I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Úřední věstník

Evropské unie

ISSN 1725-5074

České vydání Obsah

Právní předpisy

L 149

Svazek 52

12. června 2009

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

★ Nařízení Rady (ES) č. 492/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zrušuje 14 obsoletních nařízení v oblasti společné rybářské politiky 1

Nařízení Komise (ES) č. 493/2009 ze dne 11. června 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot

pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny 4

★ Nařízení Komise (ES) č. 494/2009 ze dne 3. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní

standard (IAS) 27 (1) 6

★ Nařízení Komise (ES) č. 495/2009 ze dne 3. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní

standard účetního výkaznictví (IFRS) 3 (1) 22

★ Nařízení Komise (ES) č. 496/2009 ze dne 11. června 2009, kterým se mění nařízení Rady (ES)

č. 872/2004 o dalších omezujících opatřeních vůči Libérii 60

Cena: EUR 18

(1) Text s významem pro EHP (Pokračování na následující straně)

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

Obsah (pokračování)

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

2009/447/ES:

★ Rozhodnutí Rady ze dne 25. května 2009, kterým se zrušuje směrnice 83/515/EHS a 11 zastaralých rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky 62

2009/448/ES:

★ Rozhodnutí Rady ze dne 28. května 2009, kterým se mění rozhodnutí 1999/70/ES o schválení externích auditorů národních centrálních bank, pokud jde o externího auditora De Neder landsche Bank 64

Komise

2009/449/ES:

★ Rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2009 o výběru provozovatelů celoevropských soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS) (oznámeno pod číslem K(2009) 3746) 65

2009/450/ES:

★ Rozhodnutí Komise ze dne 8. června 2009 o podrobném výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 4293) (1) 69

2009/451/ES:

★ Rozhodnutí Komise ze dne 8. června 2009 o úmyslu Spojeného království přijmout nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (oznámeno pod číslem K(2009) 4427) 73

2009/452/ES:

★ Rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2009 o zastavení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu kovového sodíku pocházejícího ze Spojených států amerických 74

2009/453/ES:

★ Rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2009, o zastavení antidumpingového řízení týkajícího

se dovozu kovového sodíku pocházejícího ze Spojených států amerických 76

CS

(1) Text s významem pro EHP (Pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné)

NAŘÍZENÍ

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 492/2009

ze dne 25. května 2009,

kterým se zrušuje 14 obsoletních nařízení v oblasti společné rybářské politiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1985, a zejména na

článek 162, čl. 163 odst. 3, čl. 164 odst. 2, čl. 165 odst. 8,

článek 171, čl. 349 odst. 5, článek 350, čl. 351 odst. 5, čl. 352 odst. 9 a článek 358 tohoto aktu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne

20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybo lovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na

článek 24 a přílohy VI, VIII, IX a XII tohoto aktu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zlepšování transparentnosti práva Společenství je zásadním prvkem strategie pro zlepšení tvorby právních předpisů, kterou orgány Společenství provádějí. V této souvislosti je vhodné odstranit z platného práva akty, které již nemají skutečný účinek.

(2) Níže uvedená nařízení týkající se společné rybářské poli tiky jsou obsoletní, třebaže jsou formálně stále platná:

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

— nařízení Rady (EHS) č. 31/83 ze dne 21. prosince 1982 o prozatímním společném opatření k restrukturalizaci rybolovu v pobřežních vodách a akvakultury (2). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože se týkalo financování Společenství určeného pro investiční projekty za rok 1982;

— nařízení Rady (EHS) č. 3117/85 ze dne 4. listopadu 1985, kterým se stanoví obecná pravidla pro posky tování vyrovnávacích příspěvků na sardinky (3). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože mělo být použito na přechodné období po přistoupení Španělska k Evropským společenstvím;

— nařízení Rady (EHS) č. 3781/85 ze dne 31. prosince 1985, kterým se stanoví opatření, jež se přijmou ohledně provozovatelů, kteří nedodržují určitá usta novení o rybolovu stanovená v aktu o přistoupení Španělska a Portugalska (4). Uvedené nařízení pozbylo účinnosti, protože mělo být použito na přechodné období po přistoupení Španělska k Evropským spole čenstvím;

— nařízení Rady (EHS) č. 3252/87 ze dne 19. října 1987 o koordinaci a podpoře výzkumu v odvětví rybolovu (5). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože se na tuto problematiku nyní vztahuje naří zení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Spole čenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého pora denství pro společnou rybářskou politiku (6);

(2) Úř. věst. L 5, 7.1.1983, s. 1.

(3) Úř. věst. L 297, 9.11.1985, s. 1.

(4) Úř. věst. L 363, 31.12.1985, s. 26.

(5) Úř. věst. L 314, 4.11.1987, s. 17.

(6) Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.

— nařízení Rady (EHS) č. 3571/90 ze dne 4. prosince 1990, kterým se zavádějí různá opatření týkající se provádění společné rybářské politiky v bývalé Německé demokratické republice (1). Uvedené naří zení pozbylo účinku, protože mělo být použito na přechodné období po sjednocení Německa;

— nařízení Rady (EHS) č. 3499/91 ze dne 28. listopadu 1991, kterým se stanoví rámec Společenství pro studie a pilotní projekty týkající se zachování a řízení rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (2). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože na tuto problematiku se nyní vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybo lovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (3);

— nařízení Rady (ES) č. 1275/94 ze dne 30. května 1994 o úpravách režimů v kapitolách o rybolovu aktu o přistoupení Španělska a Portugalska (4). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože mělo být použito na přechodné období po přistoupení Španělska k Evropským společenstvím;

— nařízení Rady (ES) č. 1448/1999 ze dne 24. června 1999, kterým se zavádějí přechodná opatření pro řízení určitých rybolovných metod ve Středozemním moři a kterým se mění nařízení (ES) č. 1626/94 (5). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože na tuto problematiku se nyní vztahuje nařízení (ES) č. 1967/2006;

— nařízení Rady (ES) č. 300/2001 ze dne 14. února 2001, kterým se pro rok 2001 stanoví opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (6). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože mělo být v platnosti po dobu, která již uply nula;

— nařízení Rady (ES) č. 2561/2001 ze dne 17. prosince 2001 o podpoře přeměny rybářských plavidel a rybářů, kteří byli do roku 1999 závislí na dohodě o rybolovu s Marokem (7). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože byly ukončeny plány na přeměnu vnitrostátního loďstva, na které se vztahovalo;

(1) Úř. věst. L 353, 17.12.1990, s. 10.

(2) Úř. věst. L 331, 3.12.1991, s. 1.

(3) Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.

(4) Úř. věst. L 140, 3.6.1994, s. 1.

(5) Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 7.

(6) Úř. věst. L 44, 15.2.2001, s. 12.

(7) Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 17.

— nařízení Rady (ES) č. 2341/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se pro rok 2003 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb použitelné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (8). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože se jím měla řídit rybolovná činnost v roce 2003;

— nařízení Rady (ES) č. 2372/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro odškodnění španělského rybářství, chovu měkkýšů a akvakultury postižených ropnými skvrnami z tankeru „Prestige“ (9). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože byl ukončen vnitrostátní program pro náhradu škod, na který se vztahovalo;

— nařízení Rady (ES) č. 2287/2003 ze dne 19. prosince 2003, kterým se pro rok 2004 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Spole čenství a pro plavidla Společenství ve vodách podlé hajících omezením odlovů (10). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože se jím měla řídit rybolovná činnost v roce 2004;

— nařízení Rady (ES) č. 52/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři (11). Uvedené nařízení pozbylo účinku, protože se jím měla řídit rybolovná činnost v roce 2006.

(3) Z důvodů právní jistoty a jasnosti by měla být uvedená obsoletní nařízení zrušena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušovaná nařízení

Nařízení (EHS) č. 31/83, (EHS) č. 3117/85, (EHS) č. 3781/85, (EHS) č. 3252/87, (EHS) č. 3571/90, (EHS) č. 3499/91, (ES) č. 1275/94, (ES) č. 1448/1999, (ES) č. 300/2001, (ES) č.

2561/2001, (ES) č. 2341/2002, (ES) č. 2372/2002, (ES) č.

2287/2003 a (ES) č. 52/2006 se zrušují.

(8) Úř. věst. L 356, 31.12.2002, s. 12.

(9) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 81.

(10) Úř. věst. L 344, 31.12.2003, s. 1.

(11) Úř. věst. L 16, 20.1.2006, s. 184.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. května 2009.

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXXX

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 493/2009

ze dne 11. června 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne

21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES)

č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 12. června 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. června 2009.

Za Komisi

Xxxx-Xxx XXXXXXX

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

0707 00 05

0709 90 70

0805 50 10

0808 10 80

0809 10 00

0809 20 95

Ma MK TR

Za ZZ

JO MK TR ZZ

TR ZZ

aR TR

Za ZZ

aR BR CL CN

Na NZ US

Za ZZ

TN TR ZZ

TR ZZ

37,3

35,9

46,6

28,0

37,0

162,3

31,4

113,6

102,4

113,7

58,4

58,3

53,0

56,6

78,3

73,1

92,4

102,4

101,9

106,7

118,7

77,1

93,8

146,2

186,4

166,3

441,7

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 494/2009

ze dne 3. června 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard (IAS) 27

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

standardů stanovisko

EFRaG

týkající se schválení

a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování meziná rodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvede ného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15 října 2008.

(2) Dne 10. ledna 2008 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IaSB) změny mezinárodního účetního standardu (IaS) 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (dále jen „změny IaS 27“). Změny IaS 27 stanoví, za jakých okolností musí účetní jednotka sestavit konso lidovanou účetní závěrku, jak musejí mateřské účetní jednotky zohlednit změny ve svých vlastnických podílech ve dceřiných účetních podnicích a jak se ztráty dceřiného podniku mají rozdělit mezi kontrolní a nekontrolní podíl.

(4) Přijetí změn IaS 27 následně implikuje změny meziná rodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 1, IFRS 4, IFRS 5, IaS 1, IaS 7, IaS 14, IaS 21, IaS 28, IaS 31, IaS 32, IaS 33, IaS 39 a výkladu 7 Stálého interpretač ního výboru (SIC), aby se zajistila konzistentnost mezi mezinárodními účetními standardy.

(5) Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpoví dajícím způsobem změněno.

(6) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJaLa TOTO NaŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1) Mezinárodní účetní standard (IaS) 27 Konsolidovaná

a individuální účetní závěrka se mění v souladu s přílohou

tohoto nařízení.

(3) Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaz nictví (EFRaG) potvrzují, že změny IaS 27 splňují tech nická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poraden ství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské

2) Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 1, IFRS 4, IFRS 5, IaS 1, IaS 7, IaS 14, IaS 21, IaS 28, IaS 31, IaS 32, IaS 33, IaS 39 a výklad 7 Stálého interpretačního výboru (SIC) se mění v souladu se změnami IaS 27, jak stanoví příloha tohoto nařízení.

poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRaG) (3),

posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

Článek 2

Podniky začnou uplatňovat změny IaS 27, jak jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 30. června 2009.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. června 2009.

Za Komisi

Xxxxxxx XxXXXXXX

člen Komise

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IaS 27

Konsolidovaná a individuální účetní uzávěrka

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce xxx.xxxx.xxx

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 27

Konsolidovaná a individuální účetní závěrka

ROZSaH PŮSOBNOSTI

1 Tento standard se použije při sestavování a vykazování konsolidované účetní závěrky za skupinu podniků ovládanou mateřským podnikem.

2 Tento standard se nezabývá metodami zachycení podnikových kombinací a jejich dopady na konsolidaci, včetně goodwillu z podnikových kombinací (viz IFRS 3 Podnikové kombinace).

3 Tento standard se použije také pro investice do dceřiných podniků, spoluovládaných účetních jednotek a přidružených podniků, pokud si účetní jednotka zvolí zveřejnění individuální účetní závěrky, nebo pokud je toto zveřejnění požadováno místními předpisy.

DEFINICE

4 V tomto standardu jsou užity následující termíny v těchto specifikovaných významech:

Konsolidovaná účetní závěrka je účetní závěrka za skupinu prezentovaná jako účetní závěrka jediné ekonomické jednotky.

Ovládání (kontrola) je moc ovládat finanční a provozní politiky účetní jednotky tak, aby měl ovládající z její činnosti užitek.

Skupina je mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky.

Nekontrolní podíl je vlastní kapitál dceřiného podniku, který není přímo nebo nepřímo přiřaditelný mateřskému podniku.

Mateřský podnik je účetní jednotka, která má jeden nebo více dceřiných podniků.

Individuální účetní závěrka je taková účetní závěrka, která je zveřejňována mateřským podnikem, inve storem do přidruženého podniku nebo spoluovládajícím spoluovládané účetní jednotky, v níž jsou in vestice zachycovány na základě přímého podílu na vlastním kapitálu, a nikoliv na základě vykazovaných výsledků a čistých aktiv účetní jednotky, do níž bylo investováno.

Dceřiný podnik je účetní jednotka, včetně účetní jednotky typu osobní společnosti, jako je partnerský podnik, která je ovládána jinou účetní jednotkou (označovanou jako mateřský podnik).

5 Mateřský podnik nebo jeho dceřiný podnik mohou být investorem do přidruženého podniku nebo spoluovláda jícím spoluovládané jednotky. V těchto případech je konsolidovaná účetní závěrka sestavovaná a zveřejňovaná podle tohoto standardu rovněž sestavována tak, aby splňovala požadavky IaS 28 Investice do přidružených podniků a IaS 31 Účasti ve společném podnikání.

6 V případě účetní jednotky popsané v odstavci 5 je individuální účetní závěrkou taková účetní závěrka, která je sestavena a zveřejněna navíc k účetní závěrce zmíněné v odstavci 5. Individuální účetní závěrka nemusí být připojena k takové účetní závěrce, ani ji nemusí doprovázet.

7 Účetní závěrka účetní jednotky, která nemá dceřiný podnik, přidružený podnik ani účast spoluovládajícího na spoluovládané účetní jednotce, není individuální účetní závěrkou.

8 Mateřský podnik, který je osvobozený od povinnosti zveřejnit konsolidovanou účetní závěrku podle odstavce 10, může zveřejňovat individuální účetní závěrku jako svou jedinou účetní závěrku.

SESTaVOVÁNÍ a ZVEŘEJŇOVÁNÍ KONSOLIDOVaNÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

9 Mateřský podnik, s výjimkou mateřského podniku popsaného v odstavci 10, sestavuje a zveřejňuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž konsoliduje investice do dceřiných podniků, v souladu s tímto standardem.

10 Mateřský podnik nemusí sestavovat a zveřejňovat konsolidovanou účetní závěrku tehdy a jen tehdy, když:

(a) tento mateřský podnik je sám plně vlastněným nebo částečně vlastněným dceřiným podnikem jiné účetní jednotky a jeho ostatní vlastníci, včetně těch, kteří jinak nejsou oprávněni hlasovat, byli o úmyslu mateřského podniku nesestavovat a nezveřejňovat konsolidovanou účetní závěrku infor mováni a nemají proti tomu námitek;

(b) dluhové nebo kapitálové nástroje mateřského podniku nejsou obchodovány na veřejném trhu (na domácí nebo zahraniční burze cenných papírů nebo na mimoburzovním trhu, včetně místních nebo oblastních trhů);

(c) xxxxxxxx podnik nepodal svou účetní závěrku komisi pro cenné papíry či jiné regulační organizaci, ani zrovna neprovádí podání této účetní závěrky, za účelem emise jakékoli třídy nástrojů na veřejném trhu a

(d) nejvyšší nebo některý vyšší mateřský podnik daného mateřského podniku sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, která je k dispozici pro veřejné použití a která je v souladu s Mezinárodními stan dardy účetního výkaznictví.

11 Xxxxxxxx podnik, který se v souladu s odstavcem 10 rozhodne nesestavovat a nezveřejňovat konsolidovanou účetní závěrku a sestavuje a zveřejňuje pouze individuální účetní závěrku, musí splnit požadavky odstavců 38–43.

ROZSaH KONSOLIDOVaNÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

12 Konsolidovaná účetní závěrka zahrnuje všechny dceřiné podniky mateřského podniku (1).

13 Má se za to, že ovládání existuje, vlastní-li mateřský podnik přímo či nepřímo prostřednictvím dceřiných podniků více než polovinu hlasovacích práv účetní jednotky, pokud za výjimečných okolností není jasně prokázáno, že takové vlastnictví nezakládá ovládání. Ovládání existuje i tehdy, vlastní-li mateřský podnik polovinu nebo méně hlasovacích práv účetní jednotky a má přitom: (2)

(a) pravomoc nad více než jednou polovinou hlasovacích práv na základě dohody s jinými investory;

(b) pravomoc ovládat finanční a provozní politiky této účetní jednotky na základě stanov nebo dohody;

(c) pravomoc jmenovat či odvolávat většinu členů představenstva nebo obdobného řídícího orgánu, přičemž tato účetní jednotka je ovládána prostřednictvím představenstva nebo obdobného orgánu; nebo

(d) pravomoc uplatnit většinu hlasů na schůzích představenstva nebo obdobného řídícího orgánu, přičemž tato účetní jednotka je ovládána prostřednictvím představenstva nebo obdobného orgánu.

14 Účetní jednotka může vlastnit akciové warranty, kupní opce na akcie, dluhové nástroje nebo kapitálové nástroje, které jsou převoditelné na kmenové akcie, nebo jiné podobné nástroje, které, pokud uplatněny nebo převedeny, mají potenciál poskytnout účetní jednotce hlasovací práva nebo omezit jiným stranám hlasovací práva znamenající moc nad finančními a provozními politikami jiné účetní jednotky (potenciální hlasovací práva). Existence a dopad potenciálních hlasovacích práv, která jsou aktuálně uplatnitelná nebo převoditelná, včetně potenciálních hlasova cích práv držených jinou účetní jednotkou, se berou v úvahu při posuzování, zda účetní jednotka má moc ovládat finanční a provozní politiky jiné jednotky. Potenciální hlasovací práva nejsou aktuálně uplatnitelná nebo převo ditelná, pokud například nemohou být uplatněna nebo převedena až do určitého budoucího data nebo až do okamžiku, kdy se přihodí nějaká budoucí událost.

15 Při posuzování, zda potenciální hlasovací práva přispívají k ovládání, účetní jednotka prověří veškeré skutečnosti a okolnosti (včetně podmínek uplatnění potenciálních hlasovacích práv a všech dalších smluvních ujednání, ať již jsou zvažována jednotlivě nebo ve spojení), které se dotýkají potenciálních hlasovacích práv, kromě záměru vedení a finanční schopnosti uplatnit nebo převést taková práva.

16 Dceřiný podnik není vyloučen z konsolidace jen proto, že investor je organizací rizikového kapitálu, investičním fondem, podílovým fondem nebo podobnou účetní jednotkou.

17 Dceřiný podnik není vyloučen z konsolidace proto, že jeho podnikatelské činnosti jsou odlišné od podnikatelských činností jiných účetních jednotek skupiny. Relevantní informace jsou poskytnuty konsolidací těchto dceřiných podniků a zveřejněním dodatečných informací o rozličných podnikatelských činnostech dceřiných podniků v konsolidované účetní závěrce. Například zveřejnění požadovaná IFRS 8 Provozní segmenty pomohou vysvětlit význam rozličných podnikatelských činností v rámci skupiny.

KONSOLIDaČNÍ POSTUPY

18 Při sestavení konsolidované účetní závěrky slučuje účetní jednotka účetní výkazy mateřského podniku a svých dceřiných podniků řádek po řádku tak, že se sčítají obdobné položky aktiv, závazků, vlastního kapitálu, výnosů a nákladů. aby konsolidovaná účetní závěrka uváděla finanční informace o skupině jako o jediné ekonomické jednotce, musí být učiněny následující kroky:

(1) Pokud dceřiný podnik splňuje při akvizici kritéria pro klasifikaci držený k prodeji podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené

činnosti, bude zachycen podle uvedeného IFRS.

(2) Viz také SIC–12 Konsolidace – účetní jednotky zvláštního určení.

(a) účetní hodnota investic mateřského podniku do každého dceřiného podniku a podíl mateřského podniku na vlastním kapitálu každého dceřiného podniku jsou vyloučeny (viz IFRS 3 Podnikové kombinace, který popisuje řešení jakéhokoli výsledného goodwillu);

(b) jsou vykázány nekontrolní podíly na hospodářském výsledku konsolidovaných dceřiných podniků za účetní období a

(c) podílu nekontrolních podílů na čistých aktivech konsolidovaných dceřiných podniků jsou vykázány odděleně od vlastnického podílu mateřského podniku. Nekontrolní podíly na čistých aktivech se skládají z:

(i) částky těchto nekontrolních podílů k datu původní kombinace vypočtené v souladu s IFRS 3 Podnikové kombinace a

(ii) nekontrolního podílu na změnách vlastního kapitálu po datu kombinace.

19 Pokud existují potenciální hlasovací práva, podíly na hospodářském výsledku a změnách vlastního kapitálu přiřazené mateřskému podniku a nekontrolním podílům, jsou stanoveny na základě aktuálních vlastnických podílů a neodráží možné uplatnění nebo převod potenciálních hlasovacích práv.

20 Vnitroskupinové zůstatky, transakce, výnosy a náklady se vylučují v plné výši.

21 Vnitroskupinové zůstatky a transakce zahrnující výnosy, náklady a dividendy jsou plně vyloučeny. Zisky a ztráty plynoucí z vnitroskupinových transakcí, které jsou zahrnuty do hodnoty aktiv, jako jsou zásoby a dlouhodobá aktiva, jsou vyloučeny plně. Vnitroskupinové ztráty mohou naznačovat snížení hodnoty, které vyžaduje uznání v konsolidované účetní závěrce. Na přechodné rozdíly, které vznikají z vyloučení zisků a ztrát plynoucích z vnitroskupinových transakcí, se vztahuje IaS 12 Daně ze zisku.

22 Účetní závěrky mateřského podniku a jeho dceřiných podniků použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky se sestavují ke stejnému datu. Pokud je konec účetního období mateřského podniku odlišný od konce účetního období dceřiného podniku, sestaví dceřiný podnik pro konsolidační účely doplňkové účetní výkazy ke stejnému datu, jako je účetní závěrka mateřského podniku, ledaže by to bylo neproveditelné.

23 Pokud jsou v souladu s odstavcem 22 účetní výkazy dceřiného podniku použité pro sestavení konsoli dované účetní závěrky sestaveny k odlišnému datu, než je účetní závěrka mateřského podniku, provedou se úpravy o dopady podstatných transakcí nebo událostí, které se staly mezi tímto datem a datem účetní závěrky mateřského podniku. V žádném případě nemůže být rozdíl mezi koncem účetního období dceřiného a mateřského podniku delší než tři měsíce. Délka účetních období a všechny rozdíly mezi konci účetních období musí být v jednotlivých obdobích stejné.

24 Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje za použití jednotných účetních pravidel pro obdobné trans akce a jiné události za podobných okolností.

25 Když člen skupiny používá jiná účetní pravidla než ta, která jsou přijata v konsolidované účetní závěrce pro obdobné transakce a události za podobných okolností, jsou při přípravě konsolidované účetní závěrky provedeny v jeho účetní závěrce vhodné úpravy.

26 Výnosy a náklady dceřiného podniku jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky od data akvizice, jak je definováno IFRS 3. Výnosy a náklady dceřiného podniku vycházejí z ocenění aktiv a závazků zachycených v konsolidované účetní závěrce mateřského podniku k datu akvizice. Například odpisy zachycené v konsolidovaném výkazu o úplném výsledku po datu akvizice vycházejí z reálných hodnot souvisejících odepi sovatelných aktiv zachycených v konsolidované účetní závěrce k datu akvizice. Výnosy a náklady dceřiného podniku jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky do data, k němuž mateřský podnik přestane ovládat dceřiný podnik.

27 Nekontrolní podíly jsou uvedeny v konsolidovaném výkazu o finanční situaci ve vlastním kapitálu, odděleně od vlastního kapitálu vlastníků mateřského podniku.

28 Hospodářský výsledek a každý komponent ostatního úplného výsledku se přiřadí vlastníkům mateřského podniku a nekontrolním podílům. Celkový úplný výsledek je přiřazen vlastníkům mateřského podniku a nekontrolním podílům, dokonce i když v důsledku toho nekontrolní podíly mají záporný zůstatek.

29 Jestliže má dceřiný podnik v oběhu kumulativní přednostní akcie, které jsou klasifikovány jako vlastní kapitál a drženy nekontrolními podíly, mateřský podnik počítá svůj podíl na hospodářském výsledku po úpravě o dividendy z těchto akcií, ať již byly dividendy ohlášeny či nikoliv.

30 Změny ve vlastnickém podílu mateřského podniku v dceřiném podniku, které nevedou ke ztrátě ovlá dání, jsou zachyceny jako transakce s vlastním kapitálem (tj. transakce s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci).

31 Za těchto okolností je účetní hodnota kontrolních a nekontrolních podílů upravena tak, aby odrazila změny v jejich relativních podílech v dceřiném podniku. Jakýkoliv rozdíl mezi částkou, o kterou jsou nekontrolní podíly upraveny, a reálnou hodnotou placené nebo přijaté protihodnoty je uznán přímo ve vlastním kapitálu a přiřazen vlastníkům mateřského podniku.

ZTRÁTa OVLÁDÁNÍ

32 Mateřský podnik může ztratit ovládání dceřiného podniku se změnou nebo bez změny v absolutní nebo relativní výši vlastnictví. Může k tomu dojít například tehdy, pokud dceřiný podnik začne ovládat vláda, soud, správce nebo regulátor. Může k tomu dojít také následkem smluvního ujednání.

33 Mateřský podnik mohl ztratit ovládání dceřiného podniku v důsledku jednoho nebo více ujednání (transakcí). Mohou však existoval okolnosti, při nichž by měla být vícenásobná ujednání zachycena jako jedna transakce. Při určování, zda zachytit ujednání jako jednu transakci, mateřský podnik zváží všechny smluvní a zákonné podmínky a jejich ekonomické dopady. Jedna nebo i více následujících okolností může naznačit, že mateřský podnik by měl zachytit vícenásobná ujednání jako jednu transakci:

(a) Ujednání jsou uzavřena ve stejný okamžik nebo v těsném sledu.

(b) Ujednání tvoří jedinou transakci s cílem dosáhnout celkového obchodního dopadu.

(d) Jedno ujednání je považováno za ekonomicky ospravedlnitelné, jen když je uváženo s ostatními ujednáními, nikoliv samostatně. Příkladem je pozbytí akcií za cenu nižší, než je tržní cena, s následnou kompenzací pozbytím dalších akcí za cenu vyšší, než je tržní cena.

34 Pokud mateřský podnik ztratí ovládání dceřiného podniku:

(a) odúčtuje aktiva (včetně goodwillu) a závazky dceřiného podniku v účetních hodnotách k datu, ke kterému je ovládání ztraceno;

(b) odúčtuje účetní hodnotu nekontrolních podílů v dřívějším dceřiném podniku k datu, ke kterému je ovládání ztraceno (včetně komponent ostatního úplného výsledku, které jsou jim přiřazeny);

(i) reálnou hodnotu obdržené protihodnoty z transakce, události nebo okolností, které vedly ke ztrátě ovládání, a

(ii) distribuci akcií dceřiného podniku vlastníkům jednajícím v rámci své pravomoci jako vlastníci, pokud transakce, která vedla ke ztrátě ovládání, takovou distribuci zahrnuje;

(d) zachytí investici ponechanou v dřívějším dceřiném podniku v její reálné hodnotě k datu, ke kterému je ovládání ztraceno;

(e) reklasifikuje do hospodářského výsledku nebo převede přímo do nerozdělených zisků, pokud je tak požadováno jinými IFRS, částky identifikované v odstavci 35 a

(f) zachytí vyplývající rozdíl jako zisk nebo ztrátu v hospodářském výsledku přiřaditelném mateřskému podniku.

35 Pokud mateřský podnik ztratí ovládání dceřiného podniku, zachytí všechny částky uznané v ostatním úplném výsledku v souvislosti s takovým dceřiným podnikem na stejném základě, jako kdyby mateřský podnik přímo vyřadil související aktiva nebo závazky. Proto pokud by zisk nebo ztráta dříve zachycené v ostatním úplném výsledku byly reklasifikovány do hospodářského výsledku při vyřazení souvisejících aktiv nebo závazků, mateřský podnik převede zisk nebo ztrátu z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku (jako reklasifikační úpravu) při ztrátě ovládání dceřiného podniku. Například pokud dceřiný podnik drží realizovatelná finanční aktiva a mateřský podnik ztratí ovládání, převede mateřský podnik do hospodářského výsledku zisk nebo ztrátu dříve zachycené v ostatním úplném výsledku v souvislosti s těmito aktivy. Podobně, je-li fond z přecenění dříve zachycený v ostatním úplném výsledku převeden přímo do nerozděleného zisku při vyřazení aktiva, mateřský podnik převede fond z přecenění přímo do nerozděleného zisku při ztrátě ovládání dceřiného podniku.

36 Při ztrátě ovládání dceřiného podniku je investice ponechaná v dřívějším dceřiném podniku a částky mu nebo jím dlužné zachyceny v souladu s ostatními IFRS od data, ke kterému bylo ovládání ztraceno.

37 Reálná hodnota investice ponechané v dřívějším dceřiném podniku k datu, ke kterému je ztraceno ovládání, je považována za reálnou hodnotu při prvotním vykázání finančního aktiva v souladu s IaS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování, nebo, připadá-li to v úvahu, jako pořizovací cena při prvotním zaúčtování investice v přidruženém podniku nebo spoluovládané účetní jednotce.

VYKaZOVÁNÍ

INVESTIC DO DCEŘINÝCH PODNIKŮ,

SPOLUOVLÁDaNÝCH

ÚČETNÍCH JEDNOTEK

a PŘIDRUŽENÝCH PODNIKŮ V INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

38 Pokud účetní jednotka sestavuje individuální účetní závěrku, zachytí investice do dceřiných podniků, spoluovládaných účetních jednotek a přidružených podniků:

(a) v pořizovacích nákladech, nebo

(b) v souladu s IAS 39.

Účetní jednotka použije stejné účetní řešení pro každou kategorii investic. Investice zachycené v pořizovacích nákladech se vykazují v souladu s IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, pokud jsou klasifikovány jako držené k prodeji (nebo zahrnuty do vyřazované skupiny klasifikované jako držená k prodeji) podle IFRS 5. Oceňování investic zachycených v souladu s IAS 39 se za těchto okolností nemění.

38A Účetní jednotka vykáže dividendu z dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku v hospodářském výsledku ve své individuální účetní závěrce, pokud je stanoveno její právo dostávat dividendu.

38B Pokud mateřský podnik reorganizuje strukturu své skupiny vytvořením nové účetní jednotky jako svého mateř ského podniku způsobem splňujícím následující kritéria:

(a) nový mateřský podnik získá ovládání původního mateřského podniku vydáním nástrojů vlastního kapitálu výměnou za stávající nástroje vlastního kapitálu původního mateřského podniku,

(b) aktiva a pasiva nové skupiny i původní skupiny jsou stejná bezprostředně před reorganizací i bezprostředně po ní a

(c) vlastníci původního mateřského podniku před reorganizací mají stejné absolutní i relativní podíly na čistých aktivech původní skupiny i nové skupiny bezprostředně před reorganizací i bezprostředně po ní

a nový mateřský podnik zaúčtuje svou investici do původního mateřského podniku v souladu s odstavcem 38(a) ve své individuální účetní závěrce, ocení nový mateřský podnik pořizovací náklady v účetní hodnotě svého podílu na položkách vlastního kapitálu vykázaných v individuální účetní závěrce původního mateřského podniku k datu reorganizace.

38C Podobně platí, že účetní jednotka, která není mateřským podnikem, by mohla vytvořit novou účetní jednotku jako svůj mateřský podnik způsobem, který odpovídá kritériím v odstavci 38B. Požadavky v odstavci 38B se použijí stejně na takové reorganizace. V takových případech se odkazy na „původní mateřský podnik“ a na „původní skupinu“ považují za odkazy na „původní účetní jednotku“.

39 Tento standard neurčuje, které účetní jednotky vytvářejí individuální účetní závěrky pro veřejné použití. Odstavce

38 a 40–43 se použijí v případě, že účetní jednotka sestavuje nekonsolidovanou účetní závěrku v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Účetní jednotka rovněž vytváří konsolidovanou účetní závěrku pro veřejné použití, jak požaduje odstavec 9, pokud není využito osvobození uvedené v odstavci 10.

40 Investice do spoluovládaných účetních jednotek a přidruženého podniku, které jsou zachycovány v konsolidované účetní závěrce v souladu s IAS 39, jsou zachyceny v investorově individuální účetní závěrce stejným způsobem.

ZVEŘEJNĚNÍ

41 V konsolidované účetní závěrce se zveřejňují tyto údaje:

(a) povaha vztahů mezi mateřským a dceřiným podnikem, pokud mateřský podnik nevlastní, přímo nebo nepřímo prostřednictvím dceřiných podniků, více než polovinu hlasovacích práv;

(b) důvody, proč vlastnictví, přímo nebo nepřímo prostřednictvím dceřiných podniků, více než poloviny hlasovacích nebo potenciálních hlasovacích práv účetní jednotky, do níž bylo investováno, neznamená ovládání;

(c) konec účetního období účetní závěrky dceřiného podniku, pokud je taková účetní závěrka použita pro sestavení konsolidované účetní závěrky a je sestavena k datu nebo za období, které je odlišné od účetní závěrky mateřského podniku, a důvod pro použití odlišného data nebo období;

(d) povaha a rozsah každého podstatného omezení schopnosti dceřiných podniků převádět prostředky mateřskému podniku formou peněžních dividend nebo splátek úvěrů a půjček (např. vyplývajícího z úvěrových smluv nebo regulačních požadavků);

(e) tabulka zobrazující dopady změn ve vlastnickém podílu mateřského podniku v dceřiném podniku, které nevedly ke ztrátě ovládání vlastního kapitálu přiřazeného vlastníkům mateřského podniku, a

(f) pokud došlo ke ztrátě ovládání dceřiného podniku, mateřský podnik zveřejní případný zisk nebo ztrátu vykázané v souladu s odstavcem 34 a:

(i) část tohoto zisku nebo ztráty přiřaditelnou vykázání ponechané investice v dřívějším dceřiném podniku v její reálné hodnotě k datu, ke kterému došlo ke ztrátě ovládání, a

(ii) řádek nebo řádky výkazu o úplném výsledku, v němž jsou zisk nebo ztráta vykázány (pokud nejsou prezentovány samostatně ve výkazu o úplném výsledku).

42 Mateřský podnik, který se rozhodl podle odstavce 10 nesestavovat konsolidovanou účetní závěrku, sestavuje individuální účetní závěrku a v takové účetní závěrce zveřejní:

(a) skutečnost, že je účetní závěrka individuální účetní závěrkou; že bylo využito osvobození od konso lidace; název a zemi registrace nebo sídla účetní jednotky, jejíž konsolidovaná účetní závěrka sesta vená podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví je k dispozici pro veřejné použití; a adresa, na níž lze takovou konsolidovanou účetní závěrku získat;

(b) seznam podstatných investic do dceřiných podniků, spoluovládaných účetních jednotek a přidružených podniků, včetně názvu, země registrace nebo sídla, výše vlastnického podílu a, pokud se liší, držený podíl na hlasovacích právech a

43 Pokud mateřský podnik (s výjimkou mateřského podniku uvedeného v odstavci 42), spoluvlastník s účastí na spoluovládané účetní jednotce nebo investor do přidruženého podniku sestavují individuální účetní závěrku, zveřejní v takovéto individuální účetní závěrce:

(a) skutečnost, že účetní závěrka je individuální účetní závěrkou, a důvod, proč je tato závěrka sestavo vána, jestliže nejde o zákonný požadavek;

a identifikuje účetní závěrku sestavenou podle odstavce 9 tohoto standard nebo podle IAS 28 a IAS 31, ke které se vztahuje.

DaTUM ÚČINNOSTI a PŘECHODNÁ USTaNOVENÍ

44 Účetní jednotka použije tento standard pro účetní období počínající 1. ledna 2005 nebo později. Dřívější použití je podporováno. Použije-li účetní jednotka tento standard pro období počínající před 1. lednem 2005, tuto skutečnost zveřejní.

45 Účetní jednotka použije novelu IAS 27 přijatou Radou pro mezinárodní účetní standardy v roce 2008 v odstavcích 4, 18, 19, 26–37 a 41(e) a (f) pro účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Účetní jednotka však nesmí použít tuto novelu pro účetní období počínající před 1. červencem 2009, pokud současně nepoužije IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008). Pokud účetní jednotka použije novelu před 1. červencem 2009, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije novelu retrospektivně s následujícími výjimkami:

(a) novela odstavce 28, která se týká přiřazení celkového úplného výsledku vlastníkům mateřského podniku a nekontrolním podílům, dokonce i když v důsledku toho nekontrolní podíly mají záporný zůstatek. Účetní jednotka proto nepřepracuje přiřazení hospodářského výsledku za účetní období před přijetím novely.

(b) požadavky uvedené v odstavcích 30 a 31 týkající se zachycení změn ve vlastnickém podílu v dceřiném podniku poté, co je získáno ovládání. Požadavky v odstavcích 30 a 31 se proto nepoužijí na změny, které nastaly před použitím novely účetní jednotkou.

45a

(c) požadavky uvedené v odstavcích 34–37 týkající se ztráty ovládání dceřiného podniku. Účetní jednotka nepřepracuje účetní hodnotu ponechané investice v dřívějším dceřiném podniku, pokud ovládání bylo ztraceno před použitím této novely. Účetní jednotka také nepřepočte zisk nebo ztrátu ze ztráty ovládání dceřiného podniku, která nastala před použitím novely.

Odstavec 38 byl změněn dokumentem Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, který byl vydán v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později, a to prospektivně ode dne, k němuž poprvé použila IFRS 5. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto změnu pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit.

45B Dokumentem Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku

(změny IFRS 1 a IaS 27), vydaným v květnu 2008, byla zrušena definice metody pořizovacích nákladů v odstavci

4 a vložen nový odstavec 38a. Účetní jednotka použije tyto změny prospektivně pro roční účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit a současně použít související změny v IaS 18, IaS 21 a IaS 36.

45C Dokumentem Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku (změny IFRS 1 a IaS 27), vydaným v květnu 2008, byly vloženy nové odstavce 38B a 38C. Účetní jednotka použije tyto odstavce prospektivně na reorganizace, k nimž dojde v ročních účetních obdobích začínajících

1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Účetní jednotka se kromě toho může rozhodnout, že použije odstavce 38B a 38C retrospektivně na minulé reorganizace v rámci oblasti působnosti uvedených odstavců. Pokud však účetní jednotka přehodnotí jakoukoli reorganizaci tak, aby byla v souladu s odstavcem 38B nebo 38C, přehodnotí veškeré pozdější reorganizace v rámci oblasti působnosti uvedených odstavců. Pokud účetní jednotka použije odstavec 38B nebo 38C pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit.

ZRUŠENÍ IaS 27 (2003)

46 Tento standard nahrazuje IaS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (ve znění novely z roku 2003).

Dodatek

Změny jiných IFRS

Změny uvedené v tomto dodatku nabývají účinnosti pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka novelu IAS 27 použije pro dřívější období, jsou tyto změny účinné pro dané dřívější období. V pozměněných odstavcích je vymazaný text přeškrtnut a nový text je podtržen.

a1 V následujících Mezinárodních standardech účetního výkaznictví platných k 1. červenci 2009 a v nich v uvedených odstavcích jsou odkazy na „menšinový podíl“ pozměněny na „nekontrolní podíl“:

IFRS	Odstavec (odstavce)
IFRS 1	B2(c)(i), B2(g)(i), B2(k)
IFRS 4	34(c)
IaS 1	54(q), 83(a)(i), 83(b)(i)
IaS 7	20(b)
IaS 14	16
IaS 21	41
IaS 32	aG29
IaS 33	a1

IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

a2 IFRS 1 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavec 26 je upraven takto:

„26 Tento IFRS zakazuje retrospektivní aplikaci některých aspektů jiných IFRS, které se týkají:

…

c) odhadů (odstavce 31–34);

d) aktiv klasifikovaných jako držená k prodeji a ukončených činností (odstavce 34a a 34B) a

e) některých aspektů účetního zachycení nekontrolních podílů (odstavec 34C).“ Po odstavci 34B se vkládá následující nové označení a nový odstavec 34C:

„Nekontrolní podíly

34C Prvouživatel použije následující požadavky IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní stan dardy z roku 2008) prospektivně od data přechodu na IFRS:

a) požadavek uvedený v odstavci 28, podle něhož se celkový úplný výsledek přiřadí vlastníkům mateř ského podniku a nekontrolním podílům, dokonce i když nekontrolní podíly v důsledku toho nabývají záporného zůstatku;

b) požadavky uvedené v odstavcích 30 a 31 týkající se zachycení změn ve vlastnickém podílu mateřského podniku v dceřiném podniku, které nevedou ke ztrátě ovládání a

c) požadavky uvedené v odstavcích 34–37 týkající se zachycení ztráty ovládání dceřiného podniku a související požadavky odstavce 8a IFRS 5. (Změna zavedená výročními zdokonaleními)“

Pokud se však prvouživatel rozhodne použít IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) retrospektivně na dřívější podnikové kombinace, použije IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) v souladu s odstavcem B1 tohoto IFRS.

Vkládá se nový odstavec 47J, který zní:

„47J

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) pozměňuje odstavce 26 a 34C. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tyto změny.“

IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti

a3 IFRS 5 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavec 33 je upraven takto:

„33 Účetní jednotka zveřejní:

a) …

d) částku hospodářského výsledku z pokračujících činností a z ukončených činností, která je přiřaditelná vlastníkům mateřského podniku. Toto zveřejnění může být vykázáno v komentáři nebo ve výkazu o úplném výsledku.“

Vkládá se nový odstavec 44B, který zní:

„44B

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) přidává odstavec 33(d). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tuto změnu. Změna se použije retrospektivně.“

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

a4 Odstavec 106 IaS 1 (ve znění novely z roku 2007) je upraven takto:

„106 Účetní jednotka je povinna prezentovat výkaz změn vlastního kapitálu, který obsahuje:

a) celkový úplný výsledek za období, odděleně zobrazující celkové částky připadající vlastníkům mateř ského podniku a nekontrolním podílům;

b) pro každou komponentu vlastního kapitálu dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivního přepočtu vykázaných podle IaS 8 a

c) [vymazáno] a

d) pro každou komponentu vlastního kapitálu sesouhlasení účetní hodnoty na počátku a na konci období s odděleným zveřejněním změny vyplývající z:

i) hospodářského výsledku;

ii) každé položky ostatního úplného výsledku a

iii) transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci, zobrazující odděleně příspěvky od vlastníků a výplaty vlastníkům a změny ve vlastnických podílech v dceřiných podni cích, které nevedou ke ztrátě ovládání.“

Vkládá se nový odstavec 139a, který zní:

„139a

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 106. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) za dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tuto změnu. Změna se použije retrospektivně.“

IAS 7 Výkazy peněžních toků

a5 IaS 7 je upraven, jak je popsáno níže.

Označení nad odstavcem 39 a odstavce 39–42 jsou upraveny takto:

„Změny ve vlastnických podílech v dceřiných podnicích a jiných podnicích

39 Souhrnné peněžní toky vzniklé při získání nebo ztrátě ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků jsou vykázány odděleně a klasifikovány jako investiční činnost.

40 Účetní jednotka zveřejní souhrnně pro získání i ztrátu ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků za období každou z následujících skutečností:

(a) celkovou vyplacenou nebo přijatou protihodnotu;

(b) část protihodnoty složené z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů;

(c) výši peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v dceřiných podnicích nebo jiných podnicích, jejichž ovládání je získáno nebo ztraceno, a

(d) výši jiných aktiv a závazků, než jsou peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, v dceřiných podnicích nebo jiných podnicích, jejichž ovládání je získáno nebo ztraceno, shrnutou podle hlavních kategorií.

41 Oddělené vykázání peněžního toku způsobeného získáním nebo ztrátou ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků jako položky na zvláštním řádku, spolu s odděleným zveřejněním částek aktiv a závazků nabytých či pozbytých, pomáhá odlišit takové peněžní toky od peněžních toků z jiné hlavní (provozní) činnosti, investiční činnosti a financování. Peněžní toky způsobené ztrátou ovládání nejsou odčítány od peněžních toků z jeho získání.

42 Souhrnná částka peněžních prostředků vyplacených či přijatých, jakožto protihodnota získání nebo ztráty ovládání dceřiných podniků nebo jiných podniků, je vykazována ve výkazu peněžních toků netto, bez peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které byly nabyty či pozbyty v rámci takových transakcí, událostí nebo změn v okolnostech.“

Vkládají se nové odstavce 42a a 42B, které znějí:

„42a

Peněžní toky vznikající ze změn ve vlastnických podílech v dceřiném podniku, které nevedou ke ztrátě ovládání, jsou klasifikovány jako peněžní toky z financování.

42B Změny ve vlastnických podílech v dceřiném podniku, které nevedou ke ztrátě ovládání, například následný nákup nebo prodej kapitálových nástrojů dceřiného podniku mateřským podnikem, jsou zachy ceny jako transakce s vlastním kapitálem (viz IaS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008)). Vyplývající peněžní toky jsou proto klasifikovány stejným způsobem jako ostatní transakce s vlastníky popsané v odstavci 17.“

Vkládá se nový odstavec 54, který zní:

„54

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavce 39–42 a přidává odstavce 42a a 42B. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající

1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tyto změny. Změny se použijí retrospektivně.“

IAS 21 Dopady změn měnových kurzů

a6 IaS 21 je upraven, jak je popsáno níže.

Označení před odstavcem 48 se mění a vkládají se nové odstavce 48a–48D takto:

„Pozbytí nebo částečné pozbytí zahraniční jednotky

48 …

48a

Vedle pozbytí celého podílu účetní jednotky v zahraniční jednotce jsou jako pozbytí zachyceny také následující události, dokonce i když si účetní jednotka ponechává podíl v dřívějším dceřiném podniku, přidruženém podniku nebo spoluovládané účetní jednotce:

a) ztráta ovládání dceřiného podniku, který zahrnuje zahraniční jednotku;

b) ztráta podstatného vlivu v přidruženém podniku, který zahrnuje zahraniční jednotku a

c) ztráta spoluovládání ve spoluovládané účetní jednotce, která zahrnuje zahraniční jednotku.

48B Při pozbytí dceřiného podniku, který zahrnuje zahraniční jednotku, je kumulativní částka kurzových rozdílů související s danou zahraniční jednotkou, která byla přiřazena nekontrolním podílům, odúčtována, ale nereklasifikována do hospodářského výsledku.

48C Při částečném pozbytí dceřiného podniku, který zahrnuje zahraniční jednotku, účetní jednotka znovu přiřadí nekontrolním podílům v této zahraniční jednotce poměrný podíl kumulativní částky kurzových rozdílů zachycené v ostatním úplném výsledku. Při dalším částečném pozbytí zahraniční jednotky účetní jednotka reklasifikuje do hospodářského výsledku pouze poměrný podíl kumulativní částky kurzových rozdílů zachycené v ostatním úplném výsledku.

48D Částečným pozbytím podílu účetní jednotky v zahraniční jednotce je jakékoliv snížení vlastnického podílu účetní jednotky v zahraniční jednotce s výjimkou těch snížení, která jsou uvedena v odstavci 48a a která jsou zachycena jako pozbytí.“

Vkládá se nový odstavec 60B, který zní:

„60B

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) vkládá nové odstavce 48a–48D. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tyto změny.“

IAS 28 Investice do přidružených podniků

a7 IaS 28 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 18 a 19 je upraven takto:

„18 Investor přeruší používání ekvivalenční metody od data, kdy přestane mít podstatný vliv na přidružený podnik, a zachytí investici podle IaS 39 od toho data za předpokladu, že se přidružený podnik nestal dceřiným podnikem nebo společným podnikem, jak je definovaný v IaS 31. Při ztrátě podstatného vlivu investor ocení investici, kterou si v dřívějším přidruženém podniku ponechává, v reálné hodnotě. Ve výsledku zachytí investor rozdíl mezi:

a) reálnou hodnotou ponechané investice a výtěžkem z pozbytí části podílu v přidruženém podniku a

b) účetní hodnotou investice k datu, ke kterému je přidružený vliv ztracen.

19 Pokud investice přestává být přidruženým podnikem a je zachycena v souladu s IaS 39, je reálná hodnota investice k okamžiku kdy přestává být přidruženým podnikem, považována za reálnou hodnotu při prvotním zaúčtování finančního aktiva v souladu s IaS 39.“

Vkládá se nový odstavec 19a, který zní:

„19a

Pokud investor ztratí podstatný vliv v přidruženém podniku, zachytí všechny částky uznané v ostatním úplném výsledku v souvislosti s tímto přidruženým podnikem stejně, jako kdyby přidružený podnik přímo pozbyl související aktiva nebo závazky. Proto pokud by zisk nebo ztráta dříve zachycené v ostatním úplném výsledku byly reklasifikovány do výsledku při vyřazení souvisejících aktiv nebo závazků, investor reklasifikuje zisk nebo ztrátu z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku (jako reklasifikační úpravu), pokud ztratí podstatný vliv v přidruženém podniku. Například pokud přidružený podnik drží realizovatelná finanční aktiva a investor v něm ztratí podstatný vliv, reklasifikuje investor do hospodářského výsledku zisk nebo ztrátu dříve zachycené v ostatním úplném výsledku v souvislosti s těmito aktivy. Pokud je vlastnický podíl investora v přidruženém podniku snížen, investor reklasifikuje do hospodářského výsledku pouze poměrnou část zisku nebo ztráty dříve zachycených v ostatním úplném výsledku.“

Vkládá se nový odstavec 41B, který zní:

„41B

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavce 18 a 19 a přidává odstavec 19a. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tyto změny.“

IAS 31 Účasti ve společném podnikání

a8 IaS 31 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavec 45 je upraven takto:

„45 Když investor přestává spoluovládat účetní jednotku, zachytí od takového data zbývající investici v souladu s IaS 39 za předpokladu, že se dřívější spoluovládaná jednotka nestala dceřiným nebo přidru ženým podnikem. Od data, kdy se spoluovládaná jednotka stává dceřiným podnikem investora, zachytí investor svůj podíl v souladu s IaS 27 a IFRS 3 Podnikové kombinace (ve znění novely Rady pro mezi národní účetní standardy z roku 2008). Od data, kdy se spoluovládaná jednotka stává přidruženým podnikem investora, zachytí investor svůj podíl v souladu s IaS 28. Při ztrátě spoluovládání investor ocení investici, kterou si v dřívější spoluovládané účetní jednotce ponechává, v reálné hodnotě. V hospodářském výsledku zachytí investor rozdíl mezi:

a) reálnou hodnotou ponechané investice a výtěžkem z pozbytí části podílu ve spoluovládané účetní jednotce a

b) účetní hodnotou investice k datu, ke kterému je spoluovládání ztraceno.“ Vkládají se nové odstavce 45a a 45B, které znějí:

„45a

Pokud investice přestává být spoluovládanou účetní jednotkou a je zachycena v souladu s IaS 39, je reálná hodnota investice k okamžiku, kdy přestává být spoluovládanou účetní jednotkou, považována za reálnou hodnotu při prvotním zaúčtování finančního aktiva v souladu s IaS 39.

45B Pokud investor ztratí spoluovládání účetní jednotky, zachytí všechny částky uznané v ostatním úplném výsledku v souvislosti s takovou účetní jednotkou stejně, jako kdyby spoluvládaná účetní jednotka přímo pozbyla související aktiva nebo závazky. Proto pokud by zisk nebo ztráta dříve zachycené v ostatním úplném výsledku byly reklasifikovány do hospodářského výsledku při vyřazení souvisejících aktiv nebo závazků, investor reklasifikuje zisk nebo ztrátu z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku (jako reklasifikační úpravu), pokud ztratí spoluovládání účetní jednotky. Například pokud spoluovládaná jednotka drží realizovatelná finanční aktiva a investor v ní ztratí spoluovládání, reklasifikuje investor do hospodářského výsledku zisk nebo ztrátu dříve zachycené v ostatním úplném výsledku v souvislosti s těmito aktivy. Pokud je vlastnický podíl investora ve spoluovládané účetní jednotce snížen, investor reklasifikuje do hospodářského výsledku pouze poměrnou část zisku nebo ztráty dříve zachycených v ostatním úplném výsledku.“

Vkládá se nový odstavec 58a, který zní:

„58a

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 45 a vkládá nové odstavce 45a a 45B. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období počínající

1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tyto změny.“

IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování

a9 IaS 39 je upraven, jak je popsáno níže.

Poslední věta odstavce 102 je upravena takto:

„102 … Zisk nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje související s účinnou částí zajištění, která byla zaúčtována v ostatním úplném výsledku, musí být v souladu s odstavci 48–49 IaS 21 převedena z vlastního kapitálu do výsledku jako reklasifikační úprava (viz IaS 1 (ve znění novely z roku 2007)) při pozbytí nebo částečném pozbytí zahraniční jednotky.“

Vkládá se nový odstavec 103E, který zní:

„103E

IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 102. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tuto změnu.“

SIC-7 Zavedení eura

a10

SIC-7 je upraven, jak je popsáno níže.

V části „Odkazy“ je přidán IaS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (ve znění novely z roku 2008). Odstavec 4 je upraven takto:

„4 To zejména znamená:

a) …

b) kumulativní kurzové rozdíly z převodu účetní závěrky zahraničních subjektů zachycené v ostatním úplném výsledku musí být kumulovány ve vlastním kapitálu a převedeny z vlastního kapitálu do výsledku pouze při pozbytí nebo částečném pozbytí čisté investice v zahraniční jednotce a …“

V části „Datum účinnosti“ je pod odstavec popisující datum účinnosti změn IaS 1 vložen nový odstavec, který zní:

„IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 4(b). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IaS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro uvedené dřívější období i tuto změnu.“

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 495/2009

ze dne 3. června 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 3

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(4) Přijetí revidovaného IFRS 3 následně vyžaduje změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 1, IFRS 2, IFRS 7, mezinárodního účetního standardu (IaS) 12, IaS 16, IaS 28, IaS 32, IaS 33, IaS 34, IaS 36, IaS 37, IaS 38, IaS 39 a výkladu 9 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC), aby se zajistila konzistentnost mezi mezinárodními účet ními standardy.

(5) Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpoví dajícím způsobem změněno.

(6) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

(2) Dne 10. ledna 2008 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IaSB) (revidovaný) mezinárodní stan dard účetního výkaznictví (IFRS) 3 Podnikové kombinace (dále jen „revidovaný IFRS 3“). V revidovaném IFRS 3

PŘIJaLa TOTO NaŘÍZENÍ:

Článek 1

se stanoví zásady a pravidla, jak musí nabyvatel v podnikové kombinaci vykazovat a oceňovat ve svém účetnictví různé prvky (jako třeba identifikovatelná aktiva, převzaté závazky, nekontrolní podíl a goodwill) ve spojení s účetním zpracováním akviziční transakce. Stanoví se v něm také, jaké informace o těchto transak cích se musí zveřejnit.

(3) Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaz- nictví (EFRaG) potvrzují, že revidovaný IFRS 3 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poraden ství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1) Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 3 Podni kové kombinace se nahrazuje revidovaným IFRS 3 v souladu s přílohou tohoto nařízení.

2) IFRS 1, IFRS 2, IFRS 7, mezinárodní účetní standard (IaS) 12, IaS 16, IaS 28, IaS 32, IaS 33, IaS 34, IaS 36, IaS 37, IaS 38, IaS 39 a výklad 9 Výboru pro výklad mezi národních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) se mění v souladu se změnami IFRS 3, jak stanoví příloha tohoto nařízení.

poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRaG) (3),

posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti

standardů stanovisko

EFRaG

týkající se schválení

a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

Článek 2

Podniky začnou používat revidovaný IFRS 3, jak je uveden v příloze tohoto nařízení, nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 30. června 2009.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. června 2009.

Za Komisi

Xxxxxxx XxXXXXXX

člen Komise

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRS 3

Podnikové kombinace

MEZINÁRODNÍ STaNDaRD ÚČETNÍHO VÝKaZNICTVÍ 3

Podnikové kombinace

CÍL

1. Cílem tohoto standardu je zvýšení relevance, spolehlivosti a srovnatelnosti informací, které o podnikové kombinaci a jejích důsledcích vykazující účetní jednotka uvádí ve své účetní závěrce. Za tímto účelem tento standard stanovuje principy a požadavky, které upravují, jak má nabyvatel:

a) ve své účetní závěrce vykázat a ocenit nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případný nekontrolní podíl v nabývaném podniku;

b) vykázat a ocenit goodwill nabytý v podnikové kombinaci nebo přínos z výhodné koupě; a

c) určit, jaké informace zveřejnit, aby uživatelům účetní závěrky umožnil posoudit podstatu a finanční důsledky podnikové kombinace.

ROZSaH

2. Tento standard se vztahuje na transakci nebo jinou událost, která splňuje definici podnikové kombinace. Tento standard se nevztahuje na:

a) vznik společného podniku;

b) pořízení aktiva nebo skupiny aktiv, které netvoří podnik. V takových případech nabyvatel identifikuje a vykáže jednotlivá nabytá identifikovatelná aktiva (včetně těch aktiv, která splňují definici a kritéria vykázání pro nehmotná aktiva v IaS 38 Nehmotná aktiva) a převzaté závazky. Pořizovací náklad skupiny aktiv se alokuje na jednotlivá identifikovatelná aktiva a závazky na základě jejich relativních reálných hodnot k datu pořízení. Při těchto transakcích či událostech nevzniká goodwill;

c) kombinace účetních jednotek nebo podniků pod společnou kontrolou (odstavce B1 až B4 obsahují související aplikační návodné postupy).

IDENTIFIKOVÁNÍ PODNIKOVÉ KOMBINaCE

3. Účetní jednotka rozhodne, zda určitá transakce či jiná událost je podnikovou kombinací, použitím definice obsažené v tomto standardu, která vyžaduje, aby nabytá aktiva a převzaté závazky tvořily podnik. Pokud nabytá aktiva podnik netvoří, účetní jednotka o transakci či jiné události účtuje jako o pořízení aktiv. Odstavce B5 až B12 obsahují návodné postupy pro identifikaci podnikové kombinace a definici podniku.

METODa KOUPĚ

4. Účetní jednotka zaúčtuje každou podnikovou kombinaci metodou koupě.

5. Při použití metody koupě je třeba:

a) určit nabyvatele;

b) určit datum akvizice;

c) vykázat a ocenit nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případný nekontrolní podíl v nabývaném podniku; a

d) vykázat a ocenit goodwill nebo přínos z výhodné koupě.

Určení nabyvatele

6. Při každé podnikové kombinaci musí být jedna z kombinujících účetních jednotek označena jako nabyvatel.

7. IaS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka obsahuje návodné postupy, které se použijí k určení nabyvatele – účetní jednotky, která získává kontrolu nad nabývaným podnikem. Pokud nastane taková podniková kombinace, že nabyvatele nebude možné jasně určit postupy podle IaS 27, vezmou se v úvahu faktory uvedené v odstavcích B14 až B18.

Určení data akvizice

8. Nabyvatel určí datum akvizice jako datum, ke kterému získá kontrolu nad nabývaným podnikem.

9. Datem, ke kterému nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným podnikem, je obvykle datum, ke kterému nabyvatel právoplatně převede protihodnotu, nabude aktiva a převezme závazky nabývaného podniku – datum vypořádání. Nabyvatel však může získat kontrolu dříve nebo později, než je datum vypořádání. Datum akvizice například předchází datu vypořádání, když písemná dohoda stanovuje, že nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným podnikem dříve než k datu vypořádání. Nabyvatel musí při určení data akvizice zvážit veškeré relevantní skuteč nosti a okolnosti.

Vykázání a ocenění nabytých identifikovatelných aktiv, převzatých závazků a případného nekontrolního podílu v nabývaném podniku

Princip vykázání

10. Nabyvatel k datu akvizice vykáže nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případné nekon trolní podíly v nabývaném podniku odděleně od goodwillu. Vykázání nabytých identifikovatelných aktiv a převzatých závazků podléhá ustanovením odstavců 11 a 12.

P o d m í n k y p r o v y k á z á n í

11. aby mohla být nabytá aktiva a převzaté závazky vykázány v rámci metody akvizice, musejí k datu akvizice splnit definice aktiva a závazku v Koncepčním rámci pro sestavování a předkládání účetní závěrky. Například pokud nabyvatel očekává vynaložení nákladů v souvislosti s realizací svých plánů ukončit některé činnosti nabývaného podniku nebo ukončit některé zaměstnanecké poměry nebo přemístit zaměstnance, ale není k nim zavázán, nejedná se k datu akvizice o závazek. Tyto náklady tudíž nabyvatel v rámci metody akvizice nevykazuje. Místo toho se vykážou v souladu s jinými IFRS v pokombinační účetní závěrce.

12. aby bylo navíc vykázání v rámci metody akvizice možné, musejí být nabytá identifikovatelná aktiva a převzaté závazky součástí toho, co si nabyvatel a nabývaný podnik (nebo jeho bývalí vlastníci) vyměnili v rámci podnikové kombinace, a nikoliv výsledkem samostatných transakcí. Nabyvatel použije návodné postupy uvedené v odstavcích 51 až 53 k určení toho, která nabytá aktiva nebo převzaté závazky jsou součástí výměny u nabytého podniku, a která jsou případně důsledky samostatných transakcí, které mají být zachyceny v souladu s jejich povahou a dle příslušných IFRS.

13. Použití principu vykázání a podmínek pro vykázání nabyvatelem může vést k tomu, že dojde k vykázání některých aktiv a závazků, které nebyly dříve vykazovány nabývaným podnikem jako aktiva a závazky v jeho účetní závěrce. Nabyvatel například vykáže nabytá identifikovatelná nehmotná aktiva jako např. ochrannou známku, patent nebo vztahy se zákazníky, která nebyla nabývaným podnikem vykazována jako aktiva a závazky v jeho účetní závěrce, protože je sám interně vytvořil a účtoval související částky do nákladů.

14. Odstavce B38 až B40 obsahují návodné postupy vykazování operativního leasingu a nehmotných aktiv. Odstavce

22 až 28 specifikují druhy identifikovatelných aktiv a závazků obsahujících položky, ke kterým tento IFRS stanovuje omezené výjimky z principu vykázání a z podmínek pro vykázání.

K l a s i f i k a c e n e b o u r č e n í n a b y t ý c h i d e n t i f i k o v a t e l n ý c h a k t i v a p ř e v z a t ý c h z á v a z k ů v p o d n i k o v é k o m b i n a c i

15. Nabyvatel k datu akvizice klasifikuje nebo určí nabytá identifikovatelná aktiva a převzaté závazky tak, aby následně bylo možné aplikovat jiné IFRS. Nabyvatel tuto klasifikaci nebo určení provede na základě smluvních podmínek, ekonomických podmínek, jeho provozních nebo účetních pravidel a dalších rele vantních podmínek tak, jak existují k datu akvizice.

16. V určitých situacích IFRS stanovují různé způsoby účtování v závislosti na tom, jak účetní jednotka klasifikuje nebo určí určité aktivum nebo závazek. Příklady takovýchto klasifikací nebo určení, které nabyvatel musí učinit na základě relevantních podmínek existujících k datu akvizice, zahrnují mimo jiné:

a) klasifikace určitých finančních aktiv a závazků jako finančních aktiv a závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty nebo jako realizovatelná finanční aktiva nebo aktiva držená do splatnosti v souladu s IaS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování;

b) určení derivátu jako zajišťovacího nástroje v souladu s IaS 39; a

c) posouzení, zda by vložený derivát měl být oddělen od hostitelské smlouvy v souladu s IaS 39 (což je záležitost „klasifikace“ ve smyslu tohoto IFRS).

17. Tento IFRS obsahuje dvě výjimky z principu obsaženého v odstavci 15:

a) klasifikace leasingové smlouvy buď jako operativního leasingu, nebo finančního leasingu v souladu s IaS 17

Leasingy; a

b) klasifikace smlouvy jako pojistné smlouvy v souladu s IFRS 4 Pojistné smlouvy.

Nabyvatel klasifikuje tyto smlouvy na základě smluvních podmínek a dalších faktorů platících k datu uzavření smlouvy (nebo, pokud byly smluvní podmínky změněny způsobem, který změnil jejich klasifikaci, k datu takové změny, což může být i datum akvizice).

Princip ocenění

18. Nabyvatel ocení nabytá identifikovatelná aktiva a převzaté závazky v reálných hodnotách určených k datu akvizice.

19. U každé podnikové kombinace nabyvatel ocení případný nekontrolní podíl v nabývaném podniku buď jeho reálnou hodnotou, nebo poměrným podílem nekontrolního podílu na čistých identifikovatelných aktivech nabý vaného podniku.

20. Odstavce B41 až B45 obsahují návodné postupy jak vyčíslit reálnou hodnotu určitých identifikovatelných aktiv a nekontrolního podílu v nabývaném podniku. Odstavce 24 až 31 specifikují vybrané druhy identifikovatelných aktiv a závazků obsahujících položky, ke kterým tento IFRS stanovuje omezené výjimky z principu ocenění.

Výjimky z principů vykázání nebo ocenění

21. Tento IFRS stanovuje omezené výjimky z vlastních principů vykázání a ocenění. Odstavce 22 až 31 stanoví jak konkrétní položky, na které se výjimky vztahují, tak i povahu daných výjimek. Nabyvatel zaúčtuje dotčené položky v souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 22 až 31, což povede k tomu, že některé položky budou:

a) vykázány na základě podmínek dodatečných k těm, které jsou obsaženy v odstavcích 11 a 12, nebo na základě podmínek obsažených v jiných IFRS takže se výsledné vykázání bude lišit od použití principů vykázání a podmínek vykázání;

b) oceněny v jiné částce než v jejich reálné hodnotě k datu akvizice.

V ý j i m k a z p r i n c i p u v y k á z á n í

P o d m í n ě n é z á v a z k y

22. IaS 37 Xxxxxxx, podmíněné závazky a podmíněná aktiva definuje podmíněný závazek jako:

a) pravděpodobný závazek, který vzniká jako důsledek událostí v minulosti a jehož existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou podniku; nebo

b) současný závazek, který vznikl jako důsledek událostí v minulosti, avšak není vykázán, protože:

i) není pravděpodobné, že k vypořádání závazku bude nezbytný odtok prostředků představujících ekono mický prospěch; nebo

ii) výše závazku nemůže být s dostatečnou mírou spolehlivosti vyčíslena.

23. Požadavky IaS 37 se nevztahují na stanovení toho, jaké podmíněné závazky mají být vykázány k datu akvizice. Nabyvatel namísto toho k datu akvizice vykáže podmíněný závazek převzatý v podnikové kombinaci, pokud se jedná o současný závazek, který vznikl jako důsledek událostí v minulosti a jehož reálnou hodnotu lze spolehlivě stanovit. Na rozdíl od IaS 37 tedy nabyvatel k datu akvizice vykáže podmíněný závazek převzatý v podnikové kombinaci dokonce i když není pravděpodobné, že k jeho vyrovnání bude nezbytný odtok prostředků před stavujících ekonomický prospěch. Odstavec 56 obsahuje návodný postup následného účetního řešení podmíně ných závazků.

V ý j i m k y z p r i n c i p ů v y k á z á n í i z p r i n c i p ů o c e n ě n í

D a n ě z e z i s k u

24. Nabyvatel vykáže a ocení odložený daňový závazek nebo odloženou daňovou pohledávku, které vzniknou v důsledku nabytí aktiv a převzetí závazků v podnikové kombinaci, v souladu s IaS 12 Daně ze zisku.

25. Nabyvatel zaúčtuje potenciální daňové důsledky přechodných rozdílů a nevyužitých daňových ztrát nebo odpočtů nabývaného podniku, které existovaly k datu akvizice nebo vznikly v důsledku akvizice, v souladu s IaS 12.

Z a m ě s t n a n e c k é p o ž i t k y

26. Nabyvatel vykáže a ocení závazek (nebo případné aktivum), který souvisí s ujednáními o zaměstnaneckých požitcích v nabývaném podniku, v souladu s IaS 19 Zaměstnanecké požitky.

A k t i v a z o d š k o d n ě n í

27. Prodávající se v podnikové kombinaci může smluvně zavázat nahradit nabyvateli škodu, která by mu mohla vzniknout v důsledku podmíněné události nebo nejistoty souvisejících s určitým aktivem nebo závazkem nebo jejich částí. Prodávající může například nabyvateli nahradit ztrátu vyplývající ze závazku, který vznikne v důsledku určité podmíněné události, nad určitý limit; jinými slovy, prodávající garantuje, že nabyvatelův závazek nepřesáhne určitou částku. V důsledku toho nabyvatel získává aktivum z odškodnění. Nabyvatel vykáže aktivum z odškodnění oceněné na stejné bázi jako odškodňovanou položku a ve stejném okamžiku, ke kterému vykáže odškodňovanou položku, s výhradou nutné opravné položky na nedobytné částky. Pokud tedy odškodnění souvisí s aktivem nebo závazkem, které jsou vykázány k datu akvizice a oceněny reálnou hodnotou k tomuto datu, nabyvatel k datu akvizice vykáže aktivum z odškodnění v jeho reálné hodnotě stanovené k datu akvizice. Je-li aktivum z odškodnění oceněno v reálné hodnotě, jsou dopady nejistoty ohledně budoucích peněžních toků způsobené možnou nedobytností již zohledněny v ocenění reálnou hodnotou a tudíž se samostatná opravná položka nevykazuje (odstavec B41 obsahuje příslušné návodné postupy).

28. V některých případech může odškodnění souviset s aktivem nebo závazkem, který je výjimkou z principů vykázání nebo ocenění. Odškodnění se například může vztahovat k podmíněnému závazku, který není k datu akvizice vykázán, protože k tomuto datu není možné spolehlivě stanovit jeho reálnou hodnotu. V jiném případě se odškodnění může vztahovat k aktivu nebo závazku vyplývajícímu ze zaměstnaneckého požitku, který je oceněn na jiné bázi, než je reálná hodnota k datu akvizice. V těchto případech bude aktivum z odškodnění vykázáno a oceněno na základě předpokladů konzistentních s těmi, které byly použity k ocenění odškodňované položky, s výhradou odhadu dobytnosti aktiva z odškodnění provedeného vedením a případných smluvních omezení náhrady škody. Odstavec 57 obsahuje návodný postup následného účetního řešení aktiva z odškodnění.

V ý j i m k y z p r i n c i p u o c e n ě n í

Z n o v u n a b y t á p r á v a

29. Nabyvatel ocení hodnotu znovunabytých práv vykázaných jako nehmotné aktivum na základě zbývající smluvní doby vyplývající z příslušné smlouvy bez ohledu na to, zda by tržní subjekty při určení reálné hodnoty zvažovaly potenciální prodloužení smlouvy. Odstavce B35 a B36 obsahují příslušné návodné postupy.

P ř í s l i b y x x x x x x á z a n ý c h n a a k c i e

30. Nabyvatel ocení závazek nebo kapitálový nástroj související s nahrazením příslibů úhrad vázaných na akcie v nabývaném podniku přísliby úhrad vázaných na akcie nabyvatele v souladu s metodou stanovenou v IFRS 2 Úhrady vázané na akcie. (Tento IFRS nazývá výsledek této metody jako „tržně oceněný“ příslib.)

A k t i v a d r ž e n á k p r o d e j i

31. Nabyvatel k datu akvizice ocení nabyté dlouhodobé aktivum (nebo vyřazovanou skupinu), které je v souladu s IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti klasifikováno jako držené k prodeji, reálnou hodnotou sníženou o náklady na prodej v souladu s odstavci 15 až 18 IFRS 5.

Vykázání a ocenění goodwillu nebo přínosu z výhodné koupě

32. Nabyvatel k datu akvizice vykáže goodwill oceněný jako přebytek a) nad b), kde:

a) je souhrn:

i) převedené protihodnoty oceněné v souladu s tímto IFRS, který obvykle vyžaduje ocenění reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice (viz odstavec 37);

ii) případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku oceněných v souladu s tímto IFRS; a

iii) v případě postupné podnikové kombinace (viz odstavce 41 a 42) doposud nabyvatelem držené podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku oceněné reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice;

b) nabytá identifikovatelná aktiva snížená o převzaté závazky oceněné k datu akvizice v souladu s tímto IFRS.

33. V podnikové kombinaci, ve které si nabyvatel a nabývaný podnik (či jeho bývalí vlastníci) vyměňují pouze podíly na vlastním kapitálu, může být reálná hodnota podílů na vlastním kapitálu nabývaného podniku k datu akvizice spolehlivěji ocenitelná než reálná hodnota podílů na vlastním kapitálu nabyvatele k datu akvizice. V takovém případě nabyvatel určí goodwill pomocí reálné hodnoty podílů na vlastním kapitálu nabývaného podniku k datu akvizice namísto reálné hodnoty předaných podílů na vlastním kapitálu k datu akvizice. Pro určení částky goodwillu v podnikové kombinaci, ve které nedošlo k předání žádné protihodnoty, nabyvatel použije reálnou hodnotu svého podílu na nabývaném podniku k datu akvizice určenou za použití oceňovací metody namísto reálné hodnoty předané protihodnoty k datu akvizice (odstavec 32a)i)). Odstavce B46 až B49 obsahují příslušné návodné postupy.

Výhodné koupě

34. Nabyvatel může příležitostně realizovat výhodnou koupi, což je taková podniková kombinace, ve které částka definovaná v odstavci 32b) převyšuje souhrn částek definovaných v odstavci 32a). Pokud tento přebytek zůstane i poté, co jsou splněny požadavky odstavce 36, nabyvatel vykáže vyplývající přínos k datu akvizice v hospodářském výsledku. Přínos se přiřadí nabyvateli.

35. Výhodná koupě může například nastat v podnikové kombinaci, ve které je prodávající donucen podnik prodat. Přínos z výhodné koupě (či změna jeho výše) může být ovšem vykázán i v důsledku použití výjimek z principů vykázání nebo ocenění u určitých položek, o kterých se pojednává v odstavcích 22 až 31.

36. Dříve, než je vykázán přínos z výhodné koupě, nabyvatel znovu posoudí, zda správně identifikoval veškerá nabytá aktiva a veškeré převzaté závazky, a vykáže případná dodatečná aktiva nebo závazky, které při tomto posouzení identifikuje. Poté nabyvatel znovu posoudí postupy použité při oceňování částek, jejichž vykázání je tímto IFRS vyžadováno k datu akvizice, u všech následujících položek:

a) identifikovatelná nabytá aktiva a identifikovatelné převzaté závazky;

b) případný nekontrolní podíl na nabývaném podniku;

c) v případě postupné podnikové kombinace podíl na vlastním kapitálu nabývaného podniku držený dříve nabyvatelem; a

d) předaná protihodnota.

Cílem tohoto opětovného posouzení je ujištění se, že ocenění vhodně odráží zvážení všech informací dostupných k datu akvizice.

Předaná protihodnota

37. Protihodnota předaná v podnikové kombinaci je oceněna reálnou hodnotou vypočítanou jako součet reálných hodnot aktiv předaných nabyvatelem a stanovených k datu akvizice, částek závazků vzniklých nabyvateli vůči bývalým vlastníkům nabývaného podniku a podílů na vlastním kapitálu vydaných nabyvatelem. (Případné přísliby úhrad vázaných na akcie nabyvatele směněné za přísliby nárokované zaměstnanci nabývaného podniku, které jsou zahrnuty do protihodnoty předané v podnikové kombinaci, se však namísto reálnou hodnotou ocení dle odstavce 30.) Příklady potenciálních forem protihodnot jsou např. peníze, jiná aktiva, podnik nebo dceřiný podnik naby vatele, podmíněná protihodnota, běžné či preferenční kapitálové nástroje, opce, warranty a členské podíly ve vzájemných účetních jednotkách.

38. Předaná protihodnota může zahrnovat aktiva nebo závazky nabyvatele, jejichž účetní hodnota se liší od jejich reálných hodnot stanovených k datu akvizice (například nepeněžní aktiva nebo podnik nabyvatele). V takových případech nabyvatel přecení předávaná aktiva nebo závazky na reálné hodnoty stanovené k datu akvizice a vykáže související případný přínos nebo újmu v hospodářském výsledku. Někdy však předaná aktiva nebo závazky zůstanou po podnikové kombinaci v kombinované účetní jednotce (například když aktiva nebo závazky byly předány nabývanému podniku namísto jeho bývalým vlastníkům) a nabyvatel si tak kontrolu nad nimi ponechá. V takové situaci nabyvatel ocení tato aktiva a závazky v jejich účetní hodnotě stanovené bezprostředně před datem akvizice a v hospodářském výsledku nevykáže žádný přínos nebo újmu související s aktivy a závazky, které ovládá jak před podnikovou kombinací, tak i po podnikové kombinaci.

P o d m í n ě n á p r o t i h o d n o t a

39. Protihodnota předaná nabyvatelem výměnou za nabývaný podnik zahrnuje jakákoliv aktiva a závazky, které vyplývají z dohody o podmíněné protihodnotě (viz odstavec 37). Nabyvatel vykáže reálnou hodnotu podmíněné protihodnoty stanovenou k datu akvizice jako součást protihodnoty předané za nabývaný podnik.

40. Nabyvatel klasifikuje povinnost uhradit podmíněnou protihodnotu jako závazek nebo jako vlastní kapitál na základě definice kapitálového nástroje a finančního závazku v odstavci 11 v IaS 32 Finanční nástroje: Vykazování, nebo v jiných relevantních IFRS. Jsou-li splněny příslušné podmínky, nabyvatel klasifikuje právo na vrácení dříve předané protihodnoty jako aktivum. Odstavec 58 obsahuje návodné postupy k následnému účtování podmíněné protihodnoty.

Dodatečné návodné postupy k uplatnění metody akvizice u zvláštních typů podnikové kombinace

Postupná podniková kombinace

41. Někdy nabyvatel získá kontrolu nad nabývaným podnikem, ve kterém držel podíly na vlastním kapitálu, bezpro středně před datem akvizice. Například 31. prosince 20X1 účetní jednotka a drží 35 % nekontrolní podíl na vlastním kapitálu účetní jednotky B. K tomuto datu účetní jednotka a nakoupí další 40 % podíl na účetní jednotce B, čímž nad účetní jednotkou B získá kontrolu. Tento standard nazývá takovou transakci postupnou podnikovou kombinací, která je někdy také označována jako akvizice po krocích.

42. V postupné podnikové kombinaci nabyvatel přecení dosavadně držené podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku na reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice a z toho vyplývající případný přínos nebo újmu vykáže v hospodářském výsledku. V předchozích účetních obdobích mohl nabyvatel vykazovat změny hodnoty těchto podílů na vlastním kapitálu v ostatním úplném výsledku (například z toho důvodu, že investice byla klasifikována jako realizovatelná). V takovém případě částky dříve vykázané v ostatním úplném výsledku se vykážou stejným způsobem, který by byl vyžadován, pokud by nabyvatel tyto dosavadně podíly na vlastním kapitálu přímo zcizil.

Podniková kombinace realizovaná bez předání protihodnoty

43. Nabyvatel někdy získá kontrolu nad nabývaným podnikem, aniž by došlo k předání protihodnoty. Na tyto kombinace se použije metoda koupě. Tyto situace nastávají například za těchto okolností:

a) Nabývaný podnik skoupí dostatečné množství vlastních akcií, takže současný investor (nabyvatel) získá kontrolu.

b) Skončí právo veta minoritních podílů, které doposud zabraňovalo nabyvateli v kontrole nabývaného podniku, ve kterém držel většinu hlasovacích práv.

c) Nabyvatel a nabývaný podnik se dohodnou na kombinaci jejich podniků pouze na základě smlouvy. Nabyvatel nepředává žádnou protihodnotu výměnou za získání kontroly v nabývaném podniku a nedrží žádné podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku, a to jak nyní datu akvizice, tak i dříve. Příkladem podnikové kombi nace realizované pouze na základě smlouvy je spojení dvou podniků na základě smlouvy o svázanosti nebo vytvoření subjektu s dvojitou kotací.

44. V podnikové kombinaci, která byla realizována výhradně na základě smlouvy, přiřadí nabyvatel příslušnou částku čistých aktiv nabývaného podniku vykázanou v souladu s tímto IFRS vlastníkům nabývaného podniku. Jinými slovy, podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku, které nedrží nabyvatel, jsou nekontrolními podíly, které se vykážou v pokombinační účetní závěrce nabyvatele dokonce i kdyby výsledkem bylo, že nekontrolním podílům budou přiřazeny všechny podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku.

Dokončovací období

45. Pokud prvotní zaúčtování podnikové kombinace není vyřešeno do konce účetního období, ve kterém podniková kombinace nastala, nabyvatel ve své účetní závěrce vykáže nedořešené položky v prozatímním ocenění. V průběhu dokončovacího období nabyvatel retrospektivně upraví prozatímní ocenění vykázaná k datu akvizice tak, aby odrážela nové informace získané o skutečnostech a okolnostech, které existovaly k datu akvizice, a které, byly-li by známy, by měly vliv na ocenění částek stanovených k tomuto datu. V průběhu dokončovacího období nabyvatel také vykáže dodatečná aktiva nebo závazky, pokud získá nové informace o skutečnostech a okolnostech, které, byly-li by známy, by vedly k vykázání těchto aktiv a závazků k tomuto datu. Dokončovací období končí okamžikem, kdy nabyvatel získá informace o skutečnostech a okolnostech, které existovaly k datu akvizice a které postrádal, nebo zjistí, že další informace už není možné získat. Dokončovací období však nesmí pře- sáhnout jeden rok od data akvizice.

46. Dokončovací období je období po datu akvizice, během kterého nabyvatel smí upravit prozatímní ocenění vykázané v rámci podnikové kombinace. Dokončovací období poskytuje nabyvateli přiměřené množství času potřebného pro získání informací, které jsou potřeba k identifikaci a ocenění následujících položek, a to k datu akvizice a v souladu s požadavky tohoto IFRS:

a) nabytá identifikovatelná aktiva, převzaté závazky a případný nekontrolní podíl v nabývaném podniku;

b) protihodnota předaná za nabývaný podnik (nebo jiná částka použitá při výpočtu goodwillu);

c) v případě postupné podnikové kombinace podíly na vlastním kapitálu nabývaného podniku dosavadně držené nabyvatelem; a

d) z toho vyplývající goodwill nebo přínos z výhodné koupě.

47. Při rozhodování, zda informace získané po datu akvizice vedou k úpravám prozatímně vykázaného ocenění nebo spíše vyplývají z událostí, které nastaly po datu akvizice, nabyvatel zváží veškeré relevantní faktory. Relevantními faktory jsou např. datum zjištění dodatečných informací a skutečnost, zda je nabyvatel schopen identifikovat důvod změny v prozatímním ocenění. Informace získaná krátce po datu akvizice spíše odráží okolnosti, které existovaly k datu akvizice, než informace získaná o několik měsíců později. Například prodej aktiva třetí straně krátce po datu akvizice za částku, která se výrazně liší od jeho prozatímní reálné hodnoty stanovené k tomuto datu, svědčí pravděpodobně o chybě v prozatímním ocenění za předpokladu, že nedošlo k události, která by v mezidobí změnila reálnou hodnotu daného aktiva.

48. Nabyvatel vykáže zvýšení (snížení) prozatímního ocenění identifikovatelného aktiva (závazku) proti snížení (zvýšení) goodwillu. Nové informace získané během dokončovacího období mohou nicméně způsobit úpravu ocenění více než jedné položky aktiv nebo závazků. Například nabyvatel mohl převzít závazek uhradit škody, které byly způsobeny nehodou v jednom z provozů nabývaného podniku, které jsou však částečně či v plné výši kryty odpovědnostním pojištěním nabývaného podniku. Pokud nabyvatel v dokončovacím období získá novou informaci o výši reálné hodnoty tohoto závazku k datu akvizice, úprava goodwillu vyplývající ze změny proza tímního ocenění závazku bude kompenzována (zcela nebo částečně) související úpravou goodwillu vyplývající ze změny prozatímního ocenění nároku vůči pojišťovně.

49. V průběhu dokončovacího období nabyvatel vykáže úpravy prozatímního ocenění takovým způsobem, jako kdyby zaúčtování podnikové kombinace bylo dokončeno k datu akvizice. Nabyvatel tudíž v důsledku dokončení prvotního zaúčtování upraví podle potřeby srovnávací informace vykazované v účetní závěrce za předchozí účetní období včetně změn v odpisech či jiných dopadů na hospodářský výsledek.

50. Poté, co dokončovací období skončí, nabyvatel upravuje vykázání podnikové kombinace pouze za účelem opravy chyby v souladu s IaS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby.

Určení toho, co je součástí podnikové kombinace

51. Mezi nabyvatelem a nabývaným podnikem mohou existovat historické vztahy a dohody, které vznikly předtím, než začala vyjednávání o podnikové kombinaci, nebo tyto dohody mohou vzniknout v průběhu vyjednávání odděleně od podnikové kombinace. V obou situacích nabyvatel identifikuje případné částky, které netvoří součást toho, co si nabyvatel a nabývaný podnik (či jeho bývalí vlastníci) vymění v podnikové kombinaci, tj. částky, které nejsou součástí úhrady za nabývaný podnik. Nabyvatel vykáže v rámci metody koupě pouze protihodnotu předanou za nabývaný podnik a nabytá aktiva a převzaté závazky výměnou za nabývaný podnik. Samostatné transakce se zaúčtují v souladu s relevantními IFRS.

52. Je pravděpodobné, že transakce uzavřená před kombinací nabyvatelem nebo na jeho účet nebo transakce primárně přinášející prospěch nabyvateli nebo kombinované účetní jednotce namísto nabývanému podniku (či jeho bývalým vlastníkům) je samostatnou transakcí. Následující jsou příklady samostatných transakcí, které nejsou zahrnuty v rámci použití metody koupě:

a) transakce, která v podstatě vypořádává historické vztahy mezi nabyvatelem a nabývaným podnikem;

b) transakce, která odměňuje zaměstnance nebo bývalé vlastníky nabývaného podniku za budoucí služby; a

c) transakce, která je náhradou určenou nabývanému podniku nebo jeho bývalým vlastníkům za uhrazení nabyvatelových nákladů spojených s akvizicí.

Odstavce B50 až B62 obsahují příslušné návodné postupy.

Náklady spojené s akvizicí

53. Náklady spojené s akvizicí jsou náklady, které nabyvatel vynakládá s cílem uskutečnit podnikovou kombinaci. Tyto náklady zahrnují odměny zprostředkovatelům, odměny za poradenství, právní služby, účetní služby, znalecká ocenění a odměny za další expertní a odborné služby, obecné administrativní náklady včetně nákladů na provoz interního akvizičního oddělení a náklady na registraci a emisi kapitálových nástrojů a dluhových cenných papírů. Nabyvatel zaúčtuje náklady spojené s akvizicí jako náklady v období, ve kterém tyto náklady byly vynaloženy a služby byly obdrženy, s jednou výjimkou. Náklady na emisi kapitálových nástrojů nebo dluhových cenných papírů se zaúčtují v souladu s IaS 32 a IaS 39.

NÁSLEDNÉ OCEŇOVÁNÍ a ÚČTOVÁNÍ

54. Nabyvatel obecně oceňuje a účtuje o nabytých aktivech, převzatých a vzniklých závazcích a kapitálových nástrojích vydaných při podnikové kombinaci podle jejich podstaty v souladu s ostatními relevantními IFRS platnými pro tyto položky v závislosti na jejich podstatě. Tento IFRS nicméně obsahuje návodné postupy pro následné oceňování a účtování následujících nabytých aktiv, převzatých a vzniklých závazků a kapitálových nástrojů vydaných při podnikové kombinaci:

a) znovunabytých práv;

b) podmíněných závazků vykázaných k datu akvizice;

c) aktiv z odškodnění; a

d) podmíněné protihodnoty.

Odstavec B63 obsahuje příslušné návodné postupy. Znovunabytá práva

55. Znovunabyté právo vykázané jako nehmotné aktivum se odepisuje po zbývající smluvní dobu dohodnutou ve smlouvě, kterou tato práva byla poskytnuta. Nabyvatel, který následně znovunabytá práva prodá třetí straně, zahrne účetní hodnotu nehmotného aktiva do výpočtu přínosu nebo ztráty z prodeje.

Podmíněné závazky

56. Po prvotním vykázání a dokud závazek není vypořádán, zrušen nebo nevyprší, nabyvatel ocení podmíněný závazek vykázaný v podnikové kombinaci vyšší z těchto dvou částek:

a) částkou, která by byla vykázána v souladu s IaS 37; a

b) prvotně vykázanou částkou sníženou, pokud je to relevantní, o kumulativní odpisy vykázané v souladu s IaS 18 Výnosy.

Tento požadavek se nevztahuje na smlouvy účtované podle IaS 39.

Aktiva z odškodnění

57. Ke konci každého následného účetního období nabyvatel ocení aktivum z odškodnění, které bylo vykázáno k datu akvizice, na stejné bázi jako odškodňovaný závazek nebo aktivum s výhradou případných smluvních omezení jeho částky a v případě aktiva z odškodnění, které následně není oceňováno v reálné hodnotě, také s výhradou odhadu jeho dobytnosti provedeného vedením. Nabyvatel odúčtuje aktivum z odškodnění pouze v případě, je-li inkasováno, prodáno nebo k němu nabyvatel jiným způsobem pozbude právo.

Podmíněná protihodnota

58. Některé změny v reálné hodnotě podmíněné protihodnoty, které nabyvatel vykáže po datu akvizice, mohou být způsobeny dodatečnými informacemi o skutečnostech a okolnostech, které existovaly k datu akvizice a které nabyvatel získal po tomto datu. Takové změny jsou změnami v rámci dokončovacího období a řeší se v souladu s odstavci 45 až 49. avšak změny, které vyplývají z událostí po datu akvizice jako např. dosažení stanoveného zisku, tržní ceny akcií nebo mezníku ve výzkumu a vývoji, nejsou změnami v rámci dokončovacího období. Nabyvatel zaúčtuje změny reálné hodnoty podmíněné protihodnoty, které nejsou změnami v rámci dokončova cího období, následujícím způsobem:

a) Podmíněná protihodnota klasifikovaná jako vlastní kapitál se nepřeceňuje a její následné vypořádání se zaúčtuje do vlastního kapitálu;

b) Podmíněná protihodnota klasifikovaná jako aktivum nebo závazek, která

i) je finančním nástrojem a je předmětem IaS 39, se ocení reálnou hodnotou a z toho vyplývající přínos nebo ztráta se vykáže buď v hospodářském výsledku, nebo v ostatním úplném výsledku v souladu s daným standardem;

ii) není předmětem IaS 39, se zaúčtuje v souladu s IaS 37 nebo jinými vhodnými IFRS. ZVEŘEJŇOVÁNÍ

59. Nabyvatel zveřejní informace, které uživatelům účetní závěrky umožní posoudit podstatu a finanční důsledky podnikové kombinace, která nastala buď:

a) v průběhu běžného účetního období; nebo

b) po konci účetního období, ale předtím, než došlo ke schválení účetní závěrky ke zveřejnění.

60. Nabyvatel splní požadavek odstavce 59 tak, že zveřejní informace specifikované v odstavcích B64 až B66.

61. Nabyvatel zveřejní informace, které uživatelům účetní závěrky umožní posoudit finanční důsledky úprav vykázaných v běžném účetním období, které souvisí s podnikovými kombinacemi, které nastaly v tomto účetním období nebo v předchozích účetních obdobích.

62. Nabyvatel splní požadavek odstavce 61 tak, že zveřejní informace specifikované v odstavci B67.

63. Pokud splnění konkrétních požadavků na zveřejnění stanovených tímto a jinými standardy IFRS nestačí k naplnění cílů stanovených v odstavcích 59 a 61, nabyvatel zveřejní dodatečné informace, které jsou k naplnění těchto cílů potřebné.

DaTUM ÚČINNOSTI a PŘECHODNÁ USTaNOVENÍ

Datum účinnosti

64. Tento standard se použije prospektivně na podnikové kombinace, jejichž datum akvizice je na začátku nebo po začátku prvního účetního období počínajícího 1. července 2009 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Tento IFRS nicméně smí být použit nejdříve od počátku ročního účetního období, které začalo 30. června 2007 nebo později. Pokud účetní jednotka použije tento standard před 1. červencem 2009, tento fakt zveřejní a současně použije IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008).

Přechodná ustanovení

65. aktiva a závazky z podnikových kombinací, jejichž datum akvizice předchází datum účinnosti tohoto IFRS, se v důsledku přijetí tohoto IFRS neupravují.

66. Účetní jednotky jako např. vzájemné účetní jednotky, které doposud IFRS 3 nepoužívaly a realizovaly jednu či více podnikových kombinací, které se účtovaly metodou koupě, použijí přechodná ustanovení uvedená v odstavcích B68 až B69.

Daně ze zisku

67. Na podnikové kombinace, jejichž datum akvizice předchází datu účinnosti tohoto IFRS, nabyvatel použije usta novení odstavce 68 IaS 12 ve znění upraveném tímto IFRS, a to prospektivně. Jinými slovy, nabyvatel nezmění zaúčtování dřívějších podnikových kombinací kvůli dříve vykázaným změnám ve vykázané odložené daňové pohledávce. Od data účinnosti tohoto standardu nicméně nabyvatel vykáže změny ve vykázané odložené daňové

pohledávce s dopadem do hospodářského výsledku (nebo, pokud tak IaS výsledek).

ZRUŠENÍ IFRS 3 (2004)

68. Tento IFRS ruší IFRS 3 Podnikové kombinace (vydaný v roce 2004).

12 stanoví, mimo hospodářský

Příloha A

Definice pojmů

Tato příloha je nedílnou součástí tohoto standardu.

nabývaný podnik Podnik nebo podniky, nad nimiž nabyvatel získá kontrolu v podnikové kombinaci. nabyvatel Účetní jednotka, která získá kontrolu nad nabývaným podnikem.

datum akvizice Datum, ke kterému nabyvatel získává kontrolu nad nabývaným podnikem.

podnik Integrovaný soubor aktivit a aktiv, který je možné vést a řídit za účelem dosažení návratnosti ve formě dividend, podílů na zisku, nižších nákladů nebo jiných ekonomic kých užitků plynoucích přímo investorům nebo jiným vlastníkům, členům nebo účast níkům.

podniková kombinace Transakce nebo jiná událost, ve které nabyvatel získává kontrolu nad jedním či několika podniky. Transakce, které se někdy nazývají jako „pravé fúze“ nebo „fúze rovných“, se také považují za podnikové kombinace ve smyslu tohoto IFRS.

podmíněná protihodnota Obvykle povinnost nabyvatele převést dodatečná aktiva nebo podíly na vlastním kapitálu na bývalé vlastníky nabývaného podniku za předání kontroly nad nabý vaným podnikem za podmínky, že nastanou určité budoucí události nebo dojde ke splnění určitých stanovených podmínek. Podmíněná protihodnota také může pro naby vatele znamenat právo získat zpět původně předanou protihodnotu, dojde-li ke splnění určitých stanovených podmínek.

ovládání (kontrola) Pravomoc ovládat finanční a provozní aktivity účetní jednotky za účelem získání užitků z jejích aktivit.

podíly na vlastním kapitálu Pro účely tohoto standardu podíly na vlastním kapitálu znamenají vlastnické podíly v účetních jednotkách vlastněných investory a vlastnické, členské nebo účastnické podíly ve vzájemných účetních jednotkách.

reálná hodnota Částka, za kterou lze směnit aktivum nebo vypořádat závazek mezi informovanými, svobodně jednajícími a nespřízněnými stranami v transakci za tržních podmínek.

goodwill

identifikovatelný

aktivum představující budoucí ekonomické užitky vyplývající z ostatních aktiv nabytých v podnikové kombinaci, které není možno individuálně identifikovat a odděleně vykázat.

aktivum je identifikovatelné, jestliže:

a) je buď oddělitelné, tj. pokud je možno jej oddělit od účetní jednotky a prodat, převést, poskytnout v rámci licence, pronajmout nebo směnit buď jednotlivě, nebo společně se související smlouvou, identifikovatelným aktivem nebo závazkem bez ohledu na to, zda to má účetní jednotka v úmyslu; nebo

b) vzniká ze smluvních nebo jiných zákonných práv bez ohledu na to, zda tato práva jsou převoditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv a povinností.

nehmotné aktivum Identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty.

vzájemná účetní jednotka Jiná jednotka než je jednotka vlastněná investorem, která poskytuje podíly na zisku, nižší náklady nebo jiné ekonomické užitky přímo svým vlastníkům, členům nebo účast níkům. Vzájemnými účetními jednotkami jsou například vzájemná pojišťovna, záložna nebo družstvo.

nekontrolní podíly Vlastní kapitál dceřiného podniku, který nelze přímo ani nepřímo přiřadit mateřskému podniku.

vlastníci Pro účely tohoto standardu termín vlastníci zahrnuje držitele podílů na vlastním kapi tálu v účetních jednotkách vlastněných investory a vlastníky, členy nebo účastníky vzájemných účetních jednotek.

Příloha B

Aplikační příručka

Tato příloha je nedílnou součástí tohoto IFRS.

PODNIKOVÉ KOMBINaCE ÚČETNÍCH JEDNOTEK POD SPOLEČNOU KONTROLOU (POUŽITÍ ODSTaVCE 2(C))

B1 Tento IFRS se nepoužije na podnikové kombinace účetních jednotek nebo podniků pod společnou kontrolou. Podniková kombinace mezi účetními jednotkami nebo podniky pod společnou kontrolou je takovou podnikovou kombinací, ve které jsou všechny kombinující účetní jednotky nebo podniky v konečném důsledku kontrolovány stejnou stranou nebo stranami jak před podnikovou kombinací, tak i po podnikové kombinaci a tato kontrola není dočasná.

B2 Skupina jednotlivců se považuje za skupinu kontrolující jinou účetní jednotku, pokud v důsledku smluvních ujednání disponuje společnou pravomocí řídit finanční a provozní politiku jiné účetní jednotky tak, aby z jejích činností získávala užitek. Z těchto důvodů podniková kombinace nespadá do předmětu tohoto standardu, jestliže stejná skupina jednotlivců disponuje na základě smluvních vztahů v konečném důsledku společnou mocí potřebnou k řízení finanční a provozní politiky všech kombinujících účetních jednotek tak, aby z jejich činností získávala užitky, a tato konečná společná moc není dočasná.

B3 Účetní jednotku může kontrolovat jednotlivec nebo skupina jednotlivců, kteří jednají společně na základě smluv ních ujednání, přičemž tento jednotlivec nebo skupina jednotlivců nemusí podléhat požadavkům účetního výka znictví podle IFRS. Proto k tomu, aby se podniková kombinace považovala za kombinaci účetních jednotek pod společnou kontrolou, není nutné, aby kombinující účetní jednotky byly zahrnuty jako součásti stejné konsolido vané účetní závěrky.

B4 Rozsah nekontrolních podílů v každé z kombinujících účetních jednotek před podnikovou kombinací a po podnikové kombinaci není relevantní pro stanovení toho, zda se kombinace účastní účetní jednotky pod společnou kontrolou. Podobně skutečnost, že jedna z kombinujících účetních jednotek je dceřinou společností, která byla vyloučena z konsolidovaných účetních závěrek, není relevantní pro stanovení toho, zda se kombinace účastní účetní jednotky pod společnou kontrolou.

IDENTIFIKaCE PODNIKOVÉ KOMBINaCE (POUŽITÍ ODSTaVCE 3)

B5 Tento standard definuje podnikovou kombinaci jako transakci nebo jinou událost, ve které nabyvatel získává kontrolu nad jedním či několika podniky. Nabyvatel může získat kontrolu nad nabývaným podnikem řadou způsobů, například:

a) převodem peněz, peněžních ekvivalentů nebo jiných aktiv (včetně čistých aktiv, která představují podnik);

b) vznikem závazků;

c) vydáním podílů na vlastním kapitálu;

d) poskytnutím více typů protihodnot; nebo

e) bez poskytnutí protihodnoty včetně uzavření pouhé smlouvy (viz odstavec 43).

B6 Podniková kombinace může mít různé formy, které vycházejí z právních, daňových nebo jiných důvodů. Ty mohou spočívat mimo jiné například v tom, že:

a) jeden či více podniků se stanou dceřinými podniky nabyvatele nebo čistá aktiva jednoho či více podniků právně fúzují do nabyvatele;

b) jedna kombinující účetní jednotka převede svá čistá aktiva nebo její vlastníci převedou své podíly na vlastním kapitálu na jinou kombinující účetní jednotku nebo její vlastníky;

c) všechny kombinující účetní jednotky převedou svá čistá aktiva nebo vlastníci těchto jednotek převedou své podíly na vlastním kapitálu na nově založenou účetní jednotku (což je někdy označováno jako „roll-up“ nebo

„put-together“ transakce); nebo

d) skupina bývalých vlastníků jedné z kombinujících účetních jednotek získá kontrolu nad kombinovanou účetní jednotkou.

DEFINICE PODNIKU (POUŽITÍ ODSTaVCE 3)

B7 Podnik se skládá ze vstupů a procesů použitých na tyto vstupy, které mají schopnost vytvořit výstupy. ačkoli podniky běžně mají výstupy, za účelem označení integrované skupiny aktivit a aktiv jako podniku se výstupy nevyžadují. Tři zmíněné prvky tvořící podnik jsou definovány takto:

a) Vstup: Jakýkoli ekonomický zdroj, který vytváří výstupy či má tuto schopnost pokud je na něj použit jeden nebo více procesů. Příkladem jsou dlouhodobá aktiva (včetně nehmotných aktiv nebo práv používat dlouho dobá aktiva), duševní vlastnictví, schopnost zajistit si přístup k nezbytným materiálům nebo právům a zaměstnanci.

b) Proces: Jakýkoli systém, standard, protokol, konvence nebo pravidlo, které, jsou-li použity na vstup nebo vstupy, vytváří nebo mají schopnost vytvořit výstup. Příkladem jsou procesy strategického řízení, provozní procesy a procesy řízení zdrojů. Tyto procesy jsou obvykle zdokumentovány, ale organizovaná pracovní síla s nezbytnými znalostmi a zkušenostmi postupující podle pravidel a konvencí může realizovat nezbytné procesy, které je možné použít na vstupy za účelem vytvoření výstupů. (Vedení účetnictví, fakturace, mzdová agenda a další administrativní systémy obvykle nejsou procesy používané k vytváření výstupů.)

c) Výstup: Výsledek vstupů a procesů použitých na tyto vstupy, které poskytují nebo mají schopnost poskytnout návratnost v podobě podílů na zisku, nižších nákladů nebo jiných ekonomických užitků plynoucích přímo investorům nebo jiným vlastníkům, členům nebo účastníkům.

B8 aby integrovaný soubor aktivit a aktiv mohl být veden a řízen pro definované účely, jsou nezbytně nutné dva prvky – vstupy a procesy, které jsou použity na tyto vstupy, a dohromady jsou nebo budou použity k vytvoření výstupů. Podnik nicméně nemusí zahrnovat veškeré vstupy nebo procesy, které prodávající používal při provo zování tohoto podniku, pokud tržní subjekty jsou schopny nabýt podnik a pokračovat v produkci výstupů například díky tomu, že integrují podnik se svými zdroji a procesy.

B9 Podstata jednotlivých prvků tvořících podnik se liší podle odvětví a podle struktury provozu (aktivit) účetní jednotky včetně úrovně rozvinutosti účetní jednotky. Zavedené podniky často mají mnoho různých typů vstupů, procesů a výstupů, zatímco nové podniky často mají málo vstupů a procesů a někdy pouze jediný výstup (produkt). Téměř všechny podniky také mají závazky, ale není to pro podnik nezbytně nutné.

B10 Integrovaný soubor aktivit a aktiv ve stadiu rozvoje nemusí mít žádný výstup. Pokud ho nemá, nabyvatel zváží další podmínky, aby určil, zda je soubor podnikem. Tyto podmínky zahrnují mimo jiné to, zda soubor:

a) již započal se svými plánovanými hlavními aktivitami;

b) má zaměstnance, duševní vlastnictví a další vstupy a procesy, které mohou být aplikovány na tyto vstupy;

c) uskutečňuje plán za účelem produkce výstupů; a

d) bude schopen získat přístup k zákazníkům, kteří nakoupí výstupy.

Ne všechny výše uvedené podmínky musí být splněny, aby konkrétní soubor aktivit a aktiv ve stádiu rozvoje mohl být označen za podnik.

B11 Určení toho, zda určitý soubor aktivit a aktiv je podnikem, je založeno na tom, zda integrovaný soubor je možné vést a řídit jako podnik tržním subjektem. Určení toho, zda konkrétní soubor je podnikem, tedy vůbec nezávisí na tom, zda tento soubor prodávající provozoval jako podnik nebo zda ho nabyvatel plánuje provozovat jako podnik.

B12 Při absenci důkazu o opaku se určitý soubor aktivit a aktiv považuje za podnik, pokud je v něm obsažen goodwill.

Podnik nicméně goodwill obsahovat nemusí.

URČENÍ NaBYVaTELE (POUŽITÍ ODSTaVCŮ 6 a 7)

B13 Postupy obsažené v IaS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka se použijí k určení nabyvatele tj. účetní jednotky, která získává kontrolu nad nabývaným podnikem. Pokud nastane taková podniková kombinace, že nabyvatele nebude možné jasně určit podle návodných postupů obsažených v IaS 27, vezmou se při tomto určování v úvahu faktory uvedené v odstavcích B14 až B18.

B14 V podnikové kombinaci, která je realizována primárně na základě převodu peněz nebo jiných aktiv nebo vzniku závazků, je obvykle nabyvatelem účetní jednotka, která převádí peníze nebo jiná aktiva nebo které vznikají závazky.

B15 V podnikové kombinaci realizované na základě výměny podílů na vlastním kapitálu je nabyvatelem ta účetní jednotka, která vydává podíly na vlastním kapitálu. Nicméně v případě některých podnikových kombinací obvykle označovaných jako „obrácené akvizice“ je vydávající účetní jednotkou nabývaný podnik. Odstavce B19 až B27 obsahují postupy k účtování obrácených akvizic. Při určení nabyvatele v podnikové kombinaci realizované na základě výměny podílů na vlastním kapitálu je nutné zvážit veškeré relevantní fakty a okolnosti včetně:

a) poměru hlasovacích práv v kombinované účetní jednotce po podnikové kombinaci – Nabyvatelem je obvykle ta kombinující účetní jednotka, jejíž vlastníci si jako skupina zachovají nebo získají největší část hlasovacích práv v kombinované účetní jednotce. Při určení toho, která skupina vlastníků si zachovala nebo získala největší část hlasovacích práv, vezme účetní jednotka v úvahu existenci jakýchkoliv neobvyklých nebo zvláštních hlasovacích dohod a opcí, warrantů nebo konvertibilních cenných papírů.

b) existence velkého menšinového podílu na hlasovacích právech v kombinované jednotce, pokud žádný jiný vlastník ani organizovaná skupina nemají výrazný podíl na hlasovacích právech – Nabyvatelem je obvykle ta kombinující účetní jednotka, jejíž jediný vlastník nebo organizovaná skupina vlastníků drží největší menšinový podíl na hlasova cích právech v kombinované účetní jednotce.

c) složení řídícího orgánu kombinované účetní jednotky – Nabyvatelem je obvykle ta kombinující účetní jednotka, jejíž vlastníci jsou schopni zvolit nebo jmenovat nebo odvolat většinu členů řídícího orgánu kombinované účetní jednotky.

d) složení vyššího managementu kombinované účetní jednotky – Nabyvatelem je obvykle ta kombinující účetní jednotka, jejíž (bývalé) vedení dominuje ve vedení kombinované účetní jednotky.

e) podmínky výměny podílů na vlastním kapitálu – Nabyvatelem je obvykle ta kombinující účetní jednotka, která platí prémii nad předakviziční reálnou hodnotu podílů na vlastním kapitálu ostatních kombinujících účetních jednotek nebo jednotky.

B16 Nabyvatelem je obvykle ta kombinující účetní jednotka, jejíž relativní velikost (měřená například sumou aktiv, výnosy nebo ziskem) je výrazně větší než velikost ostatních kombinujících účetních jednotek nebo jednotky.

B17 V podnikové kombinaci zahrnující více než dvě účetní jednotky se při určení nabyvatele vezme v úvahu mimo jiné i to, která z kombinujících účetních jednotek kombinaci iniciovala, stejně jako i relativní velikost kombinu jících jednotek.

B18 Nová účetní jednotka založená za účelem realizace podnikové kombinace nemusí nutně být nabyvatelem. Pokud je založena nová účetní jednotka, která emituje kapitálové nástroje, jejichž prostřednictvím dojde k realizaci podnikové kombinace, jedna z kombinujících jednotek, která existovala před podnikovou kombinací, je identifi kována jako nabyvatel na základě postupu obsaženého v odstavcích B13 až B17. Naopak nová jednotka, která převádí jako protihodnotu peníze nebo jiná aktiva nebo které vznikají závazky, nabyvatelem být může.

OBRÁCENÁ aKVIZICE

B19 Obrácená akvizice nastane, když účetní jednotka emitující cenné papíry (právní nabyvatel) je na základě pravidel uvedených v odstavcích B13 až B18 pro účely účetnictví označena jako nabývaný podnik. aby transakce mohla být považována za obrácenou akvizici, účetní jednotka, jejíž podíly na vlastním kapitálu jsou získávány (právně nabývaný podnik), musí být pro účely účetnictví označena jako nabyvatel. Obrácená akvizice například nastane tehdy, když se soukromě vlastněná účetní jednotka chce stát veřejně obchodovanou účetní jednotkou, aniž by stála o zaregistrování svých akcií. Za tímto účelem soukromě vlastněná účetní jednotka nabídne své podíly na vlastním kapitálu veřejně obchodované společnosti výměnou za podíly na vlastním kapitálu veřejně obchodované společnosti. V tomto případě je veřejně obchodovaná společnost právním nabyvatelem, protože emitovala podíly na vlastním kapitálu, a soukromě vlastněná společnost je právně nabývaným podnikem, protože její podíly na vlastním kapitálu byly nabyty. Použití pravidel uvedených v odstavcích B13 až B18 však vede k označení pro účely účetnictví:

a) veřejně obchodované společnosti jako nabývaného podniku (účetní nabývaný podnik); a

b) soukromě vlastněné účetní jednotky jako nabyvatele (účetní nabyvatel).

aby mohla být transakce zaúčtována jako obrácená akvizice a aby bylo možné použít všechny principy vykázání a ocenění obsažené v tomto standardu včetně vykázání goodwillu, je nutné, aby účetní nabývaný podnik splňoval definici podniku.

Ocenění předané protihodnoty

B20 Při obrácené akvizici účetní nabyvatel obvykle neemituje žádnou protihodnotu za nabývaný podnik. Místo toho podíly na vlastním kapitálu obvykle emituje pro vlastníky účetního nabyvatele účetní nabývaný podnik. Z tohoto důvodu se k datu akvizice stanovená reálná hodnota protihodnoty předané účetním nabyvatelem za jeho podíl v účetním nabývaném podniku odvodí od počtu podílů na vlastním kapitálu, které by právní dceřiný podnik musel vydat, aby poskytl stejný procentuální podíl na vlastnictví kombinované jednotky majitelům právního mateřského podniku, jako je podíl, který mají tito majitelé v kombinované jednotce v důsledku obrácené akvizice. Takto vypočtená reálná hodnota podílů vlastního kapitálu se použije coby reálná hodnota protihodnoty předané za nabývaný podnik.

Sestavení a zveřejnění konsolidované účetní závěrky

B21 Konsolidované účetní závěrky vyhotovené následně po obrácené akvizici se vydají pod jménem právního mateř ského podniku (účetní nabývaný podnik), ale popíší se v komentáři jako pokračování účetních závěrek právního dceřiného podniku (účetního nabyvatele) s jednou úpravou, kterou je zpětná úprava právně předepsaného kapitálu účetního nabyvatele tak, aby odrážel strukturu právně upraveného vlastního kapitálu účetního nabývaného podniku. Tato úprava je vyžadovaná pro zobrazení struktury vlastního kapitálu právního mateřského podniku (účetního nabývaného podniku). Srovnávací informace uváděné v daných konsolidovaných závěrkách se také zpětně upraví za účelem zachycení právně upraveného kapitálu právního mateřského podniku (účetního nabý vaného podniku).

B22 Vzhledem k tomu, že konsolidovaná účetní závěrka představuje až na strukturu vlastního kapitálu pokračování účetních závěrek právního dceřiného podniku, konsolidovaná účetní závěrka obsahuje:

a) aktiva a závazky právního dceřiného podniku (účetní nabyvatel) oceněné v jejich účetních hodnotách před podnikovou kombinací.

b) aktiva a závazky právního mateřského podniku (účetní nabývaný podnik) oceněné v souladu s tímto standardem.

c) nerozdělené zisky a ostatní zůstatky vlastního kapitálu právního dceřiného podniku (právního nabyvatele) bezprostředně před podnikovou kombinací

d) částku vykázanou jako emitované podíly vlastního kapitálu v této konsolidované závěrce stanovenou tak, že se k emitovanému vlastnímu kapitálu právního dceřiného podniku (účetního nabyvatele) bezprostředně před podnikovou kombinací přičte reálná hodnota právního mateřského podniku (účetního nabývaného podniku), stanovená v souladu s tímto standardem. avšak struktura vlastního kapitálu (tj. počet a typ emitovaných kapitálových nástrojů) bude odrážet strukturu vlastního kapitálu právního mateřského podniku (účetního nabývaného podniku) včetně podílů na vlastním kapitálu emitovaných právním mateřským podnikem za účelem realizace kombinace. Obdobně se upraví struktura vlastního kapitálu právního dceřiného podniku (účetního nabyvatele) za použití výměnného poměru stanoveného v dohodě o akvizici, aby odrážela počet akcií právního mateřského podniku (účetního nabývaného podniku) emitovaných v podnikové kombinaci.

e) nekontrolní podíl na předkombinačních účetních hodnotách nerozdělených zisků a jiných položek vlastního kapitálu právního dceřiného podniku (účetního nabyvatele) jak je uvedeno v odstavcích B23 a B24.

Nekontrolní podíl

B23 U obrácených akvizic někteří vlastníci právního dceřiného podniku (účetního nabyvatele) nemusí vyměnit své podíly na vlastním kapitálu za podíly na vlastním kapitálu právního mateřského podniku (účetního nabývaného podniku). Xxxx vlastníci budou v konsolidované účetní závěrce sestavené po obrácené akvizici řešeni jako nekon trolní podíl. Je tomu tak proto, že majitelé právního nabývaného podniku, kteří nevyměňují své podíly na vlastním kapitálu za podíly na vlastním kapitálu právního nabyvatele, mají pouze podíl na výsledcích a čistých aktivech právního nabývaného podniku, a nikoli na výsledcích a čistých aktivech kombinované účetní jednotky. a naopak, vlastníci právního nabyvatele, dokonce i když je právní nabyvatel považován za účetní nabývaný podnik, mají podíl na výsledcích a čistých aktivech kombinované účetní jednotky.

B24

aktiva a závazky právního nabytého podniku jsou oceněny a vykázány v konsolidované účetní závěrce jejich účetními hodnotami před podnikovou kombinací (viz odstavec B22a)). Nekontrolní podíl v obrácené akvizici tudíž odráží poměrný podíl nekontrolních vlastníků na předkombinačních účetních hodnotách čistých aktiv právního nabývaného podniku, dokonce i když nekontrolní podíly v jiných akvizicích jsou oceněny reálnou hodnotou k datu akvizice.

Zisk na akcii

B25 Jak je uvedeno v odstavci B22d), struktura vlastního kapitálu vykázaná v konsolidované účetní závěrce sestavené po obrácené akvizici odráží strukturu vlastního kapitálu právního nabyvatele (účetního nabývaného podniku) včetně těch podílů na vlastním kapitálu, které za účelem realizace podnikové kombinace emitoval právní nabyvatel.

B26 Za účelem výpočtu váženého průměru počtu vydaných kmenových akcií (jmenovatel ve výpočtu zisku na akcii) během období, v němž dojde k obrácené akvizici:

a) se počet vydaných kmenových akcií od začátku tohoto období až do data akvizice vypočte jako vážený průměr počtu kmenových akcií právního nabývaného podniku (účetního nabyvatele) za dané období vynásobený výměnným poměrem stanoveným v dohodě o spojení; a

b) počtem kmenových akcií od data akvizice až do konce tohoto období je skutečný počet vydaných kmenových akcií právního nabyvatele (účetního nabývaného podniku) v oběhu během tohoto období.

B27 Základní zisk na akcii zveřejněný za každé srovnávací období předcházející datu akvizice vykázaný v konsolidované účetní závěrce sestavené po obrácené akvizici se vypočte vydělením:

a) hospodářského výsledku právního nabývaného podniku přiřaditelného držitelům kmenových akcií v každém z těchto období

b) historickým váženým průměrem počtu kmenových akcií právního nabývaného podniku vynásobeného výměnným poměrem stanoveným v dohodě o akvizici.

VYKÁZÁNÍ VYBRaNÝCH NaBYTÝCH aKTIV a PŘEVZaTÝCH ZÁVaZKŮ (POUŽITÍ ODSTaVCŮ 10–13)

Operativní leasingy

B28 Nabyvatel nevykáže žádné aktivum nebo závazek související s operativním leasingem, ve kterém nabývaný podnik vystupuje jako nájemce, s výjimkou požadavků obsažených v odstavcích B29 a B30.

B29 Nabyvatel určí, zda podmínky každého operativního leasingu, ve kterých nabývaný podnik vystupuje jako nájemce, jsou výhodné či nevýhodné. Nabyvatel vykáže nehmotné aktivum, pokud jsou podmínky některých z operativních leasingů výhodnější než tržní podmínky, a závazek, pokud jsou jejich podmínky oproti tržním podmínkám nevýhodné. Odstavec B42 obsahuje návodné postupy, jak stanovit k datu akvizice reálnou hodnotu aktiv v operativním leasingu, v němž je nabývaný podnik v postavení pronajímatele.

B30 Identifikovatelné nehmotné aktivum může souviset i s operativním leasingem, za který by tržní subjekty byly ochotni zaplatit cenu i přesto, že se jedná o leasing sjednaný za tržních podmínek. Například nájem stojanek na letišti nebo obchodního prostoru v lukrativní oblasti může zajišťovat přístup k trhu nebo jiným budoucím ekonomickým užitkům, které lze vykázat jako nehmotné identifikovatelné aktivum, například jako vztah se zákazníky. Nabyvatel v takové situaci vykáže příslušné nehmotné identifikovatelné aktivum (aktiva) v souladu s odstavcem B31.

Nehmotná aktiva

B31 Nabyvatel vykáže odděleně od goodwillu identifikovatelná nehmotná aktiva nabytá v podnikové kombinaci. Nehmotné aktivum se považuje za identifikovatelné, když splní podmínku oddělitelnosti nebo smluvně-právní podmínku.

B32 Nehmotné aktivum, které splňuje smluvně-právní podmínku, se považuje za identifikovatelné, i když není převo ditelné nebo oddělitelné od nabývaného podniku nebo od dalších práv a povinností. Například:

a) nabývaný podnik si pronajímá továrnu na operativní leasing, jehož podmínky jsou výhodné v porovnání s tržními podmínkami. Podmínky leasingu výslovně zakazují převod leasingu (prodejem či podnájmem). Částka, o kterou jsou leasingové podmínky výhodnější než tržní podmínky u běžných transakcí se stejnými nebo obdobnými položkami, je nehmotným aktivem, které splňuje smluvně-právní podmínku pro jeho vyká zání odděleně od goodwillu, i když nabyvatel nemůže leasingovou smlouvu prodat nebo jinak postoupit.

b) nabyvatel vlastní a provozuje jadernou elektrárnu. Licence k provozu této elektrárny je nehmotným aktivem, které splňuje smluvně-právní podmínku pro své vykázání odděleně od goodwillu, i když ji nabyvatel nemůže prodat nebo převést odděleně od nabyté elektrárny. Nabyvatel smí pro účely účetního výkaznictví vykázat reálnou hodnotu licence k provozu a reálnou hodnotu elektrárny jako jediné aktivum, za podmínky, že doba použitelnosti obou aktiv je podobná.

c) nabývaný podnik vlastní technologický patent. Tento patent poskytl v rámci licence třetím stranám k použití mimo domácí trh, za což získává určité procento budoucích zahraničních výnosů. Jak patent, tak s ním spojené licenční smlouvy splňují smluvně-právní kriterium pro jejich vykázání odděleně od goodwillu, i když není proveditelné prodat či převést patent odděleně od licenční smlouvy s ním spojené.

B33 Podmínka oddělitelnosti znamená, že nabyté nehmotné aktivum je oddělitelné nebo rozdělitelné od nabývaného podniku a lze ho prodat, převést, poskytnout v rámci licence, pronajmout nebo směnit buď jednotlivě, nebo společně se související smlouvou, identifikovatelným aktivem nebo závazkem. Nehmotné aktivum, které by nabyvatel byl schopen prodat, poskytnout v rámci licence nebo jinak směnit za něco hodnotného, splňuje podmínku oddělitelnosti, i když nabyvatel nemá v úmyslu ho prodat, poskytnout v rámci licence nebo jinak směnit. Nabyté nehmotné aktivum splňuje podmínku oddělitelnosti, pokud existují důkazy o směnných transak cích takového typu aktiva nebo aktiva podobného typu, a to i v případě, vyskytují-li se takové transakce zřídka a bez ohledu na to, zda se jich nabyvatel účastní. Například seznamy zákazníků a předplatitelů se často poskytují v rámci licence, a tudíž splňují podmínku oddělitelnosti. I když se nabyvatel domnívá, že jeho seznam zákazníků má rysy, které se liší od jiných seznamů zákazníků, skutečnost, že seznamy zákazníků se často poskytují v rámci licence, obecně znamená, že nabytý seznam zákazníků splňuje podmínku oddělitelnosti. Seznam zákazníků nabytý v podnikové kombinaci nicméně nesplní podmínku oddělitelnosti, pokud podmínky utajení nebo jiné dohody zakazují účetní jednotce prodej, pronájem nebo jiný způsob výměny informací o svých zákaznících.

B34 Nehmotné aktivum, které není samo o sobě oddělitelné od nabývaného podniku nebo kombinované účetní jednotky, splní podmínku oddělitelnosti, pokud je oddělitelné společně se související smlouvou, identifikovatelným aktivem nebo závazkem. Například:

a) tržní subjekty směňují závazky z vkladů a související nehmotná aktiva ze vztahů se vkladateli v pozorovatelných směnných transakcích. Nabyvatel tudíž vykáže nehmotné aktivum ze vztahů se vkladateli odděleně od goodwillu.

b) nabývaný podnik vlastní ochrannou známku a zdokumentované, avšak nepatentované technologické znalosti, které využívá k výrobě produktů chráněných ochrannou známkou. aby bylo možné převést ochrannou známku, majitel musí také převést vše ostatní, co nový majitel bude nezbytně potřebovat k výrobě produktů nebo poskytování služeb nerozlišitelných od těch, které vyráběl nebo poskytoval bývalý majitel. Protože nepatentované technologické znalosti musí být odděleny od nabývaného podniku nebo kombinované účetní jednotky, pokud dojde k prodeji ochranné známky, splňují podmínku oddělitelnosti.

Znovunabytá práva

B35 V podnikové kombinaci může nabyvatel znovu nabýt práva užívat jedno či více nabyvatelových vykázaných či nevykázaných aktiv, která původně poskytl nabývanému podniku. Příklady takových práv jsou např. právo používat nabyvatelovo obchodní jméno v souladu s dohodou o franšíze nebo právo užívat nabyvatelovu tech nologii na základě licenční dohody. Znovunabyté právo je identifikovatelným aktivem, které nabyvatel vykáže odděleně od goodwillu. Odstavec 29 obsahuje postupy, jak ocenit znovunabyté právo a odstavec 55 upravuje následné účetní řešení znovunabytého práva.

B36 Pokud jsou podmínky smlouvy o poskytnutí znovunabytého práva výhodné či nevýhodné v porovnání s podmínkami běžných tržních transakcí se stejnými nebo obdobnými položkami, nabyvatel vykáže přínos nebo ztrátu z vypořádání. Odstavec B52 obsahuje postup, jak takový přínos nebo ztrátu z vypořádání stanovit.

Pracovní kolektiv a další neidentifikovatelné položky

B37 Nabyvatel zahrne do goodwillu hodnotu nabytých nehmotných aktiv, která k datu akvizice nejsou identifikova telná. Například nabyvatel přisuzuje hodnotu existujícímu pracovnímu kolektivu, čímž se má na mysli skupina zaměstnanců, která nabyvateli umožňuje pokračovat v provozování nabytého podniku od data akvizice. Pracovním kolektivem se nemyslí duševní kapitál kvalifikovaných zaměstnanců – tj. (často specializovaná) znalost a zkušenost, kterou zaměstnanci nabývaného podniku s sebou přináší do práce. Protože pracovní kolektiv není identifikovatelným aktivem, které se vykazuje odděleně od goodwillu, jeho případná hodnota je zahrnuta do goodwillu.

B38 Nabyvatel také do goodwillu zahrne případnou hodnotu připadající na položky, které nesplnily podmínky pro vykázání jako aktivum k datu akvizice. Nabyvatel například může přisuzovat hodnotu potenciálním smlouvám, o kterých nabývaný podnik vyjednává s potenciálními zákazníky k datu akvizice. Protože tyto potenciální smlouvy nejsou samy o sobě aktivem k datu akvizice, nabyvatel je nevykáže odděleně od goodwillu. Nabyvatel ani následně nevyjme hodnotu těchto smluv z goodwillu z důvodu událostí, která nastaly po datu akvizice. Nabyvatel nicméně posoudí fakta a okolnosti týkající se této události, které nastanou krátce po akvizici, aby určil, zda samostatně uznatelné nehmotné aktivum existovalo již k datu akvizice.

B39 Po prvotním vykázání nabyvatel účtuje o nehmotných aktivech nabytých v podnikové kombinaci v souladu s IaS 38 Nehmotná aktiva. Jak je nicméně stanoveno v odstavci 3 IaS 38, účetní řešení některých nabytých nehmotných aktiv po jejich prvotním vykázání je předepsáno jinými IFRS.

B40 Podmínky identifikovatelnosti určují, zda se nehmotné aktivum vykáže odděleně od goodwillu. Tyto podmínky nicméně nestanovují žádné návodné postupy, jak stanovit reálnou hodnotu nehmotných aktiv, ani nijak neome zují předpoklady používané při stanovování reálné hodnoty nehmotných aktiv. Nabyvatel by při stanovení reálné hodnoty například bral v úvahu předpoklady, které by zvažovaly tržní subjekty, jako např. očekávání budoucích prodloužení smlouvy. Není nutné, aby prodloužení smlouvy samo o sobě splňovalo kritérium identifikovatelnosti. (Nicméně viz odstavec 29, který obsahuje výjimku ze stanovení reálné hodnoty znovunabytých aktiv vykázaných v podnikové kombinaci.) Odstavce 36 a 37 IaS 38 obsahují návodné postupy, které stanovují, zda má být nehmotné aktivum sloučeno do jedné účetní položky s jiným nehmotným aktivem.

STaNOVENÍ REÁLNÉ HODNOTY VYBRaNÝCH IDENTIFIKOVaTELNÝCH aKTIV a NEKONTROLNÍCH PODÍLŮ V NaBÝVaNÉM PODNIKU (POUŽITÍ ODSTaVCŮ 18 a 19)

Aktiva s nejistými peněžními toky (opravné položky)

B41 Nabyvatel k datu akvizice nevykáže opravnou položku k aktivům nabytým v podnikové kombinaci, která jsou oceněna reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice, protože dopad nejistoty související s budoucími peněžními toky je zahrnut do ocenění reálnou hodnotou. Tento IFRS například požaduje, aby nabyvatel ocenil nabyté pohledávky včetně půjček jejich reálnou hodnotou k datu akvizice, a proto nabyvatel nevykáže opravnou položku ke smluvním peněžním tokům, které se k tomu datu považují za nedobytné.

Aktiva pronajatá prostřednictvím operativního leasingu, ve kterém nabývaný podnik vystupuje jako pronajímatel

B42 Při stanovení reálné hodnoty aktiva k datu akvizice jako např. budovy nebo patentu, které je pronajímáno prostřednictvím operativního leasingu, ve kterém nabývaný podnik vystupuje jako pronajímatel, nabyvatel vezme v úvahu podmínky leasingu. Jinými slovy, nabyvatel nevykáže samostatné aktivum nebo závazek, pokud jsou podmínky operativního leasingu buď výhodné nebo nevýhodné vzhledem k tržním podmínkám, což ovšem odstavec B29 vyžaduje pro leasingy, ve kterých nabývaný podnik vystupuje jako nájemce.

Aktiva, která nabyvatel nezamýšlí používat nebo je zamýšlí používat způsobem, který se liší od způsobu, jakým by aktiva používaly ostatní tržní subjekty

B43 Z konkurenčních či jiných důvodů nabyvatel může mít v úmyslu nepoužít nabyté aktivum, například nehmotné aktivum výzkumu a vývoje, nebo může mít v úmyslu ho používat způsobem, který se liší od způsobu, jakým by aktivum používaly ostatní tržní subjekty. Nabyvatel nicméně ocení aktivum v reálné hodnotě v souladu s tím, jak by aktivum použily ostatní tržní subjekty.

Nekontrolní podíly v nabývaném podniku

B44 Tento IFRS povoluje nabyvateli ocenit nekontrolní podíl v nabývaném podniku jeho reálnou hodnotou stano venou k datu akvizice. Nabyvatel někdy bude schopen k datu akvizice stanovit reálnou hodnotu nekontrolního podílu na základě cen podílů na vlastním kapitálu nedržených nabyvatelem vyplývajících z aktivního trhu. V jiných případech však ceny aktivního trhu pro podíly na vlastním kapitálu nemusí být k dispozici. Za takových okolností nabyvatel stanoví reálnou hodnotu nekontrolního podílu pomocí jiných oceňovacích technik.

B45 Reálná hodnota nabyvatelova podílu na nabývaném podniku a nekontrolního podílu se může lišit, je-li vztažena na akcii. Hlavním rozdílem pravděpodobně bude prémie za ovládání, která je obsažena v reálné hodnotě jedno tlivých akcií z nabyvatelova podílu na nabývaném podniku, nebo naopak diskont za nemožnost ovládání (také nazývaný menšinový diskont) obsažený v jednotlivých akcií připadajících nekontrolnímu podílu.

VYČÍSLENÍ GOODWILLU NEBO PŘÍNOSU Z VÝHODNÉ KOUPĚ

Vyčíslení, k datu akvizice, reálné hodnoty nabyvatelova podílu na nabývaném podniku pomocí oceňo vacích technik (použití odstavce 33)

B46 V podnikové kombinaci realizované bez předání protihodnoty nabyvatel za účelem vyčíslení goodwillu nebo přínosu z výhodné koupě nahradí reálnou hodnotu předané protihodnoty k datu akvizice reálnou hodnotou svého podílu na nabývaném podniku k datu akvizice (viz odstavce 32 až 34). Nabyvatel použije ke stanovení reálné hodnoty svého podílu na nabývaném podniku k datu akvizice jednu či více oceňovacích technik, jejichž použití je za daných okolností vhodné a pro něž jsou dostupná dostatečná data. Pokud je použito více oceňo vacích technik, nabyvatel vyhodnotí výsledky jednotlivých technik, přičemž posoudí relevanci a spolehlivost vstupů a rozsah dostupných dat.

Zvláštní ustanovení k použití metody koupě na kombinace vzájemných účetních jednotek (použití odstavce 33)

B47 Když se kombinují dvě vzájemné účetní jednotky, může dojít k tomu, že reálná hodnota vlastního kapitálu nabývaného podniku nebo členského podílu v něm (nebo reálná hodnota nabývaného podniku) je spolehlivěji stanovitelná než reálná hodnota členského podílu předaného nabyvatelem. Za takové situace odstavec 33 vyža duje, aby nabyvatel určil částku goodwillu pomocí reálné hodnoty podílů na vlastním kapitálu nabývaného podniku k datu akvizice namísto reálné hodnoty předávaného podílu na vlastním kapitálu nabyvatele k datu akvizice. Nabyvatel v kombinaci vzájemných účetních jednotek navíc ve svém výkazu o finanční situaci vykáže čistá aktiva nabývaného podniku jako přímý přírůstek kapitálu nebo vlastního kapitálu, a nikoli jako přírůstek nerozdělených zisků, což je konzistentní s tím, jak je metoda koupě použita ostatními účetními jednotkami.

B48 ačkoli se vzájemné účetní jednotky v mnoha rysech podobají jiným podnikům, liší se především v tom, že jejich členové jsou jak jejich zákazníci, tak vlastníci. Členové vzájemných účetních jednotek obyčejně očekávají, že jejich členství jim ponese užitky, často ve formě slev na zboží a služby nebo zásluhových dividend. Výše zásluhových dividend, které jsou alokovány členům, se často odvíjí od objemu obchodů, které daný člen se vzájemnou účetní jednotkou v daném roce uzavře.

B49 Ocenění vzájemné účetní jednotky reálnou hodnotou musí vzít v úvahu předpoklady, které by tržní subjekty pojaly ohledně budoucích členských užitků, a další relevantní předpoklady, které by tržní subjekty pojaly ohledně vzájemné účetní jednotky. Například model odhadovaných peněžních toků může být použit ke stanovení reálné hodnoty vzájemné účetní jednotky. Peněžní toky použité jako vstupy do modelu se založí na očekávaných peněžních tocích vzájemné účetní jednotky, které mohou být představovány užitky ze slev, jako jsou například slevy na zboží a službách.

URČENÍ TOHO, CO JE SOUČÁSTÍ PODNIKOVÉ KOMBINaCE (POUŽITÍ ODSTaVCŮ 51 a 52)

B50 Nabyvatel při určení toho, zda je transakce součástí výměny za nabývaný podnik či oddělenou transakcí od podnikové kombinace, zváží následující faktory, které se navzájem nevylučují ani nejsou jednotlivě nezvratné:

a) důvod pro uskutečnění transakce – Porozumění důvodům, proč strany zúčastněné v kombinaci (nabyvatel, nabývaný podnik, jejich vlastníci, ředitelé a manažeři - a jejich zástupci) uzavřely konkrétní transakci nebo dohodu, může osvětlit, zda se jedná o součást převedené protihodnoty a nabytých aktiv a převzatých závazků. Například je-li transakce uzavřena primárně tak, že z ní má prospěch nabyvatel nebo kombinovaná účetní jednotka namísto nabývaného podniku či jeho bývalých vlastníků, tak určitá část ceny placené v transakci (a případná související aktiva nebo závazky) bude méně pravděpodobně součástí výměny za nabývaný podnik. V důsledku toho nabyvatel zaúčtuje tuto část ceny odděleně od podnikové kombinace.

b) kdo inicioval transakci – Porozumění tomu, kdo inicioval transakci, může osvětlit, zda je tato transakce součástí výměny za nabývaný podnik. Je-li například transakce nebo jiná událost iniciována nabyvatelem, je možné, že jejím smyslem je zajištění budoucích ekonomických užitků pro nabyvatele nebo kombinovanou účetní jednotku, přičemž nabývaný podnik nebo jeho bývalí vlastníci získají užitků jen málo nebo žádné. Na druhé straně, je-li transakce nebo dohoda iniciována nabývaným podnikem nebo jeho bývalými vlastníky, je méně pravděpodobné, že je uzavírána s úmyslem zajistit užitek nabyvateli nebo kombinované účetní jednotce a je tedy pravděpodobnější, že je součástí podnikové kombinace.

c) načasování transakce – Načasování transakce může také osvětlit, zda je tato transakce součástí výměny za nabývaný podnik. Uskuteční-li se například transakce mezi nabyvatelem a nabývaným podnikem v průběhu vyjednávání podmínek podnikové kombinace, může být jejím smyslem způsobení toho, že podniková kombi nace přinese budoucí ekonomické užitky nabyvateli nebo kombinované účetní jednotce. Pokud je to tak, je pravděpodobné, že nabývaný podnik nebo jeho bývalí vlastníci z transakce získají jen malý nebo nezískají žádný užitek kromě užitku, který získají jako část kombinované jednotky.

Vypořádání historických vztahů mezi nabyvatelem a nabývaným podnikem v podnikové kombinaci (použití odstavce 52(a))

B51 Mezi nabyvatelem a nabývaným podnikem mohou existovat vztahy, které vznikly ještě předtím, než začali zvažovat podnikovou kombinaci. Tyto vztahy se zde nazývají „historické vztahy“. Historické vztahy mezi naby vatelem a nabývaným podnikem mohou být smluvní (například vztah dodavatele a zákazníka nebo poskytovatele a uživatele licence) nebo mimosmluvní (například žalobce a obžalovaný).

B52 Pokud dojde v důsledku podnikové kombinace k vypořádání historického vztahu, nabyvatel vykáže přínos nebo ztrátu oceněné následovně:

a) v případě historického mimosmluvního vztahu (například soudní spor) reálnou hodnotou.

b) v případě historického smluvního vztahu menší částkou z následujících bodů (i) a (ii):

i) částkou, o kterou je smlouva výhodnější nebo nevýhodnější z pohledu nabyvatele v porovnání s podmínkami běžných tržních transakcí se stejnými nebo podobnými položkami. (Nevýhodná smlouva je taková smlouva, která je nevýhodná ve smyslu běžných tržních podmínek. Nemusí to nutně být ztrátová smlouva, ve které nevyhnutelné náklady potřebné ke splnění povinností ze smlouvy přesahují ekonomické užitky, které ze smlouvy mají plynout.);

ii) částkou stanoveného odstupného, které má k dispozici ten, pro kterého je smlouva nevýhodná.

Pokud je (ii) menší než (i), je rozdíl zahrnut do zaúčtování podnikové kombinace.

Částka vykázaného přínosu nebo ztráty může částečně záviset na tom, zda nabyvatel již dříve vykázal související aktivum nebo závazek, a tudíž se zveřejněný přínos nebo ztráta může lišit od částek stanovených v souladu s výše uvedenými požadavky.

B53 Historický vztah může být smlouvou, kterou nabyvatel zaúčtuje jako znovunabyté právo. Pokud tato smlouva obsahuje výhodné nebo nevýhodné podmínky v porovnání se stanovováním cen v běžných tržních transakcích se stejnými nebo obdobnými položkami, nabyvatel vykáže přínos nebo ztrátu z vypořádání kontraktu odděleně od podnikové kombinace a v částce stanovené podle odstavce B52.

Dohody o podmíněných úhradách zaměstnancům nebo prodávajícím vlastníkům (použití odstavce 52(b))

B54 Určení toho, zda dohody o podmíněných úhradách zaměstnancům nebo prodávajícím vlastníkům jsou podmí něnou protihodnotou v podnikové kombinaci, nebo jsou samostatnou transakcí, záleží na povaze těchto dohod. Porozumění důvodům, proč dohoda o akvizici obsahuje ustanovení o podmíněných úhradách, kdo dohodu inicioval a kdy jednající strany dohodu uzavřely, může pomoci při posuzování povahy dohody.

B55 Pokud není zřejmé, zda dohoda o úhradách zaměstnancům nebo prodávajícím vlastníkům je součástí směny za nabývaný podnik, nebo je transakcí oddělenou od podnikové kombinace, nabyvatel vezme v úvahu následující indikátory:

a) Setrvání v zaměstnání – Podmínky setrvání v zaměstnání, za nichž se prodávající vlastníci stanou klíčovými zaměstnanci, mohou indikovat povahu dohody o podmíněné protihodnotě. Relevantní podmínky setrvání v zaměstnání mohou být obsaženy v pracovních smlouvách, smlouvě o akvizici nebo jiných dokumentech. Dohoda o podmíněné protihodnotě, ve které úhrady automaticky propadají, pokud dojde k ukončení zaměst naneckého vztahu, je mzdou za služby poskytované po kombinaci. Dohody, při nichž podmíněná úhrada není ovlivněna ukončením zaměstnaneckého vztahu, může indikovat to, že podmíněná úhrada je dodatečnou protihodnotou, a nikoliv mzdou.

b) Doba setrvání v zaměstnání – Pokud se vyžadovaná doba setrvání v zaměstnání shoduje s obdobím pro podmíněnou úhradu či je delší, může to být indikátorem, že podmíněné úhrady jsou v podstatě mzdami.

c) Úroveň mezd – Za situace, kdy mzdy mimo podmíněné úhrady jsou na přiměřené úrovni v porovnání se mzdami ostatních klíčových zaměstnanců kombinované účetní jednotky, se dá předpokládat, že podmíněné úhrady jsou dodatečnou protihodnotou, a nikoliv mzdou.

d) Dodatečné platby zaměstnancům – Pokud prodávající vlastník, který se nestane zaměstnancem, obdrží menší částku připadající na akcii než vlastník, který se stane zaměstnancem kombinované účetní jednotky, je prav děpodobné, že dodatečná částka podmíněné úhrady poskytnutá prodávajícím vlastníkům, kteří se stanou zaměstnanci, je mzda.

e) Počet vlastněných podílů – Relativní počet podílů vlastněných prodávájícími vlastníky, kteří setrvají jako klíčoví zaměstnanci, může být indikátorem povahy dohody o podmíněné protihodnotě. Pokud například prodávající vlastníci, kteří vlastnili v podstatě veškeré podíly nabývaného podniku, setrvají v podniku jako klíčoví zaměst nanci, může tato skutečnost indikovat, že dohoda je v podstatě dohodou o sdílení zisku, jejímž účelem je poskytnout mzdu za služby po datu akvizice. Na druhé straně, pokud prodávající vlastníci, kteří setrvají v podniku jako klíčoví zaměstnanci, vlastnili pouze malý počet podílů nabývaného podniku a všichni prodá vající vlastníci obdrží stejnou částku podmíněné protihodnoty připadající na podíl, může tato skutečnost indikovat, že podmíněná úhrada je dodatečnou protihodnotou. Předakviziční vlastnictví podílů držených stranami spřízněnými s prodávajícími vlastníky, kteří setrvávají jako klíčoví zaměstnanci, jako např. členové rodiny, se také berou v úvahu.

f) Vztah k ocenění – Pokud se první částka protihodnoty předaná k datu akvizice odvíjí od nejnižší hranice stanovené při ocenění nabývaného podniku a podmíněnost úhrady se odvíjí od tohoto ocenění, může tato skutečnost indikovat, že podmíněné úhrady jsou dodatečnou protihodnotou. Na druhé straně, pokud je způsob podmínění úhrady konzistentní s dohodami o sdílení zisku uzavřenými v minulosti, může tato skutečnost indikovat, že podstatou dohody je poskytnout mzdu.

g) Způsob určení protihodnoty – Způsob určení podmíněné protihodnoty může pomoci při posuzování povahy dohody. Je-li například podmíněná úhrada určena na základě násobků zisku, může to znamenat, že povinnost uhradit takovou částku je podmíněnou protihodnotou v podnikové kombinaci a že smyslem tohoto způsobu výpočtu úhrady je stanovení nebo ověření reálné hodnoty nabývaného podniku. Na druhé straně, podmíněná úhrada, která je stanovena procentem ze zisku, může znamenat, že povinnost uhradit tuto částku zaměst nancům je dohodou o sdílení zisku, jejímž smyslem je poskytnout mzdu zaměstnancům za jejich služby.

h) Další dohody a skutečnosti – Podmínky dalších dohod s prodávajícími vlastníky (jako např. dohody o nekonkurování si, nedodržené smlouvy, smlouvy o poradenství a smlouvy o nájmu nemovitostí) a daňové řešení podmíněných úhrad mohou indikovat, že podmíněné úhrady lze přičítat něčemu jinému než protihodnotě za nabývaný podnik. Nabyvatel může například v souvislosti s akvizicí uzavřít smlouvu o nájmu nemovitostí s významným prodávajícím vlastníkem. Pokud je nájemné sjednané v této smlouvě výrazně nižší než tržní nájemné, některé nebo podmíněné úhrady pronajímateli (prodávajícímu vlastníkovi) vyžadované samostatnou dohodou o podmíněné úhradě mohou v podstatě být platbami za používání najatého majetku, které nabyvatel musí ve své závěrce sestavené po kombinaci vykázat odděleně. Na druhé straně, pokud nájemní smlouva určuje nájemné, které je konzistentní s podmínkami na trhu nájmů nemovitostí, dohoda o podmíněné úhradě prodávajícímu vlastníkovi může představovat podmíněnou protihodnotu v podnikové kombinaci.

Výměna nabyvatelových příslibů úhrad vázaných na akcie za přísliby držené zaměstnanci nabývaného podniku (použití odstavce 52(b))

B56 Nabyvatel může vyměňovat své přísliby úhrad vázaných na akcie (náhradní přísliby) za přísliby držené zaměst nanci nabývaného podniku. Výměny akciových opcí nebo jiných příslibů úhrad vázaných na akcie ve spojení s podnikovou kombinací se účtují jako modifikace příslibů úhrad vázaných na akcie v souladu s IFRS 2 Úhrady vázané na akcie. Pokud je nabyvatel povinen nahradit přísliby nabývaného podniku, součástí protihodnoty předané v podnikové kombinaci se stane částka tržně oceněných nabyvatelových náhradních příslibů či její část. Nabyvatel je povinen nahradit přísliby nabývaného podniku, pokud nabývaný podnik či jeho zaměstnanci mají schopnost si výměnu vynutit. Pro účely použití tohoto ustanovení je nabyvatel například povinen nahradit přísliby nabývaného podniku, pokud je jejich výměna vyžadována:

a) podmínkami ve smlouvě o akvizici;

b) podmínkami v příslibech nabývaného podniku; nebo

c) relevantními zákony nebo nařízeními.

V některých případech mohou přísliby nabývaného podniku v důsledku podnikové kombinace vypršet. Pokud nabyvatel nahradí tyto přísliby, dokonce i když k tomu není povinen, celá částka tržně oceněných náhradních příslibů se vykáže v účetní závěrce sestavené po kombinaci jako mzdový náklad. Jinak řečeno, žádná část těchto tržně oceněných příslibů se nevezme v úvahu při stanovování výše protihodnoty předané v podnikové kombinaci.

B57 Za účelem určení, jaká část náhradních příslibů je součástí protihodnoty předané za nabývaný podnik a jaká část je mzdou za služby obdržené po kombinaci, nabyvatel k datu akvizice ocení jak jím poskytované náhradní přísliby, tak i přísliby nabývaného podniku v souladu s IFRS 2. Část tržního ocenění náhradních příslibů, která je součástí protihodnoty převedené za nabývaný podnik, se rovná části příslibu nabývaného podniku, která souvisí se službami poskytnutými před podnikovou kombinací.

B58 Část náhradních příslibů přiřaditelných ke službám poskytnutým před podnikovou kombinací je tržním oceněním příslibů nabývaného podniku vynásobeným poměrem části zakončeného rozhodného období k celkovému rozhodnému období nebo, pokud je delší, k původnímu rozhodnému období příslibů nabývaného podniku. Rozhodné období je takové období, během kterého musí být splněny všechny specifikované rozhodné podmínky. Rozhodné podmínky jsou definované v IFRS 2.

B59 Část dosud nepřiznaných náhradních příslibů přiřaditelných ke službám poskytovaným po kombinaci, a tudíž vykázaných jako mzdové náklady v účetní závěrce sestavené po kombinaci, se rovná celkové částce tržního ocenění náhradních příslibů snížené o částku související se službami, které byly poskytnuty před podnikovou kombinací. Nabyvatel tudíž přiřadí případný přebytek tržního ocenění náhradních příslibů nad tržním oceněním příslibů nabývaného podniku vázaným ke službám poskytovaným po kombinaci a vykáže tento přebytek jako mzdový náklad v účetních závěrkách sestavených po kombinaci. Nabyvatel přiřadí část náhradních příslibů službám poskytnutým po kombinaci, pokud tuto službu vyžaduje, bez odhledu na to, zda zaměstnanci poskytli všechny služby vyžadované k udělení příslibu nabývaného podniku před datem akvizice.

B60 Část dosud neudělených náhradních příslibů souvisejících se službami poskytovanými před podnikovou kombinací i souvisejících se službami poskytovanými po podnikové kombinaci musí odrážet nejlepší dostupný odhad počtu náhradních příslibů, jejichž udělení se očekává. Je-li například tržní ocenění části náhradních příslibů souvisejících se službami poskytnutými před podnikovou kombinací MJ100 a nabyvatel očekává, že pouze 95 % příslibů bude uděleno, do protihodnoty předané v podnikové kombinaci bude zahrnuta pouze částka ve výši MJ95. Změny v odhadech počtu udělení náhradních příslibů se odrazí ve mzdových nákladech v účetním období, ve kterém nastane jejich změna nebo propadnutí – a ne jako úprava protihodnoty předané v podnikové kombinaci. Obdobně se důsledky jiných událostí při stanovení mzdového nákladu za období, ve kterém daná událost, jako např. modifikace nebo konečný výsledek příslibů s výkonnostními podmínkami, které nastanou po datu akvizice, nastane, účtují v souladu s IFRS 2.

B61 Na určení části náhradních příslibů souvisejících se službami poskytovanými před podnikovou kombinací a souvisejících se službami poskytovanými po podnikové kombinaci se použijí stejná kritéria bez ohledu na to, zda je náhradní příslib v souladu s IFRS 2 klasifikován jako závazek nebo kapitálový nástroj. Veškeré změny v tržně stanoveném ocenění příslibů klasifikovaných jako závazek po datu akvizice a související daňový efekt se vykážou v nabyvatelových pokombinačních účetních závěrkách v obdobích, ve kterých takové změny nastanou.

B62 Vliv výměny příslibů úhrad vázaných na akcie na daň ze zisku se zaúčtuje v souladu s IaS 12 Daně ze zisku.

OSTaTNÍ IFRS, KTERÉ POSKYTUJÍ NÁVODNÉ POSTUPY K NÁSLEDNÉMU OCEŇOVÁNÍ a ÚČTOVÁNÍ

(POUŽITÍ ODSTaVCE 54)

B63 Tento odstavec uvádí příklady jiných IFRS, které obsahují návodné postupy k následnému oceňování a účtování nabytých aktiv a převzatých závazků v podnikové kombinaci. Jedná se např. o následující standardy:

a) IaS 38 stanovuje účetní řešení identifikovatelných nehmotných aktiv nabytých v podnikové kombinaci. Naby vatel vykáže goodwill v částce vykázané k datu akvizice snížené o případné kumulované ztráty ze snížení hodnoty. IaS 36 Snížení hodnoty aktiv stanovuje účetní řešení snížení hodnoty.

b) IFRS 4 Pojistné smlouvy poskytuje návodné postupy k následnému účetnímu řešení pojistných smluv nabytých v podnikové kombinaci.

c) IaS 12 stanovuje následné účetní řešení odložených daňových pohledávek (včetně nevykázaných) a závazků nabytých v podnikové kombinaci.

d) IFRS 2 poskytuje návodné postupy k následnému oceňování a účetnímu řešení části příslibů úhrad vázaných na akcie vydaných nabyvatelem, které jsou přiřaditelné budoucím službám zaměstnanců.

e) IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) poskytuje návodné postupy k účetnímu řešení změn ve výši podílu mateřského podniku v dceřiném podniku poté, co nad ním získá kontrolu.

ZVEŘEJNĚNÍ (POUŽITÍ ODSTaVCŮ 59 a 61)

B64 Pro splnění cíle odstavce 59 nabyvatel pro každou podnikovou kombinaci, která nastala ve vykazovaném období, zveřejní následující informace:

a) název a popis nabývaného podniku.

b) datum akvizice.

c) procento nabytých podílů na vlastním kapitálu.

d) hlavní důvody uskutečnění podnikové kombinace a popis způsobu, kterým nabyvatel získal kontrolu nad nabývaným podnikem.

e) operací nabývaného podniku a nabyvatele, nehmotná aktiva, která nesplnila podmínky pro samostatné vyká zání, a jiné faktory.

f) k datu akvizice stanovenou reálnou hodnotu celkové předané protihodnoty a k datu akvizice stanovené reálné hodnoty každé významné komponenty protihodnoty, jako např.

i) peněz;

ii) dalších hmotných nebo nehmotných aktiv, včetně podniku nebo dceřiného podniku nabyvatele;

iii) vzniklých závazků, například závazku z podmíněné protihodnoty; a

iv) podílů na vlastním kapitálu nabyvatele včetně počtu emitovaných nebo emitovatelných nástrojů nebo podílů a metody stanovení reálné hodnoty těchto nástrojů nebo podílů.

g) v případě dohod o podmíněné protihodnotě a aktiv z odškodnění:

i) částku vykázanou k datu akvizice;

ii) popis dohody a způsob stanovení výše úhrady; a

iii) odhad možných mezí výsledných úhrad (nediskontovaných), nebo, pokud meze nelze odhadnout, důvod, proč je nelze stanovit. Pokud maximální částka úhrady není omezena, nabyvatel tento fakt zveřejní.

h) v případě nabytých pohledávek:

i) reálnou hodnotu pohledávek;

ii) smluvní částku brutto; a

iii) k datu akvizice stanovený nejlepší odhad nedobytných smluvních peněžních toků.

Tato zveřejnění jsou poskytnuta podle hlavních kategoriích pohledávek, jako jsou např. půjčky, přímé finanční leasingy a další kategorie pohledávek.

i) částky vykázané k datu akvizice pro všechny hlavní kategorie nabytých aktiv a převzatých závazků.

j) pro každý podmíněný závazek vykázaný v souladu s odstavcem 23 informace vyžadované odstavcem 85 IaS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva. Pokud nedojde k vykázání podmíněného závazku, protože jej nelze spolehlivě ocenit, nabyvatel zveřejní:

i) informace vyžadované odstavcem 86 IaS 37; a

ii) důvody, proč takový závazek nemohl být spolehlivě oceněn.

k) celkovou částku goodwillu, která bude daňově uplatnitelná.

l) v případě transakcí, které jsou vykázány odděleně od nabytí aktiv a převzetí závazků v podnikové kombinaci v souladu s odstavcem 51:

i) popis každé transakce;

ii) jak nabyvatel každou z transakcí zaúčtoval;

iii) částky vykázané za každou transakci zvlášť a řádky účetních výkazů, na kterých tyto částky byly vykázány; a

iv) pokud je transakce ve skutečnosti vypořádáním historických vztahů, metodu použitou k určení částky vypořádání.

m) zveřejnění samostatně vykázaných transakcí vyžadovaných v bodě (l) se týká i nákladů spojených s akvizicí. Samostatně se zveřejní částky těchto nákladů, které se vykážou jako náklad ve výkazu úplného výsledku společně s řádky, na kterých byly vykázány. Dále se zveřejní částka případných nákladů s emisí nevykázaných jako náklad a způsob jejich vykázání.

n) v případě výhodné koupě (viz odstavce 34–36):

i) částku jakéhokoliv přínosu vykázaného v souladu s odstavcem 34 a řádek výkazu úplného výsledku, na kterém je tento přínos vykázán; a

ii) důvody, které způsobily, že transakce vyústila v přínos.

o) v případě každé podnikové kombinace, ve které nabyvatel k datu akvizice drží méně než 100 % podílů na vlastním kapitálu nabývaného podniku:

i) částku nekontrolních podílů v nabývaném podniku vykázanou k datu akvizice a základnu jejího ocenění; a

ii) oceňovací techniky a klíčově vstupy do modelů použitých ke stanovení reálné hodnoty všech nekontrol ních podílů v nabývaném podniku, které jsou touto hodnotou oceněny

p) v případě postupné podnikové kombinace:

i) reálnou hodnotu podílů na vlastním kapitálu nabývaného podniku, které nabyvatel držel bezprostředně před datem akvizice; a

ii) částku případných přínosů nebo ztrát vykázaných v důsledku přecenění podílů na vlastním kapitálu nabývaného podniku, které nabyvatel držel před podnikovou kombinací, na reálnou hodnotu (viz odstavec 42) a řádek výkazu úplného výsledku, ve kterém jsou tyto přínosy nebo ztráty vykázány.

q) následující informace:

i) částku výnosů a hospodářského výsledku nabývaného podniku od data akvizice, která je vykázána v konsolidovaném výkazu úplného výsledku za vykazované období; a

ii) částku výnosů a hospodářského výsledku kombinované účetní jednotky za vykazované období jako kdyby datum akvizice všech podnikových kombinací, které nastaly v průběhu tohoto období, bylo na začátku účetního období.

Pokud se zveřejnění informací uvedených v tomto odstavci ukáže jako neproveditelné, nabyvatel tuto skuteč nost zveřejní a vysvětlí důvody, které k tomu vedou. Tento standard používá termín „neproveditelný“ ve stejném významu jako IaS 8 Účetní pravidla, změny účetních odhadů a chyby.

B65 V případě podnikových kombinací realizovaných v průběhu vykazovaného období, které jsou jednotlivě nevý znamné, ale v souhrnu jsou významné, nabyvatel zveřejní informace vyžadované odstavci B64(e)–(q) agregovaně.

B66 Pokud datum akvizice podnikové kombinace nastane po konci vykazovaného období, ale ještě předtím, než dojde ke schválení účetní závěrky ke zveřejnění, nabyvatel zveřejní informace vyžadované odstavcem B64 v případě, že prvotní zaúčtování podnikové kombinace je k datu schválení účetní závěrky ke zveřejnění dokončeno. Není-li prvotní zaúčtování dokončeno, nabyvatel popíše, která zveřejnění není možné provést, a důvody, proč to není možné.

B67

aby byl splněn cíl odstavce 61, nabyvatel zveřejní následující informace, a to pro každou významnou podnikovou kombinaci zvlášť nebo pro jednotlivě nevýznamné, ale v souhrnu významné, podnikové kombinace agregovaně:

a) pokud prvotní zaúčtování podnikové kombinace není pro určitá aktiva, závazky, nekontrolní podíly nebo komponenty protihodnoty dokončeno (viz odstavec 45) a částky související s podnikovou kombinací vykázané v účetní závěrce byly tudíž stanoveny pouze prozatímně:

i) důvody, které způsobily nedokončení prvotního zaúčtování podnikové kombinace;

ii) aktiva, závazky, nekontrolní podíly nebo komponenty protihodnoty, jejichž prvotní zaúčtování není dokončeno; a

iii) způsob a částky úprav provedených v rámci dokončovacího období za vykazované období v souladu s odstavcem 49.

b) v každém účetním období po datu akvizice, dokud účetní jednotka nezinkasuje, neprodá nebo jinak nepozbude práva k aktivu z podmíněné protihodnoty nebo dokud účetní jednotka nevypořádá závazek z podmíněné protihodnoty nebo nedojde k jeho zrušení či vypršení:

i) případné změny ve vykázaných částkách včetně rozdílu, který vznikne při vypořádání;

ii) případné změny v mezích možných výsledků (nediskontovaných) a důvody těchto změn; a

iii) oceňovací techniky a klíčově vstupy do modelů použitých k ocenění podmíněné protihodnoty.

c) v případě podmíněných závazků vykázaných v podnikové kombinaci nabyvatel zveřejní informace vyžadované odstavci 84 a 85 IaS 37 pro každou kategorii rezerv.

d) sesouhlasení účetní hodnoty goodwillu k začátku a konci vykazovaného období, ve kterém se odděleně uvede:

i) brutto hodnota a kumulované ztráty ze snížení hodnoty k začátku vykazovaného období.

ii) goodwill, který přibyl během vykazovaného období, kromě goodwillu zahrnutého do vyřazované skupiny, která k datu akvizice splňuje podmínky klasifikace držená k prodeji v souladu s IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti.

iii) úpravy, které vyplývají z následného vykázání odložené daňové pohledávky v průběhu vykazovaného období v souladu s odstavcem 67.

iv) goodwill zahrnutý do vyřazované skupiny klasifikované jako držená k prodeji v souladu s IFRS 5 a goodwill odúčtovaný v průběhu vykazovaného období, aniž by dříve byl vykazován v rámci vyřazované skupiny klasifikované jako držená k prodeji.

v) ztráty ze snížení hodnoty vykázané během vykazovaného období v souladu s IaS 36 (IaS 36 navíc vyžaduje zveřejnění informací o zpětně získatelné částce a ztrátě ze snížení hodnoty goodwillu).

vi) netto částku kursových rozdílů vzniklých ve vykazovaném období v souladu s IaS 21 Dopady změn měnových kurzů.

vii) případné další změny účetní hodnoty, ke kterým dojde v průběhu vykazovaného období.

viii) brutto částku a kumulované ztráty ze snížení hodnoty ke konci vykazovaného období.

e) částku a vysvětlení případných přínosů a ztrát vykázaných v běžném vykazovaném období, které:

i) souvisí s nabytými aktivy a převzatými závazky z podnikové kombinace, která byla realizována v běžném období nebo v předcházejících obdobích; a zároveň

ii) jsou takového rozsahu, podstaty nebo mají takový dopad, že jejich zveřejnění poskytne relevantní infor mace potřebné k porozumění účetní závěrce kombinované jednotky.

PŘECHODNÁ USTaNOVENÍ PRO PODNIKOVÉ KOMBINaCE ZaHRNUJÍCÍ VÝHRaDNĚ VZÁJEMNÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY NEBO REaLIZOVaNÉ VÝHRaDNĚ Na ZÁKLaDĚ SMLOUVY (POUŽITÍ ODSTaVCE 66)

B68 Odstavec 64 stanovuje, že se tento IFRS se použije prospektivně na podnikové kombinace, jejichž datum akvizice je na začátku nebo po začátku prvního ročního účetního období počínajícího 1. července 2009 nebo později. Dřívější použití se povoluje. Tento standard nicméně smí být použit až od počátku ročního účetního období, které začalo 30. června 2007 nebo později. Pokud účetní jednotka použije tento IFRS před jeho datem účinnosti, tento fakt zveřejní a současně použije IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008).

B69 Požadavek na prospektivní použití tohoto IFRS má pro podnikovou kombinaci uskutečněnou výhradně mezi vzájemnými účetními jednotkami nebo realizované výhradně na základě smlouvy tyto důsledky:

a) Klasifikace – Účetní jednotka nezmění klasifikaci předchozí podnikové kombinace, která byla provedena v souladu s jejími předchozími účetními postupy vztahujícími se na takovéto kombinace

b) Dříve vykazovaný goodwill – K začátku prvního účetního období, ve kterém bude tento IFRS použit, bude účetní hodnotou goodwillu vzniklého v předchozí podnikové kombinaci jeho účetní hodnota k tomuto datu v souladu s předchozími účetními postupy účetní jednotky. Při určování této částky účetní jednotka provede eliminaci účetní hodnoty případných kumulovaných odpisů proti souvisejícímu snížení goodwillu. Účetní hodnota goodwillu se dále nijak neupravuje.

c) Goodwill dříve vykázaný jako snížení vlastního kapitálu – Účetní postupy, které dříve účetní jednotka používala, mohly způsobit, že goodwill, který vznikl v předchozí podnikové kombinaci, byl vykázán jako snížení vlastního kapitálu. V takovém případě účetní jednotka k počátku účetního období, ve kterém poprvé použije tento IFRS, goodwill nevykáže jako aktivum. Účetní jednotka dále nevykáže v hospodářském výsledku žádnou část goodwillu, když dojde k vyřazení části nebo celého podniku, se kterým goodwill souvisel, nebo když dojde ke snížení hodnoty penězotvorné jednotky, se kterou goodwill souvisí.

d) Následné účetní řešení goodwillu – Od počátku prvního účetního období, ve kterém se použije tento IFRS, účetní jednotka přestane odepisovat goodwill pocházející z dřívější podnikové kombinace a začne ho testovat na snížení hodnoty v souladu s IaS 36.

e) Dříve vykázaný záporný goodwill – Účetní jednotka, která zaúčtovala předchozí podnikovou kombinaci metodou koupě, mohla v důsledku přebytku svého podílu na čisté reálné hodnotě identifikovatelných aktiv a závazků nabývaného podniku nad pořizovacím nákladem takového podílu vykázat časově rozlišený výnos (někdy také nazývaný záporný goodwill). V takovém případě účetní jednotka odúčtuje účetní hodnotu takového časově rozlišeného výnosu k začátku prvního účetního období, ve kterém použije tento IFRS, se související úpravou počátečního zůstatku nerozdělených zisků k tomuto datu.

Dodatek C

Změny jiných standardů IFRS

Změny uvedené v tomto dodatku nabývají účinnosti pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka tento IFRS použije pro dřívější období, jsou tyto změny účinné pro dané dřívější období.

IFRS 1 PRVNÍ PŘIJETÍ MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ

C1 IFRS 1 se mění tak, jak je popsáno níže.

Odstavec 14 se mění takto:

„14. Některé níže uvedené výjimky odkazují na reálnu hodnotu. Při určování reálných hodnot v souladu s tímto IFRS účetní jednotka použije definici reálné hodnoty uvedenou v dodatku a a jakékoliv specifičtější návodné postupy obsažené v jiných IFRS, které se týkají určování reálných hodnot dotčených aktiv a závazků. Tyto reálné hodnoty musí zohledňovat podmínky existující v den, k němuž byly určeny.“

Vkládá se nový odstavec 47I, který zní:

„47I IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavce 14, B1, B2(f) a B2(g). Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tyto změny.“

V dodatku B se odstavce B1, B2(f) a B2(g) mění takto:

„B1 Prvouživatel se může rozhodnout použít IFRS 3 Podnikové kombinace retrospektivně na dřívější podnikové kombinace (podnikové kombinace, které nastaly před datem přechodu na IFRS). Pokud však prvouživatel přistoupí k přepracování jakékoliv podnikové kombinace, aby zajistil její soulad s IFRS 3, musí přepracovat všechny pozdější podnikové kombinace a od stejného data také použít IaS 27 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008). Například rozhodne-li se prvouživatel přepracovat podnikovou kombinaci, která se uskutečnila k 30. červnu 20X6, přepracuje všechny podnikové kombinace, ke kterým došlo mezi 30. červnem 20X6 a datem přechodu na IFRS, a použije od 30. června 20X6 také IaS 27 (ve znění z roku 2008).

B2(f) Pokud nebyly nabyté aktivum nebo převzatý závazek v dřívější podnikové kombinaci podle předchozích GaaP vykázány, nemají v počátečním výkazu o finanční situaci podle IFRS domnělou pořizovací cenu nulovou. Nabyvatel namísto toho toto aktivum nebo tento závazek vykáže a ocení ve svém konsolido vaném výkazu o finanční situaci tak, jak by IFRS vyžadovaly ve výkazu o finanční situaci nabývaného podniku. Pro ilustraci, pokud nabyvatel podle předchozích GaaP neaktivoval finanční leasing nabytý v dřívější podnikové kombinaci, aktivuje ho ve své konsolidované účetní závěrce tak, jak by to vyžadoval IaS 17 Leasingy u nabývaného podniku v jeho výkazu o finanční situaci podle IFRS. Obdobně, pokud nabyvatel podle předchozích GaaP nevykázal podmíněný závazek, který stále k datu přechodu na IFRS existuje, vykáže ho k tomuto datu, ledaže by IaS 37 jeho vykázání ve výkazu o finanční situaci nabývaného podniku zakazoval. Naproti tomu …

B2(g) Účetní hodnotou goodwillu v počátečním výkazu o finanční situaci podle IFRS je jeho účetní hodnota stanovená podle předchozích GaaP k datu přechodu na IFRS, a to po následujících dvou úpravách:

i) …

ii) [zrušen]

iii) bez ohledu na …“

IFRS 2 ÚHRADY VÁZANÉ NA AKCIE

C2 IFRS 2 se mění tak, jak je popsáno níže.

Odstavec 5 se mění takto:

„5. Jak je uvedeno v odstavci 2, tento IFRS … Podobně také zrušení, nahrazení nebo jiná modifikace smluv o úhradách vázaných na akcie z důvodu podnikové kombinace nebo jiné restrukturalizace účetní jednotky se bude vykazovat v souladu s tímto IFRS. IFRS 3 poskytuje návod k určení, zdali kapitálové nástroje vydané při podnikové kombinaci jsou součástí protihodnoty poskytované výměnou za ovládání nabývaného podniku (a jsou tedy v rozsahu IFRS 3) nebo jsou náhradou za pokračující služby, které budou vykázány v období po kombinaci (a jsou tedy v rozsahu tohoto IFRS).“

Vkládá se nový odstavec 61, který zní:

„61. IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 5. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tuto změnu.“

IFRS 7 FINANČNÍ NÁSTROJE: ZVEŘEJŇOVÁNÍ

C3 IFRS 7 se mění tak, jak je popsáno níže.

Odstavec 3(c) se zrušuje.

Vkládá se nový odstavec 44B, který zní:

„44B IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) zrušil odstavec 3(c). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro toto dřívější období i tuto změnu.“

IaS 12 DANĚ ZE ZISKU

C4 IaS 12 se mění tak, jak je popsáno níže. Třetí odstavec v části „Cíl“ se mění takto:

„Cíl

Tento standard … Stejně tak vykázání odložených daňových pohledávek a závazků v podnikové kombinaci ovlivňuje částku goodwillu vznikající při této podnikové kombinaci nebo částku uznaného přínosu z výhodné koupě.“

Odstavce 18, 19, 21–22 a 26 se mění takto:

„18. Přechodné rozdíly také vznikají, když:

a) identifikovatelná nabytá aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci jsou vykázány v jejich reálné hodnotě v souladu s IFRS 3 Podnikové kombinace, ale není provedena odpovídající úprava pro daňové účely (viz odstavec 19);

b) …

Podnikové kombinace

19. až na omezené výjimky, identifikovatelná nabytá aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci jsou uznány k datu akvizice v jejich reálných hodnotách. Přechodné rozdíly …

Goodwill

21. Goxxxxxx, který vzniká při podnikové kombinaci, je oceněn jako přebytek (a) nad (b) uvedenými níže:

a) souhrn:

i) převedené protihodnoty oceněné v souladu s IFRS 3, který obvykle vyžaduje ocenění reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice;

ii) případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku vykázaných v souladu s IFRS 3; a

iii) v případě postupné podnikové kombinace doposud držené podíly na vlastním kapitálu v nabývaném podniku oceněné reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice.

b) nabytá identifikovatelná aktiva snížená o převzaté závazky oceněné k datu akvizice v souladu s IFRS 3.

Mnohé daňové úřady …

21a

K následným snížením odloženého daňového závazku, který není vykázán, neboť vyplývá z prvotního vykázání goodwillu, se rovněž přistupuje, jako by vyplývala z prvotního vykázání goodwillu, a proto nejsou podle odstavce 15(a) vykázána. Například pokud účetní jednotka vykáže při podnikové kombinaci goodwill ve výši MJ100, jehož daňová základna je nula, odstavec 15(a) zakazuje účetní jednotce, aby vykázala odložený daňový závazek. Jestliže účetní jednotka následně vykáže ztrátu ze snížení hodnoty tohoto goodwillu ve výši MJ20, částka zdanitelného přechodného rozdílu, který se vztahuje ke goodwillu, je snížena ze MJ100 na MJ80 s následným snížením hodnoty nevykázaného odloženého daňového závazku. K tomuto snížení hodnoty nevykázaného odloženého daňového závazku se také přistupuje jako k prvotnímu vykázání goodwillu, a proto je vykazování snížení podle odstavce 15(a) zakázáno.

21B

avšak odložené daňové závazky ze zdanitelných přechodných rozdílů, které se vztahují ke goodwillu, jsou vykázány v rozsahu, v jakém nevyplývají z prvotního vykázání goodwillu. Například pokud účetní jednotka vykáže při podnikové kombinaci goodwill ve výši MJ100, který je daňově odčitatelný při sazbě daně ze zisku 20 % ročně počítáno od data akvizice, daňová základna goodwillu je MJ100 při počátečním vykázání a MJ80 na konci roku akvizice. Jestliže účetní hodnota goodwillu na konci roku akvizice zůstane nezmě něna ve výši MJ100, zdanitelný přechodný rozdíl ve výši MJ20 vznikne na konci tohoto roku. Protože …

Prvotní vykázání aktiva nebo závazku

22. Přechodný rozdíl může vzniknout při prvotním vykázání aktiva nebo závazku, například jestliže část nebo všechny náklady na pořízení aktiva nebudou odečitatelné pro daňové účely. Metoda účtování těchto přechodných rozdílů závisí na povaze transakce, která vedla k prvotnímu vykázání aktiva:

a) v podnikové kombinaci účetní jednotka vykazuje každý odložený daňový závazek nebo pohledávku, a to ovlivňuje částku goodwillu nebo vykázaný přínos z výhodné koupě (viz odstavec 19);

b) …

26. Dále jsou uvedeny příklady odčitatelných přechodných rozdílů, jejichž důsledkem jsou odložené daňové pohledávky:

a) …

c) až na omezené výjimky účetní jednotka uzná nabytá identifikovatelná aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci k datu akvizice v jejich reálných hodnotách. Když je převzatý závazek vykázán k datu akvizice, ale související pořizovací náklady jsou odečteny při určování zdanitelného zisku až v pozdějším období, vzniká odčitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v odloženou daňovou pohle dávku. Odložená daňová pohledávka také vzniká, když reálná hodnota identifikovatelného získaného aktiva je nižší než jeho daňová základna. V obou případech výsledná odložená daňová pohledávka ovlivňuje goodwill (viz odstavec 66); a

d) …“

Po odstavci 31 se vkládá následující nový nadpis a nový odstavec 32a, který zní:

„32. [se zrušuje]

32a

Goodwill

Pokud je účetní hodnota goodwillu, který vzniká při podnikové kombinaci, nižší než jeho daňová základna, vede vzniklý rozdíl k odložené daňové pohledávce. Odložená daňová pohledávka, která vzniká při prvotním vykázání goodwillu, je vykázána jako součást účetního zachycení podnikové kombinace, a to v rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že zdanitelný zisk, proti kterému se bude moci využít odečitatelný přechodný rozdíl, bude dosažen.“

Odstavce 66–68 jsou upraveny takto:

„Odložená daň vznikající při podnikové kombinaci

66. Jak již bylo vysvětleno v odstavcích 19 a 26(c), přechodné rozdíly mohou vzniknout při podnikové kombi naci. V souladu s IFRS 3 vykazuje účetní jednotka jakékoliv výsledné odložené daňové pohledávky (v rozsahu, v jakém splňují kritéria podle odstavce 24) nebo odložené daňové závazky jako identifikovatelná aktiva nebo závazky k datu akvizice. V důsledku toho tyto odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky ovlivňují hodnotu goodwillu nebo vykázaný přínos z výhodné koupě. avšak v souladu s odstavcem 15(a) účetní jednotka nevykazuje odložené daňové závazky vznikající z prvotního vykázání goodwillu.

67. V důsledku podnikové kombinace může dojít ke změně pravděpodobnosti realizace předakviziční odložené daňové pohledávky. Nabyvatel může považovat za pravděpodobné využití své vlastní odložené daňové pohledávky, která nebyla vykázána před uskutečněním podnikové kombinace. Například nabyvatel může být schopen využit přínos z nevyužité daňové ztráty proti budoucímu zdanitelnému zisku nabývaného podniku. alternativně se může v důsledku podnikové kombinace stát nepravděpodobným, že budoucí zdanitelný zisk umožní zpětné získání odložené daňové pohledávky. V takových případech nabyvatel vykáže změnu odložené daňové pohledávky v období uskutečnění podnikové kombinace, ale nezahrne ji do účet ního zachycení podnikové kombinace. Nabyvatel ji při podnikové kombinaci proto nevezme v úvahu při oceňování goodwillu nebo vykázaného přínosu z výhodné koupě.

68. Potenciální užitek z převzetí nevyužitých daňových ztrát nebo jiných odložených daňových pohledávek nabývaného podniku nemusel vyhovovat kritériím samostatného vykázání, když byla podniková kombinace prvotně zaúčtována, ale může být využit následovně.

Účetní jednotka vykáže odložené daňové pohledávky, které realizuje po uskutečnění podnikové kombinace, následovně:

a) Nabyté odložené daňové výhody, které jsou vykázány v průběhu dokončovacího období a které vyplývají z nových informací o skutečnostech a okolnostech, jež existovaly k datu akvizice, musí být promítnuty jako snížení účetní hodnoty případného goodwillu souvisejícího s danou akvizicí. Pokud je účetní hodnota tohoto goodwillu nulová, vykáží se jakékoliv zbývající odložené daňové výhody v hospodářském výsledku;

b) Všechny ostatní nabyté odložené daňové výhody, které byly realizovány, se vykáží v hospodářském výsledku (nebo mimo hospodářský výsledek, pokud tak požaduje tento standard).“

Příklad uvedený po odstavci 68 se zrušuje. Odstavec 81 se mění následujícím způsobem:

„81. Následující informace se také zveřejňují odděleně:

a) …

h) pokud jde o ukončované činnosti, daňový náklad, který se vztahuje k:

i) přínosu nebo ztrátě z ukončení; a

ii) hospodářskému výsledku z běžných činností ukončované činnosti za období spolu s odpovídajícími částkami uvedenými za každé vykázané předchozí období;

i) částka daňového důsledku dividend akcionářům účetní jednotky, které jsou navrženy nebo ozná meny před schválením účetní závěrky k vydání, ale nejsou vykázány jako závazek v účetní závěrce;

j) pokud v důsledku podnikové kombinace dojde u účetní jednotky v postavení nabyvatele ke změně v částce vykázané jako předakviziční odložená daňová pohledávka (viz odstavec 67), částku takové změny; a

k) pokud odložené daňové užitky získané při podnikové kombinaci nejsou vykázány k datu akvi zice, ale jsou vykázány po datu akvizice (viz odstavec 68), popis události nebo změny v okolnostech, které způsobily vykázání odložených daňových výhod.“

Vkládají se nové odstavce 93–95, které zní:

„93. Odstavec 68 se použije prospektivně od data účinnosti IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezi národní účetní standardy z roku 2008) k vykázání odložené daňové pohledávky nabyté při podni kové kombinaci.

94. Proto účetní jednotky neupraví účetní vykázání předchozích podnikových kombinací, pokud daňové užitky nesplňovaly kritéria pro samostatné uznání k datu akvizice a jsou vykázány po datu akvizice, ledaže by byly užitky vykázány v průběhu dokončovacího období a vyplývaly z nových informací o skutečnostech a okolnostech, jež existovaly k datu akvizice. Ostatní uznané daňové užitky se vykáží v hospodářském výsledku (nebo mimo hospodářský výsledek, pokud tak požaduje tento standard).

95. IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavce 21 a 67 a vkládá nové odstavce 32A a 81(j) a (k). Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tyto změny.“

IaS 16 POZEMKY, BUDOVY A ZAŘÍZENÍ

C5 V IaS 16 se odstavec 44 mění takto:

„44. Účetní jednotka rozdělí částku původně uznanou v souvislosti s položkou pozemků, budov a zařízení do jejích významných komponent a tyto komponenty odepisuje samostatně. Samostatně odepisovat lze napří klad trup letadla a jeho motory bez ohledu na to, zda je účetní jednotka vlastní nebo zda jsou předmětem finančního leasingu. Obdobně, pokud účetní jednotka pořídí pozemek, budovu a zařízení, které je před mětem operativního leasingu, v němž účetní jednotka vystupuje jako pronajímatel, může být také vhodné samostatně odepisovat tu část pořizovacího nákladu, která je důsledkem toho, že dané leasingové podmínky jsou výhodnější nebo méně výhodné než tržní podmínky.“

Vkládá se nový odstavec 81C, který zní:

„81C IFRS 3 Podnikové kombinace (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 44. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tuto změnu.“

IaS 28 INVESTICE DO PŘIDRUŽENÝCH PODNIKŮ

C6 V IaS 28 se odstavec 23 mění takto:

„23. Investice do přidruženého podniku je zachycena pomocí ekvivalenční metody od data, k němuž se stala přidruženým podnikem. Při akvizici investice je jakýkoli rozdíl mezi pořizovacími náklady investice a investorovým podílem na čisté reálné hodnotě identifikovatelných aktiv a závazků přidruženého podniku vykázán následovně:

a) goodwill týkající se přidruženého podniku je zahrnut v účetní hodnotě investice. Odepisování tohoto goodwillu není povoleno;

b) jakýkoli přebytek investorova podílu na čisté reálné hodnotě identifikovatelných aktiv a závazků přidru ženého podniku nad pořizovacími náklady investice je zahrnut jako výnos při stanovení investorova podílu na hospodářském výsledku přidruženého podniku v období, ve kterém je investice nabyta.

Jsou také vykázány vhodné …“

IaS 32 FINANČNÍ NÁSTROJE: VYKAZOVÁNÍ

C7 IaS 32 je upraven způsobem popsaným níže.

Odstavec 4(c) se zrušuje.

Vkládá se nový odstavec 97B, který zní:

„97B IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) zrušuje odstavec 4(c). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tuto změnu.“

IaS 33 ZISK NA AKCII

C8 V IaS 33 se odstavec 22 mění takto:

„22. Kmenové akcie emitované jako část převedené protihodnoty při podnikové kombinaci jsou zahrnuty do váženého průměru počtu akcií od data akvizice. To je proto, že od tohoto data nabyvatel zahrnuje hospo dářský výsledek nabývaného podniku do svého výkazu úplného výsledku.“

IaS 34 MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ

C9 IaS 34 se mění tak, jak je popsáno níže.

Odstavec 16(i) se mění takto:

„i) dopad změn ve struktuře účetní jednotky, ke kterým došlo v průběhu mezitímního období, zahrnující podnikové kombinace, získání nebo ztrátu ovládání dceřiných podniků a dlouhodobých investic, restrukturalizace nebo ukončované činnosti. V případě podnikových kombinací účetní jednotka zveřejní informace, které požaduje IFRS 3 Podnikové kombinace; a“

Vkládá se nový odstavec 48, který zní:

„48. IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavec 16(i). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tuto změnu.“

C10

IaS 36 SNÍŽENÍ HODNOTY AKTIV

IaS 36 se mění tak, jak je popsáno níže.

V odstavci 6 se zrušuje definice data sjednání. Odstavec 65 se mění takto:

„65. Odstavce 66–108 a dodatek C stanoví požadavky, které se týkají identifikace penězotvorné jednotky, k níž aktivum náleží, určení účetní hodnoty penězotvorné jednotky a goodwillu a uznání ztrát ze snížení jejich hodnot.“

Odstavce 81 a 85 se mění takto:

„81. Goodwill vykázaný při podnikové kombinaci je aktivem, které představuje budoucí ekonomický prospěch vznikající z ostatních aktiv získaných při podnikové kombinaci, která však nejsou jednotlivě identifikována a samostatně uznána. Xxxxxxxx nevytváří peněžní toky nezávisle na jiných aktivech nebo skupinách aktiv a často přispívá k peněžním tokům více penězotvorných jednotek. Goodwill někdy nelze nearbitrárně přiřadit jednotlivým penězotvorným jednotkám, ale pouze skupinám penězotvorných jednotek. Ve výsledku se nejnižší úroveň účetní jednotky, která je určena pro sledování goodwillu pro potřeby interního řízení, skládá z více penězotvorných jednotek, ke kterým se goodwill vztahuje, ale k nimž jej nelze přiřadit. Odkazy na penězotvornou jednotku, které je přiřazen goodwill, v odstavcích 83–99 a dodatku C by měly být chápány rovněž jako odkazy na skupinu penězotvorných jednotek, které je přiřazen goodwill.

85. Pokud je prvotní zaúčtování podnikové kombinace provedeno na konci období, ve kterém se kombinace uskutečnila, pouze prozatímně, nabyvatel podle IFRS 3 Podnikové kombinace:

a) zaúčtuje kombinaci pomocí prozatímních hodnot; a

b) zaúčtuje úpravy těchto prozatímních hodnot v důsledku dokončení prvotního zaúčtování v rámci dokon čovacího období, které nesmí přesahovat dobu dvanácti měsíců od data akvizice.

Za takových okolností by také nemuselo být možné dokončit prvotní přiřazení goodwillu uznaného v kombinaci před koncem ročního období, ve kterém se kombinace uskutečnila. Pokud k tomu dojde, zveřejní účetní jednotka informace požadované odstavcem 133.“

Po odstavci 90 se zrušuje označení a zrušují se odstavce 91–95. Odstavec 138 se zrušuje.

Odstavec 139 se mění takto:

„139. Účetní jednotka použije tento standard:

a) …“

Vkládá se nový odstavec 140B, který zní:

„140B IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavce 65, 81, 85 a 139; zrušuje odstavce 91–95 a 138 a vkládá nový dodatek C. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tyto změny.“

Nový dodatek (dodatek C) se vkládá v podobě popsané níže. Zahrnuje požadavky zrušených odstavců 91–95.

„Dodatek C

Tento dodatek je nedílnou součástí standardu.

Testování snížení hodnoty penězotvorných jednotek s goodwillem a nekontrolními podíly

C1 V souladu s IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) nabyvatel ocení a vykáže goodwill k datu akvizice jako přebytek (a) nad (b) uvedenými níže:

a) souhrn:

i) převedené protihodnoty oceněné v souladu s IFRS 3, který obvykle vyžaduje ocenění reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice;

ii) případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku oceněných v souladu s IFRS 3; a

iii) v případě postupné podnikové kombinace, doposud držené podíly na vlastním kapitálu v nabývaném podniku oceněné reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice.

b) nabytá identifikovatelná aktiva snížená o převzaté závazky oceněné k datu akvizice v souladu s IFRS 3.

Přiřazení goodwillu

C2 Odstavec 80 tohoto standardu požaduje přiřazení goodwillu pořízeného v podnikové kombinaci ke každé penězotvorné jednotce nebo skupině penězotvorných jednotek nabyvatele, u kterých se očekává, že budou mít prospěch ze synergie kombinace, bez ohledu na to, zda jsou těmto jednotkám nebo skupinám jednotek přidělena ostatní aktiva nebo závazky nabývaného podniku. Je možné, že některé synergie vyplývající z podnikové kombinace se přiřadí penězotvorné jednotce, v níž nejsou nekontrolní podíly.

Testování snížení hodnoty

C3 Testování snížení hodnoty zahrnuje porovnání zpětně získatelné částky penězotvorné jednotky s účetní hodnotou penězotvorné jednotky.

C4 Pokud účetní jednotka ocení nekontrolní podíly ve výši jejich poměrného podílu na čistých identifikovatel ných aktivech dceřiného podniku k datu akvizice a nikoliv v jejich reálné hodnotě, je goodwill přiřaditelný nekontrolním podílům zahrnut ve zpětně získatelné částce související penězotvorné jednotky, ale není vykázán v konsolidované účetní závěrce mateřského podniku. V důsledku tak účetní jednotka zvýší účetní hodnotu goodwillu přiřazeného dané penězotvorné jednotce, aby zahrnovala i goodwill přiřaditelný nekon trolním podílům. Takto upravená účetní hodnota je následně porovnána se zpětně získatelnou částkou penězotvorné jednotky při určování, zda došlo ke snížení její hodnoty.

Přiřazení ztráty ze snížení hodnoty

C5 Odstavec 104 požaduje přiřadit jakoukoliv identifikovatelnou ztrátu ze snížení hodnoty tak, aby snížila nejprve účetní hodnotu goodwillu přiřazeného dané jednotce a poté účetní hodnotu ostatních aktiv jednotky poměrně na základě účetní hodnoty každého aktiva jednotky.

C6 Pokud je dceřiný podnik nebo část dceřiného podniku s nekontrolním podílem sama penězotvornou jednotkou, je ztráta ze snížení hodnoty přiřazena podílu mateřského podniku a nekontrolnímu podílu na stejném základě, jako je přiřazován hospodářský výsledek.

C7 Pokud je dceřiný podnik nebo část dceřiného podniku s nekontrolním podílem součástí větší penězotvorné jednotky, jsou ztráty ze snížení hodnoty goodwillu přiřazeny součástem penězotvorné jednotky, které mají nekontrolní podíl, a součástem, které jej nemají. Ztráty ze snížení hodnoty se přiřadí součástem penězotvorné jednotky na základě:

a) poměrných účetních hodnot goodwillu jednotlivých součástí před snížením hodnoty v rozsahu, ve kterém se snížení hodnoty vztahuje ke goodwillu penězotvorné jednotky; a

b) poměrných účetních hodnot čistých identifikovatelných aktiv jednotlivých součástí před snížením hodnoty v rozsahu, ve kterém se snížení hodnoty vztahuje k identifikovatelným aktivům penězotvorné jednotky. Jakékoliv takové snížení hodnoty je přiřazeno aktivům jednotlivých součástí každé penězotvorné jednotky poměrně na základě účetní hodnoty každého aktiva dané součásti.

V součástech, které mají nekontrolní podíl, je ztráta ze snížení hodnoty přiřazena podílu mateřského podniku a nekontrolnímu podílu na stejném základě, jako je přiřazován hospodářský výsledek.

C8 Pokud se ztráta ze snížení hodnoty přiřaditelná nekontrolnímu podílu vztahuje ke goodwillu, který není vykázán v konsolidované účetní závěrce mateřského podniku (viz odstavec C4), není takové snížení hodnoty vykázáno jako ztráta ze snížení hodnoty goodwillu. V těchto případech je vykázána jako ztráta ze snížení hodnoty goodwillu pouze ztráta ze snížení hodnoty související s goodwillem, který je přiřazen mateřskému podniku.

C9 Ilustrativní příklad 7 zobrazuje testování na snížení hodnoty plně nevlastněné penězotvorné jednotky s goodwillem.“

IaS 37 REZERVY, PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

C11 V IaS 37 se odstavec 5 mění takto:

„5. Pokud jiný standard upravuje specifický typ rezervy, podmíněného závazku nebo podmíněného aktiva, použije jej účetní jednotka místo tohoto standardu. Například některé typy rezerv jsou předmětem standardů upra vujících:

a) smlouvy o zhotovení (viz IaS 11 Smlouvy o zhotovení);

…“

C12

IaS 38 NEHMOTNÁ AKTIVA

IaS 38 se mění tak, jak je popsáno níže.

V odstavci 8 se zrušuje definice data sjednání. Odstavce 11, 12, 25 a 33–35 se mění takto:

„11. Definice nehmotného aktiva vyžaduje, aby nehmotné aktivum bylo identifikovatelné, protože je nutno jej

jednoznačně odlišit od goodwillu. Xxxxxxxx vykázaný při podnikové kombinaci je aktivem, které představuje budoucí ekonomický užitek vznikající z ostatních aktiv nabytých při podnikové kombinaci, která nemohou být jednotlivě identifikována a samostatně vykázána. Tyto budoucí ekonomické užitkou mohou být výsledkem synergie mezi identifikovatelnými pořízenými aktivy nebo plynout z aktiv, která jednotlivě nesplňují podmínky pro uznání v účetní závěrce.

12. Aktivum je identifikovatelné, pokud je buď:

a) oddělitelné, tj. pokud je možno jej oddělit od účetní jednotky a prodat, převést, poskytnout v rámci licence, pronajmout nebo směnit a to buď samostatně, nebo společně se související smlouvou, aktivem nebo závazkem bez ohledu na to, zda to má účetní jednotka v úmyslu; nebo

b) vzniká ze smluvních nebo jiných zákonných práv bez ohledu na to, zda tato práva jsou převo ditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv a povinností.

25. Cena, kterou účetní jednotka zaplatí při samostatném pořízení nehmotného aktiva, obvykle bude odrážet očekávání pravděpodobných budoucích ekonomických užitků z aktiva, které poplynou účetní jednotce v důsledku jeho užívání. Jinými slovy, účetní jednotka očekává přítok ekonomických užitků i přes nejistotu v jejich časovém rozvržení a hodnotě. U samostatně pořizovaných nehmotných aktiv se proto kritérium uznání pravděpodobnosti z odstavce 21(a) vždy považuje za splněné.

33. Pokud je nehmotné aktivum nabyto v podnikové kombinaci, pak v souladu s IFRS 3 Podnikové kombinace jsou pořizovací náklady tohoto nehmotného aktiva rovny jeho reálné hodnotě k datu akvizice. Reálná hodnota nehmotného aktiva bude odrážet očekávání týkající se pravděpodobnosti, že budoucí ekonomické užitky z aktiva poplynou do účetní jednotky. Jinými slovy, účetní jednotka očekává přítok ekonomických užitků, i přes nejistotu v jejich časovém rozvržení a hodnotě. Pravděpodobnostní kritérium uznání v odstavci 21(a)) se tedy u nehmotných aktiv nabytých v podnikové kombinaci považuje vždy za splněné. Pokud je aktivum nabyté při podnikové kombinaci oddělitelné nebo vzniká ze smluvních nebo jiných zákonných práv, existují dostatečné informace potřebné k vyčíslení spolehlivé reálné hodnoty aktiva. Kritérium uznání spolehlivého ocenění z odstavce 21(b) se tak vždy považuje u nehmotných aktiv pořízených při podnikové kombinaci za splněné.

34. Nabyvatel podle tohoto standardu a IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) vykáže k datu akvizice odděleně od goodwillu nehmotné aktivum nabývaného podniku bez ohledu na to, zda aktivum bylo před podnikovou kombinací nabývaným podnikem vykazáno. To znamená, že naby vatel odděleně od goodwillu uzná jako aktivum projekt probíhajícího výzkumu a vývoje nabývaného podniku, pokud projekt splňuje definici nehmotného aktiva. Projekt probíhajícího výzkumu a vývoje nabý vaného podniku splňuje definici nehmotného aktiva tehdy, pokud:

a) splňuje definici aktiva; a

b) je identifikovatelný, tj. oddělitelný nebo vznikl ze smluvních nebo jiných zákonných práv.

Oceňování reálné hodnoty nehmotných aktiv nabytých v podnikové kombinaci

35. Pokud je nehmotné aktivum pořízené při podnikové kombinaci oddělitelné nebo vzniká ze smluvních nebo jiných zákonných práv, existuje dostačující informace, podle níž lze spolehlivě stanovit reálnou hodnotu aktiva. Pokud u odhadů používaných pro ocenění reálné hodnoty nehmotného aktiva existuje větší rozsah možných výsledků s různými pravděpodobnostmi, vstupuje tato nejistota do ocenění reálné hodnoty aktiva.“

Odstavec 38 se zrušuje.

Odstavce 68 se mění takto:

„68. Výdaje na položku nehmotného aktiva se zahrnují do nákladů v období, kdy vzniknou, ledaže:

a) jsou součástí pořizovacích nákladů nehmotného aktiva, které splňuje kritéria uznání (viz odstavce 18–67); nebo

b) tato položka je získána při podnikové kombinaci a nemůže být uznána jako nehmotné aktivum. Pokud nastane takový případ, stává se položka součástí hodnoty vykázané k datu akvizice jako goodwill (viz IFRS 3).“

Odstavec 94 se mění takto:

„94. Doba použitelnosti nehmotného aktiva, které vzniklo na základě smluvních nebo jiných zákonných práv, nesmí překročit dobu existence těchto smluvních nebo jiných zákonných práv, ale může být kratší, což závisí na době, po kterou účetní jednotka předpokládá užívání tohoto aktiva. Pokud smluvní nebo jiná zákonná práva byla udělena na omezenou dobu, která může být obnovena, zahrnuje doba použitelnosti takového aktiva i dobu možného obnovení práv, pouze pokud si toto prodloužení může účetní jednotka dovolit bez vynaložení dalších významných nákladů. Doba použitelnosti znovunabytých práv, která jsou při podnikové kombinaci vykázána jako nehmotná aktiva, je dána zbývajícím smluvním obdobím dohodnutým ve smlouvě, v níž je zaručeno dané právo, a nesmí zahrnovat dobu obnovení.“

Vkládá se nový odstavec 115a, který zní:

„115a V případě znovunabytých práv při podnikové kombinaci je jejich případná účetní hodnota použita při vyčíslení přínosu nebo ztráty z jejich opětovného vydání, pokud jsou taková práva v následném období opětovně vydána (prodána) třetí straně.“

Odstavec 129 se zrušuje.

Odstavec 130 se mění takto:

„130. Účetní jednotka použije tento standard na:

a) …“

Vkládá se nový odstavec 130C, který zní:

„130C IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) mění odstavce 12, 33–35, 68, 69, 94 a 130, zrušuje odstavce 38 a 129 a vkládá nový odstavec 115A. Účetní jednotka použije tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Částky vykázané jako nehmotná aktiva a goodwill v předchozích podnikových kombinacích se proto neupraví. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tyto změny.“

C13

IaS 39 FINANČNÍ NÁSTROJE: ÚČTOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ

IaS 39 se mění tak, jak je popsáno níže. Odstavec 2(f) se zrušuje.

Vkládá se nový odstavec 130D, který zní:

„103D IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) zrušuje odstavec 2(f). Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění z roku 2008) pro dřívější období, použije pro takové období i tyto změny.“

IFRIC 9 PŘEHODNOCENÍ VLOŽENÝCH DERIVÁTŮ

C14 K odstavci 5 IFRIC 9 se vkládá následující poznámka pod čarou:

„5. Tato interpretace neupravuje pořízení smluv s vloženými deriváty při podnikové kombinaci ani jejich možné přehodnocení k datu akvizice (*).

(*) IFRS 3 (ve znění novely Rady pro mezinárodní účetní standardy z roku 2008) upravuje pořízení smluv s vloženými deriváty při podnikové kombinaci.“

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 496/2009

ze dne 11. června 2009,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 872/2004 o dalších omezujících opatřeních vůči Libérii

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 872/2004 o dalších omezu jících opatřeních vůči Libérii (1), a zejména na čl. 11 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Příloha I nařízení (ES) č. 872/2004 obsahuje seznam fyzických a právnických osob, institucí a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2) Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 12. května 2009 rozhodl o změně identifikačních údajů jedné osoby, které se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJaLa TOTO NaŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 872/2004 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. června 2009.

Za Komisi

Eneko LaNDÁBURU

generální ředitel pro vnější vztahy

(1) Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 32.

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení Rady (ES) č. 872/2004 se mění takto:

Záznam „Xxxxx X., Xxxxx xx. Státní příslušnost: liberijská. Číslo pasu: a) OR/0056672-01, b) D/005072, c) D-00172 (diplomatický pas ECOWaS, platný od 7.8.2008 do 6.7.2010). Další informace: generální ředitel společnosti Liberian Petroleum and Refining Corporation (LPRC). Datum zařazení do seznamu podle čl. 6 písm. b): 10.9.2004.“, se nahrazuje tímto záznamem:

„Xxxxx X., Xxxxx xx. adresa: Elwa Road, Monrovia, Liberia. Datum narození: 11.2.1970. Místo narození: Mano River, Grand Cape Mount, Libérie. Státní příslušnost: liberijská. Číslo pasu: a) OR/0056672-01, b) D/005072, c) D005640 (diplomatický pas), d) D-00172 diplomatický pas ECOWaS, platný od 7.8.2008 do 6.7.2010). Další informace: generální ředitel společnosti Liberian Petroleum and Refining Corporation (LPRC). Datum zařazení do seznamu podle čl. 6 písm. b): 10.9.2004.“.

(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné)

ROZHODNUTÍ

RaDa

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 25. května 2009,

kterým se zrušuje směrnice 83/515/EHS a 11 zastaralých rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky

(2009/447/ES)

RaDa EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37, čl. 300 odst. 2 a čl. 300 odst. 3 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1985, a zejména na čl. 167 odst. 3 a čl. 354 odst. 3 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(2) Následující směrnice a rozhodnutí týkající se společné rybářské politiky jsou obsoletní, i když jsou formálně stále platné:

— směrnice Rady 83/515/EHS ze dne 4. října 1983 o některých opatřeních k úpravě kapacit

v odvětví rybolovu (1). Uvedená směrnice pozbyla účinku, neboť příslušná ustanovení týkající se této oblasti jsou nyní obsažena v nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (2);

— rozhodnutí Rady 89/631/EHS ze dne 27. listopadu 1989 o finančním příspěvku Společenství na výdaje vzniklé členským státům při zajišťování souladu s režimem Společenství pro zachování a řízení rybo lovných zdrojů (3). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože se vztahuje na způsobilé výdaje vyna ložené členskými státy v období od 1. ledna 1991 do

31. prosince 1995;

— rozhodnutí Rady 94/117/ES ze dne 21. února 1994, kterým se stanoví minimální požadavky na strukturu a vybavení některých malých podniků, které zajišťují distribuci produktů rybolovu v Řecku (4). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože konkrétní situace, během níž mělo být použito, již pominula.

— rozhodnutí Rady 94/317/ES ze dne 2. června 1994, kterým se Španělské království zmocňuje k prodloužení dohody o vzájemných vztazích v oblasti rybolovu s Jihoafrickou republikou do

7. března 1995 (5). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože mělo být použito po dobu, která již uplynula;

(1) Úř. věst. L 290, 22.10.1983, s. 15.

(2) Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 364, 14.12.1989, s. 64.

(4) Úř. věst. L 54, 25.2.1994, s. 28.

(5) Úř. věst. L 142, 7.6.1994, s. 30.

— rozhodnutí Rady 94/318/ES ze dne 2. června 1994, kterým se Portugalská republika zmocňuje k prodloužení dohody o vzájemných vztazích v oblasti rybolovu s Jihoafrickou republikou do

7. března 1995 (1). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože mělo být použito po dobu, která již uplynula;

— rozhodnutí Rady 1999/386/ES ze dne 7. června 1999 o prozatímním provádění Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů Evropským společenstvím (2). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože se vztahuje na přechodné období, které již uplynulo;

— rozhodnutí Rady 2001/179/ES ze dne 26. února 2001, kterým se stanoví podmínky finanční podpory pro Guineu-Bissau v odvětví rybolovu (3). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože mělo být použito po dobu, která již uplynula;

— rozhodnutí Rady 2001/382/ES ze dne 14. května 2001 o finančním příspěvku Společenství na výdaje na provádění některých opatření pro řízení vysoce stěhovavých populací ryb (4). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože se vztahovalo na období, které již uplynulo;

— rozhodnutí Rady 2001/431/ES ze dne 28. května 2001 o finančním příspěvku Společenství na některé výdaje členských států při provádění režimů kontrol, inspekcí a sledování v rámci společné rybářské poli tiky (5). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože se vztahovalo na způsobilé výdaje vynaložené člen skými státy v období od 1. ledna 2001 až

31. prosince 2003 a konkrétní situace, pro kterou bylo přijato, již pominula. Mimo to bylo přijato nové rozhodnutí Rady 2004/465/ES (6), které se vzta huje na výdaje vzniklé od roku 2004;

— rozhodnutí Rady 2004/662/ES ze dne 24. září 2004, kterým se Španělské království zmocňuje k prodloužení dohody o vzájemných vztazích v oblasti rybolovu s Jihoafrickou republikou do

7. března 2005 (7). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože se vztahovalo na přechodné období, které již uplynulo;

— rozhodnutí Rady 2004/890/ES ze dne 20. prosince 2004 o odstoupení Evropského společenství od Úmluvy o rybolovu a zachování živých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu (8). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinku, protože odstou pení od smlouvy bylo oznámeno depozitáři úmluvy;

— rozhodnutí Rady 2005/76/ES ze dne 22. listopadu 2004 o podpisu jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění Dohody ve formě výměny dopisů o prodloužení platnosti Protokolu, kterým se na období od 28. února 2004 do

31. prosince 2004 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federa tivní islámskou republikou o rybolovu v oblasti Komor (9). Uvedené rozhodnutí pozbylo účinnosti, protože mělo být v platnosti po dobu, která již uply nula.

(3) Z důvodů právní jistoty a jasnosti by měla být uvedená obsoletní směrnice a uvedená obsoletní rozhodnutí zrušeny,

PŘIJaLa TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice a rozhodnutí, které se zrušují

Směrnice 83/515/EHS a rozhodnutí 89/631/EHS, 94/117/ES, 94/317/ES, 94/318/ES, 1999/386/ES, 2001/179/ES,

2001/382/ES, 2001/431/ES, 2004/662/ES, 2004/890/ES

a 2005/76/ES se zrušují.

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. května 2009.

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXXx

(1) Úř. věst. L 142, 7.6.1994, s. 31.

(2) Úř. věst. L 147, 12.6.1999, s. 23.

(3) Úř. věst. L 66, 8.3.2001, s. 33.

(4) Úř. věst. L 137, 19.5.2001, s. 25.

(5) Úř. věst. L 154, 9.6.2001, s. 22.

(6) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 114.

(7) Úř. věst. L 302, 29.9.2004, s. 5.

(8) Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 27.

(9) Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 20.

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 28. května 2009,

kterým se mění rozhodnutí 1999/70/ES o schválení externích auditorů národních centrálních bank, pokud jde o externího auditora De Nederlandsche Bank

(2009/448/ES)

RaDa EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Protokol o statutu Evropského systému centrál ních bank a Evropské centrální banky, připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a zejména na článek 27.1 tohoto protokolu,

s ohledem na doporučení Evropské centrální banky ECB/2009/8 ze dne 3. dubna 2009 Radě Evropské unie o externím audito rovi De Nederlandsche Bank (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank Eurosystému ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(5) Rada guvernérů ECB doporučila, aby byla externím audi torem De Nederlandsche Bank pro účetní roky 2008 až 2001 jmenována společnost PricewaterhouseCoopers accountants N.V.

(6) Je vhodné řídit se doporučením Rady guvernérů ECB a odpovídajícím způsobem změnit rozhodnutí 1999/70/ES (2),

ROZHODLa TaKTO:

Článek 1

V článku 1 rozhodnutí 1999/70/ES se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8. PricewaterhouseCoopers accountants N.V. se schva luje jako externí auditor De Nederlandsche Bank pro účetní roky 2008 až 2011“.

(2) Dne 12. července 2005 byl pan Xxxxxxxx

xxxxxxx

Článek 2

Nijhuis, registrovaný účetní a předseda představenstva společnosti PricewaterhouseCoopers accountants N.V., jednající vlastním jménem, jmenován s výhradou každo ročního potvrzení externím auditorem De Nederlandsche Bank od účetního roku 2005 na dobu neurčitou.

Toto rozhodnutí se oznámí ECB.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(3) Pan Josephus

xxxxxxx

Xxxxxxx s účinností od

1. října 2008 odstoupil ze své funkce v PricewaterhouseCoopers accountants N.V., a proto je nezbytné, aby byl jmenován nový auditor.

(4) De Nederlandsche Bank vybrala jako svého externího auditora pro účetní roky 2008 až 2011 společnost Price waterhouseCoopers accountants N.V.

V Bruselu dne 28. května 2009.

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXXXX

(1) Úř. věst. C 93, 22.4.2009, s. 1. (2) Úř. věst. L 22, 29.1.1999, s. 69.

KOMISE

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. května 2009

o výběru provozovatelů celoevropských soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS)

(oznámeno pod číslem K(2009) 3746)

(2009/449/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES ze dne 30. června 2008 o výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS) (1), a zejména na článek 5 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V zájmu usnadnění rozvoje konkurenčního vnitřního trhu s družicovými pohyblivými službami (MSS) napříč Společenstvím a zajištění postupného pokrytí ve všech členských státech zavádí rozhodnutí č. 626/2008/ES řízení na úrovni Společenství pro společný výběr provo zovatelů družicových pohyblivých soustav, kteří využívají kmitočtová pásma 2 GHz, jež jsou v souladu s rozhodnutím Komise 2007/98/ES (2) tvořena pásmy od 1 980 do 2 010 MHz pro komunikace ve vzestupném směru a od 2 170 do 2 200 MHz pro komunikace v sestupném směru.

(2) Komise dne 7. srpna 2008 zveřejnila výzvu k předkládání žádostí o celoevropské soustavy poskytující družicové pohyblivé služby (MSS) (2008/C 201/03) (3). Pro předkládání žádostí byla stanovena lhůta s datem

7. října 2008.

(3) V této lhůtě byly obdrženy žádosti od společností ICO Satellite Limited, Inmarsat Ventures Limited, Solaris Mobile Limited a TerreStar Europe Limited.

(4) Dne 24. října 2008 byla společnostem ICO Satellite Limited, Inmarsat Ventures Limited a TerreStar Europe Limited odeslána žádost o dodatečné informace týkající se požadavků přijatelnosti. Všichni tři žadatelé odpověděli do 7. listopadu 2008.

(5) Rozhodnutím K(2008) 8123 ze dne 11. prosince 2008 o přijatelnosti žádostí předložených v reakci na výzvu k předkládání žádostí o celoevropské soustavy poskytující družicové pohyblivé služby (MSS) (2008/C 201/03)

Komise rozhodla, že čtyři žádosti předložené jednotlivě

(1) Úř. věst. L 172, 2.7.2008, s. 15.

(2) Úř. věst. L 43, 15.2.2007, s. 32.

(3) Úř. věst. C 201, 7.8.2008, s. 4.

společnostmi ICO Satellite Limited, Inmarsat Ventures Limited, Solaris Mobile Limited a TerreStar Europe Limited jsou přijatelné. Rozhodnutí bylo okamžitě sděleno žadatelům a seznam žadatelů byl zveřejněn na webových stránkách Komise (4).

(6) Kromě žádosti společnosti ICO Satellite Limited, Inmarsat Ventures Limited a TerreStar Europe Limited v souladu s přílohou rozhodnutí č. 626/2008/ES poskytly do 80 pracovních dní od předložení žádosti (do 6. února 2009) také informace o dokončení kritického přezkoumání projektu.

(7) Korespondence obsahující doplnění technického či pracovního obsahu žádosti byla navíc společnostmi TerreStar Europe Limited a ICO Satellite Limited poskyt nuta až po uplynutí lhůt pro předložení žádostí a pro předložení informací týkajících se dokončení kritického přezkumu projektu, a nemohla být proto zohledněna.

(8) V první výběrové fázi by Komise do 40 pracovních dnů od zveřejnění seznamu žadatelů, jejichž žádosti byly shle dány jako přijatelné, měla posoudit, zda žadatelé proká zali požadovanou technickou a komerční úroveň svých družicových pohyblivých soustav. Takové posouzení by mělo být provedeno na základě uspokojivého dokončení prvních pěti etap uvedených v příloze rozhodnutí č. 626/2008/ES. Během první výběrové fáze by se měla zohlednit spolehlivost žadatelů a životaschopnost navrhovaných družicových pohyblivých soustav.

(9) S cílem usnadnit provádění srovnávacího výběrového řízení a zejména pomoci Komisi s přípravami rozhodnutí spojených s výběrovým řízením byla zřízena pracovní skupina Komunikačního výboru pro srovnávací výběrové řízení pro celoevropské soustavy poskytující družicové pohyblivé služby (MSS).

(4) xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/ pan_european/index_en.htm

(10) V rámci analýzy a hodnocení žádostí v první výběrové fázi požádala Komise o odborná stanoviska a pomoc vnější odborníky vybrané prostřednictvím nabídkového řízení na základě jejich odborných znalostí a vysoké úrovně nezávislosti a nestrannosti.

(11) Odborníci na základě podrobné analýzy a komplexních debat v rámci setkání vypracovali souhrnnou zprávu o dokončení etap, která byla předložena Komisi.

(12) O závěrech hodnocení vnějšími odborníky v první fázi debatovali odborníci z členských států v rámci pracovní skupiny Komunikačního výboru pro srovnávací výběrové řízení pro celoevropské soustavy poskytující družicové pohyblivé služby (MSS). Výsledek těchto debat byl před ložen a projednáván v Komunikačním výboru.

(13) Komise pro účely hodnocení první výběrové fáze zohled nila souhrnnou zprávu vnějších odborníků, jakož i stanovisko odborníků z členských států vyjádřené v rámci pracovní skupiny pro srovnávací výběrové řízení pro celoevropské soustavy poskytující družicové pohyb livé služby (MSS).

(14) Komise dospěla k závěru, že společnosti Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited prokázaly požadovanou technickou a obchodní úroveň svých druži cových pohyblivých systémů a měly by být způsobilými žadateli, zatímco společnosti ICO Satellite Limited a TerreStar Europe Limited požadovanou technickou a obchodní úroveň svých družicových pohyblivých soustav neprokázaly, a proto by způsobilými žadateli být neměly.

(15) Etapa jedna nese název „Předložení žádosti o koordinaci Mezinárodní telekomunikační unii (ITU)“ a požaduje, aby žadatel předložil jednoznačný doklad o tom, že správa odpovědná za registraci družicové pohyblivé soustavy u Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) pro poskyto vání komerčních MSS na území členských států předlo žila příslušné informace v souladu s přílohou 4 Radioko munikačního řádu ITU. Všechny čtyři žádosti obsahovaly v tomto směru jasné důkazy, které Komisi vedly k závěru, že všichni čtyři žadatelé tuto etapu uspokojivě dokončili.

(16) Etapa dvě nese název „Výroba družic“ a požaduje, aby žadatel předložil jednoznačný doklad o závazné dohodě o výrobě družic potřebných pro poskytování komerčních MSS na území členských států EU. Tento dokument popisuje výrobní etapy vedoucí k dokončení výroby družic požadovaných pro poskytovaní komerčních MSS. Dokument je podepsán žadatelem a výrobcem družic. Žádosti společností Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited obsahovaly v tomto směru jasné důkazy, které Komisi vedly k závěru, že uvedení žadatelé tuto etapu uspokojivě dokončili.

(17) Etapa tři nese název „Dohoda o vypuštění družic“ a požaduje, aby žadatel předložil jednoznačný doklad o závazné dohodě týkající se vypuštění minimálního počtu družic potřebných pro trvalé poskytování komerč ních MSS na území členských států EU. V tomto dokladu jsou uvedena data vypuštění družic, služby související s jejich vypuštěním a smluvní podmínky týkající se náhrady škod. Dokument je podepsán provozovatelem družicové pohyblivé soustavy a společností, která družice vypouští. Všechny čtyři žádosti obsahovaly v tomto směru jasné důkazy, které Komisi vedly k závěru, že všichni čtyři žadatelé tuto etapu uspokojivě dokončili.

(18) Etapa čtyři nese název „Předávací pozemské stanice“ a požaduje, aby žadatel předložil jednoznačný doklad o závazné dohodě o výrobě a instalaci družic potřebných pro poskytování komerčních MSS na území členských států EU. Všechny čtyři žádosti obsahovaly v tomto směru jasné důkazy, které Komisi vedly k závěru, že všichni čtyři žadatelé tuto etapu uspokojivě dokončili.

(19) Etapa pět nese název „Dokončení kritického přezkou mání projektu“. Stadiem kritického přezkoumání projektu je v procesu uvádění družice do provozu definováno stadium, ve kterém končí fáze projektu a vývoje a začíná výroba. Etapa požaduje, aby žadatel nejpozději do 80 pracovních dnů od podání žádosti předložil jedno značný doklad o dokončení kritického přezkoumání projektu v souladu s výrobními etapami stanovenými v dohodě o výrobě družic. Příslušný dokument je pode psán výrobcem družic a uvádí se v něm datum dokon čení kritického přezkoumání projektu. Žádosti společ ností ICO Satellite Limited, Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited obsahovaly v tomto směru jasné důkazy, které Komisi vedly k závěru, že tito žada telé tuto etapu uspokojivě dokončili.

(20) Pokud jde o etapu dvě […] (*). […] (*) absence smluvních podkladů a aktuálních dokladů k výrobním etapám vedoucím k dokončení výroby družic nezbytných pro poskytnutí komerčních MSS vedla Komisi k závěru, že tato etapa nebyla podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí č. 626/2008/ES společností ICO Satellite Limited uspo kojivě dokončena.

(21) […] (*) Nesrovnalost mezi informacemi poskytnutými v žádosti a následně poskytnutými informacemi souvise jícími s kritickým přezkumem projektu a absence jasných důkazů o dokončení kritického přezkumu projektu u uváděného satelitu v dohodě o výrobě družic, která je součástí žádosti, vedla Komisi k závěru, že etapa pět nebyla podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí č. 626/2008/ES společností TerreStar Europe Limited uspokojivě dokončena.

(22) Společnost Inmarsat Ventures Limited ve své žádosti požadovala spektrum 15 MHz pro komunikace ve vzestupném směru a spektrum 15 MHz pro komunikace v sestupném směru. Společnost Solaris Mobile Limited ve své žádosti požadovala spektrum 15 MHz pro komuni kace ve vzestupném směru a spektrum 15 MHz pro komunikace v sestupném směru.

(23) Jelikož celková poptávka společností Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited po rádiovém spektru nepřesahuje dostupný rozsah rádiového spektra xxxxxx xxxx čl. 1 odst. 1 rozhodnutí č. 626/2008/ES, měli by být v souladu s čl. 5 odst. 2 rozhodnutí č. 626/2008/ES vybráni oba žadatelé.

(24) Každé rozhodnutí o výběru přijaté v důsledku první výběrové fáze by mělo přidělit příslušné kmitočty, které bude každý vybraný žadatel oprávněn používat v každém členském státě v souladu s hlavou III rozhodnutí č. 626/2008/ES.

(25) Kmitočty by měly být přiděleny na základě objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií. V tomto směru by se měla použít zásada účinné správy rádiových frekvencí zakotvená v článku 9 směr nice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne

7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směr nice) (1). V souladu s touto zásadou by měly být využí vané kmitočty dvakrát 30 MHz rozděleny na dvě souse

(*) Části tohoto textu byly vynechány za účelem neprozrazení důvěr ných informací; tyto části jsou uvedeny v hranatých závorkách a označeny hvězdičkou.

dící dílčí pásma o stejné šíři, a to jak u komunikací ve vzestupném směru, tak u komunikací ve směru sestupném, aby se umožnilo co nejefektivnější využití dílčích pásem. Spodní pár dílčích pásem by měl sestávat z kmitočtů 1 980–1 995 MHz v případě komunikací ve vzestupném směru a 2 170–2 185 MHz v případě komu nikací ve směru sestupném; horní pár dílčích pásem by měl sestávat z kmitočtů 1 995–2 010 MHz v případě komunikací ve vzestupném směru a 2 185–2 200 MHz v případě komunikací ve směru sestupném. Komise podle požadavku v oddílu 4.4 výzvy k předkládání žádostí 2008/C 201/03 vzala v úvahu preference, které způsobilí žadatelé uvedli ve svých žádostech. […] (*).

(26) Žadatelé, kteří nezamýšlejí použít rádiové kmitočty, by o tom do 30 dnů od zveřejnění seznamu vybraných žadatelů měli písemně uvědomit Komisi.

(27) Členské státy podle článku 7 rozhodnutí č. 626/2008/ES zajistí, aby vybraní žadatelé podle časového rámce a oblasti pokrytí službou, k nimž se zavázali podle čl. 4 odst. 1 písm. c), a v souladu s vnitrostátními práv ními předpisy a předpisy Společenství měli právo používat konkrétní rádiové kmitočty určené rozhodnutím Komise přijatým podle čl. 5 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 3 a byli oprávněni provozovat družicovou pohyblivou soustavu. O těchto právech informují vybrané žadatele. Rozhodnutí č. 626/2008/ES rovněž stanoví, že právo využívat konkrétní rádiové kmitočty by mělo být přidě leno vybraným uchazečům co nejdříve po jejich výběru v souladu s čl. 5 odst. 3 směrnice Evropského parla mentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (2).

(28) Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanovi skem Komunikačního výboru zveřejněným dne

2. dubna 2009,

PŘIJaLa TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Společnosti ICO Satellite Limited a TerreStar Europe Limited nejsou způsobilými žadateli v důsledku první výběrové fáze srovnávacího výběrového řízení podle hlavy II rozhodnutí č. 626/2008/ES.

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. (2) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

Článek 2

Společnosti Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited jsou způsobilými žadateli v důsledku první výběrové fáze srov návacího výběrového řízení podle hlavy II rozhodnutí č. 626/2008/ES.

dní od data, kdy Komise zveřejní seznam vybraných žadatelů, nebudou příslušným vybraným žadatelem poskytnuty žádné písemné informace o tom, že žadatel nezamýšlí přidělené rádiové kmitočty používat.

Článek 5

Vzhledem k tomu, že celková poptávka způsobilých žadatelů vybraných na základě výsledku první výběrové fáze srovnáva cího výběrového řízení podle hlavy II rozhodnutí č. 626/2008/ES nepřesahuje rozsah dostupného rádiového spektra určený podle čl. 1 odst. 1 rozhodnutí č. 626/2008/ES, jsou vybrány společnosti Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno.

1) členským státům a

2) a) společnosti ICO Satellite Limited, 269 Slough SL1 4HE, Spojené království;

argyll

avenue,

Kmitočty, které bude každý z vybraných žadatelů oprávněn používat v každém členském státě podle hlavy III rozhodnutí č. 626/2008/ES, jsou tyto:

a) Inmarsat Ventures Limited: od 1 980 do 1 995 MHz pro komunikace ve vzestupném směru a 2 170 do 2 185 MHz pro komunikace v sestupném směru;

b) Solaris Mobile Limited: od 1 995 do 2 010 MHz pro komu nikace ve vzestupném směru a 2 185 do 2 200 MHz pro komunikace v sestupném směru.

Článek 4

Výběr společností Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited a přidělení příslušných kmitočtů vybraným žadatelům podle článků 2 a 3 jsou podmíněny tím, že do 30 pracovních

b) společnosti Inmarsat Ventures Limited, 00 Xxxx Xxxx, Xxxxxx XX0X 0xX, Xxxxxxx xxxxxxxxxx;

c) společnosti Solaris Mobile Limited, 00 Xxxxx Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx 0, Irsko;

d) společnosti TerreStar Europe Limited, c/o TerreStar Global Ltd., 2nd Floor, 000–000 Xx Xxxx Xxxxxx, Xxxxxx XX0X 0XX, Xxxxxxx xxxxxxxxxx.

V Bruselu dne 13. května 2009.

Za Komisi Xxxxxxx XXXXXX členka Komise

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 8. června 2009

o podrobném výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

(oznámeno pod číslem K(2009) 4293) (Text s významem pro EHP) (2009/450/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na článek 3b uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (2), zahrnula činnosti v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.

(2) Definice činností v oblasti letectví, a zejména vynětí uvedená v příloze I směrnice 2003/87/ES, jsou založeny především na výjimkách stanovených nařízením Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (3), které jsou v souladu s výjimkami systému poplatků za traťové navigační služby vypracovaného organizací Eurocontrol.

(3) Dodatek 2 Postupů pro letové navigační služby – Uspo řádání letového provozu přijatý Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICaO) (4) popisuje vzorový formulář letového plánu ICaO a podává pokyny pro vyplňování uvedeného formuláře. Letový plán může být použit k určení letů, které spadají do rozsahu působnosti systému Společenství.

(4) Výklad činností v oblasti letectví poskytnutý tímto rozhodnutím by se měl používat v souladu s rozhodnutím Komise 2007/589/ES ze dne

18. července 2007, kterým se stanoví pokyny pro moni torování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (5).

(5) Výklad závazků veřejné služby by se měl používat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Spole čenství (přepracované znění) (6).

(6) Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu uvedeného v článku 23 směrnice 2003/87/ES,

PŘIJaLa TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podrobný výklad činností v oblasti letectví uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. června 2009.

Za Komisi Xxxxxxx XXXxX člen Komise

(1) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2) Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3.

(3) Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 3.

(4) PaNS-aTM, dokument 4444.

(5) Úř. věst. L 229, 31.8.2007, s. 1.

(6) Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

PŘÍLOHA

Pokyny k podrobnému výkladu činností v oblasti letectví uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES

1. DEFINICE ČINNOSTÍ V OBLaSTI LETECTVÍ

1. Pojmem „let“ se rozumí jeden letový úsek, tj. jeden let či jeden z řady letů, který začíná na místě parkování letadla a končí na místě parkování letadla.

2. Pojmem „letiště“ se rozumí vymezená plocha na zemi nebo vodě, včetně budov, zařízení a vybavení, která je zcela nebo částečně určená pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel.

3. Provádí-li provozovatel letadla činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I směrnice 2003/87/ES, spadá pod systém Společenství bez ohledu na to, zda je na seznamu provozovatelů letadel zveřejněném Komisí podle čl. 18a odst. 3 směrnice 2003/87/ES.

2. VÝKLaD VYNĚTÍ

4. Kategorie činnosti „Letectví“ v příloze I směrnice 2003/87/ES obsahuje seznam typu letů, které jsou vyňaty ze systému Společenství.

2.1 Vynětí podle písmene a)

5. Toto vynětí se vykládá podle výhradního účelu letu.

6. Nejbližší rodina zahrnuje výhradně manžela/manželku, jakéhokoli partnera považovaného za rovnocenného manželovi/manželce, děti a rodiče.

7. Vládní ministři jsou členové vlády uvedení na seznamu vnitrostátního úředního věstníku dotčené země. Na

členy regionálních či místních vlád země se vynětí podle tohoto písmene nevztahuje.

8. Služební cestou se rozumí cesta, během níž dotčená osoba jedná v rámci úřední pravomoci.

9. Na manipulační let či přemísťování letadla se toto vynětí nevztahuje.

10. U letů, které centrální jednotka Eurocontrol pro poplatky za traťové služby (Eurocontrol’s Central Route Charges Office) určila jako lety, na něž lze použít vynětí z poplatků za traťové služby (dále jen „kód vynětí CRCO“) „S“, se předpokládá, že jsou lety vykonávanými výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů během jejich služebních cest doloženými příslušným označením statusu na letovém plánu.

2.2. Vynětí podle písmene b)

2.2.1 Vojenské lety

11. Vojenskými lety se rozumí lety přímo spojené s výkonem vojenských činností.

12. Na vojenské lety vykonávané letadly registrovanými jako civilní se toto vynětí nevztahuje. Obdobně se vynětí podle písmene b) nevztahuje na civilní lety vykonávané vojenskými letadly.

13. U letů s kódy vynětí CRCO „M“ nebo „X“ se předpokládá, že jsou vyňatými vojenskými lety.

2.2.2 Lety celních a policejních orgánů

14. Na lety celních a policejních orgánů vykonávané jak letadly registrovanými jako civilní, tak vojenskými letadly se vztahuje vynětí.

15. U letů s kódem vynětí CRCO „P“ se předpokládá, že jsou vyňatými lety celních a policejních orgánů.

2.3 Vynětí podle písmene c)

16. V souvislosti s níže uvedenými kategoriemi letů se na manipulační lety či přemísťování letadla a lety přepra vující výhradně vybavení a zaměstnance přímo se účastnící poskytování souvisejících služeb vztahuje vynětí. Tato vynětí navíc nerozlišují mezi lety vykonávanými s využitím veřejných a soukromých zdrojů.

2.3.1 Pátrací a záchranné lety

17. Lety souvisejícími s pátráním a záchranou se rozumí lety nabízející služby pátrání a záchrany. Službami pátrání a záchrany se rozumí výkon funkcí tísňového monitorování, komunikace, koordinace, pátrání a záchrany, prvotní zdravotnické pomoci či zdravotnické evakuace s využitím veřejných a soukromých zdrojů, včetně spolupracujících letadel, plavidel a jiných prostředků a zařízení.

18. U letů s kódem vynětí CRCO „R“ a letů označených STS/SaR v poli 18 letového plánu se předpokládá, že jsou vyňatými pátracími a záchrannými lety.

2.3.2 Protipožární lety

19. Protipožárními lety se rozumí lety vykonávané výhradně k poskytování vzdušných služeb pro zdolávání požárů, což znamená použití letadel a ostatních vzdušných zdrojů k boji s požáry.

20. U letů označených STS/FFR v poli 18 letového plánu se předpokládá, že jsou vyňatými protipožárními lety.

2.3.3 Humanitární lety

21. Humanitárními lety se rozumí lety vykonávané výhradně pro humanitární účely, které přepravují humanitární pracovníky a humanitární dodávky, jako jsou potraviny, oblečení, přístřešky, zdravotnické a jiné potřeby během mimořádné události a/nebo katastrofy či po ní a/nebo se využívají k evakuaci osob z místa, kde jsou jejich životy či zdraví takovou mimořádnou událostí a/nebo katastrofou ohroženy, do útočiště v témže státě či jiném státě, který je tyto osoby ochoten přijmout.

22. U letů s kódem vynětí CRCO „H“ a letů označených STS/HUM v poli 18 letového plánu se předpokládá, že jsou vyňatými humanitárními lety.

2.3.4 Lety letecké záchranné služby

23. Lety letecké záchranné služby se rozumí lety, jejichž výlučným účelem je usnadnit zdravotnickou záchrannou službu, kdy okamžitý a rychlý převoz hraje klíčovou roli a kdy se přepravují zdravotničtí pracovníci, zdra votnické potřeby, včetně vybavení, krve, orgánů, léčiv či nemocné nebo zraněné osoby a jiné přímo zúčast něné osoby.

24. U letů označených STS/MEDEVaC nebo STS/HOSP v poli 18 letového plánu se předpokládá, že jsou vyňatými lety letecké záchranné služby.

2.4 Vynětí podle písmene f)

25. U letů s kódem vynětí CRCO „T“ a letů označených RMK/„Training flight“ („cvičný let“) v poli 18 letového plánu se předpokládá, že jsou vyňatými lety podle písmene f).

2.5. Vynětí podle písmene g)

26. V souvislosti s níže uvedenými kategoriemi letů nejsou zahrnuty manipulační lety či přemísťování letadla.

2.5.1 Lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu

27. Touto kategorií se vyjímají lety, jejichž jediným účelem je provádět vědecký výzkum. aby se vynětí mohlo použít, vědecký výzkum musí být částečně či úplně prováděn za letu. Přeprava vědců či výzkumného vybavení není sama o sobě dostačující, aby se na let vztahovalo vynětí.

2.5.2 Lety vykonávané výlučně za účelem kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního

28. U letů s kódem vynětí CRCO „N“ a letů označených STS/FLTCK v poli 18 letového plánu se předpokládá, že jsou vyňatými lety podle písmene g).

2.6 Vynětí podle písmene i) (lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby)

29. Vynětí pro lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby v nejvzdálenějších regionech se vykládá jako použití na regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES a zahrnuje výlučně lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby v jednom nejvzdálenějším regionu a lety mezi dvěma nejvzdálenějšími regiony.

2.7 Vynětí podle písmene j) („pravidlo de minimis“)

30. Všichni provozovatelé komerční letecké dopravy musí být držiteli osvědčení leteckého provozovatele (air operator's certificate – aOC) podle přílohy 6 části I Chicagské úmluvy. Provozovatelé bez takového osvědčení nejsou „provozovateli komerční letecké dopravy“.

31. Pro použití pravidla de minimis se komerční charakter vztahuje na provozovatele, nikoli na dotčený let. To konkrétně znamená, že lety vykonávané komerčním provozovatelem jsou zohledněny při rozhodování, zda uvedený provozovatel spadá nad prahové hodnoty vynětí či pod ně, a to i když uvedené lety nejsou posky továny za úplatu.

32. Pouze lety, které odlétají z letiště umístěného na území členského státu, na nějž se vztahuje Smlouva, nebo přilétají na takové letiště, se zohledňují při rozhodování, zda provozovatel letadla spadá nad prahové hodnoty vynětí dle pravidla de minimis či pod ně. Lety vyňaté podle písmen a)–j) se pro téže účely nezohledňují.

33. Lety vykonávané komerčním provozovatelem letadla, jenž po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období provozuje méně než 243 letů za období, jsou vyňaty. Čtyřměsíčními obdobími jsou: leden–duben, květen–srpen, září– prosinec. Místní čas odletu letu určuje, pro jaké čtyřměsíční období se má let zohlednit při rozhodování, zda provozovatel letadla spadá nad prahové hodnoty vynětí dle pravidla de minimis či pod ně.

34. Komerční provozovatel, který provozuje 243 či více letů za období, je zahrnut do systému Společenství po celý kalendářní rok, kdy je dosaženo či překročeno prahové hodnoty 243 letů.

35. Komerční provozovatel s celkovou roční produkcí emisí 10 000 či více tun za rok je zahrnut do systému Společenství po kalendářní rok, kdy je dosaženo či překročeno prahové hodnoty 10 000 tun.

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 8. června 2009

o úmyslu Spojeného království přijmout nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností

(oznámeno pod číslem K(2009) 4427)

(2009/451/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 11a této smlouvy,

s ohledem na dopis Spojeného království ze dne 15. ledna 2009 adresovaný Radě a Komisi,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 18. prosince 2008 přijala Rada nařízení (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživova cích povinností (1).

(2) Spojené království se podle článku 1 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, nepodílelo na přijímání nařízení (ES) č. 4/2009.

(3) V souladu s článkem 4 uvedeného protokolu Spojené království oznámilo Radě a Komisi dopisem ze dne

15. ledna 2009, který Komise obdržela dne

17. ledna 2009, svůj úmysl přijmout nařízení (ES)

č. 4/2009.

(4) Dne 21. dubna 2009 Komise poskytla Radě kladné stanovisko k úmyslu Spojeného království přijmout naří zení (ES) č. 4/2009,

PŘIJaLa TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 4/2009 se použije na Spojené království v souladu s článkem 2.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 4/2009 vstupuje ve Spojeném království v platnost dne 1. července 2009.

Ustanovení čl. 2 odst. 2, čl. 47 odst. 3, článků 71, 72 a 73 nařízení se použijí ode dne 18. září 2010.

Další ustanovení tohoto nařízení se použijí ode dne

18. června 2011 za předpokladu, že ve Společenství bude k tomuto dni použitelný Haagský protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti z roku 2007. V opačném případě se toto nařízení použije ode dne použitelnosti uvedeného proto kolu ve Společenství.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. června 2009.

Za Komisi Xxxxxxx XxXXXX místopředseda

(1) Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1.

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. června 2009

o zastavení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu kovového sodíku pocházejícího ze Spojených států amerických

(2009/452/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne

6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 14 uvede ného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

1.1 Zahájení

(1) Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Komise dne

23. července 2008 zahájila antisubvenční řízení týkající se dovozu volně loženého sodíku pocházejícího ze Spoje ných států amerických (dále jen „USa“), obvykle deklaro vaného pod kódem KN ex 2805 11 00 (dále jen „dotčený výrobek“), do Společenství.

(2) Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podal dne 10. června 2008 jediný výrobce ve Společenství, společnost Métaux Spéciaux (MSSa SaS) (dále jen

„žadatel“).

(3) Dne 23. července 2008 Komise zahájila antidumpingové šetření ohledně dovozu téhož výrobku pocházejícího z USa (3). Toto šetření bylo zastaveno rozhodnutím Komise 2009/453/ES (4).

1.2 Dotčené strany a inspekce na místě

(4) Před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 9 naří zení (ES) č. 2026/97 Komise oznámila zástupcům USa, že obdržela řádně zdokumentovaný podnět, v němž se uvádí, že subvencovaný dovoz volně loženého sodíku pocházejícího z USa působí výrobnímu odvětví Spole čenství podstatnou újmu. Zástupci USa byli vyzváni ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci, pokud jde o obsah stížnosti, a nalézt ve vzájemné shodě její řešení. Zástupci USa nabídku konzultací přijali a konzultace se následně

(1) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

(2) Úř. věst. C 186, 23.7.2008, s. 35.

(3) Úř. věst. C 186, 23.7.2008, s. 32.

(4) Viz s. 76 tohoto Úředního věstníku.

uskutečnily dne 11. července 2008. V průběhu konzul tací se nepodařilo dospět k vzájemné shodě na řešení. Byly nicméně řádně zohledněny připomínky vznesené zástupci USa týkající se tvrzení obsažených v žádosti, pokud jde o možnost zavedení vyrovnávacích opatření vůči údajným subvencím.

(5) Komise o zahájení řízení oficiálně informovala žadatele, jediného známého vývozce/výrobce v USa, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i představitele USa. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a aby požá daly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(6) Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a dostala odpověď od zástupců USa, jediného vyvážejícího výrobce v USa (dále jen „spolupracující vyvážející výrobce“), žadatele a tří uživatelů ve Společenství.

(7) Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které pova žovala za nezbytné ke stanovení výše subvencí, újmy z nich vyplývající a zájmu Společenství.

(8) V prostorách následujícího zástupce USa byly provedeny inspekce na místě:

— New York Power authority (NYPa), White Plains, New York.

(9) Inspekce na místě se rovněž uskutečnily v prostorách těchto společností:

výrobce ve Společenství:

— Métaux Spéciaux (MSSa SaS), Saint-Xxxxxx, Francie,

vyvážející výrobce v USA:

— DuPont Reactive Metals (DuPont), Niagara Falls, New York a E. I. DuPont De Nemours and Company, Wilmington, Delaware,

uživatelé ve Společenství:

— Rohm and Xxxx Europe Sàrl, Morges, Švýcarsko,

— Evonik Degussa GmbH, Frankfurt, Německo.

1.3 Období šetření a posuzované období

(10) Šetření subvencí a újmy se týkalo období od

1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů podstatných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2. STAŽENÍ PODNĚTU A ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ

(11) Dopisem ze dne 1. dubna 2009 adresovaným Komisi žadatel oficiálně stáhl svůj podnět. Podle žadatele ho ke stažení podnětu vedla skutečnost, že se změnily okol nosti.

(12) Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Společenství.

(13) Komise dospěla k závěru, že by současné řízení mělo být zastaveno, neboť šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Společenství. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit. Nebyly však obdrženy

žádné připomínky, jež by naznačovaly, že zastavení

řízení není v zájmu Společenství.

(14) Komise proto dospěla k závěru, že antisubvenční řízení týkající se dovozu volně loženého sodíku pocházejícího z USa do Společenství by mělo být zastaveno bez uložení vyrovnávacích opatření,

ROZHODLa TaKTO:

Jediný článek

antisubvenční řízení týkající se dovozu volně loženého sodíku, kódu KN ex 2805 11 00, pocházejícího ze Spojených států amerických se zastavuje.

V Bruselu dne 11. června 2009.

Za Komisi Xxxxxxxxx xXXXXX členka Komise

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. června 2009,

o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kovového sodíku pocházejícího ze Spojených států amerických

(2009/453/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

(5) Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a dostala odpověď od

zástupců

USa,

jediného vyvážejícího výrobce v

USa

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne

22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen

„základní nařízení“) , a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

(dále jen „spolupracující vyvážející výrobce“), žadatele a tří uživatelů ve Společenství.

(6) Komise si zjistila a ověřila veškeré informace, které pova žovala za nezbytné ke stanovení úrovně dumpingu, újmy z něj vyplývající a zájmu Společenství a provedla inspekce v prostorách těchto společností:

výrobce ve Společenství:

vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

— Métaux Spéciaux (MSSa SaS), Saint-Xxxxxx, Francie,

vyvážející výrobce v USA:

1.1 Zahájení

(1) Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne

23. července 2008 Xxxxxx informovala o zahájení anti dumpingového řízení týkajícího se dovozu volně lože ného sodíku pocházejícího ze Spojených států americ kých (dále jen „USa“), obvykle deklarovaného pod kódem KN ex 2805 11 00 (dále jen „dotčený výrobek“), do Společenství.

(2) Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podal dne 10. června 2008 jediný výrobce ve Společenství, společnost Métaux Spéciaux (MSSa SaS) (dále jen

„žadatel“).

(3) Dne 23. července 2008 Komise zahájila antisubvenční šetření ohledně dovozu téhož výrobku pocházejícího z USa (3). Toto šetření bylo zastaveno rozhodnutím Komise 2009/452/ES. (4).

1.2 Dotčené strany a inspekce na místě

(4) Komise o zahájení řízení oficiálně informovala žadatele, jediného známého vývozce/výrobce v USa, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i představitele USa. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a aby požá daly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2) Úř. věst. C 186, 23.7.2008, s. 32.

(3) Úř. věst. C 186, 23.7.2008, s. 35.

(4) Viz s. 74 tohoto Úředního věstníku.

— E.I. DuPont De Nemours and Company, Wilmington, Delaware,

obchodník ve spojení ve Švýcarsku:

— DuPont De Nemours International S.a., Ženeva,

uživatelé ve Společenství

— Rohm and Xxxx Europe Sàrl, Morges, Švýcarsko,

— Evonik Degussa GmbH, Frankfurt, Německo.

1.3 Období šetření a posuzované období

(7) Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od

2. STAŽENÍ PODNĚTU A ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ

(8) Dopisem ze dne 1. dubna 2009 adresovaným Komisi žadatel oficiálně stáhl svůj podnět. Podle žadatele ho ke stažení podnětu vedla skutečnost, že se změnily okol nosti.

(9) Podle čl. 9 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Společenství.

(10) Komise dospěla k závěru, že by současné řízení mělo být zastaveno, neboť šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu

ROZHODLa TaKTO:

Jediný článek

Společenství. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit. Nebyly však obdrženy žádné připomínky, jež by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Společenství.

antidumpingové řízení týkající se dovozu volně loženého sodíku, kódu KN ex 2805 11 00, pocházejícího ze Spojených států amerických se zastavuje.

(11) Komise proto dospěla k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu volně loženého sodíku pochá zejícího z USa do Společenství by mělo být zastaveno bez uložení antidumpingových opatření,

V Bruselu dne 11. června 2009.

Za Komisi Xxxxxxxxx xXXXXX členka Komise

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. června 2009,

kterým se mění rozhodnutí 2008/938/ES o seznamu zvýhodněných zemí, které jsou způsobilé pro zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od

1. ledna 2009 do 31. prosince 2011

(oznámeno pod číslem K(2009) 4383)

(2009/454/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne

22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a č. 964/2007 (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 732/2008 stanoví přiznávání zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných rozvojovým zemím, které splňují požadavky stanovené v článcích 8 a 9 uvedeného naří zení.

(2) V souladu s čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení přijala Komise rozhodnutí 2008/938/ES ze dne 9. prosince 2008 o seznamu zvýhodněných zemí, které jsou způsobilé pro zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do

31. prosince 2011 (2).

(3) V souladu s uvedeným rozhodnutím byl Bolívarovské republice Venezuela (dále jen „Venezuela“) přiznán zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných.

(4) Nyní však vyšlo najevo, že Venezuela Úmluvu Organi zace spojených národů o boji proti korupci uvedenou v příloze III části B bodě 27 nařízení (ES) č. 732/2008

neratifikovala. Venezuela proto nesplnila všechny nezbytné požadavky podle nařízení (ES) č. 732/2008 k tomu, aby jí mohl být přiznán zvláštní pobídkový režim. Rozhodnutí 2008/938/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a mělo by být xxxxxx xxxx vhodné přechodné období pro jeho použití. V souladu s článkem 214 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), proto nebudou dotčeny celní dluhy vzniklé v souvislosti s rozhodnutím 2008/938/ES, a to až do dne použití toto rozhodnutí.

(5) Výbor pro všeobecné celní preference ve lhůtě stanovené jeho předsedou nezaujal stanovisko; Komise proto dne

2. dubna 2009 podle čl. 5 odst. 4 rozhodnutí Rady 1999/468/ES (4) předložila návrh Radě, aby o něm do tří měsíců rozhodla.

(6) Rada však dne 18. května 2009 potvrdila, že kvalifiko vaná většina nerozhodla ve prospěch této předlohy rozhodnutí, ani proti ní, a že Komise může postupovat v souladu s čl. 5 odst. 6 posledním pododstavcem rozhodnutí 1999/468/ES, a proto by nyní měla přijmout rozhodnutí.

(7) Toto rozhodnutí bude v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 732/2008 oznámeno Venezuele,

PŘIJaLa TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 1 rozhodnutí 2008/938/ES se zrušují slova „(VE) Venezuela“.

(1) Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 334, 12.12.2008, s. 90.

(3) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije od šedesátého dne po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Bolívarovské republice Venezuela.

V Bruselu dne 11. června 2009.

Za Komisi Xxxxxxxxx xXXXXX členka Komise

DOHODY

KOMISE

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Ustanovení čl. 3 odst. 2 Dohody ze dne 19. října 2005 mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) (dále jen „dohoda“) uzavřené rozhodnutím Rady 2006/325/ES (2) stanoví, že kdykoli jsou přijaty změny nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3), oznámí Dánsko Komisi, zda se rozhodlo provést obsah těchto změn, či nikoli.

Dne 18. prosince 2008 bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 4/2009 (4) o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Článek 68 nařízení (ES) č. 4/2009 stanoví, že s výhradou přechodných ustanovení čl. 75 odst. 2 nařízení (ES) č. 4/2009 se nařízením (ES) č. 4/2009 mění nařízení (ES) č. 44/2001 tak, že se nahrazují ustanovení uvedeného nařízení vztahující se na vyživovací povinnosti.

V souladu s čl. 3 odst. 2 dohody oznámilo Dánsko Komisi dopisem ze dne 14. ledna 2009 své rozhodnutí provést obsah nařízení (ES) č. 4/2009 v rozsahu, v jakém toto nařízení mění nařízení (ES) č. 44/2001. Z toho vyplývá, že ve vztazích mezi Společenstvím a Dánskem budou uplatňována ustanovení nařízení (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností s výjimkou ustanovení kapitoly III a VII. Ustanovení článku 2 a kapitoly IX nařízení (ES) č. 4/2009 jsou však použitelná pouze v rozsahu, v jakém se týkají příslušnosti, uznávání, vykonatelnosti a výkonu rozhodnutí a přístupu ke spravedlnosti.

V souladu s čl. 3 odst. 6 dohody zakládá dánské oznámení mezi Dánskem a Společenstvím vzájemné závazky podle mezinárodního práva. Nařízení (ES) č. 4/2009 tedy představuje změnu dohody v rozsahu, v jakém mění nařízení (ES) č. 44/2001, a považuje se za její přílohu.

S odvoláním na čl. 3 odst. 3 a 4 dohody lze provedení výše uvedených ustanovení nařízení (ES) č. 4/2009 uskutečnit v Dánsku správním opatřením podle oddílu 9 dánského zákona č. 1563 ze dne 20. prosince 2006 o nařízení Brusel I, a proto není třeba souhlasu dánského parlamentu (Folketing). Potřebná správní opatření vstoupila v platnost v den vstupu nařízení (ES) č. 4/2009 v platnost dne 30. ledna 2009.

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.

(2) Úř. věst. L 120, 5.5.2006, s. 22.

(3) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

(4) Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1.

Obsah (pokračování)

2009/454/ES:

★ Rozhodnutí Komise ze dne 11. června 2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/938/ES o seznamu zvýhodněných zemí, které jsou způsobilé pro zvláštní pobídkový režim pro udrži telný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňo vání systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosin

ce 2011 (oznámeno pod číslem K(2009) 4383) 78

DOHODY

Komise

★ Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání

a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech 80

CS

CENY PŘEDPLATNÉHO NA ROK 2009 (bez DPH, včetně poštovného za obvyklou zásilku)

Úřední věstník EU, řady L + C, pouze tištěné vydání	22 úředních jazyků EU	1 000 EUR ročně (*)
Úřední věstník EU, řady L + C, pouze tištěné vydání	22 úředních jazyků EU	100 EUR měsíčně (*)
Úřední věstník EU, řady L + C, tištěné vydání + roční CD-ROM	22 úředních jazyků EU	1 200 EUR ročně
Úřední věstník EU, řada L, pouze tištěné vydání	22 úředních jazyků EU	700 EUR ročně
Úřední věstník EU, řada L, pouze tištěné vydání	22 úředních jazyků EU	70 EUR měsíčně
Úřední věstník EU, řada C, pouze tištěné vydání	22 úředních jazyků EU	400 EUR ročně
Úřední věstník EU, řada C, pouze tištěné vydání	22 úředních jazyků EU	40 EUR měsíčně
Úřední věstník EU, řady L + C, měsíční CD-ROM (souhrnný)	22 úředních jazyků EU	500 EUR ročně
Dodatek k Úřednímu věstníku (řada S), CD-ROM, 2 vydání týdně	mnohojazyčné: 23 úředních jazyků EU	360 EUR ročně (= 30 EUR měsíčně)
Úřední věstník EU, řada C – Výběrová řízení	jazyky, kterých se týká výběrové řízení	50 EUR ročně

(*) Prodej podle jednotlivých čísel: do 32 stran: 6 EUR

od 33 do 64 stran: 12 EUR

více než 64 stran: cena stanovena jednotlivě

Předplatné Úředního věstníku Evropské unie, který vychází v úředních jazycích Evropské unie, je k dispozici ve 22 jazykových verzích. Zahrnuje řady L (Právní předpisy) a C (Informace a oznámení).

Každá jazyková verze má samostatné předplatné.

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 920/2005, zveřejněným v Úředním věstníku L 156 ze dne 18. června 2005, které stanoví, že orgány Evropské unie nejsou dočasně vázány povinností sepisovat všechny akty v irštině a zveřejňovat je v tomto jazyce, je Úřední věstník vydávaný v irském jazyce prodáván zvlášť.

Předplatné dodatku k Úřednímu věstníku (řada S – Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie) zahrnuje znění ve všech 23 úředních jazycích na jednom mnohojazyčném CD-ROM.

Předplatné Úředního věstníku Evropské unie opravňuje na požádání k obdržení různých příloh Úředního věstníku. Předplatitelé jsou na vydávání příloh upozorňováni prostřednictvím „oznámení čtenářům“ zveřejňovaného v Úředním věstníku Evropské unie.

Prodej a předplatné

Placené publikace vydávané Úřadem pro úřední tisky jsou k dispozici u našich distributorů. Seznam distributorů se nachází na této internetové adrese:

xxxx://xxxxxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxx_xx.xxx

EUR-Lex (xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx) nabízí přímý a bezplatný přístup k právu Evropské unie. Tyto internetové stránky umožňují nahlížet do Úředního věstníku Evropské unie a obsahují rovněž smlouvy, právní předpisy, judikaturu a návrhy právních předpisů.

Více informací o Evropské unii naleznete na adrese: xxxx://xxxxxx.xx

CS

ÚŘAD PRO ÚŘEDNÍ TISKY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ L-2985 LUCEMBURK

Document Metadata

Table of Contents

I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Document Metadata