PŘEHLED MZDOVÝCH A PRACOVNÍCH PODMÍNEK SROVNATELNÝCH ZAMĚSTNANCŮ UŽIVATELE

PŘÍLOHA Č. 6 RÁMCOVÉ SMLOUVY

PŘEHLED MZDOVÝCH A PRACOVNÍCH PODMÍNEK SROVNATELNÝCH ZAMĚSTNANCŮ UŽIVATELE

Níže jsou uvedeny pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců pracujících u Uživatele na pracovních pozicích, které mají být dle Smlouvy obsazovány přidělovanými zaměstnanci Agentury (dále jen „srovnatelní zaměstnanci“).

A: MZDOVÉ PODMÍNKY SROVNATELNÝCH ZAMĚSTNANCŮ

1. ZÁKLADNÍ MZDA NEBO ODMĚNA Z DOHOD

1.1. Mzdové tarify srovnatelných zaměstnanců jsou následující: Mzdový tarif manuálních zaměstnanců:

tarifní stupeň	tarifní rozpětí (Kč/hodina)	tarifní střed (Kč/hodina)
4.	115,10 - 123,90	119,50
5.	126,10 - 135,30	130,70
6.	137,80 - 148,40	143,10
7.	151,00 - 162,20	156,60
8.	165,30 - 177,30	171,30

Mzdový tarif TH zaměstnanců:

tarifní stupeň	tarifní rozpětí (Kč/měsíc)	tarifní střed (Kč/měsíc)
6.	22 650 – 24 070	23 360
7.	24 760 – 26 660	25 710
8.	27 130 – 29 590	28 360
9.	29 820 – 32 800	31 310
10.	32 810 – 36 070	34 440
11.	35 930 – 39 850	37 890
12.	40 160 – 43 080	41 620
13.	44 020 – 47 140	45 580
14.	48 190 – 51 430	49 810

1.2. Stanovení základní mzdy v tarifním rozpětí

1.2.1. Při stanovení základní mzdy v tarifním rozpětí se přihlíží zejména k dosaženým pracovním výsledkům vyjádřeným přiznanou základní mzdou, individuální míře samostatnosti a odpovědnosti při výkonu funkce nebo profese, rozsahu odborných znalostí a jejich využívání při výkonu práce, k úrovni osobních schopností a způsobilosti, pracovní výkonnosti a kvalitativním dlouhodobým výsledkům prováděných prací.

1.2.2. Základní mzdy v tarifním rozpětí mohou být přiznány v takové výši, aby nebyl překročen součet 50 % rozpětí v přiznaných tarifních stupních zaměstnanců v útvarech přímo řízených řediteli, v jednotkách řízených vedoucími jednotek a v případě JDCM (Jednotky dopravní cesty metra) na službách řízených vedoucími služeb. Zároveň nesmí dojít k přesunu prostředků přidělených pro TH zaměstnance a pro manuální zaměstnance.

1.3. Nárůst tarifních mezd

1.3.1. V roce 2017 bude navýšen k 1. lednu objem mzdových prostředků pro středy mzdových tarifů u tarifních rozpětí o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyhlašovanou za měsíc červen 2016. Po vyhodnocení hospodaření za 1. pololetí roku 2016 bude v měsíci září 2016 zahájeno jednání o dalším možném nárůstu.

1.3.2. V letech 2017 a následujících bude při zvyšování mzdových tarifů navýšeno horní rozhraní mzdového tarifu u TH zaměstnanců o procento odpovídající polovině procentního nárůstu tarifního středu příslušného tarifního stupně zjištěného dle bodu 1.3.1, s cílem postupně od nejnižších tarifních stupňů dosáhnout horní tarifní rozpětí blížící se 3 % nad tarifní střed.

2. POSKYTOVÁNÍ PŘÍPLATKŮ

2.1. Mzda za práci přesčas

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Místo příplatku může být zaměstnanci po prokazatelné dohodě s ním poskytnuta za každou hodinu práce přesčas hodina náhradního volna, a to nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla se zaměstnancem dohodnuta jiná doba. Nebylo-li zaměstnanci v této době náhradní volno poskytnuto, přísluší mu mzda a příplatek podle první věty tohoto bodu. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Prokazatelnou dohodou se rozumí písemná dohoda založená u nadřízeného po dobu 12 měsíců ode dne podpisu dohody.

2.2. Mzda a náhrada mzdy práci ve svátek

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek, pokud nebyla se zaměstnancem dohodnuta jiná doba. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

a) Místo náhradního volna může být zaměstnanci, po dohodě s ním, poskytnut k dosažené mzdě příplatek ve výši průměrného výdělku. Dohodu o poskytnutí příplatku ke mzdě sjednává příslušný vedoucí zaměstnanec.

b) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Prací ve svátek se přitom rozumí u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou část „definice směny“1 v době od 0:00 do 24:00 hodin. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pak celá „definice směny“, která ve svátek začíná.

2.3. Za práci v noci bude zaměstnanci poskytnut za každou hodinu odpracovanou mezi 22:00 a 6:00 hodinou příplatek ve výši 10 % jeho průměrného výdělku. Z

2.4. Za práci v sobotu a v neděli bude zaměstnanci poskytnut příplatek ve výši 35 % jeho průměrného výdělku. Příplatek náleží za „definici směny“, která začíná v sobotu nebo neděli, nikoliv z pátku na sobotu. U zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se prací v sobotu a v neděli rozumí práce v době od soboty 0:00 do neděle 24:00 hodin.

2.5. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí2 přísluší zaměstnanci za každou hodinu odpracovanou v tomto prostředí příplatek ve výši 8 Kč.

2.6. Za práci v obtížných pracovních podmínkách přísluší zaměstnanci příplatek:

• za práci v kyslíkových dýchacích přístrojích přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 46 Kč,

• za práci ve vzduchových dýchacích přístrojích nebo v ochranných oblecích přísluší za každou započatou hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 46 Kč (OZT),

• za práci ve výškách nad 10 metrů v omezeném pracovním prostoru (v kleci, na visutém lešení, na pracovní lávce) nebo při vnucených polohách těla (z provazového žebříku, visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu) přísluší za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 6,50 Kč,

• za práci v obtížných pracovních podmínkách3 přísluší zaměstnanci za 1 hodinu pracovní činnosti příplatek ve výši 7 Kč.

2.7. Dělníkům, kteří jsou písemně pověřeni příslušným vedoucím zaměstnancem řízením a organizováním práce dalších zaměstnanců v dělnické profesi v pracovní skupině a kteří v ní sami manuálně pracují, přísluší při vedení skupiny 3 – 10 dělníků, včetně agenturních pracovníků za 1 hodinu vedení skupiny příplatek ve výši 4 Kč; nad 10 dělníků, včetně agenturních pracovníků přísluší za 1 hodinu vedení skupiny příplatek ve výši 6 Kč; u dělníků střídacích čet středisek oprav vozidel přísluší za 1 hodinu vedení čety příplatek ve výši 6 Kč. V případech, kdy vedení (řízení) čety vyplývá z popisu pracovní činnosti a je podkladem pro určení tarifního stupně zaměstnance, příplatek za vedení nepřísluší.

2.8. Zaměstnancům pověřeným vedoucím útvaru zaškolováním zaměstnanců

vč. agenturních, v rozsahu určeném zaměstnavatelem, a učňů přísluší příplatek:

• za 1 hodinu zaškolování jednoho – dvou zaměstnanců (učňů) 4 Kč,

• za 1 hodinu zaškolování tří a více zaměstnanců (učňů) 6 Kč.

2.9. Příplatek za zastupování

TH zaměstnanci, kteří z pověření zaměstnavatele dočasně zastupují v plném rozsahu činnosti vedoucího (nadřízeného) zaměstnance dočasně nevykonávajícího svou funkci,

1 „Definice směny“ je grafické nebo časové vyjádření průběhu pracovního dne zaměstnance.

2 Seznam těchto prací je uveden v bodě I. přílohy tohoto přehledu.

3 Seznam těchto prací je uveden bodě II. přílohy tohoto přehledu.

přísluší příplatek za zastupování, a to ve výši rozdílu mezi základní mzdou zastupovaného a zastupujícího zaměstnance.

3. PODÍLOVÉ SLOŽKY MZDY NEBO ODMĚN Z DOHOD

3.1. Kolektivní výkonnostní odměny

Kolektivní výkonnostní odměny se poskytují všem zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců, jejichž odměňování se řídí podmínkami stanovenými ve smlouvách o mzdě včetně manažerských smluv a zaměstnanců získávajících předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytnými pro řádný výkon sjednané práce.

Kolektivní výkonnostní odměny se poskytují v sazbě 8 %.

Období pro poskytování kolektivních výkonnostních odměn je kalendářní měsíc a jsou vypláceny v termínu vyúčtování mzdy za běžný měsíc.

3.1.1. Stanovení kolektivu zaměstnanců:

a) kolektiv zaměstnanců manuálních profesí za provozovnu,

b)kolektiv zaměstnanců manuálních profesí v jednotce (bez provozoven) dle útvarů přímo řízených vedoucím jednotky,

c) kolektiv zaměstnanců manuálních profesí dle útvarů přímo řízených ředitelem (bez jednotek a provozoven),

d)kolektiv zaměstnanců TH s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v útvarech přímo řízených ředitelem (jsou-li v přímé podřízenosti ředitele jednotky, tvoří TH zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v každé jednotce samostatný kolektiv), a

e) kolektiv zaměstnanců TH s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v útvarech přímo řízených ředitelem (jsou-li v přímé podřízenosti ředitele jednotky, tvoří TH zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v každé jednotce samostatný kolektiv).

3.1.2. Celková částka výkonnostní odměny se stanoví procentní sazbou výkonnostní odměny 8 % násobenou součtem skutečně vyplacených tarifních mezd (včetně přesčasů) zaměstnanců kolektivu.

3.1.3. Rozdělování kolektivních výkonnostních odměn:

a) Z celkového objemu kolektivních výkonnostních odměn přiznává kolektivní výkonnostní odměny jednotlivým zaměstnancům kolektivu nejbližší vedoucí zaměstnanec diferencovaně, a to zejména:

i. po zhodnocení plnění pracovních úkolů a kvality prováděných prací,

ii. podle míry přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů,

iii. vedoucí zaměstnanec zohlední míru přínosu jednotlivých zaměstnanců kolektivu na plnění stanovených úkolů dle odpracované doby včetně přesčasů.

b) Přesun objemu prostředků na kolektivní výkonnostní odměny mezi kolektivy dle bodu 3.1.1. nelze provádět.

c) Přesun objemu prostředků na kolektivní výkonnostní odměny nevyčerpaných v příslušném období (měsíci) nelze převádět do následujících období (měsíců) s výjimkou důvodů uvedených v bodě 3.1.4.

d) Podklady k přiznaným kolektivním výkonnostním odměnám archivuje pracoviště.

3.1.4. Postup při rozdělování kolektivních výkonnostních odměn

Individuální podíl z kolektivní výkonnostní odměny se vyplácí měsíčně každému zaměstnanci v plné výši, v souladu s bodem 3.1.3. písm. a), pokud nenastane důvod k nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části.

Důvodem k nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, může být závada ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se k vykonávané práci zaměstnancem.

Nastane-li důvod k nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, vedoucí zaměstnanec může zaměstnanci kolektivní výkonnostní odměnu, příp. její část, nepřiznat. Přitom se bere v úvahu míra a závažnost závady ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se k vykonávané práci. Vedoucí zaměstnanec je povinen s nepřiznáním kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, zaměstnance předem seznámit a toto nepřiznání je povinen zdůvodnit. Na vyžádání zaměstnance je vedoucí zaměstnanec povinen důvod nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, sdělit zaměstnanci písemně.

V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s nepřiznáním kolektivní výkonnostní odměny, příp. její části, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu vedoucímu zaměstnanci, nedojde-li k vyřešení při přímém jednání mezi vedoucím zaměstnancem a podřízeným zaměstnancem. Nepřiznanou část kolektivní výkonnostní odměny potom nelze přerozdělit ostatním zaměstnancům kolektivu, je vázána v příslušném kolektivu do doby vyřešení stížnosti dle předchozí věty.

Kolektivní výkonnostní odměny v kolektivu nelze plně přerozdělit ostatním zaměstnancům kolektivu také v tom případě, kdy k závadě ve výkonu práce nebo porušení předpisů a povinností vztahujících se k vykonávané práci dojde na konci kalendářního měsíce a vedoucí zaměstnanec s tímto opatřením nemůže seznámit zaměstnance před odesláním podkladů k rozdělení kolektivních výkonnostních odměn ke zpracování mzdy. Kolektivní výkonnostní odměnu lze plně přerozdělit až po vyřešení důvodů pro nepřiznání kolektivní výkonnostní odměny v souladu s tímto bodem.

3.2. Ostatní odměny

K ocenění náročnosti a odpovědnosti práce zaměstnanců, kteří průběžně provádějí manipulaci s finančními prostředky a ceninami, se stanoví odměna ve výši:

500 tis. – 999 999 Kč 500 Kč

1 – 3 mil. Kč 1 000 Kč

Nad 3 – 25 mil. Kč 1 500 Kč

Nad 25 mil. Kč 2 000 Kč

U ostatních zaměstnanců, kteří provádějí manipulaci s finanční hotovostí a ceninami, je částka odměny stanovena z objemu finančních prostředků nebo cenin vykázaných na výdejním místě v kalendářním měsíci průměrně na 1 zaměstnance.

Vedoucí útvaru, kde k manipulaci s finanční hotovostí a ceninami dochází, odpovídá za stanovení počtu zaměstnanců provádějících manipulace s finanční hotovostí a ceninami, za vykazování zdroje pro rozdělení odměn, odpovídá a navrhuje výši odměny v příslušném měsíci. Vypočtený objem prostředků k rozdělení nelze převádět do dalších měsíců.

3.3. Mimořádné odměny

3.3.1. Zaměstnancům lze poskytovat mimořádné odměny v souvislosti s výkonem práce při splnění alespoň jedné z těchto podmínek:

a) za splnění pracovních úkolů, které se vyskytly mimořádně a jednorázově a vyžádaly si mimořádné pracovní úsilí, přičemž jejich splnění příznivě ovlivnilo výsledky práce nebo hospodaření útvaru popř. zaměstnavatele,

b) k ocenění mimořádného hospodářského přínosu práce, který se prokázal v následujících obdobích,

c) za výkon funkce mentora,

d) jedná-li se o stimulaci v souvislosti s důstojným odchodem zaměstnance do starobního důchodu dle předem projednaného programu s odborovými organizacemi,

e) přijetí a realizaci zlepšovacího návrhu zaměstnance, který nesouvisí s popisem jeho pracovní funkce,

f) v souvislosti se skončením pracovního poměru zaměstnance při schválení personálním ředitelem.

Přiznání mimořádných odměn dle bodu a) a b) musí být písemně zdůvodněno náročností, kvalitou, významem nebo hospodářským, příp. i jiným přínosem zaměstnavateli u provedeného úkolu nebo výkonu práce. Poskytování mimořádných odměn z jiných důvodů, než je uvedeno v bodech a) –f) je nepřípustné.

3.3.2. Mimořádné odměny navrhují vedoucí zaměstnanci a schvalují ředitelé v rámci prostředků, které jim byly přiděleny k tomuto účelu na začátku roku.

3.4. Zvláštní mimořádné odměny

Zaměstnancům lze přiznat zvláštní mimořádné odměny podle těchto zásad:

3.4.1. Zvláštní mimořádné odměny lze vyplácet ze mzdových nákladů příslušného roku se zúčtováním mzdy nejpozději za prosinec běžného roku.

3.4.2. Úsek personální bude v rámci sledování mzdového vývoje nárůstem vyčíslovat částky čerpání mzdových nákladů a na základě toho navrhne částku k použití na výplatu zvláštních mimořádných odměn.

3.4.3. Výplatu zvláštních mimořádných odměn schvaluje personální ředitel.

3.4.4. Zvláštní mimořádné odměny budou poskytnuty zásadně jen zaměstnancům, kteří budou v evidenčním stavu k poslednímu dni období, za které bude stanovena základna zvláštní mimořádné odměny a ke dni zúčtování výplaty.

3.4.5. Zvláštní mimořádné odměny nebudou přiznány zaměstnancům, kteří ke dni zúčtování zvláštní mimořádné odměny budou ve zkušební době.

3.4.6. Zvláštní mimořádné odměny nebudou přiznány zaměstnancům, jejichž podmínky odměňování jsou upraveny manažerskými smlouvami

3.4.7. Zvláštní mimořádné odměny budou zaměstnancům stanoveny z vyplacené hrubé mzdy nebo odměny z dohody za odpracovanou dobu v období, za které bude prováděna výplata.

3.4.8. Z použitelných částek určených pro jednotlivé výplaty zvláštních mimořádných odměn u zaměstnavatele a součtu vyplacených hrubých mezd nebo odměn z dohod budou stanoveny koeficienty na 1 000 Kč základních mezd nebo odměny z dohod. Výpočet bude proveden s přesností na dvě desetinná místa.

3.4.9. Zaměstnancům bude stanovena zvláštní mimořádná odměna vždy pronásobením jejich vyplacených hrubých mezd nebo odměn z dohod za odpracovanou dobu ve sledovaném období a koeficientu na 1 000 Kč vyplacených hrubých mezd nebo odměn z dohod. Výsledné částky k výplatám se zaokrouhlují zásadně vždy na celé koruny směrem dolů.

3.5. Dlouhodobá výkonnostní odměna

Pro všechny kategorie zaměstnanců bude vyplácena dlouhodobá výkonnostní odměna ve výši 1 % z vyplacených mzdových tarifů a výkonnostních odměn za kalendářní pololetí při splnění těchto podmínek:

3.5.1. výkon práce v příslušném kalendářním pololetí,

3.5.2. nesmí vykázat v uvedeném pololetí neomluvenou absenci,

3.5.3. není písemně upozorněn v souvislosti s porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se zaměstnancem k vykonávané práci,

3.5.4. není písemně upozorněn pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,

3.5.5. není písemně upozorněn pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,

3.5.6. není písemně upozorněn na nesplňování uspokojivých pracovních výsledků,

3.5.7. neporuší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301 a) zákoníku práce.

B: PRACOVNÍ PODMÍNKY SROVNATELNÝCH ZAMĚSTNANCŮ

1. PRÁVO NA DOVOLENOU

1.1. Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům dovolenou za kalendářní rok v délce pěti týdnů v kalendářním roce.

1.2. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance (§ 217 odst. 1 zákoníku práce).

1.3. Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

1.4. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

2. PRACOVNÍ DOBA

2.1. Pracovní doba činí 37,5 hodiny týdně.

2.2. Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne nebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny.

2.3. Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Délka jedné pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 7,5 hodiny, přičemž začátky a konce pracovních směn mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně.

2.4. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla dvanáct hodin.

2.5. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby do směn se stanoví rozvrhem směn – turnusem, zpracovaným na příslušné rozvrhovací období. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn – turnusem a stanovenou týdenní pracovní dobou se provádí maximálně za období 26 týdnů po sobě jdoucích. Při stanovení rozvrhu směn – turnusu bude postupováno s cílem sjednotit začátek a konec pracovní doby jednotlivých směn v rozvrhu směn – turnusu na jedno nástupní místo při dodržení stejného typu definice směny. Při převedení na jinou funkci bude provedeno vyrovnání plánovaného fondu pracovní doby současně s převedením.

2.6. Přestávka v práci na jídlo a oddech, která není výkonem práce, se poskytuje nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. Mladistvým se tato přestávka poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávka na jídlo a oddech může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo, jež je součástí pracovní doby. Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.

2.7. Do pracovní doby je započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální délce 15 minut.

3. STRAVOVÁNÍ

3.1. Zaměstnavatel umožní v souladu s § 236 zákoníku práce a v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnancům ve všech směnách stravování formou poukázek na stravování. Jídelny a kantýny zaměstnavatele mohou být pronajaty k účelům stravování a zaměstnancům bude umožněna platba v těchto zařízeních poukázkami na stravování.

3.2. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle §

163 zákoníku práce. Do limitu 55 % je zahrnuta výše provize uhrazená zaměstnavatelem prodejci poukázek na stravování.

3.3. Zaměstnavatel poskytne poukázku na stravování na jedno hlavní jídlo při přítomnosti v práci během stanovené pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (směny), jež trvá aspoň 3 hodiny.

3.4. Poukázku na stravování na jedno další jídlo obdrží zaměstnanec, pokud délka jeho definice směny v úhrnu stanovené pracovní doby s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin.

3.5. Poukázka na stravování se neposkytne zaměstnanci, který neomluveně zameškal část směny.

3.6. Poukázky na stravování budou zaměstnancům poskytovány v hodnotě 80 Kč, z toho 40 Kč poskytne zaměstnavatel a 40 Kč hradí zaměstnanec.

4. DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI A ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY

4.1. Důležité osobní překážky v práci jsou dle § 199 zákoníku práce stanoveny v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v platném znění.

Pracovní volno, které se poskytuje manželům, je poskytováno ve stejném rozsahu registrovaným partnerům.

Okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci:

Vyšetření nebo ošetření

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu,

- bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy přísluší nejvýše za dobu dle předchozího odstavce.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

- pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

Svatba vlastní

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na 2 dny, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu.

Svatba dítěte či rodiče

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy dítěti při svatbě rodiče.

Narození dítěte

- pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu (maximálně 1 den) s náhradou mzdy k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět; zaměstnanec má dále právo na další 3 dny pracovního volna bez náhrady mzdy, pokud o to požádá a nebrání-li tomu provozní důvody,

- pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu k účasti při porodu manželky nebo družky.

Úmrtí

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne při úmrtí manžela, druha, registrovaného partnera nebo dítěte na 2 dny i v případě, že se rozloučení konalo bez obřadu, a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne k účasti na pohřbu rodiče (opatrovníka) a sourozence zaměstnance, rodiče (opatrovníka) a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte i manžela sourozence zaměstnance na 1 den i v případě, že se rozloučení konalo bez obřadu, a další den, pokud zaměstnance obstarává pohřeb těchto osob,

- pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Pohřeb spoluzaměstnance

- pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

Doprovod

- pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu:

• s náhradou mzdy, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy,

• bez náhrady mzdy, jde-li o ostatní rodinné příslušníky,

- pracovní volno s náhradou mzdy k doprovodu zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy a zpět - pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce,

- pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy.

Přestěhování

- pracovní volno bez náhrady mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy.

4.2. Pokud tomu nebudou bránit provozní důvody, poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům na požádání 1 den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává po dohodě s nadřízeným zaměstnancem. Toto volno nelze v průběhu roku kumulovat.

4.3. Rodičům, pečujícím o děti do 15 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 15 let věku) poskytne zaměstnavatel další neplacené volno až do výše 2 týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.

4.4. Péče o dítě mladší než 15 let, těhotenství, anebo převážně samostatná dlouhodobá péče o rodinného příslušníka, který je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) bude respektována jako podstatný důvod ke sjednání kratší pracovní doby nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby.

4.5. Pracují-li u zaměstnavatele ve vícesměnném nebo nepřetržitém provozu oba rodiče pečující o dítě mladší než 15 let nebo oba manželé pečující o rodinného příslušníka, který je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a

délky směn tak, aby mohli o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby řádně pečovat.

4.6. Zaměstnancům postiženým živelnou pohromou (zničení, poškození, event. vyplavení domu či bytu sloužícímu k trvalému bydlení apod.) zaměstnavatel poskytne na nezbytně nutnou dobu likvidace škod, oprav a úklidu pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou poskytnutí volna je doložení postižení příslušným zástupcem samosprávy (obcí).

4.7. Vedoucí zaměstnanec současně nepřipustí k výkonu práce zaměstnance, který se přímo zúčastnil likvidace mimořádné události, při které došlo k vážnému zranění či úmrtí jiné osoby, pokud jeho psychický stav nezaručuje předpoklad pro bezpečný výkon práce. Tento zaměstnanec má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku nejdéle do konce směny.

4.8. V případě náhlého onemocnění může zaměstnanec, pokud to provozní důvody umožní, čerpat pracovní volno bez náhrady mzdy v rozsahu nejvýše tří pracovních dnů po sobě jdoucích bez dodání Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti za předpokladu, že na toto čerpání upozorní zaměstnavatele před plánovaným nástupem na směnu. Toto volno lze čerpat pouze 1x za rok.

4.9. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší 1x ročně náhrada mzdy nebo odměny z dohod za první tři dny, nejvýše však za 24 hodin, ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo odměny z dohod se zjištěný průměrný výdělek upraví způsobem, který je uveden v § 192 odst. 2 zákoníku práce.

Náhrada mzdy nebo odměny z dohod za první tři dny nepřísluší dočasně práce neschopným z důvodů:

a) pracovního úrazu,

b) zaviněné účasti ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu d),

c) bezprostředního následku vlastní opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,

d) spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

4.10. Neplacené volno přísluší zaměstnanci, který z důvodu konání činnosti dobrovolného hasiče nebo záchranáře zamešká část nebo celou rozvrženou směnu. Zaměstnanec doloží potvrzení o účasti na zásahu.

5. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

5.1. Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) v souladu s platnou legislativou bude zaměstnavatel provádět ve spolupráci s příslušnými odborovými organizacemi.

5.2. Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky, vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

5.3. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Dále je povinen na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle příslušného prováděcího právního předpisu. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby

ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení.

5.4. Zaměstnavatel zajistí dodržování zákazu kouření na jeho pracovištích.

5.5. Zaměstnavatel bude poskytovat ochranné nápoje za podmínek uvedených v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. V případě dlouhodobě extrémních teplot na pracovištích zaměstnavatele (více než 10 kalendářních dnů) může být poskytnut finanční příspěvek nad rámec uvedeného nařízení vlády.

5.6. Zaměstnavatel zajistí na stanovených pracovištích, zejména pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, bezplatně sodovou vodu z výrobníků nebo zařízení na distribuci pitné nebo sodové vody. Instalaci, údržbu a opravy zajišťují správci objektů na základě požadavků jednotlivých pracovišť. Zaměstnanci se přímo nebo prostřednictvím zástupců odborových organizací při požadavku na instalaci výrobníku nebo zařízení na distribuci sodové vody obracejí s žádostí na vedoucí jednotlivých pracovišť, kteří jsou povinni do 30 dnů na žádost odpovědět.

5.7. Zaměstnavatel bude vybavovat zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky (dále jen „OOPP“).

5.8. Zaměstnavatel bude zlepšovat hygienické a klimatické podmínky na všech pracovištích, zejména na pracovištích provozních zaměstnanců, např. montáží klimatizačních jednotek.

PŘÍLOHA

I. Seznam prací ve stiženém pracovním prostředí:

1. Svařování v uzavřených prostorách, tj. v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory, nebo v zámečnických dílnách.

2. Tryskání broky, ocelovou drtí v tryskací komoře za použití ochranné masky nebo ochranného oděvu s přívodem vzduchu.

3. Práce s pneumatickým nářadím – pouze u profese „zámečník kolejových konstrukcí

– montér“ a „zámečník kolejových konstrukcí – svářeč.“

4. Rozmrazování ledu a námrazy z kolejiště metra.

II. Seznam prací v obtížných pracovních podmínkách:

1. Čištění žump a vpustí nebo průlezných kanalizačních stok, kanalizačního potrubí a přípojek v podzemí (fekální čerpací stanice), pravidelné prohlídky, údržba, revize a opravy fekálních čerpacích stanic. Obsluha a údržba zařízení hrubého předčištění a vyhnívání kalů a obdobných zařízení na čistírnách odpadních vod v podzemí.

2. Izolační práce kyselinovzdornými tmely na bázi syntetických pryskyřic v uzavřených prostorách (plastbetonové podpory).

3. Stříkání dvousložkovými epoxidovými laky, nitrolaky a syntetickými emaily. Nátěry dvousložkovými epoxidovými barvami.

4. Lepení podlahových povlaků (korkových, pryžových, PVC apod.) rozpouštědlovými tmely (např. 6643, SR apod.).

5. Řezání a broušení zkorodovaných částí rámu a karoserie vozidel.

6. Broušení laku v přípravných boxech.

7. Práce s organickými rozpouštědly, s lihem, acetonem, benzinem a dalšími chemickými látkami.

8. Příprava barev a laků (nitro, syntetické vícesložkové a jim složením podobné) s bezprostředním stykem s míšenými komponenty (etylacetát, butylacetát, toluen, metylcyklohexanon).

9. Práce s epoxidovými pryskyřicemi.

10. Práce na kolejovém svršku za plného provozu bez vyloučení dopravy, v prostředí se zvýšeným obsahem ztěžujících vlivů v ovzduší.

11. Lakýrnické práce s epoxidovými, chlorkaučukovými, nitro a syntetickými barvami; příprava barev a laků, stříkání barev, práce s rozpouštědly.

12. Práce s vibračními nástroji, pneumatickým nářadím, vrtacími a sbíjecími kladivy a kompresory PK, DK.

13. Práce prováděné v kolektorech, kabelových kanálech, šachtách, nádržích, technických prostorách pod eskalátory, oprava a údržba madel eskalátorů.

14. Práce truhlářů při obsluze truhlářského strojního zařízení (broušení dřeva na pásové brusce, strojní protahování dřeva na protahovačkách a srovnávačkách).

15. Ruční broušení a leštění součástí za sucha.

16. Obrábění (vrtání a zahlubování) brzdového obložení a obložení lamelové spojky.

17. Stykové svařování kolejnic svařovacím strojem Plasser K 355, obsluha podbíjecího stroje Plasser K 355 PT, obsluha čistícího stroje TWS 30 v kabině lokotraktorů T8 a T18 a v kabině velínu, případně práce v prostupech, sváření kolejnic.

18. Odmašťování a odstranění barev vč. v horkých louhových lázních.

19. Činnosti v čističkách odpadních vod.

20. Práce spojené s montáží a demontáží pneumatik, stálá manipulace s těžkými břemeny (při opravách, nakládání a skládání pneumatik apod.), huštění pneumatik (nebezpečí výbuchu), práce ve výparech při vypalování čísel na pneumatiky a chemikálií při opravách "termo-press" - vztahuje se na pracoviště gumárny.

21. Ruční mytí součástek a spodků vozidel horkou tlakovou vodou a chemickými přípravky před opravami.

22. Zalévání izolátorů TM pryskyřicí.

23. Práce s horkým asfaltem.

24. Údržba olověných baterií v prostorách akumulátoroven.

25. Soustružení dílů s obsahem slídy.

26. Laminování kotev TM (trakčního motoru), bandážování páskou.