P ř Í RU č K A
P ř Í RU č K A
Podpora sdružování obcí a měst
za účelem výkonu vybraných činností v rámci integrovaných systémů nakládání s odpady
Obsah
Cíle a účel dokumentu 3
Použité zkratky 6
1.1 Postup založení dobrovolného svazku obcí 6
1.1.1 Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí 7
1.1.2 Nabytí právní způsobilosti, registrace DSO, podnikatelská oprávnění 8
1.1.2.1 Nabytí právní způsobilosti 8
1.1.2.2 Registrace dobrovolných svazků obcí 10
1.1.2.3 Podnikatelská oprávnění 11
1.1.3 Časová a finanční náročnost založení 11
1.1.4 Vystoupení z dobrovolného svazku obcí, změna členské struktury 12
1.2 Zánik svazku obcí – výmazem z registrace 13
1.3 Rozdělení kompetencí mezi zastupitelstvo a radu obce 14
2.1 Zakládání kapitálových obchodních společností 17
2.1.1 Sepsání zakladatelského dokumentu 18
2.1.1.1 Obsah zakladatelského dokumentu společnosti s ručením omezeným 18
2.1.1.2 Obsah zakladatelského dokumentu akciové společnosti 19
2.1.2 Splacení základního kapitálu a prohlášení správce vkladu 20
2.1.3 Živnostenská oprávnění 22
2.1.4 Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku 24
2.1.5 Časová a finanční náročnost založení 26
2.1.6 Zánik účasti společníka ve společnosti 26
2.1.7 Vstup nového společníka (akcionáře) do společnosti 27
3.1 Organizační struktura zajištění plnění určitých činností v rámci ISNO 28
Shrnutí 30
Cíle a účel dokumentu
V současné době dochází na úrovni regionů k důležitým změnám, které souvisí s předpokládaným výrazným omezením skládkování a s maximalizací recyklace a dalších forem využití odpadů (včetně využití jejich energetického potenciálu). Pro naplňování této strategie je nutno na území ČR vybudovat nová významná zařízení pro nakládání s odpady (zejména zařízení pro energetické využití odpa- du – ZEVO). ZEVO jako i další zařízení pro úpravu a přepravu odpadů a jejich další zpracování (např. dotřiďovací linky, překládací stanice, kompostárny apod.) budou součástí tzv. integrovaných systémů nakládání s odpady (dále jen „ISNO“), které by měly být definovány v jednotlivých regionech.
ISNO je způsob organizace odpadového hospodářství v určitém regionu, kte- rá díky nastaveným procesům a potřebným zařízením zajistí plynulý tok odpadů od jejich sběru až po konečné využití, případně bezpečné odstranění, tak, aby byla dodržena hierarchie nakládání s odpady a plněny cíle pro odpadové hospo- dářství vycházející z právních norem.
Koncepce ISNO vychází vždy z lokálních potřeb a podmínek, zejména tech- nické vybavenosti území při ekonomické udržitelnosti, sociální únosnosti a sou- časném plnění požadavků na ochranu životního prostředí.
Systém je zaměřen především na komunální a další odpady vznikající v ob- cích, za něž nesou obce odpovědnost jako původci odpadů podle zákona o od- padech. Celý systém by měl být dlouhodobě udržitelný a ekonomicky únosný pro obce a jejich obyvatele. Proto je žádoucí, aby klíčové procesy v ISNO byly řízeny a kontrolovány právě obcemi, respektive jejich svazky nebo jinými uskupe- ními obcí tak, aby obce mohly plnit svoje zákonné povinnosti a zároveň zajistily efektivní realizaci veřejné služby, kterou bezesporu hospodaření s komunálními odpady je.
Tento dokument vychází z právního stanoviska, v rámci kterého byla prove- dena analýza možných právních řešení, respektive nalezení nejvhodnější právní formy, která by mohla být využita k zajištění provozu některých částí ISNO, a to
jak v rámci stávající právní úpravy, tak i s ohledem na zásadní rekodifikaci sou- kromého práva v České republice od 1. ledna 2014.
Zmiňované právní stanovisko ve věci vhodnosti využití různých právních fo- rem sdružování obcí a měst za účelem provozování částí ISNO lze shrnout takto: Pro zajištění některých činností, souvisejících s výkonem veřejné služby v rámci zvažovaného Integrovaného systému nakládání s odpady se jeví jako nejvhodněj- ší právní formy dobrovolného svazku obcí (dále také „DSO“) nebo kapitálových obchodních společnosti – tedy společnosti s ručením omezeným, akciové společ- nosti či jejich kombinací.
Jejich základními výhodami jsou zejména:
• minimalizace rizik pro samotné obce při případném záporném finančním hospodaření DSO při naplňování povinností a činností v rámci ISNO, z dů- vodu jejich majetkové oddělenosti a limitace ručení za závazky těchto práv- nických osob,
• možnost bez omezení vyvíjet podnikatelskou i nepodnikatelskou činnost.
Zvážit je třeba též formu a podíl účasti soukromého sektoru na provozování činností v rámci ISNO, který se může účastnit přímo na jednotlivých právnic- kých osobách spolu s obcemi nebo může poskytovat služby či dodávky obcím sdruženým za účelem naplňování činností v rámci ISNO jako externí subjekt. V této souvislosti je třeba zvážit též vliv zákona o veřejných zakázkách.
Konečně je třeba též upozornit na možnost výstavby vícestupňové struktury realizace činností v rámci ISNO, když není vyloučeno, aby dobrovolný svazek obcí zakládal obchodní společnosti. Stejně tak lze pro různé činnosti vykonávané v rámci ISNO založit více oddělených právnických osob. Tímto způsobem může být mimo jiné dosaženo optimálního nastavení váhy a vlivu jednotlivých obcí v závislosti na specifických podmínkách v lokalitě.
Konkrétní nastavení kompetencí při výkonu činností v rámci ISNO je přitom nejčastěji závislé od obsahové náplně činnosti, kterou budou jednotlivé právnické osoby plnit, od rizik s těmito činnostmi spojenými a velikosti jednotlivých re- gionů, přičemž důležitým faktorem bude i sídelní struktura dotčeného regionu.
Základní schémata nastavení právních vztahů, které mohou být k plnění po- vinností využity, jsou následující:
• Dobrovolný svazek obcí bude vykonávat všechny určené činnosti v rámci ISNO přímo nebo prostřednictvím dodavatelů vybraných v zadávacích říze- ních.
• Dobrovolný svazek obcí založí kapitálovou dceřinou společnost ovládanou DSO, která bude sama vykonávat určité činnosti v rámci ISNO.
• Obce založí vedle DSO i kapitálovou obchodní společnost, mezi něž rozdělí výkon činností v rámci ISNO.
• Obce založí kapitálovou obchodní společnost, která bude sama vykonávat veškerou určenou činnost v rámci ISNO, nebo bude tuto činnost plnit pro- střednictvím dalších dodavatelů.
Tento manuál má sloužit k získání přehledu povinností a náležitostí spoje- ných se založením a činností právnických osob plnících činnosti v rámci ISNO.
Kapitoly 1 a 2 popisují způsob založení jednotlivých uvedených právnic- kých osob (dobrovolných svazků obcí a kapitálových obchodních společností), přičemž jsou však zmíněny i základní postupy a specifika změny členské základ- ny a zrušení a likvidace těchto právnických osob.
V navazující části, tedy v kapitole 3, jsou shrnuty možnosti organizačního uspořádání systému právnických osob plnících povinnosti plynoucí z provozu činností vázaných na zajištění veřejné služby v rámci konkrétního ISNO.
S ohledem na zásadní rekodifikaci soukromého práva, která s největší prav- děpodobností nabude účinnosti k 1. lednu 2014, je pak třeba otázky vyplývající z předmětu této studie posuzovat jak podle stávající právní úpravy, tak i podle úpravy nové. Předkládaná studie přitom vychází z úpravy stávající, v těch částech, kde nová úprava přináší podstatné změny, bude tato skutečnost vždy uvedena. Pro přehlednost jsou pak tyto změny odlišeny od ostatního textu barevnou kurzívou.
Použité zkratky
Ve stanovisku jsou používány (nikoliv výlučně) následující zkratky s těmito významy:
DSO – dobrovolný svazek obcí
ISNO – Integrovaný systém nakládání s odpady
ObčZ – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ObchZ – zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Obecní zřízení – zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů
Právní stanovisko – právní stanovisko ve věci vhodnosti využití různých právních forem sdružování obcí a měst za účelem provozování některých činností v rámci Integrovaných systémů nakládání s odpady
Smlouva o DSO – smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
Zákon o obchodních korporacích –
zákon č. 90/2012, o obchodních korporacích
ZRPÚR – zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Živnostenský zákon – zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
1.1 Postup založení dobrovolného svazku obcí
Úprava dobrovolných svazků obcí je obsažena především v ustanoveních § 46 odst. 2 písm. b) a §§ 49 až 53 Obecního zřízení, podpůrně se pak použijí ustano- vení § 20i a § 20j ObčZ upravující zájmová sdružení právnických osob. Hospoda- ření DSO pak upravuje ZRPÚR.
V souvislosti s tímto legislativním zakotvením dobrovolných svazků obcí je ze- jména třeba upozornit, že v důsledku probíhající rekodifikace občanského práva nebude možné od 1. ledna 2014 nadále podpůrně použít uvedená ustanovení ObčZ, přičemž však doposud není schválena novela, která by tuto situaci s konečnou plat- ností řešila. S ohledem na dikci § 3051 NOZ se dá však očekávat, že jako subsidiární úprava DSO bude používána úprava spolku dle §§ 214 – 302 NOZ.
1.1.1 Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
V souladu s ustanovením § 46 odst. 2 písm. b) Obecního zřízení se DSO zakládá smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Příprava této smlouvy, tedy musí být prvním krokem, který je třeba v rámci zakladatelského jednání učinit.
V souladu s ustanovením § 51 Obecního zřízení, je obec návrhem smlouvy vá- zána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu. Smlouva je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí musí vždy obsahovat obec- né náležitosti smlouvy, tedy vymezení jednotlivých účastníků smlouvy (název, sídlo, identifikační číslo) včetně uvedení osob oprávněných jednat jménem zakla- datelů (obvykle starostové), projevu vůle založit dobrovolný svazek obcí včetně vymezení názvu, sídla a předmětu činnosti svazku, datum a podpisy.
Povinnou přílohu smlouvy o DSO tvoří v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 Obecního zřízení stanovy, v nichž musí být obsaženy nejméně následující údaje:
a) název a sídlo členů svazku obcí,
b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů svazku obcí,
f) práva a povinnosti členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí včetně stanov a změny těchto dokumentů musí být schváleny zastupitelstvy všech členských obcí.
Základní podmínkou založení právnické osoby ze strany obce je tedy při- jetí příslušného rozhodnutí ze strany zastupitelstva, přičemž tento požadavek jasně vyplývá z ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) Obecního zřízení, podle kterého je v kompetenci zastupitelstva obce mimo jiné:
• rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakla- datelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozho- dovat o účasti v již založených právnických osobách,
• delegovat zástupce obce, na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast a
• rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce.
1.1.2 Nabytí právní způsobilosti, registrace DSO, podnikatelská oprávnění
1.1.2.1 Nabytí právní způsobilosti
Otázka nabytí právní způsobilosti a způsob registrace dobrovolných svazků obcí se řídí ustanoveními občanského zákoníku, konkrétně jeho §§ 20i a 20j.
Z těchto ustanovení vyplývá, že DSO nabývá právní způsobilosti zápisem do registru zájmových sdružení právnických osob vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí.
Jaká bude právní úprava registrace platná od prvního ledna 2014, není přitom doposud zřejmé. Tuto informaci zatím nejsou schopny poskytnout ani soudy, ani krajské úřady, jakožto současné registrační autority. Nejpravděpodobnější však je, že od roku 2014 budou registraci provádět rejstříkové, tedy krajské soudy. Stejně jako v současnosti pak nabude DSO právní způsobilosti zápisem do rejstříku, v da- ném případě pravděpodobně obchodního rejstříku dle § 42 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných rejstřících, jehož návrh je v současnosti ve třetím čtení v Poslanecké sně- movně Parlamentu ČR.
Z uvedeného by také měla vyplývat změna, že po prvním lednu 2014 budou po DSO pro účely zápisu pravděpodobně požadovány standardní doklady jako v případě obchodních společností, jako jsou souhlasy a čestná prohlášení osob za- pisovaných jako členů nebo funkcionářů statutárních orgánů DSO a notářská ově- ření některých dokumentů.
Oproti současnosti pak bude v souladu s § 126 NOZ, rejstřík veden jako veřejný, tedy údaje v něm budou k nahlédnutí i třetím osobám.1)
1) Obchodní rejstřík by podle uvedeného návrhu zákona měl obsahovat zejména tyto údaje:
a) sídlo,
b) předmět podnikání,
c) právní formu právnické osoby,
d) den vzniku a zániku právnické osoby,
e) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud,
f) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,
g) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,
h) jméno a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způ- sob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,
i) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,
j) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a
k) den, k němuž byl zápis proveden.
1.1.2.2 Registrace dobrovolných svazků obcí
Podle současné úpravy obsahuje registr dobrovolných svazků obcí následující údaje:
1. název svazku obcí,
2. sídlo svazku obcí,
3. identifikační číslo osoby (IČO) svazku obcí – nadále jej přiděluje Český stati- stický úřad, a to následně po zápisu do registru zájmových sdružení právnic- kých osob,
4. předmět činnosti svazku obcí,
5. orgány, kterými svazek obcí jedná,
6. jméno a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost.
Pro úspěšné provedení zápisu nového svazku obcí do registru je třeba pří- slušnému krajskému úřadu předložit:
• návrh na zápis svazku obcí do registru zájmových sdružení právnických osob podepsaný osobou, která je k podání návrhu zmocněna zakladateli,
• zmocnění osoby, která je oprávněna podat návrh na zápis svazku obcí do re- gistru (může být i součástí zakladatelských dokumentů),
• smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí a stanovy s podpisy osob oprávněných jednat jménem zakladatelů,
• usnesení zastupitelstev všech členských obcí o schválení smlouvy a stanov,
• určení osob vykonávajících působnost orgánů, jimiž svazek obcí jedná,
s uvedením jejich jména, příjmení a adresy trvalého pobytu,
• doklad o oprávněnosti osoby k jednání jménem člena (obvykle usnesení za- stupitelstva o zvolení starosty obce).
V případě, že by došlo ke změnám zapsaných údajů, je tuto skutečnost orgán jednající jménem DSO oznámit a změny údajů uvedených pod body 1–6 doložit následujícím způsobem:
• v případě změny údajů uvedených v bodech 1., 2., 4. a 5. je nezbytné doložit doklad o změně stanov včetně usnesení zastupitelstev všech členských obcí o schválení této změny,
• v případě změny údajů uvedených v bodě 3. je nezbytné doložit doklad o přidě- lení IČO Českým statistickým úřadem, tj. oznámení ekonomického subjektu,
• v případě změny údajů uvedených v bodě 6. je nezbytné doložit doklad o usta- novení osob vykonávajících působnost orgánů, kterými svazek obcí jedná, v souladu se stanovami.
Všechny doklady se předkládají v originále nebo ověřené kopii.
1.1.2.3 Podnikatelská oprávnění
Stejně jako na ostatní právnické osoby, vztahuje se i na DSO v případě výkonu podnikatelské činnosti, povinnost získat pro takovou činnost podnikatelské oprávnění.
Pokud by tedy DSO vykonával podnikatelskou činnost v oblasti nakládání s odpady přímo a nikoli tedy pouze prostřednictvím služeb třetích osob, ať již přímo DSO vlastněných nebo na obcích zcela nezávislých, musel by získat za tím- to účelem příslušná živnostenská oprávnění.
Detailní popis procesu jejich získání je pak obsažen v části týkající se kapitá- lových společností, článku 3.1.3 tohoto manuálu.
1.1.3. Časová a finanční náročnost založení
Časově nejnáročnější fází je vyjednání obsahu smlouvy o založení DSO a její ná- sledné schválení všemi příslušnými obcemi, přičemž pro její schválení musí být dán dostatečný časový prostor, tak aby jej byla schopna posoudit zejména zastu- pitelstva jednotlivých obcí.
V okamžiku, kdy jsou všechny podklady pro registraci připraveny, je možno podat návrh na zápis do registru, přičemž tento úkon stejně jako i jiné úkony spojené se zápisy a výmazy z registru nepodléhají žádnému správnímu poplatku a lhůta pro jejich vyřízení je 30 dní.
Od roku 2014 však bude pravděpodobně i zápis DSO podléhat poplatku ve stan- dardní výši jako při zápisu obchodních společností, naopak se dá očekávat zkrácení lhůty pro provedení zápisu.
Lhůta pro vyřízení živnostenských oprávnění je 5 pracovních dní, pokud by však bylo žádáno o vydání koncese (například pro dopravu velkými vozidly nad 3,5 tuny), tak se tato lhůta prodlužuje na 30 dní. Správní poplatek činí 1 000 Kč.
Výhodou DSO oproti kapitálovým společnostem je pak skutečnost, že se v je- jich případě neskládá základní kapitál a tedy ani práva a povinnosti jednotlivých obcí se neodvíjejí od výše jejich podílu na základním kapitálu a je možné je stano- vit na základě jiných, volně zvolených kritérií.
Po založení společnosti, je třeba neopomenout povinnosti nově založeného subjektu vůči Finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení.
1.1.4 Vystoupení z dobrovolného svazku obcí, změna členské struktury
Otázka vystoupení z dobrovolného svazku obcí ani přistoupení do něj není zá- konem regulováno. Úprava podmínek přistoupení i vystoupení z DSO tak musí být upravena ve smlouvě o vytvoření dobrovolného svazku obcí nebo stanovách DSO, které mohou stanovit významná omezení změny členské struktury. Tato omezení pro přístup a výstup z DSO mohou být v zásadě jakéhokoli charak- teru, nesmí však být diskriminační a musí být odůvodnitelná. Součástí této úpravy musí být také určení způsobu majetkového vypořádání, pokud dojde k vystoupení některého člena z DSO.
1.2 Zánik svazku obcí – výmazem z registrace
Před zánikem svazku obcí se vyžaduje jeho likvidace, jestliže jmění svazku obcí nepřechází na právního nástupce – pro likvidaci svazku obcí se přiměřeně použi- jí ustanovení obchodního zákoníku upravující likvidaci obchodních společnos- tí, která je obsažena v § 70 a následujících obchodního zákoníku. Od okamžiku vstupu svazku obcí do likvidace musí svazek obcí užívat svůj název s dovětkem
„v likvidaci“ a tuto skutečnost je třeba vyznačit též v registru včetně zapsání oso- by likvidátora. K oznámení vstupu svazku obcí do likvidace je třeba připojit:
1. usnesení zastupitelstev všech členských obcí o schválení zrušení svazku obcí s likvidací,
2. doklad o jmenování likvidátora v souladu s § 71 odst. 1 obchodního zákoníku.
Po provedení likvidace je možné provést výmaz svazku obcí z registru. K vý- mazu svazku obcí z registru je třeba předložit:
1. zprávu o průběhu likvidace schválenou nejvyšší orgánem svazku obcí,
2. souhlas správce daně s výmazem (viz § 238 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů),
3. návrh likvidátora na výmaz svazku obcí z registru.
S ohledem na chybějící právní úpravu vztahující se ke zrušení svazku obcí bez likvidace, je tato varianta zrušení společnosti v současnosti nepraktická a je obecně doporučováno volit postup zrušení svazku obcí s likvidací, a to jak za současného legislativního stavu, tak i za očekávaného právního stavu po prv- ním lednu 2014.
Závěrem je však třeba opět upozornit, že uvedený seznam listin předkládaných krajským úřadům je platný pouze pro období roku 2013, přičemž k 1. lednu 2014 nelze vyloučit částečnou změnu požadavků na skutečnosti při registraci DSO do- kládané.
1.3 Rozdělení kompetencí mezi zastupitelstvo a radu obce
Z výše uvedeného, zejména z textu ustanovení § 84 Obecního zřízení, je zřejmé, že o podstatných záležitostech právnických osob, je jako jediné oprávněno roz- hodovat konkrétní zastupitelstvo obce. Ve vztahu k těmto osobám vykonává zastupitelstvo obce za obec funkci zřizovatele. Jak plyne z ustanovení § 102 odst. 2 písm. b) Obecního zřízení, činí v ostatních věcech, které nejsou v souladu s usta- novením § 84 odst. 2 Obecního zřízení vyhrazeny zastupitelstvu obce, úkony ve vztahu k osobám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, rada obce.
Pokud by zastupitelstvo o výše uvedených záležitostech, které jsou v jeho výhradní kompetenci, nerozhodlo, byly by právní úkony osob, které se jednání orgánů uvedených právnických osob účastnily, považovány od počátku za ne- platné a přihlíželo by se k nim, jako by se jich zástupce obce neúčastnil.
Zastupitelstvo obce by tedy mělo vždy přijmout tato rozhodnutí:
• rozhodnutí o členství obce v zakládané právnické osobě, respektive rozhod- nutí o tom, že se má obec stát zakladatelem právnické osoby,
• rozhodnutí o souhlasu obce se zakladatelskými dokumenty právnické osoby a s jejími stanovami,
• rozhodnutí o zmocnění starosty obce nebo jiné osoby k jednání jménem obce na ustavující valné hromadě nebo v jiném orgánu zastupujícím členy právnic- ké osoby; tato delegace přitom může být jednorázová, nebo i na delší časové období a
• rozhodnutí o delegaci zástupců obce do orgánů právnické osoby.
Zastupitelstvo obce pak má také významné postavení při rozhodování o na- kládání s majetkem, který byl do DSO obcí vložen (blíže viz čl. 2.3.2 Právního stanoviska), a jenž tedy zůstal ve vlastnictví obce. Tímto majetkem mohou být jak movité, tak i nemovité věci a hotovostní či bezhotovostní finanční prostřed- ky. Jako o vkladu lze zřejmě uvažovat i o právu nebo pohledávce, které jsou jako vklad připuštěny u obchodních společností. Vkladem však nemůže být zřejmě
taková pohledávka, která je vázána na osobu věřitele, jejíž obsah by se vkladem změnil, popř. odporoval-li by vklad dohodě s dlužníkem. V případě vkladu ně- kterých práv by pak mohl být nezbytný i souhlas třetích osob s jejich vkladem. Naopak je třeba dovodit, že jsou zřejmě vyloučeny vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb.
U všech druhů nepeněžitých vkladů do DSO se pak kloníme k názoru, ačkoli tak zákon v úpravě DSO výslovně nestanoví, že hodnota těchto vkladů musí být určena znaleckým posudkem, obdobně jako v případě akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným.
Pro případ vkladu pohledávky, je významné nové ustanovení § 21 odst. 2 Záko- na o obchodních korporacích, že vkladatel ručí za dobytnost pohledávky do výše jejího ocenění.
Jelikož je s nepeněžitými vklady spojena celá řada komplikací, jejichž spo- lečným jmenovatelem je nutnost zabránit fiktivnímu nadhodnocení zdrojů spo- lečnosti v podobě vkladu, který nebude mít pro společnost takovou skutečnou hodnotu, jaká je deklarována v zakládacích dokumentech společnosti, je také v zakládacích dokumentech DSO možno vkládání nepeněžitého majetku omezit (například jen na nemovitosti nebo jinak specifikované hmotné věci), nebo i zcela vyloučit.
Konečně s ohledem na dále uvedené ustanovení § 85 Obecního zřízení by o nakládání s vloženými pohledávkami a právy musely rozhodovat přímo orgány obce a nikoli DSO, do kterého byl tento majetek vložen, což dále problematizuje praktický přínos takového majetku pro plnění funkcí DSO.
Orgány svazku obcí mohou s majetkem nakládat jen v souladu s majetkovými právy, která na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí, přičemž však ta majetková práva, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu (viz § 85 Obecního zřízení), nelze převést na orgány DSO. Jedná se o tato práva:
a) nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdru- žením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým oso- bám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,
d) uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem,
e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dota- ce, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,
k) zastavení nemovitých věcí.
Odborná literatura pak dovozuje z ustanovení § 50 odst. 2 Obecního zříze- ní stanovícího, že „přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno… majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí“, že DSO musí mít určitý majetek vložený, a dále, že takto vložený majetek nelze svazku následně darovat, aniž by předtím došlo ke změně stanov.2)
V případě majetku, který DSO získají vlastní činností, se však výše uvedená omezení rozhodování o tomto majetku neuplatní a DSO o nakládání s ním může rozhodovat samostatně v rámci zákonem stanovených limitů řádné sprá- vy takového majetku, tj. zejména za dodržení péče řádného hospodáře.
Jak je uvedeno již v Právním stanovisku, ZoRPÚR nespecifikuje, jakým způ- sobem může, nebo naopak nesmí, DSO získávat majetek svou vlastní činností,
a proto není vyloučeno, aby sama členská obec DSO převedla na DSO majetek, který by se stal majetkem DSO a DSO s ním mohl volně nakládat v režimu majet- ku získaného vlastní činností ve smyslu výše uvedeného § 38 ZoRPÚR.
2.1 Zakládání kapitálových obchodních společností
Prvním krokem při založení kapitálové obchodní společnosti ze strany obce nebo DSO musí být přijetí příslušného rozhodnutí, o tom, že kapitálová společnost má být založena. Toto rozhodnutí přijímá v případě obce v souladu s ustanovením
§ 84 odst. 2 Obecního zřízení zastupitelstvo obce, v případě DSO pak orgán tím pověřený ve stanovách DSO.
V případě, že by však obec vložila do DSO majetek ve smyslu § 38 ZRPÚR (blíže viz čl. 2.3.2 Právního stanoviska), tedy majetek by nadále zůstal ve vlast- nictví obce, mohl by jej DSO za účelem založení právnické osoby použít, pouze pokud by to bylo v souladu s majetkovými právy, která na něj členská obec dle stanov DSO přenesla. Zároveň by byl DSO povinen, v souladu s ustanovením § 85 Obecního zřízení, získat i souhlas zastupitelstva obce, jejíž majetek vložený do DSO by měl být použit jako vklad do základního kapitálu nové kapitálové společnosti (blíže viz čl. 2.3 tohoto manuálu).
Obecné schéma založení nové kapitálové společnosti (ať již společnosti s ru- čením omezeným nebo akciové společnosti), bez ohledu na osobu zakladatele, je následující:
1. sepsání zakladatelského dokumentu,
2. splacení základního kapitálu a prohlášení správce vkladů,
3. získání živnostenských oprávnění a
4. podání návrhu na zápis do obchodního nebo jiného rejstříku.
2) Xxxxxxxxxxxx, Xxxxx, Majetek krajů, měst, obcí, DSO a příspěvkových organizací, ACHA obec účtuje 2010.
2.1.1 Sepsání zakladatelského dokumentu
Prvním krokem musí být vždy sepsání zakladatelského dokumentu (podle typu obchodní společnosti a počtu zakladatelů může být její název společenská smlou- va, zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina). Akciová společnost pak povinně sepisuje také stanovy.
Zakladatelský dokument musí být vyhotoven vždy ve formě notářského zápisu.
Sepsání zakladatelského dokumentu je nejdůležitějším krokem v celém procesu zakládání společnosti, ve kterém budou určena práva a povinnosti společníků (akcionářů) a jejichž prostřednictvím dochází k dlouhodobému nastavení mechanismů vnitřního fungování společnosti, a to včetně procesu přijímání rozhodnutí a váhy jednotlivých společníků (akcionářů) v něm.
2.1.1.1 Obsah zakladatelského dokumentu společnosti s ručením omezeným
Obsah zakladatelských dokumentů je definován zákonem, přičemž mírně odliš- né požadavky na ně klade ObchZ a Zákon o obchodních korporacích. Minimál- ním obsahem zakladatelských dokumentů tak jsou tyto údaje:
a) firma a sídlo společnosti,
b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
c) předmět podnikání (činnosti),
d) výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jmé- nem společnosti,
f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje a
g) určení správce vkladu.
Zákon o obchodních korporacích pak přidává k výše uvedeným údajům vý- znamné doplnění, a to povinnost určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých dru- hů podílů. Právě na formulaci tohoto ustanovení je pak třeba klást obzvláštní důraz, když zejména jeho prostřednictvím lze flexibilně nastavit rozhodovací mechanismy ve společnosti podle specifických potřeb v rámci konkrétního Integrovaného systé- mu nakládání s odpady.
2.1.1.2 Obsah zakladatelského dokumentu akciové společnosti
Podrobnější požadavky na obsah zakladatelských dokumentů jsou pak kladeny na akciové společnosti, které musí obsahovat tyto údaje:
a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti,
b) výši základního kapitálu,
c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spo- jených,
e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,
f) údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen (tedy ze- jména to zda bude orgánem společnosti jen správní rada nebo představenstvo a dozorčí rada) a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
g) údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,
h) v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,
i) tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vy- dány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
j) určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
k) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,
l) údaj o tom, xxxx zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
m) určení správce vkladů a
n) tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetko- vých účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zakladatelský dokument je skutečně stěžej- ním dokumentem existence a fungování společnosti a obsahuje značnou va- riabilitu řešení vztahů ve společnosti. Jeho důkladné a pečlivé sepsání je tak základním požadavkem řádného fungování společnosti.
2.1.2 Splacení základního kapitálu a prohlášení správce vkladu
Základní kapitál společnosti je definován jako „souhrn všech vkladů.“ Z uve- dené zákonné definice tedy vyplývá, že základní kapitál společnosti může být splacen dvěma základními způsoby, a to buď peněžitým nebo nepeněžitým vkla- dem, přičemž tento vklad musí dosahovat zákonem stanovené minimální výše
– 200 000 Kč v případě společnosti s ručením omezeným a 2 000 000 Kč u akciové společnosti.3)
3) Vklad musí být splacen ve lhůtě 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti, před zápisem společnosti do obchodního rejstříku však musí být splaceno alespoň jeho 30%.
Od 1. ledna 2014 pak bude minimální výše základního kapitálu společnosti s ru- čením omezeným stanovena ve výši 1 Kč.
Zatímco u peněžitého vkladu nevznikají pochybnosti o jeho způsobilosti spla- tit základní kapitál, v případě vkladů nepeněžitých je vždy podmínkou, aby jím byl výhradně pouze majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány.4)
Nejpozději zároveň se splacením vkladů, je třeba určit správce takto splace- ných vkladů, přičemž je možné ještě před vznikem společnosti určit jako správ- ce vkladu nebo jeho části také zakladatele pověřeného tím v zakladatelském dokumentu. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem.
Dle Zákona o obchodních korporacích pak může být správcem vkladů určena i jiná osoba. Nově je též stanovena povinnost splácet vklad na speciální bankov- ní účet.
Vlastnické právo ke vkladům přechází na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úřed- ně ověřeným podpisem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné prá- vo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost až účinností tohoto zápisu.5)
4) V této souvislosti jsme se zabývali také otázkou, zda by jako nepeněžitý vklad do společnosti mohl být při- puštěn odpad, respektive závazek tento odpad v určitém množství a kvalitě společnosti dodávat, přičemž tento způsob splacení základního kapitálu byl zvažován zejména pro případ založení společnosti provozující zařízení na energetické zpracování odpadu. Důkladně jsme zejména zvažovali otázku, zda by bylo možné odpad kvalifikovat jako věc hospodářsky využitelnou pro společnost a to za situace, kdy hodnota samotného odpadu zařízení na energetické využití odpadu předávanému je záporná avšak zároveň je i nezbytnou ko- moditou pro jeho provoz. S ohledem na to, že hodnota nepeněžitého vkladu by musela být oceněna znalcem jako záporná, nebyla tak způsobilá plnit funkci vkladové povinnosti a vyjádřit výši podílu na společnosti, máme tak za to, že takový způsob plnění vkladové povinnosti není přípustný.
5) Zákon o obchodních korporacích pak stanoví speciální režim vkladové povinnosti i pro další vklady, a to ve svém
§ 15 a následujících.
Povinností správce vkladu je vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do ob- chodního rejstříku.
Hodnota jakéhokoli nepeněžitého vkladu musí být určena na základě po- sudku znalce jmenovaného za tím účelem soudem (§ 59 odst. 3 obchodního zá- koníku).
Ohledně přípustnosti některých druhů a způsobů vkladu, zejména pak mož- nosti vkladů nepeněžitých plně odkazujeme na kapitolu 2.3 tohoto manuálu.
Právní úprava platná od 1. ledna 2014 zachovává povinnost ocenění majetku znalcem, odpadá však povinnost jeho určení soudem.
2.1.3 Živnostenská oprávnění
Podle druhu vykonávané činnosti by mělo být též požádáno o vydání živnosten- ských oprávnění v rozsahu vykonávané podnikatelské činnosti.
Při rozhodnutí o tom, zda společnost bude potřebovat pro svou činnost vy- dání živnostenských oprávnění či nikoli, je třeba nejprve vyhodnotit, zda bude v jejím případě naplněna definice provozování živnosti obsažená v § 2 Živnosten- ského zákona, kde je stanoveno, že „živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zis- ku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“
Klíčovým pojmem této definice je přitom zejména provozování činnosti
„za účelem dosažení zisku“. Pokud by tedy činnost prováděná společností měla být neziskového charakteru, nemusela by žádat o vydání živnostenského opráv- nění.
Jak bylo již uvedeno výše, povinnost získání živnostenských oprávnění se týká i DSO, pokud by sám přímo vykonával podnikatelskou činnost.
Základním oprávněním, které je třeba pro provozování živnosti získat, je živ- nostenské oprávnění pro živnosti volné, kam patří také nakládání s odpady s vý- jimkou odpadů nebezpečných. K jejímu získání je třeba předložit tyto doklady:
• Doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou ob- chodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden, výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
• Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnic- ká osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci. K doložení právního dů- vodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlá- šení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí.
S ohledem na charakter určitých činností vykonávaných v rámci naplňová- ní účelu ISNO, je pravděpodobné, že bude třeba také požádat o získání živnos- tenských oprávnění pro podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady a koncesované živnosti nákladní silniční motorová doprava.
V případě vázaných živností a živnosti koncesované, je pak vždy třeba před- ložit, krom dokladů předkládaných u živností volných také:
• doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
• prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce.6)
Nákladní silniční motorová doprava
• případě provozování silniční motorové dopravy je dále třeba doložit odbor- nou způsobilost dokladem o složení zkoušky o odborné způsobilosti před místně příslušným krajským úřadem a
• finanční způsobilost, která se prokazuje zpravidla zahajovací rozvahou nebo zahajovacím přehledem obchodního majetku.
6) Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živ- nostenským úřadem.
Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady
• Pro tuto živnost je nezbytné doložit vzdělání a praxi v oboru7),
Z uvedeného je zřejmá důležitost odpovědného zástupce, kterého musí mít právnická osoba pro všechny činnosti, které spadají pod živnosti vázané nebo koncesované, přičemž zpravidla pro každou živnost je třeba mít jiného odpověd- ného zástupce.
Správní poplatek za ohlášení živnosti, bez ohledu na jejich počet, činí 1 000 Kč.
2.1.4 Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku
Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává u místně příslušného krajské- ho soudu, a to do 90 dnů od založení společnosti, tj. od sepsání zakladatelského dokumentu.
Návrh na zápis do obchodního rejstříku, musí být doložen listinami, které mají být do obchodního rejstříku zapsány.
Kromě zakladatelské listiny a dalších výše uvedených listin (doklady o spla- cení základního kapitálu) a v případě akciové společnosti i stanov musí osoby zapisované do obchodního rejstříku předložit také čestné prohlášení členů statu- tárních orgánů o tom, že:
jsou plně způsobilí k právním úkonům,
splňují podmínky provozování živnosti podle § 6 zákona o živnostenském podnikání, (dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhon-
7) Za postačující vzdělání a praxi k prokázání odborné způsobilosti odpovědného zástupce je považováno:
a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v technickém nebo přírodovědném oboru vzdělání a 3 roky praxe v obo- ru, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru.
ní), a nenastala u nich skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle
§ 8 zákona o živnostenském podnikání 8), přičemž tyto překážky souvisejí ze- jména s dřívějším konkursem, insolvenčním řízením, nebo uloženým trestem (sankcí).
splňují podmínky podle § 38l obchodního zákoníku, tedy zejména že daná osoba nevykonávala srovnatelnou funkci v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz;
Je-li jmenován prokurista, je třeba též doložit, že také on splňuje podmínky podle ustanovení § 38l obchodního zákoníku.
8) Za překážky provozování živnosti ve smyslu § 8 Živnostenského zákona jsou považovány tyto okolnosti:
(1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne
a) prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona,
b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku.
(2) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o za- mítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Živnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci ro- zhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou ve větě první nebo druhé, jestliže dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků.
(3) Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce.
(4) V průběhu insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce.
(5) Fyzická nebo právnická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 7 odst. 4 živnostenského zákona), nemůže po dobu trvání tohoto zákazu tuto živnost provozovat. Jedná-li se o živnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnosti volné zůstává nedotčeno.
(6) Živnost nemůže provozovat podnikatel, kterému bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 živnostenského zákona. Podnikatel může ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 živnostenského záko- na věty poslední, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
2.1.5 Časová a finanční náročnost založení
Soudní poplatek za zápis společnosti s ručením omezeným je 6 000 Kč, u akciové společnosti činí tento poplatek 12 000 Kč. Lhůta pro zápis společnosti ode dne podání návrhu je 5 pracovních dní.
Správní poplatek za zisk živnostenského oprávnění je 1 000 Kč, a to bez ohledu na jejich počet.
Po založení společnosti, je třeba neopomenout povinnosti nově založeného subjektu vůči příslušnému finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení.
2.1.6 Zánik účasti společníka ve společnosti
Nejpřísněji jsou pravidla pro vystoupení společníka ze společnosti určena v pří- padě společnosti s ručením omezeným. Ačkoli Zákon o obchodních korporacích vnáší jisté, avšak velmi úzké, výjimky ke stávajícímu zakotvenému principu zá- kazu vystoupení společníka ze společnosti, zachovává zákon i do budoucna tyto možnosti zániku účasti společníka ve společnosti:
• dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti všech společníků,
• vyloučení společníka soudem, pokud ten porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti,
• zrušení účasti společníka soudem nelze-li na společníkovi spravedlivě poža- dovat, aby ve společnosti setrval,
• převod obchodního podílu na jiného společníka nebo třetí osobu. Podmín- ky převodu mohou být upraveny v zakladatelském dokumentu, v opačném případě se uplatní zákonné pravidlo, že převod lze učinit pouze se souhlasem valné hromady,
• snížení základního kapitálu.
Z uvedených zákonných možností tak vyplývá praktická nemožnost jed- nostranného vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným a ne- zbytnost předchozí dohody s ostatními společníky.
V případě akciové společnosti je naopak zákonem předpokládána možnost volné převoditelnosti akcie na jméno. Tato volná převoditelnost však může být omezena stanovami, tedy pro realizaci převodu mohou být stanoveny pod- mínky. Převoditelnost akcií nesmí být však zcela vyloučena. Pro úplnost do- dáváme, že u akcií na majitele není převoditelnost akcií jakkoli limitována, jejich vydání však v daném případě neočekáváme.
Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podí- lu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce usta- noveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.
2.1.7 Vstup nového společníka (akcionáře) do společnosti
Nový společník může do společnosti s ručením omezeným nebo akciové společ- nosti vstoupit na základě jednoho ze dvou uvedených způsobů:
• převodem obchodního podílu respektive akcií ze strany stávajícího společní- ka / akcionáře nebo
• převzetím vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu na základě rozhodnutí valné hromady.
Pro úpravu způsobu vstupu nového společníka respektive akcionáře do spo- lečnosti jsou pak kromě zákona významná i jednotlivá ustanovení zakladatel- ských dokumentů respektive stanov společností, když některé otázky související se vstupem nového společníka (akcionáře) do kapitálové společnosti jsou vyhra- zeny právě zde obsažené úpravě.
3.1 Organizační struktura zajištění plnění určitých činností v rámci ISNO
Jak bylo konstatováno na začátku tohoto manuálu, organizační struktura zajiš- tění plnění některých činností v rámci Integrovaného systému nakládání s od- pady může být rovněž realizována prostřednictvím některého z následujících schémat:
• Dobrovolný svazek obcí bude vykonávat všechny činnosti v rámci ISNO pří- mo nebo prostřednictvím dodavatelů vybraných v zadávacích řízeních.
• Dobrovolný svazek obcí založí dceřinou kapitálovou obchodní společnost ovládanou DSO, která bude sama vykonávat určité nebo i kompletní činnosti v rámci ISNO.
• Obce založí vedle DSO i kapitálovou obchodní společnost, mezi něž rozdělí výkon činností v rámci ISNO.
• Obce založí kapitálovou obchodní společnost, která bude sama vykonávat veškerou činnost v rámci ISNO, nebo bude tuto činnost plnit prostřednictvím dalších dodavatelů.
V rámci výše uvedeného schématu je tedy zejména třeba zvolit, jakým způ- sobem budou služby poskytovány, zda právnickou osobou založenou přímo obcemi nebo na základě vícestupňové struktury. Zvolit je pak třeba také, kterou z výše uvedených právnických osob za daným účelem využít.
Při zodpovězení shora uvedených otázek je třeba zohlednit zejména tyto fak- tory:
• DSO a akciová společnost nabízejí velmi pružný způsob změny vlastnické struktury společnosti, který však může být omezen stanovami a přesně nasta- ven v rámci zakladatelských dokumentů. V případě akciové společnosti však nemůže být takový převod zcela vyloučen. U DSO je pak třeba dbát na to, aby zvolené řešení vystoupení nebo přistoupení, případně vyloučení obce z DSO bylo zvoleno nediskriminačně a odůvodnitelně.
• Naproti tomu právní úprava společnosti s ručením omezeným zachovává striktní pravidla pro změny členské struktury jednostranným jednáním.
• S ohledem na to, že časté změny v členské struktuře nejsou žádoucí, ale někdy budou zřejmě nevyhnutelné (ať již z vůle členské obce nebo právnické osoby například v případě neplnění svých členských povinností), je důležité, aby vystoupení nebo jiné ukončení členství co nejméně ovlivnilo chod spo- lečnosti a naplňování její činnosti.
S ohledem na právě uvedené by pak bylo dle našeho názoru ideální, aby před- mětná společnost měla jediného akcionáře, což by bylo umožněno právě v pří- padě dvoustupňové organizace. Pokud by mateřskou společností byl DSO, mohl by si „zcela“ volně nastavit mechanismy pro přijímání svých členů i jiných roz- hodnutí a sám by vykonával svá členská / akcionářská práva v dceřiné společnos- ti. Jím zřízená právnická osoba by pak fungovala a vykonávala svou činnost bez ohledu na změny v členské struktuře své mateřské společnosti.
Dvojstupňová organizace by také umožnila jednotlivým členským obcím osvobodit se od běžné agendy při plnění určitých činností v rámci ISNO a účast- nit se pouze strategických rozhodnutí, přijímaných v rámci struktur mateřské společnosti. Toto by mohla být zejména výhoda pro malé obce, které nemají do- statečné personální a administrativní kapacity. Ăízení dceřiné společnosti by pak mohlo být svěřeno do rukou profesionálního managementu s tím, že však není jakkoli omezena možnost přímé účasti představitelů členských obcí nejen v do- zorčích ale též exekutivních orgánech dceřiné společnosti.
Takto zvolenou dvojstupňovostí by bylo také dosaženo omezení možného ná- razového vlivu volebního cyklu na plnění činnosti v rámci ISNO.
Nevýhodou by naopak mohla být několikastupňovost rozhodování, když v určitých situacích, zejména v závislosti na úpravě obsažené v zakladatelských dokumentech a nastavení vzájemných smluvních vztahů, by o jedné záležitosti muselo být přijato rozhodnutí na všech třech stupních (obec, DSO / mateřská kapitálová společnost, dceřiná kapitálová společnost).
Tuto záležitost lze však do značné míry eliminovat, resp. omezit na minimum případů, a to vhodným nastavením vnitřních mechanismů všech subjektů zapo- jených do plnění činností v rámci ISNO.9)
Zákon nevylučuje, tedy umožňuje, aby DSO zakládal další právnické osoby, v námi zvažovaném případě pak obchodní společnosti. V takovém případě je však třeba upozornit na určité komplikace, které s takovým uspořádáním vzta- hů, mohou souviset.
Shrnutí
Jak je z manuálu patrno, dokument má sloužit k získání přehledu povinností a náležitostí spojených se založením a činností právnických osob plnících čin- nosti v rámci integrovaného systému nakládání s odpady.
Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákonná úprava všech tří probíraných právnic- kých osob umožňuje velmi individuální nastavení jejich vnitřních procesů, s tím, že největší volnost je ponechána zákonem v případě dobrovolných svazků obcí.
Největší díl pozornosti je při zakladatelském jednání třeba věnovat důsled- nému sepsání zakladatelských dokumentů a stanov těchto právnických osob a využít tak podle potřeb členských obcí všech možností, které zákon připouš- tí, k vytvoření celkově vyvážených, funkčních a administrativně nezatěžujících vnitřních pravidel všech subjektů zapojených do naplňování vybraných povin- ností a činností souvisejících s realizací veřejné služby (hospodaření s komunál- ními a dalšími odpady z obcí) v rámci ISNO. Speciálně v případě dobrovolných svazků obcí, kde je stávající právní úprava poměrně kusá, je tomuto úkolu třeba přiložit obzvláštní důležitost.
S ohledem na zájem na řádný a nerušený chod společnosti lze doporučit zvážit také výstavbu vícestupňové struktury organizace při naplňování určených čin- ností v rámci ISNO.
9) Kupříkladu vložený majetek může být ihned na počátku svěřen do dlouhodobého užívání dceřiné společ- nosti, s tím, že pouze ve výjimečných případech stanovených zákonem (§ 85 Obecního zřízení) by bylo třeba dispozice s ním schválit i ze strany obce, která tento majetek do DSO vložila.
Zpracovatel:
Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s.
ve spolupráci s advokátní kanceláří KF Legal, s.r.o. za finanční podpory
Nadačního fondu Svazu měst a obcí České republiky na podporu místní samosprávy
červen 2013