Pravidla pro provozování LDS Výstaviště Praha, a.s. – Příloha 4

Následující pravidla shrnují hlavní hlediska, na která je zapotřebí brát zřetel při připojování výrobny elektřiny do sítě nn nebo vn provozovatele lokální distribuční soustavy (PLDS). Slouží pro provozovatele lokálních distribučních soustav i pro výrobce elektřiny jako podklad při projektování a pomůcka při rozhodování.

V jejich rámci je možné se zabývat pouze všeobecně běžnými koncepcemi zařízení, vycházejícími ze současných zvyklostí, dostupných zařízení i současně platných předpisů.

V části "Označení a pojmy" jsou krátce vysvětleny nejdůležitější pojmy.

K jednotlivým bodům pravidel jsou poskytnuty další informace pro vysvětlení jejich určitých požadavků, popř. záměrů. Pro omezení vlastního textu pravidel na to nejpodstatnější jsou tato vysvětlení shrnuta v dodatku po jednotlivých částech.

Dále se nachází v dodatku stručný seznam literatury, příklad výpočtu a formuláře "Základní údaje" a "Protokol o uvedení do provozu".

1. Označení a pojmy

SkV	zkratový výkon ve společném napájecím bodu (pro přesný výpočet SkV viz [7])
ψkv	fázový úhel zkratové impedance
Un	jmenovité napětí sítě
Pit,	dlouhodobá míra vjemu flikru, činitel dlouhodobého rušení flikrem [7], [9];
	míra vjemu flikru Pit v časovém intervalu dlouhém (lt = long time) 2 h
	Pozn.: Pit=0.46 je stanovená mez rušení pro jednu výrobnu. Hodnota Pu může být
	měřena a vyhodnocena flikermetrem
U	změna napětí
	Rozdíl mezi efektivní hodnotou na začátku napěíové změny a následujícími
	efektivními hodnotami.

Pozn.: Pro relativní změnu Au se vztahuje změna napětí sdruženého napětí U k napájecímu napětí sítě U„. Pokud má změna napětí ΔU význam úbytku fázového napětí, pak pro relativní změnu napětí platí Δu = ΔU/U/√3.

c činitel flikru zařízení

Bezrozměrná veličina, specifická pro dané zařízení, která spolu s dvěma charakteristickými veličinami, tj. výkonem zařízení a zkratovým výkonem ve

společném napájecím bodu, určuje velikost flikru vyvolaného zařízením ve společném napájecím bodu.1

1 Norma [7] rozlišuje mezi činitelem flikru pro ustálený provoz (u větrných elektráren), který závisí na vnitřním úhlu zkratové impedance sítě a činitelem flikru pro spínání připojování a odpojování. Protože dosud nejsou tyto činitele od všech typů k dispozici, nejsou v této verzi Přílohy 4 PPLDS odvozené požadavky v části 10 a 11 uplatněny.

Flikr

Subjektivní vjem změny světelného toku.

Harmonické

Sinusové kmity, jejichž kmitočet je celistvým násobkem základní frekvence (50 Hz).

Meziharmonické

Sinusové kmity, jejichž kmitočet není celistvým násobkem základní frekvence (50 Hz). Poznámka: Meziharmonické se mohou vyskytovat i ve frekvenčním rozsahu mezi 0 a 50 Hz.

Mikrozdroj

Zdroj elektrické energie a všechna související zařízení pro výrobu elektřiny, určený pro paralelní provoz s distribuční soustavou nízkého napětí se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi včetně a celkovým maximálním instalovaným výkonem do 10 kW včetně

Zapnutí obvodu vypínače spojeného s částí sítě, v níž je porucha, automatickým zařízením po časovém intervalu, umožňujícím, aby z této části sítě vymizela přechodná porucha.

PDS

Provozovatel distribuční soustavy, držitel licence na distribuci elektřiny v soustavě, která je přímo připojena k přenosové soustavě.

PLDS

Provozovatel lokální distribuční soustavy, držitel licence na distribuci elektřiny v soustavě, která není přímo připojena k přenosové soustavě.

Předávací místo

Místo předání a převzetí elektřiny mezi provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy a jiným účastníkem trhu s elektřinou, jehož zařízení je k této soustavě připojeno, s výjimkou odběrného místa.

Připojovaný výkon zdroje

Součet štítkových (typových) hodnot instalovaných výkonů zdrojů připojovaných do odběrného místa nebo předávacího místa

Instalovaný výkon výrobny

Součet jmenovitých výkonů všech generátorů; v případě výroben využívajících solární panely součet jmenovitých hodnot všech instalovaných solárních panelů.

Společný napájecí bod

Nejbližší místo veřejné sítě, do kterého je vyveden výkon vlastního zdroje, ke kterému jsou připojeni, nebo ke kterému mohou být připojeni další odběratelé.

Střídače řízené vlastní frekvencí

Samostatné střídače nepotřebují pro komutaci žádné cizí napětí, pro paralelní provoz se sítí ale potřebují odvodit řízení zapalovacích impulsů od frekvence sítě. Jsou schopné ostrovního provozu, pokud mají vnitřní referenční frekvenci a přídavnou regulaci pro trvalý ostrovní provoz, na který se při výpadku sítě přechází buď automaticky, nebo ručním přepnutím.

Střídače řízené sítí

Střídače řízené sítí potřebují ke komutaci cizí napětí, které nepatří ke zdroji střídače. Tyto střídače nejsou ve smyslu této směrnice schopné ostrovního provozu.

Výrobna

Pro účely této přílohy se výrobnou rozumí část zařízení zákazníka, ve které se nachází jeden nebo více generátorů k výrobě elektřiny, včetně všech zařízení potřebných pro její provoz. Vztahy, které se vztahují k výrobně, obsahují index "A".

Výrobní zdroj (jednotka)

Část výrobny, zahrnující jeden generátor (u fotovoltaik střídač, střídače) včetně všech zařízení, potřebných pro jeho provoz. Hranicí výrobního zdroje je místo, ve kterém je spojen s dalšími zdroji nebo s veřejnou distribuční sítí.

Vztahy týkající se jedné výrobní jednotky obsahují index "E".

Generátor

Část výrobního zdroje vč. event. střídače, ale bez event. kondenzátorů ke kompenzaci účiníku. Ke generátoru nepatří ani transformátor, přizpůsobující napětí generátoru napětí veřejné sítě. Vztahy týkající se jednoho generátoru obsahují index "G".

Elektrické akumulační zařízení (akumulační zařízení)

Zařízení, schopné absorbovat elektrickou energii, po určitou dobu ji v různých formách uskladnit a poté elektrickou energii uvolnit

Kompenzační zařízení

Zařízení pro kompenzaci účiníku nebo řízení jalové energie.

Ostrovní provoz části LDS

Provoz zdroj e/ů s vyčleněnou částí LDS, která je odpojena od LDS.

Ostrovní provoz předávacího místa se zdrojem

Provoz zdroje pokrývá spotřebu předávacího místa při paralelním provozu se sítí. Ostrovní provoz vznikne odepnutím předacího místa od LDS

Oddělený ostrovní provoz

Zdroj provozovaný odděleně od LDS, paralelní provoz s LDS není dovolen (i náhradní zdroje), u kterého nedochází k přenosu potenciálu a/nebo energie z/do LDS za normálního provozu či při přechodových jevech.

FVE

Fotovoltaická elektrárna

VTE

Větrná elektrárna

2. Rozsah platnosti

Tato pravidla platí pro plánování, zřizování, provoz a úpravy výroben elektřiny, připojených k síti nn nebo vn provozovatele PLDS.

Takovýmito výrobnami jsou např.:

- vodní elektrárny,

- větrné elektrárny,

- generátory poháněné tepelnými stroji, např. blokové teplárny, kogenerační jednotky, spalování bioplynu a biomasy,

- fotočlánková zařízení,

- geotermální.

Minimální výkon, od kterého je nutné připojení k síti vn a maximální výkon, do kterého je možné připojení do sítě nn, závisí na druhu a způsobu provozu vlastní výrobny, stejně jako na sííových poměrech PLDS.

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu jak za normálního provozu, tak i při přechodových jevech v ES ČR, propojené s ES okolních evropských zemích vyžaduje sjednocení technických parametrů i požadavků na chování zdrojů. Ktomu slouží kodex ENTSO-E (evropských provozovatelů přenosových soustav) [28], který definuje podle jmenovitých činných výkonů PnE výrobních jednotek následující třídy A až D s tím, že příslušný PLPS může stanovit odlišné mezní výkony, které však nesmějí byt vyšší, než uvádí

[28].

Výkonové pásmo PnE jednotek typu A a B se podle požadavků vyplývajících z české legislativy, především [1] a [19], dále člení podle tabulky výše.

Výkonové kategorie uvedené v tabulce nemají přímou vazbu na napěíovou úroveň přípojného bodu výrobny do LDS. Podmínky pro připojení jsou v části 10 a 11 této Přílohy 4 PPLDS.

U fotočlánkových zařízení připojovaných do sítí nn je omezen výkon při jednofázovém připojení v jednom přípojném bodě na 3,7 kVA/fázi, nesymetrie u fázových vodičů nesmí za normálního provozního stavu překročit 3,7 kVA.

Maximální výkon na výstupu střídače (maximální 10-minutová střední hodnota) musí být omezen na nejvýše 110 % jmenovitého výkonu.

3. Všeobecné

Při zřizování vlastní výrobny je zapotřebí dbát na platná nařízení a předpisy, na to, aby byla vhodná pro paralelní provoz se sítí PLDS, a aby bylo vyloučeno rušivé zpětné působení na síí nebo zařízení dalších odběratelů.

Při zřizování a provozu elektrických zařízení je zapotřebí dodržovat:

- současně platné zákonné a úřední předpisy, především [1], [2] a [3]

- platné normy ČSN, PNE, případně PN PDS (PLDS)

- předpisy pro ochranu pracovníků a bezpečnost práce

- nařízení a směrnice PLDS.

Projektování, výstavbu a připojení vlastní výrobny k síti PLDS je zapotřebí zadat odborné firmě.

Připojení k síti je třeba projednat a odsouhlasit s PLDS.

PLDS může ve smyslu zákona [1] požadovat změny a doplnění na zřizovaném nebo provozovaném zařízení, pokud je to nutné z důvodů bezpečného a bezporuchového napájení, popř. též z hlediska zpětného ovlivnění lokální distribuční soustavy. Konzultace s příslušným útvarem PLDS by proto měly být prováděny již ve stadiu přípravy, nejpozději při projektování vlastní výrobny.

4. Přihlašovací řízení

Pro zahájení řízení o souhlas s připojením výroben/zdrojů je zapotřebí předat PLDS včas žádost o připojení dle [2] a dále:

- katastrální mapa s vyznačením pozemku nebo výrobny

- údaje o zkratové odolnosti předávací stanice

- popis ochran s přesnými údaji o druhu, výrobci, zapojení a funkci

- příspěvek vlastní výrobny k počátečnímu zkratovému proudu v místě připojení k síti

- u střídačů, měničů frekvence a synchronních generátorů s buzením napájeným usměrňovači: zkušební protokoly k očekávaným proudům harmonických a meziharmonických, impedance pro frekvence HDO (183 až 283 Hz)

- u větrných elektráren: osvědčení a protokol k očekávaným zpětným vlivům podle

[7] (jmenovitý výkon, činitel flikru, kolísání činného a jalového výkonu, vnitřní úhel zdroje, meze pro řízení účiníku - kapacitní/induktivní, emitované harmonické a meziharmonické proudy a náhradní schéma pro určení příspěvku do zkratu a vlivu na úroveň signálu HDO, vybavení ochranami a jejich vypínací časy).

Především je zapotřebí přiložit dotazník s technickými údaji o zařízení, jehož vzor je přiložen v bodě 17.1 této přílohy.

4.1 Technické konzultace

Na základě obecného požadavku poskytne PLDS žadateli informace o možnostech a podmínkách připojení výrobny k LDS a o podkladech, které musí žádost o připojení výrobny k LDS obsahovat (viz. 4.2.). Poskytnuté informace o možnosti připojení výrobny jsou pouze orientační, nejsou závazné a písemné vyjádření není možné použít pro účely územního a stavebního řízení. Vyjádření nemá vymezenou časovou platnost.

4.2 Žádost o připojení

Základní náležitosti žádosti výrobce o připojení zařízení k LDS jsou uvedeny v Příloze č.l vyhlášky [2] a v PPLDS č. 3.5.1. Především je zapotřebí přiložit vyplněný formulář PLDS, jehož vzor je přiložen v části 17.

Součástí podkladů dále jsou:

- souhlas vlastníků nemovitostí dotčených výstavbou výrobny

- územně-plánovací informace dle [2]

- požadovaná hodnota rezervovaného výkonu a rezervovaného příkonu

- stávající hodnota rezervovaného příkonu a výkonu

- v případě, že žádost neobsahuje všechny uvedené náležitosti, nebude ze strany PLDS posuzována a žadatel bude neprodleně vyzván k doplnění žádosti.

Za termín přijetí žádosti se považuje datum doručení úplné žádosti o připojení včetně uvedených náležitostí žádosti o připojení výrobny.

4.3 Posouzení žádosti o připojení výrobny

PLDS po obdržení žádosti rozhodne ve lhůtě dle [2] dle charakteru výrobny a navrhovaného místa připojení:

a) zda je připojení možné s ohledem na:

1 rezervovaný výkon předávacího místa mezi DS/LDS a hodnotu limitu připojitelného výkonu odběrného místa PLDS stanovených provozovatelem LDS ve smlouvě o připojení mezi PDS a příslušným PLDS. Pro stanovení bilanční hodnoty připojitelného rezervovaného výkonu výroben FVE a VTE se vychází ze soudobosti 0,8, není-li ve smlouvě o připojení mezi PDS a PLDS stanoveno jinak.

2 volnou distribuční kapacitu na úrovni transformace 110/vn, vn/nn

Základem pro stanovení mezního (tzn. maximálního) připojitelného výkonu v dané oblasti je vzorec

PMEZ = (∑ Pi(N-1) * kTR + PBILANCE) * kE,

kde jednotlivé části mají následující význam:

∑ Pi(N-1) je součet instalovaných výkonů transformátorů 110 kV/vn xxxx.xx/xx, v řešené oblasti s vyloučením stroje o největším výkonu (kriterium N-l). V případě transformoven s jedním transformátorem uvažovat 50% Pi transformátoru, není-li

stanoveno PDS jinak (např. základě výpočtu chodu sítě).

KTR redukční koeficient zohledňující optimální zatížení transformátoru 2.

výkonová bilance oblasti3.

KE redukční koeficient zohledňující drobnou rozptýlenou výrobu4. Umožňuje vytvoření výkonové rezervy pro zdroje, jejichž připojení do oblasti bude povolováno i v době, kdy oblast bude bez volné přenosové kapacity

Volná přenosová kapacita v transformační vazbě LDS/LDS se pak určí ze vztahu PVOLNÁ KAPACITA = PMEZ - PAKTIVNÍ ,

kde PAKTIVNÍ je součet instalovaných výkonů zdrojů, které již byly v dané oblasti

PLDS odsouhlaseny, ale dosud nebyly uvedeny do provozu, nebo byly uvedeny do provozu po termínu letního měření využitého pro výpočet PBILANCE.

b) zda je nutné, aby žadatel nechal možnost připojení výrobny k LDS ověřit studií připojitelnosti.

c) další posouzení žádosti o připojení musí zohlednit požadavky dané touto přílohou

2 Pokud není zdůvodněna jiná hodnota, volí se km=0,9

3 Je to hodnota naměřená během letního měření obvykle 5.7. ve 13:00 hodin (tato hodnota v sobě obsahuje odběr v oblasti snížený o velikost výroby na všech zdrojích připojených v oblasti - klasických i OZE). PDS je oprávněn uvedenou naměřenou hodnotu korigovat o hodnoty výkonů zdrojů, které v době měření byly mimo provoz.

4 Pokud není zdůvodněna jiná hodnota, volí se kE = 0,9, kE = 1 - použije se tehdy, vychází-li výpočet z úplné evidence všech zdrojů. V tomto případě se nevytváří žádná rezerva pro připojování rozptýlené výroby, a tudíž do uzavřené oblasti nelze připojit již žádný zdroj.

PLDS vyžaduje studii připojitelnosti

Požadavky na studii připojitelnosti jsou uvedeny v [2].

Návrh smlouvy

Po předložení studie s kladným výsledkem je žadateli v termínech dle vyhlášky [2] zaslán návrh smlouvy dle bodu č. 4.3.2.

V případě, že není předložení studie připojitelnosti výrobny vyžádáno, nebo již byla žadatelem studie se souhlasnými výsledky dle bodu č. 4. 3. 1. předložena a ze strany PLDS odsouhlasena, je žadateli vystaven návrh smlouvy o připojení nebo návrh smlouvy o budoucí smlouvě. V návrhu smlouvy je stanoven termín na jeho přijetí a další podmínky dle vyhlášky [2]. Přílohou smlouvy jsou stanovené technické podmínky pro připojení výrobny k LDS. Smlouvu lze prodloužit pouze na základě splnění podmínek vyhlášky [2].

U výroben připojovaných do sítí nn s instalovaným výkonem do 30 kW se zpracování studie zpravidla nevyžaduje, v těchto případech provádí posouzení pouze PLDS a to dle podmínek této přílohy.

4.4 Studie připojitelnosti výrobny

Studie připojitelnosti výrobny (dále jen studie) musí obsahovat technické posouzení možného připojení výrobny s ohledem na:

• napěíové poměry ve všech posuzovaných uzlech sítě

• zatížitelnost jednotlivých prvků sítě

• dodržení parametrů zpětných vlivů na LDS dle kritérií v části 10 a 11, tj. - zejména změny napětí vyvolané trvalým provozem výrobny, změny napětí při spínání, útlumu signálu HDO, flikru, harmonických a dalších kritérií daných PPLDS (dle charakteru výrobny).

Náklady na zpracování studie hradí jejímu zpracovateli žadatel.

4.5 Projektová dokumentace

Požadovaná prováděcí projektová dokumentace dle vyhlášky 499/2006, předložená

PLDS k odsouhlasení musí obsahovat minimálně tyto základní podklady:

- realizaci požadavků PLDS dle vyjádření (bod č. 4.3.2)

- délky, typy a průřezy vedení mezi výrobnou a místem připojení k

LDS,

- parametry použitých transformátorů

- situační řešení připojení výrobny k LDS

- typy, parametry a navržené hodnoty nastavení elektrických ochran výrobny souvisejících s LDS

- parametry a provedení řízení činného a jalového výkonu (pokud je požadováno podle části 9)

- parametry a provedení zařízení pro snížení útlumu signálu HDO, pokud vypočtené nebo naměřené hodnoty přesahují limity povolené PPLDS nebo technickými normami

- návrh provedení fakturačního měření a jeho umístění.

- potřebné údaje k rozhraní pro dálkové ovládání, měření a signalizaci pro vazbu na řídicí systém LDS(DS), bylo-li požadováno

- zařazení vyhrazeného elektrického technického zařízení do tříd a skupin podle vyhlášky č. 73/2010 Sb.

- popis funkcí ochran a automatik zdroje majících vazbu na provoz LDS

K projektové dokumentaci vystaví PLDS do 30 ti dnů vyjádření, jehož součástí bude požadavek na předložení zpráv o výchozí revizi výrobny, jejího připojení k LDS, ochran souvisejících s LDS a dále místních provozních předpisů.

V případě, že předložená projektová dokumentace není úplná, PLDS ji neposuzuje, žadatele vyrozumí a umožní žadateli si ji po dohodě vyzvednout k doplnění. Pokud PLDS nestanoví jinak, je dokumentace předávána kompletní dle výše uvedených bodů a v papírové podobě. PLDS je oprávněn si celou dokumentaci nebo její vybrané části ponechat pro kontrolu při uvádění výrobny do provozu.

4.6 Změny žádosti o připojení

Změny, které lze provést v rámci evidované žádosti o připojení dle bodu č.4.2.

- snížení celkového instalovaného výkonu výrobny

- změna typu a počtu výrobních jednotek do výše původně požadovaného celkového instalovaného výkonu

- změna umístění výrobny s podmínkou zachování stanoveného místa a způsobu připojení k LDS

V případě požadavku na tyto uvedené změny žádosti je nutné znovu doložit všechny podklady dle odst. 4.2, které jsou požadovanou změnou dotčeny. Změněná žádost bude znovu posouzena. PLDS žadateli zašle návrh dodatku k smlouvě o připojení nebo smlouvě o smlouvě budoucí [2].

Změny, které nelze provést v rámci evidované žádosti o připojení dle bodu č. 4.2.

- zvýšení celkového instalovaného výkonu výrobny změna druhu výrobny

- změna místa a způsobu připojení výrobny k LDS v souladu s [2]

V případě požadavku na tyto uvedené změny žádosti je nutné podat novou žádost o připojení.

5. Připojení k síti

Nově připojované zdroje do LDS musí být připraveny pro instalaci dálkového ovládání, tzn. ovládací obvod a komunikační cestu mezi elektroměrovým rozváděčem a novým zdrojem.

Připojení k síti PLDS se děje ve předávacím místě s oddělovací funkcí, přístupném kdykoliv personálu PLDS.

Požadavek na kdykoliv přístupné spínací místo s oddělovací funkcí je u jednofázových zdrojů do 4,6 kVA a trojfázových do 30 kVA splněn, pokud jsou tyto zdroje vybaveny zařízením pro sledování stavu sítě s přiřazeným spínacím prvkem. Spínací prvek může být samostatný nebo být součástí střídače. Princip může být sledování impedance a vyhodnocování její změny, fázové sledování napětí či změna fázoru napětí. Napětí je sledováno v těch fázích, ve kterých je výrobna připojena k síti. Toto se týká zdroje neumožňujícího ostrovní provoz odběrného místa. V případě, že zdroj umožňuje ostrovní provoz odběrného místa, musí být zajištěno, že v případě ztráty napětí v lokální distribuční síti dojde k odpojení celého odběrného místa. Toto zařízení musí být ověřeno akreditovanou zkušebnou. Výrobce je povinen poskytnout protokol akreditované zkušebny [26] o připojovaném zařízení příslušnému PLDS.

U zdrojů s instalovaným výkonem 100 kVA a více musí být spínač s oddělovací funkcí vybaven dálkovým ovládáním a signalizací stavu.

Příklady připojení jsou uvedeny v části 13 této přílohy. Pro zdroje s nízkou dobou využití, na jejichž provoz není vázána výrobní technologie a výrobce nepožaduje obvyklou zabezpečenost připojení k soustavě (např. pro větrné elektrárny), lze připustit uvedená zjednodušená připojení k soustavě, pokud splňují ostatní požadavky na bezpečný provoz soustavy (např. selektivita ochran a u venkovních vedení provoz s OZ).

• výrobce s licencí, který chce uplatňovat cenové zvýhodnění výroby pro část spotřebovanou (očištěnou o vlastní spotřebu zdroje) a část dodanou do LDS musí zajistit připojení např. pro sítě nn podle části 13.1, obr. 1, obě měření musí být průběhová

• výrobce s licencí, který chce uplatnit celou výrobu jako dodanou do LDS musí zajistit připojení např. pro sítě nn podle části 13, obr. 2.

Vlastní výrobny, popř. zařízení odběratelů s vlastními výrobnami, které mají být provozovány paralelně se sítí PLDS, je zapotřebí připojit k síti ve vhodném předávacím místě.

Způsob a místo připojení na síí, stejně jako napěíovou hladinu, konečnou výši rezervovaného výkonu stanoví PLDS s přihlédnutím k daným sííovým poměrům, požadovanému výkonu a způsobu provozu vlastní výrobny, stejně jako k oprávněným zájmům výrobce. Tím má být zajištěno, že vlastní výrobna bude provozována bez rušivých účinků, neohrozí napájení dalších odběratelů nebo dodávky ostatních výrobců.

Posouzení možností připojení z hlediska zpětných vlivů na síí vychází z impedance sítě ve společném napájecím bodě (zkratového výkonu), připojovaného výkonu, stejně jako

druhu a způsobu provozu vlastní výrobny a údajích o souvisejících výrobnách, včetně jejich vlivu na napětí v LDS, s využitím skutečně naměřených hodnot v související oblasti LDS.

Výrobnu lze připojit:

a) přímo k LDS

b) v odběrném místě

c) v předávacím místě jiné výrobny

V případě b) a c) žádá o připojení ten, který je již v daném místě připojen a PLDS postupuje podle části 4 této přílohy.

5.1 Dálkové řízení

Pro bezpečný provoz je nutné:

Výrobny s instalovaným výkonem do 100 kVA vybavit odpínacím prvkem umožňujícím dálkové odpojení zdroje z paralelního provozu s LDS (např. prostřednictvím HDO). Tento prvek musí být instalován tak, aby zůstal funkční i po silovém odpojení výrobny z paralelního provozu s LDS a umožnil automatizaci tohoto procesu.

Výrobny s výkonem od 100 kW začlenit do systému dálkového řízení LDS.

Jde především o:

• Řízení spínače s oddělovací funkcí (především vypnutí při kritických stavech v síti -

„dálkově VYP/ZAP)

• Omezení dodávaného činného výkonu (s výjimkou MVE podle [1])

• Řízení jalového výkonu

• Rozhraní pro přenos dat

Potřebné informace pro řízení provozu PLDS je zapotřebí předat ke zpracování buď řídicímu systému stanice (při připojení zdroje do přípojnice LDS) neboje dát k dispozici komunikačním protokolem do příslušného technického dispečinku PLDS.

Zdroje připojené do sítí vn s měřením na straně vn

Potřebná data a informace pro zpracování v řídicím systému PLDS nebo LDS zpravidla jsou:

♦ Řízení,

• Vypínač (odpínač)

• Vývodový odpojovač

• Zemní nože vývodového odpojovače

♦ Stavy výše uvedených zařízení

♦ Zadávané hodnoty

• Zadané napětí, účiník, jalový výkon

• Omezení činného výkonu

♦ Přenosy měření

• Činný třífázový výkon

• Jalový třífázový výkon

• Proud jedné fáze

• Fázová a sdružená napětí (podle systému)

• Data potřebná pro predikci výroby (teplota, rychlost větru a osvit)

♦ Signály ochran a výstrahy

Procesní rozhraní

Provedení rozhraní je zapotřebí dohodnout v každém jednotlivém případě s PLDS, případně PDS.

Pojmy pro všechny zdroje: Disponibilní výkon

Datové slovo „disponibilní výkon" udává hodnotu výkonu, který by mohl být dodáván bez omezování. K tomu je zapotřebí zvažovat jak povětrnostní podmínky (VTE, FVE), tak i stav výroben (revize, poruchy). Datové slovo „disponibilní výkon" je hlášení PLDS z výrobny.

Jalový výkon

Rozhraní může být provedeno tak, aby byly současně pokryty oba rozsahy jalového výkonu. Výrobna musí reagovat pouze ve smluvně dohodnutých rozsazích. Hodnota zadaná PLDS, případně PDS, bude potvrzena řídicím systémem výrobny.

Činný výkon

Ke snížení činného výkonu je předán řídicímu systému výrobny regulační povel, který udává maximální činnou dodávku výrobních jednotek v procentech smluvně dohodnutého výkonu. Hodnota zadaná PLDS, případně PDS, bude řídicím systémem výrobny potvrzena.

6. Elektroměry, měřicí a řídící zařízení

Druh a počet potřebných měřicích zařízení (elektroměrů PLDS) a řídících přístrojů (přepínačů tarifů) se řídí podle smluvních podmínek pro odběr a dodávku elektřiny příslušného PLDS. Proto je nutné projednat jejich umístění s PLDS již ve stadiu projektu.

Fakturační elektroměry v majetku PLDS a jim přiřazené řídící přístroje jsou uspořádány na vhodných trvale přístupných místech odsouhlasených PLDS.

Měření se volí podle napěíové hladiny, do které výrobna pracuje a podle jejího výkonu typicky:

• nízké napětí: podle výkonu výrobny buď přímé (do 80 A) nebo polopřímé

• vysoké napětí: do výkonu transformátoru 630 kVA včetně - měření na straně nn, polopřímé od výkonu 630 kVA - měření na straně vn - nepřímé

Dodávku a montáž elektroměrů zajišíuje PLDS na vlastní náklady.

Přístrojové měřicí transformátory napětí či proudu jsou součástí zařízení výrobny. Přístrojové měřicí transformátory musí být schváleného typu, požadovaných technických parametrů a úředně ověřeny (podrobnosti jsou v Příloze 5 PPLDS: Fakturační měření.

V případě oprávněných zájmů PLDS musí výrobce vytvořit podmínky pro to, aby přes definované rozhraní mohly být na příslušný dispečink PLDS přenášeny další údaje důležité pro bezpečný a hospodárný provoz, např. hodnoty výkonu a stavy vybraných spínačů.

Pozn.: Podrobnosti k měření je zapotřebí upřesnit při projednávání připojení výrobny s PLDS.

7. Spínací zařízení

Pro spojení vlastní výrobny se sítí PLDS musí být použito spínací zařízení (vazební spínač) minimálně se schopností vypínání zátěže (např. vypínač, odpínač s pojistkami, úsekový odpínač), kterému je předřazena zkratová ochrana podle části 8. Tento vazební spínač může být jak na straně nn, tak i na straně vn. Pokud se nepředpokládá ostrovní provoz, lze k tomuto účelu použít spínací zařízení generátoru.

Spínací zařízení musí zajišíovat galvanické oddělení ve všech fázích.

Pozn.: Poměrně závažným důsledkem sloučení funkcí oddělení zdroje od sítě při poruchách v síti a při pracích na přípojném vedení či vymezování poruch je u jednoduchého připojení zdrojů ztráta napětí pro vlastní spotřebu a s tím spojené nepříznivé důsledky při opětovném uvádění do provozu. Z tohoto důvodu považujeme pro takto připojené zdroje za výhodnější, aby při poruchách v LDS docházelo přednostně k vypnutí generátoru a napájení vlastní spotřeby po skončení napěťového poklesu či úspěšném cyklu OZ zůstalo zachováno, tedy způsob připojení podle obr.4 a obr.11.

U vlastních výroben se střídači je třeba spínací zařízení umístit na střídavé straně střídače. Při společném umístění ve skříni střídače nesmí být spínací zařízení vyřazeno z činnosti zkratem ve střídači.

Při použití tavných pojistek jako zkratové ochrany u nn generátorů je zapotřebí dimenzovat spínací zařízení minimálně podle vypínacího rozsahu předřazených pojistek.

Výrobce musí prokázat zkratovou odolnost celého zařízení. K tomu mu PLDS udá velikost příspěvku zkratového ekvivalentního oteplovacího proudu a velikost nárazového zkratového proudu ze sítě. Způsobí-li nová výrobna zvýšení zkratového proudu v síti PLDS nad hodnoty, na které je zařízení sítě dimenzováno, pak musí výrobce učinit opatření, která výši zkratového proudu z této výrobny nebo jeho vliv patřičně omezí, pokud se s PLDS nedohodne jinak.

Některé příklady připojení vlastních výroben jsou uvedeny v části 13.

8. Ochrany

Opatření na ochranu vlastní výrobny (např. zkratovou ochranu, ochranu proti přetížení, ochranu před nebezpečným dotykem) je zapotřebí provést podle části 3.4.2 PPLDS. U zařízení schopných ostrovního provozuje třeba zajistit chránění i při ostrovním provozu. Nastavení ochran ve vazbě na LDS určuje PLDS. Nastavení frekvenčních ochran zohledňuje kromě požadavků PLDS také požadavky provozovatele LDS.

K ochraně vlastního zařízení a zařízení jiných odběratelů jsou potřebná další opatření využívající ochran, které při odchylkách napětí a frekvence vybaví příslušná spínací zařízení podle části 7.

Filosofie okamžitého odpojení výroben při poruchách v síti, která je přijatelná při relativně malém podílu těchto zařízení, není udržitelná při jejich rostoucím podílu v LDS. Proto mohou poklesy napětí při poruchách v síti vyvolat odpojení od sítě pouze ve výjimečných případech.

Po dohodě s PLDS lze upustit od 2. stupně uvedených ochran.

8.1 Mikrozdroje

Pro ochrany zdrojů s fázovými proudy do 16 A provozovaných paralelně s distribuční sítí nn, na které se vztahuje [20]), platí následující tabulka.

TAB.8.1

Parametr	Maximální vypínací čas [s]	Nastavení pro vypnutí

nadpětí 1. stupeň	3	230 V +10%
nadpětí 2. stupeň	0,2	230 V+15%
podpětí	1,5	230 V- 15%
nadfrekvence	0,5	52Hz
podfrekvence	0,5	47,5 Hz

Pozn. Pro 1. stupeň nadpětí se použijí 10-minutové hodnoty odpovídající CSN EN 50160.Výpočet 10 minutové hodnoty musí odpovídat 10 minutové agregaci podle ČSN EN 00000-0-00, třídě S. Tato funkce musí být založena na průměrné efektivní hodnotě napětí v intervalu 10 minut. Odchylka od ČSN EN 61000 -4-30 spočívá v klouzavém měřicím okně. Pro porovnání s vypínací mezí postačí výpočet nové 10-min hodnoty nejméně každé 3 s.

V některých případech může být s ohledem na sííové poměry třeba jiné nastavení ochran. Proto je jejich nastavení vždy nutné odsouhlasit sPLDS. Vhodným podkladem pro tato nastavení jsou studie dynamického chování zdrojů v dané síti.

Podpěíová a nadpěíová ochrana musí být troj fázová6.

Výjimku tvoří jednofázové a dvoufázové zdroje do výkonu 3,7 kVA/fázi. Podfrekvenční a nadfrekvenční ochrana může být jednofázová.

6 V sítích s izolovaným uzlem vn nebo s kompenzací zemních kapacitních proudů může být v dohodě s PDS použita nadpěíová ochrana jednorázová, připojená na sdružené napětí.

Při připojení výroben k síti PLDS provozované s OZ, které mohou tyto výrobny ohrozit, je zpoždění vypínání přípustné jen tehdy, když je pro nezpožděné odpojení výrobny při OZ k dispozici zvláštní ochrana. Na rozpoznání stavu odpojení zdroje od sítě PLDS může být použita též ochrana na skokovou změnu vektoru napětí nebo relé na výkonový skok.

Pozn.: Pro ochranu na skok vektoru zatím není k dispozici metodika pro určení nastavení.

8.2 Výrobny s fázovým proudem nad 16 A v sítích nn a výrobny připojené do sítí vn

Nastavení ochran rozpadového místa

Jako základní nastavení ochran rozpadového místa jsou doporučeny hodnoty v následující tabulce

TAB.8.2

funkce	Rozsah nastavení		Doporučené nastavení ochrany
Nadpětí 2. stupeň U »	1,00-1,30 Un		l,2Un1)	nezpožděně
Nadpětí 1. stupeň U >	1,00-1,30	Un	1,15 Un1}	< 60 s 1)
Podpětí 1. stupeň U <	0,10-1,00	Un	0,7 Un	0 - 2,7 s 1)
Podpětí 2. stupeň U «	0,10-1,00	Un	0,45 Un2)	> 0,15 s
nadfrekvence f >	50 - 52 Hz		51,5 Hz 3)	< 100 ms
podfrekvence f <	47,5 - 50 Hz		47,5 Hz 4)	< 100 ms
Jalový výkon/	0,70-1,00	Un	0,85 Un	ti = 0,5 s
podpětí (Q» & U<)			0,85 Un	ti = 0,5 s

1) Nastavení ochran a jejich časová zpoždění udává PLDS v závislosti na koncepci chránění, způsobu provozu (OZ), přípojném bodě (přípojnice transformovny nebo v síti) a výkonu výrobní jednotky.

2) Tento napěťový stupeň vyvolá rychlé odpojení od sítě při blízkých zkratech. Nastavení 0,45 Un se volí pro zdroje připojené do síti vn a při měření napětí na straně nižšího napěti.

3) Toto nastavení 51,5 Hz platí, když se výrobna podílí na kmitočtově závislém snižování činného výkonu, v ostatních případech určí nastavení PLDS.

4) Toto nastavení je závislé na výkonu výrobny a kmitočtově závislém přizpůsobení výkonu.

Nastavení ochran a jejich časová zpoždění udává PLDS v závislosti na koncepci chránění, způsobu provozu (OZ), přípojném bodě (přípojnice transformovny nebo v síti) a výkonu výrobní jednotky.

Nastavení se vztahují ke sdruženému napětí v sítích vn. Časy vypnutí sestávají ze součtu časového nastavení a vlastních časů spínačů a ochran.

K provádění funkčních zkoušek ochran je zapotřebí zřídit rozhraní (např. svorkovnici s podélným dělením a zkušebními svorkami).

Výrobce je povinen si zajistit sám, aby spínání, kolísání napětí, krátkodobá přerušení vč. OZ nebo jiné přechodové jevy v síti PLDS nevedly ke škodám na jeho zařízení.

Všechny ochrany a vypínací obvody těchto ochran budou připraveny k zaplombování.

9. Chování výroben v síti

9.1 Normální provozní podmínky

9.1.1 Provozní frekvenční rozsah mikrozdroje

Výrobna musí být schopna trvalého provozu, pokud frekvence v přípojném bodě je v mezích 49 až 51 Hz.

V rozsahu 47 Hz až 52 Hz musí být schopna zůstat připojena, pokud ji nevypne ochrana rozhraní s LDS.

Minimální požadavky na dodávku činného výkonu při podfrekvenci.

TAB.9.1
Rozsah frekvence	Doba trvání
47,0 Hz - 47,5Hz	20 sec.
47,5 Hz-48,5 Hz	90 min.
48,5 Hz - 49 Hz	stanoví příslušný PPS, ale nejméně 90minut

9.1.2 Provozní frekvenční rozsah ostatních zdrojů v sítích nn, vn

TAB.9.2
Rozsah frekvence	Doba trvání
47,5 - 48,5 Hz	stanoví příslušný PPS, ale ne méně než 30 min.
48,5 - 49 Hz	stanoví příslušný PPS, ale neměla by být méně než pro
48,5 - 49 Hz	47,5-48,5 Hz.
49-51 Hz	neomezeně
51-51,5 Hz	30 min.

9.1.3 Rozsah trvalého provozního napětí Výrobna připojená do sítě nn

Výrobna musí být schopna trvalého provozu, pokud napětí v místě připojení zůstává v rozsahu Un -15% až Un +10%. Pokud je napětí nižší než Un, je dovoleno snížení výstupního výkonu odpovídající relativní změně napětí (Un-U)/Un.

Výrobna připojená do sítě vn

Výrobna připojená do sítě vn musí být schopna trvalého provozu, pokud napětí v místě připojení zůstává v rozsahu Uc -10% až Uc +10%. Pokud je napětí nižší než Uc, je dovoleno snížení výstupního výkonu odpovídající relativní změně napětí (Uc-U)/Uc.

Aby bylo možno uvažovat vzrůst a pokles napětí uvnitř instalace a vliv polohy případných odboček transformátoru, musí být pro samotnou generátorovou jednotku brán v úvahu širší provozní rozsah.

9.2 Zásady podpory sítě

Výrobní zařízení musí být schopna se při dodávce do sítě podílet na udržování napětí.

Přitom se rozlišuje mezi statickou a dynamickou podporou sítě.

Požadované hodnoty a charakteristiky pro podporu sítě udává PLDS . Dodržování zadaných hodnot zajišíuje automatické řízení ve výrobně.

Detailní provedení je specifikováno ve smlouvě o připojení.

9.2.1 Statické řízení napětí

Statické udržování napětí v síti je udržování napětí ve smluvně stanovených mezích za normálního provozu v síti při pomalých změnách napětí.

Pokud to vyžadují podmínky v síti, a PLDS tento požadavek uplatní, musí se výrobní zařízení na statickém udržování napětí podílet.

Podpora napětí pomocí jalového výkonu

Výkyvy napětí musí zůstávat v povolených mezích. Výrobní jednotky a výrobny musí být schopny přispívat k tomuto požadavku během normálního provozu sítě.

Výrobna musí být schopna splnit požadavky uvedené níže v celém provozním rozsahu napětí a kmitočtu (viz část 9.1.).

Grafické znázornění minimálních i nepovinných požadavků dodávky/odběru jalového výkonu při jmenovitém napětí je na obr. 1.

9.2.2 Dynamická podpora sítě

Dynamickou podporou sítě se rozumí udržování napětí při poklesech napětí v síti vvn a zvn, zamezující nežádoucímu odpojení výkonů napájejících sítě vn a rozpadu sítě.

Proto se musí i výrobny v sítích nn, vn podílet na dynamické podpoře sítě. To znamená, že musí být technicky schopné zůstat připojené i při poruchách v síti. To se týká všech druhů zkratů (jedno, dvou, i třípólových). U zdrojů připojených do sítí nn se hodnotí nejmenší fázové napětí, a pokud není střední vodič, pak nejmenší sdružené napětí. U zdrojů v sítích vn se hodnotí nejmenší sdružené napětí.

Projetí poruchy při krátkodobém poklesu napětí (Low voltage ride through - LVRT) Zdroj připojený pomocí střídače

Obr. 2 Schopnost projetí poruchy pro zdroje se střídačem na výstupu

Přímo připojený zdroj

Obr. 3 - Schopnost projetí poruchy přímo připojených generátorů

Projetí poruchy při krátkodobém nadpětí

Výrobní jednotky musí být schopny zůstat připojeny, pokud napětí na vývodech nepřekročí horní mez rozsahu napětí pro trvalý provoz až do úrovně 120% dohod nutého napětí po dobu 1 sekundy, a 115% deklarovaného napětí po dobu 120 minut.

U sítí nízkého napětí musí být vyhodnoceno nejvyšší fázové napětí, nebo tam kde není dostupné fázové nej-vyšší sdružené napětí, zatímco u sítí vysokého napětí musí být vyhodnoceno nejvyšší sdružené napětí.

Jde-li o připojení do sítě s OZ, pak k odpojení musí dojít v průběhu beznapěíové přestávky. PLDS stanoví, které výrobny se podle jejich předpokládaných technických možností musí podílet na dynamické podpoře sítě. To se děje zadáním nastavení pro rozpadovou sííovou ochranu.

Požadavky na zkratový proud výrobních jednotek v síti vn

Výrobní jednotky s invertory

Obr. 4 Princip podpory napětí sítě při poruchách

Synchronní výrobní jednotky

Tyto výrobní jednotky z principu poskytují podporu napěti při poruchách a změnách napětí, proto na ně nejsou kladeny žádné zvláštní dodatečné požadavky.

Asynchronní výrobní jednotky

Tyto výrobní jednotky nejsou schopné podporovat napětí při poruchách a odchylkách napětí. Připojení do určité sítě je možné na základě dohody s PLDS.

Zařízení uživatelů s výrobnami, které při poruchách v napájecí síti přejdou pro pokrytí vlastní spotřeby do ostrovního provozu, musí se až do odpojení od sítě PLDS podílet na podpoře sítě. Zamýšlený ostrovní provoz je zapotřebí odsouhlasit s PLDS v rámci požadavku na připojení.

9.3 Přizpůsobení činného výkonu

Všechny výrobny připojené do LDS musí být schopné snižovat činný výkon automaticky v závislosti na kmitočtu v síti a podle poměrů v síti i podle povelů PLDS nebo se automaticky odpojit od LDS.

9.3.1 Snížení činného výkonu v závislosti na kmitočtu sítě

Všechny výrobny připojené do LDS, které se automaticky neodpojí, musí být schopné při kmitočtu nad 50,2 Hz snižovat okamžitý činný výkon gradientem 40 % na Hz - viz obr. 5

Pm okamžitý dostupný výkon ΔP snížení výkonu fs frekvence sítě

V rozsahu 47,5 Hz < fs < 50,2 Hz žádné omezení Při fs <= 47,5 Hz a fs > 51,5 Hz odpojení od sítě.

Obr. 5 Snížení činného výkonu obnovitelných zdrojů při nadfrekvenci

9.3.2 Řízení činného výkonu v závislosti na provozních podmínkách

Výrobna musí být provozovatelná se sníženým činným výkonem. PLDS je ve smyslu

[1] oprávněn ke změně činného výkonu v následujících stavech sítě:

• potenciální ohrožení bezpečného provozu systému (např. při předcházení stavu nouze a při stavech nouze)

• nutné provozní práce popř. nebezpečí přetížení v síti PLDS

• nebezpečí vzniku ostrovního provozu

• ohrožení statické nebo dynamické stability

• vzrůst frekvence ohrožující systém

• údržba nebo provádění stavebních prací

V těchto případech má PLDS právo vyžadovat automaticky působící přechodné omezení dodávaného činného výkonu nebo odpojení zařízení. PLDS nezasahuje do řízení výrobny, nýbrž zadává požadovanou hodnotu.

Snížení dodávaného výkonu na hodnotu požadovanou PLDS v přípojném bodě sítě (např. na 60, 30 a 0 % instalovaného výkonu u FVE a 100, 75 a 50% u BPS) musí být neprodlené, maximálně v průběhu jedné minuty. Přitom musí být technicky možné snížení až na hodnotu 0 % bez automatického odpojení výrobny od sítě.

Činný výkon může být opět zvyšován teprve po návratu kmitočtu na hodnotu f < 50,2 Hz, pokud aktuální kmitočet nepřekročí 50,2 Hz.

Rozsah necitlivosti musí být do 10 mHz.

9.4 Řízení jalového výkonu v závislosti na provozních podmínkách

Obecně způsob řízení jalového výkonu závisí vždy na konkrétním místě lokální distribuční soustavy a určuje ho PLDS po konzultaci s výrobcem.

9.4.1 Zdroje připojované do sítí nn Zdroje do 16 A/fázi včetně

Účiník zdroje za normálních ustálených provozních podmínek při dovoleném rozsahu tolerancí jmenovitého napětí musí být podle [20] mezi 0,90 kapacitní a 0,90 induktivní za předpokladu, že činná složka výkonu je nad 20% jmenovitého činného výkonu zdroje. Pokud je činný výkon na výstupu zdroje nižší než 20 % jmenovitého činného výkonu, nesmí jalový výkon tekoucí ze/do zdroje překročit 10 % jeho jmenovitého výkonu.

Ostatní zdroje nn

Účiník zdroje za normálních ustálených provozních podmínek při dovoleném rozsahu tolerancí jmenovitého napětí musí být mezi 0,90 kapacitní a 0,90 induktivní za předpokladu, že činná složka výkonu je nad 20 % jmenovitého výkonu zdroje. Pokud je činný výkon na výstupu zdroje nižší než 20 % jmenovitého činného výkonu, nesmí jalový výkon tekoucí ze/do zdroje překročit 10 % jeho jmenovitého výkonu.

Hodnotu účiníku v předávacím místě výrobny s LDS určuje PLDS.

9.4.2 Zdroje v sítích vn

U výrobců druhé kategorie podle [22] musí být při dodávce činného výkonu do LDS a při dovoleném rozsahu tolerancí jmenovitého napětí účiník v předávacím místě mezi 0,95 kapacitní a 0,95 induktivní za předpokladu, že činná složka výkonu je nad 10 % jmenovitého proudu (transformátoru proudu) předávacího místa.

9.4.3 Způsoby řízení jalového výkonu

Jalový výkon výrobny musí být od instalovaného výkonu 100 kVA řiditelný.

Dohodnutý rozsah jalového výkonu musí využitelný v průběhu několika minut a libovolně často.

Při dodávce činného výkonu je nastavení jalového výkonu zadáváno PLDS buď pevnou hodnotou, nebo když to provoz sítě vyžaduje dálkově nastavitelnou žádanou hodnotou.

Žádaná hodnota je buď:

Pevná hodnota j alového výkonu Q fix

Hodnota jalového výkonu závislá na napětí Q (U)

Hodnota jalového výkonu závislá na činném výkonu Q (P)

Pevná hodnota účiníku Cos φ fix

Hodnota účiníku závislá na napětí Cos φ (U)

Hodnota účiníku závislá na činném výkonu Cos φ (P)

Pokud je PLDS zadána charakteristika, musí být automaticky nastavena odpovídající hodnota jalového výkonu:

• Pro charakteristiku cos φ = f (P) v průběhu 10 s

• Pro charakteristiku Q (U) nastavitelně mezi 10 s a jednou minutou (udá PLDS)

Stejně jako zvolený způsob řízení, tak i žádané hodnoty zadává PLDS podle potřeb provozu sítě individuálně pro každou výrobnu. Při zadávání vychází PLDS také z technických možností dané výrobny.

Zadání může být buď:

• Dohodou na hodnotě nebo harmonogramu nebo

• On-line zadáváním

Při variantě on-line zadávání musí vždy po novém zadání dosažen nový pracovní bod výměny jalového výkonu nejpozději po jedné minutě.

U kompenzačního zařízení zdrojů je zapotřebí přihlížet ke způsobu provozu vlastní výrobny a z toho vyplývajících zpětných vlivů na sííové napětí.

Při silně kolísajícím výkonu pohonu (např. u některých typů větrných elektráren) musí být kompenzace jalového výkonu automaticky a dostatečně rychle regulována.

Kompenzační kondenzátory nesmějí být připínány před zapnutím generátoru.

Při vypínání generátoru musí být odpojeny současně.

Provoz zdrojů může vyžadovat opatření k omezení napětí harmonických a pro zamezení

nepřípustného zpětného ovlivnění HDO. S PLDS je proto zapotřebí odsouhlasit výkon, zapojení a způsob regulace kompenzačního zařízení, případně i hrazení harmonických nebo frekvence HDO vhodnými indukčnostmi.

Pro jednoznačné přiřazení pásem účiníku slouží následující tabulka. Pro předcházení rozporům při hodnocení účiníku se přitom doporučuje používat jednotně spotřebičovou orientaci.

Způsob kompenzace, včetně (de)kompenzace rozvodů výrobny je nutno odsouhlasit s PLDS.

TAB. 9.3

Příklad	Zdrojová orientace	Spotřebičová orientace
Synchronní generátor	P> 0 a Q > 0	P< 0a Q< 0
(přebuzený)	0 ° < φ < 9 0 °	180°<φ <270°
Asynchronní generátor	P> 0 a Q < 0	P< 0a Q> 0
Asynchronní generátor	270° < φ < 360°	90° <φ < 180°
Synchronní motor	P< 0 a Q > 0	P> 0a Q< 0
(přebuzený)	90 °<φ <180 °	270 °<φ <360 °
Asynchronní motor	P< 0 a Q < 0	P> 0a Q> 0
Asynchronní motor	180° < φ < 270°	0 ° < φ < 9 0 °

9.5 Automatické opětovné připojení výroben

Výrobny odpojené od sítě z důvodu odchylky napětí či frekvence mohou být opětovně automaticky připojeny k LDS dle následujících kritérií:

1. V případě, že PLDS nezakázal opětovné připojení z důvodu řízení činného výkonu v závislosti na provozních podmínkách (např. vysláním omezovacího signálu 0%)

2. Napětí a frekvence jsou po dobu 300s (5min) v mezích

a.	Napětí	85 - 110% jmenovité hodnoty
b.	Frekvence	47,5 - 50,05 Hz

3. Při automatickém opětovném připojení je možné postupovat dle níže uvedených dvou postupů:

a. Jsou-li splněny podmínky uvedené v bodu 2 (po dobu 300s nedojde k vybočení sledovaných veličin Uaf) začne postupné najetí na výkon od nuly s gradientem

maximálně 10% Ppřípojného za minutu

b. Není-li výrobna schopna postupného najetí na výkon (dle bodu 3.a), připojí se výrobna zpět k LDS po době, kterou stanoví PLDS v intervalu 0-20min; nadále probíhá kontrola mezí napětí a frekvence dle bodu 2

Při automatickém opětovném řízení musí dodávaný výkon z výrobny respektovat příp. požadavky na výkonové omezení z důvodu řízení činného výkonu v závislosti na provozních podmínkách (viz. kap. 9.2.2). Synchronizace výrobny se sítí musí při automatickém opětovném připojení plně automatizovaná.

10. Podmínky připojení

K zabránění zavlečení zpětného napětí do sítí PLDS je zapotřebí zajistit technickými opatřeními, aby připojení vlastní výrobny k síti PLDS bylo možné pouze tehdy, když jsou všechny fáze sítě pod napětím.

K připojení může být použit jak spínač, který spojuje celé zařízení odběratele se sítí, tak i spínač, který spojuje generátor popř. více paralelních generátorů se zbylým zařízením odběratele. Zapnutí tohoto vazebního spínače musí být blokováno do té doby, dokud není na každé fázi napětí minimálně nad rozběhovou hodnotou podpěíové ochrany. K ochraně vlastní výrobny se doporučuje časové zpoždění mezi obnovením napětí v síti a připojením výrobny v rozsahu minut.

Časové odstupňování při připojování generátorů a blokových transformátorů zdroje je zapotřebí-odsouhlasit s PLDS.

10.1 Zvýšení napětí

Zvýšení napětí vyvolané provozem připojených výroben nesmí v nejnepříznivějším případě (přípojném bodu) překročit 2 % pro výrobny s přípojným místem v síti vn ve srovnání s napětím bez jejich připojení, současně nesmí být překročeny limity napětí v předávacím místě zdroje podle [3].

uv n <2%,

pro výrobny s přípojným místem v síti nn nesmí překročit 3 %, tedy un n <3%.

Úroveň napětí musí být posouzena s ohledem na výši skutečné hodnoty napětí v předávacím místě.

Pokud je v síti nn a vn jen jedno přípojné místo, je možné tuto podmínku (2), (3) posoudit jednoduše pomocí zkratového poměru výkonů,

(1)

( 2 )

kde Skv je zkratový výkon v přípojném bodu a ∑SAmax je součet maximálních zdánlivých výkonů všech připojených/plánovaných výroben.

K vyšetření SAmax u větrných elektráren je zapotřebí vycházet z maximálních zdánlivých výkonů jednotlivého zařízení SEmax:

přičemž hodnotu p10 min (maximální střední výkon v intervalu 10 minut) je zapotřebí převzít ze zkušebního protokolu. U zařízení se speciálním omezením výkonu je zapotřebí dosadit tyto omezené hodnoty.

V případě jediného předávacího místa vsíti bude podmínka pro zvýšení napětí dodržena vždy, když zkratový poměr výkonů kk1 je pro výrobny s předávacím místem v síti vn

podobně pro výrobny s předávacím místem v síti nn

Pokud je síí nn a vn silně induktivní, pak je posouzení pomocí činitele kk1 příliš konzervativní, tzn., že dodávaný výkon bude silněji omezen, než je zapotřebí k dodržení zvýšení napětí. V takovém případě je zapotřebí provést výpočet s komplexní hodnotou impedance sítě s jejím

fázovým úhlem ψkv, který poskytne mnohem přesnější výsledek. Podmínka pro maximální výkon pak je pro výrobny s předávacím místem v síti vn

pro výrobny s předávacím místem v síti nn

kde φ je fázový úhel mezi proudem a napětím výrobny při maximálním zdánlivém výkonu SAmax.

U výroben, které dodávají do sítě jalový výkon (např. přebuzené synchronní generátory, pulzní měniče), přitom platí:

P > 0 a Q > 0 0° < φE < 90°.

U výroben, které odebírají ze sítě jalový výkon (např. asynchronní generátory, podbuzené synchronní generátory, sítí řízené střídače) platí:

P > 0 a Q < 0

270° < φE < 360° (-90° < φE < 0°).

Pokud pro cosinový člen, tj. cos(ψkv - φE ) v rovnici (2) vychází hodnota menší než 0,1, pak se se zřetelem na nejistoty tohoto výpočtu odhaduje 0,1.

V mnoha případech je v praxi udán maximální připojitelný výkon S Amax, pro který je pak zapotřebí určit zvýšení napětí v přípojném bodu. K tomu je používán následující vztah:

V propojených sítích, a/nebo při provozu více rozptýlených výroben v síti je zapotřebí určovat zvýšení napětí s pomocí komplexního chodu sítě. Přitom musí být dodržena podmínka pro Δu v nejnepříznivějším přípojném bodě.

Při posuzování připojitelnosti výroben se vychází z neutrálního učiníku v předávacím místě do LDS, pokud PLDS vzhledem k místním podmínkám (bilance jalové energie, napětí v síti) nestanoví jinak. V tomto případě je pak zapotřebí doložit podrobnějšími výpočty bilanci ztrát v síti bez zdroje a při jeho provozu.

10.2 Změny napětí při spínání

Změny napětí ve společném napájecím bodě, způsobené připojováním a odpojováním jednotlivých generátorů nebo zařízení, nevyvolávají nepřípustné zpětné vlivy, tj. pokud největší změna napětí pro výrobny s předávacím místem v síti nn nepřekročí 3 %.

Pro výrobny s předávacím místem v síti vn platí

Toto platí, pokud spínání není častější než jednou za 1,5 minuty.

Při velmi malé četnosti spínání, např. jednou denně, může PLDS připustit větší změny napětí, pokud to dovolí poměry v síti.

Při spínání zdrojů v sítích vn a nn současně nesmí být překročeny limity napětí ±10% Un v předávacím místě zdroje [3]. Úroveň napětí musí být posouzena s ohledem na výši skutečné hodnoty napětí v předávacím místě.

V závislosti na zkratovém výkonu Skv vsíti PLDS a jmenovitém zdánlivém výkonu SnE jednotlivé výrobny lze odhadnout změnu napětí

Činitel kimax se označuje jako "největší spínací ráz" a udává poměr největšího proudu, který se

vyskytuje v průběhu spínacího pochodu (např. zapínací ráz Ia ) ke jmenovitému proudu generátoru nebo zařízení, např.

Výsledky na základě tohoto "největšího zapínacího rázu" jsou na bezpečné straně. Pro činitel zapínacího rázu platí následující směrné hodnoty:

k imax = 1 synchronní generátory s jemnou synchronizací, střídače

k imax = 4 asynchronní generátory, připojované s 95 až 105 % synchronních otáček, pokud nejsou k dispozici přesnější údaje o způsobu omezení proudu.

S ohledem na krátkodobost přechodového jevu musí přitom být dodržena dále uvedená podmínka pro velmi krátké poklesy napětí

k imax = Ia/InG asynchronní generátory motoricky rozbíhané ze sítě k imax = 8 pokud není známo Ia.

Asynchronní stroje připojované přibližně se synchronními otáčkami mohou vlivem svých vnitřních přechodných jevů způsobit velmi krátké poklesy napětí. Takovýto pokles smí dosáhnout dvojnásobku jinak přípustné hodnoty, tj. pro sítě vn 4 %, pro sítě nn 6 %, pokud netrvá déle než dvě periody a následující odchylka napětí od hodnoty před poklesem napětí nepřekročí jinak přípustnou hodnotu.

Pro větrné elektrárny platí speciální "činitel spínání závislý na síti", který musí výrobce prokazovat, jímž se hodnotí jejich spínání a který také respektuje zmíněné velmi krátké přechodné jevy. Tento činitel respektuje nejen výši, ale i časový průběh proudu v průběhu přechodného děje a udává se jako funkce úhlu impedance sítě ψ pro každé zařízení ve zkušebním protokolu.

Jeho pomocí lze vypočítat fiktivní "náhradní změnu napětí",

která rovněž (jako umax) nesmí překročit hodnoty podle vztahů (10) až (14).

S ohledem na minimalizaci zpětného vlivu na síí PLDS je zapotřebí zamezit současnému spínání více generátorů v jednom předávacím místě. Technické řešení je časové odstupňování jednotlivých spínání, které je závislé na vyvolaných změnách napětí. Při maximálním přípustném výkonu generátoru musí být minimálně 1,5 minuty. Při zdánlivém výkonu generátoru do poloviny přípustné hodnoty postačí odstup 12 s.

10.3 Připojování synchronních generátorů

U synchronních generátorů je nutné takové synchronizační zařízení, se kterým mohou být dodrženy následující podmínky pro synchronizaci:

rozdíl napětí	ΔU < ± 10 % Un
rozdíl frekvence	Δf < ± 0.5 Hz
rozdíl fáze	< ± 10°.

V závislosti na poměru impedance sítě k výkonu generátoru může být nutné k zabránění nepřípustných zpětných vlivů na síí stanovit pro spínání užší meze.

10.4 Připojování asynchronních generátorů

Asynchronní generátory rozbíhané pohonem musí být připojeny bez napětí při otáčkách v mezích 95 % až 105 % synchronních otáček. U asynchronních generátorů schopných ostrovního provozu, které nejsou připojovány bez napětí, je zapotřebí dodržet podmínky spínání jako pro synchronní generátory.

10.5 Připojování výroben se střídači, ev. měniči kmitočtu

Střídače smějí být spínány pouze tehdy, když je jejich střídavá strana bez napětí. U vlastních výroben se střídači, schopných ostrovního provozu, které nejsou spínány bez napětí, je zapotřebí dodržet podmínky zapnutí platné pro synchronní generátory.

10.6 Výjimky pro výrobny s obnovitelnými zdroji

(1) Výrobny s obnovitelnými zdroji mohou být zproštěny povinnosti primární regulace.

(2) Podle schopností konvenčních výrobních zařízení při vzniku náhlé výkonové nerovnováhy v důsledku rozdělení sítí, vytvoření ostrovů a k zajištění obnovy provozu, musí výrobny s obnovitelnými zdroji užívat takové řídící a regulační charakteristiky, které odpovídají současnému stavu techniky.

11. Zpětné vlivy na napájecí síť

Aby nebyla rušena zařízení dalších odběratelů a provozovaná zařízení PLDS, je zapotřebí omezit zpětné vlivy místních výroben. Pro posouzení je třeba vycházet ze zásad pro posuzování zpětných vlivů a jejich přípustných mezí [8], [9], [10].

Bez další kontroly zpětných vlivů mohou být výrobny připojeny, pokud poměr zkratového výkonu sítě Skv ke jmenovitému výkonu celého zařízení SrA je větší než 500.

Pokud výrobce nechá své zařízení ověřit v uznávaném institutu, pak lze do posuzování

připojovacích podmínek zahrnout příznivější činitel Skv/SrG (<500). Pro větrné elektrárny je zapotřebí předložit certifikát, zkušební protokol apod. o očekávaných zpětných vlivech (viz Dodatek - Vysvětlivky).

11.1 Změna napětí

Změna napětí U < 3 % Un (pro společný napájecí bod v síti nn)

U < 2 % Un (pro společný napájecí bod v síti vn - viz též část

10).

Tyto hodnoty platí za předpokladu dodržení mezí napětí podle [3].

Flikr

DLOUHODOBÝ FLIKR

Pro posouzení jedné nebo více výroben v jednom předávacím místě je zapotřebí se zřetelem na kolísání napětí vyvolávající flikr dodržet ve společném napájecím bodě nn a vn mezní hodnotu

PIt<0,46.

(15)

Dlouhodobá míra flikru PIt jednoho zdroje může být určena pomocí činitele flikru C jako

(16)

SNE je jmenovitý výkon zařízení (pro větrné elektrárny je to hodnota SnG).

Pokud je hodnota vypočtená podle předchozí rovnice větší než 0,46, je možné do výpočtu zahrnout fázové úhly a počítat podle následujícího vztahu

(17)

Pozn.: Je-li ve zkušebním protokolu zařízení vypočítána hodnota činitele flikru c pro úhel impedance sítě fi a tím je

udána jen hodnota cfi, použije se tato hodnota flikru. Přitom je však třeba vzít v úvahu, že v tomto případě se už kosinový člen nerespektuje, event. se dosazuje roven 1.

U výrobny s více jednotlivými zařízeními je zapotřebí vypočítat Pit pro každé zvláší a výslednou hodnotu pro flikr ve společném napájecím bodě určit podle následujícího vztahu

(18)

(19)

U zařízení s n stejnými jednotkami je výsledný činitel pro flikr

11.2 Proudy harmonických

Harmonické vznikají především u zařízení se střídači nebo měniči frekvence.

Harmonické proudy emitované těmito zařízeními musí udat výrobce, např. zprávou o typové zkoušce.

11.2.1 Výrobny v síti nn

Pokud výrobny splňují požadavky na velikosti emise harmonických proudů (Iv) podle [23] třída A (tabulka 1), resp. [24] (tabulka 2 a 3), lze považovat vliv emitovaných harmonických proudů na síí LDS za přípustný. Pokud nejsou meze v těchto normách dodrženy, je možné pro posouzení připojitelnosti bez přídavných opatření použít následující jednoduchá kritéria:

(20)

vztažný proud ivje uveden v TAB. 11.1

sin ψk = X/Zk (= 1, když je předávací místo blízko transformátoru vn/nn).

TAB.11.1

Řád harmonických v, µ	Přípustný vztažný proud
Řád harmonických v, µ	Iv,µ [A/MVA]
3	3
5	1,5
7	1
9	0,7
11	0,5
13	0,4
17	0,3
19	0,25
23	0,2
25	0,15
25 < v <40	0,15 * 25/v
µ < 40a	0,15 * 25/v
sudé	1,5/v
µ < 40	1,5/v
42 <µ, v<178b	4,5/v
a liché, b Celočíselné a neceločíselné v pásmu šířky 200 Hz od střední frekvence v Měření podle ČSN EN 00000-0-0

Tento výpočetní postup nemůže být použit, pokud je společný napájecí bod v síti vn (např. větrná elektrárna).

11.2.2 Výrobny v síti vn

Pro pouze jediné předávací místo v síti vn lze určit celkové v tomto bodě přípustné

harmonické proudy ze vztažných proudů ivpři z TAB.l 1.2, násobených zkratovým výkonem ve společném napájecím bodu

(21)

Pokud je ve společném napájecím bodu připojeno několik zařízení, pak se určí harmonické proudy přípustné pro jednotlivá zařízení násobením poměru zdánlivého výkonu zařízení SA k celkovému připojitelnému nebo plánovanému výkonu SAV ve společném napájecím bodu

U zařízení sestávajících z jednotek stejného typu lze za SA dosadit ∑SnE. To platí též pro větrné elektrárny. U zařízení z nestejných typů jde pouze o odhad.

Celkově přípustné harmonické proudy pro síí vn, vztažené na zkratový výkon, které jsou vyvolány zařízením přímo připojeným do této sítě, jsou uvedeny v TAB.l 1.2

Pro harmonické s řády násobků tří platí hodnoty v TAB. 11.2 pro nejbližší řád, a to pouze, pokud se nulová složka proudů z výrobny neuzavírá do sítě.

TAB.11.2

(22)

	Přípustný vztažný proud harmonických
Rád harmonické		I µ,vpř [A/MVA]
µ,ʋ	s íí 10kV	síí 22 kV	síí 35 kV
5	0,115	0,058	0,033
7	0,082	0,041	0,023
11	0,052	0,026	0,015
13	0,038	0,019	0,011
17	0,022	0,011	0,006
19	0,016	0,009	0,005
23	0,012	0,006	0,003
25	0,01	0,005	0,003
>25 nebo sudé	0,06/ʋ	0,03/ʋ	0,017/ʋ
H<40	0,06/µ	0,03/µ	0,017/µ
H>40	0,16/µ	0,09/µ	0,046/µ

Pro jiná sííová napětí, než jaká jsou udána v TAB.11.2, lze přepočítat vztažné harmonické proudy z hodnot v této tabulce (nepřímo úměrně k napětí).

Pokud jsou překročeny přípustné proudy harmonických, pak je zapotřebí provést podrobnější výpočet harmonických (viz část 14 - Dodatek).

12. Uvedení výrobny do provozu a provozování

12.1 První paralelní připojení výrobny k síti

Proces prvního paralelního připojení výrobny k síti (PPP)je možné provést pouze na základě souhlasu příslušného PLDS, k jehož LDS má být výrobna připojena.

Výrobce podává žádost o první paralelní připojení výrobny k síti u PLDS (dále jen žádost). V případě vnořené výrobny připojené prostřednictvím elektrického zařízení nebo výrobny jiného účastníka trhu podává žádost o PPP kLDS tento účastník trhu. PPP provádí PLDS s tímto účastníkem trhu.

Součástí žádosti výrobce o první paralelní připojení výrobny k síti je:

• potvrzení odborné firmy realizující výstavbu výrobny, že vlastní výrobna je provedena, v souladu s podmínkami stanovenými uzavřenou smlouvou o připojení podle předpisů, norem a zásad uvedených v části 3, stejně jako podle PPLDS a této přílohy,

• PLDS odsouhlasená projektová dokumentace aktualizovaná podle skutečného stavu provedení výrobny v jednom vyhotovení v rozsahu podle části 4.5 přílohy č.

4 PPLDS,

• zpráva o výchozí revizi (příp. další doklad ve smyslu Vyhl. č. 73/2010Sb. [27] pro zařízení třídy I.) elektrického zařízení výrobny elektřiny a případně dalšího elektrického zařízení nově uváděného do provozu, které souvisí

s uváděnou výrobnou do provozu, bez kterého nelze zahájit proces prvního paralelního připojení,

• protokol o nastavení ochran, pokud není součástí zprávy o výchozí revizi,

• pro výrobny s instalovaným výkonem 30 kW a výše místní provozní předpisy; pro výrobny do 30kW jsou-li vyžadovány ve smlouvě o připojení.

Na základě žádosti včetně předložených podkladů a po prověření jejich úplnosti, provede PLDS ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla úplná žádost výrobce včetně všech podkladů doručena a výrobce splnil podmínky sjednané ve smlouvě o připojení, za nezbytné součinnosti zástupce výrobny první paralelní připojení výrobny k síti. PLDS rozhodne, zda první paralelní připojení výrobny k síti proběhne za přítomnosti jeho zástupce nebo zda ho provede jím pověřená odborná firma sama bez přítomnosti zástupce PLDS. Před prvním paralelním připojením výrobny k síti je zapotřebí:

• zkontrolovat přístupnost a funkce spínacího místa v předávacím místě a

• zkontrolovat provedení měřicího a účtovacího zařízení podle smluvních a technických požadavků, pokud je již instalováno, případně zkontrolovat provedení přípravy pro instalaci měřicího a účtovacího zařízení podle smluvních a technických požadavků, pokud ještě instalováno není.

Dále je také při prvním paralelním připojení k síti zapotřebí:

• uskutečnit funkční zkoušky ochran podle části 8., ochrany se ověřují buď za skutečných podmínek, nebo simulací pomocí odpovídajících zkušebních přístrojů,

• náběh ochran a dodržení udaných vypínacích časů pro následující provozní podmínky:

OZ (u zdrojů připojených do sítí vn),

• pokud je výrobna vybavena dálkovým ovládáním, signalizací, regulací a měřením ověřit jejich funkce z příslušného rozhraní,

• uskutečnit zkoušku splnění podmínek uvedených v kapitole 9.2 této Přílohy 4 PPDS,

• uskutečnit zkoušku opětovného automatického připojení výroby v čase a podmínkách uvedených v kap. 9.4. příp. v čase definovaném PLDS.

Doporučuje se body zkoušek provádět podle seznamu.

Ochrany mohou být PLDS zajištěny proti neoprávněné manipulaci.

Pokud není při prvním paralelním připojení možné provést měření a posouzení všech provozních stavů (např. v zimním období u FVE), může PLDS rozhodnout o potřebě ověřovacího provozu a délce jeho trvání. Ověřovací provoz neznamená ztrátu nároku na podporu výroby elektřiny z OZE.

O provedení prvního paralelního připojení vyhotoví příslušný provozovatel soustavy nebo jím pověřená odborná firma protokol o prvním paralelním připojení výrobny nebo její části k distribuční soustavě (Příloha 4 PPDS, část 17.2), jehož obsah je v souladu s Pravidly provozování lokální distribuční soustavy příslušného provozovatele soustavy a který zašle žadateli o PPP nejpozději do 5 pracovních dnů. Po obdržení protokolu o prvním paralelním připojení podá žadatel žádost o dodávku do LDS popř. distribuci.

Pokud nejsou žadatelem splněny všechny podmínky prvního paralelního připojení, nebo se v průběhu procesu prvního paralelního připojení zjistí nedostatky na straně žadatele bránící úspěšnému ukončení tohoto procesu, podává žadatel po odstranění nedostatků novou žádost o první paralelní připojení.

12.2 Ověřovací provoz

Na základě požadavku výrobce povolí PLDS ověřovací provoz výrobny. Součásti žádosti o povolení zkušebního provozu a kontroly a zkoušky při zahájení zkušebního provozu jsou totožné, jako v části 12.1.

Ověřovací provoz bude časově omezen a bude povolen pouze za účelem uvedení výrobny do provozu, provedení potřebných zkoušek a měření a může, na základě rozhodnutí PLDS, probíhat bez instalovaného fakturačního měření dodávky do LDS.

12.3 Trvalý provoz výrobny, uzavření příslušných smluv

Další navazující smlouvy (výkup vyrobené el. energie, systémové služby atd.) budou uzavřeny až po uzavření smlouvy o připojení zařízení výrobce k LDS. Návrhy těchto navazujících smluv zašle PLDS výrobci do 30ti dnů po prvním paralelním připojení výrobny k distribuční síti, je-li výrobce držitelem platné licence na výrobu elektřiny. Protokol o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu se souhlasnými výsledky uvedených kontrol provedený podle části 12.1 je vyžadován při uzavírání těchto smluv pouze tehdy, pokud nebyl podkladem pro uzavření smlouvy o připojení.

V případě, že PLDS rozhodl, že se první paralelní připojení výrobny k síti uskuteční bez přítomnosti jeho zástupce, má PLDS možnost sám provést dodatečně kontroly a zkoušky uvedené v části 12.1, a to nejpozději ve lhůtě 90 kalendářních dnů od data prvního paralelního připojení výrobny k síti, které je zdokumentováno protokolem prováděným podle části 12.1.

případě, že PLDS při této dodatečné kontrole shledá nesoulad aktuálního stavu výrobny se skutečnostmi uvedenými v protokolu, stanoví výrobci přiměřenou lhůtu pro

odstranění zjištěných nesouladů a závad. V případě shledání vážných závad nebo nesouladů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz LDS, může PLDS provést přechodné odpojení výrobny od LDS do doby, než dojde k odstranění shledaných závad a nesouladů. Pokud k odstranění zjištěných nesouladů a závad nedojde ve stanovené lhůtě a ani v PLDS stanoveném náhradním termínu, může PLDS v souladu se smluvně sjednanými podmínkami uzavřenou smlouvu o připojení ukončit.

Zařízení potřebná pro paralelní provoz vlastní výrobny se síti PLDS musí výrobce udržovat neustále v bezvadném technickém stavu. Spínače, ochrany a ostatní vybavení pro dálkové řízení podle části 5.1 musí být v pravidelných lhůtách (minimálně jednou za čtyři roky) funkčně přezkoušeny odbornými pracovníky provozovatele výrobny, nebo odborné firmy, Pokud přezkoušení zajišíuje provozovatel výrobny vlastními pracovníky nebo pomocí odborné firmy, může PLDS požadovat u zkoušek přítomnost svého zástupce. Výsledek je zapotřebí dokumentovat zkušebním protokolem a na požádání předložit PLDS.

Tento protokol má chronologicky doložit předepsané zkoušky a být uložen u zařízení vlastní výrobny. Slouží též jako důkaz řádného vedení provozu.

PLDS může v případě potřeby požadovat přezkoušení ochran pro oddělení od sítě, ochran vazebního spínače a ostatního vybavení pro dálkové řízení podle části 5.1. Pokud to vyžaduje provoz sítě, může PLDS zadat změněné nastavení pro ochrany.

Výrobce je povinen z nutných technických důvodů na žádost PLDS odpojit vlastní výrobnu od sítě.

PLDS je při nebezpečí nebo poruše oprávněn k okamžitému odpojení výrobny od sítě. Odpojování výroben k provádění provozně nutných činností vsíti jsou zpravidla jejich provozovateli oznamována.

Vlastní výrobna smí být - zejména po poruše zařízení PLDS nebo výrobce - připojena na síí PLDS teprve tehdy, když jsou splněny spínací podmínky podle části 10.

Pověřeným pracovníkům PLDS je zapotřebí umožnit v dohodě s výrobcem přístup ke spínacímu zařízení a ochranám podle částí 7 a 8.

Pokud je ke spínání potřebný souhlas, pak uzavře PLDS s provozovatelem výrobny odpovídající (dohodu) smlouvu o provozování, ve které jsou vyjmenovány osoby oprávněné ke spínání. Do této dohody je zapotřebí zahrnout i ujednání o poruchové signalizaci, signalizaci odpojení a časech připojování zařízení vlastní výrobny.

PLDS vyrozumí provozovatele výrobny o podstatných změnách ve své síti, které mohou ovlivnit paralelní provoz, jako je např. zvýšení zkratového výkonu.

Provozovatel výrobny musí s dostatečným předstihem projednat s PLDS zamýšlené změny zařízení, které mohou mít vliv na paralelní provoz se sítí, jako např. zvýšení nebo snížení výkonu výrobny, výměnu ochran, změny u kompenzačního zařízení.

13. Příklady připojení výroben

13.1 Připojení výrobny NN do LDS

13.2 Připojení výrobny s akumulací NN do LDS

13.3 Připojení výrobny z nadzemního vedení vn přípojkou výrobce

13.4 Připojení výrobny samostatným vedením do vn rozvodny LDS

13.5 Připojení výrobny zasmyčkováním do vn vedení

14. Dodatek

Vysvětlivky

Všeobecně

Informace ve vysvětlivkách vycházejí z dosavadní praxe a zkušeností PLDS. 4-Přihlašovací řízení

U vlastních výroben s několika generátory je zapotřebí udat data pro každý jednotlivý pohon i generátor (podrobnosti jsou v části 3.7 PPLDS). Souhrnné údaje u zařízení s více generátory nepostačují pro závěrečné posouzení nárazových proudů, časového odstupňování, harmonických a flikru (viz dotazník pro posouzení možnosti připojení).

5-Připojení k síti

Aby bylo zajištěno dostatečné dimenzování zařízení, musí být v každém případě proveden výpočet zkratových poměrů v předávacím místě. Zkratová odolnost zařízení musí být vyšší, nejvýše rovna největšímu vypočtenému celkovému zkratovému proudu.

Podle sííových poměrů i druhu a velikosti zařízení vlastní výrobny musí dělící spínací místo vykazovat dostatečnou vypínací schopnost (odpínač nebo vypínač).

7-Spínací zařízení

Při dimenzování spínacího zařízení je zapotřebí brát ohled na to, že zkrat je napájen jak ze sítě PLDS, tak z vlastní výrobny. Celková výše zkratového proudu závisí tedy jak na příspěvku ze sítě PLDS, tak z vlastní výrobny. U větších generátorů je všeobecně požadován výkonový vypínač.

Spínač ke spojení vlastní výrobny se sítí PLDS slouží jako trvale přístupné spínací místo (viz část 5). Uspořádání spínačů je závislé na zapojení, vlastnických i provozních poměrech v předávací stanici. Bližší stanoví PLDS ve smlouvě.

U zařízení, která nejsou určena pro ostrovní provoz, mohou být použity generátorové vypínače ke spojování a synchronizaci, stejně jako k vypínání ochranami, tedy jako dělící vypínače k síti.

Výpadek pomocného napětí pro ochrany a spínací přístroje musí vé st automaticky k vypnutí vlastní výrobny, protože jinak při poruchách vsíti PLDS nedojde k působení ochran a vypnutí.

8-Ochrany

Ochrany v dělícím bodě mají zabránit nežádoucímu napájení (s nepřípustným napětím nebo frekvencí) části sítě oddělené od ostatní napájecí sítě z vlastní výrobny, stejně jako napájení poruch v této síti.

U třífázových generátorů připojených na třífázovou síí vede nerovnováha mezi výrobou a spotřebou činného výkonu ke změně otáček a tím frekvence, zatímco nerovnováha mezi vyráběnou a spotřebovávanou jalovou energií je spojena se změnou napětí. Proto musí u těchto generátorů být sledována jak frekvence, tak i napětí.

Kontrola napětí je třeba třífázová, aby bylo možné s jistotou rozpoznat i jednopólové poklesy napětí.

Zpoždění vypínání podpěíovou a nadpěíovou ochranou musí být krátké, aby ani při rychlých změnách napětí nedošlo ke škodám na zařízení dalších odběratelů nebo na zařízení vlastní výrobny. Při samobuzení asynchronního generátoru může svorkové napětí během několika period dosáhnout tak vysoké hodnoty, že nelze vyloučit poškození provozovaných zařízení. Časy zpoždění do 3 s udané v této příloze PPLDS je tedy možné použít jen ve výjimečných případech.

Generátory připojené přes střídače nereagují na nevyrovnanou bilanci činného výkonu automaticky odpovídající změnou frekvence. Proto u nich stačí podpěíová a nadpěíová ochrana. Oddělená kontrola frekvence jako ochrana pro oddělení není u zařízení se střídači bezpodmínečně nutná; obecně postačuje integrované sledování frekvence v řízení střídače s rozběhovými hodnotami podle části 8.

Nezpožděným odpojením vlastní výrobny při OZ jsou chráněny synchronní generátory před zapnutím v protifázi po automatickém znovuzapnutí po beznapěíové přestávce. Také účinnost OZ je zajištěna pouze tehdy, když při beznapěíové pauze síí není napájená. Proto musí být součet vypínacího času ochrany a vlastního času spínače zvolen tak, aby beznapěíová pauza při OZ nebyla podstatněji zkrácena.

Ochrany pro nezpožděné vypnutí při OZ (relé na skokovou změnu vektoru a výkonu, popř. směrová nadproudová ochrana) nejsou náhradou za požadované napěíové a frekvenční ochrany. Při jejich nastavení je zapotřebí brát v úvahu reakci na kolísání zatížení v zařízení vlastní výrobny a přechodné jevy v síti. U zařízení schopných ostrovního provozu je jejich hlavní funkcí rozpoznat ostrovní provoz (s částí sítě PLDS), vypnout vazební vypínač a tím zamezit pozdějšímu nesynchronnímu sepnutí ostrovní sítě a sítě PLDS. Vypínací časy těchto ochran je zapotřebí sladit s odpovídajícími časy napěíových a frekvenčních relé.

K vymezení části zařízení se zemním spojením může být požadováno vybavení zemním směrovým relé. Tato relé mají být zapojena pouze na signál.

Ze smluvních důvodů nebo k zabránění přetížení zařízení mohou být požadovány ochrany pro omezení napájení do sítě. Nasazení odpovídajících ochran a jejich nastavení je zapotřebí odsouhlasit s PLDS.

9 - Kompenzace jalového výkonu

K zamezení vysokých ztrát činného výkonu je zapotřebí usilovat o účiník přibližně 1. V distribuční síti PLDS s vysokým podílem kabelů a s kondenzátory stávajících kompenzačních zařízení může celkový účiník ležet v kapacitní oblasti. Pak může být žádoucí zabránit, aby vlivem kompenzačního zařízení odběratele kapacitní výkon v síti dále nerostl. Proto může PLDS v jednotlivých případech, např. u malých asynchronních generátorů, od požadavku na kompenzační zařízení upustit. Je rovněž třeba vyšetřit, zda požadovat jednotlivou, skupinovou nebo centrální kompenzaci.

K zamezení nadbytečných ztrát ve vedení je zapotřebí usilovat o minimalizaci jalového výkonu - jinak vyjádřeno - při významném výkonu o účiník λ = cos φ přibližně 1.

Protože pro tento požadavek je určující údaj jalového elektroměru, neznamená pří padná významná odchylka účiníku od 1 v době nízkého činného výkonu porušení této zásady.

Při využití kompenzačních kondenzátorů je zapotřebí si uvědomit, že v každé síti dochází při frekvenci vyšší než 50 Hz k paralelní rezonanci mezi rozptylovou reaktancí napájecího transformátoru a součtem všech sííových kapacit, při které zejména v době slabého zatížení může dojít ke zvýšení impedance sítě. Připojením kompenzačních kondenzátorů se tato resonanční frekvence posune k nižším kmitočtům. To může v některých sítích vn vést ke zvýšení napětí harmonických v síti. K zabránění lze kondenzátory zahradit předřazením indukčnosti (nelze vždy dodatečně, protože se zvýší napětí na kondenzátorech). Vzhledem k možnému sacímu účinku na místně použité frekvence HDO je nutný souhlas příslušného PLDS.

Při vypínání může zůstat v kondenzátorech náboj, který bez vybíjecích odporů může způsobit vyšší dotykové napětí, než je přípustné podle [18]. Při opětném zapnutí ještě nabitého kondenzátoru může též dojít k jeho poškození. Proto jsou zejména u vyšších výkonů potřebné vybíjecí odpory, případně lze využívat k vybíjení vhodně zapojené přístrojové transformátory napětí.

Potřeba jalového výkonu asynchronních generátorů

Potřebný jalový výkon asynchronního generátoru je cca 60 % dodávaného zdánlivého výkonu. Nemá-li být tento jalový výkon dodáván ze sítě PLDS, je třeba pro kompenzaci připojit paralelně ke generátoru odpovídající kondenzátory. Protože asynchronní generátor smí být připínán k síti pouze v beznapěíovém stavu, nesmějí být příslušné kondenzátory připojeny před připojením generátoru. K tomu může být zapínací povel odvozen např. od pomocného kontaktu vazebního vypínače. Při vypnutí generátoru je zapotřebí pro ochranu před samobuzením generátoru a ochranu před zpětným napětím kondenzátory odpojit.

Potřeba jalového výkonu synchronních generátorů

U synchronních generátorů může být cos φ nastaven buzením. Podle druhu a velikosti výkonu pohonu je buď postačující konstantní buzení, nebo je zapotřebí regulátor na napětí nebo cos φ.

Potřeba jalového výkonu u střídačů

Vlastní výrobny provozované se střídači řízenými sííovou frekvencí mají spotřebu jalového výkonu odpovídající přibližně asynchronnímu generátoru. Proto pro kompenzaci těchto střídačů platí stejné podmínky jako u asynchronních generátorů.

Výrobny se střídači s vlastní synchronizací mají nepatrnou spotřebu jalového výkonu, takže kompenzace jalového výkonu se u nich obecně nepožaduje.

10 - Podmínky pro připojení

Po vypnutí ochranou smí být vlastní výrobna zapnuta teprve tehdy, když je odstraněna porucha, která vedla k vypnutí. Po pracích na zařízení výrobny a sííovém přívodu je zapotřebí především přezkoušet správný sled fází.

Po vypnutí vlastní výrobny pracovníky PLDS (viz část 13) je opětné zapnutí zapotřebí dohodnout s příslušným pracovištěm PLDS.

Zpoždění před opětným připojením generátoru a odstupňování časů při připojování více generátorů musí být tak velká, aby byly jistě ukončeny všechny regulační a přechodové děje (cca 5 s).

Proud při motorickém rozběhu je u asynchronních strojů několikanásobkem jmenovitého proudu. S ohledem na vysoké proudy a napěíové poklesy v síti (flikr) se motorický rozběh generátorů obecně nedoporučuje.

Ke stanovení podmínek pro synchronizaci musí mít synchronizační zařízení měřicí část, obsahující dvojitý měřič frekvence, napětí a měřič diferenčního napětí. Přednostně se doporučuje automatická synchronizace. Pokud vlastní zdroj není vybaven dostatečně jemnou regulací a dochází k hrubé synchronizaci, je zapotřebí jej vybavit tlumivkou na omezení proudových nárazů.

U střídačových zařízení je zapotřebí zabezpečit řízením tyristorů, aby střídač před připojením byl ze strany sítě bez napětí.

11 - Zpětné vlivy

Zpětné vlivy na LDS se u vlastních výroben projevují především jako změny napětí a harmonické.

Bezprostředně pozorovatelné účinky jsou např.:

- kolísání jasu (flikr) žárovek a zářivek

- ovlivnění zařízení dálkové signalizace a ovládání, zařízení výpočetní techniky, ochranných a měřicích zařízení, elektroakustických přístrojů a televizorů

- kývání momentu u strojů

- přídavné oteplení kondenzátorů, motorů, filtračních obvodů, hradících tlumivek, transformátorů

- vadná činnost přijímačů HDO a elektronického řízení.

Zpětné vlivy na LDS se mohou projevovat následujícím způsobem: zhoršením účiníku zvýšením přenosových ztrát ovlivněním zhášení zemních spojení.

a) Změny napětí

Maximální přípustné změny napětí jsou závislé na četnosti jejich výskytu (křivka flikru).

Podrobnosti jsou v [8, 10]. Měřítkem a kritériem pro posuzování je míra vjemu flikru Pit (Ait). Ten se zjišíuje buď měřením skutečného zařízení ve společném napájecím bodu, nebo předběžnými výpočty.

Pit je závislý na:

- zkratovém výkonu Skv

- úhlu ψkV zkratové impedance

- jmenovitém výkonu generátoru

- činiteli flikru zařízení c

- a při podrobnějším vyšetřování i na jalovém výkonu zařízení, vyjádřeném fázovým úhlem <φ.

Činitel flikru zařízení c charakterizuje spolu s fázovým úhlem i specifické schopnosti příslušného zařízení produkovat flikr. Obě hodnoty udává buď výrobce zařízení, nebo nezávislý institut a mají význam především u větrných elektráren. Činitel flikru zařízení s generátorem může být stanoven měřením flikru za reálných provozních podmínek, ze kterých jsou vyloučeny spínací pochody. Je účelné takové měření provádět v síti s odporově-induktivní zkratovou impedancí, ve které vlastní výrobna nevyvolává větší změny napětí než 3 až 5 %, jak se to doporučuje pro měření zpětných vlivů [13,14].

Činitel flikru c získáme z měření rušivého činitele flikru Pit s uvažováním výkonu generátoru SrG a fázového úhlu generátorového proudu

(23)

kde: ψkV je fázový úhel sííové impedance při měření v odběratelsky orientovaném systému, tj. -90°< ψkV < + 90° (při induktivní impedanci je ψkV >0)

φi je fázový úhel proudu generátoru- přesněji : změny proudu- proti generátorovému

napětí ve zdrojově orientovaném (obvyklém u generátorů) systému, tj. -90°< φi < 0° (pokud se generátor chová jako induktivní odběratel, tj. např. asynchronní generátor,

podbuzený synchronní generátor, sítí řízený střídač, pak je φi < 0).

Určení fázového úhlu φi vyžaduje přesné měření velikosti a fáze proudu generátoru. Výpočetně

se určí φi rozptýlených zdrojů z měření kolísání činného výkonu ΔP a kolísání jalového výkonu Q:

(24)

kde: P > 0 činný výkon vyráběný vlastní výrobnou

Q jalový výkon vyvolaný vlastní výrobnou se znaménkem, definovaným následujícím způsobem:

Q < 0 když se vlastní výrobna chová jako induktivní odběratel, tj. např.

asynchronní generátor, nebo podbuzený synchronní generátor

Q > 0 když se vlastní výrobna chová jako kapacitní odběratel, tj. např. přebuzený synchronní generátor.

Absolutní hodnota součinitele flikru c a fázový úhel φi komplexní veličiny c popisují účinek flikru vlastní výrobny.

S přihlédnutím ke zkratovému výkonu Skv a úhlu zkratové impedance ψkV v předpokládaném společném napájecím bodu se vypočte činitel dlouhodobého rušení flikrem, způsobený vlastní výrobnou

(25)

Tento vztah poskytuje menší, ale přesnější hodnoty činitele flikru, než odhad podle rovnice

(16) v části 11.

Kdyby v rozsahu úhlů ψkV - φi = 90° klesl cos (ψkV - φi) pod hodnotu 0.1, pak je i přesto zapotřebí dosadit minimální hodnotu 0.1, protože jinak by mohly vyjít nereálně nízké

hodnoty flikru. Pokud není úhel sííové impedance příliš velký (ψkV < 60°), pak lze podle okolností vliv úhlu φi zanedbat.

Pokud je hodnota činitele flikru c nějakého zařízení pod 20, pak není zapotřebí připojení s ohledem na flikr nijak zvláší přezkušovat, protože podmínky připojení podle části 10 představují přísnější kritérium.

Činitel flikru zařízení c je závislý především na stejnoměrnosti chodu daného zařízení, na kterou opět mají vliv další parametry:

- turbinami poháněné generátory (např. vodními, parními nebo plynovými) mají obecně hodnoty c menší než 20 a nejsou proto, pokud jde o flikr kritické

- u pístových motorů má na hodnotu c vliv počet válců čím

- větší je rotující hmota, tím menší je činitel flikru

- u fotočlánkových zařízení nejsou k dispozici naměřené hodnoty c, žádné kritické působení flikru se však neočekává.

Při posuzování flikru bývají kritické větrné elektrárny, protože podle zkušeností jsou jejich činitele flikru c až 40. Pro větrné elektrárny platí:

- čím je větší počet rotujících listů, tím menší je činitel flikru c

- u zařízení se střídači je tendence k nižším hodnotám c, než u zařízení s přímo připojenými asynchronními resp. synchronními generátory.

Pokud pracuje více různých generátorů (např. v parku větrných elektráren) do stejného společného napájecího bodu, pak je zapotřebí pro toto zařízení použít výsledný činitel flikru podle následujícího vztahu:

(26)

Pokud zařízení sestává ze stejných generátorů, pak se předcházející rovnice zjednoduší na:

(27)

Odtud je zřejmé, že u zařízení, která sestávají z více generátorů, dochází k určité "kompensaci" flikru jednotlivých generátorů.

b) Harmonické

- výrobny v síti nn

Pokud je v zařízení se střídači použit šestipulzní usměrňovač s induktivním vyhlazováním bez zvláštních opatření ke snížení vyšších harmonických (jednoduché trojfázové můstkové zapojení), přípustné velikosti harmonických nebudou překročeny, pokud je splněna následující podmínka:

(28)

V sítích s nízkým až průměrným zatížením harmonickými není zapotřebí očekávat př i provozu vlastních výroben rušivá napětí harmonických, pokud součet jmenovitých výkonů těchto

zařízení SrA splňuje následující podmínku:

(29)

Pokud jde o zemnění uzlu v třífázovém systému, je zapotřebí si uvědomit, že proudy třetí harmonické a jejích násobků mají ve všech fázových vodičích stejný směr (nulový systém) a tudíž se v uzlu sčítají. Ve středním vodiči tekou proto trojnásobky těchto harmonických proudů. Při izolovaném uzlu se třetí harmonická v proudu nemůže vyvinout.

Pokud je střední vodič vyveden a připojen pro umožnění ostrovního provozu, mohou být použita např. tato opatření:

- vyšší průřez vodiče pro připojení uzlu

- zabudování tlumivky do uzlu (která nesmí ovlivnit činnost zkratových ochran při jednopólových zkratech)

- automatické přerušení spojení uzlu se sítí při paralelním provozu klidovým kontaktem

- vazebního spínače.

- výrobny v síti vn

Zkratové výkony používané k výpočtu přípustných proudů harmonických v sítích vn mohou ležet v rozsahu 20 až 500 MVA. Je zapotřebí dávat pozor, aby se nepoužívala jmenovitá zkratová odolnost zařízení vn, ale skutečný zkratový výkon ve společném napájecím bodě. Očekávané proudy vyšších harmonických mohou být zjištěny např. v rámci měření slučitelnosti se sítí.

Napětí harmonických 5. řádu vyvolané vlastním zdrojem mohou být maximálně 0,2 % Un a pro ostatní harmonické v TAB. 11.2 nesmějí být větší než 0,1 % Un.

Pokud jsou proudy harmonických zařízení nižší než přípustné proudy, pak je zajištěno, že jimi vyvolaná napětí harmonických vsíti nejsou větší, než v předchozím uvedené hodnoty. To platí za předpokladu induktivní impedance sítě, která znamená, že u žádné z harmonických uvedených v TAB. 11.2 nenastává rezonance.

Při překročení přípustných proudů je zapotřebí nejprve vypočítat vyvolaná napětí harmonických při uvažování skutečné impedance sítě (viz [8]). Protože mnoho sítí vn vykazuje již pro harmonické poměrně nízkých řádů kapacitní impedanci, jsou výše uvedené přípustné hodnoty

napětí harmonických 0,1 % Un dosaženy teprve při vyšších proudech, než vypočtených podle TAB. 11.2.

Pouze tehdy, když jsou vypočtená napětí harmonických vyšší než výše uvedené meze, přicházejí mj. v úvahu následující opatření:

- zabudování filtrů harmonických

- připojení v místě s nižší impedancí sítě (vyšším zkratovým výkonem).

Dále je zapotřebí doporučit a v jednotlivých případech přezkušovat, zda mají být použity u zařízení se střídači od cca 100 kVA (jmenovitý výkon) dvanáctipulzní a u zařízení nad 2 MVA (jmenovitý výkon) dvacetičtyřpulzní usměrňovače. Tím se snižují proudy harmonických a návazně i náklady na kompenzační zařízení. Údaje o proudech harmonických má dodávat výrobce zařízení.

U zařízení se střídači s modulací šířkou pulsu ve frekvenčním rozsahu nad 1 kHz je zapotřebí předložit protokoly o analýze maximálních proudů harmonických při různých výkonech.

Harmonické vyšších frekvencí, tzn. v rozsahu nad 1 250 Hz, mohou vystupovat za určitých okolností, např. při slabě tlumených rezonancích částí sítě, vyvolaných při komutacích. V těchto případech musí být přijata zvláštní opatření, popsaná blíže v [8].

15. Literatura

Pokud jsou níže uvedeny právní předpisy a technické normy, má se za to, že platí ve znění ke dni vydání rozhodnutí o schválení PLDS.

[1] Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (Energetický zákon) v platném znění

[2] Vyhláška ERÚ č. 16/2016 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

[3] ČSN EN 50160 (33 0122): Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané veřejné distribuční sítě

[4] Richtlinie fůr den Parallelbetrieb von Eigenerzeugungsanlagen mit dem Niederspannungsnetz des Elektrizitátsversorgungsunternehmens (EVU) VDEW,

[5] Technische Richtlinie: Parallelbetrieb von Eigenerzeugungsanlagen mit dem Mittelspannunsgnetz des Elektrizitátsversorgungsunternehmens (EVU) VDEW

[6] ČSN EN 00000-0-0 (33 3432): Elektromagnetická kompatibilita (EMC) -Část 2-2: Prostředí - Kompatibilní úrovně pro nízkofrekvenční rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích nízkého napětí

[7] ČSN EN 61400-21 (33 3160): Větrné elektrárny - Část 21: Měření a stanovení kvality elektrických výkonových charakteristik větrných elektráren připojených do elektrické rozvodné soustavy

[8] PNE 33 3430-0: Výpočetní hodnocení zpětných vlivů odběratelů a zdrojů distribučních soustav

[9] PNE 33 3430-1: Parametry kvality elektrické energie - Část 1: Harmonické a meziharmonické

[10] PNE 33 3430-2: Parametry kvality elektrické energie - Část 2: Kolísání napětí

[11] PNE 33 3430-3: Parametry kvality elektrické energie - Část 3: Nesymetrie a změny kmitočtu napětí

[12] PNE 33 3430-4: Parametry kvality elektrické energie - Část 4: Poklesy a krátká přerušení napětí

[13] PNE 33 3430-5: Parametry kvality elektrické energie - Část 5: Přechodná přepětí - impulsní rušení

[14] PNE 33 3430-6: Parametry kvality elektrické energie - Část 6: Omezení zpětných vlivů na hromadné dálkové ovládání

[15] PNE 33 3430-7: Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě

[16] ČSN 33 3080: Kompenzace indukčního výkonu statickými kompenzátory

[17] ČSN 33 2000-4-41: Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 4:

Bezpečnost - Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem

[18] ČSN EN 50 522: Uzemňování elektrických instalací AC nad 1 kV

[19] Vyhláška MPO č. 79/2010 Sb. ze dne 18.3.2010 Sb. o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

[20] ČSN EN 50 438 Požadavky na paralelní připojení mikrogenerátorů s veřejnými distribučními sítěmi nízkého napětí

[21] TransmissionCode 2007 Netz- und Systemregeln der deutschen

Ůbertragungsnetzbetreiber Version 1.1, August 2007

[22] VYHLÁŠKA ERÚ č. 408/2015 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou

[23] ČSN EN 00000-0-0 Ed.4: Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 3 - 2 : Meze pro emise harmonického proudu (zařízení se vstupním fázovým proudem do 16 A včetně)

[24] ČSN EN 00000-0-00 (35 1720): Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 3-12: Meze harmonických proudu způsobených zařízením se vstupním fázovým proudem

>16 A a <75 A připojeným k veřejným sítím nízkého napětí

[25] Pravidla provozování distribučních soustav Příloha 4- Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí provozovatele distribuční soustavy, říjen 2014

16. Příklady výpočtu

17. Formuláře (informativně)

17.1 Dotazník pro vlastní výrobu (A)

17.2 Vzor protokolu o splnění technických podmínek pro uvedení výrobny do provozu s lokální distribuční soustavou PLDS

Document Metadata

Table of Contents

Pravidla pro provozování LDS Výstaviště Praha, a.s. – Příloha 4

Document Metadata