SMĚRNICE

SMĚRNICE

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2397

ze dne 12. prosince 2017

o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1), po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2), vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Rady 91/672/EHS (3) a 96/50/ES (4) představují první kroky směrem k harmonizaci a uznávání odbor­ ných kvalifikací členů posádek plavidel ve vnitrozemské plavbě.

(2) Požadavky na členy posádky plavidel plujících na Rýně nespadají do oblasti působnosti směrnic 91/672/EHS a 96/50/ES a jsou stanoveny Ústřední komisí pro plavbu na Rýně podle Předpisů pro posádky lodí plujících na Rýně.

(3) Na jiná povolání ve vnitrozemské vodní dopravě než povolání vůdce plavidla se uplatňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (5). Vzájemné uznávání diplomů a osvědčení podle směrnice 2005/36/ES však není optimálním řešením v případě pravidelných a častých přeshraničních činností vykonávaných v rámci povolání v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, zejména na vnitrozemských vodních cestách propojených s vnitrozem­ skými vodními cestami jiného členského státu.

(4) Hodnotící studie, kterou Xxxxxx provedla v roce 2014, zdůraznila skutečnost, že omezení oblasti působnosti směrnic 91/672/EHS a 96/50/ES na vůdce plavidel a skutečnost, že osvědčení vydaná v souladu s těmito směrni­ cemi nejsou automaticky uznávána pro plavbu na Rýně, brání mobilitě členů posádky v odvětví vnitrozemské plavby.

(5) K usnadnění mobility, zajištění bezpečné plavby a zajištění ochrany lidského života a životního prostředí je nezbytné, aby členové posádky plavidla, a zejména pak osoby pověřené řešením nouzových situací na palubách osobních lodí a osoby podílející se na doplňování paliva u lodí na zkapalněný zemní plyn, měli osvědčení prokazující jejich kvalifikace. Za účelem účinného prosazování by při výkonu povolání měli mít tato osvědčení na plavidle. Tyto úvahy platí rovněž pro mladistvé osoby, u kterých je důležité zajistit ochranu jejich bezpečnosti a zdraví při práci v souladu se směrnicí Rady 94/33/ES (6).

(1) Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 93.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne

4. prosince 2017.

(3) Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29).

(4) Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 31).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).

(6) Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12).

(6) Sportovní nebo rekreační plavba, provoz převozních lodí, které se nepohybují samostatně, a provoz plavidel používaných ozbrojenými silami nebo zásahovými službami jsou činnostmi, které nevyžadují kvalifikaci podobnou kvalifikacím vyžadovaným pro profesionální plavbu za účelem přepravy zboží a osob. Osoby vykonávající uvedené činnosti by proto neměly spadat do oblasti působnosti této směrnice.

(7) Vůdci plavidel provozovaných za podmínek, které představují obzvláštní riziko pro bezpečnost, zejména v případě řízení velkých sestav, řízení plavidel na zkapalněný zemní plyn, řízení za snížené viditelnosti, řízení na vnitrozem­ ských vodních cestách námořního charakteru nebo řízení na vodních cestách, které představují zvláštní rizika pro plavbu, by měli mít zvláštní povolení. Pro získání takového povolení by měli vůdci plavidel prokázat zvláštní dodatečnou způsobilost.

(8) K zajištění bezpečnosti plavby by členské státy měly v souladu s harmonizovanými kritérii určit vnitrozemské vodní cesty námořního charakteru. Požadavky na způsobilost pro plavbu na těchto vodních cestách by měly být stanoveny na úrovni Unie. aniž by byla zbytečně omezena mobilita vůdců plavidel, měly by mít členské státy v případě, že je to nezbytné pro zajištění bezpečné plavby a ve vhodných případech ve spolupráci s příslušnou evropskou říční komisí, rovněž možnost určit vodní cesty, které představují zvláštní rizika pro plavbu, a to v souladu s harmonizovanými kritérii a postupy podle této směrnice. V tomto případě by měly být související požadavky na způsobilost stanoveny na úrovni jednotlivých členských států.

(9) S cílem přispět k mobilitě osob podílejících se na provozování plavidel v Unii a s ohledem na skutečnost, že by veškerá osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky vydané v souladu s touto směrnicí měly splňovat požadované minimální normy v souladu s harmonizovanými kritérii, by členské státy měly uznávat odborné kvalifikace osvědčené v souladu s touto směrnicí. držitelé těchto kvalifikací by proto měli být schopni vykonávat své povolání na všech vnitrozemských vodních cestách Unie.

(10) Vzhledem k neexistenci přeshraničních činností na některých vnitrozemských vodních cestách a s cílem snížit náklady by členské státy měly mít možnost stanovit, že osvědčení Unie o kvalifikaci nejsou povinná na vnitro­ státních vodních cestách, které nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Osvědčení Unie by však měla umožňovat přístup k plavebním činnostem na uvedených nepropojených vodních cestách.

(11) Směrnice 2005/36/ES je i nadále použitelná pro členy posádky plavidla, na něž se nevztahuje povinnost mít osvědčení Unie o kvalifikaci vydané v souladu s touto směrnicí, a je nadále použitelná i pro kvalifikace pro vnitro­ zemskou vodní dopravu, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(12) Pokud členské státy udělí výjimky z povinnosti mít osvědčení Unie o kvalifikaci, měly by uznávat osvědčení Unie o kvalifikaci pro osoby působící na jejich vnitrostátních vodních cestách, jež nejsou napojeny na splavnou síť jiného členského státu, v němž je tato výjimka uplatněna. Tyto členské státy by v souvislosti s těmito vnitrozem­ skými vodními cestami rovněž měly zajistit, aby byly údaje týkající se doby plavby a uskutečněných plaveb potvrzeny v plaveckých služebních knížkách držitelů osvědčení Unie o kvalifikaci, pokud o to členové posádky požádají. Kromě toho by tyto členské státy měly přijmout a prosazovat příslušná opatření a sankce pro před­ cházení podvodům a jiným nezákonným praktikám, v souvislosti s osvědčeními Unie o kvalifikaci a plaveckými služebními knížkami na těchto nenapojených vnitrozemských vodních cestách.

(13) Členské státy, které uplatňují výjimky z povinnosti mít osvědčení Unie o kvalifikaci, by měly mít možnost pozas­ tavit platnost osvědčení Unie o kvalifikaci pro osoby působící na jejich vnitrostátních vodních cestách, jež nejsou napojeny na splavnou síť jiného členského státu, v němž je tato výjimka uplatněna.

(14) Členský stát, jehož žádná vnitrozemská vodní cesta není napojena na splavnou síť jiného členského státu, který se rozhodne nevydávat osvědčení Unie o kvalifikaci podle této směrnice, by byl vázán nepřiměřenou a zbytečnou povinností, pokud by musel provádět a uplatňovat všechna ustanovení této směrnice. Tomuto členskému státu by proto měla být udělena výjimka z povinnosti provést a uplatňovat ustanovení týkající se osvědčování kvalifikací po dobu, kdy se rozhodne nevydávat osvědčení Unie o kvalifikaci. Tento členský stát by však měl mít povinnost uznávat osvědčení Unie o kvalifikaci na svém území s cílem podpořit mobilitu pracovníků uvnitř Unie, snížit administrativní zátěž spojenou s mobilitou pracovních sil a zvýšit přitažlivost tohoto povolání.

(15) V řadě členských států je vnitrozemská plavba občasnou činností, která je pouze místní nebo sezónní povahy a je vykonávána na vodních cestách bez napojení na další členské státy. I v těchto členských státech by měla být dodržována zásada uznávání profesních osvědčení podle této směrnice, administrativní zátěž by však měla být přiměřená. Prováděcí nástroje jako databáze a registry by vedly ke značné administrativní zátěži, aniž by zname­ naly skutečný přínos, neboť tok informací mezi členskými státy lze zajistit rovněž jinými způsoby spolupráce. Je proto odůvodněné umožnit dotčeným členským státům, aby provedly pouze minimální ustanovení nezbytná pro uznávání profesních osvědčení vydaných v souladu s touto směrnicí.

(16) V některých členských státech je vnitrozemská plavba technicky nemožná. Pokud by po těchto členských státech bylo vyžadováno, aby provedly tuto směrnici, znamenalo by to tedy pro ně nepřiměřenou administrativní zátěž.

(17) Je důležité, aby odvětví vnitrozemské plavby dokázalo poskytnout programy zaměřené jednak na udržení osob starších 50 let a jednak na zlepšení dovedností a zaměstnatelnosti mladých lidí.

(18) Komise by měla zajistit rovné podmínky pro všechny členy posádky provozující svou živnost výhradně a pravi­ delně v Unii a měla by zastavit sestupnou spirálu v oblasti mezd, jakož i diskriminaci na základě státní příslušnosti, místa bydliště či státu vlajky.

(19) Vzhledem k zavedené spolupráci mezi Unií a Ústřední komisí pro plavbu na Rýně od roku 2003, jež vedla ke zřízení Evropského výboru pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (CESNI) pod záštitou Ústřední komise pro plavbu na Rýně, a s cílem zjednodušit právní rámce upravující odborné kvalifikace v Evropě by osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky vydané v souladu s Předpisy pro posádky lodí plujících na Rýně, jež stanoví požadavky, které jsou totožné s požadavky této směrnice, měly být platné na všech vnitrozemských vodních cestách Unie. Tyto osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky vydané třetími zeměmi by měly být v Unii uznávány pod podmínkou vzájemnosti.

(20) Je důležité, aby zaměstnavatelé při zaměstnávání členů posádky plavidla v Unii, kteří mají osvědčení o kvalifikaci, služební knížky a lodní deníky, které byly vydány třetími zeměmi a uznány příslušnými orgány v Unii, uplatňovali sociální a pracovněprávní předpisy členského státu, ve kterém je činnost vykonávána.

(21) Za účelem dalšího odstranění překážek mobility pracovních sil a dalšího zjednodušení právních rámců upravujících odborné kvalifikace v Evropě mohou být na všech vodních cestách Unie uznávána i osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky nebo lodní deníky vydané třetí zemí podle požadavků, jež jsou totožné s požadavky stanovenými v této směrnici, s výhradou posouzení Komisí a uznávání dokladů vydaných v souladu s touto směr­ nicí ze strany dotyčné třetí země.

(22) Členské státy by měly osvědčení o kvalifikaci vydávat pouze osobám, které splňují požadavek minimální úrovně způsobilosti, minimálního věku, zdravotní způsobilosti a doby plavby vyžadované pro získání konkrétní kvalifi­ kace.

(23) Je důležité, aby Komise a členské státy podporovaly mladé lidi v jejich úsilí o získání odborné kvalifikace ve vnitrozemské plavbě a aby stanovily konkrétní opatření na podporu činností sociálních partnerů v tomto ohledu.

(24) aby bylo zajištěno vzájemné uznávání kvalifikací, měla by být osvědčení o kvalifikaci založena na kompetencích, které jsou pro provozování plavidel nezbytné. Členské státy by měly zajistit, aby osoby, které získají osvědčení o kvalifikaci, měly příslušné minimální úrovně způsobilosti, jež jsou ověřeny na základě odpovídajícího posouzení. Tato posouzení by mohla mít podobu administrativní zkoušky, nebo by mohla být součástí schválených výcvi­ kových programů prováděných v souladu se společnými normami, aby byla u jednotlivých kvalifikací ve všech členských státech zajištěna srovnatelná minimální úroveň způsobilosti.

(25) Při plavbě na vnitrozemských vodních cestách Unie by vůdci plavidel měli být schopni uplatňovat znalost pravidel provozu na vnitrozemských vodních cestách, jako je Evropský předpis pro vnitrozemské vodní cesty (CEVNI) nebo jiné příslušné dopravní předpisy, a příslušných pravidel pro obsazení plavidla posádkou, včetně doby odpočinku, jak jsou stanovena v právních předpisech Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech nebo ve zvláštních předpisech dohodnutých na regionální úrovni, jako jsou Předpisy pro posádky lodí plujících na Rýně.

(26) S ohledem na odpovědnost za bezpečnost při výkonu povolání vůdce plavidla, vedení plavidla pomocí radaru a doplňování paliva u plavidel na zkapalněný zemní plyn nebo řízení těchto plavidel je nutné ověřit, zda bylo skutečně dosaženo požadované úrovně způsobilosti, a to prostřednictvím praktických zkoušek. V zájmu dalšího usnadnění hodnocení způsobilosti by mohly být tyto praktické zkoušky prováděny s použitím schválených simu­ látorů.

(27) Pro zajištění bezpečnosti vnitrozemské plavby má klíčový význam způsobilost k obsluze palubního rádiového zařízení. Je zapotřebí, aby členské státy vybízely všechny členy posádky, kteří by případně museli řídit plavidlo, k absolvování odborné přípravy a získání osvědčení o obsluze těchto rádiových zařízení. V případě vůdců plavidel a kormidelníků by taková odborná příprava a osvědčení měly být povinné.

(28) Schválení výcvikových programů je nezbytné k ověření toho, zda jsou tyto programy v souladu se společnými minimálními požadavky, pokud jde o obsah a organizaci. Tento soulad umožňuje odstranit zbytečné překážky přístupu k tomuto povolání, jelikož zabraňuje tomu, aby osoby, které již získaly potřebné dovednosti během odborného výcviku, musely zbytečně skládat další zkoušku. Existence schválených výcvikových programů by mohla usnadnit rovněž vstup pracovníků s předchozí praxí v jiných odvětvích do odvětví vnitrozemské plavby, jelikož by tito pracovníci mohli využít zvláštní výcvikové programy, které přihlížejí k již získaným způsobilostem.

(29) V zájmu dalšího usnadnění mobility vůdců plavidel by členské státy po dohodě s členským státem, v němž se nachází úsek vnitrozemské vodní cesty se zvláštními riziky, měly mít možnost posoudit způsobilost potřebnou pro plavbu na tomto úseku vnitrozemské vodní cesty.

(30)

dobu

plavby je třeba ověřit pomocí potvrzených údajů v plaveckých služebních knížkách.

aby

bylo možné

provádět takovéto ověřování, měly by členské státy vydávat plavecké služební knížky a lodní deníky a zajistit, aby lodní deníky obsahovaly záznam o plavbách plavidel. Zdravotní způsobilost uchazeče by měla být osvědčena autorizovaným lékařem.

(31) Pokud činnosti související s nakládkou a vykládkou vyžadují aktivní navigační operace, jako je bagrování nebo manévrování mezi místem nakládky či vykládky, měly by členské státy považovat dobu provádění těchto činností za dobu plavby a jako takovou ji zaznamenávat.

(32) Pokud opatření stanovená touto směrnicí vyžadují zpracovávání osobních údajů, mělo by se toto zpracování provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména s nařízeními Evropského parla­ mentu a Rady (ES) č. 45/2001 (1) a (EU) 2016/679 (2).

(33) S cílem přispět k účinné správě osvědčení o kvalifikaci by členské státy měly určit příslušné orgány pro uplatňování této směrnice a vytvořit registry pro záznam údajů o osvědčeních o kvalifikaci, plaveckých služebních knížkách a lodních denících. V zájmu snazší výměny informací mezi členskými státy a s Komisí za účelem uplatňování, prosazování a hodnocení této směrnice, jakož i pro statistické účely a k zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby by členské státy měly tyto informace, včetně údajů o osvědčeních o kvalifikaci, plaveckých služebních knížkách a lodních denících, zaznamenávat v databázi spravované Komisí. Komise by měla při spravování této databáze náležitě respektovat zásady ochrany osobních údajů.

(34) Orgány, včetně orgánů ve třetích zemích, vydávající osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky v souladu s pravidly, která jsou shodná s pravidly stanovenými v této směrnici, zpracovávají osobní údaje. Orgány podílející se na uplatňování a prosazování této směrnice a v případě potřeby mezinárodní organizace, které stanovily tato shodná pravidla, by rovněž měly mít přístup k databázi spravované Komisí za účelem hodnocení této směrnice, pro statistické účely, k zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby a v zájmu snazší výměny informací mezi těmito orgány. Tento přístup by však měl podléhat přiměřené úrovni ochrany údajů, především v případě osobních údajů, a v případě třetích zemí a mezinárodních organizací také zásadě vzájemnosti.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpra­ cováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpraco­ váním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(35) V zájmu další modernizace odvětví vnitrozemské vodní dopravy a snížení administrativní zátěže a při současném zajištění toho, aby byly doklady méně zmanipulovatelné, by Komise po přijetí této směrnice a s ohledem na zásadu zdokonalení tvorby právních předpisů měla zvážit posouzení možnosti nahradit tištěnou podobu osvědčení Unie o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků elektronickými nástroji, jako jsou elektronické profesní průkazy a elektronické lodní doklady.

(36) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vyjádření nesouhlasu, v případech, kde je to vhodné, se zamýšleným přijetím požadavků na způsobilost, které se týkají zvláštních rizik na určitých úsecích vnitrozemských vodních cest, ze strany člen­ ského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (1).

(37) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání vzorů pro vydávání osvědčení Unie o kvalifikaci, osvědčení o praktické zkoušce, plaveckých služebních knížek a lodních deníků a přijímání rozhodnutí o uznávání podle článku 10. Tyto pravo­ moci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(38) Za účelem stanovení minimálních harmonizovaných norem pro osvědčování kvalifikací, snazší výměny informací mezi členskými státy a snazšího uplatňování, monitorování a hodnocení této směrnice ze strany Komise by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení norem způsobilosti, norem zdravotní způsobilosti, norem pro praktické zkoušky, norem pro schvalování simulátorů a norem pro stanovení vlastností a podmínek používání databáze spravované Komisí za účelem uchovávání kopie klíčových údajů týkajících se osvědčení Unie o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek, lodních deníků a uznaných dokladů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti prováděla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami xxxxxx xxxxxx v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (2). Zejména obdrží Evropský parlament a Rada pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci těchto dvou orgánů mají soustavně přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(39) Přechodná opatření by měla odstranit nejen problém spojený s osvědčeními vydanými vůdcům plavidel v souladu se směrnicí 96/50/ES, s Předpisy pro posádky lodí plujících na Rýně nebo s některými vnitrostátními právními předpisy, ale i problém spojený s osvědčeními vydanými jiným kategoriím členů posádky plavidla, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice. Tato opatření by měla pokud možno zaručit dříve přiznané nároky a poskytnout kvalifikovaným členům posádky přiměřený čas na podání žádosti o osvědčení Unie o kvalifikaci. Tato opatření by proto měla stanovit odpovídající období, během nějž lze na vnitrozemských vodních cestách Unie tato osvědčení nadále používat, pokud byla platná před uplynutím lhůty pro provedení. Tato opatření by rovněž měla zajistit pro všechna tato osvědčení systém přechodu na nová pravidla, zejména pokud jde o plavbu místního významu.

(40) Harmonizace právních předpisů v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě v Evropě je usnadňována prostřednictvím úzké spolupráce mezi Unií a Ústřední komisí pro plavbu na Rýně a rozvíjením norem vypraco­ vaných Evropským výborem pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu (dále jen „výbor CESNI“). Výbor CESNI, který je otevřen odborníkům ze všech členských států, vypracovává normy v oblasti vnitrozemské plavby, a to i normy pro odborné kvalifikace. do navrhování a vypracovávání norem výboru CESNI by se měly plně zapojit evropské říční komise, příslušné mezinárodní organizace, sociální partneři a profesní sdružení. Jsou-li podmínky stanovené v této směrnici splněny, měla by Komise na normy výboru CESNI odkazovat při přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci v souladu s touto směrnicí.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(2) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(41) Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení společného rámce pro uznávání minimálních odborných kvalifikací v odvětví vnitrozemské plavby, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(42)

aby

bylo dosaženo vyváženějšího zastoupení žen a mužů v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, je třeba

podporovat přístup žen k příslušným kvalifikacím a tomuto povolání.

(43) Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie musí být informace, které jsou členské státy povinny poskytovat Komisi při provádění směrnice do vnitrostátního práva, jasné a přesné. Platí to i pro tuto směrnici, která pro provedení do vnitrostátního práva stanoví konkrétní cílený přístup.

(44) Směrnice 91/672/EHS a 96/50/ES by proto měly být zrušeny,

PŘIJaLY TUTO SMĚRNICI:

KaPITOLa I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví podmínky a postupy pro osvědčování kvalifikací osob podílejících se na provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách Unie, jakož i pro uznávání těchto kvalifikací v členských státech.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na členy posádky, odborníky na zkapalněný zemní plyn a odborníky na přepravu cestujících na těchto typech plavidel na kterékoliv vnitrozemské vodní cestě Unie:

a) lodi o délce 20 a více metrů;

b) lodi, jejichž objem vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru dosahuje 100 metrů krychlových a více;

c) remorkéry a tlačné remorkéry určené k:

i) vlečení nebo tlačení lodí uvedených v písmenech a) a b),

ii) vlečení nebo tlačení plovoucích strojů,

iii) bočnímu vedení lodí uvedených v písmenech a) a b) nebo plovoucích strojů;

d) osobní lodě;

e) plavidla, která musí mít osvědčení o schválení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (1);

f) plovoucí stroje.

2. Tato směrnice se nevztahuje na osoby, které se:

a) plaví pro sport nebo rekreaci;

b) podílejí na provozu převozních lodí nepohybujících se samostatně;

c) podílejí na provozu plavidel používaných ozbrojenými silami, silami určenými k udržování veřejného pořádku, civilní ochranou, správami vodních cest, požárními službami a dalšími zásahovými službami.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

3. aniž je dotčen čl. 39 odst. 3, tato směrnice se rovněž nevztahuje na osoby, které se plaví v členských státech, jejichž

vnitrozemské vodní cesty nejsou napojeny na splavnou síť jiného členského státu, a které se plaví:

a) výlučně v rámci omezených cest místního významu, kdy vzdálenost od místa odjezdu nepřesahuje v žádném okamžiku deset kilometrů; nebo

b) v rámci cest sezónní povahy.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „vnitrozemskou vodní cestou“ vodní cesta jiná než moře určená pro plavbu plavidel uvedených v článku 2;

2) „plavidlem“ loď nebo plovoucí stroj;

3) „lodí“ plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;

4) „remorkérem“ loď postavená k vlečení;

5) „tlačným remorkérem“ loď postavená k pohonu plavidel tlačné sestavy;

6) „osobní lodí“ loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;

7) „osvědčením Unie o kvalifikaci“ osvědčení vydané příslušným orgánem, které potvrzuje, že dotyčná osoba splňuje požadavky této směrnice;

8) „úmluvou STCW“ úmluva STCW vymezená v čl. 1 bodě 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES (1);

9) „členy posádky plavidla“ osoby podílející se na obecném provozování plavidla na vnitrozemských vodních cestách Unie, které plní různé úkoly související s plavbou, řízením provozu plavidla, manipulací s nákladem a jeho zajištění, přepravou cestujících, strojní službou, údržbou a opravami, komunikací, ochranou zdraví a bezpečnosti a ochranou životního prostředí, vyjma osob přidělených výhradně k obsluze motorů, jeřábů nebo elektrického a elektronického zařízení;

10) „osvědčením radisty“ vnitrostátní osvědčení vydané členským státem v souladu s radiotelekomunikačním řádem připojeným k Mezinárodní úmluvě o telekomunikacích, které opravňuje k provozování rádiové stanice na plavidle vnitrozemské plavby;

11) „odborníkem na přepravu cestujících“ osoba sloužící na palubě dané lodi, která je oprávněna přijímat opatření v nouzových situacích na palubě osobních lodí;

12) „odborníkem na zkapalněný zemní plyn“ osoba, která má oprávnění podílet se na čerpání paliva na plavidle používajícím zkapalněný zemní plyn jako palivo, nebo vůdce plavidla, který takové plavidlo vede;

13) „vůdcem plavidla“ člen posádky plavidla, který má oprávnění k řízení plavidla na vnitrozemských vodních cestách

členských států a který má na palubě plavidla celkovou odpovědnost, mimo jiné za posádku, cestující a náklad;

14) „zvláštním rizikem“ riziko pro bezpečnost způsobené zvláštními plavebními podmínkami, které vyžadují, aby způsobilost vůdců plavidel převyšovala rámec způsobilosti, která se předpokládá podle obecných norem způsobilosti pro řídicí úroveň;

15) „způsobilostí“ prokázaná schopnost používat znalosti a dovednosti vyžadované podle zavedených norem pro řádné plnění úkolů, které jsou nezbytné při provozování plavidel vnitrozemské plavby;

16) „řídicí úrovní“ úroveň odpovědnosti spojená s výkonem funkce vůdce plavidla a zajišťováním toho, aby další členové posádky plavidla řádně plnili všechny úkoly při provozování plavidla;

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33).

17) „provozní úrovní“ úroveň odpovědnosti spojená s výkonem funkce lodníka, kvalifikovaného lodníka nebo kormidel­ níka a kontrolou plnění všech úkolů v rámci vymezené oblasti odpovědnosti této osoby v souladu s náležitými postupy a pod vedením osoby vykonávající funkce na řídicí úrovni;

18) „velkou sestavou“ tlačná sestava, jejíž výsledná plocha celkové délky a celkové šířky je 7 000 čtverečních metrů nebo více;

19) „plaveckou služební knížkou“ osobní evidence obsahující údaje o pracovních zkušenostech člena posádky, zejména o době plavby a uskutečněných plavbách;

20) „lodním deníkem“ oficiální záznam o plavbách, které plavidlo a jeho posádka uskutečnily;

21) „aktivní plaveckou služební knížkou“ nebo „aktivním lodním deníkem“ plavecká služební knížka nebo lodní deník, do nichž lze zaznamenávat údaje;

22) „dobou plavby“ doba měřená ve dnech, kterou člen posádky plavidla strávil na palubě během plavby na plavidle na vnitrozemských vodních cestách, včetně činností souvisejících s nakládkou a vykládkou vyžadujících aktivní navigační operace, a která je potvrzena příslušným orgánem;

23) „plovoucím strojem“ zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;

24) „délkou“ maximální délka trupu plavidla v metrech, bez kormidla a příďového čelenu;

25) „šířkou“ maximální šířka trupu plavidla v metrech, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, odrazných trámů apod.);

26) „ponorem“ svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru;

27) „sezónní plavební činností“ plavební činnost, která je vykonávána po dobu nejvýše šesti měsíců v každém roce.

KaPITOLa 2

OSVĚDČENÍ UNIE O KVALIFIKACI

Článek 4

Povinnost mít na plavidle osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla

1. Členské státy zajistí, aby členové posádky plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách Unie měli na plavidle osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla vydané v souladu s článkem 11 nebo osvědčení uznané v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo 3.

2. Pro každého člena posádky plavidla jiného než vůdce plavidla tvoří osvědčení Unie o kvalifikaci a plavecká služební knížka uvedená v článku 22 jediný doklad.

3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku jsou osvědčení držená osobami podílejícími se na provozu plavidla, jinými než vůdci plavidel, vydaná nebo uznaná v souladu se směrnicí 2008/106/ES, a tedy v souladu s úmluvou STCW, platná pro námořní plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách.

Článek 5

Povinnost mít na plavidle osvědčení Unie o kvalifikaci pro specifické druhy provozu

1. Členské státy zajistí, aby odborníci na přepravu cestujících a odborníci na zkapalněný zemní plyn měli na plavidle osvědčení Unie o kvalifikaci vydané v souladu s článkem 11 nebo osvědčení uznané v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo 3.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku jsou osvědčení držená osobami podílejícími se na provozu plavidla vydaná nebo uznaná v souladu se směrnicí 2008/106/ES, a tedy v souladu s úmluvou STCW, platná pro námořní plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách.

Článek 6

Povinnost vůdců plavidel mít zvláštní povolení

Členské státy zajistí, aby měli vůdci plavidel zvláštní povolení vydaná v souladu s článkem 12, pokud:

a) řídí plavidlo na vodních cestách, které byly klasifikovány jako vnitrozemské vodní cesty námořního charakteru podle

článku 8;

b) řídí plavidlo na vodních cestách, které byly určeny jako úseky vnitrozemských vodních cest se zvláštními riziky podle

článku 9;

c) vedou plavidlo pomocí radaru;

d) řídí plavidlo používající zkapalněný zemní plyn jako palivo;

e) řídí velké sestavy.

Článek 7

Výjimky týkající se vnitrostátních vodních cest, které nejsou napojeny na splavnou síí jiného členského státu

1. Členský stát může udělit osobám uvedeným v čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a v článku 6, vykonávajícím svou činnost výhradně na vnitrostátních vodních cestách, které nejsou napojeny na splavnou síť jiného členského státu, včetně těch, které jsou klasifikovány jako vnitrozemské vodní cesty námořního charakteru, výjimku z povinností stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 5 odst. 1, článku 6, čl. 22 odst. 1 prvním pododstavci a čl. 22 odst. 3 a 6.

2. Členský stát, který udělí výjimky podle odstavce 1, může osobám uvedeným v odstavci 1 vydat osvědčení o kva­ lifikaci za podmínek, které se odchylují od obecných podmínek stanovených v této směrnici, pokud tato osvědčení zajišťují odpovídající úroveň bezpečnosti. Na uznání těchto osvědčení v jiných členských státech se vztahuje směrnice 2005/36/ES nebo případně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES (1).

3. Členské státy uvědomí Komisi o výjimkách udělených podle odstavce 1. Komise informace o těchto udělených výjimkách zveřejní.

Článek 8

Klasifikace vnitrozemských vodních cest námořního charakteru

1. Členské státy klasifikují určitý úsek vnitrozemské vodní cesty na svém území jako vnitrozemskou vodní cestu námořního charakteru, je-li splněno jedno z těchto kritérií:

a) je použitelná Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři;

b) bóje a značky odpovídají námořnímu systému;

c) na vnitrozemské vodní cestě je nutná pozemní navigace; nebo

d) pro plavbu po vnitrozemské vodní cestě je nezbytné námořní zařízení, jehož obsluha vyžaduje zvláštní znalosti.

2. Členské státy oznámí Komisi klasifikaci určitého úseku vnitrozemských vodních cest na svém území jako vnitro­ zemské vodní cesty námořního charakteru. K oznámení pro Komisi se připojí odůvodnění založené na kritériích uvede­ ných v odstavci 1. Komise seznam oznámených vnitrozemských vodních cest námořního charakteru neprodleně zveřejní.

Článek 9

Úseky vnitrozemských vodních cest se zvláštními riziky

1. Je-li to nezbytné pro zajištění bezpečné plavby, mohou členské státy v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 určit úseky vnitrozemských vodních cest se zvláštními riziky, které procházejí přes jejich území, jsou-li tato rizika způsobena jednou nebo více z těchto příčin:

a) často se měnícím směrem a rychlostí proudu;

b) hydromorfologickými vlastnostmi vnitrozemské vodní cesty a neexistencí odpovídajících informačních služeb plaveb­ ních drah na vnitrozemské vodní cestě nebo vhodných map;

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 160).

c) existencí zvláštního místního dopravního předpisu, který je odůvodněn zvláštními hydromorfologickými vlastnostmi vnitrozemské vodní cesty; nebo

d) častým výskytem nehod na určitém úseku vnitrozemské vodní cesty, který je připisován nedostatku způsobilosti, na niž se nevztahují normy uvedené v článku 17.

V rámci procesu určování úseků uvedených v prvním pododstavci konzultují členské státy příslušnou evropskou říční komisi, pokud to považují za nezbytné pro zajištění bezpečnosti.

2. Členské státy oznámí Komisi opatření, která zamýšlejí přijmout podle odstavce 1 tohoto článku a podle článku 20, spolu s odůvodněním těchto opatření nejméně šest měsíců před předpokládaným datem přijetí těchto opatření.

3. Pokud se úseky vnitrozemských vodních cest uvedené v odstavci 1 nacházejí na hranici mezi dvěma či více

členskými státy, dotčené členské státy se vzájemně konzultují a vyrozumí Komisi společně.

4. Pokud členský stát zamýšlí přijmout opatření, které není odůvodněno v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, může Komise do šesti měsíců po oznámení přijmout prováděcí akty stanovující její rozhodnutí o vyjádření nesouhlasu s přijetím tohoto opatření.,. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

5. Komise zveřejní opatření přijatá členskými státy spolu s odůvodněním uvedeným v odstavci 2.

Článek 10

Uznávání

1. Osvědčení Unie o kvalifikaci uvedená v článcích 4 a 5, jakož i plavecké služební knížky nebo lodní deníky uvedené v článku 22, které byly vydány příslušnými orgány v souladu s touto směrnicí, jsou platné na všech vnitrozemských vodních cestách Unie.

2. Osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky nebo lodní deníky vydané podle Předpisů pro posádky lodí plujících na Rýně, jež stanoví požadavky, které jsou shodné s požadavky uvedenými v této směrnici, jsou platné na všech vnitrozemských vodních cestách Unie.

Tato osvědčení, plavecké služební knížky nebo lodní deníky, které vydala třetí země, jsou platné na všech vnitrozemských vodních cestách Unie, pokud tato třetí země uznává ve své jurisdikci doklady Unie vydané podle této směrnice.

3. aniž je dotčen odstavec 2, osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky nebo lodní deníky vydané v souladu

s vnitrostátními pravidly třetí země, která stanoví požadavky, jež jsou shodné s požadavky této směrnice, jsou platné na všech vnitrozemských vodních cestách Unie s výhradou postupu a podmínek stanovených v odstavcích 4 a 5.

4. Kterákoli třetí země může Komisi podat žádost o uznávání osvědčení, plaveckých služebních knížek nebo lodních deníků, které byly vydány jejími orgány. K žádosti jsou připojeny veškeré informace nezbytné pro rozhodnutí, zda vydávání těchto dokladů podléhá požadavkům shodným s požadavky, jež jsou stanoveny v této směrnici.

5. Po obdržení žádosti o uznávání podle odstavce 4 posoudí Komise systémy osvědčování v žádající třetí zemi s cílem rozhodnout, zda vydávání osvědčení, plaveckých služebních knížek či lodních deníků upřesněných v její žádosti podléhá požadavkům, které jsou shodné s požadavky stanovenými v této směrnici.

Pokud je shledáno, že jsou tyto požadavky shodné, přijme Komise prováděcí akty přiznávající uznávání osvědčení, plaveckých služebních knížek a lodních deníků, jež tato třetí země vydala, v Unii pod podmínkou, že dotyčná třetí země uznává ve své jurisdikci doklady Unie vydané podle této směrnice.

Při přijímání prováděcího aktu uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce Komise upřesní, kterých dokladů uvedených v odstavci 4 tohoto článku se uznávání týká. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

6. Pokud se členský stát domnívá, že některá třetí země již nesplňuje požadavky tohoto článku, oznámí to neprodleně Komisi a poskytne řádně podložené odůvodnění.

7. Každých osm let Komise posoudí, zda je systém osvědčování v třetí zemi uvedené v druhém pododstavci odstavce 5 v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici. Pokud Komise rozhodne, že požadavky stanovené v této směrnici již nejsou splněny, použije se odstavec 8.

8. Pokud Komise rozhodne, že vydávání dokladů uvedených v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku ve třetí zemi nadále nepodléhá požadavkům shodným s požadavky stanovenými v této směrnici, přijme prováděcí akty, kterými se na všech vnitrozemských vodních cestách Unie pozastavuje platnost osvědčení o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lod­ ních deníků vydaných v souladu s těmito požadavky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3.

Komise může pozastavení kdykoli ukončit, byly-li zjištěné nedostatky v souvislosti s uplatňovanými normami odstraněny.

9. Komise zveřejní seznam třetích zemí uvedených v odstavcích 2 a 3 spolu s doklady, které se uznávají jako platné na všech vnitrozemských vodních cestách Unie.

KaPITOLa 3

OSVĚDČOVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE

ODDÍL I

Postup vydávání osvědčení Unie o kvalifikaci a zvláštních povolení

Článek 11

Vydávání a platnost osvědčení Unie o kvalifikaci

1. Členské státy zajistí, aby žadatelé o osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a o osvědčení Unie o kva­ lifikaci pro specifické druhy provozu předložili uspokojivé písemné doklady o:

a) své totožnosti;

b) splnění minimálních požadavků stanovených v příloze I, pokud jde o věk, způsobilost, administrativní soulad a dobu plavby, určených pro kvalifikaci, o kterou žádají;

c) případně splnění norem zdravotní způsobilosti v souladu s článkem 23.

2. Členské státy vydají osvědčení Unie o kvalifikaci poté, co ověří pravost a platnost dokladů předložených žadateli a skutečnost, že žadatelům již nebylo vydáno platné osvědčení Unie o kvalifikaci.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzory osvědčení Unie o kvalifikaci a jediného dokladu kombinujícího osvědčení Unie o kvalifikaci a plaveckou služební knížku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.

4. Platnost osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla je omezena na dobu do příští lékařské prohlídky vyžadované podle článku 23.

5. aniž je dotčeno omezení uvedené v odstavci 4, jsou osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla platná po dobu

nejvýše třinácti let.

6. Osvědčení Unie o kvalifikaci pro specifické druhy provozu jsou platná po dobu nejvýše pěti let.

Článek 12

Vydávání a platnost zvláštních povolení pro vůdce plavidel

1. Členské státy zajistí, aby žadatelé o zvláštní povolení stanovená v článku 6 předložili uspokojivé písemné doklady o:

a) své totožnosti;

b) splnění minimálních požadavků stanovených v příloze I, pokud jde o věk, způsobilost, administrativní soulad a dobu plavby, určených pro zvláštní povolení, o které žádají;

c) vlastnictví osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo osvědčení uznaného podle čl. 10 odst. 2 a 3 či splnění minimálních požadavků vztahujících se na osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla, které jsou stanoveny v této směrnici.

2. Pro zvláštní povolení pro plavbu na úsecích vnitrozemských vodních cest se zvláštními riziky, která se vyžadují v souladu s čl. 6 písm. b), předloží žadatelé odchylně od odstavce 1 tohoto článku příslušným orgánům členských států podle čl. 20 odst. 3 uspokojivé písemné doklady o:

a) své totožnosti;

b) splnění požadavků na způsobilost stanovených v souladu s článkem 20 s ohledem na zvláštní rizika v daném úseku vnitrozemské vodní cesty, pro nějž se požaduje povolení;

c) vlastnictví osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla nebo osvědčení uznaného podle čl. 10 odst. 2 a 3 či splnění minimálních požadavků vztahujících se na osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla, které jsou stanoveny v této směrnici.

3. Členské státy vydají zvláštní povolení uvedená v odstavcích 1 a 2 poté, co ověří pravost a platnost dokladů před­ ložených žadatelem.

4. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán vydávající osvědčení Unie o kvalifikaci vůdcům plavidel v osvědčení konkrétně upřesnil případné zvláštní povolení vydané podle článku 6 v souladu se vzorem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Platnost tohoto zvláštního povolení skončí po ukončení platnosti osvědčení Unie o kvalifikaci.

5. Odchylně od odstavce 4 tohoto článku se zvláštní povolení uvedené v čl. 6 písm. d) vydává jako osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn v souladu se vzorem uvedeným v čl. 11 odst. 3, přičemž jeho doba platnosti se stanoví v souladu s čl. 11 odst. 6.

Článek 13

Obnovení osvědčení Unie o kvalifikaci a zvláštních povolení pro vůdce plavidel

Po skončení platnosti osvědčení Unie o kvalifikaci členské státy na žádost obnoví osvědčení a případně i zvláštní povolení v něm obsažená, pokud jsou:

a) pro osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a pro zvláštní povolení jiná než ta, která jsou uvedena v čl. 6 písm. d), předloženy uspokojivé písemné doklady uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a c);

b) pro osvědčení Unie o kvalifikaci pro specifické druhy provozu předloženy uspokojivé písemné doklady uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b).

Článek 14

Pozastavení platnosti a odnětí osvědčení Unie o kvalifikaci nebo zvláštních povolení pro vůdce plavidel

1. Jsou-li k dispozici informace o tom, že požadavky na osvědčení o kvalifikaci nebo zvláštní povolení již nejsou splněny, členský stát, který vydal osvědčení nebo zvláštní povolení, provede veškerá potřebná posouzení a tato osvědčení nebo zvláštní povolení případně odejme.

2. Kterýkoli členský stát může dočasně pozastavit platnost osvědčení Unie o kvalifikaci, pokud shledá, že je pozasta­ vení nutné z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

3. Členské státy bez zbytečného odkladu zaznamenávají pozastavení platnosti nebo odejmutí do databáze uvedené v čl. 25 odst. 2.

ODDÍL II

Správní spolupráce Článek 15 Spolupráce

Pokud členský stát uvedený v čl. 39 odst. 3 zjistí, že osvědčení o kvalifikaci vydané příslušným orgánem v jiném členském státě nesplňuje podmínky stanovené touto směrnicí nebo že existují důvody bezpečnosti či veřejného pořádku, požádá

příslušný orgán vydávající orgán za tím účelem, aby zvážil pozastavení platnosti osvědčení o kvalifikaci podle článku 14. Žádající orgán informuje o své žádosti Xxxxxx. Orgán, který dotčené osvědčení o kvalifikaci vydal, žádost posoudí a oznámí žádajícímu orgánu své rozhodnutí. dokud není rozhodnutí vydávajícího orgánu oznámeno, může kterýkoli příslušný orgán zakázat osobám, aby vykonávaly činnost v rámci jeho místní příslušnosti.

Členské státy uvedené v čl. 39 odst. 3 spolupracují rovněž s příslušnými orgány v jiných členských státech s cílem zajistit, aby doba plavby a uskutečněné plavby držitelů osvědčení o kvalifikaci a plaveckých služebních knížek uznaných podle této směrnice byly zaznamenány, pokud o to držitel plavecké služební knížky požádá, a potvrzeny na dobu nejvýše 15 měsíců před žádostí o potvrzení. Členské státy uvedené v čl. 39 odst. 3 informují v příslušných případech Komisi o vni­ trozemských vodních cestách na svém území, na nichž je zapotřebí způsobilost k plavbě námořního charakteru.

ODDÍL III

Způsobilost

Článek 16

Požadavky na způsobilost

1. Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v článcích 4, 5 a 6 měly potřebnou způsobilost pro bezpečné provozování plavidla, jak je stanoveno v článku 17.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se posouzení způsobilosti s ohledem na zvláštní rizika uvedená v čl. 6 písm.

b) provádí v souladu s článkem 20.

Článek 17

Posouzení způsobilosti

1. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením norem způsobilosti a odpovídajících znalostí a dovedností v souladu se základními požadavky stanovenými v příloze II.

2. Členské státy zajistí, aby osoby, které žádají o doklady uvedené v článcích 4, 5 a 6, v případě potřeby prokázaly, že splňují normy způsobilosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a to složením zkoušky organizované:

a) v rámci odpovědnosti správního orgánu v souladu s článkem 18, nebo

b) jako součást výcvikového programu schváleného v souladu s článkem 19.

3. Prokázání splnění norem způsobilosti zahrnuje praktickou zkoušku za účelem získání:

a) osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla;

b) zvláštního povolení pro vedení plavidla pomocí radaru, jak je uvedeno v čl. 6 písm. c);

c) osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn;

d) osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících.

Za účelem získání dokladů uvedených v písmenech a) a b) tohoto odstavce se praktické zkoušky mohou uskutečnit na plavidle nebo na simulátoru, který vyhovuje článku 21. Pokud jde o písmena c) a d) tohoto odstavce, mohou se praktické zkoušky uskutečnit na plavidle nebo v odpovídajícím pobřežním zařízení.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením norem pro praktické zkoušky uvedené v odstavci 3 tohoto článku s upřesněním konkrétních způsobilostí a podmínek, jež je nutno během praktických zkoušek ověřit, a minimálních požadavků na plavidla, na nichž se mohou praktické zkoušky konat.

Článek 18

Zkouška v rámci odpovědnosti správního orgánu

1. Členské státy zajistí, aby byly zkoušky uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. a) organizovány v rámci jejich odpovědnosti. Členské státy rovněž zajistí, aby tyto zkoušky prováděli zkoušející, kteří mají kvalifikaci pro posouzení způsobilosti a odpovídajících znalostí a dovedností uvedených v čl. 17 odst. 1.

2. Členské státy vydají osvědčení o praktické zkoušce žadateli, který úspěšně složil praktickou zkoušku uvedenou v čl. 17 odst. 3, pokud se tato zkouška uskutečnila na simulátoru, který vyhovuje článku 21, a pokud žadatel o toto osvědčení požádá.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví vzory osvědčení o praktické zkoušce uvedených v odstavci 2 tohoto

článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.

4. Členské státy bez dalších požadavků či posouzení uznají osvědčení o praktické zkoušce uvedená v odstavci 2, která vydaly příslušné orgány v jiných členských státech.

5. V případě písemných zkoušek nebo zkoušek skládaných prostřednictvím počítače mohou být zkoušející uvedení v odstavci 1 nahrazeni kvalifikovanými pracovníky zajišťujícími dozor.

6. Členský stát zajistí, aby u zkoušejících a kvalifikovaných pracovníků zajišťujících dozor uvedených v této kapitole nedocházelo ke střetům zájmů.

Článek 19

Schvalování výcvikových programů

1. Pro osoby uvedené v článcích 4, 5 a 6 mohou členské státy stanovit výcvikové programy. Členské státy zajistí, aby tyto výcvikové programy ukončené vydáním diplomů nebo osvědčení prokazujících splnění norem způsobilosti podle čl. 17 odst. 1 schválily příslušné orgány členských států, na jejichž území příslušná instituce vzdělávání nebo odborné přípravy své výcvikové programy provádí.

Členské státy zabezpečí, aby bylo zajištěno posouzení a ověření kvality výcvikových programů uplatňováním vnitrostát­ ních nebo mezinárodních norem kvality v souladu s čl. 27 odst. 1.

2. Členské státy mohou výcvikové programy uvedené v odstavci 1 tohoto článku schválit pouze tehdy, pokud:

a) cíle výcviku, vzdělávací obsah, výukové metody a prostředky, postupy, případně včetně použití simulátorů, a pedago­ gické materiály jsou náležitě zdokumentovány a umožňují žadatelům dosáhnout norem způsobilosti uvedených v čl. 17 odst. 1;

b) programy posuzování příslušných kompetencí provádějí kvalifikované osoby s důkladnou znalostí výcvikového programu;

c) zkoušku za účelem ověření splnění norem způsobilosti uvedených v čl. 17 odst. 1 provádějí kvalifikovaní zkoušející, u nichž nedochází ke střetu zájmů.

3. Členské státy uznají diplomy nebo osvědčení vydané po dokončení výcvikových programů schválených jinými

členskými státy v souladu s odstavcem 1.

4. Členské státy zruší nebo pozastaví své schválení výcvikového programu, pokud tento výcvikový program již nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 2.

5. Členské státy oznámí Komisi seznam schválených výcvikových programů, jakož i výcvikových programů, u nichž bylo zrušeno nebo pozastaveno schválení. Komise tyto informace zveřejní. V seznamu je uveden název výcvikového programu, označení udělovaných diplomů nebo osvědčení, název orgánu udělujícího diplom nebo osvědčení, rok vstupu schválení v platnost a příslušná kvalifikace a případná zvláštní povolení, k nimž diplom nebo osvědčení umožňují přístup.

Článek 20

Posouzení způsobilosti s ohledem na zvláštní rizika

1. Členské státy, jež na svém území určily úseky vnitrozemských vodních cest se zvláštními riziky ve smyslu čl. 9 odst. 1, upřesní dodatečnou způsobilost vyžadovanou od vůdců plavidel provozovaných na těchto úsecích vnitrozem­ ských vodních cest a způsoby nezbytné k prokázání splnění těchto požadavků. Pokud to členské státy považují za nezbytné pro účely zajištění bezpečnosti, konzultují při určování této způsobilosti příslušnou evropskou říční komisi.

S ohledem na způsobilost vyžadovanou pro plavbu na úsecích vnitrozemských vodních cest se zvláštními riziky mohou způsoby nezbytné k prokázání splnění takových požadavků spočívat v:

a) omezeném počtu plaveb uskutečněných na dotyčném úseku;

b) zkoušce na simulátoru;

c) zkoušce ve formě otázek s výběrem odpovědi;

d) ústní zkoušce; nebo

e) kombinaci způsobů uvedených v písmenech a) až d).

Při uplatňování tohoto odstavce používají členské státy objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená kritéria.

2. Členské státy uvedené v odstavci 1 zajistí, aby byly zavedeny postupy pro posouzení způsobilosti žadatelů s ohledem na zvláštní rizika a aby byly zveřejněny nástroje s cílem usnadnit vůdcům plavidel získávání způsobilosti požadované s ohledem na zvláštní rizika.

3. Členský stát může provádět posouzení způsobilosti žadatelů s ohledem na zvláštní rizika pro úseky vnitrozemských vodních cest nacházející se v jiném členském státě, a to na základě požadavků stanovených pro tento úsek vnitrozemské vodní cesty v souladu s odstavcem 1, pokud s tím členský stát, ve kterém se daný úsek vnitrozemské vodní cesty nachází, souhlasí. V takovém případě tento členský stát poskytne členskému státu provádějícímu posouzení prostředky nezbytné k jeho provedení. Členský stát objektivně a přiměřeně odůvodní jakékoliv odmítnutí udělit souhlas.

Článek 21

Používání simulátorů

1. Simulátory používané při posuzování způsobilosti musí být schváleny členskými státy. Toto schválení je vydáno na žádost, je-li prokázáno, že simulátor odpovídá normám pro simulátory, které jsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 2. Ve schválení je upřesněno konkrétní posouzení způsobilosti, které je u daného simulátoru přípustné.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením norem pro schvalování simulátorů, které upřesňují minimální funkční a technické požadavky a správní postupy v tomto ohledu, s cílem zajistit, aby simulátory používané při posuzování způsobilosti byly navrženy tak, aby bylo možno ověřit způsobilost podle norem pro praktické zkoušky uvedených v čl. 17 odst. 3.

3. Členské státy uznají simulátory schválené příslušnými orgány v jiných členských státech v souladu s odstavcem 1 bez dalších technických požadavků nebo hodnocení.

4. Členské státy zruší nebo pozastaví schválení simulátorů, které již nesplňují normy uvedené v odstavci 2.

5. Členské státy oznámí seznam schválených simulátorů Komisi. Komise tyto informace zveřejní.

6. Členské státy zajistí pro účely posouzení způsobilosti nediskriminační přístup k simulátorům.

ODDÍL IV

Doba plavby a zdravotní způsobilost

Článek 22

Plavecká služební knížka a lodní deník

1. Členské státy zajistí, aby vůdci plavidel zaznamenávali dobu plavby uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. b) a uskutečněné plavby uvedené v čl. 20 odst. 1 do plavecké služební knížky uvedené v odstavci 6 tohoto článku nebo do plavecké služební knížky uznané podle čl. 10 odst. 2 nebo 3.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě, kdy členský stát použije čl. 7 odst. 1 nebo čl. 39 odst. 2, povinnost stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce uplatní, pouze pokud o provedení záznamu požádá držitel plavecké služební knížky.

2. Pokud o to člen posádky plavidla požádá, zajistí členské státy, aby jejich příslušné orgány po ověření pravosti a platnosti potřebných písemných dokladů potvrdily v plavecké služební knížce platnost údajů o době plavby a plavbách uskutečněných nejvýše 15 měsíců před datem žádosti. Jsou-li zavedeny elektronické nástroje, včetně elektronických plaveckých služebních knížek a lodních deníků ve spojení s náležitými postupy k zajištění pravosti dokladů, lze příslušné údaje potvrdit bez dodatečných postupů.

Zohlední se doba plavby, která byla získána na kterýchkoli vnitrozemských vodních cestách členských států. V případě vnitrozemských vodních cest, jejichž tok se nenachází zcela na území Unie, se vezme v úvahu rovněž doba plavby získaná na úsecích nacházejících se mimo území Unie.

3. Členské státy zajistí, aby byly plavby plavidel podle čl. 2 bodu 1 zaznamenány v lodním deníku uvedeném v odstavci 6 tohoto článku nebo v lodním deníku uznaném podle čl. 10 odst. 2 nebo 3.

4. Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví vzory plaveckých služebních knížek a lodních deníků, přičemž zohlední informace, které jsou nezbytné pro uplatňování této směrnice, pokud jde o identifikaci osob a určení jejich doby plavby a uskutečněných plaveb. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem stanoveným v čl. 33 odst. 2.

Při přijímání těchto prováděcích aktů vezme Komise v úvahu skutečnost, že se lodní deník používá rovněž k uplatňování směrnice Rady 2014/112/EU (1) za účelem ověření požadavků na obsazení lodi posádkou a zaznamenávání plaveb plavidla.

5. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě posouzení týkající se elektronických plaveckých služebních knížek, lodních deníků a profesních průkazů zabezpečených proti manipulaci, které obsahují osvědčení Unie o kvalifikaci pro vnitrozemskou plavbu, a to nejpozději do 17. ledna 2026.

6. Členské státy zajistí, aby měli členové posádky jedinou aktivní plaveckou služební knížku a aby pro plavidlo existoval jediný aktivní lodní deník.

Článek 23

Zdravotní způsobilost

1. Členské státy zajistí, aby členové posádky plavidla, kteří žádají o osvědčení Unie o kvalifikaci, prokázali zdravotní způsobilost tím, že příslušnému orgánu předloží platné osvědčení zdravotní způsobilosti, které vydal lékař uznaný příslušným orgánem, a to po úspěšném absolvování vyšetření zdravotní způsobilosti.

(1) Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) (Úř. věst. L 367, 23.12.2014, s. 86).

2. Žadatel předloží příslušnému orgánu osvědčení zdravotní způsobilosti, pokud žádá o:

a) své první osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla;

b) své osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla;

c) obnovení svého osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

Osvědčení zdravotní způsobilosti vydaná za účelem získání osvědčení Unie o kvalifikaci nesmí mít datum starší než tři měsíce přede dnem podání žádosti o osvědčení Unie o kvalifikaci.

3. Po dosažení 60 let věku musí držitel osvědčení Unie o kvalifikaci člena posádky plavidla prokazovat zdravotní způsobilost v souladu s odstavcem 1 nejméně každých pět let. Po dosažení 70 let věku pak musí držitel prokazovat zdravotní způsobilost v souladu s odstavcem 1 každé dva roky.

4. Členské státy zajistí, aby zaměstnavatelé, vůdci plavidel a orgány členských států mohli od členů posádky plavidla požadovat prokázání zdravotní způsobilosti v souladu s odstavcem 1, kdykoliv jsou k dispozici objektivní údaje, že člen posádky plavidla již nesplňuje požadavky na zdravotní způsobilost uvedené v odstavci 6.

5. Nemůže-li žadatel zdravotní způsobilost plně prokázat, mohou členské státy přijmout opatření k snížení rizika nebo uložit omezení, která zajistí odpovídající bezpečnost plavby. V tomto případě je nutno tato opatření k snížení rizika a omezení v souvislosti se zdravotní způsobilostí zaznamenat v osvědčení Unie o kvalifikaci podle vzoru uvedeného v čl. 11 odst. 3.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 na základě základních požadavků na zdravotní způsobilost uvedených v příloze III s cílem doplnit tuto směrnici stanovením norem zdravotní způsobilosti, které upřesňují požadavky na zdravotní způsobilost, zejména co se týká testů, jež musí lékaři provádět, kritérií, která musí použít k zjištění práceschopnosti, a seznamu omezení a opatření k snížení rizika.

KaPITOLa 4

SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

Článek 24

Ochrana osobních údajů

1. Členské státy provádějí veškeré zpracovávání osobních údajů uskutečněné podle této směrnice v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679.

2. Komise provádí veškeré zpracovávání osobních údajů uskutečněné podle této směrnice v souladu s nařízením (ES)

č. 45/2001.

3. Členské státy zajistí, aby osobní údaje byly zpracovávány pouze pro účely:

a) uplatňování, prosazování a hodnocení této směrnice;

b) výměny informací mezi orgány, které mají přístup k databázi uvedené v článku 25, a Komisí;

c) tvorby statistik.

anonymizované informace odvozené z těchto údajů lze použít na podporu politik zaměřených na prosazování vnitro­ zemské vodní dopravy.

4. Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v článcích 4 a 5, jejichž osobní údaje, zejména zdravotní údaje, jsou zpracovávány v registrech uvedených v čl. 25 odst. 1 a databázi uvedené v čl. 25 odst. 2, byly předem informovány. Členské státy umožní těmto osobám přístup k jejich osobním údajům a na žádost jim kdykoli poskytnou kopie těchto údajů.

Článek 25

Registry

1. S cílem přispět k účinné správě, pokud jde o vydávání, obnovování, pozastavování platnosti a odnímání osvědčení o kvalifikaci, vedou členské státy registry osvědčení Unie o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků vydaných v rámci jejich pravomoci v souladu s touto směrnicí a případně dokladů uznaných podle čl. 10 odst. 2, které byly vydány nebo obnoveny, doklady, jejichž platnost byla pozastavena, či které byly odebrány, které byly oznámeny jako ztracené, zcizené či zničené, nebo jejichž platnost skončila.

V případě osvědčení Unie o kvalifikaci obsahují registry údaje uvedené na těchto osvědčeních a název vydávajícího orgánu.

V případě plaveckých služebních knížek obsahují registry jméno držitele a jeho identifikační číslo, identifikační číslo plavecké služební knížky, datum vydání a název vydávajícího orgánu.

V případě lodních deníků obsahují registry název plavidla, evropské identifikační číslo plavidla (ENI), identifikační číslo lodního deníku, datum vydání a název vydávajícího orgánu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 za účelem doplnění informací v registrech pro plavecké služební knížky a lodní deníky o další údaje vyžadované ve vzorech plaveckých služebních knížek a lodních deníků, které byly přijaty podle čl. 22 odst. 4, v zájmu dalšího usnadnění výměny informací mezi členskými státy.

2. Za účelem uplatňování, prosazování a hodnocení této směrnice, zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby, jakož i pro statistické účely a v zájmu snazší výměny informací mezi orgány uplatňujícími tuto směrnici zaznamenávají členské státy v databázi spravované Komisí spolehlivě a neprodleně údaje týkající se osvědčení o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků uvedených v odstavci 1.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 za účelem stanovení norem, které se týkají vlastnosti této databáze a podmínek jejího používání, a které zejména upřesní:

a) pokyny ke kódování údajů v databázi;

b) přístupová práva uživatelů, případně s rozlišením podle kategorií uživatelů, druhu přístupu a účelu použití údajů;

c) maximální dobu uchovávání údajů v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, případně s rozlišením podle jednotlivých druhů dokladů;

d) pokyny týkající se provozování databáze a její vztah k registrům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku.

3. Osobní údaje obsažené v registrech uvedených v odstavci 1 nebo v databázi uvedené v odstavci 2 se uchovávají pouze po dobu nezbytnou pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány podle této směrnice. Jakmile již nejsou údaje pro tyto účely zapotřebí, zničí se.

4. Komise může umožnit přístup k databázi orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci, je-li to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 2 tohoto článku, pokud:

a) jsou splněny požadavky stanovené v článku 9 nařízení (ES) č. 45/2001; a

b) třetí země nebo mezinárodní organizace neomezují členskému státu nebo Komisi přístup ke svým příslušným databázím.

Komise zajistí, aby třetí země nebo mezinárodní organizace nepředala údaje jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci bez výslovného písemného souhlasu Komise a za podmínek stanovených Komisí.

Článek 26

Příslušné orgány

1. Členské státy případně určí, které příslušné orgány mají:

a) organizovat zkoušky uvedené v článku 18 a dohlížejí na ně;

b) schvalovat výcvikové programy uvedené v článku 19;

c) schvalovat simulátory uvedené v článku 21;

d) vydávat, obnovovat, pozastavovat platnost nebo odnímat osvědčení a vydávat zvláštní povolení uvedená v článcích 4, 5, 6, 11, 12, 13, 14 a 38, jakož i plavecké služební knížky a lodní deníky uvedené v článku 22;

e) potvrzovat dobu plavby v plaveckých služebních knížkách uvedených v článku 22;

f) určovat lékaře, kteří mohou vydávat osvědčení zdravotní způsobilosti podle článku 23;

g) vést registry uvedené v článku 25;

h) odhalovat podvody a jiné nezákonné praktiky uvedené v článku 29 a bojovat proti nim.

2. Členské státy oznámí Komisi všechny příslušné orgány na svém území, které určily v souladu s odstavcem 1. Komise tyto informace zveřejní.

Článek 27

Monitorování

1. Členské státy zajistí, aby byly veškeré činnosti vykonávané vládními a nevládními subjekty v rámci jejich pravomoci, které souvisejí s výcvikem, posuzováním způsobilosti, jakož i vydáváním a aktualizací osvědčení Unie o kvalifikaci, plavec­ kých služebních knížek a lodních deníků průběžně sledovány na základě systému norem kvality s cílem zajistit dosažení cílů této směrnice.

2. Členské státy zajistí, aby byly jednoznačně stanoveny cíle výcviku a související normy způsobilosti, jichž má být dosaženo, a aby byly určeny úrovně znalostí a dovedností, které budou posuzovány a ověřovány v souladu s touto směrnicí.

3. Členské státy zajistí, aby s přihlédnutím k politikám, systémům, kontrolám a vnitřním přezkumům zajištění kvality zavedeným k zajištění dosažení stanovených cílů oblasti uplatňování norem kvality zahrnovaly:

a) vydávání, obnovování, pozastavování platnosti a odnímání osvědčení Unie o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků;

b) veškeré výcvikové kurzy a programy;

c) zkoušky a posouzení prováděné členským státem nebo v rámci jeho pravomoci; a

d) kvalifikaci a praxi vyžadovanou u školitelů a zkoušejících.

Článek 28

Hodnocení

1. Členské státy zajistí, aby nezávislé subjekty zhodnotily činnosti související se získáváním a posuzováním způsobi­ losti, jakož i se správou osvědčení Unie o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků nejpozději do

17. ledna 2037 a poté alespoň jednou za deset let.

2. Členské státy zajistí, aby výsledky těchto hodnocení provedených nezávislými subjekty byly řádně zdokumentovány a předloženy dotčeným příslušným orgánům. V případě potřeby přijmou členské státy vhodná opatření k nápravě případ­ ných nedostatků, jež byly při nezávislém hodnocení zjištěny.

Článek 29

Předcházení podvodům a jiným nezákonným praktikám

1. Členské státy přijmou vhodná opatření k předcházení podvodům a jiným nezákonným praktikám, které souvisejí s osvědčeními Unie o kvalifikaci, plaveckými služebními knížkami, lodními deníky, osvědčeními zdravotní způsobilosti a registry stanovenými v této směrnici.

2. Členské státy si s příslušnými orgány ostatních členských států vyměňují relevantní informace týkající se osvědčo­ vání osob podílejících se na provozování plavidla, včetně informací o pozastavení platnosti nebo odnětí osvědčení. V plném rozsahu při tom dodržují zásady ochrany osobních údajů, které stanoví nařízení (EU) 2016/679.

Článek 30

Sankce

Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KaPITOLa 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 1 a 4, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 6 a čl. 25 odst. 1 a 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 16. ledna 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v tomto článku kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými člen­ skými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský

parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy xxx byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Xxxxxx o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evrop­ ského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 32

Normy výboru CESNI a akty v přenesené pravomoci

akty v přenesené pravomoci přijaté podle této směrnice s výjimkou těch, které jsou založeny na článku 25, odkazují na normy stanovené výborem CESNI za předpokladu, že:

a) tyto normy jsou dostupné a aktualizované;

b) tyto normy jsou v souladu s platnými požadavky stanovenými v přílohách;

c) zájmy Unie nejsou ohroženy změnami v rozhodovacím procesu výboru CESNI.

Pokud nejsou tyto podmínky splněny, může Komise stanovit nebo odkazovat na jiné normy.

Pokud akty v přenesené pravomoci přijaté podle této směrnice odkazují na normy, uvede Komise v takovém aktu v přenesené pravomoci celé znění těchto norem a vloží do přílohy IV příslušný odkaz a datum použitelnosti nebo provede jejich aktualizaci.

Článek 33

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Odkazy na výbor zřízený podle článku 7 směrnice 91/672/EHS, která se touto směrnicí zrušuje, se považují za odkazy na výbor zřízený touto směrnicí.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru.

Článek 34

Normy výboru CESNI a prováděcí akty

Při přijímání prováděcích aktů podle čl. 11 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a čl. 22 odst. 4 uvede Xxxxxx odkaz na normy stanovené výborem CESNI a stanoví datum použitelnosti za předpokladu, že:

a) tyto normy jsou dostupné a aktualizované;

b) tyto normy splňují požadavky stanovené v přílohách, které se na ně vztahují;

c) zájmy Unie nejsou ohroženy změnami v rozhodovacím procesu výboru CESNI.

Pokud nejsou tyto podmínky splněny, může Komise stanovit nebo odkazovat na jiné normy.

Pokud prováděcí akty přijaté podle této směrnice odkazují na normy, uvede Komise v prováděcím aktu celé znění těchto norem.

Článek 35

Přezkum

1. Komise tuto směrnici společně s prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci uvedenými v této směrnici vyhod­ notí a výsledky hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději 17. ledna 2030.

2. do 17. ledna 2028 zpřístupní každý členský stát Komisi informace potřebné ke sledování uplatňování a hodnocení

směrnice v souladu s pokyny ke sběru údajů a jejich formátu a obsahu, které Komise vydá po konzultaci s členskými státy.

Článek 36

Postupné zavádění

1. Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 1 a 4, čl. 21 odst. 2, čl. 23 odst. 6 a čl. 25 odst. 1 a 2 do dne 17. ledna 2020.

Nejpozději do 24 měsíců od přijetí aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 25 odst. 2 vytvoří Komise databázi stanovenou v uvedeném článku.

2. Komise přijme prováděcí akty uvedené v čl. 11 odst. 3, čl. 18 odst. 3 a čl. 22 odst. 4 do dne 17. ledna 2020.

Článek 37

Zrušení

Směrnice 91/672/EHS a 96/50/ES se zrušují s účinkem ode dne 18. ledna 2022. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 38

Přechodná ustanovení

1. Osvědčení vůdců plavidel vydaná v souladu se směrnicí 96/50/ES a osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 6 směrnice 96/50/ES, jakož i oprávnění k plavbě na Rýně podle čl. 1 odst. 5 směrnice 96/50/ES, která byla vydána přede dnem

18. ledna 2022, jsou na vnitrozemských vodních cestách Unie platná i nadále, pokud byla platná před tímto dnem, a to po dobu nejvýše deseti let od uvedeného data.

Přede dnem 18. ledna 2032 vydá členský stát, který vydal osvědčení uvedená v prvním pododstavci, na požádání vůdcům plavidel, kteří jsou držiteli těchto osvědčení, osvědčení Unie o kvalifikaci podle vzoru stanoveného touto směrnicí nebo osvědčení podle čl. 10 odst. 2 pod podmínkou, že dotčení vůdci plavidel předložili uspokojivé písemné doklady uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a c) této směrnice.

2. Při vydávání osvědčení Unie o kvalifikaci v souladu s odstavcem 1 tohoto článku členské státy pokud možno zaručí dříve přiznané nároky, zejména pokud jde o zvláštní povolení uvedená v článku 6.

3. Jiní členové posádky než vůdci plavidel, kteří jsou držiteli osvědčení o kvalifikaci vydaného členským státem přede dnem 18. ledna 2022 nebo kteří mají kvalifikaci, která byla uznána v jednom či více členských státech, se mohou na toto osvědčení nebo kvalifikaci spoléhat po dobu nejvýše deseti let od uvedeného dne. Během uvedeného období se tito členové posádky mohou, pokud jde o uznávání kvalifikací orgány ostatních členských států, nadále opírat o směrnici 2005/36/ES. Před koncem tohoto období mohou požádat o osvědčení Unie o kvalifikaci nebo o osvědčení podle čl. 10 odst. 2 příslušný orgán, který tato osvědčení vydává, pod podmínkou, že členové posádky předložili uspokojivé doklady uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a c).

Pokud členové posádky uvedení v prvním pododstavci tohoto odstavce požádají o osvědčení Unie o kvalifikaci nebo o osvědčení uvedené v čl. 10 odst. 2, členské státy zajistí, aby bylo vydáno osvědčení o kvalifikaci, jehož požadavky na způsobilost jsou v porovnání s osvědčením, které má být nahrazeno, podobné nebo nižší. Osvědčení, jehož požadavky na způsobilost jsou vyšší než požadavky osvědčení, které má být nahrazeno, se vydá pouze tehdy, budou-li splněny tyto podmínky:

a) v případě osvědčení Unie o kvalifikaci lodníka: doba plavby v délce 540 dnů včetně nejméně 180 dnů ve vnitrozemské plavbě;

b) v případě osvědčení Unie o kvalifikaci kvalifikovaného lodníka: doba plavby v délce 900 dnů včetně nejméně 540 dnů ve vnitrozemské plavbě;

c) v případě osvědčení Unie o kvalifikaci kormidelníka: doba plavby v délce 1 080 dnů včetně nejméně 720 dnů ve vnitrozemské plavbě.

Plavební praxe se prokáže plaveckou služební knížkou, lodním deníkem nebo jiným dokladem.

Minimální doby plavby stanovené v druhém pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce mohou být zkráceny o dobu plavby v délce nejvýše 360 dnů, pokud má žadatel diplom uznaný příslušným orgánem, který potvrzuje specializovaný výcvik žadatele ve vnitrozemské plavbě včetně plavební praxe. Zkrácení minimální doby nesmí přesáhnout dobu trvání specializovaného výcviku.

4. Plavecké služební knížky a lodní deníky vydané přede dnem 18. ledna 2022 v souladu s jinými pravidly, než jsou pravidla obsažená v této směrnici, mohou být aktivní po dobu nejvýše deseti let ode dne 18. ledna 2022.

5. Odchylně od odstavce 3 jsou v případě členů posádek trajektů, kteří mají vnitrostátní osvědčení, jež nespadají do oblasti působnosti směrnice 96/50/ES a jež byla vydána přede dnem 18. ledna 2022, tato osvědčení nadále platná na těch vnitrozemských vodních cestách Unie, na kterých byla platná i před tímto datem, a to po dobu nejvýše dvaceti let od zmíněného data.

Před koncem tohoto období mohou tito členové posádek trajektů požádat o osvědčení Unie o kvalifikaci nebo o osvěd­ čení uvedené v čl. 10 odst. 2 příslušný orgán, který tato osvědčení vydává, pod podmínkou, že předloží uspokojivé doklady uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a c). Obdobně se použije odst. 3 druhý a třetí pododstavec tohoto článku.

6. Odchylně od čl. 4 odst. 1 mohou členské státy do dne 17. ledna 2038 umožnit vůdcům námořních lodí provozo­ vaných na konkrétních vnitrozemských vodních cestách, aby používali osvědčení o způsobilosti pro vůdce plavidla, které bylo vydáno v souladu s ustanoveními úmluvy STCW, za předpokladu, že

a) vnitrozemská plavba probíhá na začátku nebo na konci dopravní plavby po moři; a

b) členský stát na dotčených vnitrozemských vodních cestách uznal osvědčení uvedená v tomto odstavci alespoň na dobu pěti let ke dni 16. ledna 2018.

Článek 39

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne

17. ledna 2022. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku je členský stát, ve kterém všechny osoby uvedené v čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a článku 6 působí výlučně na vnitrostátních vnitrozemských vodních cestách nenapojených na splavnou síť jiného členského státu, povinen uvést v účinnost pouze ta opatření, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s články 7, 8 a 10, pokud jde o uznávání osvědčení o kvalifikaci a plaveckých služebních knížek, s čl. 14. odst. 2 a 3, pokud jde o pozastavení platnosti, s čl. 22 odst. 1 druhým pododstavcem, čl. 22 odst. 2, případně s čl. 26 odst. 1 písm. d), dále s čl. 26 odst. 1 písm. e) a h), čl. 26 odst. 2 a s článkem 29, pokud jde o předcházení podvodům, s článkem 30, pokud jde o sankce, a s článkem 38 s výjimkou odstavce 2 uvedeného článku, pokud jde o přechodná ustanovení. Tento členský stát uvede tato opatření v účinnost do dne 17. ledna 2022.

Tento členský stát nemůže vydávat osvědčení Unie o kvalifikaci nebo schvalovat výcvikové programy nebo simulátory, dokud ve vnitrostátním právu neprovede a neuplatní zbývající ustanovení této směrnice a neuvědomí o tom Komisi.

3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku je členský stát, ve kterém jsou všechny osoby vyjmuty z povinnosti v souladu s čl. 2 odst. 3, povinen uvést v účinnost pouze ta opatření, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s člán­ kem 10, pokud jde o uznávání osvědčení o kvalifikaci a plaveckých služebních knížek, s článkem 38, pokud jde o uzná­ vání platných osvědčení, jakož i s článkem 15. Tento členský stát uvede tato opatření v účinnost do dne 17. ledna 2022.

Tento členský stát nemůže vydávat osvědčení Unie o kvalifikaci nebo schvalovat výcvikové programy nebo simulátory, dokud ve vnitrostátním právu neprovede a neuplatní zbývající ustanovení této směrnice a neuvědomí o tom Komisi.

4. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku není členský stát povinen tuto směrnici provést, pokud vnitrozemská plavba není na jeho území technicky možná.

Tento členský stát nemůže vydávat osvědčení Unie o kvalifikaci ani schvalovat výcvikové programy nebo simulátory, dokud ve vnitrostátním právu neprovede a neuplatní ustanovení této směrnice a neuvědomí o tom Komisi.

5. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 40

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice je určena členským státům. Ve Štrasburku dne 12. prosince 2017.

Za Evropský parlament předseda

a. TaJaNI

Článek 41

Určení

Xx Xxxx předseda

X. XxxXXXxX

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽadaVKY TÝKaJÍCÍ SE VĚKU, adMINISTRaTIVNÍHO SOULadU, ZPŮSOBILOSTI a dOBY PLaVBY

Minimální požadavky na kvalifikace členů posádky plavidla stanovené v této příloze se pokládají za vzestupnou úroveň kvalifikací s výjimkou kvalifikací pomocných lodníků a plavčíků, které jsou na stejné úrovni.

1. Kvalifikace členů posádky plavidla na vstupní úrovni

1.1. Minimální požadavky na osvědčení pomocného lodníka Xxxxxxx o osvědčení Unie o kvalifikaci:

— musí dosáhnout alespoň 16 let věku,

— musí absolvovat základní bezpečnostní výcvik v souladu s vnitrostátními požadavky.

1.2. Minimální požadavky na osvědčení plavčíka Žadatel o osvědčení Unie o kvalifikaci:

— musí dosáhnout alespoň 15 let věku,

— podepsal smlouvu o zajištění odborného výcviku, která stanoví schválený výcvikový program uvedený v člán­

ku 19.

2. Kvalifikace členů posádky plavidla na provozní úrovni

2.1. Minimální požadavky na osvědčení lodníka Žadatel o osvědčení Unie o kvalifikaci:

a) — musí dosáhnout alespoň 17 let věku,

— absolvoval schválený výcvikový program uvedený v článku 19, který trval nejméně dva roky a který zahrnoval normy způsobilosti pro provozní úroveň stanovené v příloze II,

— v rámci tohoto schváleného výcvikového programu absolvoval dobu plavby v délce nejméně 90 dnů; nebo

b) — musí dosáhnout alespoň 18 let věku,

— absolvoval posouzení způsobilosti ze strany správního orgánu v souladu s článkem 18 za účelem ověření splnění norem způsobilosti pro provozní úroveň stanovených v příloze II,

— absolvoval dobu plavby v délce nejméně 360 dnů, nebo absolvoval dobu plavby v délce nejméně 180 dnů, může-li žadatel předložit také doklad o praxi v délce nejméně 250 dnů, kterou žadatel získal na námořní lodi jako člen posádky;

nebo

c) — před zápisem do schváleného výcvikového programu získal minimálně pětiletou praxi nebo před zápisem do schváleného výcvikového programu absolvoval nejméně 500 dní praxe jako člen posádky na námořní lodi nebo před zápisem do schváleného výcvikového programu absolvoval program odborného vzdělávání v délce nejméně tří let,

— absolvoval schválený výcvikový program uvedený v článku 19, který trval nejméně devět měsíců a který zahrnoval normy způsobilosti pro provozní úroveň stanovené v příloze II,

— v rámci tohoto schváleného výcvikového programu absolvoval dobu plavby v délce nejméně 90 dnů.

2.2. Minimální požadavky na osvědčení kvalifikovaného lodníka Žadatel o osvědčení Unie o kvalifikaci:

a) — absolvoval dobu plavby v délce nejméně 180 dnů s kvalifikacemi vyžadovanými pro výkon funkce lodníka; nebo

b) — absolvoval schválený výcvikový program uvedený v článku 19, který trval nejméně tři roky a který zahrnoval normy způsobilosti pro provozní úroveň stanovené v příloze II,

— v rámci tohoto schváleného výcvikového programu absolvoval dobu plavby v délce nejméně 270 dnů.

2.3. Minimální požadavky na osvědčení kormidelníka Žadatel o osvědčení Unie o kvalifikaci:

a) — absolvoval dobu plavby v délce nejméně 180 dnů s kvalifikacemi vyžadovanými pro výkon funkce kvalifi­ kovaného lodníka,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty; nebo

b) — absolvoval schválený výcvikový program uvedený v článku 19, který trval nejméně tři roky a který zahrnoval normy způsobilosti pro provozní úroveň stanovené v příloze II,

— v rámci tohoto schváleného výcvikového programu absolvoval dobu plavby v délce nejméně 360 dnů,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty; nebo

c) — získal minimálně 500 dní praxe jako námořní kapitán,

— absolvoval posouzení způsobilosti ze strany správního orgánu, jak je uvedeno v článku 18, které má ověřit splnění norem způsobilosti pro provozní úroveň stanovených v příloze II,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty.

3. Kvalifikace posádky plavidla na řídicí úrovni

3.1. Minimální požadavky na osvědčení vůdce plavidla Žadatel o osvědčení Unie o kvalifikaci:

a) — musí dosáhnout alespoň 18 let věku,

— absolvoval schválený výcvikový program uvedený v článku 19, který trval nejméně tři roky a který zahrnoval normy způsobilosti pro řídicí úroveň stanovené v příloze II,

— absolvoval dobu plavby v délce nejméně 360 dnů, a to v rámci tohoto schváleného výcvikového programu, nebo po jeho skončení,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty; nebo

b) — musí dosáhnout alespoň 18 let věku,

— má osvědčení Unie o kvalifikaci kormidelníka nebo osvědčení pro funkci kormidelníka uznané v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo 3 této směrnice,

— absolvoval dobu plavby v délce nejméně 180 dnů,

— absolvoval posouzení způsobilosti ze strany správního orgánu, jak je uvedeno v článku 18, které má ověřit splnění norem způsobilosti pro řídicí úroveň stanovených v příloze II,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty; nebo

c) — musí dosáhnout alespoň 18 let věku,

— absolvoval dobu plavby v délce nejméně 540 dnů, nebo absolvoval dobu plavby v délce nejméně 180 dnů, může-li žadatel předložit také doklad o praxi v délce nejméně 500 dnů, kterou žadatel získal na námořní lodi jako člen posádky,

— absolvoval posouzení způsobilosti ze strany správního orgánu, jak je uvedeno v článku 18, které má ověřit splnění norem způsobilosti pro řídicí úroveň stanovených v příloze II,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty; nebo

d) — před zápisem do schváleného výcvikového programu získal minimálně pětiletou praxi nebo před zápisem do schváleného výcvikového programu absolvoval nejméně 500 dní praxe jako člen posádky na námořní lodi nebo před zápisem do schváleného výcvikového programu absolvoval program odborného vzdělávání v délce nejméně tří let,

— absolvoval schválený výcvikový program uvedený v článku 19, který trval nejméně jeden a půl roku a který zahrnoval normy způsobilosti pro řídicí úroveň stanovené v příloze II,

— v rámci tohoto schváleného výcvikového programu absolvoval dobu plavby v délce nejméně 180 dnů a nejméně 180 dnů po skončení tohoto programu,

— vlastní průkaz způsobilosti radisty.

3.2. Minimální požadavky na zvláštní povolení vztahující se na osvědčení Unie o kvalifikaci vůdce plavidla

3.2.1. Vodní cesty námořního charakteru Žadatel musí:

— splňovat normy způsobilosti pro plavbu po vodních cestách námořního charakteru stanovené v příloze II.

3.2.2. Radar

Žadatel musí:

— splňovat normy způsobilosti pro vedení plavidla pomocí radaru stanovené v příloze II.

3.2.3. Zkapalněný zemní plyn Žadatel musí:

— vlastnit osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn (LNG) podle oddílu 4.2.

3.2.4. Velké sestavy

Žadatel musí absolvovat dobu plavby v délce nejméně 720 dnů, včetně nejméně 540 dnů s kvalifikacemi vyžado­ vanými pro výkon funkce vůdce plavidla a nejméně 180 dnů při řízení velké sestavy.

4. Kvalifikace pro specifické druhy provozu

4.1. Minimální požadavky na osvědčení odborníka na přepravu cestujících

Žadatel o první osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících:

— musí dosáhnout alespoň 18 let věku,

— musí splňovat normy způsobilosti pro odborníky na přepravu cestujících stanovené v příloze II. Žadatel o obnovení osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících:

— musí složit novou administrativní zkoušku nebo absolvovat nový schválený výcvikový program v souladu s čl. 17 odst. 2.

4.2. Minimální požadavky na osvědčení odborníka na zkapalněný zemní plyn (LNG) Žadatel o první osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na LNG:

— musí dosáhnout alespoň 18 let věku,

— musí splňovat normy způsobilosti pro odborníky na LNG stanovené v příloze II. Žadatel o obnovení osvědčení Unie o kvalifikaci odborníka na LNG:

a) absolvoval dobu plavby na palubě plavidla používajícího zkapalněný zemní plyn jako palivo:

— v délce nejméně 180 dnů během předchozích pěti let, nebo

— v délce nejméně 90 dnů během předchozího roku, nebo

b) musí splňovat normy způsobilosti pro odborníky na LNG stanovené v příloze II.

PŘÍLOHA II

ZÁKLadNÍ POŽadaVKY Na ZPŮSOBILOST

1. Základní požadavky na způsobilost pro provozní úroveň

1.1. Plavba

Lodník je vedoucím posádky plavidla nápomocen při manévrování s plavidlem a ovládání plavidla na vnitrozem­ ských vodních cestách. Lodník je schopen tak činit s ohledem na všechny typy vodních cest a všechny typy přístavů. Lodník je zejména schopen:

— napomáhat při přípravě plavidla na plavbu k zajištění bezpečné plavby za všech okolností,

— napomáhat při uvazování a kotvení,

— napomáhat při plavbě a manévrování s plavidlem bezpečným a hospodárným způsobem.

1.2. Provozování plavidla Lodník je schopen:

— napomáhat vedoucím posádky plavidla při kontrolování provozu plavidla a péči o osoby na palubě,

— používat zařízení na plavidle.

1.3. Manipulace s nákladem a jeho zajištění a přeprava osob Xxxxxx je schopen:

— napomáhat vedoucím posádky plavidla při přípravě, zajištění a sledování nákladu během nakládky a vykládky,

— napomáhat vedoucím posádky lodi při poskytování služeb cestujícím;

— poskytovat přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a ori­ entace v souladu s požadavky na školení a instruktáž podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 (1).

1.4. Strojní služba a elektrotechnika, elektronika a ovládání strojního zařízení Lodník je schopen:

— napomáhat vedoucím posádky plavidla, pokud jde o strojní službu, elektrotechniku, elektroniku a ovládání strojního zařízení, v zájmu zajištění celkové technické bezpečnosti,

— provádět údržbářské práce na strojních, elektrických, elektronických a kontrolních zařízeních v zájmu zajištění celkové technické bezpečnosti.

1.5. Údržba a opravy Lodník je schopen:

— napomáhat vedoucím posádky plavidla při údržbě a opravách plavidla a jeho přístrojů a zařízení.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).

1.6. Komunikace Lodník je schopen:

— komunikovat na obecné a profesionální úrovni, což zahrnuje schopnost používat v případě komunikačních problémů standardní komunikační fráze,

— být společenský.

1.7. Zdraví a bezpečnost a ochrana životního prostředí Lodník je schopen:

— dodržovat pravidla bezpečné práce a porozumět významu zdravotních a bezpečnostních předpisů a významu ochrany životního prostředí,

— uznat význam výcviku týkajícího se bezpečnosti na palubě a v nouzových situacích jednat neprodleně,

— přijímat preventivní protipožární opatření a správně používat protipožární vybavení,

— plnit své povinnosti s přihlédnutím k významu ochrany životního prostředí.

2. Základní požadavky na způsobilost pro řídicí úroveň

2.0. dohled

Vůdce plavidla je schopen:

— vydávat pokyny dalším členům posádky plavidla a dohlížet na úkoly, které vykonávají, jak je uvedeno v oddíle 1 této přílohy, což předpokládá odpovídající schopnosti vykonávat tyto úkoly.

2.1. Plavba

Vůdce plavidla je schopen:

— naplánovat cestu a řídit plavidlo na vnitrozemských vodních cestách, což zahrnuje schopnost zvolit nejlogičtější, nejhospodárnější a nejekologičtější plavební trasu do místa nakládky a vykládky s přihlédnutím k platným dopravním předpisům a dohodnutým souborům pravidel platným pro vnitrozemskou plavbu,

— uplatňovat znalost platných pravidel pro obsazování plavidla posádkou, včetně doby odpočinku a složení členů

posádky plavidla,

— vést plavidlo a manévrovat s ním při zajištění jeho bezpečného provozu za všech podmínek na vnitrozemských vodních cestách, mimo jiné i za situací, kdy dochází k vysoce hustému provozu nebo kdy jiná plavidla přepravují nebezpečné věci, což vyžaduje základní znalost Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (adN),

— reagovat na nouzové situace při plavbě na vnitrozemských vodních cestách.

2.2. Provozování plavidla Vůdce plavidla je schopen:

— uplatňovat při provozování různých typů plavidel znalost stavby plavidel vnitrozemské plavby a konstrukčních metod a má základní znalost technických požadavků pro plavidla vnitrozemské plavby, jak jsou uvedeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 (1),

— kontrolovat a dohlížet na povinné vybavení uvedené v platném osvědčení plavidla.

2.3. Manipulace s nákladem a jeho zajištění a přeprava osob Vůdce plavidla je schopen:

— naplánovat a zajistit bezpečnou nakládku, umístění, zajištění a vykládku nákladu a péči o náklad během cesty,

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 118).

— naplánovat a zajistit stabilitu plavidla,

— naplánovat a zajistit bezpečnou přepravu cestujících a péči o ně během cesty, včetně poskytování přímé pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s požadavky na školení a instruktáž podle přílohy IV nařízení (EU) č. 1177/2010.

2.4. Strojní služba a elektrotechnika, elektronika a ovládání strojního zařízení Vůdce plavidla je schopen:

— naplánovat pracovní postupy s ohledem na strojní službu a elektrotechniku, elektroniku a ovládání strojního zařízení,

— sledovat hlavní motory a pomocné strojní zařízení a vybavení,

— plánovat a vydávat pokyny v souvislosti s čerpadlem a systémem ovládání čerpadla na plavidle,

— organizovat bezpečné používání a uplatňování, údržbu a opravy elektrotechnických zařízení plavidla,

— kontrolovat bezpečnou údržbu a opravy technických zařízení.

2.5. Údržba a opravy

Vůdce plavidla je schopen:

— organizovat bezpečnou údržbu a opravy plavidla a jeho zařízení.

2.6. Komunikace

Vůdce plavidla je schopen:

— zajistit řízení lidských zdrojů a být sociálně odpovědný, dbát na organizaci pracovních postupů a výcvik na palubě plavidla,

— neustále zajišťovat náležitou komunikaci, což zahrnuje používání standardních komunikačních frází v případě komunikačních problémů,

— podporovat vyvážené a společenské pracovní prostředí na palubě.

2.7. Zdraví a bezpečnost, práva cestujících a ochrana životního prostředí Vůdce plavidla je schopen:

— sledovat platné právní požadavky a přijímat opatření k zajištění bezpečnosti lidského života,

— zajistit bezpečnost a ochranu osob na palubě, včetně poskytování přímé pomoci osobám se zdravotním posti­ žením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s požadavky na školení a instruktáž podle přílohy IV nařízení (EU) č. 1177/2010,

— vypracovat nouzové plány a plány omezení následků a zvládat nouzové situace,

— zajistit dodržování požadavků na ochranu životního prostředí.

3. Základní požadavky na způsobilost pro zvláštní povolení

3.1. Plavba po vnitrozemských vodních cestách námořního charakteru Vůdce plavidla je schopen:

— pracovat s aktuálními mapami, zprávami pro vůdce plavidel a námořníky a jinými publikacemi specifickými pro vodní cesty námořního charakteru,

— využívat data přílivu a odlivu, přílivové proudy, doby a cykly, čas přílivových proudů a vln a kolísání hladiny v ústí,

— k zajištění bezpečné plavby využívat na vnitrozemských vodních cestách námořního charakteru SIGNI (Signali­ sation de voies de Navigation Intérieure (Značky a signály na vnitrozemských vodních cestách)) a IaLa (Inter­ national association of Marine aIdS to Navigation and Lighthouse authorities (Mezinárodní sdružení správ majáků)).

3.2. Vedení plavidla pomocí radaru Vůdce plavidla je schopen:

— přijmout vhodná opatření v souvislosti s vedením plavidla pomocí radaru před vyplutím,

— vyhodnocovat displej radaru a analyzovat informace z radaru,

— omezit rušení různého původu,

— vést plavidlo pomocí radaru v souladu s předpisy, které stanoví požadavky na vedení plavidla s pomocí radaru (např. požadavky na obsazení plavidla posádkou, technické požadavky na plavidla), přičemž zohlední schválený soubor pravidel použitelných na vnitrozemskou plavbu,

— zvládat zvláštní okolnosti, jako je hustota provozu, selhání zařízení, nebezpečné situace.

4. Základní požadavky na způsobilost pro specifické druhy provozu

4.1. Odborník na přepravu cestujících Žadatel je schopen:

— organizovat použití záchranných prostředků na palubě osobních lodí,

— uplatňovat bezpečnostní pokyny a přijímat potřebná opatření na ochranu cestujících obecně, a zejména v nou­ zových situacích (např. evakuace, poškození, střet, najetí na mělčinu, požár, výbuch či jiné situace, které mohou vyvolat paniku), včetně poskytování přímé pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s požadavky na školení a instruktáž podle přílohy IV nařízení (EU) č. 1177/2010,

— komunikovat v angličtině na základní úrovni,

— splňovat příslušné požadavky nařízení (EU) č. 1177/2010.

4.2. Odborník na zkapalněný zemní plyn (LNG) Žadatel je schopen:

— zajistit dodržování právních předpisů a norem vztahujících se na plavidla používající jako palivo LNG, jakož i ostatních zdravotních a bezpečnostních předpisů,

— uvědomovat si specifika v souvislosti s LNG, na něž je třeba zaměřit pozornost, rozpoznat rizika a zvládat je,

— provozovat bezpečně systémy, které jsou specifické pro LNG,

— zajistit pravidelnou kontrolu systému LNG,

— vědět, jak se bezpečným a kontrolovaným způsobem provádí doplnění LNG,

— připravit systém LNG na údržbu plavidla,

— zvládat nouzové situace v souvislosti s LNG.

PŘÍLOHA III

ZÁKLadNÍ POŽadaVKY TÝKaJÍCÍ SE ZdRaVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI

Zdravotní způsobilostí, která zahrnuje fyzickou a psychickou způsobilost, se rozumí, že osoba sloužící na palubě plavidla netrpí žádným onemocněním nebo postižením, které jí znemožňuje:

— plnit úkoly nezbytné pro provoz plavidla,

— kdykoli plnit přidělené povinnosti, nebo

— správně vnímat podmínky okolního prostředí.

Vyšetření zahrnuje zejména ostrost zraku a sluchu, motorické funkce, neuropsychický a kardiovaskulární stav.

PŘÍLOHA IV

PLaTNÉ POŽadaVKY

Tabulka A

Předmět, článek	Požadavky na soulad	Zahájení používání
Praktické zkoušky, čl. 17 odst. 4	[CESNI ….]	[ ]
Schvalování simulátorů, čl. 21 odst. 2
Vlastnosti registrů a podmínky jejich používání, čl. 25 odst. 2

Tabulka B

Bod	Základní požadavky na způsobilost	Požadavky na soulad	Zahájení používání
1	Základní požadavky na způsobilost pro provozní úroveň	[CESNI ….]	[ ]
2	Základní požadavky na způsobilost pro řídicí úroveň	—	—
3	Základní požadavky na způsobilost pro zvláštní povo­ lení
3.1	Plavba po vodních cestách námořního charakteru
3.2	Vedení plavidla pomocí radaru
4	Základní požadavky na způsobilost pro specifické druhy provozu
4.1	Odborník na přepravu cestujících
4.2	Odborník na zkapalněný zemní plyn (LNG)

Tabulka C

Základní požadavky týkající se zdravotní způsobilosti	Požadavky na soulad	Zahájení používání
Vyšetření zdravotní způsobilosti	[CESNI ….]	[ ]