ministerstvo sdělí připomínky, lze

plán odpadového hospodářství kraje vydat až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.

(6) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vydává kraj jako opatření obecné povahy. Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se nepoužije.

§ 76

(1) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje.

(2) Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle tohoto zákona musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství příslušného kraje.

(3) Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.

(4) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy. Kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny zašle kraj ministerstvu.

CELEX 32008L0098

ČÁST PÁTÁ

POPLATEK ZA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKU

Hlava I

Poplatek

§ 77

Subjekt poplatku

Poplatníkem poplatku za ukládání odpadů na skládku je původce odpadu.

CELEX 32008L0098

§ 78

Předmět poplatku

Předmětem poplatku za ukládání odpadů na skládku je uložení odpadu na skládku v rámci první fáze jejího provozu.

§ 79

Osvobození od poplatku

Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona,

§ 80

Základ poplatku

(1) Základem poplatku za ukládání odpadů na skládku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost

a) odpadů vymezených v § 30 odst. 1 v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání využitelných odpadů,

b) nebezpečných odpadů s výjimkou azbestu v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání nebezpečných odpadů,

c) vybraných technologických odpadů vymezených prováděcím právním předpisem v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání vybraných technologických odpadů a

d) odpadů neuvedených pod písmeny a) až c) a azbestu v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání zbytkových odpadů.

(2) Odpad a neodpadní materiál uložený jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky se nezahrnují do základu žádného dílčího poplatku za ukládání technického zabezpečení skládky nejvýše však do množství 25 % hmotnosti všech odpadů a materiálů uložených na skládku v poplatkovém období. Odpady uložené jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky, které přesáhnou toto množství, se zahrnují do příslušného dílčího základu poplatku podle skutečných vlastností, které mají. Neodpadní materiály, které přesáhnou toto množství, se zahrnují do základu dílčího poplatku za ukládání zbytkových odpadů a za jejich poplatníka se považuje provozovatel skládky.

(3) Komunální odpad ukládaný na skládku před rokem 2024 s výjimkou nebezpečných složek se v druhém, třetím a čtvrtém poplatkového období příslušného kalendářního roku a v prvním poplatkovém období bezprostředně následujícího kalendářního roku nezahrne do základu dílčího poplatku za ukládání využitelných odpadů ale do dílčího základu poplatku za ukládání zbytkových odpadů, pokud poplatník v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce předal k recyklaci alespoň podíl komunálního odpadu papíru, plastů, skla a kovů, kterého byl v daném kalendářním roce původcem, vymezený v tabulce 1 přílohy č. 10 a současně předal k recyklaci alespoň podíl komunálního odpadu, kterého byl v daném kalendářním roce původcem, vymezený v tabulce č. 2 přílohy č. 10.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu podílu papíru, plastů, skla a kovů předaných k recyklaci a podílu komunálních odpadů předaných k recyklaci podle odstavce 3 a způsob jejich prokazování.

§ 81

Sazba poplatku

Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro jednotlivé dílčí základy poplatku je stanovena v příloze č. 8.

§ 82

Výpočet poplatku

(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků.

(2) Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.

§ 83

Poplatkové období

Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.

§ 84

Rozpočtové určení poplatku

(1) Výnos poplatku za ukládání odpadů na skládku je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází. Procenta, kterými se tyto rozpočty podílejí na výnosu dílčích poplatků, jsou stanovena v příloze č. 8.

(2) Pokud se skládka nachází na území více obcí, část výnosu z poplatku za ukládání odpadů na skládku se mezi ně dělí podle celkové projektované kapacity skládky nacházející se na území jednotlivých obcí po odečtení zaplněné celkové projektované kapacity skládky ke dni posledního rozšíření skládky nacházející se na území těchto obcí.

Hlava II

Správa poplatku

§ 85

(1) Správcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je Státní fond životního prostředí České republiky.

(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se

řídí podle místa skládky.

(3) Státní fond životního prostředí České republiky vydá do 30 dnů ode dne podání poplatkového přiznání platební výměr, který zašle plátci poplatku a obci, popřípadě obcím, na jejichž území se skládka nachází.

§ 86

Plátce poplatku

(1) Plátcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je provozovatel skládky.

(2) Plátce poplatku je povinen poplatek za ukládání odpadů na skládku od poplatníka

vybrat.

(3) Plátce poplatku je povinen odvést poplatek za ukládání odpadů na skládku správci poplatku.

§ 87

Evidenční povinnost

(1) Plátce poplatku za ukládání odpadů na skládku vede evidenci pro účely poplatku za ukládání odpadů na skládku, jež obsahuje

a) údaje o hmotnosti odpadů podle jednotlivých dílčích základů, které byly uloženy na skládku v poplatkovém období,

b) údaje o hmotnosti neodpadních materiálů uložených na skládku v poplatkovém období,

c) údaje o množství odpadů a neodpadních materiálů uložených jako technologický materiál pro zabezpečení skládky a

d) další údaje nezbytné pro plnění poplatkové povinnosti.

(2) Údaje, na které se vztahuje evidenční povinnost, plátce poplatku uchovává po dobu 10 let od uplynutí poplatkového období.

§ 88

Vyúčtování

(1) Plátce poplatku za ukládání odpadů na skládku je povinen podat vyúčtování.

(2) Vyúčtování se podává do 25 dnů po uplynutí poplatkového období.

(3) Vyúčtování se podává správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí36).

(4) Formát a strukturu vyúčtování zveřejní správce poplatku způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 89

Splatnost poplatku

Poplatek za ukládání odpadů na skládku je splatný do 30 dnů ode dne právní moci platebního výměru.

§ 90

Úrok z prodlení

U nedoplatku na poplatku za ukládání odpadů na skládku vzniká úrok z prodlení.

ČÁST ŠESTÁ

Hlava I

Opatření k nápravě

§ 91

(1) V případě, že se fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba dopustí přestupku podle tohoto zákona, jsou správní orgány, které jsou podle tohoto zákona příslušné k projednání tohoto přestupku v prvním stupni, oprávněny uložit této osobě provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě.

(2) Jde-li o opatření k nápravě uložené provozovateli zařízení a provozovatel zařízení opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou správní orgány uvedené v odstavci 1 oprávněny vydat rozhodnutí o zastavení provozu zařízení.

(3) Správní orgány uvedené v odstavci 1 uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci osoby, která závadný stav způsobila. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě přecházejí na právního nástupce osoby, která závadný stav způsobila.

Hlava II

Přestupky

§ 92

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 3 odst. 3,

b) nakládá s odpadem v rozporu s § 9 odst. 1 písm. a),

c)  nenakládá s odpadem v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu podle § 9 odst. 1 písm. b),

d)  v rozporu s § 9 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně 1. nebezpečné odpady,

2. odpady kategorie ostatní,

e) nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před nežádoucím odcizením, únikem, nebo znehodnocením podle § 9 odst. 1 písm. d),

f) v rozporu s § 9 odst. 1 písm. f) předá odpad osobě, která k jeho převzetí není oprávněna,

g) v rozporu s § 9 odst. 2 převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna,

h) v rozporu s § 9 odst. 3 neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů,

i) jako vlastník odpadu nepředá nelegálně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 10 odst. 1,

j) jako vlastník pozemku nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 2,

k) v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydaným na základě § 10 odst. 3 neodklidí nelegálně soustředěný odpad a nepředá jej do zařízení určeného pro nakládání s odpady,

l) jako vlastník nemovitosti nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 11 odst. 7,

m) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 12 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady,

n) při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo podle § 39, 41 nebo 42 odst. 1,

o) neuhradí náklady ve lhůtě stanovené podle 42 odst. 2 nebo 3,

p) nenakládá s komunálním odpadem v souladu s obecním systémem podle § 43 odst. 1,

q) nakládá s komunálním odpadem v rozporu s § 44 odst. 2,

r) jako pověřená osoba v rozporu s § 56 odst. 7 vydá osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti odpadu, k jejichž hodnocení nebyla pověřena,

s) v rozporu s § 60 odst. 1 nepředá PCB, odpad PCB nebo zařízení obsahující PCB k odstranění nebo nedekontaminuje zařízení obsahující PCB,

t) jako pacient nenakládá s odpadem v souladu s poučením podle § 64 odst. 2,

u) jako chovatel hospodářských zvířat v rozporu s § 64 odst. 3 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady z veterinární péče v zařízení, kde odpad vzniká,

v) jako chovatel zvířete nenakládá s odpadem v souladu s poučením podle § 64 odst. 4,

w) při nakládání s odpady podle tohoto zákona převede na sebe nebo jiného věc, která byla získána přestupkem nebo trestným činem spáchaným jinou osobou, nebo jako odměna za něj, nebo

x) při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo jinak poruší některou z povinností stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15).

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j),

b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) bod 2 nebo w),

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) bod 1, e), f), h), p), q), r), t), u nebo v),

d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), k) až m) nebo s),

e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), n), o), r) nebo x).

§ 93

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 3 odst. 3,

b) jako vlastník odpadu nezadá pověřené osobě hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle § 4 odst. 3,

c) jako osoba, která vyrábí výrobky, nezabezpečí vývoj a výrobu nebo využití těchto výrobků podle § 8 odst. 2,

d) nenakládá s odpadem v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu podle § 9 odst. 1 písm. b),

e) v rozporu s § 9 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně

1. nebezpečné odpady,

2. odpady kategorie ostatní,

f) nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před nežádoucím odcizením, únikem, nebo znehodnocením podle § 9 odst. 1 písm. d),

g) v rozporu s § 9 odst. 1 písm. f) předá odpad osobě, která k jeho převzetí není oprávněna,

h) v rozporu s § 9 odst. 2 převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna,

i) v rozporu s § 9 odst. 3 nebo 4

1. mísí nebezpečné odpady bez povolení k mísení nebezpečných odpadů,

2. neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů,

3. nezařazuje odpad v souladu s povolením k mísení nebezpečných odpadů,

j) jako vlastník odpadu nepředá nelegálně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 10 odst. 1,

k) jako vlastník pozemku nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 2,

l) v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydaným na základě § 10 odst. 3 neodklidí nelegálně soustředěný odpad a nepředá jej do zařízení určeného pro nakládání s odpady,

m) jako vlastník nemovitosti nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 11 odst. 7,

n) jako vlastník odpadu nezjistí, zda osoba, kterou určil, je k převzetí odpadu oprávněna podle § 12 odst. 1,

o) provozuje zařízení určené pro nakládání s odpady v rozporu s povolením provozu zařízení podle § 12 odst. 3 písm. a),

p) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 12 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady,

q) jako právní nástupce provozovatele zařízení nesplní některou z povinností podle § 15 odst. 1,

r) jako škola nebo školské zařízení nepředá do 15. ledna obci údaje podle § 20 odst. 6,

s) v rozporu s § 23 odst. 1 skladuje odpady v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,

t) v rozporu s § 23 odst. 3 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně odpadů určených k využití nebo odstranění, u nichž uplynula stanovená maximální doba skladování,

u) v rozporu s § 23 odst. 4 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně odpadů skladovaných za účelem využití po dobu delší než 1 rok, u kterých je zřejmé, že je není možné využít,

v) v rozporu s 24 odst. 1 provádí sběr odpadu v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,

w) v rozporu s § 24 odst. 2 má v zařízení ke sběru odpadu, které není zároveň povoleno jako zařízení skladování odpadů, uložen odpad po dobu delší než 9 měsíců,

x) v rozporu s § 24 odst. 3 má v mobilním zařízení ke sběru uložen odpad po dobu delší než 48 hodin,

y) v rozporu s § 24 odst. 4 přebírá odpady do mobilního zařízení ke sběru, nebo

z) v rozporu s § 24 odst. 5 přebírá do mobilního zařízení ke sběru nebo odesílá z mobilního zařízení ke sběru odpad při přeshraniční přepravě odpadů.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24 odst. 6 neoznačí mobilní zařízení ke sběru,

b) v rozporu s § 25 odst. 1 provádí úpravu v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,

c) v rozporu s § 25 odst. 4 nepředá upravené odpady do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady,

d) v rozporu s § 26 odst. 1 využívá odpad v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,

e) nezajistí, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh podle § 27 odst. 3,

f) v rozporu s § 26 odst. 4

1. neprovede využití odpadu uvedeného v rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu

2. jako osoba odpovědná za odpad neuhradí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu vynaložené náklady,

g) v rozporu s § 26 odst. 5 nebo § 28 odst. 3 jako provozovatel zařízení k využití nebo odstranění odpadu neuskladní dočasně odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu,

h) poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 26 odst. 6 nebo § 31 odst. 2,

i) v rozporu s § 28 odst. 1 nebo § 29 odst. 1 odstraňuje odpad v zařízení, které nesplňuje stanovené podmínky,

j) v rozporu s § 28 odst. 2

1. jako provozovatel zařízení k odstranění odpadu neprovede odstranění odpadu uvedeného v rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,

2. jako osoba odpovědná za odpad neuhradí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu vynaložené náklady,

k) v rozporu s § 29 odst. 5 odstraňuje odpady ukládáním do podzemních prostor,

l) obchoduje s odpady bez povolení podle § 33 odst. 1,

m) jako obchodník s odpady nesplní některou z povinností podle § 33 odst. 3,

n) jako obchodník s odpady v rozporu s § 33 odst. 4 nakládá s odpady jiným než stanoveným způsobem nebo přebere odpad od nepodnikající fyzické osoby,

o) v rozporu s § 33 odst. 5

1. jako obchodník s odpady převezme odpad za úplatu nebo bezúplatně

2. poskytne obchodníkovi s odpady úplatu za převzetí odpadu,

p) jako obchodník s odpady vykonává obchodování s odpady v rozporu s § 33 odst. 6 písm. a),

q) jako obchodník s odpady neověří zařazení odpadu podle § 33 odst. 6 písm. b) nebo nepředá provozovateli zařízení informace podle § 33 odst. 6 písm. c),

r) jako obchodník s odpady nezajistí provádění pojištění za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci podle § 33 odst. 6 písm. d),

s) zprostředkovává nakládání s odpady bez ohlášení podle § 34 odst. 1,

t) jako osoba zúčastněná na přepravě odpadu nesplní povinnost zabezpečit přepravu odpadu podle 35 odst. 1 písm. a),

u) jako osoba zúčastněná na přepravě odpadu nepředloží kontrolnímu orgánu doklady podle

§ 35 odst. 1 písm. b),

v) jako osoba zúčastněná na přepravě odpadu neuchová doklady související s přepravou odpadu podle § 35 odst. 1 písm. c),

w) jako osoba zúčastněná na přepravě odpadu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. d)

1. nezajistí, aby silniční motorové vozidlo bylo v době, kdy přepravuje odpad, označené způsobem stanoveným tímto zákonem a prováděcím právním předpisem

2. nezajistí, aby silniční motorové vozidlo nebylo označené tímto způsobem v době, kdy odpad nepřepravuje,

x) jako osoba zúčastněná na přepravě odpadu neohlásí přepravu podle § 35 odst. 1 písm. e),

y) jako osoba, která přepravuje odpad, neohlásí činnost dopravce odpadů podle § 35 odst. 2, nebo

z) jako osoba, která přepravuje odpad, nesplní některou z povinností podle § 35 odst. 3.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo podle § 39, 41 nebo 42 odst. 1,

b) neuhradí náklady ve lhůtě stanovené podle § 42 odst. 2 nebo 3,

c) nezajistí recyklaci stanoveného podílu komunálních odpadů papíru, plastů, skla a kovů podle § 45 odst. 1,

d) využívá obecní systém v rozporu s § 45 odst. 2,

e) jako provozovatel zařízení k nakládání s biologicky rozložitelným odpadem nesplní některou z povinností podle § 46 odst. 3,

f) provozuje malé zařízení bez souhlasu v rozporu s§ 47 odst. 1,

g) provozuje malé zařízení v rozporu s § 47 odst. 2,

h) jako provozovatel komunitní kompostárny nezajistí provádění úpravy a kompostování podle § 48 odst. 3,

i) jako provozovatel komunitní kompostárny provozuje komunitní kompostárnu v rozporu s § 49 odst. 1 písm. a),

j) jako provozovatel komunitní kompostárny nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidenci podle § 49 odst. 1 písm. b) nebo nesplní ohlašovací povinnost podle § 49 odst. 1 písm. c),

k) v rozporu s § 50 odst. 2

1. používá na půdě neupravené kaly,

2. používá upravené kaly v rozporu s programem použití kalů

3. používá upravené kaly na půdě, aniž by se jednalo o osobu, která užívá tuto půdu,

l) provádí úpravu kalů nebo používá technologii úpravy kalů v rozporu s § 50 odst. 3,

m) nepředá kaly do zařízení na úpravu kalů podle § 50 odst. 4,

n) jako osoba, která provedla úpravu kalů, v rozporu s § 50 odst. 5 nevypracuje program použití kalů nebo jej nepředloží ke schválení Ústředním kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,

o) jako osoba, která provedla úpravu kalů, nepředá upravený kal podle § 50 odst. 6,

p) v rozporu s § 51 odst. 1 mísí upravený kal s jiným upraveným kalem nebo s jiným odpadem nebo smísený kal znovu neupraví nebo nevypracuje nový program použití kalů,

q) jako provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů nepředá upravené kaly podle § 51 odst. 2,

r) poruší některý ze zákazů pro použití kalů podle § 51 odst. 3,

s) neoznačí nebezpečné odpady způsobem podle § 53 odst. 2,

t) v rozporu s § 53 odst. 3 nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo jím nevybaví místa nakládání s nebezpečným odpadem,

u) jako pověřená osoba v rozporu s § 56 odst. 7 vydá osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena,

v) nesplní některou z povinností při ohlašování přepravy nebezpečných odpadů podle § 57 odst. 2, 4 nebo 8,

w) v rozporu s § 58 odstraní umístěním do vodního útvaru některý z uvedených odpadů pocházejících z výroby oxidu titaničitého,

x) v rozporu s § 60 odst. 1 nepředá PCB, odpad PCB nebo zařízení obsahující PCB k odstranění nebo nedekontaminuje zařízení obsahující PCB,

y) v rozporu s § 60 odst. 2 neodstraní zařízení obsahující PCB ve stanovené lhůtě, nebo

z) v rozporu s § 60 odst. 3 neodstraní PCB v zařízeních k tomu určených stanovenými způsoby.

(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že

a) jako vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízení nebo lehce kontaminovaného zařízení neoznačí toto zařízení podle § 60 odst. 4,

b) jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízení nesplní povinnost údržby podle § 60 odst. 5,

c) jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízení v rozporu s § 60 odst. 6 nevede pro toto zařízení samostatně evidenci nebo neohlásí ministerstvu změny v evidovaných skutečnostech neprodleně poté, co ke změně došlo,

d) jako provozovatel zařízení ke sběru nebo k odstranění odpadu neohlásí přijetí zařízení obsahující PCB nad 5 litrů náplně podle § 60 odst. 7,

e) nakládá s odpady perzistentních organických látek bez splnění požadavků podle § 61 odst. 2,

f) v rozporu s § 62 odst. 1 nesplní některou z povinností při nakládání s odpadem obsahujícím azbest,

g) nesplní při nakládání s odpadním olejem některou z povinností podle § 65 odst. 3,

h) v rozporu s § 68 odst. 1 až 3 nebo § 69 odst. 3 nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence,

i) v rozporu s § 68 odst. 4 nebo 5 nezašle ministerstvu ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi,

j) neohlásí ministerstvu zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo

činnosti podle § 69 odst. 1,

k) jako osoba, která vlastní odpad perzistentních organických znečišťujících látek, neohlásí ministerstvu změny v evidovaných skutečnostech podle § 67 odst. 3,

l) v rozporu s § 70 odst. 1 neuchovává evidenci po dobu nejméně 3let,

m) při přeshraniční přepravě odpadů v rozporu s § 109 odst. 2 zničí zadržené zboží nebo s ním jinak nakládá, aniž by se jednalo o jeho držení nebo skladování,

n) převede při nakládání s odpady podle tohoto zákona na sebe nebo jiného věc, která byla získána přestupkem nebo trestným činem spáchaným jinou osobou, nebo jako odměna za něj, nebo

o) při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo jinak poruší některou z povinností stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15).

(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a)

1. nezařadí odpad podle druhu v souladu s Katalogem odpadů,

2. nezařadí odpad, který splňuje podmínky uvedené v § 4, jako odpad kategorie nebezpečný odpad, nebo s odpadem nenakládá podle jeho skutečných vlastností,

b) nepředá odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, podle § 11 odst. 4 písm. b),

c) nemá zajištěno převzetí odpadů, které produkuje, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu,

d) nevykonává kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí podle

§ 11 odst. 4 písm. d),

e) nepředá provozovateli zařízení stanovené údaje nebo základní popis odpadu podle § 11 odst. 5,

f) nesplní některou z povinností týkajících se zpracování základního popisu odpadu podle

§ 11 odst. 6, nebo

g) nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo neuhradí vlastníkovi nemovitosti oprávněné náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 11 odst. 7.

(6) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu ze zdravotnictví a z veterinární péče dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 64 odst. 1 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady ze zdravotnictví v zařízení, kde odpad vzniká,

b) v rozporu s § 64 odst. 2 nepoučí pacienta o způsobu nakládání s odpady,

c) v rozporu s § 64 odst. 3 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady z veterinární péče v zařízení, kde odpad vzniká,

d) v rozporu s § 64 odst. 4 nepoučí chovatele o způsobu nakládání s odpady,

e) v rozporu s § 64 odst. 5 nezabezpečí nakládání s odpady ze zdravotnictví a z veterinární péče fyzickou odborně způsobilou osobou,

f) v rozporu s § 64 odst. 7 nebo 8

1. připustí, aby s odpady ze zdravotnictví a z veterinární péče nakládal zaměstnanec bez příslušného školení nebo proškolení

2. nepořídí nebo neuchová záznam o školení nebo proškolení zaměstnance,

(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 12 odst. 1 nepředá odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi, které vlastník odpadu určí nebo předá věc, která přestala být odpadem, jiné osobě než vlastníkovi věci nebo osobě, kterou vlastník věci určí,

b) nezaznamená při převzetí ve stanoveném rozsahu údaje o odpadu a přebírající osobě podle § 12 odst. 3 písm. b),

c) nezařadí odpad podle druhu v souladu s Katalogem odpadů podle § 12 odst. 3 písm. b),

d) v rozporu s § 12 odst. 3 písm. b) nezařadí odpad, který splňuje podmínky uvedené v § 4, jako odpad kategorie nebezpečný odpad, nebo s odpadem nenakládá podle jeho skutečných vlastností,

e) nevydá potvrzení při převzetí odpadu podle § 12 odst. 3 písm. c),

f) nepředá odpad dalšímu provozovateli zařízení s informacemi nebo základním popisem odpadů podle § 12 odst. 3 písm. d),

g) nesplní povinnost oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu údaje podle § 12 odst. 3 písm. e),

h) nezajistí pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci podle § 12 odst. 3 písm. f),

i) nepředloží krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění podle § 12 odst. 3 písm. g),

j) neohlásí provoz zařízení podle § 12 odst. 3 písm. i),

k) nezveřejní seznam druhů odpadu, které mohou být do zařízení přijaty podle § 12 odst. 3 písm. j),

l) neoznačí zařízení podle § 12 odst. 3 písm. k),

m) neoznámí provoz zařízení před jeho zahájením podle § 12 odst. 3 písm. l),

n) neoznámí do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu podle § 12 odst. 3 písm. m),

o) nevede provozní deník v rozsahu podle § 12 odst. 3 písm. n),

p) v rozporu s § 12 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo neuhradí vlastníkovi nemovitosti oprávněné náklady spojené s předáním odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady,

q) nesplní některou z povinností ohledně identifikace osob a přebíraných odpadů podle § 13 odst. 1 a 2,

r) v rozporu s § 13 odst. 5 převezme do zařízení odpad bez ověření údajů,

s) v rozporu s § 13 odst. 6 rozebírá, jinak pozměňuje nebo postupuje dalším osobám převzatá strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení, umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části,

t) v rozporu s § 13 odst. 7 poskytne úplatu za odpad přebíraný od nepodnikající fyzické osoby,

u) v rozporu s § 13 odst. 8 neposkytne stanoveným způsobem úplatu za přebíraný odpad nebo nevede evidenci o uskutečněných platbách,

v) nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9,

w) nepředloží ke schválení upravený provozní řád podle § 14 odst. 5,

x) provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí48), nebo

y) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí48) provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.

(8) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel skládky dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 15 odst. 3 provozuje druhou nebo třetí fázi skládky bez rozhodnutí o změně povolení provozu skládky,

b) v rozporu s § 29 odst. 1 nezajistí zápis změny druhu pozemku a způsobu využití pozemku do katastru nemovitostí,

c) nesplní některou z povinností podle § 29 odst. 3 písm. a) až f),

d) využívá jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky jiné odpady, než odpady podle § 29 odst. 6,

e) poruší zákaz ukládat na skládku odpady podle § 30 odst. 1 a 4 nebo § 31 odst. 1 a 3,

f) neprovádí monitoring provozu skládky podle § 31 odst. 4,

g) nesplní povinnost proškolit zaměstnance podle § 31 odst. 5,

h) nesplní některou z povinností týkajících se vytváření finanční rezervy a čerpání jejích prostředků podle § 32 odst. 1 až 6,

i) nesplní některou z povinností týkajících se ukládání odpadu s obsahem azbestu na skládku podle § 62 odst. 2, nebo

j) nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu ministerstvu stanovené údaje týkající se provozu skládky podle § 69 odst. 2,

(9) Obec se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí místa pro odkládání komunálního odpadu a pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu podle § 43 odst. 4,

b) nesplní některou z informačních povinností podle § 43 odst. 5,

c) nezajistí recyklaci stanoveného podílu komunálních a obalových odpadů papíru, plastů, skla a kovů podle § 43 odst. 6,

d) nezašle hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území podle § 49 odst. 2, nebo

e) nezašle hlášení o obecním systému podle § 66 odst. 6.

(10) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 2 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. w) bod 2,

b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k),

c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. n), odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. k),

d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), f), l), q) nebo r), odstavce 2 písm. a), f), j), o) bod 2, q), u), v), w) bod 1 nebo x) až z), odstavce 3 písm. j), s), t) nebo v), odstavce 4 písm. a), d) nebo h) až l), odstavce 5 písm. c), e) nebo f), odstavce 6 písm. b), d), f) nebo g), odstavce 7 písm. b), e) až g), i), l) až o) nebo q) až w), odstavce 8 písm. b), g) nebo j) nebo odstavce 9 písm. b), d) nebo e),

e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) bod 2, g), h), j), m) až p) nebo s) až z), odstavce 2 písm. b) až e), g), i), k) až n), o) bod 1, p) nebo r) až t), odstavce 3 písm. b) až i), k) až r), u) nebo w) až z), odstavce 4 písm. b), c), f), g) nebo m), odstavce 5 písm. a) bod 1, b) nebo g), odstavce 6 písm. a), c) nebo e), odstavce 7 písm. a), c), h), j), p), x) nebo y), odstavce 8 písm. a), c), d), h) nebo i) nebo odstavce 9 písm. a) nebo c),

f) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo i), odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. a), odstavce 4 písm. e) nebo o), odstavce 5 písm. a) bod 2, odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8 písm. e) nebo f).

CELEX 32008L0098

Společná ustanovení

§ 94

(1) Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává

a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 1 písm. a) až m), s) a w);

b) obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 1 písm. o) až q), podle § 93 odst. 3 písm. d), odstavce 5 písm. c);

c) inspekce, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 1 písm. n), r), t), u), v) a x), podle § 93 odst. 1 písm. b), c) a z), odstavce 2 písm. e), k), t), v) a x) až z), odstavce 3 písm. a), b), l), m), o), q), u) a w) až z), odstavce 4 písm. e), k) a o), odstavce 5 písm. a), e) a f), odstavce 6 písm. a) až f), odstavce 7 písm. a) až h), l) a w) až y) a odstavce 8 písm. b) až i);

d) celní úřad, jde-li o přestupky podle § 93 odst. 2 písm. u), w) a odstavce 4 písm. m);

e) inspekce nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 93 odst. 1 písm. a), d) až l), n) a r), odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. c), e) až j), s), t) a v), odstavce 4 písm. a) až d), f) až i) a l), odstavce 5 písm. b) a d), odstavce 7 písm. n) a odstavce 9 písm. a) až e);

f) inspekce nebo krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 93 odst. 1 písm. o), q), s) až y), odstavce 2 písm. a) až d), g), i) a l) až s), odstavce 4 písm. j), odstavce 7 písm. i) až k) a m) a odstavce 8 písm. a) a j);

g) inspekce, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 93 odst. 1 písm. m) a p), odstavce 2 písm. f) a j), odstavce 4 písm. n), odstavce 5 písm. g) a odstavce 7 písm. o) až v).

(2) Přestupky zemědělských podnikatelů podle § 93 odst. 3 písm. k), p) a r) v prvním stupni projednává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a přestupky osob, které provedly úpravu kalů a v rozporu s § 50 odst. 5 nevypracují program použití kalů nebo jej nepředloží ke schválení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému podle

§ 93 odst. 3 písm. n), v prvním stupni projednává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nebo inspekce.

(3) Je-li k projednání přestupku příslušných více správních orgánů, přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který jako první zahájil řízení. Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o této skutečnosti ostatní správní orgány.

(4) Dopustí-li se přestupku podle tohoto zákona obec, jejíž obecní úřad je orgánem příslušným vést řízení o správním deliktu, určí nadřízený orgán, který jiný obecní úřad provede řízení a vydá rozhodnutí.

§ 95

(1) Pokuty vybírá a vymáhá správní úřad, který je uložil, s výjimkou pokut uložených inspekcí. Pokuty uložené inspekcí vybírá a vymáhá příslušný celní úřad.

(2) Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuta uložená inspekcí obci je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.

(3) Pokuty uložené obecním úřadem jsou příjmem rozpočtu obce, jejíž úřad pokutu

uložil.

(4) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností obci je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu obce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil.

(5) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, jehož úřad pokutu

uložil.

§ 96

Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže pachatel přestupku zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o přestupku přerušit.

ČÁST SEDMÁ

VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY

§ 97

Správní úřady vykonávající státní správu v oblasti odpadového hospodářství

(1) Státní správu na úseku odpadového hospodářství vykonávají

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo zdravotnictví,

c) Ministerstvo zemědělství,

d) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

e) inspekce,

f) Státní fond životního prostředí České republiky,

g) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,

h) orgány Celní správy České republiky,

i) Policie České republiky,

j) krajské hygienické stanice,

k) krajské úřady,

l) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a

m) obecní úřady a újezdní úřady.

(2) Správní úřady uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a poskytují si odbornou pomoc při výkonu státní správy na úseku odpadového hospodářství.

§ 98

Ministerstvo

Ministerstvo

a) je ústředním správním úřadem na úseku odpadového hospodářství podle tohoto zákona,

b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona s výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady; v rámci vrchního státního dozoru kontroluje, jak správní úřady vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,

c) vykonává funkci kontaktního místa pro Basilejskou úmluvu,

d) vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů, funkci příslušného orgánu pro zařízení na recyklaci lodí a funkci kontaktního subjektu pro odpady perzistentních organických znečišťujících látek,

e) vydává rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) a podle § 39, 41 a § 42 odst. 1 a 2,

f) shromažďuje a zpracovává

1. údaje vložené do Informačního systému odpadového hospodářství,

2. údaje o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů,

g) zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem

1. Informační systém odpadového hospodářství,

2. seznam osob pověřených ministerstvem k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

h) poskytuje orgánům Evropské unie a orgánům mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, jimiž je Česká republika vázána, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice,

i) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu,

j) vydává stanovisko k politice územního rozvoje podle stavebního zákona25),

k) schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přeshraniční přepravě odpadů15).

CELEX 32008L0098 CELEX 32006R1013 CELEX 32013R1257

§ 99

Informační systém odpadového hospodářství

(1) Informační systém odpadového hospodářství je informačním systémem veřejné správy, který spravuje a provozuje ministerstvo.

(2) V Informačním systému odpadového hospodářství se shromažďují

a) údaje o ohlašovaných odpadech a způsobech nakládání s nimi,

b) údaje o přepravě nebezpečných odpadů,

c) údaje o zařízeních určených pro nakládání s odpady,

d) údaje o osobách, které podávají hlášení podle tohoto zákona, a o původcích odpadu,

e) údaje o obchodnících s odpady, zprostředkovatelích nakládání s odpady a dopravcích odpadů,

f) údaje o evidenci PCB, odpadů PCB, zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, zařízeních, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci, a odpadů perzistentních organických znečišťujících látek,

g) údaje o stavu finanční rezervy, volné kapacitě skládek, poplatcích za ukládání odpadů na skládky a výsledcích monitoringu skládek,

h) údaje o přeshraniční přepravě odpadů,

i) údaje o rozhodnutích vydaných krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona,

j) údaje podle jiného právního předpisu13).

(3) Informační systém odpadového hospodářství je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jde o

a) souhrnné informace o údajích z evidence ohlašovaných odpadů a způsobech nakládání s nimi,

b) seznam vydaných povolení k provozu zařízení určených k nakládání s odpady, k obchodování s odpady a souhlasů s provozem malých zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů,

c) aktuální informace o provozu zařízení určených k nakládání s odpady, činnosti obchodníků s odpady, zprostředkovatelů nakládání s odpady a dopravců odpadů, a

d) údaje podle jiného právního předpisu13).

(4) Data shromažďovaná v Informačním systému odpadového hospodářství slouží jako podklad k vyhodnocování odpadového hospodářství v České republice, k výkonu vrchního státního dozoru a k výkonu kontrolní činnosti a s výjimkou údajů podle odstavce 3 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a pro potřeby řešení mimořádných událostí podle jiných právních předpisů51).

§ 100

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává vyjádření v řízení o vydání povolení, že věc přestává být odpadem, podle § 6 odst. 3, a v řízení o změně tohoto povolení.

§ 101

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství

a) koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě,

b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského.

§ 102

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

a) rozhoduje o schválení programu použití kalů, kontroluje, zda jsou kaly používány na základě schváleného programu použití kalů a v souladu s ním,

b) kontroluje, jak jsou zemědělskými podnikateli dodržovány povinnosti podle § 51 odst. 1 a odst. 3 písm. a) až j) a l).

§ 103

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady; v rámci vrchního státního dozoru kontroluje, jak správní úřady vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady.

§ 104

Krajské hygienické stanice

Krajská hygienická stanice

a) vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení, že věc přestává být odpadem podle § 6 odst. 3 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí,

b) vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení provozu zařízení podle § 14 odst. 1 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí,

c) spolupracuje s ostatními správními úřady v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,

d) hodnotí a řídí zdravotní rizika při využívání odpadů na povrchu terénu,

e) provádí kontrolu provozu zařízení k nakládání s odpady z hlediska dodržování podmínek provozu vázaných na ochranu zdraví lidí a minimalizaci zdravotních rizik uvedených v provozním řádu.

§ 105

Inspekce

(1) Inspekce

a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí správních úřadů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 117 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

b) nejméně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství,

c) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru,

d) zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15),

e) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících látek nakládáno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách454) a zákonem,

f) může podat Ministerstvu vnitra v listinné podobě nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů a evidence obyvatel vedených podle jiných právních předpisů53) v rozsahu nezbytně nutném pro ověření údajů v evidenci osob vedené podle § 13 odst. 1 provozovatelem zařízení určeného k nakládání s odpady; Ministerstvo vnitra poskytne údaje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup, požádá-li o to inspekce.

g) kontroluje, zda jsou zařízení na recyklaci lodí provozována v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí48) a zákonem,

h) vydává vyjádření v řízení o vydání povolení, že věc přestává být odpadem podle § 6 odst. 3, a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení.

(2) V rámci přeshraniční přepravy odpadů je inspekce oprávněna provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na hraničních přechodech. Je oprávněna též provádět kontrolu dokladů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky.

53) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Inspekce může ke kontrole prováděné v rámci přeshraniční přepravy odpadů přizvat ministerstvo.

(3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Státním fondem životního prostředí České republiky, Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky a orgány Celní správy České republiky, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.

CELEX 32008L0098 CELEX 32006R1013 CELEX 32013R1257

Orgány Celní správy České republiky

§ 106

Působnost celních úřadů ke kontrole přepravy odpadů

(1) Celní úřad

a) kontroluje přepravu odpadů,

b) předává podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru nebo dalšímu postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15),

c) ukládá opatření k nápravě při porušení povinnosti vztahující se k přepravě odpadů.

(2) Při přepravě odpadů celní úřad kontroluje, zda je vozidlo označeno podle tohoto zákona.

(3) Při přepravě nebezpečných odpadů celní úřad kontroluje také, zda

a) odpad je vybaven dokladem podle tohoto zákona a

b) odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a).

(4) Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřad kontroluje také, zda

a) odpad je vybaven dokladem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo podle tohoto zákona,

b) odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a),

c) přepravované zboží, které není vybaveno dokladem podle písmene a), není odpadem a

d) přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tímto zákonem.

(5) Celní úřad při přeshraniční kontrole odpadů nepropustí do celního režimu

a) zboží, které není deklarováno jako odpad, a je odpadem,

b) odpad, který není vybaven dokladem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tohoto zákona,

c) odpad, jehož přeprava je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tímto zákonem,

d) odpad, který neodpovídá údajům uvedeným v dokladu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tohoto zákona,

e) odpad, jehož přeprava do nebo ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie, je zakázána.

CELEX 32008L0098 CELEX 32006R1013

§ 107

Provádění kontroly přepravy odpadů celními úřady

(1) Vyžaduje-li to provádění kontroly přepravy odpadů,

a) je kontrolovaná osoba povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu zboží přepravovaného dopravním prostředkem na místě určeném celním úřadem, nebo

b) celní úřad na náklady kontrolované osoby umístí po dobu provádění kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem celního úřadu.

(2) Při kontrole přepravy odpadů může celní úřad také odebírat a analyzovat vzorky.

(3) V případě, že celní úřad zjistí skutečnosti nasvědčující porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tohoto zákona, může provést šetření také na místě vzniku odpadů u původce, držitele nebo oznamovatele a na místě určení u příjemce.

§ 108

Zadržení odpadu, zboží, které je odpadem a dopravního prostředku při provádění kontroly přepravy odpadů celními úřady

(1) Celní úřad může při kontrole přepravy odpadů zadržet odpad, zboží, které je odpadem nebo dopravní prostředek, který je dopravuje, v případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto odpadu nebo zboží, které je odpadem, je nedovolenou přepravou odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo podle tohoto zákona, nebo že přeshraniční přeprava odpadu nebo zboží, které je odpadem, je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.

(2) Celní úřad zadrží odpad, zboží, které je odpadem nebo dopravní prostředek podle

odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.

§ 109

Postup při zadržení odpadu, zboží, které je odpadem a dopravního prostředku

(1) O provedení zadržení odpadu, zboží, které je odpadem nebo dopravního prostředku pořídí celní úřad úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu celní úřad předá osobě, která má odpad, zboží, které je odpadem nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání.

(2) Celní úřad může zadržený odpad, zboží, které je odpadem, nebo dopravní prostředek ponechat osobě, které byly zadrženy, s tím, že je osoba nesmí zničit ani s nimi jinak nakládat s výjimkou jejich držení nebo skladování.

§ 110

Námitka proti zadržení odpadu, zboží, které je odpadem a dopravního prostředku

Nesouhlasí-li dotčená osoba se zadržením odpadu, zboží, které je odpadem nebo dopravního prostředku, může proti tomu uplatnit námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto úkonu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

§ 111

Vrácení zadrženého odpadu, zboží, které je odpadem a dopravního prostředku

(1) Celní úřad vrátí zadržený odpad, zboží, které je odpadem, nebo dopravní prostředek jejich vlastníkovi a není-li znám, osobě, které byly tyto věci zadrženy, pokud

a) nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání

3. odpadu,

4. zboží, které je odpadem, nebo

5. dopravního prostředku a

b) ministerstvo nestanovilo další postup podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tohoto zákona, který vrácení zboží nebo dopravního prostředku vylučuje.

(2) Celní úřad vrátí dopravní prostředek, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

§ 112

Náhrada nákladů

(1) V případě, že přeshraniční přeprava zadrženého odpadu nebo zboží, které je odpadem, je nedovolenou přepravou odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo že přeshraniční přeprava zadrženého odpadu nebo zboží, které je odpadem, je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva, je povinen uhradit náklady na skladování odpadu, zboží, které je odpadem, nebo dopravního prostředku po dobu

jejich zadržení

a) pachatel přestupku, a není-li znám,

b) vlastník odpadu, zboží, které je odpadem, nebo dopravního prostředku, pokud o přestupku v době jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl, a není-li znám

c) ten, komu byly odpad, zboží, které je odpadem, nebo dopravní prostředek zadrženy.

(2) Vznikne-li osobě povinnost uhradit náklady podle odstavce 1, celní úřad stanoví výši těchto nákladů, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.

(3) Náhrada nákladů podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o její výši povinné osobě.

(4) Náhradu nákladů podle odstavce 1 lze stanovit nejdéle do 1 roku od konce kalendářního roku, ve kterém se o nich celní úřad dozvěděl, nejpozději však do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém tyto náklady vznikly.

§ 113

Součinnost celního úřadu s jinými orgány

(1) Celní úřad si při provádění kontroly přepravy odpadů může vyžádat odbornou pomoc inspekce a ministerstva.

(2) V případě pochybností o tom, zda přepravované zboží je odpadem, požádá celní úřad o vydání odborného stanoviska inspekci. Inspekce vydá odborné stanovisko ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti inspekci, neprodlouží-li celní úřad tuto lhůtu na žádost inspekce

(3) Neobdrží-li celní úřad ve lhůtě podle odstavce 2 od inspekce odborné stanovisko, má se za to, že zboží není odpadem.

(4) Celní úřad bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a inspekci o

a) zjištěném porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo tohoto zákona,

b) nepropuštění zboží nebo odpadu do celního režimu v souvislosti s prováděním kontroly přepravy odpadů, a

c) zadržení odpadu, zboží, které je odpadem, nebo dopravního prostředku, který je dopravuje, v případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto odpadu nebo zboží, které je odpadem, je nedovolenou přepravou odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15) nebo že přeshraniční přeprava odpadu nebo zboží, které je odpadem, je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.

§ 114

Generální ředitelství cel

(1) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a inspekci o odpadu, který byl vyvezen z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, nebo který byl z tohoto státu dovezen do České republiky, ze svých evidencí tyto informace

a) identifikační údaje deklaranta, vývozce nebo dovozce, a to jméno nebo obchodní firmu, popřípadě název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) popis odpadu,

c) sazební zařazení,

d) stát, z něhož byl odpad dovezen, nebo do něhož byl vyvezen,

e) množství odpadu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek, a

f) v případě potřeby i kopie dokladů doprovázejících odpad podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů15).

(2) Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

§ 115

Policie České republiky

(1) Policie České republiky

a) zaznamenává a dokumentuje podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nedovolené přeshraniční přepravě odpadů do České republiky,

b) předává zjištěné podněty orgánům inspekce a celních úřadů,

c) spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a přiměřené podmínky orgánům inspekce, krajským úřadům a celním úřadům.

(2) Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání informací potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a využívá oprávnění podle příslušných právních předpisů54).

(3) Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může vyžádat odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.

§ 116

Krajské úřady

(1) Krajský úřad

54) Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních úřadů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 117 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

b) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných povolení a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,

c) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d) může zastavit nebo omezit provoz zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadů, pokud provozovatel tohoto zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě tohoto zákona, a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí nebo zdraví lidí,

e) může omezit nebo zakázat provoz zařízení k nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí,

f) vydává stanovisko k zásadám územního rozvoje podle stavebního zákona25),

g) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách45); v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do

30. dubna následujícího roku,

h) schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí48).

(2) Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.

(3) Činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou zaměstnanci příslušného krajského úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti55).

CELEX 32008L0098

§ 117

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

55) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

a) vede a zpracovává evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona a na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu,

b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních úřadů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 117 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,

c) hrozí-li poškození zdraví lidí nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu zdraví lidí a životního prostředí na náklady odpovědné osoby,

d) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce nemá zajištěno převzetí odpadů, které produkuje, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí nebo zdraví lidí,

e) vydává stanovisko k územním plánům a regulačním plánům podle stavebního zákona25).

(2) Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je provozována činnost nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění stavby, ke změně využití území a k povolení stavby podle stavebního zákona25) z hlediska nakládání s odpady a dává vyjádření

a) ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů,

b) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady, a

c) k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého.

(4) Vyjádření a závazné stanovisko podle odstavce 3 obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.

(5) Vyjádření a závazné stanovisko podle odstavce 3 vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu má být realizován příslušný záměr.

(6) Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 mohou zaměstnanci příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti55).

CELEX 32008L0098

§ 118

Obecní úřad a újezdní úřad

(1) Obecní úřad a újezdní úřad

a) kontroluje, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní a zda nepodnikající fyzická osoba nakládá s komunálním odpadem v souladu s tímto zákonem,

b) kontroluje, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu s tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle tohoto zákona,

(2) Veřejnou správu v rozsahu působnosti krajského úřadu podle § 9 odst. 4, § 14 odst. 1, § 21 odst. 3, § 26 odst. 4, § 28 odst. 2, § 69 odst. 6, § 70 odst. 2 a § 116 odst. 1 písm. a), b), d), e), působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 21 odst. 3, § 26 odst. 4, § 28 odst. 2, § 69 odst. 5, § 70 odst. 2 a § 117 odst. 1 písm. d) a e) a odstavce 2 až 6 a působnosti obecního úřadu podle odstavce 1 pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil na území vojenského újezdu56) vykonává újezdní úřad. Ustanovení § 43 a § 44 se na újezdní úřad a obyvatele újezdu nevztahují.

CELEX 32008L0098

§ 119

Poskytování údajů o fyzických osobách

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který

56) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) rodné číslo,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 120

Kontrola v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady

(1) Inspektoři a pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávajících kontrolu v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.