č. MJ-SML/0656/2023

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NA ROK 2024-2025

č. MJ-SML/0656/2023

uzavřená podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 22 - § 29 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, mezi smluvními stranami:

Město Jeseník

se sídlem: Masarykovo nám. 167/1, Xxxxxxx, IČO: 00302724, zastoupené: : JUDr. Xxxxxx Xxxxx, tajemníkem, plnícím úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům města Jeseníku zařazeným do Městského úřadu Jeseník, Mgr. Bc. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx, starostkou, plnící úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům města Jeseníku zařazeným do Městské policie Jeseník a obdobné úkoly vůči tajemníkovi a zaměstnancům nezařazeným do MěÚ na straně jedné

a

Odborová organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací,

č. 00-0000-0000, působící v Městském úřadě Jeseník při městě Jeseník, (dále jen: "odborová organizace") v souladu se Stanovami Odborového svazu státních orgánů a organizací ze dne 17.3.2007 (dále „Stanovy") zastoupená Xxxxxxx Xxxxxxxxx, předsedou odborové organizace, na straně druhé.

Článek I. Všeobecná ustanovení

Touto smlouvou se obě strany zavazují, vycházejíce z ustanovení účinných právních předpisů upravujících postavení a vzájemné vztahy obou smluvních stran, k plnění úkolů, jak jsou uvedeny níže v následujících částech, včetně vyjmenovaných příloh.

Při uzavírání kolektivní smlouvy, v případných kolektivních sporech o plnění závazků z této kolektivní smlouvy vyplývajících a při změnách této kolektivní smlouvy obě smluvní strany vycházejí ze zákona o kolektivním vyjednávání a z ustanovení zákoníku práce. Touto kolektivní smlouvou se upravují:

1. vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací (dále jen: "kolektivní vztahy"),

2. vztahy mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci (dále též: "individuální vztahy"),

3. práva a povinnosti smluvních stran v případech, ke kterým odborovou organizaci a zaměstnavatele pracovně právní předpisy výslovně zmocňuji a opravňují.

Kolektivní smlouva je závazná pro zaměstnavatele a odborovou organizaci, s působností na:

a)všechny organizační útvary, složky a části zaměstnavatele, pokud není dále výslovně uvedeno jinak,

b) všechny zaměstnance v pracovním poměru k zaměstnavateli (dále jen: "zaměstnanci"),

c) všechny organizační jednotky a útvary odborové organizace.

Článek II. Kolektivní vztahy

1. Činnost odborové organizace

a) Odborová organizace zastupující zaměstnance určuje jako partnera pro zaměstnavatele k přijímání podnětů, žádostí a informací předsedu výboru organizace nebo jiného člena výboru organizace, pokud je k tomu výborem organizace písemně výslovně pověřen. K rozhodování, schvalování a projednávání věcí stanovených příslušnými ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákoník práce" nebo "ZP"), zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání a kolektivní smlouvou, je za odborovou organizaci podle Xxxxxx kompetentní výbor odborové organizace (dále též "výbor"). O projednaných záležitostech bude vždy pořízen zápis.

b) Činnost předsedy výboru, jakož i účast členů výboru odborové organizace na jednáních tohoto výboru konaných z naléhavých a neodkladných důvodů v průběhu pracovní doby, bude zaměstnavatelem považována za výkon práce, vyjma případů, kdy zaměstnavatel na nezbytně nutnou dobu poskytuje pro takovýto účel pracovní volno s náhradou platu (ust. § 203 odst. 2, písm. a) a c) ZP) anebo pracovní volno bez náhrady platu (ust. § 203 odst. 2, písm. b) ZP). Zaměstnancům přísluší pracovní volno k úkonům v obecném zájmu, a to:

- k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech, a to bez náhrady platu (ust. § 203 odst. 2, písm. b) ZP);

- k účasti na školení pořádaném odborovou organizací, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, a to s náhradou platu ve výši průměrného výdělku (ust. § 203 odst. 2, písm. c) ZP).

c) Pro činnost odborové organizace poskytne zaměstnavatel na svůj náklad dle svých možností v přiměřeném rozsahu zasedací místnost v některé z budov, v nichž sídlí Městský úřad Jeseník, nebo po předchozí písemné dohodě s výborem odborové organizace v jiné budově v Jeseníku s přístupem k základnímu vybavení podle ust. § 277 ZP.

d) Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci dle ust. § 203 odst. 2 písm. h) a I) ZP pracovní volno s náhradou platu k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci předem oznámené zaměstnavateli a nezbytné přípravě na ni, a k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, a v případě činnosti dle § 203 odst. 2 písm. h) ZP nejvýše v délce 3 týdnů v kalendářním roce. Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna dle § 203 odst. 2 písm. h) ZP je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Náhrada platu bude zaměstnanci poskytnuta v plné výši nad rozsah stanovený ZP a refundovaný zaměstnavateli OSSZ.

e) Předseda a členové výboru odborové organizace nesmějí být pro výkon své činnosti zaměstnavatelem diskriminováni nebo znevýhodněni ve svých nárocích, avšak současně nesmějí být pro výkon své činnosti v odborové organizaci jakkoliv zvýhodnění - mimo zvýhodnění zákonných, např. viz § 61 odst. 2 ZP.

f) Pokud je podle právních předpisů a ujednání v této kolektivní smlouvě třeba souhlasu odborové organizace, zaměstnavatel neprodleně předá odborové organizaci písemnou žádost o udělení souhlasu, ve které uvede její důvody a popřípadě i lhůtu, ve které očekává stanovisko odborové organizace. Zaměstnavatel předá žádost odborové organizaci alespoň 24 hodin před zahájením zasedání příslušného orgánu odborové organizace. Odborová organizace se zavazuje neprodleně žádost zaměstnavatele posoudit a v případně navržené lhůtě uvědomit písemně zaměstnavatele o výsledku svého jednání. V naléhavých případech lze vyvolat okamžité jednání a pořídit o něm zápis.

g)Zaměstnavatel se zavazuje, že bude odborovou organizaci informovat o vývoji průměrného platu a o záležitostech uvedených v § 279 odst. 1 písm. a), b), d), a f) a v

§ 280 odst. 1 písm. a), b), c) ZP. Písemnou informaci poskytne vždy do 31.12. kalendářního roku.

2. Práva odborové organizace

a) Zaměstnavatel se do budoucna zavazuje požadovat po odborové organizaci předchozí písemný souhlas k:

- vydání pracovního řádu, včetně jeho příloh nebo změn formou dodatků,

- vydání rozvrhu dovolené v souladu s ust. § 217 odst. 1 ZP,

- výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru se členem orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele,

- výjimečnému zkrácení doby 14 dnů, ve které je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené.

b) Kromě záležitostí výslovně uvedených v ustanovení § 287 odst. 2 ZP je zaměstnavatel povinen odborové organizaci v dostatečném předstihu písemně oznámit a předložit potřebné podklady minimálně 5 kalendářních dnů předem a v téže lhůtě se zúčastnit jednání výboru odborové organizace, pokud to povaha projednávané věci umožňuje, k následujícím záležitostem:

- výjimečné převedení zaměstnance na jinou práci, jestliže s tím zaměstnanec nesouhlasí,

- záměr hromadného propouštění podle ustanovení § 62 ZP,

- rozhodnutí o rozvržení týdenní pracovní doby, není-li stanoveno v pracovním řádu,

- rozvržení pracovní doby nerovnoměrně na určité období, není-li stanoveno v pracovním řádu

- stanovení začátku a konce pracovní doby a rozvrh pracovních směn, není-li stanoveno v pracovním řádu,

- rozdělení pracovní doby téže směny na dvě části, není-li stanoveno v pracovním řádu,

- stanovení přiměřeně dlouhé přestávky na jídlo a stanovení začátku a konce této přestávky, není-li stanoveno v pracovním řádu,

- výjimečné nařízení práce ve dnech pracovního klidu, pokud s nařízením práce zaměstnanec nesouhlasí, mimo případy, kdy to vyžaduje zvláštní předpis,

- v případech uvedených v § 90 odst. 2 ZP a za podmínek uvedených v § 92 odst. 3 ZP rozvržení pracovní doby s odlišnou dobou nepřetržitého odpočinku v týdnu,

- stanovení celkového rozsahu přesčasové práce pro zaměstnavatele, jeho jednotlivé organizační útvary nebo pracoviště a jeho případné překročení, není-li stanoveno v pracovním řádu

- způsob a rozsah náhrady škody, způsobené zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,

c) Zaměstnavatel se zavazuje předem s odborovou organizací projednat každé skončení pracovního poměru se zaměstnancem dle § 52 ZP nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele dle § 56 ZP. V případě rozvázání pracovního poměru výpovědí se zaměstnancem podle § 52 ZP nebo okamžitým zrušením podle § 55 ZP nebo v případě zrušení pracovního poměru ve zkušební době, informuje zaměstnavatel předem rámcově odborovou organizaci, jakým předpokládaným způsobem bude zabezpečena práce, kterou dotyčný zaměstnanec vykonával. d)Odborová organizace dbá na dodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovně- právních předpisů. Zaměstnavatel se zavazuje za tím účelem jí zajistit dle svých možností vhodné podmínky.

e) Odborová organizace má v rozsahu stanoveném § 322 zákoníku práce právo vykonávat u zaměstnavatele kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel se zavazuje za tím účelem jí zajistit dle svých možností vhodné podmínky včetně případné součinnosti. Zaměstnavatel vydá po předchozím písemném souhlasu odborové organizace vnitřní předpis upravující mj. organizaci prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele (§ 108 odst. 5 ZP).

f) Zaměstnavatel je povinen odborovou organizaci informovat o věcech výslovně uvedených v § 287 odst. 1, § 279 a § 280 k 31.12. kalendářního roku. g)Zaměstnavatel se zavazuje jmenovat do výběrové komise ustavené dle § 8 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do výběrových řízení na pozici vedoucího úřadu nebo vedoucího úředníka ve smyslu ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona o úřednících a na pozici úředníka ve smyslu ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících a do škodní komise vždy alespoň jednoho zástupce odborové organizace delegovaného k této činnosti jejím výborem.

h)Zaměstnavatel se zavazuje vydávat všechny vnitřní (ostatní) předpisy, pokud upravují pracovněprávní vztahy.

i)Zaměstnavatel je povinen projednávat s odborovou organizací otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (dále jen „BOZP") a organizace práce v noci ve lhůtě do 30 dnů po písemném vyžádání odborové organizace - nejvýše však jedenkrát v každém kalendářním pololetí; a dále ve lhůtě do 30 dnů po skončení každé vnější kontroly v této oblasti (např. Inspektorátu práce) nebo po roční prověrce BOZP prováděné dle ust. § 108 odst. 5 ZP. V rámci výše uvedeného je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci o věcech v rozsahu stanoveném § 101 až § 106 a § 108, ZP a zákonem č. 309/2006 Sb.

j)V souladu s ust. § 322 odst. 1 ZP se zaměstnavatel zavazuje neprodleně po zjištění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání umožnit odborové organizaci prověřit, zda zaměstnavatel předmětnou událost řádně vyšetřuje, a umožnit účast při zjišťováni příčin pracovních úrazů, nemoci z povolání, případně tyto objasňovat. Uvedenou povinnost může zaměstnavatel splnit též ustavením komise nebo komisi, do níž se odborová organizace zavazuje delegovat svého zástupce.

Článek III. Pracovně právní vztahy

1. Pracovní poměr

Veškeré právní úkony, týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru, jakož i sjednaných podmínek a náležitostí, musí mít písemnou formu

2.Pracovní podmínky

a) Zaměstnavatel obecně uplatňuje u zaměstnanců pružné rozvržení pracovní doby, a to ve formě měsíčního vyrovnávacího období. Konkrétní podmínky pro uplatňování pružné pracovní doby a případné výjimky z této doby stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu

b) U zaměstnanců města zařazených v Městské policii Jeseník se uplatní zejména nerovnoměrně rozvržená pracovní doba. Konkrétní podmínky stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu.

c) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj (§ 207 písm. a) ZP) a nebyl-li převeden na jinou práci, xxxxxxxxx se mu touto smlouvou nárok na náhradu platu ve výši 90 % průměrného výdělku.

d) Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy a nebyl-li převeden na jinou práci (§ 207 písm. b) ZP), stanovuje se mu touto smlouvou nárok na náhradu platu ve výši 70 % průměrného výdělku.

e) Zaměstnance, kteří mají sjednán pracovní poměr na dobu určitou, nebo omezen na dobu konání určitých prací, zaměstnavatel upozorní na skončení pracovního poměru nejpozději jeden týden předem, a to alespoň ústně.

f) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti, vydá jej zaměstnavatel ve lhůtě zaměstnancem požadované, nejdéle však do 15 dnů; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání (§ 314 ZP).

g) Při hromadném propouštění, před dáním výpovědi jednotlivým zaměstnancům, je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci (§ 62 ZP).

h) Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se provede písemně. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení PP, není-li v něm uveden den pozdější.

i) Zaměstnavatel se zavazuje podporovat zkrácené pracovní úvazky zejména u zaměstnanců vracejících se z mateřské nebo rodičovské dovolené, či v jiných odůvodněných případech. Rozsah případného zkrácení úvazku musí být vždy v souladu s provozními a organizačními možnostmi zaměstnavatele.

j) Pokud připadnou kalendářní dny 23.12. a 31.12. na pracovní den, délka pracovní doby se upravuje do 12:00 hodin.

1. Sociální fond

Článek IV.

Sociální podmínky zaměstnanců

Sociální fond je u zaměstnavatele zřízen v souladu s ust. § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon č. 250/2000 Sb.") a podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Sociální fond Města Jeseník slouží k zabezpečení

financování výdajů spojených s regenerací pracovních sil, ke zlepšení zdravotního stavu a osobnostnímu rozvoji zaměstnanců s cílem udržování kvalitního psychického a fyzického stavu a tím i pracovního výkonu zaměstnanců.

O tvorbě a použití sociálního fondu rozhoduje zastupitelstvo Města Jeseník na základě společného návrhu zaměstnavatele a odborové organizace.

2. Penzijní připojištění zaměstnanců

Úpravu poskytování příspěvku na penzijní připojištění řeší platný Statut Sociálního fondu Města Jeseník.

3. Stravování a občerstvení

Zaměstnavatel neprovozuje vlastní stravovací zařízení; stravování zaměstnanců zajišťuje prostřednictvím jiných subjektů formou příspěvku na stravování.

Příspěvek na stravování je hrazen zčásti zaměstnavatelem a zčásti ze Sociálního fondu. Výše příspěvku je stanovena jako hodnota 70% horní hranice výše stravného stanoveného v aktuální vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR o stanovení sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Konkrétní podmínky poskytování příspěvku na stravování stanoví platný Statut Sociálního fondu. Poměr částky hrazené zaměstnavatelem a částky hrazené ze Sociálního fondu činí 70:30. V případě, že dojde ke změně vyhlášky a z toho vyplývající změně hodnoty stravného od 1.1. kalendářního roku, mění se obě částky. V případě, že dojde k takové změně během kalendářního roku, částka hrazená ze Sociálního fondu se nemění a rozdíl je hrazen zaměstnavatelem bez ohledu na výsledný poměr obou částek. Konkrétní výši stravného stanovuje tajemník úřadu v návaznosti na aktualiazci sazeb právními předpisy a její kalkulace tvoří přílohu č. 3 této kolektivní smlouvy.

4. Stravování na pracovních cestách

Zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu náleží stravné ve výši středové hodnoty rozpětí stanoveného § 176 ZP. Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatně jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené dle ustanovení § 176 odst. 3 a 4 ZP. + 179 odst. 3 a 4 ZP.

Konkrétní výši stravného stanovuje tajemník úřadu vždy v návaznosti na aktualizaci sazeb v prováděcím předpisu. Rozpis tvoří přílohu č. 4 této kolektivní smlouvy.

5. Nároky zaměstnance na pracovní volno z jiných důležitých důvodů

a) Nároky zaměstnance na pracovní volno z jiných důležitých důvodů, týkajících se jeho osoby, se touto smlouvou rozšiřují nad rozsah stanovený pracovně-právními předpisy, a to o další tři dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte. Toto volno bez náhrady platu se poskytuje na žádost zaměstnance

b) Bez náhrady platu může být poskytnuto zaměstnanci z jiných důležitých důvodů, týkajících se jeho osoby, pracovní volno na:

-nejvýše 10 dnů v době školních prázdnin jednomu z rodičů k péči o dítě mladší 15 let,

- nezbytné nutnou dobu k neodkladné péči o náhle zdravotně postiženého rodinného příslušníka.

c) O žádosti o poskytnutí volna rozhoduje zaměstnavatel na doporučení příslušného vedoucího zaměstnance a odborové organizace, nebo zaměstnavatelem pověřený vedoucí zaměstnanec na doporučení odborové organizace; se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel (pověřený vedoucí zaměstnanec) o žádosti o poskytnutí volna

rozhodnout i sám, bez doporučení odborové organizace. Toto volno se poskytuje na žádost zaměstnance.

d) Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na jejich žádost pracovní (indispoziční) volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku z důvodu krátkodobé nemoci bez nutnosti doložení pracovní neschopnosti a bez ohledu na vyčerpanou dovolenou, a to v rozsahu 4 dnů za kalendářní rok. Za dobu 1 dne se považuje doba odpovídající průměrné délce směny vyplývající ze stanovené týdenní pracovní doby nebo z kratší pracovní doby. Volno lze čerpat pouze v celých dnech, které na sebe mohou navazovat v maximálním rozsahu 2 dny. Indispoziční volno nelze čerpat v případě nevyčerpané dovolené za předchozí kalendářní rok, ve zkušební době, v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, v době ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena rodiny. Bezprostředně po skončení čerpání dovolené lze čerpat indispoziční volno v maximálním rozsahu 1 dne. Nárok na indispoziční volno, které zaměstnanec nevyčerpá v průběhu příslušného kalendářního roku, nelze převést do dalšího kalendářního roku. Bližší podmínky oznamování a čerpání indispozičního volna stanoví zaměstnavatel v pracovním řádu.

6. Mimořádné odměny

Zaměstnanec, který odpracoval u zaměstnavatele v souvislém pracovním poměru alespoň 24 měsíců, má nárok na poskytnutí mimořádné jubilejní odměny ve výši 8000,- Kč z prostředků zaměstnavatele při:

1) životním jubileu 50-ti let věku,

2) životním jubileu 60-ti let věku a

3) prvním ukončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu.

Zaměstnanec má za každých odpracovaných 5 let v souvislém pracovním poměru u zaměstnavatele nárok na poskytnutí mimořádné jubilejní odměny ve výši 4000,- Kč z prostředků zaměstnavatele.

Při prvním ukončení pracovního poměru po přiznání starobního nebo předčasného starobního důchodu náleží zaměstnanci odměna ve výši jednonásobku platného platového výměru, která je splatná při skončení pracovního poměru.

7. Prohlubování kvalifikace

Zaměstnavatel se zavazuje v rámci svých možnosti maximálně podporovat prohlubování a zvyšovánÍ kvalifikace zaměstnanců, zejména podle zákona č. 312/2002 Sb. a jeho prováděcích předpisů a dle ZP.

8. Ochranné prostředky a zdravotní péče

Zaměstnavatel se zavazuje v rámci svých možností a schváleného rozpočtu města (rozpočtového výhledu) a po dohodě s odborovou organizací přijmout i nad rámec právních předpisů v oblasti BOZP a zdravotnictví adekvátní opatření na ochranu a prevenci zaměstnanců proti přenosným nemocím. Takovými opatřeními mohou být např. očkování, lékařské prohlídky nad rámec právního předpisu, vybavení zaměstnanců vitamíny, ochrannými mastmi, apod.

Článek V. Platy

1. Zařazování zaměstnanců do platových tříd a tarifů, včetně přiznávání osobních příplatků a dalších příplatků a odměn, se řídí zákoníkem práce a jeho prováděcími právními předpisy a vnitřními předpisy zaměstnavatele.

2. Zaměstnavatel vynaloží úsilí o nesnižování stávající platové úrovně.

3. Jako nejzazší termín vyplácení platu se určuje 12 den v měsíci. Pokud tento den připadne na den pracovního volna, je termínem vyplácení platu předchozí pracovní den. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen na své náklady provádět výplatu poukázáním na jeho jeden účet u bankovního ústavu.

4. V dohodě s odborovou organizací bude zaměstnavatel na základě písemné dohody s dotčenými zaměstnanci provádět na své náklady trvale srážkou z platu dotčených zaměstnanců placení členských příspěvků odborové organizaci.

5. Zaměstnavatel se dále zavazuje poskytnout, s písemným souhlasem dotčených zaměstnanců, odborové organizaci nezbytnou bezplatnou aktivní součinnost, potřebnou k vydání potvrzení o úhradě členských příspěvků zaměstnancem odborové organizaci, v návaznosti na možnost daňových úlev dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Článek VI. Závěrečná ustanovení

1. Nároky, vyplývající z této smlouvy pro jednotlivé zaměstnance (§ 25 odst. 4 ZP), se uspokojují jako ostatní nároky z pracovně-právních vztahů. Plnění těchto nároků se lze domáhat a veškeré pracovně právní spory, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, lze řešit prostřednictvím soudu. Obdobně budou smluvní strany aktivně jednat a pomáhat při řešení individuálních sporů vzniklých neplněním kolektivní smlouvy.

2. Kolektivní smlouva může být měněna pouze formou písemných, chronologicky číslovaných dodatků, na jejichž obsahu se obě strany dohodnou a stvrdí je podpisem oprávněných zástupců.

3. Nedílnou součásti této smlouvy jsou její přílohy, v aktuálně účinném znění:

Příloha č. 1: Statut Sociálního fondu Města Jeseník,

Příloha č. 2: Pravidla pro čerpání sociálního fondu Města Jeseník na rok 2024- 2025,

Příloha č. 3: Výše příspěvku na stravování

Příloha č. 4: Výše stravného při tuzemských pracovních cestách

4. Smluvní strany s obsahem této smlouvy seznámí všechny zaměstnance do 15 dnů od jejího uzavření vyvěšením na intranetových stránkách zaměstnavatele. KS bude zveřejněna v registru smluv.

5. Tato smlouva se sjednává na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025.

6. Odborová organizace a zaměstnavatel shodně prohlašují, že tato smlouva plní jejich oboustranný zájem na účinné spolupráci, při respektování platné právní úpravy. Při změně právních předpisů, z nichž smlouva vychází, anebo přijetím nového právního předpisu umožňujícího sjednat závazek, který v době uzavírání kolektivní smlouvy nebylo možné sjednat, se smluvní strany zavazují neprodleně jednat o změně nebo doplnění smlouvy, v souladu s těmito předpisy.

7. Kolektivní smlouva nabývá účinnosti dne 1. 1. 2024. Na důkaz vážné a svobodné

vůle připojují oprávnění zástupci smluvních stran své podpisy, případně též otisky razítek.

V Jeseníku dne 1.9.2023

Za zaměstnavatele:

Xxx. Xx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx, starostka města

XXXx. Xxxxx Xxxx, tajemník XxX Xxxxxxx

Za odborovou organizaci Odborového svazu státních orgánů a organizací:

Xxxxxx Xxxxxxxx, předseda odborové organizace