ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne pod čj. Studijní a zkušební řád Západočeské univerzity v Plzni.

..........................................

ředitel odboru vysokých škol

I.

ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU

Západočeské univerzity v Plzni

ze dne 2011

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY

Článek 1

Předmět úpravy

(1) Studijní a zkušební řád Západočeské univerzity v Plzni (dále též „řád“) upravuje

a) pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech (dále též

„studium“) uskutečňovaných na Západočeské univerzitě v Plzni (dále též „ZČU“) a na jejích fakultách a vysokoškolských ústavech,

b) postup při rozhodování o právech a povinnostech studentů.

(2) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se uskutečňuje podle zásad Evropského systému přenosu a shromažďování kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, dále též „ECTS“).

(3) Ustanovení tohoto řádu o fakultě nebo děkanovi se přiměřeně použijí též na vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijních programů a na jeho ředitele.

(4) Na jednotlivých fakultách může být tento řád upřesněn vnitřními předpisy nebo vnitřními normami pouze v případech, o kterých to výslovně stanoví. Upřesňující vnitřní předpisy nebo vnitřní normy nesmí ukládat studentům vyšší rozsah povinností nebo omezení než tento řád.

Článek 2

Zásady organizace akademického roku

(1) Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.

(2) Akademický rok se dělí na zimní semestr a letní semestr. Semestr se člení na výukové období, zkouškové období a období prázdnin. Začátek výuky a délka jednotlivých období jsou dány pokynem prorektora pro studijní a pedagogickou činnost.

(3) Celková délka prázdnin v akademickém roce je nejméně osm týdnů. Po dobu prázdnin lze konat zejména odborné kurzy, praxe a exkurze. Volný čas studentů v době prázdnin po letním semestru nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři týdny.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Hlava I

Studijní programy, obory a formy studia a doba studia

Článek 3

(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Nejdelší možná doba studia je rovna jeden a půl násobku standardní doby studia stanovené příslušným studijním programem. Do standardní ani nejdelší možné doby studia se nezapočítává doba přerušení studia.

(2) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

(3) Studijní program se může členit na studijní obory.

Hlava II

Rada studijního programu

Článek 4

Poslání rady studijního programu

(1) Rada studijního programu (dále též „rada“) je koncepčním orgánem, který zejména:

a) připravuje a navrhuje změny ve studijním programu a doporučených studijních plánech,

b) hodnotí provádění studijního programu,

c) dbá o dodržování zásad kreditního systému studia.

(2) Rada předkládá výroční zprávu o své činnosti děkanovi nejpozději do konce ledna následujícího roku. Děkan zprávu bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Článek 5

Členové rady

(1) Pro každý studijní program děkan jmenuje garanta; člení-li se studijní program na obory, děkan jmenuje též garanty jednotlivých oborů. Ke jmenování nebo odvolání garanta studijního programu nebo studijního oboru si děkan vyžádá předchozí souhlas vědecké rady fakulty.

(2) Rada má alespoň tři členy. Garant studijního programu a garanti jednotlivých oborů jsou členy rady. Další členy rady může děkan jmenovat nebo odvolat po předchozím souhlasu vědecké rady fakulty.

(3) Předsedou rady je garant studijního programu.

Hlava III

Studijní plány a studijní předměty

Článek 6

Studijní předmět a jeho kreditní ohodnocení

(1) Základní jednotkou studia je studijní předmět (dále též „předmět“).

(2) Každý předmět má přidělený určitý počet kreditů. Kreditní hodnota předmětu vyjadřuje časový objem studijní aktivity nutné ke splnění předmětu a stanoví se v souladu s ECTS. Předmět má stejné kreditní ohodnocení bez ohledu na své postavení v různých studijních programech.

(3) Student může získat kredity za předmět v průběhu studia v jednom studijním programu pouze jednou. To neplatí pro neoborovou tělesnou výchovu a pro další předměty dovednostního charakteru určené ve studijním programu; u těchto předmětů je nejvyšší možný počet jejich splnění uveden v jejich sylabech.

Článek 7

Garant a sylabus předmětu

(1) Každý předmět je charakterizován svým sylabem. Ten blíže vymezuje zejména cíle předmětu, výstupy z učení, obsah předmětu, vyučovací a hodnoticí metody, podmínky pro splnění předmětu, doporučenou studijní literaturu, vylučující předměty, doporučené předcházející znalosti a předměty.

(2) Vedoucí katedry zajišťující výuku předmětu [čl. 22 odst. 2 písm. b) Statutu ZČU, dále též „katedry“] určí garanta předmětu. Ten odpovídá za zpracování a dodržování sylabu předmětu.

Článek 8

Program předmětu

(1) Garant předmětu zveřejní v elektronickém informačním systému univerzity (dále též „IS STAG“) nejpozději do zahájení výuky v semestru program předmětu, který v souladu se sylabem předmětu obsahuje zejména:

a) stručný přehled látky s rámcovým časovým rozvržením,

b) požadavky na studenta v průběhu semestru a podmínky a termín pro udělení zápočtu, případně rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky, je-li předmět zakončen zkouškou; podmínky pro udělení zápočtu stanoví tak, aby mohly být plněny průběžně především v období výuky předmětu.

(2) Podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky zveřejněné podle odst. 1 písm. b) nelze v průběhu semestru měnit.

Článek 9

Doporučený studijní plán

(1) Doporučený studijní plán stanoví nejvhodnější rozpis studia ve studijním programu a studijním oboru, zejména časovou a obsahovou posloupnost předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

(2) Doporučený studijní plán obsahuje předměty řazené podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu, ohodnocení předmětů kredity a způsob úspěšného zakončení předmětu.

(3) Celková kreditní hodnota předmětů v doporučeném studijním plánu musí být rovna předepsané minimální kreditní hodnotě studijního programu. Celková kreditní hodnota předmětů v doporučeném studijním plánu je v každém akademickém roce 60 kreditů.

Článek 10

Postavení předmětu

(1) Předměty zařazené do doporučeného studijního plánu mohou mít postavení předmětů povinných, povinně volitelných a výběrových.

(2) Povinným se rozumí předmět, jehož splnění je podmínkou absolvování studijního programu. Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí souboru předmětů, z něhož je závazně předepsáno splnění minimálního počtu kreditů. Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu výběrové.

(3) V doporučených studijních plánech všech studijních programů musí být nejméně pět procent z celkového počtu kreditů potřebných pro absolvování studijního programu zastoupeno výběrovými předměty. V rámci výběrových předmětů má student právo zapsat si libovolný předmět vyučovaný na ZČU.

(4) Postavení předmětu může být pro různé studijní programy nebo studijní obory odlišné.

Článek 11

Změny v doporučeném studijním plánu

(1) Skladba doporučeného studijního plánu a požadavky pro jeho absolvování platné v akademickém roce, v němž byl student zapsán ke studiu příslušného studijního programu, se po standardní dobu studia studentovi nezmění, pokud student nepřerušil studium. Zákaz změny neplatí pro povinně volitelné a výběrové předměty.

(2) Děkan může ze závažných důvodů rozhodnout o zrušení některého povinného nebo povinně volitelného předmětu z doporučeného studijního plánu v konkrétním akademickém roce; zároveň určí, kterým předmětem bude tento rovnocenně nahrazen. Takto nelze rozhodnout o předmětu vyjadřujícím státní závěrečnou zkoušku.

(3) Děkan může na žádost studenta ze závažných, zejména zdravotních, důvodů a po projednání s garantem předmětu rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti splnit konkrétní předmět zařazený v doporučeném studijním plánu. Osvobození nezakládá právo na získání kreditů za příslušný předmět. Student nemůže být osvobozen od povinnosti splnit předmět vyjadřující státní závěrečnou zkoušku.

Článek 12

Osobní studijní plán

Zápisem předmětů si při dodržení daných vazeb a struktury předmětů doporučeného studijního plánu student vytváří svůj osobní studijní plán pro příslušný akademický rok.

Článek 13

Podmínky pro zápis předmětů

(1) Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se předměty uvedené ve studijním programu člení podle jejich charakteru na:

a) Předměty volné, bez jakýchkoliv povinných návazností na ostatní předměty či jiných omezení. Tyto předměty si může zapsat kterýkoliv student. V sylabu předmětů mohou být uvedeny doporučené předcházející předměty.

b) Předměty vyloučené, u kterých je uveden jiný předmět nebo skupina předmětů jako vylučující předměty. Tento předmět lze zapsat pouze tehdy, nemá-li student zapsán ani splněn žádný z vylučujících předmětů.

c) Předměty zaměnitelné, z nichž může student splnit pouze jeden.

d) Předměty vyhrazené, které si může zapsat pouze student patřící do skupiny studentů, pro které je předmět určen. Toto omezení musí být uvedeno v sylabu předmětu.

(2) Zápis předmětu vyjadřujícího státní závěrečnou zkoušku nebo odbornou praxi může být v souladu se studijním programem podmíněn splněním podmiňujících předmětů (prerekvizitami). Tyto předměty lze zapsat nejdříve v akademickém roce, v němž je zapsán předmět podmiňující.

Článek 14

Organizace vzdělávací činnosti

(1) Přednášející, vedoucí seminářů, cvičení a dalších forem vzdělávací činnosti (dále též „vyučující“) pro jednotlivé předměty určuje vedoucí garantující katedry nebo ústavu [čl. 22 odst. 2 písm. b) Statutu ZČU] po projednání s garantem předmětu.

(2) Účast na organizovaných formách vzdělávací činnosti je povinná v rozsahu stanoveném rozhodnutím děkana fakulty, v jejímž příslušném doporučeném studijním plánu je předmět zařazen; svůj záměr děkan projedná v radě.

(3) Studentovi, který se z vážných, zejména zdravotních, důvodů nemohl povinné vzdělávací činnosti dle předchozího odstavce ve stanoveném rozsahu zúčastnit, určí vyučující náhradní způsob splnění studijních povinností.

Hlava IV

Zápis do prvního a dalšího roku studia

Článek 15

(1) Formu a termíny zápisu do prvního a dalšího roku studia stanoví děkan. U studentů nastupujících po přerušení studia se zápis koná v průběhu akademického roku, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od ukončení přerušení studia.

(2) Zápis studentů, kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů a případné změny v zapsaných předmětech provádí studijní oddělení fakulty.

Článek 16

(1) Student si volí a zapisuje předměty v souladu se svým studijním programem, studijním oborem a formou studia.

(2) Probíhá-li před zápisem do prvního nebo dalšího roku studia předběžný zápis (čl. 19), je student xxxxxxx při zápisu předmětů dodržet svůj osobní studijní plán zvolený předběžným zápisem.

(3) Neprovede-li student ve stanoveném termínu řádný zápis, může požádat děkana do tří pracovních dnů po uplynutí termínu o prominutí zmeškání lhůty k provedení zápisu; děkan zváží závažnost důvodu, a vyhoví-li žádosti, určí studentovi termín mimořádného zápisu.

Článek 17

První semestr studia

(1) Student si volí v prvním semestru svého studia výhradně předměty, které pro první semestr studia předepisuje doporučený studijní plán jeho studijního programu, nestanoví-li děkan jinak.

(2) Student musí získat do termínu stanoveného harmonogramem příslušného akademického roku za první semestr studia alespoň dvacet kreditů; děkanem mohou být stanoveny konkrétní předměty, z nichž musí student tyto kredity nebo jejich část získat.

(3) Děkan může na žádost studenta svým rozhodnutím prodloužit termín dle odstavce 2. Děkan může po projednání v akademickém senátu fakulty před zahájením příslušného akademického roku změnit limit dvaceti kreditů.

Článek 18

Kreditní hranice pro zápis předmětů

(1) Student si při zápisu volí předměty tak, aby mohl v akademickém roce jejich splněním získat

a) v prvním roce studia alespoň čtyřicet kreditů,

b) v dalších letech nejméně osmdesát kreditů ve čtyřech po sobě jdoucích úplných semestrech.

(2) Do počtu kreditů dle prvního odstavce se nepočítají kredity získané za uznané předměty, nestanoví-li tento řád jinak (čl. 31 odst. 3).

(3) Student si může v jednom akademickém roce zapsat v rámci studia ve studijním programu předměty v rozsahu nejvýše 75 kreditů.

Článek 19

Předběžný zápis

(1) Student si předběžně volí svůj osobní studijní plán pro následující akademický rok formou předběžného zápisu, tj. přihlášením se ke studiu daných předmětů v následujícím akademickém roce. Konkrétní organizaci předběžného zápisu stanoví příslušný prorektor v souladu s harmonogramem akademického roku ZČU.

(2) Děkan určí nejnižší a nejvyšší počet studentů, pro něž budou jednotlivé předměty otevřeny, a zveřejní to v IS STAG.

(3) Neprovede-li student ve stanoveném termínu řádný předběžný zápis, může požádat děkana do tří pracovních dnů po uplynutí termínu o prominutí zmeškání lhůty k provedení mimořádného předběžného zápisu; děkan zváží závažnost důvodu, a vyhoví-li žádosti, určí studentovi termín mimořádného zápisu.

Článek 20

Zrušení předběžného zápisu předmětu

(1) Děkan studentovi zruší předběžný zápis předmětu,

a) nebude-li předmět otevřen pro malý zájem (čl. 19 odst. 2), nebo

b) byl-li předmět zapsán v rozporu s tímto řádem.

(2) Děkan zruší na žádost studenta předběžný zápis předmětu v době po uplynutí termínu předběžného zápisu do zápisu předmětu v případě, že:

a) studentem předběžně zapsané předměty z důvodu dodatečné změny rozvrhu vzájemně časově

kolidují, nebo

b) splnění předmětu studentovi znemožňují zdravotní důvody.

(3) Děkan může zrušit na žádost studenta předběžný zápis předmětu v době po uplynutí termínu předběžného zápisu do zápisu předmětu, je-li k tomu dán jiný závažný důvod.

Článek 21

Zrušení zápisu předmětu

(1) Děkan studentovi zruší zápis předmětu,

a) klesne-li počet studentů, kteří mají předmět zapsaný, pod hranici podle čl. 19 odst. 2,

b) oznámí-li vedoucí katedry nejpozději týden před zahájením výuky v semestru, že výuku daného předmětu nemůže ze závažného důvodu zabezpečit, nebo

c) k zapsání předmětu došlo v rozporu s tímto řádem.

(2) Děkan zruší na žádost studenta zápis předmětu v případě, že:

a) studentem zapsané předměty z důvodu dodatečné změny rozvrhu vzájemně časově kolidují, nebo

b) splnění předmětu studentovi znemožňují zdravotní důvody.

(3) Děkan může zrušit na žádost studenta zápis předmětu, je-li k tomu dán jiný závažný důvod.

Článek 22

Dodatečný zápis předmětu

(1) Děkan povolí studentovi dodatečný zápis předmětu, klesne-li v důsledku zrušení předběžného zápisu předmětu, zrušení zápisu předmětu, nebo uznání předmětu počet získatelných kreditů v semestru nebo akademickém roce pod požadovanou hranici (čl. 18 odst. 1).

(2) Děkan povolí studentovi dodatečný zápis předmětu, dojde-li ke zrušení předběžného zápisu předmětu nebo zápisu předmětu z důvodu uvedeného v čl. 20 odst. 1, čl. 20 odst. 2, čl. 21 odst. 1, čl. 21 odst. 2 i bez splnění podmínky dle odstavce 1.

(3) Děkan může povolit studentovi dodatečný zápis předmětu i z jiných vážných důvodů.

Článek 23

Upřesňující zápis předmětu před letním semestrem

Před začátkem letního semestru může student zápis předmětů upřesnit v souvislosti s čl. 21. V rámci tohoto upřesňujícího zápisu si student může zapsat i další předměty, souhlasí-li s tím garant daného předmětu.

Článek 24

Opakovaný zápis předmětu

(1) Nesplní-li student předmět (čl. 34 odst. 3), může si jej v rámci svého studia zapsat nejvýše ještě jednou. Je-li předmět vyučován v zimním i v letním semestru, může si jej student v případě neúspěchu v zimním semestru zapsat do letního semestru téhož akademického roku. Do váženého studijního průměru za příslušný akademický rok se započítávají výsledky z předmětu za zimní i letní semestr.

(2) Student je povinen opakovaně si zapsat nesplněný povinný předmět nejpozději v bezprostředně následujícím akademickém roce.

Článek 25

Zápisová propustka

(1) Zápisová propustka umožňuje studentovi zprostit se povinnosti opakovaného zápisu povinně volitelného nebo výběrového předmětu.

(2) Každý student má na začátku svého studia tolik zápisových propustek, kolik let tvoří standardní dobu studia jeho studijního programu, nestanoví-li děkan jinak. Děkan může na žádost studenta v odůvodněných případech přidělit v průběhu studia další zápisové propustky. Děkan přidělí zápisovou propustku na žádost studenta vždy, pokud je studentovi zrušen předběžný zápis předmětu podle čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo zápis předmětu podle čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo b).

(3) Student je povinen opakovaně si zapsat i nesplněný povinně volitelný a nesplněný výběrový předmět; tuto povinnost nemá,

a) uplatní-li zápisovou propustku, nebo

b) splnil-li v akademickém roce, kdy měl příslušný předmět zapsán poprvé, podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo jejího posledního předmětu.

Hlava V Uznání předmětu

Článek 26

Obecná pravidla pro uznávání předmětů

(1) Děkan může na žádost studenta uznat předmět splněný při studiu na ZČU nebo jiné vysoké škole v tuzemsku či zahraničí. V případě uznání zároveň rozhodne o tom, zda se studentovi započítá za uznaný předmět odpovídající počet kreditů.

(2) Současně s předmětem je uznáno i hodnocení předmětu. Není-li splněný předmět hodnocen dle měřítek užívaných tímto řádem, určí hodnocení uznaného předmětu děkan.

(3) Nelze uznat předmět vyjadřující státní závěrečnou zkoušku.

Článek 27

(1) Předmět lze uznat, neuplynulo-li od jeho splnění více než pět let. V odůvodněných případech a doporučí-li to výslovně garant příslušného předmětu, může být uznán i předmět splněný před více než pěti lety.

(2) Uzná-li děkan studentovi více předmětů, zároveň rozhodne, o jakou část se studentovi zkracuje nejdelší možná doba studia i nejdelší možná doba případného přerušení studia a o jakou část se snižuje počet zápisových propustek.

Článek 28

(1) Student k žádosti o uznání předmětu předloží doklady potvrzující splnění předmětu a informující o jeho rozsahu a obsahu; to není třeba, jde-li o předmět splněný na fakultě, jejíž děkan o uznání rozhoduje.

(2) Rozhoduje-li děkan o uznání předmětu splněného při studiu na jiné fakultě, vyžádá si vyjádření garanta předmětu, za který má být uznán studentem splněný předmět.

Článek 29

Student podá žádost o uznání předmětu nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy nastala situace umožňující uznání předmětu (např. ode dne zápisu ke studiu nebo ode dne splnění předmětu).

Článek 30

Hodnocení uznaného předmětu, případně kredity za uznaný předmět se studentovi započítávají do celkového počtu kreditů získaných během studia a do celkového váženého studijního průměru, ne však za daný akademický rok, není-li stanoveno jinak.

Článek 31

Zvláštní případy uznání předmětu

(1) Děkan uzná studentovi na základě uzavřené studijní nebo jiné smlouvy předmět, který splnil v rámci svého studijního programu na jiné vysoké škole v České republice či v zahraničí.

(2) Pokud byl předmět uznaný dle odstavce 1 splněn na vysoké škole užívající ECTS, započítají se kredity v takovém rozsahu, v jakém byly touto školou přiděleny. Pokud byl splněn na škole, která neužívá ECTS, určí počet získaných kreditů děkan.

(3) Uznané předměty, jim příslušející kredity a hodnocení se studentovi započítávají do počtu kreditů a do váženého studijního průměru v daném akademickém roce.

Článek 32

Děkan může studentovi na základě předem určených podmínek a na základě smlouvy uzavřené mezi ZČU a konkrétní vyšší odbornou školou uznat předměty splněné v předchozím nebo souběžném studiu v akreditovaném vzdělávacím programu na této vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.

Článek 33

Vnitřní norma fakulty stanoví postup pro uznávání splněných předmětů a jejich kreditního hodnocení podle § 60 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách úspěšným absolventům kurzů celoživotního vzdělávání na ZČU, kteří se stali studenty ZČU ve smyslu § 48 až 50 zákona o vysokých školách.

Hlava VI

Kontrola a hodnocení studia

Článek 34

Kontrola splnění předmětu

(1) Splnění předmětu se kontroluje zápočtem, zkouškou, klauzurní postupovou zkouškou nebo státní závěrečnou zkouškou.

(2) V předmětu, pro který jsou doporučeným studijním plánem předepsány zápočet i zkouška, je předchozí získání zápočtu podmínkou pro připuštění ke zkoušce.

(3) Splněním předmětu získá student kredity, kterými je předmět ohodnocen (čl. 6 odst. 2); u předmětů zakončených zápočtem po získání zápočtu, u předmětů zakončených zkouškou nebo zápočtem a zkouškou po splnění zkoušky. Předmět musí být zároveň splněn v akademickém roce, pro který byl zapsán.

Článek 35

(1) Provádí-li se kontrola pouze ústní formou, oznámí vyučující výsledek kontroly studentovi ihned po provedené kontrole. V ostatních případech oznámí vyučující výsledek kontroly studentovi nejpozději do tří pracovních dnů od provedení kontroly.

(2) V případě kontroly prováděné písemnou formou má student právo prohlédnout si opravenou práci nejpozději do zápisu výsledku kontroly do výkazu o studiu a do zápočtového nebo zkouškového katalogu.

Článek 36

Evidence výsledků kontroly

(1) Výsledky kontroly se zaznamenávají do výkazu o studiu. Zároveň se evidují v IS STAG. Děkan může rozhodnout, že fakultou úředně potvrzený výpis těchto údajů se považuje za výkaz o studiu.

(2) Základní evidence výsledků kontroly je pro každý předmět vedena v průběhu akademického roku v příslušném katalogu na garantující katedře. Za řádné vedení evidence je odpovědný vedoucí katedry. Záznamy o výsledcích kontroly jsou na katedře uchovány po dobu dvou let. Po uplynutí dvou let katedra předá každý katalog v souladu s postupem stanoveným Spisovým a skartačním řádem do spisovny ZČU.

(3) Po skončení akademického roku se základní evidencí stává evidence vedená na studijním oddělení fakulty, které vede též centrální evidenci výsledků kontroly a odpovídá za správnost údajů v IS STAG.

Článek 37

Vážený studijní průměr

(1) Vážený studijní průměr (dále též „VSP“) je kritériem hodnocení studijních výsledků. Počítá se studentovi zvlášť za každý akademický rok a za celé studium před jeho přistoupením ke státní závěrečné zkoušce.

(2) Vážený studijní průměr se vypočte jako podíl součtu výsledných známek z vymezené množiny předmětů zakončených zkouškou násobených kreditním ohodnocením příslušných předmětů a celkového součtu kreditů z těchto předmětů. U předmětů, které měl student zapsané a které v daném akademickém roce neukončil alespoň známkou dobře, se do VSP započítává známka 4. Vážený studijní průměr se zaokrouhluje na dvě desetinná místa podle obecných pravidel pro zaokrouhlování, tj. 0 až 4 směrem dolů, 5 až 9 směrem nahoru.

Článek 38

Zápočet

(1) Zápočet uděluje vyučující (čl. 14 odst. 1). Zápočet se uděluje v termínu stanoveném v programu předmětu (čl. 8) nebo v náhradních termínech, které vyučující poskytne studentům neúspěšným při prvním termínu, nejpozději však do konce příslušného akademického roku.

(2) Nezíská-li student zápočet v termínech dle odstavce 1, může požádat vedoucího příslušné katedry, aby jeho případ přezkoumal a rozhodl o udělení zápočtu. V případě záporného rozhodnutí vedoucího katedry může student požádat o přezkum a rozhodnutí o udělení zápočtu děkana; jeho rozhodnutí je konečné.

(3) Vyučující předá výsledek kontroly provedené zápočtem do IS STAG v termínu stanoveném pokynem prorektora. Způsob předání v rámci fakulty stanoví děkan.

(4) Ve výkazu o studiu a v zápočtovém katalogu se udělení zápočtu zapisuje slovem započteno, připojí se datum udělení zápočtu a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu a do zápočtového katalogu nezapisuje.

Článek 39

Zkoušky a opravné zkoušky

(1) Zkoušky nebo opravné zkoušky student koná u osob určených vedoucím katedry, která daný předmět garantuje (dále též „zkoušející“).

(2) Výsledek zkoušky nebo opravné zkoušky hodnotí zkoušející těmito známkami: výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3) a nevyhověl (4). Výsledné hodnocení zkoušky nebo opravné zkoušky zapíše zkoušející do zkouškového katalogu, slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. Výsledné hodnocení zkoušky nebo opravné zkoušky s výsledkem „nevyhověl“ se nezapisuje do výkazu o studiu.

(3) Vyučující předá výsledek kontroly provedené zkouškou do IS STAG v termínu stanoveném pokynem prorektora. Způsob předání v rámci fakulty stanoví děkan.

(4) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období semestru, v němž byl předmět vyučován, nejpozději však do konce příslušného akademického roku.

(5) Při opětovném zápisu předmětu lze po dohodě se zkoušejícím zkoušku z předmětu rozvrhovaného do letního semestru splnit též v zimním semestru téhož akademického roku.

Článek 40

Opravné zkoušky

(1) Nevyhoví-li student u zkoušky, může konat první opravnou zkoušku, umožňuje-li to harmonogram akademického roku. Nevyhoví-li student ani při první opravné zkoušce, může konat druhou opravnou zkoušku, umožňuje-li to harmonogram akademického roku.

(2) Vedoucí katedry může na žádost studenta, zkoušejícího nebo i bez návrhu rozhodnout, že druhá opravná zkouška proběhne před zkušební komisí, kterou pro ten případ jmenuje.

Článek 41

Termíny zkoušek a opravných zkoušek

(1) Všechny zkouškové termíny se vyhlašují prostřednictvím IS STAG.

(2) Zkoušející vyhlásí do termínu stanoveného harmonogramem akademického roku dostatečný počet termínů pro konání zkoušek a opravných zkoušek z jednotlivých předmětů. Součet zkouškových míst na všech vyhlášených termínech se musí alespoň rovnat jeden a půl násobku počtu studentů zapsaných na předmětu.

(3) Zkouškové termíny musí být rozprostřeny rovnoměrně po celém zkouškovém období.

Článek 42

Přihlašovací zápis na zkušební termín

(1) Přihlášení na zkušební termín, které student nezruší v témže kalendářním dni, se považuje za provedený přihlašovací zápis. Student může provést na zkoušku z jednoho předmětu nejvýše dva přihlašovací zápisy. Na zkoušku a opravné zkoušky z jednoho předmětu může student provést celkem pět přihlašovacích zápisů.

(2) Student, který vyčerpal příslušné přihlašovací zápisy bez toho, aby splnil předmět alespoň s hodnocením „dobře“, se považuje za studenta, který předmět nesplnil.

Článek 43

Přihlašování ke zkoušce a opravným zkouškám

(1) Student se ke zkoušce (opravným zkouškám) přihlašuje prostřednictvím IS STAG.

(2) Student má právo odhlásit se od zkoušky (opravné zkoušky) nejpozději dvacet čtyři hodin před začátkem zkušebního termínu uvedeným v IS STAG.

Článek 44

Omluva ze zkoušky (opravné zkoušky)

(1) Neodhlásil-li se student včas od zkoušky (opravné zkoušky), může se dodatečně omluvit. Omluva musí být doručena nejpozději do tří pracovních dnů od termínu zkoušky (opravné zkoušky) nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě a student v ní musí doložit vážný důvod, proč se ke zkoušce (opravné zkoušce) nemohl dostavit. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející; jeho rozhodnutí je konečné.

(2) Nedostaví-li se student ke zkoušce (opravné zkoušce) bez omluvy, nebyla-li jeho omluva uznána, odstoupí-li od zkoušky (opravné zkoušky) po jejím začátku uvedeném v IS STAG nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky (opravné zkoušky), je hodnocen známkou „nevyhověl“.

Článek 45

Klauzurní postupová zkouška

(1) Klauzurní postupová zkouška může být obsažena v doporučeném studijním plánu studijního programu uměleckého zaměření. Její formu, podmínky, za nichž může být skládána, způsob hodnocení, organizační zabezpečení a další potřebné náležitosti upravuje vnitřní norma fakulty.

(2) Student si klauzurní postupovou zkoušku zapisuje a skládá v ročníku a v semestru, do kterého je zařazena doporučeným studijním plánem studijního programu.

(3) Výsledek klauzurní postupové zkoušky se hodnotí známkami: „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“,

„nevyhověl“. V případě neúspěchu ji může student opakovat nejvýše jednou a výhradně v ročníku a semestru studia určeném doporučeným studijním plánem.

(4) Splnění klauzurní postupové zkoušky se studentovi zaznamená do výkazu o studiu na základě protokolu o konání klauzurní postupové zkoušky. Její výsledek je započítáván do VSP.

Článek 46

Státní závěrečná zkouška

(1) Podmínkou řádného ukončení studia je splnění státní závěrečné zkoušky (dále též „SZZ“). Součástí SZZ je v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce a v bakalářském studijním programu, stanoví-li to studijní program, obhajoba bakalářské práce (dále též „kvalifikační práce“). Obhajoba kvalifikační práce je předmětem SZZ.

(2) Státní závěrečná zkouška může být v souladu se studijním programem tvořena samostatnými předměty zkoušenými odděleně nebo v blocích předmětů v různých termínech, vždy však v posledním roce studia dle doporučeného studijního plánu.

(3) Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední předmět lze konat, splnil-li student všechny studijní požadavky dané doporučeným studijním plánem příslušného studijního programu a tímto řádem a odevzdal-li v určeném termínu kvalifikační práci, je-li její obhajoba součástí SZZ.

(4) Děkan stanoví termíny SZZ, způsob přihlašování studentů k SZZ, jakož i její organizační zabezpečení.

Článek 47

Mezní termín pro splnění státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečná zkouška musí být vždy splněna nejpozději před uplynutím nejdelší možné doby studia.

Článek 48

Odhlášení a omluva ze státní závěrečné zkoušky

(1) Student má právo odhlásit se od SZZ nejpozději sedmdesát dva hodin před začátkem zkušebního termínu. Neodhlásil-li se student včas, může se dodatečně omluvit. Omluva musí být doručena nejpozději do tří pracovních dnů od termínu SZZ nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě a student v ní musí doložit vážný důvod, proč se ke zkoušce nemohl dostavit. O důvodnosti omluvy rozhodne děkan; jeho rozhodnutí je konečné. Děkan může ze závažných důvodů zmeškání lhůty k omluvě prominout.

(2) Nedostaví-li se student k SZZ bez omluvy, nebyla-li jeho omluva uznána, odstoupí-li od SZZ po jejím začátku nebo poruší-li závažným způsobem pravidla SZZ, je hodnocen známkou „nevyhověl“.

Článek 49

Opakování státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečnou zkoušku nebo její předmět lze v případě neúspěchu opakovat v průběhu studia nejvýše dvakrát. Při opakování SZZ student opakuje pouze ten předmět, ze kterého byl hodnocen známkou

„nevyhověl”. Pokud byla obhajoba kvalifikační práce hodnocena známkou „nevyhověl”, rozhodne zkušební komise, zda je podmínkou pro opakování obhajoby i vypracování nové kvalifikační práce.

Článek 50

Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku

(1) Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro SZZ je nejméně pětičlenná a je složena z předsedy, místopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze jmenovat více zkušebních komisí.

(2) Členy zkušební komise, jejího předsedu a místopředsedy jmenuje se souhlasem vědecké rady děkan.

(3) Jednání zkušební komise řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda. Komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně tři její členové, z nichž alespoň jeden je předseda nebo místopředseda.

(4) Konání státní závěrečné zkoušky je podmíněno přítomností nejméně 3 členů komise, z nichž jeden je předseda nebo místopředseda

Článek 51

Hodnocení státní závěrečné zkoušky

(1) Jednotlivé předměty i SZZ jako celek se hodnotí známkami: „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“ a

„nevyhověl“. O hodnocení jednotlivých předmětů i SZZ jako celku se zkušební komise usnáší na neveřejném zasedání. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, v jeho nepřítomnosti hlas místopředsedy.

(2) Hodnocení SZZ jako celku je dáno na základě hodnocení jejích předmětů (včetně případné obhajoby kvalifikační práce). Kritéria hodnocení SZZ jako celku stanoví vnitřní norma fakulty.

Článek 52

O konání SZZ vede předsedající zápis. Obsahuje průběh a hodnocení obhajoby kvalifikační práce a ostatních předmětů SZZ, jakož i její hodnocení jako celku. Přílohou tohoto zápisu je posudek oponenta nebo oponentů a hodnocení vedoucího kvalifikační práce (čl. 56 odst. 1). Zápis o průběhu SZZ je předán dle Spisového a skartačního řádu do spisovny ZČU.

Kvalifikační práce

Článek 53

Témata kvalifikačních prací

Témata kvalifikačních prací pro daný akademický rok jsou vypisována prostřednictvím vedoucích kateder. Jsou zveřejněna nejpozději do konce akademického roku předcházejícímu tomu, ve kterém by student měl přistoupit k obhajobě kvalifikační práce.

Článek 54

Zadání kvalifikační práce

(1) Student zpracovává kvalifikační práci na základě zadání kvalifikační práce, které obdrží nejpozději šest měsíců před termínem odevzdání kvalifikační práce.

(2) Zadání kvalifikační práce obsahuje zejména téma práce, stručné zásady pro vypracování práce, cíle, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího práce a závazný termín odevzdání.

(3) Zadání kvalifikační práce nebo jeho změnu schvaluje děkan.

Článek 55

Termín pro odevzdání kvalifikační práce

(1) Student odevzdá kvalifikační práci v termínu určeném v zadání kvalifikační práce.

(2) Neodevzdá-li student kvalifikační práci v termínu dle odstavce 1, má právo nejdéle do pěti pracovních dnů od tohoto termínu podat žádost děkanovi o určení náhradního termínu odevzdání práce. V žádosti uvede důvody odkladu a požadovaný náhradní termín odevzdání práce.

Článek 56

(1) Vedoucí katedry jmenuje vedoucího kvalifikační práce a oponenta, případně více oponentů. Vedoucí kvalifikační práce vypracuje na kvalifikační práci hodnocení, oponent (oponenti) vypracují posudky. Student má právo seznámit se s hodnocením a posudkem (posudky) nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby kvalifikační práce.

(2) Kvalifikační práce je po obhajobě předána do Univerzitní knihovny ZČU spolu s výsledkem obhajoby, posudkem (posudky) a záznamem o průběhu obhajoby bez ohledu na výsledek obhajoby. Způsob předání, uložení a zveřejnění v listinné i digitální podobě se řídí směrnicí rektora.

(3) ZČU zveřejňuje kvalifikační práce v souladu s právními předpisy upravujícími právo duševního vlastnictví a dalšími právními předpisy upravujícími povinnosti ZČU v oblasti zveřejňování údajů.

Hlava VII Přerušení studia

Článek 57

(1) Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium od dalšího semestru studia. Děkan žádosti vyhoví,

a) podal-li student svoji žádost před začátkem výuky v příslušném semestru,

b) nepřekročil-li nejdelší možnou dobu přerušení studia (čl. 58) a

c) splnil-li podmínky pro zápis do následujícího akademického roku, žádá-li o přerušení před novým akademickým rokem.

(2) Děkan může studentovi přerušit studium i v průběhu semestru, požádá-li o to student s uvedením závažných (nikoliv však studijních) důvodů. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné jen zcela výjimečně z velmi závažných důvodů.

(3) Ve výjimečných případech může děkan studentovi přerušit studium i bez předchozí žádosti studenta.

Článek 58

Studium může být studentovi přerušeno i opakovaně. Celková doba všech přerušení studia nesmí v průběhu studia v rámci daného studijního programu přesáhnout u čtyř až šestiletého magisterského studijního programu dobu dvaceti čtyř měsíců, u dvou až tříletého magisterského studijního programu a bakalářského programu dobu dvanácti měsíců, nerozhodne-li děkan výjimečně jinak.

Článek 59

Osoba, které bylo přerušeno studium, se dostaví nejpozději do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia, nebo bez zbytečného odkladu poté, co to dovolí její zdravotní stav, na studijní oddělení fakulty. Tam odevzdá průkaz studenta a předloží doklad o vypořádání pohledávek ZČU vůči ní.

Článek 60

(1) Přerušení studia se zpravidla ukončuje tak, aby se časově shodovalo s koncem semestru. Při přerušení studia v průběhu semestru se kredity za předměty splněné v neúplné části semestru přičítají k výsledkům nejbližšího semestru absolvovaného po ukončení přerušení studia.

(2) Děkan může na žádost studenta ukončit přerušení studia i před uplynutím určené doby přerušení.

Článek 61

(1) Končí-li osobě přerušení studia zároveň s koncem akademického roku, je povinna, pokud jí to okolnosti dovolí, zúčastnit se předběžného zápisu podle čl. 19.

(2) Předměty, které si student zapsal na období, na které později přerušil studium, mu zůstávají zapsány; platnost jejich zápisu se pozastavuje až do doby opětovného zápisu studenta ke studiu. Děkan může po opětovném zápisu studenta ke studiu na jeho žádost zrušit zápis předmětu, který byl pozastaven, a povolit zápis jiného předmětu.

Článek 62

Přerušení studia do konání státní závěrečné zkoušky

(1) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle čl. 63 odst. 1 písm. a), ale nesplnil SZZ nebo její poslední předmět, může být děkanem přerušeno studium až do termínu konání SZZ, případně do termínu nezbytně nutného pro činnost na fakultě související s přípravou na SZZ.

(2) Doba přerušení dle odstavce 1 se nepočítá do nejdelší možné doby přerušení studia.

Hlava VIII Ukončení studia

Článek 63

Ukončení studia absolvováním

(1) Student řádně ukončí studium, pokud

a) nejpozději do konce nejdelší možné doby studia získá ve skladbě předepsané studijním programem a doporučeným studijním plánem studovaného oboru počet kreditů rovný nejméně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a

b) splní státní závěrečnou zkoušku.

(2) Absolvent, který v rámci volby předmětů při studiu svého studijního programu (oboru) splnil ucelenou skupinu předmětů některého z certifikátových programů, obdrží osvědčení o absolvování tohoto programu.

Článek 64

Celkové hodnocení studia

(1) Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň studentovy úspěšnosti v průběhu celého studia. Uzavírá se po vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části a užívá se stupnice: absolvoval s vyznamenáním, absolvoval velmi dobře, absolvoval, neabsolvoval. Celkové hodnocení studia se zaznamenává do dodatku k diplomu.

(2) Student absolvoval studium s vyznamenáním, činí-li jeho VSP za celou dobu studia nejvýše 1,50 a státní závěrečnou zkoušku splnil s celkovým hodnocením výborně.

(3) Student absolvoval studium velmi dobře, činí-li jeho VSP za celou dobu studia nejvýše 2,00 a státní závěrečnou zkoušku splnil s celkovým hodnocením výborně, nebo velmi dobře.

(4) Student je hodnocen stupněm neabsolvoval, pokud úspěšně nesloží státní závěrečnou zkoušku.

(5) Absolventům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním, vydá ZČU vysokoškolský diplom s vyznamenáním.

Článek 65

Ukončení studia pro nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách], pokud student:

a) nesplnil podmínky prvního semestru studia (čl. 17 odst. 2),

b) za první rok studia ve studijním programu nezískal alespoň čtyřicet kreditů; to neplatí, pokud student v rozhodné době splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo jejího posledního předmětu podle čl. 63 odst. 1 písm. a),

c) v bezprostředně předcházejících čtyřech po sobě jdoucích úplných semestrech (tj. v semestrech, v jejichž průběhu neměl přerušené studium) nezískal celkem alespoň osmdesát kreditů; to neplatí, pokud student v rozhodné době splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo jejího posledního předmětu podle čl. 63 odst. 1 písm. a),

d) za poslední ukončený akademický rok byl jeho vážený studijní průměr vyšší než 3,40,

e) ani při druhém zapsání nesplnil některý předmět,

f) nesložil státní závěrečnou zkoušku ani ve druhém opravném termínu,

g) nesložil klauzurní postupovou zkoušku v řádném ani opravném termínu podle čl. 45,

h) neodevzdal kvalifikační práci v určeném termínu a nepožádal podle čl. 55 o náhradní termín, nebo jeho žádosti děkan nevyhověl,

i) neabsolvoval studium ani do konce nejdelší možné doby studia podle čl. 3 odst. 1,

j) neprovedl v termínu stanoveném v souladu s čl. 15 zápis do příslušného akademického roku a nejpozději do pěti pracovních dnů po zahájení výuky v příslušném akademickém roce nebo po ukončení přerušení studia nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě se neomluvil a nepožádal děkana o náhradní termín zápisu, nebo o přerušení studia, nebo děkan nepřijal jeho omluvu,

k) neprovedl v termínu stanoveném v souladu s čl. 19 odst. 1 předběžný zápis, nepožádal včas o prominutí jeho zmeškání v souladu s čl. 19 odst. 3, nebo děkan nepřijal jeho omluvu.

(2) Student, u něhož je dán důvod k ukončení studia, nemůže být zapsán ke studiu do dalšího akademického roku.

ČÁST TŘETÍ

STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Hlava I Úvodní ustanovení

Článek 66

Případy výslovně v této části neupravené se posoudí podle ustanovení části druhé, které se týkají případu co do obsahu a účelu posuzovanému případu nejbližšího.

Článek 67

(1) Standardní dobu studia stanoví příslušný studijní program.

(2) Děkan může na žádost studenta prodloužit dobu studia nad standardní dobu studia, souhlasí-li s tím

školitel a předseda oborové rady v případě

a) prezenční formy studia nejvýše o jeden rok,

b) distanční a kombinované formy studia nejvýše o dva roky.

(3) Děkan při prodlužování doby studia dle odstavce 2 přihlédne zejména k dosavadnímu průběhu studia a stavu rozpracovanosti disertační práce.

Xxxxx XX Xxxxxxx rada

Článek 68

Poslání oborové rady

(1) Pro každý studijní program doktorského studijního programu se zřizuje oborová rada.

(2) Oborová rada sleduje a hodnotí studium v doktorském studijním programu, přitom zejména

a) připravuje a navrhuje změny ve studijních programech,

b) projednává a koordinuje program přednášek, seminářů a dalších forem vzdělávací činnosti,

c) sleduje a projednává vědeckou práci studentů,

d) navrhuje školitele a prostřednictvím děkana předkládá jejich jména společně se stručnými odbornými životopisy vědecké radě fakulty ke schválení,

e) projednává a prostřednictvím děkana předkládá vědecké radě fakulty ke schválení rámcová témata disertačních prací a jejich školitele,

f) projednává a doporučuje děkanovi ke schválení individuální studijní plány studentů včetně jejich případných změn,

g) určuje rozsah požadavků pro přistoupení ke státní doktorské zkoušce,

h) navrhuje děkanovi složení komise pro státní doktorskou zkoušku a datum konání státní doktorské zkoušky,

i) navrhuje děkanovi složení komise pro obhajobu disertační práce a datum konání obhajoby disertační práce,

j) navrhuje děkanovi složení přijímací komise pro přijímací řízení ke studiu v příslušném studijním oboru,

k) dbá o dodržování zásad kreditního systému studia, probíhá-li studium dle zásad kreditního systému.

(3) Oborová rada předkládá každoroční zprávu o své činnosti děkanovi nejpozději do konce ledna následujícího roku. Děkan zprávu bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Článek 69

Členové oborové rady

(1) Oborová rada má nejméně pět členů.

(2) Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan s předchozím souhlasem vědecké rady fakulty.

(3) Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.

Článek 70

Společná oborová rada

Je-li studijní program zabezpečován současně více součástmi, probíhá jmenování a odvolávání členů

oborové rady dle uzavřené dohody, která je součástí žádosti o akreditaci.

Článek 71

Jednání oborové rady

(1) Oborová rada se schází alespoň jednou ročně, a to nejpozději do konce září.. Jednání oborové rady svolává její předseda, není-li ho, pak děkan.

(2) Oborová rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení oborové rady je přijato, souhlasí-li s ním nadpoloviční většina přítomných členů.

(3) Zápisy z jednání oborové rady jsou bez zbytečného odkladu zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Hlava III

Školitel

Článek 72

Poslání školitele

(1) Studium probíhá pod odborným a organizačním vedením školitele, s jehož souhlasem si student určuje svůj pracovní režim a termín prázdnin.

(2) Xxxxxxxx studenta vede při zpracování disertační práce a provádí kontrolu plnění jeho studijních povinností

(3) Školitel má právo účastnit se všech zkoušek studenta v rámci jeho studia.

Článek 73

(1) Xxxxxxxx je studentovi určen děkanem na návrh oborové rady bez zbytečného odkladu po zápisu ke studiu.

(2) Neplní-li školitel své povinnosti, nebo nemůže-li svoji činnost objektivně vykonávat, určí děkan studentovi na návrh oborové rady nového školitele.

(3) Školitelem může být pouze profesor, docent nebo jiný odborník schválený vědeckou radou fakulty.

Článek 74

Konzultant – specialista

Děkan může na návrh školitele určit studentovi jako konzultanta-specialistu významného odborníka v daném oboru. Student s ním konzultuje speciální problémy z řešeného tématu své disertační práce.

Hlava IV Individuální studijní plán

Článek 75

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu, který navrhuje školitel po projednání se studentem a schválí děkan v souladu s čl. 77.

Článek 76

Obsah individuálního studijního plánu

(1) Individuální studijní plán určuje rozpis studia ve studijním programu a studijním oboru, zejména časovou a obsahovou posloupnost odborných předmětů a dalších studijních aktivit, formu jejich studia a způsob ověření dosažených výsledků, např. ústní zkouškou, účastí na konferenci, publikováním výsledků nebo písemnou zprávou. Za odborný předmět se nepovažuje předmět, který je na ZČU akreditován pro bakalářský nebo magisterský studijní program.

(2) V individuálním studijním plánu je rámcově vymezeno téma vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění. Toto téma je základem pro vypracování disertační práce.

(3) Student má právo zapsat si libovolný předmět vyučovaný na ZČU; zapsaný předmět se stává součástí jeho individuálního studijního plánu po schválení podle čl. 77.

Článek 77

Schválení individuálního studijního plánu

Individuální studijní plán schvaluje po projednání v oborové radě děkan nejpozději do konce října v roce, ve kterém byl student zapsán ke studiu. Obdobně se postupuje i při schvalování změn v individuálním studijním plánu v dalších letech.

Hlava V

Zápis do prvního a dalšího roku studia

Článek 78

(1) Formu a termíny zápisu do prvního a dalšího roku studia stanoví děkan. U studentů nastupujících po přerušení studia se zápis koná v průběhu akademického roku, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od ukončení přerušení studia.

(2) Zápis studentů provádí příslušné administrativní pracoviště fakulty.

Hlava VI Průběh a kontrola studia

Článek 79

Studium v doktorském studijním programu má dvě části, které se mohou časově překrývat, a to

a) studijní část ukončenou splněním státní doktorské zkoušky a

b) vědecko-odbornou část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou její obhajobou.

Článek 80

(1) Děkan může se souhlasem vědecké rady rozhodnout o tom, že se pro hodnocení průběhu studia použije kreditní systém.

(2) Kreditní systém podle odstavce 1 musí být postaven na těchto pravidlech:

a) každému předmětu a studijní povinnosti určené individuálním studijním plánem je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje objem studijní aktivity nutné ke splnění předmětu nebo jiné studijní povinnosti,

b) jeden kredit představuje jednu šedesátinu průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia,

c) předmět, který je na ZČU akreditován pro bakalářský nebo magisterský studijní program, má stejné kreditní ohodnocení i v doktorském studijním programu,

d) jeden předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny doktorské studijní programy fakulty.

(3) Splněním předmětu nebo jiné studijní povinnosti předepsané individuálním studijním plánem získá student kredity, kterými je předmět ohodnocen. Student může za předmět nebo jinou studijní povinnost získat kredity jen jednou.

Článek 81

(1) Zkouška (opravná zkouška) z odborného předmětu se koná u vyučujícího odborného předmětu, nestanoví-li děkan, že se koná před jím jmenovanou zkušební komisí. Zkouška z odborného předmětu je veřejná.

(2) Zkoušejícím nebo členem zkušební komise dle odstavce 2 může být pouze odborník s vědeckou hodností včetně akademického titulu Ph.D., který aktivně vědecky působí v příslušném oboru.

Článek 82

Termín zkoušky (opravné zkoušky)

Xxxxxx xxxxxxx (opravné zkoušky) určí zkoušející nebo předseda komise po projednání se studentem.

Článek 83

Opravné zkoušky

Nevyhoví-li student u zkoušky, může konat první opravnou zkoušku. Xxxxxxxx-li student ani při první opravné zkoušce, může mu děkan na jeho žádost a po vyjádření školitele a oborové rady povolit druhou opravnou zkoušku; ta se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem na návrh oborové rady.

Článek 84

Hodnocení zkoušky (opravné zkoušky)

(1) Výsledek zkoušky (opravné zkoušky) z odborného nebo jiného předmětu hodnotí zkoušející těmito stupni: „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Výsledné hodnocení zkoušky (opravné zkoušky) zapíše zkoušející do výkazu o studiu a do zkouškového protokolu a připojí datum a podpis; konala-li se zkouška (opravná zkouška) před komisí, připojí podpis všichni přítomní členové zkušební komise. Výsledné hodnocení zkoušky (opravné zkoušky) s výsledkem „neprospěl“ se nezapisuje do výkazu o studiu.

Článek 85

Jazyková příprava

(1) Součástí studia je jazyková příprava studenta.

(2) Student musí před podáním přihlášky ke státní závěrečné zkoušce prokázat znalost cizího jazyka na odborné úrovni. Znalost cizího jazyka se prokazuje způsobem určeným oborovou radou.

(3) Za cizí jazyk není považován rodný jazyk studenta.

Článek 86

Výroční hodnocení studenta

(1) Školitel předkládá oborové radě hodnocení studia svého studenta nejpozději do konce každého akademického roku.

(2) Oborová rada hodnocení projedná a navrhne děkanovi

a) pokračování studia bez změny individuálního studijního plánu,

b) pokračování studia se změnou individuálního studijního plánu, nebo

c) ukončení studia.

(3) Děkan zváží návrh oborové rady a rozhodne o pokračování, nebo ukončení studia. Užívá-li se pro hodnocení studia kreditní systém podle čl. 80, musí student pro pokračování ve studiu bez změny individuálního studijního plánu získat nejméně čtyřicet kreditů za akademický rok; děkan může v odůvodněných případech distančního a kombinovaného studia rozhodnout, že postačuje získání třiceti kreditů za rok.

Hlava VII

Změna formy studia, přerušení studia

Článek 87

Děkan může změnit studentovi na jeho žádost formu studia. Před posouzením žádosti si děkan vyžádá stanovisko školitele a oborové rady.

Článek 88

(1) Děkan může přerušit studentovi na jeho žádost studium. Před posouzením žádosti si děkan vyžádá stanovisko školitele a předsedy oborové rady.

(2) Děkan může ze závažných důvodů přerušit studentovi studium z vlastního podnětu se souhlasem

školitele.

Článek 89

Studium může být studentovi přerušeno i opakovaně. Celková doba všech přerušení studia nesmí v průběhu studia v rámci daného studijního programu přesáhnout dobu dvaceti čtyř měsíců, nerozhodne-li děkan výjimečně jinak.

Hlava VIII

Státní doktorská zkouška

Článek 90

Obsah státní doktorské zkoušky

(1) Státní doktorská zkouška slouží k prověření znalostí studenta ve studovaném oboru. Student má prokázat hluboké odborné a teoretické vědomosti, zvládnutí metod samostatné vědecké práce a způsobu aplikace nových poznatků. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu.

(2) Součástí státní doktorské zkoušky je obhajoba tezí disertační práce.

Článek 91

Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku

(1) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí, kterou děkan jmenuje ze seznamu osob schválených vědeckou radou fakulty pro zkoušení státních doktorských zkoušek příslušného oboru, případně z osob jmenovaných ministerstvem v souladu s § 53 odst. 3 zákona o vysokých školách.

(2) Zkušební komise se skládá z předsedy, místopředsedy a alespoň dalších tří členů. Alespoň jeden člen zkušební komise nesmí být členem akademické obce ZČU. Členem zkušební komise nesmí být studentův školitel. Děkan jmenuje jednoho z členů zkušební komise oponentem pro posouzení tezí disertační práce.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, nejméně však

čtyři. Přítomen musí být předseda nebo místopředseda zkušební komise.

Článek 92

Podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce

(1) Student může podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce, splnil-li všechny odborné předměty v souladu s čl. 76 odst. 1, prokázal znalost cizího jazyka v souladu s čl. 85 odst. 2 a splnil případné další studijní povinnosti určené individuálním studijním plánem.

(2) Student přiloží k přihlášce ke státní doktorské zkoušce

a) přehled publikační činnosti potvrzený školitelem,

b) zprávu školitele o vědecké činnosti studenta,

c) teze disertační práce, ve kterých především vymezí základní metody svého bádání, současný stav poznání zkoumané problematiky a cíle disertační práce; závaznou strukturu tezí disertační práce může stanovit vnitřní norma fakulty.

Článek 93

Posouzení přihlášky ke státní doktorské zkoušce

(1) Oborová rada posoudí, zda student splnil všechny podmínky pro přistoupení ke státní doktorské zkoušce. V případě kladného závěru oborová rada navrhne děkanovi termín konání státní doktorské zkoušky, složení zkušební komise a oponenta pro posouzení tezí disertační práce dle čl. 91 odst. 1 a 2. V případě záporného závěru oborová rada navrhne děkanovi odmítnout přihlášku ke státní doktorské zkoušce.

(2) Děkan rozhodne o konání státní doktorské zkoušky nebo o odmítnutí přihlášky ke státní doktorské zkoušce ve lhůtě třiceti dnů od podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce. Rozhodnutí se doručí též předsedovi oborové rady a školiteli.

Článek 94

Termín státní doktorské zkoušky

(1) Rozhodne-li děkan o konání státní doktorské zkoušky, uskuteční se do devadesáti dnů ode dne podání přihlášky dle čl. 92.

(2) Děkan může na žádost studenta přiměřeně prodloužit lhůtu dle odstavce 1.

Článek 95

Průběh státní doktorské zkoušky

(1) Průběh a vyhlášení výsledků státní doktorské zkoušky jsou veřejné; předseda zkušební komise může odepřít přístup osobám, u nichž je obava, že by mohly rušit důstojný průběh zkoušky. Závěrečná porada zkušební komise o výsledku státní doktorské zkoušky je neveřejná.

(2) Průběh a výsledek státní doktorské zkoušky se zaznamenává do protokolu, který podepisují všichni přítomní členové komise. Z protokolu musí být zejména patrné, jaké otázky byly studentovi položeny, hodnocení tezí disertační práce, jména a příjmení členů zkušební komise (uvedena hůlkovým písmem) a datum konání státní doktorské zkoušky.

Článek 96

Hodnocení státní doktorské zkoušky

(1) Výsledek státní doktorské zkoušky hodnotí zkušební komise těmito stupni: „prospěl“, „neprospěl“. O hodnocení státní doktorské zkoušky se zkušební komise usnáší na neveřejném jednání veřejným hlasováním v den konání státní doktorské zkoušky, ihned poté je výsledek sdělen studentovi. Student je hodnocen stupněm „prospěl“, pokud pro tento stupeň hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise.

(2) Zkušební komise též zhodnotí předložené teze disertační práce a vyjádří se k dalšímu postupu studenta při vypracování disertační práce.

(3) Výsledné hodnocení státní doktorské zkoušky stupněm „prospěl“ zapíše předseda nebo místopředseda zkušební komise do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.

Článek 97

Následek konání státní doktorské zkoušky

(1) Splní-li student státní doktorskou zkoušku, obdrží o tom do třiceti dnů doklad.

(2) Nesplní-li student při prvním pokusu státní doktorskou zkoušku, seznámí ho předseda nebo místopředseda zkušební komise s podmínkami, které zkušební komise určila pro její opakování. Státní doktorskou zkoušku může student opakovat pouze jednou.

Hlava IX

Disertační práce a její obhajoba

Článek 98

Obsah disertační práce

(1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého úkolu. Obsahuje zejména

a) úvod, ve kterém je zdůvodněno téma disertační práce,

b) čestné prohlášení o zachování postupů ve vědecké práci obvyklých,

c) teoretická východiska včetně současného stavu poznání v českých i zahraničních souvislostech,

d) cíl disertační práce a pracovní hypotézy,

e) použité vědecké metody zkoumání,

f) vlastní výsledky disertační práce včetně původních a uveřejněných výsledků studentova bádání nebo výsledků přijatých k uveřejnění,

g) přínosy disertační práce,

h) doporučení pro případný další postup v bádání,

i) závěr se shrnutím podstatných výsledků bádání,

j) shrnutí (resumé) disertační práce v anglickém jazyce a zpravidla též v některém dalším světovém jazyce,

k) seznam použité literatury,

l) seznam publikovaných prací studenta a jejich případné ohlasy.

(2) Oborová rada může určit další požadavky na obsah a podmínky pro zpracování disertační práce, zejména její orientační rozsah a povinnost předkládat průběžné zprávy o zpracování.

Článek 99

Jazyk disertační práce

Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován a uskutečňován doktorský studijní program. Děkan může se souhlasem oborové rady povolit zpracování disertační práce v jiném jazyce.

Článek 100

Komise pro obhajobu disertační práce

(1) Obhajoba disertační práce (dále též „obhajoba“) se koná před komisí (dále jen „komise pro obhajobu“) složenou

a) z osob, které děkan jmenuje ze seznamu odborníků schválených vědeckou radou fakulty pro

členství v komisích pro obhajoby disertačních prací příslušného oboru, a

b) alespoň ze dvou oponentů disertační práce jmenovaných děkanem v souladu s čl. 103.

(2) Komise pro obhajobu se skládá z předsedy, místopředsedy a alespoň dalších pěti členů.

Článek 101

Pravidla pro sestavení komise pro obhajobu

(1) Alespoň dva členové komise pro obhajobu musí být profesoři nebo doktoři věd. Alespoň dva členové komise pro obhajobu nesmí být členy akademické obce ZČU.

(2) Členem komise pro obhajobu nesmí být studentův školitel, ani bývalý školitel.

(3) Předsedou nebo místopředsedou komise pro obhajobu nesmí být oponent disertační práce.

Článek 102

Usnášeníschopnost komise pro obhajobu disertační práce

Komise pro obhajobu je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň pět jejích členů. Přítomen musí být předseda nebo místopředseda komise pro obhajobu a alespoň jeden oponent disertační práce.

Článek 103

Oponenti disertační práce

(1) Oponentem disertační práce (dále jen „oponent“) může být pouze profesor, docent nebo jiný významný odborník v oboru, ve kterém je zpracována disertační práce.

(2) Oponentem nemůže být školitel nebo konzultant – specialista (čl. 74).

(3) Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce ZČU.

Článek 104

Přihláška k obhajobě disertační práce

(1) Student se může k obhajobě přihlásit po splnění státní doktorské zkoušky.

(2) Přihláška k obhajobě musí být podána nejpozději do šesti let od zahájení studia. Děkan může tuto dobu prodloužit v odůvodněných případech se souhlasem oborové rady.

(3) Student přiloží k přihlášce k obhajobě

a) osvědčení o splnění státní doktorské zkoušky,

b) stručný odborný životopis,

c) nejméně tři svázané výtisky disertační práce ve formě určené oborovou radou,

d) elektronickou verzi disertační práce ve formě stanovené vnitřní normou,

e) autoreferát disertační práce (čl. 105) v počtu určeném oborovou radou,

f) seznamy všech publikovaných i nepublikovaných prací a všech vystoupení na vědeckých setkáních potvrzené školitelem (aktivity z průběhu studia musejí být zvlášť označeny),

g) vyjádření školitele ve smyslu doporučení či nedoporučení disertační práce k obhajobě.

(4) Přílohou disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu řešeného větším pracovním týmem, je vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student je autorem té části práce, kterou předkládá, včetně určení procentuálního podílu studenta na celkovém projektu.

Článek 105

Autoreferát disertační práce

(1) Autoreferát disertační práce slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích disertační práce. Autoreferát se po určení termínu k obhajobě (čl. 108 odst. 2) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce zpravidla v členění podle čl. 98 odst. 1.

(3) Autoreferát je psán v jazyce, v němž je studijní program akreditován, i když je disertační práce napsána v jiném jazyce. Jeho přílohou je jednostránkové shrnutí v anglickém jazyce a zpravidla též v některém dalším cizím jazyce.

Článek 106

Jmenování komise pro obhajobu a oponentů

(1) Oborová rada navrhne děkanovi složení komise pro obhajobu včetně oponentů dle čl. 103. Zároveň děkanovi předá své vyjádření ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby.

(2) Děkan jmenuje komisi pro obhajobu včetně oponentů ve lhůtě třiceti dnů od podání přihlášky k obhajobě. Rozhodnutí se doručí též předsedovi oborové rady a školiteli.

Článek 107

Posudek oponenta

(1) Oponent vypracuje samostatný posudek v písemné formě nejpozději do jednoho měsíce od doručení rozhodnutí o jmenování oponentem, pokud do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí o jmenování oponentem nesdělí, že posudek nevypracuje. Oponent nesmí svůj posudek nahradit prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(2) Posudek oponenta obsahuje

a) zhodnocení významu disertační práce pro obor,

b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění určeného cíle,

c) stanovisko k výsledkům disertační práce a původního konkrétního přínosu předkladatele disertační práce,

d) vyjádření k systematice, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,

e) vyjádření k publikacím studenta,

f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje či nedoporučuje disertační práci k obhajobě.

(3) Oborová rada může určit další náležitosti posudku oponenta.

Článek 108

Postup před obhajobou disertační práce

(1) Předseda oborové rady navrhne děkanovi termín a místo konání obhajoby bez zbytečného odkladu poté, co obdrží posudky všech oponentů.

(2) Děkan rozhodne o konání obhajoby a pozve studenta, členy komise pro obhajobu a školitele k obhajobě nejpozději dvacet dnů před jejím konáním. S pozvánkou všichni obdrží posudky oponentů a autoreferát disertační práce.

(3) Nejméně čtrnáct dnů před termínem obhajoby jsou disertační práce a posudky oponentů zpřístupněny veřejnosti v místě určeném v autoreferátu, zpravidla na studijním oddělení fakulty.

Článek 109

Stažení přihlášky k obhajobě disertační práce

Student může stáhnout přihlášku k obhajobě nejpozději tři pracovní dny před termínem obhajoby.

Článek 110

Průběh obhajoby disertační práce

(1) Jednání komise pro obhajobu řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda (dále jen

„předsedající“).

(2) Školitel nebo jeho zástupce určený oborovou radou je povinen zúčastnit se obhajoby.

(3) Průběh a vyhlášení výsledků obhajoby jsou veřejné; předsedající může odepřít přístup osobám, u nichž je obava, že by mohly rušit důstojný průběh obhajoby. Závěrečná porada komise pro obhajobu o výsledku obhajoby je neveřejná; kromě členů komise pro obhajobu se jí může účastnit školitel (nebo jeho zástupce určený oborovou radou), předseda oborové rady a děkan fakulty.

(4) Průběh a výsledek obhajoby se zaznamenává do protokolu, který podepisují všichni přítomní členové komise pro obhajobu. V protokolu musí být zejména zachyceny podstatné body vědecké rozpravy, otázky položené studentovi, jména a příjmení členů komise pro obhajobu (uvedena hůlkovým písmem) a datum konání obhajoby.

Článek 111

Hodnocení obhajoby disertační práce

(1) Výsledek obhajoby hodnotí komise pro obhajobu těmito stupni: „prospěl“, „neprospěl“. O hodnocení obhajoby disertační práce se komise pro obhajobu usnáší při neveřejném jednání tajným hlasováním v den konání obhajoby, ihned poté je výsledek sdělen studentovi. Student je hodnocen stupněm

„prospěl“, pokud pro tento stupeň hlasovala nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu.

(2) Výsledné hodnocení obhajoby stupněm „prospěl“ zapíše předsedající do protokolu a připojí datum a podpis.

(3) Předsedající informuje o výsledku obhajoby děkana, který s výsledkem obhajoby seznámí vědeckou radu fakulty při jejím nejbližším zasedání.

Článek 112

Postup při neobhájení disertační práce

(1) Pokud student disertační práci při prvním pokusu neobhájí, určí mu předsedající termín k opakované obhajobě. Ta se může konat nejdříve za šest měsíců ode dne neúspěšné obhajoby. Student může obhajobu opakovat nejvýše jednou.

(2) Komise pro obhajobu se může usnést, že pro opakovanou obhajobu je nutné disertační práci přepracovat, a též se může usnést na způsobu a rozsahu přepracování. Předkládá-li se k opakované obhajobě přepracovaná disertační práce, vypracují oponenti nové posudky nejpozději do jednoho měsíce od doručení přepracované disertační práce k posouzení.

(3) Student stvrdí svým podpisem na protokolu o průběhu obhajoby, že byl seznámen s výsledkem obhajoby, termínem opakované obhajoby, případně s usnesením dle odstavce 2.

Hlava X Ukončení studia

Článek 113

Ukončení studia absolvováním

(1) Nejdelší možná doba studia činí sedm let ode dne zápisu ke studiu. Do nejdelší možné doby studia se započítává doba přerušení studia.

(2) Student řádně ukončí studium, pokud nejpozději do sedmi let ode dne zápisu ke studiu splní státní doktorskou zkoušku a obhájí disertační práci.

Článek 114

Ukončení studia pro nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách], pokud student:

a) neprovedl v termínu stanoveném v souladu s čl. 78 zápis do příslušného akademického roku a nejpozději do pěti pracovních dnů po zahájení výuky v příslušném akademickém roce se neomluvil a nepožádal děkana o náhradní termín zápisu, nebo o přerušení studia, nebo děkan nepřijal jeho omluvu,

b) neuspěje ani u opravné zkoušky nebo druhé opravné zkoušky, byla-li mu děkanem povolena (čl. 83), z odborného předmětu předepsaného studijním programem,

c) nesplní státní doktorskou zkoušku ani při opakovaném pokusu určeném dle čl. 97 odst. 2,

d) nepodá přihlášku k obhajobě disertační práce do šesti let od zahájení studia, nebo ve lhůtě prodloužené děkanem v souladu s čl. 104 odst. 2,

e) neobhájí ani na druhý pokus disertační práci,

f) neobhájí disertační práci do sedmi let od zápisu ke studiu.

(2) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách], pokud na základě předloženého výročního hodnocení studenta (čl. 86 odst. 3) nevysloví souhlas s pokračováním jeho studia.

(3) Student, u něhož je dán důvod k ukončení studia, nemůže být zapsán ke studiu do dalšího akademického roku.

ČÁST ČTVRTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Článek 115

Povinnost osoby, která ukončila studium jinak než absolvováním

Xxxxx, která ukončila studium jinak než absolvováním, se musí nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne ukončení studia dostavit na studijní oddělení fakulty a zde předložit doklad o vypořádání pohledávek ZČU vůči ní, výkaz o studiu a odevzdat průkaz studenta. Výkaz o studiu jí bude uzavřen, osoba obdrží doklad o splněných zkouškách, nebo doklad o studiu.

Článek 116

Forma žádosti studenta

Pro žádost studenta podávanou podle tohoto řádu se vyžaduje dodržení písemné formy.

Článek 117

Náhradní doručení

Nepodařilo-li se studentovi doručit rozhodnutí podle § 50 odst. 5 a § 68 odst. 3 písm. a) až f) zákona o vysokých školách do vlastních rukou na adresu, kterou student udal podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona o vysokých školách, doručí se vyvěšením na úřední desce ZČU s dálkovým přístupem po dobu patnácti dnů. Poslední den lhůty je dnem doručení.

Článek 118

Nedosažitelnost studenta

(1) Student, který do třiceti dnů nereaguje na výzvu nebo rozhodnutí odeslané mu děkanem v průběhu výuky nebo zkouškového období na adresu, kterou student udal podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona o vysokých školách, je považován za nedosažitelného.

(2) Nedosažitelnost studenta může být posouzena jako disciplinární přestupek.

Článek 119

Přechodná ustanovení

(1) Článek 3 a 113 se vztahují na studenty, kteří zahájí studium od akademického roku 2011/2012, tedy s platností tohoto Studijního a zkušebního řádu.

(2) Článek 10 odst. 3 se vztahuje na nově akreditované a reakreditované obory.

(3) Článek 11 odst. 1 se vztahuje na studenty, kteří zahájí studium od akademického roku 2011/2012, tedy s platností tohoto Studijního a zkušebního řádu.

(4) Článek 25 se vztahuje na všechny studenty v plné výši.

(5) Tento řád platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto řádu, zůstávají zachovány.

Článek 120

Závěrečná ustanovení

(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád ZČU, ve znění pozdějších změn, zaregistrovaný ministerstvem dne 16. srpna 2004 pod č.j. 22 632/2004-30.

(2) Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem ZČU dne

(3) Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

(4) Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2011.