P R A K T I C K Á

P R Á

xxxx://xxxxxxxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx

T É M A

P R A K T I C K Á

Kupní smlouva

V O – R U B R I K A

P Ř Í R U Č K A

Xxx. XXXx. Xxxxx Xxxxx, XXx.

F Ó R U M

X X X X X X

1. Důvody pro uzavření smlouvy II

2. Podmínky pro uzavření smlouvy II

T U R A

3. Rozdíly mezi smlouvami III

4. Povinnosti prodávajícího III

5. Povinnosti kupujícího XII

P O R A D N A

6. Nebezpečí škody na zboží XIII

7. Uchování zboží XIV

8. Zvláštní ustanovení o náhradě škody XIV

9. Ujednání v souvislosti s kupní smlouvou XIV

M O N I T O R

10. Poznámka ke kupní smlouvě XV

Pro obchodní závazkové vztahy je kupní smlouva upravena § 409 až § 470 obchodního zákoníku. Častá pojednání o kupní smlouvě mají řadu opráv- něných důvodů.1)

V O – R U B R I K A

Lze mezi ně řadit mimo jiné frekvenci uzavírání těchto smluv, některé otázky při realizaci a apli- kaci dílčí novelizace některých ustanovení této právní úpravy, relativně nové znění Incoterms, při- pravované vydání nového občanského a vydání no- vého obchodního zákoníku.2)

vzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

Cenu je třeba sjednat v souladu s obecně závaz- nými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a.

T É M A

Není-li dohodnuto jinak, přechází na kupujícího nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě, včetně užitků, současně s naby- tím vlastnictví. Jestliže nabude kupující vlastnictví dříve než dojde k odevzdání předmětu koupě, má

prodávající až do odevzdání práva a povinnosti

1. DŮVODY PRO UZAVŘENÍ SMLOUVY

P Ř Í R U Č K A

P R Á

„Už římské právo rozumělo kupní smlouvou (emp- tio xxxxxxxx) synallagmatický závazek, jehož pod- stata je ve směně věci za peníze. Smlouva se pů- vodně uzavírala jako reálný kontrakt předáním věci i peněz – z ruky do ruky – .…. K platnosti smlouvy se vyžadovalo individuální nebo generické určení prodávaného předmětu a dohoda o ceně .….V ob- lasti obchodu pak vznikla zvláštní dodávková smlouva: tou se prodávající zavázal prodat věc, kterou ještě neměl a musel ji za účelem prodeje teprve získat.“3)

P R A K T I C K Á

Kupní smlouvou se podle § 409 obchodního zá- koníku prodávající zavazuje dodat kupujícímu mo- vitou věc a převést na něho vlastnické právo k té- to věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta, nebo v ní být musí alespoň stanoven způsob jejího doda- tečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlou- vy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448 obchodního zákoníku.

P O R A D N A

X X X X X X

T U R A

F Ó R U M

Odlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo pří- padně od jiných smluv stanoví § 410 obchodního zákoníku. Smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se považuje za kupní smlouvu, ledaže strana, které má být zboží dodáno, se za- vázala předat druhé straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží (vzhledem k dis- pozitivnosti této části § 410 obchodního zákoní- ku je však možno sjednat jiný text a dohodnout, že se jedná o kupní smlouvu, i když podstatnou část věci zajistí zákazník). Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část zá- vazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vy- konání činnosti nebo závazek této strany zahrnu- je montáž zboží (přestože je § 410 dispozitivní, není možno v případě, pokud závazek obsahuje montáž – vzhledem ke kogentnímu § 536 – sjed- nat, že jde o smlouvu kupní).

2. PODMÍNKY PRO UZAVŘENÍ SMLOUVY

M O N I T O R

Budou-li předmětem plnění věci nemovité, použijí se v obchodních závazkových vztazích ustanovení o kupní smlouvě stanovená v občanském zákoní- ku a ustanovení obchodního zákoníku (viz § 261 odst. 6 obchodního zákoníku).

Ustanovení o kupní smlouvě v občanském záko- níku jsou přitom ještě stručnější než ustanovení o této smlouvě v obchodním zákoníku.

Z občanskoprávní kupní smlouvy vznikne prodá- vajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu ode- vzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě pře-

schovatele.

Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou účastníci povinni plnit bez zbytečného odkla- du. Prodávající je oprávněn odevzdání předmětu koupě odepřít, nezaplatí-li kupující cenu včas. Ode- sílá-li se předmět koupě na místo plnění nebo ur- čení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout.4)

Budou-li předmětem věci movité (zboží), pak se v obchodněprávních vztazích občanskoprávní úpra- va smlouvy kupní nemůže použít a bude se kontra- hovat podle kupní smlouvy obchodněprávní.

Aby se jednalo o úpravu obchodněprávní, musí se splnit podmínky stanovené v § 261 odst. 1 a odst. 2 obchodního zákoníku; event. lze dohod- nout použití obchodněprávní smlouvy podle § 262 obchodního zákoníku.

Kupní smlouvu řadíme mezi tzv. relativní obcho- dy. V tomto směru není mezi odbornou veřejností žádná pochybnost a vzhledem ke znění § 261 odst. 3 obchodního zákoníku ani být nemůže. Pou- ze ojediněle se v odborné literatuře5) vyskytlo, že jde o jiný druh obchodu.

Vzhledem k § 263 odst. 2 a § 269 odst. 1 ob- chodního zákoníku je třeba, aby smlouva obsaho- vala kromě přesné identifikace smluvních stran podstatné části základního ustanovení:

a) stanovení předmětu koupě tj. zboží (movité věci),

b) sjednání závazku prodávajícího dodat zboží,

c) sjednání závazku prodávajícího převést vlast- nictví ke zboží,

d) sjednání závazku kupujícího zaplatit kupní cenu,

e) sjednání ceny zákonem určeným způsobem, event. musí z jednání o uzavření smlouvy vyplývat vůle stran uzavřít smlouvu i bez určení kupní ceny. Ze stanovených podstatných částí kupní smlou- vy velmi často v praxi chybí ve smlouvě závazek prodávajícího převést vlastnictví ke zboží. Pokud by se z obsahu smluvního ujednání, i když třeba vy- jádřen jinými slovy či jinak, nedal tento závazek alespoň dovodit, smlouva nesplňuje předpoklad ke vzniku kupní smlouvy (v tomto smyslu bylo již i ju-

dikováno).

Nelze po našem soudu souhlasit s názorem za- stávaným pracovníky některých obchodních útva- rů, že pokud smlouva o převodu vlastnictví neob- sahuje tuto část smlouvy, nemá to na vznik kupní smlouvy vliv, neboť to podle nich vyplývá ze záko- na. Zákon totiž jen určuje, jak bude vlastnictví pře- vedeno (kdy přejde), pokud podmínky převedení nestanoví smlouva.

Smlouva musí obsahovat podstatné části a vzni- ká zásadně dohodou o celém jejím obsahu. Z výji-

T É M A

mek z tohoto pravidla připomeňme, že je možný vznik smlouvy za stanovených podmínek podle

§ 275 odst. 4 obchodního zákoníku.

P R Á

Kogentními ustanoveními kupní smlouvy jsou kromě kogentního základního § 409 obchodního zákoníku ještě § 444, § 458 a § 459.6) Podle

§ 263 odst. 2 se přitom strany nemohou odchýlit od ustanovení, která předepisují písemnou formu právního úkonu. Ostatní ustanovení jsou dispozi- tivní. Smlouvou lze tedy zásadně měnit, popř. zce- la vyloučit ustanovení zákona.

Přestože kupní smlouva je ze smluvních typů ob- sahově nejbohatší, nepostačí mnohdy sjednávat konkrétní odchylná řešení ve smlouvě, příp. i od- kazem na obchodní podmínky, ale bude vhodné pří- padně dohodnout ještě řadu otázek, které v záko- nu ani v jiných předpisech nejsou upraveny. Uplatní se umění kontrahovat. U složitějších, vý- znamnějších případů doporučujeme při kontrakta- ci využít právních služeb.

Pro kupní smlouvu uzavíranou podle § 409 ob- chodního zákoníku není obecně obchodním záko- níkem předepsaná písemná forma. Formu smlou- vy je však třeba velmi zvážit. „Sama písemná forma nutí k promyšlenějšímu postupu a k preci- zaci obsahu smlouvy. Proto lze ve většině přípa- dů (snad s výjimkou osvědčených a prověřených dlouhodobých obchodních spojení a bagatelních obchodů) písemnou formu kupní smlouvy dopo- ručit.“7)

F Ó R U M

Také zde však platí z obecných ustanovení o zá- vazcích § 272 odst. 2 obchodního zákoníku, a ne- ní-li výslovně dohodnuto jinak, nemusí být písemná smlouva měněna písemně. Obsah tohoto ustano- vení bude jistě de lege ferenda zvážen. Vhodnější je zřejmě dnešní úprava občanskoprávní.

V O – R U B R I K A

P R A K T I C K Á

P Ř Í R U Č K A

Kupní smlouva obecně tedy písemnou formu ne- vyžaduje, existují však zvláštní předpisy, které pí- semnou formu stanoví.

opatřil podstatnou část věci (případně vstupů ke zhotovení věci).

Pokud podstatnou část opatřil objednatel, jed- ná se o smlouvu o dílo. Je-li podstatná část věci opatřena prodávajícím, jde o smlouvu kupní. Rozli- šujícím kritériem zde není, tak jako v době plat- nosti hospodářského zákoníku, předmět plnění (např. zda jde o dodávku výrobku či o dodávku pro investiční výstavbu).

K určení, zda jde o smlouvu kupní či o smlouvu o dílo, jsou tři kritéria:

1. Zajištění materiálu – materiálových vstupů (viz

§ 410 obchodního zákoníku).

2. Určení, zda jde o materiálové vstupy nebo čin- nosti. Jde-li o činnost, nejde o smlouvu kupní; za- hrnuje-li např. předmět plnění montáž (viz § 536 obchodního zákoníku), i když hodnotově nepřeva- žuje, nejde o smlouvu kupní, ale jde o dílo.

Montáž je ovšem nutno odlišovat od instalace (bude-li se s dodávkou zboží zajišťovat instalace, půjde o smlouvu kupní), která spočívá jen v usaze- ní stroje a napojení na zdroje. Podle našeho soudu půjde o montáž i tehdy, bude-li sestavováno zboží z dílů.8) Podle obchodních zvyklostí totiž rozumí- me montáží ustavení, sestavení, event. propojení včetně odzkoušení. Mohou pak existovat i hranič- ní případy, kdy bude diskutabilní, zda půjde o mon- táž, či nikoli.

Půjde-li o činnosti, neznamená to však, že se vždy použije smlouva o dílo. Činnosti, které nespl- ňují zákonem stanovené podmínky pro dílo, budou realizovány podle jiných pojmenovaných typových smluv anebo i nepojmenovaných smluv.

3. Charakter plnění stanovený zákonem (viz § 536 obchodního zákoníku). Dílem je vždy stavba (i když všechny materiály zajistí objednatel).9)

Pokud srovnáme českou právní úpravu v obchod- ním zákoníku s textem Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží10) (č. 160/1991 Sb.)

X X X X X X

zjišťujeme, že se náš zákon snažil o maximální

3. ROZDÍLY MEZI SMLOUVAMI

Při uzavírání smlouvy je třeba posoudit, zda jde o smlouvu kupní, či o smlouvu o dílo. Základním rozlišovacím kritériem je předmět plnění. Jde-li o zboží, tj. o movitou věc, použije se tam, kde ne- zajistil zákazník podstatnou část věcí potřebných ke zhotovení zboží (ale i v tom případě, kde zákaz- ník zajistil podstatnou část věcí, může být po- užití kupní smlouvy dohodnuto smluvně) smlouva kupní.

Dílem se pak podle textu obchodního zákoníku rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, pro- vedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dí- lem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

Lze předvídat, že i nadále bude smlouva o dílo společně se smlouvou kupní tvořit dvojici nejčas- těji používaných smluv. Zásadní rozdíl mezi oběma smluvními typy spočívá v určení zda jde o zhotove- ní věci nebo o činnost. Půjde-li o činnost, použije- me smlouvy o dílo nebo jinou smlouvu (nebude-li činnost splňovat podmínky činnosti, na kterou je možno uzavřít smlouvu o dílo), bude-li se jednat o zhotovení věci, rozlišujeme zásadně, kdo přitom

kompatibilitu obou úprav. Proto je i v základ- ním ustanovení kupní smlouvy podle obchodního zákoníku stanoveno, že za zboží se považuje movi- tá věc.

T U R A

Je třeba kladně hodnotit, že obchodní záko- ník recipoval s určitými modifikacemi meziná- rodní unifikovanou úpravu. „Obchodní zákoník je srozumitelnější i pro zahraniční soudy a podni- katele ...“11)

P O R A D N A

Kupní smlouva uzavíraná v mezinárodním ob- chodním styku se bude řídit českým obchodním zákoníkem (při splnění ostatních podmínek plat- ných pro tuzemské vztahy), pokud bude dohodou stran určeno, že se řídí českým obchodním záko- níkem. Bude-li dohodnuto, že se smlouva řídí čes- kým právním řádem, pak se použije Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Ta však umožňuje rovněž také řadu individuálních smluv- ních řešení.

M O N I T O R

4. POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO

Prodávající je povinen kupujícímu dodat zboží, pře- dat doklady, které se ke zboží vztahují, a umožnit kupujícímu nabýt vlastnického práva ke zboží v souladu se smlouvou a tímto zákonem (§ 411 obchodního zákoníku).

T É M A

Základními povinnostmi prodávajícího tedy jsou:

a) dodat zboží v souladu se smlouvou a ustanove- ními obchodního zákoníku,

b) předat doklady vztahující se ke zboží,

V O – R U B R I K A

c) umožnit kupujícímu nabýt vlastnického práva.

DODÁNÍ ZBOŽÍ

(VČETNĚ DOLOŽEK INCOTERMS)

P Ř Í R U Č K A

P R Á

U dodání zboží se uplatňuje podle zákona tzv. zá- sada odnosnosti. Není-li prodávající povinen podle smlouvy dodat zboží v určitém místě, uskutečňuje se dodání zboží jeho předáním prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího, jestliže smlouva stano- ví odeslání zboží prodávajícím. Prodávající přitom umožní kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci, pokud tato práva nemá ku- pující na základě přepravní smlouvy. Umožnění uplatnit práva se může uskutečnit předáním pří- slušných vyhotovení přepravních dokladů (např. nákladních listů) a plných mocí vystavených pro- dávajícím (přepravní smlouvu totiž uzavřel s do- pravcem prodávající).

P R A K T I C K Á

Jestliže smlouva nemá ustanovení o odeslání zboží prodávajícím a zboží je ve smlouvě jednotlivě určeno nebo určeno podle druhu, avšak má být do- dáno z určitých zásob nebo má být vyrobeno a stra- ny v době uzavření smlouvy věděly, kde se nachází nebo kde má být vyrobeno, uskutečňuje se dodá- ní, když je kupujícímu umožněno nakládat se zbo- žím v tomto místě.

F Ó R U M

V jiných případech splní prodávající povinnost dodat zboží tím, že umožní kupujícímu nakládat se zbožím v místě, kde má prodávající sídlo nebo mís- to podnikání, popřípadě bydliště nebo organizační složku, jestliže prodávající její místo včas kupující- mu oznámí.

X X X X X X

T U R A

Uskutečňuje-li se dodání zboží jeho odesláním a zboží předávané dopravci není zjevně a dosta- tečně označeno jako zásilka pro kupujícího, na- stanou účinky dodání, jen když prodávající bez zbytečného odkladu oznámí kupujícímu odeslání zboží a odeslané zboží v oznámení blíže určí. Jestliže tak prodávající neučiní, uskutečňuje se dodání až předáním zboží dopravcem kupujícímu (§ 413 obchodního zákoníku). Toto ustanovení pro případy, kdy prodávající nedostatečně ozna- čil zásilku, chrání kupujícího před přechodem ne- bezpečí škody na zboží již v okamžiku jeho pře- dání dopravci.

P O R A D N A

Na rozdíl od dřívější úpravy v hospodářském zá- koníku nemá obchodní zákoník řešení pro případ, že si strany nesmluvily odeslání zboží prodávajícím a prodávající je kupujícímu odeslal. Zde bychom po našem soudu mohli považovat za dodání zboží až předání zboží dopravcem kupujícímu. De lege ferenda doporučujeme tuto otázku řešit přímo zá- konem.

M O N I T O R

V praxi lze „ušetřit“ text smlouvy (v souladu s§ 274 obchodního zákoníku) a určit místo plnění i odkazem na některou doložku v užívaných vyklá- dacích pravidlech (popř. odkazem na použití ob- chodních podmínek podle § 273 obchodního záko- níku).

Některé subjekty zatím neznají význam uvedení příslušné doložky ve smlouvě. Lze jen doporučit, aby podnikatelé text platných doložek, zejména

doložek INCOTERMS, měli k dispozici a znali vý- znam jejich použití.12) Dříve se doložky používaly v mezinárodních vztazích, nyní se užití některých doložek, které lze vhodně uplatnit i v tuzemsku, rozšiřuje rovněž ve smlouvách uzavíraných mezi tu- zemskými subjekty.

Jednotný výklad dodacích doložek přijala Mezi- národní obchodní komora v Paříži, jde o tzv. Inter- national Commercial Terms – INCOTERMS. Po- slední úprava byla vydána v roce 2000.

Uváděné doložky lze rozdělit do čtyř skupin (ní- že uvádíme jen výňatky z textu, v praxi je třeba uží- vat originální text):

Skupina E

První skupinu představuje doložka, podle které připraví prodávající zboží ve svém závodu.

EXW – Ex Works (... named place) ze závodu (... ujednané místo).

Jedinou povinností prodávajícího je dát k dispo- zici zboží kupujícímu ve svém závodě. Prodávající není zodpovědný za nakládku zboží na dopravní prostředek opatřený kupujícím, jedině pokud by bylo dohodnuto jinak. Kupující nese veškeré výlo- hy a rizika spojená s přepravou zboží z tohoto mís- ta až do místa určení.

Tato doložka představuje minimální závazek pro prodávajícího.

Skupina F

Druhou skupinu představují doložky, u kterých je prodávající vyzván dodat zboží dopravci jmeno- vaného kupujícím.

FCA – Free Carrier (... named place) vyplaceně dopravci (... ujednané místo)

„Vyplaceně dopravci“ znamená, že zboží je celně odbaveno. Znamená, že prodávající splní svou povinnost dodání, když předá zboží, odba- vené pro vývoz do péče dopravce jmenovaného kupujícím na sjednaném místě nebo bodě. Po- kud kupující neudal přesný bod, prodávající mů- že volit mezi místem nebo stanoveným pásmem, kde dopravce převezme zboží do své péče. Po- kud je podle obchodní praxe potřebná spoluprá- ce prodávajícího při uzavření smlouvy s doprav- cem (jako např. v železniční a letecké dopravě), prodávající může jednat na nebezpečí a náklady kupujícího.

Tato doložka může být použita pro každý druh dopravy včetně kombinované (s různými navazují- cími druhy dopravy).

„Dopravce“ je každá osoba, která se přepravní smlouvou zavazuje provést nebo zajistit provedení přepravy železniční, silniční, námořní, letecké, vnitrozemské, vodní nebo v jejich kombinaci. Po- kud kupující přikáže prodávajícímu dodat zboží osobě, např. zasílateli, který není „dopravce“, pak prodávající splnil svou povinnost dodání zboží jeho předáním do péče této osoby.

Kupující musí obstarat na vlastní nebezpečí a náklady veškeré dovozní licence a vyřídit celní formality, pokud přicházejí v úvahu pro dovoz zboží nebo průvoz jinou zemí.

FAS – Free Alongside Ship (... named port of shipment) vyplaceně k boku lodi (... ujednaný pří- stav nalodění)

„Vyplaceně k boku lodi“ znamená, že prodávají- cí splní svou povinnost dodání, když zboží dodá

T É M A

k boku lodi na nábřeží nebo ve člunu v ujednaném přístavu nalodění. To znamená, že kupující musí nést všechny náklady a nebezpečí ztráty nebo po- škození zboží od tohoto okamžiku. Zboží pro vývoz celně odbavuje prodávající.

P R Á

Tato doložka může být použita pouze pro námoř- ní nebo vnitrozemskou vodní dopravu.

V O – R U B R I K A

FOB – Free on Board (... named port of shipment) vyplaceně loď (... ujednaný přístav na- lodění)

„Vyplaceně loď“ znamená, že prodávající splní svou povinnost dodání, když zboží přešlo zábradlí lodi v ujednaném přístavu nalodění. To znamená, že kupující nese všechny náklady a nebezpečí ztrá- ty nebo poškození zboží od tohoto okamžiku. Do- ložka FOB vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz.

P R A K T I C K Á

Tato doložka může být použita pouze pro námoř- ní nebo vnitrozemskou vodní dopravu. Jestliže zá- bradlí lodi nemá praktický význam (tak jako v pří- padě přepravy kontejnerové), je výhodnější použít doložku FCA.

Skupina C

P Ř Í R U Č K A

Třetí skupina zahrnuje doložky, u kterých musí prodávající zajistit uzavření přepravní smlouvy, aniž by na sebe vzal nebezpečí ztráty nebo poško- zení zboží nebo dodatečné náklady způsobené okolnostmi po nalodění a odeslání.

CFR – Cost and Freight (... named port of desti- nation) výlohy a dopravné placeny (... ujednaný pří- stav určení)

F Ó R U M

„Výlohy a dopravné“ znamená, že prodávající musí zaplatit výlohy a dopravné potřebné k přepra- vě zboží do ujednaného přístavu určení, ale nebez- pečí ztráty nebo poškození zboží, jakož i jakékoliv dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží na pa- lubu lodi, přechází z prodávajícího na kupujícího přechodem zábradlí lodi v přístavu nalodění. Dolož- ka CFR vyžaduje, aby prodávající odbavil zboží pro vývoz.

X X X X X X

Tato doložka může být použita pouze pro námoř- ní a vnitrozemskou vodní dopravu. Jestliže zábradlí lodi nemá praktický význam tak jako v případě pře- pravy kontejnerové, je vhodnější použít doložku CPT.

T U R A

CIF – Cost, Insurance and Freight (... named port of destination) výlohy, pojistné, dopravné pla- ceny (... ujednaný přístav určení)

P O R A D N A

Prodávající je povinen obstarat na vlastní ne- bezpečí a náklady vývozní licenci nebo jiné úřední povolení a vyřídit veškeré celní forma- lity potřebné pro vývoz zboží, pokud přicházejí v úvahu.

M O N I T O R

Prodávající musí obstarat námořní pojištění kry- jící kupujícího proti nebezpečí ztráty nebo poško- zení zboží během přepravy. Prodávající uzavírá po- jišťovací smlouvu a platí pojistné. Kupující si musí být vědom toho, že podle doložky je CIF prodávají- cí pouze povinen obstarat pojištění s minimálním krytím.

Prodávající je povinen poskytnout kupujícímu na jeho žádost potřebné informace pro sjednání do- datečného pojištění.

Tato doložka může být používána pouze pro ná- mořní dopravu a pro vnitrozemskou vodní dopravu. Jestliže zábradlí lodi nemá praktický význam jako

v případě přepravy kontejnerové, je vhodnější pou- žít doložku CIP.

CPT – Carriage Paid to (... named place of de- stination) přepravné placeno do (... ujednaný bod určení)

„Přeprava placena do ...“ znamená, že prodáva- jící zaplatí přepravné za dopravu zboží do ujedna- ného místa určení. Nebezpečí ztráty nebo poško- zení zboží, jakož i jakékoliv dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží dopravci, přecházejí z pro- dávajícího na kupujícího předáním zboží do péče dopravce.

„Dopravce“ je kterákoliv osoba, která se pře- pravní smlouvou zaváže provést nebo obstarat zajištění přepravy železniční, silniční, námořní, letecké, vnitrozemské vodní dopravy nebo v je- jich kombinaci. Je-li při přepravě do ujednaného místa určení zapojen další dopravce, přechází nebezpečí předáním zboží prvnímu dopravci. Do- ložka CPT vyžaduje, aby prodávající odbavil zbo- ží pro vývoz.

Tato doložka může být použita pro všechny dru- hy dopravy včetně kombinované.

CIP – Carriage and Insurance Paid to (... named place of destination) dopravné a pojistné placeno do (... ujednaný bod určení)

„Přeprava a pojištění placeny do ...“ znamená, že prodávající má stejné povinnosti jako podle do- ložky CPT, ale navíc musí prodávající obstarat po- jištění zboží kryjící kupujícího proti nebezpečí ztráty nebo poškození zboží během přepravy. Prodávající uzavírá pojišťovací smlouvu a platí po- jistné.

Kupující si musí být vědom toho, že podle dolož- ky CIP je prodávající pouze povinen obstarat pojiš- tění s minimálním krytím.

Prodávající je povinen vyřídit na svůj náklad vý- vozní formality a licence, pokud přicházejí v úva- hu. Tato doložka může být používána pro všechny druhy dopravy včetně kombinované.

Skupina D

Čtvrtá skupina obsahuje doložky, u kterých pro- dávající musí nést všechny náklady a nebezpečí až do dodání zboží.

DAF – Delivered At Frontier (... named place) s dodáním na hranici (... ujednané místo).

„S dodáním na hranici“ znamená, že prodávající splní svou povinnost dodání, jakmile bylo zboží dá- no k dispozici odbavené pro vývoz v ujednaném bo- dě a místě na hranici, ale před „celní hranicí“ sou- sední země. Pojem hranice může být použit pro kteroukoliv hranici včetně hranice země exportu. Proto je velmi důležité, aby byla tato hranice defi- nována přesně, v každém případě jmenováním bo- du a místa.

Doložka je především určena pro přepravu zboží v železniční nebo silniční dopravě, ale může být použita pro každý druh dopravy.

Pokud to kupující požaduje, může prodávající souhlasit s uzavřením přepravní smlouvy za ob- vyklých podmínek na riziko a náklady kupujícího za následnou přepravu zboží od jmenovaného místa na hranice až do místa určení v zemi dovo- zu. Prodávající může uzavření takové smlouvy odmítnout, musí však o tom ihned uvědomit ku- pujícího.

T É M A

Prodávající je povinen pro kupujícího opatřit na vlastní náklady neprodleně obvyklý dopravní do- klad nebo jiný důkaz o dodávce zboží v ujednaném místě až na hranice.

V O – R U B R I K A

Pokud se strany ve smlouvě dohodly o následné přepravě, je prodávající povinen obstarat kupující- mu na jeho žádost, nebezpečí a náklady, průběžný dopravní dokument, běžně vydávaný v zemi ode- slání, znějící na obvyklé podmínky přepravy z mís- ta odeslání do místa konečného určení v zemi do- vozu.

P R Á

DES – Delivered Ex Ship (... named port of de- stination) s dodáním z lodi (... ujednaný přístav ur- čení)

P Ř Í R U Č K A

„S dodáním z lodi“ znamená, že prodávající spl- ní svou povinnost dodání, když dá zboží k dispozici na palubě lodi neodbavené pro dovoz v ujednaném přístavu určení.

Doložka může být použita pouze pro námořní ne- bo vnitrozemskou vodní dopravu.

DEQ – Delivered Ex Quay (Duty Paid) (... named port of destination) s dodáním z nábřeží (clo pla- ceno) (... ujednaný přístav určení).

P R A K T I C K Á

„S dodáním z nábřeží (clo placeno)“ znamená, že prodávající splní svou povinnost dodání, jakmi- le dá zboží odbavené pro dovoz k dispozici kupují- címu na nábřeží v ujednaném přístavu určení. For- mality spojené s vývozem vyřizuje prodávající a dovozní formality naopak kupující.

Doložka může být použita pouze pro námořní ne- bo vnitrozemskou vodní dopravu.

DDU – Delivered Duty Unpaid (... named place of destination) s dodáním bez placení cla (... ujed- nané místo určení v zemi dovozu).

X X X X X X

T U R A

F Ó R U M

„S dodáním clo neplaceno“ znamená, že prodá- vající splní svou povinnost dodání, jakmile dá zbo- ží k dispozici v ujednaném místě v zemi dovozu. Prodávající nese všechny náklady a nebezpečí spo- jené s dodáním zboží (s výjimkou cla, daní a jiných úředních poplatků placených při dovozu, jakož i ná- kladů a nebezpečí spojených s vyřízením celního odbavení). Kupující musí zaplatit všechny dodateč- né náklady a nést všechna nebezpečí způsobená jeho opomenutím odbavit zboží včas pro dovoz. Jestliže si strany přejí, aby prodávající vyřídil celní odbavení a nesl náklady a nebezpečí s tímto spo- jená, musí toto být výslovně v tomto smyslu sta- noveno.

P O R A D N A

Jestliže si strany přejí zahrnout do povinností prodávajícího některé náklady placené při dovo- zu zboží (jako daň z přidané hodnoty), mělo by toto být vyjasněno doplněním doložky tak- to: „S dodáním clo neplaceno, daň z přidané hodnoty placena (... ujednané místo určení).“ Doložka může být použita pro každý druh do- pravy.

DDP – Delivered Duty Paid (... named place of destination) s dodáním clo placeno (... ujednané místo určení v zemi dovozu)

M O N I T O R

„S dodáním clo placeno“ znamená, že prodáva- jící splní svou povinnost dodání, jakmile dá zboží k dispozici v ujednaném místě v zemi dovozu. Prodávající nese všechna nebezpečí a náklady včetně cla, daní a jiných poplatků spojených s do- dáním zboží do tohoto místa a s odbavením pro dovoz.

Zatímco doložka EXW představuje minimum po- vinností pro prodávajícího, doložka DDP pro něj představuje maximum závazků.

Doložka by neměla být používána, jestliže pro- dávající nemůže přímo, nebo nepřímo obdržet do- vozní licenci.

Jestliže si strany přejí, aby kupující odbavil zboží pro dovoz a zaplatil clo, měla by být použita dolož- ka DDU.

Jestliže si strany přejí vyloučit z povinnosti pro- dávajícího některé z nákladů placených při dovozu zboží (jako daň z přidané hodnoty), mělo by toto být vyjasněno doplněním znění doložky takto:

„S dodáním clo placeno, daň z přidané hodnoty ne- placena (... ujednané místo určení).“ Doložka mů- že být použita pro každý druh dopravy.

Úplné znění platných Incoterms vydává pro uži- vatele Hospodářská komora ČR.

K Incoterms vydala Mezinárodní obchodní ko- mora v Paříži tzv. zlatá pravidla. Mj. je zde upozor- něno, že vykládací pravidla jsou určena pro kupní smlouvu a nemohou být zaměňována pro souvisejí- cí přepravní smlouvu s dopravcem. Subjekty kupní smlouvy však musejí sdělit svým dopravcům jaké doložky byly zvoleny, aby byla přepravní smlouva ve shodě s kupní smlouvou.

Protože nejsou doložky všeobsažné, je k nim ještě vhodné sjednat:

a) kdo bude zboží nakládat a vykládat,

b) rozsah pojištění (časový, územní),

c) vymezení dopravy (např. mrazírenský kontejner, nepřepravovat na palubě).

Pokud smluvní strana zajišťuje celní odbavení nebo je odpovědna za dodávku do místa určení ve vnitrozemí cizího státu, je vhodné smluvně počítat se situacemi, kdy celní odbavení nebo vnitrozemská doprava řádně neproběhne z důvo- dů, které nemají původ v činnosti této smluvní strany.

Kromě Incoterms se počínají uplatňovat i nové Intraterms (International Trade Terms), které na Incoterms navazují a vycházejí z nich.13)

DOKLADY

VZTAHUJÍCÍ SE KE ZBOŽÍ

Prodávající je povinen předat kupujícímu doklady, jež jsou nutné k převzetí a k užívání zboží, jakož i další doklady stanovené ve smlouvě (§ 417 ob- chodního zákoníku).

Doklady, jež jsou potřebné k převzetí přepravo- vaného zboží nebo k volnému nakládání se zbožím nebo při dovozu k jeho proclení, je prodávající po- vinen předat kupujícímu v místě placení kupní ce- ny, jestliže k předání má dojít při tomto placení, ji- nak v sídle nebo místě podnikání, případně v bydlišti kupujícího. Doklady předá prodávající ku- pujícímu včas, tak, aby kupující mohl se zbožím volně nakládat nebo převzít přepravované zboží v době jeho doručení do místa určení a dovezené zboží bez zbytečného odkladu proclít.

Předání dalších dokladů se uskutečňuje v do- bě a místě určených ve smlouvě, jinak při dodá- ní zboží v místě tohoto aktu. Jestliže prodávající předal doklady před stanovenou dobou, může až do jejího termínu odstranit vady dokladů, jestli- že tím nezpůsobí kupujícímu nepřiměřené obtíže

T É M A

nebo výlohy. Nárok na náhradu škody tím není dotčen.

P R Á

V O – R U B R I K A

Jak je zřejmé z výše uvedeného textu obchod- ního zákoníku, ten rozlišuje doklady potřebné (nutné) k převzetí přepravovaného zboží nebo k volnému nakládání se zbožím nebo při dovozu k jeho proclení a další doklady stanovené ve smlouvě.

Nutné doklady jsou podle zákona (§ 417):

a) doklady nutné k převzetí (např. náložný list, skladištní list, přepravní listina, apod.),

b) doklady nutné k užívání (návody, technická do- kumentace, pokyny pro údržbu, servisní knížky, apod.).

Smluvenými doklady mohou být mj. seznamy zá- ručních a pozáručních opraven, seznamy náhrad- ních dílů doporučených pro jednoletý, tříletý, pěti- letý či další provoz, apod.

P R A K T I C K Á

MNOŽSTVÍ, JAKOST, PROVEDENÍ A OBAL ZBOŽÍ

P Ř Í R U Č K A

Zboží lze třídit na zboží individuálně určené (např. jednoúčelový obráběcí stroj stanoveného typu a ur- čitého výrobního čísla) a na zboží určené druhově (nafta, uhlí, cement). U individuálně určeného zbo- ží půjde o věci, které jsou přesně určeny svými charakteristickými znaky uvedenými ve smlouvě. Pak se plní takto smluvené zboží. U zboží určené- ho podle druhu, je třeba sjednat druh zboží a jeho množství. Nejsou-li jakost a provedení zboží sjed- nány, určí se vlastnosti zboží podle sjednaného ne- bo obvyklého účelu.

F Ó R U M

Diskuzní může být z hlediska charakteru před- mětu plnění otázka, zda je možné a vhodné podle kupní smlouvy realizovat dodávky vody, plynu, elektrické energie apod. dodávané pomocí rozvod- ných sítí. Zde existuje v praxi řada názorů. Ve smyslu občanskoprávní teorie lze energie považo- vat za věci; z této teorie také vychází většinová praktická řešení.

X X X X X X

V obchodních podmínkách (které lze „ušít na mí- ru“ právě specifikům tohoto plnění) by pak mj. po- chopitelně neměla být ustanovení zneužívající mo- nopolní či dominantní postavení jedné smluvní strany.

T U R A

Jde-li o jiný předmět plnění než zboží a nejde-li o případ, kde lze využít smluvní typy, lze uzavřít i nepojmenovanou smlouvu.

P O R A D N A

„Líc smluvní volnosti má v podobě nepojmeno- vané smlouvy i svůj rizikovější rub. Inominátní smlouva totiž nedisponuje (na rozdíl od smluv po- jmenovaných) pozadím dispozitivních norem, po- užitelných při absenci jiné dohody stran a vztah in- ominátní smlouvou založený spočívá jen na tom, co bylo smluveno….“14)

M O N I T O R

Vzhledem k textu § 269 odst. 1 obchodního zá- koníku se domníváme, že na smlouvy inominátní podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku nelze podpůrně použít text pojmenovaných smluvních typů obchodního zákoníku, není-li to výslovně sjednáno.

MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ

Vyplývá-li ze smlouvy, že množství zboží je určeno ve smlouvě pouze přibližně, je prodávající opráv- něn určit přesné množství zboží, které má být do- dáno, ledaže smlouva přiznává toto právo kupující-

mu. Pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného, ne- smí odchylka přesáhnout pět procent množství stanoveného ve smlouvě.

Skutečnost, že je množství zboží určeno přibliž- ně, nemusí být stanovena jen ve smlouvě, může to vyplývat z povahy zboží. Vyplývá-li z povahy zboží, že jeho množství určené ve smlouvě je pouze při- bližné, může činit rozdíl mezi množstvím zboží ur- čeným ve smlouvě a množstvím zboží skutečně do- daným nejvýše pět procent množství uvedeného ve smlouvě, pokud ze smlouvy nebo z předchozí pra- xe mezi stranami nebo z obchodních zvyklostí ne- vyplývá něco jiného.

Pokud prodávající dodrží toleranci pět procent (nebo jinou dohodnutou toleranci), jde o plnění řádné. Vzhledem ke smluvní volnosti jsou v těchto otázkách možná různá smluvní řešení. Kupní cena se přitom vždy určuje skutečně dodaným množ- stvím zboží.

Jde-li o překročení stanovené tolerance nebo o překročení množství tam, kde tolerance nepřichá- zí v úvahu, jde o větší množství zboží. Dodá-li pro- dávající větší množství zboží, než je stanoveno ve smlouvě, může kupující dodávku přijmout nebo mů- že odmítnout přijetí přebytečného množství zboží.

Jestliže kupující přijme dodávku všeho, nebo části přebytečného zboží, je povinen za ně zaplatit kupní cenu odpovídající kupní ceně stanovené ve smlouvě.

JAKOST ZBOŽÍ

Neurčuje-li smlouva jakost nebo provedení zboží, je prodávající povinen dodat zboží v jakosti a pro- vedení, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, nebo není-li tento účel ve smlouvě stanoven, pro účel, k němuž se takové zboží zpravidla užívá.

V souvislosti s tímto ustanovením obchodního zákoníku, týkajícím se kupní smlouvy, je třeba současně vzpomenout i § 759 obchodního záko- níku.

Pokud by totiž ve smlouvě, jejímiž stranami jsou osoby mající sídlo nebo místo podnikání, po- př. bydliště na území ČR, nebo které mají na tomto území podnik nebo jeho organizační slož- ku, byla stanovena jakost věci v rozporu s usta- noveními právních předpisů, platí pro určení ja- kosti ustanovení těchto předpisů o jakosti přípustné k užívání (to neplatí, pokud ze smlou- vy nebo z prohlášení strany, jež má věc nabýt nebo z předmětu jejího podnikání vyplývá, že věc má být vyvezena).

PROVEDENÍ ZBOŽÍ

Má-li být zboží dodáno podle vzorku nebo předlo- hy, je prodávající povinen dodat zboží s vlastnost- mi vzorku nebo předlohy, jež předložil kupujícímu. Je-li rozpor mezi určením jakosti nebo provedením zboží podle tohoto vzorku nebo předlohy a urče- ním zboží popsaným ve smlouvě, je rozhodující ur- čení popsané ve smlouvě. Není-li v těchto urče- ních rozpor, má mít zboží vlastnosti podle obou těchto určení.

Důležité je bezpečné uložení vzorku po celou do- bu, která přichází v úvahu k uplatnění odpovědnos- ti za vady, na bezpečném místě (např. u vzorku bri- ket u té zkušebny, která vystavila atest o jejich složení a výhřevnosti).

T É M A

OBAL ZBOŽÍ

V O – R U B R I K A

Neurčuje-li smlouva, jak má být zboží zabaleno ne- bo opatřeno pro přepravu, je prodávající povinen zboží zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem, který je obvyklý pro takové zboží v obchodním sty- ku, nebo nelze-li tento způsob určit, způsobem po- třebným k uchování a ochraně zboží.

P R Á

Pokud by se jednalo o obaly vratné, je nutno o tom pojednat ve smlouvě, neboť příslušné právní úpravy jsou dnes výjimkou. Také je třeba dohod- nout, v jakých lhůtách budou obaly vraceny, jak je vyjádřena hodnota jejich opotřebení v penězích a jak bude probíhat účtování a placení o obalech, jak bude postupováno při poškození obalu, vedení evidence vracených obalů, příp. další otázky.

DOBA PLNĚNÍ ZBOŽÍ

P Ř Í R U Č K A

Podle obchodního zákoníku je prodávající povinen dodat zboží v den, který je ve smlouvě určen nebo určen způsobem stanoveným ve smlouvě, kdykoliv během lhůty, která je ve smlouvě určena (je však třeba zvážit rozdílnost smluvního ujednání

F Ó R U M

P R A K T I C K Á

„IV. čtvrtletí 2005“ oproti „do 31. 12. 2005“, kdy lze podle smlouvy plnit kdykoliv do tohoto dne), nebo určena způsobem stanoveným ve smlouvě (např. „v roce 2005 do pěti týdnů od předání vý- kresové dokumentace kupujícím“; i zde je však třeba si uvědomit důsledky tohoto ujednání, neboť výkresy mohou být předány v lednu, ale také v do- bě dovolených), ledaže ze smlouvy nebo z účelu smlouvy, jenž byl prodávajícímu znám při uzavření smlouvy vyplývá, že dobu dodání v rámci této lhů- ty určuje kupující (smluvní ujednání může znít „v li- stopadu 2005 do deseti dnů po oznámení kupující- ho o uzavření kontraktu na prodej tohoto zboží se zahraničním zákazníkem“).

T U R A

Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, začíná lhů- ta, v níž má být zboží dodáno, běžet ode dne uza- vření smlouvy. Jestliže však podle smlouvy má ku- pující splnit určité povinnosti ještě před dodáním zboží (např. předložit nákresy potřebné k výrobě zboží, zaplatit kupní cenu nebo její část nebo zajis- tit její zaplacení), začíná tato lhůta běžet teprve ode dne splnění této povinnosti.

P O R A D N A

X X X X X X

Dodá-li prodávající zboží před určenou dobou, je kupující oprávněn zboží převzít nebo je může od- mítnout. Není-li dohodnuto jinak, nemůže u kupní smlouvy dojít k dřívějšímu plnění, což také bývá v odborné literatuře vhodně připomínáno.15) Tato úprava patří k významným odlišnostem od smlou- vy o dílo, kde je předčasné plnění podle obchodní- ho zákoníku možné.

Před účinností obchodního zákoníku, kdy byl v hospodářskoprávních vztazích podstatnou nále- žitostí smlouvy i čas plnění, bylo mnohdy konsta- továno, že v konkrétním ujednání o času plnění v dané smlouvě není text smlouvy jasný a určitý, čas tedy není dohodnut a smlouva nevznikla.

M O N I T O R

Situacím, kdy nevznikne smlouva, protože ne- byla jasně, srozumitelně a určitě dohodnuta do- ba plnění, případně, protože nebyla použita ujed- nání, která by zákon znal a mohla by být doba stanovena výkladem, se snaží obchodní zákoník předejít. V dispozitivním § 416 určuje, že neby- la-li doba dodání zboží smluvena, je prodávající povinen bez vyzvání kupujícího dodat zboží ve

lhůtě přiměřené s přihlédnutím k povaze zboží a k místu dodání.

Přestože sjednávání doby plnění v kupní smlou- vě můžeme jen doporučit, vidíme, že případné vy- nechání této obvyklé části smlouvy nemá žádné důsledky na vznik smlouvy a umožňuje konstruo- vání doby plnění podle textu obchodního zákoníku. Jiná přitom bude pochopitelně přiměřená doba u dodávek zeleniny v letní sezóně a jiná např. u zemních strojů a opět jiná u plnění odlitků pro čerpací agregáty apod.

Pokud z obchodních zvyklostí nebo z ustálené předchozí praxe mezi stranami nevyplývá něco ji- ného, rozumí se pro určení doby plnění ve smlouvě výrazem „začátkem období“ prvních deset dnů to- hoto období, „v polovině měsíce“ od desátého do dvacátého dne měsíce, „v polovině čtvrtletí“ dru- hý měsíc čtvrtletí, „koncem období“ posledních deset dnů období, „ihned“ je u potravin a surovin do dvou dnů, u strojírenských výrobků deset dnů, u ostatního zboží pět dnů (pojem „ihned“ je v pra- xi velmi často používán).

Vystaví-li nyní kupující návrh smlouvy – objed- návku s dobou plnění „ihned“, je nyní zřejmé (po- kud není třeba dříve – např. v nepojmenované smlouvě, kde si strany sjednaly „rámcové podmín- ky obchodních případů“ – dohodnuto jinak), kdy má dojít k plnění.

VADY ZBOŽÍ

Vady bývají nejčastěji tříděny na tzv. vady právní a vady faktické.

U vad faktických pak rozlišujeme:

a) vady kvality (především vady jakosti a provede- ní zboží),

b) vady kvantity (dodávky jiného než sjednaného množství),

c) vady balení,

d) vady v dokladech (chybí-li doklady, bez nichž ne- může kupující se zbožím vůbec nakládat, např. atest o zaručené svařitelnosti, není splněno vů- bec; budou-li mít jiné doklady nedostatky, bude se velmi často postupovat jako u vad kvality).

Poruší-li prodávající povinnosti v množství, ja- kosti, provedení a obalu zboží, má zboží vady.

Za vady zboží se považuje i dodání jiného zboží (i když toto jiné plnění může být použito k účelu smlouvy – plnění aliud, např. když místo rohových ventilů jsou dodány ventily přímé a příruba s ob- loukem), než určuje smlouva a vady v dokladech nutných k užívání zboží.

Jestliže z přepravního dokladu, dokladu o předá- ní zboží nebo z prohlášení prodávajícího vyplývá, že dodává zboží v menším množství nebo jen část zboží, nevztahují se na chybějící zboží ustanovení o vadách zboží.

Pokud byly použity podle smlouvy při výrobě zbo- ží věci předané kupujícím, neodpovídá prodávající za vady zboží, které byly způsobeny použitím těch- to věcí, jestliže prodávající při vynaložení odborné péče nemohl odhalit nevhodnost těchto věcí pro výrobu zboží nebo na ni kupujícího upozornil, avšak kupující trval na jejich použití.

Ustanovení § 423 obchodního zákoníku je omezením jinak objektivní odpovědnosti prodá- vajícího za vady zboží (pro případ, že byly ke zho-

T É M A

tovení použity věci kupujícího a prodávající ne- mohl zjistit jejich nevhodnost, eventuálně i zjis- til, provedl upozornění a kupující přesto na jejich použití trval).

P R Á

V O – R U B R I K A

Prodávající neodpovídá za vady zboží, o kterých kupující v době uzavření smlouvy věděl nebo s při- hlédnutím k okolnostem, za nichž byla smlouva uzavřena, musel vědět, ledaže se vady týkají vlast- ností zboží, které zboží mělo mít podle smlouvy.

P R A K T I C K Á

Prodávající odpovídá za vadu, kterou má zboží v okamžiku, kdy přechází nebezpečí škody na zbo- ží na kupujícího, i když se vada stane zjevnou až po této době. Povinnosti prodávajícího vyplývající ze záruky za jakost zboží tím nejsou dotčeny. Pro- dávající odpovídá rovněž za jakoukoli vadu, jež vznikne po této době, jestliže je způsobena poru- šením jeho povinností (např. vadu balení). Zde je vhodné si uvědomit, že širší rozsah odpovědnosti bude mít prodávající při poskytnutí – sjednání zá- ruky než jen při realizaci zákonného textu podle obchodního zákoníku.

P Ř Í R U Č K A

Jestliže prodávající dodá zboží se souhlasem ku- pujícího před dobou stanovenou pro jeho dodání, může až do této doby dodat chybějící část nebo chybějící množství dodaného zboží nebo dodat ná- hradní zboží za dodané vadné zboží nebo vady do- daného zboží opravit, jestliže výkon tohoto práva nezpůsobí kupujícímu nepřiměřené obtíže nebo ne- přiměřené výdaje. Kupujícímu je však zachován ná- rok na náhradu škody.

Bylo-li dodáno zboží vadné a pokud bylo prove- deno řádné a včasné oznámení vady, lze uplatnit nároky z vad zboží. Nároky přitom rozlišujeme po- dle toho, zda se jedná o porušení smlouvy pod- statným způsobem, či nikoli.

F Ó R U M

X X X X X X

T U R A

Za podstatné porušení smlouvy se přitom podle zákona považuje takové porušení, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlou- vy nebo v této době bylo rozumné předvídat s při- hlédnutím k účelu smlouvy (který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena), že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. Aby se předešlo případným pochybnostem (v po- chybnostech jde o nepodstatné porušení), je mož- né již ve smlouvě sjednat, co bude považováno za podstatné porušení smlouvy. Možné je i takové ujednání demonstrativní.

Při dodávce vadného zboží a porušení smlouvy podstatným způsobem si může kupující zvolit, zda:

P O R A D N A

a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a od- stranění právních vad,

b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestli- že vady jsou opravitelné,

c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d) odstoupit od smlouvy.

M O N I T O R

Volba mezi nároky a) až d) kupujícímu náleží jen tehdy, jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas za- slaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkla- du po tomto oznámení. Pokud volba není ve včas zaslaném oznámení, příp. sdělena bez zbytečného odkladu, postupuje se jako při nepodstatném po- rušení smlouvy.

Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Pokud se však ukáže, že

vady zboží jsou neopravitelné, nebo že s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady, může kupující požadovat dodání náhradního zbo- ží, požádá-li o to prodávajícího bez zbytečného od- kladu poté, kdy mu prodávající oznámil tuto sku- tečnost.

Jestliže však prodávající vady neodstraní v při- měřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující od- stoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Uplatnění nároků z vad zboží nijak nebrání uplatnění nároku na náhradu škody, příp. i na smluvní pokutu, je-li sjednána.

Při porušení smlouvy nepodstatným způsobem jsou možnosti volby kupujícího užší. Kupující může požadovat buď dodání chybějícího zboží a odstra- nění ostatních vad zboží, nebo slevu z kupní ceny.

Požaduje-li kupující odstranění vad zboží, nemů- že před uplynutím přiměřené dodatečné lhůty, kte- rou je k tomuto účelu povinen poskytnout prodá- vajícímu, uplatnit jiné nároky z vad zboží (kromě nároku na náhradu škody a smluvní pokuty), leda- že prodávající oznámí kupujícímu, že nesplní své povinnosti v této lhůtě.

Dokud kupující přiměřenou dodatečnou lhůtu ne- stanoví nebo neuplatní nárok na slevu z kupní ce- ny, může mu prodávající sdělit, že vady odstraní v určité lhůtě. Jestliže kupující bez zbytečného od- kladu po obdržení tohoto sdělení neoznámí prodá- vajícímu svůj nesouhlas, má toto sdělení takový účinek, jako stanovení dodatečné přiměřené lhůty kupujícím.

Neodstraní-li prodávající vady zboží ve lhůtě k tomu stanovené, může kupující uplatnit nárok na slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstou- pit, jestliže upozorní prodávajícího na úmysl od- stoupit od smlouvy při stanovení dodatečné při- měřené lhůty k odstranění vad, anebo alespoň v přiměřené lhůtě před odstoupením. Zvolený ná- rok z vad zboží nemůže kupující bez souhlasu pro- dávajícího měnit.

Pro případ, že kupující neuplatní nárok na sle- vu z kupní ceny nebo z důvodu vady neodstoupí od smlouvy stanoveným způsobem podle obchod- ního zákoníku, je stanoveno, že prodávající je po- vinen dodat chybějící zboží a odstranit právní va- dy zboží. Ostatní vady je povinen odstranit podle své volby opravou zboží nebo dodáním náhradní- ho zboží, odstranění vad zvoleným způsobem však nesmí způsobit kupujícímu vynaložení nepři- měřených nákladů.

Jedním z titulů, který může kupující využít při vadném plnění, a často se také využívá, je odstou- pení od smlouvy. Kupující ale nemůže odstoupit od smlouvy, jestliže vady včas neoznámil prodávající- mu. Pokud však k odstoupení dojde postupem podle obchodního zákoníku a kupující nemůže vrá- tit zboží ve stavu, v jakém je obdržel, pak účinky odstoupení od smlouvy nevzniknou nebo zaniknou. Výjimky stanoví (a tedy možnost odstoupení) ob- chodní zákoník takto: „jestliže nemožnost vrácení zboží ve stavu, v jakém je obdržel není způsobena jednáním nebo opomenutím kupujícího, nebo jest- liže ke změně stavu zboží došlo v důsledku prohlíd- ky řádně vykonané za účelem zjištění vad zboží, jestliže před objevením vad kupující zboží nebo je-

V O – R U B R I K A

T É M A

ho část prodal nebo zboží zcela nebo zčásti spo- třeboval nebo je pozměnil při jeho obvyklém použi- tí. V tomto případě je povinen vrátit zboží neproda- né nebo nespotřebované nebo zboží pozměněné a poskytnout prodávajícímu náhradu do výše, v níž měl z uvedeného zboží prospěch.“

Pokud jsou nároky z vad zboží řešeny dodáním náhradního zboží, je prodávající oprávněn požado- vat, aby mu na jeho náklady kupující vrátil vymě- ňované zboží ve stavu, v jakém mu bylo dodáno. Obdobně platí úprava o vrácení zboží při odstoupe- ní od smlouvy.

P Ř Í R U Č K A

P R Á

Spolu s uvedenými otázkami bylo potřebné upra- vit otázky slevy z kupní ceny. V § 439 odst. 1 ob- chodního zákoníku je stanoveno, že nárok na sle- vu z kupní ceny odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskuteč- nit řádné plnění.

P R A K T I C K Á

Podle textu následujícího § 439 odst. 2 ob- chodního zákoníku může kupující o slevu snížit kupní cenu placenou prodávajícímu. Byla-li kupní cena již zaplacena, může kupující požadovat její vrácení do výše slevy spolu s úroky sjednanými ve smlouvě, jinak úroky určenými podle obchodního zákoníku.

F Ó R U M

Další text obchodního zákoníku (§ 439 odst. 3) určuje, že jestliže nebyla vada včas ozná- mena, může kupující vykonat právo podle § 439 odst. 2 obchodního zákoníku pouze se souhlasem prodávajícího. Toto omezení neplatí, jestliže pro- dávající o vadách věděl v době dodání zboží. U právních vad je rozhodující doba stanovená v § 435 odst. 1 obchodního zákoníku, tj. že uplat- nění stanoveného práva třetí osobou s uvedením jeho povahy je kupující povinen oznámit prodáva- jícímu bez zbytečného odkladu poté, kdy se o něm dozvěděl.

X X X X X X

T U R A

V praxi se často vyskytují případy, kdy kupující řádně oznámí vady a současně nezaplatí část kup- ní ceny. Tím se snaží vyvolat tlak na prodávajícího k odstranění vad. Jde o postup podle zákona, jest- liže neprovedená platba odpovídá případné slevě z ceny.

Do doby odstranění vad není totiž kupující po- vinen platit část kupní ceny, jež by odpovídala jeho nároku na slevu, jestliže by vady nebyly od- straněny.

P O R A D N A

Zdůrazněme, že jakékoli nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní pokutu. Přitom však ale kupující, které- mu vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu ušlého zisku v dů- sledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sle- va vztahuje. Na to je třeba při sjednávání slevy pamatovat.

M O N I T O R

Snad největší změnou proti dřívější hospo- dářskoprávní úpravě v rámci ustanovení o odpo- vědnosti za vady je § 440 odst. 2 obchodního zá- koníku. Stanoví totiž, že uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a § 437 obchodního zákoníku, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného práv- ního důvodu. Také zde tedy platí, že práva přejí bdělým a musíme dbát řádného a včasného uplat-

nění svých nároků. Nevyužitím možností podle

§ 436 a§ 437 nelze již suplovat např. právo na od- stranění vady požadavkem provedení naturální ná- hrady škody – uvedením zboží v bezvadný stav.

PROHLÍDKY ZBOŽÍ

Kupující je povinen prohlédnout zboží podle mož- nosti co nejdříve – po přechodu nebezpečí škody na zboží, přičemž se přihlédne k povaze zboží.

Jestliže smlouva stanoví odeslání zboží prodáva- jícím, může být prohlídka odložena až do doby, kdy je zboží dopraveno do místa určení. Pokud je zboží směrováno během přepravy do jiného místa určení nebo kupujícím znovu odesláno, aniž by měl kupu- jící možnost přiměřenou povaze zboží si je prohléd- nout, a v době uzavření smlouvy prodávající věděl nebo musel vědět o možnosti takové změny místa určení nebo takového opětného odeslání, prohlíd- ka může být odložena až do doby, kdy je zboží do- praveno do nového místa určení.

Jestliže kupující zboží neprohlédne nebo nezaří- dí, aby bylo prohlédnuto v době přechodu nebez- pečí škody na zboží, může uplatnit nároky z vad zji- stitelných při této prohlídce, jen když prokáže, že tyto vady mělo zboží již v době přechodu nebezpe- čí škody na zboží, což ovšem bude důkazně dosti obtížné.

OZNÁMENÍ VAD

Při oznámení vad zboží můžeme jen doporučit ku- pujícímu, aby volil písemnou formu oznámení a vy- tvářel si vhodnou důkazní situaci pro možné další řízení.

Právo kupujícího z vad zboží nemůže být totiž po námitce prodávajícího, že kupující nesplnil včas svoji oznamovací povinnost, přiznáno v soud- ním řízení, jestliže kupující nepodá zprávu prodá- vajícímu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy kupující vady zjistil, kupující při vynalo- žení odborné péče měl vady zjistit při prohlídce, vady mohly být zjištěny později při vynaložení od- borné péče, nejpozději však do dvou let od doby dodání zboží, popřípadě od doručení zboží do mís- ta určení stanoveného ve smlouvě. U vad, na něž se vztahuje záruka za jakost, platí místo této lhů- ty záruční doba.

K námitce prodávajícího se nepřihlédne, jestliže vady zboží jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět v době dodání zboží.

Zákonná úprava lhůty pro oznámení vad se jeví na prvý pohled pro kupujícího velmi výhodná, ne- boť může oznámit vady nejpozději do „dvou let“. Je třeba si ovšem uvědomit, že současně musí do- držet i lhůtu „bez zbytečného odkladu“.

Vzhledem k tomu, že se i zde jedná o dispozitiv- ní úpravu, jsou možná jiná smluvní řešení.

Ve prospěch kupujícího lze, za současné právní úpravy, např. sjednat místo zákonného textu

§ 428 odst. 1, že vady budou oznámeny do dvou let od obdržení zboží a do 15 dnů od jejich zjištění pracovníkem kupujícího.

Prodávajícímu pak prospěje zachování části tex- tu § 428 odst. 1 obchodního zákoníku s tím, že při dodržení zásady poctivého obchodního styku v souladu s charakterem zboží místo dvou let sjed- ná lhůtu o něco kratší.

T É M A

P R Á

V této souvislosti ještě připomeňme rozdíl mezi úpravou odpovědnosti za vady podle obchodního zákoníku a případnou úpravou při sjednání záruky. V porovnání svědčí text zákona více prodávající- mu, sjednání záruky pak umožňuje lépe hájit zá- jmy kupujícího.

V O – R U B R I K A

Také zde se však musí vzít v úvahu i § 264 odst. 2 obchodního zákoníku.

ZÁRUKA ZA JAKOST

Zárukou za jakost zboží přejímá prodávající pí- semně závazek, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti.

P R A K T I C K Á

Převzetí záruky zajišťuje kupujícímu širší rozsah vlastností zboží, než stanoví zákonná úprava podle obchodního zákoníku v případě, že nebyla záruka poskytnuta.

Po našem soudu přitom není vyloučeno, aby pro- dávající poskytl záruku jen částečně a v ostatním platila zákonná úprava. Není pak vyloučeno, aby byla na konkrétní části zboží poskytnuta odlišná záruka; např. je možná v určitém rozsahu záruka obecně na zboží a v jiném rozsahu záruka speciál- ní (na karosérie šest let).

P Ř Í R U Č K A

Převzetí závazku ze záruky může vyplynout ze smlouvy nebo z prohlášení prodávajícího, zejména ve formě záručního listu. Účinky převzetí tohoto závazku má i vyznačení délky záruční doby nebo doby trvanlivosti nebo použitelnosti dodaného zbo- ží na jeho obalu. Je-li ve smlouvě nebo v záručním prohlášení prodávajícího uvedena záruční doba od- lišná, platí tato doba.

F Ó R U M

Záruční doba začíná běžet ode dne dodání zboží, nevyplývá-li z obsahu smlouvy nebo záručního pro- hlášení něco jiného. Je-li prodávající povinen ode- slat zboží, běží záruční doba ode dne doručení zbo- ží do místa určení. Záruční doba ale neběží po dobu, po kterou kupující nemůže užívat zboží pro jeho vady, za které odpovídá prodávající.

X X X X X X

Odpovědnost prodávajícího za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, přitom nevzniká, jestli- že tyto vady byly způsobeny po přechodu nebezpe- čí škody na zboží vnějšími událostmi, nezpůsobil je prodávající nebo osoby, s jejichž pomocí prodá- vající plnil svůj závazek.

T U R A

Ustanovení § 431 vylučuje odpovědnost prodá- vajícího ze záruky v případech, že vady byly způso- beny po přechodu nebezpečí škody na zboží vnější- mi událostmi, ale bez vlivu prodávajícího nebo osob, které prodávající použil k plnění závazku.

P O R A D N A

Vzhledem k dispozitivnosti textu tohoto zákon- ného ustanovení lze však i zde sjednat vznik odpo- vědnosti přísněji či mírněji, pokud to bude v soula- du se zásadou poctivého obchodního styku. Pro vady zboží, na něž se vztahuje záruka, platí § 429 až § 432 obchodního zákoníku.

PRÁVNÍ VADY

M O N I T O R

Zboží má právní vady, jestliže prodané zboží je za- tíženo právem třetí osoby (zejména z průmyslové- ho nebo jiného duševního vlastnictví), ledaže ku- pující s tímto omezením projevil souhlas.

Vyplývá-li právo třetí osoby, jímž je zboží zatíže- no, z průmyslového nebo jiného duševního vlast- nictví, má zboží právní vady (§ 433 obchodního zá-

koníku), jestliže toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má pro- dávající sídlo nebo místo podnikání, příp. bydliště, nebo jestliže prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel, že toto právo požívá práv- ní ochrany podle právního řádu státu, na jehož úze- mí má kupující sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo podle právního řádu státu, kam zbo- ží mělo být dále prodáno nebo kde mělo být užívá- no, a prodávající o tomto prodeji nebo místu užívá- ní v době uzavření smlouvy věděl.

Nárok z právních vad však nevzniká, jestliže ku- pující o právu třetí osoby věděl v době uzavření smlouvy nebo prodávající podle smlouvy byl povi- nen při plnění svých povinností postupovat podle podkladů, které mu předložil kupující (§ 434 ob- chodního zákoníku).

Podle § 435 odst. 1 obchodního zákoníku uplat- nění práva uvedeného v § 433 třetí osobou s uve- dením jeho povahy je kupující povinen oznámit pro- dávajícímu bez zbytečného odkladu poté, kdy se o něm dověděl.

Práva kupujícího z právních vad zboží nemohou být přiznána v soudním řízení, jestliže kupující ne- splní povinnost stanovenou v § 435 odst. 1 a pro- dávající v soudním řízení namítne nesplnění této povinnosti kupujícím (§ 435 odst. 2 obchodního zákoníku).

Účinky uvedené v předchozím § 435 však nena- stávají, jestliže prodávající o uplatnění práva třetí osobou věděl v době, kdy se o něm dověděl kupu- jící (§ 435 odst. 3 obchodního zákoníku).

NABYTÍ

VLASTNICKÉHO PRÁVA KE ZBOŽÍ

Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jak- mile je mu dodané zboží předáno. Před předáním nabývá vlastnického práva k přepravovanému zbo- ží, když získá oprávnění zásilkou nakládat.

Na základě písemného ujednání ve smlouvě mů- že kupující nabýt vlastnické právo dříve nebo po- zději, než je uvedeno výše.

Podle kogentního § 444 obchodního zákoníku ne- může kupující nabýt vlastnické právo dříve, než je zboží dostatečně odlišeno od jiného zboží a kupující způsob označení zná. Jinak by totiž byla větší prav- děpodobnost, že při neoznačeném zboží by totéž zboží mohlo být „prodáno“ několikrát. Označení je rovněž třeba mj. i pro situace, kdy je nutné při zni- čení zboží nahodilou událostí přesně identifikovat, o jaké zboží se jedná a komu tedy vznikla újma.

Výhrada vlastnického práva podle § 445 ob- chodního zákoníku přichází v praxi v úvahu zpravi- dla, když je zboží dodáváno na úvěr nebo když kup- ní cena má být placena podle platebních podmínek ve splátkách. Pak přechází, je-li to písemně ujed- náno, vlastnické právo na kupujícího až úplným za- placením kupní ceny.

Sjednání výhrady vlastnického práva lze při po- zdějším placení než při dodání zboží jen doporučit. Může se totiž např. stát, že u kupujícího bude po- zději zahájeno konkursní řízení, a nebude-li sjedná- na výhrada vlastnického práva, bude zboží zahrnu- to do konkursní podstaty a zpeněženo ve prospěch uspokojování nároků všech věřitelů postupem po- dle zákona o konkursu a vyrovnání.

V O – R U B R I K A

T É M A

Možná formulace výhrady vlastnického práva ve smlouvě může být následující: „ ... Strany se do- hodly, že vlastnické právo přechází až úplným za- placením zboží.“ Vlastník – prodávající pak mj. mů- že v konkursním řízení žádat o tzv. vyloučení věci z konkursní podstaty, věc mu bude vydána a nena- stane případ, kdy by prodej věci v rámci zpeněžení konkursní podstaty byl proveden ve prospěch věři- telů.

P R Á

Je ovšem třeba pamatovat také na to, kdo bu- de „nositelem“ nebezpečí škody na zboží. Lze však sjednat též např., že ke splnění dojde pře- dáním zboží prvnímu dopravci a při splnění dojde k přechodu nebezpečí škody na zboží na kupují- cího, vlastnictví však přejde až úplným zaplace- ním. Výhrada vlastnického práva musí být sjed- nána písemně.

P R A K T I C K Á

P Ř Í R U Č K A

Významnou odlišností od práva občanského, resp. úpravy občanského zákoníku, je ustanovení zvyšující jistotu realizace kontraktu podle práva. Jde o ustanovení obchodního zákoníku, v němž pro zvýšení jistoty stanoví zákon, že kupující nabývá vlastnické právo prodávajícího, který není vlastní- kem zboží. Kupující však musí být v dobré víře. Ku- pující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy pro- dávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím naklá- dat za účelem jeho prodeje.

5. POVINNOSTI KUPUJÍCÍHO

Kupující je povinen zaplatit za zboží kupní cenu a převzít dodané zboží v souladu se smlouvou.

F Ó R U M

K základním povinnostem kupujícího patří zapla- tit dohodnutou kupní cenu. Doba, kdy má být za- placeno za zboží dodané podle kupní smlouvy, bý- vá v praxi velmi často dohodnuta ve smlouvě. Není-li tomu tak, obsahuje obchodní zákoník pří- slušná pravidla.

X X X X X X

T U R A

Jestliže má být kupní cena placena při předání zboží nebo dokladů, je kupující povinen kupní ce- nu zaplatit v místě předání. Zmíněné ustanovení obchodního zákoníku se mj. uplatní i ve spojení s dokumentárním inkasem.

P O R A D N A

Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je kupují- cí povinen zaplatit kupní cenu, když prodávající v souladu se smlouvou a ustanoveními obchodní- ho zákoníku umožní kupujícímu nakládat se zbo- žím nebo s doklady umožňujícími kupujícímu na- kládat ze zbožím. Prodávající může činit závislým předání zboží nebo dokladů na zaplacení kupní ceny.

M O N I T O R

U zboží, které podléhá rychlé zkáze nebo má zvláštním právním předpisem stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti, anebo je- hož použitelnost nebo jakost je biologicky omeze- na, je kupující povinen zaplatit kupní cenu do tři- ceti dnů.

Má-li prodávající podle smlouvy odeslat zboží, může tak učinit s podmínkou, že zboží nebo dokla- dy umožňující nakládání se zbožím budou kupující- mu předány jen při zaplacení kupní ceny, ledaže ta- to podmínka je v rozporu se smluveným způsobem placení kupní ceny. V praxi se nepoužívá formální výklad tohoto ustanovení, tj. že skutečně určuje

splatnost, ale výklad se provádí tím způsobem, že zaplacení bude provedeno na výzvu prodávajícího. Je-li totiž odesláno zboží a současně odeslána fak- tura, bude zboží dříve v místě určení, než se po ob- držení faktury vydá příkaz k úhradě, provede plat- ba a peněžité prostředky budou připsány na účet prodávajícího. Do doby zaplacení by se však podle zákona nemělo zboží kupujícímu vydat. De lege fe- renda bude třeba zvážit změnu tohoto ustanovení. Kupující není podle dalšího ustanovení obchod- ního zákoníku povinen zaplatit kupní cenu, dokud nemá možnost si zboží prohlédnout, ledaže dohod- nutý způsob dodání zboží nebo placení kupní ceny

by s tím byly v rozporu.

Kupující je přitom povinen učinit úkony, kterých je třeba podle smlouvy a ustanovení obchodního zákoníku k tomu, aby prodávající mohl dodat zbo- ží. Dodané zboží je kupující povinen převzít, pokud ze smlouvy nebo z tohoto zákona nevyplývá, že je- ho převzetí může odmítnout.

Jestliže má kupující podle smlouvy určit doda- tečně formu, velikost nebo vlastnosti zboží tzv. od- volávkou a neučiní tak ve smluvené lhůtě a není-li lhůta smluvena, ve lhůtě přiměřené po doručení žá- dosti prodávajícího, může je prodávající sám určit s přihlédnutím k potřebám kupujícího, pokud mu jsou známé. Tím nejsou dotčeny jiné nároky prodá- vajícího.

V případě, že prodávající provedl určení sám, musí o tom oznámit podrobné údaje kupujícímu a stanovit přiměřenou lhůtu, v níž může kupující sdělit prodávajícímu odchylné určení. Jestliže ku- pující tak neučiní po doručení takového sdělení v určené lhůtě, je určení oznámené prodávajícím závazné.

Odvolávky se v praxi používají mj. při dodávkách kolekcí obuvi, oděvů apod.

Bylo-li smluveno zajištění závazku zaplatit kupní cenu, je kupující povinen ve smluvené době, jinak včas před dobou sjednanou pro dodání zboží, pře- dat prodávajícímu doklady prokazující, že zaplace- ní kupní ceny bylo zajištěno v souladu se smlou- vou. Nesplní-li kupující tuto povinnost, může prodávající odepřít dodání zboží do doby předání těchto dokladů. Jestliže kupující nezajistí zaplace- ní kupní ceny v dodatečně přiměřené lhůtě stano- vené prodávajícím, může prodávající od smlouvy odstoupit.

Obecně je oprávněný požadavek prodávajícího, aby kupující zaplatil kupní cenu, převzal zboží a splnil své jiné povinnosti. To neplatí, když prodá- vající uplatnil právo z porušení smlouvy, které je neslučitelné s tímto požadavkem.

Kupní cena je podstatnou částí kupní smlouvy. Kupující je povinen zaplatit dohodnutou kupní ce- nu. Není-li cena ve smlouvě dohodnuta a není-li stanoven ani způsob jejího určení a jestliže smlou- va vznikla v souladu se zněním § 409 odst. 2 ob- chodního zákoníku, pak může prodávající požado- vat zaplacení kupní ceny, za kterou se prodávalo obvykle takové nebo srovnatelné zboží v době uza- vření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu dané smlouvy.

Je-li kupní cena stanovena podle váhy zboží, je v pochybnostech rozhodující jeho čistá váha. Ce- nu lze sjednat s cenovou i měnovou doložkou.

T É M A

P R Á

V O – R U B R I K A

Cenu je možno dohodnout jako pevnou. V tomto případě náš právní řád nezohledňuje případný po- hyb cenových hladin. Lze však sjednat cenovou do- ložku obecnou (podle § 473 obchodního zákoní- ku), anebo raději „konkrétní cenovou doložku“. Posléze uvedená cenová doložka stanoví rozhodu- jící vstupy (subdodávky) zboží, jejich procentní po- díl na ceně, uvádí výrobce (dodavatele) vstupů a jednotkové ceny v době uzavření smlouvy. Při- tom se např. dohodne, že se cena zboží změní po- měrně podle cen, za které budou dodávat výrobci v době plnění.

P R A K T I C K Á

K cenové doložce lze sjednat i limit (nejvýše o kolik procent se cena zvýší) a případně i ujedná- ní, jak se budou smluvní strany podílet na úhradě rozpracované výroby a jak využijí tyto dílčí výstupy pro případ, že po použití cenové doložky bude ce- na vyšší než limit a kupující využije právo odstou- pit od smlouvy.

P Ř Í R U Č K A

Je-li stanoven způsob určení ceny, např. odka- zem na použití kalkulačního vzorce, musí být do- hodnut způsob známý v době uzavření smlouvy. Po- kud by se totiž podle našeho názoru dohodlo, že se cena stanoví podle vzorce, který bude teprve zpracován, nepůjde o dohodnutý způsob stanovení ceny, ale pouze o dohodnutý „způsob, jakým způ- sobem“ se cena stanoví, což ke vzniku smlouvy nestačí.

Jak je výše uvedeno, smlouva vznikne též, po- kud i z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít ji i bez dohody o ceně. V praxi se čas- to stává, že z jednání nic takového nevyplývá, pak kupní smlouva nevznikla.

F Ó R U M

Otázkou je, zda vznikla smlouva, pokud je ve smlouvě sjednáno, že cena bude dohodnuta doda- tečně „upřesněním smlouvy“; smlouva by však ne- pochybně vznikla, pokud by bylo např. ujednáno, že vzniká smlouva bez dohody o ceně a může dojít

„k upřesnění ceny“ smlouvy do stanovené doby. Speciální, dílčím způsobem odlišnou úpravu o ce-

ně obsahuje zákon o cenných papírech u smlouvy o převodu cenných papírů.

X X X X X X

Ceny jsou dnes zásadně cenami smluvními (vol- nými), kromě výjimek, kde jejich sjednávání podlé- há příslušným předpisům.

T U R A

P O R A D N A

„Ačkoliv však tvorba cen na základě dohody kon- trahujících subjektů je základním principem tržního mechanismu a má vytvářet zdravé soutěžní pro- středí, nelze ji chápat tak, že by zásady poctivého obchodního styku ….. připouštěly naprostou ne- kontrolovatelnou volnost při tvorbě a uplatňování cen v obchodních závazkových vztazích.“16) Nelze sjednávat tzv. „divoké ceny tj. ceny sjednané čas- to s využitím monopolního nebo dominantního po- stavení na trhu tak, že výrazně překračují obvyklé náklady a únosnou míru zisku.17)

6. NEBEZPEČÍ ŠKODY NA ZBOŽÍ

M O N I T O R

Přesná znalost toho, kdo kdy nese nebezpečí škody na věci, je velmi potřebná. Ten, kdo v da- ném okamžiku nese škodu na věci, nese totiž ri- xxxx ztráty, zničení či poškození věci. Také zde je možno využít široké smluvní volnosti, kterou zá- kon dává.

Nebezpečí škody na zboží v rámci kupní smlouvy (srov. též § 368 odst. 2 obchodního zákoníku)

podle dispozitivního § 455 obchodního zákoníku přechází obecně na kupujícího v době, kdy převez- me zboží od prodávajícího, nebo jestliže tak neuči- ní včas, v době, kdy mu prodávající umožní naklá- dat se zbožím a kupující poruší smlouvu tím, že zboží nepřevezme.

Přechod nebezpečí škody na zboží, jestliže je prodávající povinen podle smlouvy předat zboží do- pravci, řeší § 457 obchodního zákoníku. Kogentně řeší přechod nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu.

Také zde je možno využít široké smluvní vol- nosti, kterou zákon dává. Strany si mohou oka- mžik přechodu nebezpečí škody na zboží sjednat na dřívější nebo pozdější dobu. To však platí obecně jen u zboží jednotlivě určeného. U zboží určeného podle druhu nemůže nebezpečí škody na zboží na kupujícího přejít podle kogentního

§ 459 obchodního zákoníku dříve, než je toto zbo- ží dostatečně oddělené a odlišené od jiného zbo- ží téhož druhu.

Podle kogentního § 458 obchodního zákoníku nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu a kupujícím nepřevzatém nepřechází na kupující- ho, dokud zboží není jasně vyznačeno pro účel smlouvy označením na zboží nebo přepravními do- klady či určeno ve zprávě zaslané kupujícímu nebo jinak vymezeno.

Přitom stanoví dispozitivní § 456 obchodního zá- koníku, že má-li kupující převzít zboží od jiné oso- by než je prodávající, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího v době stanovené pro dodání zboží, jestliže v této době bylo kupujícímu umožně- no nakládat se zbožím a o této možnosti kupující věděl. Je-li kupujícímu umožněno nakládat se zbo- žím nebo dozví-li se o této možnosti teprve pozdě- ji, přechází nebezpečí v době, kdy má tuto možnost a dozví se o ní.

V následujícím § 457 pak obchodní zákoník upravuje otázky přechodu nebezpečí škody na zbo- ží pro případy, kdy se zboží odesílá. Počítá se zde se dvěma základními možnostmi:

První pamatuje na situace, kdy je prodávající povinen podle smlouvy předat zboží dopravci v ur- čitém místě pro přepravu zboží kupujícímu. Tehdy přechází na kupujícího nebezpečí škody na zboží jeho předáním dopravci v tomto místě.

Posléze jsou upravena dohodnutá řešení, kdy smlouva zahrnuje povinnost prodávajícího odeslat zboží, avšak prodávající není povinen předat zboží dopravci v určitém místě. Tehdy přechází nebezpe- čí škody na zboží na kupujícího, když je zboží pře- dáno prvnímu dopravci pro přepravu do místa ur- čení.

Skutečnost, že prodávající nakládá s doklady vztahujícími se k přepravovanému zboží, nemá vliv na přechod nebezpečí škody na zboží.

Stranou pozornosti zákonodárce nezůstalo ani řešení přechodu nebezpečí škody na zboží, které je v době uzavření smlouvy již přepravováno. Také zde přechází nebezpečí škody na zboží jeho předáním prvnímu dopravci. Jestliže však prodáva- jící při uzavření smlouvy věděl nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem měl vědět, že již došlo ke škodě na zboží, nese tuto škodu prodávající.

Škoda na zboží, jež vznikla po přechodu jejího ne-

bezpečí na kupujícího, nemá vliv na jeho povinnost zaplatit kupní cenu, ledaže ke škodě na zboží do- šlo v důsledku porušení povinnosti prodávajícího.

bě od odstoupení přiměřeným způsobem kupující uskutečnil náhradní koupi nebo prodávající ná- hradní prodej zboží, na něž se odstoupení od

P Ř Í R U Č K A

P R Á

V O – R U B R I K A

T É M A

smlouvy vztahovalo, nárok na náhradu škody

7. UCHOVÁNÍ ZBOŽÍ

Jestliže je kupující v prodlení s převzetím zboží ne- bo se zaplacením kupní ceny v případech, kdy do- dání zboží a zaplacení kupní ceny se má uskuteč- nit současně, a prodávající má zboží u sebe nebo s ním může jinak nakládat, musí prodávající učinit opatření přiměřená okolnostem k uchování zboží. Prodávající je oprávněn zboží zadržovat, dokud mu kupující neuhradí přiměřené náklady, jež přitom prodávajícímu vznikly.

Pokud se stane případ, že kupující převzal zboží a zamýšlí je odmítnout, je kupující povinen učinit opatření přiměřená okolnostem k uchování zboží. Do- kud pak prodávající neuhradí přiměřené náklady, kte- ré přitom kupujícímu vznikly, je kupující oprávněn za- držovat zboží, jež má být vráceno prodávajícímu.

V situaci vzniklé po dopravení zboží do místa ur- čení, kdy má kupující možnost se zbožím nakládat a uplatní právo je odmítnout, je povinen převzít zbo- ží a mít je u sebe na účet prodávajícího, může-li tak učinit bez zaplacení kupní ceny a bez nepřiměře- ných obtíží a výloh. Tato povinnost kupujícímu však nevzniká, jestliže v místě určení je přítomen prodávající nebo osoba, kterou prodávající pověřil péčí o zboží. Při převzetí zboží kupujícím se řídí je- ho práva a povinnosti podle § 463 obchodního zá- koníku.

Uvedené povinnosti může povinná strana splnit i uložením zboží ve skladišti třetí osoby na účet druhé strany a může požadovat úhradu přiměře- ných nákladů, které jí při tom vznikly.

Strana, která je v prodlení s převzetím nebo se zpětným převzetím zboží nebo s placením kupní ce- ny, jež má být uskutečněno při převzetí zboží nebo s placením nákladů spojených s plněním povin- ností podle § 462 až § 464 obchodního zákoníku, může být vyzvána ke splnění této povinnosti. Dru- há strana je oprávněna ve výzvě k převzetí zboží stanovit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím mar- ném uplynutí zboží prodat vhodným způsobem. Před tímto prodejem je však povinna upozornit stranu, která je v prodlení, na úmysl zboží prodat. Tento úmysl lze sdělit i při stanovení lhůty k převzetí.

Podléhá-li zboží rychlé zkáze, nebo jsou-li s jeho uchováním spojeny nepřiměřené náklady, strana, která má povinnosti podle § 462 až § 464 ob- chodního zákoníku, musí učinit přiměřené opatření k jeho prodeji, a pokud je to možné, druhou stranu o zamýšleném prodeji vyrozumět.

P O R A D N A

X X X X X X

T U R A

F Ó R U M

P R A K T I C K Á

Přitom strana, která zboží prodala, je oprávněna ponechat si z výtěžku prodeje částku odpovídající přiměřeným nákladům, spojeným s plněním povin- ností podle § 462 až § 464 obchodního zákoníku as prodejem zboží. Zbytek získaného výtěžku je po- vinna druhé straně bez zbytečného odkladu uhradit.

vzniklý podle obchodního zákoníku zahrnuje rozdíl mezi kupní cenou, jež měla být placena na zákla- dě smlouvy, a cenou dohodnutou v náhradním ob- chodě. Při určení tohoto rozdílu se přihlédne k ob- sahu smlouvy. Nárok na náhradu zbylé škody tím není dotčen.

V případech, na něž se nevztahuje § 469, zahr- nuje nárok na náhradu škody strany, která odstou- pila od smlouvy týkající se zboží s běžnou cenou, rozdíl mezi kupní cenou, jež má být placena na zá- kladě smlouvy, a běžnou cenou dosahovanou u zboží téhož druhu a téže nebo srovnatelné jakos- ti za obdobných smluvních podmínek. Nárok na ná- hradu zbylé škody tím není dotčen.

9. UJEDNÁNÍ

V SOUVISLOSTI S KUPNÍ SMLOUVOU

KOUPĚ NA ZKOUŠKU

Koupě na zkoušku vzniká uzavřením kupní smlou- vy s podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební doby zboží schválí. Není-li ve smlouvě zkušební do- ba stanovena, má se za to, že činí tři měsíce od uzavření smlouvy.

Nepřevzal-li kupující zboží, má podmínka povahu podmínky odkládací a tato podmínka se považuje za zmařenou, jestliže kupující nesdělí prodávající- mu ve zkušební době, že zboží schvaluje. Převzal-li kupující zboží, má podmínka povahu podmínky roz- vazovací a platí, že kupující zboží schválil, jestliže je písemně neodmítne ve zkušební době.

Kupující nemá právo zboží odmítnout, jestliže nemůže zboží vrátit ve stavu, v jakém je převzal.

Kromě koupě na zkoušku je pak možno sjednat i koupi po zkoušce, koupi podle zkoušky, koupi s výhradou výměny, lze sjednat právo zpětné kou- pě a právo zpětného prodeje, výhradu lepšího kup- ce, předkupní právo, opční právo apod. Lze plně vy- užít smluvní volnosti.

V tuzemsku lze využít i dalších smluvních ujed- nání, typických jinak pro závazkové vztahy v me- zinárodním obchodě, budou-li v souladu se zása- dou poctivého obchodního styku. Může se např. i sjednat přepočet měn, je-li cena ve smlouvě uve- dena v korunách (korunách českých) a dohodnu- to např., že se má platit v korunách (slovenských korunách) či jiné měně.

CENOVÁ DOLOŽKA

M O N I T O R

Cenová doložka, která může být sjednána různým způsobem, má zabránit nepříznivým důsledkům zvyšování cen subdodávek při jinak pevné ceně fi- nálního zboží. Jestliže strany dohodnou při určení ceny, že její výše má být dodatečně upravena

s přihlédnutím k výrobním nákladům, a neurčí-li,

8. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ ŠKODY

Ustanovení § 469 obchodního zákoníku určuje, že jestliže některá strana v souladu s obchodním zá- koníkem odstoupila od smlouvy a v přiměřené do-

které složky výrobních nákladů jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k výrobě prodávané- ho zboží. Neurčí-li strany ve smlouvě, která doba je rozhodující pro posuzování cenových změn, při- hlíží se k cenám v době uzavření smlouvy a v do-

T É M A

bě, kdy měl prodávající zboží dodat. Má-li se do- dání zboží uskutečnit během určité lhůty, je roz- hodná doba skutečného včasného plnění, jinak konec této lhůty.

Je-li prodávající v prodlení s dodáním zboží, a v době skutečného dodání jsou ceny u rozhod- ných složek výrobních nákladů nižší než ceny v do- bě uvedené výše, přihlíží se k těmto nižším cenám. Práva a povinnosti stran z doložky zanikají, jest- liže oprávněná strana svá práva neuplatní u druhé strany bez zbytečného odkladu po dodání zboží.

Uplynutím lhůty „bez zbytečného odkladu“ práva zanikají. Jde o lhůtu prekluzivní.

MĚNOVÁ DOLOŽKA

Po našem soudu lze také mezi tuzemskými sub- jekty dohodnout měnovou doložku. Zejména strojírenské a elektrotechnické zboží totiž po- stupně připomíná stavebnice při použití kompo- nentů vyráběných v řadě zemí světa a ceny tu- zemských dodávek mohou být závislé i na kursu cizích měn.

P Ř Í R U Č K A

Stanoví-li smlouva, že cena nebo jiný peněžitý závazek se rozumí při určitém kursu měny, v níž má být závazek plněn (zajišťovaná měna) ve vztahu k určité jiné měně (zajišťující měna), a dojde-li po uzavření smlouvy ke změně kursovního poměru obou měn, je dlužník povinen zaplatit částku sní- ženou nebo zvýšenou tak, aby částka v zajišťující měně zůstala nezměněná.

vaným řešením nijak nebráníme ve smluvní volnos- ti stran při sjednávání ceny. Pro případ, že ke sjed- nání nedojde, vznikne smlouva s cenou stanove- nou podle zákona (obdobné řešení je možno zvážit pro určení ceny ve smlouvě o dílo).

Otázku vlastnického práva uvedeného v Základ- ním ustanovení je, po našem soudu, možno řešit vypuštěním textu „a převést na něho vlastnické právo k této věci“ z§ 409 odst. 1. Z§ 411 by pak část textu za písmenem a) mohla být přesunuta do nového kogentního ustanovení, které by znělo:

„Prodávající umožní kupujícímu nabýt vlastnické- ho práva ke zboží s souladu se smlouvou a tímto zákonem.“18)

V současné době byly podniknuty prvé kroky k přípravě nového občanského i nového obchodní- ho zákoníku. Bude přitom nutno řešit otázku, zda úprava kupní smlouvy bude jen v občanském záko- níku, s uvedením specifik pro vztahy mezi podni- kateli při podnikání, nebo zda příslušná specifická ustanovení budou v obchodním zákoníku. V sou- časné době se zdá, že převládá tendence tvůrců k prvému z těchto řešení.

Poznámky:

1) Můžeme přitom navázat mj. na dostupné učebnice, knižní publikace a komentářovou literaturu X. Xxxxxx, X. Xxxxxx, X. Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxx, X. Xxxxx, X. Xxxxxxxxx, X. Xxxxx; rozsah nám totiž nedovoluje věnovat se podrobně všem otázkám.

2) Viz mj. Xxxxx, X.: K otázce rekodifikace občanského prá-

P R Á

V O – R U B R I K A

P R A K T I C K Á

F Ó R U M

X X X X X X

T U R A

P O R A D N A

va, Právní zpravodaj, č. 4/2001, s. 4.

10. POZNÁMKA KE KUPNÍ SMLOUVĚ

Kupní smlouva obchodního zákoníku je ze všech smluvních typů upravených obchodním zákoní- kem obsahově nejbohatší, zásadně je však dis- pozitivní. Při své relativní bohatosti obsahu ne- může text zákona pamatovat na všechny otázky, které by bylo vhodné sjednat, nemůže přitom ani zohlednit všechna specifika různých předmětů pl- nění (např. potravin, chemikálií, legovaných oce- lí, odlitků atd.).

Přes relativní bohatost textu tedy i u kupní smlouvy platí zjednodušené kontraktační zásady: to, co je v zákoně, můžeme si sjednat jinak, v zá- koně není nic, kromě základu úpravy. Tyto zásady sice nelze chápat zcela doslovně, ukazují však na význam konkrétního smluvního řešení.

Vzhledem k tomu, že je obecný zájem na vzniku smluv, je otázkou, jak de lege ferenda řešit záleži- tost chybějících podstatných částí smlouvy v uza- víraných smlouvách; v praxi často chybí závazek k převodu vlastnického práva a chybí ujednání o ceně.

M O N I T O R

Text tzv. druhé velké novely obchodního zákoní- ku nahradil v § 409 odst. 2 slova „strany ve smlouvě projeví vůli“ slovy „z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran“. Domníváme se, že velmi často z jednání o uzavření smlouvy taková vůle stran nevyplyne. Proto navrhujeme změnu textu § 409 odst. 2 tohoto obsahu (formulaci je možno upřesnit): „Ve smlouvě je dohodnuta cena nebo je stanoven způsob jejího dodatečného urče- ní. Není-li tomu tak, je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.“

Také když jde o závažnou obsahovou změnu, po- mohlo by se vzniku kupních smluv. Tímto navrho-

3) Blíže viz Xxxxx, K. a kol.: Kurs obchodního práva, Obchodní závazky, Cenné papír y, X.X.Xxxx 1996, s. 199 a násl. a tam cit. liter. a ve 2. vydání, 1999, s. 205

4) Blíže viz např. Xxxxxxxx, O.; Xxxxxxx, J.; Xxxxxxx, M.: Ob- čanský zákoník, komentář, X.X. Xxxx, Praha, 2002, 7. vydá- ní, s. 730 a násl.

5) Kol.: Lexikon Obchodní právo, Sagit Ostrava, 1997, s. 88.

6) Kogentnost ustanovení § 444, 458 a 459 obchodního záko- níku není obecně zpochybňována, srov. jinak (zřejmě z důvodu jiného než autorova korektorského zásahu) v publikaci cit. v pozn. 2, s. 88.

7) Xxxxxx, J.: Obchodní závazky (Obecná úprava a kupní smlouva), MU Brno, 1994, 2. vydání, s. 265

8) Srov. Xxxxxxxxxx, X. a kol.: Obchodní právo, II. díl, Codex Pra- ha, 1993. s. 142 a ve 2. přepracovaném vydání, 1998, s. 244.

9) K tomu viz mj. Xxxxxxxxx, I., Xxxxx, S., Xxxxx, M. a kol.: Ob- chodní zákoník, komentář, 3. vydání 1995, C.H.Xxxx Praha,

s. 392 a v 5. vydání, 1998, s. 750 a násl.; rovněž viz v dal- ších vydáních, např. v 9. vydání, 2004, s. 1183 a násl.

10) Blíže viz Xxxxx, A.: Úmluva OSN o smlouvách o mezinárod- ní koupi zboží jako součást našeho právního řádu, Právník č. 1/99, s. 1 a násl.

11) Xxxxx, L.: Obchodní kontrakty, II. díl, Prospektrum Praha, 1994, s. 381

12) Viz např. Xxxxxxxxxx, A. J., Xxxxxx, B.: Incoterms pro třetí tisíciletí, Ekonom 11/2000, s. 52, 53.

13) Xxx Xxxxxxx, A. H.: International Trade Terms, Mezinárod- ní obchodní podmínky, RADIX Praha 1997, 164 s.

14) Xxxxxx, J.: Obchodní závazky (Obecná úprava a kupní smlouva), MU Brno, 1994, 2. vydání, s. 262.

15) Viz mj. Xxxxx. Z. a kol.: Úplné znění zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, s výkladem, Ekonomický a právní poradce podnikatele, č. 12-13/1996, s. 154.

16) Xxxx, X.: Xxx oprávněné náklady a zisk, Ekonom č. 19/1997, s. 56.

17) Tamtéž.

18) K tomu viz Xxxxx, K.: K problematice základního ustano- vení kupní smlouvy, Bulletin advokacie 10/2000, s. 37 – 40.