Iva Šebková

Nad rámec provozní činnosti se snažíme přiblížit vodárenství veřejnosti

říká GENERÁLNÍ ŘEDITEL VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s., XXX. XXXXXXX XXXX.

Xxx Xxxxxxx

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

a. s., dodává pitnou a čistí odpadní vodu pro více než 540 tisíc obyvatel v téměř 700 ob- cích okresů Brno-venkov, Blansko, Znojmo na jihu Moravy a v okresech Třebíč, Jihlava a ŽÁár nad Sázavou v kraji Vysočina. Provo- zuje tak asi 7 % celé vodárenské sítě v Če- ské republice.

„Jen v loňském roce jsme vyrobili téměř 26 milionů m3 pitné vody, přibližně stejné množství jsme pak za nejpřísnějších pravidel v našich čistírnách odpadních vod vyčistili a vypustili znovu do vodních toků,“ uvedl generální ředitel Xxx. Xxxxxxx Xxxx. Podle něj si lidé mnohdy ne- uvědomují, že pitná voda není až takovou sa- mozřejmostí, jak to mnohdy vypadá. „I proto si klademe za cíl neustále veřejnost upozorňovat na to, co si pod pojmem vodárenství mají před- stavit, co obnáší výroba pitné vody a čištění od- padních vod a v neposlední řadě také na to, že vodní zdroje je třeba chránit,“ říká Xxxx.

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

a. s., ve spolupráci s Městem Třebíč a svazkem obcí Vodovody a kanalizace Třebíč ale stála ta- ké za myšlenkou zpřístupnění bývalého vodá- renského objektu, vodojemu Kostelíček, veřej- nosti. Tato aktivita však ze strany VAS není ojedinělá. Společnost se v posledních letech zaměřuje stále více na podobné aktivity, které by měly dětem i dospělým přiblížit práci vodařů, význam a vzácnost pitné vody, stejně jako pozi- tivní dopady čištění odpadních vod na životnír prostředí.

Jak do této myšlenky zapadá rekon- strukce vodojemu Kostelíček v Třebíči a je- ho zpřístupnění veřejnosti?

Podařilo se nám propojit turisticky atraktivní lokalitu s krásnou vyhlídkou na město, ale také s představením historie a současnosti vodáren- ství. Lidé, kteří objekt navštíví, se dozvědí, jak se po první světové válce budoval vodovod pro město, jak bylo nutné dál zásobování města ře- šit s přibývajícím počtem obyvatel a rozvíjejícím se průmyslem, jak se budovaly další vodojemy v okolí a jaká je v současné době situace ve městě se zásobováním pitnou vodou. Akumu- lační nádrž vodojemu se proměnila v promítací místnost, kde se návštěvníci od těch nejmen- ších až po ty dospělé mohou seznámit se zají- mavými tématy týkajícími se vody v připrave- ných krátkých filmech.

Třebíčsko má ale i další vodárenské zají- mavosti. Architektonicky zajímavý je například vodárenský areál v Heralticích, kam zveme ve- řejnost. Součástí vodovodu Čechtínsko jsou pak moderní objekty, které stojí za pozornost. Patří k nim vodojem Hroznatín, čerpací stanice

„Ponorka“ u Rudíkova. To byly ty první kroky, kdy se začal objevovat nový trend, tedy přiblíže- ní vodárenství blíže k lidem.

Xxx. Xxxxxxx Xxxx

Mluvíme o Třebíčsku, ale předpokládám, že podobně je tomu i v dalších regionech, kde vaše společnost působí…

Představenstvo naší společnosti v uplynu- lém roce přijalo zcela nový dokument – marke- tingovou a komunikační strategii. Z ní vyplynulo, jakým cílovým skupinám se chceme v oblasti marketingu věnovat a co pro ně chceme dělat. Některé z těchto aktivit již mají svoji tradici a jsou velmi populární. Jedná se například o námi organizované cyklistické výlety pro ve- řejnost. Každoročně tak milovníky cyklistiky po- zveme na jednodenní výlet po jinak nepřístup- ných vodárenských objektech. Je to nejen příležitost poznat, co se s vodou musí udělat, aby se pitná dostala k lidem, ale také příležitost ukázat, jak se o provozované objekty staráme, kolik do nich investujeme a také kolik jich celko- vě máme na starosti. Konají se například na Blanensku, Znojemsku nebo Jihlavsku.

Společně s místními akčními skupinami Zu- bří země a Rokytná na Třebíčsku a Ždársku jsme se zapojili do projektu Znám křišťálovou studánku. Provádíme zdarma kontroly kvality vody v tamních studánkách, a to za přítomnosti žáků základních škol. Kontroly doplňujeme zají- mavým výkladem našich pracovníků z laborato- ří.

V rámci podpory neziskových organizací jsme vypsali soutěž pro organizátory letních tá- borů v přírodě o rozbory vody zdarma.

Tradicí se také již staly Dny otevřených dve- ří pro veřejnost, školy i odborníky v našich ob- jektech – úpravnách vody, čerpacích stanicích, čistírnách odpadních vod.

A kdybych měl nějakou aktivitu přirovnat k té třebíčské, tak i z rekonstruovaného vodoje- mu v Boskovicích bude krásný výhled na měs-

SOVAK ČR

řádný člen EUREAU

Ročník 24

Září 2015, číslo 9

ČASOPIS OBORU VODOVODŮ A KANALIZACÍ

Z OBSAHU:

Xxxxxxxx s generálním ředitelem VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOS-

XX, a. s., Ing. Xxxxxxxxx Xxxxxx

Věžový vodojem Kostelíček je ukázkou zachování industriální- ho dědictví

7. světové fórum o vodě v Korejské republice

Zpráva Evropského účetního dvora a reak- ce Evropské komise

k provádění směrnice o čištění městských odpadních vod

Pozor na chlornan sodný: chlorečnany v pitné vodě

Statistické údaje vodo- vodů a kanalizací v ČR za roky 1990–2014

Věžový vodojem Kostelíček v Třebíči. VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.

SOVAK

ROČNÍK 24 • ČÍSLO 9 • 2015

OBSAH:

Xxx Xxxxxxx

Nad rámec provozní činnosti se snažíme přiblížit vodárenství veřejnosti – říká generální ředitel VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ

SPOLEČNOSTI, a. s., Xxx. Xxxxxxx Xxxx 1

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

Věžový vodojem Xxxxxxxxxx s vyhlídkovou plošinou na Strážné hoře v Třebíči 3

Xxxxxx Xxxxxxx

Věžový vodojem Kostelíček je ukázkou

zachování industriálního dědictví 5

Xxxxx Xxxxxxxxx

7. světové fórum o vodě v Korejské

republice 6

Xxxxxxxx Xxx

Zpráva Evropského účetního dvora

a reakce Evropské komise k provádění směrnice o čištění městských

odpadních vod 10

Xxxxx Xxxx

Alternující aktivace – využití ojedinělého uspořádání AN na ČOV Nový Jičín 12

350 let společnosti SAINT-GOBAIN 16

Xxxxx Xxxxxx, Xxxx Xxxxxxx

Přechod přivaděče OOV Baška–Nové Dvory

přes řeku Morávku v Dobré 18

Franklin Electric SubDrive® – spolehlivé

řešení pro dodávku pitné vody 22

Xxxxxxxxx Xxxxxxx

Pozor na chlornan sodný: chlorečnany

v pitné vodě 24

Přesné měření vody ze Skandinávie 26

Antibakteriální materiály – aby voda

zůstala pitnou 27

Xxxxxxxx Xxxx

Statistické údaje vodovodů a kanalizací

v ČR za roky 1990–2014 28

Sanace kanálu GPR profily vejčitého tvaru od firmy Amiantit ve Wismaru – vlastnosti

materiálu byly přesvědčivé 30

Vybrané semináře… školení… kurzy…

výstavy… 31

Titulní strana: Věžový vodojem Kostelíček v Třebíči. VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.

V rámci projektu Znám křišťálovou studánku vysvětlují pracovníci VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a. s., dětem, jak zjišťují kvalitu vody. A to přímo v terénu. Foto: Xxx. Xxx Xxxxx- vá

Hodně skloňovaným termínem je v sou- časnosti společenská odpovědnost. Jak sám osobně tento termín vnímáte a zařadil byste vaši firmu k těm, které jsou společensky od- povědné?

Společenská odpovědnost je podle mého názoru vše to, co firmy dělají nad rámec přede- psaných pravidel právě pro veřejnost, ale taktéž pro životní prostředí. Je to tedy jakási přidaná hodnota. Spadají sem samozřejmě také zaměst- nanci firmy, protože pokud je spokojený zaměst- nanec, může se firma dál úspěšně rozvíjet. Za VODÁRENSKOU AKCIOVOU SPOLEČNOST,

a. s., si troufám tvrdit, že jsme společensky od- povědná firma naplňující rozumné aktivity v této oblasti. Jsou to například ty, které jsem již jmeno- val.

Kolik má vaše firma zaměstnanců a co pro ně dělá?

Naše společnost má stabilně kolem jednoho tisíce zaměstnanců. Základním dokumentem pé- če o zaměstnance je Kolektivní smlouva. Ze so- ciálního fondu, vytvářeného ze zisku po zdanění, jsou poskytovány prostředky na základě dohody s odborovou organizací na příspěvek na stravo- vání, životní a pracovní výročí, sportovní a kul- turní vyžití našich zaměstnanců, případně rodin- ných příslušníků. Z tohoto fondu hradíme také případné sociální výpomoci zaměstnancům v souvislosti s úmrtím v rodině, onemocněním, poškozením majetku např. povodní, či živelnou pohromou. Pořádáme také firemní ples pro naše zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Naše společnost přispívá zaměstnancům na penzijní spoření a životní pojištění. Významným nefi- nančním benefitem je poskytování zdravotního volna ve výši dva dny s náhradou mzdy. Poskytu- jeme rekreaci ve vlastních rekreačních zaříze- ních. Po splnění podmínek délky zaměstnání má zaměstnanec nárok na rehabilitaci v maximální délce čtyř pracovních dnů za rok. Na tuto rehabi- litaci dostane zaměstnanec příspěvek od za- městnavatele. Dalším významnou výhodou pro zaměstnance je vyjednání smluvních podmínek pro rodinné příslušníky našich zaměstnanců se společností poskytující mobilní telefonické služ- by v rámci tzv. zaměstnaneckého programu.

to. Vzniká tam taktéž díky spolupráci místního svazku a města vyhlídko- vá plošina.

To, co jsem vyjmenoval, je jen zlomek z našich celoročních aktivit.

Zaměřujete se i na výchovu odborníků?

Ano. V řadách našich zaměstnanců pracují lidé s dlouholetou praxí a vysokými odbornými znalostmi. Díky nim například byla vydaná a na vysokých školách se neustále využívá učebnice s názvem Vodárenství – jímání a úprava vody. Jednou za dva roky jsme spolupořadateli odborné konference Řešení extrémních požadavků na čištění odpadních vod, na dalších konferencích naši odborníci přednášejí. Podporujeme také vý- chovu mladých odborníků, již několik let jsme partnery konference dok- torského studia VUT Brno s názvem Juniorstav.

Co byste osobně popřál vaší společnosti a případně kolegům z oboru do dalších let?

Mé přání je jednoduché. Přál bych si, aby naše společnost nemusela řešit žádné zbytečné problémy a mohla se plně soustředit na to hlavní, co má dělat – na zajištění kvalitní pitné vody a na návrat vyčištěné vody do přírody. Jen tak se budeme moci nadále rozvíjet a tím i pomáhat tam, kde je to třeba. A pro celou vodohospodářskou veřejnost bych si přál, aby vznikla jasná koncepce našeho oboru.

Xxx. Xxx Xxxxxxx

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.

e-mail: xxxxxxx@xxxxx.xx

Sleva pro členy SOVAK ČR u vizitkové inzerce:

barevná vizitka za cenu černobílé

Věžový vodojem Xxxxxxxxxx s vyhlídkovou plošinou na Strážné hoře v Třebíči

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

V prvním zářijovém týdnu letošního roku byl slavnostně otevřen pro veřejnost věžový vodojem Kostelíček v Třebíči. Byla tak završena ně- kolikaletá snaha opravit a uvést dlouhodobě nevyužívaný, ale atraktivní vodárenský objekt do původní podoby, instalovat zde expozici vý- voje třebíčského vodárenství, zpřístupnit objekt pro veřejnost a umožnit jeho prohlídku včetně neopakovatelného pohledu na město z plo- šiny nad vodojemem.

První zmínky o Třebíči sahají až do roku 1101, kdy byl na návrší nad soutokem řeky Jihlavy a Stařečského potoka založen benediktinský klášter. Jako město je Třebíč zmiňována roku 1277 v tzv. Listině opata Xxxxxxx, k rozšíření městských práv došlo v roce 1335. Město prošlo složitým vývojem, každá jeho etapa je však spojena s vodou a vodá- renstvím. Voda byla potřebná nejen jako voda pitná, ale také pro rozvoj řemesel a pozdějšího průmyslu, zejména kožedělného, obuvnického a potravinářského. Na straně druhé byla voda potřebná, bohužel, i k ha- šení požárů, které město mnohokrát postihly ničivou silou, několikrát změnily jeho podobu a způsobily i zánik mnoha jeho památek.

Od středověku byl hlavním zdrojem vody pro město rybník Baba, později od roku 1888 rybník Vodovodní. Je zřejmé, že příměstské rybníč- ky nemohly dlouho pokrývat potřebu rychle se rozvíjejícího města ani

Slavnostní zahájení stavby vodovodu, rok 1936

Vodojem ve výstavbě s lešením, rok 1937

Stavba Heraltického vodovodu, rok 1937

z hlediska množství, ani z hlediska kvality vody. Zlomovým obdobím v třebíčském vodárenství byla polovina dvacátých let minulého století, kdy městská rada rozhodla o rozsáhlém hydrogeologickém průzkumu okolí města, který měl za cíl objevit vydatný zdroj kvalitní vody, který by problémy se zásobováním vodou vyřešil na delší dobu. Po rozsáhlém průzkumu bylo vytipováno několik lokalit a nakonec rozhodnuto, že tou nejvhodnější je oblast heraltických lesů, cca 13 km západně od Třebíče. V roce 1935 bylo vyhláškou okresního úřadu o stavbě vodovodu defini- tivně rozhodnuto. Slavnostní zahájení stavby proběhlo v září roku 1936 na návrší Strážné hory v Třebíči (480 m n. m.). Zde byla ve středověku jedna z hlásných věží, které střežily přístup do města. Do dnešních dnů se dochovala pouze bašta na protějším návrší, na Hrádku. Další dvě, na Strážné hoře a nad ulicí Křížovou, se nedochovaly. V roce 1645 postavil na Strážné hoře třebíčský měšťan a zednický mistr Xxx Xxxxx kapli a ne- chal ji zasvětit památce Povýšení svatého Kříže. Od té doby se místu za- čalo říkat „U Kostelíčku“ nebo „Kostelíček“ a místo samotné se postupně stalo cílem nedělních vycházek třebíčských občanů a místem konání pravidelných srpnových poutí.

Právě v blízkosti kaple začal v roce 1936 vyrůstat věžový vodojem jako součást nově budovaného městského vodovodu. Nesl název Vaň- kův jubilejní vodovod („Vaňkův“ podle tehdejšího starosty města Xxxxxx

Vodojem při opravě s lešením, rok 2015

Vaňka, který se o výstavbu nového vodovodu nejvíce zasloužil, „jubilejní“ mělo znamenat symbolický dar občanům města k 600. výročí rozšíření městských práv). Po technické stránce vodovod znamenal jímání kvalitní podzemní vody systémem zářezů v heraltických lesích (tzv. prameni- ště I.), její úpravu filtrací přes vápencovou drť v odkyselovací stanici Heraltice a přivedení třináct kilometrů dlouhým potrubím do vodojemů v Třebíči. Vodojemy byly tři – Žákova zahrada pro nejnižší část města (centrum), Kostelíček – zemní část – pro střední část města (Domky), a Kostelíček – věžová část – pro nejvyšší část tehdejšího města. První voda z nového vodovodu přitekla do města již v roce 1938, technicky byl vodovod dokončen v roce 1940 a zkolaudován v roce 1941. Během dru- hé světové války byl vodovod rozšířen připojením vody z tzv. prameniš- tě II. Otevření vodovodu se starosta Vaněk bohužel nedočkal, byl zatčen gestapem již v roce 1939 a zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1944. Jeho vodovod však slouží dodnes a přivádí kvalitní vodu z heraltických lesů do Třebíče. Je třeba zdůraznit, že vodovod stále fun- guje gravitačně, tj. bez nároků na elektrickou energii, a že kvalita vody je velmi dobrá a dlouhodobě stabilní. To je i důvodem, proč je využívána pro výrobu tradičních třebíčských limonád „ZON“.

S připojením města na vodovodní přivaděče z Mostiště (1966) a ná-

sledně x Xxxxxxx (1982) přestala být věžová část vodojemu Kostelíček vodárensky využívána. Jeho funkci postupně převzaly velké moderní a výše situované vodojemy Střítež a Pocoucov, Kostelíček od sedmde- sátých let minulého století chátral. V roce 2010 vznikl záměr věžovou část vodojemu opravit do původní podoby, instalovat zde expozici vývoje třebíčského vodárenství a vodojem včetně vyhlídkové plošiny v jeho nej- vyšší části otevřít pro veřejnost. Po složitých jednáních a díky pochopení všech zúčastněných se záměr podařilo realizovat do výsledné podoby. Úvodní studii a projekční přípravu zajišťovala firma Plán projekt Kapucín,

s. r. o. Jednání nebyla jednoduchá, neboť od devadesátých let minulého století byla na ochozu vodojemu postupně instalována různá zařízení pro přenos dat nebo šíření rozhlasového vysílání, která bránila jinému

využívání objektu. Je tak na místě poděkovat všem zúčastněným, že ak- tivně a vstřícně spolupracovali při změně užívání objektu a jeho přetvá- ření do současné podoby. Realizaci stavby prováděla firma Kapucín – Realizace staveb, s. r. o.

Věžový vodojem se tak stal symbolickým i praktickým propojením vodárenství, turistického ruchu i historie města Třebíče. V jednotlivých podlažích vodojemu je možno vidět hlavní vývojové etapy vodárenství na Třebíčsku od středověku až po současnost. V první úrovni budou připo- menuty historické vodovody, ve druhé vodovod z Heraltic, ve třetí pak moderní vodovody z Mostiště a Vranova. Každá etapa bude doprováze- na podrobným popisem, dobovými fotografiemi, dokumenty nebo arte- fakty. Ve vlastní kruhové akumulační komoře vodojemu ve výšce 20 m nad okolním terénem bude možno zhlédnout krátký audiovizuální pro- gram s tématikou vody dle vlastního výběru návštěvníka. Nad touto ko- morou se nachází vyhlídková plošina, ze které je unikátní pohled na město Třebíč se všemi jeho zajímavými částmi, i na široké okolí, např. na rozhlednu na Pekelném kopci, na obec Heraltice, věž kostela sv. Gothar- da v Budišově a mnoho dalších dle aktuální viditelnosti. Vodojem bude mít vlastní návštěvní řád, jako ostatní památky města. Jeho provoz od slavnostního otevření dne 3. září do ukončení turistické sezony roku 2015 bude zajišťovat VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., di- vize Třebíč. Na zajištění provozu od sezony 2016 se bude podílet Měst- ské kulturní středisko Třebíč.

Oprava vodojemu a jeho zpřístupnění je nejen připomenutím 75. vý-

ročí Heraltického vodovodu, ale také symbolickým poděkováním staros- xxxx Xxxxxxx za jeho nadčasový vodárenský projekt.

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., divize Třebíč

e-mail: xxxxxxxx@xxxxx.xx

xxx.xxxxxxxxxx.xx

Věžový vodojem Kostelíček je ukázkou zachování industriálního dědictví

Xxxxxx Xxxxxxx

Věžové vodojemy jsou stavby ryze technické. I přesto se však ve velké míře jedná o architektonicky i konstrukčně cenné objekty, jejichž od- kaz si zaslouží být zachován pro příští generace.

Při pohledu na nefunkční věžový vodojem nás jako první možnost napadne konverze na rozhlednu či vyhlídku. Je to logické, neboť věžové vodojemy i rozhledny jsou dominantní vertikály stavěné převážně na vy- výšených místech a nabízejí tak výhledy po širokém okolí.

Jako příklad může sloužit v roce 2011 dokončená rekonstrukce uni- kátního vodojemu v Heřmanově Huti z roku 1908, který je jednou z vů- bec nejstarších železobetonových staveb svého druhu na našem území. Vyhlídka na střeše věže je po přestavbě návštěvníkům volně přístupná. Některé věžové vodojemy byly jako rozhledny dokonce záměrně bu- dovány. Břeclavský vodojem z roku 1927 bývá příležitostně zpřístupněn pro veřejnost a nabízí rozhled po celé Břeclavi. Však jej také autorizova- ný inženýr Xxxxxxx Xxxxxx z Prahy na přání břeclavské obce původně projektoval ve dvou variantách – v jedné čistě jako věžový vodojem a ve druhé – která se nakonec realizovala – s kopulovitou vyhlídkovou nástav-

bou.

Vodojem na Suchém vrchu postavený dle plánu architekta Xxxxxxxx Xxxxxxxx v letech 1931–32 sloužil od počátku jako zásobárna vody i jako turistická rozhledna. Vodu bychom zde dnes již nenašli, funkci roz- hledny si však věž zachovala.

Rekonstrukce věžového vodojemu Na Strážné hoře v Třebíči a jeho přestavba na rozhlednu je další ukázkou zachování industriálního dědic- tví a smysluplného využití nefunkčního objektu. Konstrukční řešení sa- motného vodojemu je na našem území zcela ojedinělé a podobnou stav- bu bychom u nás nenašli. Dřík, kterým se stoupá vzhůru, je totiž oproti

samotnému reservoáru půdorysně vyosen. Takto navržený objekt musel být stavebně a zejména pak finančně náročnější než jednoduchá věžo- vitá stavba. I přesto však byl realizován a vznikl tak unikátní věžový vo- dojem s velkou vyhlídkovou plošinou, která bude nyní sloužit návštěvní- kům k výhledům na Třebíč a okolní krajinu.

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph. D. Společenstvo vodárenských věží xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx

Sweco Hydroprojekt a. s.

Konzultační a projektové služby

Projekt Neptune – Seychelské ostrovy

Sweco Hydroprojekt se podílí

na projektu obnovy infrastruktury pro odvádění a čištění odpadních vod na Seychelech.

Projekt je financován Evropskou investiční bankou.

xxx.xxxxx.xx

7. světové fórum o vodě v Korejské republice

Xxxxx Xxxxxxxxx

Hned úvodem je třeba zdůraznit, že toto fórum se lišilo termínem ode všech předchozích, neboť nebyl do průběhu zahrnut Světový den vody – konalo se 12.–17. dubna. Dále zjevně v duchu „asijské tradice“ (zahájené v Japonsku v r. 2003) probíhalo také na třech místech: ve velkoměstě Daegu, kde kromě jednání v sekcích proběhl také veletrh (pavilón EXCO – obr. 1) a dále v historickém městě Gyeongju – a tam na dvou místech: v pavilónu HICO (obr. 2) a v hotelu Hyundai (obr. 3), ve kterém byla přijata tzv. „Ministerská deklarace“.

Vzdálenost mezi místy HICO a Hyundai byla vhodná i pro pěší chůzi (cca 20 minut) po břehu jezera Bomunho Lake (což však byla umělá ná- drž), nicméně 4x v hodině jezdily minibusy jako servis účastníkům. Av- šak vzdálenost Gyeongju a Daegu byla 61 km a spojení zajišťovaly pří- jemně vybavené autobusy podle přesně dodržovaného jízdního řádu. Doba cesty ovšem závisela na dopravní situaci v Daegu a pohybovala se mezi 1,15–1,45 hodiny. Když připočtu dopravu z hotelů, které byly v okolí Gyeongju rozptýleny (např. můj hotel byl 4,5 km od HICO), pak při 287 různých jednáních sekcí, rozmístěných na všech 3 místech, se účastníci fóra dost nacestovali a často nebylo možné bez výběru skutečných pri- orit navštívit všechna zajímavá témata. Z uvedeného důvodu se zjevně každý zaměřil na jednání vyhodnocená jako nejatraktivnější. Já jsem

„pokryl“ šest programových sekcí, které se dle mého názoru nejvíce do- týkaly vodohospodářské situace v ČR, anebo měly obecně největší vý- znam z hlediska současného vývoje vodních zdrojů na Zemi. A samo- zřejmě jsem „proběhl“ veletrh vodohospodářských výrobků a nabídek služeb v EXCO.

Zúčastnil jsem se tedy následujících zasedání:

• Projednání konečného textu „Ministerské deklarace“.

• Sekce zaměřené na adaptační opatření ke změně klimatu.

Obr. 1: Pavilon EXCO ve městě Daegu

• Sekce věnované prevenci povodní.

• Sekce o spolupráci v mezinárodních povodích organizované Meziná- rodní sítí organizací povodí (International Network of Basin Organisa- tions – dále „INBO“), kde jsem měl aktivní vystoupení na žádost sekre- tariátů Mezinárodní komise pro ochranu Labe a Mezinárodní komise pro ochranu Odry (a následně účast mezi členy závěrečného panelu).

• Sekce zaměřené na spolupráci v Evropě (Europe Regional Process) – Doporučení pro hospodaření s vodou v Evropě.

• Sekce orientované na problém „náboženských“ řek.

Pokusím se stručně charakterizovat obsah a závěry z uvedených za- sedání.

Ministerská deklarace ze 7. světového fóra o vodě

Přípravě byla věnována velká pozornost a tradičně ji organizovali a koordinovali Francouzi za přispění Holanáanů. Text deklarace má 7 bo- dů, ale odkazuje na tzv. Doporučení z Daegu and Gyeongju („Daegu- Gyeongbuk Recommendations“), která jsou značně rozsáhlá (v porov- nání s dokumenty předchozích fór mají 8 stran). Deklarace se primárně orientovala na zabezpečení vodních zdrojů pro všechny obyvatele, k roz- voji spolupráce rozvinutých a méně rozvinutých zemí. Specifická pozor- nost byla zaměřena na mezinárodní spolupráci při managementu vod- ních zdrojů na adaptační opatření k omezení následku změny klimatu.

Deklarace a další informace o 7. světovém fóru o vodě jsou dostupné na internetových stránkách (xxx.xxxxxxxxxxxxxxx0.xxx). Za zmínku snad stojí skutečnost, že se na fóru prakticky neobjevili zástupci Německa a Anglie (nenarazil jsem na jejich stánky ani na veletrhu), naopak vzrost- la aktivní účast vodohospodářů z USA (v sekci prevence povodní).

Adaptační opatření na zmírnění důsledků změny klimatu

Přednášky a následné diskuse se soustředily především na hledání možností, jak posílit vodní zdroje – a to nejenom pro vodárenství a ze- mědělství, ale zejména pro kombinaci s výrobou elektrické energie. Ze závěrů několika prezentací vyplynulo, že nároky na posílení vodních zdrojů k výrobě elektrické energie jsou dokonce výrazně vyšší. Očekáva- ná potřeba zvýšené akumulace pro zajištění vodních zdrojů se oriento- vala na velké přehradní nádrže. Z předvedených výsledků (zejména pre- zentovaných předsednictvem Mezinárodní komise pro velké přehrady –

Obr. 2: Pavilon HICO ve městě Gyeongju Obr. 3: Hotel Hyundai (v Gyeongju)

Obr. 4: Vyhodnocení potřebných objemů vody k zajištění očekávané po- třeby do roku 2030 (WS – odběry, HY – pro hydroelektrárny)

ICOLD) bylo odvozeno, jaké procento nových akumulací ve světě by bylo třeba, aby byly pokryty očekávané nároky na dostupné vodní zdroje (do- kumentuje to obrázek ofotografovaný z prezentace – viz obr. 4). Pozoru- hodný byl příspěvek z Turecka – přijali plán na vybudování retence vody v nádržích využitelných zejména v zemědělství. Heslo „1 000 nádrží za 1 000 dnů“ se začalo naplňovat, velikost jednotlivých nádrží má být okolo 1 mil. m3. Nedalo mi to a zeptal jsem se, zda mají nějaké potíže např. se zajištěním pozemků. Dost nechápavě reagovali, že nikoliv, problém mají se zajištěním vhodných zemníků na realizaci jádra přehrad. (To je ovšem zase pro našince těžko uvěřitelná odpověá.)

V obecné diskusi jsem také položil otázku, proč orientace na velké akumulace v přehradních nádržích, jako rozhodující krok pro zajištění dostatku vody, není projednávána s vedlejší sekcí, kde se propagovala hlavně malá vodní díla a mokřady v krajině jako rozhodující opatření, jak zabránit následkům změny klimatu. Odpověá mně dost vyrazila dech: Techničtí pracovníci – vodohospodáři – nejsou v argumentaci a v práci s veřejností tak „zběhlí“ jako nevládní organizace ochránců přírody a ekologů. Ano, takové malé nádrže, rybníky, mokřady jsou jistě užiteč- né, ale bez velkých akumulací se potřebné vodní zdroje pro hospodář- ské účely nedají zajistit. Xxxx nejlépe je realizovat obojí. Takže ani na Světovém fóru k přímé výměně názorů nedochází, každá skupina odbor- níků promlouvá ke „svým“ přívržencům a k obhajobě stanovisek v pří- mém dialogu nedochází. Jistě by bylo vhodné, aby oba přístupy běžely paralelně – avšak odpůrci přehradních nádrží v podstatě vytvoření vel- kých akumulací vlastně nepřipustí. Význam rybníků, malých nádrží a mokřadů jsme mohli testovat v letošním suchu – odtoky z rybníků mi- zivé nebo spíše žádné, odpar z hladin vůči zadrženému objemu neúměr- ně velký, hladiny klesaly, rozvoj fytoplanktonu a vysoká teplota vody ved- ly k ohrožení nasazených ryb nedostatkem kyslíku, biodiverzita se rychle měnila k horšímu. Evidentně by nás tato cesta nezachránila, nádrže mu- sí mít prostě dostatečnou a předvídatelnou akumulaci (tedy vypočtenou z hydrologických poměrů a očekávaných potřeb vody). V kuloárech ov- šem tyto argumenty byly slyšet – leč přímá výměna názorů na otevřené scéně se nekonala. (Poznámka autora: Budiž tato situace mementem k rozšíření hájených území pro budoucí akumulaci vod v přehradních nádržích pro případ nedostatečných vodních zdrojů v „Generelu lokalit k akumulaci povrchových vod“. Soustředit by se měly zejména do po- vodí, kde akumulace chybí – např. Sázavy, Bečvy – tam letošní průtoky v srpnu „dosáhly“ 10 % dlouhodobého měsíčního normálu, zatímco tam, kde přehradní nádrže existují, výrazně nadlepšily průtoky. O zajištění vo- dy pro vodárenské využití mluvit netřeba, problém se v množství vody nevyskytl, jen mírně zhoršená kvalita surové vody zvýšila nároky na technologii. V tomto smyslu je velmi vítaný materiál „Návrh realizace opatření k omezení sucha a nedostatku vody“, který předložili ministři zemědělství a životního prostředí vládě a byl schválen usnesením č. 620 z 29. července 2015. Obsahuje 50 různých aktivit, které by ve svém dů- sledku vedly k přijetí „Koncepce na omezení následků sucha pro území ČR“ a jednou z aktivit je skutečně aktualizace zmíněného „Generelu“ a také návrhy na realizaci nádrží v lokalitách s nejčastějším výskytem sucha, které jsou velmi dobře zmapovány. S uspokojením tedy mohu

Obr. 5: Údolní niva a koryto řek mimo zastavěné území

Obr. 6: Pohled na nizozemský pavilon výstavy v EXCO

konstatovat, že doporučení ze 7. světového fóra je vlastně v uvedeném materiálu zapracováno).

Problematika prevence povodní

V této sekci vévodily prezentace domácích Korejců a také Američa- nů. Účastníci jednání dokonce obdrželi vytištěnou publikaci s obsahem přednášek a prezentací („Building Urban Resilience: Flood and Climate Change Preparedeness in U.S. and Korea Cities“ – sborník je k dispozici u autora článku). Jednalo se o vodohospodářské přístupy, tedy struktu- rální (technická) opatření ke „zvýšení odolnosti“ měst a obcí k násled- kům povodní. Zmínka o našem informačním systému (xxx.xxxx.xxx.xx) s uváděním průtoků ve vodních tocích v šesti jazycích (tedy dostupně v okolních zemích), kterou jsem přednesl v diskusi, vzbudila značný ohlas – překvapivě se nejvíce zajímala účastnice z Francie. V prezentaci z USA byl položen důraz na pokrytí odpovědnosti za preventivní opatření v jednotlivých úrovních státní správy, samosprávy a občanů. V podstatě s obdobným přístupem pracujeme i u nás podle zákona o vodách. V Ko- reji je prevenci povodní zjevně historicky věnována trvalá pozornost, což bylo zjevné na úpravě koryt řek a části údolních niv v intravilánech měst i mimo ně. Jak ohromné jsou kapacity koryta řek, přes které jsem jezdil (při přejíždění mezi Daegu a Gyeongju) je zřejmé z fotografie na obr. 5. Zjevně hornatý, kopcovitý terén povrchu severní části Koreje při pravidel- ném monzunovém charakteru dešťů vedl na základě zkušenosti k re- spektování prostoru pro povodňové průtoky. Bohužel, vytvoření takového prostoru u nás odstraněním stávající zástavby, posunuté často až ke břehům vodních toků, nelze očekávat.

Mezinárodní spolupráce správců vodních toků v Evropě

Sekretariát INBO (mj. Česká republika patří k zakládajícím zemím tohoto sdružení organizací povodí) připravil program této sekce, kde byly představeny různé aspekty účinné spolupráce v povodích řek, které pře- sahují hranice států a byly vytvořeny „Mezinárodní komise“ pro jejich

Obr. 7: Stánek s materiály Evropské komise

Obr. 8: Pavilon Alžírska

Obr. 9: Pavilon Brazílie, ve které bude příští Světové fórum o vodě (2018)

ochranu (u nás Labe, Odry, Moravy – pro Dunajskou komisi). Na základě žádosti zmíněných sekretariátů jsem připravil prezentaci s názvem „For a better transboundary flood risk management in the Elbe River Basin“. Největší pozornost (i úspěch) měla opět ukázka našeho informačního systému xxx.xxxxx.xxx.xx, který jsem již uvedl v předchozím textu. Po odeznění prezentací byla s časovým odstupem jednoho dne připravena panelová diskuse, ve které jsem jako jeden z přednášejících reagoval na dotazy z pléna. Zmíním se zde jen o jednom dotazu, na který měl odpo- vědět každý z panelistů (z Rakouska, Španělska, Francie, Dánska, Fin- ska). Otázka zněla: „V současné době splňuje požadavky Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES) cca 50 % vodních útvarů povrcho- vých vod ve členských státech. O kolik procent se podaří po realizaci opatření ve druhé etapě plánování zvýšit tento podíl?“ Na rozdíl od ne zcela jasných reakcí ostatních panelistů jsem se pokusil dát zřetelně na- jevo problém, který s tím souvisí. Tedy: „Těžko lze nějaká procenta od- hadovat, neboť pravidlo uplatňované Evropskou komisí – 1 parametr ne- vyhovuje, celý vodní útvar nevyhovuje – může vést k tomu, že se změní jen velmi málo nebo dokonce nic. Souběžně totiž dochází ke zpřísnění požadovaných limitních hodnot sledovaných parametrů, zejména u prio- ritních polutantů, takže v některých případech dosud vyhovující vodní útvar nadále nevyhoví. Pokud by se docílilo zlepšení o dalších 10–20 % vodních útvarů, bude to naprostý úspěch.“ Tento komentář z pléna nikdo dále nerozvíjel a neozvala se ani reprezentantka Evropské komise z DG Environment, xxxx Xxxxx Xxxxx-Xxxxx. (Poznámka na okraj: zdá se, že současná diskuse o novelizaci vyhlášky č. 61/2003 Sb. v ČR spíše po- tvrzuje moji skepsi, neboť se zpřísněním sledovaných parametrů také přichází.)

Doporučení pro hospodaření s vodou v Evropě

Jednoznačně nejzajímavější prezentaci představil vedoucí sekreta- riátu Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, neboť tato komise je nejrozsáhlejší na světě (soustřeáuje 15 států v tomto roz- lehlém evropském povodí). Přes velké rozdíly v ekonomikách a v hospo- dářské úrovni zúčastněných států se daří hlavní cíle Komise a také po- žadavky směrnic EU naplňovat (i když ne všechny státy jsou členy nebo přistupujícími státy k EU). Zejména závažný byl apel, aby všechny země v maximální míře využily pro naplnění cílů v tomto povodí fondy EU – a to jak ve svých státních přídělech, tak v regionálním programu, který pro Podunají je k dispozici. (V tomto ohledu by měla také ČR zvýšit své aktivity.)

Zajímavé bylo také vystoupení xxxx Xxxxx Xxxxx-Xxxxx z Evropské komise (mám za to, že z DG Environment to asi byla jediná účastnice na tomto fóru), ve kterém prezentovala záměry a cíle Plánu na ochranu vod- ních zdrojů Evropy (označovanému jako „Blue Print“).

Uvedená témata a prezentace byla spíše pro zástupce neevrop- ských zemí a sloužily jako návod, jak péči o vodní zdroje a jejich mana- gement zlepšit.

Problematika vodních toků s náboženským vnímáním

Tuto pozoruhodnou sekci iniciovalo Rakousko (předsedal jí „vodní ředitel“ Xxxx Xxxxxxxxx) a zaujalo mne především téma vývoje v povodí Jordánu (s ohledem na naše kontakty a spolupráci s Izraelem) a také v povodí Gangy, o které se vykládají a tradují dosti děsivé skutečnosti v souvislosti s kvalitou vody a nakládání s ní. Indická přednášející sku- tečně představila neradostný stav, kdy nejenom „rozpuštěné a suspen- dované“ látky přesahují představivost kohokoliv z Evropy, ale také plas- tové obaly a kovové plechovky od nápojů, které se valí z okolí, ucpávají uvnitř měst koryto a jedinou cestou je ruční čištění, kdy se mezi těmito plovoucími předměty pohybují polonazí Indové a vyhazují tento „liter“ na břeh, kde je odvážen (neznámo kam, neboť města nemají program pro nakládání s odpady). Přitom údajně prostředky na zlepšení stavu a vy- čištění řeky by byly k dispozici, ale chybí plán a hlavně existuje nechuť a odpor obyvatel k jakékoliv změně či zásahům do této posvátné řeky.

Naopak velmi pozitivní byla prezentace ambasadora Státu Izrael pa- na Ram Avirama o situaci v povodí Jordánu, kde došlo k pozitivnímu po- sunu mezi Jordánskem a Izraelem. Dokonce byla založena jedna spo- lečná stanice a díky nárůstu vodních zdrojů v Izraeli odsolováním mořské vody (cca 50 % již pokryjí desalinační stanice) se zvyšuje průtok Jordánu, který by se tak mohl postupně vrátit na úroveň, kterou kdysi měl. (V posledních letech bylo možné koryto přeskočit – průtok byl při- bližně na průměrném průtoku potoka Botiče nad Prahou.) Jistý pokrok

při sdílení vodních toků tedy přece jen občas nastává, a to i v oblastech s velkým hospodářsko-politickým pnutím.

Veletrh a prezentace vodohospodářských institucí a firem

Prostory pro prezentaci uvnitř paláce EXCO byly vskutku impozant- ní. Bohužel, z České republiky jsem nenalezl žádný stánek, ze Sloven- ské republiky měla stánek firma GRATAX SPOL (ředitel Xxxxxx Xxxx, kontakt xxx.xxxxxxx.xxx/xxxxx?xxxXxxXxX0x0x) s ekologicky orien- tovaným návrhem změn v hospodaření v povodích. Název prezentace rozdávané na CD byl „Draining of soils = Climate change“ (Odvodnění půdy = změna klimatu). Uvnitř poměrně rozsáhlého videoklipu byly pří- klady špatného hospodaření v krajině, které vede ke zvýšení eroze, po- klesu hladiny podzemních vod, snížení množství půdní vody, což navíc doprovázejí necitlivé úpravy vodních toků, což zvyšuje odvodnění území apod. Z obrovského počtu stánků (téměř 300!) zaslouží zmínku nizozem- ská prezentace (obr. 6), kde v expozici na vtipných obrázcích byla veřej- nosti prezentována nebezpečí, která se změnou klimatu souvisejí. Krom toho v určitých intervalech u jejich stánku probíhaly přednášky o různých aspektech vodního hospodářství pro laickou veřejnost, kde se účastníci mohli zapojit do diskuse, klást otázky apod. Evropská komise měla hez- ký, střídmý stánek (obr. 7) se spoustou informací o ochraně vod a „acquis communautaire“. Některé státy (např. Alžírsko – obr. 8) překvapily rozlo- hou a úpravou, i když vlastní nabídka informací byla spíše využitelná tu- risticky a k pozvání k návštěvě. Obrovský byl stánek (spíše budova – viz obr. 9) Brazílie, kde se za 3 roky bude konat další Světové fórum.

Závěr

Závěrem tohoto rozsáhlého „vodního maratónu“ bych rád zdůraznil, že důsledky možného potvrzení změny klimatu (panel IPCC) očekávané v r. 2028–30 je třeba již nyní v dobré víře předcházet, neboť dopad sucha je mnohem nebezpečnější než povodňové situace, ke kterým jsme se v posledních letech velmi aktivně postavili. Adaptační opatření je třeba nejenom plánovat, ale také zahájit realizaci co nejdříve tam, kde již nyní např. sucho činí velké problémy a ovlivňuje prosperitu hospodářství – a nejenom zemědělců.

Z faktografie je třeba uvést, že na fóru se zúčastnilo přes 30 000 náv- štěvníků z většiny států světa, kteří se podle zájmu a potřeby rozjížděli do mnoha jednacích sálů anebo na stanoviště k veřejným diskusím (na- příklad „vodní mládí“). Je samozřejmé, že evropské státy a vyspělé země se zejména snaží předávat „know-how“ do zemí méně rozvinutých

Obr. 10: Chrám Bulguka Temple v Gyeongju

a upozorňovat na efektivní nakládání s vodními zdroji, které je stále ak- tuálnější.

Překvapivým poznatkem z pobytu pro mne bylo, jak omezený počet Korejců může komunikovat v anglickém jazyce. Nicméně ochota lidí tam nezná hranic a pro veškeré informování využívají zásadně mobily nebo počítače, takže poděkování pak provázejí milým konstatováním: „Ten dík není pro mne, ale pro můj telefon, tam to všechno mám.“ Fantastická je také dochvilnost dopravy – např. jejich vlaky označené „KTX“ (jezdí běž- ně 350 km/hod) jedou prakticky vždy dle jízdního řádu a sám jsem slyšel opakované omluvy za zpoždění 2–3 minut!

K návštěvě Koreje bezpochyby patří fotografie údajně nejznámějšího budhistického chrámu „Bulguka Temple“ (založen v r. 751), který jsem měl na dosah, jen 15 min. chůze od hotelu (obr. 10).

Tak to byla Korea a 7. světové fórum o vodě 2015.

RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx. sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství

e-mail: xxxxx.xxxxxxxxx@xxx.xx

Zpráva Evropského účetního dvora a reakce Evropské komise k provádění směrnice o čištění městských odpadních vod

Xxxxxxxx Xxx

Odpadní vody a kaly z čistíren odpadních vod mohou ovlivňovat kvalitu vody a půdy. EU proto přijala směrnice a spolufinancovala výstavbu stokových soustav a čistíren odpadních vod. Evropský účetní dvůr (EÚD) prověřoval (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU) provádění směrnice o čištění městských odpadních vod [Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění měst- ských odpadních vod, Úř. věst. L 135, 30. 5. 1991, s. 40)] ve čtyřech členských státech (Česká republika, MaÁarsko, Rumunsko a Slovensko) v povodí Dunaje. Rovněž zkoumal vzorek 28 čistíren, aby ověřil, jak se čistí odpadní vody, nakládá s čistírenskými kaly [Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4. 7. 1986, s. 6)] a zajišťuje finanční udržitelnost.

Ve zprávě, kterou 13. 7. 2015 zveřejnil Evropský účetní dvůr (EÚD), předložil doporučení, která se týkají způsobů, jak zlepšit účinnost, efek- tivnost a udržitelnost čistíren, relevantnosti koncentračních limitů, využí- vání kalů a monitorování znečišťujících látek v kalech. Obecně je konsta- továno, že ačkoli čistírny v prověřovaných zemích obecně čistily odpadní vody dostatečně, ve zpracování kalů z čistíren a v odlehčování odpad- ních vod během dešťů byly zjištěny nedostatky. Současně EÚD kon- statoval, že třetina čistíren je naddimenzovaných a potenciálně nevhod- ných. Zajímavé je však to, co přinesla reakce Evropské komise na předložená doporučení EÚD. Ze zajímavých položek vzájemné komuni- kace vybíráme:

Doporučení 1a

Komise by měla vyžadovat, aby aglomerace s EO (ekvivalentní oby- vatel) nižším než 2 000, které mají stokové soustavy, informovaly o tom, zda jsou odpadní vody náležitě čištěny v souladu s požadavky článku 7 směrnice o čištění městských odpadních vod, a pokud tomu tak není, o tom, zda byla do plánů povodí začleněna vhodná opatření.

Reakce EK

Komise toto doporučení nepřijímá. Komise v současné době neza- mýšlí zvýšit nároky na podávání zpráv podle směrnice o čištění měst- ských odpadních vod, pokud jde o aglomerace s populačním ekviva- lentem nižším než 2 000 EO, které mají zavedeny stokové soustavy. V souladu s rámcovou směrnicí o vodě však komise požaduje, aby člen- ské státy poskytovaly informace o vodních útvarech vystavených vý- znamným vlivům městských odpadních vod (bez ohledu na velikost aglomerací) a o opatřeních, jež jsou zaváděna za účelem dosažení dob- rého ekologického a chemického stavu vod.

Doporučení 2b

Komise by měla od členských států požadovat, aby zajistily, aby aglomerace, které směrnici neplní, realizovaly ty projekty, které povedou k jejímu plnění.

Reakce komise

Komise toto doporučení přijímá. Programy v období 2014–2020 se zaměřují především na aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 2 000 EO. To je také cílem požadavků na podávání zpráv zakotve- ných v článku 17 směrnice o čištění městských odpadních vod.

Doporučení 3

Komise by měla:

a) posoudit, zda jsou koncentrační limity ve směrnici přiměřené, a zo- hlednit při tom technologické zlepšení dosažené od roku 1991, kdy byla směrnice o čištění městských odpadních vod přijata;

b) posoudit, zda pravidla o počtu a četnosti kontrol, které provádějí vni- trostátní orgány kontroly životního prostředí, a pokuty, které platí prů- myslová zařízení za nedodržování koncentračních limitů, mají dosta- tečný odrazující účinek v souladu se sdělením Komise 58;

c) posoudit, zda není potřeba požadovat od členských států povinné mě- ření odlehčování, a také stanovení pravidel pro povolený počet a kva- litu odlehčení.

Reakce EK

Doporučení 3a

Komise toto doporučení nepřijímá. Komise v současné době neza- mýšlí provést posouzení vhodnosti koncentračních limitů ve směrnici

o čištění městských odpadních vod ani tuto směrnici v blízké budouc- nosti přezkoumávat.

Doporučení 3b

Komise toto doporučení nepřijímá. Při přípravě svého sdělení o in- spekcích v oblasti životního prostředí v roce 2012 komise široce posuzo- vala pravidla, kontrolní opatření a ověřování v souvislosti s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí. Tato práce sice naznačila, že v řadě členských států je málo dostupných informací týkajících se kapa- city jejich inspekčních režimů a použití sankcí je často různé. Komise je nicméně toho názoru, že o druhu, počtu a četnosti kontrol a inspekcí lépe rozhodují orgány členských států na základě posouzení rizika. Po- kud jde o pokuty, v současnosti jsou prováděny kontroly souladu na zá- kladě právních předpisů členských států použitých k dosažení souladu se směrnicí 2008/99/ES 4, která mimo jiné stanoví sankce pro fyzické a právnické osoby v souvislosti s nejzávažnějšími případy porušování právních předpisů v oblasti životního prostředí, včetně těch, které se tý- kají směrnice 91/271/EHS (směrnice o čištění městských odpadních vod).

Doporučení 3c

Komise toto doporučení přijímá a posoudí tuto možnost s ohledem na výsledky příslušné studie, která byla nedávno zahájena.

Doporučení 4

Komise by měla:

a) podmínit konečnou platbu na velké projekty schválené v rámci ope- račního programu existencí vhodného řešení pro opětovné použití ka- lů z čistíren odpadních vod a požadovat, aby členské státy u projektů, které schvalují na své úrovni, postupovaly stejně. To by bylo možné provést tak, že by se do grantových dohod na programové období 2014–2020 vložilo zvláštní ujednání;

b) přezkoumat vhodnost vymezených znečišťujicích látek a koncentrač- ních limitů a na tomto základě navrhnout úpravu směrnice o kalech z čistíren odpadních vod nebo jakékoli jiné směrnice či nařízení, které se zabývá odpadními vodami nebo problematikou kvality půdy, a po- žadovat, aby členské státy u jakéhokoli druhu opětovného použití kalů zajistily spolehlivé monitorování znečišťujících látek.

Reakce EK

Doporučení 4a

Komise toto doporučení nepřijímá. Komise systematicky vybízí člen- ské státy, aby vhodné čištění kalů zahrnuly do věcného předmětu žádos- tí o financování významných projektů z fondů, jež předkládají. Komise však podle stávajícího právního rámce nemůže tento postup členským státům uložit, jelikož členské státy nemají povinnost vázat konečné plat- by v rámci programů na existenci vhodného řešení pro opětovné použití kalů z čistíren odpadních vod.

Doporučení 4b

Komise toto doporučení přijímá částečně. Komise v této fázi neplá- nuje navrhnout revizi směrnice o kalech z čistíren odpadních vod; před přijetím jakéhokoli budoucího rozhodnutí o přezkumu této směrnice hod- lá nejprve rozhodnout o možné revizi nařízení o hnojivech.

Komise uvažuje o revizi nařízení o hnojivech č. 2003/2003. Jednou ze zvažovaných možností je stanovit právně závazné mezní hodnoty těž- kých kovů a případně zahrnout do revidovaného nařízení o hnojivech – vzhledem k jejich hnojivým vlastnostem – také kaly z čistíren odpadních

vod, které budou tyto požadavky splňovat. Komise souhlasí s názorem, že stále více studií ukazuje na dopad mikroplastů (ve zprávě používán tento termín místo mikropolutantů) ve sladké a mořské vodě a že odpad- ní vody by mohly být zdrojem emisí. Komise uvažuje o tom, zda v roce 2015 nenavrhnout přijetí revidovaného nařízení o hnojivech.

Doporučení 5

Komise by měla:

a) podpořit členské státy, aby zavedly zodpovědnou politiku stočného a případně přizpůsobily právní předpisy upravující poplatky v oblasti vody tak, aby stočné nemohlo být nižší než obecně přijímaná míra ce- nové dostupnosti ve výši 4 % (pozn.: jde o 4 % příjmů domácností);

b) mít členské státy k tomu, aby dohlížely na to, že vlastníci, například obce, zajistí dostatečné prostředky na nutnou údržbu a obnovu infra- struktury pro odpadní vodu.

Reakce EK

Doporučení 5

FLOWTITE SKL - trubní systémy

Flowtite roury sestávají ze skelným vláknem vyztužené polyesterové pryskyǐice, krátce SKL. Jsou vhodné pro všechny tlakové a beztlaké použití, ve kterých se jinak tradičně používá litina, ocel, železobeton a nebo kamenina.

• kanalizační trubní • retenční kanalizační systémy • nekruhové profily ze • šachty

ǐady • pǐívody k vodním sklolaminátu • zavlažovací vedení

• tlakové ǐády elektrárnám • průmyslové trubní ǐády • trubní systémy pro odvodnění mostů

• ǐády na pitnou vodu • vodojemy • roury pro studny • protlakové roury

Zastoupení pro ČR a SR:

Xxxxxxx Xxxxx Xxxx Xxxxxxx

Mobile: x000 000 000 000 Mobile: + 000 000 000 000

xxxxxX@xxxxxxxx.xx xxxxxxxX@xxxxxxxx.xx

Amiantit Germany GmbH · Am Fuchsloch 19 · 04720 Mochau · Tel.: + 00 00 00 00 00 - 0 · xxxx-xx@xxxxxxxx.xx · xxx.xxxxxxxx.xx · Member of the AMIANTIT Group

a) Komise toto doporučení přijímá. Od členských států se prostřednic- tvím čl. 9 odst. 1 rámcové směrnice o vodě a prostřednictvím předběž- né podmínky 6.1 v příloze XI nařízení o společných ustanoveních

č. 1303/2013 vyžaduje, aby prováděly vhodnou politiku v oblasti po- platků za vodu. Komise však zdůrazňuje, že vzhledem k vícerozměr- né povaze hodnot vody a k tomu, že míra cenové dostupnosti 4 % je orientační, spadá stanovení konečného poměru do působnosti člen- ských států.

b) Komise toto doporučení nepřijímá. Za situace, kdy neexistuje konkrét- ní právní rámec, spadá odpovědnost za zajištění dostupnosti finanč- ních prostředků na údržbu a obnovu do působnosti vlastníků a/nebo provozovatelů kanalizační infrastruktury, a tedy do působnosti člen- ských států.

Zprávu EÚD lze stáhnout na internetovém odkazu: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/Xxxxx/XXXXxxxxxxxx/XX00_00/XX_XXXX- BE_RIVER_CS.pdf

Xxx. Xxxxxxxx Xxx, XXx., MBA Sweco Hydroprojekt a. s.

e-mail: xxxxxxxx.xxx@xxxxxx.xxx

Alternující aktivace – využití ojedinělého uspořádání AN na ČOV Nový Jičín

Xxxxx Xxxx

Alternující aktivace je jednou z méně běžných technologií aktivačního procesu, jejíž řešení nicméně nabízí několik výhod při dodržení vy- soké účinnosti odstraňování dusíku. Alternující aktivaci lze přiřadit do skupiny technologií využívajících střídání procesu nitrifikace a deni- trifikace, kam patří systém SBR nebo intermitující aktivace (aktivace s přerušovanou aerací). Když byly v roce 2010 v naší společnosti po- suzovány různé varianty posílení biologického stupně čištění na ČOV Nový Jičín s výhledovou kapacitou 35 000 EO, alternující aktivace se vzhledem ke svým parametrům a flexibilitě zdála být optimálním řešením. Nová technologie, postavená na alternujícím uspořádání dvou funkčně propojených nádrží, byla instalována do zrekonstruovaného a upraveného objektu staré a nevyužívané nádrže biologického filtru. Alternující nádrž v paralelním uspořádání se stávající kaskádovou aktivací má dnes v podmínkách ČOV Nový Jičín za sebou již 3 roky úspěšného provozu. Provozování alternující aktivace s sebou ale nese jistá specifika a potřebu detailnější analýzy jednotlivých režimů říze- ní, které je možno v souvislosti s touto netypickou technologií uplatnit.

ČOV Nový Jičín stav před realizací alter- nující aktivace

Uspořádání biologické linky ČOV v Novém Jičíně prošlo od doby její výstavby v roce 1976 po současnost poměrně složitým vývojem. Již první ČOV byla seskupena ze dvou samostat- ných nádrží biologického čištění, které byly řa- zeny nejprve sériově v dvoustupňovém uspořá- dání a později převedeny na provoz paralelní. Po zásadní rekonstrukci ČOV z let 2003/04 zůs- tává ale jedna původní kruhová aktivační nádrž (dříve biofiltr) mimo provoz a celý biologický stupeň čištění je nadále realizován v nové 3° kaskádové aktivaci (KAN) o objemu 3 200 m3.

V této době je projektovaná kapacita čistír- ny 27 tisíc EO a Qd 12 000 m3 · d–1. Látkový po-

pulační ekvivalent na přítoku dosahuje cca 23 tisíc EO. Přestože jsou veškeré ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod ve svých limitech plněny, je v následujících letech identifikována nižší účinnost denitrifikace oproti teoreticky předpokládaným hodnotám. Studie příčin poukázala na krátké doby kontaktu v de- nitrifikačních sektorech aktivace, spolu s nad- měrným ovlivněním respiračních rychlostí deni- trifikační suspenze zbytkovým kyslíkem z předřazených oxických sekcí.

Protože ve stejné době (rok 2009) v aglo- meraci Nového Jičína narůstá trend rozšiřování kanalizační sítě města do přilehlých okolních obcí nebo samostatně ležících městských čás- tí, je nutno očekávat postupný vzestup nároků

na kapacitní možnosti centrální ČOV. Nejvyšší odhady hovoří až o 10 tis. nárůstu připojených obyvatel.

Včetně zachování přiměřené látkové rezer- vy čistírny bylo tedy potřeba dosáhnout nového reálného limitu kapacity na úrovni 35 000 EO.

Tento základní postulát se následně promítl do zadání návrhu přestavby původní odstavené nádrže biofiltru na druhou samostatnou aktiva- ci. Hlavním záměrem rozšíření biologického stupně čištění bylo posílení stávající kaskádové aktivace oddělením cca 25–40 % mechanicky předčištěné odpadní vody a její vyčištění v pa- ralelně zapojené nové aktivační nádrži.

Rozhodování o typu aktivace v daných podmínkách

Návrh nejvhodnější technologie aktivačního procesu se musel vypořádat zejména s poža- davkem investičního záměru na využití odsta- vené kruhové nádrže Ø 25 m s dělicí příčnou přepážkou. Tento předpoklad v podstatě před- určil prostorovou dispozici budoucí aktivační nádrže a z ní vyplývající vhodné varianty uspo- řádání z hlediska požadavku na co nejlepší efekt eliminace dusíku. Pakliže pomineme vsádkový systém, pro dané uspořádání se na- bízejí varianty a projektanti spolu s investorem porovnávali výhody a nevýhody aktivace inter- mitující, aktivace s předřazenou denitrifikací ak posouzení byla přijata také varianta alternu- jící aktivace.

alternující aktivační nádrž

USN

DN3

DN2

AAN

VN

UN

hrubé čištění

DN1

KAN

kaskádová aktivační nádrž

denitrifikace

odpadní voda

+ vratný kal

aktivační směs

na DN

nitrifikace

Obr. 1: Letecký snímek ČOV Nový Jičín s vyznačením hlavních objektů

Obr. 2: Uspořádání alternující aktivace

Alternující versus intermitující aktivace

Intermitující aktivace je kontinuálně proté- kaná, přičemž se střídají aerační fáze s míchá- ním a aktivovaný kal se separuje v následující dosazovací nádrži a vrací zpět do aktivace. Ob- dobně pracuje i alternující aktivace s tím rozdí- lem, že se střídají dvě nádrže. Odpadní voda přitéká do nádrže, která se promíchává a odtud natéká do nádrže, která se provzdušňuje. Po ur- čité době, jakmile se amoniak v provzdušňova- né nádrži zoxiduje na dusičnany, se provoz ná- drží vymění. Tzn., že původně provzdušňovaná nádrž se stane míchanou a míchaná provzduš- ňovanou. Souběžně dojde k přepojení přítoku a odtoku tak, že odpadní voda a vracený kal přitékají do míchané nádrže (denitrifikace) a ak- tivační směs odtéká z provzdušňované nádrže (nitrifikace) do dosazovací nádrže.

Znamená to, že u alternující aktivace přítok přichází vždy nejprve do denitrifikace, takže

všechny organické látky mohou být využity při nitrátové respiraci. To u intermitující aktivace neplatí, neboť značná část organických látek se rozloží aerobně v provzdušňované fázi aktivač- ního procesu. Zhoršuje se tím účinnost denitri- fikace, kdy deficit organických látek často inhi- buje její průběh a naopak zvyšuje náklady na aeraci. Další výhodou je, že vyšší látkové zatí- žení denitrifikace zvyšuje reakční rychlosti, tak- že je zapotřebí menší měrný objem nádrže. Stejně tak instalovaný výkon aerace je v přípa- dě alternující aktivace poloviční. Aerace zde to- tiž probíhá, na rozdíl od intermitující aktivace, trvale.

Na druhé straně je alternující aktivaci nutno vybavit dvěma míchadly a pomocí samostat- ných tras a servoventilů rozdělit přítok i odtok do dvou větví. Z toho plynou také vyšší nároky na systém řízení, vyšší počet řízených prvků, což však současně umožňuje vyšší výkon a možnost optimalizace čisticích procesů.

Alternující aktivace versus „předřazená denitrifikace“

4

Účinnost denitrifikace je omezena množ- stvím nitrifikovaného dusíku, který se vrací do denitrifikace. U aktivace s předřazenou denitrifi- kací se tak děje celkovou recirkulací, tj. recirku- lací kalu a zejména vnitřní recirkulací. U alter- nující aktivace se dusičnany dostávají do denitrifikace změnou nitrifikace na denitrifikaci. Alternující aktivace se tak obejde bez vnitřní re- cirkulace a má předpoklad vysoké účinnosti de- nitrifikace, protože se do ní dostane značné množství nitrifikovaného dusíku. Jako nevýhoda alternující aktivace se může jevit skoková změ- na nitrifikace v denitrifikaci a naopak. V průběhu denitrifikace se v příslušné nádrži postupně koncentruje amoniakální dusík. V okamžiku, kdy se nádrž přepne do fáze nitrifikace je kon- centrace N-NH + nejvyšší a postupně klesá. Znamená to kolísání odtokových koncentrací amoniakálního dusíku. Stejně tak může proble- maticky vypadat i přechod z nitrifikace na deni- trifikaci, kdy v nádrži zůstává veškerý kyslík, který přechodně inhibuje činnost denitrifikace. Ta může začít až po spotřebování rozpuštěné- ho kyslíku aktivovaným kalem a následné adap- taci kalu na nitrátovou respiraci. I zde se však nabízí možnosti, jak vhodnými modifikacemi sy- stému fázování alternující aktivace, uvedené nevýhody minimalizovat.

Zvolené konečné provedení

4 3

Na základě pojmenovaných výhod byla pro nový reaktor zvolena technologie alternující ak- tivace. Výsledný návrh zpracovatele projektové

10

přítok N-NH4 [g/s]

odtok N-NH4 [cyklus 1 h]

odtok N-NH4 [cyklus 1,5 h] odtok N-NH4 [cyklus 0,5 h]

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

6:00 8:24 10:48 13:12 15:36 18:00 20:24 22:48 1:12 3:36 6:00

Obr. 3: Modelování odtokových koncentrací N-NH4+ v závislosti na délce pracovního cyklu AAN

přítok N-NH4 [g/s] odtok N-NH4 [mg/l]

odtok N-NO3, [mg/l] odtok Nanorg [mg/l]

14

12

10

8

6

4

2

0

6:00 8:24 10:48 13:12 15:36 18:00 20:24 22:48 1:12 3:36 6:00

Obr. 4: Modelování odtokových koncentrací sloučenin dusíku v závislosti na zatížení reaktoru AAN při pevném nastavení pracovního cyklu (1 hod)

přítok N-NH4 [g/s] odtok N-NH4 [mg/l]

odtok N-NO3, [mg/l] odtok Nanorg [mg/l]

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

6:00 8:24 10:48 13:12 15:36 18:00 20:24 22:48 1:12 3:36 6:00

Obr. 5: Modelování adaptivní změny délky pracovního cyklu AAN v reakci na zatížení

dokumentace firmy HYDRO-KONEKO s. r. o. byl specifický mj. i tím, že umožnil provozovat novou aktivaci nejen v režimu dvou alternujících nádrží, ale nabízel i variantní provoz v režimu intermitujících sériově zapojených nádrží, event. jako předřazené denitrifikace. Dále je možné využití v režimu vysokozatížené aktiva- ce pro veškeré odpadní vody nebo zapojení ve funkci nádrže regenerační.

Stavební úpravy spočívaly ve vestavbě no- vé alternující aktivační nádrže (AAN) do nádrže původního biologického filtru. Obě poloviny jsou vybaveny ponornými míchadly Flyght (Ø 600 mm, 705 min–1, 2,5 kW) a aeračními roš-

ty s elementy Fortex AME-350F. Pro zajištění střídavého nátoku a odtoku jsou instalována de- sková šoupátka DN 300 s elektr. servopohonem (5 ks). Další dvě šoupátka zajišťují plynulou re- gulaci nátoku odpadní vody a aktivovaného ka- lu do AAN. Vstupní rozdělovací komora je opa- třena ponorným míchadlem a plní též funkci selektoru. V nové dmýchárně byly osazeny dmýchadlové agregáty XXXXXXX s výkonem 414–1 008 m3/h, 36 kW (3 ks, zapojení 2 + 1).

Možnosti řízení alternující aktivace

Zásadní podmínku úspěšného procesu al-

ternujícího způsobu provozu je správná volba režimu řízení a jeho schopnost adaptace na změnu zatížení odpadních vod v reálném čase. Výše zmíněná flexibilita systému je výhodou pouze v případě, kdy správná analýza situace v reaktoru AAN a vystavení optimální odezvy je součástí dodaného algoritmu řízení. Současné možnosti automatizace a pokročilé měřicí tech- niky významně zvyšují šance na plné využití potenciálu systému jakým je AAN i v podmín- kách každodenní provozní praxe. Sledování a vyhodnocení obsahu N-NH + a N-NO + v AAN je v případě ČOV Nový Jičín umožněno dvojicí iontově selektivních elektrod AN-ISE. Pro zjišťo-

vání obsahu rozpuštěného kyslíku je pro kaž- dou nádrž k dispozici sonda LDO. Průtok vstup- ních médií, odpadní vody a vratného kalu je re- gulován ve vazbě na magneticko-indukční průtokoměry.

4

4

Principiálně se nabízí vícero způsobů řízení AAN. Základem je režim alternující časově zá- vislý, který vychází ze základní ideje vzájem- ného střídání provzdušňované a míchané fáze v protilehlých polovinách AAN. Časový poměr N a D bude v tomto základním režimu vždy 1 : 1. Z hlediska odtokových koncentrací N-NH + bu- de, mimo běžných vlivů, výsledek ovlivňovat ta- ké zvolená časová délka cyklu. Vzhledem k hro- madění amoniakálního iontu v míchané polovině AAN bude jeho odtoková koncentrace při překlopení do provzdušňované fáze přímo úměrná nejenom velikosti přítoku N-NH + v prů- běhu uplynulého cyklu, ale také nastavené dél- ce cyklu. Závislost ilustruje obr. 3., který vychází z bilančního modelu AAN.

Při kratším pracovním cyklu budou nižší jak průměrné odtokové koncentrace amoniaku, tak

přítok N-NH4 [g/s] odtok N-NH4 [mg/l]

odtok N-NO3, [mg/l] odtok Nanorg [mg/l]

12

10

8

6

4

2

0

i maxima dosahovaná v okamžiku překlopení fází. Tento model samozřejmě nebude v reál- ném reaktoru fungovat absolutně, ale zkracová- ní délky cyklu bude výhodné pouze po určitou mez. Směrem ke kratším cyklům se totiž bude prodlužovat součtový čas přechodových stavů v aktivaci, během nichž probíhá transformace obou hlavních forem anorganického dusíku pouze částečně. Se vzrůstajícím počtem cyklů bude tento přechodový stav stále více ovlivňo- vat výslednou reakční rychlost. Limitující to bu- de především pro procesy denitrifikační, které se v nádrži rozbíhají teprve ve chvíli spotřebo- vání veškerého rozpuštěného kyslíku a po krát- ké adaptaci bakterií na nitráty coby náhradní akceptor elektronů. V praxi se proto při použití tohoto nastavení jeví nezbytné stanovit dolní hranici cyklu, kdy kratší cyklus již nepřináší zlepšení výsledků, ale naopak zvyšuje počet ří- dicích operací a přispívá k nežádoucímu zkrá- cení životnosti strojních a ovládacích prvků. Po- kud respektujeme uvedené omezení, bude i pro odtokové koncentrace dusičnanů platit pozitivní

vliv zkracování délky cyklu. Alternující časově závislý režim je možno modifikovat zavedením tzv. přechodové fáze vložené do každého pra- covního cyklu reaktoru. Opět se jedná o pevně stanovený čas, který umožní, aby se v jedné či obou nádržích změnila probíhající funkce (aerace/míchání) ještě dříve než dojde ke změ- ně nátoků a odtoků z nádrží. Cílem úpravy je snížení špičkových odtokových koncentrací amoniaku při volbě delšího pracovního cyklu. Zavedení přechodného míchání v provzdušňo- vané nádrži zase přispívá ke spotřebování roz- puštěného kyslíku na endogenní respiraci kalu a rychlejší adaptaci kalu na nitrátovou respiraci. Daní za omezení špičkových koncentrací amo- niaku bude ale ztráta části organiky odpadních vod oxickou respirací, která se projeví nárůstem N-NO –.

3

4 3

Při provozování AAN s konstantní délkou pracovního cyklu, budou sondy pro měření N- NH + a N-NO – plnit pouze nepřímou kontrolní funkci. Analýza měřených trendů pomůže tech- nologovi ověřit vhodnost zvolené délky pracov- ního cyklu, jakož i poukázat na přetížení AAN dusíkem nebo sníženou rychlost nitrifikace i de- nitrifikace, např. vlivem poklesu sušiny vratného kalu.

4

Pokud se rozhodneme využít AN-ISE měře- ní v algoritmu řízení, posouváme se k tzv. alter- nujícímu adaptivnímu systému, kde se oka- mžitý stav v nádržích již může promítnout do probíhajícího pracovního cyklu. I zde se nabízí několik postupů. Konec pracovního cyklu a pře- klopení fází lze navázat na dosažení požadova- né koncentrace N-NH + v nitrifikační polovině AAN. Takový model je funkční za předpokladu dostatečné rychlosti nitrifikace. Při jejím pokle- su nebo při přetížení reaktoru se ovšem model

6:00 8:24 10:48 13:12 15:36 18:00 20:24 22:48 1:12 3:36 6:00

Obr. 6: Řízení AAN regulací na konstantní zatížení amoniakálním dusíkem

Přítok odpadní vody do AAN [l/s] Koncentrace N-NH4 v AAN [mg/l] Koncentrace N-NO3 v AAN [mg/l]

Obr. 7: Ukázka reálného záznamu měřených údajů v AAN při nastavení konstantní úrovně přítoku a délce cyklu 40 min. (výstup SCADA)

dostává do problémů, které je nutno korigovat

4

4

zavedením horní časové hranice cyklu. Mno- hem flexibilnější bude při řízení zohledňovat a vyhodnocovat okamžitý stav v obou polovi- nách AAN. Protože prioritním procesem je nitri- fikace, zavedeme jako podmínku rozdíl kon- centrace N-NH + mezi anoxickou a oxickou nádrží. Rozdíl koncentrací bude v průběhu cy- klu narůstat ze záporných hodnot až ke zvolené maximální kladné hodnotě. Jakmile bude dosa- ženo povoleného max. rozdílu koncentrací, do- jde k ukončení cyklu a vystřídání nádrží. Tento způsob řízení akceptuje nejen aktuální rychlost nitrifikace, ale také aktuální zatížení reaktoru. Jakmile zatížení poroste, budou se cykly zkra- covat a nedojde k dosažení vysokých koncen- trací amonného kationtu v nátokové denitrifi- kační sekci. Naopak v době nízkých nátoků se bude pracovní cyklus prodlužovat. Při dostateč- né rychlosti nitrifikace tak bude křivka odtokové koncentrace kolísat pouze s povolenou amplitu- dou v závislosti na zvoleném mezním rozdílu koncentrací N-NH +.

Ještě výhodnější bude model řízení doplnit

4

o podružné vyhodnocení koncentrace N-NH + v oxické sekci. Při dostatečné rychlosti nitrifika- ce a nížším zatížení reaktoru dusíkem, bude veškerý amoniak zoxidován v předstihu. Po zbývající dobu do překlopení cyklu pak bude možno aeraci vypnout a zařadit postdenitrifika- ci. Dosáhneme nejen max. efektu odstranění N vzhledem k dostupnému organickému substrá- tu, ale budeme také šetřit energii na aeraci.

Doposud se pracovní režim reaktoru při- způsoboval kolísání přítoku. Zkusme se na věc

	Tabulka 1: Přehled výsledků
		2009	2010	2011	2012	2013	2014
	objem aktivace m3		3 200 (KAN)			4 740 (KAN + AAN)
	populační ekvivalent EO	23 838	21 645	22 962	21 711	24 890	24 200
	Q24 m3/d	8 950	9 670	7 718	7 076	7 969	7 514
	BSK5 na přítoku kg/d	1 430,3	1 298,7	1 377,7	1 302,7	1 493,4	1 452,0
	BSK5 na odtoku kg/d	29,5	38,7	29,3	20,5	34,3	24,8
	Nanorg na přítoku kg/d	192,4	195,3	205,3	225,7	239,9	224,1
	Nanorg na odtoku kg/d	81,4	101,5	77,2	65,8	72,5	54,2
	Nanorg odtok ČOV mg/l	9,1	10,5	10,0	9,3	9,1	7,2
	Nanorg odtok KAN mg/l	9,1	10,5	10,0	9,6	9,6	7,6
	Nanorg odtok AAN mg/l	–	–	–	8,7	8,0	6,2
	Nc přítok kg/d	235,4	240,8	246,2	268,9	284,5	297,1
	Nc odtok kg/d	107,4	126,7	95,7	82,1	90,8	71,2
	Nc odtok ČOV mg/l	12,0	13,1	12,4	11,6	11,4	9,5
	Nc maximum mg/l	19,0	20,0	23,0	17,0	18,1	14,7
	Nc odstraněno %	54,4	47,4	61,1	69,5	68,1	76,0

4

podívat z opačného směru. V případě, kdy stejně jako v Novém Jičíně je reaktor AAN až druhou, doplňující aktivací, lze ponechat reaktor v časo- vě pevném režimu a regulovat naopak jeho zatížení. Vhodným nastave- ním lze pak dojít ke konstantní bilanci odstraněného dusíku v optimálním bodě kapacitního zatížení AAN a zbytek odpadních vod zpracovat na druhé lince kaskádové aktivace. V praxi toho lze dosáhnout buá kon- stantním nastavením přítoku, anebo lépe, instalací procesního měření amoniakálního dusíku do nátokové komory AAN. Průběžnou bilanční re- gulací zde pak docílit konstantního nátoku N-NH + během každého cy- klu. Ostatní už je pouze otázkou nastavení optimálních časových inter- valů v pracovním cyklu AAN. Jelikož předpokládáme konstantní denní produkci dusíku na kanalizační síti, tj. v aglomeraci není přítomen prů- myslový zdroj dusíku, lze takovým způsobem zajistit i přibližně konstant- ní denní zatížení dusíkem u paralelní kaskádové nádrže.

Zkušenosti s provozem

4

Začátek zkušebního provozu AAN byl poznamenán nedostatkem zkušeností s daným typem aktivace. Učili jsme se správně vyhodnocovat naměřené trendy ISE sond, systém řízení se postupně stavěl a doplňo- val. Diskutovalo se o způsobu rozdělení odpadních vod mezi stávající kaskádovou aktivaci a nový reaktor AAN. Podle původní představy pro- jektanta měla být odpadní voda na AAN přiváděna až od určité hodnoty celkového přítoku. Jednalo by se o odlehčení špičkových přítoků do KAN, přičemž v ranních hodinách při nízkých průtocích, by AAN byla převedena do režimu regenerace kalu. Tento model nakonec nebyl od- zkoušen. Není zřejmé, jak by se „nestabilní“ zásoba kalu, která by se v noci akumulovala v AAN a v době špičkových průtoků byla uvolňována zpátky do oběhu, projevovala v souběžné kaskádové aktivaci a přede- vším v provoze dosazovacích nádrží. Odpadní voda se tedy v provozu rozdělovala poměrově, konkrétně tzn. 30 % přítoku do AAN. Rovněž na otázku po optimální délce pracovního cyklu reaktoru nebyla k dispozici jednoznačná odpověá. Obavy z vysokého počtu cyklů a rychlého opotře- bování ovládacích armatur přispěly k rozhodnutí o zavedení spíše delší- ho cyklu. Z počátku nastavená délka intervalu 1,5 hodiny, ale vedla k na- výšení amplituty odtokových koncentrací. Alternující časově závislý cyklus byl proto doplněn o možnost nastavení přechodových fází. Tím byl problém s vyššími koncentracemi N-NH + odstraněn, současně byla ale AAN ochuzena o část organických látek využitelných v procesu denitrifi- kace. Při nastavení přechodové fáze na půl hodiny a délce cyklu 1,5 hod. byla ztráta třetinová. Vzhledem ke skutečnému zatížení ČOV ve zkušeb- ním provozu to byla ztráta účinnosti relativně nevýznamná. Při plném vy- tížení reaktoru a při vědomí klíčového faktoru, jakým dostatek využitelné BSK pro denitrifikaci je, by však i tento úbytek organické látky v nitrátové respiraci mohl představovat nežádoucí navýšení zbytkového dusíku. Provoz alternující aktivace byl po úspěšném zvládnutí zkušebního pro- vozu ponechán v uvedeném časovém režimu. Výsledky byly dostatečné vzhledem k limitům, přestože bylo zjevné, že potenciál AAN nebyl dosud naplněn.

Jako zklamání lze označit zkušenosti s instalovanými sondami pro měření amoniaku a nitrátů. Přes opakovanou snahu se nepodařilo docílit takové přesnosti a stability měřených hodnot, aby je bylo možno zařadit mezi řídicí parametry. Adaptivní systém řízení proto nebyl odzkoušen, ačkoli jeho výhodnost je z výše uvedeného popisu zjevná.

4

Jelikož provoz reaktoru byl po počátečních problémech nadále v podstatě bezporuchový, přistoupili jsme v roce 2013 k dalšímu testova- címu provozu. Postupně jsme cyklus zkrátili až na 50 minut, což umož- nilo vyřazení přechodové fáze v denitrifikaci, bez rizika výskytu vysokých koncentrací N-NH + na rozhraní cyklů. Naopak v nitrifikační nádrži byla v letním období ponechána 10 minutová závěrečná fáze bez aerace, pro endogenní respiraci a rychlejší přechod do anoxických podmínek.

Výsledky čištění za uplynulých 6 let jsou shrnuty v tabulce 1. Jak je vidět, přidaný aktivační objem se projevil ve výsledcích očekávaným způsobem. Nízká účinnost odstraněného dusíku v letech 2009 až 2011 doznala po spuštění AAN okamžitého zlepšení. Zaznamenali jsme po- kles průměrné i maximální koncentrace Nc v odtocích a to i u původní ak- tivace. V kaskádové aktivaci se pozitivně projevil vliv omezení přítoků as tím související delší doby kontaktu aktivační směsi v jednotlivých se- kcích. Alternující nádrž za současného rozdělení nátoků, ale dosahuje ještě o cca 10–20 % nižší odtokové koncentrace Nanorg, než stávající ka- skádová aktivace. Na klesajícím trendu obsahu Nc ve vyčištěné vodě v průběhu 3 letého provozu se pravděpodobně podílejí také postupné úpravy v režimu řízení technologického procesu alternující aktivace.

Závěr

Systém alternující aktivace, který byl zvolen pro rekonstrukci staré aktivační nádrže ČOV Nový Jičín, představuje zajímavou variantu k akti- vacím s přerušovanou aerací. V podmínkách dané čistírny se provoz oje- dinělého typu aktivace osvědčil a vykázal vysokou účinnost na odstraně- ní dusíku z odpadních vod. Modelování procesů alternující aktivace naznačuje, že nejvýhodnějším režimem řízení AAN je adaptivní model s proměnlivou délkou pracovního cyklu v závislosti na látkovém zatížení reaktoru.

Literatura

1. Xxxxx J, Xxxxxx J, Xxxxx X. XXX Nový Jičín – zkušenosti s alternující aktivací. Sbor. sem. Nové metody a postupy při provozování ČOV, Moravská Třebová 3.– 4. 4. 2012, s. 74–84. ISBN 978-80-86020-74-7.

2. Xxxxx X. XXX Nový Jičín – Výzkum procesů odstraňování dusíku a možnosti je- jich intenzifikace. Studie, 2009.

3. Xxxxxxx J, Xxxxxxxx M, Xxxxxx J. Biologické čištění odpadních vod, SNTL 1991.

Xxx. Xxxxx Xxxx

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. e-mail: xxxxx.xxxx@xxxxx.xx

350 let společnosti SAINT-GOBAIN

SAINT-GOBAIN je jednou z nejstarších firem na světě. Patří k top 100 průmyslových podniků světa a je dnes díky svým zkušenostem a schopnosti neustále inovovat světovým lídrem na trzích udržitelného bydlení a v oblasti stavebnictví. Navrhuje, vyrábí a distribuuje vysoce výkonné stavební materiály, kte- ré poskytují inovativní řešení energetické efektivity a ochrany životního prostředí.

Obr. 1 a 2: Královský patent Xxxxxxx XXX.

V mnoha oblastech, ve kterých na světovém trhu působí, je SAINT- GOBAIN (dále SG) jedničkou na trhu. Každé druhé auto, které jezdí na evropských silnicích, má skla vyrobené v SG, každá druhá střecha v Evropě využívá izolace vyrobené skupinou SG. Zároveň je největším evropským prodejcem stavebních materiálů, osmdesát hlavních měst světa a dalších více než sto světových metropolí využívá potrubí SAINT- GOBAIN PAM.

Založení společnosti se datuje do doby Xxxxxxx XXX. Ten na popud ministra financí J. B. Xxxxxxxx ustanovil v roce 1665 královským patentem společnost Manufacture royale de glaces de miroirs, pozdější SAINT- GOBAIN (obr. 1 a 2). Výroba zrcadel začala již v roce 1666 a výhodou se stala schopnost vyrábět zrcadla o velikosti více než 1 metr, což bylo v té době považováno za technický zázrak. Jednou z nejdůležitějších za- kázek se stala v roce 1678 výroba zrcadel do Zrcadlového sálu (Galerie des Glaces) zámku Versailles.

V 19. století SG postupně rozšiřuje své aktivity na výrobu skle- něných tabulí pro střešní okna, střechy, přepážky v místnosti, reliéfní zrcadla a okenní skla. Na začátku 20. století zažívá společnost výrazný úspěch, začíná s výrobou lahví, sklenic, nádobí a ostatního domácího

skla. Zakládá výrobu skelných vlá- ken, které se začaly používat pro vý- robu izolací, průmyslových textilií ne- bo stavebních výztuh. Dále se začíná intenzivněji věnovat výrobě automo- bilových skel, vyvíjí nerozbitné sklo, umožňuje skla ohýbat a tvarovat a vy- nalézá sklo potažené hliníkem (dnes technologie používaná pro výrobu

tomu mění od klasického pozinkování až k dnešnímu modernímu poko- vení slitinou Zn/Al (Cu) známou jako BioZinalium®. Tu aplikuje u vodo- vodních trub NATURAL® a BLUTOP® (obr. 4 a 5) nebo u kanalizačních trub INTEGRAL®.

Od 70 let rozšiřuje PAM portfolio trubek se speciálními ochranami. Vzniká systém STANDARD TT-PE, kde vnější povrch trubek je chráněn vrstvou extrudovaného polyethylenu proti všem půdním účinkům koroze a bludným proudům. Od 80 let se dodává systém s tepelnou izolací ISO- PAM® sloužící pro ochranu potrubí např. u přechodů mostů nebo u ulo- žení v malých hloubkách. V této době se datuje i začátek výroby systému z tvárné litiny pro gravitační i tlakové kanalizace INTEGRAL®.

Mezi nově vyvinuté produkty patří systém BLUTOP®, který spojuje výhody tvárné litiny s rozměrovou kompatibilitou s plastovým potrubím. Před 2 lety byl doplněn sortimentem tvarovek IZIFIT®, které díky nově vy- vinutému zámkovému spoji dokáží spojit všechny běžné plastové vodo- vodní potrubí (PEHD, PVC-U, PVC-O atd.). Konstrukčně inovativní se stala i adaptabilní tvarovka KAMELEO® (obr. 6), která je schopna jednak vyrovnat úhly napojení v rozmezí 0–45° a zároveň osadit konce 5ti druhy spojů (těsnicí nebo zámkový kroužek, přírubový spoj nebo mechanické spoje EXPRESS).

Obr. 6: Variabilní tva- rovka KAMELEO

Obr. 4 a 5: Trubky NATURAL a BLUTOP

Stálými změnami prochází i sorti- ment našich poklopů a mříží. V tomto roce jsme například představili inova- tivní silniční poklop třídy D 400 pro vysoké dopravní zatížení VIATOP II. V těchto poklopech je použita poprvé zcela nová koncepce tlumicích krouž- ků, které vedou k lepšímu tlumení přejezdů a zároveň ke zvýšení život-

ohřívaných skel). Na konci 60 let

20. století je SG významnou průmys- lovou společností s více jak 150 dce- řinými společnostmi. V roce 1968 by-

nosti tohoto mechanicky velmi namá-

haného prvku.

Stejně jako ostatní společnosti skupiny se i SAINT-GOBAIN PAM vě-

Obr. 7: Silniční poklop třídy D 400 – VIATOP II

Obr. 3: Logo sléváren PAM

la schválena fúze se společností Pont-a-Mousson, největším výrob- cem trubních materiálů z tvárné litiny. Od té doby se stává obrázek mostu

nuje neustále zlepšování svých výrobků. K tomu má podporu velkého tý- mu ve svém vlastním certifikovaném výzkumném centru, kde se zkouší nové materiály, technologie apod. Testy jsou často velmi dlouhodobé, což asi nejvíce charakterizuje výzkum ochrany ZINALIUM® = pokovení

z města Pont-a-Mousson logem celé skupiny SAINT-GOBAIN (obr. 3). Stejně jako všechny ostatní společnosti skupiny se i SAINT-GOBAIN

PAM, výrobce trubních systémů z tvárné litiny, věnuje dlouhodobě trendu modernizací svých produktů a dalších inovací. Za začátek těchto změn by se dal označit přechod výroby z litiny šedé na litinu tvárnou, který za- čal roku 1960 a od roku 1972 je 100% produkce pouze v litině tvárné.

Od 60 let minulého století se PAM zaměřil na posílení ochran jednot- livých výrobků, nejvíce trubek. Zkoumá možnosti efektivnější a trvalejší ochrany, svůj výzkum zaměřuje na různé druhy pokovení, které se díky

slitinou Zn/Al, která se začala testovat roku 1972 a teprve v roce 2000

začala výroba trub NATURAL® s touto inovativní vnější ochranou.

Více o našich novinkách na xxx.xxxxx-xxxxxx-xxx.xx

„Když se podívám zpět do naší minulosti a porovnám ji s dnešním světem a s tím, co děláme, jsem přesvědčen, že existuje 350 důvodů vě- řit v budoucnost.“

(komerční článek)

Přechod přivaděče OOV Baška–Nové Dvory přes řeku Morávku v Dobré

Xxxxx Xxxxxx, Xxxx Xxxxxxx

Přivaděč Ostravského oblastního vodovodu Baška–Nové Dvory DN 1 000 je jedním z páteřních prvků systému zásobování pitnou vodou na severní Moravě. Přivaděč byl realizován v 50. letech 20. století a je svou funkcí v systému OOV nezastupitelný. Článek se zabývá přechodem tohoto důležitého přivaděče pitné vody přes řeku Morávku poblíž obce Dobrá na Frýdecko-Místecku a zejména důvodům návrhu a výstavby nového křížení pomocí přemostění.

Popis stavu před návrhem nového přemostění

Přivaděč Ostravského oblastního vodovodu DN 1 000 Baška–Nové Dvory je součástí hlavního přiváděcího řadu z úpravny vody Nová Ves do přerušovací komory Bruzovice. Tento přivaděč má významná odbočení z uzlu Baška ve směru Chlebovice a v uzlu Nové Dvory ve směru Frý- dek-Místek a Dobrá. Předmětným přiváděcím řadem jsou zásobovány pitnou vodou spotřebiště Frýdek-Místek, Vratimov, Paskov, Havířov, Kar-

viná, příhraniční spotřebiště v Polsku a dále pak řada větších i menších obcí Moravskoslezského kraje. Přivaděč je jedním z páteřních prvků v systému Ostravského oblastního vodovodu s provozně velmi kompliko- vaným nahrazením v případě poruchy. V případě výpadku jednoho z dal- ších zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, zdroje Morávka, je rovněž možno tímto přivaděčem alternativně zásobovat z ÚV Nová Ves spotře- biště Český Těšín, Třinec, průmyslovou zónu Nošovice a pivovar Nošovi- ce.

Obr. 1: Poškození shybky po povodni krátce před výstavbou původního přemostění ve druhé polovině 80. let 20. století

Obr. 2: Výstavba původního přemostění řeky Morávky v roce 1989

Obr. 3: Původní trubní most přes řeku Morávku

Plnou čarou je vynesen stav koryta v r. 2011, čárkovanou čarou je při- bližně vyznačen stav koryta v r. 1989 (v době realizace trubního mostu). Pro představu o průběhu eroze je tečkovanou čarou naznačen i přibliž- ný stav koryta po stabilizaci shybky balvanitým stupněm na přelomu 60. a 70. let 20. století

Přivaděč Baška–Nové Dvory byl vybudován v 50. letech minulého století. Na katastrálním území Staré Město kříží přivaděč Baška–Nové Dvory řeku Morávku. Původní křížení přivaděče s řekou Morávkou bylo řešeno dvouramennou shybkou DN 800 s odkalením nejnižšího místa shybky do řeky. Ramena shybky byla uložena souběžně ve vzdálenosti 12 m. Opevnění dna i břehů bylo řešeno dlažbou uloženou do betonu.

Řeka Morávka procházela a stále prochází intenzivním přírodním vývojem, který začal zejména vlivem lidské činnosti. Původní koryto řeky bylo mělké, široké a štěrkonosné. Koryto řeky Morávky bylo ještě v polo- vině 19. století neupravené a tvořilo proměnlivou širokou soustavu větvících se jednotlivých koryt. Šířka tohoto pásu činila až cca 380 m; v místě dnešního křížení s přivaděčem OOV Baška–Nové Dvory až cca 240 m. Řeka Morávka tvořila meandry mezi štěrkovými lavicemi a její tok byl plněn splaveninami z pramenné oblasti a z vymílání břehů. Zaplavo- vání pozemků při povodních vedlo k nutnosti provádění úprav s cílem stabilizace koryta. Pomocí vegetačních a drátokamenných staveb a za- lesněním štěrkovišť se podařilo soustředit koryto do dnešní trasy, ne- došlo však ke zmírnění podélného sklonu řeky. Tok se proto začal inten- zivně zahlubovat do málo odolných jílovců a postupně vytvořil úzký a hluboký kaňonovitý profil. K prohlubování toku výrazně přispělo také zhroucení dvou jezů po povodních v roce 1949 a 1960. Dále k tomuto procesu přispělo provedení výstavby nádrže Morávka a stabilizace hlav- ních horských toků a tím omezení přísunu štěrků. Ve sledovaném období mezi lety 1970–1988 byl zaznamenán pokles dna v ose koryta v oblasti křížení vodovodního přivaděče Baška–Nové Dvory o cca 2,0 m oproti stavu v roce 1970. Do roku 1992 byl zaznamenán postup dnové eroze o další 1,0 m pod hodnotu naměřenou v roce 1988. Mezi lety 1992–1993 došlo k vyrovnání dna na stav přibližně shodný s rokem 1988; do roku 2006 však došlo k dalšímu zahloubení dna koryta řeky v místě křížení s vodovodním přivaděčem o cca 2,1 m. To znamená, že ve sledovaném období mezi lety 1970–2006 došlo k zahloubení koryta řeky Morávky o cca 4,1 m. Při předpokladu, že v době výstavby přivaděče činilo krytí potrubí shybky v korytě obvyklých 1,0–1,3 m lze odvodit, že od 50. let dvacátého století do současnosti došlo k zahloubení koryta řeky Moráv- ky v místě křížení s přivaděčem o více než 5 m.

Postupně, vlivem prohlubování dna řeky Morávky, bylo potrubí shyb-

ky obnaženo. Na přelomu 60. a 70. let minulého století byla shybka za- jištěna fixačním balvanitým stupněm, v polovině 70. let však byl balvanitý fixační stupeň poškozen a v polovině 80. let minulého století stupeň zmi- zel úplně. V důsledku toho byla ohrožena funkce a stabilita shybky. Ko- rytotvorná činnost řeky dále pokračovala včetně devastace přirozeného skalního výchozu (obr. 1).

V roce 1989 zajistil provozovatel přivaděče, Severomoravské vodo- vody a kanalizace Ostrava a. s., výstavbu ocelového trubního mostu v prostoru mezi rameny původní shybky. Trubní most byl navržen jako ocelová příhradová konstrukce o rozpětí 37,8 m (obr. 2).

Ocelová konstrukce přemostění byla uložena na železobetonových břežních opěrách, tvořených železobetonovými skružemi vyplněných betonem. Šířka konstrukce trubního mostu byla 3,2 m s obslužnou láv- kou umístěnou od potrubí DN 800 směrem po toku. Dodatečně souběž- ně s lávkou bylo na přemostění umístěno potrubí vysokotlakého plynu DN 150. Na obou březích je řešeno odkalení přivaděče odkalovacím po-

trubím vyústěným do břehů řeky. Potrubí pů- vodní shybky bylo v úrovni břehů upáleno a od- straněno z toku a postupně zmizely i zbytky fi- xace dna řeky (obr. 3).

Eroze dna a zejména levého břehu řeky však pokračovala. Problémem vybudovaného přemostění se tak stalo postupné přibližování břehové čáry k levobřežní opěře trubního mos- tu. V místě křížení toku je řeka v mírném oblou- ku s tím, že levý břeh je břehem konkávním. Od doby realizace trubního mostu zůstala vzdále- nost pravobřežní opěry přemostění v podstatě zachována; vlivem zahloubení koryta a eroze však došlo k výraznému přiblížení břehové čá- ry k levobřežní opěře. Správce toku (Povodí Odry, s. p.), s vědomím nutnosti stabilizace to- ku v prostoru křížení přivaděče OOV, připravo- val v roce 1990 výstavbu zdvojeného spádové- ho stupně v říčním km 2,305, který by řešil i ochranu trubního mostu. Záměr nebyl realizo- ván z důvodu nesouhlasného stanoviska orgá- nů ochrany přírody. V důsledku postupující ero- ze bylo nutno již na jaře roku 1993 sanovat levobřežní opěru trubního mostu lomovým ka- menem (obr. 4, 5).

Po povodni v květnu 2010 byla levobřežní

opěra znovu přímo ohrožena břehovou zátrží. Ohrožení opěry trubního mostu přímo ohrozilo provozuschopnost celého přivaděče OOV. Pří- padná havárie trubního mostu by měla nedozír- né následky pro dodávky pitné vody do dvou sí- delních aglomerací Moravskoslezského kraje, proto bylo nutno provést okamžitá opatření k ochraně levobřežní opěry trubního mostu. Na základě rozhodnutí Krajského úřadu Moravsko- slezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství byla povolena výjimka pro práce řešící sanaci levého břehu řeky Morávky v pro- storu levobřežní opěry trubního mostu. Jako ře- šení havarijního stavu bylo urychleně provede- no opevnění břehu v prostoru levobřežní opěry. Levostranný břeh byl v délce cca 30 m opevněn lomovým kamenem na patce s prolitím beto- nem. Po stabilizaci levého břehu po povodni v roce 2010 byla břehová čára opraveného koryta cca 2 m od levobřežního pilíře. Koryto řeky bylo v místě mostu zahloubeno cca 6,5 m se šířkou dna cca 10 m se svahy břehů cca 1 : 1. Novým problematickým místem se stalo zavázání opevnění do erodovaného břehu, kde hrozil vznik nových zátrží. Nad opevněním stá- le pokračovala břehová eroze a bylo zřejmé, že provedené řešení je dočasné s rizikem, že při další povodni dojde k obnažení zavázání a opevnění do břehu, vytvoření nové zátrže za opevněním a obnažení mostního pilíře. Tím by došlo k ohrožení stability celého přemostění. S ohledem na probíhající korytotvornou činnost řeky Morávky a požadavky orgánů ochrany pří- rody na zachování charakteru koryta bylo jas- né, že nelze zabránit erozi břehů a zachování stávajícího trubního mostu pro další dlouhodo- bý provoz není možné (obr. 6).

Korytotvorná činnost řeky Morávky není

v místě křížení s přivaděčem OOV dosud ukon- čena. Skládá se z intenzivního odnášení štěr- kových materiálů a průběžného vymílání dna a břehů v rozbřídavých jílovcích. V prostoru mezi Dobrou a Starým Městem řeka Morávka vytvořila specifické koryto s vysokým stupněm ochrany přírody. Území získalo statut evropsky významné lokality (EVL) Niva Morávky CZ 0810004, která je určena k ochraně přírodních

Obr. 4: Ohrožení levobřežní podpory původního přemostění po povodni v polovině devadesátých let (pohled proti toku řeky)

Obr. 5: Detail stabilizace levobřežní opěry původního přemostění (pohled proti toku řeky). V opev- nění je jasně vidět zaslepené potrubí původní dvouramenné shybky DN 800 (stav v roce 2011)

Obr. 6: Původní přemostění řeky Morávky (pohled po toku řeky). Vpravo jsou viditelné obnažené části zaslepeného potrubí původní dvouramenné shybky DN 800 (stav v roce 2011). Rozsah za- hloubení řeky lze porovnat s velikostí postavy na pravé straně obrázku

Obr. 7: Nově navržený trubní most přes řeku Morávku

Obr. 8: Výstavba nového přemostění – pohled z levého břehu řeky Morávky. Původní trubní most je vidět vlevo od nového mostu

Obr. 9: Pokládka potrubí na nové přemostění řeky Morávky. Vlevo je vidět původní přemostění řeky Morávky

řešící provizorní sanaci levého břehu řeky Mo- rávky v prostoru levobřežní opěry trubního mostu po povodni roku 2010 byla stanovena podmínka, aby provozovatel přivaděče SmVaK Ostrava a. s. do dvou let od vydání tohoto roz- hodnutí předložil Krajskému úřadu návrhy nej- méně dvou různých alternativních řešení převe- dení přivaděče přes řeku Morávku tak, aby do budoucna již nemuselo být do říčního koryta ve zvlášť chráněném území zasahováno a mohl probíhat jeho nerušený přirozený vývoj. V roce 2011 byla společností VODING HRANICE, spol. s r. o. zpracována studie, ve které byly pro- věřovány tři možné způsoby řešení bezpečné- ho přechodu přivaděče OOV Baška–Nové Dvo- ry přes řeku Morávku se stanovením reálnosti stavby a odhadem investičních nákladů:

• Varianta 1 – zabezpečení stávajícího přemos- tění stabilizací koryta řeky Morávky v místě křížení – výstavba dvou spádových stupňů v km 2,305. Tato varianta vycházela z dřívěj- ších záměrů správce toku Morávka; ukázala se však jako neprosaditelná z hlediska poža- davků na ochranu přírody v dotčeném území.

• Varianta 2 – výstavba nového přemostění v prostoru stávajícího křížení řeky o rozpětí respektujícím vývoj koryta řeky. Návrh varian- ty 2 vycházel mimo jiné z řešení silničního ob- chvatu komunikace R48 (obchvat města Frý- dek-Místek), který je připravován k výstavbě cca 100 m po toku Morávky. Připravovaná ko- munikace R48 bude křížit řeku Morávku esta- kádou. Nové přemostění by dle této varianty bylo navrženo o srovnatelném rozpětí se zalí- cováním s křížením komunikace.

• Varianta 3 – vymístění křížení řeky Morávky do prostoru stabilizovaného koryta řeky mimo Území Evropsky významné lokality. Ve studii byly prověřeny možnosti teoretické realizace přeložky přivaděče směrem proti proudu řeky Morávky s křížením řeky Morávky cca 1 350 m nad stávajícím křížením.

Na jednotlivé varianty byl zpracován posu- dek z hlediska říční morfologie, vypracovaný specialistou na problematiku vývoje neuprave- ných štěrkonosných toků. Po zvážení všech fak- torů byla jako nejvhodnější řešení vybrána vari- anta návrhu nového trubního mostu v prostoru stávajícího křížení řeky Morávky s rozpětím re- spektujícím vývoj koryta řeky. Tato varianta byla vybrána k dalšímu rozpracování jako nejvhod- nější kompromisní řešení ve vztahu k požadav- kům na ochranu přírody, technickým možnos- tem, investičním nákladům a provozním potřebám provozovatele systému zásobování pitnou vodou (obr. 7).

Technické rozpracování vybrané varianty opět vycházelo z kompromisu technických mož- ností provedení přechodu řeky a podmínek or- gánů ochrany přírody pro umístění nového pře- mostění ve zvláště chráněném území. Trasa nového potrubního mostu byla navržena rovno-

stanovišť 3230 Alpinské řeky a jejich dřevinná

vegetace s Židovníkem německým, 9170 Dubo- habřiny asociace Galio-Carpinetum, 91EO Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. S ohledem na jedinečnost korytotvorné činnosti byla okolo řeky Morávky vyhlášena přírodní památka (PP) Profil Moráv- ky. Tato přírodní památka zde byla zřízena za účelem ochrany unikátního kaňonovitého profi- lu přirozeného štěrkonosného toku Morávky se skalními prahy a peřejemi, a pro zachování při-

lehlých lužních porostů a štěrkových teras s vý-

skytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zájmovým územím stavby také prochází podél toku řeky Morávky nadregionál- ní biokoridor územního systému ekologické sta- bility (ÚSES) K 101.

Návrh nového přemostění

V rozhodnutí Krajského úřadu Moravsko- slezského kraje udělujícím výjimku pro práce

běžně se stávajícím příhradovým trubním mos-

tem v osové vzdálenosti 12 m proti směru toku řeky Morávky. Optimální rozpětí nového pře- mostění 75 m umožnilo umístění opěr mimo území předpokládaného ohrožení vyvíjejícím se říčním korytem. Protože dle zpracovaného posudku z hlediska říční morfologie se předpo- kládá vymílání zejména levého břehu, levobřež- ní opěra nového mostu byla navržena 32 m od břehové čáry. Líc pravobřežní opěry nového po- trubního mostu leží cca 13,5 m od břehové čá-

ry, což je o cca 4,5 m dál než líc opěry stávají- cího příhradového trubního mostu. Trubní most tvoří ocelová oblouková konstrukce se spodní zavěšenou mostovkou, jejíž podélné hlavní nosníky zároveň vytváří táhla oblouků. Rozpětí nově navrženého obloukového potrubního mos- tu se spodní mostovkou dosahuje 75 m, maxi- mální vzepětí nosných oblouků dosahuje 9 m, přičemž jejich rovina svírá se svislicí úhel 6,34°. Trubní most je uložen na masivních železobeto- nových opěrách. Reakce opěr mostu přenáší železobetonové vrtané piloty. Délky pilot byly stanoveny tak, aby zasahovaly pod úroveň dna řeky do navětralého skalního podloží tvořeného jílovci, které se místy střídají s polohami pískov- ců, a nehrozilo tak jejich případné podemletí. Železobetonové opěry mostu jsou na horních okrajích pod osami hlavních nosníků mostovky opatřeny atypickými hrncovými ložisky opatře-

Obr. 10: Nově navržený trubní most přes řeku Morávku

nými zarážkami proti nadzvednutí konstrukce. Na mostě je uloženo ocelové potrubí DN 800 opatřené tepelnou izolací. Kromě potrubí vodo- vodního přivaděče Baška–Nové Dvory bylo na mostní konstrukci přeloženo také potrubí vyso- kotlakého plynovodu DN 150 (obr. 8, 9).

Mostní konstrukce není veřejně přístupná. Vstup na mostní konstrukci je umožněn pouze zaměstnancům provozovatele provádějícím údržbu mostu nebo na něm uložených potrubí. Původní přemostění z roku 1989 bylo odstraně- no včetně dodatečné ochrany jeho levobřežní- ho pilíře. V souladu s požadavky orgánů ochra- ny přírody musely být výstavba nového přemostění a demontáže všech prvků přemos- tění původního realizovány bez sjíždění techni- ky do koryta řeky Morávky. Dle projektových dokumentací zpracovaných firmou VODING HRANICE, spol. s r. o., byla stavba nového pře- mostění úspěšně realizována společností STASPO, spol. s r. o., ve spolupráci s firmou MORAVSKÉ MONTÁŽE s. r. o.

Investiční náklady nového přemostění do-

sáhly cca 40 mil. Kč.

Závěr

Nový trubní most přivaděče Ostravského oblastního vodovodu Baška–Nové Dvory řeší náhradu původního přemostění, které bylo ohroženo korytotvornou činností řeky Morávky. Návrh i vlastní realizace díla je výsledkem celé řady kompromisních řešení ve vztahu k poža- davkům na ochranu přírody, technickým mož- nostem, investičním nákladům a provozním potřebám provozovatele přivaděče. Nové pře- mostění umožní další intenzivní vývoj koryta ře- ky Morávky bez ohrožení opěr trubního mostu (obr. 10).

Seznam použitých zdrojů

1. VODING HRANICE, spol. s r. o. Přivaděč Baška– Nové Dvory, rekonstrukce křížení Morávky v Dob- ré – studie, srpen 2011.

• 3krát lepší kvalita vyčištěné vody, než u konvenčních ČOV

• zmenšuje se objem nádrží o 65 % a pozemek pro ČOV o 50 %

• provozní náklady jako u konvenční ČOV

• zvýšení kapacity ČOV ve stávající stavbě o 100 až 200 %

2. VODING HRANICE, spol. s r. o. Přivaděč Baška– Nové Dvory, rekonstrukce křížení Morávky v Dob-

ré – dokumentace pro stavební povolení a prová-

dění stavby, únor 2014.

3. Xxxxxx Xxxxxxx. Přivaděč DN 800 Baška–Nové Dvory, rekonstrukce křížení Morávky v Dobré – statické posouzení, leden 2014.

4. Ekogroup Czech s. r. o. Biologické posouzení loka- lity navrženého záměru „Přivaděč DN 800 Baška– Nové Dvory, rekonstrukce křížení Morávky v Dob- ré“ v k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku a k.ú. Dobrá u Frýdku-Místku, prosinec 2012.

5. ATELIER FONTES, s. r. o. Přivaděč DN 800 Ba- ška–Nové Dvory, rekonstrukce křížení Morávky v Dobré – posudek variant řešení, září 2011.

Xxx. Xxxxx Xxxxxx

VODING HRANICE, spol. s r. o.

e-mail: xxxxx.xxxxxx@xxxxxx.xx

Xxx. Xxxx Xxxxxxx

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s.

e-mail: xxxx.xxxxxxx@xxxxx.xx

INŽENÝRSKÁ A PROJEKTOVÁ ČINNOST VE VŠECH OBORECH VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

AQUATIS a. s.

Xxxxxxxxx 000/00, 000 00 Xxxx,

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxx.xx

Pobočka: Xxxxx, Xxxxxxxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 00, tel.: x000 000 000 000

Organizační složka: Trenčín, Xxxxxxxxxx 0000, 000 00 Xxxxxxx, tel.: x000 000 000 000

Franklin Electric SubDrive® – spolehlivé řešení pro dodávku pitné vody

Společnost PUMPA, a. s., Vám představuje frekvenční měnič SubDrive® od předního světového výrobce ponorných motorů Franklin Electric. Systém je určený pro 4“ ponorná čerpadla do vrtů.

Společnost Franklin Electric vyvinula moderní frekvenční měnič SubDrive®, který poskytuje konstantní tlak kontinuálním nastavováním výkonu čerpadla. Frekvenční měnič na základě impulzu z tlakového čidla plynule upravuje výkon čerpadla a tím zajišťuje konstantní dodávku vody pro všechna odběrná místa napojena na výtlačné potrubí.

Regulátor SubDrive® je standardně připojen k jednofázovému napá- jení 230 V s frekvencí 50 Hz. Jednofázové napájení mění na třífázové s proměnnou frekvencí 30 až 80 Hz, čímž ovládá ponorný motor v pro- vedení 3 × 230 V 60 Hz. SubDrive® umožňuje změnou frekvence zvýše- ní výkonu hydraulické části čerpadla na více jak dvojnásobek jeho jme- novité hodnoty.

SubDrive® zajišťuje konstantní tlak vody v širokém rozsahu nastave- ní od 2 až do 6 bar. Mezi hlavní výhody patří měkký start, který brání vodním rázům a zvyšuje celkovou životnost čerpadla, dále možnost po- užití se standardními běžně dodávanými 4“ ponornými čerpadly a mož- nost instalace s malými tlakovými nádobami nebo stávajícími velkými ná-

50 Hz

80 Hz

180

160

140

120

H [m]

100

80

60

40

držemi. Všechny modely SubDrive® obsahují vestavěnou ochranu před proudovými rázy, podpětím, přerušeným obvodem, zablokováním čer- padla a zkratem.

Společnost Franklin Electric vyrábí tři základní modely:

• SubDrive®75 s motorem 1,1 kW. Sestava s hydraulickou částí ponorné- ho čerpadla, standardně určenou pro motor 0,55 kW dosahuje hydrau- lického výkonu Hmax = 170 m a Qmax = 200 l/min. Pro SubDrive®75 je mož- né použít hydraulickou část ponorného čerpadla až do výkonu 1,1 kW.

• SubDrive®100 s motorem 1,5 kW. Sestava s hydraulickou částí ponor- ného čerpadla, standardně určenou pro motor 0,75 kW dosahuje hy- draulického výkonu Hmax = 280 m a Qmax = 320 l/min. Pro SubDrive®100 je možné použít hydraulickou část ponorného čerpadla až do výkonu 1,5 kW.

• SubDrive®150 s motorem 2,2 kW. Sestava s hydraulickou částí ponor- ného čerpadla, standardně určenou pro motor 1,1 kW dosahuje hy- draulického výkonu Hmax = 590 m a Qmax = 320 l/min. Pro SubDrive®150 je možné použít hydraulickou část ponorného čerpadla až do výkonu 2,2 kW.

Vzorová sestava:

4“ ponorné čerpadlo Calpeda 4SDF 36/11 + SubDrive®100 + tla- ková nádoba GWS

Vodárenský komplet 4SDFE 36/11 zajišťuje dodávku konstantního tlaku vody při zásobování rodinných domů, rekreačních objektů, země- dělských objektů, závlahových systému a požárních hydrantů. Je ideálním řešením pro penziony a menší hotely, dále nachází uplatnění pro průmyslové a vodárenské aplikace. Čerpací sestava skládající se z hydraulické části Calpeda 4SDF 36/11, ponorného motoru Franklin Electric, frekvenčního měniče SubDrive®100, tlakového čidla a tlakové nádoby GWS o objemu 18 litrů, zajišťuje dodávku vody se stálým kon- stantním tlakem. Toho je dosaženo pomocí nepřetržitého snímání tlaku vody a plynulé regulace otáček čerpadla tak, aby byly splněny i měnící se požadavky na spotřebu vody.

V celém systému je možné nastavit konstantní tlak v rozmezí 2 až 6 bar. SubDrive®100 umožňuje zvýšit výkon čerpadla Calpeda 4SDF36/11 z 0,75 kW až na výkon 1,5 kW – viz graf 1. Uvedené zvýšení výkonu je realizováno řízením motoru v rozsahu 30 až 80 Hz. Z grafu je patrné, že pomocí frekvenčního měniče SubDrive®100 je možné upravit otáčky čer-

padla tak, aby zajišťovalo výkon 1,5 kW při fre- kvenci 80 Hz a výkon 0,75 kW při frekvenci 50 Hz, čímž se dosáhne i mnohem lepších hy- draulických parametrů.

PUMPA, a. s., zajišťuje kompletní dodávky a servis všech výrobků společnosti Franklin Electric. Mezi přední produkty Franklin Electric patří kvalitní ponorné motory a ovládací systémy motorů. PUMPA, a. s., s více jak 20 letou zkuše- ností na trhu s čerpací technikou v České repub- lice, vám nabízí odborné poradenství, nalezení vhodného řešení pro vaše aplikace, servisní podporu, široký sortiment a rozsáhlou skladovou zásobu. Na základě vašich požadavků jsme při- praveni vám poskytnout kompletní technické po- radenství a provést správný výběr vhodného čer- pacího systému.

20

0

0 20 40 60 80 100 120 140

Q [l/min]

PUMPA, a. s.

U Svitavy 1, 618 00 Brno

tel.: 000 000 000

e-mail: xxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx

Graf 1: Výkonové křivky Calpeda 4SDF 36/11 s regulátorem SubDrive®100 (komerční článek)

K DISKUSI

Pozor na chlornan sodný: chlorečnany v pitné vodě

Xxxxxxxxx Xxxxxxx

Úvod

Chlorečnany (ClO3–) nejsou uvedeny ve vyhlášce na pitnou vo- du (č. 252/2004 Sb. ve znění poz- dějších předpisů) a proto nemají

stanovenou limitní hodnotu a nejsou součástí úplného rozboru. Pro vý- robce pitné vody proto jakoby neexistovaly – aspoň za posledních více než deset let je nikdo oficiálně v pitné vodě nestanovil a jejich výsledek nevložil do národní databáze kvality pitné vody (IS PiVo). To však nezna- mená, že neexistují, že se v pitné vodě nemohou vyskytnout a že nemo- hou být příčinou zdravotních problémů či indikátorem technických prob- lémů při výrobě pitné vody.

Legislativa

Povinně sledovaný okruh ukazatelů pitné vody (okolo 60 ukazatelů) se může zdát pro praxi příliš široký, ale rozhodně nepředstavuje vyčer- pávající seznam všech možných kontaminant pitné vody. Že se v pitné vodě mohou vyskytnout i jiné látky než uvedené ve vyhlášce, na to po- chopitelně legislativa (zákon o ochraně veřejného zdraví § 4 odst. 6) pa- matuje a tuto situaci upravuje: „Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt dalších látek nebo mikroorganismů neupravených prováděcím právním předpisem, osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodle- ně zjistí koncentraci nebo množství této látky… a oznámí tuto skuteč- nost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán… na základě oznámení osoby nebo z vlastního podnětu určí hygienický limit pro vý- skyt takových látek…, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vo- dy, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty druhé jinak.“

Otázka samozřejmě je, jak je toto teoretické ustanovení naplňováno v praxi. Zda existuje snaha výrobců vody o podchycení všech potenciál- ních rizik nebo zda převažuje přístup „nepřidělávat si zbytečné problé- my“. Protože věřím, že převažuje první přístup, rád bych na jedno určité riziko upozornil. Týká se to chemické čistoty jednoho z nejčastěji použí- vaných dezinfekčních přípravků – chlornanu sodného – kterou sice pří-

180

obsah aktivního chloru [g/l]

160

140

120

100

80

slušná legislativa upravuje (příloha 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb.), ale ni- koliv její změny v období skladování u provozovatele vodovodu.

Výskyt chlorečnanů v pitné vodě

Podnětem pro toto moje praktické sdělení provozovatelům vodovodů a komerčních či veřejných studní bylo zjištění, že v poměrně význam- ném procentu vzorků našich pitných vod se chlorečnany vyskytují v mě- řitelných a často i rizikových koncentracích. Mohl jsem se totiž seznámit s výsledky laboratoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, která při stanovení bromičnanů a chloritanů iontovou chromatografií zí- skává „automaticky“ také výsledky chlorečnanů. Tato laboratoř vyšetřila během devíti měsíců okolo 700 vzorků přibližně z území jednoho kraje, ve kterých získala informaci o výskytu chlorečnanů. Asi polovina vzorků měla obsah pod mezí stanovitelnosti nebo nejvýše do 0,01 mg/l. 40 % vzorků mělo obsah do 0,10 mg/l a 10 % nad 0,10 mg/l. Výjimečně (15 vzorků) byly nalézány již toxikologicky významné koncentrace nad 0,5 mg/l s maximem až 4 mg/l čili dvacetinásobkem limitní hodnoty pro chloritany (0,2 mg/l – vzhledem k podobné toxicitě chloritanů a chloreč- nanů by případná limitní hodnota pro chlorečnany byla stanovena nejspí- še ve stejné výši). Obsah chlorečnanů nijak nekoreloval s obsahem chlo- ritanů (ty byly jen v devíti vzorcích nad mezí stanovitelnosti s maximem 0,12 mg/l).

Tyto nálezy nejsou zase tak překvapivé, protože velmi podobné vý- sledky zjistili také španělští autoři: ve 332 vzorcích pitné vody (dezinfiko- vané chlornanem sodným) v letech 2007 a 2008 zjistili medián chloreč- nanů 0,119 mg/l s rozpětím od 0,002 do 4,34 mg/l. Pro zajímavost, medián bromičnanů byl 0,008 s rozpětím 0,001–0,049 mg/l a medián chloritanů 0,005 při rozpětí 0,001–0,339 mg/l [1]. Bromičnany vznikají v chlornanu sodném již při výrobě, pokud sůl obsahuje stopy bromidů.

Zdroje kontaminace chlorečnany – rozhodující vliv chlornanu sodného

Chlorečnany se mohou v pitné vodě vyskytnout při znečištění surové vody odpady z chemického průmyslu, což je ale velmi výjimečné. Běž- nější je výskyt chlorečnanů v pitné vodě jako vedlejšího produktu dezin- fekce. Podobně jako chloritany vznikají v pitné vodě při aplikaci oxidu

chloričitého, ale obvykle v nižších koncentra- cích, takže stačí stanovit limit pro chloritany a tím se nepřímo „hlídá“ i obsah chlorečnanů. V menší míře mohou vznikat chlorečnany i při dezinfekci pitné vody ozonem, chloraminem nebo plynným chlorem.

Hlavním zdrojem chlorečnanů může být za určitých podmínek chlornan sodný, který se běžně používá k dezinfekci vody, zejména u menších vodovodů či studní [6]. Když roztok chlornanu sodného stárne nebo je-li skladován za vyšší teploty či za přístupu světla, rozkládá se za vzniku chlorečnanů (asi z 90 %) a v men- ší míře také chloristanů a chloritanů. Rozklad na chlorečnany probíhá podle následující reak- ce:

3 NaOCl → 2 NaCl + NaClO3 [2]

Podobně se chová i chlornan vápenatý, je- li v roztoku. K rychlému rozkladu přispívá i pří- tomnost přechodných kovů (např. Ni a Cu), kte- ré mohou být v chlornanu jako stopová

0 20 40 60 80 100

čas [dny]

Obr. 1: Závislost poklesu obsahu aktivního chloru v chlornanu sodném v závislosti na čase a po- čáteční koncentraci aktivního chloru. Graf převzat z publikace [2]; děkuji firmě Solvay CR, s. r. o., za svolení k jeho reprodukci

nečistota z jeho výroby.

Pokud skladujeme chlornan sodný (v ob- vyklé koncentraci se 160 g aktivního chloru/l), pak při teplotě skladování 10 °C dojde za 24 hodin ke ztrátě aktivního chloru asi 0,2 g/l, ale při teplotě 20 °C již 3,0 g/l [2].

Pokles obsahu aktivního chloru v chlornanu sodném při různých po- čátečních koncentracích při skladování po dobu tří měsíců (při teplotě 20 °C) je vidět na obrázku 1. Při výchozí koncentraci 160 g aktivního chloru/l poklesne obsah aktivního chloru za tuto dobu asi o třetinu.

Že se zmíněný vliv teploty uplatňuje nejen teoreticky, ale i reálně, o tom svědčí přibližně dvojnásobný nárůst chlorečnanů ve vzorcích pitné vody odebraných v letním období oproti vzorkům odebraným v zimě [3]. Dezinfekce pitné vody oxidem chloričitým není v ČR tak rozšířená, takže je nejpravděpodobnějším zdrojem kontaminace chlorečnany u nás dezinfekce pomocí chlornanu sodného, který se u menších vodovodů používá masově. To dosvědčují i výše zmíněné výsledky z ČR, protože v tomto případě se také vesměs jednalo o vzorky z vodovodů provozo- vaných obcemi, či komerčních studní (včetně těch, která zásobují zdra- votnická a ubytovací zařízení). Proto se lze právem domnívat, že zdro-

jem chlorečnanů zde byl právě chlornan sodný.

Dopady do praxe a možná opatření k prevenci

Toto poznání má nejméně dva hygienické aspekty. Jednak ten, že v jednotkách procent případů menších vodovodů či komerčních studní se vyskytuje vyhláškou neupravená látka (chlorečnany) v toxikologicky rizikových či nebezpečných koncentracích (nad 0,2 mg/l).

Ale i tam, kde je obsah chlorečnanů nižší, již v řádu desítek mikro- gramů/l, je to již neklamná známka, že používaný chlornan není zcela v pořádku a že jeho účinnost může být snížena – a efektivita kroku de- zinfekce (pokud je potřeba) tím ohrožena. Stárnutím ubývá obsah aktiv- ního chloru, takže by se mělo chlornanu dávkovat více, čímž se ale do vody dostává i více chlorečnanů a dalších vedlejších produktů dezinfek- ce (např. bromičnanů).

Toto riziko je známo již delší dobu, takže mu byla věnována i vý- zkumná pozornost a vzniklo několik doporučení [např. 4 a 5], jak s chlor- nanem sodným při dezinfekci zacházet, aby se riziko tvorby a vnosu chlorečnanů a dalších vedlejších produktů dezinfekce do upravené vody pokud možno minimalizovalo:

1) Skladovat roztok chlornanu sodného při nízkých teplotách, protože vyšší teploty urychlují jak pokles účinné látky (aktivního chloru), tak proces rozkladu chlornanu na chlorečnany a chloristany. Každým sní- žením teploty o 5 °C se rychlost rozkladu sníží přibližně o faktor 2 (čili dvojnásobně). Vyhnout se přímému působení slunečního záření. Problém se skladováním při nízké teplotě může nastat především v teplém období roku – proto zmíněné doporučení [5] dokonce navr- huje skladování v klimatizovaném prostoru nebo chladicím boxu.

2) Kontrolovat pH skladovaného roztoku chlornanu, i po naředění, a udr- žovat ho nejlépe v rozmezí 12 až 13. Poklesne-li pH pod 11, tvorba chlorečnanů výrazně narůstá [2].

3) Naředit skladovaný roztok chlornanu na nižší koncentraci (co nejdříve po dodání), protože tvorba chlorečnanů a chloristanů závisí na kon- centraci chlornanu sodného a iontové síle roztoku – čím vyšší kon- centrace, tím rychlejší tvorba chlorečnanů. Když například zředíme dvoumolární roztok chlornanu sodného na polovinu, rychlost tvorby chloristanů se sníží sedmkrát, když roztok naředím desetkrát, tvorba se sníží 270x.

4) Používat co nejčerstvější roztok chlornanu sodného, čili zkrátit dobu dodávek a mít menší zásoby. Vhodné je odebírat chlornan sodný pří- mo od výrobce, aby nebyl zbytečně před dodávkou skladován po ne- známou dobu a v neznámých podmínkách. Při doplňování zásobníku dávkovače chlornanu sodného nemíchat starý zbytek chlornanu sod- ného s novým.

Závěr

Uvedená problematika je, alespoň do větší míry, preventabilní pomo- cí několika opatření, která je ale nutné průběžně dodržovat. Jedná se o typicky provozní záležitost, která by měla být v budoucnu ošetřena v rámci zpracování plánu pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou (tzv. „water safety plan“). V současné době může systematickou ri- zikovou analýzu doplnit aspoň takového upozornění nebo cíleně zamě- řená aktivita hygienické služby v rámci státního zdravotního dozoru.

Opětovně zde narážíme na problém, že provozovatelé vodovodů (či komerčních či veřejných studní) nemají ze zákona komplexní povinnost dodržovat správnou provozní praxi, vyjádřenou minimálně systémem technických norem a doporučení. Nebude-li platit takový zákonný před- pis nebo nebude-li povinně implementován systém plánů pro zajištění

Obr. 2: Typický pohled do technického zázemí mnoha našich vodovodů (tento snímek konkrétně z jedné malé středočeské obce): nadbytečná zásoba chlornanu sodného v neklimatizovaných prostorách. Při doplňo- vání zásobníku bývá nesprávně míchán nový chlornan sodný se zbyt- kem starého. Foto: autor

bezpečného zásobování pitnou vodou, budeme se stále setkávat se špatnou praxí, jak je např. pro ilustraci k diskutovaným chlorečnanům za- chycena a popsána na obrázku 2.

Pod vlivem nových poznatků o vlivech na stabilitu chlornanu sodné- ho by také stálo za zvážení, zda nezpřísnit legislativní požadavky na je- ho čistotu dané přílohou 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb., např. co do obsahu některých kovů, které mohou podporovat rychlejší rozklad chlornanu sodného.

Poděkování

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).

Literatura:

1. Xxxxxx-Xxxxxxxxx RJ, et al. Occurrence of bromate, chlorite and chlorate in drin- king xxxxxx disinfected with hypochlorite reagents. Tracing their origins. Sci Total Environ, 2010;408: 2616–2620.

2. Product Characteristics: Sodium hypochloride – Stability. PCH-1400-0007-W- EN (WW). Solvay Chemicals International, Brusel 2005. Dostupné online: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxxxxx%00Xxxxxxxxxx%00Xxxxxxxxx/ Chlorinated_inorganics/PCH-1400-0007-W-EN_WW_.pdf (21. 5. 2015).

3. Xxxxxxxxxx RL, Xxxxxx B, Xxxxxx X. Xxxxxxxxxxx of chlorate levels in sodium hy- pochlorite feedstock and finished drinking water in New Jersey. NJDEP Division of Science and Research. New Jersey, b.d. Dostupné online: xxxx://xxx.xxxxx.xx.xx/xxx/xxx/xxxxxxxx.xxx (21. 5. 2015).

4. Xxxxxx SA, Stanford BD, Xxxxxxxxx AN, et al. Hypochlorite – an assessment of factors that influence the formation of perchlorate and other contaminant. AWWA and Water Research Foundation Report, 2009. Dostupné online: xxxx://xxx.xxxx.xxx/xxxxxxx/0/xxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx (22. 5. 2015).

5. Xxxxxx G, Xxxx L, Xxxxxx B. Minimizing chlorate ion formation in drinking water when hypochlorite ion is the chlorinating ggent [Project #833]. 1995. xxxx://xxx.xxxxxxx.xxx/XxxxxxxxxXxxxxxxXxxxxxx/00000_000_xxxxxxx.xxx (21. 5. 2015).

6. Kožíšek F. Problematika malých zdrojů pitné vody. Vodní hospodářství, 2011; 61(6): 225–227.

XXXx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx, XXx.

Státní zdravotní ústav, Praha e-mail: xxxx@xxx.xx

Přesné měření vody ze Skandinávie

Kamstrup A/S dnes nabízí širokou škálu měřidel pro měření spotřeb pitné vody. Přestože se na domácím trhu tento výrobce etabloval po- měrně nedávno, je schopen pokrýt většinu potřeb zákazníků, kteří jsou z poměrně širokého okruhu uživatelů, od vodárenských společností přes bytový fond až po aplikace v průmyslu. Výrobce pronikl i do oblastí tak specifických, jako jsou domácnosti, pro které nabízí např.

„In Home displej“ pro snadné zobrazení spotřeb aniž by bylo nutné jít k samotnému vodoměru.

K dispozici jsou, díky pokročilé technologii, vyspělé vodoměry, které měří nejen spotřebu pitné vody, ale nabízí i další, užitečné funkce. Vodo- měry tak nabízí jak standardní „drive by“ mód, tak nový mód pro komu- nikaci v rámci pevné sítě, „Radio Link“. Tam kde je přesto, díky místním podmínkám problém s odečtem, nabízí Xxxxxxxx příslušenství, jako ex-

terní antény a opakovače, které zajistí přenos dat i v těch nejkompliko- vanějších podmínkách.

Díky kompaktnímu provedení jsou vodoměry odolné proti dočasné- mu nebo trvalému zaplavení, a lze je instalovat v jakékoli poloze, aniž by tím byla snížena jejich přesnost nebo spolehlivost. Instalace je tak mož- ná i v místech, kde by jinak byla nutná kompletní a mnohdy i nákladná rekonstrukce odběrného místa, například v bytech panelových domů.

Vodoměry měří rovněž teplotu, jak interní, tak sonickou teplotu vody, sledují netěsnosti v distribuční síti, její poruchy, poškození samotného vodoměru atd. V neposlední řadě tyto přístroje identifikují nezákonnou manipulaci. Velké datové úložiště data trvale ukládá a je možno je kdykoli odečíst.

Kamstrup nabízí všechny běžné stavební délky v obvyklých velikos- tech. Tedy Q3: 1,6; 2,5 a 4 m3/hod. K dispozici jsou rovněž vodoměry flowIQ®3100, které nabízejí zajímavou kombinaci robustního provedení a velkého rozsahu velikostí, od Q3: 1,6 do 40 m3/hod.

Výkonný vodoměr MULTICAL® 62, je potom vhodný pro procesní a sekční měření.

Výrobce se ale neorientuje pouze na přesné a spolehlivé měření, ale i na dálkové odečty a zpracování změřených dat. Systém READy Suite, který je vhodný pro naprostou většinu aplikací ve vodárenství a bytovém fondu je výkonný a přitom jednoduchý a spolehlivý nástroj. Pro velké aplikace je určena výkonná databáze PcBaseIII Suite, která nabízí kom- binaci bezdrátových a kabelových komunikací, výkonné diagnostické ná- stroje a správu velkého množství odběrných míst.

(komerční článek)

Česká voda – Czech Waser, a.s.

Ke Kablu 1/971, 102 00 Praha 10

tel.: 000 000 000, e-mail: info@c xx.xx

xxxx://xxx.x xx.xx

Váš partner v oblasti oprav, údržby a dodávek investičních celků pro vodní hospodášství

- Zajišťování činností údržby včetně provádění oprav

(elektroúdržba a telemetrie, stavební údržba, strojní údržba)

- Technická diagnostika

(měšení tlaků, průtoků, bezdemontážní diagnostika točivých strojů)

- Komplexní dodávky technologických celkm

(včetně projekční, konzultační a poradenské činnosti)

- Montáže vodoměrm

- Doprava a mechanizace

(cisternové vozy, sklápěcí a valníkové vozy, ješáby, zemní práce)

Antibakteriální materiály – aby voda zůstala pitnou

Úprava pitné vody je důležitý technologický proces, který má přímý vliv na vývoj a zdraví člověka. Organoleptické a fyzikální vlastnosti nebo chemické složení, popřípadě přítomnost mikroorganismů ve vodě mo- hou být ale dodatečně negativně změněny během distribuce k uživateli. To je způsobeno především nevhodným složením konstrukčních mate-

ANTIBAKTERIÁLNÍ PRYŽ

ABY VODA ZŮSTALA PITNOU

Jihomoravská armaturka spol. s r.o.

xxx.xxxxxx.xx | xxxxx-xx@xxx-xxxxx.xxx

EKO®plus Měkkotěsnicí šoupátko s nálepkou W270 garantující použití antibakteriální pryže

riálů, jež přicházejí do bezprostředního kontaktu s pitnou vodou. Z tohoto hlediska se při navrhování armatur používají pouze hygienicky schvále- né a výluhovým testem zkoušené materiály, které splňují požadavky dle vyhlášky č. 409/2005 Sb. Některé konstrukční materiály však představují vhodný podklad pro tvorbu vazby s biomasou, která na povrchu vytváří biofilm, což je příčinou i následného mikrobiálního znečištění vody. Ná- růstu biologického materiálu podléhají přednostně organické materiály v závislosti na jejich chemickém složení a typu. Riziko tvorby biofilmu na dílcích je pak vyšší v provozech, kde se dezinfekce vody provádí jiným mechanismem než je chlorace (např. ozonizací). Proto JMA u svých ar- matur, které přicházejí do kontaktu s pitnou vodou, používají nad rámec české legislativy pouze certifikované materiály. Ty se testují dle metody popsané v pracovním listu W270 vydaném Německým spolkem pro ply- nárenství a vodovodní instalace (DVGW). Tím jsou splněny také poža- davky ostatních států, kde je aplikace takto certifikovaných materiálů ne- zbytná.

Testování vzorků materiálů se v tomto případě provádí v průtočné vodě o definovaném složení a teplotě bez přístupu světla. U testovaných vzorků dané velikosti se po dobu třech měsíců hodnotí množství naro- stlého biologického materiálu (mg) vztažené na plochu vzorku. Limity pro vyhodnocení výsledků zkoušky a stanovení shody jsou závislé na defini- ci velikosti plochy, kterou materiál tvoří v průtočné části armatury. Certi- fikát materiálu – v případě armatur pryže a nátěrové hmoty, má platnost 5 let, pokud nedojde ke změně jeho receptury ve výrobním procesu. Vý- robky obsahující tyto materiály jsou pak označeny nálepkou W270.

U armatur určených pro pitnou vodu z produkce Jihomoravské arma- turky spol. s r. o. je pryž standardně použita u EKO®plus Měkkotěsnicích šoupátek, HOD® Navrtávacích pasů, NOVA a RIGUS® Nadzemních hy- drantů, HYDRUS® a SUPRA Podzemních hydrantů.

(komerční článek)

Statistické údaje vodovodů a kanalizací v ČR za roky 1990–2014

Xxxxxxxx Xxxx

Svými daty za rok 2014 přispělo do výkazu „Vodovody, kanalizace a vodní toky“ (VH8b-01) 1 121 obcí a 274 profesionálních provozovatelů, celkem 1 395 subjektů, z nichž 28 provozuje vodovody a kanalizace ve více krajích. Vykazované údaje se dopočítávají na celou republiku.

V roce 2013 došlo ve výkazování k několika změnám. Nevykazují se délky vodovodních a kanalizačních přípojek a jednodušeji se vykazuje voda fakturovaná. Důležitá změna je ve vykazování množství Vypouště- ných odpadních vod do kanalizace, kam se nově zahrnují zpoplatněné srážkové vody, a úprava ukazatele Čištěné odpadní vody celkem a změ- ny v jeho členění. Další obdobné upravy se zavádějí u ukazatelů Počet čistíren odpadních vod celkem a Kaly produkované celkem. To umožní zpřesnit výpočet ceny stočného za m3. Výsledné stočné tak není plně srovnatelné s výsledky předchozích let. Na tyto změny jsme upozornili již v září loňského roku, avšak s ohledem na nové čtenáře toto upozornění opakujeme i nyní.

Stručný komentář

Počet obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů trvale mírně roste. Pokračuje rovněž trend poklesu množství vody vyrobené, fakturované a vody spotřebované v domácnostech. Kladně lze hodnotit víceletý vývoj ve snižování ztrát vody v síti. Cena pitné vody stoupla za sledovaný rok o 1,10 Kč/m3 bez DPH.

V oblasti kanalizací lze konstatovat trvalý pokrok u počtu obyvatel napojených na kanalizaci a u napojených obyvatel na mechanicko-biolo- gické čistírny odpadních vod. Pozitivní je také vývoj sice pomalého, ale setrvalého poklesu počtu provozovaných mechanických ČOV (počet klesl pod 50). Cena stočného vzrostla o 0,80 Kč/m3 bez DPH.

Souhrnné údaje uvádí tabulka na vedlejší stránce

obyvatelé (střední stav)

obyvatelé bydlící v domech připojených na kanalizaci pro veř. potřebu

celkové množství čištěných odpad. vod (vč. srážkových) množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace

15 1 000

800

mil. obyvatel

10

tis. m3

600

5

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

400

200

0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 1: Připojení obyvatel na kanalizaci pro veřejnou potřebu (2000 až 2014)

obyvatelé (střední stav)

obyvatelé skutečně zásobovaní vodou pro veř. potřebu

15

Graf 2: Celkové množství čištěných odpadních vod a vod vypouště- ných do kanalizace (2000–2014)

voda fakturovaná celkem

voda vyrobená z vodovodů pro veřejnou potřebu

1 200

900

mil. obyvatel

tis. m3

10

600

5

300

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 3: Obyvatelé skutečně zásobovaní vodou z vodovodů pro veřej- nou potřebu (2000–2014)

Graf 4: Voda vyrobená z vodovodů pro veřejnou potřebu a fakturovaná (2000–2014)

ZPRÁVY

VaK Zlín, a. s., obdržel prestižní ocenění

Certifikaci „Czech Stability Award AAA Excelent“ obdržely letos v červenci Vodovody a kanalizace Zlín,

a. s., od společnosti Bisnode (ve spolupráci se sdružením Czech Top 100). VaK Zlín, a. s., byl oceněn jako fir- ma s excelentní ekonomickou kondicí. Tento prestižní certifikát převzal předseda představenstva společnosti Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx.

Výsledky hodnocení vycházejí z metodiky ratingového modelu poradenské společnosti Bisnode, která je

světovým datovým leaderem ve sběru a vyhod- nocování ekonomických informací. Bisnode měří stabilitu jednotlivých společností a model záro- veň poskytuje nezávislý pohled na současný stav společností, jejich finanční situaci, a to včet- ně predikce rizika úpadku firmy.

Na toto uznávané ocenění „dosáhnou“ jen 2 % českých firem a jedná se o velmi silnou po- zitivní informaci o nadstandartní ekonomické kondici, solventnosti a spolehlivosti dané společ- nosti. Ocenění pro VaK Zlín, a. s., ukazuje, že i municipální společnost může dosahovat dob- rých výsledků.

red.

Souhrnné údaje o vodovodech a kanalizacích 1990–2014
	Č.	Ukazatel Jednotka VODOVODY	1990	2000	2005	2010	2012	2013	2014	% 14/13
	1	Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů tis.	8 624	8 952	9 376	9 787	9 823	9 854	9 917	100,6
	2 3	Podíl obyvatel zásobovaných z vodovodů % ke střednímu stavu obyvatel Délka vodovodní sítě km	83,2 44 907	87,1 53 288	91,6 69 358	93,1 73 448	93,5 74 915	93,8 75 481	94,2 76 948	100,4 101,9
	4	Počet osazených vodoměrů tis.	1 032	1 385	1 788	1 965	2 005	2 022	2 057	101,7
	5	Počet vodovodních přípojek tis.	–	1 368	1 782	1 956	2 003	2 026	2 063	101,8
	6	Voda vyrobená celkem tis. m3	1 238 961	755 878	698 850	641 783	623 534	600 174	575 411	95,9
	7	z toho podzemní tis. m3	526 593	368 474	334 882	316 250	311 890	302 157	292 713	96,9
	8	Voda fakturovaná celkem tis. m3	000 000	000 952	531 620	492 542	480 745	471 824	468 704	99,3
	9	z toho domácnosti tis. m3	546 184	341066	000 000	000 582	315 875	313 580	315 985	100,8
	10	průmysl tis. m3	237 202	40 145	64 645	59 163	55 642
	11	ostatní a zemědělství tis. m3	150 023	156 741	128 412	113 797	109 227
	11a	ostatní odběratelé					164 869	158 244	152 719	96,5
	12	Voda nefakturovaná celkem tis. m3	314 047	212 925	167 743	143 820	135 699	121 789	111 045	91,2
	13	z toho ztráty v síti tis. m3	237 231	189 301	146 082	125 276	118 961	106 261	95 978	90,3
	14	Vodné mil. Kč	1 751	9 394	11 938	14 328	15 730	15 894	16 298	101,7
		KANALIZACE
	15	Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci tis.	7 523	7 685	8 099	8 613	8 674	8 705	8 828	101,4
	16	Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ke střednímu stavu obyvatel %	72,6	74,8	79,1	81,9	82,5	82,8	83,9	101,3
	17	Počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci a na mech.-biologickou ČOV tis.	–	6 571	7 447	8 081	8 236	8 257	8 409	101,8
	18	Délka kanalizační sítě km	17 495	21 615	36 233	40 902	42 752	43 618	45 257	103,8
	19	Počet přípojek (délka přípojek D) tis. km	–	D–6 391	1 223	1 421	1 490	1 522	1 569	103,1
	20	Vypouštěné odpadní vody do kanalizace celkem tis. m3	858 110	527 871	543 379	490 309	473 230	517 014	515 187	99,6
	21	z toho vody splaškové tis. m3	453 105	329 844	354 531	331 635	323 837	329 120	303 296	92,2
	22	Čištěné vody celkem tis. m3	891 286	808 838	841 541	957 899	836 653	912 324	812 232	89,0
	23	z toho vody splaškové tis. m3	357 243	315 481	331 107	314 665	311 218	317 739	291 509	91,7
	24	srážkové tis. m3	–	–	327 630	486 381	377 249	468 898	379 972	81,0
	25	ostatní (včetně průmyslových) tis. m3	287 028	185 128	182 804	156 853	148 186	125 687	140 751	112,0
	26	Stočné mil. Kč	–	7 415	9 859	12 898	14 026	15 118	15 376	101,7
		ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
	27	Počet čistíren odpadních vod celkem ks	626	1 055	1 994	2 188	2 318	2 382	2 445	102,6
	27a	z toho mechanických					50	48
	28	mechanicko-biologických ks	–	–	1 919	2 139	2 268	2 334	2 401	102,9
	29	Celková kapacita čistíren odpadních vod m3/den	2 667	3 927	3 736	3 798	3 782	3 712	3 081	83,0
		KALY
	30 31	Kaly produkované celkem tuna sušiny z toho zneškodněno přímou aplikací a rekultivací tuna sušiny	– –		171 888 34 467	170 689 60 639	168 190 51 000	000 000 54 713	159 162 47 830	103,2 87,4
	32	kompostováním tuna sušiny	–		88 820	45 528	53 222	50 384	60 511	120,1
	33	ostatní (skládkováním, spalováním aj.) tuna sušiny	–		48 601	64 522	63 056
	33a	skládkováním a spalováním					12 868	10 355
	33b	skládkováním tuna sušiny						7 123	5 236	73,5
	33c	spalováním tuna sušiny						3 232	3 400	105,2
	33b	jinak					50 188	38 822	42 185	108,7

Ukazatel Jednotka

Množství na přítoku

Množství Účinnost na odtoku %

Snížení znečištění na ČOV v roce 2014

*) Ukazatel znečištění Pcelk. se nezjišťuje na všech sledovaných ČOV

Údaje za rok 2014 byly zpracovány podle publikace ČSÚ „Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2014“ (ČSÚ, Praha, 2015).

Purity Control spol. s.r.o.

Přemyslovců 30, 709 00 Ostrava xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx, xxxxxx@xxxxxxxxxxxxx.xx tel.: 000 000 000

Dodávky a servis zařízení pro úpravu pitné, technologické a odpadní vody

• Dávkovací čerpadla chemikálií Xxxxxx Xxx; výkon 0,9–15 000 l/hod.

• Úpravny vody: změkčování, filtrace, reversní osmózy, desinfekce atd.

• Přípravné stanice polyflokulantu a rozmíchávací chemické jednotky

• Komplexy skladování a dávkování síranu železitého

• Kompletní dávkovací stanice vč. MaR

• Vertikální míchadla Helisem®

BSK5	t/rok	215 429	3 860	98,21
CHSKCr	t/rok	476 698	24 518	94,86
NL	t/rok	236 732	5 430	97,71
Ncelk.	t/rok	42 264	9 752	76,93
Pcelk.*)	t/rok	5 725	902	83,96

Sanace kanálu GPR profily vejčitého tvaru od firmy Amiantit ve Wismaru – vlastnosti materiálu byly přesvědčivé

Ekonomická hlediska a dobré vlastnosti materiálu patřily k rozhodujícím kritériím při výběru materiálu GPR, kterým společnost Aarsleff Rohrsanierung GmbH v rámci zakázky Podniku pro likvidaci odpadů a dopravu hanzovního města Wismar (EVB) provedla sanaci úseku hlavního sběrače smíšené odpadní vody o délce 355 m.

Při obložení potrubí vejčitého profilu o DN 1 200/1 800, které vede k čistírně odpadních vod Wismar-Xxxxxxx, byly použity speciální výrobky ze systému AMIREN společnosti Amiantit Germany GmbH. V tomto případě se jednalo o vejčité profily o DN 950/1 520, které byly instalovány metodou reliningu krátkým potrubím pomocí kyvadlového vozíku na trub- ky do retenčních systémů určených k sanaci. Navzdory částečně náročným rámcovým podmínkám – k nim patřily mimo jiné omeze- né prostorové poměry na staveništi v zahrád- kářské kolonii i nákladné vybudování dočas- ného retenčního systému odpadní vody, nutného pro zachování odtoku – bylo možné práce dokončit včas k plné spokojenosti zada- vatele.

Na základě plánování odpovědné inže- nýrské firmy, Ingenieur Consult Häcker & Xxxxx Wismar, zabudovala realizační firma nejen vejčité profily, ale také obnovila dva re- tenční systémy DN 400 metodou otevřeného výkopu. Kromě toho byly instalovány tři tan- genciální šachty DN 1 000 a jedna hrncová šachta DN 1 600 a šachta ke snížení tlaku (DUS) obložena materiálem GPR. „V rámci kontrol stavu a funkce, nutných pro zajištění řádného provozu, byla zjištěna poškození“ vy- světluje ředitelka divize Ing. (FH) Xxxxxx Xxx- xxxxxxx, podnik EVB pro likvidaci odpadů a dopravu hanzovního města Wismar. Tyto

Kromě vejčitých profilů z GPR byly instalovány tři tangenciální šachty DN 1 000 a jedna hrnco- vá šachta DN 1 600 a obložena šachta ke sní- žení tlaku (DUS) materiálem GPR. Foto: Aar- sleff Rohrsanierung GmbH

zení, kvůli kterému byla naléhavě nutná sana- ce příslušného retenčního systému.

Výhody při manipulaci

Při výběru vejčitého profilu z GPR, poža- dovaného ve výběrovém řízení, byla zakázka přiklepnuta společnosti Amiantit Germany GmbH na základě nejvýhodnější nabídky. Po- užité výrobky, k nimž patřily GPR trubky AMI- REN vejčitého profilu s vnitřním průměrem 950 × 1 520 mm a konstrukčními délkami

3,00 m, 1,50 m a 1,00 m, dokázaly přesvědčit nejen v tomto ohledu. Podle výpovědi Ing. (FH) Xxxxx Xxxxxxxxx, Aarsleff Rohrsani- erung GmbH, byla při manipulaci s vejčitými profily na místě montáže, které leželo v za- hrádkářské kolonii, výhodou mimo jiné nízká hmotnost. „Vzhledem k těmto rámcovým pod- mínkám byla maximálně omezena přístup- nost k montážním jámám a šachtám,“ uvedl Xxxxxxxx. „K tomu se navíc nepodařilo zajistit dostatečně dlouhé dopravní cesty.“ Ve starém potrubí bylo kromě toho nutné čistě obložit dvě změny směru cca 100 stupňů. Přestože v této oblasti nebyly k dispozici žádné šachty, podle výpovědi stavbyvedoucího s tím nebyl žádný problém.

Samonosný systém

Použitý materiál může přirozeně nabíd- nout také další dobré vlastnosti. „K těm patří

Instalace speciálních profilů kyvadlovým vozíkem na trubky. Foto: Aar- sleff Rohrsanierung GmbH

nejen trvanlivost a odolnost vůči korozi způsobené biogenní kyselinou, ale také vynikající hydraulické vlastnosti“, vysvětluje Xxxxxx Xxxxxx, re- gionální ředitel Amiantit Germany GmbH, který současně poukazuje ješ- tě na další důležitý aspekt, který při sanaci hlavního sběrače smíšené odpadní vody ve Wismaru sehrál rozhodující úlohu. Velmi špatný stav starého potrubí – před zahájením sanačních prací byla nutná předchozí stabilizace – si vynutil instalaci samonosného systému. Vlastnosti, které splňují vejčité profily od Amiantit: „Statická konstrukce speciálního profilu z GPR odolává veškerým zatížením, např. zeminou a dopravou, jakož i zatížení tlakem vody zvenčí a zevnitř“, uvedl Xxxxxx.

Ruku v ruce s tím byl zadavatel spokojen po dokončení hlubinných prací jak s použitým výrobkem, tak i kvalitou provedení prací. To se uká- zalo rovněž v náročných stavebních fázích, ve kterých mohli stavbyve- doucí a dílovedoucí realizační firmy vždy předkládat vhodné návrhy k ře- šení. Tak tomu bylo například při vybudování a přepojování dočasných retenčních systémů odpadních vod, které byly velmi nákladné, protože úsek hlavního sběrače určený k sanaci odvádí veškerou odpadní vodu z města Wismar do čistírny odpadních vod.

kontroly jsou prováděny pravidelně na základě „zemského nařízení o vlastním monitorování čistíren odpadních vod a přívodů odpadních vod“ (SÜVO), platného pro Meklenbursko-Přední Pomořansko. „Zejména hlavní sběrač smíšené odpadní vody o DN 1 200/1 800 vykazoval vyso- ký potenciál k poškození, vyznačující se vnitřní korozí, tvorbou trhlin a mechanickým opotřebením,“ uvedla dále ředitelka divize odvodnění. Zhroucením betonového krytu vejčitého profilu na délce asi 3,2 m bez- prostředně za šachtou ke snížení tlaku došlo k dalšímu vážnému poško-

Amiantit Germany GmbH Xx Xxxxxxxxx 00

04920 Mochau

tel.: 0000 0000/71820

e-mail: xxxx-xx@xxxxxxxx.xx xxx.xxxxxxxx.xx

(komerční článek)

NEPŘEHLÉDNĚTE

Vybrané semináře… školení… kurzy… výstavy...

1.–2. 10.

Městské vody 2015, Velké Bílovice

Informace: xxx.xxxx.xx

3.–4. 11.

Konference Provoz vodovodů a kanalizací

Informace a přihlášky: SOVAK ČR Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

e-mail: xxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx

10. 11.

Nové trendy v čistírenství a vodárenství, Soběslav

6.–7. 10.

Vodní nádrže 2015, Brno

Informace: xxxx://xxxxxxxxxxx.xxx.xx/

21.–22. 10.

ANAEROBIE 2015, Klatovy

Informace: xxx.xxxx.xx

Informace: xxxx://xxx.xxxx-xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/000-xxxx-xxxxxx-x-xxxxx- renstvi-a-vodarenstvi-2015/

18. 11.

Problematika dobrovolných svazků obcí (DSO)

Kulkova 10/4231, 615 00 Brno, 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxxx.xx

Informace a přihlášky: SOVAK ČR Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

e-mail: xxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx

Aktuální seznam seminářů najdete na xxx.xxxxx.xx

ZPRÁVY

POZVÁNKA NA SEMINÁŘ

DUSÍK PRAKTICKY

aneb

Kdo nechápe proměny dusíku, nemůže efektivně navrhovat a posuzovat ČOV

Účastníci semináře získají přehled o formách dusíku, mechanismu přeměny mezi nimi, a hlavně o praktickém dopadu těchto procesů jak na navrhování ČOV, tak i na čištění vzduchu. Dozví se také o významu a vlivu jednotlivých forem dusíku na životní prostředí. Pochopení souvislostí pak může pomoct jak při posuzování návrhů likvidace nežádoucích forem dusíku (úředníci), tak

i k optimalizaci návrhu na čištění vod a vzduchu (projektanti), a tedy celkově k nemalé úspoře prostředků (investoři). Ve výsledku pak k zefektivnění použití prostředků vynaložených na ochranu přírody (stát). Kdyby nic jiného, tak se účastnící naučí vidět rozbor vody v souvislostech.

Termíny a místa:

03.11.2015 – Brno, Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, 647 00 Brno

05.11.2015 – Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava,

Chemická (Ekonomická) 952, 148 28 Praha 4

... více na xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxx-xxxxxxxxx-xxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxxx- dusiku-nemuze-efektivne-navrhovat-a-posuzovat-cov

ASIO, spol. s r.o.

Kšírova 552/45, CZ - 619 00 Brno xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxx

Tel.: x000 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxx.xx

Dokončování procesu plánování na další šestileté období

V období od 22. prosince 2014 do 22. června 2015 probíhalo v sou- ladu s § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých záko- nů (dále jen vodní zákon) půlroční období pro konzultace s veřejností a uživateli vody (připomínkové řízení) ke zveřejněným návrhům tří ná- rodních plánů povodí (Labe, Odry a Dunaje), tří plánů pro zvládání po- vodňových rizik (Labe, Odry a Dunaje) a deset dílčích plánů povodí.

V souladu s ustanovením § 19 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů, bylo od 20. srpna 2015 zveřejněno vyhodnocení podaných připomínek po dobu 30 dnů na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.

Ministerstvo zemědělství: xxxx://xxxxx.xx/xxxxxx/xxx/xxx/xxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxx-xxx/ priprava-planu-povodi-pro-2-obdobi/zverejnene-informace/

Ministerstvo životního prostředí: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxx/xxxx.xxx

Redakce (Editorial Office):

Xxxxxxxxxxx (Editor in Chief): Xxx. Xxxx Xxxxxx, tel.: 000 000 000, 000 000 000; fax: 000 000 000

e-mail: xxxxxxx@xxxxx.xx

Adresa (Address): Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0

Redakční rada (Editorial Board):

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, Ph. D., Xxx. Xxxxx Xxxxx, xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, XXx., Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxx, Xxx. Xxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxxxx Xxx, XXx., MBA, prof. Xx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx (místopředseda – Vicechairman), Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, XXXx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx., Xxx. Xxxxxxxx Xxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, Ph. D., MBA (předseda – Chairman), Xxx. Xxxx Xxxx, MSc., Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx.

SOVAK vydává Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 (IČO: 6045 6116; DIČ: 001-6045 6116), v nakladatelství a vydavatelství Xxx. Xxxxx Xxxxx, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, e-mail: xxxx@xxx.xx. Sazba a grafická úprava SILVA, s. r. o., tel.: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxx.xx. Tisk Studiopress, s. r. o. Časopis je registrován Ministerstvem kultury ČR (MK ČR E 6000, MIČ 47 520). Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Časopis SOVAK je zařazen v seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik. Číslo 9/2015 bylo dáno do tisku 10. 9. 2015.

SOVAK is issued by the Water Supply and Sewerage Association of the Czech Republic (SOVAK CR), Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 (IČO: 6045 6116; DIČ: CZ60456116). Publisher Xxx. Xxxxx Xxxxx, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, e-mail: xxxx@xxx.xx. Design: SILVA Ltd, tel.: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxx.xx. Printed by Studiopress, s. r. o. Magazin is registered by the Ministry of Culture under MK ČR E 6000, MIČ 47 520. All not ordered materials will not be returned. This journal is included in the list of peer reviewed periodicals without an impact factor published in the Czech Republic. Number 9/2015 was ordered to print 10. 9. 2015.

ISSN 1210–3039

SOVAK • VOLUME 24 • NUMBER 9 • 2015

CONTENTS

Xxx Xxxxxxx

Beyond our operations we are trying to explain water supply issues to general public – says CEO of Vodárenská akciová společnost,

Mr Xxxxxxx Xxxx 1

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

The “Kostelíček” tower water tank with an observation platform,

Strážná Mountain in the City of Třebíč 3

Xxxxxx Xxxxxxx

The “Kostelíček” tower water tank is a good example of preservation

of the industrial heritage 5

Xxxxx Xxxxxxxxx

The 7th World Water Forum 2015 in the Republic of Korea 6

Xxxxxxxx Xxx

The report of the European Court of Auditors and the European Commission’s response to the implementation of the Council

Directive concerning urban waste water treatment 10

Xxxxx Xxxx

Alternating activated sludge basins – the use of a unique arrangement

of the activated sludge basins at the Nový Jičín WWTP 12

350 years of SAINT-GOBAIN 16

Xxxxx Xxxxxx, Xxxx Xxxxxxx

Crossing the Morávka River in Dobrá Municipality by the OOV transition conduit Baška–Nové Dvory (OOV – Ostrava regional

water supply system) 18

Franklin Electric SubDrive® – reliable solution

for drinking water supply 22

Xxxxxxxxx Xxxxxxx

Beware of sodium hypochlorite: chlorates in drinking water 24

Precise water metering from Scandinavia 26

Antibacterial materials – in order the water remains potable 27

Xxxxxxxx Xxxx

Statistical data of water supply and sewerage systems

in the Czech Repulic for the years 1990–2014 28

Rehabilitation of GPR sewer with the egg-shaped sections by Amiantit Wismar – material properties have been convincing 30

Seminars… Training… Workshops… Exhibitions… 31

Cover page: The “Kostelíček” tower water tank in the City of Třebíč. VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s.