EVROPSKÁ KOMISE

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne XXX […](2021) XXX draft

ANNEX

SENSITIVE*

UNTIL ADOPTION

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE

Schválení obsahu předlohy nařízení Komise, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 702/2014

* Distribution only on a ‘Need to know’ basis - Do not read or carry openly in public places. Must be stored securely and encrypted in storage and transmission. Destroy copies by shredding or secure deletion. Full handling instructions xxxxx://xxxxxx.xx/!xx00XX

PŘÍLOHA

PŘEDLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) …/…

ze dne XXX,

kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 702/2014

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory1, a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení,

po zveřejnění návrhu tohoto nařízení v souladu s článkem 6 a čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2015/15882,

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory, vzhledem k těmto důvodům:

(1) Státní financování, které splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, představuje státní podporu a podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí být oznámeno Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však Rada může vymezit druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se daných kategorií podpory. Nařízením (EU) 2015/1588 je Komise zmocněna, aby v souladu s článkem 109 Smlouvy prohlásila, že určité kategorie podpory mohou být vyňaty z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Na základě tohoto nařízení Komise přijala nařízení Komise (EU) č. 702/20143, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem a které je použitelné do dne

31. prosince 2022.

(2) Článek 42 Smlouvy stanoví, že se pravidla hospodářské soutěže použijí na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada. Ustanovení článku 211 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/20134 stanoví, že na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty se pravidla státní podpory použijí s výhradou zvláštních výjimek. Podle čl. 211 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se pravidla státní podpory nepoužijí na platby provedené členskými státy v souvislosti s opatřeními stanovenými

1 Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1.

2 Úř. věst. […], […], s. […].

3 Nařízení Komise (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (EHS) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

uvedeným nařízením, která jsou částečně nebo zcela financována Unií, a opatřeními obsaženými v článcích 213 až 218 uvedeného nařízení. Mimoto podle článku 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [nařízení o strategickém plánu] se pravidla státní podpory nepoužijí na platby provedené členskými státy v souladu s tímto nařízením ani na doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy. Tyto platby, jejichž prostřednictvím má být poskytnuto doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, musí splňovat kritéria stanovená v nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], aby je Komise schválila jako součást strategického plánu SZP daného členského státu. Pravidla státní podpory se však vztahují jak na část spolufinancovanou z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), tak na doplňkové vnitrostátní financování týkající se opatření, jež nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

(3) Jelikož se hospodářské dopady podpory nemění v závislosti na tom, zda je podpora částečně financovaná Unií, nebo zda je financována pouze příslušným členským státem, měl by existovat soulad a jednotnost mezi politikou Komise v oblasti kontroly státní podpory a podporou poskytovanou podle společné politiky Unie v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

(4) Oblast působnosti tohoto nařízení by proto měla být sladěna s oblastí působnosti nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], pokud jde o opatření spolufinancovaná z EZFRV.

(5) Toto nařízení by mělo přispět ke zjednodušení, zvýšení transparentnosti, účinnějšímu hodnocení a lepší kontrole dodržování pravidel státní podpory na úrovni členských států a Unie a přitom zachovat institucionální pravomoci Komise a členských států.

(6) Komise při řadě příležitostí použila články 107 a 108 Smlouvy na odvětví zemědělství a lesnictví v souladu s podmínkami stanovenými v Pokynech Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech z roku 20145 (dále jen

„pokyny z roku 2014“). Získala tedy značné zkušenosti v těchto oblastech, pokud jde o opatření podpory, na něž se stále vztahuje povinnost členských států oznámit podporu Komisi. Tyto zkušenosti jí umožnily lépe vymezit podmínky, za nichž lze určité kategorie podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem, a rozšířit oblast působnosti blokových výjimek, přičemž je stále zajištěna transparentnost a přiměřenost podpory.

(7) Obecné podmínky pro používání tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které by zajistily, aby podpora měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a neměla negativní vliv na hospodářskou soutěž a podmínky obchodu.

(8) Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy. V zájmu zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, aniž by byla oslabena kontrola ze strany Komise, by měla vyňatá podpora (režimy podpory a jednotlivé podpory) obsahovat zvláštní odkaz na toto nařízení.

5 Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech z roku 2014, Úř. věst. C 204, 1.7.2014, s. 1. Ve znění oznámení zveřejněných v Úř. věst. C 390, 24.11.2015, s. 4; Úř. věst. C 139, 20.4.2018, s. 3 a Úř. věst. C 403, 9.11.2018, s. 10 a jejich opravy zveřejněné v Úř. věst. C 265, 21.7.2016, s. 5.

(9) Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, nadále podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit podporu, jejíž cíle odpovídají cílům zahrnutým do tohoto nařízení.

(10) Vzhledem k tomu, že velké režimy podpory mají potenciálně větší dopad na obchod a hospodářskou soutěž, měly by režimy, jejichž průměrný roční rozpočet na státní podporu přesahuje určitou prahovou hodnotu odvozenou od absolutní částky, podléhat hodnocení státní podpory. Hodnocení by mělo ověřit, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, zda bylo dosaženo účinnosti opatření podpory vzhledem k jeho obecným a specifickým cílům, a zjistit, jaký má režim dopad na hospodářskou soutěž a obchod. Hodnocení státní podpory by se mělo provádět na základě Komisí schváleného plánu hodnocení. Přestože by tyto plány měly být za běžných okolností vypracovány v době přípravy režimu a schváleny včas před vstupem režimu v platnost, může se stát, že to někdy nebude možné. Aby se v takových případech nemusel odkládat vstup režimu v platnost, bude se toto nařízení na takové režimy vztahovat maximálně po dobu šesti měsíců. Komise by měla mít možnost po schválení plánu hodnocení tuto dobu prodloužit. Pro výše uvedený účel by měl být plán hodnocení, jakož i veškeré informace, jež Komise potřebuje k posouzení plánů hodnocení a přijetí rozhodnutí, Komisi oznámeny do dvaceti pracovních dnů po vstupu režimu v platnost.

(11) Toto nařízení by se nemělo použít na podporu, která je podmíněna použitím domácích produktů na úkor dovážených, ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo použít na podporu financující zřízení a provoz distribuční sítě v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh v jiném členském státě nebo ve třetí zemi by neměla představovat podporu činností spojených s vývozem.

(12) Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Proto by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být vyňata podpora ve prospěch příjemce, na kterého je vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem. V kontextu podpory na odškodnění v rizikových a krizových situacích, jako je podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo škůdci rostlin a podpora na odškodnění za náklady na prevenci, kontrolu a eradikaci chorob zvířat je však třeba jednat rychle. Vyloučení z podpory by se proto nemělo v těchto situacích uplatnit. Mimoto vzhledem k povaze takových režimů, kdy jednotliví příjemci nejsou identifikovatelní, by se vyloučení nemělo uplatnit ani na podporu v omezené výši pro malé a střední podniky účastnící se projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“).

(13) Z oblasti působnosti tohoto nařízení by v zásadě měla být vyloučena také podpora pro podniky v obtížích, protože taková podpora by se měla posuzovat podle Xxxxxx pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích6. Je však nutné stanovit některé výjimky z tohoto pravidla. Zaprvé by se toto nařízení mělo uplatnit na podniky v obtížích v případech dotovaných služeb, jakož i v případech podpory poskytované malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně

6 Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.

vedeného místního rozvoje nebo operačních projektů evropského inovačního partnerství, kdy nelze jednotlivé příjemce těchto režimů snadno identifikovat. Za druhé by se toto nařízení mělo vztahovat na uvedené podniky v případech, kdy je v sázce ochrana veřejného zdraví, tj. v případech podpory na odškodnění za náklady na eradikaci chorob zvířat a podpory na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat. Zatřetí se podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy musí toto nařízení rovněž použít na podniky v obtížích v případech, kdy je podpora vyplacena na náhradu škod způsobených přírodními pohromami. Nařízení by se rovněž mělo použít v případech, kdy jsou důvodem, proč se podnik ocitne v potížích, škody způsobené událostmi, které jsou mimo kontrolu dotčeného podniku, jmenovitě nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, chráněnými druhy zvířat, lesními požáry, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu v lesích.

(14) Pokud jsou státní podpora nebo její podmínky (včetně metody financování, je-li její nedílnou součástí) neoddělitelně spjaty s porušením práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na podporu, která sama o sobě porušuje právní předpisy Unie.

(15) Prosazování pravidel státní podpory velmi závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění dodržování tohoto nařízení, a to i u jednotlivých podpor poskytnutých na základě režimů, na něž se vztahují blokové výjimky.

(16) Vzhledem k tomu, že vysoké částky podpory poskytnuté jednotlivě nebo kumulovaně s sebou nesou vysoké riziko nepříznivého dopadu na podmínky obchodu, měla by je Komise hodnotit na základě oznámení. Pro některé kategorie investičních podpor spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být stanoveny maximální prahové hodnoty na úrovni, která zohledňuje danou kategorii podpory a její pravděpodobný dopad na podmínky obchodu. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty by měla nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení by nemělo být možné obcházet umělým rozdělením režimů podpory nebo projektů podpory, např. na několik režimů nebo projektů podpory s podobnými vlastnostmi, cíli nebo příjemci. Ostatní kategorie podpory by v případě, že splňují podmínky slučitelnosti a nepřesahují maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory stanovené v tomto nařízení, neměly být považovány za podporu s vysokým rizikem nepříznivého dopadu na podmínky obchodu.

(17) Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo použít pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“).

(18) Pro určité specifické nástroje podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření, a zejména vratné zálohy, by toto nařízení mělo stanovit, za jakých podmínek je lze považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní tehdy, je-li její hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií

„safe harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. Podpora by se měla považovat za transparentní rovněž tehdy, pokud byla před jejím poskytnutím Komisi oznámena metoda výpočtu intenzity podpory obsažené ve státní záruce a Komise tuto metodu schválila v souladu se sdělením o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na

státní podpory ve formě záruk7 (dále jen „sdělení o zárukách“). Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní neměla považovat podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování a v kapitálových injekcích.

(19) Podpora, která by jinak spadala do oblasti působnosti tohoto nařízení, ale není transparentní, by měla být vždy oznámena Komisi. Oznámené netransparentní podpory by Komise měla posoudit především na základě kritérií stanovených v Pokynech Unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na rok 2023 (dále jen „pokyny na rok 2023“) nebo v dalších příslušných rámcích, pokynech, sděleních a oznámeních.

(20) Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení vztahovat na podporu těch činností nebo projektů, které by příjemce uskutečnil i bez podpory. Podpora by se neměla poskytnout se zpětnou účinností na činnosti nebo projekty, které příjemce již uskutečnil. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s tímto nařízením pouze tehdy, byla-li činnost nebo práce na podporovaném projektu zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

(21) V případě podpory ad hoc, na niž se vztahuje toto nařízení a jejímž příjemcem je velký podnik, by členský stát měl kromě splnění podmínek, které ohledně motivačního účinku platí pro MSP, rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval, nakolik jsou podporovaný projekt nebo činnost životaschopné s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, zda tento interní dokument potvrzuje, že se významně zvýší rozsah projektu či činnosti nebo celková částka, kterou příjemce na podporovaný projekt nebo činnost vynaloží, nebo že se dokončování příslušného projektu či činnosti významně urychlí. Motivační účinek by mělo být možné prokázat rovněž na základě toho, že bez poskytnutí podpory by investiční projekt nebo činnost jako takové nebyly v dané venkovské oblasti realizovány.

(22) Automatické režimy podpory ve formě daňového zvýhodnění by stejně jako v současnosti měly podléhat zvláštní podmínce týkající se motivačního účinku, protože podpora plynoucí z těchto režimů je poskytována automaticky. Zvláštní podmínkou je, že by předmětné režimy podpor měly být přijaty před zahájením činnosti nebo prací na podporovaném projektu/činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim ve formě daňového zvýhodnění. Při posuzování motivačního účinku následných režimů podpor je rozhodujícím momentem okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu.

(23) Pokud jde o síť Natura 2000 pro zemědělství, cílem je zajistit environmentální profil a zvýšení efektivnosti malých a středních podniků působících v odvětví zemědělství. Podpora poskytnutá na hektar by měla být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy dotčených členských států v oblasti ochrany životního prostředí, dosažením agroenvironmentálních a klimatických cílů, včetně ochrany stavu biologické rozmanitosti druhů a přírodních stanovišť, jakož i zvýšením společenské hodnoty oblasti sítě Natura 2000.

(24) V případě podpory na pozemkové úpravy, na propagační opatření ve formě publikací, které mají zvýšit informovanost veřejnosti o zemědělských produktech, podpory na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán

7 Úř. věst. C 155, 20.6.2008.

k přírodní pohromě, a jinými nepříznivými klimatickými jevy, podpory na odškodnění za náklady na eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin nebo za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, podpory na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, podpory na výzkum a vývoj, podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami a podpory na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví v zemědělském podniku by se existence motivačního účinku neměla vyžadovat nebo by se mělo mít za to, že motivační účinek existuje, jsou-li splněny zvláštní podmínky stanovené pro tyto kategorie podpory v tomto nařízení.

(25) Aby bylo zajištěno, že je podpora přiměřená a omezená na nezbytnou výši, měly by být maximální částky podpory pokud možno vyjádřeny intenzitou podpory v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. V případech, kdy maximální intenzitu podpory nelze stanovit, protože nelze určit způsobilé náklady, nebo v případě nízkých částek, u nichž je vhodné stanovit jednodušší metodu, by měly být maximální částky podpory pro účely zajištění její přiměřenosti vyjádřeny nominálně. Intenzity podpory a maximální částky podpory by měly být stanoveny na úrovni, která minimalizuje narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a zároveň náležitě přispívá k dosažení cíle, jímž je usnadnění rozvoje hospodářských činností příjemců v odvětví zemědělství, ve venkovských oblastech nebo v odvětví lesnictví. V zájmu soudržnosti s intervencemi pro rozvoj venkova, které jsou financovány Unií, by stropy měly být harmonizovány se stropy stanovenými v nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], je-li to v souladu se zásadami státní podpory, které vyplývají z uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx.

(26) Do výpočtu intenzity podpory by měly být zahrnuty pouze způsobilé náklady. Toto nařízení by nemělo vyjmout z oznamovací povinnosti podporu, která přesahuje příslušnou intenzitu podpory v důsledku zahrnutí nezpůsobilých nákladů. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Výpočet by měl být založen na částkách před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou v den jejího poskytnutí. Rovněž způsobilé náklady by měly být diskontovány na hodnotu platnou v den poskytnutí podpory. V případě podpory, jež nemá podobu dotace, by úrokovou sazbou pro účely diskontování měla být diskontní sazba a úrokovou sazbou pro účely výpočtu částky podpory referenční sazba, které platily v den poskytnutí podpory, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb8. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, měla by být výše podpory vyjádřena jako hrubý grantový ekvivalent. Je-li podpora poskytnuta ve formě daňového zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány na základě diskontních sazeb platných v době, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje k sdílení rizik násobí motivační účinek podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytnuta ve formě vratných záloh, může být použitelná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena.

(27) V případě budoucího daňového zvýhodnění nemusí být předem známa ani použitelná diskontní sazba, ani přesná výše jednotlivých čerpání podpory. V takovém případě by členské státy měly předem stanovit horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory, která by zohledňovala příslušnou intenzitu podpory. Jakmile bude později známa výše jednotlivé tranše k určitému dni, bude možné provést diskontování na základě

8 Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

diskontní sazby platné v tento den. Diskontovaná hodnota každé jednotlivé tranše podpory by se měla odečíst od celkového horního limitu („omezená částka“).

(28) Při ověřování, zda jsou dodrženy individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory nebo maximální částky podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla vzít v úvahu celková částka státní podpory. Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou z oznamovací povinnosti tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou z oznamovací povinnosti jiným nařízením nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých způsobilých nákladů, které lze identifikovat. Pokud se různé zdroje podpory týkají shodných – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, měla by být kumulace přípustná do nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro kumulaci podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady a bez takovýchto nákladů a pro kumulaci s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytnuta na konkrétní identifikovatelné způsobilé náklady nebo ji k nim nelze přiřadit. V takovém případě by mělo být možné podporu de minimis volně kumulovat se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta na tytéž identifikovatelné způsobilé náklady jako státní podpora vyňatá na základě tohoto nařízení, měla by být kumulace povolena pouze do maximální intenzity podpory, která je stanovena v kapitole III tohoto nařízení.

(29) O státní podporu se nejedná v případě financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky nebo jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států. Je-li toto financování z prostředků Unie kombinováno se státní podporou, pak by při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory nebo maximální výše podpory, měla by být posuzována pouze státní podpora, pokud celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

(30) Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy je v zásadě zakázána. Podle čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy však Komise za určitých podmínek povolí nebo může povolit, aby členské státy poskytly státní podporu. Je proto důležité, aby všechny strany mohly ověřit, zda je podpora poskytnuta v souladu s platnými pravidly. Transparentnost státních podpor je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel Smlouvy a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a v konečném důsledku k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by členským státům mělo být uloženo, aby na regionální nebo vnitrostátní úrovni zřídily souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře, které by uváděly souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí pro zveřejňování informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/10249 by měl být používán standardní formát, který umožňuje vyhledávat informace, stahovat je a jednoduše zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1588 by měly být na internetové

9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

stránce Komise zveřejněny souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém z oznamovací povinnosti na základě tohoto nařízení.

(31) V souvislosti se zveřejňováním informací o poskytování jednotlivých podpor je vhodné stanovit prahové hodnoty, při jejichž překročení lze mít za to, že zveřejnění je přiměřené významu podpory. Ze zkušeností Xxxxxx vyplývá, že v období 2014–2019, s prahovou hodnotou pro zveřejnění pro zemědělskou prvovýrobu ve výši 60 000 EUR, bylo zveřejněno přibližně 30 % poskytnutých podpor. V zájmu zvýšení účinnosti požadavků na transparentnost a vzhledem k tomu, že se průměrná částka investiční podpory pro prvovýrobu poskytnutá na období 2014–2019 odhaduje na přibližně 17 000 EUR, je proto vhodné snížit prahovou hodnotu pro zveřejnění pro zemědělskou prvovýrobu na 10 000 EUR.

(32) K zajištění účinného dohledu je vhodné v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1588 stanovit standardní formát, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoliv se podle tohoto nařízení uplatňuje režim podpory nebo se poskytuje jednotlivá podpora mimo rámec režimu podpory. Dále je v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 794/200410 a čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) 2015/1588 vhodné stanovit pravidla týkající se podávání výročních zpráv o podporách vyňatých z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení, jež mají členské státy předkládat Komisi, včetně zvláštních požadavků ohledně některých kategorií podpory.

(33) S ohledem na širokou dostupnost nezbytné technologie by souhrnné informace a výroční zprávy měly být v elektronickém formátu a měly by být předkládány Komisi.

(34) Vzhledem k promlčecí lhůtě pro navrácení podpory stanovené článkem 17 nařízení Rady (EU) 2015/158911 je v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/1588 vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat, pokud jde o podpory vyňaté tímto nařízením z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(35) K zvýšení účinnosti podmínek slučitelnosti stanovených v tomto nařízení by měla mít Komise možnost odejmout budoucím opatřením podpory výhodu blokové výjimky v případě, že tyto požadavky nebudou splněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky na určité druhy podpory, určité příjemce nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, pokud se nedodržování tohoto nařízení týká pouze omezené skupiny opatření nebo určitých orgánů. Toto cílené odnětí výhody by mělo zajistit přiměřenou nápravu související přímo se zjištěným nesouladem s tímto nařízením. Pokud podpora není oznámena a nesplňuje všechny podmínky pro vynětí z oznamovací povinnosti, představuje protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu stanoveného v nařízení (EU) 2015/1589 pro neoznámenou podporu. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II neovlivňuje odnětí výhody blokové výjimky budoucím opatřením podpory skutečnost, že se na minulá opatření, jež splňovala požadavky tohoto nařízení, bloková výjimka vztahovala.

(36) Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při vytváření pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a motorem hospodářství. Jejich rozvoj však

10 Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

11 Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

může být omezen selháními trhu, což vede k tomu, že malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu nebo půjček kvůli neochotě některých finančních trhů riskovat a kvůli omezenému zajištění, které jsou tyto podniky schopny nabídnout. Skutečnost, že mají omezené zdroje, může rovněž omezovat jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu usnadnění rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení proto mělo vyjmout některé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(37) Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Unie a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, jakož i z důvodu transparentnosti správy a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES12.

(38) K zajištění soudržnosti s politikou rozvoje venkova a k dosažení zjednodušení pravidel na základě zkušeností, které Komise již získala při uplatňování pokynů pro rok 2014, je vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy různé kategorie podpory ve prospěch podniků působících v odvětví zemědělství a lesnictví, aniž je dotčeno uplatňování platných hmotných pravidel.

(39) Je rovněž vhodné považovat zemědělství a lesnictví za odvětví, která jsou konkrétně vystavena nepříznivým klimatickým jevům, chorobám zvířat, škůdcům rostlin a škodám způsobeným chráněnými druhy zvířat. Zkušenosti ukazují, že tato odvětví jsou takovými událostmi mimořádně zasažena a že zemědělcům a lesníkům vznikají v důsledku těchto událostí značné škody. Opatření podpory určená k náhradě takových škod jsou proto považována za vhodný nástroj, jenž umožňuje podnikům se s následky těchto škod vyrovnat, a zůstat tudíž životaschopnými, čímž zajišťuje rozvoj hospodářských činností v těchto odvětvích.

(40) V odvětví zemědělství by se výjimky měly vztahovat na podporu ve prospěch malých a středních podniků poskytovanou na investice v oblasti produkce, zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, pozemkové úpravy, přemístění zemědělských staveb, zahájení činnosti, pro mladé zemědělce a malé zemědělské podniky, pro seskupení producentů, na režimy jakosti, předávání znalostí a informační akce, poradenské služby, propagační činnosti, zástup v zemědělských podnicích, jakož i na řízení rizik a řešení krizí souvisejících s nepříznivými klimatickými jevy, na eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a na platby pojistného. Výjimky by se rovněž měly vztahovat na podniky všech velikostí, pokud jde o podporu na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, podporu určenou k náhradě škod způsobených přírodními pohromami v odvětví zemědělství a rovněž podporu na výzkum a vývoj.

(41) Výjimky by se též měly vztahovat na podporu lesnických a některých nezemědělských činností ve venkovských oblastech, které jsou spolufinancovány jako intervence v oblasti rozvoje venkova v rámci EZFRV, a rovněž na podporu na předávání znalostí a informační akce, podporu na výzkum a vývoj a podporu na pozemkové úpravy.

12 Doporučení Komise 2003/361/ES o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(42) Kvůli riziku narušení hospodářské soutěže vyplývajícímu z cílených investičních podpor v odvětví zemědělské prvovýroby by se investiční podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy neměla omezovat na určitý zemědělský produkt. Tato podmínka by však neměla členskému státu bránit v tom, aby některé zemědělské produkty vyloučil z oblasti působnosti určité podpory, pokud pro ně není na trhu možné nalézt žádný běžný odbyt nebo z důvodu nadměrné kapacity na vnitřním trhu. Mimoto by se za způsobilou pro vynětí z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy na základě tohoto nařízení neměla považovat podpora na určité druhy investic per se.

(43) Aby byla zajištěna patřičná rovnováha mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže a cílem podporovat energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů, by v případě investic zemědělských podniků souvisejících se zemědělskou prvovýrobou měla být podpora poskytnuta pouze na investice spojené s výrobou biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělského podniku a pouze tehdy, pokud tato výroba nepřesahuje průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie v zemědělském podniku. V takových případech by podpora na biopaliva měla být zahrnuta pouze do té míry, v níž je poskytována na udržitelná biopaliva v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/200113.

(44) S cílem motivovat k přesunu na produkci pokročilejších forem biopaliv, jak je stanoveno v horizontálních pravidlech státní podpory v odvětví životního prostředí a energetiky, by z oblasti působnosti tohoto nařízení měla být v případě podpory na investice související se zpracováním zemědělských produktů vyňata podpora na biopaliva z potravinářských plodin.

(45) Nařízení (EU) 2015/1588 umožňuje Komisi prohlásit ve formě nařízení určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, pokud má Komise dostatečné zkušenosti, jež jí umožňují definovat obecná kritéria slučitelnosti. Vzhledem ke zkušenostem získaným v období 2014 až 2021 s posuzováním slučitelnosti řady státních podpor na základě pokynů z roku 2014 může Komise nyní využívat své pravomoci k vynětí z oznamovací povinnosti státní podpory udělované ve prospěch malých a středních podniků působících v oblasti zemědělské prvovýroby, podpory na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech spolufinancované z EZFRV, opatření na prevenci a náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat, jakož i podpory na náhradu znevýhodnění souvisejících s oblastmi sítě Natura 2000.

(46) Kromě toho, pokud jde o odvětví lesnictví, Komise může na základě svých zkušeností s uplatňováním pokynů z roku 2014 vyjmout z oznamovací povinnosti opatření, která jsou financována výlučně z vnitrostátních finančních prostředků, aniž je dotčeno uplatňování jakýchkoli platných hmotněprávních pravidel.

(47) V období 2014 až 2020 Komise při použití pokynů z roku 2014 schválila více než 52 režimů podpor souvisejících s náhradou škod způsobených v odvětví zemědělství chráněnými druhy zvířat. Škody způsobené chráněnými druhy zvířat vyžadují okamžitá opatření ze strany orgánů poskytujících podporu s cílem dosáhnout co nejrychlejší obnovy výrobních prostředků a hospodářské činnosti, aby dotčené podniky mohly pokračovat v hospodářské činnosti, a zajistit tak rozvoj jejich hospodářských činností. Zkušenosti Komise ukazují, že tato podpora vzhledem ke svému kompenzačnímu charakteru a existenci jednoznačných kritérií slučitelnosti s vnitřním trhem zpravidla nevede k významnému narušení hospodářské soutěže na

13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

vnitřním trhu. Je proto vhodné vyjmout tuto podporu z oznamovací povinnosti týkající se státní podpory.

(48) Podpora určená k náhradě škod způsobených chráněnými druhy zvířat by měla být k dispozici pro malé a střední podniky působící v zemědělské prvovýrobě. Podmínky vynětí podpory určené k náhradě škod způsobených chráněnými druhy zvířat by se měly řídit zavedenou praxí uplatňovanou v případě jiných vyrovnávacích podpor, jako je podpora na náhradu uhynulých zvířat nebo zničených rostlin, jejíž výše je stanovena na základě tržní hodnoty, podpora na náhradu nákladů na veterinární ošetření nebo na pracovní sílu a podpora na náhradu hmotné škody na vybavení zemědělského podniku, strojním zařízení, budovách zemědělského podniku a zásobách.

(49) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podporu na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000 v odvětví zemědělství v rámci pokynů z roku 2014. V období 2014 až 2020 Komise schválila zhruba 10 takových režimů podpory. Zkušenosti Komise ukazují, že tato podpora obvykle nevede k významnému narušení hospodářské soutěže, může však stimulovat hospodářské činnosti, které v těchto oblastech podléhají dalším omezením. Je proto vhodné, aby Xxxxxx využila pravomocí, které ji svěřuje nařízení (EU) 2015/1588, ohledně podpory na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000 v odvětví zemědělství.

(50) Vynětí podpory na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000 v odvětví zemědělství by se mělo vztahovat pouze na malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby.

(51) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podniky působící v odvětví lesnictví v řadě rozhodnutí, zejména v rámci pokynů z roku 2014. V období 2014 až 2020 Komise na základě těchto pokynů schválila 200 režimů podpor ve prospěch odvětví lesnictví. Podle zkušeností Komise opatření podpory v odvětví lesnictví nevedla k významnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu vzhledem k existenci jednoznačných kritérií slučitelnosti. Na základě těchto zkušeností a v zájmu zjednodušení a hospodárnosti řízení by proto mělo být možné vyjmout tato opatření podpory z oznamovací povinnosti bez ohledu na to, zda jsou spolufinancována z EZFRV. Je proto vhodné umožnit Komisi využití pravomocí, které ji svěřuje nařízení (EU) 2015/1588 ohledně podpory na zalesňování a zakládání lesů; podpory pro zemědělsko-lesnické systémy; podpory na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin a katastrofickými událostmi a obnovu lesů po těchto událostech; podpory na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů; podpory na znevýhodnění, která jsou specifická pro určité oblasti a vyplývají z určitých závazných požadavků, jak jsou definovány v článku 3 směrnice Rady 92/43/EHS14 a v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES15; podpory na lesnicko- environmentální a klimatické služby a ochranu lesů; podpory na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví; podpory na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh; podpory na zachování genetických zdrojů v

14 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

lesnictví a podpory na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví.

(52) S cílem stimulovat společné iniciativy v odvětví lesnictví Komise použila články 107 a

108 Smlouvy na podporu ve prospěch zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví. V období 2014 až 2020 Komise schválila tuto podporu v pěti případech. V odvětví zemědělství již tato podpora byla vyňata z oznamovací povinnosti podle nařízení (EU) č. 702/2014. Je proto vhodné vyjmout z oznamovací povinnosti podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví.

(53) Hospodářská diverzifikace a vytváření nových hospodářských činností jsou nezbytné pro rozvoj a konkurenceschopnost venkovských oblastí, a zejména pro malé a střední podniky, které jsou páteří venkovského hospodářství Unie. Nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu] stanoví opatření na podporu rozvoje nezemědělských činností ve venkovských oblastech, jež se zaměřují na podporu zaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst ve venkovských oblastech, zachování existujících pracovních příležitostí, snížení sezónních výkyvů v zaměstnanosti, rozvoj nezemědělských odvětví mimo zemědělství a zpracování zemědělských produktů a potravin při současné podpoře integrace podniků a místních meziodvětvových vazeb.

(54) V zájmu zajištění soudržnosti s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu] a dosažení zjednodušení pravidel pro získání schválení státní podpory u spolufinancované části i doplňkového vnitrostátního financování strategického plánu SZP by se požadavek na oznamování neměl vztahovat na různé kategorie podpory ve prospěch malých a středních podniků působících ve venkovských oblastech, které zahrnují podporu na zahájení podnikatelské činnosti, podporu na počáteční období účasti zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin a propagační opatření týkající se potravin, na něž se vztahuje režim jakosti. Tato opatření podpory musí být totožná s příslušnými intervencemi pro rozvoj venkova a vyňatá podpora musí být poskytnuta pouze na základě strategického plánu SZP dotčeného členského státu a v souladu s tímto strategickým plánem.

(55) Komise použila články 107 a 108 Smlouvy na podporu ve prospěch základních služeb a obnovy vesnic ve venkovských oblastech v řadě případů, zejména v rámci pokynů z roku 2014. V období 2014 až 2020 Komise schválila 27 režimů podpory vztahujících se na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech. Podle zkušeností Komise opatření podpory pro lesnictví nevedla k významnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu vzhledem k existenci jednoznačných kritérií slučitelnosti a podpora přispěla k hospodářské diverzifikaci a vytváření nových hospodářských činností. Je proto vhodné vyjmout podpory ve prospěch základních služeb a obnovy vesnic ve venkovských oblastech z požadavku na oznámení státní podpory.

(56) Podpora ve prospěch základních služeb a obnovy vesnic ve venkovských oblastech by však měla být vyňata z požadavku na oznámení pouze v případě, že je součástí strategického plánu SZP schváleného Komisí v rámci nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu].

(57) Státní podpora poskytnutá podnikům účastnícím se projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství, na které se vztahuje článek 77 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], případně projektů v rámci komunitně vedeného místního rozvoje označených jako LEADER na základě nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], na něž se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060, má jen malý dopad na hospodářskou soutěž, zejména s ohledem na pozitivní roli, kterou tato podpora

hraje při sdílení znalostí zejména v případě místních a zemědělských komunit, jakož i na často kolektivní povahu této podpory a její relativně malý rozsah. Tyto projekty mají integrovanou povahu zahrnující více subjektů a více odvětví, což může vést k určitým obtížím při jejich klasifikaci podle právních předpisů o státní podpoře. Vzhledem k místní povaze jednotlivých projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství a komunitně vedeného místního rozvoje vybraných na základě víceleté strategie místního rozvoje stanovené a prováděné partnerstvím veřejného a soukromého sektoru a k jejich orientaci na společenské, sociální, environmentální a klimatické zájmy by toto nařízení mělo řešit určité obtíže, kterým čelí projekty operačních skupin EIP a komunitně vedeného místního rozvoje, s cílem usnadnit jejich soulad s pravidly státní podpory.

(58) Vzhledem k omezenému dopadu malých částek podpory poskytnuté malým a středním podnikům, které přímo nebo nepřímo využívají projektů operační skupiny EIP a komunitně vedeného místního rozvoje, na obchod a hospodářskou soutěž, by měla být stanovena jednoduchá pravidla pro případy, kdy celková částka podpory na projekt nepřesáhne určitý limit.

(59) V případě několika kategorií podpory, jako je výzkum, předávání znalostí a informací, poradenské služby, zástup v zemědělských podnicích, prevence a eradikace chorob zvířat a škůdců rostlin, je podpora konečným příjemcům podpory poskytována nepřímo ve formě věcného plnění, a to prostřednictvím dotovaných služeb. V těchto případech by vyňatá podpora měla být vyplacena poskytovateli dotyčné služby nebo činnosti.

(60) V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení 2015/1588 je nezbytné podrobovat politiku státní podpory pravidelnému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezena. Je tedy vhodné stanovit přechodná ustanovení, včetně pravidel, jimiž se budou vyňaté režimy podpory řídit během adaptačního období na konci doby platnosti tohoto nařízení. Tato pravidla by měla členským státům poskytnout čas na to, aby se přizpůsobily případnému novému režimu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 16

KAPITOLA II PROCEDURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI 32

KAPITOLA III KATEGORIE PODPOR 33

Oddíl 1

Podpora ve prospěch MSP působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh 33

Oddíl 2

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích 56

Oddíl 3

Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami 56 Oddíl 4

Podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví 58

Oddíl 5

Podpora ve prospěch lesnictví 59

Oddíl 6

Podpora ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech 71

KAPITOLA IV PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 77

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpory:

a) podpora ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků (MSP):

i) působících v odvětví zemědělství, jmenovitě v zemědělské prvovýrobě, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh, s výjimkou článků 13, 14, 15, 17 a 22 a článků 24 až 29, které se vztahují pouze na MSP působící v oblasti zemědělské prvovýroby;

ii) vykonávajících nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, pokud je tato podpora poskytnuta v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu] a je buď spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), nebo poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření;

b) podpora na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se v zemědělských podnicích;

c) podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami;

d) podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví;

e) podpora ve prospěch lesnictví.

2. Považují-li to členské státy za vhodné, mohou se rozhodnout, že poskytnou podporu uvedenou v odst. 1 písm. a), d) a e) v souladu s nařízením (EU) č. 651/201416.

3. Toto nařízení se nevztahuje na:

a) režimy podpory uvedené v článcích 13, 16, 33, 34 a 35, článku 36, a článcích 41 a 42, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory přesahuje 150 milionů EUR, jakmile uplyne šest měsíců od jejich vstupu v platnost.

Komise však může na základě hodnocení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do dvaceti pracovních dní od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na režim podpory používat po dobu delší než šest měsíců;

Při předkládání plánů hodnocení uvedených v předchozím pododstavci členské státy rovněž předloží veškeré informace, které Komise potřebuje k provedení posouzení plánů hodnocení a k přijetí rozhodnutí;

b) veškeré změny režimů uvedených v písmenu a), jestliže se nejedná o změny, které nemají dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo významně neovlivňují obsah schváleného plánu hodnocení;

16 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

c) podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podporu, která přímo souvisí s vyváženým množstvím, zřízením a provozem distribuční sítě nebo dalšími běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností;

d) podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.

4. Toto nařízení se nevztahuje na:

a) režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž je vystaven inkasní příkaz v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou:

i) režimy podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami v souladu s článkem 31;

ii) režimy podpory na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) v souladu s článkem 51;

b) podpory ad hoc pro podnik uvedený v písmenu a).

5. Toto nařízení se nepoužije na podporu pro podniky v obtížích s výjimkou podpory poskytované:

a) na informační akce v odvětví zemědělství v souladu s článkem 20;

b) na propagační opatření ve formě publikací, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. b);

c) na náhradu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat v souladu s čl. 25 odst. 8 a 9;

d) na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v souladu s čl. 26 odst. 1 písm. c), d) a e);

e) na náhradu škod způsobených přírodními katastrofami v souladu s článkem 31;

f) malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v souladu s článkem 51;

g) v následujících případech, pokud se podnik stal podnikem v obtížích v důsledku ztrát nebo škod způsobených danou událostí:

i) na náhradu škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě v souladu s článkem 24;

ii) na náhradu škod způsobených chorobami zvířat a škůdci rostlin v souladu s čl. 25 odst. 10;

iii) na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat v souladu s článkem 28;

iv) na odstranění škod, které vznikly v lesích v důsledku lesních požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním pohromám, jiných klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí nebo událostí souvisejících se změnou klimatu v souladu s čl. 35 odst. 5 písm. d).

6. Toto nařízení se nevztahuje na podpory, které samy o sobě nebo v důsledku podmínek, které jsou s nimi spojeny, či metody jejich financování vedou k porušení práva Unie, zejména:

a) podpory, jejichž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat zboží nebo služby z daného státu;

b) podpory, které omezují možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

7. Toto nařízení se nevztahuje na podpory ve prospěch zemědělských produktů ve smyslu přílohy 1 Dohody WTO o zemědělství, která představuje vývozní subvenci ve smyslu uvedené dohody. Obdobně se nevztahuje na podporu ve prospěch takových produktů, která představuje podporu financování vývozu poskytovanou vládou nebo jakýmkoli veřejným subjektem v oblasti působnosti ministerského rozhodnutí WTO týkající se hospodářské soutěže při vývozu ze dne 19. prosince 201517, pokud nesplňuje příslušné požadavky odstavce 15 uvedeného rozhodnutí týkající se maximální lhůty splatnosti a samofinancování.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) „aktivním zemědělcem“ se rozumí zemědělec ve smyslu čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu];

2) „podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

3) „nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě“ se rozumí nepříznivé povětrnostní podmínky jako mráz, bouře a krupobití, námraza, silný nebo dlouhotrvající déšť nebo velké sucho, které zničí více než 30 % průměrné produkce vypočítané na základě jednoho z těchto kritérií:

a) předcházejícího tříletého období;

b) tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

4) „poradenstvím“ se rozumí kompletní poskytované poradenství v rámci jedné smlouvy;

5) „zemědělským podnikem“ se rozumí jednotka zahrnující pozemky, prostory a zařízení využívané k zemědělské prvovýrobě;

6) „zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/201318;

7) „odvětvím zemědělství“ se rozumí všechny podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh;

17 WT/MIN(15)/45 — WT/L/980

18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

8) „zemědělsko-lesnickými systémy“ se rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci se zemědělstvím;

9) „podporou“ se rozumí opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;

10) „podporou poskytnutou v rámci strategického plánu SZP“ se rozumí podpora poskytnutá v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu], která je buď spolufinancována z EZFRV, nebo je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování této spolufinancované podpory;

11) „intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před srážkou daní nebo jiných poplatků;

12) „režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

13) „obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;

14) „opatřeními biologické bezpečnosti“ se rozumí souhrn řídících a fyzických opatření, jejichž cílem je snížit riziko zavlečení, rozvoje a šíření nákaz do/z/uvnitř:

a) populace zvířat nebo

b) zařízení, oblasti, jednotky, dopravních prostředků nebo jiných zařízení, prostor či jiného místa;

15) „plemennou knihou“ se rozumí kniha podle čl. 2 odst. 12 nařízení (EU) 2016/101219;

16) „strategickým plánem SZP“ se rozumí strategický plán SZP uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu];

17) „aktivovanými výkony“ se rozumějí práce, které provedl sám zemědělec nebo jeho zaměstnanci v zemědělském podniku a které vytvářejí majetek;

18) „katastrofickou událostí“ se rozumí nepředvídaná událost biotické či nebiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví lesnictví;

19) „dnem poskytnutí podpory“ se rozumí den, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;

20) „EU-27“ se rozumí všech 27 členských států Unie (s výjimkou Severního Irska);

21) „plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen; otázky pro hodnocení; ukazatele výsledků; metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje; požadavky na sběr údajů;

19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).

navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy; popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;

22) „mrtvými hospodářskými zvířaty“ se rozumějí zvířata, která byla utracena bez utrpení s jasnou diagnózou nebo bez ní nebo která uhynula, včetně mrtvě narozených nebo nenarozených zvířat, v zemědělském podniku nebo v jiných prostorách nebo při přepravě, která ale nebyla poražena pro lidskou spotřebu;

23) „rychle rostoucími stromy“ se rozumí rychle rostoucí lesní porost, kdy jsou stromy pěstovány s minimální obmýtní dobou osmi let a maximální obmýtní dobou 20 let;

24) „následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;

25) „fixními náklady vyplývajícími z účasti v režimu jakosti“ se rozumějí náklady na vstup do podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v tomto režimu jakosti, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu;

26) „biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin nebo olejnin vypěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě, jak je definována ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2018/200120;

27) „potravinami“ se rozumějí potraviny, které nejsou zemědělskými produkty a které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/201221;

28) „hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí hodnota, kterou by podpora měla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daní nebo jiných poplatků;

29) „jednotlivou podporou“ se rozumí:

a) podpora ad hoc;

b) poskytnutí podpory jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

30) „nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;

31) „investicemi za účelem dodržování normy Unie“ se rozumějí investice uskutečněné s cílem splňovat normu Unie po uplynutí přechodného období stanoveného v právních předpisech Unie;

32) „velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

33) „uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a veškerých činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej od prvovýrobce konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel;

34) „vzájemnými fondy“ se rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům, kteří utrpěli hospodářské ztráty;

35) „oblastmi v rámci sítě Natura 2000“ se rozumí zvláštní zemědělské nebo lesní oblasti definované v článku 3 směrnice 92/43/EHS a článku 3 směrnice 2009/147/ES;

36) „přírodními pohromami“ se rozumí zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a záplavy, tornáda, hurikány, sopečné výbuchy a požáry v přírodě přirozeného původu;

37) „neproduktivní investicí“ se rozumí investice, která nevede k významnému zvýšení hodnoty nebo ziskovosti podniku;

38) „operacemi před průmyslovým zpracováním“ se rozumí veškeré činnosti prováděné před dopravením dřeva do pily, kde je maximální kapacita 5 000 m³ za rok, s absolutní hranicí 10 000 m³ kulatiny, která představuje vstup pro pilařskou výrobu;

39) „jiným nepříznivým klimatickým jevem“ se rozumějí nepříznivé klimatické podmínky, které nesplňují definici v bodě 3;

40) „nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony uvedené v prvním pododstavci článku 349 Smlouvy;

41) „škůdci rostlin“ se rozumí karanténní škodlivé organismy pro Unii uvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/203122, škodlivé organismy, na něž se vztahují opatření přijatá na základě článku 30 uvedeného nařízení a karanténní škodlivé organismy pro chráněné zóny uvedené v čl. 32 odst. 2 uvedeného nařízení;

42) „zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;

43) „zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

44) „zpracováním zemědělských produktů na nezemědělské produkty“ se rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, na který se nevztahuje příloha I Smlouvy;

45) „seskupením nebo organizací producentů“ se rozumí seskupení nebo organizace zřízené za některým z těchto účelů:

22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

a) přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu;

b) společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům;

c) stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost;

d) zajišťovat ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení nebo organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností a organizace a usnadnění inovačních procesů;

46) „chráněným druhem zvířat“ se rozumějí všechna zvířata chráněná právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

47) „mapami regionální podpory“ se rozumí seznam oblastí, které určil daný členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v pokynech k regionální státní podpoře23 a které schválila Komise;

48) „vratnou zálohou“ půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;

49) „organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzity nebo výzkumné ústavy, agentury pro převod technologií, zprostředkovatelé v oblasti inovací, fyzické nebo virtuální spolupracující subjekty zaměřené na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo obecně šířit výsledky těchto činností, a to formou výuky, publikací nebo přenosu znalostí;

50) „menšími ostrovy v Egejském moři“ se rozumějí menší ostrovy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/201324;

51) „mikropodniky, malými a středními podniky“ nebo „MSP“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

52) „zahájením prací na projektu nebo zahájením činnosti“ se rozumí buď zahájení činnosti, nebo stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení nebo služby či jiný závazek, v jehož důsledku se projekt nebo činnost stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve; za zahájení prací nebo činnosti se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti;

53) „dotovanými službami“ se rozumí forma podpory, která je poskytnuta konečnému příjemci nepřímo formou věcného plnění a je vyplacena poskytovateli dotyčné služby nebo činnosti;

54) „hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;

55) „transakčními náklady“ se rozumějí dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do přímo

23 Pokyny k regionální státní podpoře (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

kompenzovaných nákladů nebo ušlých příjmů, a které mohou být vypočítány na základě standardních nákladů;

56) „náklady na testy přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) a bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)“ se rozumějí veškeré náklady, včetně nákladů na testovací zařízení a na odběr, přepravu, vyšetření, skladování a likvidaci vzorků, které jsou nezbytné pro odběr vzorků a laboratorní testy v souladu s přílohou X kapitolou C nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/200125;

57) „dřevinami pro výmladkové plantáže“ se rozumějí dřeviny kódu KN 06 02 90 41, které stanoví členské státy a které sestávají z trvalých dřevin, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v další sezóně se objevují nové výhonky, s maximálním cyklem sklizně, který určí členské státy;

58) „podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě platí alespoň jedna z následujících podmínek:

a) v případě společnosti s ručením omezením (která není malým a středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto písmena se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU26 a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio;

b) v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto písmena se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“, považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU;

c) vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů;

d) podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace;

e) v případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

i) účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu byl vyšší než 7,5 a

25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

ii) poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EDBITA) byl nižší než 1,0;

59) „normou Unie“ se rozumí závazná norma obsažená v právních předpisech Unie, která stanoví úroveň, jíž musí jednotlivé podniky dosáhnout, zejména co se týká životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat; normy nebo cíle stanovené na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, ne však pro jednotlivé podniky, se však za normy Unie nepovažují;

60) „mladým zemědělcem“ se rozumí zemědělec ve smyslu čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu].

Článek 3

Podmínky vynětí z oznamovací povinnosti

Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

Článek 4

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

1. Toto nařízení se nepoužije na jednotlivou podporu, jejíž hrubý grantový ekvivalent přesahuje tyto prahové hodnoty:

a) podpora na investice do zemědělských podniků související se zemědělskou prvovýrobou podle článku 13: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

b) podpora na investice týkající se přemístění zemědělské stavby vedoucí k modernizaci zařízení nebo k zvýšení produkční kapacity podle čl. 15 odst. 4: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

c) podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh podle článku 16: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;

d) podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, podle článku 30: 500 000 EUR na podnik a investiční projekt;

e) podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství a lesnictví podle článku 32: 7,5 milionu EUR na projekt;

f) podpora na zalesňování a zakládání lesů podle článku 33: 7,5 milionu EUR na projekt založení lesa;

g) podpora na zemědělsko-lesnické systémy podle článku 34: 7,5 milionu EUR na projekt týkající se zavedení zemědělsko-lesnického systému;

h) podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů podle článku 36: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

i) podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví podle článku 40: 200 000 EUR na podnik ročně;

j) podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví podle článku 41: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

k) podpora na investice do lesních technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh podle článku 42: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;

l) podpora na investice do základních služeb a obnovy vesnic ve venkovských oblastech podle článku 46: 10 milionů EUR na investiční projekt;

m) podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, označených jako LEADER – místní rozvoj v rámci EZFRV, nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství podle článku 50: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

n) omezená částka podpory poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství podle článku 51: 200 000 EUR na projekty komunitně vedeného místního rozvoje a 350 000 EUR na projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství.

2. Prahové hodnoty stanovené v odstavci 1 nelze obcházet umělým rozdělováním režimů nebo projektů podpory.

Článek 5 Transparentnost podpory

1. Toto nařízení se použije pouze na transparentní podporu.

2. Podpora je považována za transparentní, pokud lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provést hodnocení rizik („transparentní podpora“).

3. Za transparentní se považují tyto formy podpor:

a) podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;

b) podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c) podpora obsažená v zárukách, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

i) hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií „safe harbour“ stanovených ve sdělení Komise;

ii) před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením o státních podporách platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky a Komise tuto metodiku na základě sdělení o zárukách schválila, přičemž tato schválená metodika se výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d) podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e) podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty použitelné podle tohoto nařízení, nebo

pokud byla před provedením opatření Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila;

f) podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu.

4. Pro účely tohoto nařízení se za transparentní podporu nepovažují tyto formy podpor:

a) podpora obsažená v kapitálových injekcích;

b) podpora obsažená v opatřeních rizikového kapitálu.

Článek 6 Motivační účinek

1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.

2. Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením práce na projektu nebo před zahájením činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:

a) název a velikost podniku;

b) popis projektu nebo činnosti, včetně termínu zahájení a ukončení;

c) místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;

d) seznam způsobilých nákladů;

e) druh podpory (grant, půjčka, záruka, vratná záloha nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt nebo činnost zapotřebí.

3. Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky uvedené v odstavci 2 a pokud členský stát před poskytnutím předmětné podpory ad hoc navíc ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:

a) významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory, nebo

b) významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory, nebo

c) významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti;

d) v případě investiční podpory ad hoc je doloženo, že bez poskytnutí podpory by daný projekt nebo daná činnost nebyly v dané venkovské oblasti jako takové realizovány nebo by bez poskytnutí podpory nebyly v dané venkovské oblasti pro příjemce dostatečně ziskové.

4. Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu;

b) opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti, s výjimkou následných daňových režimů v případě, že se na činnost již vztahovaly předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

5. Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se u následujících kategorií podpory nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:

a) režimy podpory na pozemkové úpravy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 14 nebo článku 45 a jestliže:

i) režim podpory zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

ii) režim podpory byl přijat a nabyl účinnosti před tím, než příjemci vznikly způsobilé náklady podle článku 14 nebo článku 45;

b) podpora na výměnu znalostí a informační akce v odvětví zemědělství, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 20;

c) podpora na propagační opatření ve formě publikací zaměřených na zvyšování povědomí široké veřejnosti o zemědělských produktech, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 23 odst. 2 písm. b);

d) podpora na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 24;

e) podpora na odškodnění za náklady na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 25;

f) podpora na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 26 odst. 1 písm. c), d), e), f) a g);

g) podpora určená k náhradě škod způsobených chráněnými druhy zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 28;

h) podpora na investice na zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 30;

i) podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 31;

j) podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 32;

k) podpora na obnovu poškozených lesů v souladu s čl. 35 odst. 2 písm. d), pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 35;

l) podpora na výměnu znalostí a informační akce v odvětví lesnictví, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 39;

m) podpora na účast zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin, pokud byly splněny podmínky stanovené v článku 49;

n) podpora poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin

evropského inovačního partnerství nebo je využívají, pokud jsou splněny příslušné podmínky uvedené v článcích 50 a 51.

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1. Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které jsou jasné, konkrétní a aktuální. Výši způsobilých nákladů lze vypočítat v souladu se zjednodušeným vykazováním nákladů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201327 za předpokladu, že daná operace je alespoň částečně financována z EZFRV a daná kategorie nákladů je způsobilá podle příslušného ustanovení o vynětí.

2. Daň z přidané hodnoty (DPH) není pro podporu způsobilá, s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.

3. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

4. Podpora splatná v budoucnu, včetně podpory splatné v několika splátkách, se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v den poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná v den poskytnutí podpory.

5. Je-li podpora poskytnuta formou daňového zvýhodnění, jsou jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontních sazeb platných v různých obdobích, kdy nastala účinnost daňového zvýhodnění

6. Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba je stanovena alespoň ve výši diskontní sazby platné v den poskytnutí podpory, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů.

Článek 8 Kumulace

1. Při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 4 a maximální intenzity podpory a maximální částky podpory stanovené v kapitole III, se přihlíží k celkové výši státní podpory na podpořenou činnost, projekt nebo podnik.

2. Jestliže se financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou

27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

členských států, kombinuje se státní podporou, pak se při ověřování dodržení prahových hodnot oznamovací povinnosti a maximálních intenzit a stropů podpory přihlíží pouze ke státní podpoře, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazby financování stanovené v použitelných ustanoveních práva Unie.

3. Podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy a u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:

a) jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají jiných identifikovatelných způsobilých nákladů;

b) jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.

4. Podporu vyňatou podle článků 18, 47 a 51, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž způsobilé náklady identifikovat lze.

Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, dokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování stanovená podle konkrétních okolností každého případu v tomto nebo jiném nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.

5. Státní podporu vyňatou podle oddílů 1, 2 a 3 kapitoly III tohoto nařízení nelze kumulovat s platbami uvedenými v čl. 145 odst. 2 a článku 146 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu] ohledně stejných způsobilých nákladů, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory nebo výše podpory stanovené v tomto nařízení.

6. Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory nebo částky podpory stanovené v kapitole III.

7. Podporu na investice k obnově potenciálu zemědělské produkce podle čl. 14 odst. 3 písm. e) tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou na náhradu hmotné škody podle článků 24, 25, 28 a 31 tohoto nařízení.

8. Podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedenou v článku 18 tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou na zakládání seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedenou v článku 77 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu].

Podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a podporu na zahájení zemědělské činnosti podle článku 17 tohoto nařízení nelze kumulovat s podporou na zahájení činnosti mladých zemědělců a venkovských podnikatelských startupů uvedenou v článku 75 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], pokud by taková kumulace vedla k překročení výše podpory stanovené v tomto nařízení.

Článek 9

Zveřejňování a informování

1. Dotčený členský stát zajistí, že níže uvedené informace budou zveřejňovány v modulu pro transparentnost státní podpory Komise28 nebo na webové stránce obsahující komplexní informace o státní podpoře, a to na vnitrostátní nebo regionální úrovni:

a) souhrnné informace uvedené v článku 11 nebo odkaz na ně;

b) úplné znění každé podpory uvedené v článku 11, včetně veškerých změn tohoto znění, nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;

c) informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje:

i) 10 000 EUR u příjemců v oblasti zemědělské prvovýroby;

ii) 100 000 EUR u příjemců působících v oblasti zpracování zemědělských produktů, uvádění zemědělských produktů na trh, lesnictví nebo činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

2. V případě režimů podpory ve formě daňového zvýhodnění se tyto podmínky pokládají za splněné, pokud členské státy zveřejní požadované informace o částkách jednotlivých podpor v následujících rozpětích v milionech EUR:

a) 0,01–0,1 pouze pro zemědělskou prvovýrobu;

b) 0,1–0,5;

c) 0,5–1;

d) 1 až 2;

e) 2 až 5;

f) 5 až 10;

g) 10 až 30; a

h) 30 a více.

3. Informace uvedené v odstavci 1 musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je specifikován v příloze III, a musí být možné je efektivně vyhledávat a stahovat. Informace uvedené v odstavci 2 se zveřejní ve lhůtě šesti měsíců ode dne poskytnutí podpory nebo v případě podpory v podobě daňových zvýhodnění ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání, a jsou k dispozici po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

4. Úplné znění režimu podpory nebo podpory ad hoc uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat zejména výslovný odkaz na toto nařízení, uvedením jeho názvu a odkazu na jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a na zvláštní ustanovení kapitoly III, kterých se daný akt týká, nebo případně na vnitrostátní právní předpis, který zajišťuje dodržování příslušných ustanovení tohoto nařízení. Znění režimu podpory nebo podpory ad hoc je doplněno o prováděcí ustanovení a o změny.

28 „Veřejné vyhledávání v databázi Transparentnost státní podpory“ je k dispozici na těchto internetových stránkách: xxxxx://xxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxx?xxxxxxx

5. Povinnosti týkající se zveřejňování stanovené v odstavci 1 se nepoužijí na podporu poskytovanou na projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 51.

6. Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:

a) souhrnné informace uvedené v odstavci 1;

b) odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám a uvedené v odstavci 2.

KAPITOLA II

PROCEDURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI

Článek 10

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud členský stát poskytne na základě tohoto nařízení podporu, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I až III uvedeného nařízení, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na některé druhy podpory, podporu poskytnutou některým příjemcům nebo podporu přijatou některými orgány dotyčného členského státu.

Článek 11 Podávání zpráv

1. Členské státy předloží Komisi prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně případných změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.

2. Členské státy Komisi elektronicky zašlou výroční zprávu podle kapitoly III nařízení (ES) č. 794/2004 o používání tohoto nařízení za každý rok nebo každou část roku, během nichž se toto nařízení použije.

3. Výroční zpráva musí rovněž obsahovat tyto údaje:

a) informace o chorobách zvířat nebo o škůdcích rostlin podle článku 25;

b) meteorologické informace o druhu, době, relativním rozsahu a místu výskytu klimatického jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě, podle článku 24 nebo výskytu přírodní pohromy v odvětví zemědělství podle článku 31.

Článek 12 Kontrola

Členské státy vedou podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla poskytnuta poslední podpora v rámci režimu podpor. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je případně stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA III KATEGORIE PODPOR

ODDÍL 1

Podpora ve prospěch MSP působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh

Článek 13

Podpora na investice do zemědělských podniků spojené se zemědělskou prvovýrobou

1. Podpora na investice do zemědělských podniků, která souvisí se zemědělskou prvovýrobou, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 21 tohoto článku a v kapitole I.

2. Investice může být uskutečněna jedním nebo několika příjemci nebo se týká hmotného či nehmotného majetku používaného jedním či několika příjemci.

3. Investice sleduje alespoň jeden z těchto cílů:

a) zlepšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku, zejména snížením výrobních nákladů nebo zlepšením a dalším rozvinutím produkce;

b) zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo norem dobrých životních podmínek zvířat;

c) zřízení nebo zlepšení infrastruktury související s rozvojem, přizpůsobením a modernizací zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě, pozemkových úprav a meliorací, dodávek a úspor udržitelné energie, energetické účinnosti a dodávek a úspor vody;

d) obnovení potenciálu produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat a škůdci rostlin, chráněnými druhy zvířat a prevence škod způsobených těmito událostmi a faktory; pokud mohou být škody spojeny se změnou klimatu, příjemci případně zahrnou do obnovy adaptační opatření na změnu klimatu;

e) dodržování norem za podmínek vymezených níže v bodu 11 písm. f);

f) přispění ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podpora udržitelné energetiky;

g) podpora udržitelného rozvoje přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi, mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách;

h) přispění k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posílení ekosystémových služeb a zachování stanovišť a krajin.

4. Investice může být spojena s výrobou biopaliv nebo energie z obnovitelných zdrojů na úrovni zemědělského podniku, pokud tato výroba nepřesahuje průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie v daném zemědělském podniku.

Pokud je investice určena na výrobu biopaliv, nemá výrobní zařízení vyšší výrobní kapacitu než ekvivalent průměrné roční spotřeby pohonných hmot v zemědělském podniku a vyrobené biopalivo se neprodává na trhu.

5. Pokud je investice určena na produkci tepelné energie a elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích, slouží výrobní zařízení pouze k uspokojení vlastních energetických potřeb příjemce a jejich výrobní kapacita není vyšší než ekvivalent kombinované průměrné roční spotřeby tepelné energie a elektřiny v zemědělském podniku, a to včetně domácnosti zemědělce. Prodej elektřiny do distribuční soustavy je povolen v případě, že je dodržen roční průměrný limit vlastní spotřeby.

6. Jestliže investici provádí více než jeden příjemce s cílem uspokojit vlastní energetické potřeby nebo potřebu biopaliv, odpovídá průměrná roční spotřeba součtu průměrné roční spotřeby všech příjemců.

7. Investice do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, musejí dodržovat minimální normy energetické účinnosti, pokud takové normy na vnitrostátní úrovni existují.

8. Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl tepelné energie, který stanoví členské státy.

9. členské státy stanoví pro různé typy zařízení prahové hodnoty maximální míry obilovin a ostatních plodin s vysokým obsahem škrobu, cukru nebo oleje využívaných k produkci bioenergie, včetně biopaliv. Podpora projektům na výrobu bioenergie musí být omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie.

10. Investice musí být v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investic, které vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU29, bude podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

Způsobilé náklady

11. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

a) náklady na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na zakoupené pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen

a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) výdaje na neproduktivní investice spojené se specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v odst. 3 písm. f), g) a h);

f) v případě zavlažování náklady na investice, které splňují tyto podmínky:

i) Komisi byl oznámen plán povodí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES30 pro celou oblast, v níž se má investice uskutečnit, jakož i pro jakékoli jiné oblasti, jejichž prostředí může být investicí ovlivněno; v příslušném programu opatření se upřesňují opatření, která byla přijata podle plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která mají význam pro odvětví zemědělství;

ii) v rámci investice existuje nebo je zavedeno měření vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni podpořené investice;

iii) investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo do infrastruktury závlahového detailu:

– se posuzují ex ante, pokud jde o dosažení úspory vody, s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení nebo infrastruktury;

– pokud má daná investice vliv na útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody, musí být dosaženo skutečného snížení spotřeby vod, což přispěje k dosažení dobrého stavu uvedených vodních útvarů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

iv) členský stát stanoví procentní podíly možných úspor vody a účinného snížení spotřeby vody jako podmínky způsobilosti, aby se zajistilo účinné snížení množství vody protékající zařízením ve srovnání s úrovněmi v období 2014–2020, a zabránilo se tak snížení úrovně ambicí v oblasti životního prostředí:

– procentní podíl potenciální úspory vody představuje alespoň 5 %, pokud technické parametry stávajícího zařízení nebo infrastruktury

30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

již zajišťují vysokou míru účinnosti (před provedením investice), a alespoň 25 %, pokud je stávající míra účinnosti nízká nebo v případě investic, které se uskutečňují v oblastech, v nichž jsou úspory vody nejvíce zapotřebí k zajištění dobrého stavu vody;

– procentní podíl účinného snížení spotřeby vody musí být alespoň 50 %;

– tyto úspory vody musí odrážet potřeby stanovené v plánech povodí vycházejících ze směrnice 2000/60/ES;

v) může být poskytnuta podpora na investice do využívání recyklované odpadní vody jako alternativního zásobování vodou, pouze pokud je poskytování a využívání této vody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/74131;

g) v případě investic na obnovu potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat, škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady vzniklé v souvislosti s obnovou potenciálu zemědělské produkce až na úroveň, jaká existovala v době před výskytem těchto událostí;

h) v případě investic na prevenci škod způsobených přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, chorobami zvířat, škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady na konkrétní preventivní opatření.

12. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 11 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

13. Pokud jde o zavlažování, podporu budou vyplácet pouze členské státy, které v povodí, v němž daná investice probíhá, zajišťují příspěvek různého využití vodních zdrojů k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby odvětvím zemědělství v souladu s první odrážkou čl. 9 odst. 1 směrnice 2000/60/ES, v příslušných případech s ohledem na sociální, environmentální a ekonomické dopady návratnosti těchto nákladů a na zeměpisné a klimatické podmínky příslušného regionu nebo příslušných regionů.

14. Podpora nesmí být poskytnuta na:

a) nákup platebních nároků;

b) nákup a výsadbu jednoletých rostlin s výjimkou podpory na pokrytí výdajů uvedených v odst. 11 písm. g);

c) drenážní práce;

d) nákup hospodářských zvířat s výjimkou podpory na pokrytí nákladů uvedených v odst. 11 písm. g).

15. S výjimkou investic na obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného chorobami zvířat či škůdci rostlin nesmí být podpora omezena na určité zemědělské

31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

produkty, a musí být tudíž dostupná pro všechna odvětví zemědělské prvovýroby, nebo pro celé odvětví rostlinné výroby či celé odvětví živočišné výroby. Členské státy však mohou některé zemědělské produkty vyloučit kvůli nadměrné kapacitě na vnitřním trhu nebo kvůli nedostatku možností odbytu.

16. Podpora uvedená v odstavci 1 nesmí být poskytnuta v rozporu s jakýmkoliv zákazem nebo omezením stanoveným v nařízení (EU) č. 1308/2013, a to i tehdy, pokud se tyto zákazy nebo omezení týkají pouze podpory Unie stanovené v uvedeném nařízení.

Intenzita podpory

17. Intenzita podpory nesmí přesáhnout 65 % způsobilých nákladů.

18. Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 80 % v případě těchto investic:

a) investice spojené se specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v odst. 3 písm. f), g) a h) nebo s dobrými životními podmínkami zvířat;

b) investice realizované mladými zemědělci;

c) investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.

19. Intenzitu podpory uvedené v odstavci 17 a v odst.18 písm. c) lze zvýšit na maximálně 85 % u investic malých zemědělských podniků.

20. Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 100 % v případě těchto investic:

a) neproduktivní investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu dle odst. 3 písm. f), g) a h);

b) investice na obnovení potenciálu produkce dle bodu 3 písm. d) a investice spojené s prevencí a zmírňováním rizik škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nebo chráněnými druhy zvířat.

21. Intenzita podpory na zavlažování uvedená v odst. 11 písm. f) je omezena na jednu nebo více sazeb, které nepřesahují:

a) 80 % způsobilých nákladů na investice do zavlažování v zemědělském podniku podle čl. 11 písm. f) třetího pododstavce;

b) 100 % způsobilých nákladů na investice do infrastruktury v oblasti zemědělství mimo zemědělský podnik, které mají být použity na zavlažování;

c) 65 % způsobilých nákladů na jiné investice do zavlažování v zemědělském podniku.

Článek 14

Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství

Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v kapitole I a je poskytnuta pouze na právní a správní náklady, včetně nákladů na vyměření, a to až do výše 100 % skutečně vynaložených nákladů.

Článek 15

Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb

1. Podpora poskytnutá malým a středním podnikům působícím v oblasti zemědělské prvovýroby na investice týkající se přemístění zemědělských staveb je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole I.

2. Přemístění zemědělské stavby musí být prováděno ve veřejném zájmu.

Veřejný zájem, kterým se odůvodňuje poskytnutí podpory podle tohoto článku, je upřesněn v příslušných předpisech dotčeného členského státu.

3. Pokud přemístění zemědělské stavby spočívá v rozebrání, přenesení a novém vybudování stávajících zařízení, je intenzita podpory omezena na 100 % skutečných nákladů vynaložených na tyto činnosti.

4. Má-li kromě rozebrání, přenesení a nového budování stávajících zařízení podle odstavce 3 přemístění za následek modernizaci těchto zařízení nebo zvýšení produkční kapacity, použije se intenzita podpory u investic uvedených v čl. 13 odst. 17 až 21, pokud jde o náklady související s modernizací zařízení nebo zvýšením produkční kapacity.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že pouhé nahrazení stávající budovy nebo zařízení novou, současnou budovou či zařízením, aniž by došlo k podstatné změně produkce nebo technologie, nesouvisí s modernizací.

5. Maximální intenzita podpory může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů, pokud se přemístění týká činností v blízkosti venkovských sídel v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení environmentálního profilu daného venkovského sídla.

Článek 16

Podpora na investice v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh

1. Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Investice se týkají hmotného nebo nehmotného majetku a souvisejí se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 43 a 33.

3. Investice související s produkcí biopaliv založených na potravinách nejsou podle tohoto článku způsobilé k získání podpory.

4. Investice musí být v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

5. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen

a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.

6. Jiné náklady než náklady uvedené v odst. 5 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, se nepovažují za způsobilé náklady.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

7. Podpora nesmí být poskytnuta na investice k dosažení souladu s platnými normami Unie.

8. Podpora uvedená v odstavci 1 nesmí být poskytnuta v rozporu s jakýmkoliv zákazem nebo omezením stanoveným v nařízení (EU) č. 1308/2013, a to i tehdy, pokud se tyto zákazy nebo omezení týkají pouze podpory Unie stanovené v uvedeném nařízení.

9. Intenzita podpory nepřesahuje 65 %. Může být zvýšena na maximálně 80 % v případě investic v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

Článek 17

Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na zahájení zemědělské činnosti

1. Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na zahájení zemědělské činnosti je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I. Je poskytována mladým zemědělcům podle definice v čl. 2 odst. 60.

2. Tento článek se použije na založení venkovské podnikatelské činnosti v oblasti zemědělství a na diverzifikaci příjmů domácností zemědělců o jiné zemědělské činnosti.

3. Podpora se poskytuje pouze mikropodnikům a malým podnikům.

4. Je-li podpora poskytnuta mladému zemědělci, který zakládá podnik ve formě právnické osoby, musí mladý zemědělec účinně a dlouhodobě vykonávat kontrolu nad danou právnickou osobou, pokud jde o rozhodování související s řízením, zisky a finančními riziky. Pokud se na kapitálu nebo řízení takové právnické osoby podílí několik fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, musí být mladý zemědělec schopen vykonávat takovou účinnou a dlouhodobou kontrolu buď samostatně, nebo společně s jinými osobami. Pokud má nad právnickou osobou

výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, použijí se tyto požadavky na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto jinou právnickou osobou32.

5. Podpora je podmíněna tím, že příslušnému orgánu daného členského státu je předložen podnikatelský plán.

6. Pokud v případě mladých zemědělců příjemce nemá odpovídající odborné dovednosti a způsobilost, aby vyhovoval definici mladého zemědělce, je nicméně k získání podpory pro mladé zemědělce způsobilý, pokud se zaváže, že si tyto odborné dovednosti a způsobilost osvojí do 36 měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Tento závazek se musí uvést v podnikatelském plánu.

7. Podpora se uděluje formou jednorázových částek a je omezena částkou 100 000 EUR na mladého zemědělce nebo na zahájení činnosti v oblasti zemědělství nebo na domácnost zemědělce.

Článek 18

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství

1. Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Pro podporu jsou způsobilá pouze seskupení nebo organizace producentů, které byly oficiálně uznány příslušným orgánem členského státu na základě předloženého podnikatelského plánu.

3. Podpora je poskytována s výhradou povinnosti dotčeného členského státu ověřit, zda bylo do pěti let ode dne oficiálního uznání seskupení nebo organizace producentů dosaženo cílů stanovených v podnikatelském plánu uvedeném v odstavci 2.

4. Členské státy přizpůsobí podporu vyňatou v souladu s tímto článkem tak, aby zohledňovala veškeré změny nařízení, kterými se řídí společná organizace trhů se zemědělskými produkty.

5. Dohody, rozhodnutí a jiné jednání v rámci seskupení nebo organizace producentů musejí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže použitelnými na základě článků 206 až 210a nařízení (EU) č. 1308/2013.

6. Podpora se neposkytuje:

a) organizacím producentů, subjektům nebo institucím, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty;

b) zemědělským sdružením, která vykonávají úkoly, jako je vzájemná podpora, pomoc a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by byla zapojena do společného přizpůsobování nabídky trhu;

32 Pokud jde o pojem kontroly, použije se obdobně kapitola II bod 1 konsolidovaného sdělení Komise k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. C 95, 16.4.2008, s. 1).

c) seskupením, organizacím nebo sdružením producentů, jejichž cíle jsou neslučitelné s čl. 152 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a článkem 156 nařízení (EU) č. 1308/2013.

7. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) náklady na nájem odpovídajících prostor;

b) nákup kancelářského vybavení;

c) náklady na administrativní pracovníky;

d) režijní náklady a právní a správní poplatky;

e) pořízení počítačového hardwaru a poplatky za pořízení nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení.

V případě nákupu prostor jsou způsobilé náklady na tyto prostory omezeny do výše nákladů na pronájem za tržní cenu.

8. Podpora se poskytuje formou paušální částky vyplácené v ročních splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů oficiálně uznány příslušným orgánem na základě podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 2.

Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření náležitého provedení uvedeného podnikatelského plánu.

9. Podpora je omezena na 10 % roční produkce seskupení nebo organizace producentů uvedené na trh.

10. Výše podpory je omezena na 100 000 EUR. Podpora se postupně snižuje.

Článek 19

Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti

1. Níže uvedené kategorie podpory pro producenty zemědělských produktů a jejich seskupení jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy:

a) podpora na novou účast v režimech jakosti, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I;

b) podpora nákladů na povinná kontrolní opatření související s režimy jakosti, která jsou prováděna podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů příslušným orgánem nebo jeho jménem, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 3, 5, 6 a 7 tohoto článku a v kapitole I;

c) podpora na náklady na činnosti související s průzkumem trhu, koncepcí a designem produktu a přípravou žádostí o uznání režimů jakosti, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje na následující režimy jakosti:

a) režimy jakosti zřízené podle:

i) část II hlava II kapitola I oddíl 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, co se týká vína;

ii) nařízení (EU) č. 1151/2012;

iii) nařízení Rady (ES) č. 834/200733;

iv) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/78734;

v) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/201435;

b) režimy jakosti zemědělských produktů, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tyto podmínky:

i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti je odvozena z jednoznačných povinností zaručit jedno z následujících kritérií:

– zvláštní vlastnosti produktu,

– zvláštní zemědělské nebo produkční metody,

– jakost konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;

ii) režim jakosti musí být otevřen všem producentům;

iii) režim jakosti musí zahrnovat závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací musejí ověřovat orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;

iv) režim jakosti musí být transparentní a zajišťovat úplnou zpětnou vysledovatelnost zemědělských produktů;

c) dobrovolné systémy certifikace zemědělských produktů, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny36.

3. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se poskytuje producentům zemědělských produktů jako roční pobídková platba, jejíž výše se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

4. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) a b) nesmí být poskytnuta na náklady na kontroly, které provádí samotný příjemce, nebo v případě, že právní předpisy Unie stanoví, že náklady na kontroly mají hradit producenti zemědělských produktů a jejich seskupení, aniž by byla stanovena skutečná výše nákladů.

5. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se poskytuje nejvýše po dobu sedmi let.

33 Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1).

35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).

36 Sdělení Komise – Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny (Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 5).

6. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

7. Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) a c) nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Vyplácí se subjektu, který odpovídá za kontrolní opatření, poskytovateli výzkumu nebo konzultačních služeb.

8. Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) a c) je omezena na 100 % skutečně vynaložených nákladů.

Článek 20

Podpora na výměnu znalostí a informační akce

1. Podpora na výměnu znalostí a informační akce je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora zahrnuje činnosti v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů a odborného vedení, demonstrační činnosti a informační akce.

Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských podniků a návštěvy zemědělských podniků.

Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.

3. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) v případě demonstračních projektů s ohledem na investice: i) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

b) cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní příspěvky účastníků;

c) náklady na zástup v zemědělském podniku během nepřítomnosti účastníků;

d) v případě demonstračních projektů s ohledem na investice:

i) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;

ii) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

iii) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);

iv) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.

4. Náklady uvedené v odst. 3 písm. d) jsou způsobilé pouze v rozsahu, v němž byly vynaloženy na demonstrační projekt, a během doby trvání demonstračního projektu.

Za způsobilé se považují pouze odpisy odpovídající životnímu cyklu demonstračního projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních zásad.

5. Podpora uvedená v odst. 3 písm. (a) a c) nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Podporu na náklady na zástup v zemědělském podniku uvedenou v odst. 3 písm. c) lze vyplatit přímo subjektu, který zástup v zemědělském podniku zajišťuje.

6. Subjekty zajišťující výměnu znalostí a informační akce mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelného školení.

Činnosti uvedené v odstavci 2 mohou vykonávat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

7. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

Vykonávají-li činnosti uvedené v odstavci 2 seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou přístupu k těmto činnostem.

Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní náklady dotyčného seskupení nebo organizace producentů musí být omezen na náklady na provádění činností uvedených v odstavci 2.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

V případě demonstračních projektů uvedených v odst. 3 písm.(d) je maximální výše podpory omezena na 100 000 EUR na tři daňová období.

Článek 21

Podpora na poradenské služby

1. Podpora na poradenské služby je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora je navržena s cílem pomoci podnikům působícím v odvětví zemědělství a mladým zemědělcům využívat poradenské služby.

3. Poradenství je spojeno alespoň s jedním specifickým cílem v souladu s článkem 6 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu] a zahrnuje nejméně jeden z těchto prvků:

a) veškeré požadavky, podmínky a závazky hospodaření vztahující se na zemědělce a další příjemce, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP, včetně požadavků a standardů v rámci podmíněnosti a podmínek intervencí, jakož i informace o finančních nástrojích a podnikatelských plánech stanovených v rámci strategického plánu SZP;

b) požadavky stanovené členskými státy za účelem provedení směrnice 2000/60/ES, směrnice 92/43/EHS, směrnice 2009/147/ES, směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES37, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228438, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/203139, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/42940, článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/200941 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES42;

c) zemědělské postupy bránící rozvoji antimikrobiální rezistence podle sdělení

„Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“43;

d) řízení rizik;

e) podpora inovací, zejména pro přípravu a provádění projektů operační skupiny EIP;

f) digitální technologie v zemědělství podle čl. 114 písm. b) nařízení č. XXX [nařízení o strategickém plánu];

g) udržitelné hospodaření s živinami, včetně – nejpozději od roku 2024 – používání nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin podle čl. 13 odst. 4 nařízení č. XXX [nařízení o strategickém plánu];

h) podmínky zaměstnání a povinnosti zaměstnavatele, jakož i ochrana zdraví při práci a bezpečnost a sociální péče v zemědělských komunitách.

4. Poradenství může zahrnovat rovněž jiné záležitosti než záležitosti uvedené v odstavci

3 spojené s hospodářským a environmentálním profilem zemědělského podniku, včetně aspektů konkurenceschopnosti. To může zahrnovat poradenství týkající se vytvoření krátkých dodavatelských řetězců, ekologického zemědělství a zdravotních aspektů chovu zvířat.

5. Podpora má podobu dotované služby.

6. Poskytovatelé poradenských služeb mají příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a jsou hodnověrní, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.

Poradenské služby mohou poskytovat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

37 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

40 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

41 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

43 „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ (COM(2017) 339 final).

Členské státy zajistí, aby poskytovatelé poradenských služeb byli nestranní a aby nebyli ve střetu zájmů.

7. Podpora je dostupná pro všechny způsobilé podniky v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

Poskytují-li poradenské služby seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou přístupu ke službě.

Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musí být omezen na náklady na poskytování dané poradenské služby.

8. Výše podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů do částky 25 000 EUR (s výjimkou nákladů uvedených v odstavci 4) na období tří let na účely poradenství poskytnutého poskytovatelem služby jedinému příjemci působícímu v oblasti zemědělské prvovýroby.

9. Výše podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů do částky 200 000 EUR (s výjimkou nákladů uvedených v odstavci 4) na období tří let na účely poradenství poskytnutého poskytovatelem služby jedinému příjemci působícímu v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh.

Článek 22

Podpora na zástup v zemědělském podniku

1. Podpora na zástup v zemědělském podniku je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora se poskytuje na úhradu skutečných nákladů vynaložených na zástup zemědělce, fyzické osoby, která je členem domácnosti zemědělce, nebo zaměstnanců zemědělce po dobu jejich nepřítomnosti v zemědělském podniku z důvodu nemoci, včetně nemoci jejich dítěte, dovolené, mateřské a rodičovské dovolené nebo povinné vojenské služby nebo v případě smrti.

3. Celková doba trvání zástupu je omezena na 3 měsíce ročně na příjemce, s výjimkou zástupu v případě mateřské nebo rodičovské dovolené a zástupu během povinné vojenské služby. V případě mateřské nebo rodičovské dovolené je doba trvání zástupu omezena na 6 měsíců v každém jednotlivém případě. V případě povinné vojenské služby je doba trvání zástupu omezena na dobu trvání této služby.

4. Podpora má podobu dotované služby.

Zástup v zemědělském podniku mohou zajišťovat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost. V takovém případě nesmí být podmínkou přístupu k dané službě členství v daném seskupení nebo organizaci.

5. Intenzita podpory je omezena na 100 % skutečně vynaložených nákladů.

Článek 23

Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů

1. Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata

z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora pokrývá náklady na:

a) pořádání soutěží, veletrhů a výstav a účast na nich;

b) publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech.

3. Publikace uvedené v odst. 2 písm. (b) nesmí odkazovat na určitý podnik, obchodní značku nebo původ.

První pododstavec se však nevztahuje na odkazy na původ zemědělských produktů zahrnutých v:

a) režimech jakosti podle čl. 19 odst. 2 písm. a), pokud tento odkaz přesně odpovídá označení, které je Unií chráněno;

b) režimech jakosti podle čl. 19 odst. 2 písm. b) a c), je-li odkaz na původ ve sdělení vedlejší.

4. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady na organizování soutěží, veletrhů a výstav a účast na nich:

a) náklady na účast;

b) cestovní výlohy a náklady na přepravu zvířat a produktů, které budou předmětem propagační činnosti;

c) náklady na publikace a internetové stránky informující o akci;

d) pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání;

e) symbolické ceny do hodnoty 1 000 EUR na cenu a vítěze soutěže;

5. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady na publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech:

a) náklady na zveřejnění v tištěných nebo elektronických médiích, internetové stránky a spoty v elektronických médiích, televizních nebo rozhlasových stanicích s věcnými informacemi o příjemcích podpory z daného regionu nebo

o producentech daného zemědělského produktu, pokud jsou informace neutrální a pokud všichni dotyční příjemci mají rovnou příležitost být v publikaci představeni;

b) náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací o:

i) režimech jakosti podle čl. 19 odst. 2, k nimž mají přístup zemědělské produkty z jiných členských států a třetích zemí;

ii) generických zemědělských produktech, jejich nutričních výhodách a jejich navrhovaném použití.

6. Podpora se poskytuje:

a) formou věcného plnění nebo

b) na základě úhrady skutečných nákladů vynaložených příjemcem.

Je-li podpora poskytována ve formě věcného plnění, musí mít podobu dotované služby.

Propagační opatření mohou provádět seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.

Podpora na symbolické ceny podle odst. 4 písm. e) je subjektu provádějícímu propagační opatření vyplacena pouze tehdy, byla-li cena skutečně udělena, a po předložení dokladu o jejím udělení.

7. Podpora na propagační opatření je dostupná všem způsobilým podnikům v dotyčné oblasti, a to na základě objektivně stanovených podmínek.

Provádějí-li propagační opatření seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou účasti. Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní poplatky dotyčného seskupení nebo organizace producentů musí být omezen na náklady na poskytování daných propagačních opatření.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 24

Podpora určená k náhradě škody způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě

1. Podpora určená k náhraně škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí splňovat tyto podmínky:

a) podpora se vyplácí, pokud příslušný orgán členského státu úředně uznal povahu události jako nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a

b) pokud existuje přímá příčinná souvislost mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou, která podniku vznikla.

3. Podpora se musí vyplatit přímo dotčenému podniku nebo seskupení nebo organizaci producentů, jehož je tento podnik členem.

Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

4. Režimy podpory související s nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se zavedou do tří let a podpora se vyplatí do čtyř let ode dne, kdy k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, došlo.

5. Způsobilé náklady představuje výše škody, která vznikla jako přímý důsledek nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

6. Výpočet škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se provádí na úrovni jednotlivého příjemce. Podpora se může vztahovat na:

a) ztrátu příjmu kvůli úplnému nebo částečnému zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků uvedených v odstavci 7;

b) hmotnou škodu uvedenou v odstavci 8.

7. Ztráta příjmu se vypočítá tak, že se

a) výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo v jednotlivých následujících letech, které byly ovlivněny úplným nebo částečným zničením prostředků určených k produkci, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku

odečte od

b) výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v období tří let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo vynásobení tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota produkce, průměrnou obdrženou prodejní cenou.

Ztrátu příjmu lze vypočítat buď na úrovni roční produkce zemědělského podniku, nebo na úrovni plodin nebo na úrovni hospodářských zvířat.

Částku ztráty příjmu lze zvýšit o ostatní náklady, které příjemci vznikly z důvodu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

Tato částka se sníží o veškeré náklady, které v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebyly vynaloženy.

K výpočtu zemědělské produkce příjemce lze použít indexy, pokud použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu příjemce v daném roce.

8. Hmotná škoda na majetku, například budovách zemědělského podniku, vybavení, strojním zařízení, zásobách a výrobních prostředcích způsobená nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se vypočítá podle nákladů na opravu nebo podle ekonomické hodnoty dotčeného majetku před výskytem nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.

Tato škoda nesmí být vyšší než náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené pohromou, tedy než rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnání k přírodní pohromě, a bezprostředně po něm.

Pokud se ztráta příjmu příjemce uvedená v odstavci 7 vypočítá na základě úrovně plodin nebo hospodářských zvířat, lze vzít v úvahu pouze hmotnou škodu související s danou plodinou nebo hospodářskými zvířaty.

9. Podpora se sníží o 50 %, pokud není poskytnuta příjemcům, kteří uzavřeli pojištění s pojistnou ochranou vztahující se alespoň na 50 % jejich průměrné roční produkce nebo příjmu souvisejícího s produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších klimatických rizik v dotyčném členském státě nebo regionu, na nějž se pojištění vztahuje.

10. Podpora a případné další platby obdržené za účelem odškodnění za ztráty, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na škody, jsou omezeny na 80 % způsobilých nákladů.

V oblastech čelících přírodním omezením se intenzita podpory může zvýšit na 90 %.

Článek 25

Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škody způsobené chorobami zvířat nebo škůdci rostlin

1. Podpora na uhrazení nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat nebo škůdců rostlin a podpora na odškodnění těchto podniků za ztráty způsobené těmito chorobami zvířat nebo škůdci rostlin jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňují podmínky stanovené v odstavcích 2 až 15 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí splňovat tyto podmínky:

a) vyplácí se ve vztahu k chorobám zvířat nebo škůdcům rostlin, s ohledem na něž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy a

b) je součástí jedné z těchto iniciativ:

i) veřejného programu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jehož cílem je prevence, tlumení nebo eradikace dotyčných chorob zvířat nebo škůdců rostlin;

ii) mimořádných opatření uložených příslušným orgánem;

iii) opatření za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření škůdce rostlin prováděného v souladu s článkem 17 a čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/2031;

iv) opatření za účelem prevence, tlumení a eradikace nákaz zvířat v souladu s nařízením (EU) 2016/429.

Program a opatření uvedená v písmeni b) obsahují popis dotyčných opatření pro prevenci, tlumení nebo eradikaci.

3. Podpora na choroby zvířat se poskytuje ve vztahu k chorobám zvířat uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 nebo na seznamu chorob, infekcí a infestace u zvířat obsaženém v Kodexu zdraví suchozemských živočichů, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat.

4. Jiné podpory vztahující se k chorobám zvířat nebo škůdcům rostlin, než jsou podpory uvedené v odstavci 3, musí splňovat tyto podmínky:

a) choroba zvířat nebo škůdce rostlin způsobily zemědělcům vážné škody, které přesahují prahovou hodnotu nejméně 30 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozím tříletém období nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, a

b) příjemci uzavřeli pojištění, je-li k dispozici, nebo hradí finanční příspěvky do vzájemných fondů akreditovaných v daném členském státě vztahující se

alespoň na 50 % jejich průměrné roční produkce nebo příjmu souvisejícího s produkcí a týkající se statisticky nejvýznamnějších chorob zvířat nebo škůdců rostlin v dotyčném členském státě nebo regionu, na nějž se pojištění nebo akreditovaný vzájemný fond vztahuje.

5. Podpora se nesmí vztahovat k opatřením, u nichž právní předpisy Unie stanoví, že náklady na ně má nést příjemce, ledaže jsou náklady na tato opatření zcela vyrovnány povinnými poplatky příjemců.

6. Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku nebo seskupení producentů nebo organizaci, jichž je tento podnik členem.

Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

7. Režimy podpory související s chorobou zvířat nebo škůdcem rostlin musí být zavedeny do tří let a podpora musí být vyplacena do čtyř let ode dne vzniku nákladů nebo škod způsobených chorobou zvířat nebo škůdcem rostlin.

8. V případě preventivních opatření pokrývá podpora tyto způsobilé náklady:

a) zdravotní kontroly;

b) rozbory, včetně diagnóz in vitro;

c) testy a ostatní metody depistáže, včetně testů TSE a BSE;

d) nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

e) náklady na porážku nebo likvidaci zvířat nebo neškodné odstranění živočišných produktů a rostlin a náklady na čištění a dezinfekci zemědělského podniku a vybavení;

f) zavedení nebo zlepšení opatření biologické bezpečnosti.

9. V případě opatření pro eradikaci pokrývá podpora tyto způsobilé náklady:

a) testy a ostatní metody depistáže chorob zvířat, včetně testů TSE a BSE;

b) nákup, skladování, podávání a distribuci očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin;

c) porážku nebo utracení zvířat, jejich odstranění a zničení produktů a vybavení, které s nimi souvisejí, nebo zničení rostlin, včetně případů úhynu nebo zničení v důsledku očkování nebo jiných opatření nařízených příslušnými orgány a vyčištění a dezinfekce podniku a vybavení.

10. V případě podpory určené k náhradě škod způsobených chorobami zvířat nebo škůdci rostlin se odškodnění vypočítává pouze na základě:

a) tržní hodnoty poražených, utracených nebo uhynulých zvířat nebo zničených živočišných produktů nebo rostlin:

i) v důsledku choroby zvířat nebo škůdce rostlin;

ii) jako součást veřejného programu nebo opatření podle odst. 2 písm. b);

b) ušlých příjmů v důsledku uložené karantény a obtíží při doplňování stavů nebo opětovné výsadbě nebo obtíží při povinném střídání plodin uloženém jako součást veřejného programu nebo opatření jsou podle odst. 2 písm. b);

c) nákladů vynaložených na výměnu zařízení zničeného na příkaz příslušných orgánů dotyčného členského státu.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se tržní hodnota stanoví na základě hodnoty zvířat, produktů a rostlin bezprostředně před vznikem nebo potvrzením podezření na výskyt choroby zvířat nebo škůdce rostlin.

11. Odškodnění vypočtené podle odstavce 10 se sníží o náklady, které nebyly přímo vynaloženy v důsledku choroby zvířat nebo škůdce rostlin, které by příjemce jinak hradil.

12. Podpora určená k náhradě škod způsobených chorobami zvířat nebo škůdci rostlin je omezena na náklady a škodu způsobenou chorobami zvířat a škůdci rostlin, v jejichž případě příslušný orgán:

a) v případě choroby zvířat úředně uznal ohnisko;

b) v případě škůdců rostlin úředně potvrdil jejich výskyt.

13. Podpora související se způsobilými náklady uvedenými v odstavcích 8 a 9 se poskytuje jako věcné plnění a vyplácí se poskytovateli opatření pro prevenci, tlumení a eradikaci.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto pododstavce lze podporu související se způsobilými náklady uvedenými v následujících ustanoveních poskytnout přímo příjemci jako náhradu skutečných nákladů, které vynaložil:

a) odst. 8 písm. d) a e) a odst. 9 písm. b) v případě chorob zvířat nebo škůdců rostlin;

b) odst. 8 písm. e) a odst. 9 písm. c) v případě škůdců rostlin a pro vyčištění a dezinfekci zemědělského podniku a zařízení.

14. Jednotlivá podpora se neposkytuje, pokud se zjistí, že chorobu zvířat nebo nákazu škůdcem rostlin způsobil příjemce záměrně nebo svou nedbalostí.

15. Podpora a jakékoli další platby obdržené příjemcem, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na tytéž způsobilé náklady, které jsou uvedeny v odstavcích 8, 9 a 10, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 26

Podpora odvětví živočišné výroby a podpora na mrtvá hospodářská zvířata

1. Níže uvedená podpora pro chovatele hospodářských zvířat je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora pokrývá náklady na:

a) správní náklady související se zřízením a vedením plemenných knih;

b) testy vykonávané třetími stranami nebo jejich jménem s cílem určení genetické hodnoty nebo užitkovosti hospodářských zvířat, kromě kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat a pravidelných kontrol jakosti mléka;

c) odklizení mrtvých hospodářských zvířat;

d) neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat;

e) pojistné, které zemědělci zaplatili za pojistnou ochranu vztahující se na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat;

f) odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, je-li podpora financována z poplatků nebo povinných příspěvků určených na financování neškodného odstranění takových mrtvých hospodářských zvířat, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo uloženy v odvětví masa;

g) odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v případech, kdy existuje povinnost provést na dotyčných mrtvých hospodářských zvířatech testy TSE nebo v případě vzniku ohniska choroby podle čl. 25 odst. 3.

3. Podpory uvedené v odst. 2 písm. c), d), e), f) a g) jsou podmíněny existencí konzistentního monitorovacího programu, který zajišťuje bezpečné odstranění veškerých mrtvých hospodářských zvířat v daném členském státě.

Podpora na náklady na pojistné, které zemědělci zaplatili za pojistnou ochranu vztahující se na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat podle odst. 2 písm. e) tohoto článku, splňuje podmínky stanovené v čl. 27 odst. 2.

4. Podpora je věcná a nezahrnuje přímé platby příjemcům.

Pro usnadnění správy podpor uvedených v odst. 2 písm. c), d), e), f) a g) lze podporu vyplatit hospodářským subjektům, které:

a) působí v odvětvích navazujících na činnost podniků působících v odvětví živočišné výroby a

b) poskytují služby spojené s odklizením a neškodným odstraněním mrtvých hospodářských zvířat.

5. Intenzita podpory je omezena na:

a) 70 % nákladů na genetické testy podle odst. 2 písm. b);

b) 75 % nákladů spojených s neškodným odstraněním podle odst. 2 písm. d) a e);

c) 100 % nákladů souvisejících se správními náklady, odklizením, neškodným odstraněním a pojistným spojeným s odklizením podle odst. 2 písm. a), c), e),

f) a g).

Článek 27

Podpora na platby pojistného

1. Podpora na platby pojistného je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora nesmí:

a) představovat překážku pro fungování vnitřního trhu s pojišťovacími službami;

b) být omezena na pojištění nabízené jedinou pojišťovnou nebo jednou skupinou společností;

c) být podmíněna tím, aby byla pojišťovací smlouva uzavřena se společností usazenou v dotyčném členském státě.

3. Pojištění se vztahuje na ztráty způsobené kterýmkoli z následujících faktorů:

a) přírodními pohromami;

b) nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a jinými nepříznivými klimatickými jevy;

c) chorobami zvířat nebo škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat.

4. Pojištění:

a) kompenzuje pouze náklady na náhradu ztrát uvedených v odstavci 3;

b) nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí zemědělské produkce.

5. Členské státy mohou omezit částku pojistného, které je způsobilé pro podporu, použitím příslušných stropů.

6. Intenzita podpory je omezena na 70 % nákladů na pojistné.

Článek 28

Podpora určená k náhradě škod způsobených chráněnými druhy zvířat

1. Podpora určená k náhradě škod způsobených chráněnými druhy zvířat je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Členský stát musí prokázat přímou příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a chováním zvířete.

3. Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku nebo seskupení producentů nebo organizaci, jichž je tento podnik členem. Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

4. Režim podpory musí být zaveden do tří let a podpora vyplacena do čtyř let ode dne vzniku škody.

5. Způsobilé náklady jsou náklady na škodu vynaložené v přímém důsledku chráněných druhů zvířat, posouzené orgánem veřejné moci, nezávislým odborníkem, který byl uznán orgánem poskytujícím podporu, nebo pojišťovnou.

Škoda může zahrnovat:

a) usmrcená zvířata nebo zničené rostliny: způsobilé náklady vycházejí z tržní hodnoty usmrcených zvířat nebo rostlin zničených chráněnými druhy zvířat bezprostředně před událostí, která vedla ke vzniku škody.

b) nepřímé náklady: náklady na veterinární ošetření v souvislosti s léčením zraněných zvířat a náklady na práci vykonanou v souvislosti s hledáním pohřešovaných zvířat;

c) hmotná škoda na vybavení zemědělského podniku, strojích, zemědělských budovách a zásobách.

d) Pro účely druhého pododstavce písm. c) se při výpočtu hmotné škody vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného aktiva před událostí, která vedla ke vzniku škody. Výše škody nepřesahuje náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty v důsledku události, která vedla ke vzniku škody,

tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před událostí a bezprostředně po ní.

6. Škoda se vypočítává na úrovni jednotlivého příjemce.

Tato výše se sníží o případné náklady, jež v důsledku události, která vedla ke škodě, nevznikly a jež by jinak příjemci vznikly.

7. S cílem zmírnit riziko narušení hospodářské soutěže a poskytnout pobídku k minimalizaci rizika se vyžaduje minimální úsilí ze strany příjemců. Toto úsilí má formu preventivního opatření, např. ochranné ploty tam, kde je to možné, nebo pastevečtí psi, které je přiměřené riziku škody způsobené chráněnými druhy zvířat v dotčené oblasti, s výjimkou případů, kdy přiměřená preventivní opatření nejsou možná.

8. Podporu podle toho článku lze poskytovat až do výše 100 % způsobilých nákladů.

9. Podpora a případné další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na škody, s ohledem na něž byla poskytnuta podpora, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 29

Podpora na znevýhodnění související se sítí Natura 2000

1. Podpora na znevýhodnění související se zemědělskými oblastmi sítě Natura 2000 je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora se poskytuje ročně na hektar zemědělské plochy s cílem poskytnout příjemcům odškodnění za dodatečné náklady a ušlé příjmy, včetně transakčních nákladů, v důsledku znevýhodnění v zemědělských oblastech, na něž má přímý dopad provádění směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES.

3. Podpora se vyplácí pouze v souvislosti s těmito zemědělskými oblastmi:

a) zemědělské oblasti sítě Natura 2000;

b) krajinné prvky, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS a které nesmí překročit 5 % oblastí zařazených do sítě Natura 2000.

4. Intenzita podpory je omezena na 100 % nákladů uvedených v odstavci 2.

ODDÍL 2

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního

A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ, KTERÉ SE NACHÁZÍ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH

Článek 30

Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích

1. Podpora na investice určené k zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, poskytovaná podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole 1.

2. Podpora je poskytována na kulturní a přírodní dědictví ve formě přírodních krajin a staveb, které jsou příslušnými orgány veřejné moci v daném členském státě oficiálně uznány jako kulturní nebo přírodní dědictví.

3. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady určené na zachování kulturního a přírodního dědictví:

a) náklady na investice do hmotného majetku;

b) aktivované výkony.

4. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

5. Podpora na aktivované výkony je omezená částkou ve výši 10 000 EUR ročně.

ODDÍL 3

Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami

Článek 31

Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami

1. Režimy podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňují podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí splňovat tyto podmínky:

a) bude vyplacena pouze v případě, že příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu a

b) existuje-li přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodou, která podniku vznikla.

3. Podpora se musí vyplatit přímo dotčenému podniku nebo seskupení nebo organizaci producentů, jehož je tento podnik členem.

Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.

4. Režimy podpory související s přírodní pohromou musí být zavedeny do tří let a podpora vyplacena do čtyř let ode dne výskytu přírodní pohromy.

5. Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody, která vznikla jako přímý důsledek přírodní pohromy, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

6. Škoda způsobená přírodní pohromou se vypočítává na úrovni jednotlivého příjemce. Podpora může souviset:

a) se ztrátou příjmu kvůli úplnému nebo částečnému zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků uvedených v odstavci 7;

b) s hmotnou škodu uvedenou v odstavci 8.

7. Ztráta příjmu se vypočítá tak, že se

a) výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k přírodní pohromě, nebo v jednotlivých následujících letech,

které byly ovlivněny úplným nebo částečným zničením prostředků určených k produkci, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku,

odečte od

b) výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v tříletém období, které předcházelo vzniku přírodní pohromy, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, které předcházelo vzniku přírodní pohromy, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

Tuto částku lze zvýšit o další náklady, které příjemci vznikly v přímé souvislosti s přírodní pohromou.

Tato částka se sníží o případné náklady, jež nevznikly v důsledku přírodní pohromy.

K výpočtu roční zemědělské produkce příjemce lze použít indexy, pokud použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu příjemce v daném roce.

8. Hmotná škoda na majetku, například budovách zemědělského podniku, vybavení, strojním zařízení, zásobách a výrobních prostředcích, způsobená přírodní pohromou se vypočítá podle nákladů na opravu nebo podle ekonomické hodnoty dotčeného majetku bezprostředně před vznikem přírodní pohromy.

Tato škoda nesmí být vyšší než náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené pohromou, tedy než rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před vznikem přírodní pohromy a bezprostředně po ní.

9. Podpora a případné další obdržené platby za účelem náhrady ztrát, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

ODDÍL 4

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství a lesnictví

Článek 32

Podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství a lesnictví

1. Podpora na výzkumné a vývojové projekty v odvětvích a pododvětvích zemědělství a lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpořený projekt by měl být v obecném zájmu dotyčných odvětví nebo pododvětví, jak je uvedeno v odstavci 1.

3. Přede dnem zahájení podpořeného projektu musí organizace pro výzkum a šíření znalostí, která projekt provádí, zveřejnit na internetu tyto informace:

a) skutečnost, že má být realizován podpořený projekt;

b) cíle podpořeného projektu;

c) přibližné datum zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu;

d) místo zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu na internetu;

e) údaj, že výsledky podpořeného projektu budou zdarma k dispozici všem podnikům působícím v dotyčném odvětví nebo pododvětví.

4. Výsledky podporovaného projektu musí být zveřejněny na internetu ode dne ukončení podporovaného projektu nebo ode dne, kdy byly informace o těchto výsledcích dány k dispozici členům určité organizace, podle toho, která událost nastane dříve. Výsledky musí být na internetu zpřístupněny po dobu nejméně pěti let ode dne ukončení podporovaného projektu.

5. Podpora se poskytuje přímo organizacím pro výzkum a šíření znalostí.

6. Podpora nezahrnuje platby podnikům působícím v odvětví zemědělství nebo lesnictví na základě ceny zemědělských nebo lesnických produktů.

7. Způsobilé jsou tyto náklady:

a) osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;

b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu; pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;

c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu; u budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních postupů; u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;

e) dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.

8. Vykonává-li organizace pro výzkum a šíření znalostí rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví.

9. Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovouto organizaci pro výzkum a šíření znalostí, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výzkumným kapacitám této organizace nebo k výsledkům jejího výzkumu.

10. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

ODDÍL 5

Podpora ve prospěch lesnictví

Článek 33

Podpora na zalesňování a zakládání lesů

1. Podpora na zalesňování a zakládání lesů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 11 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora na zalesnění a založení lesa pokrývá náklady na založení a roční prémii na hektar.

Podpora na zalesnění a založení lesa může zahrnovat investiční operace.

3. Podpora na zalesnění a založení lesa související s investičními operacemi pokrývá následující způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech (a) a (b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě výsledků těchto studií nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů.

Podpora, která je udílena v rámci strategického plánu SZP a která je poskytována ve formě finančních nástrojů, může zahrnovat jiné způsobilé náklady než ty, které jsou uvedené v prvním pododstavci, za předpokladu, že jsou tyto náklady plně způsobilé podle příslušného strategického plánu SZP a že je podpora poskytnuta po schválení příslušného strategického plánu Komisí.

S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.

4. Investiční operace jsou v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investičních operací, které vyžadují posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

5. Způsobilé mohou být následující náklady na založení:

a) náklady na výsadbový a rozmnožovací materiál;

b) náklady na výsadbu a náklady přímo související s výsadbou;

c) náklady na další související operace, například skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;

d) náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce zalesňování.

6. Roční prémie na hektar pokrývá uhrazení ušlých příjmů a náklady na údržbu, včetně první a poslední probírky.

7. Podpora se neposkytuje na výsadbu těchto stromů:

a) rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

b) vánočních stromků;

c) rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie;

d) druhů, které nejsou pro danou oblast původní, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP.

8. Vysázené druhy musí být přizpůsobené podmínkám životního prostředí a klimatickým podmínkám dotyčné oblasti a musí splňovat minimální environmentální požadavky.

9. V oblastech, v nichž je zalesňování obtížné kvůli nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám, může být podpora poskytnuta na výsadbu jiných víceletých druhů dřevin, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky.

10. Podpora pro velké podniky je podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, jak je stanoveno v obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě konané ve dnech 16.–17. června 1993 v Helsinkách44.

11. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 34

Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy

1. Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy pokrývá náklady na založení, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnických systémů a roční prémii na hektar.

3. Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy může zahrnovat investiční operace.

4. S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, pokrývá podpora na zalesnění a založení lesa související s investičními operacemi následující způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně

44 Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě (xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxx/XX/XX_xxxxxxxx_xxxxxxxxxxX0.xxx).

studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmena a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.

5. Investiční operace jsou v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investičních operací, které vyžadují posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

První pododstavec se nevztahuje na podporu, která je poskytována ve formě finančních nástrojů.

6. Způsobilé mohou být následující náklady na založení, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnického systému:

a) náklady na výsadbu stromů, včetně nákladů na výsadbový materiál, výsadbu, skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;

b) náklady na přeměnu stávajících lesů nebo jiných zalesněných ploch, včetně nákladů na pokácení stromů, prosekání, prořezání a ochranu před pasoucími se zvířaty;

c) ostatní náklady přímo související se založením, regenerací nebo obnovou zemědělsko-lesnického systému, například náklady na studie proveditelnosti, plány na založení systému, rozbor půdy, její přípravu a ochranu;

d) náklady na zavlažování a ochranu silvopastorálního, zejména pastevního systému;

e) náklady na nezbytné ošetření související se založením zemědělsko-lesnického systému, včetně zavlažování a stříhání;

f) náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce po založení, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnického systému.

7. Roční prémie na hektar pokrývá náklady na údržbu zemědělsko-lesnického systému a vyplácí se nejvýše po dobu pěti let ode dne poskytnutí podpory.

Způsobilé náklady na údržbu se mohou týkat existujících pásů stromů, pletí, prořezávání a prosekávání a ochranných opatření a investic, například plotů nebo individuálních ochranných tubusů.

8. Členské státy určí strukturu a složení zemědělsko-lesnického systému s přihlédnutím k:

a) místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám;

b) druhům lesních porostů a

c) potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.

9. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 35

Podpora na předcházení poškozování lesů a na obnovu poškozených lesů

1. Podpora na ochranu lesů před lesními požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které lze přirovnat k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, katastrofickými událostmi, jevy souvisejícími se změnou klimatu jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) nebo případně čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) vybudování ochranné infrastruktury, včetně nákladů na údržbu protipožárních pruhů;

b) místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně nákladů na využívání pastvy dobytka zahrnujících například náklady na chlévy, zavlažování, ploty a přepravu zvířat;

c) zřizování a zlepšování zařízení ke sledování lesních požárů, škůdců a chorob a komunikaci o nich;

d) náklady na obnovu lesního potenciálu poškozeného požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu.

3. Podpora se neposkytuje na činnosti související ze zemědělstvím vykonávané v oblastech, na něž se vztahují agroenvironmentální závazky.

4. Pro podporu na prevenci požárů jsou způsobilé pouze lesní oblasti, které jsou součástí plánu na ochranu lesů, který vyhotoví členské státy.

5. V případě obnovy lesního potenciálu uvedeného v odst. 2 písm. (d) podpora podléhá:

a) formálnímu uznání příslušnými orgány dotčeného členského státu toho, že došlo k požáru, přírodní pohromě, nepříznivému klimatickému jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě, jinému nepříznivému klimatickému jevu, napadení škůdci rostlin, katastrofické události nebo jevu souvisejícímu se změnou klimatu, a předložení důkazu o vhodných nástrojích pro řízení rizik, které by řešily možný výskyt škodlivé události v budoucnosti, ze strany příjemců,

b) formálnímu uznání příslušnými orgány dotčeného členského státu toho, že došlo k opatřením přijatým v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem boje proti škůdcům rostlin, jejich eradikace nebo zabránění dalšímu šíření, a

c) v případě podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx předložení důkazu, že tato obnova bude zahrnovat adaptační opatření na změnu klimatu, ze strany příjemců.

6. V případě podpory na ochranu lesů před škůdci rostlin musí být riziko výskytu škůdce doloženo vědeckými důkazy a uznáno veřejnou vědeckou organizací.

V režimu podpory nebo v podpoře ad hoc předložených daným členským státem musí být uveden seznam druhů škodlivých organismů, které mohou mít za následek výskyt škůdců v daném členském státě.

7. Podporované činnosti nebo projekty musí být v souladu s plánem na ochranu lesů, který vypracují členské státy.

Podpora pro velké podniky je podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, jak je stanoveno v obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě konané ve dnech 16.–17. června 1993 v Helsinkách.

8. Podpora se neposkytuje na krytí ušlých příjmů v důsledku požárů, přírodních pohrom, nepříznivých klimatických jevů, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, jiných nepříznivých klimatických jevů, škůdců rostlin, katastrofických událostí a jevů souvisejících se změnou klimatu.

9. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Podpora na způsobilé náklady uvedené v odst. 2 písm. d) a případné další platby, které příjemce obdrží, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na stejné způsobilé náklady, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 36

Podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů

1. Podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a kapitole I.

2. Investice se zaměří na splnění závazků týkajících se cílů v oblasti ochrany životního prostředí, poskytování služeb ekosystémů nebo zvýšení společenské hodnoty lesů a zalesněných ploch v dotyčné oblasti nebo zlepšení potenciálu ekosystémů ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, aniž by byly vyloučeny dlouhodobé hospodářské přínosy. Druhy, které nejsou pro danou oblast původní, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP, jsou vyloučeny.

3. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, je u investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

4. S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, pokrývá podpora následující způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen

a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.

5. S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, se jiné náklady než náklady uvedené v odst. 4 písm. a) a b) související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění, nepovažují za způsobilé náklady.

S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.

6. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 37

Podpora v případě znevýhodnění, která jsou specifická pro konkrétní oblasti a vyplývají z určitých závazných požadavků

1. Podpora týkající se znevýhodnění specifických pro konkrétní oblasti uložených požadavky vyplývajícími z provádění směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES poskytovaná vlastníkům lesů, správcům lesů a jejich sdružením je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx. Tento druh podpory přispívá k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v článku 6 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu] a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora se poskytuje ročně na hektar lesní plochy s cílem poskytnout příjemcům odškodnění za dodatečné náklady a ušlé příjmy, včetně transakčních nákladů, v důsledku znevýhodnění v lesních oblastech uvedených v odstavci 3 v souvislosti s prováděním směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES.

3. Podpora se vyplácí pouze v souvislosti s těmito lesními oblastmi:

a) lesní oblasti sítě Natura 2000;

b) krajinné prvky, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS a které nesmí překročit 5 % oblastí zařazených do sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost dotyčného strategického plánu.

4. Intenzita podpory je omezena na 100 % nákladů uvedených v odstavci 2.

Článek 38

Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů

1. Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v kapitole 1.

2. Podpora se vztahuje pouze na závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním lesním zákonem či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie. Závazné vnitrostátní požadavky musí být jednoznačně určeny.

Závazky se přijímají na období od pěti do sedmi let. V nezbytných a řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit u určitých druhů závazků období delší.

3. Podpora poskytuje příjemcům odškodnění v plné výši či částečné odškodnění za dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku provádění závazků uvedených v odstavci 4.

V případě potřeby může podpora hradit rovněž transakční náklady až do výše 20 % podpory.

V řádně odůvodněných případech, například v případě operací týkajících se zachování životního prostředí, může být podpora, která souvisí se závazkem upustit od komerčního využívání stromů a lesů, poskytnuta jako paušální nebo jednorázová platba na jednotku vypočítaná na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

4. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 39

Podpora na výměnu znalostí a informační akce v odvětví lesnictví

1. Podpora na výměnu znalostí a informační akce ve prospěch podniků působících v odvětví lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 až 6 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora může pokrývat náklady na jakoukoli relevantní akci na propagaci inovací, odborné přípravy a poradenství, vypracovávání a aktualizace plánů a studií, jakož i na výměnu a šíření znalostí a informací, která přispěje ke splnění jednoho nebo více specifických cílů uvedených v článku 6 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu].

Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků lesnických podniků a návštěvy lesnických podniků, které se zaměřují zejména na udržitelné lesnické metody nebo technologie, rozvoj nových podnikatelských možností a nových technologií a na zvyšování odolnosti lesů.

Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.

3. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) náklady na zorganizování a zajištění výměny znalostí nebo informačních akcí;

b) v případě demonstračních projektů v souvislosti s investicemi:

i) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemku jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % ostatních celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;

ii) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

iii) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);

iv) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.

c) cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků. Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.

4. Podpora uvedená v odst. 3 písm. a) nezahrnuje přímé platby příjemcům. Podpora se vyplácí subjektu zajišťujícímu výměnu znalostí a informační akce.

5. Subjekty zajišťující výměnu znalostí a informační akce mají k plnění tohoto úkolu příslušné kapacity v podobě kvalifikovaných zaměstnanců a pravidelného školení.

6. Intenzita podpory je omezena na 100 % nákladů.

Článek 40

Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví

1. Podpora pro poradenské služby v odvětví lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. U předmětných služeb se nesmí jednat o trvalou nebo pravidelnou činnost a tyto služby nesmějí souviset ani s provozními náklady podniku. Poradenské služby mají ekonomický, environmentální a společenský rozměr a poskytují aktuální technologické a vědecké informace získané prostřednictvím výzkumu a inovací.

3. Poradenství zahrnuje minimálně záležitosti související s prováděním směrnic 92/43/EHS, 2000/60/ES, 2009/147/ES, 2008/50/ES, nařízení (EU) 2016/2031, článku 55 nařízení (EU) č. 1107/2009 a směrnice (EU) 2009/128/ES.

4. Podpora má podobu dotované služby.

Poskytovatelé poradenských služeb mají příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a jsou hodnověrní, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.

5. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé poradenských služeb byli nestranní a aby nebyli ve střetu zájmů.

6. Je-li to odůvodněné a vhodné, může být poradenství poskytováno částečně ve skupině s přihlédnutím k situaci jednotlivých příjemců poradenských služeb.

7. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 41

Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví

1. Podpora na investice související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

První pododstavec se nevztahuje na podporu, která je poskytována ve formě finančních nástrojů.

3. Podpora pro velké podniky je podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, jak je stanoveno v obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě konané ve dnech 16.–17. června 1993 v Helsinkách.

4. Podpora může zahrnovat investice, které se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením lesů. Pokud je podpora poskytována mimo rámec strategického plánu SZP, zahrnuje pouze:

a) přístup k lesní půdě;

b) pozemkové úpravy a melioraci;

c) dodávky udržitelné energie, energetickou účinnost, dodávky a úspory vody;

d) využívání hospodářských zvířat místo strojů.

5. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků za účelem zachování životního prostředí, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP.

b) nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení, včetně využívání hospodářských zvířat místo strojů, až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen

a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu nebo podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a jim rovnocenných nástrojů.

6. S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se za způsobilé nepovažují tyto náklady:

a) jiné náklady, než jsou náklady uvedené v odst. 5 písm. a) a b), související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a

b) provozní kapitál.

7. Intenzita podpory je omezena na 65 % způsobilých nákladů.

Může být zvýšena na maximálně 80 % v případě investic v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.

Může být zvýšena na 100 % u neproduktivních investic, pozemkových úprav pozemků a investic do lesních cest, které jsou zdarma přístupné veřejnosti a slouží multifunkčním aspektům lesa.

Článek 42

Podpory na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh

1. Podpora na investice do lesních technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Investice je v souladu s právními předpisy Unie a s vnitrostátními právními předpisy dotčeného členského státu v oblasti ochrany životního prostředí. U investice, která vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, je podpora podmíněna provedením takového posouzení a udělením příslušného povolení danému investičnímu projektu před datem poskytnutí jednotlivé podpory.

3. Podpora pro velké podniky je podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů, jak je stanoveno v obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě konané ve dnech 16.–17. června 1993 v Helsinkách.

4. Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:

a) výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na pozemky jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků za účelem zachování životního prostředí, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP.

b) náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;

c) režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě jejich výsledků nebyly provedeny výdaje podle písmen

a) a b);

d) poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu nebo podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;

e) náklady na zpracování lesních hospodářských plánů a jejich rovnocenných nástrojů.

5. S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se za způsobilé nepovažují tyto náklady:

a) náklady související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění a

b) provozní kapitál.

6. Investice související se zvyšováním ekonomické hodnoty lesů jsou odůvodněné ve vztahu k očekávanému zlepšení lesů v jednom či více podnicích a mohou zahrnovat investice do strojů pro lesní těžební práce a postupů těžby, které jsou šetrné k půdě a zdrojům.

7. Investice související s používáním dřeva jako suroviny nebo zdroje energie jsou omezeny na všechny pracovní operace před průmyslovým zpracováním.

8. Intenzita podpory je omezena na 65 % způsobilých nákladů. Může být zvýšena na maximálně 80 % v případě investic v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.

Článek 43

Zachování genetických zdrojů v lesnictví

1. Podpora na zachování genetických zdrojů v lesnictví související s lesnicko- environmentálními a klimatickými službami a zachováním lesa je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v kapitole I.

2. Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:

a) „konzervací in situ“ se rozumí konzervace genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a udržování a obnova životaschopných populací druhů nebo volně žijících plemen v jejich přirozeném prostředí;

b) „zachováním v zemědělském nebo lesnickém podniku“ se rozumí zachování a rozvoj in situ na úrovni zemědělského nebo lesnického podniku;

c) „zachováním ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro lesnictví mimo jeho přírodní stanoviště;

d) „sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro lesnictví uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.

3. Podpora pokrývá náklady na tyto operace:

a) zacílené činnosti: činnosti propagující zachování in situ a ex situ, charakterizaci, sběr a využití genetických zdrojů v lesnictví, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti zachovaných in situ, včetně zachování v lesnickém podniku, a sbírek ex situ a databází;

b) koordinované činnosti: činnosti propagující výměnu informací o zachování, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi členských států;

c) doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a přípravu technických zpráv.

4. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 44

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví

1. Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Členy seskupení producentů nebo organizací producentů nejsou velké podniky.

3. Jako alternativu poskytování podpory seskupením nebo organizacím producentů lze poskytnout podporu až do celkové výše podpory, na niž by podle tohoto článku seskupení nebo organizace producentů měly nárok, přímo producentům jakožto vyrovnání jejich příspěvků na provozní náklady seskupení nebo organizací v průběhu prvních pěti let od založení dotyčného seskupení nebo organizace.

4. Dohody, rozhodnutí a další jednání v rámci seskupení nebo organizace producentů musí být v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a zejména s články 101 a 102 Smlouvy.

5. Podpora zahrnuje tyto náklady:

a) náklady na pronájem odpovídajících prostor za tržní cenu;

b) náklady na nákup kancelářského vybavení;

c) náklady na administrativní pracovníky;

d) režijní náklady a právní a správní poplatky;

e) náklady na pořízení počítačového hardwaru a poplatky za pořízení nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení.

6. Podpora se nevyplácí na náklady, které vznikly později než sedm let po oficiálním uznání seskupení nebo organizace producentů příslušným orgánem na základě jejich podnikatelského plánu, s výjimkou nákladů na kolektivní environmentální a klimatické kroky k dosažení cílů uvedených v článku 6 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu].

7. Je-li podpora vyplácena v ročních splátkách, musí členské státy poslední splátku vyplatit po ověření správného provedení podnikatelského plánu.

8. Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 45

Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví

1. Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 3 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora se vyplácí výhradně na právní a správní náklady, včetně nákladů na průzkum.

3. Intenzita podpory je omezena na 100 % skutečně vynaložených nákladů.

ODDÍL 6

Podpora ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech

Článek 46

Podpora na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech

1. Podpora na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech poskytnutá v rámci strategického plánu SZP je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud je poskytnuta po schválení příslušného strategického plánu SZP Komisí a pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:

a) být poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu]:

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování k podpoře financované z EZFRV;

b) musí být totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeným v písmenu a).

3. Podpora se vztahuje na:

a) investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů infrastruktury se způsobilými náklady v maximální výši 2 miliony EUR („drobná infrastruktura“), kromě investic do energie z obnovitelných zdrojů, do úspory energie a do širokopásmové infrastruktury;

b) investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury;

c) investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;

d) investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně

souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;

e) investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.

4. Podporované investice jsou způsobilé, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí a vesnic ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a musí být souladu s příslušnou strategií místního rozvoje. Tyto plány nejsou vyžadovány, pokud jde o investice podporované finančními nástroji.

5. Způsobilé jsou tyto náklady:

a) náklady na vypracování a aktualizaci plánů rozvoje a řízení, které se týkají venkovských oblastí, jejich základních služeb a míst vysoké přírodní hodnoty;

b) náklady na přípravu studií spojených s kulturním a přírodním dědictvím, venkovskou krajinou a místy vysoké přírodní hodnoty;

c) náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;

d) náklady související s opatřeními na posílení povědomí o životním prostředí.

Způsobilou podporou podle odst. 3 písm. d) mohou být i náklady na aktivované výkony.

Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady. Podpora se neposkytuje jako provozní podpora.

6. Pokud jde o činnosti uvedené v odst. 3 písm. a) až d), intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

Aby se nepřekročila maximální intenzita podpory, v případě činností uvedených v odst. 3 písm. b), c) a d) se od způsobilých nákladů odečtou čisté příjmy, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Alternativně lze u podpory, jejíž částka nepřekračuje 1 milion EUR, stanovit maximální intenzitu podpory na 80 % způsobilých nákladů.

7. Co se týče investic uvedených v odst. 3 písm. e), intenzita podpory nepřesáhne 100 % skutečných nákladů vynaložených na tyto činnosti, pokud přemístění činností nebo rekonstrukce budov či jiných zařízení spočívá v rozebrání, přenesení a novém vybudování stávajících zařízení.

Jestliže přemístění činností nebo rekonstrukce budov nebo jiných zařízení vede kromě rozebrání, přenesení a nového vybudování stávajících zařízení podle prvního odstavce k modernizaci těchto zařízení nebo ke zvýšení produkční kapacity, intenzita podpory nepřekročí maximální intenzitu podpory stanovenou v mapě regionální podpory, která je platná v době poskytnutí podpory v dané oblasti, pokud jde o náklady související s modernizací zařízení nebo zvýšením produkční kapacity. Pouhé nahrazení stávající budovy nebo zařízení novou, současnou budovou či zařízením, aniž by došlo k podstatné změně produkce nebo technologie, nesouvisí s modernizací.

Článek 47

Podpora na zahájení podnikání pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech

1. Podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:

a) být poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu]:

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);

b) musí být totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeným v písmenu a).

3. Podpora se poskytuje těmto kategoriím příjemců:

a) zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce ve venkovských oblastech zahajujícím nezemědělské činnosti;

b) mikropodnikům a malým podnikům ve venkovských oblastech;

c) fyzickým osobám ve venkovských oblastech.

4. Je-li členem domácnosti zemědělce podle odst. 4 písm. a) právnická osoba nebo skupina právnických osob, musí v době podání žádosti o podporu vykonávat v zemědělském podniku zemědělskou činnost.

5. Podpora je podmíněna tím, že příslušnému orgánu daného členského státu je předložen podnikatelský plán. Provádění tohoto podnikatelského plánu je zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Podnikatelský plán popisuje:

a) počáteční ekonomickou situaci příjemce;

b) průběžné a celkové cíle pro rozvoj nových činností příjemce;

c) podrobné údaje o opatřeních, která jsou nezbytná pro rozvoj činností příjemce, jako jsou investice, vzdělávání, poradenství.

Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.

6. Podpora se vyplácí nejméně ve dvou splátkách. Výše splátek se může postupně snižovat.

7. Poslední splátka je podmíněna náležitým provedením podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 5. Členské státy stanoví výši podpory s přihlédnutím k sociálně-ekonomické situaci oblasti, na niž se vztahuje strategický plán SZP.

8. Podpora je omezena částkou 70 000 EUR na příjemce.

Článek 48

Podpora na novou účast zemědělců v režimech jakosti pro bavlnu a potraviny

1. Podpora na novou účast zemědělců nebo skupin zemědělců, kteří se účastní režimů jakosti bavlny a potravin, nebo na jejich účast v režimech jakosti bavlny a potravin v předchozích pěti letech je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku a v kapitole I tohoto nařízení.

2. Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:

a) být poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu]:

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);

b) musí být totožná s příslušnou intervencí stanovenou ve strategickém plánu SZP uvedeným v písmenu a).

3. Podpora je poskytnuta na novou účast v jednom z těchto typů režimů jakosti:

a) režimy jakosti bavlny a potravin zřízené podle nařízení (EU) č. 1151/2012;

b) režimy jakosti bavlny a potravin, včetně systémů certifikace, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:

i) zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti je odvozena z jednoznačných povinností zaručit jeden z těchto prvků:

– zvláštní vlastnosti produktu,

– zvláštní zemědělské nebo produkční metody,

– jakost konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkajících se veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo rostlin, dobrých životních podmínek zvířat či ochrany životního prostředí;

ii) režim je otevřen všem producentům;

iii) režim zahrnuje závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací ověřují orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;

iv) režim je transparentní a zajišťuje úplné zpětné vysledování zemědělských produktů;

c) dobrovolné systémy certifikace potravin, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny.

4. Podpora se poskytuje jako roční pobídková platba, jejíž výše se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

5. Podpora se poskytuje nejvýše po dobu pěti let.

6. Pokud počáteční účast v režimu jakosti začala před podáním žádosti o podporu, sníží se maximální doba pěti let o počet roků, které uplynuly mezi počáteční účastí a dobou podání žádosti o podporu.

7. Podpora je omezena částkou ve výši 3 000 EUR na příjemce ročně.

Článek 49

Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti

1. Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smxxxxx x je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10 tohoto článku a v kapitole I.

2. Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:

a) být poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu]:

i) jako podpora spolufinancovaná z EZFRV nebo

ii) jako doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);

b) musí být totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeným v písmenu a).

3. Podpora je poskytována seskupením producentů, kteří provádějí informační a propagační činnosti.

4. Pro podporu jsou způsobilé pouze informační a propagační činnosti prováděné na vnitřním trhu.

5. Podpora je poskytována na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti a pro něž je poskytnuta podpora v souladu s článkem 48.

6. Způsobilými jsou náklady na činnosti s následujícími prvky:

a) jejich cílem je motivovat spotřebitele k nákupu potravin nebo bavlny, na něž se vztahuje režim jakosti uvedený v čl. 48 odst. 4 tohoto nařízení;

b) upozorňují na specifické vlastnosti nebo výhody potravin nebo bavlny, zejména na jakost, specifickou metodu výroby, dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí související s daným režimem jakosti.

7. Činnosti uvedené v odstavci 6 nepodněcují spotřebitele ke koupi potraviny nebo bavlny kvůli jejich konkrétnímu původu, kromě produktů v rámci režimů jakosti uvedených v hlavě II nařízení (EU) č. 1151/2012.

8. Původ potraviny nebo bavlny však může být vyznačen za předpokladu, že zmínka

o původu je ve vztahu k hlavnímu sdělení podřadná.

9. Informační a propagační činnosti týkající se konkrétních podniků nebo obchodních značek nejsou způsobilé pro podporu.

10. Intenzita podpory je omezena na 70 % způsobilých nákladů.

Článek 50

Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní operací komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství

1. Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, označených jako LEADER – místní rozvoj v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060, jakož i projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství, na které se vztahuje článek 77 nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu], je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku a v kapitole I.

2. Pro podporu jsou způsobilé tyto náklady na operace komunitně vedeného místního rozvoje a projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství:

a) náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekt operační skupiny evropského inovačního partnerství;

b) provádění schválených operací;

c) příprava a provádění činností skupiny v rámci spolupráce;

d) provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektu operační skupiny evropského inovačního partnerství;

e) oživení komunit EIP nebo strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.

3. Intenzita podpory nesmí přesáhnout maximální míru podpory stanovenou pro každý typ operace v nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu].

Článek 51

Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekty operačních skupin evropského

inovačního partnerství

1. Podpora poskytovaná podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství podle čl. 50 odst. 1, případně tyto projekty využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2. Celková částka podpory poskytnuté podle tohoto článku na projekt nesmí přesáhnout 200 000 EUR u projektů komunitně vedeného místního rozvoje a 350 000 EUR u projektů operační skupiny evropského inovačního partnerství.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52 Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 702/2014 se zrušuje.

2. Pravidla stanovená v tomto nařízení se však použijí na podporu poskytnutou podle nařízení Rady (EU) 1305/201345 až do dne 31. prosince 2023.

Článek 53

Přechodná ustanovení

1. Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud tato jednotlivá podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

2. Podpory, které nebyly vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, posuzuje Komise v souladu s pokyny pro rok 2023 a jinými příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

3. Jednotlivá podpora poskytnutá před 1. lednem 2023 na základě nařízení přijatého podle článku 1 nařízení (EU) 2015/1588 a platného v době poskytnutí podpory je slučitelná s vnitřním trhem a vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

4. Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období v délce šesti měsíců.

Odchylně od prvního pododstavce zůstávají po skončení doby platnosti tohoto nařízení režimy podpor, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) [nařízení o strategickém plánu] a které jsou buď spolufinancovány z EZFRV, nebo prostřednictvím doplňkového vnitrostátního financování těchto spolufinancovaných opatření, vyňaty po celou dobu trvání programového období v souladu s nařízením (EU) [nařízení o strategickém plánu].

Článek 54

Toto nařízení vstupuje v platnost [XX] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se do dne 31. prosince 2027.

45 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne

Za Komisi předsedkyně

Xxxxxx xxx xxx Xxxxx

PŘÍLOHA I

DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Článek 1 Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

2. V rámci kategorie MSP jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

1. „Nezávislými podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2. „Partnerskými podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3 drží 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky, tedy jako podnik, který nemá žádné partnerské podniky, i když je tento 25% práh dosažen nebo překročen níže uvedenými investory, pokud tito investoři nejsou s dotyčným podnikem jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3:

a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;

b) univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

3. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v jiném podniku;

b) podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo na základě ustanovení v zakladatelské listině, společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;

d) podnik, který je akcionářem nebo společní kem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.

4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Unie.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho

kalendářního roku. Tyto údaje jsou brány v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že jsou za dané roční období překročeny v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

a) zaměstnanci;

b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c) vlastníci-vedoucí pracovníci;

d) společníci zapojení do běžné činnosti podniku požívající finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6 Sestavování údajů o podniku

1. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

2. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3. Pro účely použití odstavce 2 se údaje o partnerských podnicích daného podniku zjišťují z účetní závěrky a ostatních údajů těchto partnerských podniků, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové.

S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4. Není-li počet zaměstnanců daného podniku uveden v konsolidované účetní závěrce, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů za jeho partnerské podniky a přičtením údajů za podniky, se kterými je daný podnik propojen.

PŘÍLOHA II

INFORMACE O STÁTNÍ PODPOŘE VYŇATÉ ZA PODMÍNEK TOHOTO NAŘÍZENÍ PODLE ČL. 9 ODST. 1

(TEXT S VÝZNAMEM PRO EHP46)

ČÁST I

Odkaz na podporu	(vyplní Komise)
Členský stát	...........................................................................................................................
Referenční číslo přidělené v členském státě	...........................................................................................................................
Region	Název regionu (podle NUTS47)	Status regionální podpory48
Orgán poskytující podporu	Název	..........................................................................
	Poštovní adresa Internetová adresa	..........................................................................
Název opatření podpory	...........................................................................................................................
Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)	...........................................................................................................................
Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory	...........................................................................................................................
Druh opatření	□ Režim
	□ Podpora ad hoc	Jméno/název příjemce a seskupení49, do něhož náleží
Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc		Číslo podpory přidělené Komisí
	□ Prodloužení	..........................................................................
	□ Změna	..........................................................................
Doba trvání50	□ Režim	dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

46 Použitelné pouze na podporu týkající se lesnictví a produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy.

47 NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

48 Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (status „A“), čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (status „C“), nepodporované oblasti, tj. oblasti, které nejsou způsobilé pro regionální podporu (status „N“).

49 Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a pro účely tohoto nařízení se podnikem rozumí subjekt

vykonávající hospodářskou činnost, a to nezávisle na jeho právním postavení a způsobu financování. Podle rozhodnutí Soudního dvora by se subjekty, které jsou (de jure nebo de facto) kontrolovány týmž subjektem, měly považovat za jeden podnik.

50 Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytnutí podpory.

Datum poskytnutí podpory	□ Podpora ad hoc	dd/mm/rrrr
Dotyčná hospodářská odvětví	Upřesněte na úrovni skupiny NACE51	..........................................................................
Kategorie příjemce	□ MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
	□ Velké podniky
Rozpočet
	□ Režim: Celková částka52	Národní měna ... (celková výše)
		□ Podpora ad hoc: Celková částka53	Národní měna ... (celková výše)
	V rámci záruk54		Národní měna ... (celková výše)
		Nástroj podpory	□ Přímá dotace / subvence úrokových sazeb
	□ Dotované služby
	□ Půjčka / vratné zálohy
□ Záruka (případně s odkazem na rozhodnutí Komise55)
□ Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně
□ Jiné (upřesněte)
Uveďte, které obecné níže uvedené kategorii odpovídá nejlépe, pokud jde o účinek/funkci: □ Dotace □ Půjčka □ Záruka □ Daňové zvýhodnění
V případě spolufinancování z fondu/fondů EU	Název fondu/fondů EU:	Výše finančních prostředků (v členění na jednotlivé fondy EU)	Národní měna (celková výše)
	Další informace

51 NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropské unii. Odvětví je obvykle nutno vymezit na úrovni skupiny.

52 V případě režimu podpory: uveďte celkovou částku rozpočtu plánovaného v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za celou dobu jeho trvání u všech nástrojů podpory zahrnutých v režimu.

53 V případě podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty.

54 U záruk uveďte maximální částku zajištěných půjček.

55 Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu podle čl. 5 odst. 2 písm. c) bodu ii) tohoto nařízení.

ČÁST II

Uveďte, v rámci kterého ustanovení tohoto nařízení se opatření podpory provádí.

Primární cíle (Může být stanoveno více cílů; v takovém případě uveďte všechny cíle)	Maximální intenzita podpory v %	Maximální výše podpory v národní měně (v celých číslech)
□ Podpora na investice do zemědělských podniků spojené se zemědělskou prvovýrobou (článek 13)
□ Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství (článek 14)
□ Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb (článek 15)
□ Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh (článek 16)
□ Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků (článek 17)
□ Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství (článek 18)
□ Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti (článek 19)
□ Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví zemědělství (článek 20)
□ Podpora na poradenské služby v odvětví zemědělství (článek 21)
□ Podpora na náhradní služby v zemědělských podnicích (článek 22)
□ Podpora na propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů (článek 23)
□ Podpora na odškodnění za ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě (článek 24)
□ Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora na odškodnění za ztráty způsobené chorobami zvířat a škůdci rostlin (článek 25)
	□ Podpora odvětví živočišné výroby (čl. 26 odst. 1 písm. a) nebo b))
□ Podpora na mrtvá hospodářská zvířata (čl. 26 odst. 1 písm. c), d), e), f) nebo g))
□ Podpora na platby pojistného (článek 27)

Primární cíle (Může být stanoveno více cílů; v takovém případě uveďte všechny cíle)	Maximální intenzita podpory v %	Maximální výše podpory v národní měně (v celých číslech)
□ Podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat (článek 28)
□ Podpora na znevýhodnění související se sítí Natura 2000 (článek 29)
□ Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku (článek 30)
□ Podpora určená k náhradě škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními katastrofami (článek 31)
Druh přírodní katastrofy	□ zemětřesení □ lavina □ sesuv půdy □ záplava □ tornádo □ hurikán □ sopečná erupce □ přírodní požár
Datum výskytu přírodní katastrofy	Od dd/mm/rrrr do dd/mm/rrrr
□ Podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství (článek 32)
□ Podpora na výzkum a vývoj v odvětví lesnictví (článek 32)
□ Podpora na zalesňování a zakládání lesů (článek 33)
□ Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy (článek 34)
□ Podpora na prevenci a obnovu poškození lesů (článek 35)
□ Podpora na investice k zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (článek 36)
□ Podpora v případě znevýhodnění, která jsou specifická pro konkrétní oblasti a vyplývají z určitých závazných požadavků (článek 37)
□ Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů (článek 38)

Primární cíle (Může být stanoveno více cílů; v takovém případě uveďte všechny cíle)	Maximální intenzita podpory v %	Maximální výše podpory v národní měně (v celých číslech)
□ Podpora na předávání znalostí a informační akce v odvětví lesnictví (článek 39)
□ Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví (článek 40)
□ Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví (článek 41)
□ Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh (článek 42)
□ Podpora na zachování genetických zdrojů v lesnictví (článek 43)
□ Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví (článek 44)
□ Podpora na pozemkové úpravy (článek 45)
□ Podpora na základní služby a obnovu vesnic ve venkovských oblastech (článek 46)
□ Podpora na zahájení podnikatelské činnosti pro nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech (článek 47)
□ Podpora na novou účast aktivních zemědělců v režimech jakosti bavlny nebo potravin (článek 48)
□ Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti (článek 49)
□ Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům, které se účastní činností komunitně vedeného místního rozvoje nebo operací operačních skupin evropského inovačního partnerství (článek 50)
□ Omezené částky podpory pro malé a střední podniky, které se účastní činností komunitně vedeného místního rozvoje nebo operací operačních skupin evropského inovačního partnerství (článek 51)

PŘÍLOHA III

Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 2

Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 2 jsou členské státy povinny zřídit souhrnnou internetovou stránku věnovanou státní podpoře, která musí k těmto informacím umožňovat snadný přístup. Informace budou zveřejněny v tabulkovém formátu umožňujícím vyhledávání, výpisy a snadné zveřejnění údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k těmto internetovým stránkám musí být umožněn všem zájemcům bez omezení. Pro přístup k internetovým stránkám se nevyžaduje předchozí registrace uživatele.

Zveřejňují se tyto informace o poskytnutí jednotlivých podpor podle čl. 9 odst. 2 písm. c):

a) odkaz na identifikační číslo podpory56;

b) identifikační kód příjemce;

c) typ podniku (MSP / velký podnik) k datu poskytnutí podpory;

d) region, v němž se příjemce nachází, na úrovni NUTS II57;

e) odvětví činnosti podle klasifikace NACE na úrovni xxxxxxx00;

f) nástroj podpory, vyjádřený v celé výši v národní měně59;

g) nástroj podpory60 (dotace/subvence úrokových sazeb, půjčka/vratné zálohy, záruka, daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně, poskytnutí rizikového financování, ostatní (upřesněte));

h) datum poskytnutí podpory;

i) cíl podpory61;

j) orgán poskytující podporu.

56 Toto číslo stanoví Komise postupem uvedeným v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení.

57 NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

58 Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1), ve znění nařízení Komise (EHS) č. 761/93 ze dne 24. března 1993 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1) a jeho opravy (Úř. věst. L 159, 11.7.1995, s. 31).

59 Hrubý grantový ekvivalent.

60 Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím více nástrojů podpory, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů podpory.

61 Pokud má podpora více cílů, uvede se výše podpory na cíl.