Smlouva o poskytnutí účelové podpory
Smlouva o poskytnutí účelové podpory
na realizaci projektu sdílených činností s identifikačním kódem MS2103 a názvem
„Prohloubení integrace výzkumného a inovačního ekosystému ČR
do Evropského výzkumného prostoru a podpora intenzivní mezinárodní
spolupráce výzkumných organizací a podniků ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích“
(dále jen „Smlouva“)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
IČO: 00022985
se sídlem: Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1 – Malá Strana, jednající PhDr. Pavlem Dolečkem, Ph.D.,
náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu
(dále jen „poskytovatel”)
a
Technologické centrum AV ČR, z. s. p. o.
právní forma: zájmové sdružení právnických osob IČO: 60456540
se sídlem: Ve Struhách 1076/27, 160 00 Praha 6
jednající Ing. Xxxxxx Xxxxxxxxx, CSc., MBA, ředitelem číslo účtu:
(dále jen „příjemce“)
(společně dále také jako „smluvní strany“)
uzavírají
podle ust. § 9 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, a s ohledem na příslušná související ust. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, tuto Smlouvu:
Článek 1 Předmět Smlouvy
1) Předmětem Smlouvy je úprava práv a povinností smluvních stran v souvislosti s poskytnutím účelové podpory z výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace poskytovatelem podle ust. § 3 odst. 2 písm. e) a ust. § 4 odst. 1 písm. e) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „podpora“) příjemci na realizaci projektu sdílených činností schváleného usnesením vlády ČR ze dne 25. ledna 2021 č. 71 s názvem „Prohloubení integrace výzkumného a inovačního ekosystému ČR do Evropského výzkumného prostoru a podpora intenzivní mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků v ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích (zkráceně též: CZERA) a přiděleným identifikačním kódem MS2103 v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“) (dále jen „Projekt“).
2) Předmětem podpory je zajištění realizace Projektu a plnění jeho cílů v rozsahu uvedeném
v Příloze č. 1 Xxxxxxx.
3) Přílohou č. 1, která tvoří nedílnou součást Smlouvy, je schválený návrh Projektu ve smyslu ust. § 9 odst. 2 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
4) Řešitelem Projektu, tj. osobou odpovědnou poskytovateli za odbornou úroveň realizace Projektu, je Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx.
5) Příjemce je povinen:
a) zahájit realizaci Projektu v souladu s přílohou 1 Smlouvy, nejdříve dne 1. ledna 2021 a nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy;
b) ukončit realizaci Projektu, tj. ukončit věcně zaměřené projektové aktivity, nejpozději dne
31. prosince 2027.
6) Příjemce je povinen realizovat Projekt v rozsahu a za podmínek vyplývajících ze Smlouvy a použít
podporu výlučně na úhradu uznaných nákladů Projektu.
Článek 2
Poskytnutí podpory, její výše a podmínky jejího čerpání
1) Celková výše uznaných nákladů Projektu je 289 886 056,00 Kč (slovy: dvě stě osmdesát devět miliónů osm set osmdesát šest tisíc padesát šest korun českých), z toho celková výše podpory přiznaná na celé období realizace Projektu je totožná s celkovou výší uznaných nákladů Projektu podle tohoto odstavce Smlouvy.
2) Poskytovatel poskytne příjemci podporu na realizaci Projektu přímým převodem finančních prostředků na účet příjemce uvedený výše, a to v nejvýše dvou platbách v kalendářním roce a ve výši podle rozpisu v příloze 1 Smlouvy. Podpora a její členění v jednotlivých letech realizace Projektu odpovídá rozpisu uznaných nákladů Projektu. Dnem poskytnutí podpory se rozumí den odepsání první platby podpory určené pro daný kalendářní rok podle přílohy 1 Smlouvy z účtu poskytovatele.
3) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle rozpočtových pravidel k regulaci čerpání výdajů státního rozpočtu ČR, jsou-li současně povinné údaje o Projektu zařazeny do IS VaVaI v souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a jsou-li zároveň splněny všechny relevantní podmínky a dodrženy ostatní povinnosti příjemce vyplývající ze Smlouvy a obecně závazných právních předpisů, poskytovatel zahájí poskytování podpory příjemci v termínech podle ust. § 10 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Článek 3
Způsobilé a uznané náklady Projektu
1) Způsobilými náklady Projektu ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. m) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací mohou být pouze takové náklady, které jsou hrazeny výlučně v souvislosti s Projektem. Náklady musí být vynaloženy v období realizace Projektu stanoveném v čl. 1 odst. 5 Smlouvy; při splnění této podmínky jsou za způsobilé považovány i náklady vynaložené v době platnosti Smlouvy i před nabytím její účinnosti.
2) Uznanými náklady Projektu ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. n) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací jsou způsobilé náklady, které jsou vynaloženy za účelem dosažení cílů Projektu, jsou vynaloženy v souladu se Smlouvou, příjemce jejich vynaložení přesvědčivě zdůvodnil a které byly schváleny poskytovatelem.
Článek 4
Vedení účetnictví
1) Příjemce je povinen v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů vést oddělenou účetní evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sledovat výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Tato evidence může být kdykoliv v průběhu realizace Projektu i po jeho ukončení, a to po dobu stanovenou pro uchovávání účetních dokladů zákonem, předmětem kontroly ze strany poskytovatele nebo jeho a jím pověřených nezávislých odborných poradců podle čl. 9 odst. 3 Smlouvy, Ministerstvem financí, orgány Finanční správy, Nejvyšším kontrolním úřadem a případně i dalších orgánů zmocněných ke kontrole zvláštním právním předpisem.
2) Oddělenou účetní evidenci je příjemce povinen vést také pro hospodářské (ekonomické) činnosti využívající kapacitu Projektu; tuto evidenci je příjemce povinen uchovávat po dobu 10 let od konce účetního období, v němž byla realizace Projektu ukončena.
3) Příjemce je povinen zajistit, aby příslušné doklady vztahující se k Projektu splňovaly náležitosti účetního dokladu ve smyslu ust. § 11 odst. 1 zákona o účetnictví, a aby předmětné doklady byly správné, úplné, průkazné, srozumitelné, vedené formou v souladu s platnými právními předpisy a interními předpisy příjemce, a to chronologicky a způsobem zaručujícím jejich trvanlivost.
Článek 5
Změna uznaných nákladů
1) Změnu celkové výše uznaných nákladů Projektu nebo celkové výše podpory lze provést jen na základě předchozí písemné žádosti příjemce, s odůvodněním, které je v souladu s plněním cílů Projektu, a lze ji provést jen uzavřením písemného dodatku ke Smlouvě. Uznané náklady a s nimi související výše podpory nemůže být v průběhu realizace Projektu změněna více než o 50 % oproti částce schválené vládou ČR a uvedené ve Smlouvě v den nabytí její účinnosti, a to podle ust. § 9 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, které se zde uplatňuje obdobně.
2) Změny finančních objemů v položkovém členění podle věcné specifikace uznaných nákladů Projektu podle přílohy 1 Smlouvy, které nemají vliv ani na celkovou výši uznaných nákladů Projektu, ani na celkovou výši podpory, poskytovatel schvaluje na žádost příjemce písemným souhlasem, bez nutnosti uzavírání dodatku Smlouvy. Při změně nesmí přesunutá částka mezi položkami přesáhnout 20 % uznaných nákladů pro daný kalendářní rok.
3) O změnu výše uznaných nákladů nebo poskytnuté podpory Projektu podle odst. 1 nebo o změnu v položkovém členění podle věcné specifikace uznaných nákladů Projektu podle odst. 2 může příjemce požádat nejpozději do dne 31. října daného kalendářního roku, nejpozději však 90 kalendářních dnů před datem ukončení realizace Projektu.
4) Na souhlas poskytovatele se změnou uznaných nákladů Projektu nebo změnou výše podpory podle tohoto článku nemá příjemce právní nárok.
Článek 6
Finanční vypořádání poskytnuté podpory
1) Není-li Smlouvou upraveno jinak, je příjemce povinen postupovat podle ust. § 75 zákona
o rozpočtových pravidlech.
2) Příjemce je povinen vracet zpět nepoužité prostředky podpory na:
a) výdajový účet poskytovatele č. 0000821001/0710, pokud příjemce vrací nepoužité prostředky
v průběhu kalendářního roku, v němž byla podpora poskytnuta;
b) účet cizích prostředků poskytovatele č. 6015-0000821001/0710, pokud příjemce vrací nepoužité prostředky v rámci finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.
3) Příjemce je povinen se v případě vracení nepoužitých prostředků podpory řídit pokyny poskytovatele a dodržet jím stanovené lhůty, ve kterých musí být finanční prostředky vráceny; jedná se zpravidla o vrácení těchto prostředků:
a) do dne 10. listopadu běžného kalendářního roku realizace Projektu, ve kterém byla podpora poskytnuta, pokud je příjemce schopen tyto prostředky před tímto dnem vyčíslit, zejména v případě přesáhnou-li částku 5 000,00 Kč (slovy: pět tisíc korun českých);
b) v posledním kalendářním roce realizace Projektu nejpozději 30 kalendářních dnů před poskytovatelem oznámeným termínem ukončení realizace Projektu, pokud je příjemce v dané lhůtě schopen tyto prostředky vyčíslit a přesahují-li částku 5 000,00 Kč (slovy: pět tisíc korun českých).
4) V případě ukončení Projektu způsobem uvedeným v čl. 14 Xxxxxxx před plánovaným termínem podle čl. 1 odst. 5 písm. b) Xxxxxxx je příjemce povinen neprodleně zastavit čerpání podpory, ukončit Projekt a veškeré projektové aktivity. Nevyčerpanou část podpory je v takovém případě příjemce povinen odvést poskytovateli nejdéle ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení Projektu.
5) Příjemce je povinen vyrozumět poskytovatele o vrácení finančních prostředků souvisejících s poskytnutou podporou písemným avízem, a to v elektronické podobě (na adresu elektronické korespondence xxxxx@xxxx.xx), a rovněž informovat ve stejné lhůtě o této skutečnosti odbor výzkumu a vývoje poskytovatele. Poskytovatel musí avízo obdržet nejpozději v den připsání vratky na příslušný účet poskytovatele.
Článek 7
Poskytování informací a údajů o Projektu a jeho výsledcích
1) Příjemce je povinen podle ust. § 12 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a jeho platného prováděcího předpisu předávat poskytovateli úplné, pravdivé a včasné informace o Projektu a získaných poznatcích a jiných výsledcích a výstupech Projektu a při tom postupovat podle jeho pokynů.
2) Příjemce souhlasí se zveřejňováním údajů o Projektu v rozsahu stanoveném zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a se zpřístupněním redakčně upravených evaluačních zpráv poskytovatelem. Současně příjemce zajistí persistentní zpřístupnění těchto redakčně upravených evaluačních zpráv veřejnosti v režimu otevřeného přístupu.
3) Příjemce je povinen předávat údaje o Projektu poskytovateli pro IS VaVaI v termínech a podle pokynů poskytovatele.
4) Příjemce je povinen předkládat poskytovateli v souladu s přílohou 1 Smlouvy za každý jednotlivý uplynulý kalendářní rok realizace Projektu zprávu o realizaci vždy do dne 30. ledna následujícího kalendářního roku, a to včetně výkazu výdajů vynaložených v zúčtovacím období a seznamu členů řešitelského týmu, který je závazný ve vztahu k uznaným nákladům Projektu. Zpráva o realizaci musí obsahovat stav údajů o Projektu vyhodnocený vždy ke dni 31. prosince uplynulého kalendářního roku.
5) Souhrnný výkaz výdajů Projektu je součástí zprávy o realizaci za poslední rok realizace Projektu, kterou je příjemce povinen předložit do 30 kalendářních dnů po ukončení realizace Projektu. Tato lhůta platí i v případě ukončení realizace Projektu před termínem uvedeným v čl. 1 odst. 5 písm. b) Xxxxxxx.
6) Příjemce je povinen předložit poskytovateli v souladu s přílohou 1 Smlouvy dvě evaluační zprávy do dne 31. prosince 2024, resp. do dne 31. prosince 2027. Libovolná z těchto lhůt může být v případě ukončení realizace Projektu před termínem uvedeným v čl. 1 odst. 5 písm. b) Smlouvy změněna pouze po předchozí dohodě s poskytovatelem nebo jeho písemným pokynem.
7) Pokud je realizace Projektu nebo její část předmětem obchodního tajemství, je příjemce povinen poskytnout konkrétní informace o Projektu a poznatcích a jiných výsledcích Projektu v takovém rozsahu a formě, aby byly zveřejnitelné. Pokud předmět realizace Projektu nebo jiné aktivity výzkumu a vývoje podléhají mlčenlivosti stanovené příslušným zvláštním právním předpisem nebo jsou takovýmto předpisem chráněny1, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu a vývoji a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví příslušný zvláštní právní předpis.
1) Příjemce je povinen:
Článek 8
Povinnosti příjemce
a) vyvíjet veškeré úsilí k dosažení cílů uvedených v Projektu a splnění veškerých závazků vůči
poskytovateli;
b) ve lhůtách uvedených v čl. 7 Smlouvy předkládat poskytovateli zprávy o realizaci a evaluační zprávy a respektovat pokyny poskytovatele týkající se obsahu a struktury zpráv a termínů a lhůt pro jejich odevzdání;
c) zamezit dvojímu financování uznaných nákladů Projektu a způsobilých výdajů vykazovaných v daném účetním období z veřejných prostředků a zároveň je povinen zabránit v případě vícezdrojového financování nedovolenému křížovému financování;
d) písemně informovat poskytovatele o všech změnách, které nastaly v době účinnosti Smlouvy a týkají se údajů uvedených ve Smlouvě, právní osobnosti příjemce nebo dalších účastníků Projektu, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které mohou mít vliv na realizaci Projektu nebo jeho rozpočet, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo se o ní příjemce dozvěděl;
e) v případě změny řešitele o tuto změnu poskytovatele písemně požádat s nutností následného uzavření dodatku ke Smlouvě; novým řešitelem může být jmenována jen osoba plně odborně způsobilá, jejíž odbornost byla poskytovateli prokázána a ten ji akceptoval, která se na realizaci Projektu účastní v rozsahu potřebném k dosažení cílů Projektu a má o své účasti na Projektu s příjemcem uzavřenou písemnou smlouvu nebo je v pracovněprávním vztahu k příjemci s pracovní náplní a kapacitou vyhrazenou pro Projekt v potřebném rozsahu akceptovaném poskytovatelem; v případě změn ostatních členů řešitelského týmu, které neovlivní předmět podpory, cíl a rozpočet Projektu, příjemce informuje poskytovatele prostřednictvím nástrojů monitoringu podle přílohy 1 Smlouvy;
f) písemně a bezodkladně informovat poskytovatele o podezření na nesrovnalosti zjištěné při
realizaci Projektu2;
g) řádně uchovávat originály všech smluv a jejich dodatků, stejně jako dalších dokumentů týkajících se realizace Projektu v souladu s obecně závaznými předpisy po dobu 10 let od data posledního poskytnutí podpory nebo její části;
h) zajišťovat po celou dobu realizace Projektu a období jeho vyhodnocení3 poskytovatelem přímý
kontakt a komunikaci mezi poskytovatelem a řešitelem4;
1 Např. osobní údaje jiné než vymezené ke zveřejnění zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
2 Nesrovnalostí se rozumí zejména jakýkoliv rozpor skutkového stavu s ustanoveními právních předpisů Evropské unie, právních předpisů ČR nebo ustanoveními Smlouvy.
3 180 kalendářních dnů ode dne ukončení řešení Projektu.
4 Tím se rozumí např. předávání pokynů a dalších informací poskytovatele řešiteli.
i) umožnit kontrolu podle čl. 9 Smlouvy, sledování a hodnocení Projektu a účastnit se jednání, která byla svolána za tímto účelem;
j) mít závazný vnitřní předpis (metodiku) k vykazování režijních nákladů a závazný vnitřní předpis pro stanovení výše osobních nákladů, včetně podmínek pro stanovení výše odměn;
k) uvádět v souvislosti s Projektem ve všech zveřejňovaných informacích přidělený identifikační kód Projektu podle čl. 1 odst. 1 Smlouvy a skutečnost, že na realizaci Projektu byla poskytnuta podpora Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, přičemž v této souvislosti vždy uvede oficiální logo poskytovatele v souladu s pravidly, která jsou zveřejněna na internetových stránkách poskytovatele xxxx://xxx.xxxx.xx, nebo úplný oficiální název poskytovatele;
l) vést internetové stránky Projektu buď jako specifické stránky Projektu nebo jako součást stránek příjemce, a dále podle pokynů poskytovatele vytvářetpodklady pro prezentaci Projektu na internetových stránkách poskytovatele, pokud o to požádá.
2) Příjemce či další účastníci projektu jsou povinni po celou dobu realizace Projektu nakládat s poskytnutými veřejnými prostředky i s veškerým majetkem získaným z těchto prostředků hospodárně, efektivně a účelně, tj. v souladu s vymezením těchto pojmů uvedených ve zvláštních právních předpisech5, zejména jej zabezpečit proti poškození, ztrátě nebo odcizení; vynakládané prostředky musí být přiměřené k cenám v místě a čase obvyklým. Po dobu realizace Projektu nesmí příjemce či další účastníci projektu majetek spolufinancovaný z podpory, popřípadě z její části, bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele převést, prodat, vypůjčit či pronajmout jinému subjektu v případě, že se nejedná o naplňování cílů Projektu, a dále nesmí být k tomuto majetku po tuto dobu bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele zřízeno věcné břemeno či zástavní právo, ani nesmí být vlastnické právo příjemce nijak omezeno.
3) Příjemce je povinen při zadávání zakázek hrazených z prostředků podpory postupovat v souladu s platnými právními předpisy, zejména zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a současně v souladu s předpisy poskytovatele upravujícími oblast zadávání veřejných zakázek a závaznými pro příjemce. Cena příslušné zakázky, dodávky nebo subdodávky nesmí přesáhnout tržní ceny obvyklé v daném místě a čase.
1) Dalšími účastníky Projektu jsou:
Článek 9
Další účastníci Projektu
a) Sociologicky ústav AV ČR, v. v. i.
IČO: 68378025
právní forma: veřejná výzkumná instituce
se sídlem: Xxxxxx 000/0, 000 00 Xxxxx 0
b) Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.
IČO: 60457856
právní forma: veřejná výzkumná instituce se sídlem: Národní 1009/3, 110 00 Praha 1
2) Příjemce je povinen koordinovat činnost všech účastníků Projektu a uzavřít s nimi písemnou smlouvu o účasti na řešení Projektu, která obsahuje zejména rozdělení jednotlivých činností mezi účastníky, rozdělení podpory mezi příjemce a další účastníky Projektu (včetně termínů a způsobů jejího poskytování a kontroly) a úpravu práv k výsledkům dosaženým účastí
5 Např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
jednotlivých účastníků Projektu. Úprava sjednaná ve smlouvě o účasti na řešení Projektu musí příjemci umožnit zveřejňovat úplné, pravdivé a včasné informace o Projektu a jeho výsledcích. Příjemce odpovídá za to, že jím uzavřené smlouvy o účasti na řešení Projektu budou obsahovat ustanovení opravňující poskytovatele provádět u dalších účastníků Projektu kontrolu ve stejném rozsahu, v jakém je poskytovatel oprávněn kontrolovat Příjemce.
3) Smlouva o účasti na řešení Projektu je předkládána poskytovateli. Výše prostředků podpory, které získávají další účastníci Projektu, včetně jejich rozdělení v jednotlivých kalendářních letech řešení Projektu, je uvedeno v Příloze č. 1 Smlouvy.
4) Příjemce je povinen poskytnout část podpory připadající na další účastníky Projektu těmto účastníkům nejpozději v prvním roce jejího poskytnutí do 20 kalendářních dnů ode dne, kdy ji obdržel od poskytovatele a v dalších letech jejího poskytování do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy ji obdržel od poskytovatele.
Článek 10 Kontrola realizace Projektu
1) Poskytovatel je v souladu s platnými právními předpisy6 oprávněn provádět u příjemce kontrolu realizace Projektu, plnění cílů Projektu, personálního a finančního řízení Projektu, čerpání a užití podpory, včetně zhodnocení účelnosti vynaložených prostředků, dosažených výsledků a jejich právní ochrany, a to kdykoliv v průběhu realizace Projektu a následně i po dobu až 10 let od ukončení realizace Projektu. Využívá k tomu předložených zpráv o realizaci a dalších podkladů a informací, které si za tímto účelem předem od příjemce vyžádá. Kontrola podle tohoto odstavce se provádí také vždy po ukončení realizace Projektu, a to na základě předložených zpráv o realizaci Projektu a evaluačních zpráv. Tím nejsou však dotčena práva jiných kontrolních orgánů ve výkonu a rozsahu jejich pověření podle zvláštních právních předpisů.
2) Příjemce je povinen poskytnout součinnost osobám provádějícím kontrolu, tj. zejména umožnit přístup na svá pracoviště a k osobám podílejícím se na realizaci Projektu, stejně jako ke všem účetním a dalším dokumentům, datovým záznamům a zařízením, která byla za prostředky podpory pořízena nebo která s Projektem souvisejí.
3) Poskytovatel je oprávněn si pro účely kontroly, sledování a hodnocení realizace Projektu zajistit pomoc nezávislých odborných poradců podle vlastního uvážení, avšak s ohledem na ochranu práv, zájmů a obchodního tajemství příjemce. Poskytovatel odborné poradce písemně zaváže k zachovávání mlčenlivosti o informacích, které jim budou poskytnuty, a k závazku nezneužít tyto informace ve prospěch svůj nebo třetích osob. Poskytovatel seznámí příjemce s ustavením odborných poradců a umožní mu vznést připomínky vůči osobám odborných poradců. Poskytovatel posoudí námitky příjemce a shledá-li je oprávněnými, odvolá jmenovaného odborného poradce a navrhne jiného.
4) Poskytovatel je oprávněn pozastavit poskytování podpory nebo její části, pokud mu nebyly příjemcem předloženy doklady k prokázání způsobilosti nákladů vynaložených na realizaci Projektu podle jeho pokynů, zpráva o realizaci Projektu nebo jiné podklady podle podmínek a ve lhůtách stanovených Smlouvou.
5) Příjemce je povinen bezodkladně písemně informovat poskytovatele o kontrolách a finančních auditech souvisejících s předmětem podpory poskytnuté podle Xxxxxxx a zahájených jinými oprávněnými subjekty v době realizace Projektu, dále informovat o jejich nálezech, zjištěních a výsledcích těchto kontrol, o navržených opatřeních, a to bezprostředně po jejich ukončení, i o opatřeních následně k nápravě vykonaných.
6 Především podle ust. § 13 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, dále podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 8 odst. 2 zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.
Článek 11
Výsledky Projektu a jejich vyhodnocování
1) Projekt je průběžně vyhodnocován příjemcem prostřednictvím zpráv o realizaci a evaluačních zpráv podle přílohy 1 Smlouvy. Součástí zpráv o realizaci a evaluačních zpráv je vyhodnocení plnění cílů Projektu, jeho výstupů a výsledků, včetně vyhodnocení dosažených hodnot indikátorů v jimi sledovaném období podle přílohy 1 Smlouvy.
2) Poskytovatel výsledky Projektu vyhodnocuje průběžně zejména na základě dodaných zpráv o realizaci. Kontrolu zpráv o realizaci poskytovatel provádí s využitím oponentního řízení se dvěma nezávislými oponenty.
Článek 12
Práva k výsledkům Projektu
1) Všechna vlastnická a užívací práva a práva duševního vlastnictví k výsledkům Projektu, jejichž využívání je upraveno zvláštními právními předpisy, náleží podle ust. § 16 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací příjemci. Jsou-li v Projektu zapojeni kromě příjemce další účastníci, jsou uvedená práva mezi nimi rozdělena v poměru, v jakém se na dosažení výsledku podíleli. Práva autorů a původců výsledků a majitelů ochranných práv k nim jsou upravena zvláštními právními předpisy.
2) Příjemce a další účastníci projektu jsou povinni zajistit, aby výsledky Projektu, k nimž mají vlastnická práva a které mohou být využity, byly přiměřeně a účinně chráněny; zároveň jsou však povinni výsledky Projektu, ke kterým mají užívací a vlastnická práva, využít nebo umožnit jejich využití, a to v souladu se zájmy poskytovatele při respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
3) Výsledky, jejichž volné šíření není omezeno ochranou duševního vlastnictví, bezpečnostními pravidly nebo oprávněnými obchodními zájmy podle zvláštních právních předpisů, jsou příjemce a další účastníci projektu povinni aktivně veřejně šířit v režimu otevřeného přístupu.
Článek 13 Odpovědnost za škodu
Poskytovatel nenese odpovědnost za jednání nebo naopak nečinnost příjemce. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají na poznatcích nebo výstupech dosažených realizací Projektu.
Článek 14 Spory smluvních stran
Spory smluvních stran vznikající z této Smlouvy a v souvislosti s ní budou řešeny podle ust. § 169 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 15
Výpověď a zrušení Smlouvy, sankce za porušení Smlouvy
1) Smluvní strana je oprávněna vypovědět Xxxxxxx podle ust. § 166 odst. 2 správního řádu.
2) Příjemce může vypovědět Xxxxxxx, pokud poskytovatel závažně a jeho vinou porušil ust. čl. 2
Smlouvy.
3) Poskytovatel může tuto Smlouvu vypovědět, dojde-li:
a) k vázání prostředků státního rozpočtu;
b) ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla podpora poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé;
c) ke zjištění, že Smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie;
d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla podpora poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně;
e) ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce;
f) ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím podpory byl spáchán trestný čin.
4) Výpověď Smlouvy sdělí odstupující smluvní strana druhé smluvní straně písemně s uvedením důvodů. Výpovědní lhůta činí 15 kalendářních dnů a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně.
5) Smluvní strana je oprávněna podat písemný návrh na zrušení této Smlouvy podle § 167 správního řádu z důvodů v něm uvedených a dále pokud došlo k pominutí důvodů pro plnění předmětu podpory.
6) Dojde-li k výpovědi Smlouvy z důvodu podle odst. 3 písm. a), prostředky podpory, které již byly poskytnuty příjemci a užité jím na úhradu uznaných nákladů Projektu, příjemce nevrací. Dojde-li k výpovědi Xxxxxxx z důvodů podle odst. 3 písm. b) až f), je příjemce povinen vrátit finanční prostředky ve výši podpory, která mu již byla podle Xxxxxxx poskytnuta.
7) Porušení povinností podle čl. 8 Smlouvy může být poskytovatelem posuzováno jako porušení rozpočtové kázně podle ust. § 44 odst. 1 písm. b) nebo písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech a může vést ze strany poskytovatele k postupu podle ust. § 14f zákona o rozpočtových pravidlech, respektive ke stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně příslušným finančním úřadem ve výši, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena.
Článek 15 Závěrečná ustanovení
1) Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem jejího zveřejnění v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů.
2) Ukončení realizace Projektu se stanovuje ke dni 31. prosince 2027, pokud se smluvní strany
nedohodnou jinak.
3) Účinnost Smlouvy končí po uplynutí lhůty 180 dní ode dne ukončení realizace Projektu nebo dnem zveřejnění výsledků o vyhodnocení realizace Projektu poskytovatelem po jejich předložení vládě ČR.
4) Změny Smlouvy mohou být prováděny pouze dohodou smluvních stran formou písemných vzestupně číslovaných dodatků, podepsaných oprávněnými zástupci smluvních stran.
5) Smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom vyhotovení. Všechna vyhotovení podepsaná oběma smluvními stranami mají právní účinky originálu.
6) Poskytovatel zajistí uveřejnění Smlouvy a metadat Xxxxxxx v registru smluv včetně případných oprav uveřejnění. Nedodrží-li poskytovatel tento svůj závazek ve lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne uzavření Smlouvy, pak je oprávněn zajistit uveřejnění příjemce. Příjemce souhlasí s uveřejněním celého obsahu Xxxxxxx vyjma případných osobních údajů chráněných zvláštními právními předpisy.
7) Smluvní strany souhlasně prohlašují, že si Smlouvu řádně přečetly, jejímu obsahu porozuměly, nejsou jim známy žádné důvody, pro které by Smlouva nemohla být řádně plněna nebo které by způsobovaly její neplatnost, a že Smlouva je projevem jejich vážné vůle, což níže stvrzují svými podpisy.
Za poskytovatele: Za příjemce:
V Praze dne: V Praze dne:
PhDr. Xxxxx Xxxxxxx, Ph.D. Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, XXx., MBA
náměstek pro řízení sekce vysokého školství, ředitel
vědy a výzkumu Technologické centrum AV ČR, z. s. p. o.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
PROJEKT SDÍLENÝCH ČINNOSTÍ
„Prohloubení integrace výzkumného a inovačního ekosystému ČR
do Evropského výzkumného prostoru a podpora intenzivní mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků ČR ve výzkumu, vývoji
a inovacích (CZERA)“
OBSAH
1.1 Základní informace o projektu 3
1.3 Vymezení předmětu podpory 3
2.1 Zdůvodnění potřebnosti projektu 6
2.2 Soulad se souvisícími právními předpisy a s činností řešitele projektu 6
2.3 Návaznost projektu na strategické a koncepční dokumenty 8
2.3.1 Inovační strategie ČR pro léta 2019 až 2030 9
2.3.2 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR pro léta 2021+ 9
2.5 Očekávané přínosy projektu 10
3.1 Popis projektových aktivit 10
3.1.1 Modul 1: Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER) 10
3.1.2 Modul 2: Národní informační centrum pro genderové otázky v evropském výzkumu 17
3.2 Časový harmonogram realizace projektu 23
3.3 Očekávané výsledky a výstupy projektu 23
6.4 Klíčové výkonnostní indikátory 33
1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY
1.1 Základní informace o projektu
Název projektu | Prohloubení integrace výzkumného a inovačního ekosystému ČR do Evropského výzkumného prostoru a podpora intenzivní mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích |
Akronym projektu | CZERA |
Příjemce | Technologické centrum AV ČR, z. s. p. o. |
Další účastníci | Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. |
Období realizace projektu | 1. ledna 2021–31. prosince 2027 |
Rozpočet projektu | 289 886 056,00 Kč |
1.2 Anotace projektu
Projekt sdílených činností, zaměřený na další prohloubení integrace výzkumného a inovačního ekosystému ČR do Evropského výzkumného prostoru (dále jen „ERA“) a podporu intenzivní mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích (dále jen
„VaVaI“), si klade za stěžejní cíl poskytnout všem zúčastněným stakeholderům z prostředí VaVaI v ČR kompletní portfolio služeb analytického, informačního, poradenského a konzultačního charakteru , které jsou neodmyslitelně spjaty s nároky kladenými na zapojení do mezinárodní spolupráce ve VaVaI.
Řešitel projektu sdílených činností – Technologické centrum AV ČR (dále jen „TC AV ČR“) – poskytne orgánům státní správy ČR odpovědným za výkon agendy VaVaI, a současně, resp. zejména výzkumným organizacím a podnikům ČR, expertní podporu, která povede k vytváření příznivého prostředí pro intenzivní účast ČR v novém 9. rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa, který bude prováděn v letech 2021 až 2027 (dále jen „FP9“), jakož i v dalších mezinárodních iniciativách a programech VaVaI. Tato podpora bude přitom účinně provázána i s aktivitami centra EURAXESS ČR při Středisku společných činností AV ČR, v. v. i. (dále jen „EURAXESS ČR“) a Národního kontaktního centra – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR, v. v. i. (dále jen „NKC“).
Systematickou informační, konzultační, poradenskou a analytickou činností bude zabezpečen efektivní přenos informací o evropských iniciativách a programech VaVaI, a to zejména o FP9, na výzkumná a inovační pracoviště v ČR, mající potenciál podílet se na řešení projektů VaVaI podporovaných v rámci těchto nástrojů.
1.3 Vymezení předmětu podpory
Předmětem podpory, která bude poskytována podle předkládaného záměru, jsou informačně, konzultačně a analyticky profilované činnosti CZERA (ČR v ERA), tzn. servisní aktivity CZERA poskytované výzkumné komunitě ČR. Podpora bude v souladu s věcně příslušnou legislativou ČR financovaná z prostředků rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen
„MŠMT“) za využití výdajů státního rozpočtu ČR na VaVaI. Na realizaci projektu sdílených činností nebudou využívány fondy EU.
Předmětem návrhu, který je předkládán ke schválení vládou ČR, je návrh na poskytování účelové podpory MŠMT na aktivity CZERA, které budou financovány na základě ust. § 2 odst. 2 písm. e), § 3 odst. 2 písm. e) a § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
1.4 Cíle projektu
Cílem projektu sdílených činností je zajištění výkonu portfolia aktivit CZERA, které budou rozvíjeny ve vztahu k výzkumné komunitě ČR. Služby poskytované v rámci projektu budou plně reflektovat nejaktuálnější vývoj v ERA, a to včetně rostoucího důrazu na efektivnější využívání synergií mezi jednotlivými iniciativami a programy VaVaI realizovanými na evropské a národní úrovni členských států EU, přechodu k systému nových evropských partnerství veřejných sektorů a veřejného sektoru se sektorem soukromým, řešení naléhavých makro-regionálních / globálních socioekonomických výzev, jak budou formulovány mj. i v budoucích misích FP9, a nové formy a nástroje podpory inovací prostřednictvím Evropské inovační rady (dále jen „EIC“) anebo Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“). Patřičný důraz bude kladen taktéž na společensko-vědní aspekty VaVaI, genderové aspekty ve VaVaI a dále snižování bariér mezinárodní mobility výzkumných pracovníků a dalších pracovníků ve VaVaI. Projektem sdílených činností budou tak reflektovány všechny aspekty související s potřebami kladenými na intenzivní zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI se stěžejním důrazem kladeným na problematiku FP9.
V rámci plánovaných informačních, konzultačních, analytických a dalších odborných činností bude
CZERA zabezpečovat:
• Aktivity Národního informačního centra pro evropský výzkum při TC AV ČR (dále jen „NICER“) – NICER bude zabezpečovat zejména služby tzv. „Národních kontaktních bodů“ (dále jen „NCP“) pro FP9, a to v rozsahu a struktuře definované Evropskou komisí. Aktivity NICER současně zahrnou rovněž celou řadu vzájemně integrovaných a komplementárních služeb poskytovaných národní komunitě VaVaI v ČR, a to včetně firemního sektoru, což ve svém důsledku podstatně usnadní a podpoří hlubší integraci ČR v ERA, a to primárně prostřednictvím intenzivnější účasti výzkumných institucí, podniků, popřípadě dalších subjektů z ČR v FP9 ve srovnání s předcházejícími rámcovými programy EU. Příslušná spolupráce se stakeholdery VaVaI bude probíhat na národní úrovni ČR i EU a zahrne níže uvedené okruhy aktivit.
▪ Komplexní informační činnosti pro zapojení do FP9 a dalších inciativ, resp. programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI a zajištění informovanosti o VaVaI v ERA;
▪ Školicí aktivity, mentoring a expertní činnosti zvyšující připravenost řešitelských týmů z ČR pro zapojení do projektů FP9 a do dalších iniciativ, resp. programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI;
▪ Konzultační činnosti – individuální konzultační podpora předkladatele návrhu, resp. řešitele projektu FP9 v průběhu celého životního cyklu přípravy a realizace projektu;
▪ Monitoring a vyhodnocování zapojení českých výzkumných organizací, podniků a dalších subjektů do rámcových programů EU a zajištění příslušných datových zdrojů a datové a analytické podpory činností NCP;
▪ Podpora diseminace výsledků projektů FP9 a jejich popularizace ve společnosti;
▪ Expertní podpora orgánům státní správy, delegátům a zástupcům ČR v orgánech ERA;
▪ Zvyšování a prohlubování kvalifikace NCP a spolupráce s mezinárodní sítí NCP;
▪ Expertní podpora přípravy předsednictví ČR v Radě EU.
• Aktivity NKC – NKC v rámci projektu sdílených činností zabezpečí aktivity NCP pro oblast genderové rovnosti a genderového mainstreamingu v projektech FP9. NKC je jediným specializovaným pracovištěm v ČR, jež se věnuje problematice genderové rovnosti, resp. genderového mainstreamingu ve VaVaI, a zajišťuje také mezinárodní spolupráci ČR v této oblasti na úrovni EU. NKC naváže na svoji dlouholetou expertízu na tomto poli budovanou od roku 2001, a zajistí návaznost vykonávaných podpůrných služeb a aktivit pro výzkumné organizace, orgány státní správy ČR, ale i širokou akademickou obec v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI. Cílem NKC bude v tomto ohledu budování kapacit pro účast ČR v FP9 a zabezpečení podpůrných služeb k zapojení výzkumných organizací ČR do ERA. Hlavní okruhy aktivit zahrnou:
▪ Komplexní informační činnosti v oblasti podmínek účasti v FP9 v oblasti genderových otázek (plány genderové rovnosti apod.);
▪ Školicí aktivity a expertní činnosti v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI zvyšující připravenost řešitelských týmů z ČR k zapojení do projektů FP9;
▪ Konzultační činnosti – individuální konzultační podpora předkladatele návrhu, resp. řešitele
projektu FP9 v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI;
▪ Zvyšování a prohlubování kvalifikace NCP a spolupráce s mezinárodní sítí NCP v oblasti
genderové rovnosti v FP9;
▪ Expertní podpora orgánů státní správy ČR v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI;
▪ Expertní podpora pro plnění závazků ČR v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI na evropské úrovni.
• Aktivity EURAXESS ČR – EURAXESS ČR je sítí konzultačních kanceláří poskytujících vysoce kvalifikované informace související se vstupními podmínkami do ČR a se všemi praktickými aspekty života v ČR. Prostřednictvím služeb, jež EURAXESS v ČR poskytuje, přicházejí do ČR zahraniční vědci, a to nezatížení vstupními administrativními překážkami, a mohou tedy vytvářet společně s českými kolegy vysoce konkurenceschopné vědecké týmy, které jsou schopné i úspěšně vstupovat do
mezinárodních projektů VaVaI. Vytváření multikulturních projektových týmů je přitom i jedním ze základních požadavků současné dotační politiky v rámci EU a v ČR může v tomto ohledu plně využívat stávajícího zázemí EURAXESS ČR a jeho plně funkční vazby na celoevropskou síť EURAXESS.
2 VÝCHODISKA
2.1 Zdůvodnění potřebnosti projektu
Vynakládanými prostředky na VaVaI, co se týká jejich procentuálního podílu na hrubém domácím produktu, se ČR dlouhodobě řadí do první desítky členských států EU. Podle řady ukazatelů však ČR dlouhodobě zaostává, co do schopnosti využít své plné kapacity zapojení se do rámcových programů EU, a náleží v tomto ohledu do poslední desítky členských států EU. ČR je v konečném důsledku čistým plátcem do rámcových programů EU, protože z jejich rozpočtových prostředků není schopna získávat zpět podíl, který by na základě příspěvků ČR do rozpočtu EU měla očekávat. Bilance návratnosti vynaložených výdajů proto vyznívá pro ČR negativně. Nedostatečná intenzita zapojení výzkumných organizací a podniků ČR do projektů rámcových programů EU má přitom dlouhodobě negativní dopad i na míru internacionalizace českého VaVaI a nepříznivě ovlivňuje i jeho kvalitu a výkonnost.
V návaznosti na cíle stanovené Inovační strategií ČR pro léta 2019 až 2030 a Národní politikou VaVaI ČR pro léta 2021+ je proto nezbytné přiblížit charakteristiky účasti ČR v rámcových programech EU – a od roku 2021 v FP9 – mnohem blíže k charakteristikám účastí znalostně a technologicky nejvyspělejších členských států EU. Tento cíl si žádá, kromě kýženého rozvoje synergií mezi evropskými a národními programy VaVaI, realizovanými v rámci ČR, zejména zásadní zvýšení intenzity zapojení týmů výzkumných organizací, podniků a dalších subjektů z ČR do projektů FP9 – ve srovnání s uplynulým obdobím. K dosažení tohoto cíle je přitom, kromě zvýšené motivace výzkumných organizací a podniků ČR, nezbytná rovněž posílená podpora ze strany orgánů státní správy ČR, která bude poskytnuta zprostředkovaně předkládaným projektem sdílených činností.
V návaznosti na Evropskou strategii genderové rovnosti 2020–2025 zavádí FP9 v oblasti genderové rovnosti nové požadavky týkající se pravidel účasti, což bude vyžadovat zvýšenou expertní podporu pro české žadatele a NCP, a to jak v oblasti zavádění plánů genderové rovnosti, tak i v oblasti genderové dimenze v obsahu výzkumu. Zároveň bude vznikat potřeba pro expertní podporu orgánů státní a veřejné správy v oblasti genderové rovnosti v návaznosti na právě projednávané, resp. již implementované politiky na české národní a evropské úrovni.
2.2 Soulad se souvisícími právními předpisy a s činností řešitele projektu
MŠMT jako předkladatel návrhu projektu sdílených činností vykonává v rámci ČR roli gestora mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji v souladu s ust. § 7 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb.,
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, a současně ust. § 33 odst. 2 zákona
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jako ústřední orgán státní správy ČR s gescí za výkon výše uvedených agend tak MŠMT předkládá návrh projektu sdílených činností CZERA.
Projekt sdílených činností bude realizován primárně v souladu s ust. § 2 odst. 2 písm. e), § 3 odst. 2 písm. e) a § 4 odst. 1 písm. e) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, na základě kterého bude MŠMT poskytovat realizátorovi projektu, tzn. TC AV ČR, účelovou podporu, a další aplikovanou legislativou, jako např. zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), anebo zákonem č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek.
Co do souladu projektu sdílených činností s činností řešitelů projektu, TC AV ČR dlouhodobě zajišťuje a rozvíjí aktivity a služby vyplývající z pozice národního informačního, konzultačního, školicího a v neposlední řadě i analyticko-monitorovacího pracoviště pro otázky evropského VaVaI. TC AV ČR poskytuje služby národních kontaktních bodů (NCP) pro rámcové programy EU pro výzkum a inovace již od 5. rámcového programu (zahájen v r. 1998). Vychází přitom z požadavků Evropské komise na strukturu a rozsah aktivit systému NCP ustavených v každé členské zemi EU a v zemích asociovaných k rámcovému programu EU. Systémy NCP jsou financovány zpravidla z národních zdrojů. TC AV ČR je pevně zaintegrováno do mezinárodní sítě NCP a spolupracuje se zahraničními NCP organizacemi, což umožňuje mj. také efektivní výměnu znalostí a zkušeností využitelných k dalšímu rozvoji a zdokonalování poskytovaných služeb. TC AV ČR poskytuje služby všem zájemcům o evropské projekty, jimiž jsou výzkumné týmy, i individuální badatelé, a dále i projektoví manažeři z vysokých škol, ústavů Akademie věd, výzkumných organizací obecně i průmyslu – především inovačních malých a středních podniků. Významná je také spolupráce se státní správou ČR, zejména MŠMT, MPO a Úřadem vlády ČR, ale i s dalšími resorty. Poskytované služby zahrnují široké spektrum informačních, specializovaných školicích (včetně e-learningu), mentoringových a konzultačních aktivit, jež se vztahují k celému projektovému cyklu. NCP napomáhají taktéž při vyhledávání zahraničních partnerů do projektů a nedílnou součástí služeb je i průběžný monitoring a analýzy účasti ČR v rámcových programech EU. Využití služeb TC AV ČR se ukázalo jako důležitý faktor mj. pro zkvalitnění návrhů projektů, neboť až 65 % konzultovaných a předložených návrhů projektů dosáhlo na minimální bodovou hodnotu potřebnou pro financování. NCP úzce spolupracují s delegáty (a zároveň jsou ve valné většině i jejich alternáty) do programových výborů pro rámcový program EU nominovanými MŠMT, zejména při přípravě podkladů a stanovisek pro jednání s Evropskou komisí, a jsou i členy odborných poradních skupin na národní i evropské úrovni. Služby NCP pro rámcové programy EU jsou ze strany TC AV ČR kontinuálně poskytovány, resp. rozvíjeny v souladu s vývojem v rámci ERA, potřebami klientů a požadavky Evropské komise kladenými na fungování sítě NCP. TC AV ČR poté od roku 2005 zajišťovalo i fungování České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO), která využívá svého specifického postavení v Bruselu pro zprostředkovávání aktuálních informací využitelných pro intenzivnější zapojování českých subjektů do rámcových programů EU a také napomáhá propagaci výsledků dosažených českými pracovišti v mezinárodní spolupráci ve VaVaI. Služby TC AV ČR jsou poskytovány jeho klientům bez ohledu na typ organizace. TC AV ČR je vysoce respektovaným a také vyhledávaným partnerem v mezinárodních projektech a sítích VaVaI, zejména sítích NCP, v nichž úzce spolupracuje se zahraničními organizacemi poskytujícími na národních úrovních obdobné služby a podílí se na práci odborných poradních skupin na národní i evropské úrovni.
NKC, jako výzkumné oddělení Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., je unikátní specializované pracoviště zaměřené na problematiku genderových otázek ve VaVaI v ČR, jakožto i v regionu střední a východní Evropy. NKC bylo ustaveno v roce 2001 v návaznosti na nové evropské závazky v oblasti genderové rovnosti ve výzkumu. Jedním z jeho cílů bylo podpořit MŠMT při naplňování této agendy, včetně činnosti poradní skupiny Helsinki Group on Women in Science (později on Gender in Research and Innovation) ustavené v roce 1999 v návaznosti na sdělení Komise „Women and Science – Mobilising Women to Enrich European Research“ (COM (1999) 76) a Pracovní skupiny MŠMT pro postavení žen ve vědě, ustavené v roce 2001. Kromě podpory MŠMT NKC od 6. rámcového programu EU zajišťuje činnosti národního kontaktního místa pro genderové otázky v rámcových programech EU a poskytuje školení v této oblasti, ať již samostatně nebo v rámci akcí TC AV ČR (např. info-dny či školení pro samotné NCP). NKC též dlouhodobě spolupracuje s dalšími orgány státní správy ČR (např. Úřad vlády ČR) či poskytovateli (Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR) při přípravě podnětů a konzultacích strategických dokumentů. NKC je díky expertíze, jíž koncentruje, dlouhodobě vyhledávaným partnerem v oblasti genderové rovnosti v ERA, včetně expertních a poradních skupin Evropské komise k ERA a genderové rovnosti. NKC realizuje evropské a národní studie, které slouží jako
podklad pro zpracovávání expertíz a návrhů opatření pro státní správu, i jako návrh pro institucionální řešení na straně výzkumných organizací v ČR. NKC poskytuje školení a tréninky týkající se ošetření genderových otázek v rámcových programech EU, a to v celém cyklu – od přípravy po management realizovaných projektů. Dlouhodobě poskytuje podporu výzkumným institucím zaměřenou na problematiku genderové rovnosti i její implementaci prostřednictvím plánů genderové rovnosti, a rozvoj lidských zdrojů pro VaVaI prostřednictvím ocenění tzv. „HR Excellence in Research Award“. NKC provozuje Komunitu pro změnu čítající již více než 150 zástupců a zástupkyň českých výzkumných organizací, která slouží k výměně zkušeností, budování institucionálních kapacit v uvedené oblasti a k přenosu dobré praxe ze zahraničí. V neposlední řadě NKC zajišťuje i naplňování priorit ERA v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI. Vedoucí NKC Xxxxxxx Xxxxxxx byla v říjnu 2020 zvolena na druhé funkční období 2020–2023 předsedkyní Stálé pracovní skupiny pro gender ve výzkumu a inovacích (Standing Working Group on Gender in Research and Innovation) pod výborem ERAC (European Research Area and Innovation Committee).
V roce 2005 oslovila Evropská komise členské státy s požadavkem na ustavení sítě center pro mezinárodní vědecko-výzkumnou mobilitu. Středisko společných činností AV ČR, v.v.i., jehož činnost spočívá zejména v infrastrukturní podpoře VaVaI, bylo MŠMT pověřeno, aby se stalo hlavním koordinátorem sítě EURAXESS v ČR. EURAXESS ČR již 15 let představuje zcela nepostradatelné pracoviště, na které se spoléhají všechny výzkumné organizace v ČR, jež se rozhodnou do pracovního poměru přijmout pracovníka ze zahraničí. EURAXESS ČR nabízí konkrétní formu pomoci při odstraňování administrativních překážek, které mohou výrazně negativně ovlivnit přirozenou mobilitu a snížit konkurenceschopnost ERA. V uplynulých letech centrum EURAXESS ČR poskytovalo kontinuální služby pro vědce, přicházející ze zahraničí. Řešilo zejména otázky zaměstnavatelů na možnost takového vědce zaměstnat, na podmínky, které je potřeba splnit. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí centrum EURAXESS ČR zprostředkovalo více než 7 000 vědeckých pracovních pobytů. Pro zahraniční pracovníky i jejich rodinné příslušníky řešilo pobytová oprávnění (víza), sociální a zdravotní pojištění, zdravotní péči, školy / školky pro děti, bydlení a mnoho dalšího, včetně osobní asistence a tlumočení na úřadech. Zorganizovalo i řadu integračních a vzdělávacích aktivit. Tým EURAXESS ČR disponuje jedinečným know-how, jež od roku 2005 neustále rozvíjí. EURAXESS ČR pravidelně poskytuje členům svého řešitelského týmu školení na mezinárodní úrovni a využívá jejich zkušeností při tvorbě politiky mobility vědeckých pracovníků. EURAXESS ČR má mj. i vytvořenou síť kompetentních regionálních spolupracovníků a pokrývá agendu související s mezinárodní mobilitou pracovníků ve VaVaI v rámci celé ČR. Evropská komise dlouhodobě hodnotí EURAXESS ČR jakožto jednoho ze svých vůbec nejaktivnějších členů. Centrum EURAXESS ČR se stalo nepostradatelným pracovištěm, na jehož asistenci a metodickou pomoc se spoléhají zahraniční odborníci i jejich tuzemští zaměstnavatelé v mnohdy náročných administrativních procesech, které zaměstnávání zahraničních pracovníků přináší.
2.3 Návaznost projektu na strategické a koncepční dokumenty
Projekt sdílených činností bude implementován v souladu se strategickými a koncepčními dokumenty vlády ČR stanovujícími politické směřování, co do rozvoje agendy výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Primárně se jedná o Inovační strategii ČR pro léta 2019 až 2030, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 4. února 2019 č. 104, jako zastřešující dokument stanovující priority pro rozvoj národní ekonomiky ČR v nadcházejícím desetiletí tak, aby se ČR postupně zařadila mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Projekt sdílených činností bude dále realizován rovněž v souladu s Národní politikou VaVaI ČR pro léta 2021+, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 20. července 2020 č. 759 a podrobněji, resp. na vyšší úrovni detailu rozpracovává cíle a opatření Inovační strategie ČR pro léta 2019 až 2030, co do agendy VaVaI. Projekt sdílených činností bude realizován i v návaznosti na Strategii pro rovnost žen a mužů na léta 2021–2030, která je v současné době v přípravě pro předložení vládě
ČR ke schválení, a v návaznosti na Agendu 2030 Organizace spojených národů a Cíle udržitelného
rozvoje.
2.3.1 Inovační strategie ČR pro léta 2019 až 2030
Co do souladu s Inovační strategií ČR pro léta 2019 až 2030, projekt sdílených činností bude přispívat zejména k naplňování cílů pilířů „The Country for R&D: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje“ a „The Country for Excellence: Inovační a výzkumná centra“. Projekt sdílených činností v tomto ohledu představuje jeden z „režimů národní podpory pro tuzemské organizace pro čerpání zdrojů z Horizon Europe a aktivní mezinárodní vědní politiku směrem k EU pro zvýšení účasti ČR v konsorciálních projektech“, resp. instrumentů, které napomohou „zapojení klíčových evropských programů pro rozvoj excelentních výzkumných center“ v ČR.
2.3.2 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR pro léta 2021+
Co se týká souladu s Národní politikou VaVaI ČR pro léta 2021+, projekt sdílených činností bude přispívat k naplňování cíle 2 „Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje“, a jeho dílčího podcíle 2.1
„Vytvořit systém podpory rozvoje potenciálu lidí na institucionální úrovni“ a 2.3 „Vytvářet podmínky pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské a žen či mužů po rodičovské dovolené“. Z hlediska specifických opatření bude projekt přispívat k realizaci opatření 10, tj. „Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře“ a opatření 12, tj. „Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené“. Dále se jedná
o naplňování cíle 3 „Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru“ a jeho dílčího podcíle 3.1, „Podpořit zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, oboustrannou mezinárodní mobilitu a mezinárodní spolupráci výzkumných organizací a podniků“, resp. dalšího z dílčích podcílů 3.4 „Efektivně prosazovat prioritní orientace, resp. témata českého výzkumu a inovací v pracovních programech implementujících rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027)“. Projekt sdílených činností bude realizován dále v přímé návaznosti na opatření 13 „Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků vědy a výzkumu“, které předjímá
„přípravu, předložení vládě ČR ke schválení a implementace tzv. „projektu sdílených činností“ v období let 2021–2027 zaměřeného na prohloubení integrace výzkumného a inovačního systému ČR do Evropského výzkumného prostoru a podporu mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích“. Vzhledem k významu v rovině víceúrovňového a včasného přenosu informací o dění v evropské politice výzkumu, bude projekt sdílených činností přispívat i k provádění opatření 16 „Zabezpečení koordinovaného zastoupení ČR v programovém výboru rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027) za účelem efektivního prosazování priorit ČR, které vyplývají z prioritních orientací českého výzkumu a inovací“, které předjímá „zajištění činnosti delegátů ČR vybraných a nominovaných v roce 2020 do programového výboru rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027) ve spolupráci s relevantními stakeholdery ČR“.
2.4 Cílová skupina projektu
Uživateli služeb poskytovaných v rámci projektu sdílených činností budou zejména výzkumné a vzdělávací instituce (zejména vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR, výzkumné instituce veřejnoprávní a soukromoprávní povahy všeobecně; dále na úrovni jednotlivců poté výzkumní
pracovníci, manažeři a specialisté projektové podpory na vysokých školách a výzkumných organizacích a i další odborníci ve VaVaI), inovační podniky zapojující se do mezinárodní výzkumné spolupráce a orgány státní správy ČR, případně další subjekty mezinárodní spolupráce ve VaVaI včetně fyzických osob, neziskových organizací, či orgánů státní správy.
2.5 Očekávané přínosy projektu
Projektem sdílených činností budou reflektovány všechny aspekty související s potřebami kladenými na intenzivní zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI se stěžejním důrazem kladeným na problematiku FP9. Co do podpory rozvoje mezinárodní spolupráce ČR ve VaVaI, napomůže realizace projektu sdílených činností podstatným způsobem zintenzivnit zapojení výzkumných subjektů ČR do FP9 v porovnání s jeho předchůdci. Systematickou informační, konzultační, poradenskou a analytickou činností bude zajištěn efektivní přenos informací o evropských iniciativách a programech VaVaI na výzkumná a inovační pracoviště v ČR, mající potenciál podílet se na řešení projektů VaVaI podporovaných v rámci těchto programů, a také organizacím, které se již na řešení mezinárodních projektů podílejí.
Projekt sdílených činností CZERA bude realizován plně synergickým, resp. komplementárním způsobem k dalším projektům sdílených činností (tj. STRATIN+, CZELO a NCIP VaVaI), kdy těžištěm aktivit CZERA bude specializovaný servis zaměřený především na zapojení českých subjektů do evropských iniciativ a programů VaVaI, a v implementaci, pod dohledem řídicího výboru, nebude docházet mezi jednotlivými projekty k překryvům či duplicitám. Stejně tak bude projekt sdílených činností poskytovat komplexní portfolio služeb, a to včetně těch analytického a informačního charakteru, v synergii a komplementárně k aktivitám pravidelně zajišťovaným příslušnými orgány státní správy ČR, a to v souladu s deklarovanými cíli projektu.
3 REALIZACE
3.1 Popis projektových aktivit
CZERA bude realizovat své aktivity v rámci 3 vzájemně synergických a komplementárních modulů, pokrývajících věcně příslušné okruhy agend.
3.1.1 Modul 1: Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER)
Za realizaci aktivit modulu 1 projektu sdílených činností odpovídá TC AV ČR.
V rámci projektu sdílených činností budou v první řadě zabezpečeny činnosti NICER. NICER bude zajišťovat zejména služby NCP pro FP9 a to v rozsahu a struktuře definované Evropskou komisí. Aktivity NICER současně zahrnou i řadu vzájemně integrovaných a komplementárních služeb poskytovaných národní komunitě VaVaI v ČR, včetně firemního sektoru, jež ve svém důsledku podstatně usnadní a podpoří hlubší integraci ČR v rámci ERA, a to primárně skrze intenzivnější účast výzkumných institucí a podniků ČR v FP9 ve srovnání s předcházejícími rámcovými programy EU. Spolupráce se stakeholdery VaVaI bude probíhat na národní úrovni ČR i EU a zahrne níže uvedené okruhy aktivit.
A. Komplexní informační činnosti pro zapojení do FP9 a dalších inciativ, resp. programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI a zajištění všeobecné informovanosti o VaVaI v ERA
V rámci tohoto okruhu se aktivity NICER zaměří předně na poskytování vysoce kvalifikovaných a detailních informací o FP9 a jejich šíření relevantními komunikačními prostředky do prostředí českého VaVaI.
NICER bude tyto informace diseminovat zejména následujícími kanály:
• Národní webový portál pro FP9 a ostatní mezinárodní inciativy a programy VaVaI, které jsou implementovány v rámci ERA – Webový portál bude plně reflektovat strukturu FP9 a přinášet veškeré informace o FP9, jeho pilířích, pracovních programech, výzvách, jakož i podmínkách účasti a dalších specifických aspektech FP9. Webový portál bude obsahovat mj. i speciální sekci pro zveřejňování informací o projektech FP9 s účastí českých řešitelů, významných výsledcích VaVaI dosažených českými řešiteli v projektech FP9 a příkladech dobré praxe účasti českých řešitelů v projektech mezinárodní spolupráce ve VaVaI a FP9 zejména. Webový portál bude paralelně k česko-jazyčné verzi veden i v anglickém jazyce. Součástí webového portálu bude mj. i strukturované úložiště ve formě intranetu, který bude přístupný registrovaným uživatelům a bude obsahovat důležité dokumenty, které vzejdou z jednání zástupců ČR, již budou nominováni do implementačních orgánů FP9 (zejména jednotlivých konfigurací programového výboru FP9 apod.).
• Časopis Echo vydávaný v tištěné a elektronické formě – Časopis bude přinášet aktuální informace o vývoji v rámci ERA, a to včetně perspektivy zapojení ČR do FP9, významných výsledcích VaVaI dosažených (nejen) českými vědci a inovátory v rámci ERA, se stěžejním důrazem kladeným na FP9. Časopis bude publikován ve čtvrtletní periodě.
• Elektronický zpravodaj o FP9 – Zpravodaj bude určen k šíření nejaktuálnějších informací
o implementaci FP9 a registrovaným odběratelům bude zasílán v měsíční periodě.
• Sociální sítě Facebook, Twitter a Linked-In pro rychlé informování o dění v ERA.
Kromě včasných informací o aktuálních a nově připravovaných možnostech zapojení do FP9, včetně výzev vyhlašovaných v rámci implementačních nástrojů partnerství (ve spolupráci se zapojenými strategickými a implementačními subjekty v těchto partnerstvích) nebo misí FP9 a návazných evropských iniciativ a programů VaVaI, bude tým NICER poskytovat i informace o finančních, právních, administrativních a dalších pravidlech a specifických aspektech zapojení do FP9, a to včetně uplatňování principů otevřené vědy, etiky ve VaVaI, společensky odpovědného VaVaI, genderové dimenze ve VaVaI (ve spolupráci s NKC) a dalších aspektů, na které je v rámci FP9 kladen stěžejní důraz.
NICER bude organizovat národní informační dny k vyhlašovaným výzvám FP9, a to včetně výzev vyhlašovaných v rámci implementace partnerství (v koordinaci se zapojenými strategickými a implementačními subjekty v těchto partnerstvích) a misí FP9, a to za účasti relevantních zástupců Evropské komise. Přidanou hodnotou těchto akcí bude taktéž prezentace zkušeností úspěšných řešitelů projektů FP9 z ČR i zahraničí a zprostředkování zkušeností a doporučení ze strany hodnotitelů evropských projektů VaVaI.
NICER bude pokračovat ve spolupráci s nadnárodními sítěmi NCP a Enterprise Europe Network (dále jen „EEN“) a pomůže vyhledávání partnerů pro společné mezinárodní projekty VaVaI a při propagaci potenciálu českých pracovišť VaVaI v zahraničí. Podpora vyhledávání partnerů do společných projektů VaVaI se uskuteční zejména prostřednictvím mezinárodních kooperačních setkání podniků a výzkumných organizací pořádaných sítí NCP a sítí EEN, jejichž vzájemná spolupráce by se v dalším programovém období měla ještě dále prohloubit. NICER budou velmi úzce spolupracovat i s projektem sdílených činností CZELO, a to zejména, co do diseminace výsledků projektů mezinárodní spolupráce ve VaVaI s českou účastí.
NICER bude mj. nadále posilovat spolupráci a synergie s relevantními národními poskytovateli podpory na VaVaI a s administrátory ostatních mezinárodních schémat na podporu VaVaI (nad rámec FP9). NICER tak bude poskytovat základní informace o příležitostech a financování mezinárodní spolupráce ve VaVaI nad rámec spolupráce realizované v FP9 (např. COST, EUREKA, iniciativy Společného programování, bilaterální spolupráce ČR ve VaVaI apod.).
B. Školicí aktivity, mentoring a expertní činnosti zvyšující připravenost řešitelských týmů z ČR
k zapojení do projektů FP9 a do dalších iniciativ, resp. programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI
NICER nabídne široké spektrum specializovaných školicích aktivit pro různé cílové skupiny – např. výzkumní pracovníci a jakékoli subjekty se záměrem přípravy účasti v návrhu projektu FP9, malé a střední podniky, potenciální žadatelé o granty ERC a MSCA, potenciální hodnotitelé návrhů projektů FP9, projektoví a finanční manažeři výzkumných organizací apod. Kromě NCP budou školiteli rovněž zkušení hodnotitelé návrhů projektů rámcových programů EU pro VaVaI a i účastníci mezinárodních projektů VaVaI.
Školicí aktivity budou realizovány na základě předem definovaných modulů, jež si bude moci zájemce zkombinovat podle profesního zájmu a potřeb a které budou obsahově aktualizovány podle nejaktuálnějšího vývoje v rámci ERA. Školení budou pro definovaný max. počet zájemců kvůli praktickému zaměření a interaktivitě. Nabídka školicích modulů bude zahrnovat témata:
• Příprava kolaborativního projektu FP9;
• Administrativní a finanční řízení projektu FP9;
• Příprava projektu ERC (European Research Council);
• Příprava projektu MSCA (Xxxxx Xxxxxxxxxx-Xxxxx Actions);
• Příprava projektu EIC (European Innovation Council);
• Problematika IPR a grantových smluv projektů FP9;
• Koordinace projektu FP9;
• Komunikace a diseminace výsledků projektu FP9;
• Hodnocení návrhů projektu FP9 – proškolení potenciálních zájemců o hodnocení.
Kromě standardních „on-site“ a on-line školení bude rozvíjen také koncept e-learningových videí, a to s cílem přiblížit zájemcům především administrativní a finanční aspekty související s přípravou návrhů projektů FP9 a samotnou účastí v projektech FP9.
NICER bude nabízet i školení na poptávku pro výzkumné a inovační organizace a instituce a orgány státní správy na základě těsnější a komplexnější spolupráce s jejich managementem a nabízené analýzy jejich potřeb.
Zejména pro nové projektové manažery výzkumných a inovačních organizací a institucí budou realizovány krátkodobé stáže v TC AV ČR, jejichž cílem bude zejména bližší seznámení se s problematikou FP9 a ERA všeobecně, poskytovanými službami NICER a navázání bližších osobních kontaktů pro další cílenou spolupráci.
Odborné veřejnosti budou zprostředkovány a diskutovány jak na úrovni expertních pracovních skupin (např. Pracovní skupina pro administrativní a finanční řízení projektů koordinovaná NICER), tak rovněž formou odborných diskuzních stolů, výsledky expertní činnosti NICER, spočívající mj. i v analýzách administrativních bariér, které mohou potenciálně komplikovat zapojení českých subjektů do FP9. Bude poskytována zpětná vazba Evropské komise s cílem dosáhnout odstranění problémů vyskytnuvších se při implementaci FP9.
Speciální pozornost bude věnována aktivitám podporujícím rozvoj mladé generace vědců , které budou zacíleny na základní orientaci v problematice evropských programů VaVaI (např. v rámci školení základů vědecké práce pořádaných AVČR), přičemž hlavní důraz bude kladen zejména na problematiku přípravy projektů ERC Starting Grants a mobilitních projektů MSCA.
C. Konzultační činnosti – individuální konzultační podpora předkladatele návrhu, resp. řešitele
projektu FP9 v průběhu celého životního cyklu přípravy a realizace projektu FP9
NICER v rámci svých aktivit poskytne individualizovanou konzultační podporu zájemcům o účast v mezinárodních projektech VaVaI, tj. klientům, kteří připravují návrh projektu pro FP9, a řešitelům projektů FP9, kteří již podporu získaly. Individuální asistence bude poskytována v různorodých oblastech přípravy a realizace projektu mezinárodní spolupráce ve VaVaI s tím, že stěžejní cílovou skupinou budou zejména klienti mající zájem aplikovat o podporu do výzev specifických implementačních nástrojů FP9:
• Posouzení vhodnosti projektového záměru pro FP9, popř. pro jinou iniciativu a program mezinárodní spolupráce ve VaVaI, včetně seznámení se s podmínkami a s pravidly účasti v daném nástroji podpory mezinárodní spolupráce ve VaVaI;
• Asistence při vyhledání vhodného nástroje / výzvy / téma pracovního programu FP9 v oblasti
odborného zájmu a kompetencí klienta;
• Asistence s vyhledáním zahraničních partnerů pro spolupráci v projektu mezinárodní spolupráce ve VaVaI a pro-aktivní nabídka potenciálu českých pracovišť VaVaI v zahraničí – pomoc s přípravou kooperačního profilu pro databáze typu „Partner Search“, a to např. na „Funding and Tenders“ portálu EK a v databázi sítě EEN, a/nebo „flash“ prezentace pro účast na mezinárodních partnerských burzách pořádaných sítěmi NCP anebo EEN;
• Zpracování rešerše financovaných projektů z předchozích výzev FP9, včetně složení řešitelských konsorcií, v oblastech tematicky relevantních projektovému záměru klienta (tj. umožní mj. lépe identifikovat existující „research gaps“, žádoucí návaznosti anebo naopak eliminovat nežádoucí překryvy či duplicity apod.);
• Komplexní asistence poskytovaná klientovi při přípravě projektu FP9 – konzultace administrativních, finančních a právních aspektů projektu, a to včetně otázek souvisejících s IPR, otevřeným přístupem k publikacím i datům, společensky odpovědným VaVaI, etikou ve VaVaI, genderovými aspekty ve VaVaI, komunikací a diseminací výsledků VaVaI apod., posouzení návrhu či dílčích částí projektu z hlediska splnění požadavků na výzvu i pravidla účasti (např. sestavení konsorcia, aplikace rozpočtových pravidel, celková konzistentnost a srozumitelnost návrhu projektu apod.);
• Zvláštní pozornost bude věnována práci s žadateli při přípravě individuálních projektů ERC, kde byl již vytvořen i komplexní systém podpory, od posouzení vhodnosti záměru až po přípravu na pohovor v Bruselu; a dále také žadatelům o podporu z nástrojů MSCA, EIC Akcelerátor, Widening a koordinátorům konsorciálních projektů FP9;
• Komplexní asistence ve fázi řešení projektu zahrne pomoc a řešení problémů např. při vykazování nákladů, přípravě průběžných / závěrečných zpráv o řešení projektu, asistence při řešení problémů v řešitelském konsorcium souvisejících s konsorciálními smlouvami, IPR apod.;
• Pro podniky – a zejména pro malé a střední podniky bude zajištěno personalizované poradenství, konzultace a mentoring sítě EEN k projektům podporovaným z nástrojů EIC v rámci FP9 a i projektům podporovaným v rámci programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI implementovaným za účelem podpory aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v podnikatelské sféře – zejména programy EUREKA a Eurostars;
• Ve spolupráci s NKC budou klientům poskytovány v neposlední řadě rovněž konzultace k požadavkům na ošetření genderové rovnosti ve VaVaI v projektech FP9 – návazně na legislativní ustanovení a pravidla realizace FP9;
• NICER bude nabízet taktéž personalizované poradenství pro výzkumné organizace či jejich organizační součásti se solidním, ale prozatím ne zcela využitým potenciálem pro zapojení do FP9 – ve spolupráci s managementem výzkumné instituce se bude jednat např. o vytvoření profilu a priorit pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI apod.;
• Rozvíjena bude i spolupráce a výměna zkušeností s pracovišti projektové podpory výzkumných organizací ČR a dalšími pracovišti informační a konzultační služby v oblasti mezinárodní spolupráce ve VaVaI.
D. Monitoring a vyhodnocování zapojení českých výzkumných organizací a podniků do rámcových programů EU a zajištění příslušných datových zdrojů a datové a analytické podpory činností NCP
NICER bude zabezpečovat monitoring účasti výzkumných organizací a podniků ČR v FP9 jakož i v předcházejících rámcových programech EU, zpracovávat přehledy, resp. analýzy zapojení ČR a dalších států do FP9 a podílet se na tvorbě strategických studií a podkladů pro otázky související s ERA, jež usnadní strategické rozhodování a formulaci priorit pro efektivní řízení politiky v souvislosti se zapojováním ČR do programů mezinárodní spolupráce ve VaVaI. V závislosti na kvalitě a dostupnosti datových zdrojů se bude NICER podílet mj. i na analýzách výstupů vzniklých z řešení projektů FP9, a to zejména publikačních výstupů, popř. i výstupů, které se týkají průmyslově právní ochrany IPR.
Činnosti související s monitoringem účasti ČR v FP9 a analýzou výstupů budou zaměřeny na:
• Odborné analýzy, stanoviska a podkladové studie a další dokumenty týkající se účasti ČR a dalších zúčastněných států v FP9 pro orgány státní správy ČR i další externí zájemce – např. manažery výzkumných organizací, managementy podniků, představitele národních technologických platforem, projektové manažery a pracovníky projektové podpory apod. – na základě jejich zadání
a požadavků – např. analýzy podle výzkumných sektorů a podle typů účastnických subjektů, účastnická a finanční úspěšnost, regionální rozdělení apod.;
• Odborné analýzy o účasti ČR v FP9 pro potřeby delegátů / NCP ČR do programového výboru FP9, co do zajišťování podkladů pro jednání programového výboru, přednáškovou činnost v rámci národních informačních dní pořádaných NICER k aspektům FP9 apod.;
• Odborné analýzy výstupů vzniklých z řešení projektů FP9, a to zejména publikačních výstupů, popř. i výstupů, které se týkají průmyslově právní ochrany IPR;
• Spolupráce s oddělením strategických studií TC AV ČR jakožto s realizátorem projektu sdílených činností zaměřeného na rozvoj a využívání strategické inteligence pro přípravu, tvorbu a implementaci politiky VaVaI – spolupráce na zpracovávání systémových analýz ve VaVaI, na jejichž základě se připravují koncepční podklady pro přijímání informovaných politických rozhodování orgánů státní správy ČR, regionálních samospráv nebo orgánů EU při formulaci politiky VaVaI.
Klíčovým a zcela nezbytným předpokladem pro vykonávání agendy monitoringu účasti v FP9, včetně analýz výstupů FP9 (a rovněž předchozích rámcových programů EU), je zabezpečení plného přístupu k datovým zdrojům Evropské komise, které budou obsahovat aktuální informace vztahující se k návrhům projektů a žadatelům, grantovým dohodám a příjemcům finanční podpory z FP9, výstupům projektů FP9 a k dalším informacím souvisejícím s FP9. V současnosti jsou hlavními nástroji využívanými NICER relační databáze eCORDA (External Common Research Data Warehouse), které spravuje EK. Pro vytváření analýz a k monitoringu účasti ČR v FP9 budou využity taktéž další zdroje dat poskytované v oblastech VaVaI – data z databáze CORDIS, data o předešlých rámcových programech EU dostupná z interaktivní vizualizace Evropské komise Horizon Dashboard, data dostupná v EU Open Data Portal, data, resp. analýzy Českého statistického úřadu, data ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů Ministerstva financí), data EUROSTAT, data OECD, data dostupná z Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) a další data dostupná z on-line zdrojů a odborných periodik v tištěné a elektronické podobě.
Základem pro tvorbu analýz a monitoring účasti ČR a dalších zúčastněných států FP9 a analýz výstupů projektů FP9 s využitím výše uvedených databází, resp. zdrojů dat, budou statistické analýzy četnosti a úspěšnosti v FP9, analýzy faktorů, jež úspěšnost ovlivňují, návrhy indikátorů umožňujících mezinárodní komparativní analýzy a jejich implementace, formování indikátorů měřících vazbu mezi účastí a investicemi do VaVaI apod. NICER bude při těchto analýzách a monitoringu využívat statistických a zobrazovacích metod, jimiž jsou např. vícerozměrná statistika, data mining, GIS metody či síťové analýzy, a indikátorů napomáhajících určit nejen kvantitu, ale i kvalitu účasti ČR a dalších zemí v FP9. Monitoring účasti v FP9, analýzy zapojení ČR a ostatních států do FP9 a analýzy výstupů projektů FP9 budou podle vhodnosti reflektovat dokumenty EK související s hodnocením FP9.
NICER bude nadále pokračovat ve spolupráci se strukturami EK, jakými jsou např. European Evaluation Network či eCORDA User Group, jež mají v gesci hodnocení zapojení členských států EU do ERA a rámcových programů EU pro VaVaI, připravují ve věcně příslušné oblasti strategické dokumenty anebo jsou odpovědné za vytváření, shromažďování a validaci dat pro účely následných hodnotících a monitorovacích procesů a analýz.
E. Podpora diseminace výsledků projektů FP9 a jejich popularizace ve společnosti
Jednou z forem podpory zvyšování účasti výzkumných organizací a podniků ČR v projektech mezinárodní spolupráce ve VaVaI je podpora diseminace výsledků projektů VaVaI a jejich popularizace ve společnosti ve světle jejich socioekonomických přínosů a dopadů. Takovéto činnosti napomáhají informovat výzkumnou komunitu, podnikatelské subjekty, jakož i širokou laickou veřejnost o výsledcích VaVaI, podporují marketing mezinárodní spolupráce ve VaVaI a důležitost zapojení do rámcových programů EU. NICER bude poskytovat aktuální informace o výsledcích významných mezinárodních projektů VaVaI a dále také šířit povědomí o zapojení výzkumných organizací a podniků ČR do projektů FP9 s cílem zvýšení motivace na straně vědecké a průmyslové komunity a dalších relevantních aktérů k vyšší účasti v FP9. Za tímto účelem se bude NICER zaměřovat zejména na níže uvedené aktivity:
• Informační moduly na národním webovém portálu pro FP9, jež budou přinášet aktuální informace týkající významných projektů FP9, zejména s účastí českých partnerů a aplikací jejich výsledků v praxi;
• Organizace akcí na podporu diseminace výsledků projektů FP9 a jejich popularizace – konference, workshopy, semináře, přednášky, diskuzní setkání s představiteli výzkumné a inovační komunity a řešiteli projektů FP9;
• Příspěvky na sociální sítě – Facebook, Twitter, YouTube a Linked-In;
• Spolupráce s médii – spolupráce se specializovanými vědeckými žurnalisty.
Vzhledem k tomu, že význam vědecké diplomacie, tedy strategické propagace VaVaI, nadále roste a rozvíjení sítí vědeckých diplomatů je celosvětovým trendem, bude NICER mj. i rozvíjet spolupráci (např. sdílením informací, přípravou relevantních pracovních dokumentů apod.) se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí, které v hostitelských zemích zabezpečují kontakty pro český VaVaI, propagují výsledky českého VaVaI v zahraničí, podporují vznik nových projektů VaVaI a podporují spolupráci mezi akademickým a firemním sektorem ve VaVaI.
F. Expertní podpora orgánům státní správy, delegátům a zástupcům ČR v orgánech ERA
Aktivní zapojení orgánů státní správy ČR do formování ERA a účinné prosazování zájmů ČR ve výzkumné a inovační politice EU vyžaduje vysoce kvalitní datovou a informační základnu o potřebách a prioritách českého VaVaI. Cílem projektu sdílených činností bude tak poskytovat odborné analytické zázemí pro strategické rozhodování orgánů státní správy ČR, co se týká rozvoje mezinárodní spolupráce ČR ve VaVaI. Na vyžádání orgánů státní správy ČR budou ze strany NICER ve spolupráci s oddělením strategických studií TC AV ČR poskytovány specifické analýzy, hodnotící, výhledové nebo návrhové studie pro tvůrce politiky VaVaI v ČR, implementační orgány v ČR, delegáty a NCP ČR do programového výboru FP9, jakož i zástupce ČR v dalších expertních pracovních skupinách EK (např. pracovní skupiny k misím a k partnerstvím FP9) či v samotných partnerstvích a v dalších strukturách evropské politiky VaVaI.
Významným prvkem rozvoje mezinárodní spolupráce ve VaVaI je i spolupráce poskytovatelů podpory na VaVaI z partnerských zemí při realizaci společných programů VaVaI, jež naplní společné potřeby a priority. Cílem je efektivní využití národních veřejných zdrojů při realizaci projektů VaVaI společného zájmu. Maximální snahou je rovněž efektivní využití synergií mezi programy realizovanými na národní
a evropské úrovni (zejména FP9, Operační programy anebo iniciativy Společného programování). XXXXX si proto klade za svůj cíl posílit informační zázemí MŠMT, a i dalších poskytovatelů ČR pro jejich informované a strategické rozhodování o prioritách českého VaVaI v oblasti rozvoje mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Připravované podklady poskytnou MŠMT a dalším orgánům státní správy informace pro přijímání rozhodnutí o zacílení společných programových nástrojů pro mezinárodní podporu VaVaI.
X. Xxxxxxxxx a prohlubování kvalifikace NCP a spolupráce s mezinárodní sítí NCP
V rámci projektu sdílených činností se NICER zapojí do aktivit směřujících k zvyšování, resp. prohlubování kvalifikace NCP formou aktivního zapojení do projektů NCP sítí financovaných ze strany Evropské komise z rámcového programu EU, jejichž hlavním cílem je zvýšit kvalitu práce NCP a odborných kompetencí NCP formou školení, spolupráce a výměnou zkušeností – tj. aktivní účast na odborných školeních, včetně školení souvisejících s pokročilým rozvojem analyticko-statistických metod, školeních projektového řízení či zdokonalování prezentačních a publikačních dovedností. Praktické zkušenosti s realizací projektů FP9 budou získávány i na stážích u úspěšných řešitelů projektů FP9.
H. Podpora přípravy předsednictví ČR v Radě EU
3.1.2 Modul 2: Národní informační centrum pro genderové otázky v evropském výzkumu
Za realizaci aktivit modulu 2 projektu sdílených činností odpovídá NKC.
Genderová rovnost je jednou z klíčových oblastí nynějších snah o zvyšování kvality vědeckého poznání a modernizace výzkumných institucí. Genderová rovnost a genderový mainstreaming jsou jedněmi z 5 priorit ERA. Genderová rovnost a integrace genderové dimenze do VaVaI je průřezovou prioritou končícího rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014–2020) a i součástí hodnocení předkládaných návrhů projektů. Nově ustavená Evropská komise genderovou rovnost zahrnula mezi své zásadní priority. FP9 obsahuje genderovou rovnost jakožto průřezové téma a zároveň zavádí požadavek plánů genderové rovnosti pro uchazeče o podporu po úvodním přechodném období. Roste tedy i nutnost budování kapacit v této oblasti v ČR, a to jak na straně výzkumných organizací a výzkumných pracovníků, kteří se projektů rámcových programů EU účastní, tak i orgánů státní správy ČR a NCP.
Podle každoročně zpracovávaného indexu rovnosti zveřejněného ze strany European Institute for Gender Equality (EIGE) se v porovnání s ostatními členskými státy EU nachází ČR v oblasti genderové rovnosti pod evropským průměrem. Celkově ji náleží 21. místo a přes určitý posun se od roku 2005 v hodnocení dokonce propadla o 4 příčky. NKC je jediným specializovaným pracovištěm v ČR, které se věnuje problematice genderové rovnosti, resp. genderového mainstreamingu ve VaVaI a zajišťuje mezinárodní spolupráci ČR v této oblasti na úrovni EU. NKC naváže na svoji dlouholetou expertízu na tomto poli budovanou od roku 2001, a zajistí tak návaznost vykonávaných podpůrných služeb a aktivit
pro výzkumné organizace, orgány státní správy ČR i širokou akademickou obec v oblasti genderové
rovnosti ve VaVaI.
NKC v rámci projektu sdílených činností zajistí aktivity NCP pro oblast genderové rovnosti a genderového mainstreamingu v FP9. Cílem NKC bude v tomto ohledu budování kapacit pro účast v FP9 a zabezpečení podpůrných služeb pro zapojení výzkumných organizací ČR do ERA. V této oblasti staví NKC na své dlouholeté zkušenosti a zaměřuje se na poskytování školení, tréninků a konzultací, co do naplňování požadavků kladených na genderovou rovnost v rámcových programech EU při přípravě návrhů projektů, které implementují plány genderové rovnosti. Pro tento účel byla v roce 2015 zřízena i národní informační síť Pracovní skupina pro změnu (od roku 2020 pod názvem Komunita pro změnu) NKC, jejímž cílem je budování věcně příslušných kapacit uchazečů z ČR, transfer zkušeností a sdílení dobré praxe v rámci ČR. V této oblasti bude přitom NKC spolupracovat s TC AV ČR a s dalšími aktéry v ČR i EU.
A. Expertní podpora výzkumných organizací ČR v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI
NKC dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými organizacemi ČR na zkvalitňování pracovních podmínek akademiků, jež jim napomohou dosahovat excelentních výsledků VaVaI. Za účelem posílení mezinárodní konkurenceschopnosti výzkumných organizací ČR a jejich zatraktivnění pro zahraniční pracovníky a zabránění „odlivu mozků“ pomáhá NKC výzkumným organizacím ČR slaďovat pracovní podmínky na domácích institucích s mezinárodními standardy a dobrou praxí. Pro tyto účely bude NKC i nadále organizovat činnosti Komunity pro změnu. Komunita pro změnu sdružuje osoby z výzkumných organizací z celé ČR, které se aktivně podílejí na systematické podpoře genderové rovnosti anebo mají zájem začít realizovat projekty kulturní a institucionální změny. Členové Komunity mají možnost vzájemně sdílet zkušenosti z praxe, rozvíjet svoji genderovou expertízu a kompetence a získávat praktické rady, resp. inspiraci pro vlastní činnosti. Aktuálně má Komunita pro změnu přes 150 členů z celé ČR a její činnost je vedena a koordinována NKC.
NKC v rámci projektu sdílených činností zajistí komplexní podporu výzkumných organizací v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro VaVaI a genderové rovnosti prostřednictvím přístupu kulturní a institucionální změny a genderového mainstreamingu, a to následujícími formami:
• Informační servis a organizace školení, workshopů a seminářů s cílem šířit povědomí
o problematice rozvoje lidských zdrojů s ohledem na genderovou rovnost ve VaVaI a nabídka praktických doporučení, jak institucionální změnu ve výzkumných organizacích prakticky implementovat, včetně naplnění principů potřebných k zisku tzv. „HR Excellence in Research Award“;
• Informační servis a organizace školení, workshopů, seminářů a tréninků „na pozvání“ přímo ve výzkumných organizacích, jež jsou připraveny na míru s ohledem na konkrétní požadavky a potřeby zvoucí výzkumné organizace a jsou zaměřeny na začínající i zkušené výzkumné pracovníky, management i administrativní aparát výzkumných organizací;
• Podpora při nastavování vnitřních institucionálních procesů a implementaci opatření a plánů genderové rovnosti ve VaVaI ve výzkumných organizacích, včetně poskytování průběžných konzultací při přípravě plánů genderové rovnosti a při implementaci principů obsažených v rámci European Charter for Researchers a Code of Conduct for Recruitment of Researchers, jejichž aplikace vede k získání tzv. „HR Excellence in Research Award“;
• Příprava a sdílení domácí a zahraniční dobré praxe v oblasti implementace principů kulturní a institucionální změny výzkumných organizací, a to prostřednictvím plánů genderové rovnosti a genderového mainstreamingu, včetně diseminace metodické příručky průběžně aktualizované v souladu se současnými požadavky, které jsou kladeny v oblasti rozvoje lidských zdrojů pro VaVaI a zároveň reflektují vývoj na úrovni EU.
V návaznosti na výše uvedené NKC v rámci implementace projektu sdílených činností zajistí pro výzkumné organizace také veškerý informační, konzultační a poradenský servis, který souvisí s naplněním požadavků kladených na genderová témata v projektech FP9 a jenž velmi úzce souvisí mj. i s výše uvedeným nastavením institucionálních procesů a implementací opatření a plánů genderové rovnosti ve VaVaI ve výzkumných organizacích. Uvedené činnosti budou zabezpečeny zejména následujícími formami:
• Informační servis poskytovaný v rámci národních informačních dní organizovaných NICER k vyhlašovaným výzvám FP9 za účelem obeznámení potenciálních uchazečů o podporu s genderovými aspekty výzev FP9, jež je potřeba při podávání návrhů projektů FP9 plnohodnotně zohlednit;
• Individuální konzultační podpora jednotlivým týmům zapojujícím se do projektů FP9 anebo HR oddělením výzkumných organizací po dobu trvání všech etap životního cyklu projektu FP9, od přípravy jeho návrhu, přes jeho realizaci až po jeho závěrečnou evaluaci;
• Diseminace informací o výsledcích významných mezinárodních projektů VaVaI v kontextu šíření povědomí o důležitosti genderových otázek ve VaVaI v mezinárodním prostředí, zejména v rámci FP9.
B. Expertní podpora orgánů státní správy ČR v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI
NKC bude poskytovat analytickou a expertní oporu orgánům státní správy ČR v oblastech, které souvisejí s problematikou genderové rovnosti ve VaVaI, a to prostřednictvím konzultací, přípravou podkladových materiálů o příkladech zahraniční dobré praxe implementace principů kulturní a institucionální změny a genderového mainstreamingu a informováním o nejnovějším vývoji na úrovni EU v agendách rozvoje lidských zdrojů a genderové rovnosti ve VaVaI. NKC bude realizovat zejména následující aktivity:
• Spolupráce s orgány stání správy ČR v oblasti tvorby a naplňování veřejných politik ČR, co se týká genderové rovnosti ve VaVaI – NKC se bude zapojovat do konzultací legislativy a dalších strategických, resp. koncepčních dokumentů se vztahem k agendám VaVaI na úrovni ČR, tak i EU, a poskytovat věcně příslušným orgánům státní správy ČR podněty, podklady a stanoviska k problematice genderové rovnosti ve VaVaI na základě analýz v dané oblasti NKC realizovaných;
• Národní konference ke genderové rovnosti ve VaVaI – NKC bude jednou za dva roky organizovat národní konference, které budou mapovat a představovat aktivity výzkumných organizací v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI, zprostředkovávat diskuzní platformu pro výměnu zkušeností v zavádění principu gender mainstreamingu a dalších opatření v rámci výzkumných organizací a seznamovat s evropským kontextem a vývojem v dané oblasti;
• Osvětové činnosti v oblasti genderové dimenze VaVaI jakožto součásti společensky odpovědného VaVaI – NKC bude realizovat informační a vzdělávací kampaň k důležitosti genderové dimenze ve VaVaI jako součásti společensky odpovědného VaVaI a budování důvěry společnosti ve výsledky VaVaI z pohledu genderové dimenze ve VaVaI, a to formou popularizačních aktivit pro odbornou, jakož i širší veřejnost (např. aktualizace informačního portálu, přednášky, debatní setkání, kampaně, výstavy, včetně zapojení do Mezinárodního dne žen ve vědě Organizace spojených národů či organizace Noci vědců a vědkyň apod.);
• Cena Xxxxxx Xxxxxxx – NKC bude nadále spolupracovat s MŠMT na udílení Xxxx Xxxxxx Xxxxxxx, ať už co se týká návrhu oboru, ve kterém se Cena Xxxxxx Xxxxxxx v každoroční periodě uděluje (tj. významná výročí či tematická zaměření významných milníků z pohledu působení žen ve VaVaI), tak i diseminace informací o Ceně Xxxxxx Xxxxxxx a marketingu jejího významu v rámci výzkumné komunity ČR, práce hodnotící komise, která doporučuje laureátku z nominovaných uchazeček, a spolupráce na přípravě slavnostního ceremoniálu a komunikace / PR přínosu nominovaných žen vědkyň a laureátky Xxxx Xxxxxx Xxxxxxx.
NKC bude svůj informační servis v oblasti genderových otázek ve VaVaI poskytovat v českém i v anglickém jazyce. Pro tyto účely bude spravovat informační portál xxx.xxxxxxxxxxx.xx, který bude hlavním komunikačním kanálem NKC. O své činnosti a vývoji na poli genderové rovnosti ve VaVaI bude NKC informovat i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Twitter, YouTube a Linked-In. V neposlední řadě bude NKC spolupracovat rovněž s médii za účelem překonání přetrvávajícího stereotypního vnímání VaVaI jako převážně domény mužů.
C. Expertní podpora pro plnění závazků ČR v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI
NKC se dlouhodobě účastní práce evropských poradních orgánů pro další rozvoj ERA, a to prostřednictvím zapojení Mgr. Xxxxxxx Xxxxxxx, Ph.D. Od pol. roku 2017 působí Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, Ph.D. jako předsedkyně ERAC Standing Working Group on Gender in Research and Innovation (dále jen „SWG GRI“). V této pozici mj. koordinuje činnosti SWG GRI, zajišťuje plnění Pracovního programu SWG GRI, připravuje návrhy pozičních dokumentů a stanovisek, koordinuje práci podskupin SWG GRI a zajišťuje koordinaci a spolupráci s dalšími skupinami pro ERA prostřednictvím svého členství v European Research Area and Innovation Committee (ERAC) Steering Board. Zabezpečuje zároveň i vzdělávací a osvětové aktivity vůči skupinám pro ERA a dalším stakeholderům na úrovni EU. V této pozici úzce spolupracuje s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD) za účelem koordinovat politiky genderové rovnosti ve VaVaI. Prostřednictvím členství a předsednictví v SWG GRI dochází k přenosu dobré praxe a transferu znalostí z ostatních členských států EU do ČR. Po revizi evropské poradní struktury v roce 2020 bude NKC nadále zajišťovat expertní podporu MŠMT v oblasti genderové rovnosti, diverzity a inkluze ve VaVaI. NKC bude dále působit i v poradních a expertních orgánech Evropské komise a Evropského institutu pro genderovou rovnost.
3.1.3 Modul 3: EURAXESS ČR
Za realizaci aktivit modulu 3 projektu sdílených činností odpovídá Středisko společných činností AV ČR,
v. v. i.
Roku 2005 oslovila Evropská komise členské státy EU a vyzvala je k vytvoření sítě tzv. „center pro mobilitu“. Původní idea spočívala v konkrétní formě pomoci odstraňování administrativních překážek v hostitelských zemích, jež často značně negativně ovlivňovaly přirozenou mobilitu výzkumných pracovníků v rámci ERA, a snižovaly tak globální konkurenceschopnost ERA. Do této evropské iniciativy se zapojila i ČR.
MŠMT pověřilo Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vypracováním projektu „Českého centra pro mobilitu“, který byl předložen Evropské komisi, kterážto jej finančně podpořila na období let 2005 až 2007. V letech 2008 až 2017 poskytlo finanční podporu na provoz centra pro mezinárodní mobilitu již MŠMT v rámci programů EUPRO a EUPRO II. Dotace z programů EUPRO a EUPRO II byly zároveň využity také k systematickému rozšíření činností centra na regionální úroveň v podobě tzv. „Regionálních spolupracujících míst“ (dále jen „RSM“), která pracují při vybraných vysokých školách v rámci celé ČR a zabezpečují identickou agendu jako centrum pro mobilitu v Praze, pouze na regionální úrovni ČR. V roce 2009 České centrum pro mobilitu změnilo svůj původní název na
„EURAXESS ČR“ z důvodu sjednocení svého názvu s dalšími mobilitními centry v Evropě, která jsou zastřešena celoevropskou sítí EURAXESS. Aktuálně se jedná o 502 těchto center EURAXESS provozovaných ve 40 evropských zemích.
V uplynulých letech mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků v rámci ČR vykazovala neustále vzrůstající tendenci. Příliv zahraničních pracovníků do ČR zesílil i vzhledem k nově vzniklým velkým výzkumným infrastrukturám a výzkumně-vývojovým centrům, a nejen v těchto kapacitách výzkumných organizací ČR je již naprostou samozřejmostí, že součástí týmů jsou rovněž odborníci ze zahraničí. EURAXESS ČR je přirozeným nositelem infrastrukturní podpory takovýchto výzkumných pracovníků a představuje zcela nepostradatelné pracoviště, jehož tým denně pomáhá zahraničním odborníkům při vstupu do ČR a v záležitostech, jež souvisí s jejich pobytem v ČR. Zároveň jsou služby této sítě k dispozici také zaměstnavatelům těchto výzkumných pracovníků. Asistence a metodická pomoc se stala pro vědce, přicházející do ČR ze zahraničí, i jejich tuzemské zaměstnavatele, stěžejním prvkem a neodmyslitelnou oporou v mnohdy náročných administrativních procesech, jež zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR přináší.
EURAXESS ČR představuje síť konzultačních kanceláří poskytujících vysoce kvalifikované informace související se vstupními podmínkami do ČR a se všemi praktickými aspekty života v ČR.
Pokud dospěje výzkumná organizace k rozhodnutí zaměstnat odborníka ze zahraničí a tento nabídku přijme, EURAXESS ČR již od počátku asistuje v legislativním procesu "Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu", je v kontaktu se zaměstnavatelem i se samotným vědcem ještě v době jeho pobytu v domovské zemi, ve spolupráci s příslušným zastupitelským úřadem koordinuje postup při podávání jeho žádosti, má k dispozici veškeré nezbytné formuláře, spolupracuje s Ministerstvem vnitra při sledování každého jednotlivého případu a zastupuje na základě plné moci tohoto vědce při nutných úkonech na území ČR.
Statistika využívání služeb EURAXESS ČR (vznesené dotazy)
Statistika osobních asistencí EURAXESS ČR (návštěvy na úřadech)
Standardem služeb poskytovaných EURAXESS ČR je vysoce individualizovaná výpomoc, osobní asistence, tlumočení, jakož i další služby související s jednáním na úřadovnách Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a Cizinecké policie, které jsou pro cizince, kteří působí v ČR opakovaně, nevyhnutelné. Kromě toho EURAXESS ČR řeší i dotazy a specifické požadavky zahraničních výzkumných pracovníků spojené s praktickými aspekty života v ČR a jejich integrací do života v hostitelské zemi a to včetně výzkumné komunity. EURAXESS ČR napomáhá při orientaci v systému státní sociální podpory, ve zdravotním pojištění, v daňovém systému, v možnostech ubytování, lékařské péče, situace na pracovním trhu, školních zařízení pro děti apod., a komunikuje s příslušnými institucemi, v jejichž gesci je daná agenda řešena.
EURAXESS ČR současně vyvíjí snahy o lepší integraci zahraničních výzkumných pracovníků prostřednictvím organizace kulturně-společenských akcí, jejichž náplní je uvedení do české historie, kultury a zvyklostí, nevyjímaje konverzaci v českém jazyce.
EURAXESS ČR zvyšuje informovanost o otázkách mezinárodní vědecké mobility, organizuje tematické semináře, školení a workshopy na aktuální témata s ní související, provozuje rovněž unikátní portál věnovaný mezinárodní mobilitě xxx.xxxxxxxx.xx, jehož součástí je množství praktických informací souvisejících s pobytem zahraničního vědce v ČR či sekce EURAXESS Jobs & Funding s možností vyhledávání i zadávání volných pozic ve vědeckých týmech v ERA.
Součástí činnosti EURAXESS ČR je rovněž monitorování administrativních bariér, na jehož základě vstupují pracovníci kanceláře EURAXESS ČR do jednání s jednotlivými resorty, načež flexibilně vyjednávají pro přicházející výzkumné pracovníky co nejsnazší vstupní podmínky do ČR a veškerý další sociální servis.
V současné době působí ve 40 evropských zemích více než 500 center EURAXESS. Hlavním koordinátorem sítě je i nadále Evropská komise. EURAXESS ČR se řadí dlouhodobě mezi velmi aktivní členy celoevropské sítě EURAXESS a v rámci této sítě slouží i jako příklad dobré praxe, a to zejména pro velmi konkrétní pomoc a nadstandardní osobní přístup v rámci asistencí na úřadech, avšak i v oblasti organizace zajímavých a nápaditých integračních aktivit pro vědce i jejich rodinné příslušníky.
Prostřednictvím služeb, které EURAXESS v ČR poskytuje, přicházejí do ČR zahraniční vědci, nezatížení vstupními administrativními překážkami, a mohou tedy vytvářet společně s českými kolegy vysoce konkurenceschopné vědecké týmy, které jsou schopné úspěšně vstupovat do mezinárodních projektů VaVaI. Vytváření multikulturních projektových týmů je poté i jedním ze základních požadavků současné
dotační politiky v rámci EU a v ČR může v tomto ohledu plně využívat stávajícího zázemí EURAXESS ČR
a jeho plně funkční vazby na celoevropskou síť EURAXESS.
3.2 Časový harmonogram realizace projektu
Projekt sdílených činností bude realizován ode dne 1. ledna 2021 do dne 31. prosince 2027. Způsobilost výdajů, které budou vynaloženy při implementaci projektu sdílených činností, bude odpovídat stejnému časového rozpětí. Přípustná proto v tomto ohledu bude eventuálně taktéž retrospektivní způsobilost výdajů vynaložených v rámci projektu sdílených činností, a to ode dne
1. ledna 2021 (tj. pro případ, pokud by projekt sdílených činností nebyl vládou ČR schválen do dne
31. prosince 2020).
Projekt sdílených činností bude, co se týká zahájení implementace jednotlivých aktivit v rámci jednotlivých modulů CZERA, realizován tak, aby již od samého počátku jeho implementace byly postupně naplňovány všechny klíčové agendy obsažené v portfoliu projektových aktivit CZERA, a to v návaznosti na ukončení realizace stávajících projektů zajišťujících odpovídající agendy, které jsou financovány MŠMT z programu INTER-EXCELLENCE, podprogramu INTER-INFORM. Očekává se, že zintenzivnění nabídky služeb poskytovaných ze strany CZERA vyvolá na straně cílové, resp. uživatelské komunity rovněž vyšší poptávku. Od roku 2022 je proto plánováno rozšíření týmu zabezpečujícího modul NICER o dalších 2,2 FTE pracovníků, a to do cílového stavu celkem 27 FTE pracovníků. Celkové kapacity CZERA v roce 2022 budou činit 32,65 FTE pracovníků, od roku 2023 poté 38 FTE pracovníků.
3.3 Očekávané výsledky a výstupy projektu
Realizace projektu sdílených činností CZERA dále rozvine a posílí komplementární aktivity a portfolio služeb napomáhajících hlubší integraci ČR v rámci ERA. Partnerská pracoviště jsou v oblasti svých odborných kompetencí respektovanými vedoucími informačními, konzultačními a školicími pracovišti jak na národní, tak také mezinárodní úrovni. České výzkumné subjekty, včetně inovačních podniků, budou mít díky kapacitám CZERA možnost snadněji se zapojovat do implementačních nástrojů FP9, i dalších evropských iniciativ a programů zaměřených na podporu mezinárodní spolupráce ve VaVaI.
Budou zdokonaleny informační prostředky (informační portály, on-line nástroje a e-learningové aktivity) využívané pro poradenskou a školicí činnost. Budou rozvíjeny nové nástroje a metody jak v oblasti zvyšování připravenosti zdejších týmů pro účast v rámcových programech EU, tak i v oblasti analyticko-monitorovací.
Výstupy projektu budou sloužit všem zájemcům o účast v mezinárodní spolupráci bez ohledu na odborný sektor či typ organizace. Klíčovým výstupem realizace projektu sdílených činností bude intenzivnější účast ČR v FP9, v porovnání s předchozími rámcovými programy EU.
Bude posíleno rovněž informační zázemí a poskytování podpory orgánům státní správy, delegátům a zástupcům ČR v orgánech ustavených v rámci ERA pro jejich informované strategické rozhodování. Projekt sdílených činností CZERA v tomto ohledu poskytne analýzy a podklady pro posílení účasti ČR v ERA.
Projekt bude reflektovat nejaktuálnější vývoj v ERA, včetně rostoucího důrazu na efektivnější využívání synergií mezi jednotlivými iniciativami a programy VaVaI implementovanými na evropské a národních úrovních členských států EU. Patřičná pozornost bude věnována přechodu k systému nových evropských partnerství veřejných sektorů a veřejného sektoru se sektorem soukromým, i řešení naléhavých socioekonomických výzev, jak budou formulovány v misích FP9. Konzultační a informační podpora bude poskytována i zájemcům o nové formy a nástroje podpory inovací nabízené prostřednictvím Evropské inovační rady (EIC) nebo skrze nástroje Evropského inovačního
a technologického institutu (EIT). Všeobecné věcné cíle, resp. výstupy projektu jsou konkretizovány klíčovými výkonnostními indikátory (viz dále).
Důležitým výstupem projektu sdílených činností CZERA bude také posílení akcí a aktivit na propagaci výsledků vzniklých z řešení projektů FP9 a prohloubení spolupráce relevantních pracovních skupin a sítí v oblasti VaVaI.
Veškeré služby a výstupy projektu CZERA budou poskytovány všem skupinám uživatelů bezplatně. Nabídka služeb bude zveřejněna a šířena prostřednictvím komunikačních nástrojů projektu (tzn. web, sociální sítě, newslettery, elektronické letáky, přímá komunikace e-mailem směrem k relevantním cílovým skupinám). Výstupy projektu, jako jsou např. prezentace z akcí, analytické zprávy, informační a metodické publikace či e-learningová videa, budou zájemcům volně zpřístupněna prostřednictvím webových stránek institucí zapojených do řešení projektu. Řešitelé projektu budou v nabídce a v obsahovém zaměření služeb reagovat na aktuální vývoj v ERA a rovněž na individuální poptávku klientů.
4 FINANČNÍ NÁKLADY
Rozpočet předkládaného návrhu projektu sdílených činností vychází z kalkulací a z odborných odhadů podložených údaji o aktuálních nákladech projektů řešitelů, tzn. TC AV ČR, NKC a EURAXESS ČR, podílejících se na projektu sdílených činností, zajišťujících obdobné služby v ČR nyní, tj. z jejich zkušeností s realizací informačních, školicích, konzultačních, analyticko-monitorovacích, propagačních a diseminačních aktivit. Předmětem podpory, která bude MŠMT poskytována na základě předkládaného záměru, jsou 3 výše popsané moduly.
Prostředky finanční podpory, které budou poskytnuty na realizaci projektu sdílených činností CZERA, budou MŠMT hrazeny ze zdrojů účelové podpory v rámci výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace. Náklady na realizaci projektu sdílených činností v roce 2021 budou hrazeny za využití nároků z nespotřebovaných výdajů na výzkum, vývoj a inovace, jimiž MŠMT disponuje. Předkládaný materiál takto nevyvolává žádné dodatečné výdaje nad rámec schválených rozpočtových limitů kapitoly MŠMT.
Souhrnný rozpočet
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč
Kategorie / Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | CELKEM |
1. Osobní náklady nebo výdaje | 3 779 101 | 27 169 075 | 32 233 693 | 33 161 532 | 34 127 032 | 35 008 956 | 35 858 456 | 201 337 845 |
2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku | 150 000 | 800 000 | 810 000 | 820 000 | 830 000 | 840 000 | 845 000 | 5 095 000 |
3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby | 590 000 | 3 360 000 | 4 375 000 | 4 430 000 | 4 490 000 | 4 540 000 | 4 710 000 | 26 495 000 |
4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie) | 1 092 275 | 7 632 269 | 9 152 173 | 9 397 883 | 9 654 258 | 9 887 239 | 10 142 114 | 56 958 211 |
25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | |
5. CELKEM | 5 611 376 | 38 961 344 | 46 570 866 | 47 809 415 | 49 101 290 | 50 276 195 | 51 555 570 | 289 886 056 |
Rozpočet příjemce: Technologické centrum AV ČR, z. s. p. o.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč
Kategorie / Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | CELKEM |
1. Osobní náklady nebo výdaje | 0 | 23 461 000 | 24 423 000 | 25 176 000 | 25 981 000 | 26 757 000 | 27 446 000 | 153 244 000 |
2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku | 0 | 800 000 | 810 000 | 820 000 | 830 000 | 840 000 | 845 000 | 4 945 000 |
3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby | 0 | 2 800 000 | 2 850 000 | 2 900 000 | 2 940 000 | 2 990 000 | 3 160 000 | 17 640 000 |
4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie) | 0 | 6 565 250 | 6 818 250 | 7 019 000 | 7 230 250 | 7 436 750 | 7 651 500 | 42 721 000 |
0,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | |
CELKEM | 0 | 33 626 250 | 34 901 250 | 35 915 000 | 36 981 250 | 38 023 750 | 39 000 000 | 000 550 000 |
Kategorie osobní náklady nebo výdaje
Náklady v této kategorii představují zejména mzdy kmenových zaměstnanců TC AV ČR a dále odměny externích odborníků (tzn. dohody o pracovní činnosti), kteří se budou přímo podílet na projektu, a to včetně zákonných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, náhrad za dovolenou a náhrad za nemoc. Fond kulturních a sociálních potřeb TC AV ČR nevytváří.
Dohody o provedení práce budou podle potřeby uzavírány s experty z ČR a ze zahraničí, kteří budou působit jako přednášející na vybraných plánovaných informačních a školicích akcích, přispívat do obsahové části odborných publikací nebo se budou na projektu podílet jako úzce specializovaní experti na daný problém (např. hodnotitelé mezinárodních projektů).
Předpokládá se zahájení aktivit v rámci modulu od roku 2022 a na projektu by se měli podílet zaměstnanci s celkovými úvazky 27,0 FTE.
V souladu s interními procesy a s pravidly projektů, kterých se TC AV ČR aktivně účastní, bude čas strávený na projektu evidován ve výkazu pracovní doby – tzv. „time sheet“.
Kategorie náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
Investiční prostředky budou použity na průběžnou obměnu a upgrade IT infrastruktury, aby byl umožněn bezpečný a funkční chod všech systémů a kvalitní zpracování a záloha dat.
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní běžné výdaje a služby:
Jsou určeny na nákup materiálu, zboží a podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro plnění projektových cílů.
Takto budou zabezpečována školení, semináře a konference věnované statistikám, analýzám a politikám z oblasti VaVaI. Významná část těchto akcí bude konána v konferenčním centru TC AV ČR, tj. bez přímých nákladů na nájemné prostor a technické vybavení, což představuje významnou úsporu. U akcí větších rozměrů bude nutno zajistit pronájem prostor mimo TC AV ČR, včetně technického zázemí. Součástí nákladů na organizování těchto akcí je přiměřené občerstvení úměrné délce trvání akce. Pokud se těchto akcí účastní externí řečník, bez nároku na honorář, mohou mu být proplaceny náklady související s jeho účastí na akci, tzn. doprava a ubytování na nezbytně nutnou dobu. Pokud bude řečník nárokovat honorář, budou náklady řešeny pomocí dohody o provedení práce (kategorie osobní náklady), bez nároku na náklady související s cestou na místo konání.
Pro potřeby zajištění efektivity poskytovaných služeb bude využíván interní informační systém Istec, ve kterém budou zaznamenány informace o poskytovaných individuálních konzultacích, pořádaných akcích, cestách a jednáních souvisejících s aktivitami projektu a rovněž uchovány kompletní přehledy účastníků školicích a informačních akcí. Odpovídající podíl na celkových nákladech za provoz systému bude hrazen z této kategorie.
Do této kategorie dále náleží náklady na správu odborných webových portálů k ERA/ národního webového portálu pro Program Horizont Evropa, poměrná část nákladů provozu hlavního webového portálu TC AV ČR, na němž budou zveřejňovány aktuality o aktivitách realizovaných v projektu a jeho výsledky, podíl nákladů web streamingu pořádaných informačních a školicích akcí, technické služby umožňující organizovat e-learning, telekonference, správu a hosting odborných webů. Náleží sem i zajištění vydávání odborného periodika Echo, informačních brožur a letáků.
Zbývající náklady činí ostatní nákupy zboží a služeb, dále náklady na školení pro členy řešitelského týmu, audit projektu, nákup drobného hmotného a nehmotného majetku, výpočetní techniky (notebooky, webkamery, tiskárny) a spotřebního materiálu (např. tonery, papír, kancelářské potřeby) pro přímou potřebu projektu (resp. podíl z pořizovací ceny, který odpovídá poměru využití pro plnění cílů projektu), zajištění publicity, nákup odborných publikací a periodik (v tištěné anebo v elektronické podobě), nákup specializovaných analýz a úzce profilovaného poradenství, náklady související s přístupem do specializovaných databází a statistik, náklady na tlumočení, překlady a náklady na účastnické poplatky na specializovaných akcích či konferencích.
Cestovné:
Tato kategorie pokrývá náklady na cestovné zaměstnanců, a to včetně zákonného stravného a kapesného podle zákoníku práce a nezbytných vedlejších výdajů ve schváleném cestovním výkazu a cestovního připojištění. Počítá se s náklady na dopravu (tzn. letenky, autobus, vlak, MHD a v odůvodněných případech také taxi), případným ubytováním a zahraničními dietami. Při pracovních cestách je všem zaměstnancům vypláceno stravné v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění a při zahraničních pracovních cestách rovněž zákonné kapesné, které je součástí cestovních nákladů. Většina ze zahraničních cest bude realizována v rámci Evropy, některé do třetích zemí.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic). Režijní náklady projektu budou vynaloženy na zabezpečení materiálně-technických podmínek a na vybavení pracovníků podílejících se na projektu, poměrnou část nákladů na údržbu a provoz budovy TC AV ČR, mzdy režijních pracovníků (účetní, hospodářská správa) a ostatní daňově uznatelné náklady související s provozem TC AV ČR (např. energie, voda, úklid, pojištění, zabezpečení apod.).
Rozpočet dalšího účastníka: Sociologicky ústav AV ČR, v. v. i.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč
Kategorie / Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | CELKEM |
1. Osobní náklady nebo výdaje | 3 223 000 | 3 173 600 | 3 432 500 | 3 430 800 | 3 591 300 | 3 591 300 | 3 751 800 | 24 194 300 |
2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku | 150 000 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 150 000 |
3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby | 590 000 | 560 000 | 585 000 | 590 000 | 590 000 | 590 000 | 590 000 | 4 095 000 |
4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie) | 953 250 | 933 400 | 1 004 375 | 1 005 200 | 1 045 325 | 1 045 325 | 1 085 450 | 7 072 325 |
25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | |
CELKEM | 4 916 250 | 4 667 000 | 5 021 875 | 5 026 000 | 5 226 625 | 5 226 625 | 5 427 250 | 35 511 625 |
Kategorie osobní náklady nebo výdaje
Náklady v této kategorii představují zejména mzdy kmenových zaměstnanců a zaměstnanců zaměstnaných výhradně na projekt, kteří se budou přímo podílet na aktivitách projektu, a to včetně zákonných odvodů zdravotního a sociálního pojištění, náhrad za dovolenou, náhrad za nemoc a osobní překážky v práci nebo indispoziční volno a příspěvek do Sociálního fondu a dále také doplňkově odměny externím odborníkům (dohody o provedení práce), kteří budou zabezpečovat externí expertní práce např. prostřednictvím vystoupení na akcích.
Při aktivitách na projektu se počítá s úvazky na projektu ve výši 5,0 FTE v roce 2021, v roce 2022 ve výši 4,9 FTE a od roku 2023 ve výši 5,0 FTE.
Kategorie náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
Investiční náklady budou dedikovány na úpravu webových stránek a vytvoření webové stránky pro genderové otázky FP9.
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní běžné výdaje a služby:
Tato položka je určena na nákup materiálu, zboží a podpůrných služeb, které jsou nezbytné pro plnění projektových cílů. Zejména se bude jednat o zajištění školení, seminářů a konferencí věnované problematice ERA a především rámcovému programu Horizont Evropa.
Do kategorie náleží i náklady na správu odborných webových portálů, kde jsou zveřejňovány aktuality o aktivitách, náklady na organizaci webinářů a telekonferencí a náklady na správu a hosting odborných webů.
Další náklady jsou spojeny s vydáváním odborného newsletteru, informačních brožur a letáků a jejich distribuci a propagaci. Konečně položka bude též pokrývat případné konferenční poplatky na účast na relevantních konferencích (viz cestovné níže).
Cestovné:
Tato kategorie pokrývá náklady na cestovné zaměstnanců, a to včetně zákonného stravného a kapesného podle zákoníku práce a nezbytných vedlejších výdajů ve schváleném cestovním výkazu a cestovního připojištění. Počítá se s náklady na dopravu (tzn. letenky, autobus, vlak, MHD a v odůvodněných případech také taxi), případným ubytováním a zahraničními dietami. Při pracovních cestách je všem zaměstnancům vypláceno stravné v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění a při zahraničních pracovních cestách rovněž zákonné kapesné, které je součástí cestovních nákladů. Většina ze zahraničních cest bude realizována v rámci Evropy, některé do třetích zemí.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Z této položky budou hrazeny náklady, které představují nezbytné náklady spojené s realizací projektu. Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic). Jedná se o náklady na nájem kanceláře, vodné, stočné, paliva a energie, úklid, údržba, ostraha, telefony, IT služby apod.
Rozpočet dalšího účastníka: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.
Náklady / výdaje v jednotlivých letech v Kč
Kategorie / Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | CELKEM |
1. Osobní náklady nebo výdaje | 556 101 | 534 475 | 4 378 193 | 4 554 732 | 4 554 732 | 4 660 656 | 4 660 656 | 23 899 545 |
2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
3. Provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby | 0 | 0 | 940 000 | 940 000 | 960 000 | 960 000 | 960 000 | 4 760 000 |
4. Doplňkové náklady nebo výdaje (režie) | 139 025 | 133 619 | 1 329 548 | 1 373 683 | 1 378 683 | 1 405 164 | 1 405 164 | 7 164 886 |
25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | 25,00 % | |
CELKEM | 695 126 | 668 094 | 6 647 741 | 6 868 415 | 6 893 415 | 7 025 820 | 7 025 820 | 35 824 431 |
Kategorie osobní náklady nebo výdaje
2021–2022
Osobní náklady na část pracovních úvazků zaměstnanců, podílejících se na řešení projektu, jež v současné době nejsou pokryty a jsou hrazeny institucí z jejího institucionálního rozpočtu. Osobní náklady jsou počítány z průměrné hrubé mzdy těchto zaměstnanců podle mzdového standardu organizace a zákonných odvodů (24,8 % sociální pojištění, 9 % zdravotní pojištění, 2 % sociální fond).
2023–2027
Osobní náklady zahrnují náklady na zaměstnance podílející se na řešení projektu a příslušně odpovídající náklady na povinné zákonné odvody a příděl do sociálního fondu podle mzdového standardu organizace. Z této položky budou hrazeny osobní náklady ve výši 4,5 FTE pro kmenové zaměstnance podílející se na projektu. Z předchozích zkušeností se předpokládá, že tento počet úvazků je pro úspěšnou realizaci projektu a naplnění vytyčených cílů nezbytný. Tento počet zároveň odpovídá rozsahu vykonávané činnosti, předpokladu stále narůstajícího počtu zahraničních vědců přijíždějících do ČR a kvalitě poskytovaných, individualizovaných služeb. Z položky osobní náklady budou dále hrazeny i odměny pracovníkům zaměstnaným na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti. Bude se jednat o členy týmu zaměstnané na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, o odměny pro kontaktní osoby v krajích, odměny pro experty vystupující na seminářích a workshopech pořádaných v rámci projektu, pro odborné konzultanty, překladatele a jiné spolupracovníky. Zaměstnanci formou DPP či DPČ v souhrnu vytvoří další 1,5 FTE.
Kategorie provozní náklady nebo výdaje, náklady nebo výdaje na služby
Tuto kategorii představují:
Ostatní běžné výdaje a služby:
Do této položky jsou zahrnuty náklady na realizaci vzdělávacích a kulturně-společenských aktivit pro zahraniční vědce, náklady na vzdělávání pracovníků EURAXESS ČR, náklady na tištěné materiály a jejich distribuci a náklady na správu webového portálu xxx.xxxxxxxx.xx. Dále se jedná o náklady na činnost kanceláře EURAXESS ČR v Brně, která již 14 let úspěšně pracuje v rámci Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu. Díky tomuto osvědčenému outsourcingu může EURAXESS ČR realizovat asistenční a konzultační služby pro brněnské vysoké školy a výzkumná pracoviště.
Cestovné
Do této položky jsou zahrnuty náklady na cestovné vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. Jedná se o náklady na tuzemské a zahraniční cestovné zaměstnanců při cestách v souvislosti s realizací projektu, tzn. náklady na tuzemské cestovné pracovníků EURAXESS ČR spojené s jejich účastí na vzdělávacích aktivitách, na kulturně-společenských akcích pro zahraniční vědce, na seminářích a workshopech pořádaných pro zástupce EURAXESS ČR, náklady na zahraniční cesty pracovníků EURAXESS ČR, spojené s účastí na vzdělávacích konferencích a dalších akcích týkajících se tématu mezinárodní mobility za účelem vzdělávání či propagace sítě EURAXESS ČR, náklady na zahraniční studijní cesty do úspěšných a dobře fungujících center mobility a na zahraniční pracovní schůzky řešící problematiku mezinárodní mobility ve VaVaI.
Kategorie doplňkové náklady nebo výdaje (režie)
Z této položky budou hrazeny náklady, které představují nezbytné náklady spojené s realizací projektu. Režijní náklady jsou rozpočtovány metodou flat rate ve výši 25 % z přímých nákladů (tzn. bez investic).
Jedná se o náklady na nájem kanceláře, vodné, stočné, paliva a energie, úklid, údržba, ostraha, telefony, IT služby apod.
Příjemce a další účastníci projektu sdílených činností CZERA, tedy řešitelé, budou projekt sdílených činností CZERA realizovat v kapacitě organizací pro výzkum a šíření znalostí tak, jak jsou definovány Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). Podpora řešitelů z prostředků účelové podpory MŠMT z výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace poté nebude zakládat veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Účelová podpora řešitelů projektu sdílených činností jim bude poskytována v kapacitě organizací pro výzkum a šíření znalostí a finanční prostředky budou směřovány na financování jejich nehospodářských činností podle odst. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). Pokud budou řešitelé vykonávat hospodářské činnosti, budou tyto hospodářské činnosti pouze vedlejší povahy a budou přitom vykazovat doplňkový charakter k hlavním nehospodářským činnostem rozvíjeným na základě odst. 20 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). Financování řešitelů projektu sdílených činností CZERA z prostředků účelové podpory MŠMT tak veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU zakládat nebude.
5 IMPLEMENTACE
Implementační struktura projektu sdílených činností bude sestávat z projektových orgánů, jež budou na pravidelné bázi interagovat, a to z řídicího výboru a z výkonného výboru.
5.1 Řídicí výbor
Řídicí výbor bude dohlížet, zda jsou aktivity projektu sdílených činností realizovány plně v souladu s projektovým záměrem a odpovídají i potřebám cílové / uživatelské komunity projektu sdílených činností. V tomto ohledu bude moci řídicí výbor navrhovat modifikaci dílčích aktivit projektu sdílených činností tak, aby poptávku cílové / uživatelské komunity reflektovaly vhodnějším způsobem, pokud bude zjištěno, že jednotlivé aktivity projektu sdílených činností potřebám cílové / uživatelské komunity plně neodpovídají. Řídicí výbor se takto bude podílet na strategické orientaci projektu sdílených činností. Ve spolupráci s výkonným výborem bude vyhodnocovat efektivitu vykonávaných aktivit a navrhovat i jejich eventuální úpravy. Řídicí výbor bude dohlížet, aby v realizaci projektu nedocházelo k překryvům, resp. duplicitám a projekt byl implementován v synergii, resp. vzájemné komplementaritě s aktivitami dalších projektů sdílených činností a činnostmi orgánů státní správy ČR.
Řídicí výbor bude složen ze zástupců relevantních orgánů státní správy ČR odpovědných za tvorbu výzkumné politiky a její implementaci i z představitelů stěžejních výzkumných subjektů . Členy řídicího výboru tak budou zástupci MŠMT, Ministerstva průmyslu a obchodu, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, České konference rektorů, Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR. Každou z uvedených institucí bude na fóru řídicího výboru reprezentovat vždy 1 zástupce s možností doplnění delegace o 1 dalšího experta. Předsedou řídicího výboru se stane zástupce MŠMT.
Řídicí výbor se bude scházet nejméně třikrát ročně, přičemž na zasedáních řídicího výboru budou vždy vyhodnoceny činnosti realizované v rámci projektu sdílených činností za uplynulé období
a odsouhlasen i plán aktivit pro období nadcházející. V tomto aspektu bude řídicí výbor úzce spolupracovat s výkonným výborem, kterýžto bude na jednání řídicího výboru předkládat periodické zprávy o realizovaných aktivitách a předkládat návrh aktivit pro budoucí období.
5.2 Výkonný výbor
Výkonný výbor bude koordinovat a řídit realizaci jednotlivých aktivit projektu sdílených činností, bude zodpovídat za realizaci aktivit projektu sdílených činností v souladu s projektovým záměrem, rozhodnutími řídicího výboru a potřebami cílové / uživatelské komunity a takto bude plnit roli implementačního orgánu projektu. Výkonný výbor bude zpracovávat periodické zprávy o realizaci projektu sdílených činností a předkládat je k projednání řídicímu výboru a poskytovateli, tzn. MŠMT. Bude zodpovědný za dodržování rozpočtu projektu a za efektivní hospodaření s poskytnutými finančními prostředky podpory.
Výkonný výbor bude složen z příslušných zástupců příjemce a dalších účastníků projektu, tzn. TC AV ČR – příjemce; a NKC a EURAXESS ČR – další účastníci. Výkonný výbor se bude scházet nejméně třikrát ročně a na svých jednáních bude projednávat stav řešení projektu a navrhovat opatření k projednání řídicím výborem s cílem zajištění efektivní, věcné a časové návaznosti realizovaných aktivit, aby tyto v maximální možné míře naplňovaly poptávku cílové / uživatelské komunity projektu. Výkonný výbor bude při realizaci projektu sdílených činností následovat návrhy a doporučení řídicího výboru.
6 MONITORING a evaluace
Projekt sdílených činností bude v průběhu realizace periodicky monitorován, co do naplňování předjímaných aktivit, a evaluován, co se týká souladu realizovaných aktivit s cíli projektu, a to včetně kontroly čerpání a využití finančních prostředků podpory.
6.1 Progress report
První z periodických zpráv o realizaci projektu sdílených činností bude progress report. Tento bude vypracováván výkonným výborem a předkládán třikrát ročně řídicímu výboru. Progress report bude zpravidla informovat o realizaci dílčích aktivit projektu sdílených činností, čerpání finančních prostředků podpory a o eventuálních návrzích na modifikaci dílčích aktivit projektu sdílených činností tak, aby lépe reflektovaly poptávku cílové / uživatelské komunity projektu.
6.2 Annual report
Druhou z periodických zpráv o realizaci projektu sdílených činností bude annual report, tzn. výroční zpráva. Výroční zpráva bude vypracována výkonným výborem a vždy jedenkrát ročně předložena poskytovateli, tzn. MŠMT. Výroční zpráva bude shrnovat informace z progress reportů vypracovaných v daném roce. Zároveň bude obsahovat i přehled čerpání finančních prostředků podpory poskytnuté ve sledovaném roce řešení projektu. Výroční zpráva bude pro informaci předkládána poradě vedení MŠMT.
6.3 Evaluation report
Třetí z periodických zpráv o realizaci projektu sdílených činností bude evaluation report. Tato evaluační zpráva bude vypracována výkonným výborem v 4. čtvrtletí 2024 a 4. čtvrtletí 2027. Na základě evaluační zprávy bude pak poskytovatel, tzn. MŠMT, v souladu s ust. § 13 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací provádět kontrolu souladu plnění cílů projektu, a to včetně kontroly čerpání a využití prostředků podpory podle zásad tzv. „3E“ (tzn. účelnost, efektivnost a hospodárnost), se smlouvou o poskytnutí podpory. Poskytovatel bude kontrolu provádět s využitím nástroje
oponentního řízení s 2 nezávislými oponenty. Výsledky provedeného oponentního řízení budou pro informaci předloženy poradě vedení MŠMT a dále také pro informaci členů vlády ČR, a to v termínech do dne 30. června 2025 a 30. června 2028.
6.4 Klíčové výkonnostní indikátory
Jedním z monitorovacích nástrojů realizace projektu sdílených činností bude rovněž soubor klíčových výkonnostních indikátorů (dále jen „KPIs“). Monitorování plnění těchto KPIs bude probíhat každoročně a způsob jejich naplňování bude výkonný výbor předkládat k projednání řídicímu výboru a v rámci výroční zprávy i poskytovateli. Na základě vyhodnocení naplňování KPIs bude řídicí výbor a poskytovatel monitorovat aktivity realizované v rámci projektu, resp. sledovat, zda jsou aktivity realizovány v dostatečném rozsahu, kvalitě a intenzitě.
Název KPI | Kategorie KPI | Cílová hodnota KPI7 |
MODUL 1 – NICER | ||
Výstupové indikátory | ||
Organizace národních informačních akcí | kvantitativní / kvalitativní | 30 / rok |
Organizace mezinárodních informačních akcí | kvantitativní / kvalitativní | 3 / rok |
Počet prezentací na národních a mezinárodních akcích | kvantitativní | 90 / rok |
Uspořádané specializované školicí aktivity | kvantitativní / kvalitativní | 20 / rok |
Poskytování krátkodobých stáží projektových manažerů v TC AV ČR | kvantitativní / kvalitativní | 5 / rok |
Poskytnuté individuální konzultace předkladatelům a řešitelům projektů v průběhu projektového cyklu8 | kvantitativní / kvalitativní | 300 / rok |
Vypracované odborné analýzy a podkladové studie | kvantitativní | 20 / rok |
Uspořádané akce na podporu diseminace výsledků projektů FP9 | kvantitativní | 3 / rok |
Příspěvky na webovém portálu pro FP9 a na sociálních sítích | kvantitativní | průběžné aktualizace |
Účast v pracovních a expertních skupinách Evropské komise | kvantitativní | 15 |
Účast v pracovních a expertních skupinách na národní úrovni | kvantitativní | 20 |
7 V případě kvalitativního indikátoru bude naplnění cílové hodnoty indikátoru doplněno i o bližší popisnou informaci o způsobu jejího naplnění. Tato informace bude obsažena ve výroční zprávě o řešení projektu. Bližší popisná informace bude doplňovat i způsob naplnění cílové hodnoty kvantitativního indikátoru.
8 Do tohoto počtu nejsou zahrnuty jednodušší odpovědi na telefonické a e-mailové dotazy.
Výsledkové indikátory | ||
Počet předložených návrhů projektů / úspěšných účastí v projektech a výše finančních prostředků, jež výzkumné organizace a podniky ČR získají z rozpočtu rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027) | kvantitativní / kvalitativní | Nárůst o 25 % v porovnání s rámcovým programem EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014–2020) |
MODUL 2 – NKC | ||
Fungování a pravidelná aktualizace informačního online portálu | kvantitativní | průběžná aktualizace |
Počet seminářů a školení pro Komunitu pro změnu, včetně online formátů | kvantitativní / kvalitativní | 4 / rok |
Veřejně dostupné školící moduly v oblasti implementace institucionálních změn prostřednictvím plánů genderové rovnosti | kvantitativní / kvalitativní | 4 moduly / rok v letech 2021 a 2022, dále aktualizace podle vývoje situace |
Počet veřejně dostupných školicích modulů v oblasti genderové rovnosti v rámcovém programu Horizont Evropa, včetně online formátů | kvantitativní | 2 / rok v letech 2021 a 2022 a dále aktualizace podle vývoje situace |
Počet individuálních konzultací pro české žadatele v oblasti genderových otázek v rámcovém programu Horizont Evropa | kvantitativní | 10 / rok |
Realizace „in-house“ školení na vyžádání instituce | kvantitativní / kvalitativní | 8 / rok |
Organizace národních genderových konferencí | kvantitativní / kvalitativní | 1 za 2 roky |
Spolupráce s MŠMT na organizaci předávání Ceny Xxxxxx Xxxxxxx | kvantitativní / kvalitativní | 1 / rok |
Účast v pracovních a poradních orgánech státní a veřejné správy ČR | kvantitativní | 2 / rok |
Příprava podkladů a vstupů za ČR pro účast v ERA advisory structure odpovědné za genderovou rovnost v ERA (nyní ERAC SWG GRI) | kvantitativní / kvalitativní | 4 / rok |
Výkon předsednické funkce ERAC SWG GRI v období říjen 2020 až září 2023 | kvantitativní / kvalitativní | 1 / rok |
Expertní podpora orgánů státní správy ČR v oblasti genderové rovnosti ve VaVaI | kvantitativní / kvalitativní | 1 / rok |
MODUL 3 – EURAXESS ČR | ||
Informační, konzultační a asistenční služby zahraničním VaVaI pracovníkům | kvantitativní / kvalitativní | 15000 / rok |
Systémová a metodická pomoc XxXxX pracovištím při zaměstnávání zahraničních pracovníků | kvantitativní / kvalitativní | 10000 / rok |
Provoz informačního portálu | kvantitativní | průběžné aktualizace |
Uspořádání odborných seminářů | kvantitativní / kvalitativní | 3 / rok |
Školení pro regionální spolupracovníky | kvantitativní/kvalitativní | 2 / rok |
Uspořádání integračních kurzů pro nově příchozí zahraniční výzkumníky | kvantitativní/kvalitativní | 2 / rok |
Pořádání konverzačních kurzů českého jazyka | kvantitativní/kvalitativní | 1 / týden |
Kulturně-společenská setkání | kvantitativní/kvalitativní | 3 / rok |