Podpis veřejnoprávní smlouvy elektronickým podpisem
Podpis veřejnoprávní smlouvy elektronickým podpisem
Problematika elektronického podpisu je upravena zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který dále provádí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“).
Zákon používá legislativní zkratku „uznávaný elektronický podpis“, který představuje
a) Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu
b) Kvalifikovaný elektronický podpis
Ad a) Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu
- Představuje soubor dat, která jsou připojena k dokumentu nebo e-mailu a zajišťuje:
o Integritu dokumentu, tzn. elektronický dokument nebyl od svého podepsání pozměněn, je považován za pravý a platný
o Identifikaci podepisující osoby
o Autentizaci, tzn. zaručuje, že podepisující osobou je skutečně ta osoba, za kterou se
vydává (jako kdyby se při podpisu prokázala OP)
Tento elektronický podpis není uložen na kvalifikovaném prostředku, ale opatřen kvalifikovaným certifikátem. Kvalifikovaný certifikát v ČR poskytuje První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p. a eIdentity a. s.
Ad b) Kvalifikovaný elektronický podpis
- Jde o zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, který však musí být vytvořen pomocí kvalifikovaného prostředku pro vytváření elektronických podpisů (čipová karta, USB token s potřebnou kvalifikací). Kvalifikovaný elektronický podpis má tu vlastnost, že musí být uznáván ve všech členských státech EU. Jedná se o „nejvyšší“ formu elektronického podpisu.
Zajištění podpisu veřejnoprávní smlouvy
Veřejnoprávní podepisující (dle ust. 5) – stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územní samosprávním celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, při výkonu své působnosti – musí podepisovat kvalifikovaným elektronickým podpisem (pokud konkrétní pr. předpis nestanoví jinak). Veřejnoprávní podepisující k podpisu připojí i časové razítko – takto orazítkovaný dokument prokazuje, že vznikl před časovým okamžikem, uvedeným na časovém razítku a od okamžiku „orazítkování“ nebyl změněn. Veřejnoprávní podepisující podepisuje veřejnoprávní smlouvu vždy až následně – po podpisu příjemce dotace.
Fyzické a právnické osoby mohou podepisovat veřejnoprávní smlouvy zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem.
„Nižší“ formy elektronického podpisu jako elektronický podpis (prostý) nebo zaručený elektronický podpis (podle eIDAS) nejsou přípustné. Formu podpisu je možné ověřit v aplikaci Signer od Software602 a.s. a službou SecuSign v záložce „Ověření – Elektronické podpisy“. Aplikace zpracuje protokol ověření platnosti dokumentu, který můžete uložit, podepsat (a uložit), vytisknout.
Dokument podepsaný kvalifikovaným elektronickým podpisem po 1. 7. 2016 je roven listině s vlastnoručním podpisem a musí tudíž být akceptován ve všech řízeních včetně správních, soudních a podobně. Ani kvalifikovaný elektronický podpis nevyvolává stejné právní účinky jako úředně ověřený podpis. Tudíž i nadále v případech, kdy je vyžadován úředně ověřený podpis, je nutné činit podání v listinné podobě.
Dle ust. § 164 SŘ musí být veřejnoprávní smlouva uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině, proto je nutné, aby byla zvolena stejná forma podpisu pro obě smluvní strany.
Dále je nutné pamatovat na časovou omezenost platnosti elektronických podpisů (1 rok). Přidáním časového razítka se platnost prodlouží na 5 let. Další prodloužení platnosti je možné zajistit tak, že se po uplynutí určité doby přidá další časové razítko.