ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Podnikový výbor odborových organizací ČSÚ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Podnikový výbor

odborových organizací ČSÚ

KOLEKTIVNÍ SMLOUVA

K O L E K T I V N Í S M L O U V A

Česká republika - Český statistický úřad

se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha 10

zastoupený předsedkyní ČSÚ paní prof. Ing. Xxxx Xxxxxxxxxxxx, CSc.

(dále jen „zaměstnavatel“)

a

Podnikový výbor odborových organizací Českého statistického úřadu,

se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha 10

zastoupený předsedkyní paní Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx

(dále jen „Podnikový výbor“)

uzavírají na základě ustanovení § 22 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZP“) kolektivní smlouvu

Tato kolektivní smlouva obsahuje tyto části:

1. Všeobecná ustanovení

2. Spolupráce zaměstnavatele s Xxxxxxxxxx výborem

3. Pracovněprávní vztahy

4. Platy

5. Sociální podmínky zaměstnanců

6. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“)

7. Vzdělávací činnost

8. Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“)

9. Závěrečná ustanovení

I.

Všeobecná ustanovení

1. Smluvní strany touto smlouvou vyjadřují vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zajistit sociální smír. Za tím účelem se zavazují plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele i odborových organizací vyplývající z obecně platných právních předpisů a této kolektivní smlouvy.

2. Při uzavírání kolektivní smlouvy, v případných kolektivních sporech o plnění závazků z této kolektivní smlouvy vyplývajících a při změnách této kolektivní smlouvy obě smluvní strany vycházejí z příslušných ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

3. Za všechny odborové organizace působící u zaměstnavatele jedná při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně změn a dodatků, Podnikový výbor.

4. Ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům, kteří nejsou odborově organizováni, jedná OO Praha, pokud tento zaměstnanec neurčí jinak.

II.

Spolupráce zaměstnavatele s Xxxxxxxxxx výborem

1. K zabezpečení činnosti odborových organizací na jednotlivých dislokovaných pracovištích ve smyslu ustanovení § 277 ZP zaměstnavatel podle svých možností jak provozních, tak daných rozpočtem:

1. na základě předložené žádanky označené „pro potřeby odborové organizace“ poskytne bezplatně a v přiměřeném rozsahu místnosti (ve většině případů půjde o jednací místnosti) vybavené standardním kancelářským nábytkem pro schůze a jednání, v přiměřeném rozsahu umožní bezplatně používat telekomunikační a výpočetní techniku s připojením na internet a intranet, odborovým funkcionářům poskytne nezbytné kancelářské potřeby (papír, obálky, desky aj.) na základě předložené žádanky označené „pro potřeby odborové organizace“, ve výjimečných případech a v případech, kde je to možné, použití služebního vozidla,

2. rozhodne na základě požadavku předsedkyně Podnikového výboru o přidělení služebních mobilních telefonů včetně SIM karty pro potřeby vzájemné komunikace a pro zajištění akcí odborových organizací členům vedení Podnikového výboru (předsedkyně, místopředsedové), umožní využívat svou elektronickou poštu (e-mail) a prostřednictvím svých podatelen posílat listovní zásilky; k tomuto účelu zřídí na svých podatelnách přihrádku pro poštu odborových organizací,

3. poskytne bezúplatně prostory a nejnutnější zařízení pro provoz knihoven odborových organizací v budovách Českého statistického úřadu v Praze na Skalce a v Brně. Odborové organizace budou tyto knihovny provozovat mimo pevnou část pružné pracovní doby,

2. Zaměstnavatel poskytne členům Podnikového a závodních výborů k výkonu jejich činnosti pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu (§ 203 odst. 2 písmo a) bod 1 ZP); za dobu uvolnění se plat nekrátí.

Oznámení o nepřítomnosti členů předá předseda odborové organizace nejbližšímu nadřízenému uvolňované osoby a Odboru personalistiky a mezd alespoň týden před termínem nepřítomnosti. V případě, že tuto lhůtu nelze z objektivních důvodů dodržet, předá oznámení ihned po zjištění nastávající překážky v práci, nejpozději v den konání akce.

3. Zaměstnavatel poskytne Podnikovému výboru podklady k projednání vždy s dostatečným časovým předstihem, nejméně tři dny před projednáváním.

4. Zaměstnavatel zajistí plnění svých zákonem uložených povinností vůči Podnikovému výboru (§ 279 odst. 1, § 280 odst. 1, § 287 ZP) s dostatečným předstihem, zpravidla však tři dny před jednáním. Pokud zákon požaduje projednání určitých záležitostí (zejména podle § 287 odst. 2 ZP), musí tak být učiněno na zasedání Podnikového výboru nebo ve výjimečných případech per rollam.

5. Zaměstnavatel zajistí prostřednictvím Odboru legislativy a mezinárodní spolupráce – legislativního oddělení informovanost Podnikového výboru průběžným zasíláním všech vydaných vnitřních předpisů.

6. V zájmu účelné a věcné spolupráce si obě smluvní strany budou včas a v nezbytném rozsahu poskytovat informace o změně své organizační struktury včetně změn v obsazení funkcí vedoucích zaměstnanců na straně zaměstnavatele a funkcí na straně Podnikového výboru. Zaměstnavatel zajistí spolupráci na tomto úseku prostřednictvím Odboru personalistiky a mezd, Podnikový výbor prostřednictvím své předsedkyně, případně jiného pověřeného člena.

7. Podnikový výbor oznámí zaměstnavateli vždy do 15. února termíny a místa svých řádných zasedání v daném roce a bude zaměstnavatele neprodleně informovat o změnách ve složení jednotlivých Závodních výborů.

8. Odborová organizace je dle § 276 odst. 6 ZP povinna vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem. Smluvní strany se dohodly, že bude k tomuto účelu využíván intranet ČSÚ.

9. Zaměstnavatel se zavazuje členům OO zabezpečovat výběr odborových členských příspěvků formou srážek z  platu, a tyto odvádět na účty odborových organizací. Srážky budou prováděny na základě dohody o srážkách z platu uzavřené mezi členem odborové organizace a zaměstnavatelem.

Každý měsíc zaměstnavatel připraví podle jednotlivých dislokovaných pracovišť přehled sražených příspěvků a seznam zaměstnanců – členů OO, kterým v daném měsíci formou srážky z platu zabezpečil výběr odborových členských příspěvků.

Zaměstnavatel odečte zaměstnancům – členům OO, po skončení zdaňovacího období, od základu daně členské příspěvky podle § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve  znění pozdějších právních předpisů.

III.

Pracovněprávní vztahy

1. Zaměstnavatel informuje zaměstnance o volných pracovních místech a o vyhlašovaných výběrových řízeních na obsazení pracovních míst prostřednictvím Intranetu Českého statistického úřadu v oblasti Personalistika, mzdy, vzdělávání.

2. Nadřízení jsou povinni při určení množství pracovních úkolů respektovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zohlednit čas na jídlo, oddech a přirozené potřeby zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby výše uvedené podmínky byly vytvořeny před zahájením výkonu práce.

V případě osob se zdravotním postižením se výše uvedené přizpůsobí jejich zdravotnímu stavu na základě posudku o zdravotní způsobilosti vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb.

Množství pracovních úkolů a pracovní tempo bude zaměstnavatel projednávat s odborovými organizacemi na základě žádosti zaměstnanců.

3. Čerpání dovolené zaměstnanců v příslušném kalendářním roce bude prováděno podle rozvrhu čerpání dovolené. Tento rozvrh dovolených, zpracovaný zaměstnavatelem s ohledem na úkoly i požadavky zaměstnanců, bude odsouhlasen Podnikovým výborem do 15. června každého kalendářního roku (§ 217 ZP odst. 1).

Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o převedení části dovolené (nejvýše 2 týdny) v kalendářním roce, ve kterém mu na dovolenou vzniklo právo, do dalšího kalendářního roku, zaměstnavatel může zaměstnanci vyhovět.

4. Stížnosti a kolektivní spory:

1. zaměstnanec může podat ve věcech výkonu práce a ve věcech pracovního poměru písemnou stížnost Předsedkyni ČSÚ. Stížnost zaměstnance musí být vyřízena písemně nejpozději do 30 dnů od jejího podání.

2. zaměstnavatel, zpravidla bezprostředně nadřízený, je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost i s odborovou organizací stížnost zaměstnance ve věcech podle odstavce a).

3. zaměstnanec je oprávněn požádat odborovou organizaci o pomoc s řešením své stížnosti, podané zaměstnavateli, a to také v případě, že pracovní hodnocení zaměstnance bude obsahovat závěr, že zaměstnanec v práci dosahoval nevyhovující výsledky.

5. Převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 ZP projedná zaměstnavatel v případě nesouhlasu zaměstnance předem s příslušným závodním výborem odborové organizace.

6. Výpověď podle § 52 písm. d) až h) ZP nebo okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 ZP projedná zaměstnavatel předem s příslušným závodním výborem odborové organizace. V případě negativního stanoviska příslušného závodního výboru odborové organizace bude návrh znovu posouzen oběma stranami. Toto posouzení nebude mít odkladný účinek.

7. Zamýšlí-Ii zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr výpovědí podle § 52 písmeno a) až d) ZP, nabídne zaměstnanci jinou pro něj vhodnou práci, pokud takovou práci má. Tento závazek zaměstnavatel nebude plnit, jestliže zaměstnanec písemně sdělí, že nemá dále zájem setrvávat u něj v pracovním poměru, případně není ochoten na jemu nabídnuté pracovní místo přejít.

8. Nezbytnost skončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn nebo racionalizačních opatření podle § 52 písm. a) až c) ZP projedná zaměstnavatel s příslušným odborovým orgánem nejpozději tři měsíce před předpokládaným skončením pracovního poměru zaměstnance. V případě negativního stanoviska odborového orgánu k výpovědi zaměstnavatel znovu zváží svůj záměr na rozvázání pracovního poměru a důvody k němu vedoucí.

9. Zaměstnanci vykonávající práce na projektech financovaných z EU a Sčítání lidu, domů a bytů, kteří jsou vypláceni z těchto účelových prostředků, jsou přijímáni do pracovního poměru na dobu určitou, a to z důvodu zvláštní povahy práce, která spočívá v dočasnosti výkonu jejich činnosti. Tyto pracovní poměry mohou být v souladu s § 39 odst. 4 ZP sjednány na dobu delší než 3 roky a opakovány bez omezení. Termín vzniku, doby trvání a ukončení pracovního poměru těchto zaměstnanců, případně i jeho prodloužení, navrhuje vedoucí příslušného útvaru, resp. vedoucí projektu, s přihlédnutím k časovému rozsahu vykonávané práce.

10. Při zpracování výsledků všech druhů voleb a referend bude využito ustanovení § 92 odst. 3 ZP a pracovní doba zaměstnanců bude rozvržena tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

11. Při skončení pracovního poměru na dobu neurčitou z organizačních důvodů (podle § 52 písm. a) až c) ZP) má zaměstnanec nárok na výplatu odstupného. Při nepřetržité době trvání pracovního poměru:

1. nepřesahující 3 roky přísluší odstupné ve výši trojnásobku měsíčního platu,

2. nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odstupné ve výši šestinásobku měsíčního platu,

3. nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odstupné ve výši devítinásobku měsíčního platu,

4. přesahující 9 let přísluší odstupné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu zaměstnance.

IV.

Platy

1. Zaměstnavatel informuje Xxxxxxxxx výbor:

1. o výši limitu prostředků na platy a plánovaném počtu zaměstnanců na příslušný kalendářní rok,

2. o průměrné výši osobních příplatků zaměstnanců ČSÚ k 1. lednu příslušného kalendářního roku,

3. o objemu nevyužitých prostředků na platy vrácených za uplynulý rok do státního rozpočtu včetně důvodů, proč k jejich nedočerpání došlo.

Informace bude Podnikovému výboru předána v písemné formě na jeho pravidelném zasedání po 10. dubnu. Případnou korekci ukazatelů uvedených v bodě a) předkládá zaměstnavatel průběžně.

2. Zaměstnavatel poskytne Podnikovému výboru vždy do 15. února každého kalendářního roku písemné informace, zjištěné a platné v lednu příslušného kalendářního roku, týkající se:

1. přehledu o čerpání a užití platových prostředků ve struktuře podle jednotlivých sekcí celkem a průměr na zaměstnance,

2. průměrné výše osobních příplatků, příplatků za vedení a zvláštních příplatků.

3. Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději 14. kalendářní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku.

4. Celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za kalendářní rok činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat.

5. Dojde-li v důsledku převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. a) a b) ZP ke snížení platu zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

6. Za dobu, po kterou nemohl zaměstnanec konat práci pro překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 a 208 ZP), se zaměstnanci plat nekrátí.

V.

Sociální podmínky zaměstnanců

1. Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci náklady na vstupní lékařskou prohlídku v nejbližším výplatním termínu.

2. Zaměstnavatel podle svých provozních možností zabezpečí úhradu nákladů na očkování proti infekční hepatitidě A a B u zaměstnanců, a to na jejich žádost a s ohledem na účelnost očkování ve vztahu k riziku ohrožení zdraví při výkonu práce,

3. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na základě jejich žádosti, ze zdravotních důvodů, bez povinnosti předložit doklad o pracovní neschopnosti, pracovní volno v trvání 5 dnů v průběhu kalendářního roku. Za dobu čerpání tohoto pracovního volna se plat nekrátí. Pro stanovení nároku na dovolenou se za odpracovanou dobu považuje také toto poskytnuté pracovní volno.

Zaměstnanec podá písemnou žádost o pracovní volno z důvodu zdravotní indispozice zpravidla den předem. Jestliže není překážka zaměstnanci předem známa, lze žádost předložit dodatečně po ukončení pracovního volna. V tomto případě oznamuje zaměstnanec zahájení čerpání pracovního volna vedoucímu zaměstnanci neprodleně telefonicky.

4. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům pracovní volno při dalších překážkách v tomto rozsahu:

1. k péči o matku a dítě po porodu se zaměstnanci, který je otcem dítěte, poskytne pracovní volno na 2 dny v období 6 týdnů po narození dítěte,

2. k účasti na svatbě sourozence nebo vnoučete se zaměstnanci poskytne pracovní volno na 1 den,

3. k uzavření registrovaného partnerství se zaměstnanci poskytne pracovní volno na 1 den,

4. v případě jiné osobní překážky se zaměstnanci poskytne pracovní volno:

• na 1 den k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět,

• na 1 den k účasti na vlastní promoci, promoci manžela, registrovaného partnera, dítěte, sourozence nebo vnoučete,

• na 1 den v kalendářním roce k zařízení osobních záležitostí.

Za dobu čerpání tohoto pracovního volna se plat nekrátí.

5. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout v kalendářním roce pracovní volno k individuálním studijním účelům v rozsahu maximálně 6 dnů. Čerpání volna k individuálním studijním účelům nařizuje písemně zaměstnavatel a stanovuje individuální vzdělávací cíl tohoto volna. Za dobu čerpání volna k individuálním studijním účelům se zaměstnanci plat nekrátí.

6. Zaměstnanci lze na jeho žádost povolit čerpání neplaceného pracovního volna. O poskytnutí neplaceného pracovního volna rozhoduje předsedkyně ČSÚ a místopředsedové na návrh vedoucího zaměstnance – ředitele sekce a ředitele odboru, vždy ve vztahu k jim podřízeným zaměstnancům, po projednání s ředitelem Odboru personalistiky a mezd.

7. S cílem přispět ke zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť zaměstnavatel v rámci svých možností:

1. bude dbát v souladu s rozpočtovými možnostmi o potřebnou vybavenost a kulturu pracovního prostředí včetně velikosti pracovního prostoru a v rámci možností zabezpečí bezbariérový přístup;

2. v rámci daných možností vyhradí zaměstnavatel kuřákům vhodné a viditelně označené prostory, které nebudou narušovat pracovní prostředí nekuřáků;

3. zaměstnavatel, pokud mu to provozní podmínky umožní, zabezpečí svým zaměstnancům bezpečnou úschovu kol, pokud je zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět.

8. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům z rozpočtových prostředků odměny k životním a pracovním výročím, k odchodu do důchodu a za mimořádnou statečnost v této výši:

1. odměny při dovršení pracovního výročí:

• zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání pracovního poměru 10 let ve výši 5.000 Kč,

• zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání pracovního poměru 20 let ve výši 10.000 Kč,

• zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání pracovního poměru 30 let ve výši 15.000 Kč,

• zaměstnanci bude vyplacena odměna při dovršení doby trvání pracovního poměru 40 let ve výši 20.000 Kč.

2. odměny k životnímu výročí:

• při dovršení 50 let věku bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 5.000 Kč za podmínky, že pracovní poměr zaměstnance trval nejméně 5 let,

• při dovršení 60 let věku bude zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 10.000 Kč za podmínky, že pracovní poměr zaměstnance trval více než 5 let.

3. odměny při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod:

• zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 5.000 Kč, trval-li jeho pracovní poměr nejméně 5 let,

• zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 10.000 Kč, trval-li jeho pracovní poměr více než 10 let,

• zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 15.000 Kč, trval-li jeho pracovní poměr více než 15 let.

Nárok na odměnu vzniká zaměstnanci, jehož pracovní výročí, životní výročí nebo první skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod nastane v době účinnosti této KS.

Zaměstnavatel může jako výraz ocenění poskytnout finanční odměnu za čin, kterým byla projevena mimořádná statečnost nebo který napomohl záchraně lidského života nebo při poskytnutí pomoci při předcházení, likvidaci nebo odstraňování událostí, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

8. Zaměstnavatel umožní zaměstnancům stravování za těchto podmínek:

1. v souladu s ustanovením § 236 ZP umožní zaměstnancům stravování a zabezpečí ho za podmínek daných zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů; financování závodního stravování je řešeno vnitřním předpisem ČSÚ,

2. umožní stravování v závodní jídelně za zvýhodněných podmínek  bez příspěvku FKSP těm důchodcům (bývalým zaměstnancům), kteří při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu (§ 236 odst. 3 písm. a) ZP) pracovali v ČSÚ,

3. v případě, že bude závodní jídelna na pracovišti Praha-Skalka mimo provoz déle než 5 pracovních dnů, zajistí zaměstnavatel náhradní stravování formou stravenek po celou dobu výluky jídelny (§ 236 ZP), výše příspěvku je řešena služebním předpisem o organizaci, kontrole a financování stravování.

8. Zaměstnavatel, s přihlédnutím k vlastním kapacitním možnostem, bude spolupracovat s odborovou organizací při pořádání akcí financovaných z FKSP přispívajících ke zlepšování interní komunikace a posilujících vzájemné vazby mezi zaměstnanci úřadu. Jedná se zejména o tradiční turnaje v plážovém volejbale, bowlingu, ping-pongu, sudoku a šachách. Zaměstnavatel může umožnit podle místních podmínek použití místností, případně povolit odchod v pevné části pružné pracovní doby s povinností si tuto dobu napracovat.

9. Zaměstnavatel, s přihlédnutím k vlastním kapacitním možnostem, bude podporovat zabezpečování rekreace dětí zaměstnanců v jarních a letních dětských táborech vlastních nebo cizích provozovatelů formou poskytnutí neplaceného volna pracovníkům, kteří se tábora zúčastní, v případě, že o neplacené volno požádají, nebo umožní si tuto dobu napracovat.

10. Podle možností bude zaměstnavatel poskytovat návratné půjčky zaměstnancům ČSÚ do výše schválené v rozpočtu FKSP podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Poskytování půjček se bude řídit Zásadami pro čerpání FKSP v Českém statistickém úřadu.

11. Zaměstnavatel bude zajišťovat rekreaci ve vlastním rekreačním zařízení Lipno, které spravuje. Organizaci rekreačních pobytů zajišťuje Závodní výbor odborové organizace Praha a Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích.

Ubytovací poplatek v rekreačním zařízení Lipno za den užívání činí na chatku:

2lůžková chata

• pro zaměstnance ČSÚ a jejich rodinné příslušníky,

důchodce – bývalé zaměstnance ČSÚ v době hlavních prázdnin 150 Kč

• pro cizí účastníky v době hlavních prázdnin 250 Kč

• pro zaměstnance ČSÚ a jejich rodinné příslušníky,

důchodce – bývalé zaměstnance ČSÚ mimo hlavní prázdniny 125 Kč

• pro cizí účastníky mimo hlavní prázdniny 225 Kč;

4lůžková chata

• pro zaměstnance ČSÚ a jejich rodinné příslušníky,

důchodce – bývalé zaměstnance ČSÚ v době hlavních prázdnin 300 Kč

• pro cizí účastníky v době hlavních prázdnin 500 Kč

• pro zaměstnance ČSÚ a jejich rodinné příslušníky,

důchodce – bývalé zaměstnance ČSÚ mimo hlavní prázdniny 250 Kč

• pro cizí účastníky mimo hlavní prázdniny 450 Kč.

V ceně poukazu je zahrnuta pouze cena ubytování. Všechny další poplatky (za lázeňský nebo rekreační pobyt a místní poplatek z ubytovací kapacity) v ceně poukazu zahrnuty nejsou a platí je rekreant zvlášť.

Standardní týdenní pobyty je mimo hlavní prázdniny možné prodloužit na čtrnáctidenní nebo naopak zkrátit na třídenní.

Na pobyt je možné čerpat příspěvek poskytovaný v rámci FKSP na rekreaci v souladu se Zásadami pro čerpání FKSP v ČSÚ. V případě, že se zaměstnanec pobytu nezúčastní, vrátí poskytnutý příspěvek v plné výši.

8. Zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek zaměstnanci. Tyto kontrolní mechanismy smí zaměstnavatel zavést pouze k ochraně zaměstnance, zejména pokud povaha činnosti zaměstnavatele spočívá ve styku s veřejností. Zaměstnavatel je povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění. Zavedení výše uvedených kontrolních mechanismů k ochraně zaměstnanců zaměstnavatel předem projedná s odborovou organizací.

VI.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

1. Pro vytvoření optimálních podmínek k zajištění BOZP (dále jen „bezpečnost“) ve smyslu § 101 až 108 ZP oprávnění zástupci smluvních stran sjednají:

1. vždy pro příslušný kalendářní rok termíny dílčích společných kontrol jednotlivých pracovišť v rámci komplexní prověrky bezpečnosti tak, aby byla naplněna povinnost provést nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti na všech pracovištích,

2. pro odstranění zjištěných závad odpovídající časové harmonogramy nebo navrhnou nezbytná opatření investičního charakteru k zařazení do plánu investic s určením priorit odstraňování závad a časovým harmonogramem tohoto postupu,

2. Zaměstnavatel předloží vždy do 15. května každého kalendářního roku Podnikovému výboru k projednání zprávu o výsledcích komplexních prověrek bezpečnosti na jednotlivých pracovištích v daném roce včetně informací o plnění harmonogramu sjednaného pro odstranění zjištěných závad v roce minulém.

3. V souladu se Směrnicí ČSÚ č. 4/2012, kterou se stanovuje poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, je na základě vyhodnocení míry rizik a efektivnosti opatření, přijatých k jejich odstranění nebo alespoň minimalizování, charakteru práce a pracovního prostředí zpracován seznam pracovišť, na kterých budou zaměstnancům bezplatně poskytovány osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděv a obuv, mycí, čistící i desinfekční prostředky.

4. K zajištění první pomoci zaměstnancům jsou, v souladu se Směrnicí ČSÚ č. 7/2012, kterou se provádějí opatření k zajištění BOZP v ČSÚ, na pracovištích rozmístěny lékárničky a vybraní zaměstnanci vyškoleni v poskytování první pomoci.

5. Pitný režim na všech pracovištích je zajištěn dodávkou nezávadné pitné vody z vodovodu.

6. Školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP bude zaměstnavatel zajišťovat vždy v den jejich nástupu do zaměstnání, tj. zpravidla k 1. a 15. dni v měsíci; opakovaná školení (BOZP a PO) budou prováděna 1x za 2  roky formou e-learningu, a to v měsíci dubnu a květnu.

Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu bude zaměstnavatelem zajišťována formou cvičného požárního poplachu 1x za rok.

7. Zaměstnavatel zpracuje pro každý rok přehled a vyhodnocení pracovních úrazů, ke kterým v průběhu roku došlo. Seznam předloží do 15. května následujícího roku Xxxxxxxxxxx výboru spolu s opatřeními přijatými k zamezení možnosti vzniku nebo opakování obdobných případů.

8. Zaměstnavatel projedná s Podnikovým výborem připravované zásadní změny podmínek pracovního prostředí, hygieny práce, podmínek bezpečnosti a školení zaměstnanců o bezpečnosti.

9. Při pořádání odborářských akcí v prostorách budov Českého statistického úřadu budou důsledně dodržovány bezpečnostní a hygienické požadavky a budou organizovány v rámci možností mimo pevnou část pracovní doby.

VII.

Vzdělávací činnost

1. Zaměstnavatel může povolit v souladu se svými potřebami a možnostmi zaměstnancům studium na vyšších odborných a vysokých školách, a to za podmínek stanovených právními předpisy.

2. V zájmu profesního růstu zaměstnanců v jednotlivých odborných útvarech bude zaměstnavatel v souladu se svými potřebami a rozpočtovými možnostmi a na své náklady vytvářet zaměstnancům vhodné podmínky pro prohlubování kvalifikace k výkonu sjednaného druhu práce.

3. Zaměstnance, na jejichž pracovním místě není požadováno prokázání úrovně znalosti cizího jazyka, ale pro plnění pracovních úkolů znalost jazyka potřebují, zaměstnavatel dle rozpočtových možností zařadí do jazykových kurzů organizovaných oddělením vzdělávání a FKSP, případně jim na mimopražských pracovištích poskytne příspěvek na studium.

4. Zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady zaměstnavatele studiem na vyšší odborné škole nebo vysoké škole, je povinen setrvat po ukončení studia v pracovním poměru u zaměstnavatele po dobu odpovídající době trvání studia.

5. Zaměstnanec, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady zaměstnavatele vysláním na studijní pobyt, je povinen po skončení studijního pobytu setrvat v pracovním poměru u zaměstnavatele po dobu

a) 1 roku, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 20.000 Kč,

b) 2 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 30.000 Kč,

c) 4 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 50.000 Kč,

d) 5 let, jestliže náklady na studijní pobyt přesáhnou částku 100.000 Kč.

6. Nesplní-li zaměstnanec povinnost setrvat v pracovním poměru u zaměstnavatele po dobu uvedenou v odstavcích 5 a 6, je povinen uhradit zaměstnavateli náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Povinnost uhradit náklady mu vznikne i tehdy, jestliže jeho pracovní poměr skončí v průběhu studia nebo vyslání na studijní pobyt.

7. Náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt zahrnují plat poskytnutý zaměstnanci za dobu volna při studiu nebo vyslání na studijní pobyt, náhradu cestovních výdajů, jakož i další náklady uhrazené zaměstnavatelem v souvislosti se studiem nebo vysláním na studijní pobyt. Celková výše nákladů, které je povinen zaměstnanec uhradit, nesmí překročit částku:

1. 100.000 Kč, jde-li o studium při zaměstnání na vyšší odborné škole,

2. 150.000 Kč, jde-li o studium při zaměstnání na vysoké škole v bakalářském studijním programu nebo v programu celoživotního vzdělávání,

3. 200.000 Kč, jde-li o studium při zaměstnání na vysoké škole v magisterském nebo doktorském studijním programu,

4. 500.000 Kč, jde-li o studijní pobyt.

VIII.

Fond kulturních a sociálních potřeb

1. Zaměstnavatel vytváří FKSP základním přídělem ze svého rozpočtu běžného roku ve výši stanovené příslušným platným právním předpisem z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost.

2. Zaměstnavatel a Podnikový výbor se zavazují využívat prostředky FKSP účelně a v souladu s právními předpisy o používání FKSP (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů). Tvorbu a použití FKSP upravují Zásady pro čerpání FKSP.

3. Rozpočet FKSP pro jednotlivé roky bude předložen Podnikovému výboru ke schválení nejpozději do 10. dubna daného roku.

4. Podnikový výbor spolurozhoduje se zaměstnavatelem o čerpání FKSP.

5. Zaměstnavatel bude Xxxxxxxxx výbor informovat o připravovaných kontrolních akcích zaměřených na hospodaření s FKSP.

6. Jednotlivé závodní výbory zajišťují pro zaměstnance:

1. setkání seniorů – bývalých zaměstnanců ČSÚ,

2. osvětové akce pro zaměstnance,

3. dětské tábory,

4. příležitostné prodejní akce pro zaměstnance.

IX.

Závěrečná ustanovení

1. Tato kolektivní smlouva se uzavírá na dobu určitou s účinností od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Platnost kolektivní smlouvy se prodlouží vždy o jeden kalendářní rok, pokud jedna ze smluvních stran nedoručí druhé smluvní straně písemné oznámení, že si nepřeje platnost kolektivní smlouvy dále prodloužit. Toto oznámení je povinna jedna smluvní strana doručit druhé smluvní straně nejpozději jeden kalendářní měsíc před skončením platnosti této kolektivní smlouvy, jinak se k němu nepřihlíží. Takto může být platnost kolektivní smlouvy prodloužena nejvíce dvakrát. Kterákoliv smluvní strana může v době účinnosti této kolektivní v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů navrhnout její změnu

2. Smluvní strany s obsahem kolektivní smlouvy seznámí všechny zaměstnance do 15 dnů od jejího uzavření zveřejněním na Intranetu ve složce Vnitřní předpisy, avízo bude na stránce Aktuality.

3. Smluvní strany zahájí kolektivní vyjednávání za účelem uzavření nové kolektivní smlouvy nejpozději 60 dnů před skončením účinnosti této kolektivní smlouvy.

4. Kontrola dodržování právních předpisů a závazků z kolektivní smlouvy, ze kterých vznikají nároky jednotlivých zaměstnanců, se provádí na zasedání Podnikového výboru jednou ročně za účasti odpovědných zástupců zaměstnavatele.

5. Tato kolektivní smlouva nabývá platnosti podpisem zástupců obou smluvních stran.

6. Tato kolektivní smlouva obsahuje celkem 6 listů. Všechny listy jsou opatřeny parafou obou smluvních stran.

V Praze dne 15. 12. 2016

xxxx. Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxx, XXx., v. r. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, v. r.

předsedkyně předsedkyně

Českého statistického úřadu Podnikového výboru odborových organizací ČSÚ

11