ČÁST I – PARTICIPACE
ČÁST I – PARTICIPACE
ZPRÁVA Z PARTICIPAČNÍCH AKTIVIT
27. 7. 2021 byla podepsána Smlouva o spolupráci na Projektu Ostrov Choceň. Konkrétní obsah spolupráce obnáší vypracování a realizaci plánu na zapojení veřejnosti při zpracování zadání pro architektonickou soutěž.
dodavatel:
Xxxxx Xxxxx, MArch
se sídlem: Xxxxxxxx 0000/00, Xxxxx 326 00 IČ: 87548445
bankovní spojení: č. ú. 35-0041700257/0100 (Komerční banka)
objednatel:
Město Choceň
se sídlem: Jungmannova 301, 565 01 Choceň
IČ: 00276944
které zastupuje: Xxx. Xxx Xxxxx, starosta
zpracovali:
Xxxxx Xxxxx, MArch, Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx,
Xxx. Xxx Xxxxxxxxx, XxX.
shrnutí postupu:
1.1. participace klíčových aktérů
zmapování klíčových aktérů
V období červen–červenec 2021 proběhlo ve spolupráci s objednatelem zmapování všech aktérů, kteří mohou mít vliv na průběh projektu. Klíčovými aktéry rozumíme aktéry, kteří z hlediska technických norem, procesních postupů, vlastnických ale i dalších vztahů mohou projekt významně ovlivnit.
participace klíčových aktérů
V návaznosti na zmapování klíčových aktérů byla následná participace rozdělena na dvě fáze – na participaci zákonných aktérů a participaci zájmových aktérů. Cílem bylo včasné zjištění
požadavků, potřeb i limitů těchto aktérů a vytvoření technického rámce pro architektonickou soutěž a participaci veřejnosti.
Participace zákonných aktérů proběhla 1. 9. 2021 před Zastupitelstvem Města Choceň. Zápis z tohoto jednání je přílohou tohoto dokumentu P01. Participace – zastupitelé. Vyjma zastupitelů byly osloveny dotčené orgány státní správy (i přenesené) k určení případných limitů a potřeb pro vytvoření zadání. Participace zájmových aktérů proběhla 2. 9. 2021. Zápisy z jednání jsou přílohou tohoto dokumentu P02. Participace – zájmoví aktéři. Vyjma toho došlo několik vyjádření zájmových spolků.
1.2. participace veřejnosti
anketa
Od 6. září do 11. října 2021 proběhla ve městě anketa o potřebách obyvatel stran Projektu Ostrov Choceň (nejprve on-line, později i v tištěné formě). Účelem ankety bylo přitáhnout pozornost
obyvatel (uživatelů) k projektu a zároveň podchytit rozsah témat, která se k danému projektu vztahují. Ankety se zúčastnilo 372 respondentů, její výsledky jsou shrnuty v příloze tohoto dokumentu P03.
Anketa – vyhodnocení.
plánovací setkání
Veřejné plánovací setkání se uskutečnilo v rámci akce food festival přímo na Ostrově dne 28. 9. 2021. Na úvodním setkání byl zveřejněn časový harmonogram projektu, jeho obsah a možnosti participace občanů vč. potřeb a omezení vyplývajících z jednání s klíčovými aktéry. Zápis ze setkání je přílohou tohoto dokumentu P04. Participace – společné plánovací setkání s občany.
celkové shrnutí výstupů:
hodnoty místa
Ostrov je obecně vnímán jako velmi cenné místo (...výjimečný prostor ve středu města). Oceňovány jsou hezké výhledy (... na zámek, na centrum, na Peliny, od zámku na Ostrov), přítomnost obou ramen řeky (...síla vody, otevřenost k řece, uklidňující působení), atmosféra (...mořská), poloha
v centru města (...blízko pro všechny), zelenost a vzdušnost. Někteří jej dokonce považují za nejcennější či nejkrásnější místo v Chocni.
Část lidí vnímá i potenciál kvalitního rozvoje – vidí Ostrov jako místo, které má možnost přivést život do centra města, místo kde se mohou potkávat generace.
U jiných pozitivnímu vnímání Ostrova v současnosti brání jeho neupravenost, neútulnost, nepořádek, vidí jej jako špinavou slepou zónu, někdy navíc obývanou opilci či hlučnou mládeží.
hlavní využití místa
Ohledně hlavního využití místa jednoznačně převládá názor, že by Ostrov měl zůstat veřejným prostranstvím (...přístupný všem obyvatelům města, celoročně otevřený, ne převážně komerční ani soukromý). Jiné názory (např. zastavět jej bydlením pro seniory, rodinnými domy či novou budovou ZUŠ) se objevily velmi ojediněle, celkově v řádu jednotek.
charakter a fyzická podoba
Při diskusi o tom, jak by se mělo místo zlepšit, neustále zaznívá slovo zatraktivnit. Místo je dnes vnímáno jako nepříliš atraktivní, zanedbané, omšelé, nelákající k návštěvě mimo akce. Zatraktivnění je klíčové a je na něm až na výjimky shoda. Představy o jeho podobě se mírně různí, avšak převládá názor, že by mělo jít spíše o citlivější změny posilující stávající kvality, než změny radikální. To
také dokládá, že i přes omšelost vnímají lidé místo jako hodnotné.
Charakter místa lidé spojují s několika znaky. Jedním z nich je přítomnost řeky, je to místo u řeky, kde má řeka jiný význam, než na nábřežích, protože Ostrov obtéká z obou stran a člověk je jí pocitově blíž. Tomuto vnímání pomáhá i pobytová funkce místa (Ostrov na rozdíl od obou nábřeží neslouží
převážně dopravě), zmíněné dálkové výhledy, plovárenská historie a i některé současné akce
zaměřené na sportovní a kulturní využití řeky. Druhý znak definuje vztah k veřejným prostranstvím v sousedství – na jedné straně hlavní náměstí Chocně (jarmark), na druhé rozlehlý zámecký park.
Ostrov dle občanů nemá kopírovat ani jedno ani druhé, má být ...něčím mezi náměstím a zámeckým parkem. Lidé se shodnou i na rámcové podobě – Ostrov má zůstat převážně zelený, nemá zde být příliš zpevněných ploch na úkor zeleně, nejlépe jen cestičky, popř. nějaký plácek (nabízí se chytré
zpevnění nezabraňující zeleni), je však třeba zlepšit stávající povrch a terén. Lidé opakovaně zmiňují také potřebu stínu a stromů, ale tak, aby nebránily výhledům.
Dalším tématem jsou drobné stavby na Ostrově – občané si cení rybářského domku, který chtějí
zachránit a smysluplně využít (...skvost s velkým potenciálem). Chybí jim zde veřejné WC a přístřešek pro nepříznivé počasí. Kinu se žalostně nedostává nejnutnější zázemí, to je třeba i pro pořádání akcí, popř. pro rybáře nebo půjčovnu lodí, wakeboardisty atd. Část lidí by zde ocenila i občerstvení,
kavárnu nebo restauraci.
návaznosti
Lidé také vnímají souvislost Ostrova s jeho bezprostředním okolím – zejména nábřežími. Opakovaně se objevuje téma spojení lávkami a to jak směrem k zámku (...nabízí se využití válcového jezu), tak k centru města (od špičky Ostrova k radnici). To by významně změnilo charakter Ostrova, dnes je
...slepým koutem, po zprůchodnění by se stal křižovatkou cest – zejména pro pěší, a částečně přirozeně i pro cyklisty. V těchto souvislostech se objevuje i téma podoby a využití přilehlých nábřeží vč.
zlepšení pobytové funkce a podnětů na omezení dopravy, u které je jako problém vnímán hluk a kolize s pěším užíváním (...nejlépe uzavřít Pardubickou ulici pro automobily) – i když si většina lidí nedokáže představit, jak to řešit bez zhoršení dopravní dostupnosti. Dalším zmiňovaným tématem je autobusové stanoviště Na Herzánce (lidé zde tráví čas čekáním na autobus; vhodné umístění, resp. případný odsun zastávek). A v souvislosti s akcemi i provozem kina pak lepší koordinace dopravy
v klidu (ne nutně parkováním na Ostrově, ale lepší navigací a dostupností od jiných záchytných míst).
užívání místa:
Dle průzkumu stávajícího využití místa naprosto převládá navštěvování Ostrova během akcí.
V anketě jen přibližně čtvrtina až třetina respondentů uvádí, že jej využívá i mimo akce, a to k setkávání s přáteli (38%), procházkám (25,5%) a venčení psů (8,7%). 10–15% procent
dotazovaných také uvádí, že dnes Ostrov nenavštěvuje, z různých důvodů (místo je v současné podobě neláká, mimo akce tam není co dělat, vadí jim akce, nejsou z Chocně...). Výsledky potvrdila i participační setkání.
Jako nejsilnější téma všech diskusí se ukázalo právě využívání Ostrova pro pořádání akcí. Hlavním problémem je pro část obyvatel hluk – zejména to, že některé akce neskončí do 22. hodiny a pokud skončí, návštěvníci se tam ještě zdržují, opíjejí se a při odcházení hlučí pod okny. Stejně tak hluk údajně způsobuje i mládež scházející se na Ostrově mimo akce, která využívá kryté podium a přípojku elektřiny a pouští si hlasitou hudbu. Hluk nedoléhá jen na nejbližší obyvatele, ale nese se i na větší vzdálenost k obytným čtvrtím (za zámkem apod.), opakovaně zaznělo, že někteří obyvatelé neslyší ani hudbu, ale samotné basy a vibruje jim celý dům. Ukázalo se také, že hluk nepochází jen
z Ostrova, další akce se dějí v blízkém okolí (v CAFE 59 apod.), avšak lidem, kterým vadí, se slijí dohromady a jsou pak vysazení na jakoukoliv další akci. Lidé poukazují také na to, že pro pořádání velkých akcí má Choceň příhodnější místa (např. park Peliny; ten však má dle jiných zůstat naopak přírodní oázou).
Druhá početná skupina občanů akce na Ostrově naopak silně obhajuje. Poukazuje na to, že Ostrov je v centru města, které má pro akce sloužit, nejde primárně o rezidenční čtvrť, a i v jiných městech se v centru pořádá řada akcí. Dále dává akce do spojitosti s charakterem místa, některé potřebují využít řeku (např. wake the river) a nelze je pořádat jinde (alespoň ne tak dobře), jiným pomáhá jedinečná
atmosféra Ostrova a blízkost centra. Vícekrát zazněly i hlasy, že by Ostrov měl být atraktivní nejen pro místní, ale i pro návštěvníky z celé ČR a že některé pořádané akce (wake the river, food festival...) jsou jedinou příležitostí, kdy se „provinční“ Choceň stane zajímavou i pro lidi odjinud.
V hloubkovějších diskusích se však ukazuje, že polarizace obou táborů není tak silná. Část obhájců akcí souhlasí s tím, že je třeba brát ohledy i na obyvatele, „větších“ akcí by na Ostrově mělo být za rok jen málo (obvykle zmiňují 1-4), měly by být pečlivě vybrané a to zejména site-specific akce těžící z charakteru místa, z řeky. Občané, kterým vadí hluk, zase obvykle uvádějí, že jim nevadí menší akce přes den, že zásadní je pro ně večerní a noční klid. Někdo z nich by zvládl i jednu dvě větší akce, na které případně odjede. Vnímání „větší“ a „menší“ akce se různí co do počtu lidí apod., hlavním
mezníkem však bývá právě míra hluku a hodina ukončení akce.
Naprostá většina z obou táborů se shodne i na tom, že by se měl Ostrov po revitalizaci stát součástí každodenního života města a sloužit primárně pro běžné navštěvování. Akce by tedy měly být jen doplňkem, nemá jít o festivalový areál. Dalším důležitým poznatkem je, že i pro ono „běžné užívání“ Ostrov potřebuje určitou atraktivitu, založenou jak na zlepšení kvality jeho prostředí, tak na doplnění služeb/aktivit, jinak nebudou mít lidé (možná s výjimkou nejbližších obyvatel) důvod tam přijít (...jen klid nepotřebuji, ten mám na zahradě, mělo by tam být něco, proč tam jít).
Jako popis ideální cílové skupiny (kromě úžeji zaměřených akcí) je často uváděno ...aby tam chodily všechny věkové skupiny obyvatel. A aby i to, co se na Ostrově děje, pomohlo s prolínáním generací.
Shrnuto, Ostrov by dle většinového názoru měl být navržen zejména pro každodenní užívání. Měl by být spíše klidným místem pro odpočinek či vycházky, měl by ale nabízet i možnost aktivnějšího (a atraktivnějšího) vyžití – setkávání s přáteli, nejlépe s možností občerstvení se a posezení, pikniků, cvičení jógy a taj-či, ježdění na lodičkách či paddleboardech, užívání si řeky (přístupů k ní), opékání na ohni atd. Často je zmiňován i zájem o rybáře (...sádky a celoroční prodej i grilování ryb). Ostrov by měl také nabídnout podněty pro děti a mládež, popř. vymezený prostor pro psy (tak, aby nevadili ostatním). Běžný život by měly doplnit menší komorní, nepříliš hlučné akce, např. dětský den, skautské odpoledne, prodej vánočních kaprů, farmářské trhy, akce ZUŠ (ta je vnímána jako zprostředkovatel kontaktu mezi generacemi), blešák, nedělní hudba, venkovní divadlo, letní kino atd. Ani běžné užívání a služby (kavárna), ani menší akce (snad s výjimkou letního kina) však nemají trvat do noci. Vedle toho se zde může
uspořádat několik málo výjimečných větších akcí, takových, které těží přímo z místa – z řeky, o kterých budou obyvatelé včasně předem informováni a jejichž význam a přidaná hodnota obhájí diskomfort některých obyvatel.
Ladění přesné míry a podmínek akcí je však už záležitostí provozní regulace ze strany města a průběžné zpětné vazby ze strany občanů. Je proměnné v čase – když se ukáže, že něco je problém, nebo naopak něčeho je málo, lze to upravit. Jako přínosné se pro město ukazuje zpracovat si celkovou strategii kulturních akcí a nekoordinovat jen akce na Ostrově, ale i jinde (min. v okolí). Jednak aby byly akce situovány na jednotlivá místa na základě jasných a koncepčních kritérií, a dále aby se míra diskomfortu pro dotčené obyvatele nestala nesnesitelná. I těch několik málo výjimečných akcí by pak mělo všemi možnými opatřeními a prostředky dopad večerního hluku minimalizovat.
vybavenost:
Požadavky na vybavenost místa se odvíjejí od představ o jeho využívání. Nejzmiňovanějším tématem je kvalitní mobiliář (nejen lavičky, ale komplexně řešená „místa k posezení“ – individuálnímu, hromadnému či se stoly, dále odpadkové koše, hřiště a prvky pro děti, work-out, cvičící prvky pro seniory, stolky na deskové hry, veřejné osvětlení apod.). Dalšími častými tématy jsou veřejné WC a přístřešek (kam se lidé schovají v případě deště jak při běžné návštěvě, tak tam mohou např.
přesunout cvičení, plenér s dětmi ze ZUŠ apod.), dále podium a taneční parket. V souvislosti s akcemi je zmiňována potřeba areál nárazově uzavřít.
Samostatnou kapitolou jsou úpravy a vybavenost pro lepší využití řeky – schody k řece na více místech, mola na vodě (pobytová, koupací, pro otužilce), plážový písek, zázemí pro půjčovnu lodí, wakeboardů a paddleboardů, reminiscence na plovárnu, nebo naopak zlepšení bezpečnosti břehů (zábradlím), zejména kvůli dětem. Řece by prý prospělo pročištění od nánosů a prohloubení dna. Zmiňováni jsou vodáci – možnost vytáhnout lodě a občerstvit se, nebo i další zázemí pro ně. Voda z řeky by prý mohla být naopak využita na pevnině – formou vodních prvků (fontána, mlhoviště, kneippovy lázně, prvky pro děti apod.).
Specifická přání pocházejí od dalších zájmových skupin nebo stávajících provozů – výrazně lepší zázemí potřebuje kino, rybáři chtějí prostor pro své vzdělávací aktivity a nárazový prodej ryb ad. S tématem výhledů na řeku je zmiňováno, že pohledům brání protipovodňové zdi. Další podněty zmiňují realizaci uměleckého díla (ne nutně nové sochy, ale i pojednání stávajících objektů – např. právě protipovodňové zdi). Zeleň je již zmíněna v kapitole „charakter a fyzická podoba“, ale dalším
důležitým tématem je prostorové odstínění hluku, ať už vhodným umístěním zdrojů (např. podia), tak vytvořením protihlukových bariér (stromy, stavby).
doporučení
Zaznělo i několik dalších doporučení – projekt by měl být navržen ekonomicky udržitelně a s realistickým provozním rozpočtem. Bylo by přínosné do něj zapojit i místní podnikatele.
různé
Několikrát zazněla obava ze změn – návrhy na to ...nechat ostrov tak jak je a jak funguje, popř. počkat alespoň několik let a „vidět“, tedy projekt odložit. Dle diskuse za tím stojí zejména obava
z nevratných větších změn charakteru, bylo patrné, že jemné citlivé zásahy by vadit neměly.
Padlo také několik návrhů na výrazněji odlišné využití prostranství, např. jako kemp pro vodáky (což by však mohl být další zdroj hluku), dopravní hřiště, noční klub, bazén apod.
shrnutí
Na základě provedené participace považujeme situaci za přehlednou, díky získaným poznatkům je možné sestavit kvalitní zadání pro architektonickou soutěž. Vyladění nuancí ve sporných bodech je kompetencí politických zástupců, avšak v naprosté většině se jedná o nastavení „měkkých“
(kulturních) aktivit, na němž není fyzická úprava místa závislá.
Všem zúčastněným děkujeme za přínosné a kultivované diskuse i za jejich účast v anketě!