SDĚLENÍ KOMISE

OPRAVY

Dodatek k Úřednímu věstníku Evropské unie C 291 ze dne 30. listopadu 2006

(2016/C 384/10)

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy

(2006/C 291/17)

(Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

1. Články 81 a 82 Smlouvy jsou použitelné pro horizontální i vertikální dohody a jednání podniků, které „mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy“.

2. Soudy Společenství ve svém výkladu článků 81 a 82 již v podstatě objasnily obsah a rozsah pojmu ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

3. Tyto pokyny vysvětlují zásady rozpracované soudy Společenství v souvislosti s výkladem pojmu ovlivnění obchodu ve smyslu článků 81 a 82. Pokyny dále podrobně objasňují pravidlo stanovící, za jakých okolností je obecně nepravděpodobné, že dohody výrazně ovlivní obchod mezi členskými státy (pravidlo neexistence výrazného ovlivnění obchodu neboli pravidlo NAAT). Pokyny nemají být vyčerpávající. Cílem je vysvětlit meto­ diku používání pojmu ovlivnění obchodu a poskytnout návod na jeho používání u nejčastěji se objevujících pří­ padů. Ačkoliv tyto pokyny nejsou závazné pro soudy a orgány členských států, chtějí jim poskytnout návod na používání pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82.

4. Tyto pokyny se nezabývají otázkou, v čem spočívá výrazné omezení hospodářské soutěže podle čl. 81 odst. 1. Tuto otázku, která je odlišná od otázky schopnosti smluv výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, upravuje oznámení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy (1) (pravidlo de minimis). Účelem pokynů rovněž není poskytnout vysvětlení pojmu ovlivnění obchodu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy při poskytování státní podpory.

5. Těmito pokyny, včetně pravidla NAAT, není dotčen výklad článků 81 a 82, který může učinit Soudní dvůr nebo Soud prvního stupně.

2. KRITÉRIUM OVLIVNĚNÍ OBCHODU

2.1. Obecné zásady

6. Čl. 81 odst. 1 stanoví, že „se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi pod­ niky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu.“ Z důvodu zjednodušení se pojmy „dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě“ budou společně označovat jako „dohody“.

7. Článek 82 stanoví, že „se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.“ V následujícím textu se bude používat pojem „postupy“, kterým se míní chování dominant­ ních podniků.

8. Kritérium ovlivnění obchodu také vymezuje použití článku 3 nařízení č. 1/2003 o provádění pravidel hospo­ dářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (2).

(1)	Úř. věst. C 368, 22.12.2001, s. 13.
(2)	Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

9. Podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení musí orgány pro hospodářskou soutěž a soudy členských států použít článek 81 na dohody, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy, které by ve smyslu uvedeného ustanovení mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud na tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě použijí vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži. Pokud orgány pro hospodářskou soutěž a soudy členských států použijí vnitrostátní soutěžní právo na jakékoliv zneužití zakázané článkem 82 Smlouvy, použijí také článek 82 Smlouvy. Ustanovení čl. 3 odst. 1 tedy ukládá orgánům pro hospodářskou soutěž a soudům členských států použít články 81 a 82 také tehdy, když používají vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži na dohody a zneužití, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Na druhé straně čl. 3 odst. 1 neukládá vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a soudům povinnost používat vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži, pokud používají články 81 a 82 na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě a na zneužívání, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. V takových případech mohou použít pouze pravidla hospodářské soutěže Společenství.

10. Z čl. 3 odst. 2 vyplývá, že použití vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži nesmí vést k zákazu dohod, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, které mohou ovlivnit obchod mezi člen­ skými státy, ale které neomezují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy nebo které splňují pod­ mínky čl. 81 odst. 3 Smlouvy nebo na které se vztahuje nařízení o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy. Nařízení č. 1/2003 však nebrání členským státům přijmout a uplatňovat na svém území přísnější vnitrostátní právní před­ pisy, které zakazují nebo postihují jednostranná jednání podniků.

11. Na závěr je třeba uvést, že čl. 3 odst. 3 stanoví, že aniž jsou dotčeny obecné zásady a ostatní ustanovení práva Společenství, čl. 3 odst. 1 a 2 se nepoužijí, pokud orgány pro hospodářskou soutěž a soudy členských států uplatňují vnitrostátní právní předpisy o kontrole fúzí, a rovněž nebrání použití ustanovení vnitrostátních práv­ ních předpisů, které sledují převážně jiný cíl než články 81 a 82 Smlouvy.

12. Kritérium ovlivnění obchodu je samostatné kritérium práva Společenství, které se musí v každém případě posu­ zovat samostatně. Je to jurisdikční kritérium, které definuje oblast působnosti soutěžního práva Společenství (3). Soutěžní právo Společenství není použitelné na dohody a postupy, které nemohou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy.

13. Kritérium ovlivnění obchodu omezuje platnost článků 81 a 82 na dohody a postupy, které mohou mít i určitý minimální přeshraniční dopad v rámci Společenství. Slovy Soudního dvora, způsobilost dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy musí být „výrazná“ (4).

14. V případě článku 81 Smlouvy se jedná o dohodu, která musí být schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy. Nepožaduje se, aby obchod ovlivňovala každá jednotlivá část dohody, včetně veškerých omezení hospodářské soutěže, která mohou z dohody vyplývat (5). Pokud je dohoda jako taková schopna ovlivnit obchod mezi člen­ skými státy, potom celá spadá do oblasti působnosti práva Společenství, včetně těch částí, které samostatně obchod mezi členskými státy neovlivňují. V případech, kdy smluvní vztahy mezi stejnými stranami pokrývají různé činnosti, potom tyto činnosti tvoří část téže dohody, jsou-li přímo propojeny a jsou-li nedílnou součástí téhož obecného obchodního ujednání (6). Pokud tomu tak není, potom každá činnost představuje samostatnou dohodu.

15. Je také nepodstatné, zda účast konkrétního podniku na dohodě má nebo nemá výrazný vliv na obchod mezi členskými státy (7). Podnik nemůže nespadat do oblasti působnosti práva Společenství jenom proto, že jeho vlastní příspěvek k dohodě, která sama o sobě může ovlivnit obchod mezi členskými státy, je nepatrný.

(3)	Viz např. spojené věci Consten and Grundig, 56/64 a 58/64, Recueil 1966, s. 429, a spojené věci Commercial Solvents, 6/73 a 7/73, Recueil 1974, s. 223.
(4)	V této souvislosti viz věc Béguelin, 22/71, Recueil 1971, s. 949, bod 16.
(5)	Viz věc Windsurfing, 193/83, Recueil 1986, s. 611, bod 96, a věc Vereniging van Groothandelaren in Bloemkwekerijprodukten, T-77/94, Recueil 1997, s. II-759, bod 126.
(6)	Viz body 142 až 144 rozsudku ve věci Vereniging van Groothandelaren in Bloemkwekerijprodukteten, citované v předcházející poznámce pod čarou.
(7)	Viz například věc Petrofina, T-2/89, Recueil 1991, s. II-1087, bod 226.

16. Pro účely stanovení působnosti práva Společenství není nutné určit souvislost mezi údajným omezením hospo­ dářské soutěže a schopností dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy. Obchod mezi členskými státy mohou ovlivnit také dohody, které neomezují hospodářskou soutěž. Například dohody o selektivní distribuci, které jsou založeny pouze na kritériu výběru podle kvality, zdůvodněného povahou výrobků. Takové dohody neomezují hospodářskou soutěž ve smyslu čl. 81 odst. 1, mohou však ovlivnit obchod mezi členskými státy. Údajná ome­ zení hospodářské soutěže vyplývající z dohody však mohou poskytnout informace o schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy. Například distribuční smlouva o zákazu vývozu je svou samotnou podstatou schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy, i když to nutně nemusí být ve výrazném rozsahu (8).

17. V případě článku 82 se jedná o zneužití, které musí ovlivnit obchod mezi členskými státy. To však neznamená, že každý prvek chování se musí posuzovat odděleně. Chování, které tvoří část celkové strategie prováděné domi­ nantním podnikem, se musí posuzovat podle jeho celkového dopadu. Tam, kde dominantní podnik používá různé postupy za účelem dosažení stejného cíle, používá například postupy, jejichž cílem je omezení nebo vylou­ čení konkurentů, postačuje k tomu, aby byl článek 82 použitelný na veškeré postupy tvořící část této celkové strategie, jestliže je alespoň jeden postup schopen ovlivnit obchod mezi členskými státy (9).

18. Z formulace článků 81 a 82 a z předchozích rozsudků soudů Společenství vyplývá, že při uplatnění kritéria ovlivnění obchodu je nutno vzít v úvahu zejména tři prvky:

a) pojem „obchod mezi členskými státy“,

b) význam spojení „může ovlivnit“ a

c) pojem „výrazně“.

2.2. Pojem „obchod mezi členskými státy“

19. Pojem „obchod“ není omezen na tradiční přeshraniční výměnu zboží a služeb (10). Je to širší pojem, který pokrývá veškeré přeshraniční hospodářské činnosti, včetně usazení (11). Tento výklad je v souladu se základním cílem Smlouvy, kterým je podporovat volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu.

20. Podle zavedeného precedenčního práva zahrnuje pojem „obchod“ také případy, kdy dohody nebo postupy ovliv­ ňují strukturu hospodářské soutěže na trhu. Pravidlům hospodářské soutěže Společenství mohou podléhat postupy a dohody, které ovlivňují strukturu hospodářské soutěže uvnitř Společenství tím, že vedou nebo by mohly vést k zániku konkurenčního podniku ve Společenství (12). Pokud podnik zanikne, nebo pokud existuje nebezpečí, že zanikne, je dotčena struktura hospodářské soutěže uvnitř Společenství a jsou dotčeny hospodářské činnosti, do kterých je podnik zapojen.

21. Požadavek, že musí být ovlivněn obchod „mezi členskými státy“ znamená, že musí být ovlivněny přeshraniční hos­ podářské činnosti, a to nejméně dvou členských států. Nepožaduje se, aby dohoda nebo postup ovlivňovala obchod mezi celým jedním členským státem a celým jiným členským státem. Články 81 a 82 mohou být použi­ telné také v případech, které se týkají pouze části členského státu, za předpokladu, že dochází k výraznému ovlivnění obchodu (13).

22. Uplatnění kritéria ovlivnění obchodu není závislé na definici relevantních zeměpisných trhů. Obchod mezi člen­ skými státy může být ovlivněn také v těch případech, kdy je relevantním trhem vnitrostátní trh nebo jeho část (14).

(8)	Pojem výrazné ovlivnění je probírán v kapitole 2.4 níže.
(9)	V této souvislosti viz věc Hoffmann-La Roche, 85/76, Recueil 1979, s. 461, bod 126.
(10)	V těchto pokynech výraz „výrobky“ zahrnuje zboží i služby.
(11)	Viz věc Xxxxxxx, 172/80, Recueil 1981, s. 2021, bod 18. Viz také věc Wouters, C-309/99, Recueil 2002, s. I-1577, bod 95, věc Ambu­ lanz Xxxxxxxx, C-475/99, Recueil 2001, s. I-8089, bod 49, spojené věci Xxxxxxxx, C-215/96 a 216/96, Recueil 1999, s. I-135, bod 51, věc Job Centre, C-55/96, Recueil 1997, s. I-7119, bod 37, a věc Xxxxxx and Xxxxx, C-41/90, Recueil 1991, s. I-1979, bod 33.
(12)	Viz například spojené věci Compagnie maritime belge, T-24/93 a ostatní, Recueil 1996, s. II-1201, bod 203, a bod 23 rozsudku ve věci Commercial Solvents, citovaného v poznámce pod čarou 3.
(13)	Viz například spojené věci SCK and FNK, T-213/95 a T-18/96, Recueil 1997, s. II-1739, a body 3.2.4 a 3.2.6 níže.
(14)	Viz kapitola 3.2 níže.

2.3. Význam spojení „může ovlivnit“

23. Účelem spojení „může ovlivnit“ je definovat povahu požadovaného vlivu na obchod mezi členskými státy. Podle standardních testů vypracovaných Soudním dvorem znamená spojení „může ovlivnit“, že s určitou mírou pravdě­ podobnosti musí být na základě souhrnu objektivních právních nebo věcných faktorů možné předvídat, že dohoda nebo postup může mít vliv, přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný, na strukturu obchodo­ vání mezi členskými státy (15) (16). Jak je uvedeno v bodě 20 výše, Soudní dvůr dále vypracoval test založený na tom, zda dohoda nebo postup ovlivňuje nebo neovlivňuje strukturu hospodářské soutěže. V případech, kdy dohoda nebo postup mohou ovlivnit strukturu hospodářské soutěže uvnitř Společenství, spadají do působnosti práva Společenství.

24. Test „strukturou obchodování“, vypracovaný Soudním dvorem, obsahuje následující hlavní prvky, které jsou podrobně popsány v následujících kapitolách:

a) „dostatečný stupeň pravděpodobnosti na základě souhrnu objektivních právních nebo věcných faktorů“,

b) vliv na „strukturu obchodování mezi členskými státy“,

c) „přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný vliv“ na strukturu obchodování.

2.3.1. Dostatečný stupeň pravděpodobnosti na základě souhrnu objektivních právních nebo věcných faktorů

25. Posouzení vlivu na obchod je závislé na objektivních okolnostech. Nepožaduje se subjektivní záměr dotčeného podniku. Pokud však existují důkazy o tom, že podnik měl v úmyslu ovlivnit obchod mezi členskými státy, například tím, že se snažil zabránit vývozu do jiného členského státu nebo dovozu z jiného členského státu, je to důležitá okolnost, která se musí vzít v úvahu.

26. Slova „může ovlivnit“ a odkaz Soudního dvora na „dostatečnou míru pravděpodobnosti“ znamená, že aby mohl případ spadat do působnosti práva Společenství, nepožaduje se, aby dohoda nebo postup v budoucnosti nebo v minu­ losti měla vliv na obchod mezi členskými státy. Postačuje, že dohoda nebo postup „může mít“ takový vliv (17).

27. Není povinné ani nutné vypočítat skutečný objem obchodu mezi členskými státy, který je ovlivněn dohodou nebo postupem. Například u dohod zakazujících vývoz do jiných členských států není nutno odhadovat, jaká by byla úroveň paralelních obchodů mezi dotčenými členskými státy, pokud by dohoda neexistovala. Tento výklad je v souladu s právní povahou kritéria ovlivnění obchodu. Působnost práva Společenství se týká kategorií dohod a postupů, které mohou mít přeshraniční dopady, bez ohledu na to, zda konkrétní dohoda nebo postup takové dopady opravdu má.

28. Posouzení podle kritéria ovlivnění obchodu závisí na řadě okolností, které samostatně nemusí být rozhodu­ jící (18). Mezi důležité okolnosti patří povaha dohody a postupu, povaha výrobků, jichž se dohoda nebo postup týká, a pozice a význam dotčených podniků (19).

29. Povaha dohody a postupu poskytuje informaci o schopnosti dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi člen­ skými státy z hlediska kvality. Některé dohody a postupy mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, zatímco jiné v tomto ohledu vyžadují podrobnější analýzu. Příkladem první možnosti jsou mezi­ národní kartely, příkladem druhé možnosti jsou společné podniky omezené na území jednoho členského státu. Toto hledisko je dále zkoumáno v kapitole 3 níže, která pojednává o různých kategoriích dohod a postupů.

(15)	Viz například rozsudek ve věci Züchner, citovaný v poznámce pod čarou 11, a věc Kerpen S Kerpen, 319/82, Recueil 1983, s. 4173, spojené věci Stichting Sigarettenindustrie, 240/82 a ostatní, Recueil 1985, s. 3831, bod 48, a spojené věci Cimenteries CBR, T-25/95 a ostatní, Recueil 2000, s. II-491, bod 3930.
(16)	V některých rozsudcích, které se týkaly hlavně vertikálních dohod, k tomu Soudní dvůr doplnil, že dohoda mohla bránit dosažení cíle vytvoření jednotného trhu mezi členskými státy, viz například věc Volkswagen, T-62/98, Recueil 2000, s. II-2707, bod 179, a bod 47 rozsudku Xxxxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 11, a věc Société Technique Minière, 56/65, Recueil 1966, s. 337. Vliv dohody na cíl jednotného trhu je tedy prvkem, který se může vzít v úvahu.
(17)	Viz například věc Irish Sugar, T-228/97, Recueil 1999, s. II-2969, bod 170, a věc Xxxxxx, 19/77, Recueil 1978, s. 131, bod 15.
(18)	Viz například věc Gøttrup-Klim, C-250/92, Recueil 1994, s. II-5641, bod 54.
(19)	Viz například věc Javico, C-306/96, Recueil 1998, s. I-1983, bod 17, a bod 18 rozsudku ve věci Xxxxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 4.

30. Informaci o tom, zda může být ovlivněn obchod mezi členskými státy, poskytuje také povaha výrobků, jichž se dohody a postupy týkají. To, že výrobky spadají do oblasti působnosti práva Společenství, je více zřejmé tehdy, pokud jsou kvůli své povaze snadno obchodovatelné na mezinárodní úrovni nebo pokud jsou důležité pro pod­ niky, které chtějí vstoupit na trh jiného členského státu nebo tam rozšířit svoji činnost, než v případech, kdy je kvůli povaze výrobků poptávka po výrobcích nabízených dodavateli z jiných členských států omezená, nebo v případech, kdy výrobky nemají velký význam pro usazení v jiném členském státě nebo pro rozšíření hospo­ dářské činnosti prováděné z takového místa usazení (20). Pojem usazení zahrnuje i případy, kdy podnik se sídlem v jednom členském státu založí v jiném členském státu své zastoupení, pobočky nebo dceřiné podniky.

31. Pozice dotčených podniků na trhu a objemy jejich prodeje poskytují informaci o schopnosti příslušné dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy z hlediska množství. Toto hledisko, které tvoří nedílnou část posouzení pojmu „výrazně ovlivnit“, je řešeno v oddíle 2.4 níže.

32. Kromě okolností, které již byly uvedeny, je nutné brát v úvahu právní a skutečné prostředí, ve kterém dohoda nebo postup fungují. Příslušné ekonomické a právní souvislosti pomáhají pochopit možný rozsah ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Pokud je obchod mezi členskými státy omezen absolutními překážkami, které existují nezávisle na dohodě nebo postupu, může dojít k ovlivnění obchodu pouze tehdy, jestliže je pravděpo­ dobné, že tyto překážky v dohledné době zmizí. V případech, kdy tyto překážky nejsou absolutní, ale pouze znesnadňují mezinárodní činnosti, je nanejvýš důležité zajistit, aby dohody a postupy těmto činnostem ještě více nebránily. Dohody a postupy, které takto působí, mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

2.3.2. Vliv na „strukturu obchodování mezi členskými státy“

33. Aby bylo možno použít články 81 a 82, musí existovat vliv na „strukturu obchodování mezi členskými státy“.

34. Pojem „struktura obchodování“ je neutrální. Podmínkou není snížení či omezení obchodu (21). Struktura obchodo­ vání může být ovlivněna také tehdy, pokud dohoda nebo postup způsobí zvýšení obchodu. Věc spadá do působ­ nosti práva Společenství, pokud je pravděpodobné, že se obchod mezi členskými státy pod vlivem dohody nebo postupu vyvine jinak, než jak by se pravděpodobně vyvíjel bez dohody nebo postupu (22).

35. Tento výklad odráží skutečnost, že kritérium ovlivnění obchodu je právní kritérium, které slouží k odlišení dohod a postupů, které mohou mít mezinárodní dopad, a proto je oprávněné zahájit jejich šetření podle pravidel hospodářské soutěže Společenství, od dohod a postupů, které mezinárodní dopad nemají.

2.3.3. „Přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný vliv“ na strukturu obchodování

36. Vliv dohod a postupů na strukturu obchodování mezi členskými státy může být „přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný“.

37. K přímému ovlivnění obchodu mezi členskými státy obvykle dochází u výrobků, na něž se přímo vztahují dohody a postupy. Pokud se například výrobci jednoho konkrétního výrobku z různých členských států dohod­ nou na rozdělení trhu, je na trhu s příslušným výrobkem přímo ovlivněn obchod mezi členskými státy. Jiným příkladem vzniku přímého vlivu je případ, kdy dodavatel sníží distributorům slevy na výrobky prodávané v členském státě, ve kterém mají distributoři sídlo. Takové postupy zvyšují relativní cenu výrobků určených na vývoz a způsobují, že prodej na vývoz je méně zajímavý a méně konkurenceschopný.

38. K nepřímému ovlivnění obchodu často dochází u výrobků, které mají určitý vztah k výrobkům, na něž se vzta­ hují dohody nebo postupy. Nepřímé vlivy mohou například nastat tehdy, když má dohoda nebo postup dopad na mezinárodní hospodářskou činnost podniků, které používají výrobek, na nějž se dohoda nebo postup vzta­ huje, nebo na tomto výrobku jiným způsobem závisejí (23). Takové vlivy mohou například nastat tehdy, pokud se

(20)	V této souvislosti srovnej rozsudky ve věci Xxxxxxxx a Xxxxxxx citované v poznámce pod čarou 11.
(21)	Viz například věc Tréfileurope, T-141/89, Recueil 1995, s. II-791, věc Vereniging van Samenwerkende Prijsregelende Organisaties in de Bouwnijverheid (SPO), T-29/92, Recueil 1995, s. II-289, pokud se jedná o vývoz, a rozhodnutí Komise ve věci Volkswagen (II) (Úř. věst. L 264, 4.10.2001, s. 14).
(22)	V této souvislosti viz věc Frubo, 71/74, Recueil 1975, s. 563, bod 38, spojené věci Xxx Xxxxxxxxx, 209/78 a ostatní, Recueil 1980, s. 3125, bod 172, věc Dansk Pelsdyravler Forening, T-61/89, Recueil 1992, s. II-1931, bod 143, a věc BPB Industries and British Gypsum, T-65/89, Recueil 1993, s. II-389, bod 135.
(23)	V této souvislosti viz věc Compagnie Générale Maritime and others, T-86/95, Recueil 2002, s. II-1011, bod 148, a bod 202 rozsudku ve věci Compagnie maritime belge, citovaného v poznámce pod čarou 12.

dohoda nebo postup týkají polotovaru, s nímž se neobchoduje, ale využívá se jako součást konečného výrobku, s nímž se obchoduje. Soudní dvůr měl za to, že obchod mezi členskými státy mohl být ovlivněn v případě dohody týkající se stanovení cen lihu používaného pro výrobu koňaku (24). Zatímco surovina se nevyvážela, konečný výrobek – koňak – se vyvážel. V takových případech jsou pravidla hospodářské soutěže Společenství použitelná tehdy, pokud může být výrazně ovlivněn obchod s konečným výrobkem.

39. K nepřímému ovlivnění obchodu mezi členskými státy může dojít také v souvislosti s výrobky, na něž se přímo vztahují dohody nebo postupy. Například dohody, kterými výrobce omezí záruku na své výrobky prodávané distributory, takže tato záruka platí pouze na území členského státu, v němž má distributor sídlo, odradí od nákupu těchto výrobků spotřebitele z jiných členských států, protože by nebyli schopni domáhat se záruky (25). Vývoz prováděný oficiálními distributory a paralelními obchodníky je obtížnější, protože v očích spotřebitelů jsou výrobky bez záruky výrobce méně zajímavé (26).

40. Skutečné vlivy na obchod mezi členskými státy jsou takové, které vzniknou, jakmile nastane plnění dohody nebo postupu. Dohoda mezi dodavatelem a distributorem v rámci stejného členského státu, například o zákazu vývozu do jiného členského státu, může mít skutečný vliv na obchod mezi členskými státy. Bez dohody by pro­ dejce mohl volně vyvážet. Je však nutno připomenout, že se nepožaduje prokázání skutečných vlivů. Postačuje, že dohoda nebo postup takové vlivy může mít.

41. Pravděpodobné vlivy jsou takové, které mohou s určitou mírou pravděpodobnosti vzniknout v budoucnosti. Jinými slovy, musí se vzít v úvahu předvídatelný vývoj trhu (27). I když v okamžiku uzavření dohody nebo v okamžiku uskutečnění postupu nemůže být obchod ovlivněn, články 81 a 82 zůstávají použitelné, jestliže je pravděpodobné, že se okolnosti, které vedly k tomuto závěru, v dohledné budoucnosti změní. V této souvislosti má význam posoudit dopad liberalizačních opatření přijatých Společenstvím nebo dotčeným členským státem i dopad jiných předvídatelných opatření usilujících o odstranění právních překážek obchodu.

42. Kromě toho, i kdyby podmínky trhu byly pro mezinárodní obchod v daném časovém okamžiku nevýhodné, například proto, že ceny jsou v dotčených členských státech podobné, obchod může být ovlivněn, pokud se v důsledku změny tržních podmínek změní situace (28). Důležité je to, zda dohoda nebo postup může ovlivnit obchod mezi členskými státy, a ne, zda jej v daném okamžiku skutečně ovlivňuje.

43. Zařazení nepřímých nebo pravděpodobných vlivů do analýzy ovlivnění obchodu mezi členskými státy nezna­ mená, že analýza může být založena na vzdálených nebo hypotetických okolnostech. Pravděpodobnost, že konkrétní dohoda vyvolá nepřímé nebo pravděpodobné vlivy, musí být vysvětlena orgánem nebo stranou, která tvrdí, že obchod mezi členskými státy může být výrazně ovlivněn. Hypotetické nebo spekulativní vlivy neposta­ čují pro to, aby věc spadala do působnosti práva Společenství. Například dohoda, která zvyšuje cenu výrobku, který není obchodovatelný, snižuje čisté příjmy spotřebitelů. Jsou-li spotřebitelé finančně limitováni, nakupují méně výrobků dovážených z jiných členských států. Avšak souvislost mezi takovými vlivy na příjmy a obchodem mezi členskými státy je obecně sama o sobě příliš vzdálená na to, aby věc spadala do působnosti práva Společenství.

2.4. Pojem „výrazně ovlivnit“

2.4.1. Obecné zásady

44. Kritérium ovlivnění obchodu obsahuje množstevní prvek omezující působnost práva Společenství na dohody a postupy, které mohou mít vliv určitého významu. Dohody a postupy nespadají do působnosti článků 81 a 82, pokud vzhledem ke slabému postavení dotčených podniků na trhu daných výrobků ovlivňují trh pouze nepa­ trně (29). Skutečnost, zda se jedná o výrazné ovlivnění, může být vyhodnocena zejména podle postavení a významu dotčených podniků na trhu daných výrobků (30).

(24)	Viz věc BNIC v Clair, 123/83, Recueil 1985, s. 391, bod 29.
(25)	Viz rozhodnutí Komise ve věci Zanussi (Úř. věst. L 322, 16.11.1978, s. 36), bod 11.
(26)	V této souvislosti viz věc ETA Fabrique d’Ebauches, 31/85, Recueil 1985, s. 3933, body 12 a 13.
(27)	Viz spojené věci RTE (Xxxxxx), C-241/91 P a C-242/91 P, Recueil 1995, s. I-743, bod 70, a věc AEG, 107/82, Recueil 1983, s. 3151, bod 60.
(28)	Viz bod 60 rozsudku ve věci AEG, citovaného v předcházející poznámce pod čarou.
(29)	Viz věc Völk, 5/69, Recueil 1969, s. 295, bod 7.
(30)	Viz například bod 17 rozsudku ve věci Javico, citovaného v poznámce pod čarou 19, a bod 138 rozsudku ve věci BPB Industries and British Gypsum, citovaného v poznámce pod čarou 22.

45. Posouzení míry ovlivnění závisí na okolnostech každého jednotlivého případu, zejména na povaze dohody a postupu, na povaze daného výrobku a na postavení dotčeného podniku na trhu. Pokud dohoda nebo postup může svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, potom je práh, kdy nabývá výrazného rozsahu, nižší než v případech dohod nebo postupů, které nemohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Čím silnější je pozice dotčených podniků na trhu, tím je pravděpodobnější, že na dohodu nebo postup bude nahlíženo tak, že může výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy (31).

46. U velkého počtu případů týkajících se dovozů a vývozů měl Soudní dvůr za to, že požadavek výrazného ovliv­ nění byl splněn tehdy, pokud odbyt dotčených podniků odpovídal přibližně 5 % celkového prodeje na trhu (32). Samotný podíl na trhu však nebyl vždy považován za rozhodující prvek. Je třeba vzít v úvahu také například obrat podniků u daných výrobků (33).

47. Míra ovlivnění trhu tedy může být posuzována jednak absolutně, podle obratu, jednak relativně, porovnáním postavení dotčeného podniku (dotčených podniků) s postavením jiných tržních subjektů (podíl na trhu). Zamě­ ření na postavení a význam dotčených podniků je v souladu s pojmem „může ovlivnit“, což naznačuje, že posou­ zení je založeno spíše na schopnosti dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy než na dopadu na skutečné toky zboží a služeb v mezinárodním měřítku. Postavení dotčených podniků na trhu a jejich obrat u daných výrobků poskytují informaci o schopnosti dohody nebo postupu ovlivnit obchod mezi členskými státy. Tyto dva prvky se odrážejí v předpokladech uvedených v bodech 52 a 53 níže.

48. Při zjišťování výrazného ovlivnění trhu není nutné, aby byly definovány relevantní trhy a aby se vypočítaly podíly na trhu (34). Pro podporu závěru, že vliv na obchod je výrazný, mohou být postačující tržby podniku v absolut­ ním vyjádření. Je tomu tak zejména v případech dohod a postupů, které mohou svou samotnou podstatou ovliv­ nit obchod mezi členskými státy, například proto, že se týkají dovozů nebo vývozů, nebo proto, že se vztahují na několik členských států. Skutečnost, že za takových okolností může být obrat u výrobků pokrytých dohodou dostatečný pro zjištění výrazného ovlivnění obchodu mezi členskými státy, se odráží v pozitivním předpokladu vysvětleném v bodě 53 níže.

49. Dohody a postupy musí být vždy posuzovány v ekonomických a právních souvislostech, za kterých vznikly. V případě vertikálních dohod může být nutné přihlížet k veškerým kumulativním vlivům paralelních sítí podob­ ných dohod (35). I když jedna dohoda nebo síť dohod nemůže výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, mohou obchod ovlivnit účinky paralelních sítí dohod posuzovaných jako celek. Je však nutné, aby daná jednot­ livá dohoda nebo síť dohod významně přispívala k celkovému ovlivnění obchodu (36).

2.4.2. Vyčíslení výrazného ovlivnění obchodu

50. Není možné stanovit obecná množstevní pravidla, která by zahrnovala všechny kategorie dohod a stanovila, kdy může dojít k výraznému ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Je však možné stanovit, kdy obchod obvykle nemůže být výrazně ovlivněn. Komise zaprvé ve svém oznámení o dohodách menšího významu, které výrazně neo­ mezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy (pravidlo de minimis) (37) uvedla, že dohody mezi malými a středními podniky, jak jsou definovány v příloze k doporučení Komise č. 96/280/ES (38), obvykle nemohou

(31)	Viz bod 138 rozsudku ve věci BPB Industries and British Gypsum, citovaného v poznámce pod čarou 22.
(32)	Viz například body 9 a 10 rozsudku ve věci Xxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 17, a bod 58 rozsudku ve věci AEG, cito­ vaného v poznámce pod čarou 27.
(33)	Viz spojené věci Musique Diffusion Française, 100/80 a ostatní, Recueil 1983, s. 1825, bod 86. V této věci byl objem prodeje daných výrobků mírně nad 3 % objemu prodeje u dotčených národních trhů. Soud rozhodnul, že dohody, které bránily paralelnímu obchodu, mohly citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy z důvodu vysokého obratu stran a relativní pozici výrobků na trhu v porovnání s výrobky, které vyráběli konkurenční dodavatelé.
(34)	V této souvislosti viz body 179 a 231 rozsudku ve věci Volkswagen, citovaného v poznámce pod čarou 16, a věc CMA CGM and others, T-213/00, Recueil 2003, s. I-, body 219 a 220.
(35)	Viz například Langnese-Iglo, věc T-7/93, Recueil 1995, s. II-1533, bod 120.
(36)	Viz body 140 a 141 rozsudku ve věci Vereniging van Groothandelaren in Bloemkwekerijprodukten, citovaného v poznámce pod čarou 5.
(37)	Viz oznámení Komise o dohodách menšího významu, které významně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy (Úř. věst. C 368, 22.12.2001, s. 13), bod 3.
(38)	Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4. Toto doporučení bude od 1.1.2005 nahrazeno doporučením Komise č. 2003/361/EC o definici mikro-, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

ovlivnit obchod mezi členskými státy. Důvodem pro tento předpoklad je skutečnost, že činnosti malých a střed­ ních podniků mají obvykle místní nebo nanejvýš regionální povahu. Avšak malé a střední podniky mohou spadat do působnosti práva Společenství zejména tehdy, pokud se zabývají mezinárodní hospodářskou činností. Zadruhé, Komise považuje za vhodné stanovit obecné zásady, které uvedou, v jakých případech nemůže být obchod mezi členskými státy obvykle ovlivněn, tj. pravidlo neexistence výrazného ovlivnění obchodu mezi člen­ skými státy (pravidlo NAAT). Komise bude při používání článku 81 považovat toto pravidlo za negativní vyvrati­ telný předpoklad, a to u všech dohod ve smyslu čl. 81 odst. 1 bez ohledu na povahu omezení obsažených v dohodě, včetně omezení, která byla v nařízeních Komise o blokových výjimkách a příslušných pokynech vyme­ zena jako základní omezení. V případech, kdy se tento předpoklad použije, Komise obvykle nezahájí řízení ani na žádost třetí strany, ani ze své vlastní iniciativy. Pokud podniky budou v dobré víře předpokládat, že dohoda je pokryta tímto negativním předpokladem, Komise neuloží sankce.

51. Aniž je dotčen bod 53 níže, tato negativní definice výrazného ovlivnění neznamená, že dohody, které nesplňují níže uvedená kritéria, mohou automaticky výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je nutné provést ana­ lýzu každého jednotlivého případu.

52. Komise zastává názor, že dohody v zásadě nemohou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a) celkový podíl stran na každém relevantním trhu uvnitř Společenství, kterého se dohoda týká, není vyšší než 5 % a

b) v případě horizontálních dohod nepřekročí celkový roční obrat dotčených podniků (39) v rámci Společenství u výrobků pokrytých dohodou 40 milionů EUR. U dohod o společném nákupu výrobků bude odpovídající obrat představovat součet nákupů výrobků pokrytých dohodou provedených jednotlivými stranami.

V případě vertikálních dohod nepřekročí celkový roční obrat dodavatele výrobků pokrytých dohodou v rámci Společenství 40 milionů EUR. V případě licenčních dohod bude odpovídající obrat představovat celkový obrat nabyvatelů licence na výrobky, včetně licencované technologie a vlastního obratu poskytovatele licence na dané výrobky. U dohod uzavřených mezi kupujícím a několika dodavateli se příslušný obrat zjistí součtem všech nákupů výrobků pokrytých dohodami, které kupující provedl.

Komise použije stejné předpoklady tam, kde výše uvedené prahové hodnoty obratu nebudou během dvou po sobě jdoucích kalendářních roků překročeny o více než 10 % a tam, kde výše uvedené prahové podíly na trhu nebudou překročeny o více než 2 procentní body. Pokud se dohoda týká nově vznikajícího, dosud neexistujícího trhu a pokud následkem jejího působení strany nevytvoří příslušný obrat ani nezískají příslušný podíl na trhu, Komise tyto předpoklady nepoužije. V těchto případech může být míra ovlivnění trhu odhadnuta na základě postavení stran na relevantních výrobkových trzích nebo jejich vyspělosti v technologiích souvisejících s dohodou.

53. Komise bude také zastávat názor, že pokud dohoda může svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi člen­ skými státy, například proto, že se týká dovozů a vývozů nebo že pokrývá několik členských států, existuje vyvratitelný pozitivní předpoklad toho, že takové vlivy na obchod jsou výrazné, pokud je obrat stran u výrobků pokrytých dohodou, vypočítaný postupem podle bodů 52 a 54, vyšší než 40 milionů EUR. U dohod, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, lze také často předpokládat, že tyto vlivy jsou výrazné, pokud je podíl stran na trhu vyšší než prahová hodnota 5 %, uvedená v předchozím odstavci. Tento předpoklad se však nepoužije tam, kde dohody pokrývají pouze část členského státu (viz bod 90 níže).

54. Pokud se jedná o prahovou hodnotu 40 milionů EUR (viz bod 52 výše), je obrat vypočten na základě celkového prodeje výrobků pokrytých dohodou (smluvní výrobky) realizovaného dotčeným podnikem za předchozí finanční rok ve Společenství, kromě daní. Vyloučeny jsou prodeje mezi jednotkami, které jsou součástí jednoho podniku (40).

55. Aby se mohla použít prahová hodnota podílu na trhu, je nutné vymezit relevantní trh (41). Ten sestává z relevant­ ního výrobkového trhu a relevantního zeměpisného trhu. Podíly na trhu se mají vypočítat na základě údajů o hodnotě prodejů na trhu, případně údajů o hodnotě nákupů na trhu. Pokud tyto hodnoty nejsou dostupné, mohou se použít odhady založené na jiných spolehlivých obchodních informacích, včetně údajů o objemech.

56. U síťových dohod, které uzavřel stejný dodavatel s různými prodejci, se berou v úvahu prodeje v celé síti.

(39)	Pojem „dotčené podniky“ musí zahrnovat propojené podniky, jak je definováno v bodě 12.2 oznámení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (Úř. věst. C 368, 22.12.2001, s. 13).
(40)	Viz předcházející poznámka pod čarou.
(41)	Při definici relevantního trhu je třeba použít sdělení o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5).

57. Smlouvy, které tvoří část obecných obchodních ujednání, představují pro účely pravidla NAAT jednu dohodu (42). Podniky se nemohou dostat pod prahové hodnoty tak, že rozdělí dohodu, která z ekonomického hlediska tvoří jeden celek.

3. UPLATNĚNÍ VÝŠE UVEDENÝCH ZÁSAD NA BĚŽNÉ TYPY DOHOD A ZNEUŽÍVÁNÍ

58. Komise použije negativní předpoklady stanovené v předcházející kapitole na všechny dohody, včetně dohod, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, a také na dohody, které se týkají obchodu s podniky, které mají sídlo ve třetích zemích (viz kapitola 3.3 níže).

59. Kromě negativních předpokladů Komise vezme v úvahu množstevní prvky související s povahou dohody nebo postupu a povahu výrobků, kterých se týkají (viz body 29 a 30 výše). Význam povahy dohody se také odráží v pozitivním předpokladu stanoveném v bodě 53 výše, který se týká výrazného vlivu v případě dohod, které mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Aby bylo možno poskytnout doplňující vodítko k použití pojmu ovlivnění obchodu, je tedy účelné brát v úvahu různé běžné typy dohod a postupů.

60. V následující kapitole je naznačen základní rozdíl mezi dohodami a postupy, které pokrývají několik členských států, a dohodami a postupy, které jsou omezeny na jeden členský stát nebo na část jednoho členského státu. Tyto dvě hlavní skupiny jsou dále rozděleny do podskupin podle povahy příslušných dohod nebo postupů. Zahr­ nuty jsou také dohody a postupy, které se týkají třetích zemí.

3.1. Dohody a zneužívání týkající se několika členských států nebo uskutečněné v několika členských státech

61. Dohody a postupy týkající se několika členských států nebo uskutečněné v několika členských státech mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy téměř ve všech případech. Pokud příslušný obrat překročí prahovou hodnotu uvedenou v bodě 53 výše, nebude tedy ve většině případů nutné provádět podrob­ nou analýzu toho, zda je možno ovlivnit obchod mezi členskými státy. Aby však byl poskytnut určitý návod i pro tyto případy a aby byly vysvětleny zásady uvedené v kapitole 2 výše, je užitečné vysvětlit okolnosti, které se obvykle používají na podporu zjištění, že daný případ spadá do působnosti práva Společenství.

3.1.1. Dohody o dovozu a vývozu

62. Dohody mezi podniky ve dvou nebo více členských státech, které se týkají dovozu a vývozu, mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Takové dohody, bez ohledu na to, zda omezují nebo neomezují hospodářskou soutěž, mají přímý vliv na strukturu obchodování mezi členskými státy. Například ve věci Kerpen S Kerpen, která se týkala dohody mezi francouzským výrobcem a německým distributorem a která představovala více než 10 % objemu vývozu cementu z Francie do Německa, celkem 350 000 tun za rok, roz­ hodl Soudní dvůr, že není možné dojít k závěru, že taková dohoda nemůže (výrazně) ovlivnit obchod mezi člen­ skými státy (43).

63. Tato skupina zahrnuje dohody, které zavádějí omezení dovozu a vývozu, včetně omezení aktivního i pasivního prodeje a opětovného prodeje, v němž kupující prodává zákazníkům v jiném členském státu (44). V těchto přípa­ dech existuje neodmyslitelná souvislost mezi údajným omezením hospodářské soutěže a vlivem na obchod, pro­ tože samotným účelem omezení je zabránit toku zboží a služeb mezi členskými státy, který by byl jinak možný. Není důležité, zda smluvní strany mají sídlo ve stejném členském státu nebo v různých členských státech.

3.1.2. Kartelové dohody pokrývající několik členských států

64. Kartelové dohody, jako jsou dohody týkající se stanovení cen a rozdělení trhu, které se týkají několika členských států, mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Přeshraniční kartely harmonizují podmínky hospodářské soutěže a ovlivňují vzájemné pronikání na trh upevněním tradiční struktury obchodo­ vání (45). Když se podniky dohodnou na rozdělení zeměpisných území, může dojít k omezení nebo snížení pro­ deje z jiných území do rozdělených území. Když se podniky dohodnou na stanovení cen, zlikvidují hospodář­ skou soutěž a všechny z toho vyplývající rozdíly cen, které by motivovaly konkurenty i zákazníky k zapojení do mezinárodního obchodu. Když se podniky dohodnou na prodejních kvótách, zakonzervuje se tradiční struktura obchodování. Dotčené podniky nemohou rozšiřovat výrobu, a tím ani možný okruh zákazníků v jiných člen­ ských státech.

(42)	Viz také bod 14 výše.
(43)	Viz bod 8 rozsudku ve věci Kerpen S Kerpen, citovaného v poznámce pod čarou 15. Je nutno poznamenat, že Soudní dvůr neodka­ zuje na podíl na trhu, ale na podíl vývozu Francie a na objem daného výrobku.
(44)	Viz například rozsudek ve věci Volkswagen, citovaný v poznámce pod čarou 16, a věc BASF Coatings, T-175/95, Recueil 1999, s. II-1581. Pro horizontální dohody k zabránění paralelního obchodu viz spojené věci IAZ International, 96/82 a ostatní, Recueil 1983, s. 3369, bod 27.
(45)	Viz například věc Usines Xxxxxxx Xxxx, T-142/89, Recueil 1995, s. II-867, bod 102.

65. Také vliv přeshraničních kartelů na obchod je obecně svou samotnou podstatou výrazný kvůli postavení stran kartelu. Kartely se obvykle vytvoří tehdy, pokud zúčastněné podniky mají společně velký podíl na trhu, protože to jim umožňuje zvýšit cenu nebo snížit výrobu.

3.1.3. Horizontální dohody o spolupráci pokrývající několik členských států

66. Tato kapitola pojednává o různých typech horizontálních dohod o spolupráci. Horizontální dohody o spolupráci mohou mít například formu dohody, podle které dva nebo více podniků spolupracují při konkrétní hospodářské činnosti, jako je výroba a distribuce (46). Tyto dohody se často označují jako společné podniky. Avšak pro spo­ lečné podniky, které trvale vykonávají všechny činnosti samostatné hospodářské jednotky, platí nařízení o spojo­ vání podniků (47). Na úrovni Společenství se taková plná funkce společných podniků neřeší podle článků 81 a 82, kromě případů, kdy je použitelný čl. 2 odst. 4 nařízení o spojování podniků (48). Tato kapitola proto nepojednává o plně funkčních společných podnicích. V případě částečně funkčních společných podniků nepůsobí společné subjekty na žádném trhu jako samostatní dodavatelé (nebo odběratelé). Tyto subjekty pouze slouží mateřským podnikům, které samy působí na trhu (49).

67. Společné podniky, které působí ve dvou nebo více členských státech nebo které vytvářejí výstup prodávaný mateřským podnikem ve dvou nebo více členských státech, ovlivňují obchodní činnosti stran působících v těchto oblastech Společenství. Takové dohody tedy obvykle mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy v porovnání se stavem bez dohody (50). Struktura obchodování je ovlivněna tehdy, pokud pod­ niky převedou svou činnost na společný podnik nebo pokud takový podnik použijí za účelem vytvoření nového zdroje dodávek ve Společenství.

68. Obchod může být ovlivněn také tehdy, pokud společné podniky vytvářejí vstup pro mateřské společnosti, který je potom dále zpracováván nebo použit pro výrobek mateřských podniků. To může být případ, kdy takový vstup byl dříve dodáván dodavateli z jiných členských států, kdy mateřské podniky dříve vyráběly vstupy v jiných člen­ ských státech nebo kdy je konečný výrobek prodáván ve více než v jednom členském státě.

69. Při posouzení toho, zda se jedná o výrazný vliv, je důležité vzít v úvahu objem prodeje mateřských podniků realizovaný u výrobků spojených s dohodou, a ne pouze objem prodeje realizovaný u společného subjektu vytvořeného dohodou, pokud společný podnik nepůsobí na trhu jako samostatný subjekt.

3.1.4. Vertikální dohody realizované v několika členských státech

70. Vertikální dohody a sítě podobných vertikálních dohod existující v několika členských státech mohou obvykle ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud nasměrují obchod jedním konkrétním směrem. Například sítě dohod o selektivní distribuci ve dvou nebo více členských státech nasměrují obchod jedním konkrétním směrem, protože omezí obchod na členy sítě, a tím ovlivní strukturu obchodování v porovnání se stavem bez dohody (51).

71. Obchod mezi členskými státy může být ovlivněn také vertikálními dohodami, jejichž výsledkem je vyloučení. Příkladem mohou být dohody, kdy se prodejci z několika členských států dohodnou, že budou nakupovat pouze od jednoho konkrétního dodavatele nebo prodávat pouze jeho výrobky. Takové dohody mohou omezit obchod mezi těmi členskými státy, ve kterých byly realizovány, nebo obchod z členských států, které dohodami nejsou pokryty. Vyloučení může vyplynout z jednotlivých dohod nebo ze sítě dohod. Pokud má dohoda nebo síť dohod pokrývající několik členských států vylučující vliv, může obvykle dohoda nebo dohody svou samotnou podstatou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy.

72. Také dohody mezi dodavateli a distributory, které stanovují ceny pro další prodej a které pokrývají dva nebo více členských států, mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy (52). Takové dohody mění cenové hladiny, které by pravděpodobně existovaly bez dohod, a tím ovlivňují strukturu obchodování.

(46)	O horizontálních dohodách o spolupráci pojednávají pokyny Komise k použití článku 81 Smlouvy o ES na horizontální dohody o spolupráci (Úř. věst. C 3, 6.1.2001, s. 2). Tyto pokyny pojednávají o základním posouzení různých typů dohod z hlediska hospo­ dářské soutěže, avšak neřeší vliv na obchod.
(47)	Viz nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(48)	Sdělení Komise o pojmu plně funkčních společných podniků podle nařízení o spojování podniků (Úř. věst. C 66, 2.3.1998, s. 1) uvádí pokyny k obsahu této představy.
(49)	Viz například rozhodnutí komise ve věci Ford/Volkswagen (Úř. věst. L 20, 28.1.1993, s. 14).
(50)	V této souvislosti viz bod 146 rozsudku ve věci Compagnie Générale Maritime, citovaného v poznámce pod čarou 23 výše.
(51)	V této souvislosti viz spojené věci VBVB and VBBB, 43/82 a 63/82, Recueil 1984, s. 19, bod 9.
(52)	V této souvislosti viz věc Publishers Association, T-66/89, Recueil 1992, s. II-1995.

3.1.5. Zneužití dominantního postavení v několika členských státech

73. V případě zneužití dominantního postavení je účelné rozlišovat mezi zneužíváním, které vytváří překážky vstupu nebo vylučuje konkurenty (zneužívání s vylučujícím účinkem) a mezi zneužíváním, kdy dominantní podnik zne­ užívá své hospodářské síly například tím, že stanoví nepřiměřené nebo diskriminační ceny (zneužívání s cílem vykořisťovat). Oba typy zneužití se mohou uskutečnit buďto dohodami, které spadají do působnosti čl. 81 odst. 1, nebo jednostranným chováním, které z pohledu soutěžního práva Společenství spadá do působnosti článku 82.

74. Zneužívání, jehož cílem je vykořisťování, například diskriminační slevy, působí na závislé obchodní partnery, kteří z něho buď mají prospěch, nebo jím trpí. Tento typ zneužívání mění jejich konkurenční postavení, a tím ovlivňuje strukturu obchodování mezi členskými státy.

75. Pokud se dominantní podnik chová ve více než jednom členském státě diskriminačně, potom takové zneužití může svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Takové chování má negativní dopad na hospodářskou soutěž přesahující hranice jednoho členského státu, neboť pravděpodobně odkloní obchod od směru, kterým by se vyvíjel, pokud by ke zneužití nedošlo. Struktura obchodování může být ovlivněna například tam, kde dominantní podnik zaručí věrnostní slevy. Zákazníci, kteří spadají do oblasti pokryté diskriminačním systémem slev, mají sklon nakupovat méně od konkurentů dominantní společnosti, než kolik by jinak nakupo­ vali. Diskriminační chování, jako například nepřiměřeně nízké ceny, jehož cílem je přímo odstranit konkurenta, také může ovlivnit obchod mezi členskými státy, protože má vliv na strukturu hospodářské soutěže na trhu uvnitř Společenství (53). Pokud dominantní společnost jedná s cílem odstranit konkurenta, který působí ve více než jednom členském státu, může být obchod ovlivněn několika způsoby. Zaprvé, existuje nebezpečí, že dotčený konkurent ukončí své dodávky v rámci Společenství. I kdyby cílový podnik nebyl omezen, může být ovlivněna budoucnost jeho konkurenčního chování, což také může mít vliv na obchod mezi členskými státy. Zadruhé, zneužití může mít vliv na ostatní konkurenty. Dominantní podnik může svým konkurentům svým chováním signalizovat, že potrestá pokusy o skutečnou hospodářskou soutěž. Zatřetí, i vyloučení jednoho konkurenta může postačovat k tomu, aby došlo k ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Tak tomu může být i tehdy, pokud podnik, jemuž hrozí vyloučení z trhu, vyváží hlavně do třetích zemí (54). Jakmile hrozí, že účinná struk­ tura hospodářské soutěže na trhu uvnitř Společenství bude dále narušená, jedná se o případ spadající do působ­ nosti práva Společenství.

76. Pokud se dominantní podnik ve více než v jednom členském státu dopouští zneužívání svého postavení s cílem vylučovat z trhu nebo vykořisťovat, bude schopnost takového jednání ovlivnit trh už kvůli své podstatě výrazná. Při dané pozici dotčeného dominantního podniku na trhu a při skutečnosti, že ke zneužití dochází v několika členských státech, je rozsah zneužití a jeho možný vliv na strukturu obchodování obvykle takový, že může být výrazně ovlivněn obchod mezi členskými státy. U vykořisťovatelského zneužití, jako je cenová diskriminace, mění zneužití konkurenční pozici obchodních partnerů v několika členských státech. U vylučujícího zneužití, včetně zneužití, jehož cílem je odstranit konkurenty, je ovlivněna hospodářská činnost konkurentů v několika členských státech. Už jen z pouhé existence dominantního postavení v několika členských státech vyplývá, že je již oslabena hospodářská soutěž v podstatné části společného trhu (55). Pokud dominantní podnik dále oslabuje svým jednáním hospodářskou soutěž, například odstraněním konkurenta, má se za to, že možnost ovlivnit obchod mezi členskými státy je obvykle výrazná.

3.2. Dohody a zneužívání, které mají vliv pouze na jeden členský stát nebo jeho část

77. Pokud dohody nebo nekalé jednání pokrývají území jednoho členského státu, může být nutné podrobněji prošet­ řit schopnost dohod nebo nekalého jednání ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je nutno připomenout, že aby došlo k ovlivnění obchodu mezi členskými státy, nepožaduje se, aby se snížil obchod. Postačuje, aby výrazná

(53)	V této souvislosti viz rozsudek ve věci Commercial Solvents, citovaný v poznámce pod čarou 3, ve věci Hoffmann-La Roche, citovaný v poznámce pod čarou 9, bod 125, a ve věci RTE and ITP, citovaný v poznámce pod čarou 27, a také věc Continental Can, 6/72, Recu­ eil 1973, s. 215, bod 16, a věc United Brands, 27/76, Recueil 1978, s. 207, body 197 až 203.
(54)	Viz body 32 a 33 rozsudku ve věci Commercial Solvents, citovaného v poznámce pod čarou 3.
(55)	Podle ustálené judikatury znamená dominance hospodářskou sílu, kterou má podnik a která mu umožňuje bránit účinné hospo­ dářské soutěži na příslušném trhu, protože tato síla mu dává možnost působit v citelném rozsahu nezávisle na svých konkurentech, zákaznících a na spotřebitelích. Viz například bod 38 rozsudku ve věci Hoffmann-La Roche, citovaného v poznámce pod čarou 9.

změna mohla působit na strukturu obchodování mezi členskými státy. Přesto však v mnoha případech týkajících se jednoho členského státu dává povaha domnělého narušení, zejména jeho sklon vyloučit národní trh, dobrý náznak toho, že dohoda nebo postup mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Níže uvedené příklady nejsou vyčerpávající. Jsou to pouze příklady případů, kdy lze dohody omezené na území jednoho členského státu považovat za dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

3.2.1. Kartelové dohody pokrývající jeden členský stát

78. Horizontální kartelové dohody, které pokrývají území celého členského státu, obvykle mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Soudy Společenství v několika věcech rozhodly, že dohody platné pro celé území členského státu svou samotnou podstatou posilují rozdělení trhů na národním základě tím, že brání hospo­ dářskému průniku, který je jedním z cílů Smlouvy (56).

79. Schopnost takových dohod rozdělit vnitřní trh vyplývá ze skutečnosti, že podniky, které se podílejí na kartelo­ vých dohodách jenom v jednom členském státu, obvykle musejí podniknout kroky k vyloučení konkurentů z jiných členských států (57). Pokud tak nečiní, a výrobek pokrytý dohodou je obchodovatelný (58), potom kartel podstupuje riziko, že bude zničen konkurencí podniků z jiných členských států. Takové dohody mohou obvykle svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy, vzhledem k tomu, jaké pokrytí trhů je nutné proto, aby byly účinné.

80. Vzhledem k tomu, že pojem ovlivnění trhu zahrnuje možné vlivy, není rozhodující, zda jsou takové kroky proti konkurentům z jiných členských států v nějakém časovém okamžiku opravdu přijaty. Pokud je kartelová cena podobná ceně převládající v jiných členských státech, nemusí členové kartelu cítit okamžitou potřebu provést kroky proti konkurentům z jiných členských států. Důležité je to, zda by takové kroky podnikli nebo nepodnikli, pokud by se změnily podmínky trhu. Pravděpodobnost takového chování závisí na existenci nebo neexistenci přirozených překážek obchodu na trhu, zejména na tom, zda daný výrobek je nebo není obchodovatelný. Soudní dvůr například ve věci některých maloobchodních bankovních služeb (59) rozhodl, že obchod nemohl být citelně ovlivněn, protože možnosti obchodu u daných zvláštních výrobků byly velice omezené a protože nebyly významným faktorem při rozhodování podniků z jiných členských států o případném usazení v daném členském státu (60).

81. Rozsah, v jakém členové kartelu sledují ceny a konkurenty z jiných členských států, může poskytnout informace o míře, v níž lze obchodovat s výrobky pokrytými kartelovou dohodou. Sledování svědčí o tom, že hospodářská soutěž a konkurenti z jiných členských států jsou chápáni jako možné nebezpečí pro kartel. Kromě toho, pokud existují důkazy, že členové kartelu úmyslně stanovili hladinu cen s ohledem na hladinu cen převládající v jiných členských státech (limitní tvorba cen), je to známka toho, že příslušné výrobky jsou obchodovatelné a že může být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

82. Obchod může být obvykle ovlivněn také tehdy, pokud členové národního kartelu zmírní konkurenční tlak vyvo­ laný konkurenty z jiných členských států tak, že je přinutí připojit se k omezující dohodě, nebo pokud vyloučení z dohody je pro ostatní konkurenty nevýhodné z hlediska jejich konkurenceschopnosti (61). V takových případech dohoda buďto brání těmto konkurentům využívat svou konkurenční výhodu nebo zvyšuje jejich náklady, a tím má negativní dopad na jejich konkurenceschopnost a na jejich odbyt. V obou případech dohoda brání činnosti konkurentů z jiných členských států na dotčeném národním trhu. Totéž platí i v případě, kdy je kartelová dohoda omezená na jeden členský stát uzavřena mezi podniky, které dále prodávají výrobky dovážené z jiných členských států (62).

3.2.2. Horizontální dohody o spolupráci pokrývající jeden členský stát

83. Horizontální dohody o spolupráci, a zejména částečně funkční společné podniky (viz také bod 66 výše), které se dotýkají pouze jednoho členského státu a které přímo nesouvisejí s dovozem a vývozem, nepatří do kategorie dohod, které svou samotnou podstatou mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Proto se může požadovat pečlivé posouzení schopnosti jednotlivých dohod ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(56)	Pro tento příklad viz bod 95 rozsudku ve věci Xxxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 11.
(57)	Viz například věc Xxxxxxx, 246/86, Recueil 1989, s. 2117, body 32–38.
(58)	Viz bod 34 rozsudku ve věci Xxxxxxx, citovaného v předchozí poznámce pod čarou, a z nedávné doby spojené věci British Sugar, T-202/98 a ostatní, Recueil 2001, s. II-2035, bod 79. Na druhé straně tomu tak není, pokud trh není ovlivnitelný dovozem, viz bod 51 rozsudku ve věci Xxxxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 11.
(59)	Záruky pro kontokorentní úvěry.
(60)	Viz bod 51 rozsudku ve věci Xxxxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 11.
(61)	V této souvislosti viz věc Verband der Sachversicherer, 45/85, Recueil 1987, s. 405, bod 50, a věc Xxxx Xxxxx, C-7/95 P, Recueil 1998, s. I-3111. Viz také bod 172 rozsudku ve věci Xxx Xxxxxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 22, kde soud zdůraznil, že projedná­ vaná dohoda výrazně snižuje motivaci prodávat dovážené výrobky.
(62)	Viz například rozsudek ve věci Stichting Sigarettenindustrie, citovaný v poznámce pod čarou 15, body 49 a 50.

84. Horizontální dohody o spolupráci mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy zejména tehdy, pokud mají úči­ nek vyloučení. Tak tomu může být u dohod, které v celém odvětví zavádějí systémy standardizace a certifikace, protože buď vylučují podniky z jiných členských států, nebo je mohou snáze splnit podniky z dotčených člen­ ských států díky tomu, že tyto systémy jsou založeny na národních pravidlech a tradicích. Za takových podmínek dohoda způsobí, že podniky z jiných členských států obtížněji pronikají na národní trh.

85. Obchod může být ovlivněn také tehdy, když vytvoření společného podniku vede k odříznutí podniků z jiných členských států od důležitého prodejního kanálu nebo zdroje poptávky. Pokud například dva nebo více dodava­ telů se sídlem ve stejném členském státu, kteří mají významný podíl na dovozu daných výrobků, založí společný nákupní podnik za účelem sloučení nákupu těchto výrobků, potom výsledné snížení počtu distribučních kanálů omezuje možnosti dodavatelů z jiných členských států získat přístup na dotčený národní trh. Proto může být obchod ovlivněn (63). Obchod může být ovlivněn také tehdy, pokud podniky, které dříve dovážely konkrétní výro­ bek, vytvoří společný podnik a pověří ho výrobou stejného výrobku. V tomto případě dohoda změní strukturu obchodování mezi členskými státy v porovnání se stavem před uzavřením dohody.

3.2.3. Vertikální dohody pokrývající jeden členský stát

86. Vertikální dohody pokrývající celé území členského státu mohou ovlivnit charakter obchodování mezi členskými státy zejména tehdy, pokud podnikům z jiných členských států znesnadňují proniknutí na dotčený národní trh, ať už se jedná o proniknutí v podobě vývozů nebo usazení (vliv vyloučení). Pokud vertikální dohody mají takový vylučující vliv, přispívají k rozdělení trhu na národním základě, a tím brání hospodářskému průniku, který je jedním z cílů Smlouvy (64).

87. Vyloučení může nastat například tehdy, když dodavatelé zavedou pro kupující výhradní povinnosti nákupu (65). Ve věci Delimitis (66), která se týkala dohod mezi pivovarem a majiteli objektů, ve kterých se konzumovalo pivo, kdy se tito majitelé zavázali nakupovat pivo výhradně od pivovaru, definoval Soudní dvůr vyloučení jako nepří­ tomnost, z důvodu dohody, skutečných a konkrétních možností získat přístup na trh. Dohody obvykle vytvářejí významné překážky vstupu pouze tehdy, pokud pokrývají významnou část trhu. Jako ukazatel lze v této souvis­ losti použít podíl na trhu a pokrytí trhu. Při posuzování se musí vzít v úvahu nejen konkrétní dohoda nebo příslušná síť dohod, ale také ostatní paralelní sítě dohod, které mají podobné účinky (67).

88. Také vertikální dohody, které pokrývají celé území členského státu a které se týkají obchodovatelných výrobků, mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, i pokud nevytvářejí přímé překážky obchodu. Dohody, podle kte­ rých podniky stanovují ceny pro další prodej, mohou mít přímý vliv na obchod mezi členskými státy tím, že zvyšují dovoz z jiných členských států a snižují vývoz z dotčeného členského státu (68). Dohody týkající se stano­ vování cen pro další prodej mohou také ovlivnit strukturu obchodování zcela stejným způsobem jako horizon­ tální kartelové dohody. Je-li cena vyplývající z cenové dohody vyšší než cena převládající v jiném členském státu, je taková cenová hladina udržitelná pouze tehdy, pokud lze kontrolovat dovoz z jiných členských států.

3.2.4. Dohody pokrývající pouze část členského státu

89. Z kvalitativního hlediska se dohody, které pokrývají pouze část členského státu, posuzují stejným způsobem, jako dohody pokrývající celé území členského státu. To znamená, že se použije analýza podle kapitoly 2. Při posuzování míry ovlivnění se však musí rozlišovat mezi dvěma kategoriemi, protože se musí vzít v úvahu, že smlouvou je pokrytá pouze část členského státu. Musí se také vzít v úvahu to, jak velkou část národního území lze obchodem ovlivnit. Pokud například náklady na dopravu nebo provozní rádius zařízení způsobí, že pro pod­ niky z jiných členských států je ekonomicky nevýhodné používat ho pro obsluhu celého území jiného členského státu, potom může být obchod ovlivněn tehdy, jestliže dohoda vylučuje přístup na část území členského státu, na níž by bylo možné obchodovat, za předpokladu, že tato část není bezvýznamná (69).

(63)	V této souvislosti viz věc Kesko, T-22/97, Recueil 1999, s. II-3775, bod 109.
(64)	Viz například věc Van den Xxxxx Foods, T-65/98, Recueil 2003, s. II-, a rozsudek ve věci Langnese-Iglo, citovaný v poznámce pod čarou 35, bod 120.
(65)	Viz například rozsudek ze dne 7. prosince 2000 ve věci Neste, C-214/99, Recueil 2000, s. I-11121.
(66)	Viz rozsudek ze dne 28. února 1991 ve věci Delimitis, C-234/89, Recueil 1991, s. I-935.
(67)	Viz bod 120 rozsudku ve věci Langnese-Iglo, citovaného v poznámce pod čarou 35.
(68)	Viz například rozhodnutí Komise ve věci Volkswagen (II), citované v poznámce pod čarou 21, body 81 a následující.
(69)	V této souvislosti viz body 177 až 181 rozsudku ve věci SCK and FNK, citovaného v poznámce pod čarou 13.

90. Pokud dohoda vylučuje přístup na regionální trh, potom aby byl obchod výrazně ovlivněn, musí být objem ovlivněného prodeje významný v poměru k celkovému objemu prodeje daných výrobků v dotčeném členském státu. Toto posouzení se nemůže provádět pouze na základě zeměpisného pokrytí. Musí se přiřadit spravedlivá, přiměřená váha také podílu smluvních stran na trhu. I kdyby měly strany na vhodně definovaném regionálním trhu velký podíl, velikost tohoto trhu z hlediska objemu může být stále bezvýznamná v porovnání s celkovým prodejem daných výrobků na celém území dotčeného členského státu. Proto je obecně nejlepším ukazatelem schopnosti dohody (výrazně) ovlivnit obchod mezi členskými státy posouzení podílu na národním trhu ve vztahu k objemu, který bude vyloučen. Dohody pokrývající oblasti s vysokou koncentrací poptávky budou tedy mít větší váhu než dohody pokrývající oblasti s nižší poptávkou. Aby konkrétní případ spadal do působnosti práva Společenství, musí být podíl uzavřeného národního trhu významný.

91. Dohody, které jsou místní povahy, nemohou samy o sobě výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy. A to i v případě, že je místní trh umístěn v příhraničním regionu. Naopak, pokud je vyloučený podíl národního trhu významný, obchod může být ovlivněn, i když dotčený trh není umístěný v regionu u hranic.

92. U případů této kategorie může poskytnout určité vodítko precedenční právo týkající se pojetí článku 82 o významné části společného trhu (70). Dohody, které například vytvářejí překážky přístupu konkurentů z jiných členských států do části členského státu, která představuje značnou část společného trhu, musí být považovány za dohody, které mají výrazný vliv na obchod mezi členskými státy.

3.2.5. Zneužití dominantního postavení na území jednoho členského státu

93. Pokud podnik, který má dominantní postavení na celém území členského státu, zneužívá svého postavení k diskriminačnímu chování, může být obvykle ovlivněn obchod mezi členskými státy. Takové nezákonné chování obvykle zhoršuje možnosti konkurentů z jiných členských států proniknout na trh a v takovém případě může být ovlivněna struktura obchodování (71). Například ve věci Michelin (72) Soudní dvůr rozhodl, že systém věrnost­ ních slev vyloučil konkurenty z jiných členských států, a proto ovlivnil obchod ve smyslu článku 82. Ve věci Rennet (73) Soudní dvůr podobným způsobem rozhodl, že zneužití v podobě povinnosti výhradního nákupu, vyloučilo výrobky z jiných členských států.

94. Obchod mezi členskými státy může ovlivnit také vylučující zneužití, které ovlivňuje strukturu hospodářské sou­ těže na trhu uvnitř členského státu, například zlikvidováním nebo hrozbou zlikvidování konkurentů. Pokud pod­ nik, kterému hrozí, že bude zlikvidován, působí pouze v jednom členském státu, potom takové zneužití neo­ vlivní obchod mezi členskými státy. Avšak obchod mezi členskými státy může být ovlivněn, pokud postižený podnik vyváží nebo dováží z jiných členských států (74) a také pokud působí v jiných členských státech (75). Obchod může být ovlivněn, když má zneužití dominantního postavení odstrašující účinek na ostatní konkurenty. Pokud si dominantní podnik svým opakovaným chováním získal pověst subjektu, který zavádí diskriminující opatření vůči konkurentům, kteří se snaží o přímou hospodářskou soutěž, snaží se konkurenti z jiných členských států soupeřit méně agresivně, a v tomto případě může být obchod ovlivněn i tehdy, když postižený konkurent, o něhož se jedná, není z jiného členského státu.

95. Situace může být složitější u vykořisťovatelského zneužití, jako je cenová diskriminace a stanovení nepřiměře­ ných cen. Cenová diskriminace mezi domácími zákazníky obvykle obchod mezi členskými státy neovlivní. Avšak může jej ovlivnit, pokud se kupující zabývají vývozem a jsou diskriminační cenou znevýhodněni nebo pokud se takový postup používá za účelem zabránit dovozu (76). Postupy spočívající v nabízení nižších cen zákazníkům, kteří by rádi dováželi výrobky z jiných členských států, mohou způsobit, že pro konkurenty z jiných členských států může být obtížnější vstoupit na trh. V takových případech může být ovlivněn obchod mezi členskými státy.

96. Pokud má podnik dominantní postavení na celém území členského státu, potom obvykle není důležité, zda určité zneužití prováděné dominantním podnikem pokrývá pouze část území nebo zda se dotýká určitých kupu­ jících na území celého státu. Dominantní podnik může výrazně bránit obchodu tak, že zneužívá svého postavení v oblastech nebo vůči zákazníkům, na které se mohou nejvíce zaměřit konkurenti z jiných členských států. Může to být například tehdy, když konkrétní distribuční kanál představuje zvlášť důležitý prostředek pro získání pří­ stupu k mnoha skupinám spotřebitelů. Zabránění přístupu k takovým kanálům může mít značný vliv na obchod mezi členskými státy. Při posouzení míry ovlivnění se musí vzít v úvahu také to, že pouhá přítomnost

(70)	V této souvislosti viz rozsudek ve věci Xxxxxxxx Xxxxxxxx, citovaný v poznámce pod čarou 11, bod 38, a věc Merci convenzionali porto di Genova, C-179/90, Recueil 1991, s. I-5889, a věc GT-Link, C-242/95, Recueil 1997, s. I-4449.
(71)	Viz například bod 135 rozsudku ve věci BPB Industries and British Gypsum, citovaného v poznámce pod čarou 22.
(72)	Viz věc Nederlandse Banden Industrie Michelin, 322/81, Recueil 1983, s. 3461.
(73)	Viz věc Coöperative Stremsel- en Kleurselfabriek, 61/80, Recueil 1981, s. 851, bod 15.
(74)	V této souvislosti viz rozsudek ve věci Irish Sugar, citovaný v poznámce pod čarou 17, bod 169.
(75)	Viz bod 70 rozsudku ve věci RTE (Xxxxxx), citovaného v poznámce pod čarou 27.
(76)	Viz rozsudek ve věci Irish Sugar, citovaný v poznámce pod čarou 17.

dominantního podniku pokrývajícího celé území členského státu může způsobit, že proniknutí na trh je obtíž­ nější. Každé zneužití, jehož následkem je obtížnější proniknutí na trh by tedy mělo být posuzováno jako postup, který výrazně ovlivňuje obchod. Kombinace pozice dominantního podniku na trhu a protikonkurenční povaha jeho chování naznačuje, že takové zneužití má obvykle svou samotnou podstatou výrazný vliv na obchod. Pokud má však zneužití pouze místní charakter nebo pokud se týká pouze nevýznamného podílu obchodu dominant­ ního podniku na území dotčeného členského státu, nemůže být obchod výrazně ovlivněn.

3.2.6. Zneužití dominantního postavení na části území členského státu

97. Pokud se dominantní postavení týká pouze části území členského státu, lze určitý návod, stejně jako v případě dohod, odvodit z podmínky uvedené v článku 82, že dominantní postavení musí pokrývat podstatnou část spo­ lečného trhu. Pokud dominantní postavení pokrývá část členského státu, která tvoří podstatnou část společného trhu, a zneužití způsobí, že konkurenti z jiných členských států mají obtížnější přístup na trh, na kterém má podnik dominantní postavení, musí se obvykle mít za to, že obchod mezi členskými státy může být výrazně ovlivněn.

98. Při uplatnění tohoto kritéria se musí vzít v úvahu zejména objem dotčeného trhu. Regiony a dokonce i přístav nebo letiště umístěné na území členského státu mohou, v závislosti na jejich významu, představovat podstatnou část společného trhu (77). U posledně uvedených případů se musí vzít v úvahu to, zda příslušná infrastruktura je použita pro poskytování mezinárodních služeb, a pokud tomu tak je, v jakém rozsahu. Pokud je infrastruktura, jako letiště a přístavy, pro poskytování mezinárodních služeb významná, může být ovlivněn obchod mezi člen­ skými státy.

99. Stejně jako v případě dominantního postavení pokrývajícího celé území členského státu (viz bod 95 výše) nemusí být obchod mezi členskými státy výrazně ovlivněn, pokud je zneužití pouze místního charakteru nebo pokud se týká pouze nepodstatného podílu odbytu dominantního podniku.

3.3. Dohody a zneužití, které se týkají dovozu a vývozu s podniky se sídlem ve třetích zemích, a dohody a postupy, do nichž jsou zapojeny podniky se sídlem ve třetích zemích

3.3.1. Obecné poznámky

100. Články 81 a 82 se týkají dohod a postupů, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, i když jedna nebo více stran má sídlo mimo Společenství (78). Články 81 a 82 se použijí bez ohledu na to, kde mají podniky sídlo nebo kde byla dohoda uzavřena, za předpokladu, že dohoda nebo postup se provádí v rámci Společenství (79) nebo že se její vliv v rámci Společenství projeví (80). Články 81 a 82 se také mohou použít pro dohody a postupy, které se týkají třetích zemí, za předpokladu, že mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Obecná zásada, stanovená výše v kapitole 2, podle které dohoda nebo postup musí mít výrazný vliv, přímý nebo nepřímý, skutečný nebo pravděpodobný, na strukturu obchodování mezi členskými státy, se použije také u dohod a zneužití, které se týkají podniků se sídlem ve třetích zemích nebo které souvisejí s dovozem ze třetích zemí nebo vývozem do třetích zemí.

101. Pro účely rozhodnutí, zda věc spadá do působnosti práva Společenství, postačuje, aby dohoda nebo postup týka­ jící se třetích zemí nebo podniků se sídlem ve třetích zemích mohla ovlivnit přeshraniční hospodářskou činnost uvnitř Společenství. Pro vznik takových vlivů může postačovat dovoz do jednoho členského státu. Dovoz může ovlivnit podmínky hospodářské soutěže v členském státu, do kterého se dováží, a to zase může mít vliv na vývoz a dovoz konkurenčních výrobků z jiných členských států a do jiných členských států. Jinými slovy, dovoz ze třetích zemí, který je výsledkem dohody nebo postupu, může narušit obchod mezi členskými státy, a tím ovlivnit strukturu obchodování.

102. Při uplatnění kritéria ovlivnění obchodu na výše uvedené dohody a postupy je důležité mimo jiné přezkoumat, co je předmětem dohody nebo postupu, jak je naznačeno jejich obsahem nebo základním úmyslem dotčeného podniku (81).

(77)	Viz například precedenční právo, citované v poznámce pod čarou 70.
(78)	V této souvislosti viz věc Tepea, 28/77, Recueil 1978, s. 1391, bod 48, a bod 16 rozsudku ve věci Continental Can, citovaného v poznámce pod čarou 53.
(79)	Viz spojené věci Ahlström Osakeyhtiö (Woodpulp), C-89/85 a ostatní, Recueil 1988, s. 651, bod 16.
(80)	V této souvislosti viz věc Gencor, T-102/96, Recueil 1999, s. II-753, kde se posouzení podle vlivu použilo v oblasti slučování podniků.
(81)	V této souvislosti viz bod 19 rozsudku ve věci Xxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 19.

103. Tam, kde je cílem dohody omezit hospodářskou soutěž uvnitř Společenství, je mnohem snazší konstatovat vliv na obchod mezi členskými státy než tam, kde cílem je převážně usměrňovat hospodářskou soutěž mimo rámec Společenství. V prvním případě má dohoda nebo postup opravdu přímý vliv na hospodářskou soutěž uvnitř Společenství a na obchod mezi členskými státy. Dohody a postupy, které se mohou týkat jak dovozu, tak i vývozu, obvykle mohou svou samotnou podstatou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

3.3.2. Dohody, jejichž cílem je omezení hospodářské soutěže uvnitř Společenství

104. V případě dovozu zahrnuje tato kategorie dohody, které způsobí izolaci vnitřního trhu (82). Tak je tomu například u dohod, podle kterých si konkurenti ze Společenství a ze třetích zemí rozdělí trh, např. dohodou, že nebudou navzájem prodávat na svých domácích trzích nebo že uzavřou dvoustranné (výhradní) dohody o distribuci (83).

105. V případě vývozu zahrnuje tato kategorie případy, kdy se podniky, které si konkurují ve dvou nebo více člen­ ských státech, dohodnou vyvážet určité (nadbytečné) množství do třetích zemí za účelem sjednocení svého trž­ ního chování uvnitř Společenství. Takové dohody o vývozu slouží ke zmírnění cenové války tím, že omezí výstup uvnitř Společenství a tím ovlivní obchod mezi členskými státy. Bez dohody o vývozu by se toto množství mohlo prodávat uvnitř Společenství (84).

3.3.3. Ostatní ujednání

106. U dohod a postupů, jejichž cílem není omezit hospodářskou soutěž uvnitř Společenství, je obvykle nutné provést podrobnější analýzu toho, zda může nebo nemůže být ovlivněna přeshraniční hospodářská činnost uvnitř Spole­ čenství, a tím i charakter obchodování mezi členskými státy.

107. V tomto ohledu je důležité přezkoumat vlivy dohody nebo postupu na zákazníky a jiné subjekty uvnitř Spole­ čenství, kteří se spoléhají na výrobky podniků, jež jsou stranami dohody nebo postupu (85). Ve věci Compagnie maritime belge (86), která se týká dohod mezi lodními společnostmi působícími mezi přístavy Společenství a mezi přístavy v západní Africe, se dospělo k názoru, že dohody mohou nepřímo ovlivnit obchod mezi členskými státy, protože upravují spádové oblasti přístavů Společenství pokrytých dohodami a protože ovlivňují činnost jiných podniků v těchto oblastech. Konkrétněji, dohody ovlivnily činnost podniků, které se spoléhaly na strany poskytující služby v dopravě, jednak v oblasti dopravy zboží nakoupeného nebo prodaného ve třetích zemích, jednak v oblasti důležitých služeb, které poskytovaly samotné přístavy.

108. Obchod může být ovlivněn také tehdy, pokud dohody brání opětovnému dovozu do Společenství. To může být například případ vertikálních dohod mezi dodavateli ze Společenství a prodejci z třetích zemí, které omezují zpětný prodej mimo vyhrazené území, včetně Společenství. Pokud by při neuzavření dohody byl možný a prav­ děpodobný zpětný prodej do Společenství, může takový dovoz ovlivnit charakter obchodování uvnitř Společenství (87).

109. Aby však byly takové účinky pravděpodobné, musí existovat citelný rozdíl mezi cenami za výrobky ve Společen­ ství a cenami za výrobky mimo Společenství a tento cenový rozdíl nesmí být zkreslen celními poplatky a náklady na dopravu. Kromě toho nesmí být objemy vyvážených výrobků bezvýznamné v porovnání s celko­ vým trhem těchto výrobků na území společného trhu (88). Pokud jsou objemy těchto výrobků bezvýznamné v porovnání s objemem prodávaným uvnitř Společenství, potom se má za to, že dopad opětného dovozu na obchod mezi členskými státy není významný. Při provádění takového hodnocení je nutno brát ohled nejen na jednotlivé dohody uzavřené mezi stranami, ale také na všechny kumulované vlivy podobných dohod uzavřených stejnými a konkurenčními dodavateli. Může se například stát, že objemy výrobků pokrytých jednou dohodou jsou velice malé, avšak objemy výrobků pokrytých několika takovými dohodami jsou významné. V takovém pří­ padě dohody, považované za jeden celek, mohou výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy. Je však nutno připomenout (viz bod 49 výše), že daná jednotlivá dohoda nebo síť dohod musí významně přispívat k celkovému ovlivnění obchodu.

(82)	V této souvislosti viz věc EMI v CBS, 51/75, Recueil 1976, s. 811, body 28 a 29.
(83)	Viz rozhodnutí Komise ve věci Siemens/Fanuc (Úř. věst. L 376, 31.12.1985, s. 29).
(84)	V této souvislosti viz spojené věci CRAM and Rheinzinc, 29/83 a 30/83, Recueil 1984, s. 1679, a spojené věci Suiker Unie, 40/73 a ostatní, Recueil 1975, s. 1663, body 564 a 580.
(85)	Viz bod 22 rozsudku ve věci Xxxxxx, citovaného v poznámce pod čarou 19.
(86)	Viz bod 203 rozsudku ve věci Compagnie maritime belge, citovaného v poznámce pod čarou 12.
(87)	V této souvislosti viz rozsudek ve věci Xxxxxx, citovaný v poznámce pod čarou 19.
(88)	V této souvislosti viz body 24 až 26 rozsudku ve věci Javico, citovaného v poznámce pod čarou 19.