NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 236/2012

I

(Legislativní akty)

NAŘÍZENÍ

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 236/2012

ze dne 14. března 2012

o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parla­ mentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociál­ ního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3), vzhledem k těmto důvodům:

(1) V září 2008, kdy vrcholila finanční krize, přijaly příslušné orgány v několika členských státech a orgány dohledu ve třetích zemích, jako například ve Spojených státech amerických a v Japonsku, mimořádná opatření omezující nebo zakazují prodej na krátko některých nebo všech cenných papírů. Přistoupily k tomu kvůli obavám, že v době značné finanční nestability by prodej na krátko mohl zhoršit sestupnou spirálu cen akcií, zejména akcií finančních institucí, a to způsobem, který by mohl v konečném důsledku ohrozit životaschopnost těchto institucí a vést ke vzniku systémových rizik. Opatření přijatá členskými státy měla různou podobu, protože Unie nemá pro řešení otázek souvisejících s prodejem na krátko zvláštní společný regulační rámec.

(1) Úř. věst. C 91, 23.3.2011, s. 1.

(2) Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 34.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 (dosud

(2) Aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu a zlep­ šily se podmínky jeho fungování, zejména pokud jde o finanční trhy, a byla zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a investorů, je vhodné stanovit společný regulační rámec v oblasti požadavků a pravomocí týka­ jících se prodeje na krátko a swapů úvěrového selhání a zajistit větší koordinaci mezi členskými státy a jejich jednotnější postup, pokud je za výjimečných okolností nutné přijmout opatření. Je nezbytné harmonizovat pravidla pro prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání, aby se zabránilo vzniku překážek pro řádné fungování vnitřního trhu, jelikož by jinak bylo pravděpodobné, že by členské státy i nadále přijímaly rozdílná opatření.

(3) Je vhodné a nezbytné, aby uvedená pravidla měla legis­ lativní formu nařízení, aby se zajistilo, že ustanovení, která přímo ukládají soukromým subjektům povinnosti oznamovat a sdělovat čisté krátké pozice v některých nástrojích a povinnosti ohledně nekrytého prodeje na krátko, jsou uplatňována v celé Unii jednotným způso­ xxx. Nařízení je rovněž nezbytné ke svěření pravomocí Evropskému orgánu dozoru (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4), aby mohl koordinovat opatření přijímaná příslušnými orgány nebo sám přijímat opatření.

(4) Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být co nejširší, aby byl stanoven preventivní regulační rámec, který se bude používat za výjimečných okolností. Tento rámec by měl zahrnovat všechny finanční nástroje, ale měl by rovněž umožňovat přiměřenou reakci na rizika, která by mohla být spojena s prodejem na krátko různých nástrojů. Proto by příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy měly mít možnost přijímat opatření týkající se všech druhů finančních nástrojů,

nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne  

21. února 2012. (4) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

která překračují rámec trvalých opatření týkajících se pouze určitých druhů nástrojů, pouze za výjimečných okolností, kdy existují jednoznačně zjištěná rizika, na která je třeba reagovat.

(5) Za účelem ukončení současného stavu roztříštěnosti, kdy některé členské státy přijaly rozdílná opatření, a s cílem omezit možnost příslušných orgánů přijímat rozdílná opatření je důležité, aby byla potenciální rizika vyplýva­ jící z prodeje na krátko a swapů úvěrového selhání řešena harmonizovaným způsobem. Zaváděné požadavky by měly reagovat na zjištěná rizika, aniž by nepatřičně zmenšovaly výhody, které prodej na krátko přináší pro kvalitu a efektivnost trhů. Přestože v některých situacích by mohl mít prodej na krátko nepříznivé dopady, v běžných tržních podmínkách hraje důležitou úlohu při zajišťování řádného fungování finančních trhů, zejména v souvislosti s likviditou trhu a účinnou tvorbou cen.

(6) Odkazy uvedené v tomto nařízení na fyzické a právnické osoby by měly zahrnovat také registrovaná podnikatelská sdružení bez právní subjektivity.

(7) Zvýšená transparentnost významných čistých krátkých pozic v určitých finančních nástrojích bude pravděpo­ dobně prospěšná jak pro regulační orgán, tak pro účast­ níky trhu. U akcií, jež jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, je třeba zavést dvoustup­ ňový model, který na vhodné úrovni zajistí větší trans­ parentnost významných čistých krátkých pozic v akciích. Při dosažení nižší prahové hodnoty by měly být pozice důvěrně oznamovány dotčeným regulačním orgánům, aby tyto orgány mohly monitorovat a v případě potřeby vést šetření ohledně prodeje na krátko, který by mohl vytvářet systémová rizika, představovat zneužívání trhu nebo vytvářet chaos na trzích; při dosažení vyšší prahové hodnoty by měly být pozice zveřejňovány na trhu, aby jiní účastníci trhu získali užitečné informace o význam­ ných jednotlivých krátkých pozicích v akciích.

(8) Měl by být zaveden požadavek na oznamování regu­ lačním orgánům významných čistých krátkých pozic týkajících se státních dluhopisů v Unii, neboť by jim toto oznamování poskytovalo důležité informace napo­ máhající regulačním orgánům při sledování, zda tyto pozice ve skutečnosti nevytvářejí systémová rizika nebo nejsou používány pro účely zneužívání trhu. Takový požadavek by měl zahrnovat pouze důvěrné sdělování informací regulačním orgánům, protože jejich zveřejňo­ vání na trhu s těmito nástroji by mohlo mít škodlivý účinek na trhy se státními dluhopisy, které jsou již posti­ ženy zhoršenou likviditou.

(9) Požadavky na oznamování týkající se státních dluhopisů by se měly vztahovat na dluhové nástroje vydané člen­ skými státy a Unií, včetně Evropské investiční banky, ministerstva členského státu, agentury, zvláštní účelové jednotky nebo mezinárodní finanční instituce zřízené dvěma či více členskými státy, které vydávají dluhopisy jménem členského státu nebo jménem několika člen­ ských států, jako je například evropský nástroj finanční stability nebo budoucí evropský mechanismus stability. V případě federativního členského státu by se měly poža­ davky na oznamování rovněž vztahovat na dluhové nástroje vydané některým z členů federace. Neměly by se však vztahovat na jakékoli jiné regionální nebo místní orgány a polostátní organizace v členském státě, které vydávají dluhové nástroje. Cílem dluhových nástrojů vydávaných Unií je podpořit platební bilanci či finanční stabilitu členských států nebo poskytnout makrofinanční pomoc třetím zemím.

(10) Aby byla zajištěna komplexní a účelná transparentnost, je důležité, aby se požadavky na oznamování vztahovaly nejen na krátké pozice vzniklé obchodováním s akciemi nebo státními dluhopisy v obchodních systémech, ale také na krátké pozice vzniklé obchodováním mimo obchodní systémy a čisté krátké pozice vytvořené použitím derivátů, jako jsou opce, futures, indexové nástroje, finanční rozdílové smlouvy a sázky na spready týkající se akcií nebo státních dluhopisů.

(11) Má-li být režim transparentnosti pro regulační orgány a pro trhy užitečný, měl by poskytovat úplné a přesné informace o pozicích určité fyzické nebo právnické osoby. Zejména by informace poskytované regulačnímu orgánu nebo trhu měly zohledňovat jak krátké, tak dlouhé pozice, aby byly podávány cenné informace o čisté krátké pozici dané fyzické nebo právnické osoby v akciích, státních dluhopisech a swapech úvěro­ vého selhání.

(12) Při výpočtu krátkých nebo dlouhých pozic by se měly brát v úvahu všechny formy hospodářského zájmu, který daná fyzická nebo právnická osoba má ve vztahu k upsa­ nému akciovému kapitálu společnosti nebo vydaným státním dluhopisům členského státu nebo Unie. Zejména by se měl vzít v úvahu hospodářský zájem, který byl získán přímo nebo nepřímo použitím derivátů, jako jsou opce, futures, finanční rozdílové smlouvy a sázky na spready týkající se akcií nebo státních dluhopisů a indexů, souborů cenných papírů a fondů obchodova­ ných na burze. V případě pozic týkajících se státních dluhopisů je třeba brát v úvahu také swapy úvěrového selhání týkající se emitentů státních dluhopisů.

(13) Vedle režimu transparentnosti stanoveného tímto naří­ zením by Komise měla v rámci jejího přezkumu směr­ nice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne

21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (1) posoudit, zda by začlenění informací o prodeji na krátko ze strany investičních podniků do hlášení o transakcích určených příslušným orgánům poskytovalo užitečné dodatečné informace, které by příslušným orgánům umožnily sledovat úroveň prodeje na krátko.

(14) Koupě swapů úvěrového selhání, aniž by měl kupující dlouhou pozici v podkladových státních dluhopisech nebo v aktivech či v portfoliu aktiv, finančních závazcích nebo smlouvách o financování, jejichž hodnota je v kore­ laci s hodnotou státních dluhopisů, může být z hospodář­ ského hlediska rovnocenná vstupu do krátké pozice vzhledem k podkladovému dluhovému nástroji. Výpočet čisté krátké pozice vzhledem ke státním dluhopisům by proto měl zahrnovat swapy úvěrového selhání týkající se závazku emitenta státních dluhopisů. Pozice ve swapech úvěrového selhání by měla být brána v úvahu pro účely stanovení, zda má fyzická nebo právnická osoba významnou čistou krátkou pozici týkající se státních dluhopisů, kterou je nutno oznámit příslušnému orgánu, a v případech, kdy příslušný orgán pozastavil omezení týkající se nekrytých transakcí se swapy úvěrového selhání, pro účely stanovení, zda má významnou nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání týkajících se emitenta státních dluhopisů, která musí být přísluš­ nému orgánu rovněž oznámena.

(15) Aby bylo možné pozice monitorovat průběžně, měl by režim transparentnosti zahrnovat také oznamování nebo zveřejňování v případech, kdy změna čisté krátké pozice vede k jejímu zvýšení nad určité prahové hodnoty nebo snížení pod tyto hodnoty.

(16) Má-li být režim transparentnosti účelný, je důležité, aby se uplatňoval bez ohledu na to, kde se daná fyzická nebo právnická osoba nachází, tedy i ve třetí zemi, kde však má tato osoba významnou čistou krátkou pozici týkající se společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, nebo čistou krátkou pozici ve státních dluhopisech vydaných členským státem nebo Unií.

(17) Definice prodeje na krátko by neměla zahrnovat dohodu o zpětném odkupu mezi dvěma stranami, kdy jedna strana prodává druhé cenný papír za stanovenou cenu se závazkem odkoupit dotyčný cenný papír k pozdějšímu dni za jinou stanovenou cenu, nebo smlouvu o derivátu, v níž je sjednán prodej cenných papírů za stanovenou

(1) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

cenu k budoucímu datu. Definice by neměla zahrnovat převod cenných papírů na základě smlouvy o půjčce cenných papírů.

(18) V některých případech se má za to, že nekrytý prodej akcií a státních dluhopisů na krátko zvyšuje potenciální riziko selhání vypořádání a volatility. Za účelem snížení těchto rizik je vhodné zavést přiměřená omezení nekry­ tého prodeje takových nástrojů na krátko. Podrobná omezení by měla zohledňovat různá ujednání, která se v současnosti používají při krytém prodeji na krátko. K nim patří například samostatná dohoda o zpětném odkupu, na základě které osoba provádějící prodej cenného papíru na krátko kupuje zpět rovnocenný cenný papír včas, aby bylo možné provést vypořádání prodeje cenného papíru na krátko, a její součástí je dohoda o zajištění, pokud může příjemce zajištění použít dotyčný cenný papír k vypořádání prodeje na krátko. K dalším příkladům patří: přednostní práva na upisování akcií společnosti stávajícím akcionářům, vypůjčení akcií (lending pools) a nástroje dohody o zpětném odkupu poskytované například obchodními systémy, clearingo­ vými systémy nebo centrálními bankami.

(19) Pokud jde o nekrytý prodej akcií na krátko, je nezbytné, aby fyzická nebo právnická osoba měla ujednání se třetí stranou, v jehož rámci tato třetí strana potvrdí, že akcie je lokalizována, což znamená, že třetí strana potvrdí, že se domnívá, že může akcii ve stanovené lhůtě dát k dispo­ zici pro vypořádání. K takovému potvrzení je nezbytné, aby vycházelo z opatření, která byla přijata vůči těmto třetím stranám tak, aby fyzická nebo právnická osoba mohla odůvodněně očekávat, že ve stanovené lhůtě bude možné provést vypořádání. To zahrnuje opatření jako například přidělení akcií třetí stranou k vypůjčení nebo nákupu, aby mohlo být provedeno vypořádání ve stanovené lhůtě. Pokud jde o prodej na krátko, který má být pokryt nákupem akcií během téhož dne, měla by taková opatření zahrnovat potvrzení třetí stranou, že se domnívá, že akcie se dá snadno vypůjčit nebo koupit. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl při stanovování toho, která opatření jsou nezbytná k odůvodněnému očekávání, že bude možné ve stanovené lhůtě provést vypořádání, přihlédnout k likviditě akcií, zejména k úrovni obratu a snadnosti nákupu, prodeje a vypůjčení s minimálním tržením dopadem.

(20) Pokud jde o nekrytý prodej státních dluhopisů na krátko, lze skutečnost, že prodej na krátko bude pokryt nákupem státních dluhopisů během téhož dne, pova­ žovat za příklad odůvodněného očekávání, že vypořádání bude možné provést ve stanovené lhůtě.

(21) Swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy by se měly zakládat na zásadě pojistného zájmu, přičemž by se mělo vzít v úvahu, že státní emitent může mít jiné zájmy, než

je vlastnictví dluhopisů. K takovým zájmům patří zajiš­ tění proti riziku selhání státního emitenta, má-li fyzická nebo právnická osoba dlouhou pozici ve státních dluho­ pisech tohoto emitenta, nebo zajištění proti riziku poklesu hodnoty státních dluhopisů, pokud fyzická nebo právnická osoba drží aktiva nebo má pohledávky, které se vztahují na subjekty veřejného nebo soukromého sektoru v dotčeném členském státě a jejichž hodnota je v korelaci s hodnotou státních dluhopisů. Taková aktiva by měla zahrnovat smlouvy o financování, portfolio aktiv nebo finančních závazků i transakce s úrokovými swapy a měnovými swapy, k nimž se swap úvěrového selhání na státní dluhopisy používá jako nástroj řízení rizik protistrany pro zajištění expozice smluv o financování a smluv o zahraničním obchodu. Žádná pozice nebo portfolio pozic používaných v rámci zajišťování expozic vůči státnímu emitentovi by neměla být považována za nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy. To zahrnuje případné expozice vůči ústřed­ ním, regionálním a místním orgánům, subjektům veřej­ ného sektoru i případné expozice garantované kterýmkoli uvedeným subjektem. Expozice vůči subjektům soukro­ mého sektoru usazeným v dotčeném členském státě by měly být také zahrnuty. V této souvislosti by měly být brány v úvahu všechny expozice, včetně výpůjček, úvěro­ vého rizika protistrany (včetně potenciálních expozic, pokud je pro ně požadován regulativní kapitál), pohle­ dávky a záruky. To také zahrnuje nepřímé expozice vůči kterémukoli uvedenému subjektu získané mimo jiné prostřednictvím expozic vůči indexům, fondům nebo zvláštním účelovým jednotkám.

(22) Vzhledem k tomu, že provádění transakcí se swapem úvěrového selhání na státní dluhopisy bez související expozice riziku poklesu hodnoty státního dluhu by mohlo mít nepříznivý dopad na stabilitu trhů se státními dluhopisy, mělo by se fyzickým nebo právnickým osobám zakázat provádění transakcí s nekrytými pozi­ cemi ve swapech úvěrového selhání. Avšak při prvních známkách toho, že trh se státními dluhopisy řádně nefunguje, by měl mít příslušný orgán možnost toto omezení dočasně pozastavit. Příslušný orgán by měl založit takové pozastavení na objektivních důvodech vycházejících z analýzy ukazatelů stanovených v tomto nařízení. Příslušné orgány by rovněž měly mít možnost používat dodatečné ukazatele.

(23) Je také vhodné stanovit požadavky pro ústřední proti­ strany týkající se postupů náhradní koupě a pokut za selhání při vypořádání transakcí s akciemi. Postupy náhradní koupě a požadavky související s prodlením při vypořádání by měly nastavit základní standardy vypořá­ dací kázně. Požadavky týkající se náhradní koupě a uklá­ dání pokut by měly být dostatečně pružné, aby se ústřední protistrana, která odpovídá za zajištění fungo­ vání těchto postupů, mohla spolehnout na jiného účast­ níka trhu, že operativně provede náhradní koupi nebo

uloží pokutu. Pro řádné fungování finančních trhů je nicméně zásadní v rámci horizontálního legislativního návrhu řešit obecnější aspekty vypořádací kázně.

(24) Opatřeními, která se týkají státních dluhopisů a swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy, včetně zvýšené transparentnosti a omezení nekrytého prodeje na krátko, by měly být uloženy požadavky, jež jsou přiměřené a současně zamezí nepříznivému dopadu na likviditu trhů se státními dluhopisy a trhů zpětného odkupu stát­ ních dluhopisů.

(25) Akcie jsou v rostoucí míře přijímány k obchodování v různých obchodních systémech v Unii i ve třetích zemích. Akcie mnoha velkých společností se sídlem ve třetí zemi jsou rovněž přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii. Z důvodu efektivnosti je vhodné, aby se na cenné papíry v případech, kdy se hlavní obchodní systém, v němž se s daným nástrojem obchoduje, nachází ve třetí zemi, určité požadavky na oznamování a zveřejňování nevztahovaly.

(26) Činnosti v rámci tvorby trhu hrají zásadní úlohu z hlediska zajišťování likvidity na trzích v Unii a tvůrci trhu potřebují vstupovat do krátkých pozic, aby mohli tuto úlohu plnit. Uložení požadavků na tyto činnosti by mohlo vážně omezit jejich schopnost zajišťovat likviditu a mohlo by mít významný nepříznivý dopad na efektiv­ nost trhů Unie. U tvůrců trhu se navíc neočekává, že budou vstupovat do významných krátkých pozic s výjimkou velmi krátkých období. Proto je vhodné, aby se na fyzické nebo právnické osoby podílející se na těchto činnostech nevztahovaly požadavky, které by mohly zhoršit jejich schopnost plnit uvedenou úlohu, a tudíž nepříznivě ovlivnit trhy Unie. Aby bylo možné klást takové požadavky na rovnocenné subjekty ze třetích zemí, je nezbytný postup pro posuzování rovnocennosti trhů třetích zemí. Tato výjimka by se měla vztahovat na různé druhy činností v rámci tvorby trhu, ale nikoli na vlastní obchodování společnosti. Je rovněž vhodné udělit výjimku pro určité operace na primárním trhu, například pro ty, jež se týkají státních dluhopisů a stabilizačních programů, jelikož se jedná o důležité činnosti, které přispívají k efektivnímu fungování trhů. Využívání výjimek by mělo být oznamováno příslušným orgánům a tyto orgány by měly mít pravomoc zakázat využívání výjimky fyzické nebo právnické osobě, jež nesplňuje příslušná kritéria dané výjimky. Příslušné orgány by také měly mít možnost vyžádat si informace od fyzické nebo právnické osoby za účelem monitorování využívání výjimky touto osobou.

(27) V případě nepříznivého vývoje, který představuje vážné ohrožení finanční stability či důvěry na trhu v členském státě nebo v Unii, by příslušné orgány měly mít inter­ venční pravomoci, které jim umožní vyžadovat zvýšenou transparentnost nebo uložit dočasná omezení prodeje na krátko, transakcí se swapy úvěrového selhání nebo jiných transakcí, aby se předešlo chaotickému poklesu ceny finančního nástroje. Takováto opatření mohou být nezbytná v důsledku mnoha různých nepříznivých událostí a nepříznivého vývoje, a to nejen událostí finanční či hospodářské povahy, ale například také přírodních katastrof nebo teroristických útoků. Kromě toho by mohly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj vyžadující přijetí opatření nastat jen v jediném členském státě, aniž by měly jakékoli přeshraniční důsledky. Takové pravomoci by měly být dostatečně pružné, aby příslušné orgány mohly řešit řadu různých výjimečných okolností. Při přijímání takových opatření by měly příslušné orgány řádně zohlednit zásadu propor­ cionality.

(28) Vzhledem k tomu, že se toto nařízení vztahuje pouze na omezení prodeje na krátko a swapů úvěrového selhání, aby zabránilo chaotickému poklesu ceny tohoto finanč­ ního nástroje, jsou jiné potřebné typy omezení, jako limity na pozice nebo omezení produktů, jež by mohly vyvolat vážné obavy o ochranu investorů, více zohledňo­ vány v rámci revize směrnice 2004/39/ES prováděné Komisí.

(29) Přestože příslušné orgány jsou obvykle nejlépe připra­ veny monitorovat podmínky na trhu a zahájit reakci na nepříznivou událost nebo nepříznivý vývoj tím, že rozhodnou, zda nastalo vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu a zda je nutné přijmout opatření pro řešení takové situace, pravomoci v tomto směru a podmínky a postupy pro jejich použití by měly být v nejvyšší možné míře harmonizovány.

(30) V případě významného poklesu ceny finančního nástroje v obchodním systému by měl mít příslušný orgán také možnost dočasně omezit prodej na krátko tohoto finanč­ ního nástroje v tomto systému v rámci své jurisdikce či požádat orgán pro cenné papíry a trhy o jeho omezení v rámci jiných jurisdikcí, a mohl tak ve vhodných přípa­ dech rychle zasáhnout a krátkodobě předejít chaotickému poklesu ceny dotčeného finančního nástroje. Příslušný orgán by měl mít také povinnost informovat orgán pro cenné papíry a trhy o tomto rozhodnutí, aby orgán pro cenné papíry a trhy mohl neprodleně informovat příslušné orgány jiných členských států s obchodními systémy obchodujícími se stejnými nástroji, koordinovat opatření přijatá těmito členskými státy a případně jim napomoci při dosahování dohody nebo přijmout vlastní

(31) Pokud se nepříznivá událost nebo nepříznivý vývoj týkají více než jednoho členského státu nebo mají jiné přeshra­ niční důsledky, například pokud je finanční nástroj přijat k obchodování v různých obchodních systémech ve větším počtu různých členských států, mají zásadní význam intenzivní konzultace a těsná spolupráce mezi příslušnými orgány. V těchto situacích by měl vykonávat ústřední koordinační úlohu orgán pro cenné papíry a trhy a měl by se snažit zajistit soudržnost mezi přísluš­ nými orgány. Složení orgánu pro cenné papíry a trhy, které zahrnuje zástupce příslušných orgánů, přispěje ke splnění této úlohy. Příslušné orgány by kromě toho měly mít pravomoc přijímat opatření, mají-li zájem zasáhnout.

(32) Kromě koordinace opatření příslušných orgánů by měl orgán pro cenné papíry a trhy zajišťovat, aby příslušné orgány opatření přijímaly pouze v situacích, kdy to je nezbytné a přiměřené. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl mít možnost vydávat stanoviska pro příslušné orgány ohledně použití intervenčních pravomocí.

(33) Přestože příslušné orgány budou často nejlépe připraveny monitorovat nepříznivou událost nebo nepříznivý vývoj a rychle na ně reagovat, orgán pro cenné papíry a trhy by měl mít také pravomoc přijímat opatření, jestliže prodej na krátko a další související činnosti ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části, pokud má situace přeshraniční důsledky a příslušné orgány nepřijaly dostatečná opatření pro řešení dané hrozby. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobez­ řetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (1), je-li to možné, a jiné dotčené orgány v přípa­ dech, kdy by opatření mohlo mít účinky jdoucí nad rámec finančních trhů, což by mohl být případ komo­ ditních derivátů používaných pro zajištění pozic, jež se týkají fyzických zásob.

(34) Pravomoci orgánu pro cenné papíry a trhy podle tohoto nařízení, které mu umožňují omezit prodej na krátko a jiné související činnosti za výjimečných okolností, jsou v souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010. Uvedenými pravomocemi by neměly být dotčeny pravo­ moci orgánu pro cenné papíry a trhy v mimořádné situaci podle článku 18 nařízení (EU) č. 1095/2010. Zejména by měl mít orgán pro cenné papíry a trhy možnost přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí opatření, nebo individuální rozhodnutí určená účastníkům finanč­ ního trhu podle článku 18 nařízení (EU) č. 1095/2010.

rozhodnutí v souladu s článkem 19 nařízení (EU)  

č. 1095/2010.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.

(35) Odkazy v tomto nařízení na články 18 a 38 nařízení (EU) č. 1095/2010 mají deklaratorní povahu. Uvedené články se použijí i bez takových odkazů.

(36) Intervenční pravomoci, které příslušným orgánům a orgánu pro cenné papíry a trhy umožňují omezit prodej na krátko, swapy úvěrového selhání a jiné tran­ sakce, by měly mít pouze dočasnou povahu a měly by být používány jen na dobu a v rozsahu, které jsou nezbytné pro zvládnutí konkrétní hrozby.

(37) Vzhledem ke zvláštním rizikům, která mohou vyplývat z používání swapů úvěrového selhání, je nutné, aby příslušné orgány tyto transakce pečlivě monitorovaly. Zejména by příslušné orgány měly ve výjimečných přípa­ dech mít pravomoc vyžadovat od fyzických nebo práv­ nických osob provádějících takové transakce informace o účelu, za kterým se daná transakce provádí.

(38) Orgánu pro cenné papíry a trhy by měla být svěřena pravomoc vést šetření týkající se otázky nebo jednání souvisejících s prodejem na krátko nebo používáním swapů úvěrového selhání, a to s cílem posoudit, zda tato otázka nebo jednání nepředstavují potenciální hrozbu pro finanční stabilitu nebo důvěru na trhu. Provede-li taková šetření, měl by orgán pro cenné papíry a trhy zveřejnit zprávu obsahující jeho zjištění.

(39) Jelikož se některá ustanovení tohoto nařízení vztahují na fyzické nebo právnické osoby a činnosti ve třetích zemích, je nezbytné, aby v určitých situacích příslušné orgány spolupracovaly s orgány dohledu ve třetích zemích. Příslušné orgány by proto měly uzavřít ujednání s orgány dohledu ve třetích zemích. Orgán pro cenné papíry a trhy by měl koordinovat přípravu těchto ujed­ nání o spolupráci a výměnu informací obdržených z třetích zemí mezi příslušnými orgány.

(40) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v Listině základ­ ních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména právo na ochranu osobních údajů stanovené v článku 16 Smlouvy o fungování EU a v článku 8 Listiny. Trans­ parentnost významných čistých krátkých pozic, včetně jejich zveřejňování při překročení určité prahové hodnoty v případech, které stanoví toto nařízení, je nezbytná z důvodu zajištění stability finančních trhů a ochrany investorů. Díky této transparentnosti budou moci regu­ lační orgány monitorovat používání prodeje na krátko ve spojení se strategiemi zneužívání trhu a důsledky prodeje na krátko pro řádné fungování trhu. Kromě toho by

transparentnost mohla napomáhat k omezení informač­ ních asymetrií, neboť zajistí, že všichni účastníci trhu budou přiměřeně informováni, do jaké míry prodej na krátko ovlivňuje ceny. Veškerá výměna nebo přenos informací příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne

24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (1). Veškerá výměna nebo přenos informací orgánem pro cenné papíry a trhy by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzic­ kých osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2), které by mělo být v plném rozsahu použitelné pro zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(41) S ohledem na zásady stanovené ve sdělení Komise o posí­ lení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce a správní opatření, použitelné při porušení ustanovení tohoto nařízení, a měly by zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce a správní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Měly by být založeny na poky­ nech vydaných orgánem pro cenné papíry a trhy na podporu sbližování a meziodvětvové jednotnosti, pokud jde o sankční režimy v odvětví finančních služeb.

(42) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomo­ cí (3). Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o pokroku, pokud jde o rozhodnutí stanovu­ jící rovnocennost právních a dohledových rámců třetích zemí s požadavky tohoto nařízení.

(43) Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobnosti výpočtu krátkých pozic, otázky, kdy má fyzická nebo právnická osoba nekrytou pozici ve swapech úvěrového selhání, prahové hodnoty pro oznámení či zveřejnění a další upřesnění kritérií a faktorů pro rozhodování o tom, zda nepříznivá událost nebo nepříznivý vývoj vede k vážnému ohrožení finanční stability nebo důvěry

(1) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(2) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

na trhu v členském státě nebo v Unii. Je obzvláště důle­ žité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpo­ vídající konzultace, a to i na úrovni odborníků přísluš­ ných institucí, orgánů a agentur. Při přípravě a vypraco­ vání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(44) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu posuzující vhodnost stanovených prahových hodnot pro oznamování a zveřejňování, fungování omezení a požadavků souvisejících s transparentností čistých krátkých pozic a otázky, zda by nebyla vhodná další omezení či podmínky týkající se prodeje na krátko nebo swapů úvěrového selhání.

(45) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, přestože příslušné orgány jsou lépe uzpůsobeny k monitorování a mají lepší znalosti o vývoji na trzích, celkový dopad problémů souvisejících s prodejem na krátko a swapy úvěrového selhání je však možné plně chápat pouze v měřítku Unie, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsi­ diarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46) Jelikož některé členské státy již zavedly omezení prodeje na krátko a jelikož toto nařízení stanoví přijetí aktů v přenesené pravomoci a závazných technických norem, které by měly být přijaty předtím, než se toto nařízení může účinně uplatňovat, je nezbytné, aby byla posky­ tnuta dostatečná lhůta pro přechodné období. Jelikož je zásadní upřesnit přede dnem 1. listopadu 2012 klíčové nepodstatné prvky, které usnadní soulad účastníků trhu s tímto nařízením a jeho vymáhání příslušnými orgány, je rovněž nezbytné poskytnout Komisi prostředky, aby přijala technické normy a akty v přenesené působnosti před uvedeným dnem,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnost

1. Toto nařízení se vztahuje na:

a) finanční nástroje ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a), které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, a to i v případech, kdy se s těmito nástroji obchoduje mimo obchodní systém;

b) deriváty uvedené v příloze I oddílu C bodech 4 až 10 směr­ nice 2004/39/ES, které se vztahují k finančnímu nástroji uvedenému v písmenu a) nebo k emitentovi takového finančního nástroje, a to i v případech, kdy se s těmito deriváty obchoduje mimo obchodní systém;

c) dluhové nástroje vydané členským státem nebo Unií a deri­ váty uvedené v příloze I oddílu C bodech 4 až 10 směrnice 2004/39/ES, které se k dluhovým nástrojům vydaným člen­ ským státem nebo Unií vztahují nebo na ně odkazují.

2. Články 18, 20 a 23 až 30 se vztahují na všechny finanční nástroje ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a).

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „finančním nástrojem“ nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2004/39/ES;

b) „prodejem na krátko“ ve vztahu k akciím nebo dluhovým nástrojům jakýkoli prodej akcií nebo dluhových nástrojů, které prodávající v době uzavření dohody o prodeji nevlastní, včetně takového prodeje, při němž má prodávající v době uzavření dohody o prodeji příslušné akcie nebo dluhové nástroje vypůjčeny nebo má uzavřenu dohodu o jejich vypůjčení pro účely jejich dodání při vypořádání vyjma:

i) prodeje kteroukoli stranou v rámci dohody o zpětném odkupu, kdy jedna strana souhlasila s prodejem cenného papíru druhé straně za stanovenou cenu, se závazkem druhé strany odprodat tento cenný papír zpět k pozděj­ šímu datu za jinou stanovenou cenu,

ii) převodu cenných papírů na základě smlouvy o půjčce cenných papírů (securities lending agreement) nebo

iii) uzavření smlouvy o futures nebo jiné derivátové smlouvy, v níž je dohodnut prodej cenných papírů za stanovenou cenu k budoucímu datu;

c) „swapem úvěrového selhání“ (credit default swap – CDS) derivátová smlouva, podle níž jedna strana platí druhé straně poplatek výměnou za platbu nebo jiný prospěch v případě, že nastane úvěrová událost referenčního subjektu nebo v případě, že dojde k jakémukoliv jinému selhání vztahujícímu se k uvedené derivátové smlouvě, která má obdobný ekonomický účinek;

d) „státním emitentem“ kterýkoli z uvedených subjektů, který vydává dluhové nástroje:

i) Unie,

ii) členský stát, včetně jakéhokoli ministerstva, vládní orga­ nizace nebo zvláštní účelové jednotky (special purpose vehicle) dotyčného členského státu,

iii) v případě federativního členského státu člen federace,

iv) zvláštní účelová jednotka pro několik členských států,

v) mezinárodní finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy, nebo

vi) Evropská investiční banka;

e) „swapem úvěrového selhání na státní dluhopisy“ swap úvěrového selhání, u něhož k výplatě platby nebo jiného prospěchu dojde v případě úvěrové události nebo selhání státního emitenta;

f) „státními dluhopisy“ dluhový nástroj vydaný státním emitentem;

g) „vydanými státními dluhopisy“ celková hodnota nesplace­ ných státních dluhopisů vydaných státním emitentem;

h) „upsaným akciovým kapitálem“ ve vztahu ke společnosti úhrn všech kmenových a případných prioritních akcií vydaných touto společností, avšak bez konvertibilních dluhových cenných papírů;

i) „domovským členským státem“:

i) pokud jde o investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES nebo regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, domovský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 směrnice 2004/39/ES,

ii) pokud jde o úvěrovou instituci, domovský členský stát ve smyslu čl. 4 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (1),

iii) pokud jde o právnickou osobu neuvedenou v bodech i) nebo ii), členský stát, v němž má své sídlo, nebo pokud nemá žádné sídlo, členský stát, v němž má své ústředí,

(1) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

iv) pokud jde o fyzickou osobu, členský stát, v němž má tato osoba své ústředí, nebo pokud nemá žádné ústředí, členský stát, v němž má tato osoba své bydliště;

j) „dotčeným příslušným orgánem“:

i) ve vztahu ke státním dluhopisům členského státu nebo v případě federativního členského státu, ve vztahu ke státním dluhopisům člena federace nebo swapům úvěrového selhání týkajícím se členského státu nebo člena federace, příslušný orgán tohoto členského státu,

ii) ve vztahu ke státním dluhopisům Unie nebo swapům úvěrového selhání týkajícím se Unie příslušný orgán jurisdikce, v níž se nachází odbor vydávající dluhopis,

iii) ve vztahu ke státním dluhopisům několika členských států jednajících prostřednictvím zvláštní účelové jednotky nebo swapu úvěrového selhání týkajícího se takové zvláštní účelové jednotky, příslušný orgán juris­ dikce, v níž je zvláštní účelová jednotka usazena,

iv) ve vztahu ke státním dluhopisům mezinárodní finanční instituce zřízené dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je uvolňovat finanční prostředky a posky­ tovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními prob­ lémy, příslušný orgán jurisdikce, v níž je tato mezi­ národní finanční instituce usazena,

v) ve vztahu k finančnímu nástroji jinému než uvedenému v bodech i) až iv) orgán příslušný pro tento finanční nástroj podle definice v čl. 2 bodě 7 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (2), který se určuje v souladu s kapi­ tolou III uvedeného nařízení,

vi) ve vztahu k finančnímu nástroji, na který se nevztahují body i) až v), příslušný orgán členského státu, ve kterém byl tento finanční nástroj poprvé přijat k obcho­ dování v obchodním systému,

vii) ve vztahu k dluhovému nástroji, který vydala Evropská investiční banka, příslušný orgán členského státu, v němž má Evropská investiční banka sídlo;

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).

k) „činnostmi v rámci tvorby trhu“ činnosti investičního podniku, úvěrové instituce, subjektu ze třetí země nebo podniku ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. l) směrnice 2004/39/ES, který je členem obchodního systému nebo trhu ve třetí zemi, jejíž právní a dohledový rámec byl prohlášen Komisí v souladu s čl. 17 odst. 2 za rovnocenný, pokud obchodují na vlastní účet s finančním nástrojem, bez ohledu na to, zda je obchodován v obchodním systému nebo mimo obchodní systém, při plnění kteréhokoli z těchto úkolů:

i) souběžné uveřejňování závazných obousměrných kotací, které mají srovnatelnou velikost a konkurenční ceny, přičemž výsledkem je pravidelné a průběžné zajišťování likvidity na trhu,

ii) plnění pokynů vydaných klienty nebo reagování na žádosti klientů o obchodování, jde-li o součást jeho obvyklé podnikatelské činnosti,

iii) zajišťování pozic vyplývajících z plnění úkolů uvede­ ných v bodech i) a ii);

l) „obchodním systémem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst.

1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES nebo mnohostranný systém obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směr­ nice 2004/39/ES;

m) „hlavním obchodním systémem“ ve vztahu k akciím obchodní systém, na kterém se při obchodování s těmito akciemi dosahuje nejvyššího obratu;

n) „autorizovaným primárním dealerem“ fyzická nebo práv­ nická osoba, která podepsala dohodu se státním emitentem nebo která byla formálně uznána jako primární dealer ze strany státního emitenta nebo jeho jménem a která se v souladu s touto dohodou nebo uznáním zavázala, že bude obchodovat na vlastní účet v souvislosti s operacemi na primárním a sekundárním trhu, které se týkají dluhopisů vydaných tímto emitentem;

o) „ústřední protistranou“ právní subjekt, který se v souladu s právními předpisy vloží mezi protistrany smluv obchodo­ vaných na jednom či na několika finančních trzích, a stane se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího, a který je odpovědný za provoz zúčtovacího systému;

p) „dnem obchodování“ den obchodování uvedený v článku 4 nařízení (ES) č. 1287/2006;

q) „obratem“ obchodů s akciemi obrat ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (ES) č. 1287/2006.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, pokud jde o upřesnění

definic uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména stano­ vujících, kdy se pro účely definice prodeje na krátko v odst. 1 písm. b) má za to, že fyzická nebo právnická osoba vlastní finanční nástroj.

Článek 3

Krátké a dlouhé pozice

1. Pro účely tohoto nařízení se za krátkou pozici týkající se upsaného akciového kapitálu nebo vydaných státních dluhopisů považuje pozice, která je výsledkem:

a) prodeje akcií vydaných společností nebo dluhového nástroje vydaného státním emitentem na krátko;

b) uzavření transakce, která vytváří jiný finanční nástroj nebo se vztahuje k jinému finančnímu nástroji než k nástroji uvede­ nému v písmenu a), pokud důsledkem nebo jedním z důsledků této transakce je, že tato fyzická nebo právnická osoba uzavírající uvedenou transakci získá finanční výhodu, dojde-li k poklesu ceny nebo hodnoty akcií nebo dluhového nástroje.

2. Pro účely tohoto nařízení se za dlouhou pozici týkající se upsaného akciového kapitálu nebo vydaných státních dluhopisů považuje pozice, která je výsledkem:

a) držení akcií vydaných společností nebo dluhového nástroje vydaného státním emitentem;

b) uzavření transakce, která vytváří jiný finanční nástroj nebo se vztahuje k jinému finančnímu nástroji než k nástroji uvede­ nému v písmenu a), pokud důsledkem nebo jedním z důsledků této transakce je, že tato fyzická nebo právnická osoba uzavírající uvedenou transakci získá finanční výhodu, dojde-li ke zvýšení ceny nebo hodnoty akcií nebo dluhového nástroje.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 určí dotčená fyzická nebo práv­ nická osoba uvážlivě výpočet krátké nebo dlouhé pozice, pokud jde o jakoukoli pozici drženou příslušnou osobou nepřímo, například prostřednictvím nebo pomocí indexu, souboru cenných papírů nebo podílu ve fondu obchodovaném na burze (ETF) nebo v obdobném subjektu, a zohlední přitom veřejně dostupné informace o složení příslušného indexu, souboru cenných papírů nebo podílů držených v příslušném fondu obchodovaném na burze nebo v obdobném subjektu. Při výpočtu takové krátké nebo dlouhé pozice se od nikoho nepožaduje, aby od kohokoli získával informace o tomto složení v reálném čase.

Pro účely odstavců 1 a 2 se do výpočtu krátké nebo dlouhé pozice týkajících se státních dluhopisů zahrnou veškeré swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, které se vztahují ke stát­ nímu emitentovi.

4. Pro účely tohoto nařízení se za čistou krátkou pozici ve vztahu k upsanému akciovému kapitálu dotyčné společnosti považuje pozice zbývající po odečtení veškerých dlouhých pozic, které fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k upsa­ nému akciovému kapitálu, od veškerých krátkých pozic, které tato fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k tomuto kapitálu.

5. Pro účely tohoto nařízení se za čistou krátkou pozici ve vztahu k vydaným státním dluhopisům dotyčného státního emitenta považuje pozice zbývající po odečtení veškerých dlou­ hých pozic, které fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k vydaným státním dluhopisům, a veškerých dlouhých pozic v dluhových nástrojích státního emitenta, jejichž cena je v silné korelaci s cenou daných státních dluhopisů, od veške­ rých krátkých pozic, které tato fyzická nebo právnická osoba drží ve vztahu k těmto státním dluhopisům.

6. Výpočet týkající se státních dluhopisů podle odstavců 1 až 5 se provede pro každého jednotlivého státního emitenta i v případě, že státní dluhopisy jménem státního emitenta vydávají různé subjekty.

7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které stanoví:

a) v jakých případech se má za to, že fyzická nebo právnická osoba drží akcie nebo dluhové nástroje pro účely odstavce 2;

b) případy, kdy má fyzická nebo právnická osoba čistou krátkou pozici pro účely odstavců 4 a 5, a způsob výpočtu takové pozice;

c) způsob výpočtu pozic pro účely odstavců 3, 4 a 5 v případě, kdy mají různé subjekty ve skupině dlouhé nebo krátké pozice, nebo ve vztahu k činnostem v rámci správy fondů, které se týkají různých fondů.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) zohlední metoda výpočtu zejména, zda jsou různé investiční strategie používány ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi prostřednictvím více samostatných fondů spravovaných týmž správcem fondů, zda je tatáž investiční strategie používána ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi prostřednictvím více než jednoho fondu a zda je v rámci jednoho subjektu spravováno více než jedno portfolio na základě vlastního uvážení s použitím téže investiční strategie ve vztahu ke konkrétnímu emitentovi.

Článek 4

Nekrytá pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

1. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že fyzická nebo právnická osoba má nekrytou pozici ve swapech úvěrového

selhání na státní dluhopisy, pokud tyto swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy neslouží k zajištění proti:

a) riziku selhání emitenta, má-li daná fyzická nebo právnická osoba dlouhou pozici ve státních dluhopisech tohoto emitenta, jehož se swap úvěrového selhání na státní dluh týká, nebo

b) riziku poklesu hodnoty státních dluhopisů, pokud fyzická nebo právnická osoba drží aktiva nebo má pohledávky, včetně mimo jiné smluv o financování, portfolií aktiv nebo finančních závazků, jejichž cena je v korelaci s hodnotou státních dluhopisů.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které stanoví pro účely odstavce 1 tohoto článku:

a) případy, ve kterých se má za to, že transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy představuje zajištění proti riziku selhání nebo proti riziku poklesu hodnoty stát­ ního dluhopisu, a způsob výpočtu nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy;

b) způsob výpočtu pozic v případě, kdy mají různé subjekty ve skupině dlouhé nebo krátké pozice, nebo ve vztahu k činnostem v rámci správy fondů, které se týkají samostat­ ných fondů.

KAPITOLA II

TRANSPARENTNOST ČISTÝCH KRÁTKÝCH POZIC

Článek 5

Oznamování významných čistých krátkých pozic v akciích příslušným orgánům

1. Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici ve vztahu k upsanému akciovému kapitálu společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, podá dotčenému příslušnému orgánu oznámení v souladu s článkem 9, jestliže tato pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v odstavci 2 tohoto článku, nebo pod tuto hodnotu poklesne.

2. Příslušnou prahovou hodnotou pro oznamovací povinnost je procentní podíl rovný 0,2 % upsaného akciového kapitálu dotčené společnosti a dále každých 0,1 %.

3. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“) může vydat stanovisko Komisi k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 2 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které upravují prahové hodnoty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

Článek 6

Zveřejňování významných čistých krátkých pozic v akciích

1. Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici ve vztahu k upsanému akciovému kapitálu společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, zveřejní v souladu s článkem 9 podrobné informace o této pozici, jestliže tato pozice dosáhne příslušné prahové hodnoty pro zveřejnění uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo pod tuto hodnotu poklesne.

2. Příslušnou prahovou hodnotou pro zveřejnění je procentní podíl rovný 0,5 % upsaného akciového kapitálu dotčené společnosti a dále každých 0,1 %.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy může vydat stanovisko Komisi k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 2 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které upravují prahové hodnoty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

5. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení právních a správních předpisů přijatých v souvislosti s nabídkami převzetí, transakcemi za účelem fúze a jinými transakcemi mají­ cími vliv na vlastnictví společností nebo kontrolu nad společ­ nostmi, které jsou regulovány orgány dohledu jmenovanými členskými státy podle článku 4 směrnice Evropského parla­ mentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (1), jež vyžadují zveřejnění krátkých pozic nad rámec požadavků vyplývajících z tohoto článku.

Článek 7

Oznamování významných čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech

1. Fyzická nebo právnická osoba, která má čistou krátkou pozici týkající se vydaného státního dluhopisu, podá oznámení dotčenému příslušnému orgánu v souladu s článkem 9, jestliže její pozice dosáhne příslušných prahových hodnot pro oznamo­ vací povinnost pro dotčeného státního emitenta, nebo pod tyto hodnoty poklesne.

2. Příslušné prahové hodnoty pro oznamovací povinnost se skládají z počáteční hodnoty a následně přírůstkových hodnot pro každého státního emitenta, které jsou stanoveny v opatře­ ních přijatých Komisí podle odstavce 3. Prahové hodnoty pro oznamovací povinnost pro každý členský stát zveřejní orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách.

(1) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které stanoví počáteční a přírůstkové hodnoty uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Komise:

a) zajistí, že prahové hodnoty nejsou stanoveny na takové úrovni, aby bylo nutné oznamovat pozice, které mají mini­ mální hodnotu;

b) zohlední celkovou výši nesplacených vydaných státních dluhopisů každého státního emitenta a průměrnou velikost pozic, které účastníci trhu drží ve vztahu ke státním dluho­ pisům tohoto státního emitenta, a

c) zohlední likviditu jednotlivých trhů se státními dluhopisy.

Článek 8

Oznamování příslušným orgánům nekrytých pozic ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy

V případě, že příslušný orgán pozastaví omezení v souladu s čl. 14 odst. 2, fyzická nebo právnická osoba, která má nekrytou pozici ve swapu úvěrového selhání na státní dluhopisy, podá oznámení dotčenému příslušnému orgánu, jestliže její pozice dosáhne příslušných prahových hodnot pro oznamovací povin­ nost pro státního emitenta, upřesněných podle článku 7, nebo pod tyto hodnoty poklesne.

Článek 9

Způsob oznamování a zveřejňování

1. Každé oznámení nebo zveřejnění podle článků 5, 6, 7 nebo 8 obsahuje údaje o totožnosti fyzické nebo právnické osoby, která drží příslušnou pozici, o velikosti příslušné pozice a emitentovi, kterého se držená pozice týká, jakož i datum, kdy byla příslušná pozice vytvořena nebo změněna nebo kdy její držení skončilo.

Pro účely článků 5, 6, 7 a 8 uchovávají fyzické a právnické osoby, které drží významné čisté krátké pozice, po dobu pěti let záznamy o hrubých pozicích, které významnou čistou krátkou pozici tvoří.

2. Rozhodná doba pro výpočet čisté krátké pozice nastává o půlnoci po skončení dne obchodování, ve kterém daná fyzická nebo právnická osoba drží příslušnou pozici. Uvedená doba se uplatní na všechny transakce bez ohledu na použité prostředky obchodování, včetně transakcí provedených prostřednictvím manuálního nebo automatizovaného obchodo­ vání a bez ohledu na to, zda transakce proběhly během obvyklé doby obchodování. Oznámení nebo zveřejnění se provede nejpozději v 15:30 následujícího dne obchodování. Doby uvedené v tomto odstavci se počítají podle času členského státu dotčeného příslušného orgánu, kterému se příslušná pozice musí oznamovat.

3. Oznamování informací dotčenému příslušnému orgánu zajistí důvěrnost informací a zahrnuje mechanismus pro ověření zdroje oznámení.

4. Zveřejňování informací stanovené v článku 6 se provádí způsobem zajišťujícím rychlý a nediskriminační přístup k infor­ macím. Uvedené informace se umístí na hlavní internetové stránce, kterou provozuje nebo nad níž má dohled dotčený příslušný orgán. Příslušné orgány sdělí adresu této internetové stránky orgánu pro cenné papíry a trhy, který uvede odkaz na všechny tyto hlavní internetové stránky na svých vlastních inter­ netových stránkách.

5. Za účelem zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy regulačních technických norem, které stanoví podrobnosti o poskytovaných informacích pro účely odstavce 1.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy regulačních technických norem do 31. března 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6. Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 4 vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem, které stanoví prostředky, jimiž mohou být informace zveřejňovány.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem do 31. března 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 10

Uplatňování požadavků na oznamování a zveřejňování

Požadavky na oznamování a zveřejňování podle článků 5, 6, 7 a 8 se použijí pro fyzické nebo právnické osoby bez ohledu na to, zda mají bydliště nebo jsou usazeny v Unii, nebo ve třetí zemi.

Článek 11

Informace poskytované orgánu pro cenné papíry a trhy

1. Příslušné orgány poskytují orgánu pro cenné papíry a trhy čtvrtletně souhrnné informace o čistých krátkých pozicích týka­ jících se upsaného akciového kapitálu a vydaných státních dluhopisů a o nekrytých pozicích týkajících se swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy, pro které je tento orgán dotčeným příslušným orgánem a příjemcem oznámení podle článků 5, 7 a 8.

2. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení si může orgán pro cenné papíry a trhy od dotčeného přísluš­ ného orgánu kdykoli vyžádat dodatečné informace o čistých krátkých pozicích týkajících se upsaného akciového kapitálu a vydaných státních dluhopisů nebo o nekrytých pozicích týka­ jících se swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy.

Příslušný orgán poskytne orgánu pro cenné papíry a trhy poža­ dované informace nejpozději do sedmi kalendářních dnů. V případě nepříznivých událostí nebo nepříznivého vývoje, které představují vážné ohrožení finanční stability či důvěry na trhu v příslušném či jiném členském státě, poskytne příslušný orgán orgánu pro cenné papíry a trhy do 24 hodin všechny dostupné informace na základě požadavků na oznamo­ vání podle článků 5, 7 a 8.

3. Za účelem zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy regulačních technických norem, které stanoví podrobnosti ohledně infor­ mací poskytovaných v souladu s odstavci 1 a 2.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy regulačních technických norem do 31. března 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem, které stanoví formát informací poskytovaných v souladu s odstavci 1 a 2.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem do 31. března 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA III

NEKRYTÝ PRODEJ NA KRÁTKO

Článek 12

Omezení nekrytého prodeje akcií na krátko

1. Fyzická nebo právnická osoba může sjednat prodej akcií přijatých k obchodování v obchodním systému na krátko pouze, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) tato fyzická nebo právnická osoba si vypůjčila dané akcie nebo učinila jiné právní úkony, jejichž výsledkem je obdobný právní účinek;

b) tato fyzická nebo právnická osoba uzavřela smlouvu o půjčce daných akcií nebo má jiný nárok vymahatelný vůči všem, vzniklý na základě smlouvy nebo z titulu vlastnického práva, na převod vlastnického práva k odpovídajícímu počtu cenných papírů stejného druhu, za účelem provedení vypořá­ dání ve stanovené lhůtě;

c) tato fyzická nebo právnická osoba má ujednání s třetí stra­ nou, v rámci kterého tato třetí strana potvrdila, že dané akcie byly lokalizovány a že byla přijata opatření s ohledem na třetí strany tak, aby fyzická nebo právnická osoba mohla odůvodněně očekávat, že bude možno provést vypořádání ve stanovené lhůtě.

2. Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem pro stanovení druhů dohod, ujednání a opatření, které v dostatečné míře zajišťují, že akcie budou k dispozici pro vypořádání. Při stanovování opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby bylo možné odůvodněně očekávat, že vypořádání lze provést ve stanovené lhůtě, orgán pro cenné papíry a trhy zohlední mimo jiné obchodování v průběhu jednoho obchodního dne a likviditu akcií.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem nejpozději do 31. března 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 13

Omezení nekrytého prodeje státních dluhopisů na krátko

1. Fyzická nebo právnická osoba může sjednat prodej stát­ ních dluhopisů na krátko pouze při splnění jedné z těchto podmínek:

a) tato fyzická nebo právnická osoba si dané státní dluhopisy vypůjčila, nebo učinila jiné právní úkony, jejichž výsledkem je obdobný právní účinek;

b) tato fyzická nebo právnická osoba uzavřela smlouvu o půjčce daných státních dluhopisů nebo má jiný nárok vymahatelný vůči všem, vzniklý na základě smlouvy nebo z titulu vlast­ nického práva, na převod vlastnického práva k odpovídají­ címu počtu cenných papírů stejného druhu, za účelem provedení vypořádání ve stanovené lhůtě;

c) tato fyzická nebo právnická osoba má uzavřeno ujednání s třetí stranou, v rámci kterého tato třetí strana potvrdila, že příslušné státní dluhopisy byly lokalizovány, nebo může jinak odůvodněně očekávat, že bude možno provést vypořá­ dání ve stanovené lhůtě.

2. Omezení uvedená v odstavci 1 se nepoužijí, pokud operace slouží k zajištění dlouhé pozice v dluhových nástrojích emitenta, jejichž cena je v silné korelaci s hodnotou daných státních dluhopisů.

3. Pokud likvidita státních dluhopisů klesne pod prahovou hodnotu určenou podle metodiky uvedené v odstavci 4, dotčený příslušný orgán může omezení uvedená v odstavci 1 dočasně pozastavit. Před pozastavením uvedených omezení dotčený příslušný orgán vyrozumí orgán pro cenné papíry a trhy a ostatní příslušné orgány o navrhovaném pozastavení.

Pozastavení platí po počáteční dobu nepřekračující šest měsíců ode dne, kdy bylo zveřejněno na internetových stránkách dotče­ ného příslušného orgánu. Může být obnoveno na období nepře­ kračující šest měsíců, pokud důvody pro pozastavení nadále trvají. Není-li pozastavení obnoveno do konce počáteční doby nebo doby následného obnovení, jeho platnost automaticky skončí.

Do 24 hodin od oznámení dotčeného příslušného orgánu vydá orgán pro cenné papíry a trhy na základě odstavce 4 stanovisko k oznámenému pozastavení nebo obnovení pozastavení. Stano­ visko se zveřejní na internetových stránkách orgánu pro cenné papíry a trhy.

4. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které stanoví parametry a metody pro výpočet prahové hodnoty likvidity podle odstavce 3 tohoto článku v souvislosti s vydanými státními dluhopisy.

Uvedené parametry a metody, podle kterých členské státy vypočítají prahovou hodnotu, se stanoví takovým způsobem, že pokud je jí dosaženo, představuje významný pokles ve vztahu k průměrné úrovni likvidity dotyčných státních dluho­ pisů.

Prahová hodnota je vymezena na základě objektivních kritérií specifických pro příslušný trh se státními dluhopisy, včetně celkové výše nesplacených vydaných státních dluhopisů každého státního emitenta.

5. Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 orgán pro cenné papíry a trhy může vypracovat návrhy prováděcích technických norem, v nichž se stanoví druhy dohod nebo ujednání dostatečně zajišťujících, aby byly státní dluhopisy k dispozici pro vypořádání. Orgán pro cenné papíry a trhy vezme v úvahu zejména potřebu zachovat likvi­ ditu trhů, zvláště trhů se státními dluhopisy a trhů zpětného odkupu státních dluhopisů.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem do 31. března 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

Omezení nekrytých swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy

1. Fyzická nebo právnická osoba může provádět transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy pouze v případech, kdy tyto transakce nevedou k vytvoření nekryté pozice ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, jak je uvedeno v článku 4.

2. Příslušný orgán může omezení uvedená v odstavci 1 dočasně pozastavit, má-li objektivní důvody domnívat se, že trh se státními dluhopisy nefunguje řádně a že by tato omezení mohla mít nepříznivý dopad na trh se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, zejména v důsledku zvýšení výpůjčních nákladů pro státní emitenty nebo omezení schopnosti těchto emitentů vydávat nové dluhopisy. Uvedené důvody vychází z následujících ukazatelů:

a) vysoké nebo zvyšující se úrokové sazby státních dluhopisů;

b) rozšiřování rozpětí úrokových sazeb u státních dluhopisů ve srovnání se státními dluhopisy dalších státních emitentů;

c) rozšiřování rozpětí swapů úvěrového selhání na státní dluho­ pisy ve srovnání s vlastní křivkou a ve srovnání s jiným státními emitenty;

d) včasnost návratu ceny státních dluhopisů na úroveň původní rovnováhy po rozsáhlém obchodu;

e) objem státních dluhopisů, se kterými je možné obchodovat.

Příslušný orgán může rovněž použít jiné ukazatele než ty, které jsou uvedené v prvním pododstavci písm. a) až e).

Před pozastavením omezení podle tohoto článku dotčený příslušný orgán vyrozumí orgán pro cenné papíry a trhy a ostatní příslušné orgány o navrhovaném pozastavení a důvo­ dech, na nichž se zakládá.

Pozastavení platí po počáteční dobu nepřekračující dvanáct měsíců ode dne, kdy bylo zveřejněno na internetových strán­ kách dotčeného příslušného orgánu. Může být obnoveno na období nepřekračující šest měsíců, pokud důvody pro pozasta­ vení nadále trvají. Není-li pozastavení obnoveno do konce počá­ teční doby nebo doby následného obnovení, jeho platnost auto­ maticky skončí.

Do 24 hodin od oznámení dotčeného příslušného orgánu vydá orgán pro cenné papíry a trhy stanovisko k jakémukoliv pláno­ vanému pozastavení nebo obnovení pozastavení, a to bez ohledu na to, zda příslušný orgán vycházel při pozastavení z ukazatelů stanovených v prvním pododstavci písm. a) až e) nebo z jiných ukazatelů. Vychází-li plánované pozastavení nebo

obnovení pozastavení z druhého pododstavce, obsahuje stano­ visko také hodnocení ukazatelů, které příslušný orgán použil. Stanovisko se zveřejní na internetových stránkách orgánu pro cenné papíry a trhy.

Článek 15

Postupy náhradní koupě

1. Ústřední protistrana v členském státě, která poskytuje zúčtovací služby pro akcie, zajistí, aby byly zavedeny postupy, které splňují všechny tyto požadavky:

a) jestliže fyzická nebo právnická osoba, která prodá akcie, nemůže tyto akcie dodat pro vypořádání do čtyř obchodních dnů po dni, kdy se vypořádání má uskutečnit, jsou auto­ maticky aktivovány postupy pro náhradní koupi akcií, aby bylo zajištěno jejich dodání pro vypořádání;

b) jestliže není možné provést náhradní koupi akcií pro vypořá­ dání, je kupujícímu zaplacena určitá částka vycházející z hodnoty akcií, které se mají dodat ke dni dodání, a částka pokrývající ztráty, jež kupujícímu vznikly v důsledku selhání při vypořádání, a

c) fyzická nebo právnická osoba, která selže při vypořádání, uhradí všechny částky zaplacené podle písmen a) a b).

2. Ústřední protistrana v členském státě, která poskytuje zúčtovací služby pro akcie, zajistí, aby byly zavedeny postupy zajišťující, že pokud fyzická nebo právnická osoba, která prodá akcie, tyto akcie nedodá pro vypořádání ve stanovené lhůtě, musí tato osoba provádět denní platby za každý den, kdy trvá prodlení.

Tyto denní platby jsou dostatečně vysoké, aby sloužily pro odrazení fyzických nebo právnických osob, pokud jde o selhání při vypořádání.

KAPITOLA IV

VÝJIMKY

Článek 16

Výjimka pro případ, kdy se hlavní obchodní systém nachází ve třetí zemi

1. Články 5, 6, 12 a 15 se nepoužijí pro akcie společnosti, které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému v Unii, jestliže se hlavní obchodní systém pro obchodování s těmito akciemi nachází ve třetí zemi.

2. Dotčený orgán příslušný pro akcie společnosti, s nimiž se obchoduje v obchodním systému v Unii a v obchodním systému ve třetí zemi, alespoň jednou za dva roky určí, zda se hlavní obchodní systém těchto akcií nachází ve třetí zemi.

Dotčený příslušný orgán oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy veškeré akcie, u nichž určil, že mají hlavní obchodní systém ve třetí zemi.

Každé dva roky orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní seznam akcií, které mají hlavní obchodní systém ve třetí zemi. Tento seznam je účinný pro období dvou let.

3. Za účelem zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy regulačních technických norem stanovující způsob výpočtu obratu pro určení hlavního obchodního systému akcií.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy regulačních technických norem do 31. března 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které určí:

a) den, ke kterému, a období, za které se provádí výpočet určení hlavního obchodního systému akcií;

b) den, do kterého dotčený příslušný orgán oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy akcie, jejichž hlavní obchodní místo se nachází ve třetí zemi;

c) den po zveřejnění orgánem pro cenné papíry a trhy, od něhož je uvedený seznam účinný.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem do 31. března 2012.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 17

Výjimka pro činnosti v rámci tvorby trhu a operace na primárním trhu

1. Články 5, 6, 7, 12, 13 a 14 se nepoužijí pro transakce prováděné u činností v rámci tvorby trhu.

2. Komise může postupem uvedeným v čl. 44 odst. 2 přijímat rozhodnutí, která stanoví, že právní a dohledový rámec třetí země zajišťuje, že trh, který získal povolení v této třetí zemi, splňuje právně závazné požadavky, které jsou pro

účely použití výjimky stanovené v odstavci 1 rovnocenné poža­ davkům podle hlavy III směrnice 2004/39/ES, směrnice Evrop­ ského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneu­ žívání trhu) (1) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci poža­ davků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (2), přičemž plnění těchto požadavků v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.

Právní a dohledový rámec třetí země je možné považovat za rovnocenný, jestliže v uvedené třetí zemi:

a) trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání;

b) trhy mají jasná a transparentní pravidla pro přijímání cenných papírů k obchodování, takže s cennými papíry lze spravedlivě, řádně a efektivně obchodovat a cenné papíry jsou volně obchodovatelné;

c) pro emitenty cenných papírů platí požadavky na pravidelné a průběžné informování zajišťující vysokou úroveň ochrany investorů a

d) transparentnost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že se předchází zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěce­ ných osob a manipulace s trhem.

3. Články 7, 13 a 14 se nepoužijí pro činnosti fyzické nebo právnické osoby, pokud tato osoba na základě dohody se státním emitentem plní úlohu autorizovaného primárního dealera a obchoduje na vlastní účet s finančním nástrojem v souvislosti s operacemi na primárním nebo sekundárním trhu, které se týkají těchto státních dluhopisů.

4. Články 5, 6, 12, 13 a 14 tohoto nařízení se nepoužijí pro fyzickou nebo právnickou osobu, pokud provádí prodej cenného papíru na krátko nebo má čistou krátkou pozici v souvislosti s prováděním stabilizace podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabili­ zace finančních nástrojů (3).

5. Výjimka uvedená v odstavci 1 se použije pouze v případě, že dotčená fyzická nebo právnická osoba písemně oznámila příslušnému orgánu svého domovského členského státu, že má v úmyslu výjimku využívat. Toto oznámení se podá nejpoz­ ději 30 kalendářních dní před tím, než fyzická nebo právnická osoba poprvé zamýšlí výjimku využít.

(1) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(2) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(3) Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33.

6. Výjimka uvedená v odstavci 3 se použije pouze v případě, že autorizovaný primární dealer písemně oznámil dotčenému příslušnému orgánu ohledně dotyčných státních dluhopisů, že má v úmyslu výjimku využívat. Toto oznámení se podá nejpoz­ ději 30 kalendářních dní před tím, než fyzická nebo právnická osoba schválená jako autorizovaný primární dealer poprvé zamýšlí výjimku využít.

7. Příslušný orgán uvedený v odstavcích 5 a 6 může využití výjimky zakázat, pokud usoudí, že daná fyzická nebo právnická osoba nesplňuje podmínky pro udělení výjimky. Případný zákaz se uloží během lhůty 30 kalendářních dnů uvedené v odstavcích 5 nebo 6 anebo později v případě, že se příslušný orgán dozví, že u dané fyzické nebo právnické osoby došlo ke změnám okolností, kvůli nimž přestala splňovat podmínky pro udělení výjimky.

8. Subjekt ze třetí země, který nezískal povolení v Unii, zašle oznámení uvedené v odstavcích 5 a 6 orgánu příslušnému pro hlavní obchodní systém v Unii, ve kterém tento subjekt obcho­ duje.

9. Fyzická nebo právnická osoba, která podala oznámení podle odstavce 5, co nejdříve písemně oznámí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, nastanou-li jakékoli změny, jež mají vliv na způsobilost této osoby k využívání výjimky nebo pokud si tato osoba již nepřeje výjimku využívat.

10. Fyzická nebo právnická osoba, která podala oznámení podle odstavce 6, co nejdříve písemně oznámí dotčenému příslušnému orgánu pro dotyčné státní dluhopisy, pokud nastanou jakékoli změny mající vliv na způsobilost této osoby k využívání výjimky nebo pokud si již nepřeje výjimku využívat.

11. Příslušný orgán domovského členského státu si může od fyzické nebo právnické osoby, která využívá výjimky stanovené v odstavcích 1, 3 nebo 4, vyžádat informace v písemné podobě o krátkých pozicích, které drží, nebo o činnostech, které na základě výjimky provádí. Fyzická nebo právnická osoba tyto informace poskytne nejpozději do čtyř kalendářních dnů od podání žádosti.

12. Příslušný orgán oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy do dvou týdnů od podání oznámení podle odstavce 5 nebo 9 všechny tvůrce trhu a podle odstavce 6 nebo 10 všechny auto­ rizované primární dealery, kteří využívají výjimku, a všechny tvůrce trhu a oprávněné autorizované dealery, kteří výjimku přestali využívat.

13. Orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách zveřejní a průběžně aktualizuje seznam tvůrců trhu a autorizovaných primárních dealerů, kteří využívají výjimku.

14. Oznámení podle tohoto článku může být provedeno osobou příslušnému orgánu a příslušným orgánem orgánu pro cenné papíry a trhy kdykoli během 60 kalendářních dnů přede dnem 1. listopadu 2012.

KAPITOLA V

INTERVENČNÍ PRAVOMOCI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ A ORGÁNU PRO CENNÉ PAPÍRY A TRHY

ODDÍL 1

Pravomoci příslušných orgánů

Článek 18

Oznamování a zveřejňování za výjimečných okolností

1. S výhradou článku 22 může příslušný orgán od fyzických nebo právnických osob, které mají čisté krátké pozice ve vztahu k určitému finančnímu nástroji nebo třídě finančních nástrojů, požadovat, aby mu oznámily nebo aby zveřejnily podrobné informace o takové pozici, jestliže tato pozice dosáhne prahové hodnoty pro oznamovací povinnost stanovené příslušným orgánem nebo pod tuto hodnotu poklesne, pokud:

a) nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v dotčeném členském státě nebo v jednom či více dalších členských státech, a

b) opatření je nezbytné pro řešení této situace a nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.

2. Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije pro finanční nástroje, kterých se již týkají požadavky na transparentnost podle článků 5 až 8. Opatření podle odstavce 1 se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

Článek 19

Oznamovací povinnost vypůjčovatelů za výjimečných okolností

1. S výhradou článku 22 může příslušný orgán přijmout opatření uvedené v odstavci 2 tohoto článku, pokud:

a) nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v dotčeném členském státě nebo v jednom či více dalších členských státech, a

b) opatření je nezbytné pro řešení této situace a nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.

2. Příslušný orgán může od fyzických nebo právnických osob podílejících se na vypůjčení určitého finančního nástroje nebo třídy finančních nástrojů požadovat, aby mu oznámily jakoukoli významnou změnu poplatků požadovaných v souvi­ slosti s takovým vypůjčením.

Článek 20

Omezení prodeje na krátko a obdobných transakcí za výjimečných okolností

1. S výhradou článku 22 může příslušný orgán přijmout jedno nebo více opatření uvedených v odstavci 2 tohoto článku, pokud:

a) nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v dotčeném členském státě nebo v jednom či více dalších členských státech, a

b) opatření je nezbytné pro řešení této situace a nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.

2. Příslušný orgán může uložit zákaz nebo podmínky ve vztahu k fyzickým nebo právnickým osobám, které provádějí:

a) prodej na krátko nebo

b) transakci jinou než prodej na krátko, která vytváří finanční nástroj nebo se vztahuje k finančnímu nástroji, a důsledkem nebo jedním z důsledků této transakce je, že daná fyzická nebo právnická osoba získá finanční výhodu, dojde-li k poklesu ceny nebo hodnoty jiného finančního nástroje.

3. Opatření přijaté podle odstavce 2 se může použít pro transakce týkající se všech finančních nástrojů, určité třídy finančních nástrojů nebo konkrétního finančního nástroje. Opatření se může použít za okolností stanovených příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

Článek 21

Omezení transakcí se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy za výjimečných okolností

1. S výhradou článku 22 může příslušný orgán omezit možnost fyzických nebo právnických osob provádět transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy nebo může omezit hodnotu pozic ve swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy, které mohou tyto osoby uzavřít, pokud:

a) nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, které představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v dotčeném členském státě nebo v jednom či více dalších členských státech, a

b) opatření je nezbytné pro řešení této situace a nebude mít škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.

2. Opatření přijaté podle odstavce 1 se může použít pro určitou třídu transakcí se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy nebo pro konkrétní transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy. Opatření se může použít za okol­ ností stanovených příslušným orgánem nebo se ho mohou týkat výjimky stanovené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

Článek 22

Opatření jiných příslušných orgánů

Aniž je dotčen článek 26, příslušný orgán může uložit nebo obnovit opatření podle článku 18, 19, 20 nebo 21 ve vztahu k finančnímu nástroji, pro který není dotčeným příslušným orgánem, pouze se souhlasem dotčeného příslušného orgánu.

Článek 23

Pravomoc dočasně omezit prodej finančních nástrojů na krátko v případě významného poklesu ceny

1. Jestliže cena finančního nástroje v obchodním systému během jednoho dne obchodování významně poklesne ve vztahu k závěrečné ceně v tomto systému z předchozího dne obcho­ dování, příslušný orgán domovského členského státu tohoto obchodního systému posoudí, zda není vhodné uložit fyzickým nebo právnickým osobám zákaz nebo omezení ohledně provádění prodejů tohoto finančního nástroje na krátko v daném obchodním systému nebo jinak omezit transakce s tímto finančním nástrojem v tomto obchodním systému s cílem předejít chaotickému poklesu ceny tohoto finančního nástroje.

Jestliže příslušný orgán usoudí podle prvního pododstavce, že je uvedený postup vhodný, pak v případě akcií nebo dluhového nástroje uloží fyzickým a právnickým osobám zákaz nebo omezení ohledně provádění prodeje na krátko v daném obchodním systému nebo v případě jiného druhu finančního nástroje omezí transakce s daným finančním nástrojem v tomto obchodním systému s cílem předejít chaotickému poklesu ceny tohoto finančního nástroje.

2. Opatření podle odstavce 1 se použije na období končící nejpozději koncem dne obchodování následujícího po dni obchodování, v němž k poklesu ceny dojde. Jestliže na konci dne obchodování následujícího po dni obchodování, v němž dojde k poklesu ceny, pokračuje navzdory zavedenému opatření významný pokles hodnoty finančního nástroje nejméně o polo­ vinu částky stanovené v odstavci 5 oproti závěrečné ceně prvního dne obchodování, může příslušný orgán prodloužit opatření na další období, jež nepřekročí dva dny obchodování následující po konci druhého dne obchodování.

3. Opatření podle odstavce 1 se použije za okolností stano­ vených příslušným orgánem nebo se ho týkají výjimky stano­ vené tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

4. Příslušný orgán domovského členského státu obchodního systému, v němž hodnota finančního nástroje během jednoho dne obchodování poklesne o hodnotu uvedenou v odstavci 5, informuje orgán pro cenné papíry a trhy o rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 nejpozději do dvou hodin po konci dne obchodování. Orgán pro cenné papíry a trhy neprodleně infor­ muje příslušné orgány domovských členských států obchodních systémů, které obchodují se stejným finančním nástrojem.

Jestliže příslušný orgán nesouhlasí s opatřením, které přijal jiný příslušný orgán v souvislosti s finančním nástrojem obchodo­ vaným v jiných obchodních systémech regulovaných jinými příslušnými orgány, může orgán pro cenné papíry a trhy napo­ moci při dosahování dohody v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Dohody je dosaženo před půlnocí na konci téhož dne obcho­ dování. Jestliže dotyčné příslušné orgány nedosáhnou dohody v rámci dohodovací fáze, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010. Rozhodnutí se přijme před zahájením následují­ cího dne obchodování.

5. Pokles hodnoty činí 10 % nebo více v případě likvidních akcií, jak jsou stanoveny v článku 22 nařízení (ES) č. 1287/2006, a v případě nelikvidních akcií a jiných tříd finančních nástrojů představuje hodnotu, kterou stanoví Komise.

6. Orgán pro cenné papíry a trhy může vydat stanovisko k úpravě prahových hodnot uvedených v odstavci 5, s přihléd­ nutím k vývoji na finančních trzích, a zaslat je Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravo­ moci v souladu s článkem 42, které upravují prahové hodnoty uvedené v odstavci 5 tohoto článku, s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích.

7. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 42, které stanoví, co je třeba rozumět významným poklesem hodnoty u finančních nástrojů jiných než likvidní akcie, a to s přihlédnutím ke zvláštním vlastnostem každé třídy finančních nástrojů a k rozdílům ve volatilitě.

8. Za účelem zajištění důsledného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy návrhy regulačních technických norem, které stanoví způsob výpočtu 10 % poklesu u likvidních akcií a poklesu hodnoty upřesněného Komisí v souladu s odstavcem 7.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi uvedené návrhy regulačních technických norem do 31. března 2012.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24

Trvání omezení

Opatření uložené podle článků 18, 19, 20 nebo 21 je platné po počáteční dobu nejvýše tří měsíců ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v článku 25.

Opatření může být obnovováno na další období, z nichž žádné nepřekročí dobu tří měsíců, pokud důvody, které vedly k jeho přijetí, trvají i nadále. Není-li opatření do uplynutí uvedené doby tří měsíců obnoveno, jeho platnost automaticky skončí.

Článek 25

Oznámení o omezení

1. Příslušný orgán na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v článcích 18 až 23.

2. Toto oznámení obsahuje alespoň údaje o:

a) uložených opatřeních, včetně nástrojů a tříd transakcí, pro které se opatření použijí, a dobu jejich trvání;

b) důvodech, proč se příslušný orgán domnívá, že je opatření nezbytné uložit, včetně důkazů, o něž se tyto důvody opírají.

3. Opatření podle článků 18 až 23 nabude účinku v okamžiku zveřejnění oznámení nebo v době uvedené v ozná­ mení, která je pozdější než doba zveřejnění oznámení, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření nabylo účinku.

Článek 26

Oznamování orgánu pro cenné papíry a trhy a dalším příslušným orgánům

1. Před uložením nebo obnovením opatření podle článků 18, 19, 20 nebo 21 a před uložením omezení podle článku 23 oznámí příslušný orgán navrhované opatření orgánu pro cenné papíry a trhy a ostatním příslušným orgánům.

2. Oznámení obsahuje údaje o navrhovaných opatřeních, třídách finančních nástrojů a transakcí, pro které se opatření použijí, důvodech pro tato opatření, a zamýšlené době, kdy mají opatření nabýt účinku.

3. Oznámení o návrhu uložit nebo obnovit opatření podle článků 18, 19, 20 nebo 21 se podá nejpozději 24 hodin před zamýšlenou dobou, kdy má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může příslušný orgán podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet. Oznámení o omezení podle článku 23 se podá před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření.

4. Příslušný orgán, který obdrží oznámení podle tohoto článku, může přijmout opatření podle článků 18 až 23 ve svém členském státě, pokud je přesvědčen, že je takové opatření nezbytné pro pomoc příslušnému oznamujícímu orgánu. Příslušný orgán, který obdrží oznámení, podá rovněž oznámení v souladu s odstavci 1 až 3, v němž navrhne přijetí opatření.

ODDÍL 2

Pravomoci orgánu pro cenné papíry a trhy

Článek 27

Koordinace ze strany orgánu pro cenné papíry a trhy

1. Ve vztahu k opatřením přijatým příslušnými orgány podle oddílu 1 vykonává orgán pro cenné papíry a trhy podpůrnou a koordinační úlohu. Orgán pro cenné papíry a trhy zejména zajistí, aby příslušné orgány uplatňovaly jednotný přístup k přijatým opatřením, zvláště pokud jde o to, kdy je nezbytné použít intervenční pravomoci, o povahu veškerých uložených opatření a o začátek a dobu trvání takových opatření.

2. Poté, co obdrží oznámení podle článku 26 o opatření, které má být uloženo nebo obnoveno podle článků 18, 19,

20 nebo 21, vydá orgán pro cenné papíry a trhy do 24 hodin stanovisko, v němž uvede, zda se domnívá, že je dané opatření nebo navrhované opatření nezbytné pro řešení výjimečných okolností. Ve stanovisku se uvede, zda má orgán pro cenné papíry a trhy za to, že nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj, jež představují vážné ohrožení finanční stability nebo důvěry na trhu v jednom nebo více členských státech, zda je opatření nebo navrhované opatření vhodné a přiměřené pro řešení dané hrozby a zda je opodstatněná navrhovaná doba trvání veškerých těchto opatření. Jestliže se orgán pro cenné papíry a trhy domnívá, že je pro řešení hrozby nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, rovněž to ve svém stanovisku uvede. Stanovisko se zveřejní na internetových stránkách orgánu pro cenné papíry a trhy.

3. Pokud příslušný orgán navrhne přijetí nebo přijme opatření v rozporu se stanoviskem orgánu pro cenné papíry a trhy podle odstavce 2 nebo odmítne přijmout opatření v rozporu se stanoviskem orgánu pro cenné papíry a trhy podle uvedeného odstavce, zveřejní do 24 hodin po obdržení stanoviska orgánu pro cenné papíry a trhy na svých interneto­ vých stránkách oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou. Nastane-li taková situace, posoudí orgán pro cenné papíry a trhy, zda jsou splněny všechny podmínky pro použití jeho intervenční pravomoci podle článku 28 a zda se jedná o vhodný případ pro toto použití.

4. Orgán pro cenné papíry a trhy opatření podle tohoto článku pravidelně přezkoumává, a to nejméně jednou za tři měsíce. Není-li dané opatření obnoveno do konce uvedené doby tří měsíců, jeho platnost automaticky skončí.

Článek 28

Intervenční pravomoci orgánu pro cenné papíry a trhy za výjimečných okolností

1. V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 orgán pro cenné papíry a trhy, s výhradou odstavce 2 tohoto článku:

a) uloží fyzickým nebo právnickým osobám, které mají čisté krátké pozice ve vztahu k určitému finančnímu nástroji nebo třídě finančních nástrojů, aby oznámily příslušnému orgánu nebo zveřejnily podrobné informace o veškerých takových pozicích, nebo

b) uloží zákaz nebo stanoví podmínky týkající se provádění, fyzickými nebo právnickými osobami, prodeje na krátko nebo transakce, která vytváří finanční nástroj nebo se vzta­ huje k finančnímu nástroji, jež není finančním nástrojem uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. c), pokud důsledkem nebo jedním z důsledků této transakce je, že daná fyzická nebo právnická osoba získá finanční výhodu, dojde-li k poklesu ceny nebo hodnoty jiného finančního nástroje.

Opatření lze použít za zvláštních okolností stanovených orgánem pro cenné papíry a trhy nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem. Zejména mohou být stanoveny výjimky, které se použijí pro činnosti v rámci tvorby trhu a činnosti na primárním trhu.

2. Orgán pro cenné papíry a trhy přijme rozhodnutí podle odstavce 1, pouze pokud:

a) opatření uvedená v odst. 1 písm. a) a b) reagují na ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stabi­ lity celého finančního systému v Unii nebo jeho části a situace má přeshraniční důsledky a

b) žádný příslušný orgán nepřijal opatření k řešení dané hrozby nebo jeden nebo více příslušných orgánů přijaly opatření, která na tuto hrozbu nereagují odpovídajícím způsobem.

3. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 vezme orgán pro cenné papíry a trhy v úvahu, v jakém rozsahu opatření:

a) významně řeší danou hrozbu pro správné fungování a inte­ gritu finančních trhů nebo pro stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části nebo významně zlepší schop­ nost příslušných orgánů tuto hrozbu monitorovat;

b) nevede ke vzniku rizika regulatorní arbitráže;

c) nemá škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů, mimo jiné tím, že sníží likviditu na těchto trzích nebo nezvýší nejistotu mezi účastníky trhu, který by byl neúměrný vzhledem k přínosům opatření.

Pokud jeden nebo více příslušných orgánů přijaly opatření podle článků 18, 19, 20 nebo 21, může orgán pro cenné papíry a trhy přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku, aniž by vydával stanovisko podle článku 27.

4. Před tím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, konzultuje orgán pro cenné papíry a trhy ESRB a případně další dotčené orgány.

5. Před tím, než se rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, oznámí orgán pro cenné papíry a trhy dotčeným příslušným orgánům opatření, jejichž přijetí navrhuje. Oznámení obsahuje údaje o navrhovaných opatřeních, třídě finančních nástrojů a transakcí, pro které se opatření použijí, důkazech, z nichž vychází odůvodnění uvede­ ných opatření, a zamýšlené době, kdy mají opatření nabýt účinku.

6. Oznámení se podává nejpozději 24 hodin předtím, než má opatření nabýt účinku nebo být obnoveno. Za výjimečných okolností může orgán pro cenné papíry a trhy podat oznámení později než 24 hodin před zamýšlenou dobou nabytí účinku opatření, pokud uvedenou 24hodinovou lhůtu není možné dodržet.

7. Orgán pro cenné papíry a trhy na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit nebo obnovit opatření uvedené v odstavci 1. Toto oznámení obsahuje alespoň:

a) uložená opatření, včetně nástrojů a tříd transakcí, pro které se opatření použijí, a jejich dobu trvání, a

b) důvody, proč orgán pro cenné papíry a trhy zastává stano­ visko, že je opatření nezbytné uložit, včetně důkazů, o něž se tyto důvody opírají.

8. Poté, co se orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne uložit nebo obnovit kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1, neprodleně příslušným orgánům oznámí přijatá opatření.

9. Opatření nabývá účinku v okamžiku zveřejnění oznámení na internetových stránkách orgánu pro cenné papíry a trhy nebo v době uvedené v oznámení, která je pozdější než doba jeho zveřejnění, a použije se pouze pro transakce provedené poté, co opatření nabylo účinku.

10. Orgán pro cenné papíry a trhy opatření uvedené v odstavci 1 přezkoumává ve vhodných intervalech a alespoň jednou za tři měsíce. Není-li opatření obnoveno do konce uvedené doby tří měsíců, jeho platnost automaticky skončí. K obnovení opatření se použijí odstavce 2 až 9.

11. Opatření přijaté orgánem pro cenné papíry a trhy podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatře­ ními, která přijal příslušný orgán podle oddílu 1.

Článek 29

Pravomoci orgánu pro cenné papíry a trhy v mimořádných situacích v souvislosti se státními dluhopisy

V případě mimořádné situace v souvislosti se státními dluhopisy nebo swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy se použijí články 18 a 38 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 30

Upřesnění nepříznivých událostí a nepříznivého vývoje

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravo­ moci v souladu s článkem 42, které stanoví kritéria a faktory, které příslušné orgány a orgán pro cenné papíry a trhy zohlední při určování, zda nastaly nepříznivé události nebo nepříznivý vývoj uvedené v článcích 18 až 21 a v článku 27 a objevily se hrozby uvedené v čl. 28 odst. 2 písm. a).

Článek 31

Šetření orgánu pro cenné papíry a trhy

Orgán pro cenné papíry a trhy může na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu provádět šetření týkající se určité otázky nebo určitého jednání souvisejících s prodejem na krátko nebo s používáním swapů úvěrového selhání, a to s cílem posoudit, zda tato otázka nebo jednání nepředstavují potenciální hrozbu pro finanční stabilitu nebo důvěru na trhu v Unii.

Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní zprávu obsahující jeho zjištění a případná doporučení týkající se této otázky nebo jednání do tří měsíců od ukončení takového šetření.

KAPITOLA VI

ÚLOHA PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

Článek 32

Příslušné orgány

Každý členský stát určí jeden či více orgánů příslušných pro účely tohoto nařízení.

Určí-li členský stát více než jeden příslušný orgán, jasně stanoví jejich vzájemné postavení a určí orgán, který je odpovědný za koordinaci spolupráce a výměnu informací s Komisí, orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými orgány ostatních člen­ ských států.

Členské státy o takto určených orgánech uvědomí Komisi, orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány ostatních členských států.

Článek 33

Pravomoci příslušných orgánů

1. Aby mohly příslušné orgány plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, mají veškeré dohledové a vyšetřovací pravo­ moci nezbytné pro plnění jejich úkolů. Své pravomoci vykoná­ vají jakýmkoli z těchto způsobů:

a) přímo;

b) ve spolupráci s jinými orgány;

c) prostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.

2. Aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními před­ pisy pravomoc:

a) získat přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet nebo pořídit jeho kopii;

b) požadovat informace od kterékoli fyzické nebo právnické osoby a v případě potřeby fyzickou nebo právnickou osobu předvolat a vyslechnout za účelem získání informací;

c) provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez předchozího ohlášení;

d) požadovat existující záznamy o telefonních hovorech a datovém provozu;

e) požadovat ukončení jakéhokoli jednání, které je v rozporu s tímto nařízením;

f) požadovat zmrazení nebo obstavení majetku.

3. Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 2 písm. a) a b), mají příslušné orgány v jednotlivých případech pravomoc požadovat od fyzické nebo právnické osoby provádějící transakci se swapy úvěrového selhání:

a) vysvětlení účelu transakce a uvedení, zda je prováděna za účelem zajištění proti riziku, nebo za jiným účelem, a

b) informace pro ověření podkladového rizika, pokud je tran­ sakce prováděna za účelem zajištění.

Článek 34

Služební tajemství

1. Povinnost zachovávat služební tajemství platí pro všechny fyzické nebo právnické osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo pro jakýkoli orgán či fyzickou nebo práv­ nickou osobu, na něž příslušný orgán přenesl úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž příslušný orgán uzavřel smlouvu. Důvěrné informace, které jsou předmětem služebního tajemství, nesmějí být vyzrazeny žádným jiným fyzickým nebo práv­ nickým osobám ani orgánům s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro účely soudního řízení.

2. Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují za důvěrné a podléhají požadavkům služeb­ ního tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sdělovány nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.

Článek 35

Povinnost spolupracovat

Příslušné orgány spolupracují, pokud je to nezbytné nebo výhodné pro účely tohoto nařízení. Zejména si příslušné orgány bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují informace, které mají význam pro plnění jejich povinností podle tohoto nařízení.

Článek 36

Spolupráce s orgánem pro cenné papíry a trhy

Příslušné orgány pro účely tohoto nařízení spolupracují s orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu pro cenné papíry a trhy veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti podle nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 37

Spolupráce v případě žádostí týkajících se kontrol na místě nebo šetření

1. Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat příslušný orgán jiného členského státu o pomoc při kontrolách na místě nebo šetřeních.

O žádosti uvedené v prvním pododstavci příslušný žádající orgán uvědomí orgán pro cenné papíry a trhy. V případě šetření nebo kontroly s přeshraničními dopady toto šetření nebo kontrolu může koordinovat a na požádání koordinuje orgán pro cenné papíry a trhy.

2. Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu na místě nebo šetření, může:

a) sám provést kontrolu na místě nebo šetření;

b) umožnit příslušnému orgánu, který žádost podal, aby se účastnil kontroly na místě nebo šetření;

c) umožnit příslušnému orgánu, který žádost podal, aby sám provedl kontrolu na místě nebo šetření;

d) jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu na místě nebo šetření;

e) podělit se s ostatními příslušnými orgány o konkrétní úkoly související s dohledovými činnostmi.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy může požádat příslušné orgány, aby prováděly konkrétní úkony šetření a kontroly na místě, jestliže má oprávněné důvody požadovat informace k tomu, aby byl schopen vykonávat pravomoc, která je mu výslovně svěřena tímto nařízením.

Článek 38

Spolupráce se třetími zeměmi

1. Je-li to možné, uzavřou příslušné orgány s orgány dohledu třetích zemí ujednání o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemích, vymáhání povinností vyplýva­ jících z tohoto nařízení ve třetích zemích a přijímání obdob­ ných opatření orgány dohledu ve třetích zemích, která doplní opatření přijatá podle kapitoly V. Tato ujednání o spolupráci zajistí alespoň účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům členských států umožní plnit povinnosti podle tohoto nařízení.

Příslušný orgán, který navrhne uzavření takového ujednání, o tom uvědomí orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány ostatních členských států.

2. Ujednání o spolupráci obsahuje ustanovení o výměně údajů a informací nezbytných k tomu, aby mohl dotčený příslušný orgán plnit povinnost stanovenou v čl. 16 odst. 2.

3. Orgán pro cenné papíry a trhy koordinuje vypracování ujednání o spolupráci mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány dohledu třetích zemí. Za tímto účelem vypracuje orgán pro cenné papíry a trhy vzorový dokument pro ujednání o spolupráci, který mohou příslušné orgány použít.

Orgán pro cenné papíry a trhy rovněž koordinuje mezi přísluš­ nými orgány výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které mohou mít význam pro přijetí opatření podle kapitoly V.

4. Příslušné orgány uzavřou ujednání o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že sdělené informace podléhají zárukám dodržování služebního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 34. Výměna informací slouží k plnění úkolů dotyčných příslušných orgánů.

Článek 39

Předávání a uchovávání osobních údajů

Pro předávání osobních údajů mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a třetí zemí použijí členské státy směrnici 95/46/ES. Pokud jde o předávání osobních údajů orgánem pro cenné papíry a trhy členským státům nebo třetí zemi, dodržuje orgán pro cenné papíry a trhy nařízení (ES) č. 45/2001.

Osobní údaje uvedené v prvním pododstavci se uchovávají po dobu nanejvýš pěti let.

Článek 40

Sdělování informací třetím zemím

Příslušný orgán může orgánu dohledu třetí země předat údaje a analýzu údajů, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 25 nebo 26 směrnice 95/46/ES, takové předání se však usku­ tečňuje pouze případ od případu. Příslušný orgán musí být přesvědčen, že je předání nezbytné pro účely tohoto nařízení. Každé takové předání se provádí na základě dohody, že třetí země nepředá tyto údaje orgánu dohledu jiné třetí země bez výslovného písemného povolení příslušného orgánu.

Příslušný orgán sdělí informace, které jsou podle článku 34 důvěrné a které obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu, orgánu dohledu třetí země pouze v případě, že příslušný orgán obdržel výslovný souhlas příslušného orgánu, který tyto informace poskytl, a v příslušných případech také za předpo­ kladu, že se informace sdělují výlučně pro účely, ke kterým tento příslušný orgán udělil souhlas.

Článek 41

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce a správní opatření použitelné pro případ porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Tyto sankce a správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

V souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 přijme orgán pro cenné papíry a trhy pokyny s cílem zajistit uplatňování jedno­ tného přístupu ohledně sankcí a správních opatření, které zavádějí členské státy.

Členské státy oznámí Komisi a orgánu pro cenné papíry a trhy pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci do 1. července 2012 a neprodleně jim oznámí veškeré následné změny těchto pravidel.

Orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní na svých internetových stránkách seznam stávajících sankcí a správních opatření použi­ telných v jednotlivých členských státech a pravidelně jej aktu­ alizuje.

Členské státy předkládají každý rok orgánu pro cenné papíry a trhy souhrnné informace o všech uložených sankcích a přija­ tých správních opatřeních. Sdělí-li příslušný orgán skutečnost, že byla uložena sankce nebo správní opatření, uvědomí o tom současně orgán pro cenné papíry a trhy.

KAPITOLA VII

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 42

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 3, čl. 17 odst. 2, čl. 23 odst. 5, a článku 30 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravo­ moci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 3, čl. 17 odst. 2, čl. 23 odst. 5, a článku 30 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí o zrušení nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst. 3, čl. 17 odst. 2, čl. 23 odst. 5 a článku 30 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevy­ sloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uply­ nutím této lhůty informují Xxxxxx o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 43

Lhůta pro přijetí aktů v přenesené pravomoci

Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle čl. 2 odst. 2,

čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 4, čl. 7 odst.

3, čl. 17 odst. 2, čl. 23 odst. 5 a článku 30 do 31. března

2012.

Komise může prodloužit lhůtu uvedenou v prvním pododstavci o šest měsíců.

KAPITOLA VIII

PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 44

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES (1). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

(1) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Přezkum a zpráva

Do 30. června 2013 předloží Komise po projednání s přísluš­ nými orgány a orgánem pro cenné papíry a trhy Evropskému parlamentu a Radě zprávu o:

a) vhodnosti prahových hodnot pro oznamování a zveřejňování podle článků 5, 6, 7 a 8;

b) dopadu jednotlivých požadavků na zveřejňování podle článku 6, zejména s ohledem na efektivnost a volatilitu finančních trhů;

c) vhodnosti přímého, centralizovaného zasílání hlášení orgánu pro cenné papíry a trhy;

d) fungování omezení a požadavků uvedených v kapitolách II a III;

e) vhodnosti omezení týkajících se nekrytých swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy a vhodnosti dalších omezení či podmínky týkající se prodeje na krátko nebo swapů úvěro­ vého selhání;

Článek 46

Přechodné ustanovení

1. Stávající opatření v oblasti působnosti tohoto nařízení, která vstoupila v platnost přede dnem 15. září 2010, mohou zůstat nadále použitelná do 1. července 2013 za podmínky, že se oznámí Komisi do 24. dubna 2012.

2. Transakce se swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, jejichž výsledkem je nekrytá pozice ve swapech úvěrového selhání a které byly uzavřeny přede dnem 25. března 2012 nebo během pozastavení omezení týkajících se nekrytých swapů úvěrového selhání na státní dluhopisy v souladu s čl.

14 odst. 2 mohou být drženy až do doby jejich splatnosti stanovené ve smlouvě o swapech úvěrového selhání na státní dluhopisy.

Článek 47

Zaměstnanci a zdroje orgánu pro cenné papíry a trhy

Do 31. prosince 2012 orgán pro cenné papíry a trhy posoudí své personální a finanční potřeby v souvislosti s převzetím pravomocí a povinností podle tohoto nařízení a předloží zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Článek 48

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 1. listopadu 2012.

Čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 7, čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 11 odst. 3 a 4, čl. 12 odst. 2, čl. 13

odst. 4 a 5, čl. 16 odst. 3 a 4, čl. 17 odst. 2, čl. 23 odst. 5, 7 a 8 a články 30, 42, 43 a 44 se však použijí

od 25. března 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. března 2012.

Za Evropský parlament předseda

X. XXXXXX

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXX