Encyklopedie zákona o registru smluv
Encyklopedie zákona
o registru smluv
Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější, nejjednodušší, nejvychytanější, nejobávanější, nejvylepšovanější a nejodkládanější?
Encyklopedie zákona
o registru smluv
NEJKRÁSNĚJŠÍ ZÁKON zajistí, že veřejné
smlouvy budou opravdu veřejné
!
!
!
77 tisíc
vás dnes stojí, když chcete zjistit, xxxxx vydává na úklidové služby deset stát- ních institucí.
5 let, 2 soudní řízení
a 1 exekuce
je potřeba k získání smlouvy dopravní- ho podniku.
215 miliard
je roční objem smluv, které nejsou uveřejňovány podle zákona
o veřejnjch zakázkách.
NEJJEDNODUŠŠÍ ZÁKON: nezveřejněná
smlouva veřejné instituce není platná
1
2
3
4
Jedna smluvní strana smlouvu uveřejní.
Protistrana zveřejnění smlouvy ověří.
Kterákoli smluvní strana má 3 měsíce na opravu chyb.
Drobné překlepy lze opravovat i nadále.
!
Zákon se vztahuje jen na údaje, na které má veřejnost již dnes ze zákona právo. Ale platné zákony o zveřejňování informací jsou často porušovány. Zákon o regis- tru smluv má samovynucující sankci: o zveřejnění usilují samy smluvní strany, protože potřebují platnou a účinnou smlouvu.
NEJKRÁSNĚJŠÍ ZÁKON umožňuje porovnávat
a snižovat ceny veřejnjch nákupů
1
2
253 Kč/m2
průměrná cena úklidu ve státní správě v roce 2011
100–160 Kč/m2
průměrná tržní cena úklidu velkjch kancelářskjch prostor 2011
116 Kč/m2
průměrná cena úklidu ve státní správě v roce 2014 po zveřejnění cen 2011
NEJKRÁSNĚJŠÍ ZÁKON umožňuje porovnávat
a snižovat ceny veřejnjch nákupů
!
!
Politikům dává mnohem větší jistotu,
že jim úředníci něco neprovedou za zády.
Úředníci rychle dohledají i smlouvy, které sami nevyřizovali.
NEJVYCHYTANĚJŠÍ ZÁKON nepřinese složité začerňování
osobních údajů a obchodního tajemství
!
!
Xxxxxxx s fyzickjmi osobami se nezveřejňují, nejde-li o prodej majetku nebo smlouvu s OSVČ
v rámci podnikání.
Společnostem ovládanjm státem
a samosprávami nehrozí zneplatnění smlouvy při nadměrném začernění údajů.
NEJOBÁVANĚJŠÍ ZÁKON prj způsobí kolaps státu!
!
!
!
Smlouvy se budou muset skenovat!
NEBUDOU str. 49
Budou se zveřejňovat i lístky na MHD!
NEBUDOU str. 49
Bude to stát 4 miliardy ročně!
NEBUDE str. 44
!
!
!
Ohrozí to státní firmy! NEOHROZÍ str. 46
Když přijde živelná katastrofa, budou smlouvy neúčinné! NEBUDOU str. 47
Tisíce úředníků budou trávit hodiny začerňováním smluv! NEBUDOU str. 42
NEJVYLEPŠOVANĚJŠÍ ZÁKON má už bohužel
pár problematickjch vjjimek
!
!
!
Supervjjimka pro ČEZ: nemusí zveřejňovat ani to, co soukromé firmy.
Odklad účinnosti sankce na příští vládu.
Nejasně vymezenj finanční limit pro smlouvy.
NEJODKLÁDANĚJŠÍ ZÁKON je nejdéle neprojednanjm
návrhem zákona v současné Sněmovně
!
!
3 měsíce
trvalo schválení zákona poslancům na Slovensku.
34 měsíců
už trvá schvalování zákona v ČR.
V
ážení zákonodárci,
vážení představitelé veřejných institucí, vážení novináři,
a vy všichni, kteří podrobněji sledujete lopotný příběh nejdéle neprojednaného návrhu Poslanecké sněmovny,
rozhodli jsme se napsat k zákonu encyklopedii a věříme, že si ji s chutí přečtete. Přináší totiž mnoho dat a vysvět- lujících informací k nejčastěji diskutovaným otázkám v debatě o celém zákonu.
Během uplynulých let jsme se při diskuzích nad záko- nem osobně setkali s několika sty z vás – kromě zákonodárců například se starosty a hejtmany, kteří smlouvy již zveřejňují, i s těmi, kteří proti zákonu aktivně vystupují; s legislativci a IT odborníky na ministerstvech, s vrcholnými manažery obecních a státních firem, včetně polostátního ČEZu.
Zarážela nás přitom míra, s jakou se věcné námitky a připomínky k návrhu mísí s dezinformacemi i očivid- nými nesmysly. Pokoušíme se proto jasně oddělit popis toho, jak se v upravené verzi návrhu podařilo zapracovat věcné připomínky (právní jistota při ochraně obchodního tajemství, vyjasnění definice subjektů atd.) od kapitoly s omyly a dezinformacemi (skenování smluv, kriminali- zace za neúmyslné chyby atd.).
Je škoda, že se kromě odborné shody na výsledné verzi nakonec velmi podepsala také dohoda čistě politická,
a v zákoně se tak objevily nejrůznější výjimky pro sub- jekty, které byly dostatečně silné v prosazování svých zá- jmů. Jednotlivé výjimky probíráme podrobně a ukazujeme, že některé z nich bohužel kromě neodůvodněných výhod přinášejí i praktické komplikace a právní nejistotu. Třeba se ještě některé z nich podaří ve druhém čtení odstranit.
V týmu autorů jsou zastoupeni právníci, ekonomové, členové orgánů veřejně vlastněných společností, zastu- pitelé, realizátoři IT řešení ministerstev, obcí a měst. Už z naší odpovědnosti při výkonu těchto funkcí vyplývá, že nám nejde o to prosadit zákon, který by veřejné instituce poškodil.
Jsme příznivci toho, že i odborný text má být napsaný čtivě, stručně a přehledně. Odkazy na zdroje dat, které v encyklopedii uvádíme, proto naleznete až souhrnně na poslední straně. Pokud budete mít jakékoli dotazy, dopl- nění nebo námitky k čemukoli, co v knize uvádíme, ne- váhejte nás kontaktovat.
Příjemné čtení vám přejí
Xxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxx Xxxxx, Xxxx Xxxxxx
(ed., xxxx.xxxxxx@xxxxxxxxx.xxx), Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx (ed., xxxxx.xxxxxxxx@xxxxxxxxx.xxx), Xxxxxxx Xxxxxxx, Xxxx Xxxxxxxxx
Obsah
13
Nejkrásnější zákon
Co přinese zákon dobrého?
▪ Proč budou veřejné smlouvy konečně opravdu veřejné
▪ Jak se porovnáváním cen zlevní nákupy
▪ Proč budou politici lépe spát
▪ Proč skončí okatě cinknuté smlouvy
▪ V čem budou mít úředníci méně práce
▪ K čemu je dobré, že občané budou lépe informováni
27
Nejjednodušší zákon
Jak bude zákon fungovat?
▪ Kdo má povinnost smlouvu zveřejnit?
▪ Jak smlouvu podle zákona jednoduše čtyřmi kroky zveřejnit?
▪ Jaké smlouvy se zveřejňovat nemusí?
▪ Jak začernit osobní údaje a proč to téměř nebude třeba dělat?
▪ Jak začernit obchodní tajemství a proč to neohrozí platnost smlouvy?
35
Nejvychytanější zákon
Jaké problémy byly v zákoně vyřešeny?
▪ Stoprocentní právní jistota při ochraně obchodního tajemství
▪ Jasné definice subjektů, na které zákon dopadne
▪ Vyřazení smluv s citlivými údaji o fyzických osobách
▪ Možnost opravit chybně zveřejněnou smlouvu
▪ Odstranění duplicitní zveřejňovací povinnosti
41
Nejobávanější zákon Zkolabuje kvůli zákonu stát?
▪ Poškodí zákon státní firmy?
▪ Budou tisíce úředníků trávit hodiny začerňováním?
▪ Budou se muset zveřejňovat smlouvy, když přijde živelná katastrofa?
▪ Xxxx muset smlouvu nejdřív naskenovat? Lístek na MHD také?
▪ Budu mít neplatné smlouvy, když se systém zhroutí?
51
Nejvylepšovanější zákon
Jaké zbytečné vjjimky se do zákona dostaly?
▪ Supervýjimka pro ČEZ: mírnější režim než všichni soukromí dodavatelé
▪ Zavedení finančního limitu s právními nejasnostmi
▪ Vyřazení faktur a objednávek
▪ Odložení účinnosti sankce
57
Nejodkládanější zákon
Příběh schvalování zákona s otevřenjm koncem
?
Co dobrého vlastně zveřejňování smluv přinese?
▪ Veřejné smlouvy budou opravdu veřejné
▪ Porovnáváním cen se zlevní nákupy
▪ Politici budou lépe spát
▪ Skončí okatě cinknuté smlouvy
▪ Úředníci budou mít méně práce
▪ Občané budou lépe informovaní
1
Nejkrásnější zákon
13
Veřejné smlouvy budou opravdu veřejné
Z
ákon o registru smluv se vztahuje jen na údaje, na které má veřejnost už dnes právo podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Je dokonce užší. Je tedy vůbec potřeba?
!
!
77 tisíc
vás dnes stojí, když chcete zjistit, xxxxx vydává na úklidové služby deset státních institucí.
5 let, 2 soudní řízení a 1 exekuce
vás dnes stojí, když chcete zjistit, xxxxx vydává na úklidové služby deset státních institucí.
Neboli: běžný občan dnes k veřejným smlouvám přístup nemá. A to dokonce ani díky smlouvám zveřejněným v rámci zákona o veřejných zakázkách. Zákon o veřej- ných zakázkách se netýká smluv sektorových zadavatelů a smluv pod 500 tisíc Kč. Navíc bývá porušován, protože hrozí jen finanční sankce od přetíženého ÚOHS, která se navíc hradí z veřejné kapsy. Analýza zveřejňování smluv krajů za roky 2012–2013 na protější straně to ukazuje.
!
!
!
4,3 miliardy Kč
Objem smluv krajů, které v rozporu se zákonem nebyly zveřejněny.
Každá čtvrtá smlouva
na veřejnou zakázku kraje nebyla v roz- poru se zákonem zveřejněna.
Zhruba 215 miliard ročně
veřejných nákupů není uveřejňováno (podlimitní smlouvy 100 miliard, sekto- roví zadavatelé 69 miliard, nezveřejnění navzdory zákonu cca 45 miliard ročně).
!
!
!
221 milionů Kč Smlouva na letecké muzeum v Mladé Boleslavi
Nezveřejněno
v rozporu se zákonem!
826 milionů Kč Smlouva na likvidaci odpadu v Praze
Nezveřejněno
v rozporu se zákonem!
Smlouvy Prahy 10
Praha 10 dostala pokutu 100 000 Kč, následně sníženou předsedou ÚOHS na 10 000 Kč. Na svém profilu přitom nadá- le některé smlouvy nezveřejňuje.
Nezveřejněno navzdory pokutě!
Zákon o registru smluv je elegantní: Ke zveřejnění se vzá- jemně nutí samy smluvní strany, protože potřebují platnou smlouvu. Kdykoli se může změnit vedení radnice, minis- terstva nebo dodavatelské společnosti a bez platné smlou- vy jste nahraní.
Porovnáváním cen se zlevní nákupy
Z
ákon není primárně zaměřen na korupčníky a už vůbec nepředpokládá, že všichni kradou. Naopak, jeho největší kouzlo je v tom, že pomáhá snižovat ceny poctivým politikům a úředníkům. Protože nejlepší ceny si dokáže vyjed- nat ten, kdo má dostatek informací o cenách na trhu. Podívejte se například, čeho dosáhl zveřejněním (složitě získaných) cen úklidu Xxxxxxxxx.xxx:
1
2
253 Kč/m2
průměrná cena úklidu ve státní správě v roce 2011
100–160 Kč/m2
průměrná tržní cena úklidu velkjch kancelářskjch prostor 2011
116 Kč/m2
průměrná cena úklidu ve státní správě v roce 2014 po zveřejnění cen 2011
Nebojte se, nikdo vás nebude hned podezírat z nehospodárnosti, když nebu- dete nejlevnější. Hospodárná cena se v různých krajích může lišit. Třeba už jen cenou dopravy do hůře dostupných míst a podobně. Stejně tak můžete zajisté upřednostnit místního řemeslníka s trochu vyšší cenou, pokud to vysvětlíte, voliči to jistě pochopí. Mnohonásobně předraženou cenu ovšem už asi neobhájíte. Tomu i odpovídá, že na Slovensku klesl rozptyl cen nákupu čtverečního metru zámkové dlažby ze sedminásobku na zhruba trojnásobek. Směrem dolů, samozřejmě.
Nejde ale vždy jen o jednoduché srovnávání ceny. Někdy je prostě porovnání smluv podnětem k hlubší veřejné diskuzi. Podívejte se třeba na to, jak jednot- livé městské části Prahy řeší farmářské trhy:
Trhy, kde pořadatelé platí radnici miliony ročně:
Náplavka, Xxxxxx z Poděbrad
Trhy, kde pořadatelé neplatí nic:
Náměstí Republiky, Tylovo náměstí
Trhy, kde radnice platí organizátorům:
Na Arkádách, Karlín
Jak to je? Když radnice inkasuje miliony, vyřazuje tím z trhů někoho, u koho by Pražané rádi nakupovali, nebo ne? Má ale tedy prostranství poskytovat zdarma nebo dokonce trhovcům platit? Smlouvy složitě získané organizací Xxxxxxxxx.xxx jsou každopádně zásadním podnětem i podkladem k pořádné- mu zamyšlení pro pražské politiky, občany i trhovce.
Registr smluv je zároveň „tržištěm“ informací. Lze jej využít také pro porovnání cenové hladiny obdobných zakázek a k získání představy o ceně produktů a služeb, k získání referencí o firmách a dodavatelích a též vzorů smluv a kontaktů na zadava- tele zadávající obdobné zakázky.
– Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, starostka Vyskře
A na závěr to nejlepší. Zákon má ještě jednu nečekanou výhodu: ceny často nemusíte porovnávat vy. Občané nebo konkurence to udělají za vás.
Když někdo dřív prohrál tendr, hned na nás psal udání a posílal kontroly. Dneska mís- to toho hlídá smlouvy za nás, na internetu. Třeba firma, která nezvítězila v soutěži na opravu aut, teď hlídá tu vítěznou a hlásí nám, když jim nějaká faktura připadá předražená. To je nečekaná výhoda, jak se firmy hlídají navzájem.
– Xxxxxx Xxxxx, primátor města Turčianske Teplice
Politici mohou lépe spát
T
o není vtip. Starostové, kteří smlouvy zveřejňují, to všichni uvádí na prvních místech: transparentnost přináší menší podezíravost občanů, komplikuje účelovou diskreditaci a zejména dává politikům mnohem větší jistotu, že jim úředníci něco neprovedou za zády.
Pro politika je jediný způsob jak se alespoň zčásti ubránit tomu, aby zodpovídal za něco, o čem vůbec nic neví. Donutit úřad k transparentnosti. Nejlepší dezinfekce je světlo.
– Xxxxxx Xxxxxx, starosta Nového Města na Moravě, ČSSD
Atmosféra se u nás za poslední tři roky výrazně zlepšila a za této situace se mnohem lépe pracuje i samotnému úřadu – řešíme méně stížností vyplývajících z nedůvěry, neznalosti, komunikace je celkově konstruktivnější.
– Xxxxx Xxxxxxx, starosta Černošic, nezávislý kandidát
Dříve stačilo někomu vytisknout leták, že starosta ukradl to a to, a bylo těžké se brá- nit. Dneska jim můžeme říct: podívejte se, všechno je veřejné. Když je veřejná sou- těž, tak nás všichni mohli pomlouvat, že to dostal bratranec nebo že nebyla vybrána nejlevnější nabídka. Teď nemají tolik prostoru pro spekulaci.
– Xxxxxx Xxxxx, primátor města Turčianske Teplice
Samozřejmě, transparentnost občas vede k tomu, že musí- te něco veřejně vysvětlit. Otázka je, jestli je potřeba se toho děsit.
Ptal se mě úředník: „A co když tam budeme mít něco špatně a ono se na to přijde?“ Říkám: „No to je super, že se na to přijde, ne? Tak to opravíme.“ On na to: „Jak jako opravíme? VždyÉ to ty lidi uvidí, že jsme to udělali blbě.“ Odpovídám: „No lidi to uvi- dí, řeknou nám to, a my to opravíme.“ „No to bude průšvih,“ on na to. A já už se jen zmateně a nechápavě zeptal: „To, že to bude opravené, bude průšvih?“
– Xxxxxx Xxxxxx, starosta Nového Města na Moravě, ČSSD
Skončí okatě cinknuté smlouvy
J
ak jsme řekli, zákon není primárně protikorupční. Ovšem jeden druh korupce dokáže spolehlivě dostat na kolena: ta, která se děje přes očividně předražené nebo jinak nevý- hodné smlouvy. Vzpomeňte si, co se dělo, když se některé z následujících smluv objevily na veřejnosti.
!
!
!
17 haléřů
z každé pražské jízdenky Xxxxxxxxx.
Reklamní obrazovky
v pražském metru, za které dopravní podnik platil provozovatelům.
525 milionů
za ozvučení pro jednání evropských ministrů firmě Promopro.
Audity v dopravním podniku, volební revoluce na praž- ském magistrátu, desítky obviněných osob, konce nej- vyšších politických kariér. Uzavírat takovéto smlouvy s vědomím, že se tentýž den objeví na internetu, může jen politický kamikadze.
Podle řady politiků zákon sugeruje, že všichni politici kradou. Těžko říct čím. Jisté ale je, že všichni politici jsou vystaveni výrazně vyššímu pokušení: existují stovky pří- běhů i studií o tom, jak moc korumpuje. I Xxxxx Xxx byl prý svého času pozitivním zjevením na politické scéně, dokud si jej nevyhlédl Xxxxx Xxxxxxxx. Místo dotčenos- ti se na to tedy dá dívat i pozitivně: zákon politikům šetří energii a čas, který by jinak trávili odmítáním pokušení a pokušitelů.
Dokud to pokušení nepřijde, je potřeba si klást do cesty překáž- ky, aby až to přijde, už to nešlo.
– Xxxxxx Xxxxxx, starosta Nového Města na Moravě, ČSSD
Úředníci budou mít méně práce
Největší užitek přinesl klikací rozpočet úředníkům. Když se dřív naši úředníci potře- bovali podívat, kolik jim zbývá peněz v jejich kapitole, hledali v nějakých notýskách a chodili se ptát na finanční odbor. Teď prostě jenom Éuknou a podívají se sami.
Transparentnost práci spíš šetří.
Máme teď dvě verze: veřejnou se zaúčtovanými položkami, a interní se syrovými daty před schválením účtárnou. Ty procesy se od začátku zveřejňování tak zefektiv- nily, že zřejmě tak do půl roku pošleme ven rovnou ta syrová data. Lidi na úřadě dělají čím dál méně chyb.
– Xxxxxx Xxxxxx, starosta Nového Města na Moravě, ČSSD
C
o se díky zveřejňování smluv usnadní, zrychlí a zjedno- duší:
▪ Smlouvy jsou zálohované a kdekoli dálkově přístup- né pracovníkům úřadu i politikům, úředníci snadno dohledají i smlouvy, které sami nevyřizovali.
▪ Odpadají dotazy při jednáních (např. zastupitelstev) a infožádosti o smlouvy (většina odpadne logicky sama, navíc ale připravená novela zákona č. 106/1999 s ohle- dem na „prudiče“ zbavuje úřady povinnosti poskytnout smlouvu, je-li zveřejněna v registru).
▪ Elektronizace smluv a faktur umožňuje další nad- stavbové aplikace, které zefektivňují práci: například investiční mapy měst, které přehledně vedení města ukazují, kolik se kde investuje, které části jsou zane- dbané a podobně.
Praktickým přínosem pro úřad i vedení města je úspora času a usnadnění kvalitního rozhodování. Při jakémkoliv jednání je snadné si na webu otevřít potřebné informace (smlouvy, projektovou dokumentaci, rozpočet, zápisy z jednání apod.). Také nemu- síme vyřizovat žádné žádosti o poskytnutí smlouvy na základě zákona o přístupu
k informacím. Mít smlouvy jen tištěné v šanonech a archivech, tedy špatně dostup- né, nezálohované apod., to by byl přístup minulého tisíciletí. A když už jsou v digitální podobě, není důvod je místo intranetu nepověsit na internet.
– Xxxxx Xxxxxxx, starosta Černošic, nezávislý kandidát
Mám větší klid na zastupitelstvu, neboÉ odpadly dotazy při projednávání bodu Zprá- va o činnosti Rady na podmínky smluv. Jednak si nejsem schopen pamatovat detail- ně každou smlouvu dva měsíce nazad, jednak ty smlouvy nemusím na zastupitelstvo nosit a hledat odpovědi v nich.
– Xxxx Xxxxxx, starosta Prahy-Libuš, TOP09 a nezávislí
Občané budou lépe informováni
Č
asto zaznívá, že se do registru smluv stejně budou dívat jen novináři a nevládní organizace. Slovenská zkušenost to příliš nepotvrzuje: tamní registr smluv zaznamenal v prvním roce provozu 400 tisíc unikátních návštěvníků. Koneckonců, i čeští voliči projevují o zveřejňování smluv velký zájem, jak dokládají aktuální výzkumy agen-
tur Median a TNS Aisa.
!
!
!
37 %
lidí, kteří plánují jít k příštím volbám, chce udílet preferenční hlasy.
87%
z nich chce zohlednit, jak poslanci hla- sovali pro zákony, které podporují trans- parentnost a komplikují korupci.
Z opatření, která komplikují korupci, považují lidé za nejdůležitější zveřejňo- vání informací o rozhodování ministrů, starostů a úředníků.
Proč to všechno děláme? Mám takový sen, že bychom u nás co nejvíc zaváděli prin- cipy participativního financování. To znamená zahrnovat veřejnost do rozhodová- ní, co se z veřejných prostředků má financovat, co má být prioritou a co ne. Aby se z toho nestal ryzí populismus a nebezpečný klacek, kterým se lidé mlátí po hlavě, musí být lidé především kvalitně a strukturovaně informovaní.
– Xxxxxx Xxxxxx, starosta Nového Města na Moravě, ČSSD
?
Jak přesně bude zveřejňování smluv fungovat?
▪ Kdo má povinnost smlouvu zveřejnit?
▪ Jak smlouvu podle zákona jednoduše čtyřmi kroky zveřejnit?
▪ Jaké smlouvy se zveřejňovat nemusí?
▪ Jak začernit osobní údaje a proč to téměř nebude třeba dělat?
▪ Jak začernit obchodní tajemství a proč to neohrozí platnost smlouvy?
2
Nejjednodušší zákon
27
Kdo musí zveřejňovat smlouvy?
P
odle zákona bude smlouva účinná a platná až po uveřej- nění v internetovém registru smluv, jestliže jednou ze smluvních stran je:
▪ stát, kraje, obce a dobrovolné svazky obcí,
▪ státní, krajské a obecní příspěvkové organizace,
▪ státní fond,
▪ regionální rady regionu soudržnosti,
▪ ústav založený státem, krajem, obcí,
▪ obecně prospěšné společnosti založené státem, kra- jem, obcí,
▪ veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce,
▪ zdravotní pojišťovny,
▪ Český rozhlas nebo Česká televize,
▪ státní a národní podniky,
▪ společnosti s většinovou majetkovou účastí státu, kraje nebo obce.
Smlouvu v registru může zveřejnit kterákoli ze smluvních stran, tedy nejen ta veřejná, ale i například její soukromý dodavatel. Protistrana uveřejnění smlouvy ve vlastním zájmu zkontroluje. Ideální proces tedy bude vypadat takto:
?
Věděli jste, že… První dva roky se povinnost zveřejňovat smlouvy nebude týkat menších obcí, tedy těch, které nevykonávají rozšířenou působnost.
Za tuto dobu se obce na novou povin- nost budou moct připravit.
1
2
3
4
Jedna smluvní strana smlouvu do 30 dní uveřejní.
Protistrana (může jich bjt i více) zveřejnění smlouvy ověří.
Kterákoli ze smluvních stran může do 3 měsíců opravit případné chyby.
Smlouva je platná. Drobné překlepy lze opravovat
i nadále.
Jak smlouvu zveřejnit?
1 Otevřete webovou stránku registru smluv a přihlásíte se.
2 Vložíte následující údaje:
▪ předmět smlouvy
▪ informace o smluvním partnerovi
▪ datum vystavení smlouvy
▪ cenu
4 Kliknete odeslat. Podíváte se, zda se smlouva v registru zobrazila a zda
vám dorazilo potvrzení.
3 Jako přílohu vložíte „wordovou“ verzi smlouvy včetně příloh a obchodních
podmínek. Bez podpisů, přelepů, razítek. Části smlouvy s osobními údaji nebo obchodním tajemstvím mohou být začerněny.
Hotovo! Pokud ve 4 vyplněných údajích nemáte zásadní chybu, která obsa- hově mění jejich smysl, a pokud jste nenahráli úplně jiný text nebo zcela začerněnou smlouvu, smlouva je účinná a platná. Na překlepy se nehledí. Pokud v dobré víře začerníte osobní údaje nebo obchodní tajemství nadměrně, smlouva kvůli tomu neplatná nebude. Během 3 měsíců navíc můžete smlouvu opravit jednoduše tak, že prostě znovu nahrajete správnou verzi.
Jaké smlouvy zveřejňovat?
Zveřejňují se smlouvy, u kterých je výše „hodnoty před- mětu smlouvy“ vyšší než 50 000 Kč.
Zveřejňují se smlouvy s právnickými osobami. S fyzický- mi osobami jen tehdy, když jednají v rámci své podnikatel- ské činnosti nebo když jde o převod nemovitosti.
Nezveřejňují se smlouvy s fyzickými osobami, pokud nejednají v rámci své podnikatelské činnosti. Neboli růz- né pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy na pro- nájem hrobů, poskytování sociálních služeb a podobně.
Nezveřejňují se formulářové smlouvy, například na odběr energií nebo technických služeb.
Nezveřejňují se technické předlohy, výkresy, projektové dokumentace, modely...
Nezveřejňují se autorské smlouvy na umělecká díla a dal- ší smlouvy s výkonnými umělci.
Nezveřejňují se smlouvy tajných služeb a další smlouvy, jejichž utajení je klíčové pro obranu a bezpečnost.
!
Jak poznám, že je vjše „hodnoty před- mětu“ vyšší než 50 000 Kč? Co když jde o smlouvu xxxxxxxxxx, smlouvu
s opakovanjm plněním a podobně?
Koaliční verze zákona, která limit zavedla, to bohužel neupřesňuje. Pokud není zřejmé, že se jedná o bagatelní hodnotu, a chcete mít právní jistotu, že je smlouva platná, prostě smlouvu zve- řejněte.
!
V návrhu se bohužel nově objevila dvoj- značná formulace, která umožňuje výklad, že smlouvy s fyzickými osoba- mi, které vůbec nepodnikají, by smlouvy zveřejňovat musely. Jde o legislativní detail s jednoduchým řešením, který snad bude odstraněn pozměňovacím návrhem.
Jak začernit osobní údaje?
S
mlouvy s fyzickými osobami, které nejednají v rámci pod- nikatelské činnosti, se nezveřejňují, proto byste na chráně- né osobní údaje neměli ve smlouvě vůbec narazit. Kdyby náhodou, držte se jednoduchého pravidla.
Nezačerňujte tzv. osobní údaje v základním rozsahu: jmé- no, příjmení, obec bydliště, rok narození.
Začerněte tzv. citlivé osobní údaje: informace o národ- nostním, rasovém nebo etnickém původu; politických postojích, členství v odborových organizacích, nábožen- ství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj. Nic dalšího není citli- vým osobním údajem, přičemž pouze za zveřejnění citli- vých osobních údajů vám hrozí vážné sankce.
?
Věděli jste, že… Pokud smlouva obsa- huje citlivé osobní údaje, je to často pro- blém smlouvy bez ohledu na povinnost zveřejnění? Smlouva je dokument, který se může dostat do ruky mnoha úřední- kům, externím auditorům a dalším, kteří by citlivé osobní údaje také znát neměli.
V rámci testovacího provozu zveřejňování faktur najednou vidím, že tam máme položku, psychiatrické vyšetření, Xxxxxx Xxxxxx, 1500 Kč, podezření na týrání dítě- te. Když se nad tím ale zamyslíte, zjistíte, že problém nastává mnohem dříve než při zveřejňování. Už paní na účtárně nebylo nic po tom, jestli Xxxxxxx Xxxxxxx někdo týrá nebo ne. Navíc se s tím mohl seznámit externí auditor, pak jeho sekretářka
a tak dále. To se mělo anonymizovat už na sociálním odboru. Díky zveřejňování jsme zkrátka začali nacházet chyby v úřadu.
– Xxxxxx Xxxxxx, starosta Nového Města na Moravě
Jak začernit obchodní tajemství?
O
bchodním tajemstvím bývá nejčastěji:
▪ cenová kalkulace (nikoli však údaj o celkové ceně),
▪ technické řešení předmětu smlouvy (např. technické výkresy, projektová dokumentace),
▪ seznamy zákazníků, nákupní prameny, bilance, obchodní plány,
▪ zvláštní výrobní metody, nepatentované vynálezy, modely, výsledky pokusů a tak podobně.
Obchodním tajemstvím však nic z toho není, pokud to dodavatel ve smlouvě výslovně za obchodní tajemství neoznačí. Proto vám začerňování většinou nezabere žádný čas určováním, co je a co není obchodní tajemství, ani se nemusíte obávat, že z nevědomosti obchodní tajemství vyzradíte.
!
Zákonné znaky obchodního tajemství. Aby se jednalo o obchodní tajemství, musejí bjt splněny všechny najednou:
▪ informace obsahuje skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem
▪ informace má skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hod- notu
▪ informace nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné
▪ podnikatel má vůli tyto informace utajovat
▪ podnikatel vhodným způsobem utajení informací zajišťuje
▪ jde o informace konkurenčně významné
?
Věděli jste, že… Údaj o celkové ceně a protistraně nemůže být podle platné-
ho zákona č. 106/1999 nikdy obchodním tajemstvím, pokud se nakládá s veřej- nými prostředky? Proto vždy vyplňte
4 základní údaje (předmět, protistrany, celková cena, datum).
Pouze pokud je veřejnou smluvní stranou obchodní společnost ovládaná státem nebo samosprávou, může cel- ková cena a seznam smluvních partnerů být obchodním tajemstvím. Proto mají podle zákona speciální ochranný režim: nemusejí uvádět ani celkovou cenu
a smluvní protistranu. Pokud by soud nebo nadřízený orgán rozhodl, že o žád- né obchodní tajemství nešlo, mají 30 dní na to, aby informace v registru doda- tečně uveřejnili, aniž by byla smlouva zneplatněna.
?
Jaké problémy byly v zákoně vyřešeny?
▪ Stoprocentní právní jistota při ochraně obchodního tajemství
▪ Jasné definice subjektů, na které zákon dopadne
▪ Vyřazení smluv s citlivjmi údaji o fyzickjch osobách
▪ Možnost opravit chybně zveřejněnou smlouvu
▪ Odstranění duplicitní zveřejňovací povinnosti
3
Nejvychytanější zákon
35
Ochrana státních a obecních firem?
J
iž dřívější verze návrhu umožňovala obchodním společ- nostem s účastí státu či samospráv ochranu obchodního tajemství, ale nepamatovala na situaci, kdy by soud xxx- xxxx, že (i v dobré víře) začerněné části smlouvy ve skuteč- nosti obchodním tajemstvím nebyly – firmy by tak mohly mít neplatné smlouvy, aniž by o tom předem věděly.
Toho se už veřejně vlastněné firmy, které se pohybují v konkurenčním prostředí, obávat nemusejí: poslední verze zákona jim stanovuje výrazně mírnější režim než ostatním subjektům. Podle zákona budou muset povinně zveřejnit jen dvě metadata: předmět a datum uzavření smlouvy.
Cenu, údaje o protistranách ani ostatní obsah smlouvy zveřejnit nemusejí, pokud představují obchodní tajemství. Pokud by později soud nebo nadřízený orgán rozhodl, že se o obchodní tajemství ve skutečnosti nejedná, má firma 30 dní na to začerněné části doplnit, aniž by došlo ke zne- platnění smlouvy.
?
Věděli jste, že…
… firma může začernit i takový údaj, který by byl obchodním tajemstvím až v případě více takových uveřejněných informací? (Tedy například kdyby údaje o protistranách smluv v součtu vyjevily strukturu zákazníků?)
… obchodní tajemství je jasně definováno zákonem? Více na straně 32.
… ostatní povinné subjekty nesmí celko- vou cenu a protistranu začernit, neboť u nich podle zákona nemohou být obchodním tajemstvím?
Vyřešeno
Vyřazení smluv s fyzickjmi osobami?
C
o když vám obec pronajme byt za výhodnějších podmínek kvůli vaší ztížené sociální situaci? Nebo co když uzavřete smlouvu s městskými technickými službami na pronájem hrobu? Zákon bere v potaz, že v těchto případech nehrozí žádné nebo minimální korupční riziko, a proto z důvodu snížení administrativy a ochrany osobních dat umožňuje nezveřejňovat většinu smluv s fyzickými osobami.
Registr smluv na to má hned 2 nástroje:
▪ Obecná výjimka pro smlouvy s fyzickými osobami mimo rámec jejich podnikatelské činnosti. Smlou- vy o převodech nemovitostí se nicméně zveřejňovat budou vždy. Předpokládá se totiž vyšší hodnota tako- vého plnění.
▪ Vyjmutí smluv uzavřených adhezním způsobem, to zahrnuje většinu tzv. formulářových smluv, které uza- víráte například při odběru energií nebo technických služeb.
Možnost opravit chyby?
C
o se stane, když omylem nahrajete úplně jinou smlou- vu? A co když v ní prostě bude malý překlep? Zákon na to pamatuje. Zveřejněné smlouvy lze za určitých podmínek opravovat.
Kdo to může opravit?
Chybu může opravit kterákoliv smluvní strana zasláním opravené verze pomocí stejného formuláře jako při vklá- dání smlouvy.
Dokdy?
Kdykoliv ve lhůtě tří měsíců od uzavření smlouvy je možné opravit kteroukoliv část smlouvy včetně metadat.
Co potom?
Pokud pomineme speciální režim pro obchodní společ- nosti, je stále možné v metadatech opravit zřejmý překlep. Například pokud namísto 300 000 Kč uvedete 30 000 Kč
nebo místo 1. ledna 2016 uvedete 1. ledna 2006, avšak ze smlouvy je jasné, co je správně. Překlep také nezpůsobuje neplatnost smlouvy.
Celý postup je ve výsledku poměrně prostý. Jedna smluvní strana smlouvu do registru vloží, druhá smluvní strana ji prohlédne, zda odpovídá dohodnuté verzi, a případné chyby jedna nebo druhá strana opraví.
Vyřešeno
Stačí smlouvu zveřejnit na jednom místě?
R
egistr smluv není prvním zákonem, který ukládá veřej- ným institucím povinnost zveřejňovat smlouvy. Stejně jako zákon o veřejných zakázkách ukládá povinnost zveřejnit vybrané smlouvy i zákon o rozpočtových pravidlech územ- ních rozpočtů, zákon o podpoře výzkumu, experimentální- ho vývoje a inovací, koncesní zákon, zákon o veřejném zdra- votním pojištění nebo zákon o kolektivním vyjednávání.
Zákon o registru smluv obsahuje pravidlo, podle kte- rého je splněna povinnost zveřejnit smlouvu dle výše uvedených zákonů tím, že je zveřejněna v registru smluv. Žádná další povinnost nepřibývá, stačí zveřejnit na jed- nom místě – v registru smluv.
Je tedy vůbec potřeba novj zákon?
Ano. Aktuální legislativa nedopadá například na smlouvy sektorových zadavatelů (69 miliard ročně) nebo podlimitní smlouvy (100 miliard ročně). Navíc podle odhadů nejsou v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek zveřej- něny smlouvy až za 46 miliard ročně, protože za to reálně nehrozí žádné sankce. Registr smluv zavádí sankci jedno- duchou a samovykonatelnou – sankci neplatnosti smlouvy.
?
Zkolabuje kvůli zákonu stát?
▪ Poškodí zákon státní firmy?
▪ Budou tisíce úředníků trávit hodiny začerňováním?
▪ Budou se muset zveřejňovat smlouvy, když přijde živelná katastrofa?
▪ Xxxx muset smlouvu nejdřív naskenovat? Lístky na MHD také?
▪ Budu mít neplatné smlouvy, když se systém zhroutí?
4
Nejobávanější zákon
41
?
P
Budou tisíce úředníků trávit hodiny začerňováním?
roč nebude začerňování zabírat téměř žádný čas?
▪ zveřejňované smlouvy neobsahují až na naprosté výjimky osobní údaje, neboť smlouvy s fyzickými osobami jsou z většiny vyloučeny
▪ obchodní tajemství na straně dodavatele je dodavatel již dnes povinen jas- ně označovat
▪ obchodní tajemství na straně obchodní společnosti vlastněné státem a samosprávami je společnost již dnes povinna jasně označovat, navíc zde za nadměrné (i úplné) začernění smlouvy nehrozí „automatické“ zne- platnění smlouvy (viz str. 31).
Srovnejme to třeba s odhadem ČEZu:
Bude potřeba najmout 20 nových úředníků s vysokoškolským vzděláním a platem cca 400 Kč na hodinu. Začernění jedné smlouvy jim bude trvat 8 hodin, tj. přes 3000 Kč na jednu smlouvu. Plus náklady na kancelář, na techniku, na manažera…
– vyčíslení nákladů podle společnosti ČEZ
Smlouva se nahrává jedním klikem, jde tedy pouze o dobu rutinního nahrazení textu obsahujícího obchodní tajemství znaky „XXXXX“, neboť tyto části textu už dnes musejí mít ČEZ nebo jeho smluvní partner podle platných zákonů ve smlouvě jasně označeny bez ohledu na zveřejnění. I kdyby snad náhodou prů- měrná smlouva ČEZu měla mít 60 stran, byla by představa, že nadprůměrně placený pracovník ČEZ prochází text a označená místa nahrazuje „XXXXX“ rychlostí 7 stran za hodinu, smutnou zprávou o efektivitě této polostátní firmy. Naštěstí se můžeme domnívat, že nadnesené odhady měly trochu jiný důvod.
!
Průměrná doba zveřejňování smlouvy v městech a obcích, které smlouvy již zveřejňují:
3 minuty Praha-Libuš
15 minut
České Budějovice
5 minut Černošice
15 minut
Praha 14
15–20 minut Kuřim
3 minuty Psáry
?
P
Bude zveřejňování stát 4 miliardy ročně?
řehnané odhady nákladů jsou oblíbeným argumentem proti zavádění nepo- pulárních opatření. Například jeden z poslanců v Českém rozhlase uvedl, že podle dopadové studie bude stát zavedení zákona 4 miliardy Kč. Pomiňme, že jde o méně přesný odhad a že sama studie přesnější metodou jednotkových nákladů dochází k číslu 1, 5 miliardy. Metodicky je totiž celý postup výpočtu zcela nevhodný a kromě porušení základních statistických principů obsahuje i zásadní chyby ve vstupních datech.
!
Proč nelze brát vážně vjsledky dopadové studie?
▪ Obsahuje zásadní chyby v počtu subjektů, na které zákon dopadne. Například kalkuluje se 397 státními podniky, ačkoli jich existuje jen 227, navíc většina exis- tuje pouze na papíře, ekonomicky aktivních je 95.
▪ Vzorek subjektů nebyl vybrán reprezentativně. Ve vzorku jsou například pouze 4 obce, tedy 0,06 % z 6244, kraje jsou zastoupeny 100 % atd. Navíc byl poručen základní princip statistického šetření, když byly započítány výsledky „iniciativ- ních“ subjektů, které se přihlásily samy se zřejmým cílem ovlivnit výsledek (napří- klad ČT, která nárokovala 23 nových pracovních míst).
▪ Odhady subjektů postrádají metodiku a řádově se liší, a to i u podobnjch sub- jektů. Například ČEPRO odhadlo náklady na zveřejnění smlouvy nejvýše na 57 Kč, MERO na 500 Kč, ČEZ na 3 400 Kč.
▪ Odhady některjch subjektů vycházejí z neznalosti návrhu zákona. Ministerstvo zahraničí například kalkuluje se skenováním smluv, které návrh vylučuje.
Náklady 218 milionů místo 4 miliard při stejnjch datech
Aby došli k alespoň trochu realističtějším odhadům, pokusili se v Centru aplikované ekonomie přepočítat výsledky dopado- vé ankety na základě opravy věcných chyb v počtu subjektů
a smluv.
Ve spolehlivějším odhadu jednotkovou metodou došli
k 218 milionům Kč (namísto 1,5 mld.), v méně přesné metodě personálních nákladů pak k částce 1,5 miliardy Kč místo 4 mili- ard uvedených v dopadové studii.
Při výpočtu přitom stále vycházeli z odhadů nákladů jed- notlivých subjektů, jakkoli jsou tyto mnohdy velmi přehnané, jak jsme psali na předchozí straně. Kvalitní statistická studie
s metodickým odhadem délky zveřejňování smlouvy by patrně dospěla k výrazně nižšímu číslu: města a obce, které smlouvy již zveřejňují, shodně uvádějí čas 5-15 minut na zveřejnění.
Časová úspora firem a úřadů vzniklá elektronizací (rychlá dohledatelnost smluv atd.) je pochopitelně nevyčíslitelná.
?
Poškodí zákon státní firmy?
S
tátní a národní podniky i obchodní společnosti, ve kte- rých má stát nebo samospráva majetkovou účast, mají v zákoně zvláštní ochranný režim – a to včetně té většiny, která se nepohybuje v klasickém konkurenčním prostře- dí, ale představuje spíše jinou právní formu zajišťování veřejné služby (dopravní podniky).
1
Společnost musí uvést povinně pouze datum
a předmět uzavřené smlou- vy, pokud zbytek považuje za obchodní tajemství.
2
Pokud nadřízenj orgán nebo soud rozhodne, že o chráněnou konkurenč-
ně vjznamnou skutečnost nejde, nařídí společnosti zveřejnit zbytek smlouvy.
Společnost má posléze 30 dní na to, aby smlou- vu dodatečně zveřejnila v registru smluv.
3
!
Teprve pokud tak společ- nost do 30 dnů neučiní, přihlíží se ke smlouvě jako k neplatné.
?
Budu muset zveřejňovat smlouvy, když přijde živelná katastrofa?
Z
ákon o registru smluv myslí i na situace, jako jsou povod- ně, kdy je nutné urychleně reagovat na ohrožující situaci.
V případě mimořádné události, kterou definuje zákon o integrovaném záchranném systému jako „škodlivé pů- sobení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací“, platí jiný režim.
!
Pokud v takové situaci vůbec stihnete uzavřít písemnou smlouvu, účinnost nebude vázaná na zveřejnění v registru smluv. To ale neznamená, že by smlouva neměla bjt zveřej- něna:
?
Co když budu chtít i za normálních okolností plnit ze smlouvy ihned poté, co byla uzavřena?
V takovém případě je potřeba postu- povat jako obvykle, tedy zaslat smlou- vu správci registru, který ji bezodkladně zveřejní. Zveřejnění bude probíhat auto- matizovaně bez zbytečných průtahů způsobených jednotlivým vkládáním,
ale určité zpoždění například z důvodu krátké odstávky systému nastat může. Na možnost rychlého plnění ze smlouvy je proto nutné myslet už při sjednávání smlouvy a počítat s časovou rezervou.
1
Xxxxxxx „mimořádná událost“.
2
Smlouva je účinná okamžikem podpisu.
Smlouvu je potřeba do 3 měsíců zveřejnit v registru.
3
!
Jinak se k ní později přihlíží jako k neplatné.
?
K
Xxxx muset smlouvu nejdřív naskenovat? Lístek na MHD také?
olem registru se za celou dobu projednávání objevilo mno- ho dezinformací, které se častým opakováním téměř sta- ly pravdou. Nejčastěji se objevuje informace, že úředník bude muset každou smlouvu naskenovat a teprve poté zve- řejnit. Vložit do registru ale stačí smlouvu ve formátu .doc nebo .pdf a bez ručního podpisu. Je tedy možné vložit tu verzi, kterou má úředník připravenou k podpisu v počítači. Druhým nejslavnějším nesmyslem je údajné povinné zveřejňování jízdenek nebo účtenek z obchodu. V tomto případě se jedná pouze o doklady o zaplacení, takže je není třeba uveřejňovat v registru. Smlouva byla v takovém pří- padě uzavřena buď ústně nebo konkludentně (např. ná- stupem do tramvaje), a taková smlouva se v registru ne-
uveřejňuje.
?
N
Budu mít neplatné smlouvy, když se systém zhroutí?
e. Data jsou pochopitelně zálohována a výpadek systému smlouvy nezneplatňuje. Po zkušenostech s registrem vozi- del mohou zajisté vzniknout obavy o funkčnost registru smluv. Avšak registr smluv již několik let funguje na Por- tále veřejné správy, nejedná se tedy o nový systém, který je třeba zavádět.
!
!
!
99%
dostupnost Portálu veřejné správy
99,9%
dostupnost datových schránek
1 hodina
nejdelší odstávka portálu (0:00–1:00)
!
!
9
neplánovaných výpadků portálu v letech 2012-2013
3 minuty 12 vteřin
průměrná délka výpadku
Navíc Ministerstvo vnitra v diskuzích prosadilo devět měsíců pro implementaci zákona, a bude mít proto dosta- tek času na přípravu registru pro větší množství smluv. Totéž platí o situaci, kdy by bylo spravováním registru smluv nakonec pověřeno MMR.
?
Jaké zbytečné vjjimky se do zákona dostaly?
▪ Supervjjimka pro ČEZ: mírnější režim než všichni soukromí dodavatelé
▪ Zavedení finančního limitu s právními nejasnostmi
▪ Vyřazení faktur a objednávek
▪ Odložení účinnosti sankce
5
Nejvylepšovanější zákon
5
51
!
Supervjjimka pro státní firmy kotované na burze
S
peciální výjimku mají akciové společnosti státu, jejichž akcie jsou kotované na burze. Jedinou takovou přímo vlast- něnou společností státu je ČEZ, a. s. Tato výjimka je navíc formulována tak široce, že se nemusejí zveřejňovat jen smlouvy ČEZu se soukromými společnostmi, ale dokonce i smlouvy, kde je ČEZ dodavatelem jiných veřejných insti- tucí – ministerstev, obcí atd. Tím získá ČEZ výhodu, kterou nemají ani soukromé společnosti kotované na burze, které v takovém případě smlouvy zveřejnit musejí.
Je zřejmé, že pro takovouto výjimku se sotva najde věcný důvod. Ale ani užší výjimka pro ČEZ by neměla opod- statnění. Stejně jako ostatní obchodní společnosti s účastí státu by ČEZ nemusel zveřejnit žádné údaje, které by ho konkurenčně poškodily – u smluv ze svého byznysu by musel zveřejňovat jen informace o existenci smluv: datum a předmět. Zveřejňovací povinnost by na ČEZ nicméně do- padla v případě různých sponzorských aktivit, poraden- ských smluv a podobně.
?
Věděli jste, že… jsme se na podzim 2014 několikrát sešli s vedením ČEZu a žádali jsme je, aby navrhli pozitiv-
ní definici smluv, které zveřejňovat mohou – například sponzorské smlouvy, které ČEZ uzavírá ve velkých objemech. Zástupci ČEZ to odmítli, a místo toho si prosadili supervýjimku.
!
Zavedení finančního limitu
D
louhodobě upozorňujeme na problémy, které s sebou při- náší právě zavedení minimální částky, kdy teprve po jejím překročení by byly smlouvy zveřejňovány. Kromě toho, že může docházet k účelovému dělení smluv na těsně pod- limitní nebo k prodeji věcí za symbolickou jednu korunu, limit především vede u některých typů smluv k právní nejistotě:
1. Bezúplatné smlouvy, např. smlouvy darovací, zástav- ní a smlouvy, jimiž dochází ke zřízení věcného bře- mene, by v případě nezveřejnění měly být oceňovány znaleckými posudky, což je administrativně náročněj- ší než zveřejnění a samozřejmě napadnutelné (cena nebyla určena správně).
2. Problém může vzniknout také u smluv na dobu neurčitou s opakujícím se plněním, u smluv rámco- vých, případně smluv, které budou podlimitní a např. v důsledku neplánovaného zvýšení cen dojde k tomu, že se stanou nadlimitními.
Pokud bude zákon přijat i s tímto opatřením, nejjednodušší bude zveřejňovat všechny písemné smlouvy bez ohledu na výši plnění, pokud se nejedná vyloženě o bagatelní smlou- vu. Jen tak si můžete být jisti.
!
Vyřazení faktur a objednávek
P
ůvodně měly být zveřejňovány nejen smlouvy, ale i faktury a objednávky (od určité částky), aby veřejnost měla přístup k celé historii nákupu za veřejné prostředky. V případě nezveřejněné faktury nebo objednávky by nenastupova- la sankce neplatnosti, nic by se neskenovalo, pouze by se automaticky stahovala metadata, která již dnes musejí subjekty odesílat ministerstvu financí. Kvůli námitce vyso- ké byrokracie ale byly faktury i objednávky zcela vyňaty.
!
Proč má smysl zveřejňovat faktury i objednávky?
▪ Většina státní správy už dlouho používá strojově čitelný for- mát faktur, který umožňuje automatické zveřejňování dat.
▪ Registr by byl všeobecně dostupnou databází a dozorové orgány by tak mohly sledovat finanční toky ve veřejném sek- toru téměř v reálném čase.
▪ Zavedení jednotného, strojově čitelného formátu elektro- nické faktury vyžaduje v případě veřejných zakázek evropská směrnice. Zveřejňování faktur v registru by tento požadavek naplnilo.
!
Odložení účinnosti sankce
Podzim 2015
schválení zákona?
P
1. července 2016
účinnost zákona
1. července 2017
účinnost sankce neplatnosti
Podzim 2017
parlamentní volby
remiér Xxxxxxxx Xxxxxxx v srpnu 2014 prohlásil, že registr smluv bude platit nejpozději od začátku roku 2015.
Aktuální koaliční dohoda nicméně počítá nejen s pro- dloužením původní legisvakance (a počítá s účinností zá- kona až od 1. července 2016), ale především zavádí do zá- kona ještě roční odklad sankce neplatnosti (bude se týkat až smluv uzavřených po 1. červenci 2017).
Kdo se obává, že jeho úřad se nezvládne rychle adap- tovat na zveřejňovací povinnost, může tak činit již dnes ve fungujícím registru smluv na Portálu veřejné správy. Nejpozději od okamžiku schválení zákona (na podzim 2015?) bude moci testovací režim provádět v souladu se zněním schváleného zákona. Adaptace na drobné tech- nické změny upraveného oficiálního registru smluv pak jistě nebude trvat déle než několik týdnů.
Pomiňme, že odložení zákona tak, aby dopadl až na příští vládu, není zrovna přesvědčivé naplnění priority svého programového prohlášení. Především se tím ote- vírá možnost schválit v mezidobí další odklad účinnosti a opakovat tak scénář služebního zákona.
!
Příběh zákona od roku 2012
6
Nejodkládanější zákon
57
Jak šel čas
Z
ákon o registru smluv byl předložen již dvěma Sněmov- nám. Poprvé ho načetl poslanec Xxx Xxxxxx v červnu 2012, který se nechal inspirovat slovenskou předlohou. Zákon se nepodařilo dovést do konce, protože Xxxxxxxx byla předčasně rozpuštěna.
!
163 novjch poslanců před volbami prohlásilo, že podpoří zákon, kterj:
▪ podmíní účinnost všech smluv, které bude uzavírat stát, územní samosprávný celek a další veřejné institu- ce (např. státní podniky či obchodní společnosti ovládané státem) jejich zveřejněním na internetu,
▪ zřídí centrální registr smluv, který bude přístupný veřejnosti a bude obsahovat texty smluv a metadata ve strojově zpracovatelném formátu, s výjimkou informací chráněných zákonem č. 106/1999 Sb. a zákonem č. 137/2006 Sb. (např. osobní údaje, obchodní tajemství).
Xxx Xxxxxx již se skupinou nových poslanců předložil zákon znovu v prosinci 2013. Zákon se mezitím dostal nejen do koaliční smlouvy, ale i do programového prohlášení. Vláda tímto zakotvila podporu registru smluv do oficiál- ních dokumentů.
Poprvé poslanci zákon projednali v lednu 2014 a poté jej postoupili do několika výborů. Poslanci se zákonem zabývali na jaře 2014 a výsledkem byla žádost, aby vláda připravila takové úpravy, na nichž se shodne celá koalice.
!
!
!
Již 3 vlády
se vyjadřovaly k zákonu.
75 poslanců
(a 54 v minulé Sněmovně) podpořilo zákon při předložení.
15 měsíců
je zákon ve fázi projednávání v posla- neckých výborech.
!
!
!
2 dopadové studie
22×
jsme osobně jednali se zástupci koalice o zákonu jen od ledna 2015.
331 stran právních analjz
a stanovisek jsme za tu dobu k zákonu připravili.
V červenci 2014 jsme jednali s premiérem, který vzni- kem tohoto společného návrhu pověřil Ministerstvo vnitra s tehdejší náměstkyní Krnáčovou. Náměstkyně připravila v srpnu 2014 takový návrh, který obsahoval velmi zásadní změny a ústupky bez ohledu na funkčnost registru a čer- vencovou dohodu s premiérem.
Na přelomu 2014–15 vznikl nový minimalistický ná- vrh stále ještě odpovídající původním parametrům, ale zá- roveň byla zadána dopadová studie. Od této doby probíhají koaliční jednání, na nichž je společný návrh ještě upravován.
2012–2013 Zákon v minulé Sněmovně
S
chvalování zákona sledujeme už od jeho prvního načtení v lednu 2012 poslancem Xxxxx Xxxxxxx a dalšími 53 teh- dejšími poslanci. Vláda Xxxxx Xxxxxx se příliš nezasadi- la o schválení zákona, ačkoliv se jednalo o návrh tehdy koaličního poslance inspirovaný slovenskou zkušenos- tí. Původní text návrhu byl oproti současné verzi značně odlišný. Byla to totiž novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Současnou podobu samostatného záko- na získal až po diskuzích poslance Farského s odbornou veřejností o předloženém zákonu.
Ačkoliv výbory měly zákon projednat ve lhůtě šede- sáti dnů, výsledné stanovisko nepřijaly ani po 9 měsících, když v závěru Ústavně právní výbor požádal o vypracování dopadové studie. Xxxxx tak nakonec spadl pod stůl, když byla v srpnu 2013 Xxxxxxxx rozpuštěna.
!
95 stran
analýz, komentářů k návrhu a jiných právních textů k návrhu jsme připravili od ledna 2012 do léta 2013
Jaro 2014 Zákon v poslaneckjch vjborech
O
návrhu poslanci poprvé jednali v lednu 2014 a určili 4 výbo- ry, které se měly zákonem zabývat podrobně. Standardní lhůta 60 dnů byla prodloužena na 90. Nakonec tato fáze trvala více než rok až do dubna 2015, kdy se zákon dostal do druhého čtení.
Ústavně právní výbor totiž v červnu navrhl registr smluv schválit s tím, že doporučil vládě, aby se podílela na pří- pravě takové podoby, která bude mít podporu široké koa- lice, a tím začalo nové období, kdy o zákonu jednala koalice a ministerstvo vnitra.
V tomto období dorazily poslancům stovky vyjádření a námitek od institucí, na něž měl zákon dopadat. Řada z nich byla přitom zavádějící nebo vyloženě nepravdivá (obavy ze skenování smluv, zveřejňování jízdenek, smluv na pronájem hrobových míst), proto jsme připravili přes sto stran reakcí. Připravovali jsme také vyjádření k pozmě- ňovacím návrhům poslanců, vystupovali jsme při projed- návání zákona ve výborech i na konferenci zorganizované poslancem Xxxxx Xxxxxxx.
!
140 stran
odpovědí, analýz a stanovisek k pozmě- ňovacím návrhům
!
6 vystoupení
na výborech při projednávání zákona
60 dní
je běžná lhůta na projednání zákona ve výborech
na 90 dní
si ji poslanci už dopředu prodloužili
po 42 dnech
výbory teprve začaly zákon projednávat
150 dní
výbory jednaly o zákonu, pak jej poslaly vládě
Léto 2014 Zákon na Ministerstvu vnitra
N
a začátku července 2014 premiér veřejně oznámil, že návrh bude během léta upraven tak, aby se o něm mohlo v září hlasovat, a pověřil přípravou koaličního návrhu Minister- stvo vnitra v čele s ministrem Xxxxxxxxx. Ministerstvo mělo vyřešit zejména otázku právní jistoty při ochraně obchodního tajemství, vynětí smluv s fyzickými osobami a způsob definice subjektů.
Nicméně při setkání s tehdejší náměstkyní Xxxxxxxxx ještě na konci července se ukázalo, že ministerstvo na zá- koně ještě vůbec nepracuje, protože prý nemá žádné ofici- ální zadání. Nakonec ministerstvo představilo v polovině srpna návrh, který ovšem dalece překračoval zadání: od- straňoval ze zákona základní povinná metadata podmiňu- jící platnost smlouvy, navíc nařizoval zveřejňovat smlouvy jako obrázky bez strojové čitelnosti.
Na vlnu veřejné kritiky navázala naše jednání s minis- terstvem, která vyústila v jednání koaliční rady o registru smluv na začátku září.
Podzim 2014 Zákon v poslanecké
pracovní skupině
K
vůli volební kampani se práce na zákonu přerušily až do října, kdy koaliční radou pověřená pracovní skupina zástupců koalice začala ve spolupráci s ministerstvem při- pravovat další verzi návrhu. Část pracovní skupiny byla obměněna (například KDU-ČSL nahradila svého zástup- ce), což přineslo další kolo vyjednávání o otázkách, které byly již dříve uzavřeny (například otázka nahrazení sankce neplatnosti). Xxxxx verzi návrhu nakonec pracovní sku- pina ve spolupráci s MV připravila v prosinci 2014.
Zároveň však koalice pověřila ministerstvo, aby oslovilo státní správu, kraje a obce, což celý proces zdrželo o další dva měsíce, aniž by to přineslo vypovídající výstupy (k do- padové studii viz str. 44).
Od začátku března se registrem smluv opět začala za- bývat koaliční rada a do návrhu koaliční rady přidala další výjimky: finanční limit, který měla stanovit vláda, byl dán
„natvrdo“ do zákona, mírnější režim získala Česká televize a Český rozhlas atd. Výsledná verze je už sice velmi mini- malistická, ale přesto stále ještě funkční a velmi přínosná varianta.
!
3 měsíce
trvalo schválení zákona na Slovensku
34 měsíců
už trvá schvalování zákona v ČR
5 let
uplyne od předložení zákona Sněmovně, začne-li včetně sankce fungovat v roce 2017
Zdroje dat
▪ Úklid státních institucí: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxx/xxxxx%00xx%00xxxxxx%00 sprave.html
▪ 5 let, 2 roky a 1 exekuce: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxx/0000/00/00/ exekuce-dpp/
▪ Zveřejňování smluv krajů podle ZZVZ:
▪ Smlouvy Prahy 10: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxx/0000/00/00/xxxxx- 10-ani-po-pokute-uohs-nezverejnuje-na-profilu- zadavatele-smlouvy
▪ Xxxxxxx s pražskjmi farmáři:
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx.xxxx
▪ Vjzkum agentury Median pro Rekonstrukci státu na vzorku dospělé populace ČR o 1200 respondentech, únor 2015
▪ Vjzkum agentury TNS AISA pro Českou televizi na vzorku dospělé populace ČR o 1200 respondentech, červen 2014
▪ xxxxx.xxxx.xxxxx.xx/x0-00000000-xx-xxxxxxx-x-xxxxx
▪ Stínová RIA: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/0000-00-00- stinovy-vypocet-ria-k-registru-smluv.pdf
▪ ST 740 v minulé Sněmovně:
xxxx://xxx.xxx.xx/xxx/xxxxxxxx.xxx?xx0&xx000
▪ ST 42 současná Sněmovna:
xxxx://xxx.xxx.xx/xxx/xxxxxxxx.xxx?xx0&Xx00
▪ Objem zakázek sektorovjch zadavatelů a podlimitních smluv - vjroční zpráva MMR za rok 2013: xxxx://xxx.xxxxxx-xx.xx/xxxxxxxx/0000xx00-0x00- 490b-ad0f-ce4e1c0a32c9/Vyrocni-zprava-o-stavu- verejnych-zakazek-za-rok-2013.pdf
▪ Nezveřejňované smlouvy – průzkum Centra aplikované ekonomie: xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/XX_0xxxxxxx_xxxxx_xxxxx_ na_profilech_zadavatele.pdf
O projektu Rekonstrukce státu
Společný projekt nevládních organizací, jehož ambicí je napomoci schválení kvalitních reforem v oblasti transparentnosti a prin- cipů dobrého vládnutí. Různé nevládní organizace v rámci tohoto projektu zejména analyzují zahraniční dobrou praxi, organizují kulaté stoly propojující legislativce, politiky, české i zahraniční odborníky, a medializují vývoj legislativy.
Garantskými organizacemi Rekonstrukce státu jsou Xxxxx Xxxx, Oživení, Centrum aplikované ekonomie, Otevřená společnost a Naši politici.
Iniciátorem a koordinátorem projektu je Xxxxx Xxxx, pro zákon o registru smluv vyčlenil tým 4 právníků.
Členské organizace Rekonstrukce státu:
Pražské
fórum
Rekonstrukci státu dále podporují:
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Koalice pro transparentní podnikání, Asociace technických bezpeč- nostních služeb Grémium Alarm (AGA), Britská obchodní komora v ČR, Severská obchodní komora v České republice, Nizozem- sko-česká obchodní komora v Praze, Americká obchodní komora v ČR, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika, Francouzsko-česká obchodní komora, Velvyslanectví USA v Praze, Britské velvy- slanectví v Praze, Velvyslanectví Xxxxxx pro Českou republiku, Velvyslanectví Nizozemského království
… a řada dalších organizací, firem i jednotlivců.
Za finanční podporu Rekonstrukce státu děkujeme:
Xxx Xxxxx, Xxxxx Xxxxxxx, Xxx Xxxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxxx, Student Agency, Eurowag, Delikomat, Y Soft Corporation, UNIMEX GROUP, TECHLAR, Xxxxxxx Xxxxx
… a desítkám dalších dárců.
Podpořeno z grantu Open Society Foundations
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů
!
34 měsíců
se už schvaluje zákon o registru smluv.
202 let
se schvaloval 27. dodatek Ústavy USA
o omezení platu politiků. Se zákonem o registru smluv nemá vůbec nic společného. Snad.