SMLOUVA O DÍLO

uzavřená podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 121/2000Sb., o právu autorském o právech

souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Královéhradecký kraj

Smluvní strany

se sídlem: Xxxxxxxxxx xxxxxxx 0000, 000 00 Xxxxxx Xxxxxxx

zastoupený: Mgr. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, hejtmanem

IČO: 70889546

DIČ: CZ 70889546

kontaktní osoba:

e-mail:

telefon:

č. účtu:

(dále jen jako „Objednatel“) a

Konsorcium Gatum a VŠE

Zastoupené: Ing. Xxxxxxxx Xxxxxx, zástupcem konsorcia

Členové konsorcia:	Gatum Advisory s.r.o.	Vysoká škola ekonomická v Praze
se sídlem:	Xxxxxxx 0000/00, 000 00, Xxxxx 0	Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx 1938/4, Xxxxxx, 000 00 Xxxxx
IČO:	04153499	61384399
DIČ:	CZ04153499	CZ61384399

zapsán v obchodním rejstříku: Městského soudu v Praze C 243344

kontaktní osoba:

e-mail:

tel:

č. účtu:

(dále jen jako „Zhotovitel“, objednatel a zhotovitel dále také společně jako „smluvní strany“)

Preambule

1. Smluvní strany prohlašují, že identifikační údaje specifikující smluvní strany jsou v souladu s právní skutečností v době uzavření smlouvy. Smluvní strany se zavazují, že změny dotčených údajů písemně oznámí druhé smluvní straně bez zbytečného odkladu. Při změně identifikačních údajů smluvních stran včetně změny účtu není nutné uzavírat ke smlouvě dodatek, jedině že o to požádá jedna ze smluvních stran.

2. Tato smlouva se uzavírá na základě výsledků výběrového řízení veřejné zakázky III. kategorie, zadávané mimo režim zákona ve smyslu § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se Směrnicí č. 3 Rady Královéhradeckého kraje, s názvem:

„Studie proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního centra“, v rámci kterých byl zhotovitel vybrán k uzavření této smlouvy (dále také jako „VZ“ či „veřejná zakázka“).

I. Předmět smlouvy

1. Zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo specifikované v čl. II této smlouvy a objednatel se zavazuje řádně provedené dílo převzít a zaplatit za něj cenu ve výši a za podmínek dále stanovených.

2. Zhotovitel se zavazuje realizovat i ty činnosti, které nejsou výslovně v této smlouvě specifikovány, avšak zhotovitel jako osoba s příslušnou odborností o těchto činnostech věděl či vědět měl.

II. Specifikace díla

1. Zhotovitel se zavazuje zpracovat studii proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního centra v rozsahu a za podmínek stanovených v přílohách č. 8, 9 a 10 výzvy k podání nabídek a v příloze č. 1 této smlouvy.

2. Studie proveditelnosti se stane základním strategicko-analytickým materiálem, jehož obsahem bude všeobecné posouzení záměru vybudování Královéhradeckého inovačního centra. Studie proveditelnosti bude posuzovat a hodnotit v základních hlediscích proveditelnost daného záměru po všech jeho relevantních stránkách, a jejím účelem je využít ji jako podklad pro vlastní rozhodnutí orgánů kraje.

III. Podklady pro zpracování, kooperace smluvních stran

1. Podkladem pro zpracování díla jsou zejména dokumenty stanovené v čl. XVI odst. 8 této smlouvy.

2. Objednatel předá zhotoviteli do 3 dnů od podpisu smlouvy podklady vydefinované v osnově studie proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního centra.

3. Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na zjištěné zjevné vady a nedostatky podkladů pro uzavření smlouvy. Případný soupis zjištěných vad a nedostatků předané dokumentace včetně návrhů na jejich odstranění zhotovitel předá objednateli bez zbytečného odkladu po provedení kontroly.

4. Zhotovitel předá objednateli do 10ti dnů od podpisu smlouvy harmonogram práce včetně dílčích výstupů (viz Příloha č.9 – Osnova studie proveditelnosti), které bude průběžně dodávat, přičemž

tento bude schválen ze strany objednatele. V případě nesouhlasu s navrženým harmonogramem objednatel vyzve zhotovitele k úpravě harmonogramu. V případě, že nebude do dvou dnů od obdržení harmonogramu tento objednatelem schválen, platí, že objednatel s harmonogramem souhlasí. Úkony dle tohoto odstavce budou provedeny písemně např. elektronicky formou e-mailu mezi kontaktními osobami smluvních stran (vždy postačí jednou osobou) uvedenými v čl. XIV této smlouvy.

IV. Kontrola provádění díla

1. Zhotovitel se zavazuje za účelem kontroly provádění díla předložit objednateli, popř. dalším oprávněným osobám, v termínu určeném objednatelem, dosavadní výsledek své činnosti, a za tím účelem vytvořit potřebné podmínky a nezbytnou součinnost postupem dle odst. 2 a násl. tohoto článku.

2. Za účelem kontroly provádění díla budou probíhat koordinační schůzky (kontrolní workshopy) za účasti zástupců objednatele a zhotovitele, na kterých bude projednáván stav studie a zpracovány případné připomínky či návrhy na doplnění ze strany objednatele. Koordinační schůzky budou probíhat v místě sídla objednatele nebo online po předchozí domluvě, a to nejméně jednou za 14 dní. Termíny koordinačních schůzek bude určovat objednatel po konzultaci se zhotovitelem. Objednatel oznámí zhotoviteli termín konání koordinační schůzky vždy nejméně 2 pracovní dny před jejím konáním. První koordinační schůzka se bude konat do 14 dnů od nabytí účinnosti této smlouvy.

3. O proběhlé koordinační schůzce bude proveden písemný zápis, který bude obsahovat zejména:

• označení osoby zhotovitele včetně uvedení sídla a IČO,

• označení osoby objednatele včetně uvedení sídla a IČO,

• označení této smlouvy včetně uvedení jejího evidenčního čísla,

• datum koordinační schůzky,

• stručné shrnutí předmětu projednávání,

• případné připomínky či návrhy na doplnění ze strany objednatele podle odstavce 2 tohoto

článku,

• případné požadavky objednatele, na zajištění nápravy zhotovitelem podle odstavce 4

tohoto článku,

• jména a vlastnoruční podpis osob odpovědných za plnění této smlouvy.

4. Zjistí-li se při kontrole nebo koordinační schůzce, že zhotovitel porušuje své povinnosti vyplývající z této smlouvy, může objednatel požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl plnění řádným způsobem.

5. Zhotovitel se zavazuje provádět dílo s ohledem na připomínky či návrhy objednatele učiněné na koordinačních schůzkách. Jestliže by provádění díla s ohledem na připomínky či návrhy objednatele byla nevhodné nebo mimořádně obtížně proveditelné, je zhotovitel povinen na to objednatele bezodkladně upozornit, jestliže mohl tuto nevhodnost či mimořádně obtížnou proveditelnost zjistit při vynaložení odborné péče.

V. Čas a místo splnění díla

1. Zhotovitel se zavazuje předat řádně provedené dílo nejpozději do 30. 11. 2022, přičemž část díla odpovídající I. Analytické části (Příloha č. 9 - Osnova studie proveditelnosti) bude dokončena nejpozději do 3. 11. 2022. Za dokončenou se považuje jejím převzetím ze strany objednatele. Předání bude probíhat analogicky dle článku č. VI.

2. Zhotovitel je oprávněn předat dílo kdykoli během dohodnuté lhůty, je však povinen alespoň 2 pracovní dny dopředu písemně vyzvat objednatele k převzetí díla s výjimkou, že čas předání díla připadne na poslední den lhůty.

3. Místem předání díla je sídlo objednatele.

VI. Předání a převzetí díla

1. Zhotovitel se zavazuje předat objednateli řádně provedené dílo. Za řádně provedené dílo se považuje dílo dokončené, tj. způsobilé sloužit objednateli k účelu vyplývajícímu z této smlouvy, článku č. II., popř. k účelu, který je pro užívání díla obvyklý, a které zhotovitel předá objednateli v dohodnutém času, na dohodnutém místě a bez vad.

2. Xxxxxxxxxx se zavazuje předat dílo dle této smlouvy včetně všech dokladů, příloh nebo jiných dokumentů, které objednatel potřebuje k užívání díla v souladu s účelem vyplývajícím z této smlouvy, popř. k účelu, který je pro užívání díla obvyklý, nebo které požadují právní předpisy.

3. Xxxxxxxxxx předá dílo objednateli elektronicky ve formátu .pdf včetně podkladových materiálů (data z průzkumů, výpočty atp.) ve formátu .xlsx a .docx. Soubory budou předány na přenosném nosiči dat.

4. Xxxxxxxxxx předá dílo objednateli také v listinné formě, a to ve 2 výtiscích.

5. O předání díla se sepíše předávací protokol, který musí obsahovat zejména:

• označení osoby zhotovitele včetně uvedení sídla a IČO,

• označení osoby objednatele včetně uvedení sídla a IČO,

• označení této smlouvy včetně uvedení jejího evidenčního čísla,

• rozsah a předmět plnění,

• čas a místo předání díla,

• jména a vlastnoruční podpis osob odpovědných za plnění této smlouvy,

• oznámení objednatele dle odst. 7, pokud objednatel provede prohlídku díla přímo při jeho

předání.

6. Xxxxxxxxxx se zavazuje umožnit objednateli prohlídku dokončeného díla.

7. Objednatel se zavazuje provést prohlídku předaného díla nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne jeho předání a v této lhůtě oznámit zhotoviteli případné výhrady k předanému dílu. Pokud objednatel v uvedené lhůtě oznámí zhotoviteli, že nemá výhrady, nebo žádné výhrady neoznámí, má se za to, že objednatel dílo akceptuje bez výhrad a že dílo převzal. Pokud objednatel zjistí, že předané dílo trpí vadami, pro které dle jeho názoru lze dílo užívat k účelu vyplývajícímu z této smlouvy, popř. k účelu, který je pro užívání díla obvyklý, oznámí zhotoviteli, že dílo akceptuje s výhradami. V takovém případě se má za to, že objednatel dílo převzal. Nelze-li dle názoru objednatele dílo pro jeho vady užívat k účelu vyplývajícímu z této smlouvy, popř. k účelu, který je

pro užívání díla obvyklý, oznámí zhotoviteli, že dílo odmítá. V takovém případě se má za to, že objednatel dílo nepřevzal. Nepřevzaté dílo vrátí objednatel zpět zhotoviteli, umožňuje-li to povaha věci a nedohodnou-li se smluvní strany jinak.

8. Objednatel je oprávněn odmítnout převzetí díla také tehdy, pokud zhotovitel nevyzve objednatele

k převzetí díla včas dle článku V. odst. 1 této smlouvy.

9. Oznámení o výhradách a oznámení o odmítnutí díla dle odst. 7 tohoto článku musí obsahovat popis vad díla a právo, které objednatel v důsledku vady díla uplatňuje.

10. Zhotovitel se zavazuje bezplatně odstranit oznámené vady ve lhůtě dle článku X. této smlouvy.

11. Pro opětovné předání díla se výše uvedený postup uplatní obdobně.

VII. Práva a povinnosti smluvních stran

1. Xxxxxxxxxx se zavazuje provést dílo s odbornou péčí a obstarat vše, co je k provedení díla potřeba. Zhotovitel se zavazuje provést dílo v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky včetně všech jejích vysvětlení či změn a doplnění provedených objednatelem a v souladu s požadavky objednatele, dle této smlouvy a jejích příloh, s platnými právními předpisy, s příslušnými technickými normami a dalšími podklady poskytnutými zhotoviteli objednatelem, jejichž závaznost si smluvní strany tímto sjednávají. Objednatel si vyhrazuje právo upravit závěry vyplývající z předaných podkladů v závislosti na svých požadavcích.

2. Zhotovitel je povinen po celou dobu provádění plnění podle této smlouvy disponovat potřebnou kvalifikací. Zhotovitel je na žádost objednatele povinen existenci skutečností prokazujících potřebnou kvalifikaci objednateli prokázat ve lhůtě stanovené objednatelem a způsobem dle požadavku objednatele.

3. Zhotovitel se zavazuje neprodleně informovat objednatele o všech skutečnostech, které by mu mohly způsobit finanční, nebo jinou újmu, o překážkách, které by mohly ohrozit termíny stanovené touto smlouvou a o vadách předaného díla.

4. Zhotovitel je povinen poskytnout všem oprávněným osobám nezbytnou součinnost pro výkon finanční kontroly ve smyslu ust. § 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a to nejméně po dobu 10 let od ukončení financování plnění této smlouvy a za tím účelem vytvořit potřebné podmínky, zejména poskytnout veškerou dokumentaci související s plněním této smlouvy.

5. Zhotovitel se zavazuje uchovávat odpovídajícím způsobem v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, veškerou dokumentaci související s plněním této smlouvy minimálně po dobu 10 let.

6. Dílo může zhotovitel provést prostřednictvím poddodavatelů, odpovídá však, jako by plnil sám. Zadavatel omezuje plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím plnění poddodavatelů zhotovitele. Zhotovitel je oprávněn realizovat část veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatelům, a to pouze v rozsahu níže uvedeném:

Výčet kapitol dle dokumentu Osnova studie proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního

centra, které mohou být vykonány poddodavateli:

• I. ANALYTICKÁ ČÁST: 2. Analýza právních náležitostí projektu

• I. ANALYTICKÁ ČÁST: 3. Komplexní ekonomická analýza

Dokument Osnova studie proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního centra

představuje přílohu č. 9 zadávací dokumentace.

7. Zhotovitel je oprávněn změnit poddodavatele, pomocí něhož prokázal část splnění kvalifikace v rámci veřejné zakázky jen z vážných objektivních důvodů a s předchozím písemným souhlasem objednatele, přičemž nový poddodavatel musí disponovat kvalifikací ve stejném či větším rozsahu, který původní poddodavatel prokázal za zhotovitele, přičemž doklady prokazující výše uvedené musí objednateli doložit do pěti pracovních dnů, ode dne oznámení změny poddodavatele dle tohoto odstavce, případně ve lhůtě stanovené objednatelem.

8. Objednatel nesmí souhlas se změnou poddodavatele bez objektivních důvodů odmítnout, pokud mu budou příslušné doklady ve lhůtě dle odst. 7 tohoto ustanovení předloženy.

VIII. Xxxx za dílo

1. Celková cena za dílo je smluvními stranami sjednána ve výši:

▪ 877 000,- Kč (slovy: osm set sedmdesát sedm tisíc korun českých) bez DPH,

▪ 1 061 170,- Kč (slovy: jeden milion šedesát jedna tisíc sto sedmdesát korun českých) včetně DPH, jejíž sazba ke dni uzavření této smlouvy činí 21 %.

2. Ceny dle odstavce jsou stanoveny jako konečné a nepřekročitelné a zahrnují veškeré náklady nezbytné k řádnému splnění závazků zhotovitele, včetně inflace.

3. Zhotovitel neposkytuje zálohy.

4. Cena bude uhrazena na základě faktury zhotovitele vystavené po předání a převzetí celého řádné provedeného díla, které zhotovitel dodá nejpozději ve lhůtě dle čl. V. odst. 1 této smlouvy.

5. Výše uvedenou cenu nelze překročit ani v případě změn relevantních právních předpisů, tj. zejména zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

IX. Platební podmínky

1. Zhotovitel je oprávněn fakturovat cenu za plnění po předání řádně provedeného díla za předpokladu, že podle článku VI. této smlouvy je dílo akceptováno objednatelem bez výhrad.

2. Faktura (daňový doklad) je splatná ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení objednateli.

3. Faktura (daňový doklad) musí obsahovat zejména:

• označení osoby zhotovitele včetně uvedení sídla a IČO (DIČ),

• označení osoby objednatele včetně uvedení sídla, IČO a DIČ,

• evidenční číslo faktury a datum vystavení faktury,

• rozsah a předmět plnění (nestačí pouze odkaz na evidenční číslo této smlouvy),

• den uskutečnění plnění,

• označení této smlouvy včetně uvedení jejího evidenčního čísla,

• lhůtu splatnosti v souladu s předchozím odstavcem,

• označení banky a číslo účtu, na který má být cena poukázána.

4. Kromě náležitostí uvedených v předchozím odstavci musí faktura (daňový doklad) obsahovat

náležitosti dle příslušných právních předpisů.

5. Objednatel má právo vrátit zhotoviteli před datem splatnosti fakturu neobsahující všechny zákonem i smlouvou vyžadované náležitosti s tím, že zhotovitel je povinen vystavit fakturu novou s novým termínem splatnosti a objednatel není v takovém případě v prodlení s úhradou.

6. Dohodnutou cenu za dílo uhradí objednatel na základě faktury (daňového dokladu), která obsahuje všechny náležitosti stanovené touto smlouvou a příslušnými právními předpisy, bezhotovostním převodem na účet zhotovitele uvedený v této smlouvě nebo na účet, který zhotovitel objednateli písemně sdělí po uzavření této smlouvy. Úhrada faktury bude splněna dnem odepsání částky z účtu objednatele.

X. Odpovědnost zhotovitele za vady a odpovědnost za škodu

1. Objednatel má nárok na bezplatné odstranění jakékoli vady, kterou mělo dílo při předání a převzetí.

2. Xxxxxxxxxx se zavazuje vadu díla odstranit neprodleně, nejpozději však do 2 dnů ode dne doručení písemného oznámení objednatele o vadách díla.

3. Oznámení musí obsahovat popis vady díla a právo, které objednatel v důsledku vady díla uplatňuje.

XI. Vlastnické právo a právo užití

1. Objednatel nabude vlastnické právo k veškerým výstupům, které vzniknou realizací předmětu smlouvy, okamžikem předání a převzetí díla v souladu s článkem VI. této smlouvy.

2. V případě, že výsledkem činnosti zhotovitele je dílo podléhající ochraně dle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, získává objednatel veškerá práva související s ochranou duševního vlastnictví vztahující se k dílu, a to v rozsahu nezbytném pro jeho řádné užívání po celou dobu trvání příslušných práv. Objednatel od zhotovitele zejména získává k takovému dílu nejpozději dnem jeho předání a převzetí veškerá majetková práva, a to formou níže uvedeného licenčního ujednání (dále jen „licence“).

3. Licence je udělena jako výhradní ke všem známým způsobům užití takového díla a k účelu, který vyplývá z této smlouvy, jako neodvolatelná, neomezená územním či množstevním rozsahem a způsobem užití, přičemž objednatel není povinen ji využít. Licence je udělena na dobu trvání majetkových práv k takovému dílu.

4. Zhotovitel prohlašuje, že je oprávněn v uvedeném rozsahu licenci objednateli poskytnout, minimálně však v rozsahu, aby mohl objednatel dílo užívat k účelu vyplývajícímu z této smlouvy.

5. Strany shodně prohlašují, že součástí licence je oprávnění objednatele upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, oprávnění spojit dílo s jiným dílem, jakož i zařadit dílo do díla souborného dle potřeb objednatele.

6. Zhotovitel uděluje objednateli souhlas s tím, že oprávnění tvořící součást licence může zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a dále udělí objednateli souhlas s postoupením licence třetím osobám. Zhotovitel nesmí poskytnout dílo třetí straně bez předchozího písemného souhlasu objednatele.

7. Smluvní strany se dohodly na tom, že odměna za poskytnutí licence je součástí ceny za dílo.

XII. Dohoda o smluvní pokutě, úrok z prodlení a náhrada škody

1. V případě, že zhotovitel nepředá dílo v termínu dle této smlouvy na dohodnutém místě, zavazuje se objednateli uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny za dílo včetně DPH za každý i jen započatý den prodlení.

2. V případě, že zhotovitel nepředá část díla odpovídající I. Analytické části (Příloha č. 9 - Osnova studie proveditelnosti) v termínu dle této smlouvy na dohodnutém místě, zavazuje se objednateli uhradit smluvní pokutu ve výši 0,3 % z celkové ceny za dílo včetně DPH za každý i jen započatý den prodlení.

3. V případě prodlení zhotovitele s odstraněním vad díla ve lhůtě stanovené touto smlouvou se zhotovitel zavazuje objednateli uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny za dílo včetně DPH za každý i jen započatý den prodlení a jednotlivou vadu.

4. Smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne zániku povinnosti, kterou utvrzuje. Zhotovitel je povinen na výzvu objednatele uhradit dosud vzniklou část smluvní pokuty i před zánikem utvrzené povinnosti, v takovém případě je vzniklá část smluvní pokuty splatná ve lhůtě 10 dnů od doručení písemné výzvy zhotoviteli.

5. Smluvní pokuta je za účelem jejího započtení proti pohledávce zhotovitele na zaplacení ceny za dílo splatná ihned po zániku utvrzené povinnosti. Úrok z prodlení vzniklý v důsledku včasného neuhrazení smluvní pokuty je za účelem jeho započtení proti pohledávce zhotovitele na zaplacení ceny za dílo splatný ihned po jeho vzniku.

6. Objednatel se zavazuje při prodlení se zaplacením faktury zaplatit zhotoviteli úrok z prodlení ve výši 0,05 % z fakturované částky za každý den prodlení.

7. Objednatel má právo na náhradu škody způsobené zhotovitelem porušením jakékoli jeho povinnosti vztahující se k této smlouvě. Zhotovitel je tak například povinen uhradit objednateli škodu v podobě odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo je povinen uhradit škodu vzniklou v důsledku porušení platného zákona o zadávání veřejných zakázek. Vznikne-li škoda v důsledku porušení povinnosti, která je utvrzena smluvní pokutou, má objednatel právo na náhradu škody, která dohodnutou smluvní pokutu převyšuje.

8. Objednatel je oprávněn započíst svoji pohledávku, kterou má za zhotovitelem, proti pohledávce zhotovitele za objednatelem, a to za podmínek stanovených touto smlouvou a občanským zákoníkem. Pokud zhotovitel poruší některou ze svých povinností a v důsledku toho vznikne objednateli nárok na smluvní pokutu nebo nárok na náhradu vzniklé škody v podobě odvodu za porušení rozpočtové kázně prohlašuje zhotovitel, že v takovém případě nebude považovat pohledávku objednatele za nejistou nebo neurčitou a souhlasí s tím, aby si ji objednatel započetl proti nároku zhotovitele na uhrazení faktury, popř. proti jiné pohledávce zhotovitele za objednatelem.

XIII. Ukončení smlouvy

1. Tuto smlouvu je možno ukončit písemnou dohodou podepsanou oběma smluvními stranami.

1.1.V případě, že jedna ze stran podstatně poruší povinnosti z této smlouvy vyplývající, může druhá smluvní strana od smlouvy odstoupit. Pro účely této smlouvy se za podstatné porušení rozumí zejména:

a) prodlení zhotovitele s předáním řádně provedeného díla o více než 30 dní;

b) prodlení zhotovitele s odstraněním vad díla delších 15 dnů;

c) nedodržení právních předpisů nebo jiných dokumentů, které se týkají provádění díla;

d) předmět díla předaný zhotovitelem vykazuje takové vady a nedodělky, pro které není možno objednatelem dílo řádně užívat k účelu dle této smlouvy;

e) proti zhotoviteli je podán návrh na zahájení insolvenčního řízení;

f) zhotovitel vstoupí do likvidace;

g) prodlení objednatele s úhradou faktury o více než 14 dnů.

2. Tuto smlouvu je možno ukončit i odstoupením od smlouvy z důvodů stanovených zákonem nebo

touto smlouvou.

3. Chce-li některá ze stran od této smlouvy odstoupit na základě ujednání z této smlouvy vyplývajících, je povinna svoje odstoupení písemně oznámit druhé straně. V odstoupení musí být uveden důvod, pro který strana od smlouvy odstupuje a přesná citace toho bodu smlouvy, který ji k odstoupení opravňuje. Bez těchto náležitostí je odstoupení neplatné.

4. Odstoupením od smlouvy nezanikají povinnosti smluvních stran k náhradě škody a k úhradě smluvních pokut za závazky, které byly porušeny některou ze smluvních stran před doručením oznámení o odstoupení a dále ty závazky, které mají vzhledem ke své povaze trvat i po skončení smlouvy.

5. Odstoupení je účinné dnem, kdy písemné oznámení o tomto úkonu dojde druhé smluvní straně. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže adresát přijetí písemnosti odmítne.

XIV. Zástupci smluvních stran a doručování písemností

1. Ve věcech plnění této smlouvy je zástupcem a kontaktní osobou na straně objednatele:

•

2. Ve věcech plnění této smlouvy je zástupcem a kontaktní osobou na straně zhotovitele:

•

3. Určení zástupci smluvních stran jednají za smluvní strany ve všech věcech souvisejících s plněním této smlouvy, zejména podepisují zápisy z jednání smluvních stran a předávací protokol. Určený zástupce objednatele též vykonává kontrolu zhotovitele při provádění díla, je oprávněn oznamovat za objednatele vady díla a činit další oznámení, žádosti či jiné úkony podle této smlouvy.

4. Změna určení výše uvedených zástupců smluvních stran nevyžaduje změnu této smlouvy. Smluvní strana, o jejíhož zástupce jde, je však povinna takovou změnu bez zbytečného odkladu písemně sdělit druhé smluvní straně.

5. Kromě jiných způsobů komunikace dohodnutých mezi stranami se za účinné považují osobní doručování, doručování doporučenou poštou, datovou schránkou, faxem či elektronickou poštou. Pro doručování platí kontaktní údaje smluvních stran a jejích zástupců uvedené v této smlouvě nebo kontaktní údaje, které si smluvní strany po uzavření této smlouvy písemně oznámily.

6. Oznámení správně adresovaná se považují za uskutečněná v případě osobního doručování anebo doručování doporučenou poštou okamžikem doručení, v případě posílání faxem či elektronickou poštou okamžikem obdržení potvrzení o doručení od protistrany při použití stejného komunikačního kanálu.

7. Zhotovitel jmenuje hlavního člena týmu v rámci předmětu plnění, který se bude podílet na realizaci činností dle této smlouvy, a to

Zhotovitel není oprávněn změnit osobu hlavního člena týmu bez předchozího písemného souhlasu objednatele. Objednatel vydá souhlas se změnou osoby pouze v případě, že zhotovitel doloží doklady prokazující skutečnost, že by změna osoby neměla vliv na hodnocení nabídek v rámci zadávacího řízení, na jehož základě byla uzavřena tato smlouva.

XV. Zveřejnění smlouvy a obchodní tajemství

1. Xxxxxxxxxx bere na vědomí, že smlouvy s hodnotou předmětu převyšující 50.000 Kč bez DPH včetně dohod, na základě kterých se tyto smlouvy mění, nahrazují nebo ruší, zveřejní objednatel v registru smluv zřízeném jako informační systém veřejné správy na základě zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. Zhotovitel výslovně souhlasí s tím, aby tato smlouva včetně případných dohod o její změně, nahrazení nebo zrušení byly v plném rozsahu v registru smluv objednatelem zveřejněny.

2. Zhotovitel prohlašuje, že skutečnosti uvedené v této smlouvě nepovažuje za obchodní tajemství a uděluje svolení k jejich užití a zveřejnění bez stanovení jakýchkoliv dalších podmínek.

XVI. Ostatní ustanovení

1. Zhotovitel není oprávněn postoupit třetí straně bez souhlasu objednatele žádnou pohledávku, kterou vůči němu má a která vyplývá z této smlouvy.

2. Zhotovitel na sebe bere nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 občanského zákoníku.

3. Tuto smlouvu je možno měnit pouze písemně na základě vzestupně číslovaných dodatků a to prostřednictvím osob oprávněných k uzavření této smlouvy.

4. Tato smlouva v případě, smlouvy v listinné podobě, je vyhotovena ve třech vyhotoveních, které mají platnost a závaznost originálu. Objednatel obdrží dvě vyhotovení a jedno vyhotovení obdrží zhotovitel.

5. Tato smlouva nabývá účinnosti podpisem poslední smluvní strany. V případě, že bude zveřejněna objednatelem v registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve tímto dnem, a to i v případě, že bude v registru smluv zveřejněna protistranou nebo třetí osobou před tímto dnem.

6. Případné spory vzniklé z této smlouvy budou smluvní strany přednostně řešit smírnou cestou a vzájemnou dohodou.

7. Tato smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“). Právní vztahy Zhotovitele a Objednatele, které nejsou touto smlouvou výslovně dohodnuty, se řídí příslušnými ustanoveními těchto právních předpisů.

8. Nedílnou součástí této smlouvy je tato příloha:

• Příloha č. 1: Realizační koncept studie proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního

centra, který představuje nabídku zhotovitele.

9. V případě, že nelze vedle sebe aplikovat ustanovení této smlouvy a její přílohu tak, aby mohly být užity vedle sebe, pak mají přednost ustanovení této smlouvy.

10. Obě smluvní strany prohlašují, že si smlouvu před jejím podepsáním řádně přečetly, že byla uzavřena dle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni a za jinak nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho ji stvrzují svými vlastnoručními podpisy.

V Hradci Králové dne ……………… V ………..………......... dne…………………….

Objednatel: Zhotovitel:

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, hejtman Xxx. Xxxxxx Xxxxx, zástupce konsorcia

Přílohy:

• Příloha č. 1: Realizační koncept studie proveditelnosti založení Královéhradeckého inovačního

centra.

9. Příloha č. 1: Realizační koncept studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti založení Královehradeckého inovačního centra

Realizační koncept

Náš přístup k řešení Projektu

Tento koncepční dokument blíže přibližuje náš přístup k řešení Projektu a jeho jednotlivých částí. V souladu s popisem plnění veřejné zakázky lze Projekt z obsahového hlediska rozdělit do dvou separátních, avšak provázaných bloků.

I. Analytická část

II. Návrhová část

S ohledem na rozsah předmětu plnění budeme při realizaci Projektu postupovat v několika paralelně běžících etapách (např. analýza absorpční kapacity vs. analýza právních náležitostí). Tímto způsobem bude zajištěno včasné odevzdání závěrečného výstupu, což mj. umožní řádné připomínkové řízení ze strany Zadavatele, a to s dostatečnou časovou rezervou před požadovaným ukončením projektových aktivit. Celkově lze jednotlivé fáze projektu znázornit pomocí následující diagramu.

Vybrané projektové fáze jsou blíže představeny dále v textu, kde je podrobněji vysvětlen náš přístup ke specifickým oblastem dle požadavků zadávací dokumentace. Předkládaný metodický postup je strukturován do následujících tematických celků:

⯆ Analýza absorpční kapacity

⯆ Mapování inovační infrastruktury v Královehradeckém kraji

⯆ Analýza trendů v oblasti poskytovaných služeb inovační infrastruktury

⯆ Návrh nastavení služeb inovačního centra

⯆ Technické a organizační zajištění průběhu Projektu

⯆ Analýza rizik

⯆ Rámcový harmonogram

1. Analýza absorpční kapacity

Stanovení velikosti a struktury poptávky po službách nově uvažovaného Královéhradeckého inovačního centra (dále také KIC) je klíčovým parametrem pro rozhodnutí a jeho velikosti, právní formě i rozsahu poskytovaných služeb. Jedná se o zcela zásadní datový a informační vstup, ke kterému je nezbytné přistoupit s jasně formulovaným metodickým základem.

Při analýze absorpční kapacity budeme v kontextu plánované systémové podpory ekosystému Královéhradeckého kraje postupovat v několika dílčích etapách, jejichž aktivity a datové zdroje jsou popsány v kapitole níže. S ohledem na požadavky ZD lze tyto činnosti rozdělit do následujících kategorií.

⯆ Způsob stanovení výběrového vzorku cílových skupin

⯆ Průběh analýzy absorpční kapacity

⯆ Návrh otázek pro cílové skupiny

⯆ Vyhodnocení šetření

⯆ Analýza sekundárních dat

1.1 Způsob stanovení výběrového vzorku cílových skupin

Cílové skupiny

Pro zasazení do celkového kontextu uvádíme, že v Královéhradeckém kraji sídlilo v roce 2020 cca. 24 500 právnických subjektů a přibližně dalších 75 tisíc osob samostatně výdělečně činných. U největších firem je zde patrný vysoký podíl subjektů pod zahraniční kontrolou. Z dvaceti největších firem je českých pouze sedm (Orbis, 2022). Dle odhadů České statistického úřadu (dále také ČSÚ) zde 55 % podniků v roce 2020 inovovalo a náklady na inovace dosáhly přibližně 8,2 mld. Kč. Zároveň bylo v kraji identifikováno 150 pracovišť vědy a výzkumu (VaV), jejichž výdaje na vědy a výzkumu činily v roce 2020 2,7 mld. Kč (z toho 250 mil. z veřejných zdrojů) a jež zaměstnávaly 2300 zaměstnanců na plný pracovní úvazek ve VaV (ČSÚ, 2022).

Služby nového inovačního centra by měly být poskytovány různým typům subjektů od začínajících inovativních firem po univerzity nebo neziskové organizace. Níže jsou definovány cílové skupiny dle jejich velikosti / fáze zralosti a typu. V rámci poskytovaných služeb by měla být věnována speciální pozornost krajským doménám RIS3 specializace. Vybrané cílové skupiny jsou popsány včetně způsobu jejich vymezení. Zároveň v případě, že je to na základě sekundárních dat možné, uvádíme i přibližný počet těchto subjektů. V některých případech může dojít k situaci, kdy subjekt může spadat do více uvedených kategorií (např. MSP, který zároveň spadá do perspektivních odvětví). Cílovou skupinu jsme pro účely stanovení vzorku rozdělili do 5 kategorií:

a) Začínající podnikatelé a start-upy

Do této kategorie patří nejen začínající podnikatelé, ale i nově založené firmy napříč sektory. Zároveň bude tato skupina zahrnovat i osoby, jež o podnikání teprve uvažují a představují inovační potenciál. Jedním z hlavních problémů české ekonomiky je nízká podnikavost a omezené ambice místních podniků. Významným cílem Královéhradeckého inovačního centra by měla být podpora podnikavosti v rámci kraje. Toho lze docílit poradenstvím a organizací školení, motivačními programy, ale také intenzivní spoluprací se vzdělávacími institucemi či vyspělými podniky.

b) Malé a střední podniky

Malé a střední podniky (dále také MSP) jsou nejhojněji zastoupenou kategorií a také hlavní cílovou skupinou v rámci služeb poskytovaných inovačními centry. MSP výrazně přispívají k inovativnosti regionu, zároveň se ale jedná o nesmírně heterogenní skupinu, jejíž potřeby nelze jednoduše zobecnit. Při výběru vzorku budou prvky jako zmíněná heterogenita či dominantní význam MSP pro uvažované služby KIC plně zohledněny. Ve vzorku budou zastoupeny MSP z rozdílných odvětví a oborů, s rozdílnou velikostí či z rozdílných lokalit napříč KHK.

c) Velké podniky

Velké podniky jsou největšími investory do VaV a i přes velkou pozornost věnovanou inovativním MSP tvoří většinu inovací. V Královéhradeckém kraji jsme identifikovali přibližně 50 velkých podniků. Zároveň zde působí několik velmi inovativních firem jako Continental Automotive Czech Republic, s.r.o., JUTA, a.s. nebo AGRO CS, a.s., které patří mezi firmy s největším počtem patentů v kraji.

d) Podniky spadající do krajských domén specializace v rámci RIS3 strategie

U těchto firem bude docházet k překryvu s výše uvedenými třemi kategoriemi. Přesto je vhodné této kategorii věnovat speciální pozornost, jelikož u těchto odvětví byla definována určitá specializace kraje, a tedy i větší perspektiva růstu do budoucna. V rámci stanovení přibližného počtu firem v těchto doménách jsme k doménám přiřadili hlavní NACE kódy, abychom mohli rámcově odhadnout jejich počet v kraji.

⯆ Doména 1 Výroba dopravních prostředků a jejich komponent - NACE 29, 30 (42 podniků)

⯆ Doména 2 Strojírenství a investiční celky – NACE 24, 25, 28 (754 podniků)

⯆ Doména 3 Nové textilní materiály pro nové multidisciplinární aplikace – NACE 13, 14 (186 podniků)

⯆ Doména 4 Elektronika, optoelektronika, optika, elektrotechnika, IT – NACE 26, 27, 61, 62, 63 (564 podniků)

⯆ Doména 5 Léčiva, zdravotnické prostředky, zdravotní péče a ochrana zdraví – NACE 21, 86 (566 podniků)

⯆ Doména 6 Pokročilé zemědělství a lesnictví – NACE 01, 02, 10 (1190 podniků)

e) Veřejné instituce, neziskové organizace apod.

Inovace nevznikají pouze ve firemním sektoru. Velmi inovativní mohou být především univerzity, výzkumné organizace či další neziskové organizace. V KHK působí Univerzita Hradec Králové, nachází se zde také několik fakult univerzit sídlících v jiných krajích (Farmaceutická fakulta a Lékařská fakulta UK, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany). Spolupráce mezi univerzitami a firmami je v Česku pořád na nižší úrovni a transfer technologií je jedním z klíčových aspektů v němž může inovační centrum významně napomoci. Mezi největší subjekty patří Lesy České republiky, S.P. nebo Fakultní nemocnice Hradec Králové, jejichž charakteristiky a potřeby se mohou od standardních firem dost lišit. Zároveň mezi hojně publikující subjekty patří například Muzeum východních Xxxx v Hradci Králové či Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o., které vlastní velké množství patentů.

Výběr a velikost vzorku

Na základě obdobných studií proveditelnosti uskutečněných v ČR i zahraničí považujeme návratnost dosahující 150-200 vyplněných dotazníků za dostatečnou pro zjištění absorpční kapacity pro KIC. Zároveň je ale třeba zajistit určitou reprezentativnost napříč výše uvedenými cílovými skupinami. Je třeba brát v potaz také omezenou návratnost dotazníků i skutečnost, že se míra návratnosti může mezi jednotlivými skupinami lišit. Lze například očekávat větší návratnost u velkých firem nebo u inovativních podniků s vyššími ambicemi ve srovnání s návratností dotazníků u začínajících podnikatelů.

Při identifikaci firem k oslovení budeme primárně využívat tzv. stratifikovaný výběr respondentů dle jednotlivých cílových skupin. V rámci těchto konkrétních cílových skupin subjekty dále rozdělíme do skupin/stratů dle NACE, výše obratu, stáří, příslušnosti sídla k obci s rozšířenou působností a typu vlastnictví (domácí x zahraniční). Všechny tyto informace lze získat z databáze Orbis. V případě MSP bude polovina z oslovených firem definována jako inovativní firmy. Za inovativní považujeme MSP, které spadají do NACE 72 Výzkum a vývoj a/nebo čerpaly podporu z veřejných rozpočtu na VaV a inovace a/nebo využívající služeb inovační infrastruktury v KHK, případně mají žádost o patent (viz kapitola 1.5). Při výběru vhodných respondentů k oslovení předpokládáme také spolupráci s KHK a dalšími subjekty inovační infrastruktury (např. CzechInvest, TCHK). Jejich součinnost je důležitá zejména pro vytipování začínajících podnikatelů a firem či technologických start-upů nebo osob, které o podnikání teprve uvažují. Informace o těchto subjektech nemusí být zatím v databázi Orbis dostupné, ale lze je získat například na základě absolvovaných školení v rámci TCHK.

U cílové skupiny podniků spadající do krajských domén specializace v rámci RIS3 strategie bude zajištěno, aby zde nedošlo k překryvu s jinými cílovými skupinami. Zástupci z uvedených NACE sektorů mohou být tedy osloveni i v rámci jiných cílových skupin, ale v takovém případě dotazy nebudou zaměřeny konkrétně na domény specializace.

Konkrétní cílovou velikost a počet oslovených subjektů jsme na základě počtu ekonomických subjektů v dané kategorii a informací o návratnosti z obdobných studií z ČR i zahraničí definovali následujícím způsobem:

Cílová skupina	Oslovené subjekty	Minimální počet dotazníků
Začínající podnikatelé a start-upy	200	20
Malé a střední podniky	500	50
Velké podniky	50	15
Subjekty spadající do krajských domén specializace v rámci RIS3 strategie	450	45
Veřejné instituce, neziskové organizace apod.	60	20
Celkem	1 260	150

Předběžný výběr subjektů a zastoupení jednotlivých cílových skupin bude konzultován se zástupci Zadavatele, případně dalšími subjekty inovační infrastruktury. Zároveň v této fázi mohou zástupci KHK či jiných organizací doporučit konkrétní firmy k oslovení. Pokud se jedná o firmy, které již nějakým způsobem se subjekty inovační infrastruktury v KHK spolupracují, lze očekávat mnohem vyšší návratnost dotazníků. Oslovení těchto subjektů lze případně nechat i na druhou fázi dotazování, v případě, že by byla návratnost v první fázi nižší, než bylo očekáváno.

1.2 Průběh analýzy absorpční kapacity

V rámci analýzy absorpční kapacity v Královehradeckém kraji po uvažovaných službách KIC budeme postupovat ve čtyřech provázaných etapách, které lze definovat následovně:

1) Desk research

⯆ Zmapování stávajících subjektů inovační infrastruktury

⯆ Zmapování existujících dokumentů v oblasti inovací

⯆ Zmapování inovační vyspělosti kraje

⯆ Identifikace inovativních podniků, neziskových institucí a začínajících podnikatelů

⯆ Výběr subjektů pro oslovení v rámci dotazníkového šetření

2) Dotazníková šetření zaslaná firmám a dalším institucím

Pro zmapování absorpční kapacity bude využita metoda dotazníkového průzkumu. Xxxxxx pro konkrétní cílové skupiny budou formulovány tak, aby umožnily zmapovat absorpční kapacitu pro KIC a odpovídaly očekávání Zadavatele. Průzkum bude primárně proveden pomocí metody CAWI (dotazování pomocí webového formuláře), která se pro tyto účely standardně používá.

Pro specifické účely Projektu bude vyvinut zcela nový nástroj, který bude připraven na míru požadavkům Zadavatele a zohledňující specifika jednotlivých cílových skupin. Naše společnost již disponuje obdobnými nástroji (např. webová aplikace), které běžně vyvíjí a modifikuje pro potřeby konkrétního projektu. Rovněž disponujeme personálními kapacitami, které zajistí okamžitý vývoj tohoto nástroje, jeho průběžnou správu a řešení případných potíží. Výhodou využití vlastního nástroje je zejména možnost maximálně přizpůsobit jednotlivé parametry dotazníků, a zajištění ochrany osobních údajů. Zároveň jsme díky vlastnímu vývoji tohoto nástroje schopni zajistit technickou funkčnost a pružně reagovat na případné změny.

Dotazování bude probíhat ve čtyřech fázích:

⯆ Pilotní dotazování

V kooperaci Zadavatelem budou identifikovány 1-2 subjekty v rámci každé cílové skupiny, u nichž je očekáváno rychlé zodpovězení otázek v dotazníku (například firmy, které jsou s KHK či jinými subjekty inovační infrastruktury pravidelně v kontaktu). Tyto subjekty budou kontaktovány telefonicky a následně jim bude zaslán email s odkazem na dotazník. Cílem pilotního dotazování je odhalit případné nedostatky v dotazníku (například nesrozumitelnost otázek apod.). Na základě tohoto pilotního dotazování bude dotazník pro jednotlivé cílové skupiny finalizován. Pilotní dotazování proběhne do konce srpna 2022.

⯆ První kolo dotazování pomocí metody CAWI

V této fázi budou konkrétní zástupci cílových skupin osloveni prostřednictvím e-mailu. Email bude zahrnovat detailní informace o projektu a odkaz na webový nástroj s konkrétními otázkami. Předpokládaný termín prvního kola: 1.-10.9.2022

⯆ Druhé kolo dotazování pomocí metody CAWI

V rámci této bude prostřednictvím emailem připomenuta realizace průzkumu subjektům, které dosud dotazník nevyplnily. Předpokládaný termín druhého kola: 10.-20.9.2022

⯆ Třetí kolo dotazování pomocí metody CAWI

V rámci této bude prostřednictvím emailem připomenuta realizace průzkumu subjektům, které dosud dotazník nevyplnily. Spolu s tím budou vybrané subjekty kontaktovány telefonicky členy našeho týmu. Počet oslovených subjektů v rámci jednotlivých cílových skupin bude záviset na míře návratnosti v rámci prvního a druhého kola dotazování. Třetí kolo bude ukončeno do 30.9.2022.

Vyhodnocení dotazníkového šetření bude probíhat v první polovině října. Při vyhodnocování budou využity standardní metody, zejména popisné statistiky, ale i pokročilejší metody (viz část 1.4).

Ochrana osobních údajů

Účastníci dotazníkového šetření budou předem informováni o procesu zpracování jejich osobních údajů a zajištění souladu s právními předpisy tuto oblasti upravující. Se zpracováním osobních údajů bude ze strany účastníků vyžadován jejich souhlas pro konkrétně stanovený účel. Taktéž budou mj. informováni o skutečnosti, že výsledky zpracování údajů z registračního formuláře a dotazníků budou následně zpracovávány v anonymizované podobě.

3) Polostrukturované rozhovory:

Pro vyhodnocení absorpční kapacity KIC budou kromě mapování inovační vyspělosti kraje a dotazníkového šetření využity také polostrukturované rozhovory se zástupci inovační infrastruktury. Polostrukturovaný rozhovor je kvalitativní metoda sběru dat, která vychází z otevřených otázek. Cílem těchto polostrukturovaných rozhovorů bude zejména získat hlubší poznatky o aktuálním nastavení regionálního inovačního systému, konkrétních subjektech a jimi poskytovaných službách. Poznatky získané v rámci polostrukturovaných rozhovorů budou anonymizovány, proto očekáváme, že nám tyto informace umožní komplexně vyhodnotit inovační systém KHK včetně jeho slabých míst. Polostrukturované rozhovory budou vedené zástupci GATUM a VŠE během září a října 2022. Budeme oslovovat zhruba 10 zástupců inovační infrastruktury, očekáváme, že se jich uskuteční minimálně 6. Polostrukturované rozhovory by měly být primárně vedeny osobně, lze je však případně vést i online (např. přes MS Teams), pokud by došlo ke zhoršení epidemiologické situace nebo by bylo velmi problematické nalézt na obou stranách vhodný termín fyzického setkání.

Po vyhodnocení dotazníkových šetření lze případně na základě dohody se Zadavatelem provést polostrukturované rozhovory i s vybranými zástupci cílových skupin, například výzkumných institucí či velkých firem, popř. uspořádat jeden společný workshop. Tyto poznatky by sloužily k prohloubení poznatků týkajících se absorpční kapacity KIC. K této variantě by také mohlo být přistoupeno v případě nedostatečného počtu vyplněných dotazníků.

4) Kulatý stůl:

Poznatky získané z analýz sekundárních dat, dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů zpracujeme do shrnujících podkladů. Na základě těchto zjištění vyvstane pravděpodobně celá řada dalších otázek či témat k diskusi. Před ukončením analytické fáze projektu by byl zorganizován jeden kulatý stůl se zástupci KHK a inovační infrastruktury. Cílem tohoto kulatého stolu by bylo představit dosavadní výsledky a diskutovat nově vzniklé otázky či sporné body související se vznikem KIC. Kulatý stůl by byl veden zástupcem konsorcia GATUM a VŠE a konal by se v budově Zadavatele, popř. v jiném vhodném objektu. Za účelem dosažení maximální účasti i zajištění komfortu/bezpečí účastníků bude kulatý stůl předem designován do kombinované formy (prezenční a online).

1.3 Návrh otázek pro cílové skupiny

Otázky v rámci dotazníkového šetření budou formulovány speciálně pro každou cílovou skupinu tak, aby bylo možné zjistit poptávku po různých typech služeb napříč těmito skupinami. Návrh dotazů bude připraven ve spolupráci s odborníky na kvantitativní výzkum. Finální vymezení cílových skupin i konkrétní podoba dotazníků bude následně konzultována se Zadavatelem, případně dalšími subjekty inovační infrastruktury. Předběžný návrh otázek je uveden níže.

a) Začínající podnikatelé/firmy a start-upy/studenti/výzkumní pracovníci

Doplňte prosím základní informace:

Typ subjektu: osoba uvažující o podnikání, začínající OSVČ, začínající firma, začínající technologická firma Staří: 0 (podnikání nezahájeno), 1 rok, 2 roky, 3-5 let

Sektor (NACE):

Okres: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

1) Zvažujte podnikání nebo jste začínající podnikatel? ANO x NE

Pokud Ne 1A) Proč o podnikání neuvažujete: nedostatek financí, velké riziko, nemám nápad, nemám potřebné vlastnosti, nemám potřebné znalosti, nemám příležitost, nemám podporu ve svém okolí… (možnost zvolit více odpovědí)

Pokud Ano 1B) Už podnikáte? ANO x NE

Pokud Ne 1C) Jaké služby byste v začátcích svého podnikání ocenili: školení, poradenství, finanční podpora, možnost využití prostor, možnost využití technologií… (možnost zvolit více odpovědí)

2) Co považujete za hlavní bariéry v začátcích podnikání:

nedostatek financí, nedostatek kvalifikovaného personálu, vysoká rizikovost, administrativní náročnost,

legislativa a regulace, externí vlivy… (možnost zvolit více odpovědí)

3) Znáte nějaké subjekty v Královehradeckém kraji, které Vám mohou pomoci v začátcích podnikání? ANO NE Pokud Ano: 3A) O jaké subjekty se jedná? Vypsat ……………

4) Využili jste někdy služeb těchto subjektů (více specifikovat) v začátcích podnikání? ANO x NE

Pokud Ano: 4A) O jaké služby se jednalo: školení, poradenství, finanční podpora, využití prostor, využití technologií, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

4B) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5

4C) Je něco, co byste doporučovali u těchto služeb změnit? …………………………..

Pokud Ne: 4D) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevím o nich, nejsou pro mě relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojím se ztráty know-how, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

5) Uvažujete o využití služeb těchto subjektů v rámci Vašeho podnikání do budoucna? ANO x NE Pokud Ano 5A) O jakých subjektech uvažujete? …………………………………..

5B) O jaké služby byste měli zájem: školení, poradenství, finanční podpora, využití prostor, využití technologií, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

5C) Za jakých podmínek byste tyto služby využili služby: bezplatné služby, dotované služby, kvalifikovaný personál, časová flexibilita, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

Pokud Ne: 5D) Proč o tom neuvažujete: nevím o nich, nejsou pro mě relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojím se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

b) Malý a střední podnik

Doplňte prosím základní informace:

Obrat: do 5 mil. Kč, 5-50 mil. Kč, 50-250 mil. Kč, 250-500 mil. Kč, 500 mil. Kč - 1,2 mld. Kč Počet zaměstnanců: 1-10, 11-50, 51-100, 101-250

Sektor (NACE):

Okres: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

1) Zavedli jste v posledním roce nějakou inovaci1? ANO x NE

Pokud Ano: 1A) O jaký typ inovace se jednalo: produktová, procesní, marketingová, organizační? (možnost výběru více odpovědí)

2) Co považujete za hlavní bariéry při zavádění inovací:

nedostatek kvalifikovaného personálu, vysoké vstupní náklady, vysoká rizikovost, administrativní náročnost, nedostupné technologie, nedostatek informací, legislativa a regulace, nedostatečná spolupráce mezi univerzitami a podniky, nedostatečná poptávka, externí vlivy, jiné (možnost zvolit více odpovědí)

3) Znáte nějaké subjekty v kraji, které Vám mohou pomoci při zavádění inovací pomoci? ANO x NE Pokud Ano: 3A) O jaké subjekty se jedná? …..……………

4) Využili jste někdy služeb těchto subjektů při zavádění inovací?

Pokud Ano: 4A) O jaké služby se jednalo: školení, poradenství, finanční podpora, využití prostor, využití technologií, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

4B) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5 4C) Je něco, co byste chtěli změnit?

5) Žádali jste někdy o veřejné prostředky na podporu inovací (evropské dotace, programy TAČR apod.) ANO NE Pokud Ano: 5A) Využili jste při tom služeb jiných subjektů? ANO x NE

Pokud Ano: 5B) O jaké subjekty se jednalo? ……………………..

5C) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5

5D) Co byste případně doporučovali změnit? ……….……………..

Pokud Ne: 5E) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

Pokud Ne: 5F) Proč jste nikdy o dotace na podporu inovací nežádali: nemáme inovace, neznáme konkrétní možnosti, nesplňujeme podmínky, příliš administrativně náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné…………(možnost zvolit více odpovědí).

1 Inovace = zavedení nového nebo výrazné zlepšení existujícího produktu nebo procesu, zavedení nové marketingové nebo organizační metody do obchodní praxe, pracovních procesů nebo externích vztahů

6) Uvažujete o využití služeb veřejných subjektů při zavádění inovací? ANO x NE Pokud Ano 6A) Jakých subjektů? …………………..

Pokud Ne: 6B) Proč o tom neuvažujete: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

7) O jaké služby byste měli v rámci svého podnikání zájem: poradenství, finanční podpora, školení, vstupní informace, propojení s jinými subjekty (firmy, školy, výzkumné organizace), využití prostor, využití technologií, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

8) Za jakých podmínek byste tyto služby využili služby: bezplatné služby, dotované služby, kvalifikovaný personál, časová flexibilita, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

c) Velké firmy

Doplňte prosím základní informace:

Obrat: do 5 mil. Kč, 5-50 mil. Kč, 50-250 mil. Kč, 250-500 mil. Kč, 500 mil. Kč - 1,2 mld. Kč Počet zaměstnanců: 1-10, 11-50, 51-100, 101-250

Sektor (NACE):

Okres: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov Vlastnictví: česká firma, firma pod zahraniční kontrolou

1) Zavedli jste v posledním roce nějakou inovaci? ANO x NE

Pokud ano: 1A) O jaký typ inovace se jednalo: produktová, procesní, marketingová, organizační? (možnost výběru více odpovědí)

2) Máte vlastní VaV? ANO x NE

Pokud ano: 2.) Kolik lidí pracuje ve VaV? Dát škálu?

3) Co považujete za hlavní bariéry při zavádění inovací:

4) Spolupracujete na inovacích se subjekty v kraji (firmy, výzkumné instituce apod.)? ANO x NE

Pokud Ano: 4A) S jakými subjekty spolupracujete: univerzity, výzkumné organizace, jiné firmy, jiné… (možnost zvolit více odpovědí)

4B) O jaké typ spolupráce se jedná:

4C) Jak tuto spolupráci hodnotíte? (pro každý subjekt zvlášť) Škála 1-5 4D) Je něco, co byste chtěli změnit?

Pokud Ne: 4F) Proč s jinými subjekty v kraji nespolupracujete: odlišné zaměření, nedostatečné kompetence těchto subjektů, hrozba ztráty jedinečného know-how, jiné … (možnost zvolit více odpovědí)

5) Spolupracujete na inovacích se subjekty mimo kraj v rámci ČR (firmy, výzkumné instituce apod.)? ANO x NE Pokud ano: 5A) S jakými subjekty spolupracujete: univerzity, jiné výzkumné organizace, jiné firmy,

jiné… (možnost zvolit více odpovědí)

5B) O jaké typ spolupráce se jedná:

5C) Jak tuto spolupráci hodnotíte? (pro každý subjekt zvlášť, škála 1-5)

5D) Je něco, co byste chtěli změnit?

Pokud ne: 5E) Proč se subjekty mimo kraj v rámci ČR nespolupracujete: odlišné zaměření, nedostatečné kompetence těchto subjektů, hrozba ztráty jedinečného know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí)

6) Znáte nějaké subjekty v kraji, které Vám mohou pomoci při zavádění inovací pomoci? ANO x NE Pokud Ano: 6A) O jaké subjekty se jedná?

7) Využili jste někdy služeb těchto subjektů při zavádění inovací?

Pokud Ano: 7A) O jaké služby se jednalo: školení, poradenství, finanční podpora, využití prostor, využití technologií, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

7B) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5 7C) Je něco, co byste chtěli změnit?

Pokud Ne: 7D) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevím o nich, nejsou pro mě relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojím se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

8) Žádali jste někdy o veřejné prostředky na podporu inovací (evropské dotace, programy TAČR apod.) ANO NE Pokud Ano: 8A) Využili jste při tom služeb jiných subjektů? ANO x NE

Pokud Ano: 8B) O jaké subjekty se jednalo? ……………………..

8C) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5

8D) Co byste případně doporučovali změnit? ……….……………..

Pokud Ne: 8E) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

Pokud Ne: 8F) Proč jste nikdy o dotace na podporu inovací nežádali: nemáme inovace, neznáme konkrétní možnosti, nesplňujeme podmínky, příliš administrativně náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

9) Uvažujete o využití služeb veřejných subjektů při zavádění inovací? ANO x NE Pokud Ano 9A) Jakých subjektů? …………………..

Pokud Ne: 9B) Proč o tom neuvažujete: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

10) O jaké služby byste měli v rámci svého podnikání zájem: poradenství, finanční podpora, školení, vstupní informace, propojení s jinými subjekty (firmy, školy, výzkumné organizace), využití prostor, využití technologií, jiné…

11) Za jakých podmínek byste tyto služby využili služby: bezplatné služby, dotované služby, kvalifikovaný personál, časová flexibilita, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

d) OSVČ a o podniky spadající pod krajské domény specializace

Typ subjektu: FOP, PO

Obrat: do 5 mil. Kč, 5-50 mil. Kč, 50-250 mil. Kč, 250-500 mil. Kč, 500 mil. Kč - 1,2 mld. Kč Počet zaměstnanců: 1-10, 11-50, 51-100, 101-250

Sektor (NACE):

Okres: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

1) Slyšeli jste někdy o krajských doménách specializace2? ANO x NE Pokud Ano 1A): Kde jste o nich slyšeli?...................

2) Myslíte si, že spadáte do těchto krajských domén specializace? ANO x NE

Pokud Ano 2A): Oslovil Vás někdy někdo v souvislosti s krajskými doménami specializace? ANO x NE

Pokud Ano: 2B) Kdo Vás oslovil?

2C): Znáte konkrétní aktivity, které v kraji v souvislosti s krajskými doménámi specializace probíhají? ANO x NE

3) Zavedli jste v posledním roce nějakou inovaci? ANO x NE

Pokud Ano: 3A) O jaký typ inovace se jednalo: produktová, procesní, marketingová, organizační? (možnost výběru více odpovědí)

4) Co považujete za hlavní bariéry při zavádění inovací:

5) Znáte nějaké subjekty v kraji, které Vám mohou pomoci při zavádění inovací pomoci? ANO x NE Pokud Ano: 5A) O jaké subjekty se jedná? …..……………

6) Využili jste někdy služeb těchto subjektů při zavádění inovací?

Pokud Ano: 6A) O jaké služby se jednalo: školení, poradenství, finanční podpora, využití prostor, využití technologií, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

6B) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5 6C) Je něco, co byste chtěli změnit?

Pokud Ne: 6D) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevím o nich, nejsou pro mě relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojím se ztráty know-how, jiné (možnost zvolit více odpovědí).

2 Jedná se o progresivní obory/domény, které jsou v rámci daného území dlouhodobě silné. V případě Královehradeckého kraje je to:

1) Výroba dopravních prostředků a jejich komponent, 2) Strojírenství a investiční celky, 3) Nové textilní materiály pro nové multidisciplinární aplikace, 4) Elektronika, optoelektronika, optika, elektrotechnika a IT, 5) Léčiva, zdravotnické prostředky, zdravotní péče a ochrana zdraví,

6) Pokročilé zemědělství a lesnictví.

7) Žádali jste někdy o veřejné prostředky na podporu inovací (evropské dotace, programy TAČR apod.) ANO-NE Pokud Ano: 7A) Využili jste při tom služeb jiných subjektů? ANO x NE

Pokud Ano: 7B) O jaké subjekty se jednalo? ……………………..

7C) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5

7D) Co byste případně doporučovali změnit? ……….……………..

Pokud Ne: 7E) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

Pokud Ne: 7F) Proč jste nikdy o dotace na podporu inovací nežádali: nemáme inovace, neznáme konkrétní možnosti, nesplňujeme podmínky, příliš administrativně náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

8) Uvažujete o využití služeb veřejných subjektů při zavádění inovací? ANO x NE Pokud Ano 8A) Jakých subjektů? …………………..

Pokud Ne: 8B) Proč o tom neuvažujete: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

9) O jaké služby byste měli v rámci svého podnikání zájem: poradenství, finanční podpora, školení, vstupní informace, propojení s jinými subjekty (firmy, školy, výzkumné organizace), využití prostor, využití technologií, jiné...

10) Za jakých podmínek byste tyto služby využili služby: bezplatné služby, dotované služby, kvalifikovaný personál, časová flexibilita, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

e) Veřejné instituce, neziskové organizace apod.

Typ subjektu: vysoká škola, jiná škola, výzkumná organizace, nezisková organizace Počet zaměstnanců: 1-10, 11-50, 51-100, 101-250

Zaměření: (FORD, RIV)

Okres: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

1) Provádíte VaV? ANO x NE

2) Zavedli jste v posledním roce nějakou inovaci? ANO x NE

Pokud ano: 2A) O jaký typ inovace se jednalo: produktová, procesní, marketingová, organizační? (možnost výběru více odpovědí)

3) Co považujete za hlavní bariéry při provádění VaV / zavádění inovací:

4) Spolupracujete na inovacích se subjekty v kraji (firmy, výzkumné instituce apod.)? ANO x NE

Pokud Ano: 4A) S jakými subjekty spolupracujete: univerzity, výzkumné organizace, firmy, jiné…

(možnost zvolit více odpovědí)

4B) O jaké typ spolupráce se jedná:

4C) Jak tuto spolupráci hodnotíte? (pro každý subjekt zvlášť) Škála 1-5 4D) Je něco, co byste chtěli změnit?

5) Spolupracujete na inovacích se subjekty mimo kraj v rámci ČR (firmy, výzkumné instituce apod.)? ANO x NE Pokud ne: 5A) Proč s nimi nespolupracujete? odlišné zaměření, nedostatečné kompetence

těchto subjektů a jejich zaměstnanců, hrozba ztráty jedinečného know-how, ………

Pokud ano: 5B) S jakými subjekty spolupracujete: univerzity, jiné výzkumné organizace, jiné firmy 5C) O jaké typ spolupráce se jedná:

5D) Jak tuto spolupráci hodnotíte? (pro každý subjekt zvlášť) Škála 1-5 5E) Je něco, co byste chtěli změnit? ……

6) Spolupracujete na inovacích se subjekty mimo kraj v rámci ČR (firmy, výzkumné instituce apod.)? ANO x NE

Pokud ano: 5A) S jakými subjekty spolupracujete: univerzity, jiné výzkumné organizace, jiné firmy, jiné… (možnost zvolit více odpovědí)

5B) O jaké typ spolupráce se jedná:

5C) Jak tuto spolupráci hodnotíte? Škála 1-5 5D) Je něco, co byste chtěli změnit? …

7) Žádali jste někdy o veřejné prostředky na podporu inovací (evropské dotace, programy TAČR apod.) ANO NE Pokud Ano: 6A) Využili jste při tom služeb jiných subjektů? ANO x NE

Pokud Ano: 6B) O jaké subjekty se jednalo? …

6C) Jak tyto služby hodnotíte? Škála 1-5

6D) Co byste případně doporučovali změnit? …

Pokud Ne: 6E) Proč jste nikdy těchto služeb nevyužili: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

Pokud Ne: 6F) Proč jste nikdy o dotace na podporu inovací nežádali: nemáme inovace, neznáme konkrétní možnosti, nesplňujeme podmínky, příliš administrativně náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

8) Uvažujete o využití služeb subjektů v kraji při zavádění inovací? ANO x NE Pokud Ano 7A) Jakých subjektů?

Pokud Ne: 7B) Proč o tom neuvažujete: nevíme o nich, nejsou pro nás relevantní, služby nemají dostatečnou kvalitu, jsou příliš časově náročné, jsou finančně náročné, bojíme se ztráty know-how, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

9) O jaké služby byste měli v rámci své činnosti zájem: poradenství, finanční podpora, školení, vstupní informace,

propojení s jinými subjekty (firmy, školy, výzkumné organizace), využití prostor, využití technologií, jiné...

10) Za jakých podmínek byste tyto služby využili služby: bezplatné služby, dotované služby, kvalifikovaný personál, časová flexibilita, jiné… (možnost zvolit více odpovědí).

1.4 Vyhodnocení šetření

V rámci dotazníkového šetření dojde ke sběru velkého množství informací. Na základě sekundárních dat dle návratnosti dotazníků určíme přibližnou reprezentativnost vzorku v jednotlivých dříve definovaných cílových skupin.

Informace z dotazníkového šetření budou vloženy do datové matice. Součástí tohoto procesu bude i transformace proměnných, v některých případech lze očekávat slučování kategorií proměnných či tvorbu škál. Při hodnocení těchto dat budeme v návaznosti na základní průzkum vyhodnocovat zejména analýzu četností, a další popisné statistiky (průměr, medián apod.), jež budou vizualizovány pomocí histogramů a dalších typů grafů.

Vzhledem k tomu, že na základě dotazníkové šetření budeme odhadovat parametry celé populace, je nutné pracovat s intervalem spolehlivosti. Kromě základních statistických metod budou využity i další metody, zejména metoda ANOVA a shluková analýza. Pro tyto účely bude využit software R-Project.

1.5 Analýza sekundárních dat

Pro zjištění absorpční kapacity KIC lze využít velké množství sekundárních dat, jež umožní získat přehled o inovační vyspělosti Královéhradeckého kraje včetně postavení kraje v celorepublikovém srovnání. Jedná se o tyto typy dat, z nichž některá již byla využita v předchozí části:

Agregovaná data za Královehradecký kraj:

⯆ Statistické šetření o inovacích (ČSÚ)

⯆ Roční šetření o výzkumu a vývoji (ČSÚ)

⯆ Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje (ČSÚ)

⯆ Lidské zdroje ve vědě a technologiích (ČSÚ)

⯆ Inovační kapacity ČR (TAČR-INKA)

⯆ Další dílčí analýzy z různých projektů (např. Zacílení investiční podpory v ČR s ohledem na předpokládané dopady technologických změn – TAČR)

Data za ekonomické subjekty

⯆ Podrobná finanční i nefinanční data za ekonomické subjekty se sídlem v Královéhradeckém kraji z databáze Magnusweb a Orbis

Informace o inovativních organizacích v KHK:

⯆ Organizace zařazené do NACE 72 Výzkum a vývoj (databáze Magnusweb nebo Orbis)

⯆ Organizace čerpající podporu z veřejných rozpočtu na VaV a inovace (ISVAVAI, Starfos)

⯆ Organizace využívající služeb inovační infrastruktury v KHK (CIRI, TAHK, KHK, CzechInvest apod.)

⯆ Organizace s žádostí o patent, bez podpory z veřejných rozpočtů (PATSTAT, ORBIT, REGPAT)

2. Mapování inovační infrastruktury v Královehradeckém kraji

V současné době v KHK působí řadu subjektů, které lze zahrnout do inovační infrastruktury. V rámci mapování absorpční kapacity KIC je důležité identifikovat konkrétní činnosti těchto subjektů, zejména pak konkrétní služby v oblasti podpory inovací i stávající rozsah využívání těchto služeb jednotlivými aktéry.

Mezi hlavní (veřejné) subjekty inovační infrastruktury v KHK, které budou zahrnuty do příslušné analýzy, lze mimo jiné zařadit:

⯆ Královehradecký kraj (Asistenční vouchery, Kreativní vouchery, akcelerační programy atp.)

⯆ Rada pro výzkum, vývoj a inovace Královéhradeckého kraje

⯆ Centrum investic, rozvoje a inovací

⯆ Krajské tematické inovační platformy

⯆ Technologické centrum Hradec Králové o.p.s.

⯆ Regionální pobočka Agentury CzechInvest pro Královéhradecký kraj

⯆ Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

⯆ Svaz průmyslu a dopravy ČR, regionální zastoupení pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj

⯆ Centrum transferu biomedicínských technologií

⯆ Centrum inovací a podnikání Trutnov z.s.

Vzdělávací, výzkumné či jinak relevantní organizace působící v KHK:

⯆ Univerzita Hradec Králové

⯆ Centrum transferu biomedicínských technologií

⯆ Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

⯆ Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

⯆ Univerzita obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králové

⯆ Fakultní nemocnice Hradec Králové

⯆ Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

⯆ Detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR

⯆ Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. - pobočka Hradec Králové

⯆ Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. - pobočka Kostelec nad Orlicí

⯆ Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. - Výzkumná stanice Opočno

⯆ Muzeum východních Xxxx v Hradci Králové

Z pohledu regionálních inovačních systémů je klíčová spolupráce všech subjektů inovační infrastruktury, proto v rámci realizace Projektu navrhujeme polostrukturované rozhovory se zástupci inovační infrastruktury a také jeden společný kulatý stůl (viz kapitola 1.2).

3. Trendy v oblasti poskytovaných služeb inovační infrastruktury

Inovace jsou klíčové pro ekonomický růst, proto se regiony snaží zvýšit svou inovativnost a tím i zvýšit svou přidanou hodnotu. Kvalita regionálního institucionálního uspořádání je z pohledu inovační výkonnosti klíčová. Ačkoliv mají vysoce inovativní regiony řadu společných prvků, nelze konkrétní řešení jednoduše replikovat v jiných socioekonomických a institucionálních prostředích. Je vždy nutné zohlednit místní kontext (viz RIS3 strategie) a zároveň brát v potaz, že schopnost regionálních aktérů ovlivnit inovační výkonnost regionu je omezena s ohledem na politické, ekonomické a sociální uspořádání na národní, evropské i globální.

Důležité jsou proto nejen vazby v rámci regionu, i ale ty mimo daný kraj, případně i mimo ČR. V tomto směru je zřejmá role nadnárodních korporací, které mohou mít snazší přístup ke špičkovým znalostem a technologiím. Závisí to však zejména na typu činností a míra autonomie pobočky v rámci organizační struktury mezinárodní korporace. Zároveň je třeba formulaci strategií a nastavení služeb reflektovat nejen to, kdo přidanou v kraji vytváří, ale i kdo ji kontroluje a získává.

Mezi hlavní trendy v oblasti poskytovaní služeb inovační infrastruktury, které lze aplikovat na méně inovativní

regiony a které by měly být zahrnuty do služeb KIC, patří:

⯆ Identifikace silných stránek regionu a zaměření se na tyto oblasti – zde jde hlavně o kvalitní zpracování

smart specializace.

⯆ Propojení mezi výzkumnými subjekty a lokálními podniky – u méně inovativních regionu se zaměřit i na přístup ke špičkovým technologiím, které mohou být vytvořeny mimo daný region.

⯆ Snaha o udržení či přilákání vysoce kvalifikované pracovní síly - jedná se zejména o podporu vzdělávání, přilákání špičkových vědců a nepřímo i zvýšení atraktivity regionu pro kvalifikované pracovníky

a zjednodušení jejich integrace, viz například programy JIC na přilákání špičkových odborníků SoMoPro (xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxx/x-xxxxxxxx) a jejich snazší integraci (xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx).

⯆ Specializované finanční nástroje – jedná se zejména o rizikové financování, ale i různé formy podpory pro začínající podnikatele.

⯆ Dostupnost kvalitních poradenských služeb – u méně inovativních regionu jedna z nejdůležitějších služeb, které mohou být dotované, viz například program JIC Platinn (xxxxx://xxx.xxx.xx/xxx-xxxxx/xxx-xxxxxxxx- male-a-stredni-podniky-jic-radi-evropskym-regionum-jak-na-to/)

⯆ Networking – různé typy formálního i neformálního setkávání jsou klíčové pro zvýšení interakce lokálních

subjektu - prostor pro klastry i RIC spolupráce s TNC, které mají intenzivní mezinárodní kontakty

(v závislosti na typu aktivit, míry autonomie…), vetší význam mohou mít domácí inovativní firmy

V rámci České republiky patří mezi nejúspěšnější regionální inovační centra zejména Jihomoravské inovační centrum (JIC), v posledních letech se také velmi rozvíjí Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) a další krajská inovační centra (Plzeň, České Budějovice, Zlín apod.). V rámci studie proveditelnosti budou podrobně zmapovány konkrétní služby těchto center, způsoby financování jimi poskytovaných služeb, ale také úspěšnost těchto služeb například na základě počtu podpořených subjektů či konzultací se zástupci vytipovaných subjektů (JIC, VTP Plzeň, JVTP), a to za účelem získání zpětné vazby ohledně nejvíce využívaných/poptávaných služeb a analýzy možných způsobů financování

V rámci benchmarku inovační infrastruktury mohou členové týmu využít četné zkušenosti z předchozích projektů

– například srovnání vědeckotechnických parků v ČR (projekt: Studie rozvoje JVTP), mapování zacílení investiční podpory v ČR s ohledem na předpokládané dopady technologických změn, mapování VaVaI v sousedních zemích, realizace velkého množství polostrukturovaných rozhovorů s českými i nadnárodními firmami zaměřenými zejména na inovace atd.

4. Návrh nastavení služeb inovačního centra

Na úvod této sekce je nezbytné uvést základní východisko spočívající ve skutečnosti, že nastavení služeb lze kompetentně definovat až v průběhu realizace samotného Projektu, a to v závislosti na zjištěných skutečnostech. Níže uvedený soupis činností je tedy pouze ilustrativní založený na aktuálně dostupných informacích a strategické orientaci kraje.

Nejenom na základě zkušeností z jiných projektů jsme toho názoru, že klíčový faktor budoucího zaměření služeb KIC je v maximální provázanosti služeb se strategickou orientací kraje a jeho prioritami. Nabídka poskytovaných služeb musí respektovat stávající i predikované potřeby místních subjektů a stanovenou krajskou specializaci, jež vychází ze strategické dokumentace kraje/regionu/měst a dlouhodobých cílů. Z tohoto důvodu je pro správné nastavení služeb stěžejním faktorem dosažení synergie mezi potřebami lokálních subjektů (zjištěné z analýzy stávající inovační infrastruktury a analýzy absorpční kapacity) a konkrétními aktivitami KHK, které směřují k naplnění jeho strategie v oblasti podpory inovací.

Je tedy nezbytné nejprve jasně vymezit/aktualizovat/potvrdit dlouhodobou orientaci kraje na konkrétní obory a odvětví a tyto prostřednictvím KIS prioritně rozvíjet. Jinými slovy není účelné vytvářet nabídku služeb zahrnující veškeré moderní trendy a technologie (např. RPA, AI, HCS, virtuální realita, kybernetická bezpečnost), ale orientovat se pouze na ty oblasti, které mají na daném území potenciál, po kterém je poptávka a které přispívají k implementaci krajských strategických cílů. Příklady některých českých krajů a zdejších inovačních center tuto skutečnost velmi dobře ilustrují a mohou sloužit jako ukázka dobré praxe.

Jako jeden z příkladů může sloužit Plzeň a Plzeňský kraj, kde se snaží o technicky orientovanou profilaci se zaměřením na mobilitu, práci s daty, inteligentní systémy či nové materiály. Specifikace kraje je synergicky jednotlivými stakeholdery podporována, a to již od mateřských a základních škol až po zdejší univerzitu, vědecko- technické parky, podniky i veřejný sektor. Obdobnou cestu provázanosti a zainteresovanosti lokálních stakeholderů na dosažení vytyčených cílů by se měl snažit podnítit i Královehradecký kraj. Bez ohledu na zvolené obory či technologie.

Na straně druhé musí platit předpoklad, že Královéhradecké inovační centrum by mělo poskytovat služby všem typům organizací bez ohledu na velikost, staří či skutečnost, zda se jedná o soukromý či veřejný subjekt. Jedním z hlavních problémů inovační infrastruktury (nejen) v českých regionech je omezená spolupráce jednotlivých organizací, jež velmi často vede k poskytování stejných služeb dvěma či více subjekty v daném regionu. Zároveň dochází k situaci, kdy některé služby, po nichž by byla v regionu poptávka, nejsou nabízeny vůbec.

Někdy mohou velmi inovativní firmy považovat úroveň nabízených služeb v kraji za nedostatečnou, proto se mnohdy obrací na národní úroveň, v některých případech i na subjekty ze zahraničí. I v těchto případech je však žádoucí, aby regionální organizace inovační infrastruktury byly do určité míry do těchto aktivit zapojeny nebo alespoň o nich informovány.

Z hlediska souladu s relevantními strategiemi a dokumenty, které jsou v rámci KHK schváleny a implementovány, bude v rámci nastavení služeb KIS zajištěn optimální průnik mimo jiné s následujícími koncepcemi:

⯆ Krajská příloha k Národní RIS 3 strategii za Královéhradecký kraj 2018–2022

⯆ Strategie rozvoje kraje 2021-2027

⯆ Strategie Integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace

⯆ Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030

⯆ Marketingová strategie a komunikační plán a Regionální inovační značky Královéhradeckého kraje

Služby KIC by měly směřovat především k naplnění strategických cílů a realizaci opatření stanovených v rámci krajské RIS3 specializace. Zároveň by také měla být věnována speciální pozornost krajským doménám RIS3, kterých bylo definováno celkem šest:

⯆ Výroba dopravních prostředků a jejich komponent

⯆ Strojírenství a investiční celky

⯆ Nové textilní materiály pro nové multidisciplinární aplikace

⯆ Elektronika, optoelektronika, optika, elektrotechnika a IT

⯆ Léčiva, zdravotnické prostředky, zdravotní péče a ochrana zdraví

⯆ Pokročilé zemědělství a lesnictví

V závislosti na skutečnostech zjištěných v rámci Projektu lze tyto domény z pohledu souvisejících služeb následně prioritizovat (např. bude zjištěný nadprůměrný potenciál v oblasti udržitelného zemědělství) či rozšířit (vyvstane významný zájem o jinou doménu/obor/specializaci).

Návrh služeb však musí nejenom podporovat klíčové domény a prioritní obory, ale zároveň cílit na minimalizaci odhalených slabých stránek KHK z pohledu inovačního potenciálu a kapacit místní inovační infrastruktury. Na základě aktuální verze RIS3 strategie lze mezi identifikované slabiny v kontextu plánovaných aktivit KIC mj. uvést:

⯆ Nedostatečná doprovodná infrastruktura pro výzkum a vývoj

⯆ Nízká kapacita a efektivita některých vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů

⯆ Nižší internacionalizace malých a středních podniků

⯆ Nízká účast v H2020 a TAČR v mezikrajském srovnání

⯆ Nízký počet evropsky / globálně tržně úspěšných start-upů

⯆ Nízká spolupráce firem a výzkumných organizací v kraji

⯆ Nízké celkové výdaje na VaV organizací v Královéhradeckém kraji

⯆ Nízký celkový počet zaměstnanců VaV v Královéhradeckém kraji

⯆ Snižující se investiční atraktivita kraje

⯆ Vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou

⯆ Nižší podíl výdajů veřejných samosprávných rozpočtů na podporu výzkumu, vývoje a inovací

⯆ Nízká míra komercializace výsledků výzkumných organizací

⯆ Nízký podíl vládního sektoru na regionálních výdajích na výzkum a vývoj

⯆ Nízký podíl celkových výdajů na VaV na HDP kraje,

⯆ Absence kritického množství a velikosti firem se zaměřením v souladu s krajskými VaV organizacemi

⯆ Nízká úroveň netechnických kompetencí (např. podnikatelské uvažování v akademické sféře

⯆ Nedostatečně rozvinuté služby pro začínající (zejména technologické) podnikatele

⯆ Absence masivnějších propagačních aktivit osvětlujících případné úspěchy/projekty na poli VaVaI a další.

Z výše uvedeného přehledu jasně vyplývá, že potenciální rozsah služeb KIC může být skutečně značný. Jak již ale bylo uvedeno výše, pro řádné nastavení služeb KIC je nezbytné znát rozsah a kvalitu služeb poskytovaných jinými subjekty inovační infrastruktury, aby nedošlo k neopodstatněné/nežádoucí duplicitě.

Jako vhodný příklad lze uvést Technologické centrum Hradec Králové, které v rámci své činnosti zajištuje provoz podnikatelského inkubátoru, kde poskytuje poradenství, mentoring či za zvýhodněných podmínek pronajímá kanceláře. Zároveň umožňuje přístup k technologiím a zázemí TCHK. Mezi další činnosti mj. patří odborné konzultace, pořádání workshopů a seminářů, pronájem kanceláří, laboratoří či sálů, provozování coworkingové pracoviště. V rámci realizace Projektu tak musí být nevyhnutelně ověřeno, zdali uvedené služby kapacitně/kompetenčně dostačující stávající poptávce po těchto službách či nikoliv.

Bez dostatečné znalosti těchto a mnohých dalších informací nelze kvalifikovaně doporučit základní rámec poskytovaných služeb KIC. Klíčovou proměnnou je také stávající/plánovaná dostupnost podnikatelských ploch vs. poptávka po nich. Tento parametr bude hrát zcela zásadní roli ve volbě provozního a finančního modelu KIC a jeho celkové velikosti.

Navzdory výše uvedenému lze s přihlédnutím k veřejně dostupným informacím, zkušenostem z jiných krajů a ověřené dobré praxi navrhnout předběžný rozsah poskytovaných služeb následovně:

⯆ Zajišťovat (ve spolupráci s CIRI) implementaci RIS3 Královehradeckého kraje z pohledu významného realizátora navržených opatření, vytvářet koordinační a metodickou podporu při jejím zavádění, zajištovat přenos strategie do reálné praxe (skrze adresně vymezené činnosti a poskytované služby), přispívat k její aktualizaci na základě získaných poznatků.

⯆ Zajištovat chybějící služby pro začínající podnikatele a startupy s ohledem na zjištěné potřeby (sdílené prostory, kurzy, poradenství - finanční/technologické/manažerské/licenční, zprostředkování kontaktů, soutěže, aktivity ve školách atp.), podněcovat podnikavost skrze cílené aktivity (nejenom v okolí Hradce Králové), aktivně vyhledávat inovativní záměry a talentované podnikavce, umožňovat testování a výrobu prototypů, asistovat při zavádění na trh, zajištovat přístup ke konkrétním technologiím (např. skrze systém sdílení technologie), koordinovat veškeré aktivity směřující k podpoře nápadů a začínajících podnikatelů na území KHK (zamezení duplicit, zefektivnění aktivit a kapacit, účelné zacílení atp.), podpora s financováním a rozjezdem podnikatelské činnosti.

⯆ Prioritně podporovat rozvoj inovačního potenciálu malých a středních podniků z klíčových domén, akcelerovat růst vybraných podniků, účelně asistovat v různých fázích životního cyklu firmy i produktu, pomáhat s marketingem/networkingem/prodejem/dodavatelským vztahem, identifikovat vhodné způsoby financování rozvojových aktivit, propojovat s dalšími subjekty v KHK/ČR/EU, koordinovat vztah mezi výzkumnou/podnikovou/akademickou sférou.

⯆ Na úrovni velkých podniků přispívat k B2B spolupráci, v kontextu prioritních specializací podporovat partnerství, sítě, úzce zaměřené platformy či klastry. V případě identifikovaných potřeb participovat na zajištění dostupnosti dostatečných prostor pro rozvoj podnikatelské činnosti.

⯆ Zaměřovat se i na technické inovace – organizační, podnikatelské a manažerské inovace (certifikace, pokrokové manažerské metody řízení, procesní řízení, zavedení významných změn organizační struktury, implementace nových nebo podstatných změn ve strategické orientaci společnosti či firmy), sociální inovace atp.

⯆ Vést věcně specializovaný mentoring, coaching, organizovat cíleně zaměřené události a školení, rozvíjet aktivity na školách (ZŠ, VŠ) s ohledem na podporované specializace.

⯆ Podporovat transfer technologií – odborná asistence pro výzkumné pracovníky, podpora komercionalizace výsledků výzkumné činnosti, podpora spolupráce mezi výzkumníky a podniky, licenční poradenství, zajištění prostor (sdílené laboratoře/technologie).

⯆ Průběžně komunikovat a adresovat zjištěné poznatky s dalšími subjekty inovační infrastruktury a všemi relevantními stakeholdery (školy, univerzita, výzkumná centra, samosprávy, subjekty inovační infrastruktury), přispívat k formování celokrajského ekosystému a jeho žádoucího směřování, ovlivňovat strategický rozvoj KHK, propojovat jednotlivé subjekty.

5. Technické a organizační zajištění průběhu Projektu

5.1 Personální zajištění

Pro účely Projektu vytvoříme specializovaný realizační tým, který bude disponovat znalostmi a zkušenostmi odpovídající předmětu plnění. Jeho složení zároveň umožnuje dostatečnou zastupitelnost pro případ nepředvídatelné absence některého z členů.

Hlavní projektový tým bude složen ze čtyř základních členů, kteří do Projektu přinesou širokou škálu znalostí a zkušeností, které získali v soukromém, veřejném i akademickém sektoru. Projekt bude řízen vedoucím týmu

, a to v těsné kooperaci s projektovým koordinátorem . Tým doplňuje zástupce akademického sektoru xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Ph.D. a odborník na regionální rozvoj Xxx. Xxxxx Xxxxxxx.

Součástí projektového týmu je rovněž několik zkušených analytiků z řad Gatum Advisory a VŠE, kteří se budou podílet výhradně na zajištění průběhu analýzy absorpční kapacity a zpracování získaných dat. Tým je dále doplněn podpůrným administrativním aparátem, který bude zajištovat komunikaci s cílovými skupinami.

Vedoucí týmu do Projektu vnáší 18 let praxe v oblasti strategického plánování, koordinace komplexních projektů a studií, procesního řízení, digitálního podnikání, bezpečnosti pro české i zahraniční firmy a veřejný sektor, Public Relations a Public Affairs a inovačního managementu. Vedoucí týmu se specializuje na oblasti nových technologií a Smart Cities – komplexní koncepce Smart a Safe Cities, rozvojové studie a technické studie proveditelnosti, pilotní projekty v IoT, nová energetika a energetický management, Smart Grids, datové platformy, virtuální asistenti, inovativní bezpečnostní systémy, pokročilá analytika z kamerových systémů a další. V rámci těchto projektů opakovaně působil na pozici vedoucího týmu.

Projektový koordinátor disponuje odbornou praxí v délce 10 let, a to v oblasti poradenských služeb se zaměřením na strategické řízení, projektový management a rozvoj inovačních kapacit ve veřejné správě. Tento člen týmu vystupoval v mnoha projektech v roli projektového manažera/koordinátora týmu, a to i na mezinárodní úrovni (např. v rámci projektů podpořených z programu LIFE) či v případě projektů zaměřených na rozvoj inovační infrastruktury (Studie rozvoje Jihočeského vědeckotechnického parku, Studie startupového prostředí Jihočeského vědeckotechnického parku). V současné době mimo jiné koordinuje přípravu strategické koncepce Smart Jablonec.

Členka týmu se zaměřuje na inovace a VaV už téměř 15 let, a to zejména ve své výzkumné a pedagogické činnosti. Podílí se na výzkumných projektech se zahraničními univerzitami (např. ETH Zurich, Columbia University) a spolupracuje s podnikatelským sektorem. Publikovala 15 odborných článků na téma inovací, patentů či upgradingu v rámci GVC. Zároveň byla zapojena do několika českých i mezinárodních projektů, například Zacílení investiční podpory v ČR s ohledem na předpokládané dopady technologických změn (TAČR Eta), Analýza VaVaI ve vybraných zemích a datová kvalita (Pražský voucher na inovační projekty) nebo Effects of Industry 4.0 on FDI in the Visegrád Countries (Visegrádský fond).

Člen týmu je naším hlavním odborníkem na veřejnou správu, ve které působí téměř 18 let. Ve veřejné sféře získal zkušenosti v oblasti strategického řízení a plánování, navrhování veřejné politiky a místního ekonomického rozvoje na základě konceptu Smart City. V pozici náměstka pro řízení sekce regionálního rozvoje a cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj mj. podporoval inovace ve veřejných službách a pilotní testování 5G sítí ve městech. Publikoval několik odborných článků zaměřených na veřejnou správu. Zároveň spolupracuje se soukromým sektorem, kde působil jako projektový manažer.

5.2 Organizační a technické zajištění

Hlavním faktorem pro úspěšnou realizaci Projektu a splnění očekávání na straně Zadavatele je vždy kvalitní projektový management a profesní odbornost členů projektového týmu. Jak bylo uvedeno výše, základní kostra projektového týmu je v případě tohoto Projektu tvořena čtyřmi seniorními odborníky, kteří disponují ověřitelnou zkušeností s desítkami rozsáhlých a organizačně velmi náročných projektů. Jelikož jsme si již v tuto chvíli dobře vědomi relativně krátkého času na realizaci předmětné studie, byl nejenom z tohoto důvodu projektový tým sestaven právě z takto zkušených odborníků, kteří budou věnovat svoji kapacitu na určené projektové aktivity.

Abychom předešli jakýmkoliv časovým, organizačním či komunikačním nesouladům, zpracovali jsem pro tento účel návrh rámcového harmonogramu, podle kterého budeme při realizaci Projektu po odsouhlasení Zadavatelem postupovat (viz kapitola 7). Zde je v patřičném detailu popsán sled jednotlivých aktivit, jejich časový rámec a předpokládaná součinnost Zadavatele.

Komunikace se Zadavatelem bude v souladu s návrhem smlouvy vedena na pravidelné bázi, a to při pravidelných koordinačních schůzkách v maximálním intervalu 14 dnů. Z našich zkušeností se osvědčilo stanovení přesného dne/hodiny, ve které se tyto schůzky každých 14 dnů opakují. Termíny koordinačních schůzek však mohou být určovány Zadavatelem individuálně, dle předchozí dohody s Dodavatelem. V souladu s požadavky Zadavatele budou schůzky realizovány prezenčně v jeho sídle nebo online.

V kontextu technického zajištění analýzy absorpční kapacity je nezbytné zdůraznit vlastnictví vlastních nástrojů, které zpravidla přizpůsobujeme potřebám daného klienta/projektu. Jedná se o vlastní webovou aplikaci, ve které budou participanti uživatelsky přívětivým způsobem vyplňovat příslušný dotazník. Aplikace následně vyplněná data zanese do databázového řešení platformy, ze které lze tato data strukturovaně exportovat do libovolného programu (např. MS Excel, BI nástrojů či R Project). S takto získanými daty lze poté velmi snadno pracovat

– strukturovat podle cílových skupin či zjištěných charakteristik jednotlivých respondentů apod.

Naše společnost disponuje personálními kapacitami, které zajistí okamžitou modifikaci tohoto nástroje, jeho průběžnou správu a řešení případných potíží. Preference vývoje vlastního nástroje před využitím dostupných online dotazníků má mnoho opodstatněných příčin, mezi které lze mj. zařadit:

+ Maximální přizpůsobení jednotlivých parametrů nástroje požadavkům projektu – na trhu dostupné produkty například od společností Google, Survio či Xxxxxxx.xx sice disponují desítkami typových dotazníků, nicméně jeho správa podléhá externím vlivům a rizikům, jež nelze eliminovat.

+ Ochrana údajů – díky realizaci šetření vlastními silami (in-house), bez zapojení externích subjektů, je minimalizován nežádoucí přístup k osobním údajům či výsledkům šetření.

+ Technické zabezpečení – jelikož obdobný nástroj využíváme v jiných projektech, jsme schopni garantovat technickou provozuschopnost, případně ji v reálném čase zajistit. Toto riziko bychom v případě zapojení externího subjektu nemohli výrazněji ovlivnit, a byli bychom tak závislí na schopnostech a technickém zabezpečení třetí strany.

+ Reakční doba – v případě potřeby (technické nedostatky, problémy s vyplněním, úprava dotazníku dle

požadavku Zadavatele) bude pružnost reakce podstatně vyšší, nežli se zapojením externích subjektů.

Na základě našich dosavadních zkušeností s realizací projektů v/po době pandemie COVID-19 dále doporučujeme navrhnout účastníkům individuálních rozhovorů i kulatého stolu možnost online formy. Prezenční forma jednání je již opakovaně spojena s podstatně nižší účastí/zájmem a také s četnými „omluvenkami“ na poslední chvíli. Tyto kapacity pak nelze v krátkém časovém intervalu nahradit. Konečná forma rozhovorů bude stanovena na základě individuální dohody. V případě kulatého stolu doporučujeme účast prezenční i distanční (online).

Pro skupinová jednání budeme na každé akci disponovat vlastními odborným personálem, který bude vytvářet technickou podporu pro moderátory i účastníky akce. V případě čistě distanční formy budeme tato jednání řídit z reprezentativního sídla naši společnosti, které disponuje mnohanásobným internetovým připojením, jenž tak vytváří dostatečnou rezervu pro neočekávaný výpadek jedné ze sítí. Pro prezenční či kombinovanou formu, v rámci které bude místo pro jednání zajišťovat Zadavatel, budeme pro zajištění záložního řešení disponovat přenosným internetem. Pokud bude místo jednání zajištováno z naší strany, budou po dohodě se Zadavatelem vybrány reprezentativní prostory na naše vlastní náklady.

6. Analýza rizik

Riziko

Pravděpodobnost

vzniku

Intenzita dopadu

Návrh protiopatření

Nízký zájem vytipovaných

a oslovených subjektů

v rámci analýzy absorpční

kapacity

Oslovení dostatečného počtu subjektů, repetitivní připomínky k vyplnění, případné oslovování nových subjektů (3. fáze), kvalitní a propracované plánování, včasná a dostatečná příprava, využití kontaktů KHK a dalších subjektů inovační infrastruktury

Nespokojenost Zadavatele s průběhem/výstupy Projektu

Společné nastavení průběhu Projektu, jednotlivých aktivit i podoby/struktury výstupů v počáteční fázi Projektu, pravidelná komunikace, diskuse nad průběžnými výsledky a závěry, odbornost a zkušenost účelově vytvořeného projektového týmu

Technické obtíže při dotazníkovém šetření

Dostatečná přípravná fáze, designování dotazníkových nástrojů interně – zajištění okamžité technické podpory (interní help-desk)

Nevhodně nastavená struktura dotazníkového šetření

Pilotní testování, validace navrhovaného znění

dotazníku se Zadavatelem

Výpadek v rámci projektového týmu

Tým dedikovaný na tento Projekt je koncipován směrem k jeho mnohanásobné zastupitelnosti na všech pozicích. I vícečetný výpadek jakkoliv neohrozí realizaci Projektu. Nejenom z tohoto důvodu bylo projektové konsorcium složeno ze dvou subjektů.

Nedodržení časového

harmonogramu

Kvalitní management Projektu, dostatečná přípravná fáze, podrobně nastavený harmonogram zohledňující časovou rezervu pro každou fázi, šíře projektového týmu

Komunikační neshody

Jasné nastavení a vzájemné odsouhlasení způsobu, četnosti a formy komunikace mezi projektovým týmem a Zadavatelem, pravidelné schůzky a předávání informací o aktuálním vývoji Projektu, prokazatelné zkušenosti členů projektového týmu s obdobnými Projekty

Ztráta/únik dat, nesoulad s GDPR

Automatizované zálohování dat z jednotlivých nástrojů, účast odborníka na GDPR v Projektu (koordinátor) – zajištění souladu se zákonnými požadavky, zkušenost s obdobnými projekty

Obsahové či výpočetní chyby a nepřesnosti

Dlouhodobě zavedený systém interních revizí

z hlediska výpočtů, obsahu, struktury či jazyka

Přenos nemoci COVID-19 v důsledku konání prezenčních jednání

Minimalizace prezenčních jednáních v případě zhoršení epidemiologické situace, vyžadování dodržování opatření, absence skupinových aktivit v těsném kontaktu, elektronizace podkladů, možnost online formy schůzek

*Pravděpodobnosti vzniku rizikové události a intenzita jejího dopadu na Projekt jsou vyjádřeny na škále 1 – 5, kde 1 znamená nejnižší hodnotu

daného parametru.

7. Rámcový harmonogram

Etapa	Aktivita	Termín zahájení	Termín dokončení	Komunikace aktivity, projednání	Milník ano/ne	Součinnost Zadavatele ano/ne
Úvodní fáze
Úvodní schůzka, představení týmu	Celkové organizační a personální nastavení projektu, nastavení komunikace a součinnosti, dohoda ohledně jednotlivých projektových aktivit, milníků či pravidelných schůzek.	podpis smlouvy (t)	do 15 dnů od podpisu smlouvy	Odsouhlasení formy a četnosti komunikace, sladění očekávání	ne	ano
Představení metodického přístupu				Odsouhlasení formy a četnosti komunikace, sladění očekávání	ne	ano
Odsouhlasení harmonogramu	Předání návrhu harmonogramu Projektu Zadavateli, jeho případné připomínkování, zapracování úprav a odsouhlasení Zadavatelem.			Odsouhlasení harmonogramu Projektu	ne	ano
Vymezení cílových skupin a způsobu zajištění analýzy absorpční kapacity	Představení přístupu k analýze absorpční kapacity, vymezení cílových skupin, způsob jejich oslovení a formy navrhovaného šetření + případná úprava dle požadavků Zadavatele			Odsouhlasení způsobu zajištění analýzy absorpční kapacity	ne	ano
Příprava analýzy absorpční kapacity	Konsolidace informací/dokumentů/kontaktů, výběr respondentů			Předání informací/dokumentů/kontaktů o vhodných subjektech pro účast v šetření	ne	ano
Analytická fáze
Analýza absorpční kapacity – desk research	Zmapování stávajících subjektů inovační infrastruktury, zmapování existujících dokumentů v oblasti inovací, zmapování inovační vyspělosti kraje, Identifikace inovativních podniků a neziskových institucí v kraji, analýza sekundárních dat, výběr podniků a dalších subjektů pro oslovení v rámci analýzy absorpční kapacity	t	31. 8. 2022	Předání informací/dokumentů/kontaktů o vhodných subjektech pro účast v šetření	ne	ano
Analýza absorpční kapacity – pilotní dotazování	Oslovení vytipovaných subjektů z jednotlivých cílových skupin, pilotní dotazování, získání zpětné vazby, finalizace dotazníku	t	31. 8. 2022	Vytipování subjektů vhodných pro pilotní testování	ne	ano
Analýza absorpční kapacity – první fáze dotazování	Oslovení vybraných subjektů do dotazníkového šetření, sběr dat	1. 9. 2022	7. 9. 2022	Průběžné informování Zadavatele o aktivitě respondentů	ne	ne
Analýza absorpční kapacity – druhá fáze dotazování	Připomenutí dotazníkového šetření neaktivním respondentům, případné oslovení dalších subjektů, sběr dat	8. 9. 2022	14. 9. 2022		ne	ne
Analýza absorpční kapacity – třetí fáze dotazování	Připomenutí dotazníkového šetření neaktivním respondentům, případné oslovení dalších subjektů, sběr dat	15. 9. 2022	21. 9. 2022		ne	ne
Analýza absorpční kapacity – rozhovory	Realizace polostrukturovaných rozhovorů se zástupci inovační infrastruktury v KHK	1. 9. 2022	30. 9. 2022	Spolupráce při organizování rozhovorů	ne	ano
Analýza absorpční kapacity – vyhodnocení šetření a rozhovorů	Zpracování výsledků šetření - analýza četností, statistické ukazatele, vizualizace výsledků a jejich interpretace	21. 9. 2022	9. 10. 2022	Průběžné informování Zadavatele o výsledcích šetření	ano	ne
Analýza absorpční kapacity – kulatý stůl	Realizace kulatého stolu se zástupci KHK a inovační infrastruktury, řízená diskuse	10. 10. 2022	15. 10. 2022	Participace na organizaci kulatého stolu	ne	ano
Analýza stávající situace v KHK – stav, výhled, specifika	Zhodnocení specifik KHK, analýza inovační infrastruktury, stakeholder analýza	t	31. 8. 2022	Průběžné informování Zadavatele o provádění díla	ne	ne
Benchmarking inovačních infrastruktur	Analýza dobré praxe v ČR a ve světě z hlediska nabízených služeb, aktivit, financování	t	14. 9. 2022		ne	ne
Právní analýza	Komparace možných právních forem, variantní posouzení způsobu poskytování služeb	1. 9. 2022	30. 9. 2022		ne	ne
Ekonomická analýza	Zpracování finančního plánu, ekonomické analýzy a celkové variantní ex-ante evaluace	21. 9. 2022	9. 10. 2022		ne	ne
Analýza rizik	Zpracování rizikové analýzy s důrazem na návrh opatření minimalizující vznik/dopady rizika	21. 9. 2022	9. 10. 2022		ne	ne
SWOT analýza	Zpracování dílčích SWOT analýz pro uvažované varianty	10. 10. 2022	15. 10. 2022		ne	ne
Kompletace analytické části výstupu/studie	Finalizace dílčích kapitol i souhrnného analytické části výstupu/studie	1. 10. 2022	19. 10. 2022		ne	ne
Finalizace analytické části výstupu/studie	Předání a převzetí analytické části výstupu/studie, akceptační řízení	20. 10. 2022	3. 11. 2022	Připomínkování/akceptace analytické části	ano	ano
Návrhová fáze
Stanovení portfolia služeb	Zpracování variantního návrhu portfolia služeb KIC	19. 10. 2022	9. 11. 2022	Průběžné informování Zadavatele o provádění díla	ne	ne
Financování	Zpracování variantního návrh financování KIC – identifikace nákladů, výnosů, zdrojů	19. 10. 2022	9. 11. 2022		ne	ne
Management, personální řízení	Návrh řídící struktury a personálních kapacit, způsob zajištění a řízení projektu	19. 10. 2022	9. 11. 2022		ne	ne
Harmonogram realizace	Zpracování implementačního plánu, etapizace potřebných kroků	3. 11. 2022	9. 11. 2022		ne	ne
Zapojení KIC do inovačních sítí a partnerství	Zhodnocení možného zapojení KIC do národních/mezinárodních sítí a partnerství	3. 11. 2022	9. 11. 2022		ne	ne
Souhrnné závěry a doporučení	Zpracování dílčích i souhrnných závěrů a doporučení	9. 11. 2022	15. 11. 2022		ne	ne
Kompletace návrhové části výstupu/studie	Konsolidace návrhové části výstupu/studie	9. 11. 2022	15. 11. 2022		ano	ne
Závěrečná fáze
Kompletace závěrečné zprávy/studie	Konsolidace analytické a návrhové části, jazyková a grafická revize, manažerské shrnutí	9. 11. 2022	15. 11. 2022	Průběžné informování Zadavatele o provádění díla	ano	ne
Prezentace závěrečné zprávy	Prezentace závěrečné zprávy v sídle Zadavatele	16. 11. 2022	30. 11. 2022	Participace při organizování prezentace výstupu	ano	ano
Akceptační řízení	Předání a převzetí kompletního výstupu, vypořádání připomínek, akceptace díla	16. 11. 2022	30. 11. 2022	Připomínkování/akceptace závěrečné zprávy	ano	ano

Document Metadata

Table of Contents

SMLOUVA O DÍLO

Document Metadata