OZNÁMENÍ

KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ

pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí dle zákona

č. 100/2001 Sb., v platném znění

zpracované dle přílohy č. 3 výše uvedeného zákona

OZNAMOVATEL ZÁMĚRU

VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ ŠUMPERK a.s.

JÍLOVÁ 6, 787 01 ŠUMPERK

ZÁMĚR

ZLEPŠENÍ KVALITY VOD HORNÍHO POVODÍ ŘEKY MORAVY – II. ETAPA

KANALIZACE ZÁBŘEH

Zpracovatel:	RENVODIN – XXXXXXX, spol. s r.o., IČ: 26896982
vypracoval: dne: 04-05.2006 Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx	ověřil a schválil: dne: 29.05.2006 Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx	převzal provozovatel: dne:	objed./smlouva, ze dne:		OBJ 054/06/CRM 23.05.2006
			nabytí účinnosti:		31.05.2006
podpis	podpis	podpis	zak. číslo:		014/2006/T/SL
			revize:	1.0	paré:

Obsah:

A Údaje o oznamovateli 5

A.1 Identifikace zadavatele oznámení 5

A.2 Identifikace investora a provozovatele zdroje 5

A.3 Charakteristika společnosti 5

B Údaje o záměru 6

B.1 Základní údaje 6

B.1.1 Název záměru 6

B.1.2 Kapacita (rozsah) záměru 6

B.1.3 Umístění záměru 7

B.1.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry 7

B.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění 8

B.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru 10

B.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 13

B.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků 14

B.1.9 Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb 14

B.2 Údaje o vstupech 14

B.2.1 Půda 14

B.2.2 Voda 14

B.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje 14

B.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 15

B.3 Údaje o výstupech 15

B.3.1 Ovzduší 15

B.3.2 Odpadní vody 15

B.3.3 Odpady 16

B.3.4 Hluk 16

B.3.5 Vibrace 16

B.3.6 Záření 16

B.3.7 Rizika havárií 17

C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 17

C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 17

C.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání 17

C.1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů 17

C.1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na 18

C.2 Stručná charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 19

C.2.1 Ovzduší a klima 19

C.2.2 Voda 20

C.2.3 Půda 20

C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje 21

C.2.5 Fauna a flóra 21

C.2.6 Krajina 24

C.2.7 Hmotný majetek 24

C.2.8 Kulturní památky 24

D Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí 24

D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti 24

D.1.1 Vlivy na ovzduší a klima 24

D.1.2 Vliv na povrchovou a podzemní vodu 24

D.1.3 Vliv na půdu 25

D.1.4 Vliv na krajinu 25

D.1.5 Vliv na faunu a floru 25

D.1.6 Vliv na hlukovou situaci 25

D.1.7 Ostatní vlivy 25

D.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 25

D.3 Údaje o možných významných vlivech přesahujících státní hranice 26

D.4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 26

D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů: 27

E Porovnání variant řešení záměru 27

F Doplňující údaje 27

F.1 Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení 27

F.1.1 Hlavní přílohy 27

F.1.2 Ostatní přílohy 27

F.2 Další podstatné informace oznamovatele 28

F.2.1 Seznam použité literatury a podkladů 28

F.2.2 Ostatní použitá literatura 28

G Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru 29

H Příloha 29

I Identifikace zpracovatelů oznámení 31

I.1 Identifikace zpracovatele oznámení 31

I.2 Kolektiv zpracovatelů dílčích částí oznámení 31

Úvod:

Předmětem tohoto oznámení je záměr „Kanalizace Zábřeh“, jako součást projektu „Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – II. etapa“. Investorem a provozovatelem uvedeného projektu je společnost Vodohospodářské zařízení Šumperk, a.s., Jílová 6, 787 01 Šumperk, IČ: 476 74 954.

Cílem uvedeného skupinového projektu jsou rekonstrukce a doplnění kanalizace v pěti členských městech v povodí řeky Moravy. Jedná se o ČOV a rekonstrukci a doplnění kanalizace v Hanušovicích, rekonstrukci kanalizace v Šumperku, rekonstrukci a doplnění kanalizace v Zábřehu, rekonstrukci ČOV, rekonstrukci a doplnění kanalizace v Mohelnici a doplnění kanalizace v Lošticích. Tento skupinový projekt je připravován k žádosti o přidělení dotace z Fondu soudržnosti Evropské unie a měl by navázat na úspěšný projekt „Zlepšení kvality horního povodí řeky Moravy – I. etapa“, na který byla schválena dotace z Fondu soudržnosti EK v Bruselu v roce 2004 a jehož realizace je ve stadiu stavebních prací.

Nejvýznamnějším vodohospodářským prvkem na území města Zábřeh je řeka Moravská Sázava, která dělí město na dvě části. Levý břeh s přirozeným centrem města je gravitačně odkanalizován na zde umístěnou ČOV. Pravý břeh s průmyslovou aglomerací není gravitačně odkanalizován na ČOV, veškeré splaškové vody z tohoto území jsou na ČOV čerpány z čerpací stanice 4 Nová Huť. Moravská Sázava je rovněž využívána k odlehčování směsi naředěných splaškových a dešťových vod během srážkových událostí.

Jako nevhodné v systému odvádění odpadních vod je částečné využívání zatrubněných částí Krumpašského a Dolečského potoka pro odvádění splaškových vod. Toto stačilo v minulosti (30. léta minulého století), ale je nevyhovující pro dnešní zatížení, kdy je v zájmovém území řádně fungující ČOV. Část splaškových vod se tudíž směšuje se studenými a relativně čistými vodami obou potoků, za bezdeští projde otvory ve dně potoků a odteče na ČOV. Za vysokých srážkových průtoků však většina naředěných vod odejde do koryta, část na ČOV. ČOV je tedy zatížena objemem vody z potoků a je nutno jej čerpat, dále se vodou z potoků nařeďuje odpadní voda, což zhoršuje podmínky pro technologii čištění vod. Tento problém je tedy nutno řešit.

Z důvodů výše uvedených přistoupil provozovatel a současně investor tohoto záměru k řešení této situace, která spočívá v rekonstrukci a doplnění kanalizace.

Podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., navrhovaný záměr je doporučeno zařadit do kategorie II., bod 1.9 – čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm, nad rámec plnění zákona. Oznámení záměru „Kanalizace Zábřeh“, je stanovenou podmínkou pro přidělení dotace z Fondu soudržnosti Evropské unie.

Záměr je uveden ve sloupci B, tudíž posuzování záměru zajišťuje příslušný krajský úřad.

Oznamovatelem záměru je společnost: Vodohospodářská zařízení Šumperk, a.s., která také dodala základní podklady pro zpracování oznámení.

Zpracovatelé oznámení převážně čerpali ze skupinového projektu společnosti AQUA PROCON s.r.o., Palackého třída 12, 612 00 Brno a z dílčího projektu společnosti VODING Hranice, s.r.o., Borovská 583, 753 01 Hranice, s.r.o.

Zástupcům těchto společností včetně společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk a.s., Jílová 6, 787 01 Šumperk, zodpovědné za realizaci skupinového projektu, touto cestou zpracovatelé děkují za poskytnutí odborných podkladů.

Záměr byl předběžně konzultován s pracovníky státní správy a samosprávy, kteří poskytli informace týkající se dotčeného území. Pro splnění úkolu byly dále využity archivní materiály a výsledky terénního šetření.

A Údaje o oznamovateli:

A.1 Identifikace zadavatele oznámení:

Obchodní společnost: Vodohospodářská zařízení Šumperk, a.s.

Adresa sídla: Jílová 6, 787 01 Šumperk

region Šumperk, kraj Olomoucký

Zastoupený: Xxx. Xxxx Xxxxxx, ředitel a.s. Ležáky 5, 787 01 Šumperk

Právní forma: akciová společnost

IČ: 000 00 000

Telefon: 000 000 000

E-mail: xxx@xxx.xx

A.2 Identifikace investora a provozovatele zdroje:

Obchodní společnost: Vodohospodářská zařízení Šumperk, a.s.

Adresa sídla: Jílová 6, 787 01 Šumperk

region Šumperk, kraj Olomoucký

Zastoupený: Xxx. Xxxx Xxxxxx, ředitel a.s. Ležáky 5, 787 01 Šumperk

Právní forma: akciová společnost

IČ: 000 00 000

Telefon: 000 000 000

E-mail: xxx@xxx.xx

A.3 Charakteristika společnosti:

Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 714 a dnem zápisu 1. ledna 1994.

B Údaje o záměru:

B.1 Základní údaje:

B.1.1 Název záměru:

Oznámení:

„Kanalizace Zábřeh“

je zpracováno dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, vzhledem k tomu, že navržený záměr je doporučeno zařadit nad rámec plnění zákona do kategorie II – záměry vyžadující zjišťovací řízení pod č. 1.9 – čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.

B.1.2 Kapacita (rozsah) záměru:

Na stávající kanalizační systém je v současné době napojeno 13 894 obyvatel. Po realizaci záměru bude v Zábřehu napojeno 14 200 obyvatel, což činí navýšení 306 obyvatel, tj. 2,2 % navýšení stávající kapacity.

Nová splašková kanalizace bude představovat 8 845 m gravitačních stok, nová jednotná kanalizace bude představovat 3 382 m, odbočky pro přípojky nové splaškové kanalizace budou činit 2000 m v počtu 200 ks, v novém systému bude 6 nových čerpacích stanic na splaškové kanalizaci.

Město Zábřeh využívá pro čištění odpadních vod čistírnu odpadních vod. Tato je situována na levém břehu řeky Moravské Sázavy. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kalu. Tato ČOV byla vybudována v průběhu let 1966 – 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a 11 500m3 přítoku odpadních vod za den.

Dle zpracované projektové dokumentace a dle vyjádření provozovatele bude výrobní kapacita :

➢ stávající počet napojených 13 894 obyvatel

➢ nově připojeno 306 obyvatel

➢ celkem připojeno po realizaci záměru 14 200 obyvatel

Druh kanalizace	Jednotky	Hodnota
Nová splašková kanalizace	m	8 845
Nové výtlaky na splaškové kanalizaci	m	645
Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci	ks	6
Nová jednotná kanalizace	m	3 382
Nové výtlaky na jednotné kanalizaci	m	-
Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci	ks	-
Rekonstrukce stávajících stok – jednotná kanalizace	m	12 746
Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace	m	-
Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci	ks	3
Odbočky pro domovní přípojky - nové	ks	200
Odbočky pro domovní přípojky - nové	m	2 000
Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované	ks	800
Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované	m	8 000

➢ změna navýšení kapacity představuje 2,2 % Tabulka č. 1: Přehled rozsahu navrhované kanalizace

Rozsah – rekonstrukce kanalizace v Zábřehu se týká několika lokalit města. Je možno je rozdělit následovně:

➢ rekonstrukce levého břehu – úseky kapacitně nevyhovující, jedná se o lokality v celkové délce 9 949 m, bližší popis dále v textu – kap.B.1.6

➢ rekonstrukce levého břehu – úseky stavebně-technicky nevyhovující, jedná se o lokality v celkové délce 6 179 m, bližší popis dále v textu – kap.B.1.6

➢ nové objekty na levém břehu, výstavba 13 ks odlehčovacích komor

➢ úprava kanalizace na pravém břehu – Ráječek

➢ úprava kanalizace na pravém břehu – Skalička – Rudolfov, gravitační propoj na pravém břehu

– Skalička – Ráječek

B.1.3 Umístění záměru:

Kraj: Olomoucký

Oblast: Střední Morava

Okres: Šumperk

Město: Zábřeh

Katastrální území: Zábřeh

Město Zábřeh je tvořeno samostatným sídlem Zábřeh, je významným obchodně- průmyslovým a přepravním centrem pro oblast Zábřežska a Šumperska. Zábřeh leží v nadmořské výšce 285 m n.m. Město je obklopeno krásnou přírodní scenérií s hřebeny Jeseníků na severovýchodě.

Zábřeh leží na rozhraní Mohelnické brázdy a Zábřežské vrchoviny. Území spadá do povodí Moravy. Jejího toku se k.ú. Zábřeh pouze dotýká. Hlavním tokem je tady Moravská Sázava s levostranným přítokem Nemilky. Přítokem Moravy je potok Rakovec, tvořící z velké části katastrální hranici a Krumpašský a bezejmenný potok.

Z hlediska širších vztahů leží Zábřeh na dopravní ose Hradec Králové - Šumperk – Zábřeh na Moravě s návazností na rychlíkovou trať.

Základ dnešního vzhledu města byl dán koncem 18. století, kdy po ničivém požáru musely být všechny domy znovu postaveny. Charakteristický vzhled si městské jádro uchovalo až do poloviny 20. století, tehdy vyrostla na okrajích města nová panelová výstavba a novostavbám se neubránil ani střed města.

Pronikavý rozvoj industrializace města je spojen s r. 1845, kdy byla dostavěna železnice z Olomouce přes Českou Třebovou do Prahy, tehdy se stal Zábřeh důležitým překladným nádražím.

V současné době žije v Zábřehu cca 14 800 obyvatel, výměra města je 3 458,56 ha, hustota obyvatelstva je 429,57 obyvatel/km2.

B.1.4 Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry:

Charakter záměru spočívá v rekonstrukci stávající kanalizační sítě, neboť v některých lokalitách jsou stoky v nevyhovujícím stavebně–technickém stavu, i kapacitně nevyhovující. I nadále bude ponechán jednotný systém stokové sítě ve stávající zástavbě. Zcela jiný přístup bude uplatňován při návrhu odkanalizování rozvojových ploch, kde bude výhledově budována oddílná kanalizace. Splaškové vody budou následně napojeny na stávající jednotnou kanalizaci a odvedeny na ČOV. Dešťové vody budou odvedeny do nejbližší vhodné a kapacitně vyhovující vodoteče.

Bude zrušeno využívání zatrubněných částí Krumpašského a Dolečského potoka pro odvádění splaškových a naředěných dešťových vod směrem na ČOV. Jsou navrženy nové stoky podél Krumpašského a Dolečského potoka, do kterých budou zaústěny škrtící tratě (směr na ČOV) z odlehčovacích komor na bočních stávajících stokách. Do potoků budou zaústěny odlehčovací stoky z odlehčovacích komor. Tímto řešením se zásadně sníží přítok balastních vod na ČOV.

Vliv záměru je možno rozdělit do dvou etap., tj. etapy budování (rekonstrukce) a dále etapa vlastního provozování kanalizace. Cílem první etapy je rekonstrukce a zlepšení kvality provozu stávající kanalizace. Druhá etapa představuje již vlastní provoz nově zrekonstruované nebo vybudované kanalizační sítě. Zatímco první etapa bude představovat dočasně negativní působení (stavební a výkopové práce, omezení provozu v určitých lokalitách, hlučnost, prašnost), druhá etapa naopak představuje zvýšení kvality jednotlivých složek životního prostředí a zpříjemnění lokality.

Charakter záměru je nevýrobní, s minimálními vstupy a výstupy do jednotlivých složek životního prostředí.

Záměr „Kanalizace Zábřeh“, jako součást projektu „Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – II.etapa“ povede ke zkvalitnění prostředí vodního ekosystému.

V současné době nejsou identifikovány žádné související projekty ani možnost kumulace projektu s jinými záměry.

B.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění:

B.1.5.1 Charakteristika potřeby záměru:

Potřeba záměru jednoznačně vyplývá již z jeho zařazení do skupinového projektu „Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – II. etapa“. Tento skupinový projekt řeší odkanalizování a čištění odpadních vod v regionu Šumpersko, kde vlastníkem a provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je společnost VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ ŠUMPERK, a.s.

Konkrétní cíle projektu jsou následující:

➢ výstavba nové splaškové kanalizace včetně objektů na stokové síti;

➢ rekonstrukce stávající jednotné kanalizace včetně objektů na stokové síti.

B.1.5.2 Charakteristika stávající kanalizace a ČOV:

Stoková síť ve vztahu k Moravské Sázavě:

Řeka Moravská Sázava je nevýznamnější vodohospodářský prvek v území. Řeka dělí město na dvě části. Na levém břehu leží větší část města, je zde i přirozené centrum města a pod městem se nachází i ČOV. Větší část města ležící na levém břehu je gravitačně odkanalizovatelná na ČOV.

Na pravém břehu se nachází pouze místní části Rudolfov a Ráječek a v těsné blízkosti řeky situovány průmyslové podniky. Gravitační odkanalizování území na ČOV není možné a veškeré splaškové vody z tohoto území jsou na ČOV čerpány z ČS 4 Nová Huť.

Moravská Sázava je rovněž využívána k odlehčování směsi naředěných splaškových a dešťových vod během srážkových událostí. Přímo do řeky jsou zaústěny krátké odlehčovací stoky z OK-1A před ČOV, OK-2A Unilever a OK-3A v sadech X. Xxxxxxx. OK. Dále jsou do řeky zaústěny i potrubí bývalých náhonů. Tato potrubí jsou v současné době s výhodou využívána jako odlehčovací stoky.

Levý břeh Moravské Sázavy:

Gravitační odtok ve stokové síti je z většiny území v severní, severovýchodní a východní části města.

Z jihozápadní části města v oblasti ležící jižně od ulice Jiráskové a západně od spojnice ulic Kopečné a Na Hrázi jsou odpadní vody a naředěné dešťové vody přečerpávány. Všechny splaškové vody a část dešťových vod z tohoto území jsou čerpány stávající šnekovou čerpací stanicí ČS 1 – Oborník. Čerpací stanice čerpá za bezdeští splaškové odpadní vody jedním malým šnekem do pokračující stoky. Za deště se při zvýšených přítocích se připojují další dva větší šneky, které čerpají vodu do zatrubněného starého mlýnského náhonu. V ČS dochází při tomto způsobu k odlehčování naředěných odpadních vod čerpáním. To znamená, objekt ČS 1 je možno považovat za čerpací stanici i odlehčovací komoru současně.

Další lokalitou, kde se čerpá je území rozvojové plochy na SV města. V této části města je dle územního plánu uvažováno s budoucím rozvojem a výstavbou RD. Část RD zde již stojí. Území se nedá gravitačně napojit na stávající stokovou síť města, a proto byla realizována ČS 4 – Severovýchod. Tato ČS čerpá výhradně splaškové vody. Výtlak z ČS je zakončen v prostoru sídliště Severovýchod.

Dále jsou odpadní vody a naředěné dešťové vody přečerpávány ze západní části města v oblasti ulice Nemilské. Jde opět o rozvojovou plochu, ve které již započala výstavba RD. Území není gravitačně odkanalizovatelné na stávající stokovou síť města, a proto byla realizována ČS 2 – Nemilská. Tato ČS čerpá výhradně splaškové vody. Výtlak z ČS je zakončen v prostoru křižovatky ulic K Vápenkám a Nemilská. Splaškové vody jsou následně čerpány ještě na ČS 1 – Oborník.

Pravý břeh Moravské Sázavy:

Z tohoto území není za daných spádových a polohových podmínek možné gravitační napojení na ČOV.

Všechny splaškové vody z celého území pravého břehu jsou čerpány ČS 5 – Nová Huť přímo na ČOV. Vyústění výtlačného potrubí je za vstupní šnekovou ČS na ČOV.

Území v prostoru mezi místní částí Rudolfov a řekou Moravskou Sázavou není gravitačně odkanalizovatelné na stávající stokovou síť města, a proto byla realizována ČS 6 – Rafanda. Tato ČS čerpá výhradně splaškové vody. Splaškové vody jsou následně čerpány ještě na ČS 5 – Nová Huť.

Stoková síť ve vztahu k drobným vodním tokům:

Základním problémem v koncepci odvádění odpadních vod je částečné využívání zatrubněných částí Krumpašského a Dolečského potoka pro odvádění splaškových vod. Historickým vývojem došlo k zatrubnění obou potoků (Krumpašský potok 1932, Dolečský není známo) a k jejich následnému využívání jako jednotné kanalizační stoky. V první polovině

20. století, kdy byla produkce odpadních vod i celkové znečištění povrchových toků podstatně nižší než v jeho konci tento stav zřejmě nevyvolával žádné významné problémy. V současné době, kdy je v zájmovém území řádně fungující ČOV, je tento nevhodný stav nutno řešit.

V současné době celý systém funguje tak, že za bezdeští odtéká část splaškových vod z města jednak stokovou sítí přímo na ČOV (území nenapojené na Krumpašský potok) a jednak zatrubněnými částmi Krumpašského a Dolečského potoka (území napojené na tyto potoky). Část splaškových vod se tudíž směšuje se studenými a relativně čistými vodami obou potoků. Aby nedocházelo k odtoku směsi splaškových a potočních vod dále do koryta potoka pod město, jsou smíšené splaškové a potoční vody přepouštěny v prostoru ulice U Dráhy zpět do Krumpašského potoka. Konstrukčně je toto zajištěno otvory ve dně Krumpašského potoka. Za malých průtoků tedy veškerý průtok smíšených vod „propadne“ do nižšího horizontu stokové sítě a odteče na ČOV. Za povodňových průtoků, kdy Krumpašským potokem protékají řádově stovky až tisíce l/s, odteče většina naředěných vod směrem do koryta, neboť otvory ve dně jsou schopné pojmout jenom omezené množství v řádu desítek l/s.

Důsledkem zmíněné koncepce a uspořádání je stav, kdy za bezdeští dochází k permanentnímu nátoku studených potočních vod na ČOV. Tento stav je možno považovat za provozně nevýhodný ze dvou důvodů:

➢ Zvyšuje se objem vody natékající na ČOV. Roční objem průtoku denních vod Krumpašským potokem (nad soutokem s Dolečským potokem) je cca 175 000 m3. Stejná hodnota se uvažuje orientačně i pro Dolečský potok (nad soutokem s Krumpašským potokem). Celkem tedy činí objem cca 350 000 m3. Tento objem odteče na ČOV a je nutno jej čerpat. Celkový roční měřený průtok přes ČOV je cca 2100 000 m3. Podíl potočních vod na průtoku přes ČOV je tedy cca 17 %.

➢ Ochlazuje a nařeďuje se odpadní voda, což zhoršuje podmínky pro technologický postup

čištění odpadních vod.

Tabulka č. 2: Přehled o rozsahu stávající kanalizace v Zábřehu

Město Zábřeh	Počet výustí	Gravitační stoky	Výtlak	Čerpací stanice	Odbočky pro přípojky
Město Zábřeh	ks	m	m	Ks	m
Zatrubněné toky	-	-	-	-	-
Jednotná kanalizace	8	44 532	1 250	5	-
Dešťová kanalizace	-	-	-	-	-
Splašková kanalizace	-	-	-	-	-
Celkem	8	44 532	1 250	5	-

Čistírna odpadních vod:

Stávající městská ČOV prošla nedávno celkovou rekonstrukcí a parametry odpadních vod na odtoku z ČOV splňují požadavky na ČOV pro město této velikosti a jsou v souladu se Směrnicí EU 91/271/EC a Vládním nařízením ČR č. 61/2003. Nejsou tedy nutné jakékoliv technické zásahy na ČOV.

Tabulka č. 3: Porovnání naměřených hodnot na odtoku z ČOV s limity

Ukazatel	Limitní hodnoty		Naměřené hodnoty v r. 2005
	Jednotky	Roční bilance	Jednotky	Roční bilance
	l/s	m3/rok	l/s	m3/rok
Q průměrný	111	3 504 000	66,8	2 106 564
	mg/l	t/rok	mg/l	t/rok
BSK5	15	52,6	3,51	7,4
CHSKCr	70	245,3	21,9	46,1
NL	20	70,1	5,96	12,6
N-NH4	není	není	0,6	1,3
Nanorg	není	není		0,0
Ncelk	15	7,0	9,21	19,4
Pcelk	2	7,0	0,76	1,6

B.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru:

Obecný popis rekonstrukce kanalizace:

I nadále bude ponechán jednotný systém stokové sítě ve stávající zástavbě. Důvodem jsou především negativní praktické zkušenosti z jiných obdobných lokalit, kde se snaha o změnu jednotného systému nesetkala s kladným výsledkem. Největším problémem je v těchto případech nutnost důsledného rozdělení splaškových a dešťových vod již v nemovitostech jednotlivých vlastníků. Pokud se tento základní požadavek nepodaří splnit a např. do splaškové větve proniká určité množství dešťové vody, hrozí značné riziko přetížení splaškové větve, která je dimenzována výhradně na průtok splaškových vod.

Zcela jiný přístup bude uplatňován při návrhu odkanalizování rozvojových ploch, kde bude výhledově budována oddílná kanalizace. Splaškové vody budou následně napojeny na stávající jednotnou kanalizaci a odvedeny na ČOV. Dešťové vody budou odvedeny do nejbližší vhodné a kapacitně vyhovující vodoteče.

Rekonstrukce úseků kapacitně nevyhovujících – levý břeh:

Na základě hydrotechnických výpočtů bylo provedeno v rámci zpracování generelu kanalizace posouzení stávajícího stavu stokové sítě a byly vytipovány ty úseky stokové sítě, které jsou kapacitně nevyhovující. Rekonstrukce kanalizace je nutná ve významné části stokové sítě takto:

➢ Nová stoka (stoky) podél Krumpašského potoka 3 382 m DN 250-1000

➢ Rekonstrukce v sídlišti Severovýchod 876 m DN 400-600

➢ Úprava uzlu Havlíčkova u vodárny 413 m DN 300-1200

➢ Úpravy v xxxxx Xxxxxxx 000 m DN 400-800

➢ Úpravy v centru města 856 m DN 300-1000

➢ Úpravy Příční, U dráhy 1 595 m DN 300-1700

➢ Úpravy Xxxxxxxxx, Třebízského, Sokolská 1 771 m DN 300-1000

➢ Ostatní 634 m DN 300-1000

➢ Celkem 9 949 m

Rekonstrukce úseků se špatným stavebně-technickým stavem – levý břeh:

Na základě podkladů je nutná rekonstrukce kanalizace z důvodu špatného stavebně- technického stavu současné kanalizace v tomto rozsahu :

➢ Ulice Indrova 800 m DN 400-500

➢ Bezručova 458 m DN 600

➢ B. Němcové 556 m DN 300-500

➢ Ostatní 4 365 m DN 400-600

➢ Celkem 6 179 m

Nové objekty na stokové síti – levý břeh:

Předpokládá se výstavba nových odlehčovacích komor (OK) na stoce (stokách) navržených v souběhu se zatrubněným Krumpašským potokem. Celkový počet OK je 13 ks.

Kanalizace – Ráječek – pravý břeh:

V souladu se základní koncepcí odkanalizování města bylo při jednáních se zástupci investora a zástupci města dohodnuto, že v dané oblasti bude nově vybudována kanalizace splašková a stávající kanalizace bude využita jako dešťová.

V rámci předkládaného projektu je proveden návrh splaškové kanalizace a úseku dešťové kanalizace. Jednotlivé větve splaškové kanalizace jsou zaústěny do stávajícího kanalizačního sběrače ve třech místech. Dešťová kanalizace je zaústěna do řeky.

Stoka B1 odvádějící splaškové odpadní vody z ulic Sázavská a Na Nové je zaústěna do stávajícího kanalizačního sběrače ve stávající šachtě ŠB1.

Stávající kanalizace z ulic Sázavská a Na Nové je využita jako dešťová. Přej jejím zaústěním do stávajícího kanalizačního sběrače B je vybudována nová šachta ŠD1, dešťové vody v ní podchyceny a odvedeny nově vybudovaným vyústěním do řeky.

Stoka B2 odvádějící splaškové odpadní vody z ulice Říční je zaústěna do stávajícího kanalizačního sběrače v nově vybudované šachtě Š13.

Stávající kanalizace je využita jako dešťová. Před jejím zaústěním do stávajícího kanalizačního sběrače B je vybudována nová šachta ŠV4, dešťové vody v ní podchyceny a odvedeny nově vybudovanou kanalizací BD1. do této kanalizace je za´ústěna dešťová kanalizace z ulic Sázavská a Na Nové a dešťové vody odvedeny nově vybudovaným vyústěním do řeky.

Stoka B3 odvádí splaškové odpadní vody ze zbývající části oblasti Ráječek. Pro převedení splaškových odpadních vod pod tratí ČD je navržen ve stávajícím propustku výtlačný řad a před propustkem čerpací stanice. Čerpací stanice bude vybavena ponornými kalovými čerpadly ovládanými v automatickém režimu na základě sledování úrovně hladiny v ČS. Čerpací stanice je vybavena bezpečnostním přepadem zaústěným do toku. Výtlačný řad je zaústěn do gravitační kanalizace a dále gravitačně veden do stávajícího kanalizačního sběrače do stávající šachty ŠB7.

Stávající kanalizace využitá pro odvod dešťové vody a vod potoka je vedena do stávající šachty ŠB7 a odtud vypouštěna stávajícím odlehčením do řeky.

Kanalizaci splaškovou je navrženo realizovat z kameninových trub uložených v paženém výkupu na betonovém sedle. Pro údržbu kanalizace budou na její trase osazeny revizní šachty z prefabrikovaných skruží s integrovaný těsněním a stupadly v protikorozním provedení. Revizní šachty budou kryty litinovými poklopy osazenými ve vozovce a ve zpevněných plochách v úrovni terénu, v zeleném pásu 20 cm nad úroveň okolního terénu.

Kanalizace dešťová je navržena z betonových trub uložených na betonovém sedle. Sumární délky navrhovaných kanalizací:

➢ splašková kanalizace – kameninové potrubí DN 250 1 573 m

DN 300 1 007 m

➢ dešťová kanalizace – betonové potrubí DN 300 159 m

DN 600 21 m

➢ Počet čerpacích stanic 1 ks

➢ výtlak DN 100 135 m

Kanalizace – Skalička – Rudolfov - pravý břeh

V rámci předkládaného projektu je proveden návrh splaškové kanalizace a jednoho úseku dešťové kanalizace. Pro převedení odpadních vod z míst, kde konfigurace terénu nedovoluje jejich gravitační odvádění, jsou navrženy čerpací stanice, které přečerpávají odpadní vody výtlačnými řady do gravitačního kanalizačního systému. Čerpací stanice budou vybaveny ponornými kalovými čerpadly ovládanými v automatickém režimu na základě sledování úrovně hladiny v ČS. Pro případ mimořádného výpadku provozu ČS bude tento objekt vybaven bezpečnostním přepadem do recipientu.

Stávající čerpací stanice v ulici „U Sázavy“ se stávajícím výtlačným řadem budou zrušeny. Na veřejném pozemku bude vybudována nová čerpací stanice i nový výtlak. Stávající gravitační kanalizace umístěná v zahradách za ulicí „Rudolfov“ bude prozatím zachována. V ulici „Rudolfov“ bude nově vybudovaná splašková kanalizace, do které budou v budoucnosti přepojeny všechny nemovitosti a stávající kanalizace v zahradách bude zrušena.

Koncový úsek kanalizace je veden stávajícím propustkem pod tratí ČD (je uvažováno s vybudováním potrubí pro splaškové odpadní vody pod stávajícím dnem propustku) a zaústěn do stávajícího kanalizačního sběrače, který bude v úseku mezi šachtami ŠB2 – ŠB3 přebudován. LV úseku bude nově vybudována šachta ŠBI.

Pro odkanalizování oblasti „Xxxxxx“ byla v předkládaném projektu po dohodě se zástupci města dána přednost variantě gravitačního odkanalizování před variantou s dvojitým čerpáním splaškových odpadních vod v ulici Rud.Xxxxx (s přihlédnutím k výhledovému rozšíření zástavby v oblasti „Xxxxxx“).

Odkanalizování ulice „Pod strání“ je v projektu navrženo pomocí výtlačného řadu z čerpací stanice umístěné na spodním konci ulice. V dalším stupni projektové dokumentace na základě výsledků doplňujícího podrobného geologického průzkumu v dané lokalitě bude rozhodnuto, zda lze odvádění odpadních vod pomocí čerpání nahradit gravitačním odváděním.

Stávající kanalizace nyní využita jako dešťová bude ve třech místech zaústěna do řeky. Dešťová kanalizace odvádějící dešťové vody v jihozápadní části oblasti Skalička je zaústěna do řeky stávající výustí v blízkosti lomu. Dešťové vody z ulice podél toku Moravské Sázavy jsou zaústěny do řeky nově vybudovaným krátkým koncovým úsekem dešťové kanalizace. Dešťové vody ze zbývající části oblasti Skalička – Rudolfov jsou vedeny stávajícím propustkem pod tratí ČD a zaústěny stávajícím odlehčovacím potrubím do řeky.

Kanalizaci splaškovou je navrženo realizovat z kameninových trub uložených v paženém výkopu na betonovém sedle. Pro údržbu kanalizace budou na její trase osazeny revizní šachty z prefabrikovaných skruží s integrovaným těsněním a stupadly v protikorozním provedení. Revizní šachty budou kryty litinovými poklopy osazenými ve vozovce a ve zpevněných plochách v úrovni terénu, v zeleném pásu 20 cm nad úroveň okolního terénu.

Kanalizace dešťová je navržena z betonových trub uložených na betonovém sedle.

Sumární délky navrhovaných kanalizací:

➢ splašková kanalizace – kameninové potrubí

DN 250 3 552 m

DN 300 2 713 m

➢ Počet nově vybudovaných čerpacích stanic 5 ks

➢ výtlak DN 80 380 m

➢ výtlak DN 100 265 m

Kanalizace – Propoj Skalička – Ráječek pravý břeh:

V rámci navrhované kanalizační sítě je do projektu „Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy – II. Etapa“ dílčí projekt č. 3: „Město Zábřeh – kanalizace“ začleněn i gravitační propoj mezi Horním Skaličkou a Ráječkem.

Délka navrhovaného kanalizačního propoje je 886 m (potrubí DN 250).

Tabulka č. 4: Celková bilance stok

Druh kanalizace	Gravitační stoky	Výtlak	Čerpací stanice	Odbočky pro přípojky
Druh kanalizace	m	m	ks	m
Stávající splašková kanalizace	-	-	-	-
Stávající jednotná kanalizace	44 542	1 250	5	-
Nová jednotná kanalizace	3 382	-	-	-
Nová splašková kanalizace	8 845	645	6	2 000
Rekonstr. jednotné kanalizace	12 746	-	3	8 000
Rušená kanalizace	-	-	-	-

Tabulka č. 5: Přehled rozsahu navrhované kanalizace (tabulka je totožná s tabulkou č.1)

Druh kanalizace	Jednotky	Hodnota
Nová splašková kanalizace	m	8 845
Nové výtlaky na splaškové kanalizaci	m	645
Nové čerpací stanice na splaškové kanalizaci	ks	6
Nová jednotná kanalizace	m	3 382
Nové výtlaky na jednotné kanalizaci	m	-
Nové čerpací stanice na jednotné kanalizaci	ks	-
Rekonstrukce stávajících stok – jednotná kanalizace	m	12 746
Rekonstrukce stávajících stok – splašková kanalizace	m	-
Rekonstrukce čerpacích stanic na jednotné kanalizaci	ks	3
Odbočky pro domovní přípojky – nové	ks	200
Odbočky pro domovní přípojky – nové	m	2 000
Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované	ks	800
Odbočky pro domovní přípojky - rekonstruované	m	8 000

B.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení:

➢ Předpokládaný termín zahájení stavebních prací: leden 2009

➢ Předpokládaný termín ukončení stavby: prosinec 2010

➢ Zkušební provoz a kolaudace: do prosince 2011

B.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků:

➢ kraj Olomoucký

➢ město Šumperk

➢ město Zábřeh

➢ k.ú. Zábřeh

B.1.9 Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zákonu

č. 100/2001 Sb.:

Oznámení se zpracovává dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění, s tím, že navržený záměr je doporučeno zařadit nad rámec plnění zákona do kategorie II – záměry vyžadující zjišťovací řízení pod č. 1.9. – Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.

Oznámení záměru je stanovenou podmínkou pro přidělení dotace z Fondu soudržnosti Evropské unie.

B.2 Údaje o vstupech:

B.2.1 Půda:

Z charakteru záměru vyplývá nulový nebo minimální požadavek na zábor půdy. Rekonstruované úseky kanalizace vedou v trase stávající kanalizace, nově budované úseky jsou navrhovány tak, aby jejich trasa vedla pokud možno v komunikaci, nebo podél těchto komunikací. Pokud trasy povedou po pozemcích, které jsou součástí ZPF (louky, zahrady) bude požádán o souhlas s návrhem vedení trasy odbor ŽP MěÚ. V rámci realizace záměru bude na těchto pozemcích dočasný zábor ZPF po dobu provádění prací. Před zahájením prací bude sejmuta ornice a po ukončení opět rozvezena na území dotčené stavebními pracemi. Nepředpokládá se nutnost trvalého záboru pozemků ZPF.

Hodnocený záměr nemá nároky na odnětí půdy ze ZPF, výstavbou nebudou dotčeny pozemky PUPFL.

B.2.2 Voda:

Při rekonstrukci a výstavbě kanalizace se předpokládá mírný nárůst spotřeby vody, a to pro provozní účely (čištění komunikací) a pro hygienické účely (potřeby stavebních dělníků), tato voda bude odebírána přímo z přistavených cisteren stavební firmy, její množství je zanedbatelné.

Při vlastním provozu kanalizace se spotřeba vody nepředpokládá, s výjimkou případných technických zkoušek nebo proplachů sítě.

Zásobování vodou bude prováděno z místních (vlastních) zdrojů zhotovitele. Celkově je možno hodnotit vliv záměru na oblast vod jako nepodstatný.

B.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje:

B.2.3.1 Suroviny:

Vzhledem k charakteru záměru se jedná převážně o běžný stavební materiál: kamenivo, štěrk, písek, betonové směsi a prefabrikáty, potrubí běžné typizace a dále materiály pro přípravnou následnou úpravu terénu – asfaltový pokryv, štěrkopísek, dlažba příp. směsi pro zatravnění. Nezanedbatelnou surovinou je motorová nafta pro pohon stavebních strojů.

Pro vlastní provoz se žádné využívání surovin nepředpokládá.

B.2.3.2 Energetické zdroje:

V období rekonstrukce se předpokládá pouze minimální požadavek na elektrickou energii při případném přečerpávání, užití nástrojů. Tento požadavek bude hrazen připojením ze stávající místní rozvodné sítě.

Při vlastním provozu se předpokládá požadavek na elektrickou energii pro provoz nových čerpacích stanic, popř. provoz nové ČOV. Pro provoz nových čerpacích stanic se jedná o malý, téměř nepodstatný nárůst spotřeby elektrické energie. V případě stavby nové ČOV bude nárok vyšší, bude vyčísleno v dalším stupni projektové dokumentace.

Další požadavky na energii se nepředpokládají.

B.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu:

B.2.4.1 Dopravní infrastruktura:

Zábřeh leží na významné severojižní komunikační ose propojující severní část Hornomoravského úvalu přes masiv Hrubého Jeseníku s nejsevernějšími místy Moravy. Leží na dopravní ose Brno – Šumperk - Jeseník. Současně leží na železniční ose Jeseník – Šumperk - Olomouc a Šumperk - Zábřeh na Moravě s návazností na rychlíkovou trať. Tyto dopravní spojení výrazně usnadňují dostupnost města v republikovém měřítku.

Vzhledem k tomuto umístění Zábřehu se předpokládá, že záměr umístěný na území města bude mít dopad na dopravní infrastrukturu, a to v oblasti výstavby. Omezení se týká především místních nebo průjezdních komunikací. Dopravní situace bude ovlivněna vždy krátkodobě při výstavbě v daném konkrétním úseku, jednak omezením úseku a dále dopravou stavebních mechanizmů, což předpokládá zpomalení dopravy. Při podélném výkopu se vozovce se uvažuje o dočasném uzavřením, s osazením dopravních značek.

Při vlastním provozu se žádný dopad na dopravní infrastrukturu nepředpokládá.

B.2.4.2 Jiná infrastruktura:

Výstavba kanalizace nemá žádné další nároky.

B.3 Údaje o výstupech:

B.3.1 Ovzduší:

není zdrojem znečišťování ovzduší. Pouze období výstavby a rekonstrukce představuje dočasnou zátěž pro lokalitu, která bude zrovna ve výstavbě. Zde se předpokládá zdroj emisí z provozu stavebních mechanismů a nákladní dopravy, především prašnost (tuhé znečišťující látky) a emise ze spalování (spalovací motory), tj. oxidy dusíku, oxidy uhlíku a organické látky (uhlovodíky).

Toto zatížení bude vždy krátkodobé, s minimálním dopadem na celkovou imisní situaci, celkově je možno říci, že vliv záměru na ovzduší je zanedbatelný.

B.3.2 Odpadní vody:

Po dokončení stavby tato bude sloužit k bezpečnému a spolehlivému odvádění odpadních vod ze zájmového území k likvidaci na ČOV, což je určitě přínosem pro životní prostředí.

B.3.3 Odpady:

Odpady z výstavby:

Při výstavbě a rekonstrukci se předpokládají odpady stavebního rázu, stavební materiál, beton, cihly, plasty apod.:

katalogové číslo	název odpadu	kategorie odpadu
150101	papírové a lepenkové obaly	O
150102	plastové obaly	O
150106	směsné obaly	O
170101	beton	O
170203	plasty	O
170102	xxxxx	X
170302	asfalt bez dehtu	O
170504	zemina a kamení neuvedené pod č. 170503	O
170506	vytěžená hlušina neuvedená pod č. 170505	O
200301	směsný komunální odpad	O

Veškeré odpady vzniklé výstavbou budou likvidovány dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění, za jejich odstranění je zodpovědný dodavatel stavby.

Odpady z provozu:

Z vlastního provozu kanalizace, případně z provozu navržené nové ČOV se předpokládá nárazově vznik odpadů vznikající z jejich provozu, čištění či údržbě, tzn. běžné odpady kategorie O, zařazení 19 08 …. odpady z ČOV.

Veškeré nakládání s těmito odpady bude též realizováno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění a navazujícími prováděcími vyhláškami.

B.3.4 Hluk:

Při vlastním provozu se žádný negativní vliv hluku nepředpokládá. V případě výstavby ČOV se předpokládá hluk z provozu navržené technologie. Technologie bude navržena tak, aby splňovala příslušné legislativní předpisy a neměla vliv na okolní prostředí.

Ve fázi výstavby a rekonstrukce lze předpokládat zvýšenou úroveň hluku, a to v důsledku dopravy a dále stavebních prací. Hluk je závislý na stavu a úrovni techniky, na způsobu a rozsahu prováděných prací. Jedná se o běžné stavební činnosti, jejich dopad bude opět krátkodobý a bude soustředěn opět do místa dané lokality. Běžně se hladina zvuku 1 m od zdroje pohybuje u stavebních mechanismů kolem 80 - 90 dB. Lze předpokládat, že stavební práce budou prováděny v denní době od 6:00 h a maximálně do 22:00.

Negativní vliv hluku bude tedy pouze krátkodobý a z dlouhodobého hlediska zanedbatelný.

B.3.5 Vibrace:

Uskutečněním záměru se předpokládá případný dopad vibrací pouze ve fázi výstavby při použití stavební techniky – viz kapitola o hluku. Tento dopad bude pouze krátkodobý a z dlouhodobého hlediska zanedbatelný.

B.3.6 Záření:

Uskutečněním záměru se žádný vliv záření nepředpokládá.

B.3.7 Rizika havárií

Vzhledem k charakteru záměru se nepředpokládá vznik havárií s vážnějšími dopady na životní prostředí.

Ve fázi výstavby budou prováděny běžné stavební práce, stavební odpady budou likvidovány dle platných předpisů. Drobné úkapy z provozu stavebních mechanizmů a nákladních automobilů budou likvidovány sorpčními materiály, stejně jak je to při provozu jakékoliv běžné dopravy. Toto lze minimalizovat běžnými technickými a organizačními opatřeními, dodržováním obecně závazných předpisů, manipulačních řádů, náležitou organizací prací a zodpovědným stavebním dozorem při stavebních pracích.

Na vlastní záměr se nevztahuje zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění ani zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami, vše v platném znění.

C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území:

C.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území:

C.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání:

Dotčeným územím se rozumí celé město Zábřeh. Nadmořská výška města je 285 m n.m. Město je obklopeno krásnou přírodní scenérií s hřebeny Jeseníků na severovýchodě. Je významným obchodně-průmyslovým centrem oblasti Zábřežska a Šumperska. Je též významným železničním uzlem, neboť leží na dopravní ose Hradec Králové – Šumperk – Zábřeh na Moravě s návazností na rychlíkovou trať. Městem prochází silniční tah I/44 Zábřeh – Šumperk-Jeseník, město Zábřeh je tedy jedním ze vstupních měst do oblasti Jeseníků.

V současné době žije v Zábřehu cca 14 800 obyvatel, výměra města je 3458,56 ha, hustota obyvatelstva je 429,57 obyvatel/km2.

V Zábřehu je významný průmysl strojírenský, dřevařský a nábytkářský. Území v okolí města je využíváno k zemědělské činnosti.

Na území určeném k rozšíření a rekonstrukci kanalizační sítě se nenachází maloplošná ani velkoplošná území ochrany přírody a krajiny dle zákona MŽP č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

V současné době má město Zábřeh schválený Územní plán sídelního útvaru, se kterým je zamýšlená akce v souladu.

C.1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů:

Rekonstrukcí kanalizace nebudou dotčeny žádné přírodní zdroje, ani nebude snížena kvalita nebo narušena funkce přírody. Bude se jednat pouze o rekonstrukci stávajících stok (jednotné kanalizace) v celkové délce 12 746 m, vybudování nové splaškové kanalizace v délce 8 845 m, nové jednotné kanalizace v délce 3 382 m. Budou realizovány nové odbočky pro domovní přípojky (200 ks) v délce 2000 m. V rámci manipulace s přírodními zdroji se jedná pouze o výkopovou zeminu, která bude po rekonstrukci, či položení nového potrubí opět navrácena na původní místo, utužena a překryta novým zpevněným povrchem. Vše bude probíhat na území města Zábřeh.

V okolí Zábřehu nejsou umístěna žádná ložisková území. Na dotčeném území nejsou ani staré ekologické zátěže.

C.1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na:

C.1.3.1 Územní systém ekologické stability:

Celková ekologická stabilita území je hodnocena jako průměrná díky členitosti krajiny. Přímo ve východní části Zábřehu je vytipován nadregionální biokoridor, jedná se o pás zasahující téměř polovinu města a táhnoucí se směrem od JV k SV. Jihozápadně od města ve vzdálenosti cca 1,5 km se nachází regionální biocentrum. Jihozápadním směrem od města se táhne regionální biokoridor směrem k obci Jestřebí. Další regionální biokoridor navazuje směrem západním na regionální biocentrum a táhne se k vodní nádrži Nemilka.

C.1.3.2 Zvláště chráněná území:

Zvláště chráněná území se v posuzované lokalitě nevyskytují. Nejbližší CHKO je Litovelské Pomoraví, táhnoucí se od obce Leština k jihu okolo toku Moravy. Toto CHKO je zařazeno i systému Natura 2000. Ve vzdálenosti cca 12, 5 km SV se nachází CHKO Jeseníky.

C.1.3.3 Území přírodních parků:

Západně od města Zábřeh se nachází přírodní rezervace u obce Leština ve vzdálenosti cca 2,5 km – Pod Trlinou. Přírodní parky se v okolí města Zábřeh nenacházejí. Podél západního okraje Zábřehu probíhá ve směru SJ východní hranice přírodního parku Březná.

C.1.3.4 Významné krajinné prvky:

Uvažujeme-li o krajině jako specifickém sortimentu ekotopů, ekosystémů a na ně vázaných prostorových uspořádání, je jakákoliv zástavba (obytná, průmyslová, rekreační, apod.). zásahem do některého z krajinných prvků.

Pro celé území, kde je objekt situován, je i nadále potřebná péče o životní prostředí, což podpoří vytvoření lokálního systému ekologické stability.

C.1.3.5 Území historického, kulturního nebo archeologického významu:

Osada Zábřeh vznikla na levém břehu řeky Moravská Sázava, jejíž hlavní funkcí bylo zřejmě chránit brod přes řeku. První zmínka o Zábřehu se nachází na listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. V roce 1278 byl Zábřeh už městem.

Dějiny města jsou až do počátku 17. století spjaty se šlechtickými rody, které se v držení Zábřehu střídaly. Pánové z Kravař (1397-1446) získali Zábřeh do dědičného držení a chtěli z něj vytvořit hospodářské středisko svých severomoravských statků. Období největšího rozmachu a rozvoje města však nastalo až s příchodem panského rodu Tunklů (1442-1510). Zábřeh se stal jejich sídelním městem a získal od nich různé výsady a privilegia. Xxxx xx. Xxxxx proslul jako zakladatel rybníků, z nichž se ve městě zachoval pouze jediný - rybník Xxxxxxx.

V 16. století se majiteli Zábřehu stali Boskovicové. Poslední z nich, Xxx x Xxxxxxxx odkázal rodový majetek kolem roku 1589 svému synovci Xxxxxxxxx Xxxxxxxx ze Žerotína. Ten, za svoji účast ve stavovském povstání, během něhož se stal velitelem xxxxxxxxxxx vojska a byl zvolen i zemským hejtmanem, byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 zbaven svých veškerých statků a Zábřeh přešel do držení Xxxxx x Xxxxxxxxxxxxxx. S rodem Liechtenštejnů pak zůstal Zábřeh spjat po celých dlouhých tři sta let.

Třicetiletá válka znamenala pro město na dlouhou dobu stagnaci v jeho rozvoji. Zábřeh sám se celkem rychle z válečných pohrom vzpamatoval, avšak hospodářsky ani kulturně již nedosáhl své někdejší úrovně. Až polovina 19. století, zahájením provozu na železniční trati Severní Ferdinandovy dráhy v roce 1845, vytvořila nové předpoklady pro to, aby se Zábřeh stal významným obchodně průmyslovým a přepravním centrem pro celou oblast Zábřežska a Šumperska. Rozvíjející se průmysl přinesl Zábřehu i jisté pozitivní stránky.

Základ dnešního vzhledu města byl dán koncem 18. století, kdy po ničivém požáru musely být téměř všechny domy (tzv. právovarečné) znovu postaveny. Charakteristický vzhled si městské jádro uchovalo až do poloviny 20. století. Tehdy vyrostla na okrajích města nová panelová sídliště a novostavbám se neubránil ani střed města.

Přes všechny minulé nepřízně času Zábřeh i dnes potvrzuje, že je městem se starou kulturní tradicí, která příznivě ovlivňuje i dnešek.

K významným památkám města Zábřeh patří:

➢ Zámek:

Původní tvrz postavená na vysunutém ostrohu, přístupném jen ze strany od města. Z této doby se dochovala pískovcová deska s erbem rodu Tunklů v zámeckém průjezdu. Od r. 1849 patří budova zámku městu. Dnes je sídlem MÚ.

➢ Kašny:

Kašna na Masarykově náměstí pochází z roku 1829. Druhá kašna je umístěna za zámkem.

Je vytesána z jednoho kusu maletínského pískovce.

➢ Morový sloup:

Nechal v roce 1713 postavit panský sládek Xxxxx Xxxxx Xxxxx jako poděkování, že město bylo uchráněno od moru. Je to pískovcový sloup s barokovou sochou Panny Xxxxx na vrcholu, na jehož dříku jsou dva reliéfy - sv. Trojice a Zvěstování Panny Xxxxx.

C.1.3.6 Území hustě zalidněná:

V současné době žije v Zábřehu cca 14 800 obyvatel, výměra města je 3 458,56 ha, hustota obyvatelstva je 429,57 obyvatel/km2.

V Zábřehu je významný průmysl strojírenský, dřevařský a nábytkářský. Území v okolí města je využíváno k zemědělské činnosti.

C.1.3.7 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení:

Jak již bylo výše řečeno,v řešeném území se nachází průmyslové podniky se zaměřením na strojírenství, zpracování dřeva, stavební průmysl, výrobu nábytku. V okolí dotčeného území hospodaří převážně soukromí zemědělci. Území tedy nepředstavuje žádnou zátěž nad míru únosného zatížení.

Navrhované rozšíření kanalizace nepředstavuje žádnou ekologickou újmu pro dotčené území, ba naopak přispěje ke zlepšení stávajícího stavu odvodu splaškových vod a zajistí nové moderní podmínky kanalizační sítě.

Extrémní poměry v dotčeném území nepřipadají v úvahu.

C.2 Stručná charakteristika současného stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny:

C.2.1 Ovzduší a klima:

Dle Klimatické rajonizace (Quitt) leží dotčené území převážně v mírně teplé oblasti MT 2. Území Zábřehu je tedy charakterizováno krátkým mírným a mírně vlhkým létem, přechodným obdobím krátkým a mírným podzimem a jarem, zima je normální dlouhá, suchá s normální sněhovou pokrývkou. Souhrnné údaje o klimatu jsou v následujícím přehledu:

Klimatická oblast	MT2
Počet letních dnů	20 až 30
Počet mrazových dnů	110 až 130
Prům. teplota v lednu	-3 až -4 °C
Prům. teplota v červenci	16 až 17 °C
Počet dnů se srážkami nad 1 mm	120 až 130
Roční úhrn srážek v mm	705
Počet dnů se sněhovou pokrývkou	80 až 100
Počet dnů zamračených	150 až 160

Počet dnů jasných 40 až 50

Průměrná roční teplota 7,7 °C

Z hlediska srážek patří území mezi průměrně vlhké s ročním úhrnem asi 700 mm. Roční průběh srážek ukazuje následující tabulka:

měsíc	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	rok
mm	53	40	39	45	60	80	90	77	51	55	60	55	705

Průběh průměrných teplot je v následující tabulce:

měsíc	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	rok
T (°C)	-3	-1,6	2,6	7,5	13,1	16,0	17,7	16,8	13,2	8,0	2,9	-0,8	7,7

Převažuje severozápadní vítr.

Stav ovzduší odpovídá městům s podobným průmyslovým zaměřením, největší podíl na znečištění ovzduší má místní doprava a pozemní komunikace – průtah silnice I/44.

C.2.2 Voda:

Povrchové vody:

Dané území náleží k povodí řeky Moravy pod č.h.p.: 4-10-01-100. Jejího toku se katastrální území Zábřeh pouze dotýká. Hlavním tokem je Moravská Sázava s levostranným přítokem Nemilky. Přítokem Moravy je potok Rakovec, tvořící z velké části katastrální hranici a Krumpašský a bezejmenný potok.

Název vodního toku	Moravská Sázava
Číslo hydrologického pořadí	4-10-02-048 ve správě Povodí Moravy, Dřevařská 11, 601 75 Brno, závod Olomouc, provoz Šumperk
Kilometráž vodního toku	5 km
Číslo hydrogeologického rajonu	-
Q355	není sledován
Ukazatele stavu vody v toku a jejího znečištění	nejsou sledovány

Podzemní vody:

Hydrologické poměry půd jsou vázány na jejich propustnost. Nezpevněné sedimenty niv vodních toků jsou dobře propustné a hladina spodní vody je vázána na výšku hladiny toků. Propustné jsou tak půdy vzniklé na břidlicích a svorech, matečná hornina má však propustnost puklinovou. Omezenou propustnost mají půdy vzniklé na sprašových poryvech.

Největší vydatnost podzemních vod je v období květen až červen, nejnižší v měsících září až listopad.

Území leží v oblasti s průměrným vodohospodářským potenciálem podzemních vod. v dotčeném místě ani v jeho blízkosti nejsou evidovány pramenné vývěry.

Dotčené území leží v oblasti s průměrným vodohospodářským potenciálem povrchových vod. Významnější vodní plochy se v okolí nevyskytují.

Nenachází se v žádném ochranném pásmu povrchového vodního zdroje.

C.2.3 Půda:

Dle zařazení (Xxxxx a spol) se nachází oblast Zábřehu na území litovelského bioregionu 1.12 a na hranici šumperského bioregionu 1.53. V šumperském bioregionu plošně převažují typické kambizemě, které se vyskytují převážně v nižších polohách. Na úpatích svahů směrem k nížinám se vyskytují na sprašových hlínách luvizemě, často pseudoglejové a typické hnědozemě. Nivy vodních toků tvoří glejové fluvizemě s velkým obsahem velkých valounů a stěrku.

V litovelském bioregionu mají převahu glejové fluvizemě, často na velkých plochách přecházející až do typických glejů Mimo nivu jsou nejhojnějšími půdami hnědozemě na spraších a typické i pseudoglejové luvizemě na speašových hlínách. U Uničova se vyvinul dokonce ostrůvek hnědozemních a černicových černozemí. Severně od Olomouce je významná lokalita organozemí (slatin).

Okolí města Zábřehu se vyznačuje průměrným zastoupením zemědělské výroby.

Převládajícím půdním typem oblasti jsou degradované silně kyselé kambizemě (často hojně hrubě skeletnaté či kamenité, případně kambizemní rankery) a kambizemní podzoly provázející porosty kulturních smrčin.

C.2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje:

Město Zábřeh leží na rozhraní Mohelnické brázdy a Zábřežské vrchoviny. Mohelnická brázda je protáhlá tektonická sníženina ve směru sever – jih, napojující se jižním koncem na Hornomoravský úval. Je široká 3 až 5 km a zčásti vyplněná nánosy řeky Moravy a Moravské Sázavy mocnosti až 28 m. Průměrná nadmořská výška nivy Moravy je 280 m. Severozápadně od Zábřehu navazuje pahorkatina na sprašových poryvech s nadmořskou výškou kolem 320 m n.m. Pahorkatina je téměř pravidelně členěna údolími drobných vodotečí ve směru západ – východ. Severní díl Zábřežské vrchoviny- Drozdovská vrchovina je od střední části oddělena průlomovým údolím Moravské Sázavy. Západně od města se terén postupně zvedá až k nejvyššímu bodu řešeného území – vrch Ovčáry (446 m n.m.)ve hřbetě nad údolím Nemilky.

Geologický podklad v řešeném území tvoří horniny krystalinika (svory) s vložkou kvarcitů západně od města. Tyto horniny byly na nivě Moravy a Moravské Sázavy překryté ve čtvrtohorách povodňovými hlínami, říčními písky a štěrkopísky. Oblast pahorkatiny navazující na nivu Moravy je překrytá sprašovými hlínami. V nejvýše položeném území se na horninách krystalinika vytvořily převážně jílovito-písčité zvětraliny.

Na nivních uloženinách se vytvořily nivní půdy, místy ovlivněné glejovými procesy vázanými na horizont podzemní vody. Na sprašových hlínách vznikly půdy typu hnědozemí a jsou v řešeném území nejúrodnějšími půdami. Na ostatním území vznikly převážně hnědé půdy.

C.2.5 Fauna a flóra:

V nejbližším okolí Zábřehu se nenacházejí žádní přírodní rezervace. Nejbližšími územími, zařazenými jako přírodní památka a navrženými do soustavy Natura 2000 pod kódem lokality CZ0714073 je Litovelské Pomoraví, jehož součástí jsou přírodní parky na k.ú. obcí Leština u Zábřeha, Rájec u Zábřeha a Zvole u Zábřeha. Tato lokalita kopíruje v jihozápadní části hranici CHKO Litovelské Pomoraví, tvoří komplex lužních lesů obklopujících řeku Moravu s bočními rameny mezi městem Litovel a obcí Horka nad Moravou doplněný navazujícími nivními loukami a mokřadními společenstvy. Od města Litovel pokračuje lokalita severovýchodním směrem opět v hranicích CHKO Litovelské Pomoraví, která zde zahrnuje lužní lesy a rozsáhlý komplex převážně dubohabrových lesů, rozkládajících se od Litovle až po Úsov a Mohelnici. Mimo hranice CHKO zahrnuje lokalita bezlesou krajinu při toku Moravy až pod zmiňované obce Rájec a Leština od Mohelnice k Zábřehu.

Litovelské Pomoraví CHKO a PP:

Centrální část Hornomoravského úvalu (tzv. Středomoravská niva) a jižní část Mohelnické brázdy, oblast podél řeky Moravy. Jihovýchodní část, která kopíruje hranici CHKO Litovelské Pomoraví, tvoří komplex lužních lesů obklopující řeku Moravu s bočními rameny mezi městem Litovel a obcí Horka nad Moravou doplněný navazujícími nivními loukami a mokřadními společenstvy. Od města Litovle pokračuje lokalita severovýchodním směrem opět v hranicích CHKO Litovelské Pomoraví, která zde zahrnuje lužní lesy a rozsáhlý komplex převážně dubohabrových lesů rozkládající se od Litovle a ž po Úsov a Mohelnici. Mimo hranice CHKO zahrnuje lokalita bezlesou krajinu při toku Moravy až po obce Rájec a Leština od Mohelnice směrem k Zábřehu. Svinutec tenký (Anisus vorticulus) se v rámci lokality vyskytuje v některých tůních v PR Plané loučky (Jelito a Xxxxxxx tůň a vybagrovaná tůňka Kolečko).

Netopýr černý (Barbastella barbastellus) se v rámci lokality vyskytuje (tedy hibernuje) v jeskyni Podkova na severním úpatí vrchu v PP Třesín. Ostatní druhy živočichů tvořící tzv. „předmět ochrany“ této oblasti se zde vyskytují na několika až mnoha lokalitách po celém území (Castor fiber, Lutra lutra, Maculinea nausithous, Lycaena dispar, Bombina bombina, Triturus cristatus).

➢ Ekotop:

Geologie: Podloží tvoří spodnokarbonské (kulmské) břidlice přecházející v oligomiktní slepence a karbonské vápnité pískovce. střídané prachovci a drobami. V podloží lužní části jsou kvartérní štěrkopísky, překryté holocénními hlínami a fluvizeměmi. Geomorfologie: Hornomoravský úval, podcelek Středomoravská niva

Reliéf: Plochá údolní niva s projevy anastomózní říční sítě modelovaná pravidelnými povodněmi je tvořená hlavním tokem řeky Moravy a řadou bočních ramen a přítoků. Zde se nadmořská výška pohybuje od 270 (u obce Leština) do 213 m n.m. (u Olomouce). Navazuje terén s charakterem ploché pahorkatiny zvedající se do nadmořské výšky 345 m (Jelení vrch). V oblasti je také několik jezer vzniklých těžbou štěrkopísku.

Pedologie: fluvizemě glejové, místy kambizemě modální.

Krajinná charakteristika: Jedinečná ukázka přirozené aluviální krajiny v jinak převážně intenzivně zemědělsky využívaném Hornomoravském úvalu. Zahrnuje lužní lesy, nivní louky a z důvodu arondace hranic a zachování spojitosti lokality i nezbytnou část polností a intravilánů obcí.

➢ Biota:

Vegetační kryt nivy Moravy tvoří tvrdé luhy nížinných řek místy na březích toků přecházející v porosty měkkého luhu (Salicetum alba). Menší potoky odvodňující severní polovinu území jsou místy obklopeny porosty údolních jasanovo-olšových luhů (Pruno-Fraxinetum). Dále se vyskytují hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a polonské dubohabřiny (Tilio-Carpinetum), které přecházejí na strmém svahu u Moravičan v acidofilní teplomilné doubravy a místy také v suché acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). V oblasti se, kromě již uvedených jednotek, vyskytují společenstva blížící se asociaci Carici pilosae-Carpinetum. Ve vyšších partiích severní části území jsou bukové porosty řazené místy k acidofilním (Luzulo- Fagetum luzuletosum albidae) jinde ke květnatým bučinám (Melico-Fagetum). Polopřirozenou náhradní vegetaci představují zaplavované aluviální psárkové louky (Alopecurion pratensis), na sušších stanovištích je střídají mezofilní ovsíkové louky. Místy se na podmáčených ale vysychavých stanovištích vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky a vlhké pcháčové louky. Z dalších biotopů jsou maloplošně zastoupeny např. mokřadní olšiny, vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, mokřadní vrbiny, rákosiny eutrofních stojatých vod, říční rákosiny, vegetace vysokých ostřic či makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Z důvodu arondace hranic a zachování spojitosti lokality do oblasti zahrnuta i nezbytná část polností a intravilánů.

➢ Kvalita:

Lesy tvrdého luhu jsou v celém území velmi dobře zachovalé s vysokou druhovou diverzitou a s charakteristickým střídáním bylinných aspektů. Typické je bylinné patro jarního aspektu s druhy sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (C. solida) atd. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytuje např. kruštík polabský (Epipactis albensis) a kruštík modrofialový (E. purpurata). Velmi cenné jsou porosty měkkého luhu, které jsou stanovištěm populace topolu černého (Populus nigra). Množství lesních periodických tůní podmiňuje hojný výskyt kriticky ohrožených korýšů žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). V oblasti je rovněž bohatě zastoupena skupina obojživelníků, namátkově uveďme např.čolka velkého (Triturus cristatus) či obecného (T. vulgaris), kuňku obecnou (Bombina bombina) či skokana štíhlého (Rana dalmatina) nebo rosničku obecnou (Hyla arborea). Z plazů lze v území zastihnout užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a dva druhy ještěrek (Lacerta agilis, Zootoca vivipara). Komplex s převážujícími dubohabrovými lesy

nemá pro svou rozlohu a zachovalost ekosystémů obdobu v kontextu severní Moravy. Nejsevernější rozšíření proti toku Moravy zde dosahují některé druhy: bělozářka větvitá (Antherucum ramosum), ostřice Micheliho (Carex michelii), slézovník velkokvětý (Bismalva alcea), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum). Bradlec - vzácně prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata) nebo hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Hnízdí zde řada druhů ptáků typických pro doubravy, jako je např. lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), žluva hajní (Oriolus oriolus), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) a řada dalších. Členitý terén vrchu Třesín s jeskyní Podkova, kde hibernuje významná populace netopýra černého (Barbastella barbastellus), spolu s dalšími faktory podmiňuje přítomnost rozmanitých společenstev, ve kterých se vyskytuje řada zajímavých druhů. Typický je výskyt kalcifilních druhů, jako je například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). Severní hranici rozšíření na Moravě zde mají růže keltská (Rosa gallica), bělorozchodník skalní (Oreosedum album) a vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum). Naopak na severně orientovaných zastíněných svazích najdeme druhy podhorské, jako je věsenka nachová (Prenanthes purpurea). Zajímavý je výskyt osladiče přehlíženého (Polypodium interjectum), medovníku velkokvětého (Melittis melissophyllum) a pryšce mandloňovitého (Tithymalus amygdaloides). Ze vzácnějších druhů dřevin se zde vyskytuje jeřáb břek (Sorbus torminalis). Z fauny jsou bohatě zastoupeni suchozemští měkkýši, jako je např. druh vázaný na vápencové skalky sklalnice kýlnatá (Helicigona lapicida). Ve vyvěračkách žije praménka rakouská (Bythinella austriaca). Jeskyně jsou významným zimovištěm letounů, pravidelně se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr černý (Barbastella barbastellus) a další. Do území byly na počátku 90. let 20. století vysazeni bobři (Castor fiber), jejichž populace se zde úspěšně rozvinula. Z dalších vzácných savců je nutno zmínit vydru říční (Lutra lutra), jejíž stabilní populace migračně spojuje populaci v Beskydech a na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. V blízkosti toků lze zastihnout i některé dnes již vzácnější druhy ptáků – např. kulíka říčního (Charadrius dubius), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) či ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Celkem bylo v tomto území zjištěno cca 250 druhů ptáků. Území je významnou tahovou cestou i hnízdištěm řady druhů ptáků. Z obecněji známých druhů ptáků zaznamenaných zde na tahu je možno zmínit př. rybáka černého (Chlidonias niger), volavku bílou (Egretta alba), bukače velkého (Botaurus sttellaris), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) či luňáky (Milvus sp.) a orlovce říčního (Pandion haliaetus). Z druhů hnízdících v území zmiňme jen namátkově př. bukáčka malého (Ixobrychus minutus), čápa černého (Ciconia nigra), včelojeda lesního.(Xxxxxx apivorus) či chřástala kropenatého (Porzana porzana). Z bezobratlých je nutno potom zmínit alespoň 2 druhy motýlů tvořící též předmět ochrany oblasti - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaea dispar). V území (PR Plané loučky) je jedna z mála lokalit plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) - kriticky ohroženého druhu, v rámci ČR (Beran 1998). Velmi pestré je zastoupení nelesních biotopů převážně mokřadního charakteru, které hostí rozmanitá rostlinná i živočišná společenstva. Z významnějších druhů rostlin se zde můžeme setkat např. s žebratkou bahenní (Hottonia palustris), bublinatkou jižní (Utricularia australis), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), bazanovcem kytkokvětým (Namburghia thyrsiflora) či pryskyřníkem velkým (Ranunculus lingua). Místy se zachovaly také typické nivní psárkové louky či bezkolencové louky s významnými druhy pryšcem kosmatým (Euphorbia villosa), hrachorem bahenním (Lathyrus palustris), kosatcem sibiřským (Iris sibirica), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum), rozrazilem dlouholistým (Pseudolysimachion maritimum), violkou slatinnou (Viola stagnina) a dalšími.

Vzhledem k tomu, že se záměr bude realizovat v lokalitě města Zábřeh, nebude dotčeno žádné území s chráněným druhem živočichů či rostlinstva.

Jako příloha je uváděno vyjádření KÚ Olomouckého kraje, odd. ochrany přírody a krajiny – viz příloha č. 04.

C.2.6 Krajina:

Město Zábřeh leží na rozhraní Mohelnické brázdy a Zábřežské vrchoviny. Nadmořská výška je 285 m n.m. Město je obklopeno krásnou přírodní scenérií s hřebeny Jeseníků na severovýchodě. Zábřeh je bezprostředně obklopen zemědělsky obhospodařovanými pozemky. Zemědělská velkovýroba minulých let výrazně narušila estetické a ekologické hodnoty krajiny. Výrazně se snížila členitost krajiny i zastoupení luk na nivách Moravské Sázavy a Moravy.

Východním okrajem města protéká řeka Moravská Sázava s levostranným přítokem Nemilky. Lesní porosty na svazích údolí řeky a potoků jsou nejvýznamnějšími estetickými i přírodními prvky. Na nivě na pravém břehu Moravské Sázavy zůstaly v řešeném území pouze malé extenzivní louky se zbytkem lužního lesa v lokalitě U kapličky. Hodnotné jsou břehové porosty potoka Rakovec i porosty a suché trávníky na hrázi bývalého Závořického a Lvínovského rybníka.

Z krajinářského hlediska je cenná osová cesta barokně klasicistního charakteru, založená k nedávno zbořenému dvoru. Je vázána na věž městského kostela a směřuje k zaniklé tvrzi v Postřelmově.

Reliéf Zábřežské pahorkatiny je tvořen zvlněným terénem. Říčka Moravská Sázava vytváří hlouběji zaříznutá údolí, k němuž se sbíhají prudší jihovýchodní a severozápadní svahy.

C.2.7 Hmotný majetek:

Umístěním záměru budou dotčeny komunikace a vedení ve vlastnictví správy a údržby silnic, provozovatele energetické a plynárenské soustavy a provozovatele vodohospodářských sítí, případně dalších místních kabelových či obdobných rozvodů.

C.2.8 Kulturní památky:

Vzhledem k tomu, že se dotčené území nenachází v žádné kulturně, historicky ani archeologicky významné oblasti, nedotkne se realizace záměru žádné kulturní památky.

D Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí:

D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti:

D.1.1 Vlivy na ovzduší a klima:

Je možno očekávat vliv pouze v období výstavby. Hlavními emitovanými škodlivinami bude prach ze stavebních prací a spaliny ze spalování pohonných hmot projíždějících aut, či stavebních mechanismů. Zatížení tohoto typu bude však pouze dočasné, vztahující se na vlastní realizaci záměru, je ho možno považovat za obvyklé při podobných akcích, za nevýznamné, časové omezené a v širší oblasti za únosné a odpovídající podmínkám regionu.

Nepředpokládá se ovlivnění klimatických poměrů území.

D.1.2 Vliv na povrchovou a podzemní vodu:

V daném území se nenachází žádný vodní zdroj podzemní ani povrchové vody pro veřejné zásobování obyvatelstva. Zrekonstruovaná i nově vybudovaná kanalizace slouží k odvedení odpadních vod, splaškových i dešťových vod. Ovlivnění vod v místě záměru, především podzemních, je teoreticky možné jak ve fázi výstavby , tak při vlastním provozu kanalizace. Ve fázi realizace se jedná o ohrožení podzemní vody při výkopech pod hladinou podzemní vody.

Tato možnost je ošetřena postupem uvedeným ve stavebním projektu (odčerpání a odvedení z místa). Negativní vliv na podzemní vody při provozu je možný pouze v případě havárie. Tato možnost je naprosto minimální už s ohledem na charakter záměru – rekonstrukce a dostavba kanalizace povede naopak k minimalizaci těchto vlivů, a je vyloučena provedením zkoušek před vlastním uvedením do provozu.

Negativní dopad na povrchové vody je minimální.

Celkově je možno zhodnotit, že negativní vlivy na vodu v důsledku realizace záměru i jeho provozu jsou tak naprosto minimální, a již z principu záměru z velké míry vyloučeny.

D.1.3 Vliv na půdu:

Vliv na rozsah a způsob využívání půdy se proti současnému stavu nezmění, zábor ZPF se předpokládá dočasný, v malém rozsahu a nutné plochy. Povrchy narušené stavební činností budou uvedeny do původního stavu v plném rozsahu.

Provoz zařízení se nedotýká zájmů chráněných zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

D.1.4 Vliv na krajinu:

U hodnoceného záměru se nepředpokládá žádný negativní vliv na krajinný ráz, záměr se nedotkne žádných významných krajinných prvků.

D.1.5 Vliv na faunu a floru:

Vzhledem k tomu, že místa dotčená realizací záměru nejsou vázána na žádné chráněné druhy rostlin ani živočichů, jsou vlivy rekonstrukce a výstavby hodnoceny jako zanedbatelné. Případné negativní vlivy výstavby (hluk, emise) by neměly významně ovlivňovat existenci vyskytujících se rostlinných společenstev a rostlinných a živočišných druhů.

Vzhledem k charakteru lokality, kdy bude docházet pouze k minimálním zásahům do ekosystému a nebudou výrazným způsobem narušeny funkce ekosystému, lze považovat toto rámcové hodnocení ekologické stability krajiny za dostatečné.

D.1.6 Vliv na hlukovou situaci:

K negativnímu působení hlukové zátěže na současný stav bude docházet pouze v období vlastní realizace záměru. S tím může souvise i dočasně narušený faktor pohody obyvatelstva. Stejně jako u vlivu emisí na ovzduší je možno tento vliv hodnotit opět jako dočasný, obvyklý při realizaci podobných záměrů a únosný.

V případě výstavby ČOV se předpokládá hluk z provozu navržené technologie. Technologie bude navržena tak, aby splňovala příslušné legislativní předpisy a neměla vliv na okolní prostředí.

D.1.7 Ostatní vlivy:

Ostatní vlivy, jako například vibrace, záření se nepředpokládají.

D.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci:

Uvažovaný záměr se dotýká pouze lokality města Zábřehu.

Z předcházejících kapitol je možno vyhodnotit, že negativní dopad uvažovaného záměru je možno zahrnout pouze do fáze výstavby. Zde se předpokládá převážně vliv hluku a s tím související narušení faktoru pohody obyvatelstva. Dále se přepokládá vliv působení znečišťujících látek na ovzduší, převážně zvýšená prašnost a emise spalin z pohonu stavebních mechanismů a z průjezdů nákladních automobilů. Se stavebními pracemi bude souviset i případně omezení dopravy včetně narušení či omezení dopravy pro pěší. Je však nutno zdůraznit, že všechny uvedené negativní vlivy jsou pouze dočasné, s ohledem na realizaci záměru obvyklé, a z dlouhodobého hlediska zanedbatelné.

Jako pozitivní je možno hodnotit přínos realizace záměru v oblasti vodního hospodářství a ochrany životního prostředí. Záměr bude realizován formou rekonstrukce a nové výstavby kanalizačních sítí, tedy s minimálním záborem zemědělské půdy. V rámci realizace záměru dojde ke zlepšení kvality životního prostředí v zájmové lokalitě, především z hlediska zlepšení kvality podzemních a povrchových vod a zlepšení sociálně – zdravotních a hygienických podmínek obyvatel. Realizace si vyžádá velmi omezené kácení vzrostlé zeleně (bude vůbec nějaké), nicméně nelze vyloučit vliv zemních prací na kořenové systémy dřevin v dané lokalitě.

Vzhledem k poměrně malému množství produkovaných odpadů při realizaci záměru (především výkopových zemin) nepředpokládá se ani v této oblasti závažný vliv na kvalitu životního prostředí, stavební firma zabezpečí zneškodnění odpadů prostřednictvím odborných firem mimo plochu rekonstrukce.

Další činností rekonstrukce kanalizace nedojde k ohrožení biocenter a systémů ekologické stability, realizací záměru nebude narušen krajinný ráz, dotčena fauna ani flora, záměr se nedotkne historických ani kulturních památek.

Uskutečnění záměru je možno ve vztahu k obyvatelstvu hodnotit i jako přínos dočasné nabídky pracovních míst při realizaci záměru.

D.3 Údaje o možných významných vlivech přesahujících státní hranice:

Nejsou.

D.4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů:

Ve fázi rekonstrukce a výstavby: Z hlediska ochrany ovzduší:

➢ Věnovat pozornost organizaci dopravní obslužnosti území v návaznosti na prováděné stavební práce, koordinovat návoz a odvoz materiálů, zabezpečit odstavná stání pro stavební mechanismy a nákladní vozidla;

➢ Snižovat prašnost při realizaci záměru, zajistit kropení deponovaných zemin při suchém počasí;

➢ Odstraňovat mechanické nečistoty a další nečistoty (zeminy) ulpělé na podvozcích vozidel a stavebních mechanismů;

➢ Provádět pravidelnou očistu znečištěných komunikací při výstavbě;

➢ Minimalizovat prostoje strojů a automobilů se spuštěným motorem mimo pracovní činnosti;

Z hlediska zneškodňování odpadů:

➢ Produkované odpady ukládat a zneškodňovat v souladu s platnou legislativou;

➢ Odpady předávat pouze oprávněným osobám;

➢ Zajistit pravidelné odvážení výkopových zemin, minimalizovat jejich dobu skladování;

➢ Po výstavbě kanalizace provést úpravu povrchu do původního stavu;

Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod:

➢ V rámci doplnění prováděcího projektu dostavby kanalizace provést před zahájením prací inženýrsko geologický a hydrogeologický průzkum v trase kanalizace (zejména v místech s předpokládanou nízkou hladinou podzemní vody);

➢ Látky, které by mohly ohrozit kvalitu vod, je nutné skladovat v předepsaných obalech a kontejnerech a způsobem, který odpovídá požadavkům na skladování chemických látek a shromažďování odpadů;

➢ Mít k dispozici sanační prostředky (sorbety) pro zachycení případného úkapu či úniku nebezpečné látky a rezervní prázdné obaly pro možnou výměnu porušeného obalu;

➢ V případě úniku látek nebezpečných vodám zabránit jejich dalšímu rozšíření, provést okamžitě sanaci úkapu sorbetem a zajistit nezbytný následný úklid kontaminovaného místa;

Z hlediska hluku a vibrací:

➢ Stavební práce provádět pouze ve stanovené denní době;

➢ Minimalizovat prostoje strojů a automobilů se spuštěným motorem mimo pracovní činnosti;

➢ Kontrolovat technický stav vozidel a stavebních strojů, které by mohly hlukovou pohodu negativně ovlivňovat;

Z hlediska ochrany přírody:

➢ Stavební práce provádět s maximální možnou šetrností;

➢ Projednat s příslušným úřadem požadavek na odstranění vzrostlé zeleně;

➢ Zemní práce v okolí vzrostlé zeleně provádět šetrně, v případě obnažení kořenů stromů tyto obalit, minimalizovat dobu zásypu, příp. odborně ošetřit zasažený kořenový systém dřevin;

Ve fázi provozu:

➢ Před zásypem položených trubních rozvodů provést jejich vizuální kontrolu;

➢ V rámci kolaudace kanalizace provést tlakové zkoušky v souladu s příslušnou ČSN;

➢ Vypracovat provozní řád (kanalizační řád), zabezpečit jeho schválení příslušným vodoprávním úřadem;

➢ Čištění kanalizace provádět v souladu s provozním řádem kanalizace a dle potřeby;

D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů:

Oznámení bylo vypracováno na základě postupně získávaných informací od zadavatele, dostupných podkladů od projektantů a od příslušných správních orgánů.

Soupis uvedené literatury je uveden v příloze F.

Výrazné nedostatky při zjišťování podkladů pro stanovení vlivů záměru se nevyskytly.

E Porovnání variant řešení záměru:

Oznámení je zpracováno pouze pro tuto jedinou uváděnou variantu. Jiné varianty nejsou předkládány.

F Doplňující údaje:

F.1 Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení:

F.1.1 Hlavní přílohy:

Příloha č. 01 – výpis z obchodního rejstříku Příloha č. 02 – mapa širších vztahů

Příloha č. 03 – mapa Natura 2000

Příloha č. 04 – vyjádření KÚ k posouzení vlivu lokality záměru na oblast Natura Příloha č. 05 – mapa ÚSES

Příloha č. 06 – mapový zákres kanalizace

F.1.2 Ostatní přílohy:

➢ 2x osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků dle zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší;

➢ rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona

č. 100/2001 Sb. (E.I.A.), v platném znění;

➢ osvědčení o zapsání do Seznamu energetických auditorů dle zákona č. 406/2000 Sb., energetický zákon;

➢ osvědčení o odborné způsobilosti k poskytování odborných vyjádření dle zákona č. 76/2002 Sb., o IPPC;

F.2 Další podstatné informace oznamovatele:

F.2.1 Seznam použité literatury a podkladů:

Pro vypracování oznámení byla předložena technická zpráva vypracovaná autory skupinového projektu společnosti AQUA PROCON, s.r.o., Palackého tř.12, 612 00 Brno a technická zpráva dílčího projektu společnosti VODING Hranice, s.r.o., Borovská 583, 753 01 Hranice.

Dále bylo využito podkladů z materiálu města:

a) Projekt Pomoraví, technická zpráva – 2. část, prosinec 2003, E 06 Tvorba a rozvoj krajiny, autoři Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Ekotoxa Opava s r.o.

b) Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje , duben 2004, autoři, Ecological Consulting, spol. s r.o., Olomouc

F.2.2 Ostatní použitá literatura:

➢ metodický pokyn MŽP ČR pro zpracování náležitosti oznámení;

➢ zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění;

➢ zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (IPPC), v platném znění;

➢ zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, úplné znění

č. 472/2005;

➢ nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality v ovzduší, v platném znění;

➢ nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanovují emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší;

➢ nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanovují emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší;

➢ vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování;

➢ další právní předpisy z oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a požární ochrany;

G Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru:

Realizací záměru „Rekonstrukce kanalizace Zábřeh“ bude provedení rekonstrukce zastaralého kanalizačního systému a v malé míře doplnění nových přípojek. Bude připojeno 200 ks nových přípojek v délce 2000 m, rekonstruováno bude 12 746 m stávající jednotné kanalizace, nová splašková komunikace bude v délce 8 845 m, nová jednotná kanalizace bude zrealizována v délce 3 382 m.

Realizaci záměru můžeme rozdělit do dvou základních fází – období výstavby a provozu.

Jako nejzávažnější negativní dopad posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí je možno identifikovat několik kritických míst:

➢ emise hluku z z dopravy a stavebních prací (dočasné navýšení proti původní hlukové zátěži)

➢ emise do ovzduší ze stavebních mechanismů a nákladních automobilů (dočasné navýšení proti původním imisním hodnotám, vyhodnoceno jako málo významné)

➢ produkce odpadů (dočasné navýšení proti původnímu stavu)

➢ snížení faktoru pohody obyvatel (omezení dopravní obslužnosti v obci)

Uvedená kritická místa jsou obvyklými negativními jevy, které přináší stavební činnost do území.

Výsledky provedeného posouzení vstupů a výstupů záměru konstatují, že vlivy realizace záměru nejsou příliš významné a jsou bez podstatných nevratných vlivů na kvalitu životního prostředí ve městě Zábřeh. Negativní vliv projektovaného záměru se projeví po časové omezenou dobu výstavby v malé míře především podél tras projektované trasy kanalizace. Rekonstrukcí, výstavbou a provozováním kanalizace nedojde k ohrožení biocenter a systémů ekologické stability, ani k ohrožení žádných kulturních a stavebních památek.

Realizace záměru ve svém konečném důsledku přispěje k ekologickém zneškodňování splaškových odpadních vod vznikajících v oblasti města a bude významným přínosem pro rozvoj infrastruktury města. Přínos realizace záměru vysoce převyšuje krátkodobé negativní vlivy v období výstavby kanalizace v rámci uvedeného projektu.

Záměr neznamená zásah do funkčního využití území a nevyvolává negativní změny do infrastruktury posuzovaného území.

H Příloha

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací – viz vyjádření stavebního úřadu MěÚ Zábřeh, sp. zn: Výst. 1011/333/06/Žák ze dne 26.05.2006. Toto vyjádření je vloženo za textovou částí oznámení před přílohami.

- 31 - ZŘ, VHZ Šumperk a.s., kanalizace Zábřeh

I Identifikace zpracovatelů oznámení:

I.1 Identifikace zpracovatele oznámení:

Jméno: Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx

Firma: RENVODIN - XXXXXXX, spol. s r.o.

Adresa: Vladislav 92, 675 01 Vladislav, region Třebíč, kraj Vysočina

IČ: 00 00 00 00

Telefon, fax, zázn.: 000 000 000, 000 000 000, 000 000 000

E-mail: xxxxxxxx@xxxxx.xx; xxxxxxxx@xxxxxxx.xx

www: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx

Odborná způsobilost:

• osvědčení o autorizaci: ke zpracování odborných posudků k žádostem o vydání povolení podle § 17 odstavce 1, písmena b) a c) a odstavce 2, písmena a), b), d) a e) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v rozsahu vymezeném nařízením vlády č. 352/2002 Sb., přílohou č. 2 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., a vyhláškou č. 355/2002 Sb., vydalo MŽP pod č.j. 1705r/740/03/MS dne 19.12.2003;

• osvědčení o autorizaci energetický auditor: č. 063/2002 o zapsání do „Seznamu energetických auditorů“ podle § 11, odstavce 1, písmena g) zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, vydalo MPO pod č. j. 18895/02/5020/5000 dne 25.04.2002;

• rozhodnutí o prodloužení autorizace: ke zpracování dokumentace a posudku podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, vydalo MŽP pod č.j. 9653/ENV/06 dne 01.03.2006;

• aktualizované osvědčení o autorizaci: k poskytování odborných vyjádření podle § 11, zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, pro kategorie 4.1.b), 6.4.b), 6.5, 6.6.a), 6.6.b) a 6.6.c), dle přílohy č. 1 tohoto zákona, vydalo MŽP a MZE pod č.j. NM700/1560/2704/OPVI/05 dne 05.08.2005;

I.2 Kolektiv zpracovatelů dílčích částí oznámení:

Xxxxx: Xxx.Xxxxxxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxx

Firma: RENVODIN - XXXXXXX, spol. s r.o.

Adresa: Vladislav 92, 675 01 Vladislav, region Třebíč, kraj Vysočina

IČ: 26 89 69 82

Datum zpracování oznámení: duben – květen 2006

Razítko a podpis zpracovatele oznámení

Razítko a podpis investora:

Document Metadata

Table of Contents

OZNÁMENÍ

Document Metadata