Contract

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 8. července 2015 pod čj. MSMT-23823/2015 Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze.

.....................………………..

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx ředitelka odboru vysokých škol

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO STUDENTY

ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE ZE DNE 8. ČERVENCE 2015

Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“) se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu se Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ČVUT nebo na ČVUT.

2. Část druhá, pátá a šestá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech ve všech formách studia.

3. Část třetí se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech ve všech formách studia.

4. Část čtvrtá se vztahuje na studenty, kteří studují v akreditovaných doktorských studijních programech ve všech formách studia.

5. Studenti a uchazeči o studium se specifickými potřebami1 mají nárok na příslušnou úpravu studijních podmínek nebo úpravu přijímací zkoušky s ohledem na své specifické potřeby. Tyto úpravy se řídí „Metodickým pokynem o podpoře studentů a uchazečů se specifickými potřebami na ČVUT“.

6. Studenti v souvislosti s těhotenstvím, porodem a rodičovstvím (dále jen „studenti-rodiče“) mají nárok na zvláštní úpravy přerušení studia, prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností a odpočet uznané doby rodičovství od celkové doby studia. Tyto úpravy se řídí „Metodickým pokynem o podpoře studentů-rodičů“.

1) Týká se studentů se zrakovým postižením, se sluchovým postižením, s pohybovým postižením, se specifickou poruchou učení, s psychickou poruchou (včetně poruch autistického spektra a narušené komunikační schopnosti) nebo s chronickým somatickým onemocněním.

Část druhá

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 2

Organizace akademického roku

1. V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný harmonogram akademického roku ČVUT.

2. Akademický rok se dělí na zimní a letní semestr a období prázdnin.

3. Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména období výuky, zkouškové období, období prázdnin a dalších akademických aktivit.

4. Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu (dále jen „děkan“) vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu nebo vysokoškolský ústav. Časový plán je na rozdíl od harmonogramu akademického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní zkoušky, přijímací zkoušky a jiné akademické aktivity specifické pro fakultu nebo vysokoškolský ústav.

Článek 3 Studijní programy

1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy: bakalářské podle § 45 zákona, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam akreditovaných studijních programů ČVUT je zveřejněn na úřední desce ČVUT.

2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách nebo na ČVUT. Na uskutečňování studijních programů akreditovaných na ČVUT se mohou podílet vysokoškolské ústavy ČVUT (dále jen „programy prováděné na VŠ ústavu“). Ustanovení čl. 4 odst. 4, čl. 15, čl. 22 odst. 1, čl. 25 odst. 1, čl. 29 odst. 4, čl. 30 odst. 8, čl. 34 odst. 8 a 9, čl. 35 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 týkajících se fakult se užijí obdobně pro vysokoškolské ústavy.

3. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na fakultě jsou vyvěšeny na úřední desce fakulty. Seznamy studijních programů uskutečňovaných na více fakultách jsou vyvěšeny na úředních deskách všech zúčastněných fakult. Seznamy studijních programů prováděných na VŠ ústavu jsou vyvěšeny na úřední desce příslušného vysokoškolského ústavu.

4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou:

a. prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti studenta ve výukových prostorách,

b. distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na základě samostatné práce studenta,

c. kombinovaná, při níž je výuka ve studijním programu kombinací prezenční a distanční formy studia. Časový rozsah prezenční části kombinované formy studia musí být uveden u všech studijních předmětů (dále jen „předmět“).

5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných předmětů.

6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádřená v rocích nebo semestrech, za kterou by student měl při průměrné studijní zátěži studium dokončit.

7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studia po přijetí do studijního programu do ukončení studia podle čl.

34. Do doby studia se započítávají všechna přerušení studia. Výjimkou je přerušení po uznanou dobu rodičovství u studentů-rodičů, které se nezapočítává do doby studia.

8. Maximální doba studia je stanovena v bakalářském a magisterském studijním programu na dvojnásobek standardní doby studia a v doktorském studijním programu na 8 let.

9. Doba studia nesmí překročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia podle čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona. Ve výjimečných případech může děkan na základě žádosti studenta prodloužit maximální dobu

studia nejvýše o 6 měsíců. Žádat o prodloužení může student jen jednou v příslušném bakalářském nebo magisterském studijním programu.

10. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona) je taková nejdelší doba všech přerušení studia, která je v souladu s odstavci 7 až 9.

11. Studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky spolupráce upraví dohoda zúčastněných vysokých škol. Studium může být uskutečňováno i ve spolupráci více vysokých škol.

12. Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 zákona a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole. Při uskutečňování studijních programů v rámci spolupráce více vysokých škol se postupuje analogicky.

Část třetí

STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Článek 4

Studijní plány a předměty

1. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost předmětů ve formě doporučeného časového plánu studia v členění na akademické roky a semestry a respektuje standardní dobu studia. Studijní plán studijního programu může být koncipován jako bezoborový, jednooborový, víceoborový nebo mezioborový.

2. Studijní plán je součástí dokumentace studijního programu. Dokumentací studijního programu se rozumí zejména akreditační spis, vyhlášky, směrnice a příkazy děkana k provádění příslušného studijního programu. Zásadní změny studijního plánu projednává a schvaluje vědecká rada fakulty nebo vědecká rada ČVUT v souladu se Zásadami případných úprav obsahu studijních programů a jejich studijních oborů v době platnosti akreditace.

3. Základním výukovým modulem studijního plánu je předmět, který je charakterizován počtem výukových hodin, formou výuky podle čl. 7, způsobem zakončení podle čl. 6 a počtem kreditů.

4. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán studijního programu, respektive studijní plán příslušných studijních oborů, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Studijní plán je strukturován takto:

a) vymezuje jednotlivé předměty nebo jejich skupiny podle volitelnosti na povinné, povinně volitelné a volitelné,

b) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba,

c) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok studia),

d) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován.

Článek 5

Kreditový systém

1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový systém, kde:

a) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,

b) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia,

c) v semestru představuje zátěž obvykle 30 kreditů,

d) v akademickém roce představuje zátěž obvykle 60 kreditů,

e) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná,

f) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.

2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů (European Credit Transfer System, dále jen „ECTS“) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.

Článek 6

Způsob zakončení předmětu

1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo udělením zápočtu a vykonáním zkoušky. U předmětu, kde je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je udělení zápočtu podmínkou pro konání zkoušky z příslušného předmětu.

2. Řádné ukončení předmětu je podmíněno zapsáním předmětu a

a) udělením zápočtu u předmětů ukončených zápočtem,

b) vykonáním zkoušky s hodnocením klasifikačním stupněm A, B, C, D nebo E u předmětů ukončených zkouškou,

c) udělením klasifikovaného zápočtu s hodnocením A, B, C, D nebo E u předmětu ukončeného klasifikovaným zápočtem.

Řádným ukončením předmětu student získává přiřazený počet kreditů.

3. Předměty, které student řádně neukončil, si může zapsat podruhé. Děkan může v odůvodněných případech na žádost studenta povolit druhý zápis již úspěšně ukončeného předmětu. V takovém případě je klasifikace prvního zápisu předmětu změněna na klasifikační stupeň F.

4. Druhým zápisem předmětu se rozumí i zápis téhož předmětu v jiném jazyce či formě studia nebo v jiném studijním programu, dále též zápis předmětu, který byl ve studijním plánu označen jako ekvivalentní nebo náhradní za tento předmět.

5. Každý předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.

Článek 7

Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace

1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované vlastní samostatné práci.

2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.

3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto:

a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.

b) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledků vlastní práce studentů a diskuse.

c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.

d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení, popřípadě i jiné formy výuky.

4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace.

5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí katedry nebo ústavu (dále jen katedry).

6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka.

7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských studijních programů a v bakalářských studijních programech též vynikající studenti magisterských studijních programů, které se souhlasem vedoucího katedry pověří výukou učitel odpovědný za předmět.

Článek 8

Ověřování studijních výsledků

1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo kombinací zápočtu a zkoušky (z, zk). Student je povinen se při ověřování studijních výsledků na žádost vyučujícího identifikovat. Identifikačním dokumentem je platný občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz nebo průkaz studenta.

2. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky.

3. V souvislosti s péčí o dítě má student-rodič právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku, o dobu, po kterou by jinak trvalo jeho čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.

4. Hrubé porušení stanovených pravidel ověřování studijních výsledků může být hodnoceno jako disciplinární přestupek.

Článek 9

Zápočet a klasifikovaný zápočet

1. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno.

2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm podle čl. 11.

3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat vedoucího katedry

o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně volitelného předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

4. Udělení nebo neudělení zápočtu se zapisuje do elektronického informačního systému ČVUT. U klasifikovaného zápočtu se do elektronického informačního systému ČVUT zapisuje udělený klasifikační stupeň včetně klasifikačního stupně F. Zápisy provádí učitel nebo vedoucím katedry pověřená osoba do elektronického informačního systému ČVUT neprodleně.

5. Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé na elektronickém informačním systému ČVUT a archivovat je po dobu deseti let.

Článek 10 Zkouška

1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu a prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a dále schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm podle čl. 11.

2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná).

3. Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být zveřejněny učiteli katedry s dostatečným předstihem a přiměřeným způsobem. Za celkovou organizaci zkoušek a vyhlášení pravidel odpovídá vedoucí katedry.

4. Student, který byl u zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm F, může konat zkoušku v opravném termínu. Pokud je hodnocen klasifikačním stupněm F i v prvním opravném termínu, může konat zkoušku ve druhém opravném termínu za podmínky, že počet druhých opravných termínů ze všech zapsaných předmětů během studia nepřekročí dvojnásobek počtu roků standardní doby studia. Další opravný termín je nepřípustný.

5. Pokud i při druhém zapsání povinného nebo povinně volitelného předmětu student předmět neukončil řádně podle čl. 6 odst. 2, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

6. Klasifikaci zkoušky (včetně případného hodnocení stupněm F) zapíše učitel nebo oprávněná osoba neprodleně do elektronického informačního systému ČVUT.

7. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním stupněm F.

8. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje učitel v souladu s pokyny vedoucího katedry. Pokud se přihlášený student při neúčasti na zkoušce řádně neomluví nebo se včas neodhlásí, je hodnocen klasifikačním stupněm F.

9. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před tříčlennou komisí, kterou jmenuje děkan na základě návrhu vedoucího katedry. V případě písemné zkoušky bude provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, navrhuje a jmenuje komisi děkan.

10. Katedra je povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na elektronickém informačním systému ČVUT a archivovat je po dobu deseti let.

Článek 11

Klasifikační stupnice

1. Při hodnocení studia se užívá povinně klasifikační stupnice, podle této tabulky.

Klasifikační stupeň	A	B	C	D	E	F
Bodové hodnocení	100–90	89–80	79–70	69–60	59–50	< 50
Číselná klasifikace	1,0	1,5	2	2,5	3	4
Slovně česky	výborně	velmi dobře	dobře	uspokojivě	dostatečně	nedostatečně
Slovně anglicky	excellent	very good	good	satisfactory	sufficient	failed

2. Pro potřeby návaznosti na dřívější stupnici ČVUT platí převodní tabulka

Původní stupnice	Číselná klasifikace	1	2	3	4
	Slovně	výborně	velmi dobře	dobře	nevyhověl
	Bodové hodnocení	100–86	85–70	69–50	49–0
Stupnice	Číselná klasifikace	1	2	3	4
	Klasifikační stupeň	A	C	E	F

Článek 12

Vážený studijní průměr

1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akademický rok nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem VP definovaným vztahem

𝑉𝑃 = ∑𝑝 𝐾𝑝 𝑍𝑝 ,

∑𝑝 𝐾𝑝

kde

Kp je počet kreditů za předmět p,

Zp je číselná klasifikace předmětu p,

p probíhá množinu všech předmětů zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, které student řádně ukončil podle čl. 6 v daném úseku studia.

2. Studijní průměr, určený podle odstavce 1, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Článek 13 Průběh studia

1. Xxxxxxx se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program; případně na ČVUT. Uskutečňuje-li se studijní program na více fakultách, student se zapisuje pouze na té fakultě, na které vykonal přijímací řízení. Zápis probíhá v termínech stanovených děkanem.

2. Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Součástí imatrikulace je imatrikulační slib, jehož písemnou podobu student stvrzuje podpisem. Znění imatrikulačního slibu je uvedeno v Příloze č. 5 Statutu ČVUT. Slavnostní složení imatrikulačního slibu organizuje fakulta.

3. Student má právo účastnit se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu, respektive studijního oboru, a v souladu s tímto řádem přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky podle čl. 7, získávat zápočty, klasifikované zápočty a konat zkoušky.

4. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru, akademického roku nebo bloku studia nebo se v určeném termínu pro zápis nezapíše, a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu písemně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi děkan náhradní termín zápisu.

5. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje děkan na základě písemné žádosti podané před zahájením výuky. Děkan žádosti o přerušení studia vyhoví, je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta. Děkan může z vlastního podnětu studentovi přerušit studium z těchto důvodů:

a) je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud student do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas,

b) vznikla-li studentovi povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 nebo 4 zákona a student tento poplatek (ve výši a termínech stanovených konečným rozhodnutím po případném uplatnění opravných prostředků) nezaplatil,

c) určí-li mu náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky podle čl. 17 odst. 3 nebo termín pro opakování státní závěrečné zkoušky podle čl. 17 odst. 4.

6. Minimální doba přerušení je jeden semestr, ve výjimečných případech může být doba přerušení kratší. V době přerušení není osoba studentem. V průběhu výuky nebo zkouškového období může být studium přerušeno jen ze

zvláště závažných důvodů. Přerušení studia nelze též povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium okamžitě ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Písemné rozhodnutí děkana se eviduje v elektronickém informačním systému ČVUT a zakládá do dokumentace vedené o studentovi. V rozhodnutí

o přerušení studia se uvádí datum počátku přerušení studia, datum ukončení přerušení studia a datum opětovného zápisu do studia.

7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů nebo těhotenství, porodu či rodičovství, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku.

8. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia v termínu, stanoveném děkanem. Osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Pokud se v daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění povinností a ukončuje se jí studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia a v případech osob v uznané době rodičovství, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia a stanovit termín k opětovnému zápisu.

9. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní doby studia, maximální doby studia a ukončení studia nejsou tímto dotčena. Neplnění povinností stanovených v individuálním studijním plánu je důvodem k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

10. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve stejném nebo obdobném studijním programu, který studoval již v minulosti na jakékoli vysoké škole, může na základě jeho žádosti děkan povolit započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok) nebo jednotlivých předmětů, pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let. Uznání lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

11. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční vysoké škole, pokud odpovídají obsahu jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.

Článek 14

Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu

1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plánem studijního programu − semestr, akademický rok, blok studia.

2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu, včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění. Pokud student nesplnil některou z kontrol studijních povinností během studia, studium se ukončuje podle

§ 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

3. Termíny a organizaci zápisu do jednotlivých časově vymezených úseků studia stanoví děkan.

4. Minimální počet získaných kreditů nutný pro pokračování ve studiu

Doba studia	Bakalářský studijní program	Magisterský studijní program
za první semestr studia	15	20
za první akademický rok studia (2 semestry)	30	40
za každý další akademický rok studia (2 semestry)	40	40
za každý další akademický rok studia (2 semestry), pokud část akademického roku nebyl studentem příslušného studijního programu (přerušení studia, přestup)	20	20

Do počtu získaných kreditů se zahrnují pouze kredity za předměty studijního plánu studijního programu, respektive studijního oboru, v němž je student zapsán.

5. Jiný počet kreditů, než je uvedeno v odstavci 4, může stanovit děkan v souladu s čl. 13 odst. 9 až 11 nebo v případě, že studentovi chybí v příslušném akademickém roce k dosažení celkového požadovaného počtu za celé studium méně než 40 kreditů.

6. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 13 odst. 10 nejsou považovány za kredity získané v tomto semestru, akademickém roce nebo bloku studia. Započítávají se pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných.

7. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi, který nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavců 4 až 6, se ukončuje studium pro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 15 Přestupy

1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia požádat o přestup do jiného studijního programu uskutečňovaného na téže nebo kterékoliv jiné fakultě ČVUT. Přestup lze studentovi ČVUT povolit pouze v případě, že splňuje podmínky pro postup do dalšího semestru či akademického roku studia na původní fakultě. Další podmínky přestupu a rozhodování o něm jsou v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta do konkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném na přijímací fakultě. Stejné podmínky platí také pro přestupy z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy.

2. Děkan přijímající fakulty může na základě žádosti přestupujícího studenta uznat absolvované úseky studia nebo jednotlivé předměty podle čl. 13 odst. 10.

3. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan, stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.

4. Při přestupu studentů podle odstavce 3 se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 započítává doba od zápisu do původního studijního oboru uskutečňovaného fakultou.

5. Při přestupu studentů podle odstavce 1 se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 započítává jen doba studia od zápisu do studijního programu po přestupu prodloužená o dobu odpovídající uznaným úsekům studia podle odst. 2.

6. Děkan přijímající fakulty ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia podle odstavce 4 nebo 5.

Článek 16

Státní závěrečné zkoušky

1. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné.

2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan z profesorů, docentů a dalších odborníků schválených vědeckou radou fakulty. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví protokol o státní závěrečné zkoušce, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program nebo studijní obor lze zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.

3. Státní závěrečná zkouška se skládá z několika částí, z nichž každá se klasifikuje zvlášť:

a) obhajoby bakalářské nebo diplomové práce,

b) zkoušek z odborných předmětů nebo tematických okruhů,

c) případně dalších částí v souladu s odstavcem 5.

Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech. Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a zkoušek na neveřejném zasedání.

4. Bakalářská i diplomová práce jsou v případě studijních programů uskutečňovaných v českém jazyce psány v jazyce českém nebo slovenském nebo anglickém. U programů uskutečňovaných v cizím jazyce jsou bakalářské i diplomové práce psány v jazyce výuky nebo v jazyce anglickém. Obhajoba bakalářské práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu. Pokud student neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci v určeném termínu, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána, stanoví děkan studentovi náhradní termín odevzdání bakalářské nebo diplomové práce. Pokud se však student řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, může si student zapsat bakalářskou nebo diplomovou práci podruhé.

Studentovi, který při opakovaném zápisu bakalářské nebo diplomové práce jako předmětu v rámci svého studijního plánu bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdal v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5. Části a jednotlivé odborné předměty nebo tematické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou dány studijním programem. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu.

6. Podmínky pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány dokumentací studijního programu.

7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan.

8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo k jejímu opakování a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví nebo omluva není děkanem uznána, je hodnocen klasifikačním stupněm F. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout.

9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně jejího případného opakování nejpozději do 1,5 roku ode dne splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Nesložení státní závěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za den splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl student zapsané předměty svého studijního plánu studijního programu, resp. studijního oboru, v němž je zapsán.

10. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 8. Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

11. Zkušební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

12. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda. Jednací řád zkušebních komisí stanoví směrnice děkana.

13. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce a organizační zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana.

Článek 17

Klasifikace státní závěrečné zkoušky

1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikují stupnicí podle čl. 11 odst. 1. Státní závěrečnou zkoušku nebo některou z jejích částí je možné opakovat pouze jednou.

2. Celkový výsledek státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihlédnutím k hodnocení všech částí státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena klasifikačním stupněm F, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen klasifikačním stupněm F.

3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky, jestliže se student nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opakování, svoji neúčast řádně do 5 dnů písemně s uvedením důvodu omluvil a omluva byla děkanem uznána.

4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže:

a) se student nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast řádně do pěti dnů písemně s uvedením důvodu neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána, nebo

b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky byl hodnocen klasifikačním stupněm F.

5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části nebo z těch částí, které byly hodnoceny klasifikačním stupněm F. Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena klasifikačním stupněm F, je podmínkou pro opakování státní závěrečné zkoušky přepracování bakalářské nebo diplomové práce. O způsobu a rozsahu přepracování rozhodne na základě stanoviska zkušební komise děkan.

6. Je-li opakovaná státní závěrečná zkouška hodnocena klasifikačním stupněm F, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

7. Studentovi musí být prokazatelným způsobem sděleny výsledky jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky uvedených v čl. 16 odst. 3 písm. a) až c) včetně celkového výsledku státní závěrečné zkoušky.

Článek 18 Celkový výsledek studia

1. Celkový výsledek řádně ukončeného studia se hodnotí stupni:

a) prospěl s vyznamenáním,

b) prospěl.

2. Celkový výsledek řádně ukončeného studia je hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“, pokud student během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 12 nejvýše 1,50 u studia v bakalářském studijním programu, respektive nejvýše 1,30 u studia v magisterském studijním programu, a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým výsledkem A.

3. Celkový výsledek studia se uvádí ve vysokoškolském diplomu a dokladech o řádném ukončení studia.

Část čtvrtá

STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Studium v doktorském studijním programu je nejvyšší formou vzdělání, která své absolventy připravuje na řešení náročných úkolů, zejména pak na samostatnou vědeckou práci v základním, aplikovaném a experimentálním výzkumu.

Článek 19

Organizace studia v doktorském studijním programu

1. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studijních plánů (dále jen „ISP“) podle čl. 26 pod vedením školitele. Hodnotícím odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upravuje § 47 odst. 6 zákona a čl. 21.

2. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech jeho formách je stanovena v čl. 3 odst. 8.

3. Školicím pracovištěm je pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav podílející se na výuce v doktorském studijním programu, externí pracoviště), kde probíhá odborná část studijního programu.

4. Standardní doba studia v doktorských studijních programech činí nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Její délka je dána dobou schválenou pro jednotlivé akreditované studijní programy a studijní obory.

5. U studentů zapsaných v doktorských studijních programech, jejichž standardní doba studia je tříletá, je možné prodloužení délky prezenční formy studia až o jeden rok.

6. Studium v distanční nebo kombinované formě v doktorských studijních programech může být prodlouženo až po maximální dobu studia.

7. Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 26 absolvovat i ve zkrácené době.

8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia. Studentovi, který disertační práci v tomto termínu nepodal a tuto skutečnost řádně neomluvil nebo omluva nebyla děkanem uznána, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 3 odst. 7 a 8. Prodloužit maximální dobu studia z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě disertační práce může ve výjimečných případech děkan.

9. Lhůty uvedené v odstavci 8 se prodlužují o uznanou dobu rodičovství studentům podle zákona.

Článek 20

Úprava předpisu pro studijní programy fakult

1. Fakulta může ve svém Statutu mít vymezenou existenci vnitřního předpisu „Řád doktorského studia“.

2. Řád doktorského studia nesmí být v rozporu s tímto předpisem a může stanovit další podrobnosti studia v doktorských studijních programech, jako je zejména kreditní systém nebo pravidla a lhůty kontroly studia.

3. Nesplnění požadavků stanovených Řádem doktorského studia se posuzuje jako nesplnění studijních požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto Studijního a zkušebního řádu a studium se ukončuje podle

§ 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 21 Oborové rady

1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen „ORP“) je základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zákona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě. Předseda ORP je zpravidla garantem doktorského studijního programu.

2. Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na studijní obory, mohou se vytvářet pro tyto obory oborové rady oborů (dále jen „ORO“), které zabezpečují odbornou hodnotící činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6 až 9. Předseda ORO je zpravidla garantem doktorského studijního oboru.

3. ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT.

4. Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na jedné fakultě jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na základě návrhu školicích pracovišť nebo děkana. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného na více fakultách nebo prováděného na VŠ ústavu jmenuje a odvolává rektor po schválení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo ústavů ČVUT nebo na základě návrhu externích pracovišť.

5. Předsedu ORP, respektive ORO, volí ze svého středu členové ORP, respektive ORO.

6. ORP zejména:

a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v doktorském studijním programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě,

b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho studijních oborů,

c) iniciuje návrhy na úpravy nebo konstituování nových studijních oborů v rámci doktorského studijního programu,

d) nejsou-li ustaveny ORO, plní ORP funkci ORO podle odstavce 7.

7. ORO zejména:

a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školicích pracovišť na rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele

schvaluje též školitele-specialisty podle čl. 24 odst. 1,

b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 26 odst. 1, odst. 3 a odst. 6,

c) schvaluje návrh na složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího řízení ČVUT, projednává složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 29 odst. 2 a komisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 30 odst. 3,

d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 30 odst. 4,

e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném studijním oboru doktorského studijního programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9.

8. ORO může provést schválení podle odst. 7 písm. a) až d) na základě návrhu předsedy ORO elektronickou formou.

9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání řídí její předseda. Na zasedání ORP předkládají předsedové ORO přehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech usnesení ORP je pořízen zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedoucím školicích pracovišť. ORP a ORO může rozhodovat distančně, zejména elektronickou formou hlasování.

10. Není-li ustanovena ORP, plní její funkci podle odstavce 6 příslušná vědecká rada.

11. Pokud ORO nekoná v některé záležitosti podle odstavce 7 po dobu delší než 60 dní, může děkan záležitost předložit ORP a tato ji může rozhodnout. O této skutečnosti děkan vyrozumí příslušnou vědeckou radu na jejím nejbližším zasedání.

Článek 22

Student doktorského studijního programu

1. Xxxxxxx se stává studentem doktorského studijního programu (dále jen „doktorand“) dnem zápisu do studia v doktorském studijním programu. Zápis se koná na fakultě, na které se uskutečňuje studijní program. Zápis probíhá v termínu stanoveném děkanem. Doktorand je členem akademické obce fakulty a akademické obce ČVUT a vztahují se na něho práva a povinnosti vyplývající ze zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem jeho studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.

2. Doktorand má nárok na 6 týdnů volna v kalendářním roce.

3. Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresované děkanovi podle čl. 26 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto přerušení. Děkan žádosti o přerušení studia vyhoví, je-li období, na něž se žádost vztahuje, částí uznané doby rodičovství studenta. Přerušení nelze povolit v případě, že po nástupu do studia po přerušení by studentovi muselo být studium okamžitě ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 34 odst. 7 písm. b). Děkan může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium, je-li toho potřeba k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Studium v tomto případě nebude přerušeno, pokud doktorand do 10 dnů od doručení písemného upozornění na možnost přerušení studia písemně vysloví nesouhlas. Děkan též může z vlastního podnětu doktorandovi přerušit studium do termínu opakované státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce Rozhodnutí děkana o přerušení studia musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů požádat o přezkoumání rozhodnutí.

4. Doktorand je povinen se dostavit jednou ročně v určeném termínu k zápisu do dalšího období studia. Podmínkou zápisu je odevzdání výkazu o činnosti a jeho schválení školitelem, vedoucím pracoviště a předsedou ORO. Pokud se v určeném termínu nedostaví a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona. Pokud se doktorand do pěti dnů od termínu určeného k zápisu písemně omluví a omluva je děkanem uznána, děkan stanoví doktorandovi náhradní termín zápisu.

Článek 23 Školitel

1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce. Doktorand zejména s ním konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia doktoranda, a to i případného jednání disciplinární komise.

2. Školiteli mohou být profesoři, docenti a doktoři věd (DrSc.). Další význační odborníci pak mohou být školiteli po schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.

3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámcové téma nebo tematický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podle čl. 21 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma disertační práce. Při přijímací zkoušce má právo veta na rozhodnutí o přijetí těchto uchazečů ke studiu na jím navržené téma.

4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.

5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školicího pracoviště.

6. Školitel se účastní rozpravy, státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) a obhajoby disertační práce svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a komise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.

7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků činnosti doktoranda.

8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Zvýšení tohoto počtu pro jednotlivé školitele povoluje děkan na návrh ORO, a to na základě výsledku studia jejich doktorandů.

9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi ORO hodnocení plnění ISP v písemné formě.

10. Školitel vede disertační práce pouze v tématech, ve kterých je odborníkem. Nelze požadovat zajištění školitele na jiné téma.

Článek 24

Školitel-specialista, studijní garant

1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel-specialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele-specialistu po schválení ORO jmenuje děkan.

2. Jestliže školitel není zaměstnancem ČVUT (například působí na Akademii věd České republiky) a doktorand provádí tvůrčí činnost na pracovišti školitele, je děkanem na základě návrhu vedoucího pracoviště ČVUT, kde je doktorand veden, jmenován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.

Článek 25

Organizačně-technické zajištění studia v doktorském studijním programu

1. Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen „oddělení VVČ“).

2. Přednášky odborných předmětů v rámci studijního bloku vedou zpravidla profesoři a docenti.

V odůvodněných případech může vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka.

Článek 26

Individuální studijní plán a jeho změny

1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je sestaven doktorandem po dohodě se školitelem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný.

2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 27 a samostatnou vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle čl. 28. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.

3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda se předkládá předsedovi ORO.

4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 28 odst. 3 a je doplněn do ISP.

5. Součástí náplně ISP doktoranda v prezenční formě studia je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po dobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:

a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i mimo tento termín,

b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO,

c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se školitelem a vedoucím školicího pracoviště,

d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený ORO,

e) změna školitele – povoluje se souhlasem ORO děkan na základě žádosti doktoranda nebo školitele.

7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny podle odstavce 6 písm. b) až e) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda adresované děkanovi.

8. ISP respektuje standardní dobu studia.

Článek 27 Studijní blok

1. Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické a odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a tematickým vymezením své disertační práce. Sestává z absolvování souboru povinných odborných předmětů podle odstavců 3 a 5, jazykové přípravy ukončené podle odstavce 2 a odborné činnosti, prezentované vypracováním písemné studie a rozpravou o disertační práci podle odstavců 6 a 7.

2. Jazyková příprava je prokazována zkouškou nejméně z jednoho světového jazyka (zpravidla angličtiny) nebo certifikátem jazykové způsobilosti, který uzná příslušná katedra jazyků.

3. Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchto předmětů (přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi). Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou nebo ekvivalentem v případě zahraničních vysokých škol.

4. Doktorand může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.

5. Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně zařadit maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru, v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval. ISP může kromě předmětů vyučovaných ČVUT obsahovat předměty vyučované jinou vysokou školou.

6. Předměty studijního bloku a výsledky jejich absolvování (zkoušky v případě povinných a zkoušky nebo zápočty u volitelných předmětů) jsou zapsány do informačního systému. Seznam předmětů je do informačního systému zapisován po schválení ISP.

7. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušek jazykových probíhá podle klasifikační stupnice „výborně“,

„prospěl“, „neprospěl“.

8. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je „neprospěl“, může doktorand zkoušku opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se účastní školitel. V případě opakovaného hodnocení klasifikačním stupněm „neprospěl“ ze stejného předmětu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

9. Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být prezentovány též souborem předložených publikací doktoranda.

10. Studie je na školicím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se účastní školitel, vedoucí školicího pracoviště a člen ORO podle doporučení předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školicího pracoviště stanoví nejméně jednoho oponenta studie.

11. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia. Doktorandovi, který nesplní všechny studijní povinnosti ve studijním bloku do konce 6. semestru od zahájení studia v případě prezenční formy studia nebo do konce

9. semestru v případě distanční či kombinované formy studia, se ukončuje studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

Článek 28 Disertační práce

1. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky vědecké nebo umělecké práce nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

2. Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány před přijímacím řízením na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím školícího pracoviště a souhlasu ORO. Konkrétnější vymezení tématu v rámci tematického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.

3. Název disertační práce včetně její náplně se stanoví nejpozději na závěr studijního bloku na základě předložené studie a rozpravy o tématu disertační práce podle čl. 27 odst. 7.

4. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem.

5. Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Uchazeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i v některém z dalších světových jazyků. Další formální náležitosti disertační práce stanoví závazným předpisem děkan fakulty, na níž se studijní program uskutečňuje. Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti, nemusí být oddělením pro vědu a výzkum přijata k dalšímu řízení. V případě nejasností rozhoduje děkan.

Článek 29

Státní doktorská zkouška

1. Cílem státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ“) je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i diskuse o problematice disertační práce.

2. SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO po projednání v ORO a jmenuje děkan, včetně předsedy zkušební komise. Zkušební komise včetně členů případně jmenovaných ministerstvem pro daný doktorský studijní obor je nejméně sedmičlenná. Školitel a školitel-specialista nejsou členy komise. Nejméně dva členové ze zkušební komise nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor může být stálá nebo může být navržena ad hoc.

3. Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci z praxe. Odborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členy zkušební komise příslušná vědecká rada. Předsedou komise může být jen profesor nebo docent.

4. Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem na úřední desce fakulty.

5. Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formuláři oddělení VVČ. Podmínkou předložení žádosti je úspěšné absolvování studijního bloku. Součástí žádosti je seznam publikací (projektů) doktoranda včetně jejich případných ohlasů. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školicího pracoviště, konání SDZ schvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví děkan po dohodě s předsedou zkušební komise.

6. Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.

7. Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části rozhoduje hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Zkušební komise nejprve hlasuje mezi stupni „prospěl“, nebo „neprospěl“. K výsledku „prospěl“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „neprospěl“. U výsledku „neprospěl“ se zkušební komise usnáší na prohlášení, kterým odůvodňuje své rozhodnutí. V případě výsledku „prospěl“ hlasuje zkušební komise dále mezi stupni „prospěl s vyznamenáním“ nebo „prospěl“. K hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ je zapotřebí, aby pro toto hodnocení hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek „prospěl“.

8. Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ „neprospěl“, může doktorand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného výsledku SDZ „neprospěl“ se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. V případě opakované zkoušky nemůže být výsledkem hodnocení

„prospěl s vyznamenáním“.

9. O průběhu SDZ a jeho závěrech se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zkušební komise a všichni její přítomní členové. O úspěšném absolvování SDZ je doktorandovi oddělením VVČ vydán doklad o vykonané SDZ.

Článek 30

Hodnocení a obhajoba disertační práce

1. Doktorand po předchozím složení SDZ odevzdává pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce písemnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační práci ve čtyřech vyhotoveních a v elektronické podobě ve formátu pdf, životopis, posudek školitele a seznam vlastních publikací (projektů) včetně jejich ohlasů dělený na práce k tématu disertační práce a na ostatní.

2. Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandovi odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na základě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce.

3. Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jako pro SDZ podle čl. 29 odst. 2 a 3. Členy komise s právem hlasovat jsou rovněž oponenti. Počet členů komise bez oponentů musí být aspoň 7. Jednání komise včetně její neveřejné části se účastní i školitel.

4. Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrh vedoucího školicího pracoviště nebo školitele a po schválení ORO jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen význační odborníci v příslušném vědním oboru, z nichž alespoň jeden musí být profesor, docent nebo doktor věd (DrSc. nebo zahraniční ekvivalent) a nejvýše jeden je zaměstnancem ČVUT. Nejméně dva z oponentů jsou nositeli titulu Ph.D., CSc. nebo ekvivalentního; toto pravidlo se nevztahuje na umělecké obory.

5. Oponentský posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační práce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat nebo neobdrží-li oddělení VVČ posudek do 45 dnů, může děkan na návrh předsedy ORO po projednání ORO jmenovat nového oponenta.

6. Předseda komise pro obhajobu disertační práce seznámí s oponentskými posudky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může si doktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se přerušuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné. Disertační práci je možno přepracovat nejvýše jedenkrát. V případě, že i přepracovaná práce obdrží negativní posudek nebo posudky, přikročí se k obhajobě.

7. Předseda komise pro obhajobu disertační práce stanoví termín obhajoby disertační práce tak, aby byl tento termín znám nejpozději 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členové komise.

8. Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno na úřední desce fakulty, nejméně 3 týdny předem. Po tuto dobu může každý do disertační práce nahlížet a každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. Své připomínky může každý podat písemně předsedovi komise pro obhajobu disertační práce nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Xxxxxxx je povinen k nim zaujmout stanovisko.

9. Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů u obhajoby disertační práce je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a přítomní členové komise pro obhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. Nepřítomnost školitele u obhajoby disertační práce jím vedené je možná v případě, pokud s ní souhlasí doktorand.

10. Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení výsledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Neveřejné části zasedání se účastní též školitel. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertační práce bezprostředně po rozhodnutí komise.

11. Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce rozhoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti svých členů. Celkové hodnocení je „obhájil“ nebo „neobhájil“. K hodnocení

„obhájil“ je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů všech přítomných členů, v opačném případě je výsledek

„neobhájil“. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí.

12. O průběhu obhajoby disertační práce a jeho usneseních se vede zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce; o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápis je uložen na oddělení VVČ.

13. Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jednou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případě neúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 34 odst. 7 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje

§ 68 zákona.

Článek 31

Uznávání zkoušek z předchozího studia v doktorském studijním programu

1. Na žádost doktoranda může děkan uznat zkoušky z předmětů, které doktorand úspěšně složil během studia v doktorském studijním programu před zápisem do současného studia v doktorském studijním programu. Na takovou zkoušku se nadále hledí tak, jako by byla složena v den jejího uznání.

2. Nelze uznat celý studijní blok ani státní doktorskou zkoušku.

3. Doktorand může požádat o uznání zkoušky do pěti let ode dne složení zkoušky. Pozdější žádosti nelze vyhovět.

4. K žádosti se vyjádří školitel a ORO.

5. Děkan o žádosti o uznání zkoušky rozhodne ve lhůtě 30 dnů.

Část pátá

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32 Doklady o studiu

1. Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu se řídí § 57 zákona.

2. ČVUT vydává podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona průkaz studenta jako doklad o studiu ve studijním programu. Průkaz studenta slouží k identifikaci studenta. Průkaz studenta se vydává ve formě:

a) průkazu studenta ČVUT, nebo

b) spojeného průkazu studenta ČVUT a mezinárodního identifikačního průkazu studenta ISIC.

3. Průkaz studenta je vystavován Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro vystavení průkazu studenta se čerpají z matriky studentů. Náležitosti průkazu a podmínky pro jeho vydání stanoví ředitel Výpočetního a informačního centra ČVUT.

4. Průkaz studenta je nepřenosný. Student je povinen oznámit bez zbytečného odkladu ztrátu, poškození nebo zničení průkazu studenta. Po ukončení studia je bývalý student povinen průkaz studenta neprodleně vrátit ČVUT.

Článek 33 Matrika studentů

1. ČVUT vede podle § 88 zákona matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci studentů a k rozpočtovým a statistickým účelům.

2. V matrice studentů jsou vedeny o jednotlivých studentech údaje, které předepisuje zákon a ministerstvo.

3. Matrika studentů je součástí informačního systému ČVUT. Operativně je vedena studijními odděleními a odděleními VVČ. Záznamy do matriky studentů a do studijní dokumentace mohou provádět pouze zvlášť k tomu pověření zaměstnanci ČVUT.

4. Matrika studentů je souhrnně spravována Výpočetním a informačním centrem ČVUT. Podklady pro její vedení předávají studijní oddělení a oddělení VVČ v předepsané struktuře podle dohodnutého časového harmonogramu, přičemž záznamy o zápisu do studia, studijním programu, studijním oboru, formě studia, přerušení a ukončení studia se provedou neprodleně po rozhodné události.

5. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie. Při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.

Článek 34 Ukončení studia

1. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se řádně ukončuje absolvováním studia ve studijním programu, tj. řádným ukončením všech předmětů příslušného studijního plánu, splněním dalších podmínek, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a vykonáním státní závěrečné zkoušky. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část.

2. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje absolvováním studia ve studijním programu, to je řádným splněním všech požadavků stanovených ISP, vykonáním státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce.

3. Na základě řádného ukončení studia obdrží absolvent vysokoškolský diplom a česko-anglický dodatek k diplomu. Vysokoškolský diplom s česko-anglickým dodatkem k diplomu je absolventům předán zpravidla na slavnostním shromáždění (promoci), v jehož průběhu absolvent skládá příslušný slib absolventa (příloha 5 Statutu ČVUT). Pokud se absolvent nezúčastní promoce, lze předat diplom děkanem pověřenou osobou oproti podpisu převzetí a podpisu slibu absolventa (příloha 5 Statutu ČVUT). Pokud ze závažných důvodů absolvent nemůže převzít diplom ani tímto způsobem, může ho za absolventa převzít oproti podpisu osoba, která má od něj ověřenou plnou moc k tomuto úkonu.

4. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul bakalář (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění se uděluje akademický titul bakalář umění (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem).

5. Absolventům studia v magisterských studijních programech se uděluje v oblasti technických věd a technologií akademický titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem), v oblasti architektury se uděluje akademický titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem).

6. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce

„Ph.D.“ uváděné za jménem).

7. Studium se dále ukončuje

a) zanecháním studia,

b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu,

c) odnětím akreditace studijního programu,

d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,

e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) zákona nebo podle § 67 zákona.

V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na ČVUT nebo na jiné vysoké škole.

8. Absolventovi studia nebo bývalému studentovi, který ukončil studium dle odstavce 7, vydá fakulta na základě jeho žádosti doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu a o udělení akademického titulu.

9. Dnem ukončení studia:

a) podle odstavce 7 písm. a) je den, kdy bylo fakultě nebo ČVUT, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,

b) podle odstavce 7 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci,

c) podle odstavce 7 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva,

d) podle odstavce 7 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního programu nebo den uplynutí doby, na kterou byla akreditace udělena,

e) podle odstavce 7 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

10. Bývalý student, který ukončil studium podle odstavců 1, 2 a 7, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči ČVUT, včetně vyrovnání poplatků.

Článek 35

Zveřejňování závěrečných prací

1. ČVUT podle § 47b zákona nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové a disertační práce (dále jen „závěrečná práce“) včetně posudků vedoucího práce a oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím institucionálního repozitáře (dále jen „Digitální knihovna ČVUT“) závěrečných prací, který centrálně spravuje.

2. Originály závěrečných prací jsou po obhajobě zveřejňovány jednotlivými fakultami. Podmínky zveřejnění včetně místa zpřístupnění stanoví děkan a jsou uvedeny na webové stránce příslušné fakulty.

3. Závěrečná práce odevzdaná uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna spolu s posudky vedoucího práce a oponentů k nahlížení veřejnosti v místě pracoviště ČVUT, kde se bude konat obhajoba práce, nebo prostřednictvím Digitální knihovny ČVUT. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo kopie.

4. Autor závěrečné práce povinně vkládá její elektronickou verzi ve stanovených termínech do elektronického informačního systému ČVUT. Děkan může stanovit úpravu závěrečné práce pro elektronickou verzi v případě, že závěrečná práce má specifickou podobu (zejména projekt, model). Odevzdáním závěrečné práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

5. Autoři posudků závěrečných prací vkládají posudky osobně nebo prostřednictvím vedoucím katedry pověřené osoby ve stanovených termínech do elektronického informačního systému ČVUT. Odevzdáním posudku autoři souhlasí s jeho zveřejněním.

Článek 36

Způsob náhradního doručování a přezkoumání rozhodnutí

1. Náhradní doručení v případě rozhodování podle § 68 odst. 3 písm. a) až f) se provede formou zveřejnění. Seznam adresátů rozhodnutí vrácených poštou fakultě nebo ČVUT se vyvěsí neprodleně na dobu 15 dnů na úřední desce fakulty nebo ČVUT. Dnem doručení je osmý den po vyvěšení.

2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora prostřednictvím děkana, o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. 3 zákona.

3. Student žádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů ode dne jeho doručení.

4. V žádosti o přezkoumání rozhodnutí uvede student své celé jméno, kontaktní adresu, název studijního programu a studijního oboru a fakulty, kde je ke studiu zapsán. Dále uvede důvody své žádosti nebo nesouhlasu s rozhodnutím, doloží tvrzené skutečnosti a připojí svůj podpis.

5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné a je vydáno do 30 dnů od přijetí žádosti o přezkoumání. Vyhotoví se písemně a obsahuje:

a) rozhodnutí,

b) odůvodnění,

c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není přípustná,

d) údaj o tom, který orgán jej vydal,

e) datum vydání rozhodnutí,

f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno,

g) úřední razítko ČVUT,

h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.

Část šestá

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Přechodná ustanovení

1. Zkoušky konané ve druhém opravném termínu před účinností tohoto řádu se do počtu druhých opravných termínů zkoušek uvedených v čl. 10 odst. 4 nezahrnují.

2. U studentů zapsaných do studia před nabytím účinnosti tohoto řádu se pro hodnocení absolvování celého studia

„prospěl s vyznamenáním“ použije kritérium uvedené v čl. 23 odst. 2 řádu platného do 30. září 20152, nebude-li pro ně výhodnější použít kritérium v čl. 18 odst. 2.

3. Má-li fakulta předpis upřesňující pravidla studia v doktorském studijním programu, uvede jeho znění do souladu s tímto řádem nejpozději do 1. ledna 2016.

Článek 38

Závěrečná ustanovení

1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze registrovaný ministerstvem dne 7. dubna 2009 pod čj. 7 858/2009-30, ve znění pozdějších změn, se zrušuje ke dni 30. září 2015.

2. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ČVUT dne 27. května 2015.

3. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

4. Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.

xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx, XXx., v. r. rektor

2) Čl. 23 odst. 2 řádu platného do 30. 9. 2015 zní: Celé studium absolvuje s hodnocením „prospěl s vyznamenáním“ ten student, který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru nejvýše 1,50, v průběhu studia byl nejvýše v jednom předmětu klasifikován známkou E a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem A.