na rok 2018
Kolektivní smlouva
na rok 2018
Obsah:
Úvodní ustanovení | 2 |
Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci | 3 |
- Pracovní doba | 3 |
- Další pracovněprávní podmínky (odstupné, dovolená, překážky v práci...) | 4 |
- Odměňování za práci | 6 |
Bezpeěnost a ochrana zdraví při práci | 11 |
- Obecná ustanovení | 11 |
- Informace a projednání na úseku BOZP | 12 |
Péěe o zaměstnance | 13 |
- Zaměstnanecké výhody+ | 13 |
- FKSP | 14 |
Vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací | 17 |
Závěreěná ustanovení | 20 |
Příloha č. 1 — Rozpočet FKSP | 22 |
i
Smluvní strany:
Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace Xxxxxx 0000, Xxxxxxxxx Brod
IČ: 00179540
zastoupena ředitelem Mgr. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx, MHA
(dále jen "zaměstnavatel") a
Odborová organizace Nemocnice Havlíčkův Brod
Xxxxxx 0000, Xxxxxxxxx Brod IČ: 46484876
reg.číslo: 00-0000-0000
zastoupena předsedkyní pí Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx
uzavírají tuto kolektivní smlouvu:
Hlava l.
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1. Kolektivní smlouva upravuje pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání zaměstnanců u zaměstnavatele, jejich nároky vyplývající z pracovního poměru, vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.
2. Smluvní strany se zavazují:
« vzájemně respektovat své postavení a pravomoci vyplývající z platných právních předpisů a z této smlouvy a nevytvářet si vzájemné překážky při realizaci smluvních vztahů,
® zabránit jakýmkoliv omezením a diskriminaci zaměstnanců odborově organizovaných a neorganizovaných v souladu s Listinou základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky.
3. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů musí být v souladu s dobrými mravy, nikdo nesmí zneužívat těchto práv ke škodě účastníka této smlouvy nebo
2
spoluzaměstnanců. Zaměstnavatel j e povinen proj ednat na žádost zaměstnance j eho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů za účasti zástupce odborové organizace.
4. Zaměstnavatel se zavazuje prosazovat zásadu rovného postavení mužů a žen, a to zejména v otázkách odměňování, pracovních podmínek, přijímání zaměstnanců do pracovně právního vztahu, při jejich odborné přípravě a příležitostí dosáhnout funkčního nebo jiného postavení v zaměstnám.
Hlava II.
VZTAHY MEZI ZAMĚSTNAVATELEM A ZAMĚSTNANCI
Článek 1.
PRACOVNÍ DOBA
1.1. Délka týdenní pracovní doby
Délka týdenní pracovní doby je v §79 zákoníku práce stanovena takto:
a) zaměstnanci v jednosměnném pracovním režimu 40 hodin týdně,
b) zaměstnanci v dvousměnném pracovním režimu 38,75 hodin týdně,
c) zaměstnanci v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu 37,5 hodin týdně.
1.2. Rozvržení pracovní doby
1. Rozvržení pracovní doby pro jednotlivá pracoviště upravují provozní řády j ednotlivých oddělení.
2. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Rozvrh pracovní doby bude k dispozici na přístupném místě na daném oddělení v písemné formě.
3. Po dohodě zaměstnanců pracujících ve směnách a se souhlasem přímého nadřízeného může dojít v rámci kalendářního měsíce k výměně směn, a to za podmínek vyhovujících oběma stranám, nebude-li narušen provoz pracoviště.
1.3. Přestávky na jídlo a oddech a přiměřená doba na jídlo a oddech
1. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.
2. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům vykonávajícím práce, které nemohou být přerušeny,
3
čerpat přiměřenou dobu na jídlo a oddech ve smyslu §88 zákoníku práce. Tato přiměřená doba se započítává do pracovní doby.
1.4. Pracovní pohotovost
1. Pracovní pohotovost na jiném dohodnutém místě odlišném od pracoviště zaměstnavatele může zaměstnavatel požadovat, jen jestliže se na tom se zaměstnancem dohodne. K výkonu pracovní pohotovosti nesmí být zaměstnanec ze strany zaměstnavatele jakkoli nucen.
2. Zaměstnavatel je povinen připravit rozpis pracovní pohotovosti za kalendářní měsíc vždy nejméně 2 týdny před počátkem daného měsíce, ve výjimečných případech a po vzájemné dohodě, může být zaměstnanec informován o nařízení pracovní pohotovosti nejméně 24 hodin před jejím začátkem.
1.5. Práce přesčas
1. Nařízená práce přesčas zaměstnavatelem nesmí u zaměstnance činit více než 150 hodin v kalendářním roce. Po vyčerpání tohoto limitu může zaměstnavatel požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem.
2. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které činí 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
3. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
1.6. Evidence pracovní doby
Zaměstnavatel vede evidenci odpracované doby v souladu s §96 ödst. 1 zákoníku práce
v elektronické podobě. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci kdykoliv nahlídnout do vedené evidence a činit si z ní bezplatně výpisy či opisy.
Článek 2.
DALŠÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ PODMÍNKY
2.1. Odstupné při skončení pracovního poměru
1. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší do zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši
a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval alespoň 2 roky.
4
2. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce (zaměstnanec dle lékařského posudku nemůže konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání) nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.
2.2. Dovolená za kalendářní rok
Základní výměra dovolené činí dle § 213 odst. 2 zákoníku práce celkem 5 týdnů v kalendářním roce.
2.3. Dodatková dovolená
Zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená dle § 215 zákoníku práce. Rozsah dodatkové dovolené při výkonu prací zvlášť obtížných po celý kalendářní rok činí
1 týden. Při kratším výkonu prací se délka dovolené úměrně krátí. Zaměstnanci, kteří konají práce zvlášť obtížné, jsou :
- oddělení TRN, Infekční, Nukleární medicíny, Dialýzy, Onkologie, Patologie, Společné laboratoře a RTG, s výjimkou zaměstnanců THP pracujících na těchto odděleních.
2.4. Společná ustanovení k dovolené
1. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel předloží odborové organizaci rozvrh čerpání dovolených ve lhůtě co nejkratší po jeho vyhotovení, nejpozději však do 14 dnů. Odborová organizace rozvrh projedná bez zbytečného odkladu.
2. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání dovolené.
3. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
4. Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. PN) nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená vyčerpání do konce roku (závažné překážky), je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce II. čtvrtletí následujícího kalendářního roku.
2.5. Překážky v práci na straně zaměstnance - další pracovní volno
1. Zaměstnavatel poskytne nad rámec nároků vyplývajících z právních předpisů zaměstnanci další pracovní volno s náhradou platu, a to:
• 1 den v kalendářním roce k zajištění naléhavých osobních záležitostí, nebude-li narušen provoz pracoviště, zaměstnanec je v řádném pracovním poměru a již mu uplynula zkušební doba.
2. Zaměstnanci v rámci nároků vyplývajících z pracovněprávních předpisů náleží
5
• 2 dny pracovního volna s náhradou platu při úmrtí rodiče, manžela-ky, druha (družky) nebo dítěte
• 1 den pracovního volna s náhradou platu při své svatbě, svatbě dítěte nebo rodiče.
3. Zaměstnavatel na základě písemné žádosti může poskytnout zaměstnanci další pracovní volno v kalendářním roce bez náhrady platu (při stěhování, likvidaci živelné katastrofy), jestliže poskytnutím pracovního volna nebude ohrožen provoz pracoviště.
4. V případě, že zaměstnanci bude poskytnuto pracovní volno bez náhrady platu, zaměstnavatel prohlašuje, že nebude po zaměstnanci požadovat úhradu odvedeného zdravotního pojištění.
2.6. Osobní spis
1. Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce.
2. Zaměstnanec má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něho výpisky a pořizovat si stejnopisy dokladů v něm obsažených a to na náklady zaměstnavatele.
Článek 3.
ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI
3.1. Obecná ustanovení
1. Kolektivní smlouva upravuje podmínky poskytování platu a odměny za pracovní hotovost v organizaci v souladu se zákoníkem práce a nařízeními vlády vydanými k jeho provedení.
2. Podmínky pro poskytování platu jsou stejné pro muže i ženy a pro všechny zaměstnance, za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší zaměstnancům stejný plat.
3. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům nahlížet, popřípadě si pořizovat kopie právních předpisů upravujících odměňování, a to na sekretariátu NHB nebo u právníka NHB.
3.2. Platový tarif
» Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle katalogu prací do jedné z 16 platových tříd, a to na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací v souladu s nařízením vlády č. 222/2010 Sb., katalog prací.
• Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do jednoho z 12 platových stupňů podle délky započitatelné praxe a míry jejího zápočtu v souladu s ust. § 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
• Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň v příslušné platové stupnici obsažené v příslušné příloze nařízení vlády č. 341/2017 Sb., do které je zaměstnanec zařazen, není-li dále stanoveno jinak.
3.3. Zvláštní způsob určení platového tarifu a smluvní plat
1. Pomocnice jsou zařazeny do druhé platové třídy. Náleží jim platový stupeň č. 9, případně platový stupeň vyšší, pokud pro něj splňují podmínku započitatelné praxe. Zaměstnavatel může na základě svého uvážení zařadit zaměstnance až do 11. platového stupně.
6
2. Technicko-hospodářským pracovníkům zařazeným do třetí platové třídy (pomocný pracovník v kuchyni - dělník ve stravovacím provozu, závozník, manipulační dělník, dělník v prádelně) náleží platový stupeň č. 7, případně platový stupeň vyšší, pokud pro něj splňují podmínku započitatelné praxe. Zaměstnavatel může na základě svého uvážení zařadit zaměstnance až do 12. platového stupně.
3. Sanitáři jsou zařazeni podle druhu vykonávané činnosti do třetí a čtvrté platové třídy. Náleží jim platový stupeň č. 8, případně platový stupeň vyšší, pokud pro něj splňují podmínku započitatelné praxe. Zaměstnavatel může na základě svého uvážení zařadit zaměstnance až do nevyššího platového stupně dané třídy.
3.4. Příplatky k platu
V souladu se zákoníkem práce náleží zaměstnancům níže uvedené příplatky k platu:
- § 125 zák.práce - za práci v noci - 20 % průměrného hodinového výdělku
- § 126 zák.práce - za práci v sobotu a neděli - 25 % průměrného hodinového výdělku
- § 135 zák.práce - za práci ve svátek -100 % průměrného hodinového výdělku
3.4.1. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas
1. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. K čerpání náhradního volna za práci přesčas namísto příslušného příplatku nemůže být zaměstnanec nucen.
2. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek podle odstavce 1, za odpracované hodiny. Pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem jinak.
3. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
7
3.4.2. Plat za práci ve svátek
1. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí a tato doba se považuje za výkon práce. Den svátku se započítává, ale v tom případě, že svátek připadl na obvyklý pracovní den = zaměstnanec měl rozvrženu směnu na den svátku a v důsledku omezeného svátečního provozu nepracoval. Nejedná se o případ, kdy na den, který je svátkem, měl zaměstnanec rozvržen den svého volna.
2. Zaměstnanec má nárok na příplatek za svátek ve výši 100% průměrného hodinového výdělku. Nebo se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na náhradním volnu v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
3.4.3. Příplatek za vedení dle § 124 zákoníku práce
1. V závislosti na stupni řízení a náročnosti řídící práce náleží vedoucímu zaměstnanci příplatek za vedení.
1. stupeň řízení | 2. stupeň řízení | 3. stupeň řízení |
5-30 % | 15 - 40 % | 20 - 50 % |
- primáři oddělení (není-li členěno na stanice) - vrchní sestry (není-li oddělení členěno na stanice) - staniční sestry - vedoucí OKB, TO, MIK - vedoucí oddělení v administrativním úseku | - vedoucí lékař společných laboratoří - vrchní sestry - vedoucí laborant společných laboratoří - vrchní porodní asistentka - primáři oddělení s více stanicemi | - náměstek ekonomický, technický a provozní, pro léčebnou péči, pro ošetřovatelskou péči |
- vedoucí nemocniční lékárny | ||
- vedoucí provozních oddělení |
2. Příplatek za vedení přísluší také:
• zástupci vedoucího zaměstnance, který jej trvale zastupuje v plném rozsahu dle organizačního řádu - příplatek o stupeň nižší než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci,
• zaměstnanci, který vedoucího zaměstnance zastupuje v plném rozsahu po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho pracovních povinnosti - příplatek ve stejné výši jako přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, a to od prvního dne zastupování.
8
3.4.4. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Zaměstnancům náleží příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to za následujících podmínek a v následující výši:
Nařízení vlády Ztěžující vliv | Oddělení | Výše příplat. |
č. 567/2006 Sb. | ||
§6 odst.2 písm. h) nakládání s Mycobacter. tuberculosis | TRN | 400 Kč |
§6 odst.2 písm. j) radiační činnost Nukleární med.,Onkolog., RTG | 400 Kč | |
/ 3.4.5. Zvláštní přínlatkv § 129 zákoníku práce | ||
Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, přísluší zvláštní příplatek dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
I. skupina prací - zaměstnancům pracujícím ve vícesměnném pracovním režimu náleží zvláštní příplatek v níže sjednané výši - tzv. „směnnost“
a) za práce konané ve dvousměnném režimu 400 Kč měsíčně
b) za práce konané v třísměnném režimu 400 Kč měsíčně
c) za práce konané v nepřetržitém režimu 400 Kč měsíčně
II. skupina
bod 3. Soustavné poskytování zdravotní péče - na operačních sálech, anesteziologicko- resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče:
Lékaři, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotničtí záchranáři 1 000,-Kč Praktické sestry, ošetřovatelé, sanitáři 600,-Kč
bod 4. Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních na onkologických odděleních a na gerontologických lůžkových odděleních (ONPaR)
Lékaři, všeobecné sestry, praktické sestry, ošetřovatelé, sanitáři, 600,-Kč
III. skupina
Soustavné poskytování zdravotních služeb zdravotnickými pracovníky vykonávajícími nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu. 2 000, Kč
9
Pokud zaměstnanci přísluší tento příplatek pro III. skupinu prací, nepřísluší mu již příplatek za tzv.
„směnnosť - I skupina prací, bod 1 přílohy č. 6 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
3.4.6. Osobní příplatek
1. Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
2. Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, kdo které je zaměstnanec zařazen.
3.5. Odměny
Zaměstnavatel může za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu přiznat mimořádnou odměnu. O výši odměny rozhoduje ředitel, a to na základě písemného návrhu přímého nadřízeného příslušného zaměstnance.
3.6. Odměna za pracovní pohotovost
1. Výše odměny za pracovní pohotovost se sjednává ve výši 10 % průměrného výdělku.
2. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas, za kterou náleží příplatek.
3.7. Splatnost a výplata platu
Plat je splatný po vykonání práce, a to ve výplatní den, který se sjednává na 13. kalendářní den v následujícím kalendářním měsíci po výkonu práce. Připadne-li výplatní den na sobotu, neděli nebo svátek, je plat splatný předchozí pracovní den.
3.8. Platový výměr
1. Zaměstnanec obdrží nejpozději v den nástupu do práce písemný platový výměr.
10
2. Při změně výše platu či některé jeho složky uvedené v platovém výměru se zaměstnavatel zavazuje oznámit změny nejpozději v den jejich účinnosti, předat zaměstnanci písemný platový výměr a na žádost zaměstnance změny platu či jeho složek osobně projednat.
3.9. Odměna za zastupování vedoucího zaměstnance po dobu čerpání dovolené
Zaměstnanci, kterému nenáleží příplatek za vedení, avšak zastupuje vedoucího zaměstnance v jeho nepřítomnosti, náleží odměna ve výši nejméně 500 Kč za každý celý týden.
3.10. Řešení dlouhodobé pracovní neschopnosti zaměstnance
Pokud v souvislosti s pracovní neschopností zaměstnance není na pracoviště přidělen zástup, pracovní neschopnost trvá déle než 30 kalendářních dnů a na příslušném pracovišti (nákladovém středisku) vznikne úspora platových prostředků, náleží zastupujícím zaměstnancům za plnění většího rozsahu pracovních úkolů odměna ve výši 50 % uspořených prostředků. Zastupuje-li nepřítomného zaměstnance více zaměstnanců, odměna se mezi ně poměrně rozdělí.
Hlava III.
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Článek 1.
OBECNÁ USTANOVENÍ
1. Zaměstnavatel se zavazuje trvale vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci v souladu s právními a ostatními předpisy chránícími před riziky možného ohrožení zdraví a života zaměstnanců.
2. Zaměstnavatel při vyšetřování pracovních úrazů a nemocí z povolání postupuje podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o pracovním úrazu, ve znění pozdějších předpisů.
11
3. Zaměstnavatel umožní zástupci odborové organizace, pověřenému kontrolou nad stavem BOZP, trvalou možnost vzdělávám se v této oblasti a bude hradit náklady s tím spojené dle hlavy IV, čl. 2.2.6 této smlouvy.
Článek 2.
INFORMOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ NA ÚSEKU BOZP
2.1. Vnitřní předpisy BOZP
V dostatečném časovém předstihu před vydáním předá zaměstnavatel odborové organizace návrh vnitřního předpisu, který se vztahuje k oblasti BOZP, případně jeho změny, k projednání. Návrhy zaměstnavatel projedná s odborovou organizací a připomínky, které vyhodnotí jako opodstatněné, zapracuje do textu.
2.2.Vyhledávání a hodnocení rizik a přidělování ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP)
1. Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací výsledky vyhledávání a hodnocení rizik a návrhy příslušných opatření. Zaměstnavatel projedná připomínky, které budou vzneseny včetně opatření, která mají za cíl rizikům předcházet, omezovat je nebo je vyloučit u zdroje původu.
2. Zaměstnavatel vytvoří a s odborovou organizací projedná seznam pracovních míst vybavovaných osobními ochrannými prostředky a seznam těchto OOPP na základě vyhledání a zhodnocení rizik a konkrétních podmínek na jednotlivých pracovištích.
3. Při hodnocení rizik pro výběr a použití OOPP zaměstnavatel bude postupovat zejména podle přílohy č.l k nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Pravidla pro přidělování a používání těchto prostředků budou před jejich vydáním projednána s odborovou organizací. Odborová organizace je oprávněna navrhovat změny a doplnění těchto seznamů.
2.3. Kategorizace prací
Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací kategorizaci prací (konkrétně zařazení prací do
12
kategorie 2. a vyšší), a to před podáním návrhu nebo před odeslání oznámení dle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění předpisů pozdějších.
2.4. Pracovní úrazy a nemoci z povolání
1. Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací odškodnění pracovních úrazů nebo nemocí z povolání.
2. O vzniku pracovního úrazu informuje zaměstnavatel bezodkladně odborovou organizaci a umožní účast jejích zástupce při vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu v souladu s ust.
§ 105 zákoníku práce.
2.5. Informace o kontrolách a účast zástupce odborové organizace
Zaměstnavatel bude neprodleně informovat odborovou organizaci o všech ohlášených kontrolách, kterým přísluší výkon kontroly nad oblastí BOZP a orgánů ochrany veřejného zdraví a umožní zástupci odborové organizace se průběhu kontroly zúčastnit a uplatnit své připomínky.
2.6. Prověrka stavu BOZP
1. Zaměstnavatel provede každoročně na všech svých pracovištích prověrku stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aktuálnosti vnitřních předpisů, kterými je zajišťována BOZP pro zaměstnance a osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. K prověrce bude vždy přizván zástupce odborové organizace.
2. Zprávu o prověrce včetně stanovení politiky BOZP na další období, stanovení harmonogramu odstranění zjištěných závad a odpovědnosti jednotlivých osob, projedná zaměstnavatel s odborovou organizací.
Hlava IV.
PÉČE O ZAMĚSTNANCE
Článek 1.
13
ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY
1.1. Stravování
Zaměstnavatel zaměstnancům v pracovním poměru ve všech směnách zajistí stravování. Zaměstnanci mají možnost čerpat vždy jedno jídlo za směnu (oběd nebo večeři) za sníženou úhradu v závodní jídelně (resp. ze závodní jídelny s doručením na pracoviště).
a) příspěvek zaměstnavatele najedno hlavní jídlo denně bude 30 Kč.
b) zaměstnancům bude najedno hlavní jídlo denně poskytován příspěvek z FKSP ve výši od 10,20 Kč do 12,90 Kč, a to jestliže vykonávají práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v dané směně.
1.2. Ostatní zaměstnanecké výhody
• Zaměstnanec má bezplatně nárok na nadstandardní pokoj v nemocnici na jakémkoliv oddělení (nebude-li obsazen) nebo na rychlé přestěhování na nadstandardní pokoj po jeho uvolnění. Manžel, registrovaný partner, rodič nebo dítě pacienta hradí Z ceny.
• Zaměstnankyně nebo manželka zaměstnance (příp. registrovaná partnerka zaměstnankyně) má nárok na bezplatnou epidurální analgezii při porodu.
• Zaměstnanec má nárok na zvýhodněný telefonní tarif pro sebe a svoji rodinu (až 5 čísel) za podmínek určených zaměstnavatelem.
• Zaměstnancům v pracovním poměru zaměstnavatel umožní půjčování rehabilitačních pomůcek a zdravotnických prostředků dle možností nemocnice.
• Zaměstnavatel umožní zaměstnancům zvýhodněný prodej nepotřebného a vyřazeného majetku, o který neprojeví zájem ostatní příspěvkové organizace kraje.
• Zaměstnanec má nárok na slevu z ceny plastické operace horních víček, pokud je indikována očním lékařem, avšak nehrazena ze zdravotního pojištění; cena pro zaměstnance činí 5 000,- Kč.
• Zaměstnanec má nárok na slevu 30 % z ceny kosmetické aplikace botulotoxinu.
14
Článek 2.
FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB
2.1. Tvorba a čerpání FKSP
1. O stanovení přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) a o způsobu jeho čerpání spolurozhoduje se zaměstnavatelem příslušný odborový orgán. Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost.
2. Rozpočet FKSP na kalendářní rok 2018 bude tvořit přílohu č. 1 této kolektivní smlouvy.
2.2. Plnění z FKSP
2.2.1. Příspěvek na stravování z FKSP
Příspěvek na stravování, tj. na jedno hlavní jídlo na směnu bude poskytován za podmínek sjednaných kolektivní smlouvou ve výši od 10,20 Kč do 12,90 Kč na jednotlivé jídlo dle druhu diety.
2.2.2. Příspěvek na penzijní připojištění / Fokus Pasy
Zaměstnanec je oprávněn čerpat z FKSP dle svého výběru jednu z těchto možností:
a) příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění ve výši 4000,- Kč ročně
b) Fokus Pasy v hodnotě 4000,- Kč ročně
c) příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění ve výši 2000,- Kč ročně a Fokus Pasy v hodnotě 2000,- Kč ročně
Zaměstnancům s úvazkem nižším než 1,0 se příspěvek poměrně krátí dle výše úvazku. Příspěvek bude zaokrouhlen na celé padesátikoruny. Podmínkou pro získání příspěvku dle tohoto odstavce je trvání pracovního poměru v délce nejméně 6 měsíců (v době čerpání příspěvku).
2.2.3. Příspěvek na rekreaci dětí a letní tábor
Zaměstnanci náleží z FKSP příspěvek na individuální rekreaci každého dítěte mladšího 15 let, a to ve výši 1000,- Kč. Zaměstnancům s částečným úvazkem se částka krátí poměrně dle výše úvazku.
15
Podmínkou pro získání příspěvku dle tohoto odstavce je trvání pracovního poměru po dobu nejméně 6 měsíců (v době čerpání příspěvku).
Zaměstnavatel přispívá jednorázovou částkou 30 000,- Kč na pořádání letního tábora pro děti zaměstnanců. Dítě, které se tábora účastní, může na úhradu účastnického poplatku vyčerpat příspěvek na rekreaci podle předchozího odstavce.
2.2,4. Odměny zaměstnancům
1. Zaměstnancům, jejichž pracovní poměr u zaměstnavatele trvá nejméně jeden rok, budou poskytovány z FKSP odměny:
• při dovršení 50 let věku - 3 000 Kč
• při prvním skončením pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod ve výši 5 000 Kč
Zaměstnanci se zkráceným úvazkem se odměna poměrně krátí dle výše úvazku.
2. Zaměstnanci náleží z FKSP odměna za nepřetržité trvání pracovního poměru u zaměstnavatele, a to:
20 let | 2000,- Kč |
25 let | 2500,- Kč |
30 let | 3000,- Kč |
35 let | 3500,- Kč |
40 let | 4000,- Kč |
Zaměstnanci se zkráceným úvazkem se odměna poměrně krátí dle výše úvazku.
Zaměstnanec je oprávněn si zvolit, zda odměnu vyčerpá
a) v podobě peněžní (pak odvede z odměny daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění), nebo
b) 2000,- Kč v podobě dárkových poukazů (je možno vynaložit na nákup zboží včetně potravin v obchodních řetězcích, dárkové poukazy nepodléhají žádnému zdanění, tj. jedná se o konečnou, „čistou“ částku!) a pouze případný zůstatek odměny, tj. 500,- Kč - 2000,- Kč
v podobě peněžní (podléhající opět zdanění a odvodům).
2.2.5 Sociální výpomoc
16
1. Zaměstnanci (popřípadě jeho nejbližším pozůstalým: -manžel/ka, děti bydlící ve společné domácnosti) může být v mimořádně závažném případě a při řešení tíživé nebo neočekávané sociální situace, za kterou je považováno tragické úmrtí zaměstnance nebo rodinného příslušníka), poskytnuta z FKSP sociální výpomoc ve výši max. 20 000,- Kč.
Výpomoc bude poskytována na základě individuálně posouzené žádosti zaměstnance (popřípadě jeho rodiny) nebo kteréhokoliv ze spoluzaměstnanců a na doporučení odborové organizace.
2.2.6. Příspěvek odborové organizaci
1. Zaměstnavatel poskytne z FKSP v souladu se zásadami pro jeho čerpání příspěvek odborové organizaci na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti uplatňováním oprávnění vyplývajících z pracovněprávních předpisů na pořízení odborné literatury a odborového školení částkou do 5 000 Kč ročně.
2. Úhrada nákladů podle předchozího bodu bude provedena na základě účetního dokladu v hotovosti v pokladně zaměstnavatele.
Hlava Y.
VZTAHY MEZI ZAMĚSTNAVATELEM A ODBOROVOU ORGANIZACÍ
Článek 1.
VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO ČINNOST ODBOROVÉ ORGANIZACE
1. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel poskytne pro řádný výkon odborové činnosti odborové organizace hmotné zabezpečení v následujícím rozsahu:
17
k používání zasedací místnost NHB (nad prádelnou)
2. Všechny náklady spojené s využíváním výše uvedené místnosti a zařízení, s jeho údržbou a provozem, k výkonu odborové činnosti nese a hradí zaměstnavatel.
3. Zaměstnavatel odborové organizace umožní umístění nástěnky. Nástěnka bude umístěna u vchodu do jídelny.
5. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel předá novému zaměstnanci kolektivní smlouvu.
6. Odborová organizace má právo přizvat ke konzultaci nebo najednání se zaměstnavatelem svého pověřeného zástupce, i když zástupce není zaměstnancem zaměstnavatele.
7. Odborová organizace se zavazuje předat zaměstnavateli jmenný seznam všech členů výboru odborové organizace a jakékoli jeho změny.
Článek 2.
ZABEZPEČENÍ ČLENŮ ODBOROVÉ ORGANIZACE
2.1. Poskytování pracovního volna v obecném zájmu
Zaměstnancům náleží k výkonu níže uvedené činnosti pracovní volno, a to:
• k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace (výboru) s náhradou platu ve výši průměrného výdělku,
• k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na členských schůzích, konferencích nebo sjezdech, a to s náhradou platu ve výši průměrného výdělku,
• k účasti na školení pořádaném odborovou organizaci v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou platu ve výši průměrného výdělku.
2.2 Provádění srážek členských příspěvků zaměstnavatelem
Zaměstnavatel se zavazuje, že bude provádět srážky z platu u zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace, k úhradě jejich členských příspěvků v případě, že s touto srážkou zaměstnanci vysloví souhlas. Výše srážky činí 1% z platu. Vybrané prostředky poukáže zaměstnavatel na účet odborové organizace nej později do 5 dnů po splatnosti platu.
18
2.3. Ochrana člena odborového orgánu před skončením pracovního poměru
K výpovědi či okamžitému zrušení pracovního poměru člena orgánu odborové organizace - výboru odborové organizace v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen odborovou organizaci požádat o předchozí souhlas v souladu u ust. § 61 odst. 2-4 zákoníku práce.
Článek 3.
PRÁVO NA INFORMOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ
3.1. Obecná ustanovení
Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci a projednávat s ní záležitosti uvedené zejména v ust. §99, 279, 280 a 287 zákoníku práce, a to zejména:
• zamýšlené organizační a strukturální změny, například rušení či slučování oddělení,
• změny organizace práce,
• jakékoli opatření týkající se většího počtu zaměstnanců, včetně vydávání a změn vnitřních předpisů,
• změny ve struktuře zaměstnanců, například změny počtu zaměstnanců v jednotlivých profesních kategoriích.
3.2. Informace o ekonomické a finanční situaci a odměňování
1. .Zaměstnavatel se zavazuje, že odborové organizaci čtvrtletně předá písemnou formou informace o hospodaření nemocnice tj. do 20.4., 20.7., 20.10., 30.3., lx ročně pak účetní uzávěrku a přehled hospodaření za celý rok do 30.3.2018.
2. Zaměstnavatel se zavazuje,že poskytne odborové organizaci čtvrtletně, vždy k 20.4., 20.7., 20.10., 20.1. informace o vývoji platů, průměrném platu a jeho jednotlivých složek (odměn, počtu proplacených přesčasových hodin, osobního příplatku) a počtu zaměstnanců, a to celkem a v členění podle jednotlivých profesních skupin. Informace budou poskytnuty
písemnou formou automaticky bez předchozí žádosti odborové organizace.
19
3.3. Informace a projednání ve věcech vzniku, změn a skončení pracovního poměru
1. Zaměstnavatel předá odborové organizace jednou za 3 měsíce vždy k 20. dni následujícího měsíce písemný seznam volných pracovních míst na dobu neurčitou vhodných pro zaměstnance pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru na dobu určitou za uplynulé období.
2. Zaměstnavatel předá odborové organizaci jednou měsíčně svodku personálního oddělení o změnách ve stavu zaměstnanců.
3.4. Projedávání opatření týkajících se většího počtu zaměstnanců
Smluvní strany berou na vědomí, že ve smyslu zákona společně projednávají mimo jiné veškerá opatření týkající se většího počtu zaměstnanců. Takovým opatřením se rozumí i vydávání, změny a řešení vnitřních předpisů zaměstnavatele, kdy na postup projednávání se přiměřeně použije ujednání o projednávání vnitřních předpisů v oblasti BOZP. Smluvní strany jsou si vědomy, že vydání a změny pracovního řádu činí zaměstnavatel jen se souhlasem odborové organizace.
Článek 4.
PRÁVO NA SPOLUROZHODOVÁNÍ
Odborová organizace spolurozhoduje se zaměstnavatelem ve věci vydání a změn pracovního řádu.
Hlava VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
6.1. Změna nebo doplnění kolektivní smlouvy
1. O změně kolektivní smlouvy bude jednáno na návrh kterékoliv smluvní strany při změně právních předpisů, které se dotýkají závazků upravených v této kolektivní smlouvě, a to v rozsahu, jakým budou příslušné závazky dotčeny.
2. Pokud nové či novelizované právní předpisy umožní sjednat závazky, které v době uzavírání
20
kolektivní smlouvy právní řád neumožňovat, bude na návrh kterékoliv smluvní strany jednáno i o takovéto změně kolektivní smlouvy.
3. Kolektivní smlouva může být měněna jen písemným číslovaným dodatkem podepsaným oběma smluvními stranami.
6.2. Jednání a uzavření kolektivní smlouvy na následující období
Jednání o uzavření kolektivní smlouvy na následující období bude zahájeno nejpozději do 15.10. 2018.
6.3. Seznámení zaměstnanců s obsahem kolektivní smlouvy
V souladu s § 29 zákoníku práce seznámí zaměstnance s obsahem kolektivní smlouvy zaměstnavatel nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření. Zaměstnavatel zajistí, aby byla k nahlédnutí všem zaměstnancům na všech útvarech (odděleních) i na personálním oddělení. Při vzniku nového pracovního poměru seznámí nového zaměstnance s kolektivní smlouvou a existencí odborové organizace zaměstnavatel.
6.4. Platnost a účinnost kolektivní smlouvy
Kolektivní smlouva se sjednává na dobu určitou, a to na období od 1.1.2018 do 31.12.2018.
za zaměstnavatele za odborovou organizaci
1 Nemocnice Havlíčkův Brod příspěvková organizace
1 Xxxxxx 0000 00000 Xxxxxxxxx Brod
21
Příloha č. 1
Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb na rok 2018
Příjmy: | Kč |
- plánovaný zůstatek z roku 2017 | 3.950.000,- |
- plánovaná tvorba v r.2018 | 9.800.000,- |
Celkem příjmy: | 13.750.000,- |
Výdaje: | |
- stravování § 7 | 1.800.000,- |
- rekreace § 8 | 400.000,- |
- kultura, tělovýchova,sport § 9 | 300.000,- |
- penzijní připojištění § 12 | 1.000.000,- |
- poskytnuté dary § 14 | 500.000,- |
- ostatní užití fondu (fokus pass + dětský tábor + vybavení) | 4.300.000,- |
Celkem výdaje: | 8.300.000,- |
Konečný zůstatek: | 5.450.000,- |