dále také jen „Společnost“)

Návrh nového úplného znění stanov předkládaný ke schválení valné hromadě společnosti COMGUARD a.s.:

Stanovy akciové společnosti

COMGUARD a.s.

(dále také jen „Společnost“)

Část I. Obecná ustanovení

Čl. 1

Obchodní firma a sídlo

1. Obchodní firma Společnosti zní: COMGUARD a.s.

2. Sídlo Společnosti je: Brno.

Čl. 2

Předmět podnikání a činnosti

1. Předmětem podnikání Společnosti je:

• Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

2. Předmětem činnosti Společnosti je:

• Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor

Čl. 3

Doba trvání

1. Společnost je ustavena na dobu neurčitou.

Čl. 4

Základní kapitál

1. Základní kapitál Společnosti má výši 3.500.000,- Kč (slovy: tři miliony pět set tisíc korun českých).

Čl. 5

Akcie

1. Základní kapitál Společnosti je rozvržen na 35.000 (slovy: třicet pět tisíc) kusů akcií o jmenovité hodnotě každé jedné akcie 100,- Kč (slovy: jedno sto korun českých).

2. Všechny akcie Společnosti jsou akciemi na jméno.

3. Všechny akcie Společnosti jsou zaknihované, tj. jsou vydané jako zaknihované cenné papíry.

4. Se všemi akciemi Společnosti jsou spojena stejná práva. Akcie různých druhů vydány nebyly.

5. Převoditelnost akcií Společnosti znějících na jméno je omezena tak, že k převodu akcií je zapotřebí předchozího souhlasu správní rady Společnosti.

6. Akcie Společnosti nejsou imobilizovány.

7. Se všemi akciemi Společnosti je spojeno hlasovací právo. S každou jednou akcií o jmenovité hodnotě 100,- Kč (slovy: jedno sto korun českých) je spojen 1 (slovy: jeden) hlas. Celkový počet hlasů ve Společnosti je 35.000 (slovy: třicet pět tisíc) hlasů.

8. Akcie na jméno se zapisují do seznamu akcionářů, který vede Společnost a do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o akcionářích a akciích. Vedení seznamu akcionářů zajišťuje správní rada Společnosti. Má se za to, že ve vztahu ke Společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. Přestane-li akcionář být akcionářem, Společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu Společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva. Ustanovení o seznamu akcionářů se použijí přiměřeně také pro nesplacené akcie a zatímní listy.

9. Převod zaknihované akcie je vůči Společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykoná osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti.

10. Zaměstnanci Společnosti mohou nabývat akcie Společnosti za zvýhodněných podmínek, které mohou spočívat v tom, že:

1. zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií při zvyšování základního kapitálu, rozhodne-li tak valná hromada Společnosti, která rozhoduje o zvýšení základního kapitálu, nebo

2. zaměstnanci koupí od Společnosti akcie, které Společnost předtím nabyla jako vlastní akcie za účelem jejich dalšího prodeje zaměstnancům, a to za kupní cenu, která je nižší než cena, za níž Společnost akcie za účelem jejich dalšího prodeje zaměstnancům nabyla, nebo příp. nižší než tržní cena těchto akcií v době jejich prodeje zaměstnancům,

pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou nebo cenou zaplacenou zaměstnancem a cenou, za kterou Společnost akcie za účelem jejich dalšího prodeje zaměstnancům předtím nabyla, příp. jejich tržní cenou, pokryt z vlastních zdrojů Společnosti. Valná hromada Společnosti v případě rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu Společnosti s úpisem akcií zaměstnanci za zvýhodněných podmínek nebo v případě prodeje akcií zaměstnancům za zvýhodněných podmínek rozhodne o:

1. počtu akcií upisovaných zaměstnancem nebo prodávaných zaměstnanci,

2. částce, kterou zaměstnanec zaplatí na emisní kurs akcií nebo na kupní cenu akcií,

3. případných bližších pravidlech upisování akcií zaměstnancem nebo prodeje akcií zaměstnanci,

přičemž však valná hromada Společnosti může pověřit správní radu Společnosti, aby v souladu se zákonem a těmito stanovami svým rozhodnutím podmínky nabytí akcií Společnosti jejími zaměstnanci určila, zejména pak aby určila to, kteří zaměstnanci a jaký počet akcií mohou nabýt.

Čl. 6

Zatímní listy, vyměnitelné a prioritní dluhopisy

1. Práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií Společnosti mohou být spojena se zatímním listem. Vydala-li Společnost zatímní list, vymění ho akcionáři za akcie, které zatímní list nahrazuje, bez zbytečného odkladu po splacení emisního kursu těchto akcií.

2. Na základě rozhodnutí valné hromady může Společnost vydat vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie Společnosti, nebo prioritní dluhopisy, které obsahují právo na přednostní upisování akcií Společnosti.

Čl. 7

Zvýšení základního kapitálu

1. O zvýšení základního kapitálu a o pověření správní rady ke zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada.

2. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, ledaže Zákon o obchodních korporacích stanoví jinak.

3. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a rozhodnutí správní rady o zvýšení základního kapitálu dle pověření valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem).

4. Zvýšení základního kapitálu lze provést upsáním nových akcií Společnosti nebo z vlastních zdrojů Společnosti. Valná hromada může rovněž rozhodnout o podmíněném zvýšení základního kapitálu.

5. Usnesením valné hromady lze pověřit správní radu, aby za podmínek stanovených Zákonem o obchodních korporacích a stanovami Společnosti zvýšila základní kapitál upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů Společnosti, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. Toto pověření nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a musí mít náležitosti stanovené Zákonem o obchodních korporacích.

6. Při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií se zvýšení provede vydáním nových akcií Společnosti. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas. Toto omezení také neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady.

7. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií Společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu Společnosti, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích.

8. Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu Společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a Společnost není oprávněna jejich účel měnit. Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky. Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a součtem základního kapitálu a jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není Společnost oprávněna měnit.

9. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem bez výhrad.

10. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Společnosti se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.

11. Ostatní skutečnosti týkající se zvýšení základního kapitálu těmito stanovami neupravené se řídí příslušnými ustanoveními Zákona o obchodních korporacích.

Čl. 8

Snížení základního kapitálu

1. O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada.

2. Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

3. Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem).

4. V důsledku snížení základního kapitálu Společnosti nesmí klesnout základní kapitál pod výši stanovenou Zákonem o obchodních korporacích. Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů.

5. K povinnému snížení základního kapitálu použije Společnost vlastní akcie, které má v majetku. V ostatních případech snížení základního kapitálu použije Společnost nejprve vlastní akcie, které má v majetku. Jiným postupem lze základní kapitál snižovat jen tehdy, nepostačuje-li tento postup ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou, nebo pokud by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu. Ke snížení základního kapitálu použije Společnost vlastní akcie tak, že je zničí, nebo u zaknihovaných akcií dá osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich zrušení.

6. Nemá-li Společnost ve svém majetku vlastní akcie, nebo jejich použití ke snížení základního kapitálu nepostačuje nebo by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu, lze snížit základní kapitál:

1. snížením jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů,

2. vzetím akcií z oběhu,

3. upuštěním od vydání nesplacených akcií.

7. Snižuje-li se základní kapitál snížením jmenovité hodnoty akcií, snižuje se jmenovitá hodnota akcií poměrně u všech akcií Společnosti, ledaže je účelem snížení základního kapitálu prominutí nesplacené části emisního kursu akcií. Snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů se provede výměnou akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcie nebo zatímní listy s podpisem člena nebo členů správní rady.

8. Xxxxx se vezmou z oběhu na základě smlouvy. V případě, že se akcie berou z oběhu na základě smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu, nebo bude snížen o pevnou částku. Akcie lze vzít z oběhu na základě smlouvy úplatně i bezplatně.

9. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, v rozsahu součtu jmenovitých hodnot nesplacených akcií, ledaže Společnost prodlevšího akcionáře ze Společnosti vyloučí. Vydala-li Společnost na nesplacené akcie zatímní listy, provede se upuštění od vydání nesplacených akcií tak, že správní rada vyzve akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kursu nebo jeho části, aby ve lhůtě určené valnou hromadou odevzdal zatímní list s tím, že Společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu dosud splacený emisní kurs po započtení pohledávek, které vůči upisovateli má.

10. Ostatní skutečnosti týkající se snížení základního kapitálu těmito stanovami neupravené se řídí příslušnými ustanoveními Zákona o obchodních korporacích.

Čl. 9

Základní práva a povinnosti akcionářů

1. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady Společnosti a hlasovat na ní. Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od Společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se Společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Akcionář je oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady Společnosti. Bližší náležitosti uplatnění práva na vysvětlení a práva uplatňovat návrhy a protinávrhy upravuje Zákon o obchodních korporacích.

2. Akcionář má právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích Společnosti, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Tento podíl akcionáře se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem k základnímu kapitálu Společnosti. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se vyplácí v penězích. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady Společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon nebo valná hromada Společnosti určí jinak. Společnost vyplatí podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích na své náklady a nebezpečí bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře, jehož číslo je akcionář povinen pro tyto účely Společnosti sdělit. Bližší náležitosti práva na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích a podmínky rozdělní zisku či jiných vlastních zdrojů Společnosti upravuje Zákon o obchodních korporacích.

3. Při zrušení Společnosti s likvidací má každý akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Bližší náležitosti práva na podíl na likvidačním zůstatku upravuje Zákon o obchodních korporacích.

Část II. Organizace Společnosti

Čl. 10

Systém vnitřní struktury, orgány Společnosti

1. Jako systém vnitřní struktury Společnosti byl zvolen monistický systém.

2. Orgány Společnosti jsou:

1. valná hromada;

2. správní rada.

A. Valná hromada

Čl. 11

Postavení valné hromady

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Společnosti.

2. Jednání valné hromady se mohou účastnit pouze akcionáři Společnosti, jejich zástupci, jiná osoba určená akcionářem v souladu se Zákonem o obchodních korporacích k tomu, aby byla s akcionářem na valné hromadě přítomna, a členové správní rady Společnosti, nestanoví-li tyto stanovy nebo Zákon o obchodních korporacích jinak.

3. Jednání valné hromady se mohou účastnit také osoby pozvané svolavatelem valné hromady, jestliže valná hromada jejich účast svým usnesením nevyloučí. Svolavatel valné hromady je oprávněn přizvat k jednání valné hromady:

1. osoby, jejichž účast je nezbytná z důvodu organizačního zabezpečení jednání valné hromady;

2. osoby, jejichž účast je nezbytná z důvodu výkladu odborné problematiky související s programem jednání valné hromady;

3. notáře.

Se souhlasem valné hromady se jejího konání mohou účastnit i jiné osoby.

4. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Zástupce je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce. Pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně. S akcionářem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba.

5. Má-li Společnost jediného akcionáře, vykonává působnost valné hromady tento jediný akcionář Společnosti.

6. Rozhodnutí náležející do působnosti valné hromady může být přijato mimo jednání formou rozhodování per rollam. Bližší náležitosti rozhodování per rollam upravuje Zákon o obchodních korporacích.

7. Připouští se účast a hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků. Lze využít hlasování prostřednictvím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos valné hromady v reálném čase obrazem a zvukem nebo jinou formu přímé dvousměrné komunikace mezi valnou hromadou a akcionářem v reálném čase (např. videokonference nebo telefonická konference), nebo hlasování prostřednictvím odevzdání hlasů před konáním valné hromady nebo v jejím průběhu bez toho, aby akcionář nebo jeho zástupce museli být osobně přítomni v místě konání valné hromady. Lze využít odevzdání hlasů písemně před konáním valné hromady (korespondenční hlasování). Bližší podmínky této účasti, hlasování nebo rozhodování s využitím technických prostředků, které neobsahují tyto stanovy, určí správní rada Společnosti a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí při rozhodování per rollam. Podmínky účasti, hlasování nebo rozhodování s využitím technických prostředků musí být vždy určeny tak, aby umožňovaly Společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit tak akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíží.

Čl. 12

Svolání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává správní rada, ledaže Zákon o obchodních korporacích stanoví jinak. Valnou hromadu svolává člen správní rady, pokud správní rada valnou hromadu bez zbytečného odkladu nesvolá a Zákon o obchodních korporacích svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud není správní rada schopná se dlouhodobě usnášet, ledaže Zákon o obchodních korporacích stanoví jinak.

2. Valnou hromadu svolává správní rada alespoň jednou za účetní období. Valná hromada, která projedná řádnou účetní závěrku Společnosti, se koná nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

3. Správní rada svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta Společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů Společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení Společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření. Správní rada svolá valnou hromadu také na žádost kvalifikovaného akcionáře nebo akcionářů s určitým kvalifikovaným akciovým podílem na základním kapitálu Společnosti upraveným Zákonem o obchodních korporacích, splňuje-li žádost Zákonem o obchodních korporacích stanovené požadavky. Správní rada je povinna svolat valnou hromadu i v dalších případech, kdy Zákon o obchodních korporacích svolání valné hromady vyžaduje.

4. Správní rada může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy Společnosti. Správní rada zároveň navrhne potřebná opatření.

5. Valná hromada se svolává tak, že svolavatel valné hromady nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách Společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na jejich korespondenční adresu uvedenou v seznamu akcionářů, případně adresu jejich sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů, pokud korespondenční adresa není uvedena. Zaslání pozvánky na adresu akcionáře může být nahrazeno osobním předáním pozvánky akcionáři proti potvrzení o převzetí pozvánky nebo zasláním pozvánky elektronickou poštou na e-mailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů, pokud byla akcionářem sdělena, oproti potvrzení o doručení pozvánky na tuto e-mailovou adresu. Pozvánka musí být na internetových stránkách Společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady.

6. Při svolávání valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře nebo akcionářů s určitým kvalifikovaným akciovým podílem na základním kapitálu Společnosti upraveným Zákonem o obchodních korporacích se lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu zkracuje na 15 dnů přede dnem konání valné hromady, a pokud byly akcie Společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, tak na 21 dnů přede dnem konání valné hromady, nestanoví-li Zákon o obchodních korporacích lhůtu delší.

7. Při svolávání náhradní valné hromady se lhůta pro rozesílání pozvánek na valnou hromadu zkracuje na 15 dnů přede dnem konání valné hromady, nestanoví-li Zákon o obchodních korporacích lhůtu delší.

8. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň Zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami stanovené náležitosti.

9. Valná hromada se koná zpravidla v sídle Společnosti, vždy však na území České republiky.

10. Odvolání nebo odložení konání valné hromady oznámí Společnost akcionářům způsobem stanoveným tímto Zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami pro svolání valné hromady, a to alespoň 1 týden před původně oznámeným datem konání valné hromady, jinak uhradí akcionářům, kteří se na valnou hromadu dostavili podle původní pozvánky, s tím spojené účelně vynaložené náklady. V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaných akcionářů, je odvolání nebo odložení jejího konání možné, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři.

11. Bez splnění požadavků zákona a těchto stanov na svolání valné hromady se valná hromada Společnosti může konat jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři Společnosti. Není-li akcionář přítomen na takovém jednání valné hromady, postačí, udělí-li souhlas mimo jednání valné hromady.

Čl. 13

Schopnost valné hromady se usnášet

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu Společnosti.

2. Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle Zákona o obchodních korporacích nebo těchto stanov vykonávat; to neplatí, nabudou-li tyto akcie nebo zatímní listy dočasně hlasovacího práva.

3. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje Zákonem o obchodních korporacích stanovené údaje o akcionářích, zmocněncích akcionářů nebo jiné osobě přítomné s akcionářem na valné hromadě v souladu se Zákonem o obchodních korporacích a akciích. V případě odmítnutí zápisu určité osoby do listiny přítomných se skutečnost odmítnutí a jeho důvod uvede v listině přítomných. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel valné hromady nebo jím určená osoba.

4. Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá správní rada způsobem stanoveným Zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem. Lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 dnů. Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu Společnosti. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

Čl. 14

Jednání a rozhodování valné hromady

1. Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel valné hromady nebo jím určená osoba. Pokud předseda valné hromady nebyl zvolen, řídí jednání valné hromady svolavatel valné hromady nebo jím určená osoba. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.

2. Před hlasováním o jednotlivých návrzích předkládaných valné hromadě k danému bodu pořadu jednání probíhá diskuse na základě návrhů, protinávrhů a požadavků na vysvětlení vznášených ze strany orgánů Společnosti či akcionářů. Bližší náležitosti uplatnění práva na vysvětlení a práva uplatňovat návrhy a protinávrhy upravuje Zákon o obchodních korporacích.

3. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, není-li zákonem nebo těmito stanovami vyžadován vyšší počet hlasů.

4. Valná hromada rozhoduje dvoutřetinovou kvalifikovanou většinou hlasů všech akcionářů v případech uvedených níže v Čl. 15 odst. 2. písm. a), b), c) a m).

5. Valná hromada rozhoduje alespoň tříčtvrtinovou kvalifikovanou většinou hlasů všech akcionářů v případech uvedených níže v Čl. 15 odst. 2. písm. i) a l) a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady.

6. Akcionář nevykonává své hlasovací právo v případech stanovených zákonem.

7. Akcionáři na valné hromadě hlasují aklamací, a to zvednutím hlasovacího lístku, na němž je uveden počet hlasů, nerozhodne-li valná hromada na základě návrhu správní rady nebo akcionáře o jiném způsobu hlasování nebo nevyplývá-li z obecně závazných právních předpisů jiný způsob hlasování. Při volbě způsobu hlasování se přihlíží zejména k předmětu rozhodování valné hromady.

8. Valná hromada hlasuje vždy nejprve o návrhu správní rady. Není-li návrh správní rady přijat či nemá-li správní rada k danému bodu pořadu jednání valné hromady žádný návrh, hlasuje se o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, v jakém byly podány, a to do okamžiku, kdy je návrh či protinávrh schválen. V případě, že k danému bodu pořadu jednání byl předložený návrh či protinávrh přijat, o dalších návrzích či protinávrzích k tomuto návrhu se již nehlasuje.

9. Není-li žádný z přednesených návrhů či protinávrhů přijat potřebnou většinou hlasů, prohlásí osoba řídící jednání valné hromady hlasování k danému bodu jednání valné hromady za ukončené s tím, že valná hromada nepřijala žádný z přednesených návrhů.

10. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.

11. Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.

12. Valná hromada je oprávněna schválit jednací a hlasovací řád, který podrobněji upraví průběh jednání valné hromady.

13. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel valné hromady a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu. Zápis musí obsahovat alespoň Zákonem o obchodních korporacích stanovené náležitosti a přílohy.

14. Akcionář může požádat správní radu o vydání kopie zápisu nebo jeho části po celou dobu existence Společnosti. Nejsou-li zápis nebo jeho část uveřejněny ve lhůtě 15 dnů ode dne ukončení valné hromady na internetových stránkách Společnosti, pořizuje se jejich kopie na náklady Společnosti.

Čl. 15

Působnost valné hromady

1. Valná hromada rozhoduje usnesením.

2. Do působnosti valné hromady náleží:

1. rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřenou správní radou nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

2. rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření správní rady ke zvýšení základního kapitálu,

3. rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči Společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

4. rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

5. volba a odvolání členů správní rady a jiných orgánů určených stanovami, nestanoví-li Zákon o obchodních korporacích jinak,

6. schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky,

7. rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,

8. rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů Společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,

9. rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

10. jmenování, odvolání a odměňování likvidátora,

11. schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu použití likvidačního zůstatku,

12. schválení přeměny Společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

13. schválení převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou,

14. rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za Společnost před jejím vznikem,

15. schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimž se zakládá právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti,

16. rozhodnutí o schválení smluv o výkonu funkce uzavíraných mezi Společností a členy orgánů Společnosti a jejich změn, rozhodnutí o odměňování členů orgánů Společnosti a rozhodnutí o stanovení tantiém,

17. schvalování zásad pro činnost správní rady a pokynů správní radě netýkajících se obchodního vedení, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami Společnosti; udělování pokynů správní radě týkajících se obchodního vedení v případech, kdy to zákon připouští,

18. rozhodování o omezení oprávnění správní rady zastupovat Společnost,

19. rozhodování o pozastavení výkonu funkce členu voleného orgánu Společnosti nebo o zákazu uzavření smlouvy mezi členem voleného orgánu Společnosti nebo další osobou uvedenou v § 55 Zákona o obchodních korporacích a Společností za podmínek uvedených v § 54 až § 57 Zákona o obchodních korporacích,

20. schválení poskytnutí finanční asistence,

21. rozhodování o veřejné nabídce akcií,

22. rozhodování o nabytí vlastních akcií Společnosti, v případech, kdy zákon vyžaduje souhlas valné hromady,

23. rozhodování o souhlasu s poskytnutím nepovinných příplatků akcionáři mimo základní kapitál Společnosti,

24. schválení jednacího a hlasovacího řádu valné hromady,

25. rozhodnutí o způsobu hlasování na valné hromadě,

26. další rozhodnutí, která Zákon o obchodních korporacích nebo tyto stanovy svěřují do působnosti valné hromady.

3. Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje Zákon o obchodních korporacích nebo tyto stanovy.

B. Správní rada

Čl. 16

Postavení a působnost správní rady

1. Správní rada je statutárním orgánem Společnosti.

2. Správní radě náleží veškerá působnost, kterou tyto stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu Společnosti.

3. Správní radě přísluší obchodní vedení Společnosti a dohled nad činností Společnosti.

4. Členové správní rady jednají za Společnost způsobem uvedeným níže v Čl. 20. Valná hromada může svým rozhodnutím omezit jednatelské oprávnění správní rady.

5. Členové správní rady jednající za Společnost způsobem uvedeným níže v Čl. 20 stanov jsou oprávněni udělovat za Společnost zmocnění jiným osobám k zastupování Společnosti. Správní rada uděluje a odvolává prokuru.

6. Správní radě dále přísluší zejména:

1. zajišťovat řízení provozních záležitostí Společnosti a běžnou správu Společnosti,

2. zajišťovat řádné vedení účetnictví Společnosti, daňové evidence Společnosti a ostatních dokladů Společnosti a archivaci dokumentů v souladu s příslušnými právními předpisy,

3. nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti Společnosti, kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost Společnosti děje v souladu s právními předpisy a stanovami Společnosti a vyžadovat si informace od zaměstnanců Společnosti,

4. schvalovat plán Společnosti na příslušné účetní období a jeho případné změny,

5. zajišťovat vedení seznamu akcionářů Společnosti,

6. svolávat valnou hromadu Společnosti a předkládat valné hromadě k projednání a schválení záležitosti náležející do její působnosti,

7. zajistit zpracování a předkládat valné hromadě zejména:

1. návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti,

2. řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku,

3. roční zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,

4. návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů Společnosti včetně stanovení výše a způsobu vyplacení dividend a tantiém,

5. návrhy na způsob krytí ztrát Společnosti,

6. návrhy na zvýšení nebo snížení základního kapitálu Společnosti,

7. návrhy na zřízení a zrušení dalších orgánů Společnosti, jakož i na vymezení jejich postavení a působnosti,

8. návrh na zrušení Společnosti,

8. vykonávat usnesení valné hromady Společnosti,

9. zajišťovat proceduru rozhodování Společnosti mimo valnou hromadu, pokud je jí použito namísto rozhodování na valné hromadě,

10. zabezpečovat uchování dokladů souvisejících s valnými hromadami Společnosti,

11. vykonávat za Společnost práva a plnit povinnosti související s jejím postavením jako zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích se zaměstnanci Společnosti,

12. jmenovat a odvolávat výkonného ředitele Společnosti a dohlížet na výkon jeho působnosti,

13. zajišťovat uveřejňování a zveřejňování skutečností o Společnosti, které je Společnost povinna zveřejňovat; tyto skutečnosti budou uveřejňovány na internetových stránkách Společnosti a případně také zveřejňovány v Obchodním věstníku, pokud tak zákon stanoví,

14. zajišťovat provedení zápisů skutečností týkajících se Společnosti do obchodního rejstříku a zakládání příslušných dokladů do sbírky listin,

15. vyhotovovat úplná znění stanov Společnosti v souvislosti s jejími případnými změnami,

16. vyhotovovat písemné zprávy o poskytnutí finančních asistencí (§ 311 Zákona o obchodních korporacích),

17. podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu insolvenční návrh, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem.

7. Členové správní rady jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit Společnosti škodu.

8. Člen správní rady odpovídá Společnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy za škodu, kterou jí způsobí zaviněným porušením povinností při výkonu své funkce.

9. Členové správní rady se zúčastňují valné hromady Společnosti. Členům správní rady musí být na valné hromadě uděleno slovo, kdykoliv o to požádají.

Čl. 17

Počet členů správní rady, vznik a zánik členství

1. Správní rada má tři členy.

2. Členem správní rady může být jen fyzická osoba či právnická osoba splňující požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem. Zástupcem právnické osoby, která je členem správní rady Společnosti, může být jen fyzická osoba splňující požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem.

3. Členy správní rady volí a odvolává valná hromada.

4. Funkční období člena správní rady je pět let. Opětovné zvolení členem správní rady je možné.

5. Člen správní rady může se své funkce odstoupit. Odstupující člen správní rady oznámí své odstoupení správní radě Společnosti, a to písemným oznámení zaslaným na adresu sídla Společnosti nebo oznámením učiněným na jednání správní rady Společnosti a uvedeným v zápisu z tohoto jednání. Výkon funkce odstupujícího člena správní rady končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat správní rada Společnosti, neschválí-li správní rada Společnosti na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Správní rada Společnosti je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení Společnosti doručeno. Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na jednání správní rady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li správní rada na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

6. Neklesl-li počet členů správní rady pod polovinu, může správní rada Společnosti jmenovat (kooptovat) náhradní členy správní rady do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena správní rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena správní rady.

7. Člen správní rady vykonává funkci osobně. To však nebrání tomu, aby člen správní rady zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena správní rady, aby za něj při jeho neúčasti hlasoval.

Čl. 18

Předseda správní rady

1. Správní rada volí a odvolává svého předsedu.

2. Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost.

Čl. 19

Jednání a rozhodování správní rady

1. Správní rada zasedá podle potřeby. Jednání správní rady svolává její předseda nebo při jeho nezvolení nebo nečinnosti kterýkoliv člen správní rady. Předseda správní rady je povinen svolat jednání správní rady vždy, požádá-li o to písemně kterýkoli z členů správní rady, přičemž nebude-li jednání správní rady svoláno nejpozději do 10 (deseti) pracovních dnů od doručení žádosti o svolání předsedovi správní rady, je kterýkoli člen správní rady oprávněn svolat jednání správní rady sám. Pozvánka na jednání správní rady musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a pořad jednání a musí být svolavatelem zaslána všem členům správní rady písemně poštou na adresu jejich bydliště nebo elektronicky e-mailem na jejich e-mailovou adresu nebo doručena osobně ve lhůtě nejméně 10 (deset) pracovních dnů přede dnem konání jednání správní rady. Bez splnění požadavků těchto stanov na svolání jednání správní rady se jednání může konat jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni členové správní rady.

2. Správní rada je schopna se usnášet, pokud je na jednání osobně přítomna alespoň většina všech jejích členů.

3. Jednání správní rady řídí předseda správní rady nebo při jeho nezvolení, nepřítomnosti nebo nečinnosti jiný člen správní rady, kterého tím ostatní členové správní rady pověří.

4. Aby mohlo být přijato usnesení správní rady, musí ve prospěch takového usnesení hlasovat nadpoloviční většina všech členů.

5. Rozhodnutí náležející do působnosti správní rady může být přijato mimo jednání formou rozhodování per rollam. V takovém případě předseda správní rady odešle písemně poštou nebo elektronicky e-mailem nebo doručí osobně všem členům správní rady písemný návrh rozhodnutí. Návrh rozhodnutí obsahuje text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění, dále lhůtu, ve které mají členové správní rady učinit písemné vyjádření, a podklady potřebné pro přijetí návrhu. Člen správní rady své písemné vyjádření zasílá předsedovi správní rady písemně poštou nebo elektronicky e-mailem nebo mu doručuje osobně. Nevyjádří-li člen správní rady a ve lhůtě uvedené v návrhu souhlas s návrhem rozhodnutí, platí, že s návrhem nesouhlasí. Většina hlasů rozhodná pro přijetí rozhodnutí se počítá z celkového počtu hlasů všech členů správní rady. Rozhodnutí správní rady přijaté per rollam musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího následujícího jednání správní rady.

6. Správní rada může podle své úvahy přizvat na jednání zaměstnance Společnosti nebo jiné osoby.

7. O průběhu jednání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem. Přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu se jmenovitě uvedou členové správní rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. V zápisu se uvedou také stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají.

Čl. 20

Jednání a podepisování za Společnost

1. Společnost zastupuje předseda správní rady samostatně nebo dva členové správní rady společně.

2. Podepisování za Společnost se děje tak, že k vytištěné nebo nadepsané obchodní firmě Společnosti připojí podepisující osoba svůj podpis a údaj o své funkci.

Část III. Hospodaření Společnosti

Čl. 21

Účetnictví Společnosti

1. Společnost je povinna vést účetnictví podle příslušných právních předpisů. Řádné vedení účetnictví zajišťuje správní rada.

2. Účetní závěrky Společnosti jsou zpracovávány v souladu s účetními principy a příslušnými právními předpisy a musí být vyhotoveny v době stanovené příslušnými právními předpisy. Účetní závěrky Společnosti musí být ve stanovených případech ověřeny auditorem.

3. Řádná účetní závěrka se sestavuje po uplynutí příslušného účetního období a správní rada ji předkládá spolu s návrhem na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo na úhradu ztráty ke schválení valné hromadě. Současně správní rada předkládá zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku, která je součástí výroční zprávy, pokud se výroční zpráva v souladu s příslušným právním předpisem zpracovává.

4. Správní rada může splnit své povinnosti podle § 456 odst. 7 a odst. 8 Zákona o obchodních korporacích tak, že dokumenty uvedené v § 456 odst. 7 a odst. 8 Zákona o obchodních korporacích zašle akcionářům elektronickou poštou na e-mailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů, pokud byla akcionářem sdělena.

Čl. 22

Rozdělení zisku, úhrada ztráty, fondy vlastního kapitálu

1. Podmínky rozdělní zisku či jiných vlastních zdrojů Společnosti, včetně jeho převodu na účet nerozdělených zisků a nezbytný stav naplnění fondů vlastního kapitálu, upravuje blíže zákon a tyto stanovy.

2. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, který valná hromada schválila k rozdělení, může být na základě rozhodnutí valné hromady vyplacen akcionářům (dividenda) nebo členům správní rady Společnosti jako (tantiéma).

3. Podmínky úhrady ztráty, včetně jejího převodu na účet neuhrazených ztrát upravuje blíže zákon a tyto stanovy.

4. Společnost je v případech stanovených zákonem povinna vytvořit rezervní fond. Správní rada může rozhodnout o tvorbě fondů v rámci vlastního kapitálu Společnosti, a to ze zdrojů, které nejsou účelově vázány zákonem nebo výslovným rozhodnutím valné hromady. Pokud se tyto fondy vytvářejí nebo doplňují ze zisku, schvaluje příděl do těchto fondů valná hromada. Ve svém rozhodnutí může správní rada rovněž určit, k jakým účelům lze těchto fondů použít. Není-li v rozhodnutí správní rady řečeno něco jiného, platí, že fond není účelově vázán. Správní rada rovněž rozhoduje o použití a zrušení těchto fondů, nestanoví-li zákon nebo stanovy jinak.

Čl. 23

Finanční asistence

1. Společnost může poskytnout finanční asistenci. Bližší podmínky, které je nutné splnit, při poskytnutí finanční asistence upravuje Zákon o obchodních korporacích.

Část IV. Zánik Společnosti a ostatní ustanovení

Čl. 24

Zrušení a zánik Společnosti

1. Zrušení, likvidace a zánik Společnosti se řídí ustanoveními příslušných právních předpisů.

2. Likvidace společnosti se provádí v případech stanovených příslušnými právními předpisy. Rozhodne-li valná hromada o zrušení Společnosti s likvidací, jmenuje současně i likvidátora a stanoví jejich odměnu. Bližší podrobnosti o průběhu zrušení společnosti s likvidací a o průběhu likvidace upravuje Občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích.

Čl. 25

Změna stanov

1. O změně stanov rozhoduje valná hromada způsobem upraveným těmito stanovami a Zákonem o obchodních korporacích.

2. Změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem jejího rozhodnutí, ledaže z tohoto rozhodnutí nebo ze Zákona o obchodních korporacích plyne, že nabývají účinnosti později.

3. Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem). Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah správní rada v souladu s rozhodnutím valné hromady. Rozhodnutí správní rady o změně obsahu stanov se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem).

4. V případě, že dojde ke změně obsahu stanov, vyhotoví správní rada bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozví, úplné znění stanov.

Čl. 26

Společná ustanovení

1. Vznik, právní poměry a zánik Společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov Společnosti a pracovně právní i jiné vztahy uvnitř Společnosti, se řídí těmito stanovami a platnými obecně závaznými právními předpisy České republiky. V záležitostech, které nejsou upraveny v těchto stanovách, platí ustanovení Občanského zákoníku, Zákona o obchodních korporacích a jiných platných obecně závazných právních předpisů České republiky.

2. Pokud jsou v textu stanov uvedeny odkazy na Zákon o obchodních korporacích, rozumí se tím zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění.

3. Pokud jsou v textu stanov uvedeny odkazy na Občanský zákoník, rozumí se tím zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

4. Pokud vzniknou po dobu existence Společnosti mezi jejími akcionáři rozpory týkající se stanov, jsou akcionáři povinni je přednostně řešit jednáním. Případné spory mezi akcionáři a Společností, spory mezi Společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve Společnosti, budou přednostně řešeny smírnou cestou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude postupováno v souladu s platnými obecně závaznými procesně právními předpisy.

5. V případě, že některé ustanovení stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Na místo dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného platného obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo, není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.

17/17