ROZHODNUTÍ KOMISE
IV
(Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Xxxxxxx o ES, Xxxxxxx o EU a Smlouvy o Xxxxxxxx)
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 28. října 2009
o státní podpoře C 61/03 (ex NN 42/01), kterou Itálie poskytla leteckému průmyslu
(oznámeno pod číslem K(2009) 8097) (Pouze italské znění je závazné) (Text s významem pro EHP) (2010/564/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec uvedené smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) uvedené dohody,
poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Posuzované opatření se týká jednotlivých podpor urče ných na dva výzkumné a vývojové projekty v odvětví letectví (A139/AB139 a BA609). Podpory byly uděleny Itálií podle zákona č. 808/1985 „Interventi per lo sviluppo e l'accrescimento di competitività delle industrie operanti nel settore aeronautico“ (opatření na podporu rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosti podniků v leteckém odvětví) (dále jen „zákon č. 808/1985“). Italský parlament schválil tento zákon dne 24. prosince 1985. Komise režim schválila v roce 1986 (2). Podpora těmto dvěma projektům zůstala mimo působnost rozhodnutí Komise 2008/806/ES (3), protože u nich byla vznesena otázka použitelnosti článku 296 Smlouvy o ES a Komise neměla v dané době k dispozici dosta tečné informace, aby mohla dokončit své posouzení.
1. POSTUP
(2) Dne 1. října 2003, na základě předložení stížnosti a po nezávislém externím posudku, zahájila Komise formální vyšetřovací řízení (dále jen „první rozhodnutí o zahájení řízení“) v souvislosti s šesti případy podpory projektů
(1) Úř. věst. C 16, 22.1.2004, s. 2 a Úř. věst. C 252, 12.10.2005, s. 10.
(2) Věc N 281/84, dopis SG(86) 5685 ze dne 14. května 1986. (3) Úř. věst. L 284, 28.10.2008, s. 1.
v oblasti výzkumu a vývoje, které italské orgány jednot livě neoznámily. Pokud jde o těchto šest případů, Komise vyjádřila pochybnosti o jejich slučitelnosti s pravidly obsaženými v použitelných směrnicích pro podpory v oblasti výzkumu a vývoje (4).
(3) Rozhodnutím ze dne 22. června 2005 (5) se Komise rozhodla rozšířit působnost řízení (dále jen „druhé rozhodnutí o zahájení řízení“) na působnost zákona č. 808/85, a tedy i na projekty, které podle Itálie spadají do působnosti článku 296. Druhé rozhodnutí bylo zveřejněno dne 12. října 2005 (6).
(4) Dopisem ze dne 17. června 2005 italské orgány uvedly, že působnost těchto dvou rozhodnutí o zahájení řízení se dotýká otázek citlivých z hlediska vnitřní bezpečnosti.
(5) Dopisem ze dne 15. července 2005 Komise odpověděla na dopis ze dne 17. června 2005 v tom smyslu, že její vyšetřování bude omezeno výlučně na civilní aspekty a že posuzování projektů důležitých pro účely vnitřní bezpečnosti se provádí právě z důvodu jejich případného vyloučení z působnosti konečného rozhodnutí.
(6) Dne 11. března 2008 přijala Komise rozhodnutí 2008/806/ES o různých jednotlivých projektech v oblasti výzkumu a vývoje, financovaných Itálií.
(7) Bod odůvodnění 419 rozhodnutí 2008/806/ES uvádí:
„Naopak, Komise není schopna dospět k závěru u dvou projektů zmíněných v rámci druhého rozhodnutí o zahájení řízení, o jejichž vojenské povaze vyjádřila pochybnosti. Komise si vyhrazuje právo vyžádat si v této souvislosti od Itálie další informace za účelem přijetí rozhodnutí v blízké budoucnosti.“
(4) Rámec Společenství z roku 1996 pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj (Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5–16) nebo rámec Společenství z roku 1986 pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj (Úř. věst. C 83, 11.4.1986, s. 2).
(5) K(2005) 1813 v konečném znění. (6) Úř. věst. C 252, 12.10.2005, s. 10.
(8) V některých dopisech, předložených Komisi během tohoto řízení, uvedly italské orgány odkazy k dvěma výše uvedeným projektům. V dopise ze dne 24. dubna 2007 poskytly italské orgány dvě podrobné zprávy, týka jící se obou projektů.
(9) Dne 4. května 2007, během setkání, které se uskutečnilo v sídle stálého zastoupení Itálie při Evropské unii, italské orgány umožnily delegaci Komise nahlédnout do doku mentů (označených za utajované z důvodů vnitřní bezpečnosti) vztahujících se ke dvěma výše zmíněným projektům.
(10) Dopisem ze dne 5. května 2008 požádala Komise o doplňující informace k těmto dvěma projektům.
(11) Itálie předložila informace o obou projektech dne
9. července 2008.
(12) Dne 29. září 2008 italské orgány přijaly návštěvu dvou pracovníků Komise na vojenské základně […] (*), kde probíhají zkoušky BA609, a v hlavním sídle podniku AgustaWestland v Cascina Costa (v provincii Varese).
(13) Dopisem ze dne 7. října 2008 Itálie podala zprávu o této návštěvě, doplněnou podrobným seznamem navštívených vojenských zařízení a důkazů poskytnutých k posuzovanému projektu.
(14) Dopisem ze dne 9. října 2008 Itálie oznámila, že předloží další dokumentaci k projektům. Italské orgány navíc vyjádřily vůli pokračovat ve spolupráci s Komisí i v případě, že by projekty byly důležité pro účely vnitřní bezpečnosti, a spadaly proto do působnosti článku 296.
(15) Dopisem ze dne 29. října 2008 Itálie podala doplňující informace k projektu BA609.
(16) Dopisy ze dne 31. března, 7. května a 24. července 2009 předložila Itálie další informace o probíhajícím projektu BA609, včetně posledního finančního vývoje. Komise odpověděla dopisem ze dne 22. dubna 2009.
2. DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVÁNÍ
(17) Ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila vážné pochybnosti, zda projekty AB139 (nebo A139, dále jen „A139“) a BA609 mohou být označeny za vojenské, jak tvrdí italské orgány.
(18) Pokud jde o projekt A139, Komise například uvedla, že webové stránky společnosti AgustaWestland (1) uvádějí následující seznam způsobů využití tohoto produktu: služba rychlé lékařské pomoci, protipožární služba, kyva dlová doprava lodivodů, prosazování zákona, pobřežní doprava, vyhledávání a záchrana a služby pro VIP osoby. Xxxxxx usoudila, že žádný z těchto způsobů využití nemá vojenský charakter.
(19) Pokud jde o projekt BA609, Komise například uvedla, že webové stránky společnosti BellAgusta (2) obsahují seznam častých dotazů (FAQ), v nichž na otázku: „Před stavuje BA609 jak civilní, tak vojenskou konfiguraci?“ podnik odpovídal: „V současné době je model BA609 předpokládán pouze v civilní konfiguraci. Nejbližší vojenské konfiguraci by byla konfigurace SAR [pro vyhle dávání a záchranu] u typu letadla určeného pro pobřežní hlídky. Vojenské konfigurace nejsou momentálně k dispozici.“
(20) Na základě informací, které měla Xxxxxx k dispozici v okamžiku rozhodnutí 2008/806/ES, nebyla ještě schopna dospět k závěru ve věci těchto dvou projektů. Před přijetím konečného rozhodnutí si Komise vyhradila právo položit Itálii další otázky pro objasnění některých hledisek projektů. Proto oba projekty vyjmula z působnosti rozhodnutí.
3. PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN K OBĚMA PROJEKTŮM
(21) Připomínky předložené anonymní zúčastněnou třetí stranou (dále jen „třetí strana“) po druhém rozhodnutí o zahájení řízení a v průběhu řízení obsahovaly mnoho konkrétních připomínek k dvěma posuzovaným projektům.
(22) Třetí strana vyjádřila pochybnosti o tom, že by oba posu zované projekty mohly být považovány za vojenské. Podle jejího názoru by měl být AW139 považován za čistě civilní vrtulník vzhledem k tomu, že nemá žádné vojenské využití. Skutečnost, že několik exemplářů bylo zakoupeno armádami v různých částech světa, nemění podle ní civilní povahu AW139.
(23) Třetí strana uvedla, že k rozlišení mezi vojenskými a civilními vrtulníky dochází ve fázi certifikace, konkrétně při první certifikaci projektu. Dodala, že typické charakteristiky vojenských programů by předpo kládaly fázi definice vojenských požadavků, smlouvu o vývoji s ministerstvem obrany a smlouvu
o průmyslové výrobě s ministerstvem obrany. Podle třetí strany by tyto kroky byly veřejné a byly by uvedeny ve státním rozpočtu na obranu.
(24) Pokud jde o BA609, třetí strana citovala veřejně dostupné informace poskytované společností Agusta, které v daném momentu uváděly pouze civilní využití letadla se sklopným rotorem.
(*) Důvěrná informace týkající se ochrany základních zájmů vnitřní bezpečnosti nebo obchodního tajemství.
(1) xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx00_00.xxx?xx_xxxxxxxx00
(2) xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxx_xx_xxx.xxx#0
(25) Třetí strana dále uvedla, že k vývoji obou projektů potře bovala společnost Agusta značné finanční prostředky, s kterými by nemohla disponovat, pokud by nezískala štědrou podporu od státu.
(26) Konkrétně třetí strana tvrdila, že k vývoji A139 by bylo zapotřebí investice alespoň 700 milionů EUR. Třetí strana dále tvrdila, že účast společnosti Agusta na společném projektu se společností Bell na modelu BA609 by stála alespoň 200 milionů EUR.
(27) Podle třetí strany výdaje společnosti Agusta na výzkum a vývoj dle veřejně dostupných informací nepokrývaly takovéto náklady.
4. POPIS PROJEKTŮ PŘEDLOŽENÝ ITÁLIÍ
(28) Ve druhém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda dva projekty, na něž byla upozorněna – A139 a BA609 –, mohou být klasifiko vány jako vojenské, jak tvrdily italské orgány.
(29) Jak je uvedeno v rozhodnutí 2008/806/ES, nebyla Komise schopna na základě informací, které měla k dispozici, dospět k závěru ve věci obou projektů.
(30) Příjemcem posuzovaných projektů je Agusta (1), podnik skupiny Finmeccanica, specializovaný na vrtulníky. Ve svém vyjádření Itálie uvedla, že své poznámky předkládá společně s vyjádřením skupiny Finnmeccanica.
(31) Nejdříve je třeba připomenout, že italský stát uplatnil zákon č. 808/85 pro financování projektů jak v oblasti civilní, tak vojenské. Podle údajů poskytnutých italskými orgány (citovanými v bodech odůvodnění 171–172 rozhodnutí 2008/806/ES) mělo být 1 311 milionů EUR z celkové částky 3 miliard EUR použito na projekty týkající se vnitřní bezpečnosti.
(32) Itálie také předložila tabulku, v níž byly vyjmenovány programy týkající se vnitřní bezpečnosti, financované
prostřednictvím tohoto režimu. Uplatnění občanského práva i na vojenské projekty vysvětluje, proč některé projekty nebyly uvedeny ve státním rozpočtu na obranu.
(33) Zvláště pak Itálie tvrdila, že podpora poskytnutá oběma projektům je odůvodněna na základě cílů vnitřní bezpeč nosti, a dovolávala se článku 296 Smlouvy o ES.
4.1 Projekt A139
(34) Podle italských orgánů se po první diskusi v rámci NATO projekt A139 zrodil jako projekt spolupráce s ruským podnikem Kamov. Ta však skončila v roce 1997. Následně italská vláda podala prostřednictvím italského ministerstva obrany oficiální žádost o taktický dopravní vrtulník na podporu bojových operací.
(35) Italské orgány předložily Komisi oficiální žádost o studii proveditelnosti s vojenskými požadavky ze dne […].
(36) Italské orgány navíc předložily technické specifikace vojenského vrtulníku ze dne […].
(37) Itálie sdělila, že práce provedené společností Agusta až do roku 1999 spočívaly v dodání úvodního projektu a technických řešení nutných k zajištění shody s žádostí o taktický dopravní vrtulník na podporu bojo vých operaci. Společnost Agusta provedla testy a ověřovací práce na demonstrátoru, například: […] (v roce 1998) a […] (v roce 1999).
(38) Podle Itálie v roce 2000 práce pokračovaly s […].
(39) Podle italských orgánů projekt financovaný na základě zákona č. 808/85 vývojem vojenského demonstrátoru skončil.
(40) Italská vláda rozhodla o poskytnutí podpory na A139 v roce 1998. Státní podpora byla podniku vyplacena v […] splátkách:
Tabulka 1
Finanční podpora projektu A139
(v EUR)
Rok | Částka vyplacená v daném roce | Celkem součet |
[…] | […] | […] |
[…] | […] | […] |
[…] | […] | […] |
[…] | […] | […] |
(1) V současné době AgustaWestland, po fúzi s podnikem Westland.
(v EUR)
Rok | Částka vyplacená v daném roce | Celkem součet |
[…] | […] | […] |
[…] | […] | […] |
[…] | […] | […] |
[…] | […] | […] |
(41) Itálie vysvětlila zpoždění ve vývoji vojenského vrtulníku skutečností, že specifické operativní poža davky na A139 byly italským ministerstvem obrany dále upraveny na základě zkušeností z mírových misí v zahraničí (Albánie, Bosna, Makedonie, Timor a Kosovo). Tyto úpravy se týkaly […].
(42) Itálie dále uvedla, že A139 měl nahradit stávající park vrtulníků Bell 212, 205 a 412. Itálie však dodala, že v důsledku událostí z 11. září 2001 byla nucena přehodnotit své plánování, tak aby mohla disponovat […].
(43) Podle Itálie byl model A139 odlišný od následujícího modelu civilního vrtulníku AW139. Model A139, posuzovaný Komisí, byl však základem pro vývoj vojenského vrtulníku AW149.
(44) Itálie poskytla srovnání technických charakteristik obou vrtulníků, AW139 a AW149. Podle Itálie ze srovnání vyplývá, že:
— AW139 vykazuje všechny charakteristiky civilního vrtulníku,
— AW149 vykazuje všechny charakteristiky vojenského vrtulníku,
— přesah know-how týkajícího se obou vrtulníků je velice omezený, jelikož se jedná o zásadně odlišné letouny.
(45) Následující tabulka byla vypracována na základě informací poskytnutých Itálií. Ve třetím sloupci tabulka uvádí srovnání obou vrtulníků, ukazuje tedy, zda jsou díly vyvinuté pro AW149 odlišné od dílů pro AW139.
Tabulka 2
Srovnání projektů AW139 a AW149
Civilní verze AW139 | Vojenská verze AW149 | AW149 oproti AW139 | |
Průměr hlavního rotoru | 13,8 m | 14,6 m | Nové |
Průměr ocasního rotoru | 2,7 m | 2,8 m | Nové |
Rozměry pilotní kabiny | Šířka +3 cm | Nové konstrukční řešení |
Civilní verze AW139 | Vojenská verze AW149 | AW149 oproti AW139 | |
Kabina | Délka + 30 cm Šířka + 26 cm | Nové konstrukční řešení | |
Podvozek | Neodolává nárazům Světlá výška 42 cm | Odolává nárazům (podle vojenských norem) Světlá výška 50 cm | Nové řešení |
Ocasní nosník | + 45 cm | Úprava nebo nové | |
Vzletová hmotnost | 6 400 kg; civilní certifi kace podle JAR/FAR 29 | 6 800–7 000 kg (bez vybavení na mise), vojenská klasifikace AR 56 (užitková verze) a DEF STAN 00-970 (klasifikace Ministerstva obrany Spojeného království) | Nové |
Motory | PW PT6-67C základní | PW PT6-67C zesílené (podle Itálie ) | Nové |
Převod | +25 % točivého momentu | Nové mechanické prvky se stejným uložením | |
Pomocná pohonná jednotka | Ne | Přídavný pohonný modul | Nové |
Palivový systém | Odolává nárazům podle civilních norem JAR/ FAR 29 | Odolává nárazům podle vojenských požadavků, samotěsnící | Nové řešení |
Zbraně | Ne | Kulomety ráže 7,62 mm; upraveno pro instalaci raketometu ráže 7 × 70 mm; kulomety ráže 20 mm | Nové |
Vnější zatížení | Standardní instalace pro užitkovou verzi (vyhledá vání a záchrana) | Křidélka pro zatížení podle standardů NATO | Nové řešení |
Balistická ochrana | Ne | Ano | Nové |
Systém avioniky | Normální civilní systémy | Flexibilní systém schopný integrovat nové přístroje pro mise, komunikaci a navigaci podle vojen ských požadavků | Nové |
(46) Itálie také dodala informace o vývoji AW139. V roce 2000 bylo vyvinuto pozemní zkušební vozidlo a v roce 2001 byl sestaven demonstrátor / prototyp schopný letu. V letech 2000 a 2001 byly realizovány první prototypy a byl spuštěn vývoj a certifikace. V červnu 2003 byl vrtulník certifikován Evropskou agen turou pro bezpečnost letectví (a následně Federálním úřadem pro civilní letectví v USA). V roce 2004 byla vystavena nová certifikace, která umožnila první dodávky základní verze. V roce 2005 byla provedena další certi fikace pomocného vybavení pro kompletnější vrtulník s přístroji avioniky, jako jsou meteorologický radar, přístroje pro infračervené vidění, nouzové plováky, pomocné nádrže atd.
(47) Itálie také podala objasnění finanční situace společnosti Agusta a jejího financování projektů výzkumu a vývoje. Itálie dále dodala seznam rizik a subjektů podílejících se
na vývoji AW139, které se dělí o příjmy, což umožnilo společnosti Agusta značně snížit svou počáteční investici do projektu.
(48) Itálie podala komplexní údaje o výdajích společnosti Agusta na výzkum a vývoj. Konkrétně Agusta podle ital ských orgánů investovala do výzkumu a vývoje zhruba [20–30] % svého ročního obratu (v období 1998–2000 v průměru [550–700] milionů EUR). Vojenské projekty, financované na základě zákona č. 808/85, představovaly […] % z celkových výdajů na výzkum a vývoj. Zbytek byl vynaložen na civilní projekty spolufinancované státem (10,30 % financovaných prostřednictvím zákona č. 808/85) nebo na projekty výzkumu a vývoje s vlastním financováním ([35–45] %). Financování ve prospěch projektu výzkumu a vývoje, jehož výsledkem je AW139, dosáhlo úrovně […] milionů EUR ročně ([…]
% z […] %).
(49) Itálie též dodala prohlášení auditorů společnosti Agusta (PricewaterhouseCoopers) ze dne 15. září 2006. Auditoři prohlásili, že:
— údaje týkající se nákladů na materiál, vybavení a další vnější náklady jsou správně extrapolovány z analytického účetnictví projektu,
— cena pracovní síly je určena na základě obvyklých hodinových tarifů, které nepřevyšují tarify stanovené ministerstvem obrany,
— údaje týkající se financování odpovídají částce, která byla vyplacena ministerstvem průmyslu na základě zákona č. 808.
(50) Na prohlášení třetí strany, podle níž je první certifikace nezbytná pro stanovení charakteru projektu pro výzkum a vývoj, odpověděly italské orgány, že certifikace není dostatečnou podmínkou pro rozhodnutí o charakteru vrtulníku. Na podporu tohoto tvrzení dodaly italské orgány dlouhý seznam vrtulníků, které nejprve obdržely vojenskou certifikaci a poté certifikaci civilní či naopak, nebo které byly dokonce předmětem dvou souběžných certifikačních procedur.
(51) Itálie pak prohlásila, že v současné době se stalo běžnou praxí žádat, aby byly vojenské vrtulníky certifikovány i civilními orgány s tím, že se vojenská certifikace omezí na některé prvky (jako jsou avionika a zbraňové systémy).
(52) Závěrem lze říci, že Itálie tvrdila, že civilní certifikace nevylučuje, že původní vývoj vrtulníku byl financován pro vojenské účely (tak jak tomu podle italských orgánů bylo v případě A139) a že následný vývoj a následná certifikace civilní verze byly zcela financovány podnikem z vlastních zdrojů.
4.2 Projekt BA609
(53) Projekt BA609 se týká vývoje letadla se sklopným rotorem, což znamená letadla, které může startovat a přistávat jako vrtulník a létat jako letadlo. Rotory na křídlech jsou při startu a přistávání nastaveny vertikálně a při letu horizontálně. Stroj spojuje univerzálnost vrtul níku při startu a přistávání na omezených plochách se schopností létat na delší vzdálenosti mnohem rychleji. Současně však vzhledem ke svým rozměrům a charakteristikám musí na rozdíl od jiných vrtulníků přistávat na připravených plochách (betonové plošině), což jej činí nepoužitelným pro mise na poušti nebo přistávání na ropných plošinách.
(54) Projekt BA609 je veden společností Bell z USA. Podle tvrzení Itálie je verze BA609 odvozena z verze V22, což je letadlo se sklopným rotorem používané vládou USA.
(55) Podle Itálie vyvinula civilní verzi společnost Bell spolu se společností Agusta za použití vlastních zdrojů prostřed nictvím společnosti BellAgusta, kterou ovládá ze 60 % společnost Bell a ze 40 % společnost Agusta.
(56) Podle Itálie probíhal souběžný vývoj dvou verzí BA609 takto:
Tabulka 3
Fáze projektu BA609
Rok | Fáze vývoje civilního vrtulníku BA609 | Fáze vývoje vojenského vrtulníku BA609 |
1996 | Bell zahajuje vývoj | |
Říjen 1998 | Dohoda Bell Agusta | […] |
Říjen 1998 | […] | |
Prosinec 2002 | První pozemní testy prototypu BA609 | |
Březen 2003 | První let prvního prototypu | |
2004 | […] | |
Září 2005 | […] |
Rok | Fáze vývoje civilního vrtulníku BA609 | Fáze vývoje vojenského vrtulníku BA609 |
Červenec 2006 | První let druhého civilního prototypu | |
2012 | Předpokládané vydání certifikace |
(57) V květnu 2007 italské orgány předložily Komisi doku menty týkající se vojenských požadavků.
(58) Itálie též dodala dopisy od vojenského námořnictva (Marina), v nichž byl vyjádřen strategický zájem na vývoji BA609. Itálie oznámila, že jejím záměrem […] je schop nost naloďovat i letadla se sklopným rotorem.
(59) Podle Itálie se práce vykonávané společnost Agusta v Itálii na BA609 – tedy na projektu, který Itálie dle svého prohlášení podporuje – týkají vojenské verze BA609, oddělené a odlišné od civilní verze BA609, která je v současné době ve stadiu vývoje v závodě Bell v USA.
(60) Itálie dodala podrobné informace o technických charakte ristikách obou verzí, vojenské a civilní, jež podle ital ských orgánů potvrzují existenci vojenské verze:
— vojenská verze je těžší (8 t namísto 7,6 t) a má větší vzletovou hmotnost (18 000 lb namísto 16 800 lb),
— ve vojenské verzi je struktura draku zesílena, aby mohla mít posuvné dveře, balistickou ochranu, spe- ciální zesílení v místech koncentrace přídavných zátěží a absorpci energie v trupu, ve shodě s nejpřísnějšími vojenskými požadavky na odolnost vůči nárazům,
— vojenská verze má zesílený motor PWC PT6C-67 (namísto PWC PT6C-67A),
— vojenská verze má jednotku určenou k dodávce elek
— podvozek vojenské verze je projektován pro těžká přistání s nárazem, typická pro vojenské využití; civilní verze je vybavena zasouvacím podvozkem,
— vojenská verze je podle vojenských požadavků uplat ňovaných v ostatních vrtulnících vybavena nárazu- vzdorným samotěsnícím palivovým systémem, který může tankovat za letu; civilní verze palivového systému má omezenou protinárazovou odolnost,
— vojenská verze má další specifické parametry, které civilní verze nemá: je vybavena dvěma kulomety ráže 20 mm a raketomety; umožňuje vnější doplňková zatížení pro vojenské použití (pro umož nění nástupu a výstupu jednotek atd.); je vybavena balistickou ochranou křídel a rotorů, obrněnou pilotní kabinou atd.
(61) Dne 29. září 2008 vykonali pracovníci Komise na pozvání italských orgánů návštěvu na místě. Italské orgány umožnily návštěvu vojenské základny, kde probí hají některé zkoušky BA609, a sídla společnosti Agusta včetně pracovišť výzkumu a vývoje.
(62) Italské orgány jim ukázaly:
— sál telemetrické kontroly a informace o probíhajících operacích při zkušebním letu BA609,
— let a přistání druhého prototypu BA609 (1), včetně sklápění rotorů z režimu letadla do režimu vrtulníku,
— BA609, představený jeho pilotem,
— třetí prototyp BA609, který je ve fázi vývoje v hangáru na této vojenské základně.
trické energie při vypnutých motorech a k posílení
provozní kapacity letadla; civilní verze není vybavena pomocnou pohonnou jednotkou,
(1) První prototyp se testuje v sídle letecké a kosmické společnosti BellAgusta v Texasu.
(63) Na vojenské základně přednesl ředitel společnosti Agusta podrobnou prezentaci modelu BA609 a představitel ital ského ministerstva obrany poskytl některé podrobnosti o vojenské konfiguraci a o vojenských misích v souvislosti s požadavky ministerstva.
(64) Byly též předloženy důkazy o obavách vyjádřených orgány USA odpovědnými za V22 […] (1).
(65) Dále byly poskytnuty informace o vývoji od základní avioniky pro technologii sklopného rotoru až po konfigurace na vojenské mise […].
(66) V oddělené bezpečnostní zóně sídla společnosti Agusta v Cascina Costa byly službám Komise předvedeny násle dující prvky, související přímo s BA609:
— model BA609 v měřítku 1:1 v konfiguraci pro […] se specifickým vybavením pro misi […],
— integrační laboratoř systému pro mise, kde bylo možno shlédnout simulované mise s […].
(67) Itálie dodala informace o příspěvku poskytnutém BA609 v rámci dvou rozhodnutí o podpoře. První rozhodnutí se týkalo období 1998–2000 a jednalo se o částku zhruba […] milionů EUR.
(68) Druhé rozhodnutí, o dalších […] milionech EUR, se týkalo aktivit v období 2001–2004. Tyto aktivity ještě probíhají, protože projekt nabral značné zpoždění, a italská vláda vyplatila poslední částky v […].
(69) Itálie dodala podrobnou tabulku o výši podpor (2).
Tabulka 4
Finanční podpora projektu BA609
(v milionech EUR)
1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | Celkem |
Vojenské technologie na platformě
Kód simulace sklopného rotoru | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Systém tech. přenosu síly | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Systém řízení letu | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Letové zkoušky HW a SW | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Mezisoučet | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Další vojenská a bezpečnostní konfigurace BA609
Architektura | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Drak letadla | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Systémy | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Avionika | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Mezisoučet | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
Celkem | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] | […] |
(1) […]
(2) Nutno poznamenat, že dochází k lehkému nesouladu mezi čísly uváděnými Itálií v tabulce a informacemi dodanými Itálií o částkách obou rozhodnutí o podpoře.
(70) Itálie také poskytla informace o výdajích na výzkum a vývoj, které nesla společnost Agusta (viz bod odůvod nění 48). Výdaje na civilní verzi BA609 v období 1998–2000 údajně dosahovaly v průměru […] milionů EUR ročně ([…] % z výše uvedených […] %).
(71) Jak je již uvedeno v bodě odůvodnění 49, Itálie dodala prohlášení auditorů společnosti Agusta (Pricewaterhouse Coopers) o A139.
(72) Itálie tvrdí, že nedošlo k přesahu technologie z vojenského projektu do projektu civilního, vyvinutého společností BellAgusta. Itálie dodává, že i kdyby došlo k přenosu know-how, kvantifikovat přesah technologií by bylo nesmírně obtížné.
(73) Itálie uznává, že základní technologie vrtulníků je zásadně dvojí, a to platí i pro sklopný rotor. Itálie však též poznamenává, že v posuzovaném případě je otázka ještě složitější vzhledem k tomu, že se projekt týká vysoce inovačního letadla vytvořeného na základě vojen ského projektu daleko větších rozměrů.
(74) Dále Itálie poznamenává, že vývoj letadla se sklopným rotorem nebude mít dopad na konkurenci, protože ani na evropské, ani na světové úrovni neexistují alternativní a srovnatelné projekty.
(75) Na závěr Itálie prohlašuje, že jediný projekt výzkumu a vývoje týkající se letadla se sklopným rotorem, kterému zamýšlela poskytnout podporu, tedy projekt BA609, se týká letadla určeného k vojenským účelům.
4.3 Závěry Itálie k oběma projektům
(76) Ohledně obou letounů se tedy italské orgány dovolávají článku 296 Smlouvy o ES. V důsledku toho žádají Komisi, aby ukončila probíhající šetření, protože není důvod k jeho pokračování, jelikož posuzovaná opatření nespadají do působnosti článků 87 a 88 Smlouvy o ES.
(77) Jak bylo již při více příležitostech uvedeno, v předložených dokumentech italské orgány vyzývají Komisi, aby opatření přijatá italskou vládou, která by vzbuzovala výhrady z hlediska hospodářské soutěže, posuzovala společně s Itálií na základě čl. 298 odst. 1 Smlouvy o ES.
5. POSOUZENÍ
(79) Pokud by opatření přijatá italskou vládou na podporu těchto dvou projektů nespadala do působnosti článku
296 Smlouvy o ES, jak tvrdí třetí strana, Komise by měla posuzovat oba projekty na základě článku 87 Smlouvy o ES a zvláště pravidel uplatňovaných na posu zování podpory projektům výzkumu a vývoje. Pokud by naopak italská opatření spadala do oblasti článku 296 Smlouvy o ES, pravidla pro hospodářskou soutěž by nebyla použitelná (1).
(80) Informace předložené Itálií a návštěvy základny umožnily Komisi dospět k závěru o obou projektech a o opatře ních přijatých italskou vládou na jejich podporu.
(81) Již na začátku je nutno připomenout, že vojenská povaha a cíl vybavení nejsou samy o sobě dostačující k povolení výjimky z pravidel Společenství na základě článku 296 Smlouvy. Takovéto opatření musí být také nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů členského státu. Podle judikatury Evropského soudního dvora musí být článek 296 Smlouvy o ES vykládán restriktivně a omezen na výjimečné, jasně definované případy. Navíc je povinností členského státu prokázat, že nastaly podmínky pro udělení výjimky.
(82) Za prvé tedy musí posuzování začít ověřením povahy těchto dvou výzkumných projektů.
(83) Za druhé musí posouzení prověřit, zda Itálie prokázala, že přijatá opatření byla považována za nutná pro ochranu základních bezpečnostních zájmů, pokud jde o výrobu zbraní nebo obchodování se zbraněmi, municí a vojenským materiálem – jinými slovy, zda se uplatňuje článek 296 Smlouvy o ES.
(84) Za třetí posouzení ověří, zda tato podpora mohla ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na společném trhu, pokud jde o vývoj civilních vrtulníků společností Agusta.
(85) Při posuzování těchto dvou projektů je důležité zdůraznit, že posuzovaná opatření se týkají fází výzkumu a vývoje. Nezáleží pouze na povaze finálních výrobků, ale také na povaze aktivit vykonaných během fází výzkumu a vývoje. Dále je nutno poznamenat, že posu zované projekty byly omezeny na fázi výzkumu a vývoje a že není možné je posuzovat, jak žádá třetí strana, na základě smlouvy o průmyslové výrobě, k níž dojde až následně.
(78) Posouzení Komise má hlavně stanovit, zda podpora
poskytnutá Itálií dvěma výše popsaným projektům spadá do působnosti článku 296 Smlouvy o ES.
(1) Viz věc T-26/01 Fiocchi Munizioni SpA v. Komise, Sb. rozh. 2003, s. II-3951, bod 59.
(86) Itálie předložila podstatné údaje týkající se obou projektů a umožnila návštěvu vojenské základny.
(87) Konečně je třeba připomenout, že Itálie uplatňuje stejný právní základ, zákon č. 808/85, pro podpory civilních i vojenských projektů. Jak je uvedeno v rozhodnutí 2008/806/ES, uplatnění občanského práva jako právního základu pro financování vojenských projektů sice na jedné straně přispělo k nejistotě o povaze financovaných projektů, na druhé však vysvětluje, proč tyto projekty nebyly zařazeny do rozpočtu na obranu.
5.1 Projekt A139
(88) Z dokumentace předložené italskými orgány vyplývá, že projekt výzkumu a vývoje A139, podporovaný italskou vládou, byl určen k účelům týkajícím se vnitřní bezpečnosti.
(89) Zvláště v případě A139 se posuzovaný projekt týkal výhradně vývoje demonstrátoru, což představuje jednu z počátečních fází vývoje vrtulníku. Itálie vysvětlila, že demonstrátor sloužil pouze při vývoji vojenského vrtul níku AW149.
(90) Itálie předložila vojenské dokumenty definující mise, při jejichž plnění měl být vojenský vrtulník používán (viz bod odůvodnění 35).
(91) Itálie poté předložila vojenské dokumenty, obsahující technické specifikace projektu, který měl být vyvinut (viz bod odůvodnění 36). Tyto specifikace jsou výsledkem projektu výzkumu a vývoje. Vojenské poža davky a vojenské technické specifikace jsou dva kroky, které podle třetí strany charakterizují vývoj vojenských programů.
(92) Podle dodaných informací a důkazů, které Itálie předlo žila, byl demonstrátor využit pro vývoj vrtulníku AW149, jehož vývoj si vyžádal daleko delší dobu, než se původně předpokládalo.
(93) Je třeba poznamenat, že cíle a charakteristiky AW149 odpovídají cílům a charakteristikám vojenského vrtulníku (1).
(94) Itálie také poskytla informace o celkovém financování posuzovaného projektu z veřejných zdrojů a
(1) Podle veřejně dostupných informací, například na webu podniku, je AW149 vhodný k podpoře bojových operací, bojovému vyhledávání a záchraně, průzkumu, sledování, evakuaci zraněných, vyhledávání a záchraně a k úlohám podpory velení a kontroly.
o všeobecných investicích do výzkumných a vývojových aktivit společnosti Agusta. Tyto údaje jsou slučitelné s financováním jen počátečního vývoje demonstrátoru.
(95) Itálie poskytla prohlášení auditorů podniku, které osvěd čuje, že výdaje na projekt A139 byly zaúčtovány coby výdaje vojenské a odpovídají parametrům stanoveným italským ministerstvem obrany.
(96) Xxxx, k nimž je určen AW149, se týkají především aktivit letecké podpory bojových operací, které jsou zásadní pro vnitřní bezpečnost.
(97) Informace poskytnuté Itálií umožňují tedy dospět k závěru, že AW149 je vrtulník zásadní pro účely vnitřní bezpečnosti definované ministerstvem obrany a následně upravený na základě zkušeností z operativních misí ital ských ozbrojených sil (2).
(98) Informace dodané Itálií ukazují, že opatření přijatá ital skými orgány na podporu projektu A139 byla Itálií považována za nutná k ochraně základních bezpečnost ních zájmů, protože jim umožnila splnit vojenské poža davky a plně financovat vývoj technologií pro zbrojní výrobu, v tomto případě vojenských vrtulníků, které jsou zahrnuty v citovaném seznamu v čl. 296 odst. 2. Z posouzení těchto opatření proto vyplývá, že na základě dostupných informací není možno dojít k závěru, že by se Itálie dovolávala článku 296 neoprávněně.
(99) Itálie tvrdí, že projekt A139 v žádném případě nepřispěl k vývoji civilního vrtulníku AW139.
(100) Současně je však jasné, že použitím stejné zkratky (A139) pro civilní vrtulník (AW139) vyvolal podnik pochybnosti o povaze projektu.
(101) Itálie poskytla podrobné informace o těchto dvou vrtul nících a o jejich vybavení, jež umožnily dospět k závěru, že civilní vrtulník A139 (AW139) a vrtulník AW149 jsou dva odlišné vrtulníky.
(102) Podpora Itálie byla totiž poskytnuta na počátku fáze výzkumu a vývoje vrtulníku s charakteristikami odpoví dajícími specifickým strategickým požadavkům italské obrany.
(2) V oblasti vnitřní bezpečnosti často dochází k tomu, že členské státy zahájí projekty zkoumající nové technologie, aniž by musely nutně dospět k průmyslové výrobě. Není myslitelné, že by vojenské projekty výzkumu a vývoje spadaly mimo oblast působnosti článku 296 Smlouvy o ES proto, že se nepovedly nebo že později nepadlo rozhodnutí využít jejich výsledků. Proto existence smluv o průmyslové výrobě s ministerstvem obrany nebyla považována za nutný krok pro uplatnění článku 296 Smlouvy o ES na projekty výzkumu a vývoje.
(103) Informace poskytnuté Itálií o vojenských charakteristi kách projektu A139 a argumenty třetí strany o civilní povaze AW139 jsou konzistentní. Na druhé straně je možné, a dokonce pravděpodobné, že výzkumné a vývojové aktivity, které proběhly v rámci financova ného projektu A139, byly přínosem pro vývoj civilního vrtulníku AW139 (1).
(104) Je třeba připomenout, že charakteristiky vrtulníků umožňují jejich dvojí využití. Jak prohlásila Itálie, nezřídka v tomto odvětví podniky využívají projekty výzkumu a vývoje, určené pro vojenské vrtulníky, ve prospěch vývoje vrtulníků civilních.
(105) Komise tedy dospěla k závěru, že na jedné straně italské orgány nechybovaly, když se dovolávaly článku 296 Smlouvy o ES, ale na druhé straně zřejmě měla před mětná opatření vliv na narušení podmínek hospodářské soutěže na společném trhu, protože byla též přínosem pro vývoj civilního vrtulníku AW139.
(106) Na základě čl. 298 odst. 1 musí tedy Komise spolu s italskými orgány posoudit, jak mohou být tato opatření upravena podle pravidel stanovených ve Smlouvě o ES.
5.2 Projekt BA609
(107) Pokud jde o BA609, italské orgány dodaly dostatečné informace, z nichž vyplývá, že probíhá vývoj vojenské verze letadla se sklopným rotorem.
(108) Italské orgány podaly podrobnou prezentaci misí, k nimž je BA609 určen. Předložily také důkazy o poptávce ministerstva obrany po letadle tohoto typu. Tento krok považuje třetí strana za nutný pro vojenské projekty.
(109) Italské orgány dále zorganizovaly návštěvu vojenské základny. Návštěva umožnila ověřit existenci prototypů letadla ve fázi vývoje a modelů vybavení ve skutečné velikosti, jakož i jejich vojenské určení (viz body odůvod nění 62–66).
(110) Italské orgány také poskytly informace o financování vývoje letadla.
(111) Italské orgány rovněž poskytly prohlášení auditorů, které potvrzuje, že podnik použil částky, vyplacené italskou vládou, zcela na vojenské projekty.
(113) Předvedení vývoje systému avioniky umožnilo získat představu o misích vnitřní bezpečnosti, jež může letadlo se sklopným rotorem vykonávat.
(114) Informace dodané Itálií ukazují, že opatření přijatá ital skými orgány na podporu projektu BA609 byla Itálií považována za nutná k ochraně základních bezpečnost ních zájmů, protože umožnila reagovat na vojenské potřeby a financovat vývoj zbrojních technologií, v tomto případě vojenských vrtulníků, které jsou zahrnuty v seznamu uvedeném v čl. 296 odst. 2. Posou zení těchto opatření tedy zní: na základě dostupných informací není možno dojít k závěru, že by se Itálie dovolávala článku 296 Smlouvy o ES neoprávněně.
(115) Na druhé straně je též nutno poznamenat, že souběžný vývoj dvou verzí letadla – i když tak inovačního, jakým je BA609 – nevyhnutelně vede k přenosu know-how z jedné části projektu na druhou. Jak Itálie prokázala, přestože letadlo určené pro vojenský vývoj vykazuje oproti verzi určené pro civilní trh značné rozdíly, je velice pravděpodobné, že zde došlo k přesahu technologií z práce vykonané pro vojenské letadlo ve prospěch civilní verze.
(116) Je tomu tak zvláště u počátečních prací vykonaných společností Agusta na mechanismech sklopného motoru.
(117) Za účelem správného posouzení těchto počátečních prací je třeba též uznat, že tyto práce – probíhající převážně na konci 90. let – jsou velice vzdáleny od finálního produktu, který bude podle posledních odhadů uveden na trh až v roce 2013, ne-li později (2).
(118) Informace poskytnuté Itálií o vojenské povaze projektu BA609 jsou konzistentní s informacemi třetí strany o civilní povaze letadla BA609. Itálie uznává, že existují dva souběžně vyvíjené projekty. Je tedy možné, dokonce pravděpodobné, že práce provedené v rámci financova ného projektu BA609 byly přínosem pro civilní letadlo, které je v současné době ve fázi vývoje (3).
(119) Komise tedy dospěla k závěru, že na jedné straně sice italské orgány nechybovaly, když se dovolávaly článku
296 Smlouvy o ES, ale na druhé straně zřejmě měla tato opatření vliv na narušení podmínek hospodářské soutěže na společném trhu, protože byla též přínosem pro vývoj civilního letadla BA609.
(120) Na základě čl. 298 odst. 1 Smlouvy o ES tedy Komise spolu s italskými orgány posoudí, jak mohou být tato opatření upravena podle pravidel stanovených ve Smlouvě o ES.
(112) Mimoto italské orgány vysvětlily, že charakteristiky
letadla se sklopným rotorem umožňují jeho strategické využití pro cíle vnitřní bezpečnosti, jako je námořní ostraha, která má pro Itálii zvláštní význam vzhledem k její zeměpisné poloze v centrální oblasti Středozemí.
(1) Například pomocí snížení nákladů na výzkum a vývoj nebo tím, že technologie původně vyvinutá v rámci vojenského projektu A139 se bezprostředně poté využije pro civilní výrobek AW139.
(2) Skutečnost, že se projekt stále nachází ve fázi vývoje, má dva další důsledky: neexistují konečné technické specifikace, protože projekt se týká zcela nové technologie, která bude vyžadovat složitý proces certifikace, a nemůže být uzavřena smlouva o průmyslové výrobě, protože projekt výzkumu a vývoje ještě zdaleka není dokončen.
(3) Například prostřednictvím omezených nákladů na výzkum a vývoj nebo pomocí využití technologie, která byla vyvinuta v rámci vojen ského projektu BA609 a současně použita v civilním projektu BA609.
CS
L 247/96 Úřední věstník Evropské unie 21.9.2010
6. ZÁVĚRY
(121) Na základě výše uvedených důvodů dospěla Komise k závěru, že podpora poskytnutá italskou vládou v rámci zákona č. 808/85 na dva projekty výzkumu a vývoje A139 a BA609 spadá do působnosti článku 296.
(122) Proto není důvodu, aby toto řízení pokračovalo podle
článku 88 odst. 2 a může být ukončeno.
(123) Z posouzení Komise však též vyplynulo, že tato opatření pozměnila podmínky hospodářské soutěže na společném trhu, pokud jde o produkty, které nejsou konkrétně určeny k vojenským účelům.
(124) Z těchto důvodů musí Komise v souladu s čl. 298 odst. 1 spolu s italskými orgány v samostatném řízení posoudit, jak mohou být tato opatření upravena podle pravidel stanovených ve Smlouvě o ES,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Opatření přijatá Itálií na základě zákona č. 808/1985 ve prospěch dvou projektů výzkumu a vývoje A139 a BA609 spadají do působnosti článku 296 Smlouvy o ES. Není tedy důvodu, aby toto řízení pokračovalo.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Italské republice. V Bruselu dne 28. října 2009.
Za Komisi
Xxxxxx XXXXX
členka Komise