PLÁN ROZVOJE SPORTU V NOVÉM JIČÍNĚ
PLÁN ROZVOJE SPORTU V NOVÉM JIČÍNĚ
PLÁN ROZVOJE SPORTU
2018–2025
1
NOVÝ JIČÍN
Objednatel:
Město Nový Jičín
Xxxxxxxxxx xxxxxxx 0/0, Xxxx Jičín, PSČ: 741 01
IČO: 00298212
DIČ: CZ00298212
Osoba oprávněná jednat ve věcech realizace smlouvy:
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx, Vedoucí Odboru školství, kultury a sportu
Zhotovitel:
Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Ph.D.
Pionýrů 519, Komárov, PSČ: 267 62 IČ: 76413195 (není plátcem DPH)
bankovní spojení: 51-5513140247/0100
jednající: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Ph.D.
V Novém Jičíně, listopad, 2017
Poděkování
Na tomto místě bychom rádi poděkovali všem aktérům, kteří se podíleli na realizaci. Za úzkou spolupráci, poskytnutí relevantních dat o podpoře sportu z rozpočtu města či zprostředkování komunikace s dalšími aktéry patří poděkování Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx a Mgr. Xxxxxxx Xxxxxxx z Odboru školství, kultury a sportu. Děkujeme Sportovní komisi za spolupráci při analýze a připomínkování konečné verze dokumentu. Poděkování patří klubům a provozovatelům sportovních zařízení. V neposlední řadě je třeba poděkovat ředitelům škol, pedagogům a všem respondentům výzkumu – žákům základních a středních škol a dospělým obyvatelům města. Podařilo se shromáždit téměř 1 500 vyplněných dotazníků. Již sama vysoká návratnost a objem vzorku vypovídají o vztahu obyvatel ke sportu a zájmu podílet se na jeho rozvoji v Novém Jičíně.
Obsah
Přístup k řešení plánu rozvoje sportu 9
Jak se orientovat v dokumentu 9
Podklady analýz a zdroje dat 9
Metodika sběru a analýzy dat 10
Doporučená úroveň a charakter pohybové aktivity 11
Další přínosy sportu na lokální úrovni 12
Aktuální trendy sportovní účasti obyvatel 13
Současná role města v oblasti sportu 14
Vývoj v ČR na lokální úrovni po roce 2000 14
Role samospráv ve sportu v současném evropském kontextu 15
Legislativní rámec vztahu město – sport 15
Strategické dokumenty vyšších územních celků 19
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PRO OBDOBÍ 2014-2020 22
Analýza financování sportu z rozpočtu města 24
Principy financování sportu z rozpočtu města 24
Vývojová analýza financování sportu 24
Komparace financování sportu 31
Sportovní účast obyvatel Nového Jičína 32
Geografické a sociálně-demografické charakteristiky území 32
Novojičínská mládež a sport 34
Dospělá populace Nového Jičína a sport 40
Sportovní programy a iniciativy pro veřejnost 58
NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST 60
Vazba na další strategické dokumenty 61
Rozvoj a podpora sportu v Novém Jičíně 64
Formulace vize rozvoje sportu 2025 64
Prioritní oblasti rozvoje sportu v Novém Jičíně 65
Priority, strategické cíle a opatření 66
Implementace strategie – akční plán 71
ÚVODNÍ ČÁST
ÚVOD
Úloha obcí a měst při podpoře sportu nabyla v posledních letech na významu, rozvoj sportu na lokální úrovni tak do velké míry souvisí s konkrétními přístupy samospráv. Snahou tohoto dokumentu je uchopit sport v co možná nejširším kontextu, Plán rozvoje sportu se soustředí zejména na účast obyvatel Nového Jičína ve sportu, sportovní vybavenost a financování sportu z rozpočtu města. Na základě výsledků dílčích analýz výše uvedených oblastí je formulována návrhová část.
Proč by vůbec mělo město takový dokument zpracovávat?1
Hlavním smyslem realizace je efektivní a sociálně spravedlivá podpora a udržitelný rozvoj sportu, reflektující lokální potřeby, podmínky či trendy účasti obyvatel ve sportu. Plán by měl eliminovat nejčastější omezení vztahu samospráv a sportovního sektoru, mezi která patří, mimo jiné, prosazování osobních preferencí politických představitelů, zájmů vybraných zainteresovaných skupin, využívání sportu jako politického nástroje nebo nízká efektivnost veřejného sektoru při poskytování sportovních služeb.
Na základě komparace současného stavu nabídky, poptávky a identifikace problémových oblastí je navržen směr (vize) a formulovány priority směrem k hlavním oblastem podpory a rozvoje sportu v Novém Jičíně. Jasné vymezení klíčových oblastí rozvoje, určení priorit, kompetencí a zodpovědnosti by měly vést ke zvýšení efektivnosti vynaložených zdrojů. Plán zároveň podpoří rozvoj sportovní infrastruktury v širším kontextu, při reflektování současného stavu vybavenosti města či aktuálních trendů sportovní participace různých sociálních skupin. Sportovní infrastruktura by měla eliminovat bariéry a dlouhodobě umožňovat co nejvíce lidem být aktivní a věnovat se sportovním aktivitám co nejčastěji, v ideálním případě dle obecně přijímaných požadavků a doporučení pro pohybovou aktivitu člověka.
1 Otázka se zabývá opodstatněním a praktickým využitím Plánu rozvoje sportu, bez ohledu na jeho ukotvení
v současné legislativě.
Seznam použitých zkratek
BK NJ | Basketbalový klub Nový Jičín |
EU | Evropská unie |
FK NJ | Fotbalový klub Nový Jičín |
HK NJ | Hokejový klub Nový Jičín |
HO NJ | Horolezecký oddíl |
IHC NJ | klub inline hokeje IHC Nový Jičín |
LK Svinec | Lyžařský klub Svinec |
MNJ | Město Nový Jičín |
MŠMT | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
NC | Návštěvnické centrum |
NJ | Nový Jičín |
OB | Odbor bytový |
OF | Odbor finanční |
OK | Odbor kontroly |
OMI | Odbor majetku a investic |
OO | Odbor organizační |
OŠKS | Odbor školství, kultury a sportu |
OÚP | Odbor územního plánování |
P | Priorita |
PK NJ | Plavecký klub Nový Jičín |
PO | Prioritní oblast |
SC | Strategický cíl |
STP | Svaz tělesně postižených |
SVČ | Středisko volného času |
SZ | Sportovní zařízení |
Sport 2025 | Koncepce podpory sportu 2016-2025 (MŠMT) |
TIC | Turistické a informační centrum |
TJ NJ | Tělovýchovná jednota Nový Jičín |
ÚSC | Územně-správní celek |
WHO | Světová zdravotnická organizace |
SHRNUTÍ
Plán rozvoje sportu formuluje vizi budoucího směřování sportu v Novém Jičíně, nastavuje hlavní směry podpory (prioritní oblasti), priority, strategické cíle a definuje konkrétní opatření. Dokument zároveň reaguje na další relevantní strategické dokumenty (Strategický plán rozvoje města, Sport 2025, Zdraví dětí 2016, EU Physical Activity Guidelines). Plán se opírá jak
o společenské poznatky ze sportovního prostředí (sportovní participace obyvatel, zdravotní a další společenské přínosy sportu), tak především o výsledky původního výzkumu a dílčích analýz v prostředí Nového Jičína.
Hlavním záměrem formulované vize podpory a rozvoje sportu je zvyšování míry sportovní účasti obyvatel, zvlášť v kontextu dlouhodobých společenských trendů (pasivní trávení volného času, stárnutí populace). Zvláštní zřetel by tak měl být kladen zejména na následující skupiny:
- nesportující děti a mládež,
- starší dívky a ženy,
- obyvatele nad 65 let,
- zdravotně znevýhodněné,
- dospělé a mládež po ukončení aktivní činnosti v klubech,
- dlouhodobě nesportující obyvatele.
Předpokladem naplnění dlouhodobé vize rozvoje sportu je odstraňování identifikovaných bariér účasti a rozšiřování nabídky služeb pro neorganizované aktivity, zejména pro ženy a starší obyvatele. Mezi výrazné překážky v kontextu Nového Jičína patří nízká informovanost
o dostupnosti sportovních aktivit a neodpovídající stav nebo úplná absence infrastruktury, jak pro organizovanou činnost ve spolcích, tak pro potřeby neformálních, neorganizovaných aktivit obyvatel. Zejména se jedná o nevyhovující stav haly ABC, centrálního stadionu s atletickým oválem, nedostatečnou síť cyklostezek a běžeckých tras, absenci skateparku, potřebu dokončení zimního stadionu, rekonstrukce hřiště s umělým trávníkem nebo některých sportovních zařízení základních škol. Z hlediska udržitelného rozvoje sportovní infrastruktury, ale také v kontextu využití sportu jako nástroje rozvoje města či cestovního ruchu, je předpokladem vyřešit otázku vlastnictví, budoucího rozvoje a provozu sportovních zařízení a pozemků TJ Nový Jičín a Lyžařského areálu Svinec.
Lokalita kolem hlavního fotbalového stadionu s nevyužitými plochami, která v současné době slouží jen omezenému počtu obyvatel, má, vzhledem ke své poloze i rozloze, značný potenciál dlouhodobého rozvoje, měla by se stát jakousi centrální destinací nabídky sportovních a volnočasových aktivit pro různé věkové skupiny, sportovní spolky i návštěvníky města. Předpokladem naznačené vize je společný vlastník majetku a koncepční řešení za účelem komplexního využití lokality s ohledem na výše definované cílové skupiny.
Rozvoj sportu se však neomezuje jen na problematiku sportovní infrastruktury, návrhová část formuluje také další priority související s nastavením systému efektivní informovanosti a propagace sportu, nabídkou sportovních aktivit a akcí, financováním sportovních spolků nebo se sportem ve školách. Na základě výsledků analytické části, návrhů obyvatel a šetření na úrovni sportovní komise byly formulovány následující prioritní oblasti (PO) a dílčí priority (P), od nichž se dále odvíjí strategické cíle a opatření definovaná v závěrečné části.
PO1 Sportovní infrastruktura
P 1 Investice a opravy sportovních zařízení
P 2 Provoz sportovních zařízení
PO2 Sportovní akce, propagace, partnerství
P 3 Spolupráce při plánování a pořádání sportovních akcí P 4 Propagace a partnerství v oblasti sportu
PO3 Sport a škola
P 5 Sport ve škole
P 6 Sport mimo školu
PO4 Podpora sportovních klubů
P 7 Efektivní a spravedlivá podpora sportovních spolků
P 8 Vícezdrojové financování sportu
PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PLÁNU ROZVOJE SPORTU
Při realizaci Plánu rozvoje sportu byl uplatněn tzv. participační přístup. Konkrétně se jedná o přístup vycházející z principů U-Plan system, který byl navržen na Technické Univerzitě v Sydney a ověřen v dalších státech právě pro účely tvorby koncepcí sportu, turismu či volného času na lokální úrovni, včetně prostředí ČR. Přístup se zakládá na třech analytických modulech, od jejichž výsledků se odvíjí návrhová část plánu rozvoje sportu:
- modul rozpočtových omezení a strategie (výchozí situace, další strategické dokumenty, analýza aktérů, analýza financování sportu, komparace s dalšími městy)
- participační modul (výzkum míry sportovní účasti a charakteru aktivit dospělých obyvatel
a mládeže, jejich spokojenost a bariéry účasti ve sportu)
- nabídkový modul (vybavenost, prostorová distribuce, provoz zařízení, využití a stav).
JAK SE ORIENTOVAT V DOKUMENTU
Plán rozvoje sportu má jednoduchou strukturu, která zároveň reflektuje výše uvedené přístupy. Dokument lze rozdělit na tři hlavní části:
1) Úvodní část (modul 1 a)
2) Analytická část
i. analýza financování sportu (modul 1 b)
ii. analýza sportovní participace (modul 2)
iii. analýza vybavenosti města (modul 3)
3) Návrhová a implementační část
Úvodní část vytváří platformu pro analytickou fázi a pro formulaci priorit a cílů v závěrečné části. Vymezuje záměr realizace plánu rozvoje sportu, opodstatnění veřejné podpory sportu a společenskou roli sportu. Součástí je analýza aktérů, jejíž cílem je definovat relevantní aktéry v oblasti sportu v Novém Jičíně. Úvodní část zároveň odkazuje na další strategické dokumenty, ať už na úrovni města či vyšších územně správních celků.
Analytická část se nejprve zabývá financováním sportu z rozpočtu města, a to jak z časového hlediska (vývojová analýza), tak v kontextu dalších měst. Cílem dalších fází je porovnat stav nabídky a poptávky. Analýza sportovní účasti je rozdělena na dvě části, na základě provedeného výzkumu mezi dětmi a dospělými obyvateli. Pozornost je věnována také organizovanému sportu na spolkové úrovni. Třetí fáze se zabývá sportovní nabídkou na území města – formální i neformální infrastrukturou napříč různými vlastníky a provozovateli. Analyzuje stav zařízení, jejich účel, využití a prostorovou distribuci. Součástí je také přehled iniciativ, programů nebo sportovních akcí, které se konají na území města.
Návrhová a implementační část shrnuje výsledky provedených analýz a formuluje hlavní poznatky, které z analytické části vyplývají. Navržena je celková vize podpory a rozvoje sportu v Novém Jičíně, vymezeny jsou základní prioritní oblasti. K prioritním oblastem jsou dále definovány dílčí priority, strategické cíle a opatření, která by měla vést k realizaci vize rozvoje sportu.
PODKLADY ANALÝZ A ZDROJE DAT
Plán rozvoje sportu čerpá z analýzy dat, která vycházejí z různých zdrojů. Následující výčet shrnuje hlavní formy použitých dat a zdroje, ze kterých bylo čerpáno:
a) Geografické a socio-demografické charakteristiky města a spádových oblastí
Zdroj: Český statistický úřad
b) Sportovní aktivity, postoje, potřeby a preference obyvatel
Zdroj: Původní výzkum sportovní participace dospělých obyvatel města, žáků ZŠ a SŠ
c) Účast obyvatel v organizovaném sportu
Zdroj: Původní výzkum obyvatel města; Podklady MÚ; Podklady od klubů
d) Nabídka sportovních zařízení, služeb a akcí
Zdroj: Terénní výzkum; Lokální periodika; Webové stránky města; Podklady MÚ
e) Financování sportu
Zdroj: Rozpočet a závěrečné účty města; rozpočty a závěrečné účty měst; oficiální statistiky
f) Ostatní informace
Zdroj: Zápisy Sportovní komise, rady a zastupitelstva; Konzultace a šetření s lokálními aktéry; Rozhovory se zástupci klubů a sportovních zařízení; Strategické dokumenty města
METODIKA SBĚRU A ANALÝZY DAT
V průběhu realizace byly pro sběr dat využívány metody a techniky typické pro zpracování ekonomického, sociologického a terénního výzkumu. Šetření probíhalo ve dvou formách. Hlavním nástrojem byl elektronický dotazník distribuovaný dospělým občanům prostřednictvím webových stránek města a sociálních sítí. Další dotazník vyplňovali žáci základních a středních škol během vyučování. Terénní šetření bylo založeno na zmapování současné nabídky sportovních zařízení a ploch, doplněno bylo zanesením sportovních ploch do mapy města. Pro analýzu dat byly využity metody společenskovědního a ekonomického výzkumu, data byla zpracována v programu MS Excel, k prezentaci výsledků jsme použili MS Word a Adobe Reader.
SPOLEČENSKÝ VÝZNAM SPORTU
V následujících odstavcích budeme charakterizovat současnou roli a význam sportu, především s ohledem na koncept sportu pro všechny2, v prostředí obcí a měst ČR. Sport budeme chápat v co nejširším kontextu – jako pohybovou aktivitu – od cestování na kole do práce až po profesionální sport na nejvyšší úrovni. Cílem textu je vymezit opodstatnění podpory sportu na lokální úrovni, včetně oblastí, kde lze sport využít jako nástroj. Dále se budeme zabývat trendy sportovní účasti obyvatel, které se pokusíme v závěru konfrontovat s poznatky z Nového Jičína.
TERMÍN SPORT
Jak pro potřeby analytické fáze, tak za účelem formulace priorit a cílů plánu rozvoje sportu, je vhodné definovat, jak budeme sport chápat. Aby bylo možné realizovat podporu a rozvoj sportu co nejefektivněji – využívat plně potenciálu sportu – budeme sport chápat v co možná nejširším smyslu.
K vymezení sportu byla použita definice Rady Evropy (Sports Council, 1993, s. 2), kterou v současnosti využívá pro výzkumné účely také Evropská unie (EU). Sport tak bude v rámci této práce chápán jako
„veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních“. Nad rámec této definice budeme navíc ke sportu přistupovat jako k nástroji veřejné politiky při realizaci zejména následujících cílů:
a) zdravotních (snižování rizik civilizačních onemocnění, udržování dobré fyzické
a psychické kondice, sport jako prostředek regenerace po závažných onemocněních, …)
b) rozvojových (revitalizace lokalit pro potřeby rozvoje sportovní infrastruktury, sport jako nástroj rozvoje cestovního ruchu, …)
c) sociálních (sociální začleňování prostřednictvím sportu, rovné příležitosti, posilování komunitního života, …)
d) ekonomických (efektivní poskytování sportovních služeb, sport jako nástroj marketingové strategie města, …)
Široké pojetí sportu lze ilustrovat na následujícím schématu, hlavní argumenty pro veřejnou podporu sportu jsou dále podrobněji charakterizovány na následujících stranách.
neformální
jako nástroj dalších cílů
organizovaný formální neorganizovaný
SPORT
sport ve školách
2 xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxx/xxxxx/xxxxx_xxx_xxxxxxx_x_xxxxxxxxxxx_xxxxx.xxx
ZDRAVOTNÍ PŘÍNOSY SPORTU
Zdravotní přínosy sportu jsou nejčastějším argumentem pro realizaci sportovní politiky cílené na různé skupiny obyvatel. Každodenní návyky dětí a mladistvých se v posledních desetiletích změnily vlivem nových vzorců trávení volného času (TV, internet, sociální sítě), tato změna se časově shoduje s nárůstem dětské nadváhy a obezity, které jsou, mimo jiné, projevem snížení množství námahy potřebné k vykonávání každodenních prací, k přepravě a k dosahování aktivit ve volném čase (včetně činností s pohybovými aktivitami).
Sedavý životní styl je rizikovým faktorem rozvoje chronických nemocí, včetně kardiovaskulárních chorob, navíc existuje spojitost mezi pohybovou aktivitou a průměrnou délkou života. „Sedaví lidé“, kteří začali vést pohybově aktivnější život, udávají, že se cítí lépe z pohybového i duševního hlediska a těší se vyšší kvalitě života. V lidském těle dochází v důsledku pravidelné pohybové aktivity k morfologickým a funkčním změnám, které mohou zabránit vzniku některých nemocí, nebo je oddálit a zlepšit naši výkonnost při tělesné námaze. V současnosti jsou k dispozici důkazy o tom, že pohybově aktivní život přináší zejména následující zdravotní přínosy:
- snížení rizika kardiovaskulárních chorob,
- prevence arteriální hypertenze a zlepšení regulace krevního tlaku,
- výkonnost kardiopulmonálních funkcí,
- stabilní úroveň metabolických funkcí a nízký výskyt cukrovky druhého typu,
- udržování tělesné hmotnosti a snížení rizika obezity,
- sníženého rizika určitých typů rakoviny, například rakoviny prsu, prostaty a tlustého střeva,
- mineralizace kostí v mládí, které přispívá k prevenci osteoporózy a zlomenin ve starším věku,
- zlepšení zažívání a regulace střevního rytmu,
- udržování a zlepšování svalové síly a vytrvalosti a zvýšení každodenní výkonnosti,
- udržování motorických funkcí včetně síly a rovnováhy,
- udržování kognitivních funkcí a snížení rizika depresí a demence,
- nižší úrovně stresu a s tím spojeného zlepšení kvality spánku,
- zlepšení sebehodnocení a sebeúcty a zvýšení elánu a optimismu,
- snížení absence v práci (pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů),
- nižší riziko pádů starších obyvatel a prevence chronických nemocí spojených se stárnutím.3
DOPORUČENÁ ÚROVEŇ A CHARAKTER POHYBOVÉ AKTIVITY
Světová zdravotnická organizace (WHO) formuluje globální zdravotní politiku, mnohá její doporučení tak souvisejí s pohybovou aktivitou. Budeme-li vycházet právě ze stanovisek WHO, existují následující doporučení adekvátní míry pohybových aktivit pro následující věkové skupiny:
Děti a dospívající ve věku 5-17 let
Děti a mládež by měly denně provádět nejméně 60 minut mírné až intenzivní pohybové aktivity ve vývojově vhodné formě. U nejmladších skupin raného věku by se měl klást důraz na rozvoj motorických dovedností. Podle potřeb konkrétní věkové skupiny by měly uplatňovány specifické typy aktivit: aerobní, silové, zvedání břemen, rovnováha, ohebnost, rozvoj motorických dovedností. Pohybová aktivita ve větším rozsahu pak přináší další přínos pro zdraví dětí.
Děti a mládež se zdravotním postižením by také měly splňovat doporučení. Měly by vše konzultovat s lékařem, aby poznaly druhy a rozsah vhodných aktivit s ohledem na jejich zdravotní stav. U neaktivních dětí a mládeže se doporučuje, k dosažení výše uvedených požadavků, postupné zvyšování aktivity. Je vhodné začít s menším množstvím aktivit a postupně zvyšovat dobu, frekvenci a intenzitu.
Pohybová aktivita je dále spojena s psychologickými přínosy – například zlepšením kontroly nad příznaky úzkosti a deprese. Stejně tak může účast přispět k sociálnímu rozvoji tím, že poskytuje příležitost k sebevyjádření, budování sebevědomí, sociální interakci a integraci. WHO uvádí, že aktivní mladí lidé snáze adaptují zdravé návyky (např. vyhýbání se tabáku, alkoholu a užívání drog) a prokazují také lepší výkony ve škole.
Dospělí ve věku 18-64 let
V případě dospělých ve věku 18-64 let zahrnuje pohybová aktivita volnočasové vyžití, dopravu (pěší nebo cyklistická), pracovní aktivity, domácí práce, hry, sport a cvičení v kontextu každodenních rodinných nebo spolkových aktivit. Dospělí by měli za týden provádět nejméně 150 minut (alespoň 30 minut po dobu 5 dnů) středně intenzivní pohybové aktivity nebo minimálně 75 min intenzivní pohybové aktivity nebo v ekvivalentní kombinaci aktivity s mírnou a vyšší intenzitou. Pro další zdravotní benefity se dospělým doporučuje zvýšit aktivitu s průměrnou intenzitou až na 300 minut týdně. Dospělí by se měli zaměřovat na činnosti posilující svaly za účasti hlavních svalových skupin alespoň 2 dny v týdnu, aerobní činnost by měla být prováděna v intervalech vždy nejméně 10 minut.
Dospělí ve věku 65 let a starší
Pro dospělé ve věku nad 65 let platí dosažení stejných cílů jako pro zdravé dospělé z předchozí kategorie. U této věkové skupiny se kromě toho přikládá zvláštní důležitost silovému tréninku a cvičení pro udržení rovnováhy za účelem předcházení pádům. Dospělým nad 65 let by měly pohybové aktivity dále sloužit ke zlepšení kardiorespiračních funkcí, svalové kondici, zdraví kostí, snížení rizik neinfekčních onemocnění, k předcházení depresí a poklesu výkonnosti kognitivních funkcí.
Nejstarší věková kategorie by tak měla týdně provádět také alespoň 150 minut pohybové aktivity s průměrnou intenzitou, nebo alespoň 75 minut aktivity s vysokou intenzitou, případně v obdobné kombinaci aktivity s mírnou a střední intenzitou. Pro dodatečné přínosy pro zdraví je vhodné zvýšit fyzickou aktivitu s průměrnou intenzitou na 300 minut týdně. Osoby s horší pohyblivostí by měly vykonávat fyzickou aktivitu ke zlepšení rovnováhy alespoň 3x týdně (předcházení pádů). 4
DALŠÍ PŘÍNOSY SPORTU NA LOKÁLNÍ ÚROVNI
Sociální exkluze, inkluze a sport
Sociální inkluze ve sportu je často spojena s otázkami samotného opodstatnění veřejné podpory sportu, přičemž sport je v takovém případě chápán jako meritní (veřejně prospěšný) statek. Inkluzivní účinky sportu jsou však v mnoha případech zpochybňovány, neboť často chybí zakomponování nástrojů k monitorování a hodnocení takových účinků sportu. Problematika sociální exkluze ve sportu souvisí se dvěma fenomény:
a) s neúčastí určitých skupin obyvatel ve sportu,
b) s lokalitami s nízkou občanskou vybaveností. Oběma fenomény se budeme zabývat v analytické části.
Sport ovšem není jen nástrojem sociální inkluze, nýbrž je i jejím samotným cílem. Kromě sociálního začleňování prostřednictvím sportu, zdůrazňují materiály EU zapojení do sportu. Cíle související se zapojením do sportu vystihuje sport pro všechny, zaměřený na rovné příležitosti, pestré možnosti či sportovní zařízení odpovídající poptávce. V souvislosti s tímto významem sociální inkluze bývá nejčastěji zmiňován sport handicapovaných nebo jinak společensky znevýhodněných osob.
Rozvojová dimenze sportu a cestovní ruch
Tato oblast souvisí především s realizací atraktivní sportovní infrastruktury nebo s pořádáním sportovních akcí regionálního, republikového či mezinárodního významu.
V případě sportovní infrastruktury se z vyloučených nebo zanedbávaných lokalit mohou s využitím sportu stát místa, která budou přitahovat nejen místní obyvatele, ale v mnoha případech mají potenciál stát se také nástrojem/cílem cestovního ruchu. Zvlášť v souvislosti se současnými trendy ve sportu lze často za relativně nízké náklady revitalizovat lokality právě pro potřeby sportovních a volnočasových aktivit, příkladem mohou být čím dál populárnější MTB traily. V některých případech se tak může stát sport dodatečným zdrojem příjmů rozpočtu města i komerčních subjektů, které poskytují doplňkové služby (např. občerstvení, ubytování).
Rostoucí potenciál mají sportovní akce, které města často využívají jako nástroje cestovního ruchu. Prostřednictvím sportovních akcí se zvyšuje povědomí o městě u potenciálních návštěvníků, masová účast na sportovní akci pak přináší městu další benefity. Sport lze dále využít k iniciování mezisektorového partnerství, čímž lze generovat externí zdroje financování sportu.
AKTUÁLNÍ TRENDY SPORTOVNÍ ÚČASTI OBYVATEL
Na pozadí změn v organizaci a principech podpory sportu v České republice se odehrávají společenské trendy související se vztahem člověka ke sportu. Mění se způsoby, jakými člověk tráví svůj volný čas, mění se potřeby obyvatel a jejich nároky na sportovní vybavenost, pořadatele sportovních akcí či realizátory různých volnočasových a sportovních programů. Roste průměrný věk obyvatelstva, zvyšuje se tak podíl nejstarších skupin populace. Rozšiřují se zároveň možnosti, jakým činnostem se ve volném času lze věnovat, včetně nových, často velice neformálních, sportovních odvětví.
Graf 1.1 Frekvence sportování EU vs. ČR (15+)
100%
Nesportuji
80%
60%
40%
Sportuji jen příležitostně
20%
Pravidelně sportuji
0%
EU
ČR
Pro účast ve sportu jsou typické společenské rozdíly, a to jak ve frekvenci či intenzitě, tak v samotné náplni aktivit. Poznatky o účasti ve sportu v evropském kontextu dlouhodobě hovoří o vyšší účasti mužů oproti ženám či klesající účasti ve sportu s rostoucím věkem. Podle šetření Eurobarometer, realizovaného na konci roku 2013, vůbec nesportuje 35 % českých respondentů, zatímco průměr za EU byl 42 % nesportujících (viz Graf 1.1). V České republice však méně lidí sportuje pravidelně, naproti tomu výrazně více lidí, oproti EU, sportuje alespoň příležitostně. Některé věkové kategorie obyvatel ČR přesto vykazují výrazně nižší účast ve sportu oproti evropskému průměru, jedná se především o muže a ženy nad 40 let, kde jsou rozdíly oproti průměru za EU výrazné.
42% | 35% | |||
17% | 29% | |||
41% | 36% | |||
Zdroj: Eurobarometer (2014)
Důležitým faktorem sportovní účasti, kromě věku či pohlaví, je sociální postavení a bydliště jedince. Absolvent vysoké školy má výrazně vyšší šanci, že bude sportovat oproti osobě se základním vzděláním. Sociální postavení má navíc vliv nejen na pravděpodobnost, zda bude člověk sportovat, ale také na strukturu aktivit (druhy sportů). Movitější občané inklinují k individuálním aktivitám, pro střední a nižší třídu jsou typické tradiční, kolektivní sporty. Ve větších městech navíc pravidelně sportuje téměř dvojnásobek lidí oproti podílu pravidelně sportujících na vesnicích. Čeští respondenti zároveň deklarují vyšší míru nespokojenosti s podmínkami pro sport v místě svého bydliště, ačkoliv v tomto případě nejsou rozdíly oproti EU tak výrazné.5
Vzhledem k široké paletě faktorů ovlivňujících sportovní účast (nedostatek času, zdravotní problémy, nedostatek financí, nízká motivace), nelze úlohu veřejné správy pokládat za rozhodující. Přesto je její role, zvlášť v případě financování sportu či poskytování sportovních zařízení, podstatná. Veřejná správa by neměla vytvářet bariéry účasti, naopak by takovým bariérám mělo být předcházeno, případně by měly být identifikovány a veřejná správa by na ně měla adekvátně reagovat.
V případě ČR, v kontextu dosud uskutečněných výzkumů na úrovni středně velkých měst, lze identifikovat trendy související se sportovní účastí různých skupin obyvatel. Především u dívek od 15. roku dochází k výraznému odklonu od organizované účasti ve prospěch individuálních aktivit anebo k úplnému zanechání sportu. Účast ostatních dětí a mládeže souvisí s nabídkou sportovních klubů. Mládež má vyšší nároky na dostupnost nových druhů neformálních sportovních aktivit.
Dospělí muži nejčastěji běhají, jezdí na kole, hrají fotbal, florbal, plavou nebo navštěvují posilovnu, ženy také běhají, plavou, dále, stejně jako dívky 15-20, preferují fitness, cyklistiku a inline bruslení. Mezi nejčastější bariéry sportovní účasti mezi dospělými muži patří stav zařízení, nízká informovanost a fakt, že nemají kde sportovat. Ženy uvádějí jako hlavní důvody nedostatek času, nízkou informovanost a také skutečnost, že nemají s kým sportovat.
STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016
V roce 2016 bylo Státním zdravotním ústavem realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření v rámci studie Zdraví dětí 2016.6 Výzkum byl proveden na vzorku 5 132 českých dětí (51 % chlapci, 49 % dívky) ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Část šetření úzce souvisela se sportovní aktivitou dětí a jejich zdravotními problémy.
Podle výsledků šetření byl u dětí nejčastější zjištěnou vadou v držení těla předsun hlavy (25,5 % dětí), kulatá záda / zvýšená hrudní kyfóza (14 %) a skoliotické držení (13 %), což úzce souvisí s výše naznačeným charakterem trávení volného času. Předsun hlavy a kulatá záda byly častější u chlapců, ve výskytu skoliotického držení se chlapci a dívky nelišili. Nejzávažnější z posuzovaných vad je právě skolióza. Skoliózu mělo celkem 79 dětí (1,5 % souboru).
Organizované sportovní aktivitě se věnuje celkem 54 % dětí, pouze neorganizované 27,5 % dětí a 18,7 % pravidelně nesportuje vůbec. Sportovní oddíly nejvíce navštěvují 9leté děti (71,9 %), nejméně často 17letí (37,0 %). Počet hodin, které v průměru děti ve sportovních oddílech stráví, narůstá s věkem, od dvou hodin týdně u pětiletých až k 5,8 hodinám u 17letých. Nejvíce dětí sportuje 1 až 3krát týdně. Dvě třetiny dětí, které navštěvují sportovní kroužky, se navíc alespoň 1x týdně věnují také neorganizovanému sportování. Pouze neorganizované sportovní aktivitě se věnuje 27, 5 % dětí, a to v průměru 4,7 hodin týdně, nejčastěji 2 až 3krát týdně.
Podíl dětí sportujících pouze mimo oddíly na rozdíl od organizované sportovní aktivity mezi 9. a 17. rokem narůstá, a to z 18 na 36 %. Jakékoli pravidelné sportovní aktivitě se vůbec nevěnuje téměř pětina dětí (18,7 %). Podíl nesportujících dětí narůstá mezi 9. a 17. rokem o 17 procent, výraznější je tento nárůst u dívek (o 22 %) proti chlapcům (o 11 %).
Z hlediska sportu byly závěry studie následující:
- pravidelně organizovaně sportuje, v průměru 4 hodiny týdně, polovina dětí,
- nejvíce sportují děti devítileté, s věkem pak pohybová aktivita klesá,
- třetina dětí sportuje pravidelně, ale nejsou organizovány v oddíle nebo kroužku,
- v celém souboru byla pětina dětí s nulovou pohybovou aktivitou, u 17letých dokonce třetina.
SOUČASNÁ ROLE MĚSTA V OBLASTI SPORTU
V následujícím textu se pokusíme naznačit, jakou úlohu by měly sehrávat místní samosprávy z hlediska podpory a rozvoje sportu, přičemž budeme vycházet z nároků na samosprávy v mezinárodním, zejména evropském, kontextu.
VÝVOJ V ČR NA LOKÁLNÍ ÚROVNI PO ROCE 2000
Po roce 2000 se těžiště vytváření podmínek pro sport přesunulo z centrální úrovně na úroveň samospráv, sport se stal součástí lokálních politik. Tato skutečnost byla dána legislativními procesy (zákon o obcích, zákon o podpoře sportu, novela loterijního zákona), změnami principů financování či reformami střešních sportovních organizací. Velká část sportovní infrastruktury byla převedena z majetku spolků do obecního majetku. Města se postupně stala provozovateli sportovních zařízení a poskytovateli souvisejících služeb. Společenské trendy ve sportu vedly dále k větší individualizaci obyvatel a příklonu k neorganizovaným aktivitám. Tyto tendence tak dále posilovaly opodstatnění účasti samospráv při rozvoji sportu na úrovni neorganizovaných aktivit, spolu s tím však také rostly nároky na financování organizovaného sportu – spolků.
Představitelé radnic tak jsou pod tlakem ze strany opozice, klubů, manažerů sportovních zařízení, pořadatelů sportovních akcí až po samotné obyvatele, kteří očekávají podmínky odpovídající jejich potřebám. Vyšší nároky obyvatel nebo naopak jejich nezájem o sport pak přispívají k rozvoji sportovního marketingu na úrovni samospráv. Rozdílné přístupy tak určují, jak budou podmínky pro sportovní činnost reflektovat potřeby obyvatel. V kontextu současných poznatků o trávení volného času je zřejmé, že je třeba podmínky pro realizaci sportu nejen vytvářet (např. investicemi do sportovní infrastruktury), ale také sport aktivně poskytovat – vybízet a motivovat obyvatele k pravidelnému využívání zařízení a služeb či k participaci v nejrůznějších akcích a programech.
6 xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx-xxxxxx-xxxx-0000
ROLE SAMOSPRÁV VE SPORTU V SOUČASNÉM EVROPSKÉM KONTEXTU
Hlavním cílem sportovní politiky by mělo být zvýšení účasti ve sportu všech skupin obyvatel. Předpokladem je efektivní provoz sportovních zařízení s eliminováním bariér vstupu, financování jejich výstavby, rekonstrukce, modernizace a údržby i využití volně přístupných ploch pro neformální aktivity. Za tímto účelem by se měly určit potřebné zdroje a klíčoví aktéři rozvoje při současném odstraňování překážek účasti ve sportu, zejména se zřetelem na znevýhodněné sociální skupiny.
EU7 dále vymezuje kroky místních samospráv v následujících bodech:
- vypracovat soupis všech sportovních a rekreačních zařízení a v případě potřeby je rozšiřovat, eventuálně společně se sportovními organizacemi,
- zabezpečit dostupná zařízení všem obyvatelům (infrastruktura a veřejná doprava),
- zabezpečit otevřený přístup do sportovních zařízení pro všechny občany s ohledem na rovnost
pohlaví a na rovné příležitosti pro každého,
- podporovat účast ve sportu a společenské vztahy prostřednictvím místních kampaní, například specifických sportovních akcí a různých alternativ k organizovanému sportu,
- organizovat atraktivní akce a aktivity pro všechny za účelem vytváření návyků k pravidelné pohybové aktivitě,
- pomáhat sportovním organizacím při vytváření a provádění projektů zaměřených na podporu pohybové aktivity a účasti ve sportu ve skupinách obyvatelstva se sedavým způsobem života,
- rozvíjet partnerství s univerzitami a odborníky z odvětví zdravotnictví s poskytováním podpory, poradenství a předepisování pohybové aktivity, se zaměřením na podporu pohybové aktivity a účasti ve sportu u skupin obyvatelstva se sedavým způsobem života.
LEGISLATIVNÍ RÁMEC VZTAHU MĚSTO – SPORT
Roli obcí a měst při podpoře sportu explicitně vymezuje zákon o podpoře sportu č.115/2001 Sb.,
§ 6 zákona pak přímo vymezuje úkoly obcí:
1) Obce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny, zejména pro mládež,
b) zabezpečují přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů,
c) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů,
d) kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení,
e) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
2) Obec zpracovává v samostatné působnosti pro své území plán rozvoje sportu v obci a zajišťuje jeho provádění. § 6a pak definuje obsah plánu rozvoje sportu:
Plán rozvoje sportu v obci nebo kraji obsahuje zejména vymezení oblastí podpory sportu, stanovení priorit v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízení pro občany obce nebo kraje. Součástí plánu je také určení prostředků z rozpočtu obce nebo kraje, které jsou nezbytné k naplnění plánu.
Při poskytování dotací z rozpočtu města je zásadní legislativní úpravou zákon č. 250/2000 Sb. o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. K dalším relevantním právním normám patří zejména:
- zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon
o finanční kontrole), v platném znění,
- zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném zněním.
V kontextu role obce jako poskytovatele sportovních zařízení je relevantní především § 23 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle § 23, odst. 1, může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností:
a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
b) zřizovat přísp. organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,
c) zakládat obchodní společnosti.
Další možností (kromě prodeje) je pronájem sportovních zařízení. Na tento způsob hospodaření
s majetkem se vztahuje zákon č.128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
7 xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx-xx-xxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxx
ANALÝZA LOKÁLNÍCH AKTÉRŮ
Jak pro potřeby vymezení základního rámce plánu rozvoje sportu, tak z hlediska formulace budoucích rolí a kompetencí při jeho implementaci, je vhodné vymezit aktéry – jednotlivce nebo zainteresované skupiny, které nějakým způsobem ovlivňují, mohou ovlivňovat nebo mohou být sami, přímo či nepřímo, ovlivňováni rozhodováním o podpoře sportu a vytváření podmínek pro jeho rozvoj. Pro tyto potřeby se provádí rychlá analýza aktérů.
Cílem analýzy je tyto aktéry identifikovat a pokusit se popsat jejich pozici, vztah ke sportovnímu prostředí, jejich kompetence a případné vzájemné vazby. Analýza aktérů poskytuje nejen jakousi platformu pro další kroky tvorby koncepce sportu, ale v syntetické části by měla být rovněž využita při definici záměrů a cílů. V našem případě byli identifikováni následující aktéři:
a) Vedení města, rada a zastupitelstvo
Vztah vedení města k problematice podpory a rozvoje sportu lze ilustrovat na postavení sportu v Programovém prohlášení na volební období 2014–2018. V Programovém prohlášení současné koalice jsou následující body, které souvisejí s oblastí sportu:
- finanční podpora sportu s důrazem na mládežnický sport
- vytvoření Správy sportovišť zahrnující všechna sportoviště ve městě, která umožní jejich řádnou správu a údržbu
- revitalizace areálu bývalého letního kina
- rekonstrukce a modernizace bazénu
- dokončení modernizace zimního stadionu
- vytvoření atraktivních podmínek k rekreaci a turistice občanů Nového Jičína a návštěvníků města na přehradě Čerťák a kopci Svinec
- budování dětských hřišť a sportovišť pro mládež
- modernizace budov a venkovních prostor mat. a základních škol, včetně hřišť
- podpora cyklistiky a rozšíření sítě cyklostezek
- zakládání a revitalizace zelených ploch a odpočinkových zón
Uvedené body se pokusíme revidovat v návrhové části, v případě některých, zejména obecně formulovaných bodů, bude možné, na základě výsledků analytické části, formulovat konkrétní opatření vyplývající z potřeb obyvatel.
b) Sportovní komise
Sportovní komise je poradním orgánem rady města, její činnost spočívá především v projednávání žádostí o dotace a doporučení k přidělení/nepřidělení dotace z dotačních programů na podporu sportu. V tomto volebním období pracuje v následujícím složení:
Předseda: | Xxxxx Xxxx (ČSSD) | členové: | XXXx. Xxxxx Xxxxxxxx (ČSSD) |
Místopředseda: | Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx (ODS) | Xxx. Xxx Xxxxxxxxxx (SZ) | |
Tajemník: | Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx | Xx. Xxxxxxx Xxxxxxxx, MBA (KDU-ČSL) | |
Xxxx Xxxxxx (KSČM) | |||
Xxx. Xxxx Xxxxx (ANO) | |||
Xx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx (ANO) | |||
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxxxx (ODS) | |||
Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx (odborná veřejnost) | |||
XXXx. Xxx Xxxxxxx (ČSSD) | |||
S problematikou podpory a rozvoje sportu dále souvisí činnost dalších odborných komisí, zejména:
- Komise pro správu majetku města
- Komise pro výchovu, vzdělání a volný čas
- Komise územního plánování a rozvoje města
- Komise Zdravého města Nový Jičín a místní Agendy 21
c) Odbor školství, kultury a sportu
V rámci Městského úřadu patří sportovní oblast pod Odbor školství, kultury a sportu. Odbor je dále členěn na dva úseky: a) Úsek školství a sportu, b) Úsek kultury a péče o památky. Vedoucím odboru je Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx, celkem má odbor 7 členů, z nichž 5 pracuje na Úseku školství a sportu. Mezi úkoly Úseku školství a sportu patří zejména:
- spolupráce se sportovními organizacemi,
- spolupráce se sportovními zařízeními,
- podíl na přípravě sportovních akcí,
- společenské akce v oblasti sportu,
- kontrolní činnost v oblasti sportu,
- zajišťování dotačního řízení, metodická pomoc k žádostem o dotace.
d) Turistické informační centrum/Návštěvnické centrum Nový Jičín – Město klobouků
Turistické informační centrum (TIC) je součástí Městského úřadu a Návštěvnického centra Nový Jičín – Město klobouků. TIC se nachází v Laudonově domě na Masarykově náměstí v centru města. Základním posláním je turistická informační činnost a propagace města Nový Jičín v České republice i v zahraničí.
TIC slouží zejména návštěvníkům města. V kontextu sportu tak disponuje informacemi pro turisty o volnočasovém a sportovním vyžití v Novém Jičíně, především o vybavenosti a dostupnosti sportovních zařízení nebo pořádání sportovních akcí na území města.
e) Sportovní kluby a spolky
V Novém Jičíně působí více než 40 sportovních spolků (oddílů) či jiných subjektů, reprezentujících město na všech úrovních výkonnostního sportu. Celkový počet organizovaných sportovců je v Novém Jičíně na úrovni 3 000 osob. V analytické části se budeme podrobněji věnovat členské základně či financování spolků z rozpočtu města. Sportovní spolky jsou příjemci dotací z dotačních programů města, zástupci největších spolků jsou zároveň členy Sportovní komise.
f) Poskytovatelé významných sportovních zařízení
Mezi nejvýznamnější sportovní zařízení v majetku města patří zimní stadion a plavecký bazén se sportovní halou a koupaliště, tato zařízení jsou na základě dlouhodobých smluv provozována spolky – zimní stadion provozuje hokejový klub (HK) a plavecký bazén se sportovní halou a koupalištěm je provozován basketbalovým klubem (BK). Výrazným aktérem z hlediska poskytování sportovních zařízení je TJ Nový Jičín s fotbalovým areálem, halou a dalšími sportovišti ve svém majetku.
g) Školy
Předpokladem sportovních aktivit obyvatel je kvalitní a pestrá výuku tělesné výchovy na školách. Základní a střední školy sehrávají rovněž důležitou úlohu z hlediska poskytování svých sportovních zařízení, ať se jedná o venkovní sportoviště nebo tělocvičny, které vytváří důležité zázemí jak organizovaným sportovcům, tak zájemcům z řad neorganizovaných obyvatel.
h) Středisko volného času Fokus Nový Jičín
Významným poskytovatelem volnočasových a sportovních služeb – kroužků a kurzů – iniciátorem programů a akcí pro veřejnost je Středisko volného času Fokus Nový Jičín (SVČ). Z přibližně 48 kurzů pro děti a veřejnost je více než polovina zaměřena na sportovní aktivity (více viz analytická část).
i) Svaz tělesně postižených – místní organizace Nový Jičín
Místní organizace STP sdružuje občany postižené tělesně a civilizačními chorobami v Novém Jičíně a jeho městských částech. Organizace má více než 260 členů. Z hlediska rozvoje sportu by se měli představitelé organizace spolupodílet při plánování požadavků na novou sportovní a volnočasovou infrastrukturu.
j) Okresní sdružení ČUS Nový Jičín, z.s.
ČUS Nový Jičín je dobrovolným sdružením tělovýchovných jednot, sportovních klubů a sportovních svazů s regionální působností. K 1.1.2017 bylo v řádném členství OS ČUS Nový Jičín 102 tělovýchovných jednot nebo sportovních klubů s celkem 18 392 členy.
k) Lokální média
Lokální tisk, Novojičínský zpravodaj, webové stránky města nebo sociálně sítě jsou důležitými médii pro informovanost občanů města, okolí i návštěvníků o sportovních podmínkách, sportovních programech či akcích pro veřejnost. Média mají dále potenciál propagovat sport jako takový – šířit osvětu, upozorňovat na úspěchy sportovců nebo propagovat sport mezi nesportující částí veřejnosti.
l) Komerční sektor
Komerční sektor sehrává úlohu z hlediska poskytování komerčně efektivních sportovních aktivit. Jedná se zejména o posilovny, fitness centra nebo jiné individuální aktivity. Sportovní zařízení komerčního sektoru jsou rovněž součástí analytické části. Partnerství s komerčními (nesportovními) subjekty může přinést další zdroje pro podporu a rozvoj sportu.
m) Turisté a návštěvníci
Turisté a návštěvníci města jsou potenciálními uživateli sportovních zařízení a služeb. Turistické informační centrum (TIC) Nový Jičín ročně navštíví téměř 30 000 osob, návštěvnost webových stránek města je na úrovni 200 000 návštěvníků ročně. Návštěvnost města má v posledních letech rostoucí tendenci. V ubytovacích zařízeních stráví návštěvníci města v průměru přibližně dvě noci.
n) Občané města a okolí
Občané města a blízkého okolí jsou primární „cílovou skupinou“ jak pro sportovní spolky, tak pro poskytovatele sportovních zařízení, sportovních služeb nebo pořadatele sportovních akcí. Podrobně se věnujeme populaci Nového Jičína v analytické části.
STRATEGICKÉ DOKUMENTY VYŠŠÍCH ÚZEMNÍCH CELKŮ8
Koncepce podpory sportu 2016–2025 (Sport 2025)
Sport 2025 je strategickým dokumentem, jenž bych schválen vládou ČR v červnu 2016. Koncepce prezentuje „směry rozvoje a podpory českého sportu, pilíře, priority, strategické cíle i podmínky naplnění“ v období 2016-2025. Cílem koncepce je „zlepšit podmínky pro sport a státní reprezentaci ČR tak, aby odpovídaly významu sportu pro společnost i jednotlivce, respektovaly tradici i sportovní politiku EU. Dokument Sport 2025 je postaven na následujících hodnotových pilířích, které vymezují společenské aspekty sportu:
1) Sport je jedním z nástrojů socializace člověka a rozvoje společenských vztahů
2) Sport a prevence zdraví
3) Sport jako prostředek seberealizace
4) Sportovec jako samostatná sebevědomá osobnost
5) Státní reprezentace jako prostředek posilování vlastenectví, národní hrdosti a mezin. prestiže
Koncepce dále definuje „horizontální priority“, které by měly být zohledněny, mimo jiné, při „tvorbě strategických záměrů samospráv“. Jedná se o následující priority:
a) Zastavit pokles tělesné zdatnosti dětí a mládeže
b) Zastavit růst nadváhy a obezity u dětí a mládeže
c) Zvyšovat úroveň pohybové gramotnosti
d) Snižovat ekonomickou spoluúčast rodin ve sportu
e) Transparentnost, evidence a otevřenost informací ve sportu
f) Aktivní boj proti negativním jevům ve sportu
g) Rovné příležitosti
h) Meziresortní a mezisektorový přístup
i) Spolupráce státní správy a regionálních či místních samospráv
j) Zapojení sportovních odborníků a sportovců do rozhodovacích procesů samospráv
k) Podpora dobrovolnictví a trenérství jako zájmové činnosti
Dokument vymezuje také strategické oblasti, v jejichž kontextu jsou dále definován strategické cíle:
Oblast 1 - Rozvoj sportu pro všechny
Strategický cíl 1 - Podporovat rozvoj sportovních klubů, TV a TJ jednot
Strategický cíl 2 - Posilovat roli Regionálních a místních sportovních center
Strategický cíl 3 - Vytvářet podmínky pro zvyšování členské základny v organizovaném sportu Strategický cíl 4 - Podporovat masové propagačně-motivační sportovní akce
Strategický cíl 5 - Vytvářet podmínky pro využití integračního potenciálu sportu pro všechny sociální skupiny dětí a mládeže
Strategický cíl 5 - Vytvářet podmínky pro využití sportu pro rozvoj komunitního života, a to zejména na lokální úrovni
Oblast 2 - Podporovat širokou základnu výkonnostních sportovců
Strategický cíl 1 - Zvyšovat povědomí o sportovních odvětvích u dětí
Strategický cíl 2 - Rozvíjet výkonnostní sport mládeže bez ohledu na perspektivu reprezentace
Strategický cíl 3 - Podporovat výkonnostní sport dospělých
Oblast 3 - Rozvoj školního a univerzitního sportu
Strategický cíl 1 - Navyšovat počty hodin pohybových aktivit ve školním prostředí a rozvoj
programu školních sportovních klubů
Strategický cíl 2 - Inovovat systém školních sportovních soutěží
8 Plán rozvoje sportu Moravskoslezského kraje je v současné době (11/2017) ve fázi zpracování.
Strategický cíl 3 - Rozšiřovat organizovanou nabídku volnočasových sportovních aktivit pro studenty Strategický cíl 4 - Stabilizovat a rozšiřovat systém sportovních soutěží univerzitního sportu přístupného všem studentům
Oblast 4 - Odbornost ve sportu
Strategický cíl 1 - Vybudovat Sportovní výzkumné centrum a zajistit přenos poznatků do praxe Strategický cíl 2 - Inovovat systém vzdělávání odborníků ve sportu
Strategický cíl 3 – Posílit odborné vedení dětí
Oblast 5 - Obnova a budování sportovních zařízení
Strategický cíl 1 - Obnovovat a rozvíjet sportovní zařízení SK/TJ Strategický cíl 2 - Obnovovat a rozvíjet školní sportovní infrastruktury Strategický cíl 3 - Rozvíjet univerzitní sportovní areály
Strategický cíl 4 - Vybudovat strategickou sportovní infrastrukturu pro státní reprezentaci a regionální tréninková centra pro přípravu talentované mládeže
Strategický cíl 5 - Modernizovat přístrojové vybavení pro přípravu reprezentace a talentů
Oblast 6 - Sport handicapovaných
Strategický cíl 1 - Zajistit dostupnost sportu pro handicapované
Strategický cíl 2 - Vytvářet ucelený systém péče o talentovanou handicapovanou mládež a
reprezentaci9
Oblast 8 - Komerční sport
Strategický cíl 1 - Opakovaně pořádat významné mezinárodní i národní sportovní události Strategický cíl 2 - Rozvíjet sportovní služby v oblasti zdraví a zdatnosti
Státní podpora sportu 2017/2018 – investiční prostředky10
Státní podporu sportu lze rozdělit na dva směry – investiční a neinvestiční dotace. Oprávněným žadatelem o investiční dotace je obec, městská část (včetně městských částí Hlavního města Prahy), obvod statutárního města (dále jen „ÚSC“) nebo spolek, splňující podmínky stanovené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a vyvíjející činnost v oblasti sportu jako svou hlavní činnost, a to včetně pobočného spolku. Oblast podpory je vymezena následovně:
- novostavby včetně samostatných ucelených (samostatně kolaudovaných) etap dříve zahájené stavby
- rekonstrukce a modernizace stávajících prostor (včetně nástaveb)
Celková disponibilní částka pro poskytnutí dotací je 1 000 000 000 Kč, která je následně rozdělena podle výše požadované dotace (viz dále)
V1 Sport: 500 000 000 Kč,
V2 Sport: 500 000 000 Kč.
Limity pro poskytnuté dotace jsou následující: V1 Sport: min. 40 001 Kč, max. 10 000 000 Kč
V2 Sport: min. 10 000 001 Kč, max. 20 000 000 Kč
Maximální výše dotace je stanovena na 60 % z celkových nutných a oprávněných nákladů (uznatelných výdajů definovaných zněním textu podprogramu) na akci, za dalších podmínek stanovených zněním textu podprogramu.
Indikátory hodnocení jsou podpoření organizovaní sportovci celkem (počet řádných a aktivních členů bez funkcionářů), podpoření sportovci kategorie děti a mládež (počet) – jedná se o děti a mládež do 18 let věku (započítávají se i osoby, které v roce, ve kterém je podána žádost, dovrší 18 let).
9 Oblast 7 je zaměřena na reprezentaci ČR, proto ji v tomto výčtu neuvádíme.
10 xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx-0/xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-0000-0000-xxxxxxxxxx
Státní podpora sportu 2017/2018 – neinvestiční prostředky11
V souladu s výše uvedenou Koncepcí podpory sportu na období 2016–2025 si klade MŠMT za cíl vytvářet a podporovat podmínky pro dostupnost a otevřenost sportu, zdraví posilující a prožitkové pohybové aktivity pro všechny občany ČR, modernizaci sportovní infrastruktury a budování potřebných nových kapacit a pro mezinárodní konkurenceschopnost sportovní reprezentace ČR jako nástroje propagace státu, realizované v zapsaných spolcích nebo vytvářené jejich prostřednictvím. MŠMT vyhlašuje následující neinvestiční programy:
Program I. – Sportovní reprezentace ČR Program II. – Sportovně talentovaná mládež Program III. – Činnost sportovních organizací
Program IV. – Údržba a provoz sportovních zařízení
Program V. – Činnost sportovních svazů Program VI. – Významné sportovní akce Program VII. – Zdravotně postižení sportovci
Program VIII. – Organizace sportu ve sportovních klubech Program IX. – Organizace školního a univerzitního sportu Program X. – Projekty pro sportování veřejnosti
Dotační programy Moravskoslezského kraje
Dotační programy Moravskoslezského kraje se v čase mění, pro letošní, resp. příští rok (2018) jsou
na podporu sportu (přímo či nepřímo) vymezeny následující dotační programy:
Podpora vrcholového sportu v Moravskoslezském kraji pro rok 2018
Účelem tohoto dotačního programu je podpořit rozvoj sportovních klubů a tělovýchovných jednot, jejichž družstva dospělých reprezentují Moravskoslezský kraj v roce 2018 v nejvyšší celostátní soutěži daného sportu v České republice nebo interlize, jak v rámci výchovy a přípravy mládeže na vrcholový sport, tak i činnosti sportovních družstev dospělých. Sporty jsou rozdělené do 6 kategorií, maximální výše dotace se pohybuje od 4 mil. Kč (fotbal, hokej) do 100 000 Kč (individuální neolympijské sporty). V rozpočtu poskytovatele jsou na poskytování dotací v rámci tohoto dotačního programu vyčleněny peněžní prostředky ve výši 27 000 000 Kč.
Podpora významných sp. akcí v MSK a sp. reprezentace MSK na mezinárodní úrovni
Účelem tohoto dotačního programu je podpořit pořádání významných sportovních akcí na území Moravskoslezského kraje a podpořit účast mládežnických týmů na mezinárodních sportovních soutěžích. V rámci dotačního programu jsou podporovány tyto priority:
P1 Podpora pořádání významných sportovních akcí na území MSK v roce 2017.
P2 Podpora účasti mládežnických týmů na mezinár. sp. akcích a soutěžích v zahraničí v roce 2017 Maximální výše podpory v případě P1 je 500 000 Kč, u P2 je maximální částka stanovena na 150 000
Kč. Spolufinancování je maximálně do 50 % uznatelných nákladů. V rozpočtu poskytovatele jsou na
poskytování dotací vyčleněny peněžní prostředky ve výši 5 000 000 Kč.
Pro rok 2018 jsou v případě sportu relevantní také následující programy:
Program na podporu zdravého stárnutí v Moravskoslezském kraji na rok 2018
(podpora sportovních akcí, realizace fitparků, odpočinkových zón) Max. výše dotace: 100 000 Kč Objem prostředků: 3 000 000 Kč
Úprava lyžařských běžeckých tras v Moravskoslezském kraji v zimní sezóně 2017/2018
Příjemci dotace mohou být fyzické osoby – podnikatelé a právnické osoby (včetně obcí a svazků obcí). Maximální výše dotace je 450 000 Kč, v rozpočtu poskytovatele jsou na poskytování dotací v rámci tohoto dotačního programu vyčleněny peněžní prostředky ve výši 3 500 000 Kč.
11 xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx/Xxxxxxxx_0000_0000_00_00_0000.xxx
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PRO OBDOBÍ 2014-2020
Strategický plán rozvoje města považujeme za dokument nadřazený Plánu rozvoje sportu, a tak je třeba poukázat, jak jsou otázky podpory a rozvoje sportu formulovány právě v tomto dokumentu tak, aby byly oba strategické dokumenty kompatibilní a shodovaly se v hlavních prioritách či definici problémových oblastí souvisejících s rozvojem sportu.
Oblast sportu je v analytické části dokumentu součástí prioritní oblasti PO2 Sociálně soudržné město s vysokou kvalitou života. Podle Strategického plánu je nejvýznamnější zastřešující organizací Tělovýchovná jednota Nový Jičín, přičemž v Novém Jičíně působí dalších více než 40 sportovních organizací. Dokument dále vymezuje nejvýznamnější sportovní zařízení a definuje následující
„problémy sportu“: fyzický stav některých sportovních zařízení, absence hřiště s umělým povrchem a nízkou informovanost o možnostech sportovního vyžití. Zásadní úlohu v oblasti sportu pro děti a mládež sehrává příspěvková organizace Středisko volného času Fokus. Středisko nabízí celoroční kroužky a kurzy, sportovní akce a programy.
Pro oblast sportu definuje Strategický plán následující „otázky dalšího směřování“:
a) zachování alespoň stávající výše podpory, využití prostředků získaných z odvodů z loterií
b) zachování či zvyšování počtu osob participujících na aktivitách
c) zlepšování informovanosti a propagace
d) identifikace možností externího financování
e) vytipování priorit pro řešení problému infrastruktury
Z realizovaného šetření na vzorku 315 obyvatel města vyplynulo, že obyvatelé jsou, relativně k dalším oblastem, spokojeni s nabídkou možností sportovního vyžití (2. místo z celkem 21 oblastí veřejného života). Z námětů novojičínských podnikatelů (55 respondentů) pro zpracování Strategického plánu vyplynuly některé náměty úzce související s oblastí sportu:
a) využívání sportovišť u základních škol pro veřejnost
b) podpora neorganizovaného sportování dětí a mládeže
c) oprava a modernizace krytého i venkovního bazénu
d) podpora volnočasových aktivit pro mládež
e) vytvoření systému spolupráce a sdílení informací pro volnočasové organizace s jednotnou databází
f) výstavba cyklostezek a podpora cyklodopravy
g) výstavba in-line tras včetně doprovodných služeb
V rámci PO2 jsou pak na základě analytické části definovány specifické cíle.
Specifický cíl 2.4 určuje:
„Podporovat zlepšování stavu infrastruktury sportu a volného času a realizaci sportovních a volnočasových aktivit s cílem zvyšovat účast obyvatel na těchto aktivitách. Indikátorem plnění specifického cíle je pak „návštěvnost vybraných zařízení a aktivit“.
Směrem ke specifickému cíli 2.4 jsou pak jmenovány následující aktivity:
2.4.1 Podpora modernizace sportovišť a infrastruktury volného času, včetně energetických úspor
2.4.2 Realizace projektu modernizace bazénu
2.4.3 Realizace projektu II. fáze modernizace zimního stadionu
2.4.4 Realizace projektu revitalizace sportovního areálu Nový Jičín
2.4.5 Realizace projektu přeměny lokality letního kina na volnočasový areál
2.4.6 Realizace projektu volnočasové zóny Pod Lipami
2.4.7 Zachování finanční podpory organizací sportovních a dalších volnočasových aktivit
V rámci PO3 – „Udržitelně se rozvíjející město“ se dotýká oblasti sportu a volného času Specifický cíl 3.3 Podporovat udržitelné formy dopravy na území města Nový Jičín. K naplnění specifického cíle jsou formulovány, vzhledem k oblasti sportu, tyto aktivity:
3.3.1 Výstavba drážní cyklostezky v trase zrušené železniční trati Nový Jičín – Hostašovice
3.3.2 Aktualizace generelu cyklodopravy s definicí klíčové sítě cyklotras a doprovodných prvků
se stanovením priorit realizace
ANALÝZA FINANCOVÁNÍ SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA
V této části se zaměříme na analýzu financování sportu z rozpočtu města. Financováním sportu budeme rozumět veškeré finanční toky, včetně investic do sportovní infrastruktury, alokované na podporu různých forem sportovních aktivit, které jsou uskutečňovány na území města nebo subjekty se sídlem v Novém Jičíně. Předmětem analýzy je zejména finanční podpora organizovaného sportu, realizace sportovních investic a financování provozu sportovních zařízení.
Cílem je identifikovat objem a strukturu prostředků, které jsou určeny na podporu sportu, vystihnout vývoj a distribuci finančních prostředků jednotlivým subjektům. Za účelem hodnocení finanční podpory z rozpočtu města bude provedena komparace s populačně srovnatelnými městy. Ke srovnání jsou v rámci analýzy ve většině případů použity absolutní a poměrové ukazatele.
PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA
Přístupy k financování sportu v NJ se zásadně neliší od obvyklých principů uplatňovaných v dalších městech obdobné velikosti. Výrazná část je alokována na provoz sportovních zařízení, další prostředky směřují na podporu činnosti sportovních klubů, na sportovní akce či investice do sportovní infrastruktury. V případě Nového Jičína lze rozlišit 4 základní oblasti alokace, od kterých se bude odvíjet další analýza:
a) podpora sportovní činnosti ve spolcích a sportovních zařízení spolků,
b) podpora sportovních akcí,
c) příspěvky na provoz sportovních zařízení v majetku města,
d) sportovní investice.
Z hlediska financování sportovních spolků existovaly do roku 2015 tři základní oblasti, v jejichž rámci mohli žadatelé získat dotaci prostřednictvím grantů. Níže uvedená struktura je právě typickým odrazem stavu, kdy je většina sportovních zařízení v majetku (nájmu) klubů, a tak město vytváří zvláštní grantový titul určený na podporu provozu sportovních zařízení:
1131 | Provoz a údržba tělových. a sportovních zařízení, zajišťování podmínek pro činnost |
1132 | Podpora pravidelné sportovní činnosti dětí a mládeže |
1133 | Jednorázové sportovní akce na území města |
Součástí podpory sportu byly také mimořádné dotace a dary z příjmů z loterií
Od roku 2016 došlo v souvislosti s legislativními úpravami k několika změnám – bylo zrušeno grantové řízení a vyhlášeny následující dotační programy. V letošním roce je struktura programů obdobná:
1131 | Podpora sportovní činnosti sportovců nad 20 let |
1132 | Podpora sportovní činnosti dětí a mládeže |
1133 | Podpora jednorázových sportovních akcí |
1134 | Podpora provozu, údržby a oprav sportovišť a sportovních zařízení |
VÝVOJOVÁ ANALÝZA FINANCOVÁNÍ SPORTU
Vývoj distribuce prostředků na podporu sportu shrnuje následující tabulka, v níž jsou zaneseny veškeré výdaje na podporu sportu (tato tabulka nezohledňuje příjmy z provozu zařízení, viz dále).
Tabulka 1.1 Distribuce prostředků na podporu sportu z rozpočtu města
Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Dotace (včetně dotací na provoz) | 11 125 006 | 16 388 185 | 15 505 594 | 19 046 564 | 16 924 400 |
Provoz sportovních zařízení v majetku města | 24 169 404 | 24 868 791 | 25 921 693 | 26 131 118 | 24 231 206 |
Investice do sportovních zařízení | 1 043 580 | 461 296 | 234 550 | 55 498 586 | 23 038 427 |
Celkem sport | 36 337 990 | 41 718 272 | 41 661 837 | 100 676 268 | 64 194 033 |
Údaje z této tabulky znázorňuje Graf 1.2 na následující straně, detailně se dlouhodobé distribuci
prostředků na podporu sportu věnuje navazující Tabulka 1.2.
Graf 1.2 Vývoj výdajů na sport na jednoho obyvatele (Kč)
120 000 000
100 676 268
100 000 000
Dotace (včetně
dotací na provoz)
80 000 000
64 194 033
60 000 000
55 498 586
41 718 272 41 661 837
Provoz
sportovních zařízení
36 337 990
40 000 000
25 921 693
20 000 000
24 169 404
11 125 006
24 868 791
26 131 118
16 388 185
Investice do
sportovních zařízení
15 505 594
24 231 206
23 038 427
19 046 564 16 924 400
0 1 043 580
2012
461 296
2013
234 550
2014
Rok
Celkem sport
2015
2016
Kč
Tabulka 1.2 Finanční toky sportovním subjektům v rámci podpory sportu z rozpočtu města (Kč)
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | ||
Subjekt | 1131 Provoz a údržba zařízení, zajišťování podmínek pro činnost | 1131 Podpora činnosti sportovců nad 20 let | 1134 Podpora provozu, údržby a oprav zařízení | |||
TJ NJ | 4 600 000 | 4 600 000 | 4 781 000 | 5 023 400 | 450 100 | 5 000 000 |
HK NJ | 140 000 | 50 000 | 50 000 | 70 000 | 162 900 | |
Lyžařský klub | 119 000 | 169 000 | 200 000 | 200 000 | 270 400 | |
FK NJ | 115 000 | 100 000 | 100 000 | 110 000 | 181 500 | |
Plavecký klub | 40 000 | 40 000 | 75 000 | 75 000 | ||
Laguna | 40 000 | 100 000 | 67 133 | 126 000 | 86 200 | |
Fokus tanec | 25 000 | 25 000 | 25 000 | 25 500 | ||
Golf | 20 000 | 20 000 | 25 000 | 30 000 | 31 800 | |
Fun Time | 15 000 | 128 000 | 25 000 | 10 000 | ||
Motokros | 10 000 | 18 000 | 18 000 | 18 000 | ||
Sokol NJ | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 10 000 | 17 700 | |
Skate | 10 000 | 150 000 | ||||
Sokol Straník | 7 000 | 10 000 | 20 000 | 10 000 | 25 000 | 31 000 |
Top Dogs | 7 000 | 17 000 | 20 000 | 22 000 | ||
Horolezecký klub | 5 000 | 5 000 | 5 000 | 5 000 | 7 000 | |
Jezdectví Minarčík | 15 000 | 5 000 | 5 500 | 56 000 | ||
Hermelín klub | 4 000 | 4 000 | 5 000 | 5 500 | 129 000 | |
Orel Loučka | 10 000 | 30 000 | 30 000 | 86 700 | ||
BK NJ | 50 000 | 48 880 | 132 000 | |||
Cyklo Moravia | 5 000 | 5 000 | 7 000 | 55 000 | ||
Jezdectví – Xxxx | 5 000 | 15 000 | 5 000 | 5 500 | 31 500 | 19 100 |
TJ Žilina | 5 000 | 5 000 | 5 000 | 9 800 | ||
Městská vol. Liga | 5 000 | 5 500 | ||||
Dragons | 3 000 | 3 100 | ||||
Farma NJ | 5 000 | |||||
Talent centrum | 50 000 | 50 000 | ||||
IHC NJ | 20 000 | 30 000 | 54 700 | |||
TJ Sokol Žilina | 15 000 | 28 200 | 57 900 | |||
FK Gůfuň florbal | 20 000 | 37 600 | ||||
Discgolf | 5 000 | 68 600 | ||||
Sokol – Bludovice | 46 700 | |||||
Celkem 0000 (0000) | 0 000 000 | 0 546 000 | 5 559 133 | 5 970 880 | 1 530 100 | 5 546 300 |
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
1132 Podpora sportovní činnosti dětí a mládeže | |||||
HK NJ | 271 000 | 282 000 | 319 000 | 313 200 | 527 600 |
FK NJ | 178 800 | 203 000 | 180 500 | 227 200 | 683 800 |
Laguna | 176 100 | 183 000 | 180 300 | 200 600 | 318 700 |
TJ – volejbal | 150 200 | 202 000 | 175 700 | 138 700 | 500 000 |
BK NJ | 138 200 | 141 000 | 97 500 | 97 700 | 275 200 |
Plavecký klub | 109 000 | 111 000 | 92 700 | 98 500 | 172 500 |
TJ – tenis | 61 100 | 90 000 | 000 000 | 160 600 | 349 200 |
Fun Time | 38 300 | 30 000 | 71 800 | 60 200 | 51 200 |
Sokol Straník | 30 200 | 21 000 | 24 200 | 15 600 | |
Taneční Fokus | 24 800 | 13 000 | 7 400 | 7 200 | |
TJ – házená | 22 500 | 25 000 | 33 600 | 69 100 | 157 500 |
TJ – stolní tenis | 16 700 | 17 000 | 12 800 | 13 000 | 114 800 |
Hermelín klub | 13 900 | 14 000 | 14 200 | 10 800 | 118 500 |
TJ – zápas | 11 100 | 12 800 | 9 700 | ||
Lyžařský klub | 9 700 | 12 000 | 9 100 | 8 600 | 50 400 |
Golf | 8 400 | 7 000 | |||
Cyklo Moravia | 7 600 | 12 700 | 103 300 | ||
Sokol Žilina | 9 000 | 24 600 | |||
Discgolf | 4 600 | 65 800 | |||
IHC | 41 700 | ||||
Krasobruslení | 14 600 | ||||
Celkem 1132 | 1 260 000 | 1 351 000 | 1 367 000 | 1 457 000 | 3 569 400 |
1133 Sportovní akce | 000 000 | 000 000 | 233 000 | 243 000 | 201 800 |
Dotace z loterií | Loterie | mimořádné | |||
HK NJ | 1 368 477 | 2 995 259 | 2 672 125 | 3 753 686 | 2 625 000 |
FK NJ | 977 484 | 2 139 471 | 1 837 443 | 2 428 981 | 750 000 |
TJ NJ | 758 212 | 1 381 226 | 1 385 785 | 1 916 832 | 465 000 |
BK NJ | 586 490 | 1 283 682 | 1 079 457 | 1 007 770 | 814 300 |
Laguna | 390 994 | 855 788 | 757 986 | 1 258 849 | 730 000 |
Plavecký klub | 195 497 | 427 894 | 359 819 | 791 711 | 112 500 |
Lyžařský klub | 116 852 | 174 865 | 176 696 | 190 855 | 550 000 |
Jezdecký klub | 15 000 | ||||
ostatní | 38 150 | ||||
Cyklo Moravia | 24 000 | ||||
IHC | 27 000 | ||||
Fokus – taneční klub | 10 000 | ||||
TJ Sokol Žilina | 20 000 | ||||
Celkem loterie | 4 394 006 | 9 258 185 | 8 346 461 | 11 375 684 | 6 076 800 |
Mim. dotace a dary | 65 000 | 20 000 | |||
DOTACE CELKEM | 11 125 006 | 16 388 185 | 15 505 594 | 19 046 564 | 16 924 400 |
SZ v majetku města | 25 212 984 | 25 330 087 | 26 156 243 | 81 629 704 | 47 269 633 |
provoz a opravy | 24 169 404 | 24 868 791 | 25 921 693 | 26 131 118 | 24 231 206 |
investice | 1 043 580 | 461 296 | 234 550 | 55 498 586 | 23 038 427 |
BĚŽNÉ SPORT CELKEM | 35 294 410 | 41 256 976 | 41 427 287 | 45 177 682 | 41 155 606 |
SPORT CELKEM | 36 337 990 | 41 718 272 | 41 661 837 | 100 676 268 | 64 194 033 |
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že dotační výdaje na provoz, údržbu a opravy sportovních zařízení v majetku spolků se v posledních 5 letech pohybovaly v hladině od 5 do 6 mil. Kč, přičemž zdaleka nejvyšší podíl byl alokován na provoz a údržbu sportovních zařízení TJ. Do této kategorie však částečně vstupují také dotace z loterií a „mimořádné“ dotace, prostřednictvím kterých bylo za posledních 5 let alokováno téměř 40 mil. Kč (8 mil. ročně).
Tabulka 1.3 charakterizuje vývoj výdajů do oblasti sportu vzhledem k výdajům rozpočtu města. Výrazný podíl podpory sportu na celkových výdajích města v letech 2015 a 2016 je dán investičními projekty, vyšší vypovídající hodnotu z hlediska pravidelných výdajů do sportovní oblasti tak mají další dva řádky. Běžné výdaje do sportu (provoz zařízení + dotace) jsou dlouhodobě na hladině 9-11 % z běžných výdajů rozpočtu. Výraznou variabilitu lze však pozorovat na dotacích sportovním klubům, navíc oproti roku 2015 došlo v roce 2016 k absolutnímu i relativnímu poklesu prostředků alokovaných sportovním spolkům, což je v rozporu s Programovým prohlášením (viz dále).
Tabulka 1.3 Výdaje na sport vzhledem k výdajům rozpočtu města (%)
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
sport celkem / celkové výdaje rozpočtu | 6,84 | 9,08 | 7,99 | 19,24 | 12,39 |
běžné výdaje sport / běžné výdaje rozpočtu | 9,34 | 10,55 | 10,31 | 10,80 | 9,14 |
dotace sport / běžné výdaje | 2,94 | 4,19 | 3,86 | 4,55 | 4,08 |
Tabulka 1.4 pracuje se stejnými daty o výdajích do sportu, tentokrát jsou však data vztažena k počtu obyvatel pro každý příslušný rok. Běžné výdaje až do roku 2015 výrazně rostly, pro rok 2016 byly na úrovni 1 600 Kč na jednoho obyvatele. Dotace sportovním spolkům měly rovněž do roku 2015 rostoucí tendenci, v roce 2016 došlo také ke snížení, dotace byly na úrovni 700 Kč na jednoho občana. V letošním roce (2017) se na dotace počítalo s částkou 14 000 000 Kč, což by znamenalo další pokles o 100 Kč na jednoho obyvatele (594 Kč).
Tabulka 1.4 Výdaje na sport na jednoho obyvatele města (Kč)
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
sport celkem na 1 ob. | 1 531 | 1 762 | 1 762 | 4 271 | 2 726 |
běžné výdaje na 1 ob. | 1 487 | 1 743 | 1 752 | 1 917 | 1 607 |
dotace na 1 ob. | 469 | 692 | 656 | 808 | 719 |
Vzhledem k současnému stavu, kdy je významná část sportovních zařízení v majetku spolků, dotuje město Nový Jičín prostřednictvím dotací jak vlastní činnost, tak provoz (opravy) sportovních zařízení. V následující Tabulce 1.5 jsou prostředky v rámci dotačních programů města očištěny o dotace na provoz, konkrétně se jedná o provozní dotace TJ Nový Jičín, TJ Sokol Straník a TJ Sokol Bludovice. Z tabulky pak vyplývá, že dotace na činnost v současné době nedosahují ani 3 % běžných výdajů rozpočtu města. Absolutní i relativní hodnoty byly maximální v roce 2015, v letošním roce tak došlo k snížení objemu dotací na činnost o více než 2mil. Kč. Údaje z Tabulky 1.5 ilustruje Graf 1.3 na následující straně.
Tabulka 1.5 Dotace na činnost sportovních spolků
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
Dotace na činnost | 6 518 006 | 11 778 185 | 10 704 594 | 14 013 164 | 11 846 700 |
Podíl na běžných výdajích rozpočtu | 1,73% | 3,01% | 2,67% | 3,35% | 2,86% |
Graf 1.3 Vývoj objemu dotací na činnost spolků
16 000 000
14 013 164
14 000 000
12 000 000
10 000 000
8 000 000
6 000 000
4 000 000
2 000 000
0
11 778 185
11 846 700
10 704 594
6 518 006
2 012 2 013
2 014
Rok
2 015
2 016
Kč
Následující Tabulka 1.6 zachycuje vývoj dotací na jednoho člena mládeže ve sportovních klubech. Předposlední řádek tabulky znázorňuje průměrnou výši dotace na jednoho člena v kontextu všech klubů pro příslušný rok, v posledním řádku je pak hodnota směrodatné odchylky, která naznačuje, jak se liší výše dotací mezi jednotlivými subjekty. V předposledním sloupci je zachycena průměrná hodnota výše dotace pro příslušný subjekt za posledních 5 let. Poslední sloupec demonstruje hodnotu průměrného absolutního přírůstku, tedy hodnotu (v Kč) jak průměrně meziročně dotace pro příslušný klub klesaly či se zvyšovaly. Z výsledků tak vyplývá, že v loňském roce (2016) byly hodnoty absolutně nejvyšší, ale zároveň byly také nejvyšší rozdíly v dotacích mezi jednotlivými žadateli.
Tabulka 1.6 Vývoj dotací na mládež (na jednoho člena v Kč)
Klub | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | Průměr |
HK NJ | 1 237 | 1 156 | 1 352 | 1 327 | 2 524 | 1 519 |
FK NJ | 751 | 902 | 828 | 1 062 | 3 241 | 1 357 |
Laguna | 1 101 | 1 144 | 1 127 | 1 180 | 1 771 | 1 264 |
XX – volejbal | 858 | 962 | 879 | 991 | 2 439 | 1 226 |
BK NJ | 858 | 959 | 947 | 850 | 2 596 | 1 242 |
Plavecký klub | 991 | 965 | 946 | 921 | 2 029 | 1 170 |
TJ – tenis | 912 | 1 200 | 1 183 | 1 327 | 2 910 | 1 507 |
Fun Time | 723 | 698 | 898 | 1 003 | 826 | 829 |
Sokol Straník | 495 | 429 | 465 | 488 | _ | 469 |
Taneční Fokus | 2 480 | 1 000 | 000 | 000 | _ | 1 310 |
TJ – házená | 1 875 | 1 786 | 2 800 | 4 319 | 1 591 | 2 474 |
TJ – stolní tenis | 642 | 708 | 610 | 542 | 2 670 | 1 034 |
Hermelín klub | 695 | 700 | 710 | 540 | 3 950 | 1 319 |
TJ – zápas | 740 | _ | 711 | 485 | _ | 645 |
Lyžařský klub | 808 | 800 | 910 | 956 | 2 520 | 1 199 |
Golf | 494 | 500 | _ | _ | _ | 497 |
Cyklo Moravia | _ | _ | 507 | 635 | 3 443 | 1 528 |
Sokol Žilina | _ | _ | _ | 196 | 984 | 590 |
Discgolf | _ | _ | _ | 230 | 5 982 | 3 106 |
IHC | _ | _ | _ | _ | 1 986 | 1 986 |
Krasobruslení | _ | _ | _ | _ | 487 | 487 |
Průměr | 979 | 947 | 976 | 987 | 2 468 | 1 274 |
Směrodatná odchylka | 519 | 343 | 541 | 897 | 1 296 | 652 |
Výše uvedené poznatky (Tabulka 1.5) jsme se dále pokusili porovnat v kontextu dalších měst obdobné velikosti, přičemž jsme porovnávali absolutní hodnoty (Dotace na činnost) i relativní vzhledem k běžným výdajům rozpočtů (Podíl na BV). Nový Jičín je zastoupen dvěma hodnotami – průměrem za posledních 5 let a daty za rok loňský (2016), tak jako ostatní města. Z hlediska absolutních hodnot se řadí Nový Jičín k městům s vyšší podporou, nicméně vzhledem k běžným výdajům zaujímá Nový Jičín až pátou pozici za Litoměřicemi (3,8 %), Vsetínem (3,6), Kopřivnicí (3,1) a Strakonicemi (3).
Tabulka 1.7 Komparace objemu dotací na činnost sportovních spolků
Město | Dotace na činnost | Podíl na BV |
Litoměřice | 14 959 000 | 3,80% |
Vsetín | 14 161 000 | 3,61% |
NJ 2016 | 11 846 700 | 2,86% |
Valašské Mez. | 11 700 000 | 1,30% |
NJ 2012-2016 | 10 972 130 | 2,74% |
Strakonice | 10 531 130 | 3,04% |
Kopřivnice | 9 924 000 | 3,15% |
Průměr za města bez NJ | 9 633 876 | 2,13% |
Břeclav | 3 862 000 | 0,88% |
Chrudim | 2 300 000 | 0,62% |
Provoz sportovních zařízení
V této části se pokusíme demonstrovat vývoj provozních výdajů na sportovní zařízení v majetku města.
V celkové sumě se promítají následujíc tři položky:
a) provoz bazénu se sportovní halou
b) provoz zimního stadionu
c) údržba a opravy těchto zařízení
Tabulka 1.8 zachycuje vývoj výdajů a příjmů z provozu sportovních zařízení, skutečné náklady města
na provoz sportovních zařízení tak jsou na úrovni 20 mil. Kč.
Tabulka 1.8 Provoz sportovních zařízení v majetku města
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
Výdaje na provoz sportovních zařízení | 24 169 404 | 24 868 791 | 25 921 693 | 26 131 118 | 24 231 206 |
Příjmy z provozu sportovních zařízení | 5 195 873 | 6 063 425 | 6 053 878 | 4 338 316 | 4 227 521 |
Xxxxxx | 18 973 531 | 18 805 367 | 19 867 816 | 21 792 802 | 20 003 685 |
Na následující straně budeme dále charakterizovat provoz dvou provozně nejnáročnějších sportovních zařízení – plaveckého bazénu se sportovní halou a zimního stadionu. Předmětem analýzy jsou také tržby, které jednotlivá zařízení generují.
Tabulka 1.9 Skutečné náklady a tržby sportovních zařízení
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
Tržby celkem bazén | 3 252 000 | 3 755 000 | 3 237 000 | 2 394 000 | 2 875 000 |
Skutečné náklady bazén | 10 705 000 | 11 294 000 | 11 070 000 | 11 931 000 | 11 686 000 |
Tržby celkem zimní stadion | 2 176 193 | 2 129 529 | 1 695 869 | 1 701 377 | 1 554 695 |
Skutečné náklady zimní stadion | 5 917 628 | 5 963 401 | 7 521 759 | 7 516 245 | 6 709 781 |
Graf 1.4 Vývoj skutečných nákladů a tržeb z provozu zařízení
14 000 000
11 931 000
11 686 000
12 000 000
10 705 000
11 294 000
11 070 000
Tržby celkem bazén
10 000 000
Skutečné náklady bazén
7 521 759 7 516 245
8 000 000 6 709 781
5 917 628 5 963 401 Tržby celkem zimní stadion
6 000 000
3 755 000
4 000 000
3 252 000
3 237 000
Skutečné náklady zimní stadion
2 394 000
2 875 000
2 000 000
2 176 193 2 129 529
0
Údaje z tabulky demonstruje dále Graf 1.4. V případě obou zařízení došlo v loňském roce (2016) ke snížení skutečných nákladů, které jsou alokovány z rozpočtu města. Vývoj tržeb zimního stadionu je do velké míry ovlivněn ukončením činnosti restaurace v roce 2013, tržby plaveckého bazénu ovlivnila rekonstrukce bazénu. Rostoucí trend mají tržby zimního stadionu z veřejného bruslení (od roku 2012 navýšení tržeb o 60 %), tržby z pronájmu ledové plochy jsou dlouhodobě na úrovni 1 mil Kč.
1 695 869 | 1 701 377 | 1 554 695 | ||
2012 | 2013 | 2 014 | 2 015 | 2016 |
Sportovní investice
Od roku 2006 do roku 2016 město investovalo více než 133 mil Kč do sportovní infrastruktury. Největší objem představovaly následující investiční projekty:
Rekonstrukce xxxx Xxxxxxxx a bazénu | (2015-2016) | 78,5 mil. Kč |
Rekonstrukce bazénu | (2011) | 3,1 mil. Kč |
Nákup rolby | (2011) | 2,3 mil Kč |
Revitalizace sport. areálu - zahrady(pod Gymnáziem) | (2009-2010) | 12,1 mil. Kč |
Rekonstrukce bazénu | (2010) | 4,7 mil. Kč |
Rekonstrukce bazénu | (2009) | 7,8 mil. Kč |
Rozšíření venkovního bazénu | (2007) | 3,2 mil. Kč |
Rekonstrukce ledové plochy zimního stadionu | (2006) | 16,6 mil. Kč |
Objem výše uvedených investičních projektů je v součtu na úrovni 128 mil. Kč, tzn. 96 % ze všech sportovních investic od roku 2006. Došlo tak postupně k rozsáhlé rekonstrukci areálu se sportovní halou, plaveckým bazénem a letním koupalištěm. Významnou investicí, která byla hrazená z Regionálního operačního programu, byla realizace cyklostezky Nový Jičín – Hostašovice v roce 2014. Cyklostezka má délku téměř 10 km, rozpočet projektu činil 30 mil Kč.
KOMPARACE FINANCOVÁNÍ SPORTU
Za účelem komparace financování sportu byla vybrána města o obdobné velikosti, přičemž další podmínkou byla přítomnost bazénu a zimního stadionu, aby nedocházelo k výraznějšímu zkreslení analýzy z důvodu vysoké finanční náročnosti provozu těchto zařízení. Hlavním zdrojem dat byly závěrečné účty měst za rok 2016. Data za Nový Jičín jsou průměrem za posledních 5 let (2012-2016), aby nedošlo ke zkreslení z důvodu vysokých nákladů v jednom roce.
Tabulka 1.10 Základní charakteristiky rozpočtů (Kč)
Město | Počet obyvatel | Celkové výdaje rozpočtu | Běžné výdaje | Investiční výdaje | Příjmy rozpočtu |
NJ 2012-2016 | 23 633 | 510 625 610 | 400 584 022 | 110 041 588 | 518 212 693 |
Litoměřice | 24 168 | 495 981 000 | 394 117 000 | 101 864 000 | 466 170 000 |
Břeclav | 24 881 | 471 811 900 | 436 708 700 | 35 103 200 | 488 311 600 |
Vsetín | 26 190 | 468 293 410 | 391 787 690 | 76 505 720 | 537 109 590 |
Valašské Mez. | 22 309 | 437 350 406 | 342 267 718 | 95 082 688 | 476 902 846 |
Chrudim | 23 102 | 434 032 452 | 373 314 366 | 60 718 086 | 478 046 937 |
Strakonice | 22 908 | 391 758 000 | 346 644 000 | 45 114 000 | 532 075 000 |
Kopřivnice | 22 237 | 367 356 900 | 315 187 000 | 52 169 900 | 535 045 800 |
Průměr | 23 679 | 447 151 210 | 375 076 312 | 72 074 898 | 503 984 308 |
Vzhledem k tomu, že napříč městy existují rozdílné vlastnické struktury sportovních zařízení (např. sportovní hala vlastněná a provozovaná městem vs. hala ve vlastnictví spolků), rozhodli jsme se do analýzy promítnout dvě kategorie:
a) běžné výdaje sport (skutečné náklady na provoz zařízení + dotace)
b) investiční výdaje sport (investice do sportovních zařízení v majetku města)
Graf 1.5 Výdaje sport (Kč)
Průměr
30 053 891
7 143 625
Chrudim
19 595 000
1 592 000
Valašské Mez.
21 090 000
1 142 000
Běžné výdaje sport
Břeclav
24 327 000
1 800 000
Investiční výdaje sport
Kopřivnice
24 925 000
2 456 000
Strakonice
30 938 130
14 115 000
NJ 2012-2016
35 687 000
16 055 000
Litoměřice
41 275 000
2 523 000
Vsetín
42 594 000
17 466 000
0
10 000 000 20 000 000 30 000 000 40 000 000 50 000 000 60 000 000 70 000 000
Kč
Město
Vzhledem k relativně obdobnému počtu obyvatel měst (viz Tabulka 1.10) jsme nejprve pracovali s absolutními hodnotami, které jsou demonstrovány na Grafu 1.5. Z grafu je zřejmé, že Nový Jičín měl jedny z nejvyšších investičních výdajů (pokud bychom použili pouze částku za rok 2016 a nikoliv průměr 2012-2016, byla by hodnota vůbec nejvyšší (23 mil. Kč). Z hlediska běžných výdajů je Nový Jičín také nad průměrnými hodnotami (vyšší byly pouze Vsetín a Litoměřice).
SPORTOVNÍ ÚČAST OBYVATEL NOVÉHO JIČÍNA
GEOGRAFICKÉ A SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ
Moravskoslezský kraj (MSK) je prostorově členitým územím a rozmanitým regionem. Od západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Pradědem. Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Kraj tvoří jednu z nejvíce okrajových částí ČR. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. V rámci krajského uspořádání ČR je lemován Olomouckým krajem a na jihu se dotýká kraje Zlínského. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce především v oblasti turistického ruchu. Za tímto účelem působí na území kraje v současné době 4 euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. K 31. 12. 2016 měl MSK celkem 1 209 879 obyvatel.
Okres Nový Jičín spadá do euroregionů Beskydy a Silesia a leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Rozlohou patří mezi menší okresy České republiky. Území okresu náleží ke dvěma odlišným útvarům – k České vysočině, zabíhající do okresu výběžky Nízkého Jeseníku a Karpatům. Okres se administrativně člení do 54 obcí, z toho je 9 měst, z nichž populačně největší jsou Nový Jičín a Kopřivnice. S účinností od 1. 1. 2003 zajišťují města Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry jako obce s rozšířenou působností výkon státní správy. Území okresu Nový Jičín se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, jen jihovýchod zasahuje do mírně chladné oblasti. Klimaticky nejvýhodnější je střed okresu, směrem k západu i východu se klimatické poměry zdrsňují s přibývající nadmořskou výškou.
Novojičínsko je regionem s vysokou koncentrací architektonických památek a velmi příznivými podmínkami pro cestovní ruch. V historicky nejcennějších částech měst Nový Jičín, Štramberk a Příbor byly vyhlášeny městské památkové rezervace, ve městech Fulnek, Bílovec a Odry městské památkové zóny. Samotný Nový Jičín má historické, velmi zachovalé náměstí, Žerotínský zámek a celý soubor dalších kulturních památek. Okres Nový Jičín nabízí turistům pestrou paletu dalších turistických zajímavostí. Dlouhodobé výrobní tradice jsou zachyceny v unikátních muzejních sbírkách, v případě Nového Jičína se jedná o muzeum se stálou expozicí kloboučnické výroby. Občané i turisté mají možnost navštívit dvě chráněné krajinné oblasti – Beskydy a Poodří, dva velkoplošné přírodní parky (Oderské Vrchy a Podbeskydí), přírodní rezervace nebo lokality v bezprostřední blízkosti (Lesopark Skalky, kopec Svinec, nádrž Čerťák).12
V následující časti se budeme krátce zabývat vývojem počtu obyvatel a současnými tendencemi v kontextu stárnutí populace. Graf 2.1 naznačuje, že zatímco počet obyvatel Moravskoslezského kraje má dlouhodobě klesající tendenci (pokles o 40 000 obyvatel za 10 let), počet obyvatel okresu Nový Jičín i správního obvodu ORP má ve sledovaném období spíše setrvalý stav.
1 400 000
1 200 000
1 000 000
800 000
600 000
400 000
200 000
0
Graf 2.1 Vývoj počtu obyvatel MS kraje, okresu a ORP NJ
1 249 897 1 250 255 1 247 373 1 243 220 1 230 613 1 226 602 1 221 832 1 217 676 1 213 311 1 209 879
152 352 152 506 152 563 152 524 152 222 151 960 151 899 151 724 151 762 151 737
48 389 48 404 48 529 48 510 48 345 48 410 48 453 48 483 48 584 48 634
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Počet obyvatel kraj
Počet obyvatel okres NJ
Počet obyvatel ORP
12 xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxxxxxxxxx_xxxxx
Další Graf 2.2 sleduje vývoj počtu obyvatel Nového Jičína a podíl obyvatel starších 65 let. Za posledních 10 let došlo k celkovému poklesu populace o 2 500 osob, nicméně snížení počtu obyvatel je dáno především odtržením obce Libhošť (1 665 obyvatel) v roce 2010. Spodní část grafu naznačuje, že dlouhodobě roste podíl osob nad 65 let, což jen odráží celospolečenský trend.
Graf 2.2 Vývoj počtu obyvatel NJ a obyvatel nad 65 let
30 000
26 071 25 939 25 862 25 726
25 000
23 867 23 731 23 676 23 639 23 571 23 550
Počet obyvatel NJ
20 000
15 000
Počet obyvatel nad 65
let
10 000
5 000
3 341 3 468 3 533 3 627 3 610 3 800 3 940 4 145 4 298
4 449
0
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
S výše uvedeným grafem souvisí rovněž Graf 2.3, který ilustruje vývoj průměrného věku obyvatel Nového Jičína. Za posledních 10 let došlo k navýšení průměrného věku obyvatel o 2,5 roku.
Graf 2.3 Vývoj průměrného věku obyvatel NJ
42,5
42,0
41,5
41,0
41,5
41,7
41,9
41,2
40,9
40,6
40,5
40,0
39,5
39,0
38,5
38,0
40,2
39,8
39,9
39,5
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Rok
Věk
Dle projekce Českého statistického úřadu bude tento růst dále trvat, v roce 2020 by měl být průměrný věk obyvatel ČR na úrovni 43 let, v roce 2030 45,5 a projekce pro rok 2050 je dokonce téměř 49 let. Z hlediska počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin (0-14; 15-64; 65+) je projekce Českého statistického úřadu jednoznačná – výrazně bude růst počet obyvatel nad 65 let věku, zatímco v případě mladších skupin obyvatel lze očekávat trvalý pokles počtu obyvatel.
NOVOJIČÍNSKÁ MLÁDEŽ A SPORT
Následující analytická část prezentuje výsledky dotazníkového šetření na úrovni základních a středních škol v Novém Jičíně. Dotazování se zúčastnily všechny novojičínské základní školy (n=4), střední školy (n=3) a gymnázium. Výzkumné šetření se týkalo žáků od 5. tříd výše (včetně). Tabulka 2.1 demonstruje strukturu vzorku podle věku a pohlaví. Poměr dívek a chlapců tak byl téměř vyrovnaný (50,9 % vs. 49,1
%). Celkem se šetření zúčastnilo 741 žáků a studentů z Nového Jičína a blízkého okolí.
Tabulka 2.1 Struktura zkoumaného vzorku žáků a studentů
Věk | dívka | chlapec | Celkem |
9-11 let | 59 | 61 | 120 |
12-14 let | 204 | 168 | 372 |
15-17 let | 90 | 113 | 203 |
18-20 let | 23 | 17 | 40 |
nevyplněno | 1 | 5 | 6 |
Celkový součet | 377 | 364 | 741 |
Nový Jičín je přirozeným spádovým centrem také okolních obcí či měst, v následující Tabulce 2.2 se tak věnujeme otázce bydliště studentů, abychom rozlišili mládež s bydlištěm v NJ od mládeže z okolních sídel. Většina respondentů tak má bydliště v Novém Jičíně (61 %), ostatní respondenti dojíždějí do škol z okolních obcí a měst.
Tabulka 2.2 Bydliště respondentů
Věk | okolí | NJ | Celkem |
9-11 let | 33 | 85 | 118 |
12-14 let | 140 | 230 | 370 |
15-17 let | 89 | 114 | 203 |
18-20 let | 20 | 20 | 40 |
Celkový součet | 282 | 449 | 731 |
Tabulka 2.3 zachycuje frekvenci sportovních aktivit žáků podle věku a pohlaví. Žákům a studentům jsme položili následující otázku: „Jak často, kromě hodin tělesné výchovy, ve svém volném čase sportuješ?“ Výsledky jsou pro přehlednost ilustrovány podrobněji na grafech na následující straně.
Tabulka 2.3 Frekvence sportovních aktivit podle věku a pohlaví
Věk/pohlaví | Nesportuji | Sportuji jen několikrát za měsíc | Sportuji 1-2x týdně | Sportuji alespoň 3x týdně | Celkový součet |
9-11 let | 16 | 8 | 43 | 53 | 120 |
dívka | 7 | 3 | 26 | 23 | 59 |
chlapec | 9 | 5 | 17 | 30 | 61 |
12-14 let | 31 | 45 | 120 | 176 | 372 |
dívka | 13 | 24 | 80 | 87 | 204 |
chlapec | 18 | 21 | 40 | 89 | 168 |
15-17 let | 22 | 29 | 51 | 101 | 203 |
dívka | 14 | 16 | 21 | 39 | 90 |
chlapec | 8 | 13 | 30 | 62 | 113 |
18-20 let | 5 | 6 | 7 | 22 | 40 |
dívka | 2 | 5 | 5 | 11 | 23 |
chlapec | 3 | 1 | 2 | 11 | 17 |
Celkem | 76 | 88 | 221 | 356 | 741 |
Graf 2.4 Frekvence sportování mládeže podle věku
100%
80%
60%
40%
Nesportuji
Sportuji jen několikrát za měsíc Sportuji 1-2x týdně
20%
Sportuji alespoň 3x týdně
0%
9-11 let
12-14 let
15-17 let
18-20 let
Graf 2.4 zachycuje frekvenci sportovních aktivit mládeže podle věku. Z grafu tak vyplývá, že s věkem se zvyšuje frekvence sportování (alespoň 3x týdně), ale zároveň se zvyšuje podíl dětí, které nesportují vůbec, nebo sportují jen několikrát za měsíc.
16 | 31 | 22 | 5 | |||||
45 | 29 | |||||||
8 | 6 | |||||||
43 | 120 | |||||||
51 | 7 | |||||||
22 | ||||||||
176 | 101 | |||||||
53 | ||||||||
Stejná data jsme dále rozdělili podle pohlaví respondentů. Graf 2.5 tak ilustruje frekvenci sportovních aktivit v 8 různých skupinách dle věku a pohlaví. V tomto případě je zřejmá nižší frekvence sportovních aktivit u dívek, výrazný je pak podíl dívek, které nesportují nebo sportují jen několikrát za měsíc v pozdějším věku.
Graf 2.5 Frekvence sportování mládeže podle pohlaví a věku
100%
7
3
9
5
13
24
18
21
14
8
13
80%
16
2
5
3
1
2
60%
26
17
80
40
30
21
5
40%
20%
89
62
11
23
30
87
39
11
0%
dívka 9-11 chlapec 9-11 dívka 12-14 chlapec 12-14 dívka 15-17 chlapec 15-17 dívka 18-20 chlapec 18-20
Sportuji alespoň 3x týdně Sportuji 1-2x týdně Sportuji jen několikrát za měsíc Nesportuji
Graf 2.6 Frekvence sportování podle bydliště
100%
80%
60%
Nesportuji
40%
Sportuji jen několikrát za měsíc
20%
Sportuji 1-2x týdně
0%
Sportuji alespoň 3x týdně
Dále nás zajímalo, zda se liší frekvence sportování u dětí z Nového Jičína a z okolí (Graf 2.6). V tomto případě nebyly zaznamenány výraznější rozdíly, ačkoliv jak dívky, tak chlapci z okolních obcí a měst deklarovali vyšší frekvenci sportovních aktivit (sportuji alespoň 3x týdně).
15 | 20 | 12 | 27 |
| ||||
20 | 28 | 11 | 29 | |||||
47 | 84 | 28 | 61 | |||||
76 | ||||||||
75 | 118 | |||||||
84 | ||||||||
okolí NJ dívka | okolí NJ chlapec | |||||||
S ohledem na charakter sportovních aktivit nás dále zajímalo, zda mládež sportuje v klubech či nikoliv. Graf 2.7 sleduje právě členství dívek ve sportovních klubech. Z grafu je zřejmý jednoznačný trend – s věkem klesá účast dívek v organizovaném sportu na úrovni sportovních klubů. Zatímco u kategorie dívek ve věku 9-11 je více než 60 % členkami nějakého sportovního klubu, u nejstarších kategorií je to již pouze 30 % dívek. Více než 60 % dívek nad 15 let tak již není členkami sportovního klubu – nesportují organizovaně nebo nesportují vůbec.
Graf 2.7 Členství dívek ve sportovních klubech v NJ
3 a více
18-20 let 1 1 2 3 16
2
15-17 let 22 19 14 53
1
12-14 let 7 16 67 21 93
9-11 let 3 4
23
6
22
0%
20%
40%
60%
80%
Nejsem členem v NJ, ale jsem
členem klubu z jiného města Nejsem členem žádného
100% sportovního klubu
U chlapců výše uvedený trend zaznamenán není, což ilustruje Graf 2.8. V rámci všech věkových kategorií je situace téměř identická – 60 % chlapců je členem sportovního klubu, zatímco 40 % není členem žádného sportovního klubu.
Graf 2.8 Členství chlapců ve sportovních klubech v NJ
3 a více
18-20 let 1
5
4
7
2
15-17 let 1 6
31
26
48
1
12-14 let 2 18
66
16
65
9-11 let 2 4
24
2
28
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Nejsem členem v NJ, ale jsem
členem klubu z jiného města Nejsem členem žádného sportovního klubu
Graf 2.9 Frekvence aktivit podle členství v klubech
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
Sportuji jen několikrát za
měsíc
Sportuji 1-2x týdně
Sportuji alespoň 3x týdně
dívka-členka dívka-nečlenka chlapec-člen chlapec-nečlen
V kontextu výše uvedených analýz jsme dále chtěli určit, zda se liší frekvence sportovních aktivit členů a nečlenů sportovních klubů. Použili jsme data za sportující mládež (vyřadili jsme nesportující), kterou jsme dále rozdělili podle pohlaví. Výsledky ilustruje Graf 2.9. Výsledky naznačují předpokládaný stav – pokud nejsou děti členy, mají tendenci sportovat méně častěji, obdobné vzorce byly zaznamenány jak u dívek, tak u chlapců.
10 | 38 | 12 | 28 | |||||
56 | 50 | |||||||
76 | 37 | |||||||
138 | ||||||||
116 | ||||||||
53 | ||||||||
44 | ||||||||
Graf 2.10 Sportovní aktivita rodičů
100%
80%
60%
Moji rodiče nikdy pravidelně
nesportovali
Moji rodiče sportovali, ale již nesportují pravidelně
Pravidelně sportuje jen otec
40%
Pravidelně sportuje jen matka
20%
0%
Ano, pravidelně sportují oba
rodiče
okolí NJ
Vzhledem k velikosti vzorku jsme žákům a studentům položili otázku týkající se sportovních aktivit rodičů. Graf 2.10 tak má potenciál vysoké vypovídající hodnoty o míře sportovních aktivit dospělých obyvatel v kategorii 30-50 let. Z grafu vyplývá, že dospělí z Nového Jičína sportují častěji oproti rodičům z okolí. Nicméně, velice nízký podíl obou rodičů sportuje pravidelně (20 %).
48 | 90 | |||
107 | 162 | |||
37 | 68 | |||
| ||||
25 | 39 | |||
59 | 85 |
Z hlediska formování budoucí sportovní politiky města je důležité znát důvody, proč děti nesportují, případně bariéry, které jim brání sportovat častěji. Tímto tématem se zaobírá následující Graf 2.11. Dětem jsme položili následující otázku:
Graf 2.11 Subjektivní bariéry sportovní participace mládeže
100%
90%
Nemám dostatek motivace
přinutit se sportovat
80%
17
Nemám chuť ani zájem
sportovat
70%
Nemám dostatek peněz
60%
Nic mi nebrání
50%
40%
Nemám s kým sportovat
30%
Nemám kde sportovat
20%
10%
Nemám dostatek času
0%
Mám zdravotní problémy
dívky chlapci
„Co ti nejvíce brání v pravidelném sportování?“
51 | 48 | |||
31 | 37 | |||
21 | ||||
118 | ||||
136 | ||||
77 | ||||
47 | ||||
32 | ||||
154 | 24 | |||
121 | ||||
41 | 30 |
Nejčastější bariérou účasti ve sportu je v obou případech nedostatek času, výrazný podíl dívek však také uvádí, že nemají s kým sportovat (77 dívek!), děti dále nemají dostatek motivace nebo zájmu sportovat. Výrazně nízký podíl chlapců i dívek uváděl, že nemá kde sportovat, což může naznačovat dobré podmínky z hlediska sportovní infrastruktury v Novém Jičíně.
Graf 2.12 prezentuje výsledky odpovědí na otázku
„Chybí ti v Novém Jičíně nějaká další sportoviště, programy nebo sportovní služby, které bys rád využíval? Co přesně?“
Skate park
Graf 2.12 Absence příležitostí pro sport z pohledu žáků a studentů
20
Bazén
16
Parkour
15
Hala
11
Hřiště
11
Běžecké trasy
8
Bojové sporty
5
Jezdectví
4
In-line
4
Discgolf
4
Paintball
4
Golf
3
Cyklostezky
3
Badminton
2
Pingpong
2
0
5
10
15
20
25
Graf 2.13 ilustruje konkrétní sportovní aktivity, kterým se respondenti výzkumu věnují. Dívky, které nejsou členkami sportovního klubu nejčastěji běhají, jezdí na kole, na bruslích, navštěvují fitness, hrají badminton nebo volejbal. Podobné vzorce sportovní participace jsou také u dívek, které sportují organizovaně, ačkoliv v tomto případě hraje výraznější roli volejbal či plavání. Chlapci – nečlenové preferují cyklistiku, běh, florbal a fotbal, chlapci, kteří jsou členy sportovního klubu nejčastěji hrají fotbal, jezdí na kole, běhají, plavou nebo hrají florbal.
V tomto kontextu je nutné dále zdůraznit, že v níže uvedeném výčtu nejsou zastoupeny sezónní sporty
– lyžování, snowboarding atp., které představují významnou část náplně volného času při odpovídajících podmínkách.
Graf 2.13 Sporty provozované mládeží
Hasiči 4 5
Hokej
71 19
Parkour
2 6 12
Jezdectví 32
13
15
Házená 3
12
Stolní tenis 5
6 10
Florbal
5 17 30 38
Tanec
7 70
Bojové sporty
7 17
4 13
Atletika 9
30 8 12
Basketbal
11 22 11 22
Tenis 11 26
11 12
Fotbal
120 27 64
Gymnastika 15
32 26
Xxxxxxx 00
48 15 40
Xxxxxxxx 00
61 8 43
Badminton 28
23 9 12
Fitness 34
42 18 18
Bruslení/Skateboarding 42
59 10 18
Cyklistika 63
58 39 54
Běh 81
90 35 52
0 50 100 150 200 250 300
Dívky - nečlenky Dívky - členky Chlapci - nečlenové Chlapci - členové
DOSPĚLÁ POPULACE NOVÉHO JIČÍNA A SPORT
Druhá část dotazníkového šetření byla zaměřena na dospělou populaci obyvatel Nového Jičína. Velikost vzorku byla obdobná jako u dětí – k analýze bylo použito více než 700 navrácených dotazníků. Ve vzorku výrazně převažovali muži (472) nad počtem žen (260), což zároveň odráží celospolečenský trend sportovní participace dospělé populace. Zároveň je třeba zdůraznit, že dotazování bylo dobrovolné, tudíž lze předpokládat, že nejčastěji odpovídaly osoby s pozitivním vztahem k oblasti sportu. Vzorek tak nevystihuje populaci Nového Jičína, spíše lze hovořit o vzorku sportující populace.
Tabulka 2.2.1 Struktura vzorku obyvatel podle věku a pohlaví
Věk | Muž | Žena | Celkový součet |
18-29 | 254 | 108 | 362 |
30-39 | 127 | 70 | 197 |
40-49 | 72 | 60 | 132 |
50-59 | 12 | 16 | 28 |
60 a více | 7 | 6 | 13 |
Celkem | 472 | 260 | 732 |
Zajímalo nás vzdělání respondentů (Graf 2.2.1) – nejčastějšími respondenty byli dospělí se středním odborným vzděláním s maturitou (268), následovali vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé (260) a respondenti se středním odborným vzděláním bez maturity.
Graf 2.2.1 Vzdělání respondentů
Další vysokoškolské
61
64
180
268
80
25
57
Bakalářské
Vyšší odborné Gymnázium
Střední odborné s maturitou Střední odborné bez maturity
Základní
G
Graf 2.2.2 Frekvence sportovních aktivit žen
celkem ženy 13
53
99
101
40-49 2
10
28
20
30-39
13
31
26
18-29 8
21
33
46
0% 10% 20% 30% 40%
50%
Podíl
60% 70% 80% 90% 100%
Nesportuji
Sportuji jen několikrát za měsíc
Sportuji 1-2x týdně
Sportuji alespoň 3x týdně
Věk
Následující Graf 2.2.2 demonstruje frekvenci sportovních aktivit žen. S rostoucím věkem klesá podíl žen, které sportují alespoň 3x týdně, naopak se zvyšuje podíl sportujících 1-2 x týdně. Přibližně 20 % žen, napříč kategoriemi, sportuje jen několikrát za měsíc.
Graf 2.2.3 Frekvence sportovních aktivit mužů
celkem muži 12 38
132
293
50-59
3
3
9
7
40-49 3
9
21
39
30-39 2 7
45
73
18-29 4 19
57
174
0% 10% 20% 30%
40% 50%
Podíl
60% 70% 80% 90% 100%
Nesportuji Sportuji jen několikrát za měsíc Sportuji 1-2x týdně Sportuji alespoň 3x týdně
Věk
Frekvence sportovních aktivit mužů je zcela odlišná od žen (Graf 2.2.3). Více než polovina sportuje alespoň 3 x týdně, jen nepatrný podíl sportuje několikrát za měsíc.
Graf 2.2.4 Forma sportování dospělé populace do 40 let
100%
80%
60%
40%
20%
Sportuji organizovaně - jsem
aktivním členem/členkou sportovního klubu
Sportuji jen neorganizovaně (sám/sama, s rodinou, s dětmi, s přáteli,...)
0%
Muž
Žena
Graf 2.2.5 Forma sportování dospělé populace nad 40 let
100%
80%
60%
40%
20%
Sportuji organizovaně - jsem
aktivním členem/členkou sportovního klubu
Sportuji jen neorganizovaně (sám/sama, s rodinou, s dětmi, s přáteli,...)
0%
Muž
Žena
V kontextu současných trendů sportovní participace nás zajímalo, zda sportují dospělí organizovaně (jsou členy klubu) nebo provozují sport jako neorganizovanou aktivitu. Populaci jsme rozdělili podle věku a pohlaví (Graf 2.2.4 a Graf 2.2.5). Ve všech definovaných skupinách převažují neorganizovaní sportovci. Zatímco u populace do 40 let výrazný podíl mužů sportuje organizovaně (40 %), v případě starší mužů kategorie je smazán rozdíl mezi muži a ženami (přibližně 20 % sportuje organizovaně). U žen je tento charakter sportovní činnosti stejný bez ohledu na věk.
144 | 39 | |||
135 | ||||
234 | ||||
20 | 16 | |||
62 | ||||
65 | ||||
Členstvím ve sportovním klubu jsme se dále zabývali podrobněji podle různých věkových kategorií. Graf 2.2.6 sleduje členství sportujících mužů. V případě všech kategorií, včetně nejmladší skupiny, převažují muži, kteří nejsou členy žádného sportovního klubu.
Graf 2.2.6 Členství dospělých sportujících mužů
100%
2
16
1
3
3 a více
5
80%
78
36
4
1
2 kluby
26
60%
21
47
4
1 klub
40%
11
20%
106
62
34
Nejsem členem klubu v NJ, ale
jsem členem klubu z jiného města
0%
18-29
30-39
40-49
50 a více
Nejsem členem žádného
sportovního klubu
Graf 2.2.7 demonstruje vzorce členství u sportujících žen. V tomto případě je podíl žen-nečlenek ještě výraznější. Ve všech věkových kategoriích překračuje podíl nečlenek 60 % sportujících žen.
Graf 2.2.7 Členství dospělých sportujících žen
100%
2
21
80%
14
1
14
7
3
12
3
2 kluby
1 klub
60%
40%
16
63
48
40
Nejsem členem klubu v NJ, ale jsem
členem klubu z jiného města
20%
0%
Nejsem členem žádného sportovního
klubu
00-00 00-00 40-49 50 a více
1
1
Graf 2.2.8 naznačuje bariéry sportovní participace dospělé populace Nového Jičína. Dospělé jsme rozdělili do 4 kategorií podle frekvence sportovních aktivit. Nejčastější bariérou u všech kategorií je nedostatek času, sportující muži si často stěžují na podmínky („není kde“), nesportující muži dále uváděli spíše únavu a nedostatek motivace. Sportující ženy často uvádějí jako překážku nedostatek peněz, téměř 15 % nesportujících žen tvrdilo, že nemá s kým sportovat.
Graf 2.2.8 Subjektivní bariéry sportovní participace
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
14
15
27
38
23
nedostatek motivace
45
19
9
18
9
14
24
46
14
6
11
zdravotní stav
153
43
nemám s kým
19
55
62
10
8
není kde
17
nedostatek peněz
133
42
182
25
únava
nedostatek času
Sportující ženy Ženy sportující Sportující muži Muži sportující
zřídka nebo vůbec zřídka nebo vůbec
Graf 2.2.9 prezentuje strukturu sportovních aktivit, kterým se dospělí nejčastěji věnují. Tak jako u dětí a mládeže jsme rozdělili dospělé do 4 kategorií podle věku a členství ve sportovních spolcích. U mužů- nečlenů je nejpopulárnější cyklistika, běh, fitness, bruslení a plavání, členové klubu nejčastěji běhají, hrají florbal, fotbal, jezdí na kole nebo plavou. Ženy, které nejsou členkami klubu, upřednostňují fitness, cyklistiku, běh, bruslení, plavání, ale také kolektivní sporty – badminton či volejbal. Obdobné vzorce sportovní účasti jsou u členek sportovních klubů.
Graf 2.2.9 Sporty realizované dospělou populací
Jezdectví 2
Tanec 4 3
Parkour
Sokol
24 7 4
Discgolf
3 8 3 2
Házená
372
Hasiči 43 1
Atletika
7 7 6
Gymnastika
7 52
Stolní tenis
13 11 53
Volejbal
15 18
18 10
Squash
16 5 113
Hokej
16 26 2
Bojové sporty
17 7 43
Florbal 30
42 5
Basketbal 31
30 34
Badminton
34 11
27 4
Tenis
34 18
15 5
Fotbal 48
41 6
Plavání
53 20
52 19
Bruslení/Skateboarding
64 21
53 9
Fitness 81 36
89 22
Běh 91
54 69 18
Cyklistika
186
40 87 17
0 50 100 150 200 250 300 350
Muži - nečlenové Muži - členové Ženy - nečlenky Ženy - členky
Dospělí se dále měli možnost vyjádřit ke stavu sportovních zařízení v Novém Jičíně. Graf 2.2.10
demonstruje výsledky odpovědí na otázku:
Jsou v Novém Jičíně nějaká sportoviště, s jejichž stavem nejste spokojeni? Proč? Jaká to jsou sportoviště?
Dospělí nejčastěji uváděli nespokojenost se stavem haly ABC, v odpovědích následoval skate park, atletická dráha, bazén, zimní stadion a cyklostezky.
Graf 2.2.10 Nespokojenost dospělých se stavem sportovišť
Hala ABC Skate park Atletická dráha
Bazén Zimní stadion Cyklostezka
Hřiště s umělým trávníkem
Koupaliště
Traily Hřiště na sídlištích Basketbalová hřiště Stav hřiště na discgolf Stezka Za Skalkama
Absence basketbalového hřiště v Loučce
Beachvolejbal (Čerťák)
Streetball
Hřiště na badminton
Lezecká stěna Hřiště Dlouhá Letní kino
Hřiště ZŠ Komenského
70
58
51
38
26
11
10
9
8
8
5
5
5
4
3
3
3
3
3
2
2
0 10 20 30 40 50 60 70 80
Podmínek pro sport se částečně týkala také další otázka v šetření:
Co Vám v Novém Jičíně chybí? Jaké aktivity byste rád provozoval(a) a nemůžete? Mátě případně nějaké námitky či výhrady k současnému stavu podpory sportu?
Graf 2.2.11 Absence a dostupnost sportovních aktivit, výhrady
Skate park
Traily Síť cyklostezek Sportovní hala Venkovní hřiště Další workout Lezecká stěna Badminton
Cvičení Bojové sporty
Atletika Bike park Florbal
Dostupnost bazénu
Tanec
Gymnastika pro děti
Tenis
Běžecké stezky In-line pro začátečníky
Discgolf Beachvolejbal Pumptrack
49
41
40
29
21
19
17
17
15
14
14
10
8
8
5
5
5
4
4
4
4
3
0 10 20 30 40 50 60
Z výše prezentovaných grafů tak lze identifikovat problémové oblasti sportovní infrastruktury v Novém Jičíně. Z hlediska sportovních zařízení pro organizovanou činnost je největším problémem stav sportovní haly a atletické dráhy. V případě sportovní infrastruktury pro neorganizovanou/neformální sportovní činnost se jeví jako nejvýraznější problém, zvlášť v kontextu poznatků o sportovní participaci obyvatel, absence skate parku, trialů a cyklostezek. Dospělí i děti zároveň nejsou spokojení s dostupností bazénu.
ORGANIZOVANÝ SPORT SPORTOVNÍ SPOLKY
Zásadní úlohu sehrává v Novém Jičíně sport realizovaný na úrovni sportovních spolků či oddílů, které
pokrývají sportovní soutěže na všech úrovních, včetně těch nejvyšších. Sportovní spolky mají výrazný vliv při vytváření dlouhodobého vztahu dětí a mládeže ke sportu, spolky formují jakousi páteř sportovního hnutí města, od činnosti spolků se odvíjí, nebo mohou odvíjet, i další aktivity související s celkovým rozvojem sportu v Novém Jičíně (sportovní akce a programy pro veřejnost, divácký sport).
Celkový počet organizovaných sportovců v Novém Jičíně se pohybuje na úrovni 3 000 členů, přičemž přibližně 50 % členů tvoří dospělí, druhou polovinu reprezentují děti a mládež do 20 let. Počet a zaměření sportovních spolků nabízí širokou škálu různých sportovních odvětví, lze říci, že
„nabídka“ spolků je v kontextu ČR nadstandardní. Tradičním spolkem s nejvyšším počtem členů je
TJ Nový Jičín s 13 oddíly.
Sportovní spolky byly rovněž předmětem dílčích analýz v rámci analytické fáze. Prostřednictvím formuláře (viz příloha) jsme mimo jiné zjišťovali, jak jsou sportovní spolky spokojené se sportovním zázemím k realizaci sportovní činnosti, jak se vyvíjí jejich členská základna, jaký podíl tvoří dotace od města nebo zda jsou z důvodu nedostatku prostředků omezováni v realizaci sportovních aktivit.
Celkem bylo navráceno 14 formulářů od následujících subjektů:
Spolek | sport |
1.Městský golfový klub Nový Jičín | golf |
Basketbalový klub Nový Jičín z.s. | basketbal |
Dragons Nový Jičín | futsal |
FK Nový Jičín z.s. | fotbal |
HO Kailas | sportovní lezení, bouldering, lezení v horách (vícedélky) |
Hokejový klub Nový Jičín, z.s. | hokej |
Horolezecký oddíl Nový Jičín | skálolezení, lezení ve velehorách, sportovní lezení na umělých stěnách |
Jezdecký klub chovatelů koní Nový Jičín-Loučka, z. s. | jezdecký sport |
Lyžařský klub Svinec, z.s. | sjezdové lyžování |
Moravian Gators Nový Jičín, z.s. | discgolf |
Plavecký klub Nový Jičín, z.s. | plavecký sport |
Sportovní klub Moravia Racing Team, z.s. | cyklistika |
Sportovní stáj Nový Jičín-Hermelín klub, z.s. | jezdectví |
TJ Nový Jičín | 13 oddílů/různé sporty |
Z šetření vyplynuly především následující hlavní poznatky:
- některé spolky nemají vyhovující zázemí, zejména se jedná o fotbalový klub, TJ,
Dragons NJ, horolezecké spolky
- spolky si často stěžují také na nedostatečné kapacity zařízení, především deklarují nedostatek tréninkových hal a kapacitu plaveckého bazénu
- vzhledem k nedostatku finančních prostředků jsou kluby omezovány v dalším rozvoji (závody, sportovní akce, turnaje pro veřejnost)
Následující Graf 2.3.1 naznačuje strukturu členství TJ Nový Jičín. Celkový počet členů TJ je 1 807 (k roku 2017). Nejpočetnějším oddílem je fotbalový oddíl, dále oddíl volejbalu, házené, turistiky, tenisu a stolního tenisu.
Graf 2.3.1 Charakteristika členství TJ Nový Jičín
500
450
400
350
300
dospělí
250
223
200
mládež
150
277
139
22
239
100
50
124
136
49
117
24
149 51
14
79
3
37
0
33
1
26
3
18 22 17
4
Tabulka 2.3.1 charakterizuje vývoj členské základny (celkem dospělí + mládež) ve sportovních klubech za poslední 4 roky. Na tabulku navazuje Graf 2.3.2, který lépe zachycuje trendy vývoje členství (pro přehlednost grafu vynechána TJ Nový Jičín, viz následující strana).
Tabulka 2.3.1 Vývoj členské základny sportovních klubů
Spolek | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
TJ | 1762 | 1781 | 1818 | 1807 |
HK | 229 | 239 | 203 | 252 |
BK | 200 | 201 | 226 | 289 |
SP Laguna | 193 | 201 | 148 | 129 |
PK | 132 | 140 | 150 | 158 |
Golf | 125 | 91 | 67 | 68 |
Hermelín | 62 | 38 | 43 | 43 |
Moravia | 29 | 36 | 43 | 37 |
Horolezecký oddíl | 24 | 29 | 29 | 29 |
LK | 55 | 60 | 70 | 78 |
Jezdectví – Xxxx | 18 | 20 | 22 | 21 |
Discgolf | 10 | 22 | 31 | 35 |
Futsal – Dragons | 17 | 23 | 28 | 16 |
Celkem | 2 856 | 2 881 | 2 878 | 2 962 |
Graf 2.3.2 Vývoj členství ve sportovních klubech - celkem
350
300
250
HK
BK
200
SP Laguna
PK
Golf
150
Hermelín
Moravia
Horolezecký oddíl
100
LK
Jezdectví – Xxxx Discgolf
50
Futsal – Dragons
0
2014
2015
2016
2017
SVČ FOKUS
Významným aktérem při poskytování sportovních aktivit je, vedle činnosti sportovních spolků, Středisko volného času Fokus, které nabízí širokou škálu sportovních aktivit pro děti a dospělé. Následující Tabulka 2.3.3 demonstruje strukturu poskytovaných sportovních aktivit, vysoký zájem o některá sportovní odvětví odráží preference obyvatel.
Tabulka 2.3.3 Sportovní nabídka SVČ Fokus
Sportovní odvětví | Věková skupina | Počet lekcí | Cena | Vytíženost |
Aikido | 6-18 | 30 | 990 | plné |
Aikido | 6-18 | 60 | 1500 | plné |
Armwrestling | 15-99 | 30 | 1200 | |
Atletika | 11-15 | 60 | 1500 | plné |
Atletika hrou | 6-15 | 30 | 990 | plné |
Balet | 5-7 | 30 | 990 | téměř plné |
Basket dívky | 12-16 | 60 | 1500 | plné |
Cvičení Bosu mládež | 00-00 | 00 | 000 | plné |
Cvičení Bosu | 15-99 | 30 | 1500 | plné |
Cyklistika | 7-18 | 60 | 990 | plné |
Florbal | 8-16 | 30 | 1200 | plné |
Xxxxxxx xxxxxxxxxx | 6-8 | 30 | 990 | |
Florbal dívky | 10-16 | 30 | 1200 | téměř plné |
Jóga | 18-99 | 30 | 1500 | plné |
Judo | 8-18 | 60 | 1500 | |
Kondiční běh pro ženy | 15-99 | 30 | 1500 | téměř plné |
Kruhové tréninky | 18-99 | 60 | 2100 | |
Kruhové tréninky – mládež | 15-21 | 60 | 1800 | téměř plné |
Latinskoamerické tance | 6-10 | 30 | 990 | plné |
Orientační běh | 00-00 | 00 | 000 | plné |
Posilovna – dospělí | 18-99 | 30 | 1500 | |
Posilovna – mládež | 13-21 | 30 | 1050 | |
Posilovna – mládež | 13-21 | 60 | 1800 | |
Posilovna – ženy | 18-99 | 30 | 1500 | |
Posilovna – seniorky | 45-99 | 30 | 1200 | |
Xxxx skipping pokročilí | 5-18 | 60 | 1500 | |
Rope skipping začátečníci | 5-18 | 30 | 990 | téměř plné |
Aerobic a zumba – soutěžní ml. | 6-10 | 60 | 1500 | plné |
Aerobic a zumba – soutěžní st. | 10-14 | 60 | 1500 | plné |
Sportování od A do Z | 00-00 | 00 | 000 | plné |
Sportování od A do Z | 6-9 | 30 | 990 | |
Sportování pro nejmenší | 3-6 | 30 | 990 | téměř plné |
Sportovní gymnastika | 5-10 | 30 | 1200 | plné |
Stolní tenis | 00-00 | 00 | 000 | plné |
Střelecký | 10-16 | 30 | 1200 | téměř plné |
Taneční skupina 23 | 12-20 | 30 | 990 | plné |
Taneční skupina 23 | 6-20 | 60 | 1500 | |
Taneční skupina pro nejmenší | 3-6 | 30 | 990 | |
Tchaj – ŤI | 10-99 | 30 | 1200 | téměř plné |
Trampolínky | 15-99 | 30 | 1500 | plné |
Trampolínky | 00-00 | 00 | 000 | plné |
Vybíjená | 9-13 | 30 | 990 | plné |
SPORTOVNÍ NABÍDKA MĚSTA
Analýza sportovní nabídky slouží ke srovnání, nejen prostorových, kapacit města v kontextu sportovních aktivit obyvatel, jinak řečeno, k porovnání nabídky a poptávky. Sportovní nabídku chápeme v co možná nejširším pojetí, jedná se jak o sportovní infrastrukturu v majetku města, která vytváří hlavní osu materiálně-technické infrastruktury, ale také o zařízení externích subjektů (sportovní spolky, kraj, privátní zařízení), sportovní programy, iniciativy nebo sportovní akce. To vše vytváří spektrum nabídky, které budeme podrobněji analyzovat níže.
SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURA
Sportovní zařízení jsou na území města poskytována následujícími způsoby, kterými se budeme postupně zabývat v dalších částech analýzy.
a) Formální sportovní zařízení v majetku města provozována spolky na základě smluvních podmínek
b) Sportovní zařízení v majetku města provozována školami (PO města) a sportovní zařízení středních škol v majetku kraje (PO kraje)
c) Neformální, volně přístupná sportovní infrastruktura v majetku města
d) Sportovní zařízení v majetku spolků provozována spolky
e) Soukromá sportovní zařízení ziskového sektoru
Formální sportovní zařízení v majetku města provozována spolky
Provozně nejnáročnější sportovní zařízení (plavecký bazén se sportovní halou a letním koupaliště, zimní stadion) provozují sportovní spolky na základě dlouhodobých smluv. Město dále vlastní tenisové kurty a sportoviště v místních částech Loučka a Straník. Následující tabulka shrnuje základní parametry těchto zařízení.
Tabulka 3.1 Parametry formálních sportovních zařízení v majetku města
Sportovní zařízení | adresa | provozovatel | výměra sport | stav zařízení | investice a významné opravy 2007- 2016 | odhad budoucích investic | účel | zázemí | uživatelé | využití |
M1 Hala Novosady | Novosady 10, NJ | BK | 657 | funkční | Basketbal, sportovní hry | ano | BK, školy, veřejnost | vysoké | ||
108 234 832 | ||||||||||
M2 Plavecký bazén | Novosady 10, NJ | BK | 350 | funkční | 30-50 mil. | Plavecké sporty, volný čas | ano | spolky, školy, veřejnost | maximální | |
M3 Koupaliště | Novosady 10, NJ | BK | 1593 | funkční | 4 778 381 | Plavecké sporty, volný čas | ano | spolky, veřejnost | sezónní | |
M4 Zimní stadion | U Stadionu 1, NJ | HK | 1800 | funkční | 14 359 209 | 45-50 mil. | hokej, kraso, in-line, další | ano | kluby, školy, veřejnost | vysoké |
M5 Tenis kurty – sever | Purkyňova, NJ | TJ | 4536 | částečně funkční | 0 | 350 000 | tenis | ne | spolky, veřejnost | sezónní |
M6 Sport. hala Loučka | Za Korunou 302, Loučka | TJ | 140 | vyžadující investici | 0 | 555 000 | stolní tenis | ano | spolky, veřejnost | střední |
M7 Hřiště Xxxxxxx | Xxxxxxx 147, Straník | TJ Sokol S | 7500 | funkční | 0 | fotbal | ano | spolky | střední | |
M8 Tělocvična Xxxxxxx | Xxxxxxx 147, Straník | TJ Sokol S | 100 | funkční | 0 | sportovní hry | ano | spolky, veřejnost | vysoké | |
M9 Boulder bar NJ | Riegrova 13, NJ | HO | funkční | bouldering | ano | HO, veřejnost | vysoké | |||
Celkem | 16676 | 127 372 422 | 76-101 mil. | |||||||
Obrázek 3.1 Prostorová distribuce sportovních zařízení na území města
Obrázek 3.2 Sportovní zařízení Svinec
Obrázek 3.3 Sportovní zařízení Straník
Hlavní mapa města demonstruje prostorovou distribuci sportovních zařízení na území města. Výrazná část sportovních zařízení je seskupena do dvou hlavních lokalit, které zároveň oddělují střed města s náměstím. Jedná se o následující lokality:
a) areál fotbalového stadionu s okolím
b) lokalita plaveckého bazénu a ZŠ Komenského
V následující části se budeme podrobněji věnovat provozu a využití nejvýznamnějších zařízení v majetku města.
Sportovní hala s bazénem a venkovním koupalištěm
Provozovatelem komplexu je Basketbalový klub Nový Jičín, s platnou smlouvou do 31. 1. 2026. Sportovní hala s krytým bazénem je součástí jedné budovy, ke které náleží venkovní areál letního koupaliště s 50 m bazénem. Hala je využívána primárně Basketbalovým klubem, jehož mužský tým dospělých hraje druhou nejvyšší soutěž v ČR. Halu dále využívají k tréninkům a domácím zápasům další dva týmy dospělých a 6 týmů mládežnických kategorií. V jedné sezoně se v hale odehraje více než 90 domácích mistrovských utkání a přibližně 40 utkání v rámci příprav. V komerčních časech v pracovní dny (od 15.00 do 21.00) je sportovní hala v letošním roce (2017) plně obsazena týmy BK. V časech od 7.00 do 15.00 je sportovní hala využívána jen částečně, průměrně 3 hodiny za jeden pracovní den. Hala je využívána také k nepravidelným akcím a turnajům.
Krytý plavecký bazén o délce 25 m je využíván jak veřejností, tak pro výuku v rámci plavecké školy, Klubem vodních sportů Laguna, Plaveckým klubem a dalšími subjekty. Celkově se tak jedná o 72 hodin týdně pro organizovanou činnost a 36,5 hodin pro veřejnost. Z těchto dat vyplývá, že bazén je průměrně využíván 15,5 hod/den. Bazén je tak využíván maximálně – v časech, kdy není obsazen organizovanou činností je dostupný veřejnosti. Dostupnost pro veřejnost je tak do velké míry determinována přítomností dvou plaveckých spolků. Průměrná návštěvnost veřejností se pohybuje v intervalu 70-160 osob/den. Za rok navštíví bazén přibližně 59 tis. organizovaných sportovců a 35 tis. návštěvníků z řad veřejnosti. Komplex zaměstnává celkem 18 stálých pracovníků. Za posledních 10 let byly realizovány významné investice a opravy – do celého areálu bylo alokováno více než 105 mil. Kč.
Zimní stadion
Zimní stadion je na základě smlouvy s platností do 31. 12. 2026 provozován Hokejovým klubem Nový Jičín. Do roku 2010 byl zimní stadion provozován TJ Nový Jičín, kdy byl stadion ročně v provozu po dobu 8 měsíců. Stadion slouží dospělým a mládežnickým týmům hokejové klubu, krasobruslařskému spolku, pro výuku bruslení, pro veřejnost nebo pro komerční účely.
Stadion je nyní, vhledem k alternativnímu využití, v provozu celý kalendářní rok. Součástí objektu je také hospoda, bufet, klubovna, prodejna sportovních potřeb, květinářství. V současné době zaměstnává stadion 10 stálých zaměstnanců. Organizovaná (spolková) činnost je na zimním stadionu realizována Hokejovým klubem, Krasobruslením Nový Jičín a klubem in-line hokeje Nový Jičín. Mládežnické kategorie hokejistů mají celkem 10 družstev, dospělí 2 týmy. Dospělé družstvo hraje 3. nejvyšší soutěž v ČR, mladší a starší dorost hraje 1. ligu. Družstvo mužů klubu in-line hokeje hraje dokonce nejvyšší soutěž
– extraligu inline hokeje, v mládežnických kategoriích se družstvo juniorů účastní také nejvyšší soutěže. Spolek Krasobruslení byl založen v roce 2014, celkem má 40 registrovaných členek, kromě pravidelných tréninků pořádá klub také sportovní akce – Malou a Velkou cenu Nového Jičína, v létě klub organizuje Letní školu krasobruslení.
Kromě využití zimního stadionu spolky k tréninkům a zápasům (závodům), je provoz zimního stadionu naplněn především následujícími projekty:
1) Bruslení pro školky (celkem 200 dětí v období od října do března, celkem 6 hodin týdně)
2) Bruslení pro školy (celkem cca 300 dětí týdně od října do března, 9 hod za týden)
3) Školičky bruslení (celkem cca 130 dětí týdně od října do března, 2 hodiny týdně)
4) Bruslení pro veřejnost (2x 1,5 h týdně, + všechny prázdniny, v zimní sezóně cca 150 lidí/akce, v létě 5 x 1 hodina týdně cca 50 lidí /akce)
5) Pronájmy plochy (týdně až 20 pronájmů s návštěvností cca 700 návštěvníků)
Mimo hlavní sezonu (od poloviny dubna) slouží zimní stadion jak pro sportovní účely, tak pro nejrůznější společenské a komerční akce, například k pořádání kulturních akcí a veletrhů. V tomto období je až do července položen na hlavní ploše in-line povrch, který lze pronajmout pro pořádání turnajů, na povrchu lze hrát badminton, in-line hokej, futsal, florbal nebo házenou. Stadion je využit například k amatérské lize in-line hokeje, sportovním akcím pro školy i veřejnosti k in-line bruslení.
Sportovní zařízení v majetku města provozována ZŠ a sportovní zařízení středních škol
Významnou skupinu sportovní infrastruktury tvoří školní sportovní zařízení. Tato zařízení jsou využívána jak pro potřeby výuky tělesné výchovy,
tak pro sportovní činnost spolků i neformálních skupin obyvatel NJ. Přehled těchto zařízení uvádí následující tabulka.
Tabulka 3.2 Parametry sportovních zařízení základních škol
Sportovní zařízení | adresa | výměra sport | stav zařízení | investice a významné opravy 2007-2016 (Kč) | odhad budoucích investic (Kč) | účel | zázemí | uživatelé |
ZŠ1 Jubilejní - 2 tělocvičny | Jubilejní 3, NJ | 299+187 | nutná oprava | 7 000 000 | TV, sportovní hry | ano | ZŠ, Sokol, Fokus, FK | |
ZŠ2 Jubilejní – hřiště | Jubilejní 3, NJ | 8000 | částečně funkční | TV, atletika, sportovní hry | ano | ZŠ | ||
ZŠ3 Dlouhá | Dlouhá 54, 56, NJ | 6900 | částečně funkční | TV, atletika, sportovní hry | ne | ZŠ | ||
ZŠ4 Komenského 66–2 tělocvičny | Komenského 66, NJ | 658+658 | funkční | 2 967 000 | TV, sportovní hry, spolky | ano | ZŠ, spolky, veřejnost | |
ZŠ5 Komenského 66 - multif. hřiště | Komenského 66, NJ | 968 | vyžadující investici | TV, sportovní hry | ne | ZŠ | ||
ZŠ6 Komenského 66 - hrací plocha | Komenského 66, NJ | 2906 | vyžadující investici | 75 000 | TV, sportovní hry | ne | ZŠ | |
ZŠ7 Tyršova – tělocvična | Tyršova 1, NJ | 132 | funkční | 1 774 000 | TV, sportovní hry | ne | ZŠ | |
ZŠ8 Tyršova – hřiště | Tyršova 1, NJ | 221 | vyžadující investici | TV, sportovní hry | ne | ZŠ | ||
ZŠ9 Komenského 68 - tělocvična | Komenského 68, NJ | 160 | funkční | 3 457 000 | TV, sportovní hry, cvičení | ano | ZŠ, spolky, veřejnost | |
ZŠ10 Komenského 68 - hřiště tartan | Komenského 68, NJ | 467 | funkční | TV, sportovní hry | ano | ZŠ | ||
Celkem | 21 556 | 8 273 000 | 7 000 000 | |||||
Využití tělocvičen ZŠ a SŠ
V následující tabulce jsou prezentovány výsledky analýzy využití výše uvedených tělocvičen. Z analýzy vyplývá, že v případě všech tělocvičen existují disponibilní časy, kdy lze tělocvičnu dále poskytnout pro organizovaný sport nebo pro veřejnost. Otázkou zůstává využití tělocvičen o víkendech, kdy by došlo k výraznému nárůstu disponibilních časů k využití.
Tabulka 3.3 Využití tělocvičen v období mimo výuku
Počet volných hodin
Xxxxxxxxxx | Adresa | Rozměry | Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne | Celkem |
ZŠ Jubilejní (1) | Jubilejní 3 | 299 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | _ | _ | 0 |
ZŠ Jubilejní (2) | Dlouhá 56 | 187 | 1 | 1 | 4 | 0 | 3 | _ | _ | 9 |
ZŠ Komenského 66 (1) | Komenského 66 | 659 | 3,5 | 1 | 1 | 1 | 2,5 | _ | _ | 9 |
ZŠ Komenského 66 (2) | Komenského 66 | 659 | 3 | 1 | 1 | 0 | 4 | _ | _ | 9 |
ZŠ Komenského 68 | Komenského 68 | 160 | 1 | 1 | 0 | 0 | 2 | _ | _ | 4 |
ZŠ Tyršova | Tyršova 1 | 132 | 3 | 4 | 4 | 1 | 5 | _ | _ | 17 |
SŠ Technická a zemědělská | U Jezu 7 | 283 | 2 | 2,5 | 0 | 4 | 2 | 4 | 6 | 20,5 |
Gymnázium (1) | Palackého 50 | 200 | 2 | 2 | 2 | 1 | 2 | _ | _ | 9 |
Gymnázium (2) | Palackého 50 | 200 | 2 | 2 | 2 | 0 | 1 | _ | _ | 7 |
Gymnázium (gym. sál) | Palackého 50 | 50 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | _ | _ | 10 |
Xxxxxxxxx SŠ | Divadelní 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | _ | _ | 1 | |
Celkem | 2829 | 19,5 | 17,5 | 16 | 9 | 23,5 | 4 | 6 | 95,5 |
Neformální volně přístupná infrastruktura v majetku města
Na území města se nachází velký počet volně přístupných sportovních zařízení, která sehrávají důležitou úloho především z hlediska neformálních a neorganizovaných aktivit obyvatel města. Mnohá sportoviště vznikla před více než dvaceti lety, a tak často již neodpovídají současným potřebám, nebo jejich stav neumožňuje bezpečně provozovat sportovní aktivity. Většina volně přístupných sportovišť je lokalizována do bytové zástavby, kde sportoviště plní důležitou funkci z hlediska občanské vybavenosti.
Tabulka 3.4 Neformální sportoviště v majetku města
Sportovní zařízení | adresa | výměra sport | stav zařízení | Sportovní zařízení | adresa | výměra sport | stav zařízení |
1 Hřiště asfalt u FK | B.Němcové 17, NJ | 960 | nefunkční | 11 Hřiště asfalt U Jičínky s koši | U Jičínky, NJ | 450 | funkční |
2 Prostor pro skate u FK13 | B.Němcové 17, NJ | 1800 | nefunkční | 12 2xHřiště asfalt Bezručova s košem | Bezručova, NJ | 240 | funkční |
3 Workoutové hřiště pod gym. | Palackého, NJ | 60 | funkční | 13 Hřiště asfalt Máchova | Máchova, NJ | 280 | funkční |
4 Běžecká (inline) stezka u FK | Palackého, NJ | délka 425 | funkční | 14 Hřiště asfalt Bulharská | Bulharská, NJ | 288 | funkční |
5 Asfaltové hřiště s košem | Budovatelů, NJ | 240 | funkční | 15 Hřiště asfalt Riegrova s košem | Riegrova, NJ | 200 | funkční |
6 Asfaltové hřiště s koši | X.Xxxxxxx, NJ | 288 | vyžaduje invest. | 16 Hřiště asfalt Sportovní s koši | Sportovní, NJ | 360 | funkční |
7 Discgolf | X.Xxxxxxx, NJ | 10000 | funkční | 17 Hřiště asfalt Poděbradova | Poděbradova, NJ | 250 | nefunkční |
8 Hřiště Žilina | Beskydská 219, NJ | 11184 | vyžaduje invest. | 18 Hřiště asfalt Skalky | Skalky, NJ | 240 | nefunkční |
9 Cyklostezka Koleje (Svazek obcí) | Žilinská, NJ | délka 9 700 | funkční | 19 Hřiště Smetanovy sady | Smetanovy Sady, NJ | 330 | funkční |
10 Hřiště asfalt Nádražní s koši | Nádražní, NJ | 336 | funkční | 20 Hřiště umělý povrch Na Lani | Na Lani, Loučka | 240 | funkční |
Celkem | 24 868 + stezky | Celkem | 2 878 | ||||
13 Obě sportoviště jsou ve vlastnictví TJ NJ na pozemcích města.
Sportovní zařízení v majetku spolků provozovaná spolky
Tabulka 3.5 Sportovní zařízení spolků
Sportovní zařízení | adresa | majitel | provozovatel | výměra sport | stav zařízení | investice a významné opravy 2007- 2016 | odhad budoucích investic (Kč) | účel | zázemí | uživatelé | využití |
S1 Fotb. stadion FK | B.Němcové 17, NJ | TJ+MNJ | TJ | 7500 | částečně funkční | 0 | 30-36 mil. | fotbal, atletika | ano | FK | střední |
S2 Hřiště UMT | B.Němcové 17, NJ | TJ | TJ | 7500 | vyžadující investici | 0 | 11 900 000 | fotbal | ano | FK | nízké |
S3 Xxxxxxxxxx TJ | Msgr. Šrámka 21, NJ | TJ | TJ | 252 | vyžadující investici | 0 | 3 000 000 | sportovní hry, cvičení | ano | spolky | vysoké |
S4 Hřiště TJ | Msgr. Šrámka 21, NJ | TJ | TJ | 384 | vyžadující investici | 0 | 285 000 | sportovní hry | ano | spolky | sezónní |
S5 Hala ABC | Purkyňova 48, NJ | TJ | TJ | 1104 | vyžadující investici | 0 | 24-27 mil | sportovní hry | ano | spolky, školy, veřejnost | vysoké |
S6 Kuželna | Xxxxxxxxx 48, NJ | MNJ+TJ | TJ | 2 dráhy | vyžadující investici | 0 | 163 000 | kuželky | ano | spolky, veřejnost | střední |
S7 4XTenisové kurty | Xxxxxxxxx 46, NJ | TJ | s.r.o. | 2592 | vyžadující investici | 0 | 200 000 | tenis | ano | spolky, veřejnost | vysoké |
S8 Lyž. areál Svinec | Kojetín 56 | LK | LK | 16561 | funkční | 12 000 000 | 2 230 000 | sjezdovka, běžkařská trať | ano | LK, školy, veřejnost | sezónní |
S9 Volej. kurty ÚP | Msgr. Šrámka 8, NJ | ČR | TJ | 840 | funkční | 0 | 0 | volejbal | ne | Volejbalový klub | sezónní |
S10 Hřiště Žilina | U Hřiště 419, Žilina | MNJ | TJ Sokol Ž | 7500 | funkční | 0 | 0 | fotbal | ano | spolky | střední |
Celkem | 44 233 | 12 000 000 | 70-80 mil. |
Sportovní zařízení TJ
Většina z výše uvedených sportovišť je v majetku TJ Nový Jičín. Výrazný podíl těchto zařízení je pak lokalizován do dvou oblastí, které již byly naznačeny výše. Tělovýchovná jednota je tradičním sportovním spolkem s nejvyšším počtem členů, celkem TJ zastřešuje 13 sportovních oddílů. TJ je dlouhodobě také poskytovatelem sportovních zařízení, většinu z nich má ve svém majetku. Jedná se především o následující zařízení:
a) Hala ABC
Hala ABC se nachází v areálu fotbalového stadionu, v těsné blízkosti zimního stadionu. Vnitřní rozměry haly jsou 46 x 24 m. Týdenní obsazenost je 80-82 hodin ve školním roce, o prázdninách 45-52 hodin, sportovní halu využívají především oddíly házené, volejbalu, dále pak je hala využita pro florbal a futsal. V dopoledních časech slouží hala ZŠ Tyršova. V pracovních dnech odpoledne je hala plně vytěžována, o víkendech slouží ke konání zápasů, turnajů a pro individuální pronájmy.
b) Xxxxxxxxxx Msgr. Šrámka
Tělocvična se nachází v sídle TJ Nový Jičín, v blízkosti areálu bazénu a sportovní haly. Vnitřní rozměry jsou 21 x 12 m, tělocvična slouží dalším oddílům
v rámci TJ, během školního roku je hala naplněna přibližně 51-56 hodin v pracovních dnech a 28-33 hodin o prázdninách.
c) Fotbalový areál
Fotbalový areál je tvořen fotbalovým hřištěm s přírodním trávníkem, hřiště je obklopeno štěrkovou atletickou dráhou, která však neodpovídá současným nárokům a standardům, v těsné blízkosti leží další hřiště s umělým trávníkem a osvětlením, jehož stav je nevyhovující.
d) Sportovní hala Loučka
Sportovní hala v městské části Loučka je ve vlastnictví města, jejím provozovatelem je TJ. Hala slouží především pro potřeby stolních tenistů, je využívána jak spolky, tak veřejností.
e) Kuželna a tenisové kurty (přetlaková hala)
Součástí fotbalového areálu je také kuželna a tenisové kurty, které jsou rozděleny do dvou lokalit v těsné blízkosti. Tenisové kurty využívá především Tenisový oddíl TJ pro své vlastní tréninky a zápasy. Horní kurty (jih) provozuje Tenis Olympia, s.r.o., který je nájemníkem TJ Nový Jičín. Společníky s.r.o. jsou členové výboru Tenisového oddílu. Spodní kurty (sever) provozuje a využívá Tenisový oddíl TJ. Přilehlý prostor s umělým povrchem (další tři tenisové kurty) je nevyužitý kvůli trvajícímu sporu mezi městem a tehdejším soukromým nájemcem.
f) Volejbalové kurty u Úřadu Práce
Kurty u Úřadu práce jsou ve vlastnictví státu a jsou pronajaty TJ Nový Jičín za symbolickou částku. Správcem a uživatelem kurtů je oddíl volejbalu TJ Nový Jičín, který využívá kurty pro potřeby letních tréninků.
Provozní náklady sportovních zařízení TJ přesahují ročně 8 mil. Kč, tržby z pronájmu sportovišť jsou na úrovni 1,6 mil. Kč (údaje z roku 2015).
Lyžařský areál Svinec
Lyžařský areál Svinec se nachází v městské části Kojetín, jihozápadním směrem od centra. Vrchol sjezdovky je vzdálen přibližně 3,5 km od centra města a je dostupný také veřejnou dopravou. Většina z pozemků je ve vlastnictví Lyžařského klubu, který sjezdovou trať zároveň provozuje. Areál je tradiční sportovní a volnočasovou lokalitou pro obyvatele Nového Jičína i jeho okolí, vznikl již roku 1965. Rozsah poskytovaných služeb a doba provozu areálu je do velké míry ovlivňována počasím. Fakt, že spolek nemá dostatek prostředků a kapacit na rozvoj areálu se negativně odráží v absenci nabídky dalších služeb, které by zajistily využití mimo hlavní sezonu, a tím pádem také dodatečný příjem. Areál je v provozu maximálně 104 dnů v roce, v některých letech je kvůli nedostatku sněhu areál využit jen sporadicky. V případě dobrých podmínek zajišťují pracovníci areálu také údržbu stop pro běžkaře. Roční počet návštěvníků se pohybuje od 500 až do 12 000 lyžařů. Areál využívají také školy pro pořádání povinných lyžařských kurzů. Součástí je provoz lyžařské školy.
Příležitostí pro další rozvoj je využití areálu mimo hlavní sezonu (viz výše). V současné době je areál mimo hlavní sezonu využíván pro konání sportovních akcí, především běžeckých a cyklistických aktivit. Dle vyjádření představitelů Lyžařského klubu nemá klub dostatek prostředků a kapacit pro uskutečnění dalších záměrů týkajících se alternativního využití.
Provoz areálu zajišťují celoročně 2 osoby se souhrnným úvazkem 0,8. Během hlavní sezony jsou najímáni pracovníci na dohodu o provedení práce, průměrně se jedná o 10 osob. V zimním období, v případě příznivých podmínek, jsou provozní náklady lyžařského areálu přibližně 8 000 Kč/den.
SPORTOVNÍ PROGRAMY A INICIATIVY PRO VEŘEJNOST
Na území města se v průběhu roku koná několik programů či iniciativ zaměřených na nejrůznější cílové skupiny se záměrem „aktivovat“ občany ke sportu. Význam podobných programů a iniciativ nabírá na významu, v zahraničí jsou takové programy právě na úrovni samospráv často využívány jako nástroje sportovní politiky měst. Níže uvedené programy jsou příkladem, že lze sport efektivně využívat, ať už se jedná o čistě sportovní iniciativy (Školičky bruslení) nebo tam, kde je sport efektivním nástrojem dalších cílů (Hýbej se a pomáhej, Do práce na kole). Důležitým předpokladem úspěšnosti takových akcí je dobrá informovanost s využitím různých motivačních nástrojů.
Bruslení pro školky a školy s trenéry Školičky bruslení
Hýbej se a pomáhej! Rozběháme Česko Do práce na kole Veselé sportovky Pohár starosty
Komerční zařízení
V Novém Jičíně samozřejmě působí ve sportovní oblasti také komerční sektor, který nabízí pro občany města i návštěvníky z řad turistů další alternativy v kontextu sportovního vyžití. Jedná se především o komerčně výdělečné služby spojené zejména s individuálními aktivitami. V Novém Jičíně tak lze na komerční bázi provozovat následující aktivity:
Aerobic Badminton
Bowling EMS cvičení
Fitbox Fitness Heat program Jezdectví
Jóga Kruhový trénink
Pilates Poledance
Squash Tabata
Tenis Trampolínky
TRX Zumba
SPORTOVNÍ AKCE
Následující tabulka zachycuje sportovní akce, které se v roce 2016 konaly na území města Nového Jičína. Předmětem analýzy byly sportovní akce mezinárodního významu a veškeré akce pro veřejnost.
Tabulka 3.6 Sportovní akce pro veřejnost na území Nového Jičína v roce 2016
30.1.- 31.1. | Blecha cup | Hala ABC | SVČ Fokus | skákání přes švihadla | celostátní soutěž |
14.2. | Hop anebo trop | SVČ Fokus | SVČ Fokus | skákání přes švihadla | veřejnost |
8.3. | Vyhlášení sportovců roku 2015 | Beskydské divadlo | Město Nový Jičín | společenská akce | veřejnost |
12.3. | NJ Cheer Open 2016 | Xxxx Xxxxxxxx | cheerleading | mezinárodní soutěž | |
Střelecká soutěž | SVČ Fokus | SVČ Fokus | sportovní střelba | veřejnost | |
26.3. | Velikonoční stolní tenis | SVČ Fokus | SVČ Fokus | stolní tenis | veřejnost |
10.4. | Závody kočárků | Masarykovo náměstí | SVČ Fokus | sportovní chůze | veřejnost |
21.5. | Sportovní pětiboj | Smetanovy sady | SVČ Fokus | sportovní disciplíny | veřejnost |
3.6. | Pohár starosty města | Zimní stadion | SVČ Fokus | různé sporty | základní školy |
4.6. | Pochod okolo Nového Jičína | okolí | pěší a cyklo | veřejnost | |
11.6. | Sport Fest Nový Jičín | Masarykovo náměstí | Město Nový Jičín | různé sporty | veřejnost |
22.6. | Olympijský běh | Masarykovo náměstí | běh | veřejnost | |
22.6. | Den Loučky | Loučka | Městská část | různé sporty | veřejnost |
25.6. | Xxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxx | Xxxxxxxxx sady | Discgolfový klub | discgolf | veřejnost |
2.7. | Házenkářský den | Hala ABC | TJ Nový Jičín, oddíl házené | házená | veřejnost |
16.9. | Klobouková cyklojízda | Masarykovo náměstí | Zdravé město NJ a MA21 | cyklistika | veřejnost |
17.9. | Fit Maraton | Tabačka | Galerie Tabačka | různé sporty, zdraví styl | veřejnost |
18.9. | Novojičínský O-Cup | ZŠ Komenského 66 | RNDr. Xxxxxx Xxxxxxxxx | xxxxxxx | veřejnost |
9.10. | Moravian Open | Svinec | Moravian Gators | discgolf | soutěžní+veřejnost |
12.11. | Alpicross | Svinec | horolezecký oddíl | běh | veřejnost |
3.12. | Mikulášský stolní tenis | SVČ Fokus | SVČ Fokus | stolní tenis | veřejnost |
11.12. | Mikulášský florbalový turnaj | Hala ABC | SVČ Fokus | florbal | veřejnost-děti |
27.12. | Xxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxx | Xxxxxxxxx sady | Discgolfový klub | discgolf | veřejnost |
NÁVRHOVÁ A IMPLEMENTAČNÍ ČÁST
SYNTÉZA POZNATKŮ
VAZBA NA DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY
Cílem této části je vztáhnout dílčí výsledky a poznatky z analytické části k strategickým dokumentům, které byly blíže charakterizovány v úvodní části. V Programovém prohlášení byly pro oblast sportu formulovány následující body:
- finanční podpora sportu s důrazem na mládežnický sport
- vytvoření Správy sportovišť zahrnující všechna sportoviště ve městě, která umožní jejich řádnou správu a údržbu
- revitalizace areálu bývalého letního kina
- rekonstrukce a modernizace bazénu
- dokončení modernizace zimního stadionu
- vytvoření atraktivních podmínek k rekreaci a turistice občanů Nového Jičína a návštěvníků města na přehradě Čerťák a kopci Svinec
- budování dětských hřišť a sportovišť pro mládež
- modernizace budov a venkovních prostor mat. a základních škol, včetně hřišť
- podpora cyklistiky a rozšíření sítě cyklostezek
- zakládání a revitalizace zelených ploch a odpočinkových zón
Z provedených analýz vyplývá, že došlo k navýšení podílu dotací na mládežnický sport, nicméně zároveň došlo v letošním roce (2016) k absolutnímu poklesu dotací na činnost sportovních spolků. Zatím nebyla vytvořena Správa sportovišť, město by tak mělo co nejdříve formulovat budoucí přístup k provozu sportovních zařízení na území města, především s ohledem na nutné investiční akce u velké části sportovišť. Tyto kroky jsou nutné také s ohledem na jeden z dalších bodů Programového prohlášení: „vytvoření atraktivních podmínek k rekreaci a turistice občanů Nového Jičína a návštěvníků města na přehradě Čerťák a kopci Svinec“. Dosud nebyla dokončena modernizace zimního stadionu, v případě cyklostezek je nutné dále rozšiřovat síť tak, aby byla doprava po cyklostezkách co nejdostupnější občanům všech městských částí a docházelo tak k postupnému propojování cyklistické dopravy po městě i s obcemi v okolí Nového Jičína.
Strategický plán rozvoje města na období 2014-2020 pro oblast sportu definuje následující „otázky dalšího směřování“:
a) zachování alespoň stávající výše podpory, využití prostředků získaných z odvodů z loterií
b) zachování či zvyšování počtu osob participujících na aktivitách
c) zlepšování informovanosti a propagace
d) identifikace možností externího financování
e) vytipování priorit pro řešení problému infrastruktury
Tak jak již bylo uvedeno výše, v roce 2016 došlo k absolutnímu poklesu objemu dotací na činnost, v případě bodu b) nebyl vymezen jasný přístup a způsob hodnocení. Data v analytické části o sportovní účasti tak mohou sloužit jako výchozí bod pro další srovnání z časového hlediska.
Nízká informovanost a propagace sportu byly identifikovány jako jedny z problémových oblastí také v případě Plánu rozvoje sportu, řešení vedoucí ke zlepšení současného stavu jsou formulována v návrhové části, stejně tak jako zbývající body d) a e).
Specifický cíl 2.4 Strategického plánu byl formulován následovně: „Podporovat zlepšování stavu infrastruktury sportu a volného času a realizaci sportovních a volnočasových aktivit s cílem zvyšovat účast obyvatel na těchto aktivitách. Indikátorem plnění specifického cíle je pak „návštěvnost vybraných zařízení a aktivit“. Směrem k realizaci specifického cíle 2.4 jsou pak formulovány následující aktivity, které se částečně překrývají s výše uvedenými „otázkami dalšího směřování“:
2.4.1 Podpora modernizace sportovišť a infrastruktury volného času, včetně energetických úspor
2.4.2 Realizace projektu modernizace bazénu
2.4.3 Realizace projektu II. fáze modernizace zimního stadionu
2.4.4 Realizace projektu revitalizace sportovního areálu Nový Jičín
2.4.5 Realizace projektu přeměny lokality letního kina na volnočasový areál
2.4.6 Realizace projektu volnočasové zóny Pod Lipami
2.4.7 Zachování finanční podpory organizací sportovních a dalších volnočasových aktivit
FINANCOVÁNÍ SPORTU
Z analýzy financování sportu vyplývá, že běžné výdaje do oblasti sportu jsou na přijatelné úrovni 9-10 % z běžných výdajů rozpočtu města, nicméně, vzhledem ke specifické vlastnické struktuře a stavu sportovních zařízení, je výrazná část prostředků alokována na provoz, nutné opravy a údržbu sportovišť. Analýzu navíc může zkreslovat objem mimořádných (nekriteriálních) dotací, z nichž byl také podíl směřován na provoz a údržbu zařízení v majetku spolků. Vzhledem k rostoucí velikosti členské základny u většiny spolků (viz Graf 2.3.2), je nutné, aby došlo minimálně k zafixování objemu dotací, které budou určeny na činnost spolků. Možným řešením je částečné financování činnosti spolků z externích zdrojů – prostřednictvím silného komerčního subjektu se sídlem v Novém Jičíně nebo blízkém okolí.
Město má v současné době nastavený strukturovaný program financování sportu, který je dále členěn
do 4 podprogramů:
A Podpora jednorázových sportovních akcí
- Předpokládaný objem ve výši 200 000 Kč
B Podpora sportovní činnosti dětí a mládeže
- Předpokládaný objem ve výši 5 000 000 Kč
C Podpora sportovní činnosti sportovců nad 20 let
- Předpokládaný objem ve výši 2 800 000 Kč
D Podpora provozu, údržby a oprav sportovišť a sportovních zařízení
- Předpokládaný objem ve výši 6 000 000 Kč
V kontextu vývojové analýzy financování sportu je tak celkový objem dotací (14 000 000 Kč) nižší, než byla kumulativní výše dotací v předchozích letech. Nicméně součástí programu nejsou mimořádné dotace, které byly klubům vypláceny v předchozích letech.
Předpokladem dlouhodobě efektivního a sociálně spravedlivého financování sportu a udržení vyhovujících podmínek pro realizaci sportovní činnosti v příštích letech je strategický přístup k řešení investičních záměrů v oblasti sportovní infrastruktury, zejména se jedná o sportovní zařízení TJ Nový Jičín. Město by mělo jednoznačně rozhodnout, zda se stane hlavním aktérem rozvoje – majitelem, investorem a budoucím provozovatelem – nebo zařízení ponechá v majetku spolků a bude se dále podílet na rozvoji pouze nepřímo, prostřednictvím dotací investičního charakteru, v takovém případě by bylo vhodné vytvořit další dotační titul na sportovní investice. Z hlediska společenských tendencí a trendů sportovní účasti obyvatel se jednoznačně jeví jako adekvátní první varianta, kdy město bude přímým aktérem rozvoje a poskytovatelem sportovní infrastruktury.
OBYVATELÉ A SPORT
Následující text shrnuje základní poznatky o sportovních aktivitách obyvatel Nového Jičína, které vyplynuly
z realizovaného šetření.
Novojičínská mládež a sport
- nejméně sportující kategorií jsou dívky ve věku 15-20 let
- dívky nejčastěji sportují 1-2 x týdně, chlapci sportují častěji
- 60 % dívek do 17 let není členkou žádného klubu, v případě kategorie 18+ je to již 70 %
- v případě chlapců je poměr opačný, přibližně 60 % je členem nějakého klubu
- s věkem klesá frekvence sportovních aktivit, u nejstarších kategorií mládeže pravidelně nesportuje 30 % respondentů
- podle vyjádření žáků a studentů 55 % rodičů již vůbec nesportuje
- mezi bariérami sportování dívky nejčastěji jmenují: nedostatek času, „nic“ a „nemám
s kým sportovat“
- chlapci nejčastěji žádné bariéry nepociťují, dále vidí překážky v nedostatku času, nedostatečné motivaci a rovněž odpověď „nemám s kým sportovat“
- nejoblíbenějšími sporty mezi mládeží jsou běh a cyklistika
- u dívek, které nejsou členkami klubu to je dále bruslení, fitness a badminton
- „neorganizovaní“ chlapci nejčastěji uvádějí florbal, fotbal a fitness
- k otázce na absenci sportovišť a příležitostí nejčastěji uvádí absenci skate parku, dostupnost bazénu, podmínky pro parkour, absenci haly a hřišť
Dospělí obyvatelé a sport
- 60 % sportujících mužů a téměř 80 % žen sportuje neorganizovaně (kategorie do 40 let)
- u kategorie nad 40 let 80 % mužů i žen sportuje neorganizovaně
- nejoblíbenějšími sporty jsou cyklistika, běh a fitness
- u žen patří mezi oblíbené sporty také bruslení, plavání, volejbal a badminton
- muži dále preferují florbal, fotbal a basketbal
- nejvyšší počet respondentů vyjádřil nespokojenost s halou ABC (70 respondentů)
- nespokojenost rovněž vyjadřovali obyvatelé NJ s absencí skate parku (58), atletickou dráhou
(51) a bazénem (38)
- v případě bazénu si obyvatelé nejčastěji stěžovali na nízkou dostupnost
- u otázky, jež směřovala na absenci sportovišť nejčastěji dospělí obyvatelé jmenovali skate park, traily, cyklostezky, halu a hřiště
- za hlavní překážku sportovní účasti považují dospělí obyvatelé nedostatek času
- nesportující muži dále uváděli únavu, zatímco významná část sportujících mužů tvrdilo, že nemá kde sportovat
- nesportující ženy deklarovaly, že nemají s kým sportovat, sportující ženy spatřují překážky
v únavě a nedostatku peněz
SPORTOVNÍ NABÍDKA
Město Nový Jičín disponuje dvěma provozně náročnými zařízeními – sportovní halou s bazénem a zimním stadionem. Zařízení jsou poskytována externími subjekty, v obou případech jde o spolky, jejichž družstva/oddíly působí na vysoké či nejvyšší soutěžní úrovni a lze říci, že reprezentují Nový Jičín v kontextu celé ČR. Město dotuje provoz částkou 11 mil. Kč v případě bazénu s halou, 6 mil. Kč stojí město provoz zimního stadionu. Sportoviště mají z ekonomického hlediska charakter smíšeného statku, vyžadují vlastní management a marketingově orientované přístupy.
Zařízení mají potenciál nabízet paletu služeb jak v oblasti sportu, tak čistě komerční aktivity, které slouží k zajištění dodatečných příjmů. Oba subjekty mají s městem uzavřenou smlouvu do roku 2026. Zařízení jsou v relativně dobrém stavu, především v případě bazénu byly realizovány v poslední dekádě významné investice. Stav zařízení tak ze střednědobého hlediska neohrožuje realizaci sportovních aktivit pro spolky a veřejnost. V případě zimního stadionu je navíc zřejmý trend poklesu skutečných výdajů města, růst tržeb a nabídka služeb pro různé skupiny obyvatel. Z hlediska dostupnosti bazénu je „problémem“ přítomnost dvou plaveckých spolků, což výrazně omezuje dostupnost bazénu pro veřejnost (viz výsledky šetření).
Další zařízení, v úplném či částečném majetku spolků, mají charakter klubových či veřejných statků – některá jsou volně dostupná, jiná jsou dostupná za poplatek. Většinu z těchto zařízení tvoří sportoviště TJ Nový Jičín. Město dotuje TJ Nový Jičín ročně částkou 5 mil Kč, která je určená na údržbu a provoz. Další prostředky získával klub na zajištění provozu prostřednictvím mimořádných dotací.
Sportovní zařízení TJ nejsou v dobrém stavu a vyžadují v relativně krátkém časovém horizontu investice, na které samotný spolek ekonomicky nestačí. Většina z těchto zařízení se nachází v lokalitě kolem fotbalového stadionu, v prostoru mezi ulicemi Palackého, Xxxxxxxxx, Divadelní, U Stadionu a areálem ČSAD Ostrava, a.s. Tato lokalita tak má potenciál, spolu se zónou kolem potoku Grasmanka, vytvořit kompaktní městský celek – zónu, která nabídne uživatelům širokou paletu služeb, v dostupné vzdálenosti od centra a v bezpečné lokalitě pro děti a mládež. Současný stav zařízení, včetně jejich bezprostředního okolí, je bariérou efektivního poskytování, prostor navíc nepůsobí kompaktně a atraktivně, včetně informovanosti občanů o dostupnosti sportovních zařízení a služeb.
Sportovní areál Svinec má rovněž potenciál rozšíření svého využití a poskytování doplňkových služeb. Nicméně současný provozovatel – Lyžařský klub Svinec – nedisponuje, dle vlastního vyjádření, dostatečnými kapacitami a prostředky pro uskutečnění záměrů souvisejících s rozšířením areálu.
V případě výše uvedených zařízení, bez ohledu na jejich vlastnictví, lze najít společnou charakteristiku: Sportovní spolek provozuje sportoviště, na kterém zároveň realizuje svoji hlavní činnost. V případě bazénu se sportovní halou a zimního stadionu mají organizace vybudovanou organizační strukturu, která umožňuje řídit celý komplex – realizovat jak činnost sportovní, tak marketingově/manažerskou. V případě ostatních zařízení lze konstatovat, že obě tyto činnosti se vzájemně omezují nebo marketingové přístupy nejsou realizovány vůbec, což má dopad jak na sportovní činnost spolku, tak na efektivní využití směrem k veřejnosti.
ROZVOJ A PODPORA SPORTU V NOVÉM JIČÍNĚ
FORMULACE VIZE ROZVOJE SPORTU 2025
Vizi rozvoje sportu v Novém Jičíne se pokusíme nastínit na následujícím scénáři zohledňujícím různé cílové skupiny obyvatel:
Mládež bude mít možnost výběru z různých sportovních odvětví ve sportovních spolcích, které nebudou omezovány nevyhovujícími materiálními podmínkami – sportovní zařízení nebudou limitovat kluby v rozvoji sportovních odvětví a nabíraní nových členů, děti a mládež budou dobře informováni o činnosti spolků v Novém Jičíně.
Sportovní kluby budou mít, také díky nastavenému vícezdrojovému financování, dostatek prostředků k financování vlastní činnosti, včetně dalšího rozvoje – budou se tak moci účastnit sportovních soutěží a turnajů, navíc budou motivovány rozšiřovat své aktivity směrem k obyvatelům Nového Jičína, aktivně se tak budou podílet na nabídce sportovních aktivit v průběhu roku, například pořádáním sportovních akcí, k čemuž budou ze strany města finančně motivovány.
Děti a mládež preferující neorganizované, individuální aktivity budou mít možnost bezplatně využívat bezpečnou infrastrukturu pro realizaci takových aktivit (skatepark, traily, parkour, cyklostezky, běžecké trasy), zároveň budou moci, za stejných podmínek jako kluby, využívat tělocvičny a další prostory pro realizaci kolektivních neorganizovaných aktivit. Na území města se budou konat pravidelné sportovní akce pro neorganizované sportovce. Mládež by měla mít možnost pravidelně se vyjadřovat se ke svým potřebám, vznášet návrhy na realizaci nové sportovní infrastruktury, programů či akcí.
Neorganizovaní dospělí budou moci využívat volných kapacit sportovních zařízení za jasně stanovených finančních podmínek. Předpokladem je efektivní informovanost o aktuální dostupnosti zařízení a pořádání sportovních programů či akcí.
Lidé v důchodovém věku budou moci využívat sítě pěších zón, cyklostezek a cyklotras jak k dopravě po městě, tak k aktivnímu trávení volného času v okolí. Uzlovými body tras budou sportovní zařízení formálního i neformálního charakteru, které tak přirozeně propojí nejstarší generaci obyvatel s organizovanými sportovci ve spolcích, neorganizovanými aktivitami mládeže nebo rodinami s dětmi.
Centrálními místy budou lokality kolem fotbalového stadionu a plaveckého bazénu, v zimním období pak Lyžařský areál Svinec, nabízející možnosti sjezdového lyžování a pestré trasy pro běžkaře ve svém okolí. Areál Svinec bude zároveň možné využívat pro další aktivity mimo zimní sezonu, zejména se jedná o víkendové volnočasové aktivity pro rodiny. Stávající i nová sportovní infrastruktura navíc bude reagovat na specifické potřeby osob se zdravotním postižením, které budou součástí rozhodovací procesu při plánování nových sportovních zařízení či volnočasových lokalit.
PRIORITNÍ OBLASTI ROZVOJE SPORTU V NOVÉM JIČÍNĚ
Na základě výsledků analytické části, návrhů obyvatel a šetření na úrovni sportovní komise byly formulovány následující prioritní oblasti. Rozvoj sportu v Novém Jičíně tak lze nejprve rozdělit do čtyř horizontálních prioritních oblastí (nejsou si sobě nadřazené), od kterých se bude odvíjet návrhová část Plánu rozvoje sportu.
PO1 Sportovní infrastruktura |
PO2 Sportovní akce, propagace, partnerství |
PO3 Sport a škola |
PO4 Podpora sportovních klubů |
Postup při formulaci prioritních oblastí, strategických cílů a opatření
Priority, strategické cíle a specifická opatření (viz níže) vyplynuly z šetření na úrovni sportovní komise, sportovních klubů a podnětů z dotazníkových šetření. Na základě četnosti odpovědí a návrhů byly formulovány následující priority a strategické cíle. Samotná realizace Plánu rozvoje sportu by měla být zajišťována prostřednictvím ročních akčních plánů, jejichž zpracování je blíže vysvětleno v závěrečné části tohoto dokumentu.
PRIORITY, STRATEGICKÉ CÍLE A OPATŘENÍ
Výše definované prioritní oblasti (PO1-PO4) jsou v následující části dekomponovány na dílčí priority (P1-P8), jejichž realizace by měla být zajištěna prostřednictvím strategických cílů (SC1-SC16) a konkrétních opatření. V tabulkách je dále uvedena zodpovědnost za realizaci opatření – předpokladem jejich uskutečnění je zahrnutí do akčního plánu, a především schválení radou či zastupitelstvem města. Pro jednotlivá opatření je dále vymezena cílová skupina, na kterou je opatření zaměřeno, u některých opatření předpokládaná finanční náročnost, indikátory hodnocení a návaznost na další strategické cíle.
PO1 Sportovní infrastruktura | |||||
P1 Investice a opravy sportovních zařízení | |||||
Strategické cíle a opatření | Zodpovědnost | Cílová skupina | Finanční náročnost | Indikátor hodnocení | Návaznost na SC |
SC1 Sportovní hala | Odůvodnění: Výsledky šetření, vyjádření expertů, nevyhovující a neudržitelný stav haly ABC, rozvoj kolektivních sportů, předpoklad maximalizace využití, uvolnění kapacit tělocvičen pro veřejnost. | ||||
Opatření 1.1 Rozhodnutí o stavbě nové sportovní haly | Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS), TJ | spolky | 24-110 mil. | ano/ne | SC3, SC9 |
Opatření 1.2 Specifikace účelu (multifunkce) a provozu sportovní haly | Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS), TJ | spolky + veřejnost | využití specifickými skupinami/spolky | ||
SC2 Propojování cyklostezek s cyklopruhy a běžeckými trasami | Odůvodnění: Výsledky šetření, vyjádření expertů. Cyklistika a běh jsou nejpopulárnějšími sporty napříč věkovými skupinami, občané deklarují potřebu řešit cyklostezky jako celek, z důvodu bezpečnosti je třeba řešit jejich koexistenci s běžeckými pruhy. | ||||
Opatření 2.1 Napojování cyklotras na cyklopruhy | Město NJ (OD, OÚP) | obyvatelé města, turisté | počet nových propojení | SC3, SC7, SC12 | |
Opatření 2.2 Propojování cyklotras a cyklostezek s dalšími okolními obcemi | Město NJ (OD, OÚP) | ob. města, okolních obcí, turisté | počet km nových cyklostezek | SC9, SC11, SC12 | |
Opatření 2.3 Rozšiřování cyklostezek o úzký pruh pro běžce | Město NJ (OD, OÚP) | obyvatelé města | počet km běžeckých tras | SC9, SC11, SC12 | |
Opatření 2.4 Realizace parkovacích míst pro cyklisty u centrálních míst, sportovišť | Město NJ (OD, OMI, OŠKS), školy | děti, obyvatelé města | počet nových stojanů / počet zaparkovaných kol | SC3, SC11, SC12 | |
SC3 Revitalizace centrálního stadionu a jeho okolí | Odůvodnění: Výsledky šetření, vyjádření expertů, stav zařízení. Centrální lokalita města s výbornou dostupností. Potenciál vytvoření sportovní a volnočasové lokality propojující organizovaný, neorganizovaný sport a pohybovou aktivitu obyvatel. Přímá návaznost na vizi rozvoje sportu. | ||||
Opatření 3.1 Vyřešit budoucí vlastnictví celého areálu (převod na město) | TJ, Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS, OB, KÚ) | obyvatelé města, spolky, obyvatelé okolních obcí, turisté | _ | SC1, SC2, SC5, SC8, SC9, SC10, SC11, SC12, SC14, SC15 | |
Opatření 3.2 Rekonstrukce centrálního stadionu s fotbalovým hřištěm a atletickou drahou | TJ, Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS) | ||||
Opatření 3.3 Studie řešení dalších částí areálu a příprava projektové dokumentace | Město NJ (OÚP, OMI) | využití areálu pro různé skupiny obyvatel | |||
SC4 Rekonstrukce sportovišť v areálu centrálního stadionu | Odůvodnění: Výsledky šetření, vyjádření expertů. Nutné rekonstrukce nevyhovujícího stavu sportovišť, zajištění efektivního provozu sportovních zařízení. | ||||
Opatření 4.1 Rekonstrukce centrálního stadionu s fotbalovým hřištěm a atletickou drahou | TJ, Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS) | obyvatelé města, spolky, obyvatelé okolních obcí, turisté | 50-60 mil. | SC3, SC9, SC10, SC11, SC13 | |
Opatření 4.2 Rekonstrukce hřiště s umělým trávníkem | TJ, Město NJ (OMI, OŠKS, OÚP) | 12 mil. | ano/ne | SC3, SC9, SC10, SC11, SC13 | |
Opatření 4.3 Rekonstrukce a využití haly ABC | TJ, Město NJ (OMI, OŠKS, OÚP) | ano/ne | SC3, SC6, SC9, SC10, SC11, SC13 | ||
SC5 Dokončení rekonstrukce zimního stadionu | Odůvodnění: Výsledky šetření, vyjádření expertů. Dokončení započaté rekonstrukce a zajištění bezpečného a udržitelného provozu zimního stadionu. | ||||
Město NJ (OMI, OB) | spolky, veřejnost, turisté | 45-50 mil. | ano/ne | SC3, SC9, SC12, SC13, SC14 | |
SC6 Realizace skateparku (bikros, parkour) v lokalitě centrálního stadionu | Odůvodnění: Absolutní priorita mezi mládeží i mezi dospělými respondenty, vyjádření expertů. Zázemí pro neformální sportovní aktivity s rostoucí popularitou. Dosahování inkluzivních cílů, přímá návaznost na lokalitu centrálního stadionu. | ||||
Město NJ (OMI, OÚP) | mládež z NJ i okolí, návštěvníci města | 18-24 mil. | ano/ne | SC3, SC9, SC11, SC12, SC14 | |
SC7 Rekonstrukce školních sportovišť | Odůvodnění: Nevyhovující stav, využití pro výuku i pro veřejnost. | ||||
Opatření 7.1 Rekonstrukce hřiště ZŠ Komenského 66 | Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS) | žáci, veřejnost | 20 mil. (údaj z roku 2008) | ano/ne | SC9, SC11, SC13, SC14 |
Opatření 7.2 Tělocvična ZŠ1 Jubilejní | Město NJ (OMI, OÚP, OŠKS) | žáci, veřejnost | 7 mil. | ano/ne | SC9, SC11, SC13, SC14 |
SC8 Investiční podpora realizace MTB trailů | Odůvodnění: "Trendy sport" na vzestupu, výsledky šetření, příhodné podmínky v okolí i existující poptávka. | ||||
Město NJ (OÚP, OMI, OŠKS) | veřejnost, turisté | délka nově realizovaných stezek | SC9, SC11, SC12, SC14 | ||
P2 Provoz sportovních zařízení | |||||
SC9 Efektivní provoz sportovních zařízení | Odůvodnění: Obecně vysoké náklady měst na provoz sportovních zařízení, nutnost implementace marketingově orientovaných přístupů napříč sportovními zařízeními (město, spolky, školy). | ||||
Opatření 9.1 Formulování přístupu města k provozu stávajících zařízení | Město NJ (OMI, OŠKS, OB) spolky | _ | SC1-SC8, SC10, SC11, SC12 | ||
Opatření 9.2 Stanovení přístupu města v kontextu budoucího převodu zařízení/realizace nových | _ | ||||
Opatření 9.3 Využití volných kapacit sportovních zařízení pro veřejnost | Město NJ (OŠKS), školy | určené cílové skupiny veřejnosti | _ | navýšení využití tělocvičen nad rámec výuky | SC11 |
Opatření 9.4 Sledovat využití a efektivnost sportovišť | Město NJ (OŠKS, OK, OB) | _ | _ | týdenní návštěvnost sportovišť, návštěvnost specifickými skupinami, tržby | |
PO2 Sportovní akce, propagace, partnerství | |||||
P3 Spolupráce při plánování a pořádání sportovních akcí | |||||
Strategické cíle a opatření | Zodpovědnost | Cílová skupina | Finanční náročnost | Indikátor hodnocení | Návaznost na SC |
SC10 Nastavení efektivní spolupráce na úrovni město-kluby | Odůvodnění: Vyjádření expertů, možnost využití spolkového sektoru k dosahování vyšší participace obyvatel Nového Jičína ve sportu. | ||||
Opatření 10.1 Pořádání pravidelných akcí pro veřejnost se specifickými cílovými skupinami | Město NJ (OŠKS, NC), kluby | dívky, ženy, senioři | specifický dotační program pro tyto účely | účast specifických skupin | SC11, SC9 |
Opatření 10.2 Propojování kulturních a sportovních akcí | Město NJ (OŠKS, NC) pořadatelé akcí (včetně podnik. subjektů) | veřejnost, turisté | počet nových akcí | SC11 | |
Opatření 10.3 Motivovat kluby k pořádání sportovních akcí pro veřejnost | Město NJ (OŠKS) | nesportující veřejnost | počet akcí pro veřejnost pořádaných kluby za rok | SC11, SC9 | |
P4 Propagace a partnerství v oblasti sportu | |||||
SC11 Efektivní nabídka sportovních zařízení a služeb | Odůvodnění: Nepřehledná a neflexibilní prezentace sportovního vyžití jak pro občany, tak pro návštěvníky města. Cílem je dostat návštěvníka stránek nejjednodušším způsobem k přehledu sportovišť a možnosti jejich využití v co možná nejkratším čase. Možnost vytvoření samostatného webu. | ||||
Opatření 11.1 Jednotná prezentace a propagace sportovních zařízení napříč různými provozovateli | Město NJ (OŠKS, OO) | veřejnost, turisté | návštěvnost webových stránek | SC9, SC12, SC14 | |
Opatření 11.2 Webová prezentace dostupnosti a aktuálního využití sportovišť pro občany města | Město NJ (OŠKS, OO) | veřejnost, turisté | |||
Opatření 11.3 Zřízení a propagace půjčoven sportovního vybavení | Město NJ (OŠKS), spolky, soukromý sektor | veřejnost, turisté | počet vypůjčených potřeb za měsíc | ||
Opatření 11.4 Program otevřených tělocvičen a hřišť pro veřejnost, sportoviště pro seniory | Město NJ (OŠKS), školy, spolky | veřejnost | %navýšení využití tělocvičen | ||
SC12 Propagace sportu – propagace města | Odůvodnění: Rozvoj sportu by ml těžit z pozice města jako destinace cestovního ruchu i spádové oblasti pro okolní obce. Zároveň je třeba sport uchopit v širším socio-kulturním kontextu tak, aby byl plně využit potenciál sportu. | ||||
Opatření 12.1 Spolupráce s okolními obcemi při propagaci sportovních programů a akcí | Město NJ (OŠKS, OO, ÚTM) | spádová oblast | počet participujících obcí | SC10, SC11 | |
Opatření 12.2 Mediální pokrytí propagace sportovních akcí | veřejnost, turisté | počet tištěných a webových médií | |||
Opatření 12.3 Spolupráce s oblastí kultury při propagaci města | turisté | počet spolupořádaných akcí | |||
Opatření 12.4 Využití osobností/bývalých sportovců k propagaci sportu | mládež | návštěvnost sportovní akce | |||
Opatření 12.5 Stanovení rozpočtu na pořádání sportovních akcí | Město NJ (OŠKS) | počet podpořených akcí | |||
PO3 Sport a škola | |||||
P5 Sport ve škole | |||||
Strategické cíle a opatření | Zodpovědnost | Cílová skupina | Finanční náročnost | Indikátor hodnocení | Návaznost na SC |
SC13 Kvalitní výuka tělesné výchovy | Odůvodnění: Zajištění kvalitní a atraktivní výuky tělesné výchovy dětí s návazností na spolkový sektor v Novém Jičíně. | ||||
Opatření 13.1 Předávání zkušeností a formulování potřeb na úrovni učitelé tělocviku – sportovní kluby | Město NJ (OŠKS), ředitelé škol | děti a mládež | výstup setkání, jeho implementace | SC14 | |
Opatření 13.2 Specializace vybraných hodin na vybrané sporty | Město NJ (OŠKS) ředitelé škol, spolky | děti a mládež | počet nových realizovaných aktivit za rok | SC14 | |
Opatření 13.3 Výuka základů sebeobrany – spolupráce s bojovými sporty | Město NJ (OŠKS, MP), ředitelé škol, spolky | děti a mládež | počet zapojených škol | SC14 | |
Opatření 13.4 Finanční podpora sportovních akcí pořádaných školami | Město NJ (OŠKS) | děti a mládež | počet aktivních účastníků | SC14 | |
P6 Sport mimo školu | |||||
SC14 Zdravý vývoj dětí s využitím sportu | Odůvodnění: Nutnost vytvářet vztah dětí ke sportu, osvěta o možnostech využití různých forem sportovních aktivit v místě bydliště. | ||||
Opatření 14.1 Spolupráce města s dětskými lékaři – doporučení adekvátních pohybových aktivit, zejména pro děti a mládež se zdravotními problémy | Město NJ (OŠKS, Zdravotnická komise) | děti a mládež | počet zapojených lékařů | ||
Opatření 14.2 Veletrh sportovních zařízení a sportovních aktivit spolků pro různé věkové skupiny | Město NJ (OŠKS, provozovatelé) | děti a mládež | účast na akci | SC10, SC11, PO4 | |
PO4 Podpora sportovních klubů | |||||
P7 Efektivní a spravedlivá podpora sportovních spolků | |||||
Strategické cíle a opatření | Zodpovědnost | Cílová skupina | Finanční náročnost | Indikátor hodnocení | Návaznost na SC |
SC15 Jednoznačné vymezení potřebného objemu prostředků na sportovní činnost a provoz sportovních zařízení | Odůvodnění: Transparentní financování sportovních organizací, nutnost řešení problematiky provozu sportovních zařízení. | ||||
Opatření 15.1 Analyzovat provozní náklady sportovních zařízení | Město NJ (OŠKS, OMI, OK, OB) | spolky | roční provozní náklady | SC9 | |
Opatření 15.2 Zafixovat dotace sportovním klubům vzhledem k příjmům/výdajům rozpočtu města | Město NJ (OŠKS, OF) | spolky | podíl (%) objemu dotací na příjmech rozpočtu | SC9 | |
Opatření 15.3 Vymezit roční potřeby nutných oprav k zajištění podmínek pro realizaci sportovní činnosti spolků | Město NJ (OŠKS), spolky | spolky, veřejnost | zvláštní dotační program | náklady pro jednotlivá sportoviště | |
Opatření 15.4 Definovat objem (potenciálních) prostředků z rozpočtu města ve vazbě na získání investiční dotace (MŠMT) | Město NJ (OŠKS) | spolky, veřejnost | absolutní objem disponibilních prostředků pro příslušný rok | PO1, SC9 | |
P8 Vícezdrojové financování sportu | |||||
SC16 Spolupráce s významnými firmami z Nového Jičína a okolí | Odůvodnění: Nutnost hledat další zdroje financování sportu, využití potenciálu sportu k vytvoření efektivní formy partnerství pro obě strany. | ||||
Opatření 16.1 Formulovat potenciální vztah soukromých partnerů a definovat přínosy pro obě strany, úvaha o využití institutu hlavního partnera města | Město NJ (OŠKS, NC), spolky | spolky, lokální firmy | SC9, SC10, SC11. SC12 | ||
Opatření 16.2 Nabídka efektivního partnerství a marketingových balíčků partnerům | Město NJ (OŠKS), spolky | lokální firmy | |||
Opatření 16.3 Nastavit partnerství na úroveň firma – město – klub | Město NJ (OŠKS) | spolky, lokální firmy | Objem dodatečných prostředků z externích zdrojů-partnerství | ||
Opatření 16.4 Nabídka partnerství při realizaci sportovních akcí a jejich mediální pokrytí | Město NJ (OŠKS, ÚTM, NC) | spolky, | |||
Opatření 16.5 Informování o možnostech získávání dotací (kraj, MŠMT) | Město NJ (OŠKS, KÚ) | spolky | počet podaných/úspěšných žádostí | ||
IMPLEMENTACE STRATEGIE – AKČNÍ PLÁN
V následujícím textu je nastíněn způsob, jak by měl být Plán rozvoje sportu přenesen do praxe při reflektování ekonomických možností města a dalších faktorů či omezení (např. aktuální politická reprezentace, významné investice, získané sportovní dotace z externích zdrojů, neočekávané události). Předpokladem k tomu, aby byly postupně plněny definované priority Plánu rozvoje sportu, je pravidelná formulace a evaluace akčního plánu.
Akční plán bude základním nástrojem pro implementaci plánu rozvoje sportu, prostřednictvím akčního plánu by mělo dojít k postupnému naplnění formulované vize, prioritních oblastí, priorit a strategických cílů. Akční plán pro každý následující rok co nejpodrobněji upřesňuje dílčí kroky (opatření) realizace, včetně časového rámce jejich plnění. Předpokladem uskutečnění akčního plánu je jeho ukotvení ke schvalovanému rozpočtu města pro následující rok, čímž by mělo být zajištěno jak finanční krytí konkrétních opatření, tak podpora ze strany aktuální politické reprezentace. Tvorbu a schválení akčního plánu pro následující rok je vhodné uskutečnit nejpozději do měsíce května nebo června (pro akční plán následujícího roku), před přípravou a schvalováním rozpočtu města.
Jakým způsobem by měl být Akční plán formulován?
Na tvorbě akčního plánu pro příslušný rok by se měli podílet aktéři z oblasti sportu, zejména pak pracovníci OŠKS, sportovní komise či provozovatelů sportovních zařízení. Předpokladem úspěšné a efektivní implementace je nastavení výchozího systému, jenž vymezí jednotlivé role, povinnosti a koordinaci mezi zúčastněnými aktéry:
V průběhu tvorby akčního plánu (první polovina roku) by mělo proběhnout setkání zodpovědných pracovníků
a veřejné projednání návrhu s vybranými aktéry z oblasti sportu.
Pro první rok by měl být vypracován akční plán s důrazem na již započaté realizace a dále na neinvestiční a finančně méně náročné projekty (zejména projekty zlepšení koordinace, nastavení platforem setkávání apod.)
EVALUACE PLNĚNÍ
Evaluací (hodnocením) realizace Plánu rozvoje sportu se rozumí vyhodnocení jeho plnění v souladu se stanovenými prioritami. Základem pro evaluaci jsou indikátory hodnocení – tedy ukazatele hodnotící míru naplňování dílčích opatření. Na začátku každého roku by mělo dojít k hodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok, od výsledků těchto hodnocení by se následně měla odvíjet aktualizace akčního plánu pro příslušný rok (s ohledem na finanční možnosti, získané dotace atp.) a formulace akčního plánu pro rok následující.
POUŽITÉ ZDROJE
Dotační programy Moravskoslezského kraje EU Physical Activity Guidelines Eurobarometer – Sport and physical activity
Koncepce podpory sportu 2016–2025 (Sport 2025)
Program Města Nový Jičín na podporu sportu
Státní podpora sportu 2017/2018 – investiční prostředky Státní podpora sportu 2017/2018 – neinvestiční prostředky Strategický plán rozvoje města pro období 2014–2020 Studie zdraví dětí 2016
Strategický plán rozvoje města
Zákon č.115/2001 Sb., o podpoře sportu, v platném znění Zákon č.128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění
xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx/xxxxxx-xx-xxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxx xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxx/xxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxx_xxxxxxxx_xxxxxxxx/xxxx/xxx_000_xx.xxx xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx-xxxxxx-xxxx-0000 xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx/Xxxxxxxx_0000_0000_00_00_0000.xxx xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxxxxxxxxx_xxxxx