Průvodce ponaučeními

Průvodce ponaučeními

Číslo výstupu:	5
Název projektu:	Ride-to-Autonomy
Zkratka projektu:	R2A
Číslo grantové smlouvy:	LC - 01632937
Odpovědní autoři:	Xxxxxx Xxxxxx (RC), Xxxx Xxxxx (POLIS), Xxxxxx Xxxxxxx (FMN)
Odpovědný spoluautor (odpovědní spoluautoři):	Xxxxxx Xxxxx,
Datum:	30. 1. 2023
Stav:	Konečná verze
Úroveň distribuce:	PU

Zřeknutí se právní odpovědnosti

Obsah tohoto dokumentu odráží výhradně názory jeho autorů. Za případné využití informací, které jsou v něm obsaženy, Evropská komise neodpovídá.

Členové konsorcia Ride2Autonomy nenesou žádnou odpovědnost za škody jakéhokoli druhu, mimo jiné ani za přímé, zvláštní, nepřímé nebo následné škody, které mohou v důsledku používání těchto materiálů vzniknout.

Tento výstup je návrhem dokumentu, který může být předmětem úprav až do formálního schválení Evropskou komisí.

Ride2Autonomy

Cílem projektu Ride-to-Autonomy financovaného EU bylo demonstrovat integraci autonomních kyvadlových vozidel do dopravního systému v deseti městech EU, kterými jsou: Aveiro (PT), Barcelona (ES), Contern (LU), Esch (LU), Inverness (UK), Pfaffenthal (LU), Reggio Xxxxxx (IT), Tampere (FI), Tartu (EE) a Trikala (EL).

Těchto deset pilotních míst, která se vyznačovala širokou škálou přístupů a kontextů, se snažilo otestovat služby kyvadlové AV dopravy a poskytnout návod dalším městům, jak tyto zkušenosti a získané poznatky zopakovat. Projekt analyzoval výkonnost systému s ohledem na bezpečnost, sociální dopad a dopad na mobilitu, jakož i jeho multimodální integraci s dopravní sítí. Byla analyzována reakce jednotlivců a veřejnosti, jakož i socioekonomický potenciál služeb. Projekt Ride2Autonomy tak přispěl k rozvoji nových konceptů mobility pro cestující, které vedou ke zdravější, bezpečnější, dostupnější, udržitelnější, nákladově efektivnější a na poptávku reagující dopravě. Cílem projektu bylo také sladit výzkumné a inovační úsilí v oblasti automatizovaných kyvadlových řešení prostřednictvím výměny znalostí a spolupráce s významnými ukázkovými projekty AV, jako jsou SHOW, FABULOS a ART FORUM.

Po komplexní analýze výzev, kterým bylo třeba čelit, a faktorů úspěchu zjištěných při plánování a realizaci pilotních projektů kyvadlové dopravy AV, tento výstup poskytuje souhrn získaných poznatků a klíčových doporučení, jejichž cílem je poskytnout návod dalším městům a regionům při přípravě a provozu ukázkových projektů kyvadlové dopravy AV.

Další analýza zkušeností a znalostí shromážděných na základě kolektivních odborných znalostí konsorcia je uvedena v souboru nástrojů Ride2Autonomy „Scalable Model“ (Škálovatelný model) (D4) a v příručce „Educational Campaign“ (Vzdělávací kampaň) (D2), zatímco „Pilot Fiches“ (Pilotní soubory) (D3) představují podrobnější popis jednotlivých pilotních projektů a jejich výsledků.

Další informace naleznete na adrese: xxxxx://xxxxxxxx.xx/x0x/ a xxxxx://xxxx0xxxxxxxx.xx/

Partneři projektu

1 PILOTNÍ PROJEKTY RIDE2AUTONOMY AV

Průvodce ponaučeními – Ride2Autonomy

4 / 30

1.1 Aveiro (PT)

Pilotní projekt v portugalském městě Aveiro přinesl skutečnou a bezpečnou zkušenost s využíváním samočinné veřejné dopravy prostřednictvím autonomní kyvadlové dopravy, která byla k dispozici v rámci iniciativy Aveiro Tech City, jejímž cílem bylo posílení ekologické mobility ve městě. Na ukázce se podílelo několik zainteresovaných stran, které testovaly různé prvky digitální infrastruktury (např. jednotky u silnic využívající městskou digitální komunikační infrastrukturu – radiové přístupové body, chytré sloupy veřejného osvětlení) a jejich podporu funkcí samočinné dopravy. Kyvadlová doprava sloužila jako dopravní řešení pro starší osoby, zdravotně postižené osoby, turisty a školy a jejím cílem bylo propojit

centrum města pěší a cyklistickou zónou.

Obrázek 1: Pilotní projekt AV Xxxxxx

Pilotní projekt řídily společnosti Instituto de Telecomunicações, Ubiwhere a město Aveiro. Kyvadlová doprava se směla pohybovat po veřejných komunikacích pouze v době, kdy na nich nebyl provoz, proto se zaměřila na interakci s chodci a cyklisty, a byla podporována popsanou digitální infrastrukturou.

Zkušenosti ukázaly, že složité technologie dokáže veřejnost efektivně pochopit, pokud je vynaloženo odpovídající úsilí a řešení k jejich jasnému a názornému vysvětlení. Konkrétně byla k interakci s uživateli použita mobilní aplikace a silniční platformy, které v reálném čase ukazovaly polohu vozidla a poskytovaly náhled na technické nastavení. Kyvadlovou dopravu využilo 903 osob, z toho 108 studentů a 9 osob se zdravotním postižením, což svědčí o pozitivních reakcích na tuto službu.

1.2 Barcelona (ES)

Společnost Pendel Mobility a inovační tým barcelonského přístavu úspěšně dokončily pilotní projekt s využitím autonomní kyvadlové dopravy k přepravě zaměstnanců z parkoviště v areálu do Světového obchodního centra. Její provoz byl zahájen 30. května 2022 s cílem porozumět hlavním regulačním a provozním krokům potřebným k nasazení autonomních vozidel v reálných podmínkách.

Obrázek 2: Mapa trasy pilotního projektu AV v Barceloně

Kyvadlová doprava byla provozována na veřejné trase ve dvou směnách (7:30 – 9:30

Hlavní body trasy:

• Okružní jízda o délce 1,5 km // smíšená (a hodně hustá) doprava

• 1 kyvadlové AV společnosti EasyMile

• 2–4 týdny provozu (4 h/denně) v květnu 2022

• Přístupný zaměstnancům barcelonského přístavu

a 15:30 – 17:30), od

pondělí do pátku. Objízdná trasa dlouhá 1,9 km vede hustou a často přetíženou oblastí se smíšeným provozem. Trasa dlouhá 1,9 km spojovala místní

parkoviště pro

zaměstnance s areálem Světového

obchodního centra přes hustou oblast se smíšeným provozem, díky čemuž představuje cennou zkoušku schopnosti AV řešit náročné situace.

Pilotní projekt poskytl služby bez závažných incidentů a tým shromáždil od provozovatelů a veřejnosti cennou zpětnou vazbu. Výsledky ukázaly, že technologie autonomních vozidel může poskytovat bezpečné a funkční služby, ale zůstává velmi citlivá na okolní prostředí. Bylo zjištěno, že výkonnost vozidla velmi závisí na konkrétním případu jeho použití a trase, a proto je důležité, aby je orgány veřejné správy a soukromé subjekty pečlivě vybíraly a předvídaly výkonnostní omezení a potenciální nebezpečí.

Obrázek 3: Pilotní projekt AV v Barceloně

1.3 Contern (LU)

Cílem pilotního projektu AV v Conternu, průmyslové oblasti v Lucembursku, bylo poskytnout řešení problému poslední míle prostřednictvím služby na vyžádání. Pilotní projekt, který řídila společnost Sales-Xxxxx a kyvadlovou dopravu zajišťovala společnost Navya, zahrnoval automatizovaný minibus, který jezdil mezi developerskou společností (Campus Contern s více než 300 zaměstnanci) a vlakovým nádražím na trase dlouhé 2,3 km. Na hranici průmyslové zóny se nachází železniční stanice a zastávka autobusů MHD. V zóně se nachází několik dalších zastávek, ale do Campus Contern neexistuje z vlakového nádraží žádné přímé spojení, což vede k nedostatečné obslužnosti této oblasti. Většina zaměstnanců proto používala k dojíždění do práce i k přesunům v rámci zóny své soukromé auto.

Průmyslová zóna v Conternu byla považována za vhodný případ pro zavedení systému mobility na vyžádání. Přesto byl počet cestujících v průběhu projektu stabilní, ale nikdy se nezvýšil. Ohlasy na službu a zkušenosti byly pozitivní, nicméně kvůli staveništi, covidu a novým pravidlům pro práci z domova byla kyvadlová doprava několikrát přerušena, což ohrozilo pravidelnost a přilákání nových uživatelů.

Obrázek 4: Kyvadlové AV v Conternu

1.4 Esch (LU)

Pilotní projekt v Eschi řídila společnost Sales-Xxxxx a kyvadlovou dopravu zajišťovala společnost Navya. Cílem projektu bylo poskytovat služby především starším osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a otestovat kyvadlovou dopravu v prostředí s hustým provozem. Pilotní projekt počítal se zavedením služby na vyžádání a měl pomoci rozzářit centrum města. Probíhal na nejdelší nákupní ulici v zemi, pomohl ji oživit novou službou mobility a zároveň zacelil mezeru mezi zastávkou veřejné dopravy a centrem města.

Kyvadlová doprava jezdila po trase dlouhé 1 km s několika zastávkami na křižovatkách a náročných kříženích s trasami pro chodce a cyklisty. Služba na vyžádání byla spuštěna 12. září 2022, přičemž se prodloužila provozní doba do 21:00 a přibyly čtyři virtuální zastávky.

Prodloužení doby poskytování služeb

a zavedení služby na vyžádání (ODS) přispělo k úspěšnosti pilotního projektu s více než 12 000 uživateli v prvním roce (před

zahájením programu R2A). Služba ODS zaznamenala za 1,5 měsíce fungování

Obrázek 5: Pilotní projekt AV v Eschi

projektu více než 100 žádostí. Vzhledem k husté silniční síti byl rychlostní limit nastaven velmi nízko (~5 km/h), takže se nikdo necítil rušen, což zlepšilo přijetí projektu.

1.5 Inverness (UK)

V rámci projektu se město Inverness zaměřilo na rozvoj kyvadlové dopravy, aby zlepšilo dopravní toky, a otestovalo kyvadlovou dopravu spojující univerzitní kampus Inverness a zdejší nákupní a obchodní park trasou bez aut. Pilotní projekt řídila společnost HITRANS a kyvadlovou dopravu zajišťovala společnost Navya. Mezi další klíčové zainteresované strany patřily Stagecoach (provozovatel služby), Rada regionu Highlands, kampus Inverness a UHI Inverness.

Služba osobní dopravy AV zajišťovala tříkilometrovou trasu spojující kampus Inverness s nákupním a obchodním parkem Inverness, včetně železničního přejezdu, který byl nedávno upraven realizací mostu pro udržitelné cestování. Koridor byl vyhrazen pouze pro veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu, přičemž pěší a cyklisté byli na většině trasy od silničních vozidel odděleni.

Obrázek 6: Pilotní projekt AV v Inverness

Projekt se zaměřil na studenty a zaměstnance, aby otestoval životaschopnost trasy provozované AV, stejně jako technologie potřebné pro používání AV v kombinaci s jinými druhy dopravy, a aby lépe porozuměl vnímání uživatelů.

Uživatelé obecně hodnotili službu a zkušenosti pozitivně – rádi vyzkoušeli něco nového a seznámili se s touto technologií. Celkové vnímání však ovlivnily problémy se spolehlivostí služby (pravidelné závady vedly k tomu, že vozidlo bylo mimo provoz nebo bylo provozováno pouze v manuálním režimu).

Společnost HITRANS zkoumá možnosti financování, aby mohla pokračovat v pilotním projektu v kampusu Inverness, který zahrnuje různé trasy. Rovněž chce nabídnout možnost rezervace dopravy v závislosti na poptávce, aby autobus mohl být využíván i ve večerních hodinách. V dlouhodobějším horizontu hodlá společnost HITRANS tuto technologii testovat i na dalších místech v oblasti Skotské vysočiny a na ostrovech.

1.6 Pfaffenthal (LU)

Pfaffenthal, malá městská obytná čtvrť v Lucemburku, je spojena s centrem města a Kirchbergem lanovkou. V okolí je k dispozici několik autobusových spojů a lanovka je součástí nové multimodální stanice. Údolím Pfaffenthal projíždí různými dopravními prostředky řada lidí. V ranní a odpolední špičce projíždějí Pfaffenthalem především lidé dojíždějící za prací, což z něj činí ideální místo pro ukázku služby kyvadlového AV na první a poslední míli.

Pilotní projekt řídila společnost Sales-Xxxxx a kyvadlovou dopravu zajišťovala společnost Navya. Cílem projektu města Pfaffenthal bylo propojit dva turistické body v údolí a vytvořit službu pro zranitelné skupiny. Město plánuje zavést tuto službu jako běžnou součást veřejné dopravy a rozšířit ji na další linky.

Prvních 18 měsíců služby, která byla provozována před zapojením Ride2Autonomy, bylo velmi úspěšných, využilo ji více než 25 000 cestujících

Obrázek 7: Kyvadlové AV v Pfaffenthalu

využívajících kyvadlovou dopravu. Proběhlo mnoho pokusů o obnovení služby, ale ani se zapojením dvou projektů EU (R2A a AVENUE) se nepodařilo urychlit proces povolování a najít řešení problému s nalezením parkovacího místa s elektrickým proudem pro kyvadlovou dopravu.

Město Lucemburk nabídlo partnerovi projektu, společnosti Sales-Xxxxx, nové parkovací místo a požádalo o nabídku na poskytování služeb po dobu nejméně dvou let od dubna 2023. Všechna tři místa projektu v Lucembursku mohou v poskytování služby pokračovat nebo byla alespoň požádána, aby předložila nabídku na pokračování i bez finančních prostředků EU. Tímto způsobem bylo dosaženo strategického cíle projektu Ride2Autonomy – zahájit službu, která bude pokračovat i po skončení projektu. Kromě toho mohl projekt Ride2Autonomy díky této spolupráci integrovat a analyzovat výsledky svého předchozího fungování.

1.7 Reggio Xxxxxx (IT)

Pilotní projekt v Reggio Xxxxxx, středně velkém italském městě, řídila katedra strojního inženýrství Univerzity v Modeně a Reggio Xxxxxx (UNIMORE). Cílem projektu v Reggio Xxxxxx bylo propojit znevýhodněné městské oblasti s veřejnou dopravou a řešit problémy dojíždění do zaměstnání a poslední/první míle.

Pilotní projekt plánoval propojit nádraží vysokorychlostního vlaku Medio – Padana s módním domem Xxx Xxxx, aby prozkoumal potenciál autonomní dopravy v reakci na potřeby mobility v rámci takzvané „poslední míle“ prostřednictvím chytrého a ekologického řešení, kde nové informační technologie umožňují inkluzivnější a udržitelnější model dopravy z hlediska životního prostředí.

Po důkladném plánování a přípravné fázi realizaci pilotního projektu vážně ohrozil smolný úpadek dvou společností vybraných pro nákup vozidel (LocalMotors a Westfield), jedné po druhé v období od dubna do srpna 2022. Navzdory úsilí konsorcia a vedoucího partnera UNIMORE se v termínu realizace projektu nepodařilo úspěšně zavést třetí variantu.

Obrázek 8: Kyvadlové AV v Reggio Xxxxxx

1.8 Tampere (FI)

Pilotní projekt kyvadlové dopravy AV Ride2Autonomy v Tampere, nejlidnatějším severském vnitrozemském městě, měl za cíl propojit znevýhodněné městské oblasti s veřejnou dopravou. Reagoval tak na plány města posílit veřejnou dopravu o novou tramvajovou linku, která by jezdila v příměstské oblasti. V rámci projektu byly zkoumány provozní požadavky a potřebná kapacita v době dopravní špičky, přičemž se testovala podpora digitální infrastruktury v provozu, především za nepříznivých povětrnostních podmínek, s cílem identifikovat hlavní faktory rizika a úspěchu při zavádění služby CCAM a měřit spokojenost uživatelů.

Projekt byl řízen finským Technickým výzkumným střediskem VTT a byl spuštěn v únoru 2022 kyvadlovým vozidlem, které poskytla společnost ISEauto. Po úspěchu první fáze na trase dlouhé 800 metrů podpořilo město Tampere zavedení druhé pilotní fáze na nové trase dlouhé 1,6 km.

Zkušenosti ukázaly, že spolehlivost funkcí AV může být náročná, zejména na začátku. V prvních třech týdnech provozu byla dostupnost pouze 70 %, zatímco na konci období se spolehlivost zvýšila na 97 %.

Technologie automatizované kyvadlové dopravy je rovněž citlivá na měnící se venkovní povětrnostní podmínky a je třeba více kilometrů, aby bylo možné provádět lokální experimenty a přizpůsobit jim systémy vozidel.

Obrázek 9: Pilotní projekt AV Tampere

Přestože takto krátké trasy mohou v létě představovat problém s přilákáním uživatelů (vzhledem k tomu, že uživatelé dávají přednost chůzi a nechtějí čekat), dostalo se pilotnímu projektu od uživatelů pozitivní zpětné vazby. Důležité však bylo zjištění, že cestovní vzdálenost 1,6 km je vzdálenost, u které jsou lidé ochotni čekat na kyvadlovou dopravu 10 minut, místo aby šli pěšky.

Obrázek 10: Kyvadlové AV v pilotním projektu v Tampere

1.9 Tartu (EE)

Pilotní projekt kyvadlového AV v Tartu (Estonsko) byl zaměřen na testování alternativních služeb pro neekonomické nebo nedostatečně obsluhované linky veřejné dopravy, a to spojením Estonského národního muzea s centrem města na náročné trase.

Vybraná trasa byla ideální jako scénář použití pro službu mobility na poslední míli vzhledem k nedostatku alternativních služeb a významu Estonského národního muzea jako cíle cesty, neboť se jedná o jednu z největších turistických atrakcí ve městě.

Pilotní projekt vedl partner projektu Modern Mobility, společnost ISEAUTO poskytla vozidlo a společnost AuveTech ho provozovala od 2. 9. 2021 do 7. 11. 2021 v provozu od středy do neděle.

Pilotní projekt kyvadlové dopravy AV v Tartu, který využilo více než 900 cestujících, byl občany vřele přijat a získal velmi pozitivní ohlasy, proto jej v Tartu zvolili za počin roku 2021. Projekt byl pro město Tartu úspěšný a město dokonce projevilo zájem o zavedení pilotní trasy v budoucnu jako pravidelné linky.

Zkušenosti ukázaly, jak důležitá je strategická a účinná komunikace pro zvládnutí vysokých očekávání, která mohou mít úřady i uživatelé od služby kyvadlové dopravy AV. Jako klíčové doporučení byla rovněž zdůrazněna připravenost přizpůsobit se neočekávaným výzvám, změnám v harmonogramu nebo technickým potížím.

Obrázek 11: Pilotní projekt AV v Tartu

1.10 Trikala (GR)

Cílem pilotního projektu kyvadlové dopravy AV v Trikale bylo doplnit linku veřejné dopravy v příměstské oblasti, která je po většinu dne nedostatečně obsluhována, a občané jsou tak do značné míry závislí na osobních automobilech. Tímto způsobem měl projekt přispět k rozvoji nových způsobů mobility, které povedou ke zdravější, bezpečnější, dostupnější, udržitelnější, nákladově efektivnější a citlivější dopravě.

Pilotní projekt řídily společnosti e-Trikala a ICCS s podporou města Trikala. Projekt zahrnoval flotilu 2 dodatečně upravených minivanů Peugeot, které poskytla společnost SuburVan, a jeho součástí by sběr dat a testování funkcí autonomní flotily minivanů. Přispěl k plánování mobility ve městě a k budoucímu udržitelnému nasazení autonomních vozidel, která postupně nahradí současnou veřejnou dopravu běžnými minibusy.

Pravidelné zapojení místní komunity umožnilo širokou konzultaci preferencí uživatelů a shromáždění zpětné vazby o zkušenostech. Apriorní průzkum provedený na vzorku 720 plně vyplněných dotazníků ukázal, že atraktivita nové služby a pravděpodobnost volby autonomního vozidla jako dopravního prostředku se zvyšuje u vysoce vzdělaných uživatelů, mužů a mladších uživatelů.

Vzhledem ke komplexní/ambiciózní povaze pilotního projektu je také nutné včasné a řádné navržení infrastruktury s ohledem na důležitost bezpečnostních aspektů a zlepšení infrastruktury (digitální i fyzické), která je nutná pro testování konektivity a její schopnosti podporovat hladký a bezpečný provoz AV (např. 5G).

Obrázek 12: Pilotní projekt AV v Trikale

2 POZNATKY ZÍSKANÉ Z PLÁNOVÁNÍ A

REALIZACE PILOTNÍHO PROJEKTU AV

Průvodce ponaučeními – Ride2Autonomy

16 / 30

2.1 Kvalitní příprava pilotního projektu AV

Přípravná fáze je pro pilotní projekty AV potenciálně nejkritičtější. Na technické, regulační, institucionální a sociální úrovni existuje několik požadavků a pro řešení každého z nich a zajištění úspěšné realizace je nezbytné komplexní plánování.

Tato fáze se zaměřuje na klíčové prvky pilotního projektu AV, od výběru trasy a analýzy proveditelnosti pilotního projektu, přes zapojení úřadů, zainteresovaných stran a cílových uživatelů, až po sběr dat. Nemělo by se podceňovat úsilí a čas, které je třeba těmto aspektům věnovat.

Identifikace proveditelné služby CCAM a trasy

Důraz by měl být kladen na výběr trasy a služby CCAM, která má být testována. Úspěšnost realizace do značné míry závisí na strategickém vymezení potřeby mobility, zohlednění silničního prostředí a na možnostech integrace do dopravní sítě. Kyvadlová doprava by měla být naplánována tak, aby splňovala určenou poptávku po mobilitě, například nedostatečně obsluhovanou trasu, chybějící dopravní spojení nebo specifické cílové skupiny, jako jsou turisté, dojíždějící nebo studenti.

Na rozsáhlou studii možných tras pro provoz, včetně prozkoumání překážek na silnicích a plánované výstavby, zeleně, kvality silnic, vytíženosti oblasti v různých denních a týdenních dobách, průměrné rychlosti, prostoru pro nabíjení/skladování/opravy atd., je nezbytné si vyhradit dostatek času a prostředků. Pokud se takové studii věnuje méně času, může být během samotného kyvadlového provozu potřeba více času a

zdrojů na zvládání nedostatků. Je nutné provést studii proveditelnosti, která potvrdí vhodnost tras, infrastruktury a parametrů služby CCAM.

Kromě toho by výběr trasy a návrh služeb měl zohledňovat regulační požadavky a získání povolení, jakož i očekávané dopady a přínosy pro

konkrétní cílové uživatele a zainteresované strany v dané oblasti.

Výzvy a slabé stránky

Obrázek 13: Mapa trasy pilotního projektu AV v Barceloně

▪ Parametry provozu kyvadlové dopravy významně ovlivňuje typ silničního prostředí, stávající silniční provoz a problémy, které je třeba zvážit. Husté městské prostředí například zahrnuje vysokou hustotu provozu, více křižovatek a interakci se zranitelnými účastníky silničního provozu.

▪ Problémem, který může značně zdržet realizaci projektu, mohou být také případné změny trasy nebo požadavků na provoz v důsledku nezohledněných faktorů (např. práce na silnici, složité křižovatky). Jakmile je trasa jednou zmapována, není snadné ji změnit.

▪ Technické posouzení trasy a proveditelnosti může být problematické a může trvat déle, než se původně očekávalo.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Vzhledem k vysoké míře složitosti může důkladná dokumentace trasy a silničního prostředí s mapami, videozáznamy a obrázky výrazně usnadnit proces analýzy a plánování trasy. Spoluprací s místními dopravci to může pomoci vyhnout se nedostatkům v analýze nebo neočekávaným problémům.

▪ Důrazně se doporučuje úzká komunikace s regulačními orgány, která zajistí komplexní analýzu požadavků a zmírní rizika vyplývající z nejasných norem.

▪ Velmi důležité je zapojení regulačních orgánů i do zkušebních akcí autonomních kyvadlových vozidel, aby bylo možné vytvořit komplexní a aktuální právní rámec.

Technické přípravy a požadavky

Analýza trasy a návrhu služby by měla zahrnovat rovněž stanovení technických požadavků a požadavků na infrastrukturu pro provoz kyvadlové dopravy. Je důležité zvážit a naplánovat takové úpravy, jako je např. potřeba dodatečného dopravního značení, snížení rychlostního limitu, instalace digitální infrastruktury (senzory, jednotky u silnice atd.), uzavření silnic pro určité druhy dopravy, přizpůsobení harmonogramu stavebních prací na silnicích nebo koordinace využití silničního prostoru s místními zainteresovanými stranami. Při identifikaci technických požadavků a úprav může pomoci fotodokumentace a videodokumentace navrhované trasy. Podmínky by měly být vyhodnoceny v několika souvislostech (např. den/noc, všední dny/víkendy, povětrnostní podmínky).

Obrázek 14:Stanovení rozsahu lokality v Reggio Xxxxxx (@UniMoRe)

Výzvy a slabé stránky

▪ Stavební práce a překážky zdržují provoz – je třeba je předem prostudovat.

▪ Může být obtížné najít vhodné místo pro anténu GNSS.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Využití silničního prostoru a podmínky provozu by měly být koordinovány s místními zainteresovanými stranami.

▪ Zvažte všechny normativní a provozní požadavky, hledejte výzvy a omezení, která je třeba řešit, a také příležitosti k otestování podpory fyzické a digitální infrastruktury pro provoz AV.

Zajištění závazku klíčových místních aktérů a jasné pochopení jejich odpovědnosti a očekávání

Klíčovým krokem při plánování pilotního projektu je zmapování všech zapojených subjektů a analýza jejich rolí a úhlů pohledu. To umožňuje včas rozpoznat problémy a potřeby zainteresovaných stran, které je třeba řešit, a zajistit jejich včasné zapojení do projektu.

Je důležité usnadnit jasnou komunikaci mezi zapojenými stranami, sladit cíle a formálně uzavřít dohody, které by měly zahrnovat údržbu, plány reakce na incidenty, komunikační strategie (mezi partnery a s uživateli), procesy schvalování vozidel a veřejných zakázek atd. Pokud je taková spolupráce nastavena od začátku, je snazší najít společnou řeč, jakmile se objeví nějaké změny nebo obavy.

Cílem těchto dohod by také mělo být řízení očekávání ohledně prokázání a zajištění společného porozumění rozsahu a omezením pilotního projektu. Jednotlivé úřady a zainteresované strany by například mohly očekávat, že autonomní kyvadlová doprava bude stejně spolehlivá jako běžné autobusy, aniž by počítaly s možnými technickými problémy, které by mohly službu na delší dobu zdržet. Důrazně se proto doporučuje jasně vysvětlit rizika a omezení pilotního projektu.

Dále je třeba naplánovat dostatek času na komunikační strategii a strategii účasti. Úřady, manažeři pilotních projektů, zainteresované strany a široká veřejnost potřebují čas, aby se s technologií seznámili a vyjádřili své názory, potřeby a obavy.

Výzvy a slabé stránky

▪ Úřady a zainteresované strany mohou mít od provozu kyvadlové dopravy nerealistická očekávání.

▪ Přesvědčit města/společnosti, aby do projektu investovaly čas a prostředky, může být vzhledem k souvisejícím rizikům a nejistotám náročné. Je důležité zdůraznit přínosy pro každou cílovou skupinu a spolupracovat s nimi, abyste pochopili a řešili jejich obavy.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Formálně uzavřít dohody mezi různými zainteresovanými stranami prostřednictvím memoranda o porozumění (MoU) a případně dohod o mlčenlivosti (NDA) ohledně

sdílení údajů, rozdělení pravomocí a odpovědnosti – zajistit transparentnost a jasnost rolí a zajistit závazek měst/orgánů

Využití synergií a spolupráce k efektivnímu finančnímu plánování a využití výsledků

Zavedení pilotního projektu AV vyžaduje investování velkého množství zdrojů, úsilí a účinnou spolupráci mezi mnoha zainteresovanými stranami. Hledání synergií a vytváření partnerství mezi výzkumnými iniciativami může tento proces výrazně usnadnit a zvýšit schopnost pilotního projektu dosáhnout cílů a maximalizovat využití jeho výsledků.

Začlenění projektu do místních iniciativ směřujících k autonomní mobilitě může pomoci s nastavením procesů a komunikací s regulačními orgány. Určení společných cílů, jako je bezpečnost silničního provozu, snížení emisí, dlouhodobé snížení nákladů nebo zapojení do technologických inovací, může pomoci dosáhnout dohody s různými zainteresovanými stranami.

Výzvy a slabé stránky

▪ Města mohou očekávat, že služba bude levnější než běžná kyvadlová doprava.

▪ Realizace se prodraží, pokud zainteresované strany nemají předchozí zkušenosti

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Důrazně se doporučuje hledat synergie mezi projekty s cílem sdílet finanční investice a maximalizovat dopad.

▪ Zařazení cílů kyvadlové dopravy do místních rozvojových rámců může zajistit dlouhodobý závazek a finanční podporu.

Pořízení vozidel a jejich provoz

Procesy zadávání veřejných zakázek mohou představovat významnou výzvu i pro ukázky pilotních projektů AV. Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu, patří technická složitost, riziko zpoždění v důsledku zdlouhavých výběrových řízení nebo selhání vybraného poskytovatele (např. z důvodu úpadku).

Pokud jsou navíc pro nákup vozidel a jejich provoz vybráni různí poskytovatelé, je důležité zajistit účinné monitorování a usnadnění spolupráce mezi oběma subjekty.

Výzvy a slabé stránky

▪ Vzhledem k malému počtu alternativ na trhu může být náročné najít dodavatele automatizovaných vozidel. Ačkoli by bylo možné používat i nekomerční vozidla, jejich povolení obvykle vyžaduje delší schvalovací proces.

▪ Na ukázku může mít vážný dopad nedostatečná technická podpora pro opravy/údržbu vozidel.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Ujistěte se, že jste zvážili (realisticky) úsilí potřebné ke koordinaci procesu zadávání veřejných zakázek a pozdější spolupráci s poskytovateli.

▪ S poskytovatelem a provozovatelem vozidla vypracujte memorandum o porozumění: jasné porozumění úkolům, rolím, odpovědnosti a očekáváním.

Dodržování platných právních požadavků a povolení

Úřady musí (znovu) posoudit a sledovat nezbytné charakteristiky a požadavky regulačních systémů a politik, aby bylo možné přijmout nové služby CCAM. Vzhledem k inovativní povaze CCAM se však může stát, že jasný a komplexní regulační rámec pro zavádění AV stále ještě není vytvořen nebo není zcela propracován.

Výzvy a slabé stránky

▪ V platném regulačním rámci mohou být mezery nebo nejasnosti

▪ Může být zapotřebí povolení od různých stran a úrovní řízení (ministerstvo, město, silniční úřad), což může zabrat hodně času a běžně se vyřizuje postupně, nikoli najednou

▪ Jak již bylo zmíněno, mohou existovat odlišné postupy pro užitková vozidla (již schválená v jiných zemích) nebo výzkumná vozidla (vyžaduje se mnoho testů, proces je dlouhý)

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Pro analýzu provozu a posouzení rizik se doporučuje mít natočené průzkumy všech tratí, včetně GPS bodů trasy, výšky budov, zúžení ulic a existence referenčních bodů v infrastruktuře

▪ Znalost zákonných požadavků a limitů vašeho jednání. Zjistěte, na koho se v regulačním orgánu obracet, a aktivně s ním spolupracujte

▪ S regulačními orgány vytvořte program udržitelných inovací, aby bylo možné při zavádění autonomní mobility vyhovět potřebám města

Dlouhodobá strategie pro CCAM

Účinné využití pilotní ukázky a jejích výsledků pro usnadnění a vedení implementace CCAM vyžaduje komplexní strategickou analýzu cílů a podmínek nasazení s dlouhodobou vizí integrace AV do městské mobility a jasným pochopením toho, jak může pilotní cvičení pomoci vyřešit problémy a nejistoty a tuto vizi směřovat.

Přestože nasazení CCAM je teprve před námi a je spojeno s určitými nejistotami, je nutné, aby se příslušné úřady tímto tématem zabývaly již dnes. Musí plánovat dopředu, stanovit jasné cíle (například přidělování prostoru na silnicích a upřednostňování veřejné dopravy) a zajistit, aby zavedení propojené, kooperativní a automatizované mobility (CCAM) bylo v souladu s jejich obecnými cíli v oblasti mobility, aby se zabránilo nežádoucím výsledkům.

Tyto cíle a z nich vyplývající vize pro CCAM ve městě by měly být jasně definovány společně se všemi zainteresovanými stranami a měly by stanovit společný plán pro společné úsilí. To může výrazně zvýšit zájem o pilotní projekty AV a zajistit zapojení různých subjektů do jejich realizace. Právě to je totiž klíčem při poskytování obecných základních informací o ukázce

uživatelům a občanům. Mnohé z jejich obav se týkají nejistoty ohledně budoucího provozu, kterou lze objasnit při sdílení strategické vize CCAM ve městě.

Výzvy a slabé stránky

▪ Pokud nejsou dobře pochopena omezení těchto pilotních projektů a jejich vztah k budoucí strategii CCAM, může být efektivita služby při přímém srovnání s běžným kyvadlovým provozem (při zvážení rovnováhy mezi náklady na běžnou kyvadlovou dopravu + řidič versus autonomní kyvadlová doprava + provozovatel) hodnocena kriticky.

▪ Motivovat uživatele a zainteresované strany k zapojení a poskytování zpětné vazby může být obtížné.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Zapojení místních firem do diskuse a zvýšení dosahu

▪ Informované zapojení uživatelů ukázalo vysokou úroveň porozumění a zájmu o CCAM

▪ Integrace s veřejnou dopravou jako nástroj pro přilákání uživatelů a poskytnutí alternativ, jakož i podpora multimodální koncepce pro budoucí zavedení a přispění k potenciálu přesunu uživatelů od používání automobilů pro každodenní dojíždění

Obrázek 15: Pilotní projekt AV Tampere

2.2 Účast občanů a zainteresovaných stran

Potenciál CCAM změnit cestovní chování a zlepšit městskou mobilitu závisí na její schopnosti porozumět potřebám občanů a účinně na ně reagovat a plnit veřejné cíle, jako je dostupnost, začlenění a životaschopnost. Doporučuje se zapojit občany prostřednictvím průzkumu jejich přijetí tohoto systému a podporovat jejich aktivní zapojení do osvětových a informačních činností. Cenným nástrojem jsou v tomto ohledu pilotní ukázky, které pomáhají jasněji ilustrovat výzvy a přínosy CCAM.

„Educational Campaign Guide“ (Průvodce vzdělávací kampaní) projektu Ride2Autonomy podporuje manažery pilotních projektů AV při zapojování uživatelů a zainteresovaných stran, aby byla zajištěna efektivní výměna názorů a priorit.

Včasná identifikace a zapojení všech zainteresovaných stran, aby se zajistila spolupráce a dobře koordinovaná realizace

Důležité je včasné zapojení všech příslušných zainteresovaných stran, což vyžaduje komplexní zmapování a analýzu všech klíčových aktérů, včetně úřadů, soukromých subjektů, provozovatelů a dalších veřejných subjektů (např. policie).

Výzvy a slabé stránky

▪ Jednání se zaneprázdněnými místními úřady a zainteresovanými stranami může vést ke zdržením při realizaci.

▪ Měly by být stanoveny zvláštní záchranné a nouzové směrnice pro AV, o kterých je třeba dobře informovat.

▪ Existuje riziko, že některé zainteresované strany budou mít v souvislosti s pilotním projektem konflikty nebo obavy, což může vést k odporu nebo nespolupráci.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Využití stávajících sítí výzkumu a vývoje, které usnadňují zapojení a zajišťují trvalou spolupráci

▪ Jasné sdělení očekávaných přínosů pro každou zainteresovanou stranu je klíčem k podpoře jejich zapojení, ale také k vyslechnutí a řešení jejich obav.

Upřednostnění oslovení a účasti veřejnosti, aby se porozumělo potřebám a názorům uživatelů

Je důležité určit konkrétní cílové uživatele pilotního projektu AV, aby se informační a propagační úsilí dostalo ke správnému publiku a aby bylo možné přizpůsobit sdělení každé cílové skupině. Přesto může být získání široké a aktivní účasti velkou výzvou, protože vyžaduje úsilí a čas. Efektivním způsobem, jak zajistit přímé zapojení a podpořit zájem, může být pořádání zvláštních komunikačních/osvětových dnů pro občany, aby se s kyvadlovou dopravou seznámili. Rovněž by měly být zavedeny strategie, které usnadní účast uživatelů a budou se snažit o jednoduché a uživatelsky přívětivé formáty, například pomocí QR kódu, který slouží ke sběru vstupních údajů a sdílení informací.

Výzvy a slabé stránky

▪ Strategie osvěty a zapojení by měly být flexibilní a schopné přizpůsobit se měnícím se podmínkám. V programu R2A byla účast ztížena pandemií covidu-19, což vedlo ke zpoždění a zaměření na on-line akce.

▪ Průzkumy a konzultace by měly být krátké a nenáročné, aby se podpořila účast, což však omezuje množství informací o souvislostech a schopnost detailně porozumět potřebám uživatelů.

▪ Skvělým nástrojem pro oslovení různých skupin mohou být sociální sítě, je však třeba dodržovat strategie, které poskytnou kontext a vyřeší obavy vyplývající z dezinformací.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Při komunikaci s uživateli a informování o jejich pohledu na věc mají výsadní postavení provozovatelé palubních bezpečnostních systémů.

▪ Pořádání zvláštních komunikačních/osvětových dnů pro občany, které je seznámí s kyvadlovou dopravou, jako jsou workshopy nebo skupinová setkání (např. se studenty).

Obrázek 16: Uživatel na invalidním vozíku vystupující z kyvadlového vozidla AV v pilotním

projektu v Aveiru

Strategický výběr komunikačních kanálů a strategií

Klíčové je také určit vhodné kanály a komunikační strategie pro oslovení každé cílové skupiny. Měly by být využity stávající sítě a kanály, aby se maximalizovala schopnost šíření (např. institucionální, akademické, tiskové), což umožní pravidelnou a trvalou účast. Otevřené formáty umožňují výměnu, takže lze řešit konkrétní problémy.

Výzvy a slabé stránky

▪ K udržení zájmu a účasti je třeba dlouhodobě vynakládat prostředky a úsilí, např. sdílení událostí, novinek a videí prostřednictvím sociálních sítí (LinkedIn, Facebook, Twitter, YouTube).

▪ I když jsou k oslovení všech cílových skupin použity vhodné kanály, nezaručuje to efektivní zapojení. Klíčem ke zvýšení zájmu jsou strategická sdělení a formáty.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Velký význam mohou mít institucionální partneři, kteří umožňují využívat veřejné kanály a spolupracovat s tiskem.

▪ Pro maximalizaci zapojení se doporučuje využít synergie s veřejnými akcemi/konferencemi (např. TechWeek ve městě Aveiro)

▪ Vývoj mobilní aplikace jako komunikačního a vzdělávacího nástroje, který by v reálném čase poskytoval přehled o provozu a reference o situaci.

Realizace pilotního projektu AV a provoz

Pro úspěch projektu je samozřejmě zásadní samotná realizace ukázky. Cílem řady přípravných činností a doplňkových opatření je podpořit fungování pilotního projektu, přesto se může objevit několik dalších problémů.

Zřízení a provoz fyzické a digitální infrastruktury

Mezi požadavky na infrastrukturu pro pilotní provoz patří nalezení vhodných skladovacích prostor pro kyvadlové vozidlo nebo vhodné elektrické zásuvky pro jeho nabíjení. Ty není vždy snadné získat. Například pilotní projekty, které probíhají v hustě obydlených centrech měst, mohou mít problém najít vhodnou alternativu krytého parkoviště. V případě řešení parkování na ulici je třeba zajistit odpovídající zabezpečení a uzavřít předchozí dohodu s provozovatelem

Obrázek 17: Parkování kyvadlového vozidla AV v Inverness

vozidla.

Kromě toho je nezbytné připravit se na další změny v průběhu provozu a zmírnit dopady

souvisejících zpoždění – mezera mezi připraveností stávající infrastruktury a požadavky na provoz kyvadlového vozidla nemusí být kontrolována až do provedení mapování a prvních provozních zkoušek, přičemž provoz musí být následně změněn. Pro informování ostatních účastníků silničního provozu a zajištění bezpečného provozu může být zapotřebí dopravní značení a značky. Digitální infrastruktura je pro provoz AV také nesmírně důležitá. Mimo jiné je třeba včas připravit a otestovat senzory, jednotky na silnici a ve vozidle a sítě pro připojení.

Výzvy a slabé stránky

Obrázek 18: Kyvadlové AV v pilotním projektu v Trikala

▪ Připravit ulici podle všech požadavků může být náročné. Je třeba si naplánovat dostatek času a prostředků.

▪ Vzhledem k výšce vozidla a požadavku, aby bylo na místě, je náročné najít pro ně vhodné skladovací prostory.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Porovnání různých komunikačních sítí před zahájením provozu, aby bylo zaručeno dostatečné určení polohy.

▪ Jasná spolupráce s telekomunikačním operátorem

s cílem dosáhnout pokrytí 5G na celé trase.

▪ Zvážit pořízení zařízení pro zřízení inteligentních dopravních křižovatek.

Provoz a bezpečnost vozidla

Pro bezpečný a optimální provoz vozidla je také třeba zohlednit klíčové požadavky. Musí být zajištěno a pravidelně kontrolováno správné fungování vozidla. Proto je velmi důležité stanovit jasné validační protokoly a počítat s technickou podporou poskytovatele kyvadlového vozidla. Je velmi pravděpodobné, že se vyskytnou technické problémy, a rychlá reakce a oprava na místě, aby se předešlo dlouhému přerušení provozu, může mít z hlediska uživatelů a zainteresovaných stran velký význam.

Kromě toho je důležité mít dobře vyškolené a poučené operátory (minimálně 2 operátoři na vozidlo). Je nutno rovněž zohlednit preference cílových skupin a potřeby mobility pro přizpůsobení provozní strategie různým případům použití (např. nižší rychlost může být přijatelná pro starší osoby, ale pro uživatele průmyslové zóny je nutná vyšší rychlost). Klíčovým faktorem úspěchu je také poskytování informací uživatelům v reálném čase, včetně přesné čekací doby a přehledu o provozu.

Výzvy a slabé stránky

▪ Nedostatek vyškolených řidičů z důvodu nedostupnosti na straně provozovatelů může způsobit zpoždění v provozu.

▪ Pokud poskytovatel vozidla neupřednostní opravy, může dojít k dalším zpožděním. Je nezbytné dohodnout se na časových rámcích pro technickou podporu.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Pokud je tato přeprava používána spíše určitými skupinami uživatelů (např. staršími osobami/osobami s omezenou schopností pohybu /dětmi), je přijatelná a dokonce preferovaná nižší rychlost („pěší režim“ systému NAVYA, aby se omezilo prudké brzdění).

▪ Identifikace mrtvých úhlů vozidla – s jejich zvládáním mohou pomoci palubní operátoři.

Obrázek 19: Dálkový provoz pilotního AV v Trikale

2.3 Hodnocení a monitorování

Měření a shromažďování výsledků a jejich analýza vedou k formulaci závěrů, získaných zkušeností a doporučení pro zavádění služeb CCAM. Přesto by tato činnost neměla být považována za pouhé závěrečné hodnocení výsledků. Úspěšné shromáždění co největšího množství informací ze zkušeností s pilotními AV vyžaduje pečlivé plánování od prvního dne, počínaje definicí trasy a služby, určením výzkumných otázek, jimiž je třeba se zabývat, a ukazatelů vhodných k tomuto účelu.

Pro projekty s několika pilotními projekty AV, jako je Ride2Autonomy, je nutný společný hodnotící rámec, který zajistí srovnatelnost a usnadní analýzu výsledků. Tento hodnotící rámec definuje metody a ukazatele, které se budou hodnotit v každém z pilotních projektů. V projektu Ride2Autonomy byl tento rámec definován také s ohledem na výsledky a přístup k hodnocení, který byl použit v jiných klíčových projektech (např. SHOW), s cílem umožnit další srovnatelnost a přenositelnost.

Hodnocení uživatelských zkušeností a pohledů zainteresovaných stran

Jedním z hlavních cílů pilotních AV a projektu je lépe porozumět pohledu uživatelů a zainteresovaných stran na CCAM, jejich obavám a preferencím. Měření tohoto cíle vyžaduje konzultační a participační procesy, zapojení lidí, kteří se ukázky účastní, a zainteresovaných stran, jakož i sledování reakcí a zpětné vazby občanů prostřednictvím všech dostupných kanálů (např. v sociálních médiích, průzkumech, rozhovorech, účasti na akcích atd.).

Pro vyhodnocení reakcí uživatelů na pilotní projekt byl v každém z pilotních AV umístěn dotazník pomocí QR kódu ve vozidle a propagační materiál. Dotazník by měl být co nejjednodušší a nejkratší, aby se podpořilo jeho vyplnění. Sezení s konkrétními cílovými skupinami (např. studenty, politickými osobnostmi, skupinou žen v technické skupině) s cílem zapojit je do otevřené diskuse a získat cenné poznatky. Byly rovněž vedeny rozhovory s provozovateli bezpečnostních systémů, aby bylo možné se poučit z jejich zkušeností. Naproti tomu zapojení zainteresovaných stran vyžaduje přímější přístup a rozhovory, jejichž cílem je shromáždit názory různých aktérů.

Výzvy a slabé stránky

▪ Přestože byly ohlasy uživatelů většinou pozitivní, objevil se i určitý odpor vůči AV. Výsledky ukázaly, že velmi záleží na demografických skupinách a jejich míře zapojení do pilotního provozu: mladší uživatelé a lidé, kteří pilotní provoz AV vozu vyzkoušeli, jej vnímali pozitivně, zatímco lidé na sociálních sítích (bez vyzkoušení) byli kritičtější.

▪ Může být velmi náročné přimět uživatele, aby odpověděli na dotazník nebo se zapojili do konzultace. Kromě toho, že je třeba zajistit krátkou a nenáročnou zkušenost uživatelů, je třeba, aby si facilitátoři vyžádali jejich zpětnou vazbu a byli poměrně důrazní.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Použití různých rozhraní, jako jsou mobilní aplikace, interaktivní tabule na palubě nebo na ulici, může výrazně zvýšit angažovanost.

▪ Nastavení jednoduchého pětibodového dotazníku, aby lidem nezabral příliš času

▪ Sezení se specifickými cílovými skupinami: studenty, politickými osobnostmi a ženami v technických skupinách.

Provozní metriky, sběr a analýza dat

Dále je nutné shromažďovat údajů z provozu vozidla, analyzovat a přezkoumávat jeho výkonnost. Za tímto účelem je důležité se s provozovateli vozidel včas dohodnout na poskytování uvedených údajů.

Jak již bylo vysvětleno, definice strategických ukazatelů je součástí vývoje společného hodnotícího rámce, který odpovídá výzkumným otázkám, jež si pilotní projekt klade za cíl prozkoumat. Tento hodnotící rámec definuje metody a ukazatele, které se budou hodnotit v každém z pilotních projektů. V projektu Ride2Autonomy byl tento rámec definován také s ohledem na přístup k hodnocení, který byl použit v jiných klíčových projektech (např. SHOW), s cílem umožnit další srovnatelnost a přenositelnost.

Výzvy a slabé stránky

▪ Zpracování dat může vyžadovat další čas, což je třeba zohlednit v časovém plánu projektu.

Faktory úspěchu a příležitosti

▪ Dohody o poskytování/sdílení údajů by měly být uzavřeny včas a měly by být zahrnuty do dohod (memorand o porozumění) s provozovatelem vozidla a dalšími zainteresovanými stranami.

▪ Velmi cenné mohou být videozáznamy zvenčí i zevnitř vozidla. Důležité je však rozmazání registračních značek a obličejů osob z důvodu ochrany soukromí.

2.4 ZÁVĚRY

Projekt Ride2Autonomy se zaměřil na realizaci deseti různých pilotních AV, aby otestoval výkonnost sdílených inovativních řešení automatizované mobility ve městech různých velikostí a s různým zázemím, a také aby důkladně analyzoval jejich dopady na městskou mobilitu a posoudil, jak taková řešení přijímají jejich uživatelé a společnost. Plánování a realizace pilotních AV v projektu Ride2Autonomy byla úspěšná a přinesla cenné poznatky a zkušenosti, které zvýšily schopnost úřadů a zainteresovaných stran efektivně zavádět a provozovat pilotní projekty a služby kyvadlové dopravy AV, přizpůsobit proces plánování CCAM, řešit klíčové problémy a přijímat informovaná rozhodnutí o realizaci CCAM. S více než 6 000 cestujícími v 7 různých zemích EU řešila pilotní AV v projektu R2A různé kontexty a podmínky, včetně testování integrace služeb na vyžádání (např. Esch), doplnění veřejné dopravy v oblastech s nedostatečnou obslužností (např., Tampere, Contern), testování podpory digitální infrastruktury vč. sítě 5G (např. Trikala, Aveiro), služeb první/poslední míle (např. Tartu, Barcelona) nebo spojení se specifickými místy s vysokou poptávkou po cestování, jako jsou muzea nebo obchodní centra (např. Tartu, Inverness).

Mezi klíčové faktory úspěchu patřil strategický výběr testované služby AV a trasy. To se ukázalo pro provoz vozidla, zapojení uživatelů, strategii mobility a propagaci jako zásadní. Rovněž byla zdůrazněna hodnota flexibility a přizpůsobivosti. Problém mohou představovat technické komplikace s vozidly a neočekávané stavební práce. Problémy mohou vozidlu způsobit i neočekávané faktory, jako je tráva rostoucí na silnici.

Zásadní byla také účinná spolupráce mezi všemi zainteresovanými stranami. Klíčem k úspěšné realizaci pilotního projektu AV je proto jasnost při posuzování rizik a dohody o odpovědnosti se všemi zúčastněnými subjekty. Kromě toho může pohled místních orgánů a uživatelů významně změnit řízení očekávání ohledně rozsahu a omezení ukázky. Pilotní AV mohou čelit několika výzvám, které mohou zabránit jejich úspěšnému fungování nebo je omezit, a to kvůli nejistotě, která v těchto inovativních oblastech převládá, nedostatečnému zapojení místních úřadů nebo zainteresovaných stran nebo možným technickým potížím.

Pilotní provoz nových technologií v provozních podmínkách umožnil skutečným uživatelům vyzkoušet službu a poskytnout k ní zpětnou vazbu. Tato zpětná vazba je pro společnosti a úřady cenná, protože umožňuje pochopit potřeby a preference uživatelů a podle toho zlepšovat služby. Pilotní provoz AV projektu Ride2Autonomy ukázal, že poskytování jasných a názorných vysvětlení složitých technologií může veřejnosti pomoci je pochopit a přijmout. Zkušenosti také potvrdily potenciál těchto služeb CCAM pro rozšíření nabídky veřejné dopravy, pokrytí nedostatečně obsluhovaných tras s flexibilním provozem, zajištění spojení na první/poslední míli pro usnadnění multimodálního cestování a změnu cestovního chování směrem k udržitelnějším a efektivnějším druhům dopravy nebo pro zranitelné uživatele, jako jsou starší, zdravotně postižení nebo mladí občané.

Na základě diskuse s dalšími klíčovými pilotními projekty AV a analýzy zkušeností R2A projekt vysoce doporučuje pokračovat v zavádění a testování služeb AV integrovaných s veřejnou dopravou směrem k zavedení pravidelných služeb CCAM. K efektivní přípravě a ověření takových služeb jsou však zapotřebí dlouhodobé ukázky s větším rozsahem a zdroji, než jaké jsou k dispozici v rámci Ride2Autonomy (např. pilotní flotily s několikaměsíčním testováním).

− KONEC DOKUMENTU