A contract for work with an intangible result
POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE
Fakulta bezpečnostního managementu Katedra soukromého práva
Bakalářská práce
Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem
Bachelor thesis
A contract for work with an intangible result
VEDOUCÍ PRÁCE: AUTOR PRÁCE:
XXXx. Xxxxxxxxx Xxxx Xxxxx Xxxxx
Praha 2024
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a zdroje, z nichž jsem čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Praze, dne 23. 6. 2024
----- Filip Maňák -----
Anotace práce
Tato bakalářská práce se zabývá tématem smlouva o dílo se zaměřením na smlouva o dílo s nehmotným výsledkem. Stručně vymezuje zákonné pojmy
a rozebírá smlouvu o dílo jako takovou. Shrnuje typy smluv o dílo a právní úpravy smluv v obchodním zákoníku. Popisuje a zabývá se podrobněji smlouvou
o dílo s nehmotným výsledkem. V druhé kapitole práce je uvedena i historie vývoje smluv o dílo. Nedílnou součástí práce je porovnání skutečných smluv o dílo s nehmotným výsledkem, které jsou dostupné veřejnosti, tyto smlouvy jsou doloženy v příloze. Na základě získaných informací se závěrečná část práce věnuje vytvoření vlastního návrhu konkrétní smlouvy s nehmotným výsledkem
a v závěru je uvedeno celkové shrnutí práce.
Klíčová slova
smlouva o dílo, základní ustanovení, cena za dílo, způsob provádění díla, vady díla, ustanovení, dílo s nehmotným výsledkem
Annotation
This bachelor thesis deals with the topic of the work contract, focusing on the work contract with intangible result. It briefly defines the legal concepts and discusses the works contract as such. It summarizes the types of works contracts and the legal regulation of contracts in the Commercial Code. Describes and discusses in detail the contractthe contract for a work with an intangible result. The second chapter of the thesis also provides a history of the development of works contracts. An integral part of the thesis is a comparison of actual work contracts with intangible results that are available to the public, these contracts are documented in the appendix. On the basis of the information gathered, the final part of the thesis is devoted to the creation of a specific draft contract with an intangible result and concludes with an overall summary of the work.
Key words
work contract, basic provisions, price for the work, method of execution of the work, defects in the work, provisions, work with intangible result
Obsah
1. Xxxxxxx o dílo a její náležitosti 5
1.1 Identifikace smluvních stran 5
1.7 Xxxx díla, odpovědnost a záruky 8
1.8 Ochrana duševního vlastnictví 8
2. Právní úprava smluv v průběhu historie 10
2.1 Právní úprava smluv v římském právu 10
2.1.2 Locatio – conductio operis (smlouva o dílo) 12
3. Smluvní typy soudobého práva 14
4. Smlouva o dílo podle zákona č.151/1950 15
5. Smlouva o dílo v ObčZ č.40/1964 17
6. Právní úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku 19
6.1 Smlouva o dílo v obchodním zákoníku 19
6.2 Práva a povinnosti zhotovitele 19
6.3 Práva a povinnosti objednatele 20
6.4 Srovnání historických úprav smlouvy o dílo se současnou právní úpravou NOZ č. 89/2012 SB 21
6.5 Současná úprava smlouvy o dílo podle NOZ 22
7. Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem 24
7.2 Rozbor příkladu smlouvy audio-vizuální dílo 25
7.3 Rozbor příkladu smlouvy o zajištění služeb 28
7.4 Porovnání uvedených příkladů smluv 32
7.5 Vlastní návrh smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem 33
Seznam použité literatury a zdroje 44
Smlouva o dílo obecně je jedním z nejčastějších smluvních typů závazkového vztahu v praxi.
Cílem této bakalářské práce je obecně přiblížit co je Xxxxxxx o dílo jako taková a rozebrat téma Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem. Samotného mě toto téma zajímá, a proto jsem si ho vybral. Je samozřejmé, že na toto téma již existují mnoho jiných a různých prací a informace o něm lze najít na internetu, ale já se pokusím v této práci téma rozebrat ze svého pohledu, výstižně a jasně ho popsat pro ty co nemají s tématem žádné zkušenosti a zajímá je a třeba zamýšlejí sepsat takovouto smlouvu.
Práce bude prezentována v několika kapitolách a podkapitolách. První kapitola bude zaměřena na to, co vlastně taková smlouva o dílo je, jaké jsou její náležitosti. Druhá kapitola se bude zabývat, jak se taková smlouva vyvíjela v čase. Obsahuje příklady typů smluv (kontraktů) římského práva. To jsou kontrakty reálné, konsensuální, literární a verbální. Třetí kapitola bude stručně o soudobém právu. Čtvrtá kapitola shrne, co je Xxxxxxx o dílo podle zákona č.151/1950. Pátá kapitola shrne Smlouvu o dílo dle Občanského zákoníku (ObčZ) č.40/1964. V šesté kapitole bych se rád věnoval více právní úpravě smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. Sedmá kapitola bude věnována čistě jen Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem, kde jsem se rozhodl popsat a srovnat dvě náhodně vybrané smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem, které jsou volně dostupné na internetu a následně se v poslední kapitole sám pokusit vypracovat fiktivní smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem.
V závěru bude uvedena stručná rekapitulace, kterou bude práce ukončena.
Téma smluv obecně je široké, není možné z hlediska všech aspektů v rámci této práce jej dopodrobna zpracovat, proto bude tato práce více zaměřena na smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a shrnuty důležité body.
1. Xxxxxxx o dílo a její náležitosti
Jedná se o právní dohodu, která vzniká mezi dvěma stranami, přičemž jednu stranu označujeme jako „zhotovitel“, kdy se tato strana zavazuje na své náklady vykonat určitou práci nebo poskytnout konkrétní dohodnutou službu. Druhou stranu této právní dohody označujeme jako „objednatel“, tato strana se ve smlouvě zavazuje dílo převzít a zaplatit dohodnutý poplatek právě za provedení určité práce nebo poskytnutí dohodnuté služby. Smlouva o dílo může být uzavřena písemnou formou, nebo ústní dohodou mezi oběma stranami a musí obsahovat určité náležitosti. Každá smlouva musí mít určité náležitosti. Takovými náležitostmi rozumíme jasné body, které vystihují podstatu smlouvy.
1.1 Identifikace smluvních stran – jelikož se jedná o smlouvu mezi zhotovitelem a objednatelem, musí být jednoznačně identifikováni. Pokud tyto strany nejsou přítomny, není možné smlouvu uzavřít, protože nedostatečná identifikace jedné ze stran může vést k různým nedorozuměním při řešení konkrétních bodů ve smlouvě o dílo a následně až k neplatnosti smlouvy. Smluvní stranou může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Fyzickou osobou se rozumí člověk, který je svéprávný. Mezi jeho identifikační znaky patří jméno, příjmení, adresa bydliště, datum narození, případně i číslo občanského průkazu. Právnickou osobou se rozumí například organizace jako firmy, neziskové organizace, úřady a jejich identifikační znaky tvoří název, sídlo a identifikační číslo osoby (IČO). Smluvní strany nejsou povinny použít všechny identifikační znaky, použijí jen ty, co uznají za dostatečné.
1.2 Předmět smlouvy – již z názvu vyplývá, že taková smlouva by měla jasně a podrobně definovat o co se přesně jedná. Předmět smlouvy o dílo obecně jako takové je text, ve kterém se specifikuje/popíše o čem smlouva je, čeho se týká, kdo co bude dělat a kdo za to zaplatí.
Předmětem smlouvy o dílo, je tedy konkrétní specifikace vytvoření díla. Dílem jsou například různé činnosti, jako je výroba, oprava, úprava nebo údržba fyzických věcí, ale i různé projekty, posudky a softwarové vybavení. Dílo musí být vytvořené
v budoucnosti, to znamená, že neexistuje tedy ještě v době, kdy se smlouva uzavírá. Součástí je i cena včetně materiálu, které pokud není dohodnuto jinak poskytuje dodavatel a závazek za dílo zaplatit objednatelem.
Konkrétně u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem se specifikuje, jaká práce nebo služba má být provedena, nebo poskytnuta. Požadavky je potřeba specifikovat opravdu přesně, čeho chceme dosáhnout a s jakým výsledkem. Zhotovitel musí přesně vědět, xxxx dílo má provést, aby byl objednatel spokojen a dílo odpovídalo tomu co je ve smlouvě.
1.3 Časový rámec – tímto pojmem se rozumí, že ve smlouvě by měla být uvedena doba, tedy vymezit v ní čas, během kterého má být dohodnutý předmět plnění, nebo práce dodána či služba poskytnuta. Takovéto vymezení času může a nemusí zahrnovat i termíny například pro poskytnutí různých mezivýsledků, revizí. Dokončení může také probíhat na etapy. Převzetí díla je vhodné stvrdit podpisy obou smluvních stran, může se použít speciální předávací protokol.
1.4 Cena a platba – každá smlouva by také měla obsahovat závazek, ve kterém se objednatel právě zavazuje zaplatit zhotoviteli stanovenou cenu za provedení práce nebo poskytnutí služby. Součástí takové smlouvy by měly být i podmínky platby, včetně konkrétních částek, platebních termínů a jakým způsobem bude platba, nebo platby prováděny. Je možné se dohodnout i na poskytnutí záloh.
Například v obchodním zákoníku není stanoveno právo zhotovitele na poskytnutí zálohy, ani povinnost objednatele zálohu poskytnout. Ale pokud se tak spolu dohodnou, objednatel zálohy může poskytnout. V tom případě se pak strany dohodnou na počtu a výši záloh, tak aby nedošlo k nějakým nejasnostem.
Cena za dílo se také může stanovit na základě rozpočtu, využívá se v případech, kdy je předmětem smlouvy složité dílo, které vyžaduje například zpracování velkého množství materiálů, nebo vykonání různorodých činností.
V tomto případě, kdy se cena za dílo stanovuje na základě rozpočtu hovoří zákon o dvou možných podobách takového rozpočtu. Pokud například ze smlouvy vyplývá, že není zaručena úplnost rozpočtu, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se k tomu pádné a předem nepředvídané okolnosti. Jestliže ze
smlouvy vyplývá, že je rozpočet považován za nezávazný, může zhotovitel požadovat, aby byly zahrnuty další náklady do rozpočtu, je ale však povinen prokázat účelnost těchto vynaložených nákladů. Všechny skutečnosti, které se týkají změny rozpočtované ceny, je povinen bez zbytečného odkladu zhotovitel oznámit objednateli.
Může se stát samozřejmě, že objednatel se zvýšením ceny nebude souhlasit. I na toto obchodní zákoník myslí. Stanoví, že pokud objednatel se zvýšením ceny nesouhlasí, pak na návrh zhotovitele musí o jejím zvýšení rozhodnout soud.
1.5 Způsob provádění díla – pro zdárný průběh díla, je důležité také, aby byl jasně definován způsob provádění díla, a to oběma smluvními stranami. Patří sem i specifikace situací, které mohou nastat.
V obchodním zákoníku je definováno například právo kontroly objednatelem, jak zhotovitel dílo provádí a zároveň ukládá zhotoviteli například povinnost upozornit objednatele na nevhodnou povahu věcí, které od něj převzal k provedení díla
a stejně tak i na nevhodnost jeho pokynů. Tato oznamovací povinnost vzniká zhotoviteli pouze v případě, že mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení své odborné péče. Toto oznámení pak musí učinit bez zbytečného odkladu.
Pokud by se v průběhu provádění díla vyskytly jakékoliv skryté překážky, které by bránily v provádění díla stanoveným způsobem, je v tomto případě zhotovitel povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit objednateli a navrhnout způsob dalšího provádění díla. Pokud se strany nedohodnou na změně smlouvy a pokračování provádění díla, může kterákoliv z nich od smlouvy odstoupit.
1.6 Podmínky ukončení – je důležité také, aby smlouva obsahovala dohodu, za jakých podmínek může být ukončena, ať již dodáním celku, případně části díla a také akceptace dodané práce či poskytnuté služby. Lze ve smlouvě také stanovit například možnosti ukončení v průběhu, když je smlouva z nějakého důvodu ukončena předčasně. Zde se samozřejmě musí uvést i následky takového předčasného ukončení smlouvy, které vznikne ať ze strany objednatele, tak ze strany zhotovitele.
1.7 Xxxx díla, odpovědnost a záruky – ve smlouvě se specifikují, uvedou odpovědnosti za škodu, vady, porušení dohodnutých podmínek smlouvy. Ve většině případech platí, že až do předání díla je za veškeré případné škody zodpovědný zhotovitel. Ten je také zodpovědný za vady díla, které se projevily až po předání díla a musí je opravit na vlastní náklady.
Zhotovitel zde naopak ale nenese odpovědnost za vady, které na díle vznikly v důsledku použití nevhodných věcí nebo pokynů, které obstaral nebo předal objednatel a na jejichž nevhodnost byl zhotovitelem upozorněn, a i přes toto upozornění objednatel na použití trval.
Specifikují se zde také záruky například ohledně kvality provedené práce nebo poskytnuté služby.
Tato část smlouvy je opravdu důležitá, pokud se vyskytne problém. Je dobré do takové smlouvy přidat i servis, nebo v případě díla s nehmotným výsledkem jako je dodávka programového vybavení i zakomponovat součinnosti při implementaci. Součástí by měly být i případné sankce za porušení termínu plnění nebo jiného závazku. Smluvní pokuta se povětšinou určuje pevnou částkou či jako určité procento z ceny díla za každý den prodlení. Ve smlouvě je také třeba uvést, jakým způsobem a v jakém termínu budou případné sankce zaplaceny.
1.8 Ochrana duševního vlastnictví – může se stát, že je s provedením práce nebo poskytnutím služby spojené duševní vlastnictví.
Duševní vlastnictví je vlastně majetek nehmotné povahy, který je výsledkem procesu lidského myšlení. A k tomuto existuje souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy, které vznikají při činnosti, jejímž výsledkem je nehmotný statek.
Hodnota takového duševního vlastnictví je závislá na tom, do jaké míry lze nehmotný statek využít, jaký bude mít přínos pro jedince a společnost. Duševní právo je možné pak také směňovat, užívat, ale i ochraňovat.
Právo duševního vlastnictví se nejčastěji dělí na autorské právo a právo průmyslové. Se smlouvou o dílo s nehmotným výsledkem souvisí hlavně právo autorské, které se zabývá právním vztahy tvůrců, autorů děl a uživatelů těchto děl.
Těmto tvůrcům, autorům právě autorským právem poskytuje stát po danou dobu práva k dílům. Autorské právo chrání ale pouze konkrétní dílo. Ochrana duševního vlastnictví se u nás opírá o článek 34 Listiny základních lidských práv a svobod a o zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Ustanovení se vztahují hlavně na díla autorů, kteří jsou státními občany České republiky a to ať už vytvoří své díla kdekoliv. Na díla a výkony cizích státních příslušníků se vztahují pouze v případě, pokud to stanoví mezinárodní smlouvy.
S díly autorů souvisí také licence. Licence je povolení nebo oprávnění k činnosti nebo výkonu. Autor díla takzvanou nevýhradní licencí poskytuje uživateli své dílo k užívání a zároveň autor může poskytovat další licence svého díla dalším zájemcům. Existuje ale i výhradní licence, kdy autor díla nemůže dílo poskytovat dál a ani sám využívat, nebo poskytovat dalším zájemcům, pokud se nedohodne s nabyvatelem licence jinak. Licenci je možné také omezit konkrétními způsoby užití a to ve smlouvě, která má písemnou podobu, právě tedy bývá zakomponována do smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem.
Objednatel a zhotovitel by měli například v takové smlouvě o dílo s nehmotným výsledkem vymezit použití výsledku činnosti, tak jak je uvedeno v § 12 autorského zákona, což zahrnuje například rozmnožování, šíření předané licence. Objednatel má právo výsledky práce, které si objednal a zaplatil dále zpracovávat, upravovat, měnit a má i právo převést veškerá práva na třetí osoby bez nutnosti získání souhlasu zhotovitele.
Zhotovitel by měl být povinen, na základě ustanovení ve smlouvě, vrátit při dokončení a předání díla veškeré materiály, jako jsou např. písemné informace, elektronické záznamy a kopie z nich, které objednatel zhotoviteli poskytl, protože se tyto materiály se považují za výlučné vlastnictví objednatele.
Objednatel není povinen poskytnutou licenci využít.1
1 121/2000 Sb. Autorský zákon (xxxxxxxxxxxxx.xx)
2. Právní úprava smluv v průběhu historie
2.1 Právní úprava smluv v římském právu
V římském právu existovalo rozdělení smluv na čtyři hlavní skupiny. První skupinu tvořily verbální smlouvy, neboli ústní smlouvy, dohody, které vznikaly prostřednictvím formálního dotazu věřitele, neboli toho kdo něco půjčuje
a odpovědi dlužníka, neboli toho kdo něco následně dluží. Zde se vyžadovalo pronesení souhlasu nahlas
Druhou skupinou rozdělení smluv tvořily písemné dohody, zvané jako kontrakty literární. Tyto smlouvy se zaznamenávaly určeným úředníkem do takzvané účetní knihy, ve které tím byla oficiálně potvrzena existence smlouvy.
Třetí skupinu tvořily reálné smlouvy, které vyžadovaly fyzické předání předmětu, bez tohoto předání smlouva nebyla platná. Příkladem takové reálné smlouvy je například zápůjčka, jejímž cílem bylo poskytnout druhému úvěr se závazkem vrácení po nějakém čase. Dále pak ještě existovaly typy půjčka, výpůjčka, kdy předmětem vypůjčení mohla být většinou jen neopotřebitelná věc. Dále ještě typ smlouvy úschova a smlouva o zástavě ruční, kdy se věřiteli odevzdá movitá nebo nemovitá věc, která zajišťuje jeho pohledávku a až dlužník zaplatí dluh, tak pak musí věřitel zastavenou věc vrátit, tu vrací ale neporušenou.
Poslední čtvrtou skupinu tvořily smlouvy konsensuální, smlouvy po vzájemném souhlasu, tedy smlouva, kdy není nutné předem předat předmět smlouvy, jako to bylo v předchozí zmiňované skupině. Tento typ smluv se tedy zakládá na vzájemné shodě vůle, což je výraz „consensus“ v latinském jazyce.2
Patří v římském právu do čtvrté skupiny smluv a jedná se o kupní smlouvu nazvanou jako smlouva trhová. Jedná se o smlouvu týkající se koupě a prodeje.
V této smlouvě se vyskytovaly pojmy emptor – kupující a veditor – prodávající. Trhové smlouvě předcházela směna neboli výměna za věc. Obecně je smlouva
2 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 243, 244 ISBN 80-7179-031-1.
trhová výměna konkrétní věci za peníze. Původně byl vznik trhové smlouvy podmíněný předáním věci a hotových peněz, ale později došlo k provedení této smlouvy konsensem, tedy vzájemným souhlasem na předmětu a ceně.
Historicky se vyvinula z převádění vlastnických práv, kdy se převádělo právo z jednoho vlastníka na druhého, až se z tohoto převádění práv stal přímý převod. Během vývoje se oddělily jednotlivé části smlouvy, především plnění a odevzdání věci. Tímto oddělením byl závazek prodávajícího pouze odevzdat věc a závazek kupce zaplatit kupní cenu, které vznikly v okamžiku dohody ohledně předmětu a ceny.3
Podle římského práva může být předmětem trhové smlouvy libovolná věc, buď hmotná (například pozemky) nebo nehmotná (například pohledávky). Obvykle se jedná o věc bezvadnou, ale může se stát, že má věc vadu. Pokud se kupuje věc, která ještě neexistuje, ale má v budoucnosti vzniknout, jedná se o koupi věci budoucí. Tuto koupi lze uzavřít s podmínkou, že věc musí skutečně vzniknout, nebo bez podmínky, což je riskantní smlouva, často využívána při velké konkurenci na trhu. 4
Předmět trhové smlouvy může být stanoven individuálně, alternativně nebo genericky. Také lze prodávat věc cizí, což se nazývá smlouva dodací. Avšak není možné koupit vlastní věc, protože taková smlouva by byla neplatná, jelikož kupující buď jedná z chybného přesvědčení, nebo je donucen jednat.5
Cena, kterou kupující zaplatil za věc (známá jako „trhová cena“ nebo „pretium6“), musela být dohodnuta v penězích a objektivně stanovena. V některých případech
3 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 251 ISBN 80- 7179-031-1.
4 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 251 ISBN 80- 7179-031-1.
5 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 251 ISBN 80- 7179-031-1.
6 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxx, ed. Učebnice soukromého práva římského. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2011. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 58 ISBN 978-80- 7357- 616-5.
se obě strany mohly dohodnout, že cena bude určena nějakou třetí osobou. Existují dva různé právní přístupy k této situaci. Podle starého římského práva by tato smlouva s třetí osobou nebyla uznána jako platná, avšak podle práva v době císaře Xxxxxxxxxx byla považována za smlouvu s podmínkou.7
Je důležité zdůraznit, že cena trhová nemusela nutně odpovídat hodnotě prodávané věci. Teprve za císaře Xxxxxxxxxx bylo stanoveno, že prodávající může požádat o zrušení smlouvy, pokud trhová cena nedosáhne ani poloviny hodnoty prodávaného pozemku.8 Avšak pokud kupující nechtěl ztratit možnost zakoupit věc, mohl doplatit částku, která by zajistila, že prodávající obdrží plnou hodnotu prodávaného předmětu.9
2.1.2 Locatio – conductio operis (smlouva o dílo)
V římském právu existují tři hlavní typy smluv, které spadají pod pojmenování locatio – conductio. Prvním z nich je smlouva o pronájmu a nájmu, druhým smlouva o placené práci nebo nájmu pracovní síly a třetím smlouva o dílo. Všechny tyto smlouvy mají společné to, že za finanční odměnu dochází k užívání věci, vykonávání práce nebo vytváření výsledků práce, což je dílo.10
Smlouva o dílo podle římského práva je dohoda, ve které je předmětem provedení určitého díla za využití cizí pracovní síly. Týká se věci, na které má být dílo provedeno nebo na které má být dílo vytvořeno.11
Typickým scénářem je, že objednatel poskytuje materiál potřebný k provedení díla, například stříbro pro výrobu prstenu. Strany smlouvy conductor a locator
7 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 252 ISBN 80- 7179-031-1.
8 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 252 ISBN 80- 7179-031-1.
9 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxx, ed. Učebnice soukromého práva římského. Praha: Xxxxxxx Kluwe Česká republika, 2011. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 59 ISBN 978-80- 7357- 616-5.
10 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxx, ed. Učebnice soukromého práva římského. Praha: Xxxxxxx Kluwe Česká republika, 2011. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 66 ISBN 978-80- 7357- 616-5
11 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxx, ed. Učebnice soukromého práva římského. Praha: Xxxxxxx Kluwe Česká republika, 2011. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 68 ISBN 978-80- 7357- 616-5.
(vysvětlení níže) si mohou dohodnout i jiné podmínky, jako je například způsob získání materiálu, přičemž pokud conductor získá materiál sám, jedná se spíše o smlouvu trhovou než o smlouvu o dílo.12
Conductor má závazek zajistit, že dílo bude dokončeno v souladu s dohodnutými podmínkami a včas. I když není nutné, aby sám fyzicky prováděl dílo, má možnost svěřit tuto práci jiným osobám. Nicméně i v takovém případě zůstává na něm odpovědnost za kvalitu a správnost provedení. Pokud v díle dojde k objevení vad či nedostatků, conductor nese plnou odpovědnost. Tento stav může být způsoben nevhodným výběrem pracovníků nebo nedostatečným dohledem nad jejich prací.13
Conductor je rovněž povinen ochraňovat věc, na které se dílo provádí, před jakýmkoliv poškozením nebo ztrátou. I když nemá přímou vinu na takové škodě, stále nese zodpovědnost a ručí za jakékoliv škody způsobené osobami, které se podílely na provedení díla pod jeho vedením.
V případě, že provedení díla vyžaduje specifické dovednosti nebo znalosti, které jsou charakteristické pro objednavatele, nemá conductor možnost svěřit tuto práci jiným osobám a musí ji zvládnout sám.14
Hlavním závazkem locatora je uhradit dohodnutou cenu za dokončené dílo, avšak ne za práci samotnou provedenou conductorem. Za případné škody na díle nebo jeho úplný zánik nese odpovědnost conductor, a locator není povinen platit nic, pokud ke ztrátě díla došlo před jeho schválením. V situaci, kdy zánik díla nastal kvůli jeho povaze, a ne kvůli jeho materiálu poskytnutému locatorem, za tuto ztrátu nese odpovědnost locator.15
12 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s.255 ISBN 80- 7179-031-1.
13 XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s.255 ISBN 80- 7179-031-1.
14 XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxx, ed. Učebnice soukromého práva římského. Praha: Xxxxxxx Kluwe Česká republika, 2011. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 70 ISBN 978-80- 7357- 616-5.
15 Tamtéž s.70
3. Smluvní typy soudobého práva
Historickým vývojem se postupně vytvořily typy smluv, které upravují práva
a povinností smluvních stran. Každý typ takové smlouvy má svůj typický obsah, označení a pojmenování. Jsou obsaženy v občanském zákoníku, obchodním zákoníku. I tak je ale možné uzavřít takovou smlouvu, která není v zákoně výslovně upravena, nepatří tedy mezi smluvní typy. Takováto smlouva se nazývá smlouva nepojmenovaná (inominátní, atypická) a nesmí odporovat obsahu či účelu zákona.
Typy smluv podle občanského zákoníku.
Kupní smlouva – prodávající odevzdává kupujícímu předmět koupě a kupující jej přebírá a platí za něj dohodnutou cenu.
Darovací smlouva – dárce něco bezúplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, který tento dar nebo slib přijímá.
Nájemní smlouva – pronajímatel přenechává na dohodnutou dobu za úplatu (nájemné) nájemci do užívání určitou věc (např. i byt).
Smlouva o výpůjčce – vypůjčitel může po dohodnutou dobu bezplatně používat určitou konkrétní věc, která patří půjčiteli.
Smlouva o půjčce – věřitel přenechává za úplatu nebo bezúplatně dlužníkovi druhově určené věci (zejména peníze) a dlužník se zavazuje je po uplynutí dohodnuté doby vrátit a případně i zaplatit úrok.
Smlouva o dílo – zhotovitel se zavazuje objednateli, že za sjednanou cenu provede na své nebezpečí určité dílo (tj. výsledek určité činnosti, který je hmotně zachytitelný).
Smlouva o úschově – schovatel převezme od složitele movitou věc do úschovy16.
16 XXXXXXX, Xxxxx; XXXXXXXX, Xxxx; XXXX, Xxxxx. Základy závazkového práva 1. díl. Praha: Leges, 2016. ISBN 978-80-7502-124-3. S. 62.
4. Smlouva o dílo podle zákona č.151/1950
V poválečném období byla smlouva o dílo upravena v zákoně č.151/1950 Sb., občanském zákoníku, známém jako střední občanský zákoník. Právní úprava byla velmi stručná, zákonné ustanovení §448 až §461 definuje smlouvu o dílo jako dohodu, kterou se zavazuje ten, komu bylo objednatelem dílo zadáno, že ho za odměnu provede na své nebezpečí.
Zákon zdůrazňuje, že pro vznik smlouvy o dílo není rozhodující dodání materiálu, ale práce samotná. Xxxxxxxxxx musel dílo provést osobně, pokud to vyplývalo ze smlouvy nebo povahy díla, jinak mohl práci svěřit jiné osobě na svou odpovědnost.17
Odměna mohla být stanovena dohodou nebo zvláštními předpisy. Pokud nebyla určena, měl objednatel povinnost poskytnout přiměřenou odměnu. Její stanovení bylo obvykle náročné a často se opíralo o znalecký posudek.
Právo na zaplacení odměny vzniklo až po dokončení díla. Pokud se dílo provádělo postupně nebo vyžadovalo náklady, měl zhotovitel právo na částečnou odměnu a náhradu nákladů.18
Dílo mohlo být zadáno podle rozpočtu, který mohl být zaručený nebo nezaručený. Pokud byl rozpočet zaručený, nebylo možné žádat o zvýšení odměny, i když se práce ukázaly náročnější nebo dražší.
V případě nezaručeného rozpočtu mohl objednatel od smlouvy odstoupit, pokud náklady překročily rozpočet. Zhotovitel byl povinen okamžitě oznámit objednateli překročení nákladů, jinak ztratil nárok na náhradu.19
17 § 449 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=2
18 XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 8 ISBN 978-80-7400-311-0,
19 § 459 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2024-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=2
Výjimečně měl zhotovitel nárok na odměnu i při neuskutečnění díla, pokud byly překážky na straně objednatele. Pokud byl zdržen v práci nebo mu chyběla spolupráce objednatele, měl nárok na náhradu.20
Občanský zákoník z roku 1950 také řešil následky zmaření díla z důvodů nevhodného materiálu nebo chybných pokynů objednatele. Objednatel mohl od smlouvy odstoupit v případě vážných vad díla, nebo pokud nebylo dokončeno včas.21
Pokud se objednatel neozval po dobu šesti měsíců a cena díla nepřesáhla určitou částku, mohl zhotovitel dát věc prodat ve veřejné dražbě. Z výtěžku by mu byla uhrazena odměna a náklady.22
Smrt toho, kdo dílo objednal, rušila smlouvu pouze v případě, že na provedení díla závisely jeho osobní vlastnosti. Jeho dědicové mohli požadovat pouze náhradu za materiál a část odměny.
20 § 454 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&wha
21 § 450 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&wha
22 XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 9 ISBN 978-80-7400-311-0.
5. Smlouva o dílo v ObčZ č.40/1964
Občanský zákoník č 40/1964 Sb. Podrobně upravuje smlouvu o dílo pod pojmem
„zhotovení věci na zakázku“ v §263 až §275. Tento typ smlouvy dává občanovi právo na provedení věci organizací dle jeho objednávky a povinnost zaplatit za tyto služby. Náležitosti oprav a úprav věcí jsou také stanoveny.23
Nicméně, smlouva o dílo jako taková v tomto zákoníku není zmíněna. V hospodářském zákoníku není smlouva o dílo obsažena vůbec. Jsou zde však smluvní typy, které svým charakterem připomínají současnou smlouvu o dílo.24
Nejpodrobněji byla smlouva o dílo upravena v zákoně č. 101/1963 Sb., tedy v zákoníku mezinárodního obchodu. Podle §475 zákoníku mezinárodního obchodu se zhotovitel díla zavázal k provedení díla, zatímco objednatel k zaplacení dohodnuté odměny. 25Zhotovitel byl odpovědný za provedení díla na své náklady a riziko a měl právo rozhodovat o provedení díla bez zásahů objednatele, nebylo-li ujednáno jinak. Měl také povinnost vrátit nepoužité materiály.26Vlastnické právo k věci přecházelo na zhotovitele, pokud byla hodnota díla vyšší než hodnota použitých materiálů.
Pokud došlo ke zničení díla, nezávisle na vině zhotovitele, a objednatel již nabyl vlastnické právo ke zhotovené věci, mohl požadovat vrácení zpracované věci. Pokud zhotovitel požadoval zaplacení za provedenou práci, musel objednateli zaplatit hodnotu použitých materiálů. Odměna pro zhotovitele byla stanovena ve smlouvě, avšak v případě, že se tak nestalo, byla mu vyplacena přiměřená odměna po dokončení díla. Zhotovitel mohl požadovat zaplacení části odměny
i během průběhu práce, pokud bylo dílo odevzdáváno po částech.27
23 XXXXXXX, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXX. Občanské zákoníky: kompletní sbírka občanských zákoníků, důvodových zpráv a dobových komentářů. Ostrava: Key Publishing, 2012. Právo (Key Publishing), s. 514 ISBN 978-80-7418-146-7.
24 XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 12 ISBN 978-80-7400-311-0.
25 § 475 zákona č. 101/1963 Sb.
26 XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 14 ISBN 978-80-7400-31
27 XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 15 ISBN 000-00-0000
Pokud bylo dílo prováděno na základě stanoveného finančního rozpočtu, neměl zhotovitel právo požadovat navýšení odměny, dokonce ani v případě, že náklady na provedení díla přesáhly stanovený rozpočet. Pokud však rozpočet nebyl pevně stanoven a zhotovitel překročil rozpočet významně, objednatel měl právo od smlouvy odstoupit. 28
Zhotovitel byl povinen objednatele co nejdříve informovat o použití nevhodného materiálu k provedení díla; pokud tak neučinil, nesl zhotovitel odpovědnost za vzniklé vady. Dílo bylo považováno za vadné, pokud nesplňovalo dohodnuté specifikace nebo pokud tyto specifikace nebyly uvedeny a dílo nebylo vhodné pro zamýšlené použití. Rovněž bylo považováno za vadné, pokud se dílo lišilo od sjednaných podmínek nebo pokud bylo provedeno v jiném rozsahu. V případě, že ve smlouvě nebylo uvedeno přesné množství, mohl jej určit zhotovitel.29
Objednatel měl povinnost zajistit, že množství a kvalita provedené práce odpovídají, když přešlo riziko škody na něm. Pokud objevil vady, mohl požadovat opravu, slevu nebo odstoupení od smlouvy do šesti měsíců od provedení díla. V případě závažných vad mohl od smlouvy odstoupit, pokud nebylo možné dílo opravit a neplnilo zamýšlený účel. V nepodstatných případech musel poskytnout zhotoviteli dostatek času na opravu. Objednatel měl také nárok na náhradu škody.30
28 Tamtéž s.16
29 Tamtéž s.17
30 Tamtéž s. 17,18
6. Právní úprava smlouvy o dílo v obchodním zákoníku
Obchodní zákoník, zkráceně nazývaný ObchZ, začal platit 1. ledna 1992. Jeho primárním účelem bylo regulovat oblast obchodního práva s důrazem na vztahy mezi podnikateli, právní povahu obchodních smluv a správu obchodního rejstříku. Specificky se zaměřoval na kupní smlouvy a smlouvy o dílo, které byly podrobně upraveny v příslušných ustanoveních. Obchodní zákoník existoval souběžně s občanským zákoníkem až do roku 2014, kdy byl nahrazen novým občanským zákoníkem. V rámci tohoto přechodu byla některá ustanovení přesunuta z ObchZ do nového zákona, což vedlo k sjednocení právní úpravy v této oblasti. 31
6.1 Smlouva o dílo v obchodním zákoníku
Obchodní zákoník definuje základní podmínky smlouvy o dílo v §536 odst. 1, který určuje, že zhotovitel se zavazuje k vykonání určitého díla a objednatel k uhrazení ceny za provedení práce. Písemná forma není pro tuto smlouvu povinná, avšak je doporučená pro vyjasnění podmínek. Vedle těchto závazků stanovuje Obchodní zákoník jako nezbytné náležitosti smlouvy o dílo také definici předmětu smlouvy a ceny za provedení díla. Předmětem smlouvy může být oprava nebo úprava věci, výroba konkrétního objektu, jeho montáž nebo údržba. Rozsah smlouvy může zahrnovat i stavební úpravy, což zahrnuje nejen samotné budovy, ale
i infrastrukturu spojenou s pozemkem. Stranami smlouvy jsou objednatel
a zhotovitel, přičemž do smlouvy mohou být zapojeny i další osoby, jako jsou statutární orgány nebo zaměstnanci, kteří mají pravomoc k jednání ve věci smlouvy o dílo. 32
6.2 Práva a povinnosti zhotovitele
Podle §537 Obchodního zákoníku je zhotovitel zavázán vykonat dílo na své náklady a riziko v dohodnutém časovém rámci, případně v přiměřeném čase,
31 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní zákoník: komentář. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 1510, 1511ISBN 978-80-7357-491-8.
32 POKORNÁ, Xxxxxxx. Obchodní zákoník: komentář. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 1621-1622 ISBN 978-80-7357-491-8.
jestliže dohoda neupravuje jinak. V případě, že dohoda nebo povaha díla nenastoluje jiné podmínky, má zhotovitel právo na provedení díla i před stanoveným termínem.33 Postup při provádění díla má zhotovitel volný, není-li ve smlouvě ustanoveno jinak, a může tak postupovat podle svého uvážení. V případě, že zhotovitel považuje za vhodné, může pověřit třetí osobu provedením díla, přičemž je zodpovědný za provedení díla stejně, jako by dílo prováděl osobně.34 Objednatel může dodat zhotoviteli materiál k provedení díla, avšak zhotovitel musí upozornit objednatele, pokud se materiál nehodí pro dané dílo.35Dílo je považováno za dokončené a předané, když je hotové a předáno v souladu s dohodou. Pokud má být dílo předáno dopravci, přechází vlastnictví na objednatele v okamžiku předání dopravci.36 Xxxxxxxxxx je zodpovědný za vady díla, které existují v době jeho předání objednateli, a vady jsou definovány jako nesplnění dohodnutých podmínek ve smlouvě. Objednatel má možnost převzít dílo i s menšími vadami, což přenáší odpovědnost za vady na něj a zhotovitel již nenese odpovědnost za tyto nedostatky. Smlouvou může být stanovena doba záruky, která začíná běžet ode dne předání díla objednateli.37
6.3 Práva a povinnosti objednatele
Jedinou povinností objednatele je přijmout provedené dílo a uhradit stanovenou kupní cenu. Jestliže se cena za dílo nestanoví ve smlouvě, strany se mohou dohodnout na jejím pozdějším určení. Tento postup však může přinést následné komplikace, avšak smlouva zůstává platná a objednatel musí zaplatit cenu obvyklou pro podobná díla. Je možné také sjednat zálohy zhotoviteli za provedení díla. Cena může být stanovena na základě rozpočtu, přičemž v případě jeho nedostatečnosti může zhotovitel požadovat zvýšení ceny. V případě nezávazného rozpočtu může zhotovitel požadovat doplatek o částku, o kterou rozpočet překročil. Jestliže zvýšení ceny přesahuje 10 % původního rozpočtu, má
33 § 537 zákona č. 513/1991 Sb.
34 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní zákoník: komentář. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 1624-1626 ISBN 978-80-7357-491-8.
35 XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 67 ISBN 978-80-7400-311-0.
36 Tamtéž, s. 88
37 XXXXXXX, Xxxxxxx. Obchodní zákoník: komentář. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 1652-1657 ISBN 978-80-7357-491-8.
objednatel právo od smlouvy odstoupit. 38Objednatel má povinnost uhradit cenu za dílo v dohodnutém termínu, který se obvykle stanovuje provedením díla. Splatnost lze dohodnout individuálně. Platba za dílo může být provedena různými způsoby, jako je směnka, inkaso nebo bankovní převod.39 Dodání věcí objednatelem ke zhotovení díla musí proběhnout včas, jinak co nejrychleji a bez zbytečného odkladu. Poskytnutí věcí nemá vliv na cenu díla. Nebezpečí škody na věcech nese objednatel od doby zpracování zhotovitelem, poté se věci stávají součástí díla. Nepoužité věci zhotovitel vrací po dokončení díla objednateli.40Objednatel může monitorovat průběh práce zhotovitele a požadovat odstranění vad. V případě nespokojenosti nebo zjištění vad má objednatel možnost odstoupit od smlouvy.41
6.4 Srovnání historických úprav smlouvy o dílo se současnou právní úpravou NOZ č. 89/2012 SB.
V nedávno schváleném občanském zákoníku je pojmem „dílo“ míněno jakékoliv zhotovení, oprava, úprava nebo údržba věci nebo stavby. Na rozdíl od toho, římské právo chápalo dílo jako výsledek práce, nikoliv samostatnou činnost, například vyčištěné oblečení místo činnosti čištění. Smlouva o dílo může být uzavřena buď písemně, nebo ústně, což je obecný princip platný napříč historickými právními úpravami.
Xxxxxxxxxx díla má povinnost provést práci na své vlastní náklady a nést odpovědnost za provedení díla. Tato zodpovědnost zahrnuje i případy, kdy samostatný zhotovitel nevykonává práci osobně, ale svěří ji jiné osobě. Všechny historické i současné právní předpisy zdůrazňují, že zhotovitel je zodpovědný za provedení díla, ať už je vykonáno jím samotným či někým jiným. Xxxxxxxxxx je zodpovědný za vady díla až do doby, kdy je dílo převzato objednatelem.
Objednatel má právo odstoupit od smlouvy, pokud dílo má závažné vady, anebo požadovat jeho opravu či snížení ceny. Tato práva jsou zakotvena i v historických právních úpravách, jako je například ABGB. Všem právním úpravám je společný
38 Tamtéž, s. 1620-1623
39 Tamtéž, s. 1639-1640
40 Tamtéž, s. 1627-1630
41 Tamtéž, s. 1642
princip, že objednatel má právo přinést materiál ke zhotovení díla, ovšem zhotovitel může toto právo odmítnout a musí objednatele o tom informovat. Zhotoviteli náleží odměna za provedení díla, která je vyplacena po dokončení práce, a to platí i v současných právních předpisech.
Historické právní systémy, jako je občanský zákoník, se v mnoha ohledech podobají současným právním předpisům týkajících se smluv o dílo. Obchodní zákoník se inspiroval zákony mezinárodního obchodu, aby zlepšil právní rámec pro smlouvy o dílo.
6.5 Současná úprava smlouvy o dílo podle NOZ
Od 1.1. 2014 byla úprava smlouvy o dílo přesunuta do části čtvrté Občanského zákoníku, konkrétně do osmého dílu, který se zabývá relativními majetkovými právy, a to v rozmezí §2586 až do §2635. Autoři Občanského zákoníku se rozhodli sjednotit přístup k obchodním a neobchodním smlouvám o dílo, aby české právo lépe odpovídalo standardům evropské legislativy, a tím i eliminovat dosavadní specifické rysy, které byly považovány za nezvyklé v rámci evropského kontextu.42
X. Xxxxx, hlavní autor Občanského zákoníku, ve svém článku podrobněji rozebírá argumentaci z důvodové zprávy, kde tvrdí, že existence dvou různých úprav je v globálním kontextu unikátní, protože žádný jiný stát kromě Slovenska takový právní dvojí systém neuplatňuje.43
Různé evropské právní předpisy naznačují odlišné přístupy k regulaci smluv
o dílo, což může signalizovat existenci rozdílů v této oblasti. Je důležité zdůraznit, že účel mé práce není detailně srovnávat všechny právní úpravy smluv o dílo po celém světě, což komplikuje absolutní závěr ohledně rarity dualismu v této problematice.
V českém právním systému je současná úprava smluv o dílo odvozena z předchozích právních předpisů obsažených v Obchodním zákoníku. Tento krok
42 Xxxxx X. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. s. 937. ISBN: 978- 80- 7208-922-2.
43 Xxxxx, X.: op. cit. sub. 1.
je některými odborníky, včetně T. Grulicha44, považován za adekvátní, neboť existující úprava má již ustálenou praxi podloženou judikaturou a lépe vyhovuje současným potřebám než předešlá úprava obsažená ve Starém občanském zákoníku.
Je třeba hledat způsoby, jak sjednotit regulaci smluv o dílo v rámci evropských právních systémů i když je uznávána existence rozdílných přístupů v některých z těchto systémů. Dispose se zdůrazňují výhody a důvody za použití současné úpravy v českém právním prostředí.
Jiní experti, jako například X. Xxxxx, mají obavy, že nové právní předpisy, které se inspirovaly Obchodním zákoníkem, by mohly být zaměřeny především na podnikatelskou sféru. Avšak s ohledem na silnou ochranu slabší strany, která je obsažena v Občanském zákoníku, lze předpokládat, že nová úprava bude zohledňovat i zájmy nepodnikatelů.45
Vzhledem k nedávnému vstupu v platnost současné právní úpravy, budou ještě delší čas hojně využívána přechodná ustanovení Občanského zákoníku.
Konkrétně se na smlouvy o dílo budou nejvíce vztahovat ustanovení §3028
a §3073. Tyto ustanovení určují, že vznik smlouvy, práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy vytvořené před platností nového Občanského zákoníku, stejně jako práva a povinnosti spojené s jejím porušením a práva zabezpečená ve spojitosti se smlouvou, budou hodnoceny podle platných právních předpisů. Avšak tato ustanovení jsou pouze volitelná a strany mají možnost přizpůsobit své smluvní vztahy novému Občanskému zákoníku. Tato přechodná ustanovení respektují autonomii vůle stran; nicméně možnost této úpravy mohou strany využít až po nabytí účinnosti nového Občanského zákoníku.46
44 Xxxxxxx, X.: Smlouva o dílo v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy 2011, č. 20, s. 740.
45 Xxxxx, X.: Ke smlouvě o dílo podle nového občanského zákoníku. Bulletin advokacie 2013, č. 10
46 Xxxxxxx, X.; Xxxxxx, J.; Xxxxx, X. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Xxxxxxx Kluwer, a.s., 2014, s. 1419. ISBN: 978-80-7478-630-3.
7. Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem
Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem je typ smlouvy o dílo, která má většinu náležitostí uvedené v kapitole č. 1. U tohoto typu smlouvy zhotovitel, neboli dodavatel nevyrábí, nezhotovuje konkrétní fyzickou věc, neopravuje ji, nebo neupravuje či udržuje. Jedná se tedy o něco nehmotného, například počítačový program, který je vytvořený dle požadavků objednavatele, vytvoření nějakého posudku, připravení projektu, dokumentace, dokonce i třeba zorganizování koncertu nějaké hudební skupiny.
Obecně platí, že zhotovitel má povinnost provést dílo s potřebnou péčí. Pokud nebude součástí předmětu díla i hmotná věc, považuje se takové dílo za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.
Jestliže je předmětem díla výsledek činnosti chráněný právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli
k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. Xxxxxxxxxxx se tedy doporučuje, aby vyžadoval ustanovení smlouvy o vymezení účelu, pro který dílo zhotovil.
Pokud si smluvní strany tak sjednají ve smlouvě, je možné, aby zhotovitel výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytl i jiným osobám než objednateli. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz takového poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele. Pokud se tedy jedná např. o unikátní architektonické dílo, měly by smluvní strany věnovat bližší pozornost i úpravě dalšího poskytování a zpřístupňování díla.47
Za předané dílo je pro tyto účely považováno takové dílo, které je dokončeno a objednateli je umožněno jeho používání.
47 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/
7.2 Rozbor příkladu smlouvy audio-vizuální dílo
Na internetu je v dnešní době možné nalézt mnoho vzorů smluv a konkrétních příkladů. Vybral jsem dvě konkrétní smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a rozhodl jsem se je porovnat v návaznosti na informace, které jsem o smlouvách toho typu zjistil a popsat jejich náležitosti a uvést rozdíly mezi nimi.
V prvním případě jsem nalezl smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem uveřejněnou v registru smluv Digitální a informační agenturou, kde jsou veškeré informace poskytovány v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (odkaz je uveden v přílohách). Jedná se o smlouvu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Smlouva obsahuje tyto náležitosti:
- Identifikační údaje smluvních stran
- Preambule
- Předmět díla
- Doba plnění
- Cena díla
- Platební podmínky
- Licenční práva
- Vzdání se práv
- Oddělitelnost
- Závěrečné ustanovení
V úvodu jsou ve smlouvě uvedeny veškeré náležitosti týkající se identifikace smluvních stran, a to Vysoké školy báňské jako Objednavatele, kde je uvedeno sídlo školy, identifikační číslo (IČ) a i konkrétní jednatel, protože se nejedná
o fyzickou osobu, ale právnickou. U zhotovitele je uvedeno jméno, datum narození, místo podnikání a identifikační číslo (IČ). Obě strany uvedly ve smlouvě i svá čísla účtů.
Pod identifikací smluvních stran je uvedena Preambule. Jedná se o část textu, který vysvětluje úmysl, záměr, význam či smysl textu, který následuje za preambulí. V našem příkladu je tímto textem předmět smlouvy.
Předmětem této smlouvy je vytvoření audio – vizuálního díla, které se skládá ze tří audio – vizuálních spotů s názvy „Vesnice“, „Výslech“ a „Banka“. Je zde i specifikováno, že se bude o předmětu smlouvy hovořit dále již jen jako o „Díle“. Přesná specifikace každé části je uvedena v samostatných přílohách smlouvy, které nejsou volně přístupné veřejnosti.
Předmět obsahuje i povinnost Zhotovitele informovat v pravidelných intervalech a to jedenkrát za měsíc Objednatele o stavu provádění Díla. Dále je zde uvedena povinnost Zhotovitele neposkytnout Dílo a ani jeho část třetím stranám. Sankce za porušení jsou v této smlouvě konkrétně uvedeny v části smlouvy o Licenčních právech.
Doba plnění obsahuje informaci o termínu, do kdy musí být dílo odevzdáno, v jaké formě a že je dílo možné odevzdat i před termínem, přičemž ho Objednatel je povinen převzít. Objednatel se zde také jistí přesnou specifikací, na kterém nosiči má být Dílo předáno, v jakém stavu, počtu a komu má být předáno. Předání se musí stvrdit na „Předávacím protokolu“.
Cena díla uvádí konkrétní Odměnu s informacemi o závaznosti, úplnosti a vylučuje se zde také zvýšení Odměny a co vše Odměna zahrnuje.
Platební podmínky uvádí, jakým způsobem bude Odměna uhrazena. A to jednorázově bankovním převodem na základě faktury dodané Xxxxxxxxxxxx.
Objednatel zde má povinnost částku uhradit do 30dnů od doručení faktury.
Ve smlouvě je definována přesná podoba faktury, že faktura musí obsahovat veškeré náležitosti dle příslušných cenových a finančních předpisů dle zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění a dle zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, v platném znění.
V této části smlouvy je také uvedena informace, že Zhotoviteli nebudou poskytovány zálohy.
Licenční práva obsahují například ujednání o tom, že Dílo bude zhotovené tak, že bude originální a původní, že Zhotovitel bude výhradním a jediným nositelem autorských práv a je povinen se řídit zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a dále jinými právy duševního vlastnictví.
Obsáhle také tento bod smlouvy popisuje informace o poskytnutí Zhotovitele Objednateli licence k Dílu. Jakým způsobem se s licencí bude nakládat, výjimky
a například také informaci o tom, že Objednatel není povinen poskytnutou licenci využít, ale naopak pokud licenci využije je povinen uvádět autorské označení Xxxxxxxxxxx.
Uvádí se zde i sankce pro Zhotovitele, které souvisí například s porušením autorských práv, nebo jiných práv duševního vlastnictví, práv k know—how a to bez ohledu na to, zda o tom v době uzavření Smlouvy věděl a/nebo musel vědět.
Vzdání se práv obsahuje informace o tom, že neuplatnění či prodlení s uplatněním jakéhokoli práva v souvislosti s touto Smlouvou nebude znamenat vzdání se tohoto práva.
Oddělitelnost upřesňuje informace o tom, že pokud jakýkoli závazek vyplývající z této Smlouvy nebo jakékoli ustanovení této Smlouvy (včetně jakéhokoli jejího Odstavce, Článku, věty nebo slova) je nebo se stane neplatným, nevymahatelným a/nebo zdánlivým, pak taková neplatnost, nevymahatelnost a/nebo zdánlivost neovlivní ostatní ustanovení této Smlouvy. Strany nahradí tento neplatný, nevymahatelný a/nebo zdánlivý závazek takovým novým platným, vymahatelným, a nikoli zdánlivým závazkem, jehož předmět bude v nejvyšší možné míře odpovídat předmětu původního odděleného závazku.
Závěrečná ustanovení je poslední náležitostí smlouvy, kde se uvádí různá prohlášení Zhotovitele a Objednatele. Například že je Xxxxxxxxxx seznámen
s povinnostmi stanovenými § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zavazuje se poskytnout Objednateli potřebnou součinnost. Nebo že smluvní strany se zavazují zachovat mlčenlivost. Objednatel je povinen provést registraci této smlouvy dle ustanovení § 5 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a zajistí, aby potvrzení o provedení registrace smlouvy bylo zasláno oběma smluvním stranám.
Konečným ustanovením je prohlášení, že je smlouva projevem svobodné a vážně vůle smluvních stran, což stvrzují svými podpisy.
Pod zněním smlouvy jsou uvedeny místa s datem podpisu, jména zástupců obou stran a jejich vlastnoruční podpisy.
7.3 Rozbor příkladu smlouvy o zajištění služeb
V tomto případě jsem nalezl smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem o zajištění služeb v oblasti odpadu uveřejněnou na webových stránkách města Velešín (odkaz je uveden v přílohách).
Smlouva obsahuje tyto náležitosti:
- Identifikační údaje smluvních stran
- Předmět smlouvy
- Doba plnění, místo plnění
- Cena služeb, platební podmínky
- Převzetí odpadů, převod vlastnického práva k odpadům
- Doprava, evidence odpadů, Provozní deník
- Provádění služby, povinnosti zhotovitele a objednatele
- Odpovědnost za vady, sankce
- Závěrečné ustanovení
Jak je běžné a žádoucí jsou v úvodu smlouvy uvedeny veškeré náležitosti týkající se identifikace smluvních stran, a to Města Velešín jako Objednavatele, kde je uvedeno sídlo, je zde uveden zástupce. Je jím starosta města a dále jsou zde identifikační číslo (IČ), daňové identifikační číslo (DIČ), kontakty (telefon, email), dále bankovní spojení.
U zhotovitele je uvedeno jméno společnosti, přičemž se jedná o společnost s ručením omezeným A.S.A. České Budějovice. Je zde i informace o zápisu této společnosti v obchodním rejstříku. A jako u Objednatele je zde uvedeno IČ, DIČ, také zástupci společnosti a kontakt na ně. Jedná se o dva zástupce, jeden pro oblast věcí smluvních a druhý ve věcech technických. V neposlední řadě i bankovní spojení.
Předmětem smlouvy, které tyto dvě uvedené strany uzavírají je zajištění služeb v oblasti sběru, svozu a likvidace směsného komunálního odpadu (SKO) a separovaného odpadu pro Město Velešín a přilehlé boce katastru města Velešín.
Jsou zde uvedeny roky, rozsah služby konkrétně na plasty, papír, sklo a pronájem nádob na tento odpad. Dále je zde uveden závazek Zhotovitele k převzetí odpadů produkovaným Objednavatelem včetně jeho následného odstranění a likvidace v souladu s platnými právními předpisy jako je zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.
V předmětu smlouvy je uveden odkaz na přílohu, ve které je podrobně definováno plnění. Včetně odpovědnosti Xxxxxxxxxxx a povinnosti míti sjednané pojištění, které bude krýt škodu způsobenou třetím osobám v souvislosti s poskytováním plněním předmětu smlouvy. Jsou zde uvedeny i limity pojistného.
Dalším bodem a náležitostí této smlouvy je Doba plnění a místo plnění. Kde je uvedeno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou, konkrétní místa plnění a za jakých podmínek lze ukončit smluvní vztah, jakou formou. Jsou zde uvedeny konkrétní případy, kdy Objednatel, a i Zhotovitel mohou od smlouvy odstoupit.
Například je zde jasně uvedeno, že Objednatel může provádět kontrolní činnost
a pokud v rámci této kontrolní činnosti zjistí opakovaně, ale nejméně ve třech případech v rozmezí jednoho kalendářního měsíce, porušení smluvních podmínek Zhotovitelem, jako je nedodržení dohodnutých časových termínů, může tedy od smlouvy odstoupit. Přičemž zjištěná porušení musí být zaznamenávána
v „Provozním deníku“. Přesná specifikace podoby tohoto deníku je v této smlouvě uvedena v jiné části.
Jsou zde uvedeny i jasné informace o povinnostech obou smluvních stran, pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy. Například, že Xxxxxxxxxx provede finanční vyčíslení všech provedených prací a služeb ke dni ukončení platnosti smlouvy a vyhotoví konečnou fakturu.
Cena služeb, platební podmínky je náležitost v této smlouvě velice důkladně a podrobně rozepsána. Xxxx je sjednána dohodou na základě nabídky zhotovitele, která byla podána v zadávacím řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách. Cena se zde člení za dvě oddělená období na cenu za vývoz a pronájem, odstranění odpadu včetně poplatku za směsný komunální odpad a na cenu svozu a likvidaci separovaného odpadu včetně pronájmu nádob a kontejneru.
Cena služeb je uvedena v excelové tabulce v příloze, která je ke smlouvě připojena.
Správně zde není opomenuta informace, se kterou obě strany souhlasí, že uvedené ceny jsou závazné a pevné po celou dobu plnění předmětu smlouvy
a mohou se měnit jen v případě změny legislativy, která má přímou souvislost s plněním předmětu smlouvy, jako je například změna sazeb DPH, nebo změna výše zákonných poplatků za odstranění odpadu.
Objednatel také nebude poskytovat zálohy, ale bude probíhat měsíční fakturace dle skutečně provedených výkonů. Zhotovitel vystavuje fakturu po písemném odsouhlasení soupisu prací a služeb za uplynulý kalendářní měsíc v členění po dnech, přičemž odsouhlasený soupis provedených prací má být nedílnou součástí vystavené faktury, která musí samozřejmě obsahovat veškeré náležitosti daňového dokladu. Její přesná podoba, co musí obsahovat a jak má být členěna je rovněž ve smlouvě uvedeno a podrobně rozepsáno. Je zde například také myšleno i a konec roku, kdy v měsíci prosinci jsou svátky a Objednatel by potřeboval vystavit fakturu dříve, aby mohl provést zúčtování daného roku.
Je zde i závazek obou stran o možnosti uzavření dodatku k této smlouvě v případě, že Objednatel získá od Státního fondu životního prostředí finanční dotaci na nákup vlastních nádob na separovaný odpad, kdy bude upravena sjednaná cena plnění předmětu této smlouvy, a to od okamžiku přistavení nádob Objednavatelem na stanoviště.
Převzetí odpadů, převod vlastnického práva k odpadům je stručným, ale výstižným bodem smlouvy, ve kterém se řeší, co se děje od okamžiku převzetí odpadu Xxxxxxxxxxxx. Uvádí se zde, že vše musí být v souladu s ustanovením
§ 16 odst. 4 zákona o odpadech a postupovat v souladu s obecně závaznou vyhláškou města Velešín č.3/2015 o nakládání s odpady.
Doprava, evidence odpadů, Provozní deník je v této smlouvě o dílo neméně důležitou částí smlouvy. Specifikuje se zde závazek Zhotovitele zajišťovat na vlastní náklady dopravu odpadů do místa jejich odstranění. Dále, že obě smluvní strany se zavazují v souladu s platnými právními předpisy vést evidenci množství převzatého odpadu a jeho katalogové číslo, včetně SPZ dovozných prostředků, prostřednictvím a za použití vážních lístků.
Uvádí se zde povinnosti vést po celou dobu platnosti smlouvy záznamy
o provedených činnostech v „Provozním deníku“. V tomto případě „Provozní deník“ musí obsahovat náležitosti, jako jsou časové údaje o provedení prací či služeb, jejich jakost, případné odchylky od příslušného technologického předpisu upravujícího jakost, dobu či věcné plnění, cenu. Zhotovitel bude do deníku zaznamenávat informace o těch sběrných místech, u kterých zjistí uložení odpadu vedle sběrnou nádobu. Zápisy v tomto deníku slouží jako podklady pro případné vypracování dodatku.
Provádění služby, povinnosti zhotovitele a objednatele je náležitost smlouvy, ve které jsou uvedeny, že veškeré odborné práce či služby musí vykonávat zaměstnanci zhotovitele, nebo zaměstnanci jeho subdodavatelů, kteří mají příslušnou kvalifikaci. Zhotovitel zodpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech osob v souvislosti s prováděním prací a služeb dle předmětu této smlouvy.
Je zde specifikován postup při způsobení škody objednateli činností zhotovitele.
Příkladem povinnosti na straně zhotovitele je odstranění případného znečistění komunikace, ke kterému došlo při vyprazdňování nádob na odpady, a to bezprostředně po provedení odvozu odpadu. Nebo že zhotovitel je povinen zajistit
výměnu, nebo opravu poškozených nádob do 7 kalendářních dnů od zjištění závady, nebo na základě písemného požadavku objednavatele.
Objednavatel se zde například zavazuje ukládat do nádob pouze typ odpadu, pro který je nádoba určena, nebo zajistí zhotoviteli volný přístup k sběrným nádobám.
Odpovědnost za vady, sankce je předposledním bodem této smlouvy, ve kterém se uvádí sankce typu smluvních pokut. Za jakých podmínek objednatel po
zhotoviteli může smluvní pokutu požadovat a jaké jsou výjimky. Příkladem takové výjimky je například epidemie, požár, záplavy, terorismus, válka.
Smluvní pokuta je splatná do 14 ti kalendářních dnů od data, kdy byla smluvní strana porušující své povinnosti druhou smluvní stranou písemně vyzvána k úhradě smluvní pokuty.
Závěrečná ustanovení zde jsou uvedeny další práva a povinnosti smluvních stran, které se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, zákona o odpadech a obecně platnými právními předpisy. Obě smluvní strany zde shodně prohlašují, že souhlasí s obsahem smlouvy, která byla ujednána svobodně a vážně, nikoliv v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, že její obsah je pro obě smluvní strany srozumitelný a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy.
Dále pak je uvedeno v kolika stejnopisech je smlouva vyhotovena a že jakékoli změny jsou potřeba činit písemnými dodatky očíslovanými chronologicky za sebou. Je zde uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu oprávněnými zástupci obou smluvních stran, v souladu s § 147 a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a že je tato smlouva uveřejněna na profilu zadavatele.
Pod zněním smlouvy jsou uvedeny místa s datem podpisu, jména zástupců obou stran, jejich vlastnoruční podpisy a razítka.
7.4 Porovnání uvedených příkladů smluv
Oba uvedené příklady smluv jsou smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem, mají společné náležitosti, které se mnoho neliší.
Společnými náležitostmi jsou jednoznačně identifikační údaje o objednateli
a zhotoviteli, dále předmět smlouvy, díla, doba plnění, cena díla, platební podmínky a závěrečná ustanovení s jasnými právy a povinnostmi obou smluvních stran.
V některých částech se ale smlouvy liší, a to z důvodu, že nehmotný výsledek je u každé smlouvy jiný.
První smlouva o dílo uvedená v kapitole č. 7.2 obsahuje navíc Xxxxxxxxx, text, který vysvětluje význam textu v předmětu smlouvy. Preambuli není nutné do smlouvy o dílo uvádět, podle mého názoru stačí přesně specifikovat předmět smlouvy.
V této smlouvě je také specifikováno ujednání o licenčních právech, což je nezbytné z důvodu, že předmětem smlouvy je vytvoření audio-vizuálního díla, které je chráněno právy podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském.
Což samozřejmě u druhé smlouvy o dílo uvedené v kapitole č. 7.3 není potřeba, protože je předmětem smlouvy služba.
Cena díla u obou smluv je jednoznačně dána, jen u smlouvy, jejímž výsledkem je služba, je cena rozložena na dvě části za dané období, a navíc obsahuje informace, že se cena může případně měnit za podmínek, jako jsou například změny v legislativě, čímž je myšlena třeba změna sazeb DPH, nebo je zde uvedeno za jakých podmínek budou prováděny platby za poskytnuté práce, služby. U první smlouvy není toto potřeba, protože výsledkem je celek předaný na médiu, nosiči dat, platba zde tedy proběhne jen jednou, odměna tedy zahrnuje veškeré práce, dodávky, služby a ostatní náklady zhotovitele.
Smlouva o dílo, kdy vznikne audio-vizuální dílo obsahuje navíc vzdání se práv
a oddělitelnost, tyto části smlouvy jsou zde proto, aby upřesnili stav a jak postupovat v případě, kdy by se kterákoli strana vzdala práv, nebo se stal nějaký závazek vyplývající ze smlouvy neplatným, nevymahatelným.
Smlouva o dílo, ve které se jedná o službu navíc obsahuje odpovědnost za vady a sankce. Toto u prvního typu smlouvy nutné není, ale u služeb je opravdu dobré tyto věci specifikovat přesně, aby nedocházelo k rozepřím, pokud by se objevila nějaká vada, reklamace služby.
7.5 Vlastní návrh smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem
Rozhodl jsem se v rámci této práce se zamyslet a zkusit vypracovat svůj vlastní návrh smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a prezentovat ho zde v této podkapitole.
Zkusil jsem si roli objednatele, který oslovil fiktivní firmu s požadavkem
o zpracování dotazníkového šetření o využití pozemku, jehož vlastníkem je fiktivní právnická osoba.
Nejprve jsem si musel promyslet, co přesně bude předmětem smlouvy a pokusit se výstižně a jasně tento předmět specifikovat.
Následně jsem navrhl znění dalších náležitostí smlouvy.
Vznikl tedy níže uvedený návrh smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem.
Xxxxxxx o dílo s nehmotným výsledkem
Smluvní strany
Objednatel Xxxxx Xxxxx
Místo podnikání: Xxxxxxxxxxx 000, 000 00 Xxxxx 00
IČ 222 33 440
Bankovní spojení: xxxxxxxxxx/xxxx Kontakt: x000 000 000 000
Email: xxxx@xxxxxx.xx (dále jen „objednatel“)
a
Zhotovitel FForms s.r.o.
se sídlem Xxxxxxx 000, 000 00 Xxxxx 00
Zapsán v obchodním rejstříku vedeném xxx soudem v xxx, oddíl xxx, vložka xxx IČ 399 66 111
DIČ CZ 39966111
Bankovní spojení: xxxxxxxxx/xxxx
Pověřený pracovník firmy: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, vedoucí technické sekce Kontakt: x000 000 000 000
Email: Xxxxxxx@xxxxxx.xxx (dále jen „zhotovitel“)
Smluvní strany uzavírají podle ustanovení § 2586 a násl. a § 2631 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) tuto smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem.
1. Předmět smlouvy
Smluvní strany uzavírají tuto smlouvu za účelem zpracování dotazníkového šetření o využití pozemku, jehož vlastníkem je objednatel.
Předmětem této smlouvy je závazek zhotovitele provést pro objednatele dílo: dotazníkové šetření o budoucím využití pozemku, jehož výhradním vlastníkem je objednatel. Přičemž objednatel chce pozemek využít ve prospěch veřejnosti
a zhotovitel právě na základě šetření, které bude provedeno buď telefonickými rozhovory, nebo dotazováním se respondentů pomocí přímé komunikace (tzv. face to face) na veřejném prostranství. Minimální počet vyplněných dotazníků je 600 oslovených respondentů ať telefonicky, nebo přímou komunikací, a to v poměru 50:50. Před zahájením šetření se zhotovitel s objednatelem na základě návrhu objednatele a společné dohodnou na přesném znění a formální stránce dotazníku, který bude při šetření využíván.
Získaná data budou zaevidována v tabulkovém procesoru Microsoft Excel pro operační systém Microsoft Windows. Konečná podoba a struktura evidování získaných dat v tomto uvedeném prostředí, bude konzultována a upřesňována v průběhu sběru dat zhotovitelem a objednatelem na předem dohodnutých osobních schůzkách. Zhotovitel dále provede stručné zhodnocení průběhu sběru dat a provede analýzu těchto dat vhodně zvolenými statistickými metodami, které rovněž bude předem konzultovat s objednatelem. Výsledkem bude závěrečná zpráva z tohoto výzkumu.
Obsahem díla bude:
a) seznam oslovených respondentů včetně kontaktů na ně
b) vyplnění dotazníků s minimálně 600 respondenty
c) tabulka ve formátu MS Excel s vyplněnými údaji z dotazníků
d) zpráva ze sběru dat
e) analýza dat získaných šetřením
f) závěrečná zpráva
Dílo bude předáno na nosiči dat flash disk nebo DVD, přičemž výstup dle bodu a), d), e) a f) bude ve formátu .doc, sloužící pro ukládání textových dokumentů.
Závazku zhotovitele odpovídá závazek objednatele zaplatit za dílo dále sjednanou cenu díla.
2. Doba a způsob plnění díla
Xxxxxxxxxx se zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést dílo pro objednatele a předat objednateli dokončené dílo nejpozději do xx.xx.2024
Objednatel se zavazuje poskytnout zhotoviteli data s potenciálními respondenty pro sestavení výběrového vzorku do tří pracovních dnů od podpisu smlouvy. Pokud nebude možné dodržet některé z kritérií pro sestavení výběrového vzorku, zhotovitel bude konzultovat se zadavatelem další postup. Tyto data budou považována zhotovitelem za důvěrná a budou sloužit výhradně pro účel stanovený touto smlouvou a zhotovitel se zavazuje data zlikvidovat do 14ti dnů po převzetí díla objednavatelem. Dotazování bude probíhat v průběhu tří měsíců od podpisu smlouvy, dle předmětu díla.
Zhotovitel je povinen poskytnout objednateli součinnost při provedení kontroly sběru dat. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel neprovádí dílo v souladu s touto smlouvou, je objednatel oprávněn požadovat od zhotovitele nápravy chyb v objednatelem určené přiměřené lhůtě. Jestliže zhotovitel tak neučiní, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy.
Dílo bude předáno objednateli osobně v elektronické i písemné formě na adrese Xxxxxxxxxxx 000, 000 00 Xxxxx 00. Převzetí díla bude oběma smluvními stranami potvrzeno na předávacím protokolu.
Vlastnické právo k dílu a nebezpečí škody na něm přejde na objednatele dnem převzetí díla.
3. Cena díla a platební podmínky
Cena díla se sjednává ve výši xxxxxx Kč (slovy xxxxxx korun českých) s DPH (z toho cena bez DPH xxxxxx Kč a DPH xxxxxx % ve výši xxxxxx Kč). Zhotovitel je plátcem DPH.
Sjednaná cena díla s DPH dle předchozího odstavce je stanovena jako pevná
a zahrnuje veškeré náklady zhotovitele nutné k provedení díla, jakož i veškeré související náklady. Smluvní strany prohlašují, že sjednanou cenu díla s DPH považují za konečnou a nepřekročitelnou. Smluvní strany si ujednávají, že kupní cena a její výše nebude po dobu trvání této smlouvy žádným způsobem upravována.
Objednatel neposkytuje zhotoviteli zálohy. Po převzetí dokončeného díla objednatelem vzniká zhotoviteli právo na zaplacení sjednané ceny díla. Následně zhotovitel doručí objednateli daňový doklad, fakturu. Tento daňový doklad, faktura musí splňovat všechny náležitosti podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a musí obsahovat všechny údaje uvedené v ust.
§ 435 odst. 1 občanského zákoníku. Výše fakturované částky musí odpovídat sjednané ceně.
V případě, že daňový doklad, faktura nebude obsahovat všechny zákonné náležitosti nebo je bude obsahovat chybně, je objednatel oprávněn daňový doklad, fakturu do data splatnosti vrátit zhotoviteli. Lhůta splatnosti v takovémto případě neběží, přičemž nová lhůta splatnosti počíná běžet až ode dne doručení opraveného či doplněného daňového dokladu, faktury.
Splatnost se sjednává na třicet dní ode dne doručení daňového dokladu, faktury objednateli. V případě prodlení s úhradou faktury je objednatel povinen hradit zákonné úroky z prodlení.
Platba se považuje za splněnou dnem odepsání z účtu objednatele ve prospěch účtu zhotovitele.
4. Práva duševního vlastnictví
Zhotovitel poskytuje objednateli časově, územně a množstevně neomezenou
a bezúplatnou licenci k užití díla ke všem v úvahu přicházejícím způsobům užití díla. Zhotovitel poskytuje licenci objednateli jako výhradní a zavazuje se neposkytnout licenci třetí osobě a dílo sám neužít.
Objednatel je oprávněn upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autorů, stejně jako spojit dílo s jiným dílem nebo zařadit dílo do díla souborného, a to přímo nebo prostřednictvím třetích osob.
Zhotovitel tímto prohlašuje, že pokud v souvislosti s plněním této smlouvy vytvoří databázi, jde o databázi vytvořenou pro objednatele jako pořizovatele databáze ve smyslu ust. § 89 zák. č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„autorský zákon“) a objednateli tak svědčí všechna práva na vytěžování nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. Objednatel je oprávněn databázi měnit a doplňovat bez souhlasu a vědomí zhotovitele.
V případě, že by se z jakéhokoliv důvodu stal pořizovatelem databáze zhotovitel, zhotovitel touto smlouvou převádí veškerá práva k databázi na objednatele
a objednatel tato práva přijímá.
Stejně tak v případě, že zhotoviteli vznikla na základě této smlouvy zvláštní práva pořizovatele databáze ve smyslu ust. § 88 a násl. autorského zákona, zhotovitel touto smlouvou veškerá práva převádí dle ust. § 90 odst. 6 autorského zákona na objednatele a objednatel tato zvláštní práva pořizovatele databáze přijímá.
Smluvní strany se výslovně dohodly, že odměna za převod veškerých práv k databázi, včetně zvláštních práv pořizovatele databáze, je již zahrnuta v ceně díla podle čl. IV této smlouvy.
5. Odpovědnost za vady
Zhotovitel garantuje, že dílo vytvořené na základě této smlouvy je úplné a že jeho vlastnosti odpovídají vlastnostem díla, sjednaným smlouvou. Zhotovitel poskytuje záruku za jakost díla od okamžiku předání díla po dobu jednoho roku.
V případě, že předané dílo vykazuje vady, musí tyto vady objednatel bez zbytečného odkladu písemně u zhotovitele reklamovat. Písemná forma je podmínkou platnosti reklamace. V reklamaci musí objednatel uvést, jak se zjištěné vady projevují. Odstranění vad provede zhotovitel na svůj náklad nejpozději do 15 (patnácti) pracovních dnů od obdržení písemné reklamace.
6. Ostatní ujednání
Zhotovitel se zavazuje zachovávat mlčenlivost o všech údajích finančního, obchodního a právního charakteru týkajících se objednatele, se kterými byl seznámen v rámci vzájemné spolupráce s objednatelem, nebo které získal či měl z titulu vzájemné spolupráce k dispozici.
Smluvní strany mohou od smlouvy odstoupit za podmínek upravených touto smlouvou a občanským zákoníkem. Odstoupení od smlouvy musí být provedeno písemně, jinak je neplatné.
Jestliže je smlouva ukončena dohodou či odstoupením před provedením díla, smluvní strany protokolárně provedou inventarizaci veškerých plnění, prací provedených k datu, kdy smlouva byla ukončena, a na tomto základě provedou vyrovnání vzájemných závazků a pohledávek z toho pro ně vyplývajících.
7. Sankční ustanovení
V případě prodlení s plněním povinností zhotovitele – provedením díla – se sjednává smluvní pokuta, a to ve výši 0,5 % ze sjednané ceny díla s DPH za každý započatý den prodlení, kterou je zhotovitel povinen uhradit objednateli.
Smluvní pokuty jsou splatné 10. (desátý) den ode dne doručení písemné výzvy objednatele zhotoviteli k jejich úhradě, není-li ve výzvě uvedena lhůta delší.
Uplatněním smluvní pokuty není dotčeno právo objednatele na náhradu škody v plné výši, pokud mu v důsledku porušení smluvní povinnosti zhotovitelem vznikne, ani právo objednatele na odstoupení od této smlouvy, ani povinnost zhotovitele ke splnění povinnosti zajištěné smluvní pokutou, ledaže by objednatel výslovně prohlásil, že na plnění povinnosti netrvá.
8. Závěrečná ustanovení
Tato smlouva jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této smlouvy nebo v souvislosti s ní se řídí právním řádem České republiky, zvláště pak občanským zákoníkem.
Všechny změny, úpravy nebo doplňky k této smlouvě vyžadují písemnou formu očíslovaných dodatků, které budou tvořit nedílnou součást této smlouvy.
Neplatnost nebo neúčinnost některého ustanovení této smlouvy nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku. Smluvní strany se zavazují nahradit případná neplatná nebo neúčinná ustanovení smlouvy ustanoveními platnými a účinnými, která budou co do obsahu a významu neplatným nebo neúčinným ustanovením co nejblíže.
Tato smlouva má x stran a je sepsána ve čtyřech vyhotoveních, z nichž obě smluvní strany obdrží po dvou.
Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla uzavřena podle jejich svobodné vůle, vážně, určitě a srozumitelně, že si ji přečetly a s jejím obsahem souhlasí
a nebyla sjednána v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují své podpisy.
V Praze dne xx.xx.2024 V Praze dne xx.xx.2024
…………………………… …………………………………..……. Xxxxx Xxxxx za FForms s.r.o., Xxx. Xxxxx Xxxxxxx
Smlouva o dílo patří mezi nejrozšířenější a nejčastěji využívaný typ formální smlouvy. Je závazkem na straně zhotovitele, aby na svůj náklad a nebezpečí provedl dílo a závazkem na straně objednatele, aby provedené dílo převzala zaplatit za něj cenu.
Tato bakalářské práce je zaměřena na smlouvu o dílo s nehmotným výsledkem, ale i na smlouvu o dílo obecně, a to z důvodu, že každá taková smlouva o dílo obsahuje základní náležitosti, které jsou povinné a v podstatě stejné pro všechny podtypy těchto smluv.
Dále je v ní obsažena srovnávací analýza dvou příkladů smluv o dílo s nehmotným výsledkem a fiktivní návrh takové smlouvy, který mě velice bavil vytvářet.
Na základě všech informací, které jsem během vypracovávání této práce zjistil, se domnívám, že současná právní úprava smlouvy o dílo obecně je přehledná, ucelená, dobře aplikovatelná v praxi s podmínkou ale, že smluvní strany pečlivě smlouvu připraví, vymezí všechny potřebné náležitosti jasně a jednoznačně, tím tedy pak předejdou nedorozuměním a v nejhorším případě i soudním sporům.
Dle mého názoru je však pro laika v dostupné literatuře a legislativě poněkud málo informací konkrétně ke smlouvě o dílo s nehmotným výsledkem, proto bych se při uzavírání složitějších smluv raději obrátil na právníka, který se na toto odvětví práva specializuje.
Seznam použité literatury a zdroje
Knižní publikace
XXXXX X. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. s. 937. ISBN: 978-80–0000-000-0.
XXXXXXX, X.: Smlouva o dílo v návrhu nového občanského zákoníku. Právní rozhledy 2011, č. 20, s. 740.
XXXXX, Xxxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (X.X. Xxxx dot. 1. vyd.). Praha: X.X. Xxxx, 1997. Beckovy právnické učebnice, s. 243, 244 ISBN 80-7179-031-1
XXXXX, X.: Ke smlouvě o dílo podle nového občanského zákoníku. Bulletin advokacie 2013, č. 10
POKORNÁ, Xxxxxxx. Obchodní zákoník: komentář. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2009. Komentáře (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 1652-1657 ISBN 978-80- 0000-000-0.
XXXXXXX, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXX. Občanské zákoníky: kompletní sbírka občanských zákoníků, důvodových zpráv a dobových komentářů. Ostrava: Key Publishing, 2012. Právo (Key Publishing), s. 514 ISBN 978-80-7418-146-7.
XXXXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxx, ed. Učebnice soukromého práva římského. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2011. Klasická právnická díla (Xxxxxxx Kluwer ČR), s. 58 ISBN 000-00-0000–616-5.
XXXXXXXXX, Xxxxx. Smlouva o dílo. V Praze: X.X. Xxxx, 2010. Xxxxxxx edice právo a hospodářství, s. 67 ISBN 978-80-7400-311-0.
XXXXXXX, X.; Xxxxxx, J.; Xxxxx, X. a kol.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Xxxxxxx Kluwer, a.s., 2014, s. 1419. ISBN: 978-80-7478-630-3.
XXXXXXX, Xxxxx; XXXXXXXX, Xxxx; XXXX, Xxxxx. Základy závazkového práva 1. díl. Praha: Leges, 2016. ISBN 978-80-7502-124-3. S. 62.
Použité právní předpisy a judikatura
Obchodní zákoník. In: 1991, ročník 1991, číslo 513.
Občanský zákoník. In: 1964, ročník 1964, číslo 40.
Nový občanský zákoník. In: 2012, ročník 2012, číslo 89
§ 449 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=2
§ 450 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&wha
§ 454 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&wha
§ 459 zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů republiky Československé [online]. 1950 [cit. 2024-01-03]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx- zakonu/SearchResult.aspx?q=1950&typeLaw=zakon&what=Rok&stranka=2
Internetové zdroje
Smlouva xxxx://xx.xxxxxxxxx.xxx/xxxx/Xxxxxxx
Smlouva o dílo a nový občanský zákoník xxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxxxxxx.xx/xxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxx/xxxxxxxxx-xxxxx-xx- zvlastni-casti/smlouva-o-dilo
Autorské právo 121/2000 Sb. Autorský zákon (xxxxxxxxxxxxx.xx)
Příloha č. 1 – Smlouva o dílo s nehmotným výsledkem Vysoké školy báňské – Technické university Ostrava xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx/0000000
Příloha č. 2 – Smlouva o dílo s nehmotným výsledkem o zajištění služeb v oblasti odpadů xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxx-00000-000/xxxxxxx-x-xxxx-x- nehmotnym-vysledkem-o-zajisteni-sluzeb-v-oblasti-odpadu-mesto-velesin-x-a-s- a-ceske-budejovice-od-1-2-2016-fcc-ceske-budejovice-.pdf