VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU A ODPOVĚDNOSTI

VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU A ODPOVĚDNOSTI

VPP PODN P 1/18

s platností od 1. února 2018

Článek 1

Úvodní ustanovení

1. Práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění majetku a odpovědnosti, případně jiných hodnot pojistného zájmu (dále jen „pojištění“) se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „občanský zákoník“), těmito Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti (dále jen "všeobecné pojistné podmínky" nebo „VPP“), doplňkovými (dále jen

„DPP“), zvláštními (dále jen „ZPP“) a speciálními (dále jen „SPP“) pojistnými podmínkami pro jednotlivé druhy pojištění a ustanoveními uvedenými v pojistné smlouvě a v dalších dokumentech, které jsou její součástí, a dalšími příslušnými právními předpisy.

2. V případě, že je jakékoli ustanovení všeobecných pojistných podmínek v rozporu s ustanovením doplňkových nebo zvláštních nebo speciálních pojistných podmínek, má přednost příslušné ustanovení doplňkových nebo zvláštních nebo speciálních pojistných podmínek. Nejsou-li ustanovení doplňkových nebo zvláštních nebo speciálních a všeobecných pojistných podmínek v rozporu, platí ustanovení všeobecných, doplňkových, zvláštních i speciálních pojistných podmínek zároveň.

3. V případě, že je jakékoli ustanovení doplňkových pojistných podmínek v rozporu s ustanovením zvláštních pojistných podmínek, má přednost příslušné ustanovení zvláštních pojistných podmínek. Nejsou-li ustanovení zvláštních a doplňkových pojistných podmínek v rozporu, platí ustanovení doplňkových i zvláštních pojistných podmínek zároveň.

4. V případě, že je jakékoli ustanovení zvláštních pojistných podmínek v rozporu s ustanovením speciálních pojistných podmínek, má přednost příslušné ustanovení speciálních pojistných podmínek. Nejsou-li ustanovení speciálních a zvláštních pojistných podmínek v rozporu, platí ustanovení zvláštních i speciálních pojistných podmínek zároveň.

5. V případě, že je jakékoli ustanovení pojistné smlouvy v rozporu s ustanovením VPP, DPP, ZPP nebo SPP, má přednost příslušné ustanovení pojistné smlouvy. Nejsou-li ustanovení pojistné smlouvy a pojistných podmínek v rozporu, platí ustanovení pojistné smlouvy i pojistných podmínek zároveň.

6. Pojištění majetku a odpovědnosti je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové pro pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě, nestanoví-li DPP, ZPP nebo SPP jinak.

7. Smluvními stranami jsou na jedné straně pojistník

a na straně druhé Pojišťovna VZP, a.s. (dále jen

„pojistitel“).

Článek 2

Časová a územní platnost pojištění

1. Předpokladem vzniku práva na pojistné plnění je skutečnost, že pojistná událost i její příčina vznikla v době trvání pojištění, pokud není v DPP, ZPP, SPP a/nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

2. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které vzniknou na území České republiky, za předpokladu příčina takové pojistné události vznikla též na území České republiky, není-li v DPP, ZPP, SPP a/nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak.

3. Pokud není v DPP, ZPP, SPP a/nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se vztahuje na pojistné události, k nimž došlo na místě uvedeném v pojistné smlouvě jako „místo pojištění“. Toto omezení neplatí pro pojištěné věci, které byly přemístěny z místa pojištění na dobu nezbytně nutnou v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.

Článek 3

Pojistný zájem

1. Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistný zájem pojistníka je podmínkou vzniku a trvání pojištění. Pojistník má vždy pojistný zájem na vlastním majetku. Pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, pokud by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta nebo dal-li pojištěný k pojištění souhlas.

2. Pojistník má pojistný zájem na pojištění majetku, odpovědnosti nebo jiné hodnoty pojistného zájmu jiné osoby (tzv. pojištění cizího pojistného nebezpečí dle čl. 20 těchto pojistných podmínek), dal-li pojištěný souhlas k pojištění podpisem, a dále zejména jde-li o pojištění:

a) majetku, který pojistník oprávněně užívá nebo ho převzal za účelem provedení objednané činnosti,

b) majetku, který je ve vlastnictví osoby pojistníkovi blízké,

c) majetku právnické osoby členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti, a naopak pojištění majetku těchto osob danou právnickou osobou,

d) majetku, který je ve vlastnictví společníka nebo člena pojistníka nebo osoby společníkovi (členovi) blízké,

e) majetku společnosti, ve které má pojistník majetkový podíl nebo ve které má majetkový podíl stejný subjekt jako v pojistníkovi – právnické osobě,

f) majetku, který slouží k zajištění pohledávky pojistníka,

g) majetku, který pojistník spravuje,

h) odpovědnosti osob uvedených v písm. b) až e) tohoto odstavce,

i) odpovědnosti osoby, která může způsobit újmu pojistníkovi (např. pojištění odpovědnosti zaměstnance zaměstnavatelem).

3. Pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájem, ale pojistitel o tom nevěděl, ani nemohl vědět, je smlouva neplatná. Pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl.

4. Pojistník je povinen oznámit a prokázat pojistiteli, že došlo k zániku pojistného zájmu. Toto oznámení musí být učiněno v písemné formě a musí v něm být uvedeny informace a k němu přiloženy dokumenty, ze kterých bude zánik pojistného zájmu vyplývat.

5. Pojištěn může být i budoucí pojistný zájem, a to např. se zřetelem k budoucímu podnikání. V případě, že budoucí pojistný zájem nevznikne, není pojistník povinen platit pojistné, pojistitel má však právo na přiměřenou odměnu dle čl. 23 odst. 2.

Článek 4

Počátek, doba trvání a změny v pojištění

1. Pojištění vzniká dnem počátku pojištění dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li dohodnutý přesný čas počátku pojištění, vzniká pojištění v 00:00 hodin dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění, nejdříve však uzavřením pojistné smlouvy. Není-li v pojistné smlouvě počátek pojištění uveden vůbec, vzniká pojištění v 00:00 hodin prvního dne následujícího po uzavření pojistné smlouvy.

2. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

3. Pojistné období činí 1 rok, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

4. Pojistná smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

5. Pojistnou smlouvu lze měnit dohodou smluvních stran (např. dodatkem k pojistné smlouvě). Dohoda musí být učiněna písemně, jinak je neplatná. Pro uzavření takové dohody platí stejná pravidla jako pro uzavření pojistné smlouvy. Okamžik účinnosti změny pojistné smlouvy je uveden v dohodě o její změně.

6. Pojistitel nebo pojistník mohou písemně vypovědět dohodu o změně pojistné smlouvy do dvou měsíců od uzavření této dohody. Dnem doručení této výpovědi druhé smluvní straně zaniká příslušná změna smlouvy od počátku své účinnosti, tzn. na dohodu o změně smlouvy se hledí, jako kdyby nebyla uzavřena.

7. V souvislosti se změnou pojistné smlouvy nedochází ke změně počátku a konce pojistných období a pojistného roku uvedených v pojistné smlouvě, není-li v rámci změny pojistné smlouvy změněn též konec pojistného roku. To platí i v případě, že dohodou o změně pojistné smlouvy je sjednáno nové pojištění. První pojistné období dohodou o změně pojistné smlouvy sjednaného pojištění však začíná počátkem tohoto nového pojištění a končí uplynutím dne, který předchází

počátku dalšího pojistného období vyplývajícího z pojistné smlouvy.

8. Pojištění se v případě nezaplacení pojistného nepřerušuje.

9. Pojistnou smlouvu lze postoupit třetí osobě pouze se souhlasem pojistitele.

Článek 5

Zánik pojištění

Pojištění zaniká:

1. Dnem marného uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení dlužného pojistného nebo jeho části.

2. Zánikem pojistného zájmu. Pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl. Pojistník je povinen zánik pojistného zájmu pojistiteli prokázat.

3. Dohodou pojistníka a pojistitele.

4. Výpovědí pojistníka nebo pojistitele

a) doručenou nejméně šest týdnů před uplynutím pojistného období. Pojištění zanikne uplynutím tohoto pojistného období. Je-li výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období,

b) doručenou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události pojistiteli. Výpovědní lhůta je jeden měsíc, jejím uplynutím pojištění zanikne,

c) doručenou do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (bez udání důvodu). Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.

5. Dnem zahájení insolvenčního řízení vůči pojištěnému v případě, že návrh podal sám pojištěný nebo pojistník nebo rozhodnutím o úpadku pojištěného v insolvenčním řízení, zahájeném na návrh osoby odlišné od pojištěného nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku pojištěného nebo vstoupí-li pojištěný do likvidace.

6. Dnem, kdy zanikla pojištěná věc, pojistné nebezpečí nebo pojistné riziko.

7. Pojištění zaniká smrtí pojištěné fyzické osoby nebo dnem, kdy došlo k zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

8. Je-li sjednáno pojištění cizího pojistného nebezpečí (dle čl. 20 těchto pojistných podmínek) nastupuje dnem pojistníkovy smrti, nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce na místo pojistníka pojištěný. Oznámí-li však pojistiteli v písemné formě do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka. Účinky prodlení vůči pojištěnému nenastanou dříve než uplynutím patnácti dnů ode dne, kdy se pojištěný o svém vstupu do pojištění dozvěděl. Je-li však účastníkem pojištění více než jeden pojištěný, zaniká pojištění všech osob uplynutím doby, na které bylo zaplaceno pojistné.

9. Pojištění, které se vztahuje k vlastnictví věci nebo jiného majetku, zaniká ke dni, kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena.

10. Pojištění zaniká dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění. Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, pokud je příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti odpověděli nepravdivě či neúplně na písemné dotazy pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy či dohody o její změně, pokud by pojistitel pojistnou smlouvu či dohodu o její změně neuzavřel, popřípadě ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl.

11. Pojištění, které bylo sjednáno na dobu určitou, zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno.

12. Pojistník může pojistnou smlouvy vypovědět:

a) do dvou měsíců ode dne, ve kterém se dozvěděl, že pojistitel porušil při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění hledisko rovného zacházení (§ 2769 občanského zákoníku),

b) do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojistitele,

c) do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, že pojistiteli bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti.

Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.

13. Pojistitel může od pojistné smlouvy či dohody o její změně odstoupit zejména v případě, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti nezodpoví pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy či dohody o její změně, pokud by pojistitel při pravdivém a úplném zodpovězení takových dotazů pojistnou smlouvu či dohodu o její změně neuzavřel. Odstoupením se pojistná smlouva zrušuje od počátku a smluvní strany jsou povinny si vrátit vše, co již bylo ze smlouvy plněno.

Článek 6

Pojistné hodnoty, pojistné částky a limity plnění

1. Pojistník stanoví v pojistné smlouvě horní hranici plnění na vlastní odpovědnost.

2. Pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

3. Pojistitel poskytne v pojištění odpovědnosti pojistné plnění maximálně do výše určeného limitu pojistného plnění nebo sublimitu pojistného plnění.

4. Pojistitel poskytne v pojištění majetku pojistné plnění maximálně do výše:

a) určené pojistné částky ke každé pojištěné věci uvedené v pojistné smlouvě nebo souboru pojištěných věcí,

b) určeného limitu pojistného plnění.

5. Výše pojistné částky má pro každou pojištěnou věc nebo soubor věcí v pojistné době odpovídat pojistné hodnotě pojištěné věci nebo souboru věcí.

6. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat.

Pojistnou hodnotu lze vyjádřit způsobem dále stanoveným:

a) novou cenou,

b) časovou cenou,

c) obvyklou cenou,

d) způsobem, který podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci stanoví doplňkové, zvláštní či speciální pojistné podmínky nebo způsobem ujednaným v pojistné smlouvě.

7. V pojistné smlouvě mohou být sjednány limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci, soubory věcí, náklady a pro jednotlivá pojistná nebezpečí.

8. Limit pojistného plnění se stanoví jako horní hranice plnění v případě, kdy:

a) nelze v době sjednání pojištění určit pojistnou hodnotu věci nebo souboru věcí (dále jen

„pojištění na první riziko“),

b) se pojištění vědomě sjednává pouze na část známé hodnoty věci (dále jen „zlomkové pojištění“).

9. Stanovený limit pojistného plnění je horní hranicí úhrnu pojistných plnění pojistitele ze všech pojistných událostí nastalých v jednom pojistném roce. Pokud bylo sjednáno pojištění na limit pojistného plnění (prvního rizika nebo zlomkové pojištění), pojistitel pro toto pojištění neuplatňuje podpojištění. Snížila-li se v průběhu pojistného roku v důsledku vzniku pojistné události horní hranice pojistného plnění pojistitele, může si pojistník na základě dohody s pojistitelem pro zbytek pojistného roku obnovit limit pojistného plnění doplacením pojistného.

Článek 7

Pojistné

1. Pojistné je povinen řádně a včas hradit pojistník.

2. Výše pojistného je stanovena v pojistné smlouvě.

3. Pojistné je běžným pojistným, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno, že se jedná o pojistné jednorázové.

4. Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

5. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, není-li dohodnuto nebo občanským zákoníkem stanoveno jinak.

6. Běžné pojistné je splatné prvním dnem pojistného období, jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.

7. Pojistné se považuje za zaplacené dnem jeho připsání na účet pojistitele nebo pojišťovacího zprostředkovatele (pokud je oprávněn k jeho přijetí) s variabilním symbolem určeným pojistitelem při bezhotovostním placení, anebo dnem, ve kterém pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel, který je oprávněn k jeho přijetí, potvrdil příjem pojistného v hotovosti.

8. Xxxxxxxx se považuje za zaplacené včas, je-li nejpozději v den jeho splatnosti připsáno na účet

pojistitele nebo pojišťovacího zprostředkovatele (pokud je oprávněn k jeho přijetí) s variabilním symbolem určeným pojistitelem při bezhotovostním placení, anebo dnem, ve kterém pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel, který je oprávněn k jeho přijetí, potvrdil příjem pojistného v hotovosti.

9. Zaplaceným pojistným uhrazuje pojistitel své pohledávky na pojistné v pořadí, v jakém po sobě vznikly. Jiné pohledávky související s pojištěním má pojistitel právo uhradit přednostně.

10. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, je pojistitel oprávněn předepsat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného. Pohledávky pojistitele na pojistném bude pojistitel započítávat v pořadí, v jakém vznikly, a nikoliv v pořadí, v jakém byly upomenuty.

11. V případě zániku pojištění v důsledku pojistné události pojistiteli náleží celé pojistné za pojistné období. V ostatních případech zániku pojištění náleží pojišťovně poměrná část pojistného za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění dohodou, lze v dohodě ujednat i jinak.

12. Pojistitel může jednostranně změnit výši běžného pojistného v případech uvedených v občanském zákoníku nebo následujícím odstavci tohoto článku, nebo dohodou s pojistníkem. Za dohodu s pojistníkem o změně pojistného se považuje také úprava pojistného na základě podmínek uvedených v pojistné smlouvě, ze kterých je zřejmý způsob stanovení nové výše pojistného (např. systém bonus/malus).

13. Pojistitel může jednostranně změnit výši běžného pojistného na další pojistné období, změní-li se podmínky rozhodné pro stanovení výše pojistného, zejména:

a) obecně závazné právní předpisy nebo ustálená soudní praxe (např. v oblasti náhrady újmy), které mají vliv na stanovení výše pojistného nebo pojistného plnění nebo na výši nákladů pojistitele (např. změna daní či povinného rozsahu pojistné ochrany),

b) faktory vedoucí ke zvyšování pojistného plnění, které nejsou závislé na jeho vůli (např. změna cen zboží, služeb, náhradních dílů),

c) obecně závazné právní předpisy, které ukládají pojistiteli dodatečné výdaje (např. povinné odvody), k nimž v době uzavření smlouvy nebyl pojistitel povinen, nebo

d) není-li pojistné dostatečné k zajištění trvalé splnitelnosti závazků pojišťovny podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

14. Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle předchozího odstavce nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období, které předchází pojistnému období, na které bylo stanoveno pojistné v nové výši. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento zánik pojištění upozornit. Pojištění však z důvodu nesouhlasu pojistníka s novou výší pojistného nezanikne, je-li pojistné pro nové pojistné období upravené podle tohoto článku nižší než pojistné za předcházející pojistné období. Pokud není v uvedené lhůtě nesouhlas vyjádřen, pojištění nezaniká a pojistitel má právo na nově stanovené pojistné.

Článek 8

Obecné výluky z pojištění

1. Bez ohledu na spolupůsobící příčiny se pojištění nevztahuje na nahodilou skutečnost způsobenou následkem:

a) jaderné reakce, jaderného záření či kontaminace radioaktivní látkou, azbestem, formaldehydem a jiné chemické či biologické kontaminace,

b) působení magnetických a elektromagnetických polí a záření a jakéhokoli jiného záření,

c) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristických aktů (tj. násilných jednání motivovaných politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) nebo zásahu státní nebo úřední moci,

d) vady, kterou měla pojištěná věc již v době uzavření pojištění, a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojistiteli,

e) požití alkoholu nebo aplikace omamných nebo psychotropních látek pojištěným nebo osobou blízkou,

f) vývoje, výroby, poskytování nebo instalací softwaru, ztrát, poškození, změny nebo snížené funkčnosti nebo možnosti provozovat či používat telekomunikační zařízení nebo jiné prostředky komunikace, počítačový systém, programy software, internet, data, informační prameny, mikročipy, integrovaný obvod nebo podobné zařízení v počítačovém či jiném vybavení,

g) působení plísní, hub a spor,

h) Creutzfeldt-Jakobovy nemoci a obdobných nemocí a syndromů (JCD, BSE, TSE, CWD, GSS, FFI, TME).

2. Z pojištění nevzniká právo na plnění za nepřímé újmy všeho druhu (např. ušlý výdělek, ušlý zisk, pokuty, manka, nemožnost používat pojištěnou věc) a za vedlejší výlohy (expresní příplatky jakéhokoliv druhu, náklady právního zastoupení apod.), není-li v DPP, ZPP, SPP a/nebo pojistné smlouvě ujednáno jinak.

3. Z pojištění dále nevzniká právo na plnění za újmu způsobenou úmyslně pojištěným, pojistníkem, oprávněnou osobou nebo jinou osobou z podnětu některého z nich.

4. Z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění či jiné plnění v případě, že jeho poskytnutí by bylo v rozporu s právními předpisy jakéhokoliv státu (včetně mezinárodních úmluv) upravujícími mezinárodní sankce za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru, bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

5. Pokud je ve smlouvě ujednáno, že se pojištění odchylně od pojistných podmínek vztahuje i na případ, který je z pojištění jinak vyloučen, nemá takové ujednání vliv na platnost a účinnost ostatních výluk z pojištění ani jiných ustanovení omezujících pojistné krytí.

6. Na pojištění se mohou vztahovat též další výluky uvedené v příslušných DPP, ZPP, SPP a/nebo pojistné smlouvě a/nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 9

Změny pojistného rizika

1. Pojistník (v případě pojištění cizího rizika pojištěný) je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. Změnou pojistného rizika se rozumí jeho podstatné

zvýšení nebo snížení (např. v důsledku změny ve způsobu užívání pojištěné věci, změny úrovně zabezpečení, změny místa pojištění atd.).

2. Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně sníží, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné, a to s účinností ode dne, kdy se o snížení rizika dozvěděl.

3. Jestliže se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pojistník je povinen se k této nabídce vyjádřit do 1 měsíce ode dne jeho doručení, není-li v nabídce stanovena jiná lhůta.

4. Nesouhlasí-li pojistník s nabídkou na změnu pojistné smlouvy nebo nevyjádří-li se ve lhůtě podle předchozího odstavce, má pojistitel právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.

5. Jestliže se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu neuzavřel, má právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, pojistnou smlouvu vypovědět. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.

6. Jestliže pojistitel ve stanovené lhůtě pojistnou smlouvu nevypověděl a ani nepředložil nabídku na její změnu, trvá pojištění za dosavadních podmínek.

Článek 10

Pojistné plnění

1. Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, prokáže a šetření pojistitele potvrdí, že se jedná o nahodilou událost krytou pojištěním, tj. existuje povinnost pojistitele plnit a je zjištěn rozsah této povinnosti.

2. Pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

3. Oprávněnou osobou (tj. osobou, která má právo na pojistné plnění z pojištění) je pojištěný, není-li v pojistné smlouvě nebo v ostatních ustanoveních pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění uvedeno jinak.

4. Oprávněná osoba se na pojistném plnění podílí dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí částka, v níž by bylo stanoveno pojistné plnění před odečtením dohodnuté spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje sjednanou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne. V pojištění odpovědnosti za újmu se náhrada újmy vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění.

5. Pojistné plnění se poskytuje v penězích. To platí i v případě, kdy je vypláceno pojistné plnění z pojištění odpovědnosti a pojištěný je povinen způsobenou újmu nahradit uvedením do předešlého stavu.

Pojistné plnění i jakákoliv jiná plnění z pojištění budou hrazena v tuzemské měně, pokud z právních předpisů, včetně mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, nebo z dohody s pojistníkem nevyplývá povinnost plnit v jiné měně. Pro účely stanovení výše plnění se pro přepočet měn použije kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Pro účely výplaty v cizí měně se použije kurz banky pojistitele platný ke dni výplaty plnění.

Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pojistitel nenese jakékoliv kurzové riziko související s přepočtem měn.

6. Všechny pojistné události vzniklé z jedné příčiny se považují za jednu pojistnou událost. Za jednu pojistnou událost se dále považují všechny pojistné události vzniklé z více příčin stejného druhu, pokud mezi nimi existuje místní, časová nebo jiná přímá souvislost.

7. Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo své jiné pohledávky z pojištění. To neplatí pro povinné pojištění. Pojistitel je oprávněn započíst proti plnění z pojištění svoji pohledávku vůči osobě, která má právo na plnění z pojištění, i pokud pohledávka za touto osobou vznikla z jiného pojištění.

8. Má-li oprávněná osoba, resp. poškozený subjekt při opravě nebo náhradě související s pojistnou událostí nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené bez DPH.

9. Zbytky poškozených nebo zničených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného.

10. Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který v důsledku vzniku pojistné události pojistitel poskytl pojistné plnění.

11. Uvede-li oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění z pojištění nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se pojistné události nebo údaje týkající se této události zamlčí, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění.

12. Pojistitel může z důvodů stanovených občanským zákoníkem od pojistné smlouvy odstoupit nebo plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Od pojistné smlouvy lze odstoupit i po vzniku pojistné události.

Článek 11

Šetření pojistitele

1. Pojistitel zahájí šetření bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení o škodné události a pokračuje v něm tak, aby bylo skončeno nejpozději do tří měsíců po obdržení takového oznámení. Nebude-li možné šetření v této lhůtě ukončit, je pojistitel povinen sdělit osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, důvody této skutečnosti.

2. Do doby šetření se nezapočítává doba, po kterou probíhá řízení před orgánem veřejné moci (zejména občanskoprávní nebo trestní soudní řízení, přestupkové nebo jiné správní řízení) nebo rozhodčí řízení, jehož výsledek je rozhodný pro stanovení povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, nebo řízení ve věci trestního oznámení pro

podezření z pojistného podvodu, které bylo podáno z důvodu nepravdivých nebo zamlčených údajů v souvislosti s oznámenou událostí.

Po tuto dobu není pojistitel v prodlení s plněním své povinnosti vyplatit pojistné plnění, popř. zálohu na pojistné plnění.

3. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistitele nutného ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.

4. Pojistitel může v odůvodněných případech doporučit způsob opravy nebo výměnu věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění. Pokud oprávněná osoba přesto věc opravila nebo vyměnila jiným způsobem, je pojistitel povinen plnit jen do výše, kterou by plnil, kdyby oprávněná osoba postupovala podle jeho doporučení.

5. V případě, že nelze ukončit šetření do tří měsíců ode dne oznámení, poskytne pojistitel na písemnou žádost osoby, která uplatnila právo na pojistné plnění, přiměřenou zálohu na pojistné plnění. Při stanovení přiměřené výše zálohy pojistitel zohlední zejména dosavadní výsledky šetření a výši prokázané a doložené újmy. Pojistitel zálohu neposkytne, je-li rozumný důvod její poskytnutí odepřít, zejména:

a) není-li z výsledků dosavadního šetření jisté, zda se na škodnou událost bude vztahovat pojištění nebo kdo je oprávněnou osobou,

b) porušil-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, povinnost související s uplatněním práva na pojistné plnění a šetřením pojistitele, zejména obsahuje-li oznámení škodné události nebo jakékoliv jiné podání či doklad ke škodné události nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se škodné události nebo jsou-li takové údaje zamlčeny, nebo neposkytuje-li řádně součinnost,

c) je-li proti osobě uplatňující právo na pojistné plnění nebo oprávněné osobě vedeno trestní řízení ve věci související s oznámenou škodnou událostí, nebo

d) existuje-li důvodné podezření, že při uplatnění práva na pojistné plnění došlo ke spáchání trestného činu, přičemž o důvodné podezření ze spáchání trestného činu jde vždy, když je v souvislosti s takovým uplatněním práva na pojistné plnění podáno trestní oznámení na pojistníka, pojištěného, oprávněnou osobu, osobu, která uplatnila právo na pojistné plnění nebo jinou osobu jednající z jejich podnětu.

Článek 12

Zachraňovací a jiné náklady

1. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:

a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události;

b) zmírnění následků již nastalé pojistné události;

c) odklizení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků, pokud je povinnost toto učinit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.

2. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojistitel nahradí zachraňovací náklady a újmu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1 tohoto článku maximálně do výše 10% z horní hranice plnění pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění, ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná

událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik újmy.

3. Jde-li o záchranu života nebo zdraví osob, nahradí pojistitel zachraňovací náklady a újmu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1 tohoto článku až do výše 30 % z horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění, ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik újmy.

4. Omezení vyplývající z odst. 2 a 3 tohoto článku neplatí pro zachraňovací náklady, které pojistník, pojištěný nebo jiná osoba vynaložili s písemným souhlasem pojistitele, a jež by jinak nebyli povinni vynaložit.

5. O vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu újmy podle tohoto článku se horní hranice plnění nesnižuje.

6. Pojistitel nehradí náklady vynaložené na obvyklou údržbu, na ošetřování věci nebo na plnění povinnosti předcházet vzniku újmy, kromě nákladů podle odst. 1 písm. a) tohoto článku.

7. Pojistitel nehradí zachraňovací náklady vynaložené pojištěným nebo jinou osobou v rámci povinností stanovených jim jiným zákonem než občanským zákoníkem.

Článek 13

Vinkulace

1. Plnění z pojistné smlouvy pro pojištění majetku lze vinkulovat ve prospěch cizí osoby. Vinkulace znamená, že plnění z pojistné smlouvy pojistitel vyplatí cizí osobě, v jejíž prospěch bylo plnění vázáno (vinkulační věřitel), nedá-li vinkulační věřitel souhlas k vyplacení plnění osobě oprávněné k přijetí plnění podle pojistné smlouvy. Uhrazením plnění vinkulačnímu věřiteli splní pojistitel svůj závazek vůči oprávněné osobě.

2. Vinkulace plnění může být provedena pouze na žádost pojistníka. Je-li pojistník odlišný od pojištěného, lze vinkulovat jen se souhlasem pojištěného.

Článek 14

Povinnosti pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby

Pojistník a pojištěný má zejména povinnost:

a) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným posoudit pojistné riziko a přezkoumat činnosti zařízení sloužících k ochraně majetku, předložit k nahlédnutí projektovou, požárně-technickou, protipovodňovou, účetní i jinou obdobnou dokumentaci a umožnit pořídit jejich kopie. Dále jsou povinni umožnit pojistiteli ověřit správnost podkladů pro výpočet pojistného,

b) odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se pojištění,

c) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu všechny změny, které během trvání pojištění nastanou ve skutečnostech, na něž byl tázán při sjednání pojištění (zejména změnu činnosti pojištěného, změnu vlastnictví věci, změnu korespondenční adresy),

d) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí, zvýšila-li se v době trvání pojištění alespoň o 15%, není-li

ujednáno jinak. Při nesplnění této povinnosti má pojistitel právo uplatnit podpojištění,

e) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že má souběžně uzavřeno nebo později uzavřel ohledně téže pojištěné věci nebo souboru věcí, resp. ohledně odpovědnosti, další pojištění proti témuž pojistnému nebezpečí a je povinen oznámit pojistiteli obchodní firmu této pojišťovny a výši stanovených pojistných částek nebo limitů pojistného plnění,

f) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika,

g) dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo pojistnou smlouvou. Nesmí též trpět, aby tyto povinnosti porušovaly cizí osoby.

h) řádně se starat o údržbu pojištěné věci, včetně provádění předepsaných servisů a revizí podle právních předpisů, technických norem nebo pokynů výrobce,

i) povinnost vést inventární seznam pojištěného majetku a tento seznam uložit tak, aby nemohl být zničen, poškozen nebo ztracen s pojištěným majetkem,

j) plnit další povinnosti uložené mu právními předpisy, doplňkovými, zvláštními či speciálními pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou.

Nastane-li škodná událost, je oprávněná osoba kromě dalších povinností stanovených právními předpisy povinna:

k) učinit nutná opatření ke zmírnění jejích následků a podle možnosti si k tomu vyžádat pokyny pojistitele a postupovat v souladu s nimi,

l) bez zbytečného odkladu oznámit písemně na řádně vyplněném formuláři pojistiteli, že pojistná událost nastala,

m) bez zbytečného odkladu poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu újmy, vyčíslit nároky na plnění, umožnit pojistiteli provést šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel vyžádá, umožnit pojistiteli pořídit si kopie těchto dokladů; oprávněná osoba je zejména povinna umožnit pojistiteli prohlédnout poškozenou věc a zajistit důkazy o vzniku újmy a jejím rozsahu,

n) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve V těchto případech je povinna zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem,

o) sdělit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že v souvislosti s pojistnou událostí bylo zahájeno trestní řízení a pojistitele informovat o průběhu a výsledcích tohoto řízení;

p) vzniklo-li v souvislosti s pojistnou událostí podezření z trestného činu nebo pokusu o něj, učinit bez zbytečného odkladu oznámení Policii ČR, pokud není trestní stíhání podmíněno souhlasem oprávněné osoby nebo pojistníka,

q) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že se našla věc odcizená nebo ztracená v souvislosti s pojistnou událostí a v případě, že již obdržel pojistné plnění za tuto věc (pokud se pojistitel a oprávněná osoba nedohodnou jinak), vrátit pojistiteli plnění snížené o přiměřené náklady potřebné na opravu této věci, pokud byla

poškozena v době od pojistné události do doby, kdy byla nalezena, případně je povinen vrátit hodnotu zbytků, pokud v uvedené době byla věc zničena,

r) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy,

s) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu újmy způsobené pojistnou událostí nebo jiné právo, které na pojistitele přešlo v souvislosti s pojistnou událostí.

Článek 15

Povinnosti pojistitele

Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy je pojistitel povinen:

1. Po oznámení škodné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit.

2. Ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události.

Nemůže-li šetření ukončit v této lhůtě, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu.

Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného nebo je-li v důsledku vzniku škodné události vedeno vyšetřování orgány policie nebo trestní stíhání oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného, a to až do okamžiku skončení takového vyšetřování nebo trestního stíhání.

3. Vrátit na žádost oprávněné osoby poskytnuté doklady.

4. Projednat s oprávněnou osobou výsledky šetření nutného ke zjištění rozsahu pojistné události a výše pojistného plnění nebo mu je bez zbytečného odkladu sdělit.

5. Zachovat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění, jeho správě a při šetření pojistných událostí. Poskytnout tyto informace může pouze se souhlasem osoby, které se skutečnosti týkají, nebo pokud tak stanoví právní předpis.

Článek 16

Důsledky porušení povinností

1. Bylo-li v důsledku porušení povinností pojistníka nebo pojištěného stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřené snížit.

2. Mělo-li porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu jejích následků a/nebo zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký mělo toto porušení vliv na rozsah jeho povinnosti plnit.

3. Pokud ztížil pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba porušením některé z povinností šetření pojistitele, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký mělo toto porušení vliv na rozsah jeho povinnosti plnit.

4. Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností uvedených v článku 14 písm.

l) a m) těchto pojistných podmínek.

5. Pokud v důsledku porušení některé z povinností pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby pojistiteli vznikne újma nebo pojistitel vynaloží zbytečné náklady (např. náklady na soudní spor), má právo na jejich náhradu proti osobě, která porušením povinností způsobila vznik takové újmy nebo zbytečných nákladů.

Článek 17

Doručování

1. Písemnosti pojistitele určené účastníkům pojištění (dále jen "adresát") se doručují prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen "pošta"), a to obyčejnou nebo doporučenou zásilkou na adresu bydliště nebo sídla uvedeného v pojistné smlouvě.

Uvede-li adresát jinou adresu než adresu svého bydliště nebo sídla (dále jen „korespondenční adresa“), bude pojistitel doručovat na tuto adresu s tím, že adresát poté nemůže namítat, že má své skutečné bydliště nebo sídlo v jiném místě.

2. Písemnosti mohou být doručovány rovněž zaměstnancem pojistitele nebo jinou pojistitelem pověřenou osobou; v takovém případě se písemnost považuje za doručenou dnem jejího převzetí.

3. Má se za to, že písemnost odeslaná poštou byla doručena třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi doporučenou zásilkou s dodejkou se považuje za doručenou dnem převzetí uvedeným na dodejce.

4. Zmaří-li vědomě adresát přijetí doručované písemnosti, platí, že byla řádně doručena dnem, kdy bylo její převzetí adresátem zmařeno.

5. Místem doručení pojistiteli je jeho adresa sídla uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 18

Forma právních jednání

1. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu.

2. Právní jednání týkající se:

a) trvání a zániku pojištění,

b) změny pojistného na další pojistné období,

c) změny rozsahu pojištění,

d) oznámení pojistitele o výsledku šetření pojistné události musí mít písemnou formu.

Všechna právní jednání uvedená v tomto odstavci musí mít písemnou formu.

3. Ostatní právní jednání mohou být učiněny telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím internetové aplikace pojistitele. Právní jednání učiněné jinak než v písemné formě musí být, vyžádá-li si to pojistitel, dodatečně doplněny písemnou formou.

4. Písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila a podepsán nebo označen způsobem stanoveným právními předpisy (elektronická zpráva opatřená elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou odesílatele).

5. V záležitostech pojistného vztahu, zejména v souvislosti se správou pojištění a řešením

škodných událostí, je pojistitel oprávněn kontaktovat ostatní účastníky pojištění prostředky elektronické komunikace (např. telefon, email, SMS, datová schránka, fax), pokud není dohodnuto jinak. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy a charakteru sdělovaných informací.

6. Právní jednání, oznámení a žádosti jsou účinné vůči druhé smluvní straně, jakmile jí byly doručeny.

Článek 19

Zpracování osobních údajů

1. Účastníci pojištění tímto ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů v pozdějším znění, dávají souhlas pojistiteli, aby jejich osobní údaje a citlivé osobní údaje vypovídající o zdravotním stavu (dále jen „osobní údaje“), uvedené v pojistné smlouvě nebo získané v souvislosti se správou pojištění a řešením škodných událostí, jako správce údajů zpracovával pro účely pojišťovací činnosti a dalších činností dle zákona o pojišťovnictví, a to v rozsahu nezbytném pro naplnění tohoto účelu, a uchovával je po dobu nezbytně nutnou k zajištění výkonu práv a plnění povinností plynoucích z pojistné smlouvy, a dále po dobu vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

Účastníci pojištění dále souhlasí s tím, aby pojistitel předával osobní údaje do jiných států, pokud to bude potřebné k zajištění výkonu práv a plnění povinností plynoucích z pojistné smlouvy.

2. Účastníci pojištění souhlasí se zpracováním všech poskytnutých osobních údajů pro zasílání obchodních a reklamních sdělení pojistitele a nabídky služeb na uvedené kontaktní adrese, vč. prostředků elektronické komunikace.

3. Účastníci pojištění souhlasí s nahráváním příchozích i odchozích telefonních hovorů u pojistitele či u poskytovatele služeb na zvukový záznam a s použitím takového záznamu v souvislosti se smluvním nebo jiným právním vztahem pro účely pojišťovací činnosti a dalších činností vymezených zákonem o pojišťovnictví.

Účastníci pojištění souhlasí s tím, že jejich osobní údaje, které sdělili pojistiteli či poskytovateli služeb, a které jsou obsaženy ve zvukovém záznamu hovoru, budou tyto subjekty uchovávat po dobu účinnosti pojistné smlouvy a dále po dobu nezbytně nutnou k zajištění výkonu práv a plnění povinností plynoucích z pojistné smlouvy.

Pojistitel či poskytovatel služeb může zvukový záznam hovoru po uplynutí účinnosti pojistné smlouvy využít pouze za účelem ochrany svých práv vyplývajících z pojistného vztahu pojistitelem s pojistníkem, a to zejména jako důkazní prostředek v soudním, správním či jiném řízení, jehož účastníky jsou pojistitel, poskytovatel služeb, pojistník nebo některý z pojištěných.

Článek 20

Cizí pojistné nebezpečí

1. Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného nebezpečí“), pokud má na takovém pojištění pojistný zájem.

2. Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy vztahující se na pojistné nebezpečí pojištěného.

3. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, je pojištění cizího pojistného nebezpečí sjednáno ve prospěch oprávněné osoby, tj. právo na pojistné plnění má pojištěný, a to i tehdy, je-li pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění, na něž má nárok pojištěný, osobě odlišné od pojištěného (např. v pojištění odpovědnosti).

4. Pouze je-li tak výslovně uvedeno ve smlouvě, oprávněnou osobou může být pojistník či jiná třetí osoba. V takovém případě mohou tyto osoby uplatnit právo na pojistné plnění, pouze pokud prokáží, že seznámily pojištěného s obsahem smlouvy a že pojištěný, vědom si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí s tím, aby pojistník či jiná třetí osoba pojistné plnění přijali. Neprokáže-li pojistník tento souhlas pojištěného nejpozději do konce sjednané pojistné doby, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li pojistná událost, aniž byl tento souhlas pojištěného udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný.

Článek 21

Oprávnění k předávání informací

Pojistitel je oprávněn předat informace týkající se tohoto pojištění do informačních systémů České asociace pojišťoven (dále jen „ČAP“) s tím, že tyto informace mohou být poskytnuty kterémukoliv členu ČAP, který je uživatelem některého z těchto systémů. Účelem informačních systémů je zjišťovat, shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a členům ČAP poskytovat informace o klientech s cílem jejich ochrany a ochrany pojistitelů. Informační systémy slouží také k účelům evidence a statistiky.

Článek 22

Vymezení společných pojmů

Pro účely pojištění platí následující vymezení pojmů:

1. Automatickou prolongací se rozumí automatické prodloužení pojistné smlouvy o stejnou pojistnou dobu, pokud některá ze stran smlouvy nejpozději 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem.

2. Azbestem (resp. odpovědností za újmu způsobenou azbestem) se rozumí odpovědnost vznikající z těžby, zpracování, výroby, distribuce a/nebo odstranění azbestu a/nebo výrobků nebo materiálů vyrobených zcela, převážně nebo zčásti z azbestu a dále odpovědnost vznikající z použití nebo využití výrobků nebo materiálů vyrobených zcela, převážně nebo zčásti z azbestu nebo obsahující azbest.

3. Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období.

4. Cizí osobou se rozumí osoba, která není s pojištěným majetkově nijak propojena ani není osobou jemu blízkou.

5. Časová cena je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí. Stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení věci nebo ke zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

6. Integrální franšíza je částka sjednaná v pojistné smlouvě, do jejíž výše se pojistné plnění neposkytuje; v případě, kdy pojistné plnění přesáhlo sjednanou výši franšízy, se tato částka od pojistného plnění neodečítá. Může být vyjádřena v procentech z pojistného plnění, absolutní částkou nebo časovým úsekem, případně kombinací těchto veličin.

7. Jednorázové pojistné je pojistné stanovené na celou pojistnou dobu a pojistiteli náleží vždy celé.

8. Za jednu věc se považují i všechny její součásti.

9. Limitem pojistného plnění se rozumí horní hranice pojistného plnění pojistitele.

10. Za majetek se považují movité a nemovité věci specifikované v pojistné smlouvě.

11. Neoprávněným užíváním pojištěné věci cizí osobou se rozumí neoprávněné zmocnění se pojištěné věci v úmyslu ji přechodně užívat.

12. Nová cena je cena, za kterou lze v daném místě v daném čase znovu pořídit věc stejnou nebo věc srovnatelného druhu a účelu jako věc novou.

13. Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, případně obdobné věci, v obvyklém obchodním styku v daném místě a čase.

14. Oprávněná osoba je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

15. Osoba blízká je příbuzný v přímé řadě, sourozenec, manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

16. Za pachatele je považován zjištěný i nezjištěný pachatel.

17. Xxxxxxxx je písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, které pojistitel vydává pojistníkovi.

18. Pojistná doba je období, na které bylo pojištění sjednáno.

19. Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.

20. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bližší vymezení pojistné události a pro bližší vymezení skutečností, za kterých nevzniká povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí tyto všeobecné pojistné podmínky, doplňkové pojistné podmínky, zvláštní pojistné podmínky, speciální pojistné podmínky, resp. ujednání v pojistné smlouvě.

Za nahodilou se nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, případně jiné osoby, z jejich podnětu nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly.

21. Xxxxxxxx je úplata za pojištění, kterou je pojistník povinen platit pojistiteli.

22. Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události, která je upravena v doplňkových, zvláštních či speciálních pojistných podmínkách, případně v pojistné smlouvě.

23. Pojistné období je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné.

24. Pojistné riziko je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

25. Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a která je podle smlouvy povinna platit pojistné.

26. Pojistný rok je doba 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, první pojistný rok začíná dnem určeným v pojistné smlouvě jako počátek pojištění.

27. Pojištěná činnost je výrobní či obchodní činnost a poskytování služeb uvedené v pojistné smlouvě za předpokladu, že pojištěný je k výkonu této činnosti oprávněn podle právních předpisů.

28. Pojištěním škodovým se rozumí pojištění, jehož účelem je vyrovnat v ujednaném rozsahu úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

29. Pojištěný je osoba, na jejíž majetek, život, zdraví nebo odpovědnost se pojištění vztahuje.

30. Podvodem se rozumí obohacení sebe nebo jiného ke škodě na cizím majetku tím, že pachatel uvede někoho v omyl, zamlčí podstatné skutečnosti nebo něčího omylu využije, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

31. Poškození je takové poškození věci, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší časovou cenu věci.

32. Roční limit pojistného plnění je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých během jednoho pojistného roku.

33. Za soubor věcí se považují jednotlivé věci, které mají stejný nebo podobný charakter a jsou určeny ke stejnému účelu.

34. Spoluúčast je částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se oprávněná osoba podílí na pojistném plnění. Může být vyjádřena v procentech z pojistného plnění, absolutní částkou nebo časovým úsekem, případně kombinací těchto veličin. Spoluúčast se odečítá od celkové výše pojistného plnění při každé pojistné události.

35. Sublimitem se rozumí část celkového limitu pojistného plnění, který je vždy sjednán v rámci limitu pojistného plnění. Sublimit nezvyšuje celkový limit pojistného plnění (zpravidla základního pojištění).

36. Škodná událost je skutečnost, ze které vznikla újma, a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.

37. Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě mají movitou věc (nikoliv nemovitou) po právu ve své moci a jsou oprávněni využívat její užitné

vlastnosti, a to i formou braní jejích plodů a užitků (požívání věci).

38. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany, a dále pojištěný a každá další osoba, které ze soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost.

39. Újma způsobená úmyslně je újma, která byla způsobena úmyslným jednáním nebo úmyslným opomenutím, pokud škůdce věděl, že může způsobit škodlivý následek, a chtěl jej způsobit a/nebo věděl, že škodlivý následek může způsobit, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn. Při dodávkách věcí (výrobků) nebo při dodávkách prací je újma způsobena úmyslně také tehdy, jestliže pojištěný věděl nebo mohl vědět o vadách výrobku nebo práce.

40. Za výroční den počátku pojištění se považuje den, který se číslem dne v měsíci a pojmenováním měsíce shoduje se dnem počátku pojištění.

41. Zatajením věci se rozumí přivlastnění si věci, která se dostala do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez svolení pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě.

42. Znehodnocením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc lze i nadále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Znehodnocením věci se sníží její hodnota.

43. Zničení je takové poškození věci, které nelze odstranit opravou, přičemž věc už není možno dále používat k původnímu účelu. Za zničení bude považováno též takové poškození, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení dané věci.

44. Zpronevěrou se rozumí přivlastnění si svěřené pojištěné věci nad rámec, ve kterém byla pojištěná věc svěřena a způsobení tak na cizím majetku újmu nikoli nepatrnou.

45. Ztrátou věci se rozumí stav, kdy oprávněná osoba pozbyla nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat.

Článek 23

Závěrečná ustanovení

1. Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky.

2. Náklady pojistitele spojené se vznikem a správou pojištění činí 20% z nespotřebovaného pojistného.

3. Pro spory z pojistné smlouvy jsou příslušné soudy České republiky.

DOPLŇKOVÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU

DPP MAJ P 1/18

s platností od 1. února 2018

Pro pojištění majetku platí příslušná ustanovení Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen "všeobecné pojistné podmínky"), tyto doplňkové pojistné podmínky a příslušná ustanovení uvedená v pojistné smlouvě. V případě, že jsou tyto pojistné podmínky v rozporu s všeobecnými pojistnými podmínkami, platí ustanovení těchto pojistných podmínek.

Článek 1

Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění jsou jednotlivé nemovité objekty a hmotné věci movité nebo jejich soubory uvedené v pojistné smlouvě (dále jen „pojištěná věc“).

2. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, jsou předmětem pojištění též:

a) cennosti a cenné věci,

b) věci zvláštní hodnoty,

c) písemnosti,

d) prototypy, vzorky, názorné modely,

e) samostatné stavební součásti a úpravy,

f) náklady na vyklizení místa pojištění,

g) další věci dále specifikované v pojistné smlouvě.

3. Předmětem pojištění jsou pojištěné věci ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě (dále jen „věci vlastní“).

4. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, jsou předmětem i „cizí věci“:

a) nemovité objekty, hmotné věci movité či předměty dle odstavce 2 tohoto článku, které pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě užívají podle písemné smlouvy (dále jen „cizí věci užívané“),

b) věci hmotné movité, které pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě převzali při poskytování služby na základě smlouvy, objednávky nebo zakázkového listu (dále jen „cizí věci převzaté“).

5. U věcí uvedených v odst. 4 tohoto článku se jedná o pojištění cizího pojistného rizika.

6. Bylo-li sjednáno pojištění souboru věcí, vztahuje se pojištění i na věci, které se staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Věci, které přestaly být součástí souboru, pojištěny nejsou.

7. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, předmětem pojištění nejsou:

a) motorová a přípojná vozidla s přidělenou registrační značkou s výjimkou pracovních strojů samojízdných a pracovních strojů přípojných,

b) kolejová vozidla,

c) lodě, jiná plavidla a lodní motory,

d) letadla a zařízení pro létání všeho druhu,

e) živá zvířata,

f) pozemky a porosty, plodiny, jejich deriváty a zemědělské kultury, povrchové a podzemní vody, ložiska nerostů, jeskyně,

g) stavby na vodních tocích, hráze,

h) majetek v podzemí,

i) vytěžené i nevytěžené zásoby surovin uložené v dolech nebo přírodních podzemních zásobnících,

j) zásoby sena nebo slámy stejně jako budovy a stavby, v nichž jsou zásoby sena nebo slámy uloženy. Pojištění se rovněž nevztahuje na movité předměty pojištění uložené v budovách nebo ostatních stavbách, v nichž je současně uloženo seno nebo sláma,

k) jakékoliv rozvodné sítě a podzemní stavby (např. silnoproudé vysoké napětí, plynovody, vodovody, kanalizace, parovody, meliorace),

l) nehmotný majetek, práva a jiné předměty právních vztahů, která nemají hmotnou podstatu,

m)automaty na vhazování mincí (včetně měničů peněz) včetně obsahu, jakož i automaty vydávající peníze,

a to ani v případě, jsou-li součástí souboru věcí uvedených v odst. 1. až 4. tohoto článku.

Článek 2

Pojistná nebezpečí

1. Pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) požárem,

b) úderem blesku,

c) výbuchem,

d) nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu,

(písm. a) až d) dále souhrnně jen „požár“).

2. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění též na poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) povodní nebo záplavou (dále jen „povodeň“),

b) vichřicí nebo krupobitím (dále jen „vichřice“),

c) kapalinou unikající z vodovodního zařízení (dále jen „vodovod“),

d) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin,

e) sesouváním nebo zřícením lavin,

f) tíhou sněhu nebo námrazy,

g) zemětřesením

(písm. d) až g) dále souhrnně jen „sesuv“),

h) pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené věci nebo součástí téhož souboru jako poškozená věc,

i) nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu,

j) aerodynamickým třeskem,

k) kouřem

(písm. h) až k) dále souhrnně jen „ostatní živelná pojistná nebezpečí“).

3. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění též na poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) přepětím nebo podpětím,

b) vandalismem,

c) poškozením fasády,

d) atmosférickými srážkami,

Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění na odcizení pojištěné věci:

e) krádeží vloupáním,

f) loupeží,

g)loupeží při přepravě peněz nebo cenin, které přepravuje pojištěný nebo osoba jím pověřená (dále jen „přeprava peněz nebo cenin“).

[písm. a) až g) odst. 3 tohoto článku dále souhrnně jen

„doplňková připojištění“].

Doplňková připojištění se sjednávají s ročním limitem pojistného plnění dle čl. 6 všeobecných pojistných podmínek.

4. Pojištění se vztahuje na poškození, zničení, odcizení nebo ztrátu pojištěné věci, k nimž došlo v přímé souvislosti s působením některého z pojistných nebezpečí uvedených v tomto článku, proti kterému byla věc pojištěna, za předpokladu, že toto pojistné nebezpečí působilo v době trvání pojištění a v místě pojištění.

Článek 3

Místo pojištění

1. Místem pojištění je budova, pozemek, území nebo prostory uvedené v pojistné smlouvě.

2. Pojištění se vztahuje na pojištěný majetek nacházející se v místě pojištění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

3. Pojištění se vztahuje i na pojištěný majetek, který byl z důvodu bezprostředně hrozící nebo již nastalé pojistné události přemístěn z místa pojištění.

4. Je-li sjednáno pojištění „přeprava peněz nebo cenin“, je místem pojištění území České republiky“.

Článek 4

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. Pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění v rozsahu a za podmínek stanovených v těchto doplňkových pojistných podmínkách a ujednaných v pojistné smlouvě, jestliže pojistná událost nastane v době trvání pojištění a v místě pojištění.

3. Za nahodilou skutečnost se nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, případně jiné osoby z jejich podnětu nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly.

4. V případě pojištění hmotných věcí movitých a staveb se za jednu pojistnou událost způsobenou v důsledku pojistných nebezpečí uvedených v čl. 2 těchto pojistných podmínek považují všechny škodné události, resp. série škodných událostí, vzniklé v důsledku jedné příčiny během 72 hodin. Za počátek časové lhůty 72 hodin je považován okamžik, kdy došlo k prvnímu poškození pojištěné věci ve smyslu sjednaného pojištění. Za pojistnou událost nebudou považovány škodné události vzniklé před datem počátku pojištění, resp. po datu zániku pojištění.

5. Pojištění proti krádeži vloupáním se vztahuje pouze na odcizení pojištěné věci krádeží vloupáním, jejíž spáchání bylo potvrzeno šetřením policie.

6. Pojištění proti krádeži vloupáním se nevztahuje na věci, které pachatel odcizil z vývěsních skřínek a vitrín umístěných vně budovy, pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak.

7. Za odcizení věci krádeží vloupáním se nepovažuje přivlastnění si pojištěné věci, její části nebo jejího příslušenství v případech, kdy ke vniknutí do zabezpečeného místa pojištění došlo nezjištěným způsobem (např. beze stop násilí, použitím shodného klíče) nebo v případech, kdy si pachatel přivlastnil pojištěnou věc, její části nebo její příslušenství bez překonání překážky chránící pojištěnou věc před jejím odcizením (tzv. „prostá krádež“).

8. Pojištění proti loupeži včetně loupeže při přepravě peněz nebo cenin se vztahuje pouze na odcizení pojištěné věci loupeží, jejíž spáchání bylo potvrzeno šetřením policie.

9. Z pojištění „přeprava peněz nebo cenin“ vznikne právo na plnění jen tehdy, jestliže byla přeprava prokazatelně uskutečněna v době od 6:00 do 22:00 hodin nejkratší možnou bezpečnou trasou mezi výchozím a cílovým místem přepravy a nebyla až do místa určení přerušena. Přeprava smí být přerušena pouze z důvodů vyplývajících z pravidel silničního provozu nebo z důvodů převzetí či předání peněz nebo cenin v místě určení. Pojištění se vztahuje na odcizení peněz nebo cenin loupeží, ke kterému došlo v době po jejich převzetí pro bezprostředně navazující přepravu a před jejich předáním bezprostředně po ukončení přepravy v místě určení, nejpozději do okamžiku, kdy peníze nebo ceniny měly být předány, resp. předány být mohly.

10. Pojištění „přeprava peněz nebo cenin“ se vztahuje i na případy:

a) kdy k loupeži peněz nebo cenin došlo tak, že pachatel bezprostředně před přepravou nebo po ní použil proti pojištěnému, osobě pověřené přepravou nebo proti osobám doprovázejícím násilí nebo hrozbu bezprostředního násilí;

b) odcizení nebo ztráty přepravovaných peněz nebo cenin, kdy pojištěný, osoba pověřená přepravou nebo osoba doprovázející byli následkem dopravní nebo jiné nehody zbaveni, nezávisle na své vůli, možnosti svěřené peníze nebo ceniny opatrovat. Právo na plnění však nevzniká, pokud dopravní nehodu způsobil pojištěný, osoba pověřená přepravou nebo osoba doprovázející v důsledku požití alkoholu nebo užitím jiné psychotropní nebo omamné látky.

Článek 5

Pojistná hodnota, pojistné plnění

1. Pojistná hodnota věci může být vyjádřena novou cenou, časovou cenou nebo obvyklou cenu pojištěné věci.

2. Pojistnou hodnotou pojištěné věci je její nová cena, není-li ujednáno jinak.

3. Pojistnou hodnotou cizích věcí převzatých je jejich časová cena.

4. Pojistnou hodnotou věcí zvláštní hodnoty je jejich obvyklá cena.

5. Byla-li pojistnou událostí pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ve zvláštních pojistných podmínkách stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojistitel vyplatil:

a) při pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

b) při pojištění na časovou, obvyklou cenu nebo jinak stanovenou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

6. Byla-li pojistnou událostí pojištěná věc zničena, odcizena nebo ztracena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v zvláštních pojistných podmínkách

stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojistitel vyplatil:

a) při pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) při pojištění na časovou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

c) při pojištění na obvyklou cenu částku, která by byla dosažena při prodeji stejné nebo srovnatelné věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události a v obvyklém obchodním styku.

7. Byla-li poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena pojištěná věc, pro kterou bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a její opotřebení nebo jiné znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení přesáhlo v době bezprostředně před pojistnou událostí 70%, vyplatí pojistitel plnění pouze do výše časové ceny.

8. V případě poškození nebo zničení zábranných prostředků podle čl. 9 odst. 44 těchto pojistných podmínek, ke kterým došlo v místě pojištění při krádeži vloupáním nebo pokusu o krádež vloupáním (tzv. cesta pachatele), poskytne pojistitel pojistné plnění z jedné pojistné události až do výše 5% ze součtu horních hranic pojistného plnění sjednaných pro pojistné nebezpečí krádeže vloupáním věcí movitých, zásob, cenností a cenných věcí, věcí zvláštní hodnoty, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

9. Byla-li poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena věc nemovitá, pro kterou bylo sjednáno pojištění na novou cenu, a oprávněná osoba do 3 let od vzniku pojistné události neprokáže, že nemovitou věc opravila nebo znovu pořídila nebo že tak činí, je pojistitel povinen vyplatit v případě:

a) poškození nemovité věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na její opravu sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) zničení nebo odcizení nemovité věci plnění ve výši časové ceny sníženou o cenu využitelných zbytků.

10. Vznikla-li pojistná událost na zásobách nebo cenných věcech, vyplatí pojistitel v případě:

a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo úpravu sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi jejich pojistnou hodnotou v době bezprostředně před vnikem pojistné události a obvyklou cenou po znehodnocení,

c) zničení, ztráty nebo odcizení částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich nové vyrobení nebo pořízení, sníženou o cenu využitelných zbytků. Pojistitel vyplatí nižší z uvedených částek. Plnění pojistitele stanovené podle odst. 8 tohoto článku nepřevýší částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při prodeji zásob nebo cenných věcí v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

11. Vznikla-li pojistná událost na věcech zvláštní hodnoty, vyplatí pojistitel v případě:

a) poškození částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich uvedení do původního stavu,

b) znehodnocení částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou v době bezprostředně před vznikem pojistné události a obvyklou cenou po pojistné události,

c) zničení, ztráty nebo odcizení částku odpovídající obvyklé ceně v době bezprostředně před vznikem pojistném události.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. a) tohoto odstavce nepřevýší částku vypočtenou podle písm.

c) tohoto odstavce.

12. Vznikla-li pojistná událost na ceninách, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich pořízení, nejvýše však částku, kterou by oprávněná osoba obdržela při jejich prodeji v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

13. Pokud byly poškozeny, zničeny, ztraceny nebo odcizeny pojištěné písemnosti, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu nebo znovupořízení. Od této částky se odečte cena využitelných zbytků.

14. Pokud byly poškozeny, zničeny, ztraceny či odcizeny pojištěné vkladní a šekové knížky, platební karty a jiné obdobné dokumenty a cenné papíry, vyplatí pojistitel částku potřebnou na jejich umoření. Jestliže byly uvedené věci zneužity, vyplatí pojistitel částku, o kterou se majetek oprávněné osoby tímto zneužitím snížil. Pojistitel však neuhradí ušlé úroky a ostatní ušlé výnosy.

15. Vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na jinou cenu, řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními pojistné smlouvy. Není-li ujednáno jinak, nesmí plnění pojistitele přesáhnout částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení věci sníženou o cenu využitelných zbytků.

16. Došlo-li k poškození nebo zničení budov nebo staveb, nebude brán zřetel na případnou ztrátu jejich umělecké nebo historické hodnoty.

17. Došlo-li k poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení pojištěných věcí tvořících celek (např. sbírka, soubor), nebude brán zřetel na znehodnocení celku, ale pouze na poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení jednotlivých pojištěných věcí.

18. Plnění pojistitele za pojistné události vzniklé působením pojistného nebezpečí uvedeného v čl. 2 odst. 2 těchto pojistných podmínek v jednom místě pojištění může být omezeno limitem plnění pro místo pojištění sjednaným v pojistné smlouvě (dále jen „celkový limit plnění pro místo pojištění“).

19. Plnění pojistitele za pojistné události vzniklé působením pojistného nebezpečí uvedeného v čl. 2 odst. 2 těchto pojistných podmínek ve všech místech pojištění sjednaných v rámci pojistné smlouvy může být omezeno limitem plnění sjednaným v pojistné smlouvě (dále jen „celkový limit plnění na pojistnou smlouvu“).

20. V případě odcizení pojištěné věci krádeží vloupáním nebo loupeži poskytne pojistitel pojistné plnění podle úrovně zabezpečení místa pojištění proti krádeži vloupáním a loupeži stanovené Zvláštními pojistnými podmínkami pro pojištění majetku – způsoby zabezpečení ZPP ZAB P 1/18 (dále jen ZPP ZAB P 1/18).

21. V případě pojištění „přepravy peněz nebo cenin“ poskytne pojistitel pojistné plnění podle úrovně zabezpečení proti odcizení loupeží stanovené ZPP ZAB P 1/18.

22. Bylo-li sjednáno pojištění cenností, jsou pojistník a pojištěný dále povinni tyto věci pro případ poškození nebo zničení zabezpečit minimálně níže uvedeným způsobem:

• Limit do 20 000 Kč

uložení v uzamčené bezpečnostní nehořlavé schránce (příruční trezor, pokladna)

• Limit do 50 000 Kč

uložení v uzamčené bezpečnostní nehořlavé schránce z ocelového plechu tloušťky min. 2 mm

• Limit nad 50 000 Kč

uložení v uzavřeném úschovném objektu, za který se považují trezory s požární odolností min. 60 DIS dle ČSN EN 1047-1 a bezpečnostní třídy min. BT0. Mělo-li porušení této povinnosti podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo zvětšení rozsahu jejích následků, je pojistné plnění omezeno limitem, který odpovídá skutečnému způsobu zabezpečení v době vzniku pojistné události.

Článek 6

Podpojištění

1. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka stanovená pojistníkem nižší než pojistná hodnota pojištěné věci hodnota pojištěné věci, má pojistitel právo snížit své plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné věci.

2. Ujednává se, že pokud pojistná částka není nižší o více jak 15% než částka odpovídající pojistné hodnotě pojištěných věcí, pojistitel pro toto pojištění podpojištění neuplatní.

Článek 7

Povinnosti pojistníka a pojištěného

1. Pojistník i pojištěný je povinen udržovat v provozuschopném stavu požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, a to minimálně na stejné úrovni jako v době uzavření pojistné smlouvy.

2. Pojistník a pojištěný jsou povinni pojištěné věci uložit a zabezpečit podle jejich charakteru a hodnoty tak, aby toto zabezpečení minimálně odpovídalo ujednáním ZPP ZAB P 1/18.

3. Byla-li pojištěná věc odcizena a mělo-li porušení povinností uvedené v odst. 2 tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, poskytne pojistitel plnění, které je omezeno limitem uvedeným v ZPP ZAB P 1/18, odpovídajícím skutečnému způsobu zabezpečení pojištěných věcí v době vzniku pojistné události.

Článek 8

Výluky z pojištění

Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na:

a) škody vzniklé v důsledku povodně, při které nebylo v místě pojištění dosaženo alespoň 20 letého maximálního průtoku, tj. průtoku, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za dvacet let (tzv. 20letá voda),

b) škody na předmětu pojištění, který byl v době vzniku újmy umístěn na území zaplavovaném 20 letou nebo nižší vodou, bez ohledu na výši maximálního dosaženého průtoku v místě pojištění v době vzniku újmy,

c) škody vzniklé v důsledku vzlínání, prosakování, pronikání nebo zvýšení hladiny podzemní vody, působením vlhkostí a plísní,

d) škody vzniklé vichřicí, v případě, že na předmětu pojištění byly prováděny stavební práce, není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak,

e) škody vzniklé v důsledku povodně nebo záplavy na silnicích, mostech, cestách, opěrných zdech, veřejném osvětlení a dopravním značení, není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak,

f) škody vzniklé v důsledku zpronevěry, podvodu, zatajení věci a neoprávněným užíváním předmětu pojištění,

g)škody způsobené nástřikem barev či chemikálií, malbami, rytím nebo polepením pojištěné věci.

Článek 9

Výklad pojmů

Pojmy „požár“, „povodeň“, „vichřice“, „vodovod“,

„sesuv“, „ostatní živelná pojistná nebezpečí“ a

„přeprava peněz nebo cenin“ se používají v pojistných smlouvách pro souhrnné označení skupin pojistných nebezpečí.

Čl. 22 Všeobecných pojistných podmínek se doplňuje o tyto výklady pojmů:

1. Aerodynamickým třeskem se rozumí tlaková vlna šířící se vzduchem, vzniklá letem nadzvukového letounu v důsledku překonání rychlosti zvuku.

2. Atmosférickými srážkami se rozumí poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) vniknutím atmosférických srážek do pojištěné nemovitosti stavebními netěsnostmi,

b) rozpínavostí ledu a prosakováním tajícího sněhu,

c) v důsledku zamrznutí dešťových svodů umístěných na obvodovém plášti budovy.

Pojištění se nevztahuje na újmy způsobené vniknutím atmosférických srážek neuzavřenými vnějšími stavebními otvory (dveře, okna,…).

3. Za budovy se považují objekty nemovitého charakteru, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které jsou určeny k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších vlivů.

4. Za cenné věci se považují drahé kovy, drahokamy a perly a předměty z nich vyrobené, drobné luxusní předměty, jejichž hodnota přesahuje 15 000 Kč za jeden kus, např. luxusní hodinky, luxusní plnicí pera.

5. Za cennosti se považují:

a) peníze, tj. platné tuzemské i cizozemské bankovky a mince,

b) ceniny, tj. poštovní známky, kolky, losy, kupony a jízdenky MHD, dobíjecí kupony do mobilních telefonů, stravenky, dálniční známky, apod.,

c) vkladní a šekové knížky, cenné papíry, platební karty a obdobné dokumenty.

6. Denní tržbou se rozumí peníze v hotovosti, přijaté registrační pokladnou nebo jejíž výše byla jinak prokazatelně doložena, získané prodejem zásob nebo služeb uskutečněným během nejdéle 24 hodin před pojistnou událostí.

7. Za hmotné věci movité se považují výrobní a provozní zařízení a zásoby.

8. Za jednotku se považuje byt nebo nebytový prostor, s nímž je neoddělitelně spojen podíl na společných částech domu. Pro účely tohoto pojištění se za součást jednotky nepovažuje podíl na pozemku a věcných právech.

9. Kapalinou unikající z vodovodního zařízení se rozumí voda, topná, klimatizační a hasicí média unikající z vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství v důsledku náhlé poruchy, náhlého porušení integrity vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství nebo jeho zamrznutí v přímé souvislosti s povahou a funkcí vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství.

Vodovodním zařízením se rozumí:

a) vnitřní vodovod, kterým je systém potrubí určený pro rozvod vody po budově, který je připojen na konec vodovodní přípojky; pouze pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, vztahuje se pojištění i na potrubí mimo budovu,

b) vnitřní kanalizace, kterou je systém určený k odvádění odpadních (případně i srážkových) vod, z budovy až k místu připojení na kanalizační přípojku. Pouze pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, vztahuje se pojištění i na potrubí mimo budovu,

c) vnitřní rozvodné systémy vzduchotechnických a klimatizačních zařízení, solárních zařízení a zařízení určených k vytápění budovy a ohřevu vody včetně příslušenství těchto systémů, pokud je umístěno uvnitř budovy,

d) vnitřní rozvodné systémy sprinklerového hasicího zařízení nebo jiných hasicích zařízení včetně zařízení na ně připojených,

e) vodovodní přípojky a přípojky odpadního potrubí ve vlastnictví pojištěného a na pozemku pojištěného.

Příslušenstvím vodovodního zařízení se rozumí zejména klimatizační jednotky, solární panely, kotle, zařizovací předměty (WC mísy, umyvadla, vany sprchové kouty, dřezy, apod.) a vodovodní baterie.

Za vodovodní zařízení se nepovažují střešní žlaby a vnější dešťové svody.

Je-li proti tomuto nebezpečí pojištěn nemovitý objekt, vzniká právo na pojistné plnění také za poškození nebo zničení:

a) potrubí nebo topných těles vodovodních zařízení včetně armatur, došlo-li k němu přetlakem nebo zamrznutí kapaliny v nich,

b) kotlů, nádrží a výměníkových stanic vytápěcích systémů, došlo-li k němu zamrznutím kapaliny

v nich.

Za vodu unikající z vodovodního zařízení se nepovažuje, není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak:

a) voda vytékající z otevřených kohoutů,

b) voda v důsledku chybné funkce sprinklerového hasicího zařízení,

c) kapalina unikající při provádění tlakových zkoušek hasicího zařízení,

d) voda z bazénu, sauny, whirpoolu a obdobného zařízení,

e) voda z akvária či obdobné nádrže sloužící k umístění živočichů nebo rostlin,

f) voda z technologických celků, tj. potrubí a příslušenství určené ke konkrétnímu technologickému nebo výrobnímu procesu.

Za škodu způsobenou vodou unikající z vodovodního zařízení se nepovažuje vynaložení nákladů na úhradu vodného a stočného v přímé souvislosti s únikem vody z vodovodního zařízení v důsledku jeho poruchy.

Pojištěný je povinen:

a) pravidelně kontrolovat a udržovat vodovodní zařízení v bezvadném technickém stavu,

b) v případě hrozícího vzniku škody přijmout veškerá nezbytná opatření, zejména uzavřít přívod vody nebo vypustit vodu z vodovodního zařízení,

c) v chladném počasí zajistit dostatečné vytápění budovy,

d) v prostorech, které leží pod úrovní 1. nadzemního podlaží, zajistit uložení pojištěných movitých věcí (zejména zásob) minimálně 15 cm nad úrovní podlahy.

10. Kouřem se rozumí dým, který vychází náhle a mimo určení z topných, varných, sušících a obdobných zařízení.

11. Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru, velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc.

Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:

a) přímým působením krupobití,

b) v příčinné souvislosti s tím, že krupobití poškodilo části budovy.

Pojištění se však, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, nevztahuje na škody vzniklé:

a) v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních konstrukcí,

b) vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot nezavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením krupobití,

c) způsobené nebo zvýšené v důsledku nekompletnosti stavebních konstrukcí nebo jejich nedostatečné funkce vč. výplní stavebních otvorů (dveří, oken,…) a konstrukce zastřešení.

12. Majetkem v podzemí se rozumí majetek umístěný pod zemským povrchem, vyjma podzemních částí budov nebo staveb a majetku v nich umístěném. Za majetek v podzemí se nepovažuji inženýrské sítě náležející k předmětu pojištění.

13. Za náklady na vyklizení místa pojištění se považují přiměřené náklady na stržení či demolici stojících částí a zbylých pojištěných věcí, odvoz suti a jiných zbytků k nejbližšímu úložišti a jejich uložení nebo likvidaci.

14. Nárazem dopravního prostředku se rozumí náraz motorového nebo nemotorového vozidla, kolejového vozidla, vozidla lanových drah nebo jeho nákladu. Pojištění se nevztahuje na újmu způsobenou nárazem dopravního prostředku, který byl v době nárazu řízen nebo provozován pojistníkem nebo pojištěným.

15. Za nehmotný majetek se považují práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty, například absolutní majetková práva (vlastnická práva, věcná práva k cizím věcem, zástavní právo, dědické právo a další), relativní majetková práva (práva ze smlouvy a další) a další.

16. Za nemovité objekty se považují budovy, ostatní stavby a jednotky včetně k nim příslušejících stavebních součástí a příslušenství. Za nemovité objekty se považují také stavební součásti a příslušenství budov a ostatních staveb, pokud jsou pojištěny jako samostatný předmět pojištění.

17. Odcizením krádeží vloupáním se rozumí přivlastnění si pojištěné věci pachatelem poté, co bylo prokazatelně překonáno ochranné zabezpečení v místě pojištění, tj. pokud pachatel:

a) vnikl do místa pojištění prokazatelně pomocí nástrojů jiných než určených k řádnému otevření,

b) vnikl do místa pojištění pomocí klíčů, kterých se zmocnil krádeží vloupáním nebo loupeží. Pro stanovení limitu pojistného plnění je rozhodující zabezpečení místa, kde došlo k odcizení klíčů, proti krádeži vloupáním a loupeží dle podmínek uvedených v ZPP ZAB P 1/18,

c) vnikl na oplocený pozemek; pojistné plnění je omezeno limity pojistného plnění dle ZPP ZAB P 1/18.

Pojištění se vztahuje též na odcizení pojištěné věci poté, co se pachatel v místě pojištění, ve kterém se předmět pojištění nacházel, ukryl a následně se předmětu pojištění zmocnil.

Pojistnou událostí je i poškození nebo zničení:

a) pojištěné věci způsobené jednáním pachatele směřující k odcizení pojištěné věci,

b) zábranných prostředků, které chrání pojištěnou věc, způsobené jednáním pachatele směřující k jejímu odcizení.

18. Odcizení loupeží se rozumí přivlastnění si pojištěné věci tak, že pachatel použil proti pojistníkovi, pojištěnému nebo jejich zaměstnanci násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí.

19. Osobou pověřenou přepravou peněz, cenin nebo nákladu může být pouze pojistník, pojištěný nebo zaměstnanec pojistníka či pojištěného starší 18 let, způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, spolehlivý, fyzicky zdatný, který není pod vlivem alkoholu či jiných psychotropních nebo omamných látek.

20. Za ostatní stavby se považují objekty nemovitého charakteru, které se od budov odlišují mj. tím, že jsou zpravidla nezastřešené (např. oplocení, zpevněné plochy, komunikace, mosty, inženýrské sítě).

21. Pádem stromů, stožárů a jiných předmětů se rozumí pád stromů, stožárů a jiných předmětů, které nejsou součástí poškozené věci nebo součástí téhož souboru jako poškozená věc, vyvolaný zemskou gravitací. Pojištění se nevztahuje na újmy způsobené vrženými, vystřelenými nebo létajícími předměty či objekty.

22. Za písemnosti se považují:

a) písemnosti, plány, obchodní knihy a obdobná dokumentace, výkresy, kartotéky,

b) nosiče dat a záznamy na nich uložené, užívané pro vlastní potřebu pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě.

22. Podpětím se rozumí náhlý pokles napětí v elektrické síti.

23. Poškozením fasády se rozumí škoda způsobená destruktivní činností jakéhokoliv zvířete či hmyzem na vnější fasádě budovy. Za fasádu se považuje konečná úprava vnějších stěn budovy. Pojištění se nevztahuje na jakékoliv následné újmy spojené s tímto pojistným nebezpečím.

24. Xxxxxxx, záplava

Povodní se rozumí zaplavení místa pojištění vodou, která vystoupila z břehů vodního toku nebo vodního díla následkem přírodních jevů. Povodní je též příval vody způsobený poruchou vodního díla.

Vznikne-li škodná událost následkem povodně nebo v přímé souvislosti s povodní do 10 dnů od sjednání pojištění, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Záplavou se rozumí zaplavení místa pojištění v důsledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek, které vytvoří souvislou vodní plochu na zemském povrchu. Záplavou je též příval vody způsobený deštěm.

Pojistnou událostí z důvodu pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:

a) přímým působením vody z povodně nebo záplavy na pojištěnou věc,

b) předměty unášenými vodou z povodně nebo záplavy.

Pojištěný je povinen v prostorech, které leží pod úrovní 1. nadzemního podlaží, zajistit uložení

pojištěných movitých věcí (zejména zásob) minimálně 15 cm nad úrovní podlahy.

25. Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou.

Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je i poškození nebo zničení pojištěné věci teplem či zplodinami požáru (např. kouřem) nebo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následků (hasební látky, promáčení, …), a to i v důsledku požáru nebo výbuchu mimo místo pojištění.

Požárem není žhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení (zařízení), pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.

26. Za prototypy, vzorky, názorné modely se považují názorné a výstavní modely a vzory, prototypy (tj. model-vzor pro zkoušení a ověření zejména funkčních provozních kvalit, zčásti i výrobních), typově spojené individuální přístroje a nástroje, např. tiskařské desky a válce, tiskařské nářadí, formy, štočky, matrice, tvarující modely, razící nářadí, šablony, střihy, razidla, sady stojanů, razítka, pokud nejsou používány pro běžnou výrobu.

27. Přepětím se rozumí napěťová špička v elektrické síti nebo výboj statické elektřiny v atmosféře v souvislosti s nepřímým úderem blesku (atmosférický výboj nezasáhne pojištěnou věc).

Pro získání práva na pojistné plnění musí oprávněná osoba prokázat, že skutečně došlo k přepětí, např. dokladem z Hydrometeorologického úřadu nebo Energetických rozvodných závodů nebo potvrzením vystaveným servisem, který se na opravu poškozeného nebo zničeného předmětu pojištění specializuje.

28. Přerušením provozu se rozumí následné újmy, které vzniknou v důsledku přerušení nebo omezení provozu v důsledku věcné újmy.

29. Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

30. Příslušenstvím budovy nebo ostatní stavby se rozumí věci, které jsou určeny k tomu, aby byly s budovou nebo ostatní stavbou trvale užívány, a jsou k budově nebo ostatní stavbě zpravidla odmontovatelně připojeny (např. dřevěné obklady stěn, antény, EZS, EPS). Za příslušenství budovy ani ostatní stavby se nepovažují jiné budovy nebo ostatní stavby. Příslušenstvím budovy nebo ostatní stavby nejsou ani venkovní zařízení, která nejsou k budově nebo ostatní stavbě připojena.

31. Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle po svazích uvede do pohybu a řítí se do údolí.

32. Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí náhlý sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin vzniklé působením gravitace a vyvolané porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem a v důsledku přímého působení přírodních a klimatických vlivů.

Pojištění se však nevztahuje na škody vzniklé:

a) v důsledku lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem),

b) náhlým poklesem zemského povrchu do podzemních dutin v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.

33. Za skla výloh jsou považována jakákoli skla o tloušťce 5 mm a více, s plochou větší než 3 m2.

34. Stavbami na vodních tocích se rozumí mosty, propustky, lávky, hráze, nádrže a další stavby, které tvoří konstrukci průtočného profilu toku nebo do tohoto profilu zasahují.

35. Stavbou se rozumí budova nebo ostatní stavba.

36. Za stavební součásti a úpravy budovy nebo ostatní stavby se považují věci, které k ní podle své povahy patří a nemohou být odděleny, aniž se tím budova nebo ostatní stavba znehodnotí. Zpravidla jde o věci, které jsou k budově nebo ostatní stavbě pevně připojeny (např. okna, dveře, příčky, instalace, obklady, podlahy, tapety, malby stěn, výtah, kotelna, sanitární zařízení).

Za stavební součásti a úpravy pojišťované jako samostatný předmět pojištění se považují stavební součásti a příslušenství budovy zřízené pojistníkem nebo pojištěným uvedeným v pojistné smlouvě na vlastní náklad na cizí budově.

37. Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí poškození předmětu pojištění (zejména stavebních součástí) působením statické nebo kinetické nadměrné tíhy sněhu nebo ledové vrstvy. Za nadměrnou se považuje taková tíha sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje.

Pro zjištění nadměrné hmotnosti sněhu je rozhodující informace Českého hydrometeorolo- gického ústavu. Není-li pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že nadměrná hmotnost sněhu a námrazy způsobily v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy nebo budovy, v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku nadměrné tíhy sněhu nebo námrazy. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na újmy způsobené rozpínavostí ledu a prosakováním tajícího sněhu nebo ledu.

Vznikne-li škodná událost následkem tíhy sněhu nebo námrazy nebo v přímé souvislosti s tíhou sněhu nebo námrazy do 10 dnů od sjednání pojištění, není pojistitel z této újmy povinen poskytnout pojistné plnění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

38. Úderem blesku se rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do pojištěné věci, při němž proud blesku zcela nebo zčásti prochází pojištěnou věcí a který zanechá viditelné stopy na věci nebo na budově, ve které byla pojištěná věc v době pojistné události uložena. Úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na tato vedení.

39. Vandalismem se rozumí poškození nebo zničení pojištěné věci, způsobené úmyslným jednáním pachatele, za podmínky, že tato událost byla šetřena policií bez ohledu na to, zda byl pachatel pravomocně zjištěn.

40. Za věci hmotné movité se považují věci, které lze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a které zároveň nejsou nemovitými objekty.

41. Za věci zvláštní hodnoty se považují:

a) věci umělecké hodnoty (obrazy, sochařská a grafická díla, výrobky z porcelánu, skla a keramiky, ručně vázané koberce, gobelíny apod.), jejichž hodnota není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla,

b) věci historické hodnoty, tj. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické události či osobě,

c) starožitnosti, tj. věci zpravidla starší než 100 let, které mají taktéž uměleckou hodnotu, případně charakter unikátu,

d) sbírky tj. soubor věcí stejného charakteru a sběratelského zájmu, přičemž součet hodnot jednotlivých věcí tvořících sbírku je nižší než hodnota sbírky jako celku.

42. Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s (75 km/hod) a více. Není-li rychlost pohybu vzduchu v místě pojištění zjistitelná, poskytne pojistitel plnění, pokud oprávněná osoba prokáže, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil obdobné škody na řádně udržovaných stavbách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu stavby nebo jiné věci mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.

Vichřicí se pro účely tohoto pojištění rozumí též působení tornáda, a to již od stupně F0 Fujitovy- Pearsonovy stupnice. Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody.

Pojistnou událostí, z důvodu tohoto pojistného nebezpečí, je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno:

a) přímým působením vichřice,

b) tím, že vichřice strhla části budovy, stromy nebo jiné předměty na pojištěné stavby nebo jiné pojištěné věci,

c) v příčinné souvislosti s tím, že vichřice poškodila části staveb, v nichž jsou pojištěné věci umístěny.

Pojištění se však, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, nevztahuje na škody:

a) v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních konstrukcí,

b) vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot nezavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením vichřice,

c) způsobené nebo zvýšené v důsledku nekompletnosti stavebních konstrukcí nebo jejich nedostatečné funkce vč. výplní stavebních otvorů (dveří, oken,…) a konstrukce zastřešení.

Vznikne-li škodná událost následkem vichřice nebo v přímé souvislosti s vichřicí do 10 dnů od sjednání pojištění, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

43. Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Za výbuch tlakové nádoby (kotle, potrubí apod.) se stlačeným plynem nebo párou se považuje roztržení jejích stěn v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby. Výbuchem se dále rozumí prudké vyrovnání podtlaku (imploze).

Výbuchem není aerodynamický třesk způsobený provozem letadla a také reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní ani v

jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.

44. Zábrannými prostředky se rozumí stavební součásti pojištěné stavby (dveře, vrata, okna, výlohy, oplocení apod.) a dále prvky mechanických zábranných prostředků (zámky, mříže, rolety apod.) a elektrické zabezpečovací signalizace (čidla, snímače, hlásiče apod.), schránky a trezory včetně jejich uzamykacích systémů, bezpečnostní zavazadla pro přepravu cenností a jiné technické prostředky zabezpečující místo pojištění nebo pojištěnou věc proti odcizení, poškození či zničení. Za zábranný prostředek se nepovažují vozidla, kterými je pojištěná věc přepravována.

45. Zásobami se rozumí materiál, zboží, nedokončená výroba (kromě nedokončené stavební výroby), polotovary, dokončené výrobky. Za zásoby se nepovažují cizí věci převzaté, cennosti, cenné věci, věci zvláštní hodnoty a písemnosti.

46. Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují v místě pojištění (nikoliv v epicentru) alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení (MSK-64).

47. Zřícením letadla se rozumí náraz nebo zřícení letadla s posádkou, bezpilotního letadla, jeho částí nebo jeho nákladu. Nárazem nebo zřícením letadla s posádkou se rozumí i případy, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, ale v důsledku události, která předcházela nárazu nebo zřícení, posádka letadlo opustila.

Bezpilotním letadlem se rozumí letadlo, raketa, družice apod. bez posádky, které může být řízeno na dálku, nebo létat samostatně pomocí předprogramovaných letových plánů nebo pomocí složitějších dynamických autonomních systémů.

DOPLŇKOVÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI

DPP ODP P 1/18

s platností od 1. února 2018

Pro pojištění odpovědnosti platí Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen "VPP PODN P 1/18"), tyto doplňkové pojistné podmínky (dále jen „DPP“) a příslušná ustanovení uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 1

Rozsah pojištění

1. Pojištění se vztahuje na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit:

a) újmu na jmění (dále jen „škoda“), a/nebo

b) nemajetkovou újmu

(dále souhrnně pro a) i b) jen „újma“),

způsobenou v souvislosti s činností uvedenou v pojistné smlouvě (dále jen „pojištěná činnost“) za předpokladu, že pojištěný má v době vzniku pojistné události oprávnění k provozování této činnosti podle právních předpisů.

2. V případě nemajetkové újmy poskytne pojistitel náhradu:

a) nemajetkové újmy způsobené zásahem do práva poškozeného na ochranu jeho zdraví (např. bolestné, ztížení společenského uplatnění, duševní útrapy),

b) duševních útrap manžela, rodiče, dítěte nebo jiné osoby blízké poškozenému v případě usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví poškozeného,

c) následné finanční škody, které vznikly jako přímý důsledek újmy na zdraví člověka, pokud se na takovou újmu vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek (např. ztráta na výdělku, ušlý zisk, náklady léčení, náklady pohřbu).

3. V případě škody na hmotné věci nemovité a movité (dále jen „věc“) poskytne pojistitel náhradu:

a) škody způsobené na věci jejím poškozením, znehodnocením, zničením nebo pohřešováním,

b) následné finanční škody, které vznikly vlastníkovi věci nebo osobě oprávněně užívající nebo požívající věc na základě smlouvy jako přímý důsledek škody uvedené v písm. a), pokud se na škodu na takové věci vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek (např. ušlý zisk, náklady na likvidaci zničené věci, půjčovné za náhradní stroj).

4. V případě újmy na živém zvířeti (dále jen „zvíře“) poskytne pojistitel náhradu:

a) újmy způsobené usmrcením, pohřešováním nebo zraněním zvířete,

b) následné finanční škody, které vznikly vlastníkovi zvířete nebo osobě oprávněně užívající nebo požívající zvíře na základě smlouvy jako přímý důsledek škody uvedené v písm. a) pokud se na újmu na zvířeti vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek (např. ušlý zisk); účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete se hradí tomu, kdo je vynaložil.

Článek 2

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit újmu specifikovanou pojistnou smlouvou, která byla způsobená poškozenému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného uvedeným v pojistné smlouvě, a se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. Pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu současného splnění všech podmínek:

a) pojistná událost nastala v době trvání pojištění,

b) pojištěný uplatnil nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli do 5 let od zániku pojištění,

c) pojištěný za újmu odpovídá podle právního řádu státu nacházejícího se na území uvedeném pro tyto účely v pojistné smlouvě; není-li v pojistné smlouvě toto území vymezeno, považuje se za toto území České republiky,

není-li dále nebo v pojistné smlouvě uvedeno jinak.

3. Více nároků na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vyplývající z jedné příčiny nebo z více příčin, které spolu časově, místně nebo jinak přímo souvisí, se považuje za jednu pojistnou událost, a to nezávisle na počtu poškozených osob.

4. Rozhoduje-li o náhradě újmy nebo její výši soud nebo jiný oprávněný orgán, je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění až poté, kdy mu bylo doručeno pravomocné rozhodnutí tohoto orgánu.

Článek 3

Územní působnost pojištění

Pojištění odpovědnosti se vztahuje na pojistné události, které vzniknou na území uvedeném v pojistné smlouvě jako místo pojištění. Není-li v pojistné smlouvě místo pojištění uvedeno, považuje se za toto území České republiky.

Článek 4

Pojistné plnění

1. Pojistitel uhradí za pojištěného újmu z jedné pojistné události maximálně do výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě. Limit pojistného plnění stanoví na svou odpovědnost pojistník.

2. Na úhradu všech pojistných událostí vzniklých během jednoho pojistného roku poskytne pojistitel pojistné plnění do výše dvojnásobku limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě, není-li dále nebo v pojistné smlouvě uvedeno jinak.

Je-li pojištění sjednáno na dobu kratší než jeden pojistný rok, poskytne pojistitel pojistné plnění do výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.

3. Výše úhrady nákladů právní ochrany podle Článku 5 těchto pojistných podmínek spolu s poskytnutým pojistným plněním z jedné pojistné události může dosáhnout maximálně výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě.

Článek 5

Náklady právní ochrany

1. Pokud pojištěný splnil všechny povinnosti uložené mu příslušnými právními předpisy, pojistnými podmínkami a pojistnou smlouvou, je pojistitel povinen uhradit náklady:

a) řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy před příslušnými orgánem, pokud bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného nebo výše náhrady škody nebo nemajetkové újmy, a náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení, a to ve všech stupních,

b) na obhajobu v trestním řízení (tj. v přípravném řízení i v řízení před soudem ve všech stupních) vedeném proti pojištěnému v souvislosti se škodnou událostí,

c) mimosoudního projednávání nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, pokud se k tomu písemně zavázal.

2. Náklady právního zastoupení a obhajoby podle odst. 1 tohoto článku, které přesahují mimosmluvní odměnu advokáta v České republice stanovenou příslušnými právními předpisy, pojistitel uhradí pouze v případě, že se k tomu písemně zavázal.

3. Pojistitel nehradí náklady podle odst. 1 tohoto článku, jestliže byl pojištěný v souvislosti se škodnou událostí uznán vinným úmyslným trestným činem. Pokud již pojistitel tyto náklady uhradil, má proti pojištěnému právo na vrácení vyplacené částky.

Článek 6

Výluky z pojištění

1. Pojištění se nad rámec výluk uvedených ve VPP PODN P 1/18 dále nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou:

a) úmyslně (včetně svévole nebo škodolibosti) nebo převzatou nad rámec stanovený právním předpisem,

b) v souvislosti s vlastnictvím nebo provozem motorových vozidel (včetně motorových vozidel sloužících jako pracovní stroje), pokud se na povinnost pojištěného nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vztahuje povinné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla a dále v souvislosti s vlastnictvím nebo provozem drážních vozidel, letadel nebo plavidel, vzdušných dopravních prostředků (včetně bezpilotních systémů), jakož i letišť, ploch sloužících k přistání či vzletům sportovních létajících zařízení, přístavů, přístavišť, drah nebo lanovek, a to všeho druhu a bez ohledu na to, zdali se na povinnost pojištěného nahradit

škodu či nemajetkovou újmu vztahuje povinné pojištění,

c) na letadlech, létajících zařízeních, kosmických lodích, balonech, vzducholodích a plavidlech všeho druhu,

d) sesedáním nebo sesouváním půdy, erozí, průmyslovým odstřelem nebo v důsledku poddolování,

e) na lukách, stromech, zahradních, polních a lesních kulturách pasoucím se hospodářským zvířetem nebo zvěří,

f) formaldehydem, azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest, umělým minerálním vláknem nebo toxickou plísní,

g) zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby lidí, zvířat nebo rostlin,

h) krevními deriváty nebo biosyntetickými výrobky, přenosem viru HIV, genetickými změnami organismu nebo geneticky modifikovanými organismy,

i) v souvislosti s činností, při které právní předpis stanoví, že pojištění vznikne bez uzavření pojistné smlouvy na základě jiných skutečností,

j) prodlením se splněním smluvní povinnosti,

k) při přepravě, včetně přepravy na základě přepravních nebo zasílatelských smluv,

l) na věci, kterou pojištěný užívá neoprávněně,

m) z vlastnictví nebo provozování skládek nebo úložišť odpadů vč. likvidace odpadů,

n) informací nebo radou,

o) z profesionální sportovní činnosti,

p) na zdraví nebo na životě aktivním účastníkům organizované sportovní soutěže, kromě soutěže organizované školou nebo školským zařízením,

q) pohřešováním věci ve střeženém objektu při zajišťování ostrahy majetku,

r) zákrokem směřujícím k zabránění vzniku újmy na chráněných hodnotách, použitím donucovacích prostředků, psa nebo služební zbraně, není-li dále uvedeno jinak,

s) přerušením, omezením nebo kolísáním dodávek elektřiny, plynu, vody nebo tepla,

t) v souvislosti s nakládáním se střelivem, pyrotechnikou, výbušninami, stlačenými nebo zkapalněnými plyny, nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky nebo nebezpečnými odpady,

u) přímo na životním prostředí jeho znečištěním; v příčinné souvislosti se znečištěním životního prostředí, pokud újmu nezpůsobila náhlá a nahodilá porucha ochranného zařízení,

v) v důsledku právní skutečnosti, o které pojištěný v době uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět,

w) v souvislosti s činností pojištěného, kterou vykonává neoprávněně,

x) porušením ochranné známky, patentu, autorských práv nebo práv duševního vlastnictví,

y) na nehmotném majetku,

z) státem, obcí nebo územními samosprávnými celky při výkonu veřejné moci.

2. Pojistitel též neposkytne plnění za:

a) odpovědnost pojištěného za vady (záruky),

b) způsobenou ekologickou újmu,

c) pokuty, penále či jiné smluvní, správní nebo trestní sankce nebo jiné platby, které mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter,

d) náhradu nemajetkové újmy odlišné od čl. 1 odst. 2 těchto DPP způsobené neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti člověka nebo právní osobnosti právnické osoby,

e) náhradu újmy přiznanou soudem ve Spojených státech amerických, Kanadě nebo přiznanou na základě práva Spojených států amerických, Kanady,

f) za újmy vzniklé mezi vlastníky bytových či nebytových jednotek navzájem, jejich manželům, příbuzným v řadě přímé a jiným osobám blízkým a osobám žijícím s vlastníkem jednotky ve společné domácnosti, kteří jsou členy společenství vlastníků jednotek, na jehož odpovědnost se vztahuje pojištění odpovědnosti, není-li příslušnou doložkou ujednáno jinak.

3. Pojistitel neuhradí újmu, za kterou pojištěný odpovídá:

a) svému manželu, sourozenci nebo příbuzným v řadě přímé nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti,

b) svým společníkům nebo jejich manželům, sourozencům nebo příbuzným v řadě přímé nebo osobám, které žijí se společníkem ve společné domácnosti,

c) právnické osobě, se kterou je majetkově propojen,

d) jeho statutárnímu orgánu (členu kolektivního statutárního orgánu), zákonnému zástupci nebo zmocněnci.

4. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou v souvislosti s činností, při které právní předpis ukládá povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti.

5. V pojistné smlouvě mohou být stanoveny a dohodnuty další výluky z pojištění.

Článek 7

Povinnosti pojištěného

1. Nastane-li škodná událost, má pojištěný zejména následující povinnosti:

a) písemně bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu nebo nemajetkovou újmu, k požadované náhradě a její výši,

b) písemně bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že v souvislosti se škodnou událostí bylo proti němu nebo jeho zaměstnanci (společníkovi, členu) zahájeno soudní (občanskoprávní i trestní) nebo rozhodčí řízení, a informovat o průběhu a výsledcích řízení,

c) nesmí bez souhlasu pojistitele uhradit ani se zavázat k úhradě promlčené pohledávky nebo její části,

d) nesmí bez souhlasu pojistitele zcela nebo zčásti uznat nárok z titulu odpovědnosti,

2. Pojištěný má v řízení o náhradě újmy vedeném proti němu zejména následující povinnosti:

a) postupovat v souladu s pokyny pojistitele,

b) nesmí bez souhlasu pojistitele uzavřít soudní smír či jakoukoli dohodu o narovnání,

c) vznést námitku promlčení,

d) na pokyn pojistitele podat opravný prostředek,

e) postupovat tak, aby nezavdal příčinu k vydání rozsudku pro zmeškání nebo pro uznání.

3. Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v odst. 1 a v odst. 2 tohoto článku a toto porušení mělo vliv na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

Článek 8

Přechod práv

1. Pokud pojistitel nahradil za pojištěného újmu či náklady řízení, přechází na něj právo:

a) na vrácení vyplacené částky nebo na snížení důchodu či zastavení jeho výplaty, pokud za něj pojistitel tuto částku zaplatil nebo za něj vyplácí důchod,

b) na úhradu nákladů řízení o náhradě újmy, které mu bylo přiznáno proti odpůrci, pokud je pojistitel za něj zaplatil,

c) na vypořádání nebo postih, a to až do výše částek, které za něj pojistitel uhradil.

2. Pokud nastane situace, která odůvodňuje přechod práv uvedených v předchozím odstavci na pojistitele, je pojištěný povinen to pojistiteli neprodleně oznámit a odevzdat mu doklady potřebné k uplatnění těchto práv.

Článek 9

Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku

1. Pouze pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění i na odpovědnost pojištěného za újmu vyplývající z právních předpisů způsobenou vadou výrobku.

2. Újmu způsobenou vadou movité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití nahradí ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal, a společně a nerozdílně s ním i ten, kdo výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem.

3. Společně a nerozdílně s osobami uvedenými v odstavci 2 hradí škodu i ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh v rámci svého podnikání.

4. Výrobkem se rozumí hmotná věc movitá, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána a je určena k uvedení na trh za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití, bez ohledu na stupeň jejího zpracování, a to i tehdy, je-li součástí nebo příslušenstvím jiné movité nebo nemovité věci. Za výrobek se považuje také ovladatelná přírodní síla, která je určena k uvedení na trh, například elektřina. Pro účely tohoto pojištění se za odpovědnost za škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou vadou výrobku považuje i odpovědnost za škodu či nemajetkovou újmu způsobenou vadou vykonané práce po jejím předání.

5. Vadou vykonané práce je pouze vadně vykonaná fyzická (manuální) práce, která se projeví po jejím předání. Za vadně vykonanou práci se

nepovažuje vadně vykonaná duševní práce (například vadné poskytnutí odborné služby, rady, vadné poskytnutí grafické úpravy, vadné poskytnutí SW, vadné poskytnutí poradenství či konzultační činnost a další).

6. Výrobek je ve smyslu vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh. Výrobek nelze považovat za vadný jen proto, že byl později uveden na trh výrobek dokonalejší.

7. Pojistitel je odchylně od čl. 2 povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu současného splnění všech podmínek:

a) výrobek byl uveden na trh nebo fyzická (manuální) práce byla vadně provedena a předána v místě pojištění uvedeném v pojistné smlouvě a po retroaktivním datu uvedeném v pojistné smlouvě,

b) škoda či nemajetková újma vznikla v místě pojištění uvedeném v pojistné smlouvě a po retroaktivním datu uvedeném v pojistné smlouvě,

c) poškozený poprvé písemně uplatnil nárok na náhradu újmy vůči pojištěnému v době trvání pojištění,

d) pojištěný uplatnil nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli do 60 dní po zániku pojištění,

e) pojištěný za újmu odpovídá podle právního řádu státu nacházejícího se na území uvedeném pro tyto účely v pojistné smlouvě (místo pojištění),

f) pojištěný má v době vzniku pojistné události každé újmy oprávnění k provozování pojištěné činnosti podle platných právních předpisů;

není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak, retroaktivní datum je shodné s datem počátku platnosti pojištění; není-li místo pojištění v pojistné smlouvě vymezeno, považuje se za toto území České republiky.

8. Toto pojištění se sjednává s ročním limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění pro základní pojištění sjednaného v pojistné smlouvě. Limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

9. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku se kromě výluk uvedených ve VPP PODN P 1/18 a ujednáních těchto DPP dále nevztahuje na:

a) škody na výrobku samotném, na vadně vykonané práci nebo vyplývající ze záruční lhůty,

b) náklady vzniklé při kontrole nebo opravě výrobku nebo vykonané práce, bez ohledu na to, kým byly vynaloženy,

c) vrácení plateb získaných za výrobek nebo vykonanou práci,

d) náklady na stažení výrobku z trhu,

e) na odpovědnost za újmu způsobenou výsledky duševní, tvůrčí nebo jiné obdobné činnosti, např. projekty, posudky všeho druhu, audity, software, grafická úprava textu apod.,

f) újmy způsobené vadou projektové činnosti ve výstavbě,

g) újmy způsobené tabákem nebo tabákovým výrobkem,

h) újmy vzniklé spojením nebo smísením vadného výrobku s jinou věcí a újmy vzniklé dalším zpracováním nebo opracováním vadného výrobku, s výjimkou škody způsobené konečnému uživateli vlastnostmi takto vzniklé věci,

i) náklady na odstranění, demontáž, vyjmutí nebo uvolnění vadných výrobků a náklady na montáž, připevnění nebo osazení bezvadných výrobků,

j) újmy vzniklé závadností věci, které byly vyrobeny nebo zpracovány pomocí vadného stroje dodaného, montovaného nebo udržovaného pojištěným, s výjimkou škody způsobené konečnému uživateli vlastnostmi takto vzniklé věci,

k) případy, kdy vada výrobku nemohla být s ohledem na stav ve vývoji vědy a techniky v okamžiku uvedení výrobku na trh zjištěna,

l) odpovědnost za újmy způsobené vadou výrobku, jehož výroba byla pojištěným převedena na třetí osobu licenční smlouvou,

m) újmy způsobené vadou letadla nebo součástky do letadla, jestliže má tato vada svůj původ v konstrukci (projektu), ve výrobě nebo opravě letadla, včetně škody na samotných letadlech, škody nebo nemajetkové újmy způsobené přepravovaným osobám a škody na přepravovaných věcech; totéž platí pro kosmické rakety,

n) újmy způsobené vadou výrobku výrobců kolejových a drážních vozidel včetně výroby podvozků, kol a náprav těchto vozidel, motorových vozidel včetně výroby disků kol automobilů a motocyklů, bezpečnostních pásů automobilů, komponentů pro airbagy, hnacího ústrojí, podvozků, řízení a brzdových systémů motorových vozidel,

o) újmy způsobené výrobky výrobců pneumatik a ochranných helem či přileb,

p) újmy způsobené výrobky výrobců výbušnin, ohňostrojů, plynů a těkavých ropných produktů,

q) újmy způsobené výrobkem, jehož součástí jsou látky pocházející z lidského těla (např. tkáně, orgány, krev) nebo z těchto látek získané deriváty nebo biosyntetické výrobky,

r) újmy způsobené výrobkem, který na žádost poškozeného pojištěný změnil nebo instaloval do jiných podmínek, než pro které je určen,

s) újmy způsobené výrobkem, který nebyl dostatečně testován podle uznávaných pravidel vědy a techniky nebo způsobem stanoveným právním předpisem,

t) újmy způsobené výrobkem, který pojištěný získal za podmínek, které mu brání uplatnit právo na náhradu újmy vůči jinému odpovědnému subjektu v souladu s právními předpisy,

u) újmy způsobené výrobkem, který je z technického hlediska bez vady, ale nedosahuje avizovaných nebo dohodnutých funkčních parametrů,

v) nemajetkové újmy způsobené vadou výrobku, pokud pojištěný nebo za něj jednající osoby o vadě výrobku v době uvedení na trh věděli, vědět měli nebo vědět mohli.

Článek 10

Připojištění odpovědnosti za újmu způsobenou výkonem vlastnických práv k nemovitostem a činnostmi souvisejícími s pojištěnou činností

1. Pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za újmu vyplývající z právních předpisů způsobenou výkonem vlastnických práv k nemovitostem, správou a provozem těchto nemovitostí, pokud slouží k výkonu pojištěné činnosti. Pojištění se vztahuje také na odpovědnost za újmu způsobenou výkonem vlastnických práv k nemovitostem, správou a provozem nemovitostí, které pojištěný pronajímá.

2. Pojištění se vztahuje vedle pojištěné činnosti rovněž na činnosti související, zejména provozování jídelen, sociálních, zdravotních a sportovních zařízení sloužících zaměstnancům pojištěného, držení zvířat využívaných k zajištění ostrahy provozních objektů, předvádění vlastních provozních zařízení a výrobků, včetně účasti na veletrzích a výstavách.

3. Toto pojištění se sjednává s ročním limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 11

Připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na věcech zaměstnanců

1. Pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za škody způsobené na věcech zaměstnanců při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, vyplývající z pracovněprávních předpisů, pokud zaměstnanec ohlásí vznik újmy zaměstnavateli bez zbytečného odkladu.

2. Pojistitel je povinen poskytnou pojistné plnění za škody vzniklé na penězích, platebních kartách a jiných obdobných kartách určených pro platební styk, vkladních knížkách, cenných papírech, listinách, ceninách, špercích do výše 10 000 Kč pro jednu újmu a do výše 50 000 Kč pro všechny újmy nastalé v průběhu pojistného roku.

3. Pojištění se nevztahuje na ztrátu věci.

Článek 12

Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených zdravotní pojišťovnou a regresní náhrada dávek nemocenského pojištění

1. Pojištění se vztahuje i na náhradu nákladů na hrazené služby (léčení) zaměstnance pojištěného nebo třetí osoby vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči v důsledku nedbalostního protiprávního jednání pojištěného a na náhradu dávek nemocenského pojištění (regresní náhradu). Pokud jde o náhrady dávek nemocenského pojištění, je pojistná ochrana poskytnuta pro případy, kdy pojištěný způsobil, že v důsledku jeho nedbalostního protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění vyplácenou příslušným orgánem na území České republiky.

2. Pojistná ochrana je však dána pouze v případě, že:

a) na odpovědnost za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, ke kterým se nárok na náhradu nákladů na hrazené služby a na náhradu dávek nemocenského pojištění vážou, se vztahuje zákonné pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je-li poškozeným zaměstnanec pojištěného, nebo

b) na odpovědnost za újmu na zdraví, ke které se nárok na náhradu nákladů na hrazené služby a na náhradu dávek nemocenského pojištění vážou, se vztahuje pojištění sjednané touto pojistnou smlouvou, je-li poškozeným třetí osoba.

3. V rámci celkového sjednaného limitu pojistného plnění uhradí pojistitel náklady na hrazené služby a regresní náhradu dávek nemocenského pojištění maximálně do výše 1 000 000 Kč ze všech pojistných událostí vzniklých během jednoho pojistného roku, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Článek 13

Připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na pronajatých či užívaných nemovitostech

1. Pojištění se vztahuje i na odpovědnost za škody způsobené na nemovitostech a jejich příslušenstvích, které byly pojištěnému pronajaty nebo které pojištěný užívá na základě smlouvy či jiné písemné dohody, pokud slouží k provozování pojištěné činnosti.

2. Vyloučena však zůstává odpovědnost za škody:

a) způsobené z důvodů opotřebení a stárnutí, nadměrného provozního nebo jiného zatížení, nepřiměřeného nebo nevhodného užívání,

b) způsobené užíváním pronajaté či užívané nemovitosti v rozporu s nájemní či jinou smlouvou,

c) na nemovitostech sloužících k bydlení pojištěného nebo jeho zaměstnanců, nejedná-li se o bydlení při příležitosti pracovní cesty,

d) vzniklé v důsledku ztráty věci.

3. V rámci celkového sjednaného limitu pojistného plnění poskytne pojistitel plnění z odpovědnosti za škody způsobené na pronajatých nemovitostech maximálně do výše 1 000 000 Kč ze všech pojistných událostí vzniklých během jednoho pojistného roku, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Článek 14

Připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na cizích věcech převzatých

1. Pouze pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění i na odpovědnost pojištěného za škody vyplývající z právních předpisů způsobené na movitých věcech, které pojištěný převzal za účelem splnění svého smluvního závazku (dále jen „cizí věci převzaté“).

2. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škody způsobené vědomým použitím nesprávného postupu, nevhodného zařízení nebo nástroje.

3. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škody vzniklé v důsledku ztráty věci převzaté a

jakýmkoliv způsobem na kolejových vozidlech, letadlech a plavidlech všeho druhu.

4. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 15

Připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na cizích věcech užívaných

1. Pouze pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění i na odpovědnost pojištěného za škody vyplývající z právních předpisů, které vznikly na věcech, které pojištěný užívá na základě leasingové smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o zápůjčce či výpůjčce nebo výprosy.

2. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škody vzniklé v důsledku ztráty věci a na škody způsobené jakýmkoliv způsobem na motorových vozidlech, přípojných vozidlech, kolejových vozidlech, samojízdných pracovních strojích, letadlech a plavidlech všeho druhu.

3. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škody způsobené z důvodů opotřebení a stárnutí, nadměrným provozním či jiným zatížením, nepřiměřeným nebo nevhodným užíváním.

4. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 16

Připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na věcech vnesených

1. Pojištění se vztahuje i na odpovědnost za škodu pojištěného provozovatele ubytovacího zařízení za škodu vyplývající z právních předpisů, která vznikla na věcech ubytovaných fyzických osob, které byly těmito osobami nebo pro ně přineseny do prostor vyhrazených k ubytování nebo k uložení věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány pojištěnému nebo některému z pověřených pracovníků pojištěného, pokud ke škodě došlo prokazatelně v době trvání pobytu poškozeného v ubytovacím zařízení pojištěného (dále jen „věci vnesené“).

2. V případě motorových vozidel se pojištění vztahuje pouze na škody způsobené poškozením nebo zničením motorového vozidla, ke kterému došlo v přímé souvislosti s provozováním pojištěné činnosti, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak.

3. Pojistitel poskytne pojistné plnění za škodu vzniklou na penězích, platebních kartách a jiných obdobných kartách určených pro platební styk, vkladních knížkách, cenných papírech, listinách, ceninách, špercích do výše 30 000 Kč pro jednu

škodu a do výše 100 000 Kč pro všechny škody nastalé v průběhu pojistného roku.

4. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škody vzniklé v důsledku pohřešování věci z motorového vozidla.

5. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 17

Připojištění odpovědnosti za škodu způsobenou na věcech odložených

1. Pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za škodu vyplývající z právních předpisů, která vznikla návštěvníkům pojištěného na věcech odložených u pojištěného na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, pokud k újmě došlo prokazatelně v době trvání návštěvy poškozeného u pojištěného.

2. V případě motorových vozidel se pojištění vztahuje pouze na škody způsobené poškozením nebo zničením motorového vozidla, ke kterému došlo v přímé souvislosti s provozováním pojištěné činnosti, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak.

3. Pojistitel poskytne pojistné plnění za škodu vzniklou na penězích, platebních kartách a jiných obdobných kartách určených pro platební styk, vkladních knížkách, cenných papírech, listinách, ceninách, špercích do výše 30 000 Kč pro jednu škodu a do výše 100 000 Kč pro všechny škody nastalé v průběhu pojistného roku.

4. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škody vzniklé v důsledku pohřešování věci z motorového vozidla.

5. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 18

Připojištění odpovědnosti za újmu způsobenou zavlečením nebo rozšířením salmonely, úplavice nebo kampylobakteriózy

1. Pouze pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění i na odpovědnost pojištěného za újmu vyplývající z právních předpisů, která vznikla zavlečením nebo rozšířením salmonely, úplavice nebo kampylobakteriózy. Vyloučena zůstává odpovědnost za zavlečení nebo rozšíření jiných nakažlivých chorob lidí, zvířat nebo rostlin.

2. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit

sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 19

Připojištění odpovědnosti za čistou finanční škodu

1. Pouze pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění i na odpovědnost pojištěného za škody vyplývající z právních předpisů, které nejsou újmou na životě, zdraví nebo škodou na věci ani z takové újmy či škody nevyplývají a které nastaly v době trvání pojištění.

2. Vyloučena však zůstává odpovědnost za škody:

a) způsobené výrobky, které byly vyrobeny nebo uvedeny na trh pojištěným nebo na základě objednávky pojištěného nebo na jeho účet třetí osobou, totéž platí i pro újmy způsobené vykonanou prací nebo poskytnutou odbornou službou (např. zprostředkování obchodu nebo služeb, vedení účetnictví, projektová činnost ve výstavbě),

b) způsobené nenáhlým, pozvolným postupným nebo průběžným působením nebezpečných a/nebo odpadních látek, teploty, vlhkosti, hluku, pachu, dýmu, záření, otřesů nebo podobných imisí, emisí, vlivů na okolí,

c) vyplývající z plánovacích, poradenských, stavebních, montážních a zkušebních činností a z činností znalců,

d) vyplývající z peněžních, úvěrových, pojistných, leasingových nebo podobných obchodů; z obchodů s pozemky, z platebních operací všeho druhu, z vedení pokladny, jakož i ze zpronevěry svěřených hodnot,

e) vyplývající z porušení autorských práv, patentových práv, práv k ochranné známce a obdobných práv,

f) vyplývající z nedodržení lhůt, termínů a rozpočtů,

g) vyplývající z poskytnutí (včetně neposkytnutí) rad či doporučení nebo z udělení pokynů, odhadů, předpovědí apod.,

h) vyplývající z činností, které souvisí se zpracováním a poskytováním dat, správou sítí, službami databank, poskytováním softwaru, s racionalizací a automatizací, s poskytováním informací, s překládáním do jiných jazyků, se zprostředkováním cest a cestovních pobytů,

i) vyplývající z úmyslného odchýlení se od právních předpisů nebo úředních nařízení, od příkazů nebo podmínek objednatele, zadavatele, příkazce apod., či vyplývající z jiných úmyslných porušení povinností,

j) způsobené ztrátou věcí, jakož i peněz, cenných papírů a cenností,

k) způsobené členy orgánů právnických osob,

l) způsobené při chybném vedení v účetnictví nebo provedením chybné platby v účetnictví,

m) způsobené výkonem správce konkursní podstaty, insolvenčního správce nebo likvidátora,

n) způsobené na pohledávce pojištěného,

o) způsobené výkonem exekuční činnosti,

p) způsobené nesplněním nebo prodlením se smluvní povinností, nedodržením smluvně stanovených nákladů nebo jiných parametrů zadaných objednatelem,

q) způsobené nedodržením rozpočtu, předběžného odhadu, kalkulace.

3. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 20

Připojištění odpovědnosti za újmu do práva na ochranu osobnosti člověka nebo právní osobnosti právnické osoby

1. Pouze pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění i na povinnost poskytnout peněžitou náhradu újmy v jiných případech, než jsou uvedeny v čl. 1 odst. 2 těchto doplňkových pojistných podmínek, pokud byla přiznána pravomocným rozhodnutím soudu na základě neoprávněného zásahu pojištěného do práva na ochranu osobnosti člověka nebo právnické osobnosti právnické osoby, k němuž došlo v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, na nějž se vztahuje pojištění sjednané touto pojistnou smlouvou.

2. Pojištění se vztahuje také na povinnost pojištěného nahradit nemajetkovou újmu v případech stanovených § 2971, občanského zákoníku, kdy pojištěný způsobil újmu z hrubé nedbalosti. Pojištění se však nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit nemajetkovou újmu v případech, způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné.

3. Pojištění se vztahuje také na povinnost poskytnout peněžitou náhradu újmy způsobené nedbalostním porušením povinnosti ochrany osobních údajů při poskytování činnosti, na které se vztahuje sjednané pojištění.

4. Kromě výluk vyplývajících z příslušných ustanovení pojistných podmínek vztahujících se k pojištění sjednanému touto pojistnou smlouvou se toto pojištění dále nevztahuje na povinnost k peněžité náhradě újmy způsobené:

a) urážkou, pomluvou, lstí nebo pohrůžkou,

b) sexuálním obtěžováním nebo zneužíváním,

c) porušením práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví,

d) v důsledku jakékoliv diskriminace,

e) poškození práva na život v příznivém životním prostředí,

f) zneužitím závislosti poškozeného na pojištěném,

g) násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost.

5. Toto pojištění se sjednává s omezeným limitem pojistného plnění uvedeným v pojistné smlouvě v rámci celkového ročního limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Omezený limit sjednaný v pojistné smlouvě je horní hranicí plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých z tohoto pojištění během jednoho pojistného roku.

Článek 21

Výklad pojmů

1. Cizí věci převzaté jsou hmotné movité věci, které pojištěný uvedený v pojistné smlouvě převzal při poskytování služby na základě smlouvy, objednávky nebo zakázkového listu.

2. Cizí věci užívané jsou hmotné movité věci, které pojištěný uvedený v pojistné smlouvě užívá podle písemné smlouvy.

3. Ekologickou újmou je nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo, jedná se o změnu na:

a) chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť,

b) podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo její ekologický potenciál,

c) půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj.

4. Jmění - souhrn majetku a dluhů osoby (právnické nebo fyzické). Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek.

5. Informací nebo radou se rozumí poskytnutí včetně neposkytnutí neúplné nebo nesprávné informace nebo škodlivé rady za odměnu tím, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, pokud informaci nebo radu poskytne v záležitosti svého vědění nebo dovednosti.

6. Za majetkovou újmu se považuje jakákoli újma, která pro poškozeného znamená přímou ztrátu na majetku.

7. Motorovým vozidlem se rozumí nekolejové vozidlo poháněné vlastním motorem, včetně motorových vozidel sloužících jako pracovní stroje (např. bagr, autojeřáb, rolba, pásový nebo kolový finišer), trolejbusů, elektrovozidel, vozítek segway apod., bez ohledu na to, jestli je takové vozidlo určeno k provozu na pozemních komunikacích a jestli mu byla přidělena registrační značka (státní poznávací značka).

8. Xxxxxx věci se rozumí obdobně také pacht věci; nájemní smlouvou se rozumí také pachtovní smlouva.

9. Za nehmotný majetek se považují práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty, například absolutní majetková práva (vlastnická práva, věcná práva k cizím věcem, zástavní právo, dědické právo a další), relativní majetková práva (práva ze smlouvy a další) a další.

10. Za nemajetkovou újmu se považuje jakákoli újma, která pro poškozeného neznamená přímou

ztrátu na majetku. Typicky se jedná o zásah do zdraví, cti, soukromí osoby apod.

11. Objednanou činností se rozumí zejména zpracování, oprava, úprava, prodej, úschova, uskladnění nebo poskytnutí odborné pomoci.

12. Ochranným zařízením se rozumí zařízení sloužící k ochraně před škodlivým působením látek na životní prostředí. Náhlou a nahodilou poruchou ochranného zařízení se rozumí náhlá a nahodilá porucha způsobená vnitřní závadou zařízení, kterou pojištěný nemohl předpokládat ani při řádné péči.

13. Odpovědností se rozumí z právních předpisů vyplývající povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu.

14. Osobami žijícími ve společné domácnosti se rozumí fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

15. Poddolování je lidská činnost spočívající v hloubení podzemních štol, šachet, tunelů a obdobných podzemních staveb.

16. Pohřešováním věci se rozumí:

a) odcizení věci krádeží vloupáním, tj. přivlastnění si majetku, jeho částí nebo příslušenství v případech, kdy ke vniknutí do místa, kde byl majetek uložen, došlo zjištěným způsobem (např. se stopami násilí);

b) odcizení věci prostou krádeží, tj. přivlastnění si majetku, jeho částí nebo příslušenství nezjištěným způsobem nebo bez překonání překážky sloužící k ochraně věci před jejím odcizením;

c) odcizení věci loupeží tj. přivlastnění si věci, její části nebo příslušenství tak, že pachatel použil proti pojištěnému nebo jiné osobě pověřené pojištěným násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí;

d) ztráta věci nebo její části z odlišných příčin než dle písmene a) až c) tohoto odstavce.

Pojistitel poskytne pojistné plnění za škodu, jejíž výše přesahuje 10 000 Kč, vzniklou v důsledku události dle písmene a) až c) tohoto odstavce za předpokladu, že tato událost byla prokazatelně nahlášena policii.

17. Xxxxxxxxxx osobou, se kterou je pojištěný majetkově propojen, se rozumí:

a) právnická osoba, ve které má pojištěný větší než 50% majetkovou účast,

b) právnická osoba, která má v pojištěném větší než 50% majetkovou účast,

c) právnická osoba, ve které má větší než 50% majetkovou účast subjekt, který má větší než 50% majetkovou účast zároveň v pojištěném.

18. Profesionální sportovní činností se rozumí činnost, kterou sportovci vykonávají za úplatu, jakož i příprava k této činnosti.

19. Předáním vykonané práce je její předání objednateli nebo jiné oprávněné osobě po jejím provedení.

20. Přípojným vozidlem se rozumí silniční nemotorové vozidlo určené k tažení silničním motorovým vozidlem, se kterým je spojeno do soupravy.

21. Retroaktivní datum znamená nejdřívější datum, od kterého se na pojistnou událost, v jejímž důsledku je vznesen nárok na náhradu újmy, vztahuje toto pojištění; retroaktivní datum se uplatní pouze, je-li uvedeno v pojistné smlouvě.

22. Sesedání půdy je klesání zemského povrchu směrem do středu země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.

23. Společníkem se rozumí společník obchodní společnosti, který je zapsán v obchodním rejstříku.

24. Uvedením na trh se rozumí okamžik, kdy je předmětný výrobek poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva.

25. Újma na zdraví je tělesné poškození či smrt člověka, případně duševní útrapy.

26. Věcí se rozumí věc hmotná. Ustanovení týkající se věcí se použijí na zvířata obdobně, pokud to neodporuje jejich povaze.

27. Za újmu způsobenou znečištěním životního prostředí se považuje následná škoda, která vznikla v příčinné souvislosti se znečištěním životního prostředí (např. úhyn ryb a zvířat v důsledku kontaminace vod, zničení úrody plodin v důsledku kontaminace půdy, ušlý zisk).

Kontaminací se rozumí zamoření, znečištění či jiné zhoršení jakosti, bonity nebo kvality jednotlivých složek životního prostředí.

Znečištěním životního prostředí se rozumí poškození životního prostředí či jeho složek (např. kontaminace půdy, hornin, ovzduší, povrchových a podzemních vod, živých organismů – flóry a fauny).

28. Ztrátou věci se rozumí stav, kdy pojištěný nebo poškozený nebo osoba, která věc oprávněně užívá či ji oprávněně převzala, nezávisle na své vůli pozbyl/a možnost s věcí disponovat, neví, kde se věc nachází, popřípadě zda ještě věc vůbec existuje.

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ MAJETKU ZPŮSOBY ZABEZPEČENÍ POJIŠTĚNÝCH VĚCÍ

ZPP ZAB P 1/18

s platností od 1. února 2018

Tyto zvláštní pojistné podmínky podrobně doplňují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen „VPP PODN P 1/18“) a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění majetku DPP MAJ P 1/18 (dále jen „DPP MAJ P 1/18“) a určují požadované způsoby zabezpečení pojištěných věcí proti krádeži vloupáním a loupeži a stanovují tomu odpovídající limity pojistného plnění.

V případě pojistné události v důsledku krádeže vloupáním nebo loupeže poskytne pojistitel pojistné plnění maximálně do výše limitu pojistného plnění pro krádež vloupáním, resp. pro loupež dle překonaného zabezpečení specifikovaného těmito pojistnými podmínkami.

Článek 1

Společné požadavky na způsoby zabezpečení pojištěných věcí

1. Pojistník a pojištěný jsou povinni zajistit, aby v době pojistné události byly podle jednotlivě požadovaných způsobů uložení a zabezpe- čení pojištěných věcí (v uzavřeném prostoru, na oploceném prostranství, ve schránkách a trezorech):

a) uzavírací a uzamykací mechanismy funkční,

b) otevíratelné otvory (jako jsou okna, výlohy, světlíky aj.) zevnitř uzavřeny, a pokud jsou otevíratelné zvenčí, i uzamčeny,

c) dveře, vrata, vstupy, vjezdy apod. řádně uzavřeny a uzamčeny,

d) ostatní otvory o velikosti 600 cm2 a větší zevnitř zneprůchodněny,

e) poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS, dříve EZS) funkční a ve stavu střežení,

f) schránky a trezory uzamčeny.

2. Klíče od dveří a vstupů, od trezorů a schránek nesmí být uloženy (uschovány) ve stejném místě pojištění (např. v pracovním stole, ve skříni na klíče, ve vrátnici), ve kterém jsou pojištěné věci uloženy.

3. Nejsou-li splněny výše uvedené minimální požadavky na zabezpečení, pojistitel má právo odmítnout pojistné plnění.

4. Pokud pojistitel usoudí, že jde o vyšší riziko vzhledem k charakteru a hodnotě uloženého majetku nebo s ohledem na umístění objektu, pak může vyžadovat způsob zabezpečení vyššího stupně.

5. Požadavky na uložení a zabezpečení pojištěných věcí podle jejich charakteru a hodnoty vztahující se k jednotlivým limitům plnění pojistitele jsou uvedeny v následujících článcích 2 až 8 a příslušných tabulkách.

Článek 2

Definice uzavřeného prostoru

Za pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru se považují zásoby, ostatní vlastní věci movité, cizí věci užívané, cizí věci převzaté, cennosti, cenné věci, věci zvláštní hodnoty, písemnosti, vzorky a prototypy.

Uzavřeným prostorem se rozumí prostor, ve kterém jsou uloženy pojištěné věci a který pojistník nebo pojištěný po právu užívá. Prvky zabezpečující uzavřený prostor musí být provedeny tak, že z vnější přístupové strany je nelze demontovat běžnými nástroji, jako jsou šroubováky, kleště, montážní klíče

apod., a nelze je z vnější přístupové strany překonat bez použití destruktivních metod.

Výplně otvorů v ohraničujících konstrukcích (v plášti) tohoto prostoru (příp. tyto konstrukce samotné) musí být uzavřeny zevnitř uzavíracím mechanismem, a pokud jsou otevíratelné zvenčí, musí být uzamčeny zámky dle specifikace v jednotlivých kódech způsobu zabezpečení.

Podle charakteru materiálu, ze kterého jsou provedeny ohraničující konstrukce příslušného uzavřeného prostoru (plášť tvořený stěnami, podlahou, stropem, střechou, vstupními dveřmi, okny atd.) se uzavřený prostor stavby nebo místnosti z hlediska odolnosti proti násilnému vniknutí rozlišuje na:

a) typ A, uzavřený prostor běžný – stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená a uzamčená místnost nebo soubor místností. Stěny tohoto prostoru mají min. tloušťku 150 mm a jsou zhotoveny z plných cihel nebo prostého betonu či železobetonu tloušťky min. 75 mm nebo tvořeny z jiného materiálu, avšak z hlediska mechanické odolnosti proti násilnému vniknutí ekvivalentního, jako jsou stavební konstrukce, jejichž mechanická odolnost je doložena certifikátem shody s požadavky na BT3 dle ČSN EN 1627 nebo předchozí ČSN P ENV 1627, např. sklobetonové tvárnice (luxfery), bezpečnostní sádrokartón. Stropy a podlahy musí vykazovat stejné vlastnosti. Viz tabulka č. 1 a 5.

b) typ B, uzavřený prostor typu buňka, stánek – prostor s ohraničujícími konstrukcemi tvořenými rámem zhotoveným z ocelových profilů a nerozebíratelným pláštěm tvořeným plechem min. tloušťky 1 mm (nebo z jiných ekvivalentních materiálů kladoucích stejný odpor proti jejich násilnému překonání). Jde např. o obytné, kancelářské nebo stavební buňky, kiosky, maringotky apod.

Viz tabulka č. 2 a 6.

c) typ C, uzavřený prostor vnitřní - stavebně ohraničený prostor, který tvoří řádně uzavřená místnost nebo soubor místností. Stěny tohoto prostoru mají tloušťku menší než 150 mm u cihlového zdiva nebo menší než 75 mm u zdiva z betonu či železobetonu nebo z jiného materiálu srovnatelného z hlediska mechanické odolnosti proti násilnému vniknutí. Jedná se zejména o vestavby uvnitř budov či hal (příčky z pórobetonu, dutých cihel, sádrokartonu, dřeva apod.). Stropy a podlahy musí vykazovat stejné vlastnosti.

Viz tabulka č. 3 a 6.

Za uzavřený prostor se nepovažuje prostor motorového vozidla nebo jiného dopravního prostředku, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak..

Článek 3

Pojištěné věci uložené mimo uzavřený prostor na oploceném prostranství

Pojištění se vztahuje na škody vzniklé krádeží na věcech, u kterých je obvyklé vzhledem k jejich vlastnostem a charakteru (hmotnost, objem, druh materiálu apod.) uložení na oploceném prostranství. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé na cennostech, cenných věcech, věcech zvláštní hodnoty, písemnostech, ručním nářadí, výpočetní technice, malé mechanizaci a elektronických zařízeních (pokud nejsou součástí nebo příslušenstvím jiné věci) apod. Viz tabulka č. 4.

Článek 4

Pojištěné věci uložené v motorovém vozidle

Je-li výslovně ujednáno odcizení pojištěných věcí z motorového vozidla a byla-li odcizena pojištěná věc, zejména mobilní strojní nebo elektronické zařízení z motorového vozidla, vzniká pojištěnému právo na pojistné plnění pouze v případě, pokud jsou současně splněny následující podmínky:

a) motorové vozidlo, z něhož byla pojištěná věc odcizena, bylo uzamčeno, mělo uzavřená okna a mělo pevnou střechu karoserie,

b) odcizená pojištěná věc byla v době vzniku škody umístěna v zavazadlovém prostoru a nebyla zvnějšku viditelná, nebo byla umístěna v uzamčené příruční schránce vozidla,

c) škoda vznikla prokazatelně v době od 6:00 do 20:00 hod.; ustanovení o době vzniku škody neplatí v případech, kdy bylo vozidlo odstaveno v uzamčené garáži nebo na hlídaném parkovišti.

Pojistitel poskytne na úhradu všech škod, dle článku 4 těchto pojistných podmínek, nastalých v jednom pojistném roce, pojistné plnění maximálně do výše 50 000 Kč, není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak.

Článek 5

Peníze a ceniny přepravované pověřenou osobou –

„přeprava peněz nebo cenin“

Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení loupeží – viz tabulka č. 7.

Článek 6

Zabezpečení proti loupeži

Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení loupeží – viz tabulka č. 8.

Článek 7

Výklad pojmů

Výklad pojmů uvedený v VPP PODN P 1/18 a DPP MAJ P 1/18 se doplňuje o výklad pojmů těchto zvláštních pojistných podmínek.

U prvků mechanických zábranných prostředků uvedených v odst. 1 až 8 a 10 tohoto článku je požadováno, aby jejich bezpečnostní úroveň byla ověřena certifikátem shody, vydaným certifikačním orgánem akreditovaným Českým institutem pro akreditaci (dále jen „ČIA“) nebo obdobným zahraničním certifikačním orgánem na základě zkoušek provedených akreditovanou zkušební laboratoří. Bezpečnostní úroveň výrobku je dána jeho zařazením do příslušné bezpečnostní třídy (dále jen

„BT“) podle ČSN EN 1627 nebo předchozí ČSN ENV 1627. Odpovídající je též zařazení výrobku do Pyramidy bezpečnosti (dále jen „BP“), pokud je k dispozici. Pokud není uvedeno jinak, požaduje pojistitel výrobky zařazené min. do BT 3.

Nebude-li bezpečnostní úroveň výrobku ověřena certifikátem, popř. nebude-li tuto skutečnost možné ověřit, bude pojistitel za výrobky odpovídající výše uvedeným podmínkám považovat pouze takové, které splňují minimálně požadavky uvedené v odst. 1 až 8 a 10 tohoto článku. V případě elektronického ovládání vstupů musí jednotlivé komponenty splňovat požadavky uvedené u příslušného limitu plnění pro mechanické zábranné prostředky a případně pro PZTS, je-li vyžadován.

1. Bezpečnostní cylindrická vložka je vložka zadlabacího zámku min. s překrytým profilem

chránícím vložku před jejím překonáním tzv. vyhmatáním.

2. Bezpečnostní dveře jsou dveře profesionálně vyrobené nebo upravené, s vícebodovým závěrem ovládaným bezpečnostním uzamykacím systémem, odolné proti vysazení. Mají tuhou a pevnou konstrukci zesílenou výztuhami, plechem nebo mříží. Případně jsou to dveře plné, opatřené bezpečnostním min. tříbodovým rozvorovým zámkem (uzamykání dveřního křídla min. do tří stran) ovládaným bezpečnostním přídavným zámkem, zábranami proti vysazení a vyražení nebo je jejich uzávěr řešen jako min. tříbodový rozvorový, ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem. Za bezpečnostní dveře jsou považována i vrata (vjezdy apod.) dostatečně tuhé a pevné konstrukce, zhotovená z plného plechu o min. tloušťce 3 mm s rámem z ocelového profilu o min. tloušťce 5 mm, která jsou odolná proti vysazení a vyražení, s min. tříbodovým rozvorovým uzávěrem ovládaným bezpečnostním uzamykacím systémem, u dvoukřídlých vrat musí být instalovány ochrany zástrčí proti jejich vyháčkování (např. visacím zámkem, příčnou závorou apod.).

3. Bezpečnostní kování je kování, které chrání cylindrickou vložku před rozlomením a vytržením. Vnější štít bezpečnostního kování nesmí být demontovatelný z vnější strany dveří.

Cylindrická vložka nesmí vyčnívat z kování více než 3 mm.

4. Bezpečnostní kufřík je kufřík nebo kontejner, který je určen k přenosu nebo převozu cenin a cenností, je profesionálně zhotoven atestovaným výrobcem, má pevné stěny s rukojetí a je vybaven bezpečnostními doplňky (např. siréna, dýmovnice, barvicí moduly).

5. Bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek je samostatný bezpečnostním přídavným zámkem ovládaný systém uzamykající dveřní křídlo min. do tří stran a musí být připevněn z vnitřní strany dveří.

6. Bezpečnostní přídavný zámek je doplňkový zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a štítem, který zabraňuje rozlomení a dovrtání vložky, např. vrchní přídavný bezpečnostní zámek, dveřní závora. Přídavný zámek uzamyká dveře v jiném místě než hlavní zadlabací zámek a musí být připevněn z vnitřní strany dveří.

U prosklených dveří musí být instalován takový přídavný zámek, který nelze z vnitřní strany ovládat bezklíčovým způsobem.

7. Bezpečnostní visací zámek je visací zámek s tvrzeným třmenem, s bezpečnostní cylindrickou vložkou nebo uzamykacím mechanismem odolným proti vyhmatání. Petlice i oka, jimiž prochází třmeny visacích zámků, musí vykazovat mechanickou odolnost proti vloupání minimálně shodnou jako třmeny visacích zámků. Petlice i oka musí být z vnější přístupové strany upevněny nerozebíratelným způsobem.

Je-li požadován bezpečnostní visací zámek se zvýšenou ochranou třmenu, musí být instalován bezpečnostní visací zámek konstrukčně zhotovený tak, že vlastní těleso zámku chrání třmen před jeho napadením (třmen ukrytý v tělese zámku), nebo je instalován speciální ocelový kryt, chránící třmen i samotné těleso zámku.

8. Bezpečnostní uzamykací systém je komplet, který tvoří bezpečnostní stavební (zadlabací) zámek, bezpečnostní cylindrická vložka a bezpečnostní kování. Kování nebo provedení bezpečnostní cylindrické vložky musí chránit vložku i proti odvrtání. Za bezpečnostní uzamykací systém lze považovat i elektromechanický zámek, který splňuje požadavky na odolnost proti překonání uvedené v tomto odstavci.

9. Dozickým zámkem se rozumí zadlabací zámek, jehož uzamykací mechanismus je tvořen min. čtyřmi stavítky, která jsou ovládána jednostranně ozubeným klíčem.

10. Dveřmi plnými se rozumí dveře, vrata, vjezdy (dále jen „dveře“) pevné konstrukce, zhotovené z materiálu odolnému proti vloupání (dřevo, plast, kov, sklo a jejich kombinace) o minimální tloušťce 40 mm nebo dveře BT 2 podle ČSN EN 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627. Dveře, které nevykazují dostatečnou odolnost proti vloupání (např. sololitové s výplní z papírové voštiny, dveře s výplní zhotovenou z palubek) musí být z vnitřní strany dodatečně zpevněny (např. celoplošně plechem o min. tloušťce 1 mm, ocelovými výztuhami, dodatečnou montáží další mechanicky odolné vrstvy), instalací mříže apod. Je-li výplň kovová, musí být zhotovena z ocelového plechu min. tloušťky 1 mm.

Dvoukřídlé dveře musí být zajištěny tak, aby obě křídla měla stejnou hodnotu odporu jako dveře jednokřídlé, a současně musí být zabezpečeny i proti tzv. vyháčkování (např. instalace pevných zástrčí na neotvíratelném křídle dveří, které jsou zajištěny např., šroubem s maticí nebo visacím zámkem, ocelové čepy pevně zakotvené do dveřního rámu nebo zdiva, instalace příčné závory, instalace vzpěry neotvíratelného křídla apod.).

Dveřní rámy (zárubně) musí být spolehlivě ukotveny ve zdivu. Pokud dveře nejsou zapuštěny do zárubně, musí být opatřeny zábranami proti vysazení.

Prosklené dveře v případě požadavku pojistitele na zabezpečení jejich prosklených částí musí být zabezpečeny ve smyslu odst. 31 tohoto článku.

Běžnými dveřmi se rozumí dveře, které nesplňují požadavky odst. 2 nebo 10.

11. Funkčním poplachovým zabezpečovacím a tísňovým systémem (dříve „elektrická bezpečnostní signalizaci“ – „EZS“; dále jen

„PZTS“ *) se rozumí systém, který splňuje následující podmínky:

a) komponenty PZTS musí splňovat kritéria minimálně 2. stupně zabezpečení podle ČSN EN 50131-1, není-li požadován stupeň zabezpečení vyšší a musí být doložen certifikátem shody vydaným certifikačním orgánem akreditovaným ČIA nebo obdobným zahraničním certifikačním orgánem,

b) projekt a montáž PZTS musí být provedeny dle platné ČSN EN 50131-1 a norem s ní souvisejících, zejména ČSN CLC/TS 50131-7 v posledních platných zněních firmou, která má k těmto činnostem příslušná oprávnění; pokud není znám stupeň zabezpečení instalace PZTS podle normy, může být uznána za vyhovující i PZTS, jejíž technický stav a funkčnost individuálně posoudila odborná osoba určená pojistitelem. V případě napadení zabezpečeného prostoru nebo samotného

PZTS musí být prokazatelným způsobem vyvolán poplach,

c) pokud je výstupní signál z PZTS vyveden na akustický hlásič, připouští se pouze instalace tzv. inteligentního hlásiče s vlastním zálohováním. Je-li umístěný na fasádě, pak v takové výši, aby byl obtížně napadnutelný, min. 3 m vysoko a 1,5 m od možné přístupové trasy (schodiště vně budovy, žebřík na fasádě budovy, hromosvod apod.), chráněný před klimatickými vlivy, současně však dobře slyšitelný. Přívodní vodiče musí být chráněny před napadnutím (např. chráničkou, instalací pod fasádou, apod.).

Pojištěný je dále povinen zabezpečit, aby provoz, údržba, kontroly a revize PZTS byly prováděny v souladu s návodem k obsluze a údržbě.

Pokud není stanoveno jinak, musí být minimálně jedenkrát za rok provedena prokazatelným způsobem komplexní kontrola vč. funkční zkoušky PZTS výrobcem nebo jím pověřenou organizací.

Při nesplnění uvedených povinností má pojistitel právo považovat PZTS za nefunkční.

*) V současných normách jsou užívány anglické zkratky „IAS“ pro poplachový zabezpečovací systém, „I&HAS“ pro poplachový zabezpečovací a tísňový systém, příp. „HAS“ pro poplachový tísňový systém.

12. Funkčním oplocením se rozumí oplocení, které má ve všech místech požadovanou výšku (tedy i v místech, kde prochází oplocením např. potrubí vedené na povrchu), s maximálními otvory 6 x 6 cm a s případnou vrcholovou ochranou podle požadavku. Vzdálenost pevných opor (sloupů), jejich ukotvení a samotná montáž oplocení musí zabraňovat volnému vstupu, snadnému prolomení, podkopání a podlezení.

13. Fyzickou ostrahou je osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, spolehlivá, fyzicky zdatná, psychicky odolná, která není pod vlivem alkoholu či jiných psychotropních nebo omamných látek. Má požadovaný výcvik bezpečnostního a technického personálu a prošla odborným vzděláním a školením. Musí být vybavena vhodným obranným prostředkem a dále funkčním telefonem nebo jiným obdobným spojením umožňujícím přivolat pomoc a současně rádiovým prostředkem pro vzájemné dorozumívání. Tato osoba musí být prokazatelně seznámena s činností, kterou je nutné vykonávat a s činností při hrozícím nebo již uskutečněném odcizení a při ohlášení poplachového signálu. Ostraha musí vykonávat pravidelné pochůzky střeženého prostoru, o kterých musí být vedeny písemné záznamy. Střeží-li ostraha prostor, ve kterém jsou umístěny cennosti, cenné věci a věci zvláštní hodnoty, pak nesmí mít klíče od trezoru ani od místnosti, v níž je trezor umístěn, popř. nesmí znát uzamykací kód trezoru.

14. Hlídacím psem se rozumí pes nebo fena (dále jen „pes“) vybraný ze služebních a pracovních plemen (např. německý ovčák, boxer, dobrman, velký knírač, rottweiler) anebo pes tato plemena svým vzhledem připomínající (tzn. bez prokázaného původu). Dále je požadováno, aby hlídací pes měl kohoutkovou výšku min. 45 cm (vyloučení psů malých plemen, viz. Národní zkušební řád ČMKU).

15. Krátkou kulovou zbraní se pro účely pojištění rozumí krátká kulová zbraň kategorie B nebo kategorie A dle § 4 zákona č. 119/2002 Sb. ve

znění pozdějších předpisů (zákon o střelných zbraních a střelivu).

16. Místem s nepřetržitou službou se rozumí pracoviště s vyvedeným poplachovým signálem PZTS (světelný, akustický) ze střeženého prostoru. Na pracovišti musí být trvale přítomen pracovník určený k ostraze, který na základě aktivovaného poplachového signálu musí provést nebo zabezpečit zásah proti narušiteli.

17. Obranným prostředkem se rozumí zařízení, které slouží k osobní ochraně neozbrojeným způsobem a má pachatele odradit od útoku nebo ho paralyzovat (např. sprej, elektrický paralyzér).

18. Oploceným prostranstvím se rozumí volné prostranství (areál, místo pojištění) celistvě ohraničené funkčním oplocením či pevnou bariérou; vstupy (dveře, vrata, vjezdy apod.) mají min. stejnou výškou jako požadované oplocení. Za věci uložené na oploceném prostranství se považují i věci uložené ve skladovacích halách, jejichž plášť je tvořen z lehkých konstrukcí, které neodpovídají uzavřenému prostoru typu A, B nebo C (např. plášť montovaný z plechů tloušťky do 0,6 mm, pláště plachtového typu – polyetylenové, z PVC, z gumotextilních materiálů apod.).

19. Osobou doprovázející se rozumí osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, spolehlivá, fyzicky zdatná, psychicky odolná, která není pod vlivem alkoholu či jiných psychotropních nebo omamných látek. Má požadovaný výcvik bezpečnostního a technického personálu a prošla odborným vzděláním a školením. Musí být vybavená obranným prostředkem nebo ozbrojená podle požadavku pojistitele.

20. Pevnou bariérou se rozumí oplocení z pevného a neprůhledného materiálu, které má všech místech požadovanou min. výšku s případnou vrcholovou ochranou podle požadavku na zabezpečení. Vzdálenost pevných opor (sloupů), jejich ukotvení a samotná montáž oplocení musí zabraňovat volnému vstupu, snadnému polomení, podkopání a podlezení.

21. Poplachové přijímací centrum (dříve pult centralizované ochrany – „PCO“, dále jen „PPC“

**) je nepřetržitě obsluhované dohledové pracoviště, které pomocí linek telekomunikační sítě, rádiové sítě, GSM či ISDN sítě nebo jiného obdobného přenosu přijímá hlášení od PZTS o narušení zabezpečených prostor, zobrazuje, vyhodnocuje a archivuje poplachové informace. Musí být trvale provozováno policií nebo koncesovanou soukromou bezpečnostní službou, mající pro tuto činnost oprávnění, která zajišťuje zásah v místě střeženého objektu s dobou dojezdu do 10 minut. Doba mezi přijímanými hlášeními kontrolních zpráv PZTS nesmí překročit 3 minuty, případné předkročení této doby musí být kvalifikováno jako ztráta spojení s PZTS. V případě ztráty spojení PPC s PZTS musí být v PPC prokazatelným způsobem vyvolán poplach s následným zásahem v místě střeženého objektu.

**) V současných normách je pro poplachové přijímací centrum užívána anglická zkratka „ARC“.

22. Schránkou se rozumí těžký kus nábytku, který je uzamčen cylindrickým nebo dozickým zámkem. Schránkou se rovněž rozumí příruční pokladna nebo bezpečnostní schránka, které jsou připevněny k těžkému kusu nábytku nebo k podlaze či ke zdi a které lze demontovat jen po jejich odemčení.

23. Služebním psem se rozumí pes určený a vycvičený ke strážní a ochranné službě. Služební pes musí absolvovat příslušné zkoušky minimálně v rozsahu Zkoušky základního minima (ZMT) dle Zkušebního řádu Speciálního kynologického svazu „TART“ nebo jiné zkoušky v obdobném doložitelném rozsahu. O vykonání těchto zkoušek musí být vedena písemná evidence formou zápisu do výkonnostní knížky psa nebo jiného obdobného certifikátu.

24. Střelná zbraň je zařízení, které vysílá hmotné projektily na cíl. Účelem je zničení nebo poškození cíle.

25. Systém CCTV (kamerový systém) je systém skládající se z kamerových jednotek, paměti, monitorovacích zařízení a přidružených zařízení pro přenos a ovládací účely. Umožňuje dlouhodobého snímání obrazu, který je na příslušných médiích stabilně zaznamenáván a uchováván po stanovenou sjednanou dobu.

26. Tísňový prostředek (např. tlačítko, lišta, kobereček apod.) je zařízení PZTS, jehož aktivací je generován tísňový poplachový signál nebo zpráva (např. v případě napadení).

27. Trezorem se rozumí speciální úschovné objekty, jejichž odolnost proti vloupání je vyjádřena bezpečnostní třídou danou certifikátem shody s platnou normou ČSN EN 1143-1 a norem s ní souvisejících, který vydal certifikační orgán akreditovaný ČIA nebo obdobný zahraniční certifikační orgán. Za trezor se nepovažuje ohnivzdorná skříň.

Trezor o hmotnosti do 100 kg musí být pevně zabudovaný do zdiva, podlahy nebo nábytku takovým způsobem, že jej lze odnést pouze po jeho otevření nebo po vybourání ze zdi či podlahy. Trezor musí být ukotven či zazděn v souladu s pokynem výrobce.

28. Za uzamykací mechanismus se považuje mechanický klíčový zámek, mechanický kódový zámek, elektronický klíčový zámek nebo elektronický kódový zámek.

29. Za uzavřený osobní automobil je považován automobil s uzavřenou kovovou karoserií (kromě prosklených částí). Plátěné či výměnné střechy se nepřipouští. Během přepravy jsou všechna otevíratelná okna uzavřena a dveře uzamčen.

30. Uzavřená kabela nebo kufřík musí být opatřena minimálně jedním uzávěrem nebo zámkem a nesmí být zhotovena z látek, silonu a obdobných měkkých materiálů.

31. Zabezpečení prosklených částí oken, dveří a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2 se rozumí, že jakákoli okna, prosklené dveře nebo jejich části, světlíky, větrací šachty, výlohy, vitríny, prosklené stěny apod. s plochou větší než 600 cm2, které jsou níže než 2,5 m nad okolním terénem nebo 1,2 m od přístupové trasy (např. hromosvod, pevný požární žebřík, okno do nechráněného prostoru apod.), jsou zabezpečeny některým z dále uvedených způsobů:

a) bezpečnostním zasklením (bezpečnostním vrstveným sklem, sklem s drátěnou vložkou), které musí vykazovat kategorii odolnosti, pokud není požadováno jinak, min. třídy P2A dle ČSN EN 356,

b) bezpečnostní fólií instalovanou na skle s min. tloušťkou 4 mm, po montáži na sklo musí vykazovat kategorii odolnosti, pokud není

požadováno jinak, min. třídy P2A dle ČSN EN

356. Fólii musí na sklo odborně instalovat firma, která má k této činnosti oprávnění. Fólie musí být nalepena na vnitřní stranu skla a musí zasahovat až na jeho okraj,

c) funkční mříží, jejíž ocelové prvky (pruty) jsou z plného materiálu min. průřezu 1 cm2, osová vzdálenost prvků (prutů) mřížových ok max. 20 x 20 cm (nebo jiná vzdálenost nepřevyšující však hodnotu plochy čtverce 400 cm2, tedy např. 25 x 15 cm). Mříž musí být dostatečně tuhá, odolná proti roztažení, prvky (pruty) spojeny nerozebíratelně (svařením, snýtováním), z vnější strany musí být pevně, nerozebíratelným způsobem ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna) ve zdi nebo neotevíratelném rámu okna (či jiného otvoru) minimálně ve čtyřech kotevních bodech do hloubky min. 80 mm. V případě odnímatelné mříže musí být mříž uzamčena čtyřmi bezpečnostními visacími zámky (viz. odst. 7). Mříž opatřená dveřními závěsy nebo mříž navíjecí musí být uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem (viz. odst. 8) nebo dvěma bezpečnostními visacími zámky (viz. odst. 7) nebo je navíjecí mříž vybavena mechanismem (např. elektricky ovládané), který zabraňuje neoprávněné manipulaci a jejímu nadzvednutí. Mříž a její příslušenství lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivo, sekáč, pilka na železo, rozbrušovačka apod.).

Nebude-li mříž splňovat výše uvedené požadavky, bude pojistitel za funkční mříž považovat pouze takovou mříž, která má mechanickou odolností proti vloupání doloženou certifikátem a bude splňovat požadavky min. BT 3 podle ČSN ENV 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627.

Výše uvedené požadavky platí i pro mříže instalované v prostoru vstupních otvorů (dveří),

d) funkční okenicí zajištěnou z vnitřního prostoru uzamykacími mechanismy včetně zabezpečení proti vyháčkování. Ukotvení závěsů včetně jejich vlastní konstrukce, pokud jsou použity, musí být nerozebíratelné z vnější strany, zhotoveno z mechanicky pevné, tvrdé konstrukce. Okenici lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivo, sekáč, pilka na železo, rozbrušovačka apod.),

e) funkční roletou z vlnitého plechu nebo ocelových či hliníkových lamel v bezpečnostním provedení doloženém certifikátem, jež bude splňovat požadavky min. BT 3 podle ČSN P ENV 1627 nebo dle předchozí ČSN P ENV 1627. Požadavky na uzamčení rolety jsou shodné jako u výše uvedené mříže. Roletu a její příslušenství lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivo, sekáč, pilka na železo, rozbrušovačka apod.).

f) funkční PZTS s detektory (čidly) reagujícími na rozbití skla (akustický detektor). Není-li u příslušného limitu plnění požadována současně i instalace PZTS, musí být instalována PZTS min. s vývodem poplachového signálu na akustický hlásič umístěný min. 3 m nad okolním terénem a 1,5 m od možné přístupové trasy (schodiště vně budovy, žebřík na fasádě budovy, hromosvod apod.). PZTS musí splňovat požadavky uvedené v odst. 11.

24. Zábranou proti vysazení a vyražení se rozumí zařízení, které zabraňuje nadzvednutí dveřního křídla a jeho vysazení ze závěsů a dále vyražení dveřního křídla na straně závěsů.

Článek 8

Další požadavky na zabezpečení pojistných věcí

Tabulka 1 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti krádeži vloupáním

Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu A:

Kód	Limit plnění	Další požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru
		Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
A1	do 50 000 Kč	dveře	běžné
A2	do 100 000 Kč	dveře	běžné
		zámek dveří	• dózický nebo • bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
A3	do 250 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • dva bezpečnostní visací zámky
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří
A4	do 500 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2
A5	do 750 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo • bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší ne 600 cm2
		NEBO
		dveře	plné
		zámek dveří	bezpečnostní uzamykací systém
		PZTS (dříve EZS)	PZTS s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič nebo na mobilní telefon formou vyzvánění
A6	do 1 000 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo • bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2: • funkční mříží nebo funkční roletou nebo • bezpečnostním zasklením v kategorii odolnosti min. P3A
		PZTS / Ostraha	• PZTS s plášťovou a prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič nebo na dva mobilní telefon formou vyzvánění nebo • trvale střežen jednočlenou fyzickou ostrahou
A7	do 3 000 000 Kč	dveře	plné nebo bezpečnostní
		zámek dveří	• vícebodový uzávěr dveří ovládaný bezpečnosntím uzamykacím systémem nebo • bezpečnostní uzamykací systém a současně bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek (platí jen pro plné dveře) nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem (platí jen pro plné dveře)
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2: • funkční mříží nebo funkční roletou nebo • bezpečnostním zasklením v kategorii odolnosti min. P3A
		PZTS / Ostraha	• PZTS minimálně 3. stupně s plášťovou nebo prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo do místa s nepřetržitou službou nebo • trvale střežen jednočlenou fyzickou ostrahou doprovázenou služebním psem nebo ozbrojenou nabitou střelnou zbraní
A8	do 10 000 000 Kč	dveře	bezpečnostní
		zámek dveří	• vícebodový uzávěr dveří ovládaný bezpečnosntím uzamykacím systémem nebo • bezpečnostní uzamykací systém a současně bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek (platí jen pro bezpečnostní dveře přestavené z plných dveří) nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem (platí jen pro bezpečnostní dveře přestavené z plných dveří)
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2: • funkční mříží nebo funkční roletou nebo • bezpečnostním zasklením v kategorii odolnosti min. P4A
		PZTS / Ostraha	• PZTS minimálně 3. stupně s plášťovou nebo prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na mobilní telefon nebo na PPC (dříve PCO) nebo do místa s nepřetržitou službou nebo • trvale střežen dvoučlennou fyzickou ostrahou doprovázenou služebním psem nebo ozbrojenou nabitou střelnou zbraní
A9	nad 10 000 000 Kč	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 10 000 000 Kč.

Tabulka 2 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení krádeží vloupáním

Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu B:

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru
		Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
B1	do 20 000 Kč	dveře	běžné
B2	do 50 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• dózický nebo • bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
B3	do 100 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • dva bezpečnostní visací zámky
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2
B4	do 250 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2
B5	do 500 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem a součaně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší ne 600 cm2
		NEBO
		dveře	plné
		zámek dveří	bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		PZTS	PZTS s plášťovou nebo prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič
B6	nad 500 000 Kč	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 500 000 Kč.

Tabulka 3 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení krádeží vloupáním

Pojištěné věci uložené v uzavřeném prostoru typu C:

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru
		Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
C1	do 20 000 Kč	dveře	běžné
C2	do 50 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• dózický nebo • bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
C3	do 100 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • dva bezpečnostní visací zámky
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří
C4	do 250 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém nebo • zámek s bezpečnostní cylidnrickou vložkou a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2
		PZTS	PZTS s plášťovou nebo prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na akustický hlásič nebo na mobilní telefon formou vyzvánění
C5	do 500 000 Kč	dveře	plné
		zámek dveří	• bezpečnostní uzamykací systém a současně přídavný bezpečnostní zámek nebo bezpečnostní min. tříbodový rozvorový zámek nebo • bezpečnostní uzamykací systém a současně otevíratelná funkční mříž nebo funkční roleta nebo • min. tříbodový rozvorový uzávěr dveří ovládaný bezpečnostním uzamykacím systémem
		prosklené plochy	zabezpečení prosklených částí dveří, oken a jiných technických otvorů s plochou větší než 600 cm2
		PZTS / Ostraha	• PZTS s plášťovou nebo prostorovou ochranou s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo do místa s nepřetržitou službou nebo • trvale střežen jednočlenou fyzickou ostrahou
C6	nad 500 000 Kč	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 500 000 Kč.

Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení krádeží vloupáním – budovy a ostatní stavby (stavební součásti nebo příslušenství budov a ostatních staveb) V případě pojištění budov a ostatních staveb se za překonání překážky při krádeži vloupáním považují případy, kdy se pachatel zmocnil pojištěné věci (stavební součásti nebo příslušenství budov a ostatních staveb) překonáním jejího konstrukčního upevnění. Konstrukčním upevněním se rozumí obtížně rozebíratelné nebo nerozebíratelné pevné spojení pojištěné věci se stavbou. Za nerozebíratelné je považováno takové spojení, kdy pojištěnou věc nelze odcizit bez jejího destrukčního narušení. Za obtížně rozebíratelné je považováno pouze takové spojení, k jehož rozebrání je nutno použít minimálně ručního nářadí, nejedná-li se o běžně používaná spojení, jejichž konstrukci nelze ovlivnit (např. zavěšení dveří či oken na pantech).

Tabulka 4 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení krádeží vloupáním

Pojištěné věci uložené mimo uzavřený prostor na oploceném prostranství:

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru
		Prvek zabezpečení	Kvalita prvku zabezpečení
D1	do 50 000 Kč	oplocení	výška 160 cm
		zámek vstupů	• dózický nebo • bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
D2	do 250 000 Kč	oplocení	výška 180 cm
		zámek vstupů	• bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
		ostraha	v mimopracovní době trvale střežené volně pobíhajícím hlídacím psem
D3	do 500 000 Kč	oplocení	výška 180 cm
		zámek vstupů	• bezpečnostní visací nebo • zámek s bezpečnostní cylindrickou vložkou
		ostraha	• v mimopracovní době trvale střežené jednočlenou fyzickou ostrahou nebo • v mimopracovní době oplocené prostranství osvětlené a trvale střežené volně pobíhajícím hlídacím psem
D4	do 2 000 000 Kč	oplocení	výška 180 cm
		zámek vstupů	• bezpečnostní uzamykací systém • dva bezpečnostní visací zámky, z nichž minimálně jeden je se zvýšenou ochranou třmene visacího zámku
		PZTS / Ostraha	• v mimopracovní době trvale střežené jednočlenou fyzickou ostrahou nebo • v mimopracovní době chráněné PZTS s obvodovou (perimetrickou) ochranou, jejíž poplachový signál vyveden na PPC (dříve PCO)
D5	do 5 000 000 Kč	oplocení	výška 180 cm, po celém obvodě s vrcholovou ochranou (ostnatý drát apod.)
		zámek vstupů	• bezpečnostní uzamykací systém nebo • dva bezpečnostní visací zámky se zvýšenou ochranou třmene
		PZTS / Ostraha	• chráněné PZTS minimálně 3. stupně s obvodovou (perimetrickou) ochranou, jejíž poplachový signál vyveden na PPC (dříve PCO) s dobou zásahu do 10 minut a prostranství je monitorováno systémem CCTV se záznamem nebo • v mimopracovní době osvětlené, trvale střežené dvoučlennou fyzickou ostrahou
D6	nad 5 000 000 Kč	Individuálně ujednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě idividuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 5 000 000 Kč.

Tabulka 5 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení krádeží vloupáním

Cennosti a cenné věci uložené v uzavřeném prostoru typu A:

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru a uložení cenností
E1	do 10 000 Kč	zabezpečení v rozsahu kódu A3
E2	do 20 000 Kč	zabezpečení v rozsahu kódu A3 a současně uložení ve schránce
E3	do 50 000 Kč	• zabezpečení v rozsahu kódu A3 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0 nebo • zabezpečení v rozsahu kódu A4 a současně uložení ve schránce
E4	do 100 000 Kč	• zabezpečení v rozsahu kódu A3 a současně uložení v trezoru min. BT I nebo • zabezpečení v rozsahu kódu A4 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0
E5	do 300 000 Kč	• zabezpečení v rozsahu kódu A4 a současně uložení v trezoru min. BT II nebo • zabezpečení v rozsahu kódu A5 a současně uložení v trezoru min. BT I
E6	do 500 000 Kč	• zabezpečení v rozsahu kódu A5 a současně uložení v trezoru min. BT II nebo • zabezpečení v rozsahu kódu A6 a současně uložení v trezoru min. BT I
E7	do 1 000 000 Kč	• zabezpečení v rozsahu kódu A6 a současně uložení v trezoru min. BT II nebo • zabezpečení v rozsahu kódu A7 a současně uložení v trezoru min. BT I
E8	do 5 000 000 Kč	• zabezpečení v rozsahu kódu A7 a současně uložení v trezoru min. BT III nebo • zabezpečení v rozsahu kódu A8 a současně uložení v trezoru min. BT II
E9	nad 5 000 000 Kč	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 5 000 000 Kč.

Tabulka 6 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení krádeží vloupáním

Cennosti a cenné věci uložené v uzavřeném prostoru typu B nebo C:

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení uzavřeného prostoru a uložení cenností
F1	do 10 000 Kč	zabezpečení v rozsahu kódu B3 nebo kódu C3 a současně uložení ve schránce
F2	do 50 000 Kč	zabezpečení v rozsahu kódu B4 nebo kódu C4 a současně uložení v trezoru nezjištěné konstrukce nebo BT 0
F3	nad 50 000 Kč	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 50 000 Kč.

Tabulka 7 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení loupeží

Peníze a ceniny přepravované pověřenou osobou – „přeprava peněz nebo cenin“

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení a uložení peněz a cenin při přepravě
G1	do 100 000 Kč	Přeprava musí být prováděna jednou pověřenou osobou, vybavenou obranným prostředkem. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v uzavřené kabele nebo kufříku.
G2	do 250 000 Kč	Přeprava musí být prováděna dvěma pověřenými osobami (jedna z osob může být osobou doprovázející), alespoň jedna z nich musí být vybavena obranným prostředkem. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v uzavřené kabele nebo kufříku.
G3	do 500 000 Kč	Přeprava musí být prováděna dvěma pověřenými osobami (jedna z osob může být osobou doprovázející) uzavřeným osobním automobilem. Jedna z osob automobil řídí a druhá musí být vybavena obranným prostředkem. Řidič přepravního vozidla nesmí během vykládky a nakládky na veřejně přístupném místě vozidlo opustit. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v uzavřené kabele nebo kufříku.
G4	do 2 000 000 Kč	Přeprava musí být prováděna dvěma pověřenými osobami (jedna z osob může být osobou doprovázející) uzavřeným osobním automobilem. Jedna z osob automobil řídí a druhá musí být ozbrojena krátkou kulovou zbraní. Řidič přepravního vozidla nesmí během vykládky a nakládky na veřejně přístupném místě vozidlo opustit. Přepravní automobil musí být vybaven funkční radiostanicí nebo jiným spojovacím prostředkem. Peníze a ceniny musí být po dobu přepravy uloženy v bezpečnostním kufříku.
G5	nad 2 000 000 Kč	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 2 000 000 Kč.

Tabulka 8 – Požadavky na způsoby zabezpečení proti odcizení loupeží

Zabezpečení proti loupeži

Kód	Limit plnění	Požadovaný další minimální způsob zabezpečení v místě pojištění
H1	do 200 000 Kč	• místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednou plnoletou osobou (pojištěným, jeho zaměstnancem nebo osobou pověřenou).
H2	do 500 000 Kč	• místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednou plnoletou osobou (pojištěným, jeho zaměstnancem nebo osobou pověřenou) a místo pojištění musí být chráněno PZTS (dříve EZS) min. 3. stupně (napr. tísňová tlačítka, lišta nebo koberec) s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) nebo • místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednočlennou fyzickou ostrahou.
H3	do 1 000 000 Kč	• místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednou plnoletou osobou (pojištěným, jeho zaměstnancem nebo osobou pověřenou) a místo pojištění musí být chráněno PZTS (dříve EZS) min. 3. stupně (napr. tísňová tlačítka, lišta nebo koberec) s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) s dobou zásahu do 10 minut nebo • místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednočlennou fyzickou ostrahou ozbrojenou krátkou kulovou zbraní nebo • je místo pojištění trvale monitorováno systémem CCTV se záznamem.
H4	do 5 000 000 Kč	• místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednou plnoletou osobou (pojištěným, jeho zaměstnancem nebo osobou pověřenou) a místo pojištění musí být chráněno PZTS (dříve EZS) min. 3. stupně (napr. tísňová tlačítka, lišta nebo koberec) s vyvedením poplachového signálu na PPC (dříve PCO) s dobou zásahu do 8 minut nebo • místo pojištění musí být trvale střeženo min. dvoučlennou fyzickou ostrahou z nichž je alespoň jedna osoba ozbrojena krátkou kulovou zbraní
H5	do 10 000 000 Kč	• místo pojištění musí být trvale střeženo min. jednou plnoletou osobou (pojištěným, jeho zaměstnancem nebo osobou pověřenou) a místo pojištění musí být chráněno PZTS (dříve EZS) min. 4. stupně (napr. tísňová tlačítka, lišta nebo koberec) s monitorovacím systémem (kamerový systém) s přenosem tísňového (poplachového) a kamerového signálu na PPC (dříve PCO) s tvalou obsluhou provozovanou policií nebo koncesovanou hlídací či bezpečnostní službou s dobou zásahu do 8 minut a současně musí být místo pojištění trvale střeženo min. dvoučlennou fyzickou ostrahou z nichž je alespoň jedna osoba ozbrojena krátkou kulovou zbraní
H6	nad 10 000 000 Kč	Individuálně sjednaný způsob zabezpečení. Není-li v pojistné smlouvě individuální způsob zabezpečení ujednán, platí požadavky na způsob zabezpečení pro limit pojistného plnění do 10 000 000 Kč.

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ SKLA

ZPP SKL P 1/18

s platností od 1. února 2018

Pro pojištění skla platí Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen VPP PODN P 1/18), příslušná ustanovení Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění majetku DPP MAJ P 1/18 (dále jen DPP MAJ P 1/18), tyto zvláštní pojistné podmínky a příslušná ustanovení uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 1

Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění je pevně osazené sklo spojené s budovou nebo ostatní stavbou a sklo zasazené v rámu, který je stavební součástí budovy nebo ostatní stavby, včetně všech povrchových úprav (např. nalepených neodnímatelných snímačů bezpečnostního zařízení, nalepených fólií, nápisů, maleb nebo jiné výzdoby), jsou-li součástí pojištěného skla.

2. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, jsou předmětem pojištění též:

a) skleněné části movitých věcí (zasklení nábytku, zrcadla, osvětlovací tělesa, akvária, atd.), zabudované sklokeramické desky,

b) skleněné pulty, vitríny a skleněné stěny uvnitř budovy,

c) předměty umístěné vně budovy (např. firemní štíty, reklamní tabule, vývěsní skříňky a vitríny, světelné reklamy a světelné nápisy včetně jejich elektrické instalace a nosné konstrukce).

Článek 2

Pojistná nebezpečí

1. Pojištění se vztahuje na rozbití pojištěného skla jakoukoli nahodilou událostí, která není dále nebo v pojistné smlouvě vyloučena.

2. Za rozbití skla se považuje i takové poškození skla, při kterém je nezbytná jeho výměna z důvodu hrozícího vzniku újmy na zdraví nebo škody na jiném majetku.

3. Za rozbití skla se dále považuje roztříštění nebo popraskání pojištěného skla.

Článek 3

Místo pojištění

Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

Článek 4

Pojistná událost

Pojistnou událostí je rozbití pojištěného skla způsobené některým z pojistných nebezpečí uvedených v čl. 2 těchto pojistných podmínek, ke kterému došlo v místě pojištění a v době trvání pojištění, s níž je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Článek 5

Pojistná hodnota

Pojistnou hodnotou skla je nová cena skla stejného provedení včetně všech povrchových úprav, jsou-li jeho součástí (pojištění na novou cenu).

Článek 6

Pojistné plnění

1. Pojištění skla se sjednává s ročním limitem pojistného plnění dle čl. 6 odst. 6 VPP PODN P 1/18.

2. Nastane-li pojistná událost, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil částku odpovídající nákladům na znovupořízení skla stejného provedení včetně nákladů na instalaci nalepených neodnímatelných snímačů zabezpečovacího zařízení, nalepení fólií, zhotovení nápisů, maleb a jiné výzdoby, jestliže byly součástí pojištěného skla.

3. Pojistitel poskytne pojistné plnění i za přiměřené a účelně vynaložené náklady na nouzové zabezpečení výplně otvorů po rozbitém pojištěném skle, pokud je oprávněná osoba vynaložila, maximálně však do výše 20% pořizovací ceny rozbitého pojištěného skla. Horní hranice pojistného plnění se o tyto náklady nesnižuje.

4. Při výpočtu pojistného plnění nebude brán zřetel na případnou ztrátu umělecké nebo historické hodnoty pojištěného skla.

Článek 7

Výluky z pojištění

Pojištění se nevztahuje na škody:

a) vzniklé při dopravě skla, při jeho instalaci, montáži či demontáži,

b) vzniklé rozbitím skel skleníků,

c) na plexiskle nebo jiných umělých hmotách.

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ

ZPP ELE P 1/18

s platností od 1. února 2018

Pro pojištění elektronických zařízení platí Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen VPP PODN P 1/18), příslušná ustanovení Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění majetku DPP MAJ P 1/18 (dále jen DPP MAJ P 1/18), tyto zvláštní pojistné podmínky a příslušná ustanovení uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 1

Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění jsou jednotlivá provozuschopná elektronická zařízení nebo soubor provozuschopných elektronických zařízení včetně jejich součástí užívané dle svého určení a uvedené v pojistné smlouvě (dále jen „elektronické zařízení“).

2. Předmětem pojištění jsou i data potřebná pro základní funkce elektronického zařízení (dále jen „základní data“).

3. Předmětem pojištění jsou elektronická zařízení ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě (zařízení vlastní).

4. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, jsou předmětem pojištění i elektronická zařízení cizí, která pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě oprávněně užívají na základě písemné smlouvy (cizí zařízení). U těchto zařízení se jedná o pojištění cizího pojistného rizika.

5. Pojištění se vztahuje i na zařízení, která se stala součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Zařízení, která přestala být součástí souboru, pojištěna nejsou.

6. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, nepovažují se za elektronické zařízení přenosné kamery, tablety, fotoaparáty, chytré hodinky, navigační systému (GPS), mobilní komunikační zařízení (např. mobilní a satelitní telefony, přenosné vysílací zařízení) s výjimkou notebooků.

Článek 2

Pojistná nebezpečí

1. Pojištění se vztahuje na náhlé poškození nebo zničení elektronického zařízení jakoukoli nahodilou událostí z jiné příčiny, než jsou pojistná nebezpečí uvedená v čl. 2 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. b), c), e),

f) a g) DPP MAJ P 1/18, a která není dále nebo v pojistné smlouvě vyloučena.

2. Je-li požadováno pojištění elektronických zařízení na škodu vzniklou pojistným nebezpečím uvedeným v čl. 2 vyjma odst. 3 písm. a) a d) DPP MAJ P 1/18 (požár, vichřice, povodeň, odcizení, vandalismus…), pak musí být pojistná částka elektronických zařízení zahrnuta do pojistné částky věcí movitých nebo staveb.

Článek 3

Místo pojištění

1. Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2. Pro mobilní elektronická zařízení je místem pojištění území České republiky, ne-li v pojistné smlouvě výslovně uvedeno jinak.

Článek 4

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je poškození nebo zničení elektronického zařízení nebo základních dat způsobené některým z pojistných nebezpečí uvedených v článku 2 odst. 1 těchto pojistných podmínek, které omezuje nebo vylučuje jeho funkčnost a ke kterému došlo v místě pojištění a v době trvání pojištění.

Článek 5

Pojistná hodnota

Pojistnou hodnotou elektronického zařízení a základních dat je jejich nová cena (pojištění na novou cenu), není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Článek 6

Pojistné plnění

1. Není-li ujednáno jinak, vzniká oprávněné osobě nárok, aby jí pojistitel vyplatil:

a) v případě zničení elektronického zařízení částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového elektronického zařízení sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) v případě poškození elektronického zařízení částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného elektronického zařízení sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. b) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. a) tohoto odstavce.

2. Pojistitel poskytne plnění také za přiměřené náklady, které oprávněná osoba vynaložila na:

a) provizorní opravu, pokud se tím nezvýší náklady na celkovou opravu, v opačném případě pouze tehdy, pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil,

b) demontáž a montáž poškozeného elektronického zařízení,

c) expresní dopravu náhradních dílů, pokud je nebylo účelné zajistit obvyklou dopravou a pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil.

Článek 7

Povinnosti pojistníka a pojištěného

1. Pojistník a pojištěný jsou povinni:

a) používat pojištěné elektronické zařízení pouze k účelu stanovenému výrobcem podle návodu k obsluze nebo technických podmínek, dodržovat technické a další normy vztahující se na provoz a údržbu elektronického zařízení,

b) zabezpečit obsluhu nebo řízení elektronického zařízení osobou, která má předepsanou kvalifikaci či oprávnění,

c) v případě vzniku újmy uschovat veškeré poškozené díly, dokud pojistitel nevydá souhlas s jejich likvidací.

2. Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1 tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků a/nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

3. Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění a právních předpisů.

Článek 8

Výluky z pojištění

1. Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na pojištěném elektronickém zařízení, které:

a) nebylo v době vzniku jeho pojištění v provozuschopném stavu,

b) nebylo uvedeno do provozu v souladu s platnými předpisy a požadavky výrobce,

c) bylo v době vzniku škody ve zkušebním provozu nebo bylo předmětem přejímacího testu.

2. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé:

a) následkem vady, kterou mělo pojištěné elektronické zařízení již v době vzniku jeho pojištění, a která byla nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému,

b) ztrátou, zpronevěrou, podvodem, zatajením a neoprávněným užíváním třetí osobou,

c) následkem trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, koroze, eroze, postupného stárnutí, únavy materiálu, nedostatečného používání, dlouhodobého skladování,

d) v důsledku kybernetických nebezpečí,

e) poškozením nebo zničením, za které je podle právního předpisu nebo smlouvy odpovědný dodavatel nebo jiný smluvní partner, včetně odpovědnosti za vady (záruky),

f) při přepravě elektroniky (ať už jako nákladu nebo po vlastní ose),

g) porušením, zkreslením, zničením, vymazáním či jinou ztrátou nebo poškozením dat a programového vybavení, projevem počítačového viru nebo obdobného programu, elektronickým přenosem nebo zpracováním dat či jiných informací,

i) v důsledku jakéhokoliv porušení duševních majetkových práv (např. ochranné známky, autorských práv, patentů),

j) na pojištěném elektronickém zařízení, jehož stáří přesáhlo v době vzniku škody 5 let, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Pro určení stáří zařízení je rozhodující rok jeho prvního uvedení do provozu. V případě, že rok jeho prvního uvedení do provozu nelze zjistit, je rozhodující rok jeho výroby.

3. Nedošlo-li z téže příčiny a ve stejném čase i k jinému poškození nebo zničení elektronického zařízení, za něž je pojistitel povinen plnit, pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení:

a) dílů a částí, které se pravidelně vyměňují pro rychlé opotřebení nebo stárnutí (např. pojistky, světelné zdroje, žárovky, akumulátory, odporová topná tělesa),

b) skleněných dílů a částí, činných médií a provozních kapalin (např. paliva, maziva, tonery, chladicí kapaliny, chemikálie, filtrační hmoty, katalyzátory),

c) nářadí a nástrojů všeho druhu.

4. Pojistitel neposkytne plnění za náklady:

a) které by vznikly i tehdy, pokud by nevznikla pojistná událost (např. na údržbu),

b) vzniklé vylepšením nebo změnou zařízení nebo základních dat (jakýmkoli způsobem).

Článek 9

Výklad pojmů

Čl. 8 DPP MAJ P 1/18 se doplňuje o tyto výklady pojmů:

1. Data jsou informace zpracovatelné na strojních nebo elektronických zařízeních.

2. Data potřebná pro základní funkce zařízení jsou systémové programy nebo programy či data jim rovnocenná (např. operační systém).

3. Elektronické zařízení je zařízení, které pro svou funkci využívá elektronické prvky.

4. Nosiče dat jsou paměťová média na strojně nebo elektronicky zpracovatelné informace.

5. Poškozením elektronického zařízení se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nákladům na znovupořízení daného zařízení.

6. Provozuschopný stav je takový stav elektronického zařízení, které je po úspěšně dokončeném přejímacím testu a zkušebním provozu schopno plnit určené funkce a dodržovat hodnoty parametrů v mezích stanovených technickou dokumentací.

7. Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

8. Přirozeným opotřebením se rozumí pozvolný proces spotřeby elektronického zařízení, způsobený jeho užíváním během provozu nebo jinými aktivními vnějšími vlivy dlouhodobějšího charakteru (např. trvalým působením mechanických, teplotních, chemických, elektrických vlivů). Projevuje se zejména postupným snižováním hodnot parametrů stanovených výrobcem pro dané pojištěné elektronické zařízení.

9. Za součást elektronického zařízení se považují zařízení, která k němu podle povahy patří a nemohou být oddělena, aniž se tím zařízení znehodnotí. Za součást zařízení se nepovažují externí nosiče dat a data potřebná pro základní funkce zařízení.

10. Škodou vzniklou v důsledku kybernetických nebezpečí se rozumí škoda způsobená:

a) užíváním, zneužitím nebo selháním internetu, kterékoli vnitřní nebo soukromé sítě, internetové stránky, internetové adresy nebo podobného zařízení či služby,

b) jakýmikoli daty nebo jinými informacemi umístěnými na internetové stránce nebo podobném zařízení,

c) projevem jakéhokoli počítačového viru nebo obdobného programu,

d) jakýmkoli elektronickým přenosem dat nebo jiných informací,

e) jakýmkoli porušením, zničením, zkreslením, zborcením, narušením, vymazáním nebo jinou ztrátou či poškozením dat, programového vybavení, programovacího souboru či souboru instrukcí jakéhokoli druhu,

f) ztrátou možnosti využívání dat nebo omezením funkčnosti dat, kódováním programů, programového vybavení jakéhokoliv počítače či počítačového systému nebo jiného zařízení závislého na jakémkoli mikročipu nebo vestavěném logické obvodu, včetně výpadku činnosti na straně pojištěného.

11. Údržbou elektronického zařízení se rozumí souhrn činností zajišťující technickou způsobilost, provozuschopnost, hospodárnost a bezpečnost provozu elektronického zařízení. Tyto činnosti spočívají zejména v pravidelných prohlídkách, ošetřování, seřizování, plnění termínů mazacích plánů a včasné výměně opotřebených dílů, a to v souladu s platnými předpisy, ustanoveními nebo pokyny danými výrobcem.

12. Zatajením elektronického zařízení se rozumí přivlastnění si elektronického zařízení, které se dostalo do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez svolení pojištěného.

13. Zničením elektronického zařízení se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž pojištěné elektronické zařízení již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození elektronického zařízení, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravy by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení daného elektronického zařízení.

14. Ztrátou elektronického zařízení se rozumí stav, kdy osoba oprávněná s tímto elektronickým zařízením disponovat pozbyla nezávisle na své vůli možnost s elektronickým zařízením disponovat.

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ

ZPP STR P 1/18

s platností od 1. února 2018

Pro pojištění strojů platí Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen VPP PODN P 1/18), příslušná ustanovení Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění majetku DPP MAJ P 1/18 (dále jen DPP MAJ P 1/18), tyto zvláštní pojistné podmínky a příslušná ustanovení uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 1

Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění jsou jednotlivé provozuschopné stroje nebo soubory strojů, včetně výbavy a příslušenství, užívané dle svého určení, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě (dále jen

„pojištěný stroj“).

2. Předmětem pojištění jsou stroje ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojistníka nebo pojištěného uvedeného v pojistné smlouvě (stroje vlastní).

3. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, jsou předmětem pojištění cizí stroje, které pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě oprávněně užívají podle písemné smlouvy (cizí stroje). U těchto strojů se jedná o pojištění cizího pojistného rizika.

4. V případě pojištění souboru strojů se pojištění vztahuje i na stroje, které se staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Stroje, které přestaly být součástí souboru, pojištěny nejsou.

5. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, předmětem pojištění nejsou:

a) motorová a přípojná vozidla s přidělenou registrační značkou (státní poznávací značkou), s výjimkou pracovních strojů samojízdných a pracovních strojů přípojných,

b) letadla a lodě, plavidla,

c) kolejová vozidla,

d) prototypy, vzorky, názorné modely,

e) ruční nářadí s elektrickým, spalovacím nebo pneumatickým pohonem (např. vrtačky, pily, brusky, bourací a vrtací kladiva, ruční sekačky na trávu),

f) důlní a ostatní stroje umístěné v podzemí.

Článek 2

Pojistná nebezpečí

1. Pojištění se vztahuje na náhlé poškození nebo zničení pojištěného stroje jakoukoli nahodilou událostí z jiné příčiny, než jsou pojistná nebezpečí uvedená v čl. 2 odst. 1 a 2 a odst. 3 písm. b), c), e),

f) a g) DPP MAJ P 1/18, a která není dále nebo v pojistné smlouvě vyloučena.

2. Je-li požadováno pojištění stroje na škodu vzniklou pojistným nebezpečím uvedeným v čl. 2 vyjma odst. 3 písm. a) a d) DPP MAJ P 1/18 (požár, vichřice, povodeň, odcizení, vandalismus…), pak musí být pojistná částka strojů zahrnuta do pojistné částky věcí movitých nebo nemovitostí.

Článek 3

Místo pojištění

1. Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2. V případě pojištění pracovních samojízdných nebo pracovních přípojných strojů je místem pojištění území České republiky, ne-li v pojistné smlouvě výslovně uvedeno jinak.

Článek 4

Pojistná událost

Pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěného stroje způsobené pojistným nebezpečím uvedeným v článku 2 těchto pojistných podmínek, které omezuje nebo vylučuje jeho funkčnost a ke kterému došlo v místě pojištění a v době trvání pojištění, s nímž je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Článek 5

Pojistná hodnota

Pojistnou hodnotou pojištěného stroje je jeho nová cena (pojištění na novou cenu), není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Článek 6

Pojistné plnění

1. Není-li ujednáno jinak, vzniká oprávněné osobě nárok, aby jí pojistitel vyplatil:

a) v případě zničení stroje se stářím v době pojistné události 6 let a více částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového stroje sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení stroje s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události sníženou o cenu využitelných zbytků,

v případě zničení stroje se stářím v době pojistné události do 5 let včetně částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového stroje s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) v případě poškození stroje částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného stroje sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

Plnění pojistitele stanovené podle písm. b) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. a) tohoto odstavce.

2. Pojistitel nahradí také účelně vynaložené náklady na:

a) provizorní opravu, pokud se tím nezvýší náklady na celkovou opravu, v opačném případě pouze tehdy, pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil,

b) demontáž a montáž poškozeného zařízení,

c) expresní dopravu náhradních dílů, pokud je nebylo účelné zajistit obvyklou dopravou a pokud jejich vynaložení pojistitel předem odsouhlasil.

Článek 7

Povinnosti pojistníka a pojištěného

1. Pojistník a pojištěný jsou povinni:

a) používat pojištěný stroj pouze k účelu stanovenému výrobcem podle návodu k obsluze nebo technických podmínek, dodržovat technické

a další normy, vztahující se na provoz a údržbu pojištěného stroje,

b) zabezpečit obsluhu nebo řízení pojištěného stroje osobou, která má předepsanou kvalifikaci či oprávnění,

c) v případě vzniku škody uschovat veškeré poškozené díly, dokud pojistitel nevydá souhlas s jejich likvidací.

2. Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1 tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků a/nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

3. Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění a právních předpisů.

Článek 8

Výluky z pojištění

1. Z pojištění nevzniká právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na stroji, který:

a) nebyl v době vzniku jeho pojištění v provozuschopném stavu,

b) nebyl uveden do provozu v souladu s platnými předpisy a požadavky výrobce,

c) byl v době vzniku škody ve zkušebním provozu nebo byl předmětem přejímacího testu.

2. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé:

a) následkem vady, kterou měl stroj v době vzniku jeho pojištění, a která byla nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému,

b) ztrátou, zpronevěrou, podvodem, zatajením neoprávněným užíváním třetí osobou,

c) následkem trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, kavitace, koroze, eroze, postupného stárnutí, únavy materiálu, nedostatečného používání, dlouhodobého skladování, usazování kotelního kamene nebo jiných usazenin,

d) poškozením nebo zničením, za které je podle právního předpisu nebo smlouvy odpovědný dodavatel nebo jiný smluvní partner, včetně odpovědnosti za vady (záruky),

e) při přepravě stroje vyjma přepravy po vlastní ose samojízdných a přípojných pracovních strojů,

f) v důsledku kybernetických nebezpečí,

g) porušením, zkreslením, zničením, vymazáním či jinou ztrátou nebo poškozením dat a programového vybavení, projevem počítačového viru nebo obdobného programu, elektronickým přenosem nebo zpracováním dat či jiných informací,

h) v důsledku jakéhokoli porušení duševních majetkových práv (např. ochranné známky, autorského práva, patentu),

i) na stacionárním stroji, jehož stáří přesáhlo v době vzniku škody 20 let a na mobilním stroji, jehož stáří v době vzniku škody přesáhlo 10 let, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Pro určení stáří zařízení je rozhodující rok jeho prvního uvedení do provozu nebo prokazatelné generální opravy zařízení. V případě, že rok jeho prvního uvedení do provozu nelze zjistit, je rozhodující rok jeho výroby.

3. Nedošlo-li z téže příčiny a ve stejném čase i k jinému poškození nebo zničení pojištěného stroje, za něž je pojistitel povinen plnit, pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení:

a) strojních součástí, dílů a nástrojů, které se pravidelně vyměňují při změně pracovních úkonů (např. řezné nástroje, matrice, formy, razidla, atd.),

b) dílů a částí, které se pravidelně vyměňují pro rychlé opotřebení nebo stárnutí (např. hadice, těsnění, řetězy, lana, řemeny, pneumatiky, dráty, žárovky, akumulátory, atd.),

c) strojních součástí pro kluzná a valivá uložení pro přímočarý a rotační pohyb (např. písty, ložiska, atd.),

d) skleněných dílů a částí, činných médií a provozních kapalin (např. paliva, maziva, chladicí kapaliny, chemikálie, atd.).

4. Pojistitel neposkytne plnění za náklady:

a) které by vznikly i tehdy, pokud by nevznikla pojistná událost (např. na údržbu),

b) vzniklé vylepšením nebo změnou stroje (jakýmkoli způsobem).

Článek 9

Výklad pojmů

Čl. 8 DPP MAJ P 1/18 se doplňuje o tyto výklady pojmů:

1. Data jsou informace zpracovatelné na strojních nebo elektronických zařízeních.

2. Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře (včetně např. horkovzdušného balónu, vzducholodě).

3. Mobilním strojem se rozumí pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný, zemědělský a lesnický traktor a jeho přípojné vozidlo.

4. Poškozením stroje se rozumí takové poškození, které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu nepřevýší částku odpovídající nové ceně nebo časové ceně dle čl. 6 těchto pojistných podmínek v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

5. Provozuschopný stav je takový stav stroje, který je po úspěšně dokončeném přejímacím testu a zkušebním provozu schopen plnit určené funkce a dodržovat hodnoty parametrů v mezích stanovených technickou dokumentací.

6. Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky, příplatky za letecké dodávky apod.

7. Přirozeným opotřebením se rozumí pozvolný proces spotřeby stroje, způsobený jeho používáním během provozu nebo jinými aktivními vnějšími vlivy dlouhodobějších charakteru (např. trvalým působením chemických, teplotních, mechanických a elektrických vlivů). Projevuje se především postupným snižováním hodnot parametrů stanovených výrobcem pro daný stroj.

8. Příslušenstvím stroje jsou zařízení a prostředky spojené se strojem, které jsou po technické stránce nezbytné pro činnost stroje podle jeho účelu. Za příslušenství se nepovažují data.

9. Strojem se rozumí účelové, obvykle mechanické nebo elektromechanické zařízení s vlastním pohonem tj. využívající jiné než svalové energie.

10. Strojní zařízení je souhrn několika vzájemně (technologicky i konstrukčně) spojených strojů

a mechanismů určených na plnění předepsaných funkcí.

12. Škodou vzniklou v důsledku kybernetických nebezpečí se rozumí škoda způsobená:

a) užíváním, zneužitím nebo selháním internetu, kterékoli vnitřní nebo soukromé sítě, internetové stránky, internetové adresy nebo podobného zařízení či služby,

b) jakýmikoli daty nebo jinými informacemi umístěnými na internetové stránce nebo podobném zařízení,

c) projevem jakéhokoli počítačového viru nebo obdobného programu,

d) jakýmkoli elektronickým přenosem dat nebo jiných informací,

e) jakýmkoli porušením, zničením, zkreslením, zborcením, narušením, vymazáním nebo jinou ztrátou či poškozením dat, programového vybavení, programovacího souboru či souboru instrukcí jakéhokoli druhu,

f) ztrátou možnosti využívání dat nebo omezením funkčnosti dat, kódováním programů, programového vybavení jakéhokoliv počítače či počítačového systému nebo jiného zařízení závislého na jakémkoli mikročipu nebo vestavěném logické obvodu, včetně výpadku činnosti na straně pojištěného.

13. Údržbou stroje se rozumí souhrn činností zajišťující technickou způsobilost, provozuschopnost, hospodárnost a bezpečnost provozu stroje. Tyto činnosti spočívají zejména v pravidelných prohlídkách, ošetřování, seřizování, plnění termínů mazacích plánů a včasné výměně opotřebených dílů, a to v souladu s platnými předpisy, ustanoveními nebo pokyny danými výrobcem.

14. Výbavou se rozumí výrobcem dodávaná základní výbava k danému typu stroje, také výbava předepsaná právní normou. Za výbavu stroje se nepovažují data.

15. Zatajením stroje se rozumí přivlastnění si stroje, který se dostal do moci pachatele nálezem, omylem nebo jinak bez svolení pojištěného.

16. Zničením stroje se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž stroj již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození stroje, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravy by přesáhly novou nebo časovou cenu stroje dle čl. 6 těchto pojistných podmínek v době bezprostředně před vznikem pojistné události.

17. Ztrátou stroje se rozumí stav, kdy osoba oprávněná s tímto strojem disponovat pozbyla nezávisle na své vůli možnost se strojem disponovat.

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY

PRO POJIŠTĚNÍ NÁKLADU BĚHEM SILNIČNÍ PŘEPRAVY

ZPP NAK P 1/18

s platností od 1. února 2018

Pro pojištění nákladu během silniční přepravy platí Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti VPP PODN P 1/18 (dále jen VPP PODN P 1/18), příslušná ustanovení Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění majetku DPP MAJ P 1/18 (dále jen DPP MAJ P 1/18), tyto zvláštní pojistné podmínky a příslušná ustanovení uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 1

Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění jsou dle čl. 1 DPP MAJ P 1/18:

a) hmotné movité věci vlastní,

b) hmotné movité cizí věci oprávněně užívané,

c) hmotné movité cizí věci převzaté,

které jsou přepravovány pojištěným nebo jeho zaměstnancem či zástupcem za účelem zajištění vlastní podnikatelské činnosti pojištěného uvedené v pojistné smlouvě (dále jen „pojištěný náklad“), a to vozidly, která jsou ve vlastnictví či spoluvlastnictví pojištěného nebo která pojištěný oprávněně užívá (dále jen „vozidlo“).

2. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, předmětem pojištění nejsou:

a) zavazadla a věci osobní potřeby,

b) mobilní telefony, GPS navigace, tablety,

c) cennosti a ceniny,

d) cenné věci,

e) věci zvláštní hodnoty,

f) písemnosti a dokumentace,

g) motorová a přípojná vozidla s přidělenou registrační značkou (státní poznávací značkou) včetně pracovních strojů samojízdných a pracovních strojů přípojných,

h) letadla, lodě a jakákoliv plavidla,

i) prototypy, vzorky, názorné modely,

j) živá zvířata,

k) výbušniny, zbraně, střelivo a radioaktivní látky.

3. Předmětem pojištění nejsou cizí věci převzaté za účelem provedení přepravy (smlouva o přepravě věci) nebo za účelem obstarání přepravy (zasílatelská smlouva).

Článek 2

Pojistná nebezpečí

1. Základní pojištění nákladu během silniční přepravy se vztahuje na poškození nebo zničení pojištěného nákladu:

a) dopravní nehodou,

b) požárem,

c) úderem blesku,

d) výbuchem,

e) nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu,

f) pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů, nejedná-li se o předměty umístěné na nebo ve vozidle,

g) povodní nebo záplavou,

h) vichřicí nebo krupobitím,

i) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin,

j) sesouváním nebo zřícením lavin,

k) tíhou sněhu nebo námrazy,

l) aerodynamickým třeskem,

m) kouřem,

n) zemětřesením.

2. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, pak se pojištění vztahuje též na poškození, zničení nebo odcizení pojištěného nákladu:

a) krádeží vloupáním do vozidla,

b) krádeží vozidla,

c) loupeží,

d) vandalismem.

Pojistitel poskytne pojistné plnění za škodu způsobenou pojistným nebezpečím dle tohoto odstavce pouze za předpokladu, že byla událost prokazatelně nahlášena policii.

Výklad pojistných nebezpečí viz čl. 8 DPP MAJ P 1/18.

Článek 3

Místo pojištění

Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě. Není-li v pojistné smlouvě místo pojištění uvedeno, pak je jím území České republiky.

Článek 4

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je nahodilá událost nastalá v době trvání pojištění a v místě pojištění, v důsledku které došlo k poškození, zničení případně odcizení pojištěného nákladu, a která byla způsobena některým z pojistných nebezpečí uvedených v článku 2 těchto pojistných podmínek, se kterou se váže povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. Pojistnou událostí je dále poškození, zničení, odcizení nebo ztráta pojištěného nákladu, kterým pojistník nebo pojištěný nemohl zabránit, a které vznikly v přímé souvislosti s událostí uvedenou v čl. 2 těchto pojistných podmínek, byl-li pojištěný náklad pro případ této pojistné události pojištěn, nebo v případě kdy byla osádka vozidla následkem nehody dopravního prostředku zbavena možnosti pojištěný náklad opatrovat.

3. Pojistnou událostí je pouze takové poškození, zničení, odcizení nebo ztráta pojištěného nákladu, k nimž došlo po naložení pojištěného nákladu na vozidlo za účelem jeho bezprostředně následující dopravy a před započetím jeho vykládky v místě určení, nejpozději do okamžiku, kdy takto vyložen být měl, resp. být mohl.

Článek 5

Povinnosti pojistníka a pojištěného

1. Pojištěný je zejména povinen zabezpečit, aby byly:

a) uzavírací a uzamykací mechanismy funkční,

b) otevíratelné otvory, zejména okna, zevnitř uzavřeny, a pokud jsou otevíratelné zvenčí, i uzamčeny,

c) dveře, vrata, vstupy, vjezdy apod. řádně uzavřeny a uzamčeny.

Povinnost podle písm. a) až c) tohoto odst. se vztahují jak na vozidlo, tak na objekty, ve kterých je vozidlo umístěno. Klíče od vozidla nesmí být ponechány na stejném místě jako vozidlo.

2. Pojištěný je dále povinen zabezpečit pojištěný náklad tak, aby toto zabezpečení minimálně odpovídalo níže uvedeným způsobům zabezpečení:

a) Limit plnění do 100 000 Kč

Pojištěný náklad musí být během přepravy uložen v uzamčeném vozidle s pevnou konstrukcí karoserie nebo pod upevněnou a uzamčenou plachtou,

b) Limit plnění do 300 000 Kč

Pojištěný náklad musí být během přepravy uložen v uzamčeném vozidle s pevnou konstrukcí karoserie nebo pod upevněnou a uzamčenou plachtou na konstrukci, která odpovídá specifikaci o nástavbě v technickém průkazu,

c) Limit plnění do 500 000 Kč

Pojištěný náklad musí být během přepravy uložen v uzamčeném vozidle s pevnou konstrukcí karoserie nebo pod upevněnou a uzamčenou plachtou na konstrukci, která odpovídá specifikaci o nástavbě v technickém průkazu. Vozidlo musí být vybaveno funkčním alarmem.

Způsob zabezpečení pro vyšší než uvedené limity pojistného plnění bude individuálně ujednán v pojistné smlouvě. Je-li v pojistné smlouvě ujednán vyšší limit pojistného plnění pro případ odcizení pojištěného nákladu než 500 000 Kč a zároveň pro tento limit není ujednán individuální způsob zabezpečení, pak je pojištěný povinen zabezpečit pojištěný náklad minimálně dle písm. c) odst. 2 tohoto článku.

3. Byl-li odcizen pojištěný náklad z vozidla nebo byl-li pojištěný náklad odcizen současně s vozidlem, poskytne pojistitel pojistné plnění pouze tehdy, pokud:

a) byla všechna instalovaná zabezpečovací zařízení v aktivním stavu, nebo pokud byla ve vozidle trvale přítomna jedna osoba pověřená pojistníkem nebo pojištěným uvedeným v pojistné smlouvě, která je starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná, spolehlivá, není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných nebo psychotropních látek, a zároveň

b) k odcizení došlo prokazatelně v době od 6:00 do 22:00 hod.

Bylo-li motorové vozidlo odstaveno v uzamčené garáži nebo na hlídaném parkovišti, vzniká pojištěnému v případě odcizení pojištěného nákladu z vozidla nebo odcizení pojištěného nákladu současně s odcizením vozidla právo na pojistné plnění i tehdy, pokud k odcizení došlo v době od 22:00 do 6:00 hod.

4. Mělo-li porušení povinností uvedených v odst. 1 a 2 tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv měla tato skutečnost na vznik škodné události, její průběh, nebo na zvětšení rozsahu jejích následků.

Článek 6

Pojistná hodnota a pojistné plnění

1. Pojistnou hodnotou pojištěného nákladu je jeho nová cena (pojištění na novou cenu), není-li ujednáno jinak.

2. Pojistnou hodnotou hmotné movité věci cizí převzaté je její časová cena (pojištění na časovou cenu).

3. Pojistná hodnota pojištěného nákladu je stanovena dle čl. 6 VPP PODN P 1/18.

4. Limit pojistného plnění je stanoven pojistníkem.

5. Pojistitel poskytne pojistné plnění z jedné pojistné události maximálně do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Na úhradu všech pojistných událostí nastalých v jednom pojistném roce poskytne pojistitel pojistné plnění do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

6. Pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění pouze v případě, že použité vozidlo je vhodné a způsobilé pro přepravu pojištěného nákladu a zároveň dopravu provádí pouze pojištěný nebo osoba pověřená pojištěným, která je starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná, spolehlivá, způsobilá k provedení přepravy a není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných nebo psychotropních látek.

Článek 7

Výluky z pojištění

Pojištění se nevztahuje na újmy vzniklé v důsledku:

a) vady, kterou měl pojištěný náklad již před naložením na vozidlo,

b) vadného, nevhodného nebo nedostatečného balení pojištěného nákladu,

c) přirozené povahy pojištěného nákladu (zejména jeho vnitřní zkázy nebo úbytku), rzi, oxidace, vlhka, rozlámání, deformací, poškození povrchu, samovznícení, nasáknutí pachu, povětrnostních vlivů (mráz, horko, déšť, sníh), živočišných škůdců,

d) nesprávného naložení, resp. upevnění pojištěného nákladu,

e) nakládky či vykládky pojištěného nákladu,

f) provozu vozidla (zejména prudkým bržděním, nepřiměřenou rychlostí), závady na pneumatice nebo jiné provozní závady na vozidle, pokud tyto nevedly k dopravní nehodě,

g) zpoždění přepravy nebo nedodržení dodací lhůty.

Článek 8

Výklad pojmů

Čl. 8 DPP MAJ P 1/17 se doplňuje o tyto výklady pojmů:

1. Dokumentací se rozumí nosiče dat a záznamy na nich uložené, užívané pro vlastní potřebu pojištěného.

2. Dopravní nehodou se rozumí událost, při níž vozidlo utrpí věcnou škodu následkem bezprostředního působení vnějších mechanických sil.

3. Evropou se pro účely pojištění nákladu během silniční přepravy rozumí geografická oblast Evropy s výjimkou států bývalého Sovětského svazu (avšak včetně Litvy, Lotyšska a Estonska), Albánie a Turecka.

4. Evropskou unií se pro pojištění nákladu během silniční přepravy rozumí geografická území států, které jsou k datu počátku pojištění plnoprávnými členy Evropské unie vč. Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.

5. Hlídaným parkovištěm se rozumí parkoviště střežené fyzickou ostrahou.

6. Krádeží vloupáním do vozidla se rozumí přivlastnění si pojištěného nákladu tak, že se ho pachatel zmocnil některým dále uvedeným způsobem:

a) do vozidla, ve kterém byl pojištěný náklad uložen, se dostal tak, že jej prokazatelně zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání,

b) ve vozidle, ve kterém byl pojištěný náklad uložen, se prokazatelně skryl a po jeho uzamčení se pojištěného nákladu zmocnil,

c) vozidlo, ve kterém byl pojištěný náklad uložen, otevřel klíčem nebo obdobným prostředkem, jehož se neoprávněně zmocnil krádeží vloupáním nebo loupeží.

7. Krádeží vozidla se rozumí přivlastnění si vozidla tak, že se ho pachatel zmocnil poté, co:

a) se do vozidla, ve kterém byl pojištěný náklad uložen, dostal tak, že jej prokazatelně zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání,

b) se ve vozidle, ve kterém byl pojištěný náklad uložen, prokazatelně skryl a po jeho uzamčení se vozidla zmocnil,

c) vozidlo, ve kterém byl pojištěný náklad uložen, otevřel klíčem nebo obdobným prostředkem, jehož se neoprávněně zmocnil krádeží vloupáním nebo loupeží,

d) použil odtahové techniky.

8. Loupeží se rozumí přivlastnění si pojištěného nákladu nebo vozidla, v němž je pojištěný náklad uložen za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí proti osobě uskutečňující přepravu.

9. Vhodným a způsobilým vozidlem se rozumí vozidlo, které svými užitnými vlastnostmi a technickými parametry vyhovuje přepravě pojištěného nákladu a klimatickým a atmosférickým vlivům, které mohou na pojištěný náklad působit a je způsobilé k provozu na pozemních komunikacích.

10. Ztrátou pojištěného nákladu během silniční přepravy se rozumí stav, kdy pojištěný náklad nebo jeho část nebyla přepravena na místo určení, pokud se nejedná o zničení nebo prodej nákladu během přepravy.