VYBRANÁ USTANOVENÍ
VYBRANÁ USTANOVENÍ
§ 107
(6) Prodejce tabákových výrobků je povinen prodávat tabákové výrobky v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u
kterých je povolen kusový prodej. Prodejce může uzavřené jednotkové balení cigaret a tabáku ke kouření otevřít pouze v případě kontroly
jeho obsahu nebo v případě bezplatného poskytnutí jako zkušební vzorek. Při otevření takového balení musí dojít k poškození tabákové nálepky.
(7) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.
§ 110
(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.
§ 133
Zákaz prodeje
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, je na stáncích, tržištích
(tržnicích) nebo místech, které nesplňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb, zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.
(2) Tabákové výrobky lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s prodejem denního a periodického tisku [§ 132 písm. b)]. Tabákové výrobky a lihoviny lze jako doplňkový sortiment prodávat ve stáncích s občerstvením [§ 132 písm. c)].
(3) Tabákové výrobky a lihoviny lze prodávat v pojízdných prodejnách při prodeji zboží v místech, kde není zajišťován prodej v prodejnách, které splňují technické požadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb a které jsou zkolaudovány k prodeji zboží nebo poskytování hostinských služeb.
(6) Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin stanovený zvláštním právním předpisem^65d) zůstává tímto ustanovením nedotčený.
CELÝ PŘEDPIS
353/2003 Sb. ZÁKON
ze dne 26. září 2003 o spotřebních daních
Změna: 479/2003 Sb. (část) Změna: 479/2003 Sb.
Změna: 353/2003 Sb., 237/2004 Sb.
Změna: 313/2004 Sb. Změna: 558/2004 Sb. Změna: 693/2004 Sb. Změna: 179/2005 Sb. Změna: 217/2005 Sb. Změna: 377/2005 Sb. Změna: 217/2005 Sb. (část) Změna: 545/2005 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část) Změna: 310/2006 Sb.
Změna: 217/2005 Sb. (část), 379/2005 Sb., 575/2006 Sb.
Změna: 575/2006 Sb. (část) Změna: 270/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 37/2008 Sb. Změna: 124/2008 Sb. Změna: 245/2008 Sb.
Změna: 309/2008 Sb. Změna: 87/2009 Sb. Změna: 292/2009 Sb. Změna: 362/2009 Sb. Změna: 362/2009 Sb. (část) Změna: 59/2010 Sb. (část) Změna: 59/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb. Změna: 95/2011 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a upravuje
a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi,
b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů.
(2) Spotřebními daněmi jsou
a) daň z minerálních olejů,
b) daň z lihu,
c) daň z piva,
d) daň z vína a meziproduktů a
e) daň z tabákových výrobků (dále jen "daň").
(3) Správu daní vykonávají celní orgány.
§ 2
Daňové území
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) daňovým územím České republiky území České republiky,
b) daňovým územím Evropského společenství území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní^1a),
c) členským státem členský stát Evropské unie,
d) třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství,
e) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.
(2) Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území San Marina se považuje za území Italské republiky a výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia se považují za území Kypru.
(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departementů, Alandských ostrovů a britských Normanských ostrovů.
(4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d'Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano.
(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství z území uvedených v odstavci 3.
(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství na území uvedená v odstavci 3.
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zrušeno
b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do režimu s podmíněným osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu s podmíněným osvobozením od cla,
c) režimem s podmíněným osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních režimů stanovených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství^3b), při vstupu na celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství^3c),
d) vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu^4) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku^5) a výstup z daňového území Evropského společenství,
e) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat, vyměřit a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků, na něž se nevztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, do volného daňového oběhu,
f) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat, vyměřit a zaplatit daň,
g) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 78, 89 a
99), přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; celní ředitelství může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,
h) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu,
i) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti^6) na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat,
j) uživatelem vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "uživatel") právnická nebo fyzická osoba, která přijímá a užívá,
případně podle § 53 prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně; uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat,
k) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z
místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních
daní^6a); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. h),
l) uvedením do volného daňového oběhu
1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,
2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,
4. každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,
m) daňovou povinností výše daně připadající na vyrobené nebo dovezené vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit
podle § 9; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,
n) zrušeno
o) kódem nomenklatury číselné označení vybraných výrobků uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu,^8) ve znění platném k 1. lednu 2002,
p) místem pobytu fyzické osoby adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že fyzická osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit celnímu úřadu adresu pro doručování,
q) množstvím vybraného výrobku v jednotkách jiných než počet kusů množství vybraného výrobku vyjádřené v měřicích jednotkách^9) uvedených v § 47, 69, 84 nebo 95 a měřených způsobem podle zvláštního právního předpisu,^10)
r) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky
příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,
s) ztrátou nebo znehodnocením v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události takové znehodnocení, úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,
t) daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která na základě povolení vydaného celním úřadem zastupuje fyzickou nebo právnickou osobu, která zasílá právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky z jiného členského státu vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v tomto členském státě; daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze osoba, která není totožná s fyzickou osobou, které jsou vybrané výrobky zasílány; daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků vykonává tuto činnost podle podmínek stanovených v § 33 a 33a,
u) výrobou proces, při kterém
1. vybraný výrobek vznikne,
2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,
v) bankovní zárukou podle tohoto zákona se rozumí záruka vydaná bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem.
§ 4
Plátce daně
(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,
a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou
nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného
osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)],
b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit
1. při dovozu (§ 9 odst. 2),
2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],
3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],
4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků [§ 9 odst. 3 písm. d)],
c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 15, 15a, 56 až 57),
d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá
také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,
e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných
výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání nebo určených k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu nebo při ukončení dopravy vybraných výrobků určených pro účely podnikání [§ 9 odst. 3 písm. g)],
f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo uvádí do volného daňového oběhu vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela,
g) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přechodu nebo
převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo
h) která je daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků z jiného
členského státu na daňové území České republiky [§ 9 odst. 3 písm. i) a
§ 33 odst. 3]; pokud právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 33 odst.
2 neustanoví daňového zástupce nebo pokud ustanovený daňový zástupce neplní povinnosti v § 33 odst. 6, stává se plátcem daně příjemce (§ 33 odst. 1).
(2) Osoba s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 1 a 3 a písm. f) a v § 14 odst. 2 a 3 je povinna se registrovat jako plátce u celního úřadu nejpozději do dne vzniku první povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osoba uplatňující nárok na vrácení daně je povinna se registrovat u celního úřadu nejpozději do dne, kdy poprvé uplatní nárok na vrácení daně, není-li již jako plátce daně registrována. Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně.
(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že
uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická
osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.
(4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz vybraných výrobků byl neoprávněný, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto dovozu podílela.
(5) Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u
a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,
b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,
c) lihovin^11) 10 l konečných výrobků,
d) piva 110 l,
e) meziproduktů 20 l,
f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,
g) cigaret 800 kusů,
h) h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,
i) ostatních doutníků 200 kusů,
j) tabáku ke kouření 1 kg.
(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2, 4 a 5 obdobně.
(7) Bližší vymezení plátců daně upravuje pro daň z minerálních olejů § 44, pro daň z lihu § 66, pro daň z piva § 80, pro daň z vína a meziproduktů § 92 a pro tabákové výrobky § 100c.
§ 5
Prokázání zdanění vybraných výrobků
(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5).
(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) plátce, je-li plátce právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo nabyvatele, bylo-li přiděleno, je-li nabyvatel fyzickou osobou,
c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název,
popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení daňového dokladu,
f) číslo daňového dokladu.
(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) kupujícího, je-li kupující právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo kupujícího, bylo-li přiděleno, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich
název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o prodeji,
f) číslo dokladu o prodeji.
(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydá pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) odesilatele, je-li odesilatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesilatele, bylo-li přiděleno, je-li odesilatel fyzickou osobou,
b) místo určení,
c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) výši spotřební daně celkem,
e) datum vystavení dokladu o dopravě,
f) číslo dokladu o dopravě.
(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.
(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, s dokladem o prodeji, s dokladem o dopravě
nebo s rozhodnutím celního úřadu podle odstavce 5.
(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky (§ 33), která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.
(8) Pro prokázání zdanění minerálních olejů, lihu, vybraných výrobků obsahujících líh a tabákových výrobků platí rovněž ustanovení § 51, 74 a 106.
§ 6
Prokázání oprávněného nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13 tohoto zákona, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 53 odst. 9.
(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) odesílajícího plátce, popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě
uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo odesílajícího plátce,
popřípadě uživatele, je-li plátce, popřípadě uživatel fyzickou osobou,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) přijímajícího uživatele, je-li uživatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo přijímajícího uživatele, bylo-li přiděleno, je-li uživatel
fyzickou osobou,
c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,
d) prohlášení, že v ceně vybraných výrobků není obsažena daň,
e) místo odeslání,
f) místo přijetí,
g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,
h) číslo dokladu o osvobození od daně.
(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje zvláštním povolením podle § 13, byla-li povinnost jej
vystavit, a zároveň rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.
(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50).
(5) Pro prokázání oprávněnosti nabytí minerálních olejů, lihu a vybraných výrobků obsahujících líh platí rovněž ustanovení § 52 a 75 tohoto zákona.
§ 7
Předmět daně
(1) zrušen
(2) Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené.
(3) Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů §
93 a daně z tabákových výrobků § 101.
§ 8
Vznik daňové povinnosti
(1) zrušen
(2) Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství.
§ 9
Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit
(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na
daňovém území České republiky. To se netýká odpadních olejů uvedených v
§ 45 odst. 1 písm d).
(2) Při dovozu vybraných výrobků vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly
uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Nepodléhají-li vybrané výrobky clu, má se pro účely tohoto zákona za to, že celní dluh vznikl, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik, které stanoví zvláštní právní předpis.^13) Při dovozu vybraných výrobků, které byly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle odstavce 1.
(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) u vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení, pokud se nejedná o
ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s),
b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje,
c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,
d) dnem zúčtování ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků, nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění ztráty nebo znehodnocení, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s); do ztrát a znehodnocení se nezahrnují ztráty a znehodnocení ve výši technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při skladování,
e) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. f) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,
f) okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků v tomto režimu (§ 28),
g) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které jsou určeny pro účely podnikání na daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky,
h) dnem zániku nebo odejmutí povolení pro provozování daňového skladu nebo zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez zvláštního povolení podle § 13 odst. 21 nebo na vybrané výrobky, pro které zvláštní povolení zaniklo podle § 13 odst.
22 písm. d) a které jsou dnem zániku zvláštního povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,
i) dnem přijetí vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které byly zaslány právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, na daňové území České republiky (§ 33), nebo
j) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.
(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem přechodu nebo převodu vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně a tvoří obchodní majetek,^14) při nájmu podniku nebo jeho části,^15) při prodeji podniku^16) nebo jeho vložení jako vklad do obchodní společnosti nebo družstva.^17)
(5) Další skutečnosti zakládající povinnost daň přiznat a zaplatit jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 46, pro daň z lihu v § 68, pro daň z piva v § 83, pro daň z vína a meziproduktů v § 94 a pro tabákové výrobky v § 101a.
§ 10
Sazby a výpočet daně
(1) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104.
§ 11
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty^31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do volného oběhu,
b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,
c) zrušeno
d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky na daňové území České republiky pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy
s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen, tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s osvědčením o osvobození od spotřební
daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství,^17a)
e) dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s osvědčením o osvobození od
spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství,^17a)
f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty,
g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.
(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.
(3) Pro přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně podle odstavce 1 se nevyžaduje zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (§ 13).
(4) Další skutečnosti zakládající nárok na osvobození vybraných výrobků od daně jsou stanoveny pro daň z minerálních olejů v § 49, pro daň z
lihu v § 71 a 72, pro daň z piva v § 86, pro daň z vína a meziproduktů v § 97 a pro daň z tabákových výrobků v § 105.
§ 12
Uplatnění nároku na osvobození od daně
(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to
nejpozději před jejich vydáním, jinak nárok na vydání vybraných výrobků bez daně nevznikne. To se netýká uživatelů uvedených v § 53 odst. 9.
(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně u příslušného celního úřadu uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to při podání celního prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do
režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Je-li stanovena povinnost podat celní prohlášení v písemné formě, uplatňuje se nárok na osvobození od daně rovněž písemně.
(3) Nárok na vydání vybraného výrobku za ceny bez daně uživatel prokazuje předložením zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, které mu bylo vydáno podle § 13, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 4
až 10, § 73 odst. 2, § 87, § 98 a 105a; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.
(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku za cenu bez daně předložení zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové zvláštní povolení předloží k nahlédnutí.
(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno ve zvláštním povolení.
§ 13
Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně
(1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 4 až 10, § 73 odst. 2, § 87, § 98 a 105a lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných
výrobků osvobozených od daně (dále jen "zvláštní povolení"). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,
c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,
d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků,
e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12)
dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a
místo vydání vybraných výrobků,
f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
g) zrušeno
h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,
i) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním
orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,^18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje,
l) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.
(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.
(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho
statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4.
(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu^20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. V opačném případě návrh zamítne.
(7) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.
(8) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(9) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(10) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).
(11) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další
podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých
případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(13) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.
(14) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(15) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73); to neplatí, jde-li o zvláštní povolení týkající se lihu, v němž lze stanovit
platnost pouze do konce kalendářního roku, v němž bylo zvláštní povolení vydáno.
(16) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení vyhovuje, se neodůvodňuje.
(17) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.
(18) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.
(19) Dojde-li ke změně
a) sídla nebo místa pobytu uživatele,
b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,
c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo
d) místa vydání vybraných výrobků,
celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.
(20) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení
celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.
(21) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 17 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že
a) provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny,
b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány.
(22) Zvláštní povolení zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,
c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého,
d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. g)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20,
e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele, nebo
f) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)
(23) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže
a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň,
b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede
řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),
c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,
d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo
e) uživatel o to požádá.
(24) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu
nejpozději do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle odstavce 21. V případě, že dojde k zániku zvláštního povolení podle odstavce 22 písm. c), provede ve stejné lhůtě inventarizaci osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě osobou oprávněnou pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona provedena, provede ji celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 20 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.
(25) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo, § 98 pro víno a meziprodukty a § 105a pro tabákové výrobky
§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Plátci, který dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu, vzniká nárok na vrácení daně za podmínek, že
a) před odesláním vybraných výrobků celnímu úřadu oznámí, že uplatní nárok na vrácení daně; s tímto oznámením předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které budou dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30),
c) předloží navrácené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu
řádně potvrzené příjemcem,
d) předloží doklad o
1. zaplacení daně v členském státě určení,
2. zaplacení daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla ztráta během dopravy zjištěna, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo
3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení
předmětem daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány
členského státu určení,
e) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu,
že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.
Nárok na vrácení daně vzniká dnem splnění poslední podmínky ze všech podmínek uvedených v písmenech a) až e).
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu (§ 33), a doklad o tom, že daň
za vybrané výrobky byla přiznána v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. V případě ztráty během dopravy, s výjimkou ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve
kterém byla ztráta zjištěna.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně
zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.
(7) Přesahuje-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.
(8) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(9) Nárok na vrácení daně upravuje rovněž § 28 odst. 10 tohoto zákona pro případy porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy, § 54, 56 až 57 pro případy týkající se vrácení daně z minerálních olejů a § 78 odst. 6 pro případy týkající se vracení daně z lihu.
(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.
§ 15
Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit
(1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu,^22) (dále jen "osoba požívající výsad a imunit") rozumí:
a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen "konzulární úřad"), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
b) zvláštní mise,
c) zastupitelství mezinárodní organizace,
d) orgány Evropských společenství,
e) člen diplomatické mise^23) nebo konzulárního úřadu^24) se sídlem na daňovém území České republiky, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služebné osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu na daňovém území České republiky,
f) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území České republiky, a státní příslušník cizího státu, který
je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá
místo pobytu na daňovém území České republiky,
g) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.
(2) Zaplacená daň se vrací
a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, a jejímu členu uvedenému v odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g) na základě
principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu,
b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo na daňovém území České republiky, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 2 000 000 Kč za kalendářní rok,
členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. e) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. g) maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok,
c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok,
d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo daňové území České republiky, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok,
e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak,
f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) bez omezení,
g) osobě uvedené v odstavci 1 písm. f), včetně jejích rodinných příslušníků podle odstavce 1 písm. g), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(3) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavci 2 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobám požívajícím výsad a imunit uplatňujícím nárok na
vrácení daně ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti
u osob podle odstavce 2 písm. a) jak z hlediska osob, na které se vzájemnost při vracení daně vztahuje, tak i z hlediska věcného a hodnotového rozsahu vybraných výrobků v příloze vyplněného daňového přiznání, která je nedílnou součástí daňového přiznání.
(5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnil nákup vybraných výrobků za ceny obsahující spotřební daň. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnil nákup vybraných výrobků; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu funkce těchto osob. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. e) až
g) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu.
(6) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 2 písm. a) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto
vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 odpovídá principu vzájemnosti. Ostatním osobám požívajícím výsad a imunit uvedeným v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud cena za tyto vybrané výrobky včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom dokladu o prodeji podle odstavce 8 je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(8) Jestliže nakoupené množství vybraných výrobků je větší než množství uvedené v § 4 odst. 5, doklad o prodeji vybraných výrobků, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) název, popřípadě jméno a příjmení kupujícího,
c) název a množství vybraných výrobků,
d) datum vystavení dokladu,
e) datum uskutečnění prodeje,
f) sazbu daně,
g) výši daně,
h) výši ceny včetně daně.
(9) Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku; to se netýká osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d). Po tomto datu nelze již nárok na vrácení daně za předchozí období uplatnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) podává daňové přiznání nejdříve první den po skončení kalendářního roku, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit
neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává.
(10) Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(11) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc, u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) kalendářní rok a u osoby
požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) kalendářní čtvrtletí.
(12) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto:
a) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a) a zvláštní mise podle odstavce 1 písm. b) se sídlem na daňovém území České republiky podávají daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
b) člen diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
c) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území České republiky,
d) orgán Evropských společenství se sídlem na daňovém území České republiky podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jeho sídla na daňovém území
České republiky,
e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. f), včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky,
f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 1 písm. a), včetně jejich členů podle odstavce 1 písm. e) se sídlem v jiném členském státu, podávají daňové přiznání celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1,
g) orgán Evropských společenství se sídlem v jiném členském státu podává daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1,
h) za rodinné příslušníky osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají daňové přiznání tyto osoby.
(13) Osobě požívající výsad a imunit s výjimkou osob uvedených v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 30 dní ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, celní úřad vyzve osobu požívající výsad a imunit,
aby ve lhůtě stanovené celním úřadem vady nebo pochybnosti odstranila. Daň celní úřad nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání.
(14) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) se vrátí zaplacená daň do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém příslušný celní úřad žádost o vrácení daně obdržel.
(15) Osoba uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15a, 54, 56 až 57.
§ 15a
Vracení daně ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky
(1) V rozsahu, v jakém ozbrojené síly vysílajícího státu^24a), případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen,
vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně.
(2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo
podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez omezení.
(3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok.
(4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným silám nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5.
(6) Vojenské orgány ozbrojených sil^24a) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí.
(7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.
(8) Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u celního úřadu uvedeného v odstavci 6 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.
(9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany celnímu úřadu uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to
do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala.
(10) Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3, které uplatnily nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15, 54, 56 až 57.
§ 16
Zánik nároku na vrácení daně
Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy
mohl být poprvé uplatněn, nestanoví-li tento zákon jinak. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k opětovnému uvedení téhož vybraného výrobku do volného daňového oběhu, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem uvedení tohoto vybraného výrobku do volného daňového oběhu zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
§ 17
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.
§ 18
Daňové přiznání a splatnost daně
(1) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a
stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
(3) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 88 odst. 4 a 5). Tuto lhůtu nelze prodloužit
ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.
(4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního
řízení^20), je upraveno v § 136a.
(5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u
vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po
dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků.
(8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti.
(9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116.
§ 19
Podmíněné osvobození od daně
(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je
a) umístěn v daňovém skladu podle § 3 písm. g),
b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).
(2) Za daňový sklad se považuje
a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 a § 78 odst. 3), nebo
b) sklad vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59, 89 a 99).
(3) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků podle odstavce 2 písm. a), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 2, § 78 odst. 3, § 89 odst. 3, § 99 odst. 3
a 5 a § 100a odst. 1). Porušení této povinnosti se považuje za závažné porušení tohoto zákona ve smyslu zvláštního právního předpisu.^25)
(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak (odstavec 5 a § 59 odst. 3).
(5) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. g)] v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců
následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 3).
(6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně.
(7) V případech podle § 13 odst. 22 písm. d) jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(8) Podmíněné osvobození od daně dále upravují rovněž zvláštní ustanovení (§ 59, 78, 89, 99 a 100a).
§ 20
Povolení k provozování daňového skladu
(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno,
c) technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování
nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,
d) technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny,
vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků,
e) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
f) zrušeno
g) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z
České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,
h) zrušeno
i) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do
třetích zemí,
j) popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování,
k) způsob zajištění daně,
l) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
m) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
n) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití,
o) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,^18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4.
(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. V opačném případě návrh zamítne.
(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(9) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.
(10) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), j) a
n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.
(11) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.
(12) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(13) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(14) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu vyhovuje, se neodůvodňuje.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.
(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm. b), měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.
(17) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
(18) Povolení k provozování daňového skladu zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,
b) úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)
(19) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme,
jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38), nebo jinak porušuje
povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení,
c) plátce o odnětí povolení požádá,
d) plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo
e) plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.
(20) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 19 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.
(21) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 19 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 20, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.
(22) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu místně příslušného daňovému skladu nejpozději do 5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň; ve stejné lhůtě provede inventarizaci osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona v případě zániku daňového skladu podle odstavce 18 písm. b); není-li inventarizace ve stanovené lhůtě osobou oprávněnou pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona provedena, provede ji celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 17 vydáno povolení nové,
b) celní úřad může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k rozsahu zásob, prodloužit lhůtu k provedení inventarizace vybraných výrobků podle písmene a), nejdéle na 10 dní,
c) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se
daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,
d) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(23) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117.
§ 21
Zajištění daně
(1) Zajištění daně může být poskytnuto
a) složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky,
b) zárukou, pokud o jejím přijetí rozhodne celní úřad nebo celní
ředitelství, nebo
c) ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad.
(2) Má-li být daň zajištěna ručením, ručitel v záruční listině podle vzoru a náležitostí stanovených v prováděcím právním předpisu musí prohlásit, že s dlužníkem splní zaručenou výši daně a jejího příslušenství do výše uvedené v záruční listině.
(3) Jestliže dlužník nezaplatí daň v zákonné lhůtě její splatnosti,
celní úřad jej vyzve k jejímu zaplacení. Byla-li daň zajištěna ručením, zašle celní úřad tuto výzvu ručiteli na vědomí.
(4) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně, pokud daň není zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti.
(5) Byla-li daň zajištěna ručením, celní úřad vyzve ručitele ke splnění ručitelského závazku, pokud není daň zaplacena v zákonné lhůtě její splatnosti a výzva dlužníkovi k zaplacení daně a jejího příslušenství, vydaná podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, byla marná.
(6) Ručitel může i bez udání důvodů své ručení vypovědět, účinky výpovědi jsou naplněny až 16. dnem po doručení výpovědi celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství. Ručitel však ručí za všechny závazky k
placení spotřební daně, které v období od okamžiku nabytí účinnosti
povolení ručit do nabytí účinnosti výpovědi ručení vznikly nebo vzniknou.
(7) Pro každý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 a 77),
a) výši daně, která připadá na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu předpokládá, že bude zahájena jejich doprava ve zdaňovacím období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; minimální výše zajištění daně však musí odpovídat jedné dvanáctině výše daně, která připadala na vybrané výrobky, u nichž provozovatel daňového skladu zahájil dopravu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje,
b) jedné dvanáctině výše daňové povinnosti, která provozovateli
daňového skladu vznikla podle § 8 při výrobě vybraných výrobků v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které
jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a),
c) jedné dvanáctině výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém se zajištění daně poskytuje; to se týká jen těch vybraných výrobků, které jsou v tomto zdaňovacím období umístěny v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od daně a u nichž daň již není zajištěna podle písmene a) nebo b).
(8) V případě nově založeného daňového skladu musí zajištění daně odpovídat očekávané daňové povinnosti nebo výši daně podle odstavce 7 za jednu dvanáctinu běžného roku bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém byl daňový sklad založen. Za den založení daňového skladu se považuje den, kdy povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci.
(9) Provozovatel daňového skladu je povinen průběžně sledovat výši zajištění daně a předávat celnímu úřadu podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků.
(10) Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění daně. Pokud součet skutečné výše daňové povinnosti a výše daně podle odstavce 7 za tři po sobě jdoucí zdaňovací období je vyšší než součet tří dvanáctin výše daňové povinnosti, která vznikla při výrobě vybraných výrobků v běžném roce, a tří dvanáctin výše daně, která připadá na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu v běžném roce, je provozovatel daňového skladu povinen zvýšit zajištění daně ve lhůtě 10 dní ode dne zjištění rozdílu. To neplatí v případech,
kdy bylo podle odstavce 12 povoleno snížení výše zajištění daně nebo od zajištění daně bylo upuštěno.
(11) Pokud bude výše daňové povinnosti vzniklé podle § 8 při výrobě vybraných výrobků a daně připadající na vybrané výrobky přijaté provozovatelem daňového skladu, které nevstupují do výroby, nižší o 20
% než výše zajištění daně ve třech po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, provozovatel daňového skladu může prostřednictvím celního úřadu příslušného daňovému skladu požádat celní ředitelství o snížení zajištění daně. Celní ředitelství rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, pokud byla daň zajištěna složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený
celním úřadem, celní úřad rozdíl na zajištění daně vrátí provozovateli daňového skladu do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o snížení zajištění daně.
(12) Provozovatel daňového skladu může též požádat o snížení výše zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně. Celní ředitelství může povolit snížení zajištění daně nebo povolit upuštění od zajištění
daně, pokud nejsou pochybnosti o daňové spolehlivosti žadatele, s tím, že žadatel vykazuje dlouhodobou finanční stabilitu, plní řádně a včas
své platební povinnosti, je schopen plně dostát svým finančním závazkům a aktivně spolupracuje s celními orgány. Žadatel prokazuje svoji
daňovou spolehlivost, dlouhodobou finanční stabilitu, plnění platebních povinností a schopnost dostát závazkům způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.
(13) Rozhodnutí, kterým celní ředitelství povolí snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí, se vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku ode dne vydání tohoto povolení. O vydání nového povolení je provozovatel daňového skladu nebo navrhovatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud chce, aby mu bylo poskytnuto nepřerušeně snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí. Celní ředitelství rozhodne o návrhu na snížení zajištění daně nebo upuštění od jeho poskytnutí do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodů uvědomit.
(14) K nové žádosti podané před uplynutím tří měsíců od nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí se nepřihlíží.
(15) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, a to do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny. Celní úřad u provozovatele
daňového skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.
(16) Celní ředitelství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o snížení zajištění daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, pokud by bylo ohroženo zaplacení daně nebo pokud se změní skutečnosti, na jejichž základě bylo zajištění daně sníženo nebo bylo od něj upuštěno.
(17) Zajištění daně dále upravují § 58, 77, 90 a 116a.
§ 21a
Povolení ručitele
(1) Ručitelem může být fyzická osoba s místem pobytu na území České republiky nebo právnická osoba, které bylo povoleno být ručitelem celním ředitelstvím nebo celním úřadem.
(2) Ručitelem nemůže být
a) dlužník nebo člen statutárního nebo dozorčího orgánu nebo společník dlužníka, zaměstnanec nebo zaměstnavatel dlužníka,
b) osoba, která vlastní, kontroluje nebo má přímo či nepřímo v držení 5
% nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem dlužníka,
c) příslušník rodiny dlužníka.
(3) Má-li být zajištění daně pro provozování daňového skladu poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní ředitelství, které také rozhoduje o povolení k provozování daňového skladu. Povolení zajistit daň ručením je součástí povolení k provozování daňového skladu.
(4) Má-li být zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně poskytnuto ručením, o povolení ručitele rozhoduje celní úřad místně příslušný daňovému skladu odeslání, pokud zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků není poskytováno ze zajištění daně pro provozování daňového skladu.
(5) Povolení ručit lze vydat pouze takové osobě, jejíž finanční situace je taková, že může za osobu, které ručí, zaplatit daň včetně jejího příslušenství do výše zaručené částky uvedené v záruční listině.
(6) Celní ředitelství nebo celní úřad nevydá povolení ručit nebo takové povolení ručiteli odejme v případech, kdy má oprávněné pochybnosti o schopnosti ručitele plnit jeho ručitelské závazky.
(7) Celní ředitelství nebo celní úřad jsou oprávněny požadovat po žadateli o povolení ručitele informace týkající se ručitele obdobné jako v případě, kdy provozovatel daňového skladu podává žádost o
snížení zajištění daně nebo o upuštění od poskytnutí zajištění daně.
(8) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního ředitelství o odejmutí povolení se doručí provozovateli daňového skladu. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Je-li odejmuto povolení zajištění daně ručením pro dopravu vybraných výrobků a daň nebyla zajištěna ze zajištění daně při provozování daňového skladu, rozhodnutí celního úřadu o odejmutí povolení se doručí osobě, která při dopravě vybraných výrobků má daň zajistit nebo daň zajistila. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek.
(10) Zjistí-li kterýkoli orgán celní správy nebo územní finanční orgán skutečnosti svědčící o neschopnosti nebo nevůli plnit ručitelské závazky ručitelem, oznámí tyto skutečnosti nejpozději první pracovní den po zjištění celnímu orgánu, který vydal povolení k ručení.
§ 22
Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků
(1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.
(2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,
d) čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,
e) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
f) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním
orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,
g) sdělení o způsobu zajištění daně,
h) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,^18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4.
(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. V opačném případě návrh zamítne.
(7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního
ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu,
v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.
(9) Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení
opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí
ustanovení § 21 obdobně.
(10) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b) a c).
(11) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.
(12) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(13) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(14) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně vyhovuje, se neodůvodňuje.
(15) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.
(16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.
(17) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.
(18) Povolení zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,
b) úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)
(19) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39), nebo jinak
porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,
c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá,
d) oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky, nebo
e) oprávněný příjemce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.
(20) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 19 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.
(21) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 20.
(22) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,
a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,
b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.
(23) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109.
(24) Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62.
§ 23
Oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků
(1) Vybrané výrobky lze jednorázově přijmout v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním úřadem. V návrhu na vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky právnická nebo fyzická osoba uvede
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) název, popřípadě obchodní označení, a množství vybraných výrobků v měřicích jednotkách, které mají být přijaty v režimu podmíněného osvobození od daně,
c) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně.
(2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. b) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.
(3) K návrhu je navrhovatel povinen připojit ověřený stejnopis výpisu z obchodního rejstříku nebo výpisu z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(4) Celní úřad stanoví zajištění daně ve výši odpovídající výši daně, kterou je oprávněný příjemce přijímající vybrané výrobky jednorázově po uvedení do volného daňového oběhu povinen přiznat a zaplatit, a rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň. Navrhovatel zajistí daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po
dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Zajištěním daně se rozumí připsání příslušné částky na
depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Se souhlasem navrhovatele může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož územní působnosti má oprávněný příjemce sídlo nebo místo pobytu.
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(6) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad rozhodne o vydání povolení jednorázově přijmout vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně nejpozději následující pracovní den po poskytnutí zajištění daně.
(7) V rozhodnutí o povolení jednorázového přijetí vybraných výrobků celní úřad uvede dobu jeho platnosti. Povolení zaniká okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nejpozději však uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
(8) Další podmínky, které se týkají jednorázového přijetí tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně jsou stanoveny v § 109.
§ 23a zrušen
§ 24
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58a),
a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání, s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle
§ 11 odst. 1 písm. d),
b) z místa dovozu do daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d).
(2) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 2, 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)]. Pokud
provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ, kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou
vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu
povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Po dobu zajištění daně poskytnutého podle tohoto odstavce nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem, použije celní úřad zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství.
(3) Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí.
(4) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1.
(5) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému^27c) (dále jen „elektronický systém“) výstupním pohraničním celním úřadem.
Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě
přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu.
(6) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co odesílatel prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla.
(7) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa vývozu, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7.
(8) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné
úpravě spotřebních daní^27d).
§ 25
Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi
členskými státy
(1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného
a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného
členského státu
1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky,
2. do místa vývozu vybraných výrobků na daňovém území České republiky, nebo
3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo e),
b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky
1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,
2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a) v jiném členském státě,
c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského státu přes daňové území České republiky
1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě,
2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě,
3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a) v jiném členském státě.
(2) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b) nevydá tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(3) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 5 písm. b)]. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území České republiky. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník
vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2.
(4) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou
odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst.
4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně^17a).
(5) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy
tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem.
(6) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání.
(7) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co potvrdí příjemci skutečnost, že byly
podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí
osobě, která zajištění daně poskytla.
(8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo do místa vývozu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7.
(9) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^27d).
§ 26
Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní^27e).
(2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému.
(3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí elektronického systému
a) provozovatel odesílajícího daňového skladu celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad,
b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu.
(4) Celní úřad uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, přidělí celní úřad uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu
nebo oprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7.
(5) Celní úřad uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti.
(6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^28).
§ 27
Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle §
25 odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní^27e), nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 6, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně provozovateli daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce.
(2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo odst. 6,
nebo příjemci podle § 11 odst. 1 písm. e), celní úřad, který obdržel od
příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a celnímu úřadu místně příslušnému pro místo, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který tento doklad obdržel.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně
a) příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno vývozní celní prohlášení podle nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství^28a), není-li tímto členským státem Česká republika, nebo
b) celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění dopravovaných vybraných výrobků do režimu vývozu, je-li místo výstupu z daňového území Evropského společenství na daňovém území České republiky.
(4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, celní úřad,
který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do režimu vývozu a odešle tento doklad bezodkladně pohraničnímu celnímu úřadu, je-li
tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který elektronický průvodní doklad obdržel.
(5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen předat listinný stejnopis elektronického
průvodního dokladu nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční kód, osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný doklad na vyžádání celnímu úřadu nebo
celnímu ředitelství oprávněnému podle § 41.
(6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel může zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 4 nebo § 25 odst. 4.
(7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně, nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně změnit příjemce nebo místo ukončení dopravy, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. e). Změna se provede postupem uvedeným v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^28).
§ 27a
Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 6 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 nebo § 25 odst. 1 písm.
a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné
úpravě spotřebních daní^28).
(2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm.
e) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných
výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému a osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1.
Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), příjemce uvede v
oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^28). Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně^17a).
(3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm.
d) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1. Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně^17a).
(4) Celní úřad podle odstavce 1, 2 nebo 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3 a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly
podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny.
(5) Celní úřad podle odstavce 1, 2 nebo 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto oznámení odpovídají skutečnosti.
(6) Celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 zašle oznámení o přijetí
vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Celní úřad podle odstavce 3
sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) byla ukončena.
(7) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle celní úřad
místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení.
(8) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24, celní úřad podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přímo odesílateli.
§ 27b
Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků v elektronickém systému příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v
průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil
vybrané výrobky do režimu vývozu, uvede v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^28).
(2) Pokud je doprava uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků
zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství, které obdržel z jiného členského státu, odesílateli.
(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu uskutečňována podle § 24 odst. 1, vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li
potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků odesílateli. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), uvede celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně.
§ 27c
Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26,
b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. a) nebo b) a předloží tomuto celnímu úřadu kopii dokladu uvedeného v písmeni a),
c) zajistí daň podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3,
d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost.
(2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být zahájena pouze se souhlasem celního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. b).
(3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b) návrh elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26 odst. 2.
(4) Celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v dokladu podle odstavce 1 písm. a) s
návrhem elektronického průvodního dokladu podle odstavce 3. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které
tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh
elektronického průvodního dokladu vady, celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli
podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26 a 27.
(5) Do okamžiku, kdy je návrhu elektronického průvodního dokladu přidělen referenční kód, který je sdělen odesílateli podle odstavce 1, považuje se doprava vybraných výrobků za uskutečňovanou v režimu podmíněného osvobození od daně za použití dokladu podle odstavce 1 písm. a).
(6) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká.
(7) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel sdělí celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b) změny podle § 27 odst. 7 ještě před jejich uskutečněním, a to pomocí datové zprávy nebo použitím přenosových technik podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní^28b). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 5.
(8) Nedostupností elektronického systému se rozumí stav, kdy přístupové komunikační prostředky celního úřadu k elektronickému systému jsou nefunkční nebo kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě.
§ 27d
Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d), a podle § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy do místa vývozu, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z důvodu
a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků,
b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných
výrobků z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným specifickým správním referenčním kódem, nebo
c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 3 až 5,
použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně předloží celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků.
(2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému, celní úřad zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky.
(3) Celní úřad místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského státu.
(4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále
se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 3 až 5.
§ 27e
Nedostupnost elektronického systému při vývozu
(1) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 z důvodů nedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství, vyhotoví celní úřad, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena.
(2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky, pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků do konce dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci 1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství od pohraničního celního úřadu, jsou-li tyto
celní úřady odlišné, nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového
území Evropského společenství.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce 1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státu vývozu odesílateli.
(4) Pokud je nedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna, uplatní se postup podle § 27b.
(5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat
ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně oznámením o vývozu vybraných výrobků ani z důvodu nedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c), celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky.
§ 27f
Náhradní doklady při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou
dopravy do místa vývozu podle § 24 odst. 1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků.
(2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 celnímu úřadu místně příslušnému pro odesílatele. Celní úřad místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli.
(3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou osob uvedených ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní^27e) celní úřad příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému.
§ 28
Porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy
(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní^6a)
v jiném členském státě.
(2) Pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci 1 v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) nebo v důsledku ztrát ve smyslu § 49 odst. 15 nebo § 71 odst. 2 a celní úřad místně příslušný odesílajícímu daňovému skladu nebo místu dovozu, ze kterého byla doprava zahájena, byl o této události bezodkladně informován,
nepovažuje se nesplnění těchto podmínek za porušení režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky, u kterých k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo, jsou považovány za vyjmuté z tohoto režimu, pokud odstavec 9 nestanoví jinak).
(4) Zjistí-li se, že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy došlo na daňovém území České republiky, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(5) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zahájené v jiném členském státě a není možné určit, kde k porušení došlo, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(6) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad,
který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropského společenství, nebo
c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s),
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.
(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky
a) byly dodány na místo určení,
b) vystoupily z daňového území Evropského společenství,
c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo
d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky,
považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a),
b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.
(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn celním úřadem místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 5 nebo
§ 25 odst. 5 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.
(10) Zjistí-li se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy, že nedošlo
k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a daň byla vybrána v jiném členském státě nebo že k porušení režimu podmíněného osvobození od daně došlo v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň vybrána, vzniká ode dne zjištění nárok na vrácení daně zaplacené na daňovém území České republiky. Nárok na vrácení daně se uplatňuje v
daňovém přiznání podle § 14 odst. 5. K tomuto daňovému přiznání musí být přiložen doklad o zaplacení daně v jiném členském státě. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode
dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí celní úřad o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.
§ 29
Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném
členském státě pro účely podnikání
(1) Právnická nebo fyzická osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání je povinna před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě se registrovat jako plátce daně a oznámit celnímu úřadu množství vybraných výrobků a poskytnout zajištění daně.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 poskytuje zajištění daně ve výši, kterou by byla povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 60 odst. 13). Tato osoba zajistí
daň převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu pro zajištění daně. Se souhlasem osoby, která poskytla zajištění daně, může celní úřad poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud tak neučiní, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 3, 6 nebo 8 byla připsána na určený účet celního úřadu, v jehož zemní působnosti má osoba uvedená v odstavci 1 sídlo nebo místo pobytu.
(3) Po odběru vybraných výrobků nebo po ukončení dopravy je právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň. Pokud právnická nebo fyzická osoba nedodrží postup stanovený v odstavci 1, je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň následující pracovní den po přijetí výrobků.
(4) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou přijímány veřejnoprávním subjektem, se považují za vybrané výrobky přijímané pro účely podnikání, přičemž veřejnoprávní subjekt postupuje podle odstavců 1 a 2.
(5) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího
příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11
obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti.
(7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě
a) dopravované přes daňové území České republiky do dalšího členského státu, nebo
b) umístěné na palubě letadla při mezipřistání na daňovém území České republiky,
pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků.
(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o
ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).
(9) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat
a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena.
(10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
§ 30
Zjednodušený průvodní doklad
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na daňové území České republiky pro účely podnikání nebo určené k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem.
(2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat pouze se
zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(4) Plátce, který nabývá vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání, musí na žádost odesílajícího dodavatele bezodkladně po přijetí vybraných výrobků zaslat zpět potvrzené vyhotovení zjednodušeného průvodního dokladu. Celní úřad je povinen na žádost vydat potvrzení, že daň byla přiznána nebo zaplacena.
(5) Vzor zjednodušeného průvodního dokladu a jeho náležitosti jsou uvedeny v příslušném předpisu Evropských společenství.^30)
§ 31
Doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu pro účely podnikání
(1) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České republiky a dopravované do jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před zahájením dopravy celní úřad. V oznámení uvede datum zahájení dopravy.
(2) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Odesílatel je povinen uchovávat potvrzené vyhotovení č. 3, které obdržel od příjemce, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.
(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území
České republiky a dopravované přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Odesílatel je povinen písemně uvědomit před
zahájením dopravy celní úřad.
(4) Odesílatel vyhotoví zjednodušený průvodní doklad ve třech vyhotoveních a jednotlivá vyhotovení označí číslicemi 1, 2 a 3. Vyhotovení č. 1 si ponechá odesílatel, vyhotovení č. 2 a 3 odevzdá dopravci. Příjemce si ponechá vyhotovení č. 2 a potvrdí příjem vybraných výrobků na vyhotovení č. 3, které odešle nejpozději první pracovní den po dni ukončení dopravy odesílateli.
(5) Jsou-li vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky dopravovány přes jiný členský stát na daňové území České republiky pro účely podnikání často a pravidelně, může příslušný celní úřad, za předpokladu sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem, povolit zjednodušený postup odchylný od odstavců 2 až 4.
(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně.
To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).
(7) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky.
(8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
§ 32
Doprava vybraných výrobků pro osobní spotřebu
(1) Vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a které fyzické osoby nabyly v tomto členském
státě pro osobní spotřebu a jsou jimi dopravované na daňové území České republiky, jsou osvobozeny od daně. Pro tyto výrobky se nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.
(2) Při posouzení, zda vybrané výrobky jsou určeny pro podnikání nebo pro osobní spotřebu, celní úřad nebo celní ředitelství vezme v úvahu zejména
a) skutečnost, zda fyzická osoba je podnikatelem a z jakých důvodů vybrané výrobky nabyla,
b) místo, kde se vybrané výrobky nacházejí, nebo způsob dopravy,
c) doklady k vybraným výrobkům,
d) množství a povahu vybraných výrobků.
(3) Dá-li si fyzická osoba dopravit vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vybrané výrobky nabyté pro účely podnikání s výjimkou drobných zásilek neobchodního charakteru zasílaných fyzickými osobami fyzickým osobám. Při posouzení, zda se jedná o drobnou zásilku neobchodního charakteru, se použije ustanovení odstavce 2 a § 4 odst. 5 obdobně. Vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru, jsou osvobozeny od daně a pro jejich přijímání se
nevyžaduje zvláštní povolení podle § 13.
(4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.
(5) Celní úřad může rozhodnout o tom, že za vybrané výrobky určené pro osobní spotřebu lze považovat i větší množství, než je uvedené v odstavci 4, pokud to vyplyne z posouzení skutečností uvedených v odstavci 2.
§ 33
Zasílání vybraných výrobků
(1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, a to právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.
(2) Fyzická nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky právnické nebo fyzické osobě podle odstavce 1, ustanoví pro splnění této povinnosti daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků [§ 3 písm. t)].
(3) Daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků může být pouze právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která není totožná s právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány.
(4) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen před každým odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu oznámit místně příslušnému celnímu úřadu
a) název, popřípadě obchodní označení, druh a množství zasílaných
vybraných výrobků v měřicích jednotkách; název vybraného výrobku musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění
totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena,
b) jméno, příjmení, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické nebo fyzické osoby podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány.
Dále je povinen před každým odesláním vybraných výrobků poskytnout zajištění daně, které odpovídá výši daně za množství zasílaných vybraných výrobků, pokud by tyto vybrané výrobky byly uvedeny do
volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Zajištění daně se poskytuje složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem místně příslušným
daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, přičemž po dobu zajištění daně nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu.
(5) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen po přijetí vybraných výrobků právnickou nebo fyzickou osobou podle
odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány, na daňovém území České republiky daň přiznat a zaplatit [§ 9 odst. 3 písm. i)].
(6) Pokud daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v odstavci 4, přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která zaslané vybrané výrobky přijala.
(7) Se souhlasem daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad místně příslušný daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků poskytnutým zajištěním daně uhradit daň. Pokud není tento souhlas udělen, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy částka daně zaplacená podle odstavce 5, 6 nebo 15 byla připsána na určený účet celního úřadu místně příslušného daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků.
(8) Celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem.
(9) Daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků je povinen vést evidenci o přijatých vybraných výrobcích a o právnických nebo fyzických osobách podle odstavce 1, kterým byly vybrané výrobky zasílány. Evidence musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 4.
(10) Pokud se jedná o opakované zasílání vybraných výrobků, na návrh daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků může celní úřad povolit, aby vybrané výrobky přijaté v jednom zdaňovacím období byly zahrnuty do jednoho daňového přiznání (§ 18).
(11) K daňovému přiznání podle § 18 je daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků povinen připojit doklad potvrzující, že daň za zasílané vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě, ze kterého byly odeslány.
(12) Po zaplacení daně celní úřad na žádost daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vydá pro účely vrácení daně v členském státě, ze kterého byly vybrané výrobky odeslány,
a) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 5 nebo 6,
b) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 15, nebo
c) potvrzení o tom, že při dopravě zasílaných vybraných výrobků došlo
na daňovém území České republiky ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu
§ 3 písm. s).
(13) Fyzická nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, pokud to před odesláním vybraných výrobků písemně oznámí svému místně příslušnému celnímu úřadu a v oznámení uvede název a množství zasílaných vybraných výrobků a členský stát určení.
(14) Fyzická osoba nebo právnická osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky, zasílající vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, je povinna vést evidenci o zasílaných vybraných výrobcích a je povinna prokázat splnění podmínek pro zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu stanovených tím státem, do kterého jsou vybrané výrobky zasílány.
(15) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu, nebo zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle odstavce 8 a podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti, pokud bylo takové zajištění
daně poskytnuto podle odstavce 4.
(16) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území
České republiky.
(17) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.
(18) Ustanovení § 33 se nevztahují na vybrané výrobky, které jsou obsahem drobné zásilky neobchodního charakteru podle § 32 odst. 3.
§ 33a
Povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků
(1) Právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky může být daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků jen na základě povolení. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní úřad na návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků. Tento návrh podává fyzická
nebo právnická osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky.
(2) Návrh na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě osoby odesílající vybrané výrobky z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně,
b) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je-li fyzickou osobou,
c) plnou moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní^27b) a prohlášení osoby, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, že se zastupováním souhlasí; prohlášení této osoby, že se zastupováním souhlasí, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud toto prohlášení není nedílnou součástí plné moci,
d) doklad o tom, zda osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, má a v jaké výši v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na
pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.
(3) Celní úřad rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2. Má-li
osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a
na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní úřad vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.
(4) Navrhovatel nebo osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna na výzvu celního úřadu uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.
(5) Neobsahuje-li návrh navrhovatele vady, celní úřad místně příslušný osobě, která má být ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, rozhodne o vydání povolení do 30 kalendářních dní od zahájení řízení; v rozhodnutí uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).
(6) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků vyhovuje, se neodůvodňuje.
(7) Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(8) Právnická nebo fyzická osoba, která byla ustanovena daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, je povinna oznámit celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. b) uvedených v povolení k ustanovení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, a to do 15 kalendářních dní
ode dne jejího vzniku.
(9) Právnická nebo fyzická osoba, která vypověděla plnou moc podle odstavce 2 písm. c), je povinna oznámit tuto skutečnost celnímu úřadu místně příslušnému tomuto daňovému zástupci, a to do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku.
(10) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 2 písm.
a) nebo b), celní úřad rozhodne o změně původního povolení.
(11) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní úřad rozhodne o odejmutí povolení a o případném vydání povolení nového.
(12) Povolení zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků právnickou osobou,
b) úmrtím daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků,
d) dnem zániku živnostenského oprávnění^21),
e) odvoláním plné moci fyzickou nebo právnickou osobou zasílající vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, která tuto plnou moc udělila, nebo
f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků.
(13) Celní ředitelství odejme povolení vydané daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, jestliže
a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,
b) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle § 33 odst. 9, nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,
c) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků o odnětí povolení požádá, nebo
d) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.
§ 34
Dovoz vybraných výrobků
Jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo do režimu s podmíněným osvobozením od cla, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy.
§ 35 zrušen
§ 36
Prodej za ceny bez daně
(1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel během letu fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.
(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím
území. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.
(4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel během letu.
(5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,
b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,
c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,
d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel během letu,
e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,^18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,
f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném
a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30
kalendářních dní.
(6) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu^20).
(8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.
(9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.
(10) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.
(11) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.
(12) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode
dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných
výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá
nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.
(13) Povolení zaniká
a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,
b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,
c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo
d) dnem zániku živnostenského oprávnění.^21)
(14) Celní úřad povolení odejme, jestliže
a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,
b) držitel o to požádá, nebo
c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem^13) nebo podmínky uvedené v povolení.
(15) Zanikne-li povolení k prodeji za ceny bez daně nebo je-li toto povolení odejmuto, plátce provede za přítomnosti úřední osoby celního úřadu nejpozději do 5 kalendářních dní inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po uplynutí této lhůty předloží daňové přiznání a zaplatí daň. V případě podle odstavce 13 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě provedena, provede inventarizaci celní
úřad. Osoba oprávněná pokračovat v živnosti podle živnostenského zákona je povinna nejpozději následující den po skončení inventarizace podat daňové přiznání a zaplatit daň.
(16) Pokud držitel povolení k prodeji za ceny bez daně hodlá ukončit podnikatelskou činnost a požádal o odnětí povolení, může se souhlasem celního úřadu vybrané výrobky přijaté za ceny bez daně prodat za ceny bez daně jiné osobě, která je držitelem příslušného povolení k prodeji
za ceny bez daně. Vybrané výrobky může této osobě prodat nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení.
§ 37
Evidence v podniku na výrobu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. a) je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) vyrobených nebo zpracovaných v podniku na výrobu vybraných výrobků,
b) převzatých do podniku na výrobu vybraných výrobků,
c) vydaných z podniku na výrobu vybraných výrobků,
d) použitých pro vlastní spotřebu,
e) přijatých v místě přímého dodání,
f) vydaných z místa přímého dodání.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum výroby nebo zpracování vybraných výrobků,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum přijetí vybraných výrobků a identifikační údaje dodavatele; u vybraných výrobků dovezených též identifikační údaje deklaranta,^32)
je-li deklarant jinou osobou než provozovatel daňového skladu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, včetně data propuštění dovezených vybraných výrobků do režimu volného oběhu, nebo je-li u nich možné uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 písm. b), § 54 odst. 2 a § 78 odst. 6 a 7; místo přímého dodání, je-li toto místo
odlišné od místa daňového skladu,
c) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách, datum a účel použití vybraných výrobků provozovatelem daňového skladu pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů jeho domácnosti^33) a osob
jemu blízkých,^33) jeho zaměstnanců, členů, společníků a členů jejich domácností a osob jim blízkých,
d) obchodní názvy vybraných výrobků, množství v měřicích jednotkách a datum vydání vybraných výrobků a identifikační údaje příjemce; pokud vybrané výrobky převzal dopravce, který není příjemcem, musí být v evidenci uvedeny i identifikační údaje dopravce; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu,,
e) obchodní názvy vybraných výrobků a množství v měřicích jednotkách vybraných výrobků vyvezených, datum jejich propuštění do režimu vývozu, označení celního úřadu, kde proběhlo celní řízení, a identifikační
údaje deklaranta,
f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo
§ 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).
(3) Zápis do evidence po výrobě, zpracování, vydání nebo použití vybraných výrobků musí být učiněn ve lhůtě stanovené celním ředitelstvím. Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.
(4) Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
§ 38
Evidence ve skladu vybraných výrobků
(1) Provozovatel daňového skladu podle § 19 odst. 2 písm. b) je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých do skladu vybraných výrobků,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu provozovatele daňového skladu,
c) vydaných ze skladu vybraných výrobků,
d) přijatých v místě přímého dodání,
e) vydaných z místa přímého dodání.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.
§ 39
Evidence vedená oprávněným příjemcem
(1) Oprávněný příjemce je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých a vydaných.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 a 4 obdobně.
§ 39a
Evidence vedená oprávněným odesílatelem
(1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. k) je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena.
(2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny
a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu, množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy,
b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy.
(3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 a 4 obdobně.
§ 40
Evidence vedená uživatelem
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53a), je uživatel povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých,
b) použitých pro účely uvedené ve zvláštním povolení,
c) použitých pro jiné účely, než které jsou uvedeny ve zvláštním povolení,
d) odesílaných jinému uživateli,
e) vyrobených z převzatých vybraných výrobků.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až e), odst. 3 a 4 obdobně.
§ 41
Oprávnění celních úřadů a celních ředitelství
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek povolení uvedených v § 13, 20, 21a, 22, 23, 33a, 36 a 60a.
(2) Celní úřad je oprávněn nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace ve lhůtě stanovené celním úřadem. O výsledku inventarizace informuje plátce nebo uživatel celní úřad následující pracovní den po skončení inventury.
(3) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny vstupovat do každé provozní budovy, místnosti nebo místa, kde jsou
vyráběny, zpracovávány nebo skladovány vybrané výrobky. Celní úřad nebo celní ředitelství jsou také oprávněny vstupovat do prostor, o kterých
je známo nebo se dá důvodně předpokládat, že se v nich vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají nebo skladují. Toto právo mají také, jde-li o
byt, který je užíván pro účely podnikání.
(4) Kterýkoliv celní úřad nebo celní ředitelství jsou oprávněny zastavovat dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídají druhu a množství vybraných výrobků uvedených v elektronických průvodních dokladech nebo v ostatních dokladech stanovených pro dopravu vybraných výrobků. Tuto kontrolu jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny provádět také u dopravovaných zásilek. Kontrolovaná osoba je povinna úkony vyplývající z tohoto oprávnění strpět a poskytnout celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství potřebnou součinnost.
(5) Oprávnění celních úřadů nebo celních ředitelství podle odstavce 4 platí i při kontrole dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů podle § 134e a 134f a při značkování některých dalších minerálních olejů podle § 134p a 134q.
(6) V rámci svých oprávnění podle odstavců 3 až 5 jsou celní úřad nebo celní ředitelství oprávněny odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků.
(7) Celní úřad, který přiděluje referenční kód podle § 26 odst. 4 nebo který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy vybraných výrobků osvobozených od daně, je oprávněn nařídit před zahájením
dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo osvobozených od daně označení těchto výrobků. V případě nedostupnosti elektronického systému při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přechází toto oprávnění na celní úřad uvedený v § 27c odst. 1 písm. b).
(8) Plátci a uživatelé jsou povinni umožnit za účelem výkonu správy daně nepřetržitou přítomnost úředních osob celního úřadu, v prostorách určených k podnikatelské činnosti, pokud o to celní úřad nebo celní ředitelství požádá. Plátci a uživatelé jsou povinni poskytnout celnímu úřadu k výkonu správy daně potřebnou součinnost včetně bezúplatného poskytnutí kancelářských prostor.
(9) Správce daně může zpřístupnit na své úřední desce nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, provozovatelů daňových skladů, oprávněných příjemců a uživatelů. Seznam obsahuje tyto údaje:
a) obchodní firmu nebo název, adresu sídla a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa pobytu, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje, a daňové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou,
b) adresu příslušného správce daně,
c) vybrané výrobky, které subjekt vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá,
d) datum vydání povolení k činnosti.
(10) Nedotčeno zůstává oprávnění celních úřadů a celních ředitelství týkající se daně z minerálních olejů v § 65.
Řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
§ 42
nadpis vypuštěn
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství zajistí vybrané výrobky, popřípadě i dopravní prostředek, který je dopravuje, jestliže zjistí, že
a) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 6, 27 a 27c, 30, 51, 100 nebo 100a s výjimkou uvedenou v § 50 odst. 8,
b) vybrané výrobky jsou dopravovány bez dokladu uvedeného v § 5,
c) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) nebo b) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
d) doklad uvedený v písmenu a) nebo b) je pozměněný nebo padělaný.
(2) Nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo není-li prokázáno oprávněné nabytí vybraných výrobků za ceny bez daně, celní úřad nebo celní ředitelství tyto vybrané výrobky zajistí, jestliže
a) jsou skladovány bez dokladu uvedeného v § 5,
b) údaje uvedené na dokladu podle písmene a) jsou nesprávné nebo nepravdivé, nebo
c) doklad uvedený v písmenu a) je pozměněný nebo padělaný.
(3) Zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle odstavce 1 nebo 2 provede celní úřad nebo celní ředitelství, které jako první zjistí důvody pro zajištění, a sepíše o tom protokol. Stejnopis protokolu předá osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
(4) Osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, vydá zajištěné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství; odmítne-li jejich vydání, celní úřad nebo celní
ředitelství vybrané výrobky nebo dopravní prostředek odejme. Odnětí vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se uvede do protokolu.
(5) Celní úřad nebo celní ředitelství určí místo a způsob uskladnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku. Náklady na uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku hradí jejich vlastník, popřípadě osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny, pouze v případě, že celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
§ 42a
(1) Účastníkem řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku je
a) osoba, u níž byly vybrané výrobky zjištěny,
b) osoba, která má věcné právo k zajištěným vybraným výrobkům nebo dopravnímu prostředku.
(2) Celní úřad nebo celní ředitelství vydá nejpozději do 3 pracovních dní od vyhotovení protokolu podle § 42 odst. 3 rozhodnutí o zajištění.
Celní úřad nebo celní ředitelství v rozhodnutí uloží zákaz se
zajištěnými vybranými výrobky nebo dopravním prostředkem jakýmkoli způsobem nakládat.
(3) Proti rozhodnutí o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku se lze odvolat nejpozději do 7 pracovních dní od jeho doručení.
§ 42b
Řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství, které rozhodlo o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, bezodkladně zahájí řízení, jehož cílem je prokázání, zda s vybranými výrobky bylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2 nebo zda dopravní prostředek takové výrobky dopravoval.
(2) Účastníkem řízení o zajištěných vybraných výrobcích nebo dopravním prostředku jsou osoby uvedené v § 42a odst. 1.
§ 42c
Uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1) Celní úřad nebo celní ředitelství rozhodne o uvolnění
a) zajištěných vybraných výrobků, pokud se prokáže, že s nimi nebylo nakládáno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1 nebo 2, nebo
b) dopravního prostředku, pokud se prokáže, že s vybranými výrobky, které tento dopravní prostředek dopravoval, nebylo zacházeno způsoby uvedenými v § 42 odst. 1.
(2) Celní úřad nebo celní ředitelství může rozhodnout o uvolnění dopravního prostředku, je-li hodnota dopravního prostředku ve zjevném nepoměru k výši daně, která měla být vyměřena z vybraných výrobků, které byly zajištěny.
(3) Uvolněné vybrané výrobky nebo dopravní prostředek se bez zbytečného odkladu vrátí osobě, u níž byly vybrané výrobky zjištěny. Nelze-li
vybrané výrobky nebo dopravní prostředek této osobě vrátit, vrátí se
vlastníkovi. Celní úřad nebo celní ředitelství, které rozhodlo o uvolnění zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, sepíše o jejich vrácení protokol.
§ 42d
Propadnutí nebo zabrání zajištěných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku
(1) Pokud celní úřad nebo celní ředitelství nerozhodne o uvolnění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, rozhodne o jejich
a) propadnutí v případě, že je vlastník těchto výrobků nebo dopravního prostředku znám, nebo
b) zabrání v ostatních případech.
(2) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných vybraných výrobků nebo dopravního prostředku je stát.
(3) S propadnutými nebo zabranými vybranými výrobky se naloží způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy^68) nebo se tyto výrobky zničí; propadnuté nebo zabrané tabákové výrobky se zničí vždy. Zničení vybraných výrobků se provede na náklady původního vlastníka, popřípadě osoby, u níž byly vybrané výrobky zjištěny.
§ 42e
Náhrada nákladů
(1) Náhradu nákladů za uskladnění zajištěných vybraných výrobků a dopravního prostředku v řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku stanoví celní úřad nebo celní ředitelství nejpozději do 60 dní od právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání vybraných výrobků nebo dopravního prostředku.
(2) Náhradu nákladů na zničení nebo fyzickou likvidaci vybraných výrobků předepíše celní úřad nebo celní ředitelství rozhodnutím nejpozději do 60 dní ode dne zničení nebo fyzické likvidace těchto vybraných výrobků.
(3) Náhrada nákladů podle odstavců 1 a 2 je splatná nejpozději do 30 dní od právní moci rozhodnutí o předepsání náhrady nákladů k úhradě.
(4) Náhrada nákladů je příjmem státního rozpočtu.
§ 43
Pokuty
Použije-li celní úřad zajištění daně na úhradu daně, uloží provozovateli daňového skladu, oprávněnému příjemci podle § 22, oprávněnému odesílateli podle § 3 písm. k), daňovému zástupci pro
zasílání vybraných výrobků podle § 33 nebo uživateli pokutu ve výši 10
% z částky zajištění daně použité na úhradu daně. Pokud celní úřad použije zajištění daně na úhradu daně podle § 23 odst. 4, § 29 odst. 2 a § 33 odst. 7, pokuta se neukládá.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ HLAVA I
DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 44
Plátce daně z minerálních olejů
Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit
a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,
b) při použití nebo prodeji směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů [§ 45 odst. 2 písm. b)],
c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen "výroba tepla"),
d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,
e) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,
f) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7),
g) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které
nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
§ 45
Předmět daně z minerálních olejů
(1) Předmětem daně jsou tyto minerální oleje:
a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen "ostatní benzin") a letecké
pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 a 2710 11 70,
b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 11 až 27 10 19 49,
c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 27 10 19 51 až 27 10 19 69,
d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,
e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu uvedených v písmenech f) a g),
f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo
g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané
1. pro stacionární motory,
2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo
3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích
uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.
(2) Předmětem daně jsou také
a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,
b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e) a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující ostatní benzin,
c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným^35), které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu a nejvýše 10% objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného^35), přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,
e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného^35), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,
f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),
g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným^35) neuvedené v písmenech d), e), l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným^35) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních^35a), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě
etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého zvláštně
denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného^35),
i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu^35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 78 % objemových,
j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako
palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99, přičemž podíl metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi obsažených,
k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě^35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,
m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejůmuvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě^35c), určené
k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo
n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů.
(3) Předmětem daně jsou také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury
a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
b) 2707,
c) 2709,
d) 2710 19 71 až 2710 19 99,
e) 2714 a 2715,
f) 2901 a 2902,
g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
h) 3403,
i) 3811,
j) 3817, nebo
k) 3824 90 99, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.
(5) Předmětem daně jsou také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.
(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k
použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.
(7) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo (aditiv) do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo
používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech.
(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji
nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.
(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky
odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi
mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je
užíván v souladu se stavebním zákonem^35d) pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 9). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.
(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy
a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo
b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).
(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.
(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje
a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích^10a),
b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic^10a), pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž
sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi.
§ 46
Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také
a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,
b) dnem použití nebo prodeje směsí minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů,
c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3
pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,
d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,
e) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,
f) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,
g) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro
pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo
h) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.
§ 47
Základ daně z minerálních olejů
(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 st.C. To neplatí pro těžké topné oleje podle §
45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.
(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
(3) Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
§ 48
Sazby daně z minerálních olejů
(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:
+ + + +
|Kód | Text | Sazba daně |
|nomenklatury | | |
+ + + +
|2710 | motorové benziny, | |
| | ostatní benziny | |
| | a letecké pohonné hmoty | |
| | benzinového typu podle | 12 840 Kč/1000 l |
| | § 45 odst. 1 písm. a) | |
| | s obsahem olova | | | | do 0,013 g/l včetně | | | ||
| + | + | + |
| | motorové benziny, | | | | ostatní benziny | | | ||
| | a letecké pohonné hmoty | 13 710 Kč/1000 l |
| | benzinového typu podle | |
| | § 45 odst. 1 písm. a) | |
| | s obsahem olova | |
| | nad 0,013 g/l | |
| + + +
| | střední oleje a těžké | |
| | plynové oleje | 10 950 Kč/1000 l |
| | podle § 45 odst. 1 písm. b) | |
| + + +
| | těžké topné oleje podle | |
| | § 45 odst. 1 písm. c) | 472 Kč/t |
| + + +
| | odpadní oleje podle | |
| | § 45 odst. 1 písm. d) | 660 Kč/1000 l |
+ + + +
|2711 | zkapalněné ropné plyny | |
| | podle § 45 odst. 1 písm. e) | 3 933 Kč/t |
| + + +
| | zkapalněné ropné plyny | |
| | podle § 45 odst. 1 písm. f) | 0 Kč/t |
| + + +
| | zkapalněné ropné plyny | |
| | podle § 45 odst. 1 písm. g) | 1 290 Kč/t |
+ + + +
(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 7 665 Kč/1000 l.
(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.
(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.
(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).
(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm.
k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.
(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.
(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.
(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 10 950 Kč/1000 l.
§ 49
Osvobození od daně z minerálních olejů
(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 s výjimkou ostatních benzinů používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla.
(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.
(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.
(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DI 26 "výroba ostatních nekovových minerálních výrobků".
(5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DJ 27 "výroba základních kovů a hutních výrobků".
(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a
3 spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a), ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.
(7) zrušen
(8) zrušen
(9) zrušen
(10) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 31 nebo 2710 11 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 pohonná hmota pro leteckou dopravu a letecké práce, s výjimkou minerálních olejů používaných pro soukromé rekreační létání.
(11) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu
cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(12) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b), používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.
(13) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.
(14) Od daně jsou dále osvobozeny směsi minerálních olejů a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného^35) uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) používané jako testované pohonné hmoty pro vybraná motorová vozidla v rámci schválených pilotních projektů uvedených v § 3 písm.
r).
(15) Od daně jsou dále osvobozeny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných výrobních ztrát a ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda ztráty vzniklé při výrobě minerálních olejů odpovídají charakteru činnosti plátce a
obvyklé výši ztrát jiných plátců při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
(16) Výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, včetně jejich skladování v podniku na výrobu vybraných výrobků, a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.
(17) Od daně jsou osvobozeny metylestery nebo etylestery mastných kyselin uvedené pod kódem nomenklatury 3824 90 99, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.
(18) Od daně jsou osvobozeny rostlinné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 1507 až 1518, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů.
(19) Od daně je osvobozen zkapalněný bioplyn uvedený pod kódem nomenklatury 2711 19, který je předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. e).
(20) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů
vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů uvedených v § 3 písm. r).
§ 50
Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze
a) z daňového skladu uživateli,
b) od jednoho uživatele jinému uživateli,
c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,
d) z jedné organizační složky do jiné organizační složky téhož uživatele,
e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3, nebo
f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální
oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování
v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.
(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle
§ 49 odst. 1, 2, 10 a 12, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly
osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne celní úřad
místně příslušný daňovému skladu. Celní úřad může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 8 a 9, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e),
f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v
§ 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7 a celní úřad nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Celní úřad může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.
(5) Celní úřad uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.
(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit
tuto změnu celnímu úřadu uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.
(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených ve zvláštním povolení podle § 13. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, celní úřad uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl celnímu úřadu předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.
(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.
§ 51
Prokázání zdanění minerálních olejů
(1) V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém
dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně.
(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části čtvrté nebo značkovaných podle části páté musí být v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2, v dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části čtvrté nebo označkovány podle části páté.
(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje kromě daňového dokladu podle
§ 5 odst. 2, dokladu o prodeji podle § 5 odst. 3 nebo dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 také dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.
§ 52
Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 6 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.
(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.
(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.
§ 53
Zvláštní povolení pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně
(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě zvláštního povolení (§ 13) také prodávat uživatelům, kterým bylo také vydáno zvláštní povolení, a uživatelům, kteří pro přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně zvláštní povolení mít nemusí (odstavce 4 až 10). To se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 14, nebo minerálních olejů osvobozených podle § 49 odst. 20.
(2) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije ustanovení odstavce 1 obdobně.
(3) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se má zvláštní povolení týkat, a předpokládané roční množství prodeje minerálních olejů.
(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 6, 10, 12,
17 až 19 a § 63 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení. Pokud jsou však přijímány za účelem dalšího prodeje, zvláštní povolení se vyžaduje.
(5) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.
(6) Provozovatel daňového skladu, který přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f), přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.
(7) Zvláštní povolení nemusí mít uživatelé, kteří prodávají nebo předávají odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které sami vyrobili nebo při jejichž činnosti tyto odpadní oleje vznikly, v množství menším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
(8) Právnická nebo fyzická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti^6) přijímá v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 výhradně za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli, přijímá a prodává tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.
(9) Konečný spotřebitel, tj. právnická nebo fyzická osoba, která mimo rámec podnikatelské činnosti^6) přijímá minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů, přijímá tyto minerální oleje bez zvláštního povolení.
(10) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.
§ 53a
Evidence minerálních olejů osvobozených od daně
Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 4 až 8, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají
minerální oleje podle § 53 odst. 4 v množství větším než 10 000 l za jeden kalendářní rok.
§ 54
Vracení daně z minerálních olejů plátci
(1) Nárok na vrácení daně uplatňuje plátce způsobem stanoveným v § 14 odst. 5 a ve lhůtě stanovené v § 16. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok
na vrácení daně uplatněn, ačkoliv uplatněn být mohl, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu
a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,
b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,
c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,
d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to
nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu; uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.
(3) U zdaněných minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. l) vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem jejich uvedení do volného daňového oběhu za účelem pohonu motorů na daňovém území České republiky. Daň se vrací ve výši odpovídající dani vypočtené z množství lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného^35) obsaženého v minerálním oleji.
§ 55 zrušen
§ 56
Vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo
přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 41 až 2710 19 49 (dále jen "topné oleje"), které jsou barveny a značkovány podle
části čtvrté a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z nakoupených topných olejů podle § 15 nebo 15a.
(2) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny (dále jen "topné oleje") a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, pro které je při jejich
použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba
daně jako pro minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. c).
(3) Nárok na vrácení daně vzniká také právnickým nebo fyzickým osobám, které obarvily a označkovaly podle části čtvrté topné oleje uvedené v odstavci 1 nebo 2 v daňovém skladu a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla.
(4) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla.
(6) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů nebo která odpovídá výši daně připadající na topné oleje vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně, snížené o 660 Kč/1000 litrů.
(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou kupujícím. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily nebo obarvily a označkovaly v daňovém skladu, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(8) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(9) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo výrobce,
je-li výrobce fyzickou osobou,
b) množství topných olejů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
c) sazba spotřební daně platná v den uvedení topných olejů do volného daňového oběhu,
d) výše spotřební daně celkem,
e) datum vystavení interního dokladu,
f) číslo interního dokladu.
(10) Nárok na vrácení daně lze uplatnit v daňovém přiznání poprvé do
25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé. Jestliže v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit
ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se bez žádosti do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po jeho vzniku.
(11) Dodatečné daňové přiznání na zvýšení nároku na vrácení daně lze podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Pokud v této lhůtě nebylo dodatečné daňové přiznání předloženo, nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
(12) Prováděcí právní předpis stanoví způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů podle odstavců 7 až 9.
§ 56a
Vracení daně z ostatních benzinů
(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily za cenu včetně daně, vyrobily pro vlastní spotřebu nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně ostatní benziny a prokazatelně tyto benziny použily v rámci podnikatelské činnosti^6), a to jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro
výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na
osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.
(2) Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.
(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2.
(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny ostatních benzinů nebo která odpovídá výši daně připadající na ostatní benziny vyrobené nebo přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně.
(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí uvedených v § 45 odst. 2, ostatní benziny, které samy vyrobily nebo přijaly v režimu podmíněného osvobození od daně, prokazuje se nárok na vrácení daně interním dokladem.
(6) Na dokladu o prodeji, který je na žádost prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni podání žádosti, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo^12) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo prodávajícího, bylo-li přiděleno, je-li prodávající fyzickou osobou,
b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
c) množství ostatních benzinů v objemových jednotkách, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,
d) sazba spotřební daně platná v den uvedení ostatních benzinů do volného daňového oběhu,
e) výše spotřební daně celkem,
f) datum vystavení dokladu o prodeji,
g) číslo dokladu o prodeji.
(7) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti: