ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO ŽIVELNÍ POJIŠTĚNÍ
ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO ŽIVELNÍ POJIŠTĚNÍ
Tyto zvláštní pojistné podmínky (dále jen „ZPP”) jsou součástí Všeobecných pojistných podmínek (dále jen „VPP“)
110 / 14 / 1
Článek I.
Úvodní ustanovení
(1) Živelní pojištění je upraveno těmito Zvláštními pojistnými podmínkami, Všeobecnými pojistnými podmínkami a ujednáními v pojistné smlouvě.
(2) Pojištění se sjednává jako pojištění soukromé a škodové.
Článek II.
Pojistná nebezpečí
(1) Základní živelní pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění:
a) požárem a jeho průvodními jevy,
b) výbuchem,
c) úderem blesku,
d) pádem nebo nárazem pilotovaného letícího tělesa, jeho části nebo jeho nákladu
(dále jen „požár“).
(2) Doplňkové živelní pojištění lze sjednat pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění:
a) povodní nebo záplavou (dále jen „povodeň“),
b) vichřicí nebo krupobitím (dále jen „vichřice“),
c) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin (dále jen „sesuv“),
d) tíhou sněhu nebo námrazy,
e) zemětřesením,
f) nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu (dále jen „náraz“),
g) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů (dále jen „pád předmětů“),
h) kouřem, nadzvukovou vlnou (aerodynamický třesk),
i) kapalinou unikající z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím ze stabilních hasicích zařízení, v důsledku jejich poruchy (dále jen
„vodovod“).
Je-li pojištěna budova, vztahuje se pojištění rovněž na poškození nebo zničení:
a) potrubí nebo topných těles vodovodních zařízení včetně armatur tvořící stavební součásti nebo příslušenství pojištěné budovy, pokud k němu došlo přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich,
b) kotlů, nádrží a výměníkových stanic vytápěcích systémů pojištěné budovy, došlo-li k němu zamrznutím kapaliny v nich.
(3) Je-li sjednáno sdružené živelní pojištění (dále jen „sdružený živel“), vztahuje se toto pojištění na všechna pojistná nebezpečí uvedená v odst. (1) a odst. (2) tohoto článku.
(4) Doplňkové živelní pojištění lze sjednat pouze v případě sjednání základního živelního pojištění.
Článek III.
Předmět pojištění
(1) Předmětem pojištění jsou jednotlivé hmotné věci movité a hmotné věci nemovité nebo jejich soubory, které slouží pojištěnému uvedenému v pojistné smlouvě k jeho podnikatelské činnosti (dále jen „předmět pojištění“).
(2) Předmětem pojištění jsou věci ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě (věci vlastní).
(3) Je-li tak výslovně ujednáno v pojistné smlouvě, jsou předmětem pojištění také:
a) cennosti,
b) cenné věci,
c) věci zvláštní hodnoty,
d) písemnosti.
(4) Je-li tak sjednáno v pojistné smlouvě, jsou předmětem pojištění i cizí věci:
a) hmotné věci nemovité,
b) hmotné věci movité,
které pojištěný uvedený v pojistné smlouvě užívá podle dohody (dále jen „cizí hmotné věci užívané“),
c) hmotné věci movité,
které pojištěný uvedený v pojistné smlouvě převzal při poskytování služby na základě smlouvy, objednávky nebo zakázkového listu (dále jen „cizí věci převzaté“).
Jedná se o pojištění cizího pojistného zájmu a tyto věci nejsou součástí souboru věcí pojištěného podle ustanovení odst. (1) tohoto článku.
(5) Bylo-li sjednáno pojištění souboru, vztahuje se pojištění i na předměty pojištění, které se staly součástí souboru po uzavření pojistné smlouvy. Předměty pojištění, které přestaly být součástí souboru, pojištěny nejsou.
(6) Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, předmětem pojištění nejsou:
a) motorová a přípojná vozidla s přidělenou SPZ nebo registrační značkou, s výjimkou pracovních strojů samojízdných a pracovních strojů přípojných,
b) lodě a letadla,
c) kolejová vozidla,
d) vzorky, názorné modely, prototypy,
e) živá zvířata,
f) pozemky a porosty,
g) stavby na vodních tocích.
(7) Pojištění se nevztahuje na:
a) autorská a jiná nehmotná práva majetkového charakteru,
b) cenné papíry na doručitele,
c) vozidla určená k provozu na pozemních komunikacích (ve smyslu obecně závazných právních předpisů), která nejsou vedena jako zásoby,
d) přepravované věci.
Článek IV.
Místo pojištění
(1) Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.
(2) Za místo pojištění se považuje i místo, na které byla pojištěná věc na dobu nezbytně nutnou přemístěna v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.
Článek V.
Pojistná událost
(1) Pojistnou událostí je poškození nebo zničení předmětu pojištění způsobené pojistným nebezpečím uvedeným v pojistné smlouvě v době trvání pojištění a v místě pojištění.
(2) Pojistnou událostí je i poškození, zničení nebo ztráta předmětu pojištění v přímé souvislosti s událostí uvedenou v článku II. těchto ZPP, byl- li předmět pojištění pro případ této události pojištěn.
Článek VI.
Výluky z pojištění
(1) Pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění, jestliže škoda nastala přímo nebo nepřímo v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených jakýchkoliv stavebních konstrukcí (zejména střešních, svislých nosných i nenosných apod.).
(2) Pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění, jestliže škoda nastala přímo nebo nepřímo na volném prostranství na pojištěných motorových a přípojných vozidlech nebo na jiných hmotných věcech movitých, které nejsou výrobcem nebo svojí povahou určeny k venkovnímu použití nebo uskladnění, nejsou odolné proti poškození nebo zničení normálními atmosférickými podmínkami, se kterými je podle ročního období a místních poměrů nutno počítat.
(3) Z doplňkového pojištění „náraz“ nevzniká právo na plnění pojistitele za škody způsobené nárazem dopravního prostředku, který byl v době nárazu řízen nebo provozován pojistníkem nebo pojištěným.
(4) Vznikne-li škodná událost následkem povodně nebo v přímé souvislosti s povodní do 7 dnů po sjednání pojištění, není pojistitel z této škodné události povinen poskytnout pojistné plnění, není-li ujednáno jinak.
Článek VII.
Povinnosti z pojištění
(1) Kromě povinností stanovených ve VPP a smluvních ujednáních pojistné smlouvy jsou pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba povinni používat předmět pojištění pouze k účelu stanovenému výrobcem podle návodu k obsluze nebo technických podmínek, dodržovat technické a další normy vztahující se na provoz a údržbu pojištěného zařízení.
(2) Poruší-li pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba povinnost uvedenou v odst. (1) tohoto článku a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků a/nebo na zjištění nebo stanovení výše pojistného plnění, je pojistitel
oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
Článek VIII.
Pojistná hodnota, pojistná částka
(1) Pojistnou hodnotou předmětu pojištění ve vlastnictví nebo v užívání pojištěného je jeho nová cena (pojištění na novou cenu), není-li ujednáno jinak.
(2) Pojistnou hodnotou cizích věcí převzatých je jejich časová cena (pojištění na časovou cenu).
(3) Pojistnou hodnotou zásob a cenných věcí je částka, která odpovídá nákladům na nové vyrobení nebo pořízení stejných nebo srovnatelných zásob nebo cenných věcí v daném čase a na daném místě.
(4) Pojistnou hodnotou věcí zvláštní hodnoty je jejich obecná cena (pojištění na obecnou cenu).
(5) Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě předmětu pojištění v době uzavření pojistné smlouvy.
Článek IX.
Pojistné plnění
(1) V případě zničení, odcizení nebo ztráty předmětu pojištění (tzv. totální škoda) poskytne pojistitel pojistné plnění:
a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového předmětu pojištění sníženou o cenu využitelných zbytků,
b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného předmětu pojištění sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,
c) z pojištění na obecnou cenu částku, která by byla dosažena při prodeji stejného nebo srovnatelného předmětu pojištění v době bezprostředně před vznikem pojistné události a v obvyklém obchodním styku.
(2) V případě poškození předmětu pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění:
a) z pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
b) z pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
c) z pojištění na obecnou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí; plnění pojistitele stanovené podle odst. (2) tohoto článku však nepřevýší částku vypočtenou podle odst. (1) tohoto článku.
(3) Byl-li poškozen, zničen nebo ztracen předmět pojištění, pro který bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a jeho opotřebení nebo jiné znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení přesáhlo v době bezprostředně před vznikem pojistné události 70 %, vyplatí pojistitel pojistné plnění stanovené podle odst. (1) nebo (2) tohoto článku pouze do výše časové ceny, kterou měl předmět pojištění v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
(4) Byl-li poškozen nebo zničen nemovitý předmět pojištění, pro který bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a pojištěný nebo oprávněná osoba do tří let od vzniku pojistné události neprokáže, že tuto věc opravili nebo znovupořídili nebo že tak činí, je pojistitel povinen vyplatit v případě:
a) poškození nemovitého předmětu pojištění částku odpovídající přiměřeným nákladům na jeho opravu sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,
b) zničení nemovitého předmětu pojištění plnění ve výši časové ceny, kterou měla nemovitá věc v době bezprostředně před vznikem pojistné události, sníženou o cenu využitelných zbytků.
(5) Vznikla-li pojistná událost na zásobách nebo cenných věcech, vyplatí pojistitel v případě:
a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo úpravu sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,
b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi jejich pojistnou hodnotou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po znehodnocení,
c) zničení nebo ztráty částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich nové vyrobení nebo pořízení sníženou o cenu využitelných zbytků.
Pojistitel vyplatí nižší z uvedených částek.
Plnění pojistitele stanovené podle odst. (5) tohoto článku nepřevýší částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při prodeji zásob nebo cenných věcí v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
(6) Vznikla-li pojistná událost na ceninách, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich pořízení, nejvýše však částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při jejich prodeji v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
(7) Pokud byly poškozeny, zničeny nebo ztraceny pojištěné vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty a cenné papíry, vyplatí pojistitel částku potřebnou na jejich umoření. Jestliže byly uvedené věci zneužity, vyplatí pojistitel částku, o kterou se majetek oprávněné osoby tímto zneužitím snížil. Pojistitel však neuhradí ušlé úroky a ostatní ušlé výnosy.
(8) Vznikla-li pojistná událost na věcech zvláštní hodnoty, vyplatí pojistitel v případě:
a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich uvedení do původního stavu,
b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po pojistné události,
c) zničení nebo ztráty částku odpovídající obvyklé ceně věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události.
Plnění pojistitele stanovené podle odst. (8) písm. a) tohoto článku však nepřevýší částku vypočtenou podle odst. (8) písm. c) tohoto článku.
(9) Pokud byly poškozeny, zničeny nebo ztraceny pojištěné písemnosti, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo znovupořízení, jestliže je oprávněná osoba vynaložila. Od této částky se odečte cena využitelných zbytků. Pokud oprávněná osoba výše uvedené náklady nevynaložila, vyplatí pojistitel částku odpovídající hodnotě materiálu.
(10) Vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na jinou cenu, řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními pojistné smlouvy. Není-li ujednáno jinak, nesmí plnění pojistitele přesáhnout částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení věci sníženou o cenu využitelných zbytků.
(11) Došlo-li k poškození nebo zničení budov nebo staveb, nebude brán zřetel na případnou ztrátu jejich umělecké nebo historické hodnoty.
(12) Došlo-li k poškození, zničení nebo ke ztrátě pojištěných věcí tvořících celek (např. soubor, sbírka), nebude brán zřetel na znehodnocení celku, ale pouze na poškození, zničení nebo ztrátu jednotlivých pojištěných věcí.
Článek X.
Zachraňovací náklady
(1) Pojistitel nad sjednanou pojistnou částku uhradí vynaložené zachraňovací náklady. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně a přiměřeně vynaložené náklady, které pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba vynaložili:
a) na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
b) na zmírnění následků již nastalé pojistné události, nebo proto, že
c) plnil povinnost (uloženou mu zákonem nebo orgánem státní správy) odklidit poškozený předmět pojištění z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.
(2) Výše náhrady zachraňovacích nákladů, s výjimkou nákladů vynaložených na záchranu života a zdraví osob, jsou omezeny maximálně na 10 % z částky pojistného plnění poskytnutého pro předmět pojištění, nejvýše však částkou 1 000 000,- Kč, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak.
Pro výpočet náhrady nákladů se použije nejnižší z uvedených částek. Je-li pojištěn soubor, týká se výpočet pouze poškozených nebo ohrožených součástí souboru.
(3) V případě, že pojištěný nebo oprávněná osoba utrpěl/a v souvislosti s vynakládáním zachraňovacích nákladů škodu, pojistitel poskytne náhradu za tuto škodu maximálně do výše 100 000,- Kč.
(4) Pojistitel je povinen nahradit v plné výši náklady vynaložené s jeho souhlasem.
Článek XI. Výklad pojmů
Pojmy „požár“, „povodeň“, „vichřice“, „sesuv“, „náraz“, „vodovod“ a „sdružený živel“ se používají v pojistných smlouvách pro souhrnné označení skupin pojistných nebezpečí.
Pro účely pojištění podle těchto zvláštních pojistných podmínek platí tento výklad pojmů:
(1) Za budovy se považují objekty nemovitého charakteru, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které
jsou určeny k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších vlivů.
(2) Cennými věcmi se rozumí drahé kovy, perly a drahokamy a předměty z nich vyrobené.
(3) Za cennosti se považují:
a) peníze, tj. platné tuzemské i cizozemské bankovky a mince,
b) ceniny, tj. poštovní známky, kolky, losy, jízdenky a kupony MHD, dobíjecí kupony do mobilních telefonů, dálniční známky, stravenky apod.,
c) vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty, cenné papíry.
(4) Za kapalinu unikající z vodovodních zařízení se považuje voda, topná, klimatizační a hasicí média.
(5) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře.
(6) Za movité věci se považují zásoby a ostatní věci movité.
(7) Za nemovité věci se považují budovy a ostatní stavby včetně stavebních součástí a příslušenství.
(8) Za ostatní věci movité se nepovažují cennosti, cenné věci, věci zvláštní hodnoty a písemnosti.
(9) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.
(10) Písemnostmi se rozumí:
a) písemnosti, plány, obchodní knihy a obdobná dokumentace, kartotéky, výkresy,
b) nosiče dat a záznamy na nich uložené, užívané pro vlastní potřebu pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě.
(11) Poškozením věci se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné věci.
(12) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.
(13) Požár je oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.
(14) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při požáru a dále působení hasební látky použité při zásahu proti požáru.
(15) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.
(16) Za příslušenství budovy nebo stavby se považují věci, které jsou určeny k tomu, aby byly s budovou nebo stavbou trvale užívány, a jsou zpravidla uvnitř nebo vně k budově nebo stavbě odmontovatelně připojeny (např. dřevěné obklady stěn, antény, EZS, EPS). Za příslušenství budovy se nepovažují venkovní přípojky, komunikace, zpevněné plochy, studny, septiky a jiné stavby či zařízení vně budovy.
(17) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.
(18) Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu.
Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Za sesouvání půdy se dále nepovažuje pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrů staveb, např. promrzáním, sesycháním, podmáčením půdy bez porušení rovnováhy svahu.
(19) Soubor věcí tvoří jednotlivé věci, které mají stejný nebo podobný charakter nebo jsou určeny ke stejnému účelu.
(20) Stavba je obecně širší technický pojem než budova. Za ostatní stavby se považují objekty nemovitého charakteru, které se od budov odlišují mj. tím, že jsou zpravidla nezastřešené (např. oplocení, zpevněné plochy, komunikace, inženýrské sítě, mosty).
(21) Stavbami na vodních tocích se rozumí mosty, propustky, lávky, hráze, nádrže a další stavby, které tvoří konstrukci průtočného profilu toku nebo do tohoto profilu zasahují.
(22) Za stavební součásti budovy nebo stavby se považují věci, které k ní podle své povahy patří a nemohou být odděleny, aniž se tím budova nebo stavba znehodnotí. Zpravidla jde o věci, které jsou k budově nebo stavbě pevně připojeny (např. okna, dveře, příčky, instalace, obklady, podlahy, malby stěn, tapety).
(23) Za stavební součásti a příslušenství pojišťované jako samostatný předmět pojištění se považují stavební součásti a příslušenství budovy zřízené pojistníkem nebo pojištěným uvedeným v pojistné smlouvě na vlastní náklad na cizí budově.
(24) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na konstrukce budov. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu.
(25) Úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na věci. Škoda vzniklá úderem blesku musí být zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na věci nebo na budově, v níž byla věc v době pojistné události uložena. Úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.
(26) Za věci zvláštní hodnoty se považují:
a) věci umělecké hodnoty (obrazy, grafická a sochařská díla, výrobky ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny apod.), jejichž hodnota není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla,
b) věci historické hodnoty, tj. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod.,
c) starožitnosti, tj. věci zpravidla starší než 100 let, které mají taktéž uměleckou hodnotu, případně charakter unikátu,
d) sbírky.
(27) Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na věc.
(28) Vodovodním zařízením se rozumí:
a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody včetně armatur a zařízení na ně připojených,
b) rozvody topných a klimatizačních systémů včetně těles a zařízení na ně připojených.
Za vodovodní zařízení se nepovažují střešní žlaby a vnější dešťové svody, nadzemní bazény a otevřené nádrže všeho druhu.
(29) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání tlaku (imploze). Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.
(30) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.
(31) Zásobami se rozumí materiál (majetek, který slouží jako základní či pomocný vstup do určité činnosti), nedokončená výroba (charakterizuje se jako výstup výroby, není ovšem ještě samostatně prodejná) kromě nedokončené stavební výroby, polotovary (nedokončená výroba dopracovaná do stádia samostatné prodejnosti), hotové výrobky (výstup určitého výrobního procesu) a zboží (vše, co bylo nakoupeno za účelem dalšího prodeje).
Za zásoby se nepovažují cizí věci, cennosti, cenné věci, věci zvláštní hodnoty a písemnosti.
(32) Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohyby zemské kůry, dosahující intenzity alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice MSK - 64, udávající makroseismické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoli v epicentru).
(33) Ztrátou věci nebo její části se rozumí stav, k němuž došlo bez prokazatelného násilného překonání ochranného zabezpečení zabraňujícího odcizení nebo bez jiného násilného jednání (např. bez prokazatelného násilného překonání překážek s použitím síly), kdy pojištěný nebo poškozený nezávisle na své vůli pozbyl možnost s věcí nakládat.
Článek XII. Závěrečné ustanovení
Tyto ZPP nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014.