22000A1215(01)

22000A1215(01)

L 317/3

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

15.12.2000

DOHODA O PARTNERSTVÍ

mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000

	OBSAH
		strana
PREAMBULE	……………………………………………………………………………………………………	5
ČÁST 1:	OBECNÁ USTANOVENÍ …………………………………………………………………………	6
Hlava I	Cíle, zásady a aktéři ………………………………………………………………………………	6
Kapitola 1:	Cíle a zásady ………………………………………………………………………………………	6
Kapitola 2:	Aktéři partnerství …………………………………………………………………………………	7
Hlava II	Politický rozměr …………………………………………………………………………………	8
ČÁST 2:	INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ ………………………………………………………………	11
ČÁST 3:	STRATEGIE SPOLUPRÁCE ………………………………………………………………………	13
Hlava I	Rozvojové strategie ………………………………………………………………………………	13
Kapitola 1:	Obecný rámec ……………………………………………………………………………………	13
Kapitola 2:	Oblasti podpory …………………………………………………………………………………	14
Oddíl 1:	Hospodářský rozvoj ………………………………………………………………………………	14
Oddíl 2:	Sociální a lidský rozvoj……………………………………………………………………………	16
Oddíl 3:	Regionální spolupráce a integrace ………………………………………………………………	17
Oddíl 4:	Tematické a průřezové otázky ……………………………………………………………………	18
Hlava II	Hospodářská a obchodní spolupráce ……………………………………………………………	20
Kapitola 1:	Cíle a zásady ………………………………………………………………………………………	20
Kapitola 2:	Nové obchodní dohody …………………………………………………………………………	20
Kapitola 3:	Spolupráce na mezinárodních fórech ……………………………………………………………	22
Kapitola 4:	Obchod službami …………………………………………………………………………………	22
Kapitola 5:	Oblasti související s obchodem …………………………………………………………………	23
Kapitola 6:	Spolupráce v ostatních oblastech…………………………………………………………………	26
ČÁST 4:	ROZVOJOVÁ FINANČNÍ SPOLUPRÁCE ………………………………………………………	27
Hlava I	Obecná ustanovení ………………………………………………………………………………	27
Kapitola 1:	Cíle, zásady, pokyny a způsobilost ………………………………………………………………	27
Kapitola 2:	Xxxxxx a povaha financování ……………………………………………………………………	28
Hlava II	Finanční spolupráce ………………………………………………………………………………	29
Kapitola 1:	Finanční prostředky ………………………………………………………………………………	29
Kapitola 2:	Podpora v zadluženosti a podpora strukturálních úprav ………………………………………	30
Kapitola 3:	Podpora v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu …………………………………	31
Kapitola 4:	Podpora odvětvových politik ……………………………………………………………………	32
Kapitola 5:	Mikroprojekty a decentralizovaná spolupráce……………………………………………………	32
Kapitola 6:	Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech……………………………………	33
Kapitola 7:	Podpora investic a rozvoje soukromého sektoru ………………………………………………	33

Hlava III Technická spolupráce …………………………………………………………………………… 35

Hlava IV Postupy a systémy řízení ………………………………………………………………………… 36

ČÁST 5: OBECNÁ USTaNOVENÍ PRO NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ, VNITROZEMSKÉ a OSTROVNÍ STÁTY

aKT ……………………………………………………………………………………………… 37

Kapitola 1: Obecná ustanovení ……………………………………………………………………………… 37

Kapitola 2: Nejméně rozvinuté státy aKT …………………………………………………………………… 37

Kapitola 3: Vnitrozemské státy aKT ………………………………………………………………………… 38

Kapitola 4: Ostrovní státy aKT ……………………………………………………………………………… 38

ČÁST 6 ZÁVĚREČNÁ USTaNOVENÍ …………………………………………………………………… 38

PREAMBULE

S OHLEDEM na Smlouvu o založení Evropského společenství na jedné straně a na dohodu z Georgetownu, zakládající skupinu afrických, karibských a tichomořských států (aKT) na straně druhé;

POTVRZUJÍCE svůj závazek společně pracovat na dosažení cílů vymýcení chudoby, udržitelného rozvoje a postupné integrace států aKT do světové ekonomiky;

PROHLaŠUJÍCE své rozhodnutí formou spolupráce podstatně přispět k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji států aKT a k většímu blahobytu jejich obyvatel, pomoci jim čelit výzvám globalizace a upevnit partnerství aKT-EU ve snaze dát procesu globalizace silnější sociální rozměr;

ZNOVU POTVRZUJÍCE svou ochotu oživit svůj zvláštní vztah a provádět souhrnný a integrovaný přístup k posílenému partnerství založenému na politickém dialogu, rozvojové spolupráci a hospodářských a obchodních vztazích;

UZNÁVaJÍCE, že politické prostředí zaručující mír, bezpečnost a stabilitu, úctu k lidským právům, demokratickým zásadám a právnímu státu, a řádnou správu věcí veřejných je nedílnou součástí dlouhodobého rozvoje; uznávajíce, že odpovědnost za vybudování takového prostředí spočívá zejména na zúčastněných zemích;

UZNÁVaJÍCE, že zdravá a udržitelná hospodářská politika je předpokladem rozvoje;

S ODVOLÁNÍM na zásady Charty Organizace spojených národů a připomínajíce Všeobecnou deklaraci lidských práv, závěry Vídeňské konference o lidských právech z roku 1993, úmluvy o občanských a politických právech a hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu o právech dítěte, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, Ženevské úmluvy z roku 1949 a další nástroje mezinárodního humanitárního práva, Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti z roku 1954, Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Newyorský protokol o právním postavení uprchlíků z roku 1967;

S OHLEDEM na úmluvu Rady Evropy na ochranu lidských práv a základních svobod, africkou chartu o ochraně lidských práv a práv národů a americkou úmluvu o lidských právech jako pozitivní regionální příspěvky k dodržování lidských práv v Evropské unii a státech aKT;

PŘIPOMÍNaJÍCE deklarace hlav států a předsedů vlád států aKT z vrcholných schůzek v Libreville a Santo Domingu v letech 1997 a 1999;

S OHLEDEM na skutečnost, že rozvojové cíle a zásady dohodnuté na konferencích Organizace spojených národů a cíl stanovený Výborem OECD pro rozvojovou pomoc snížit do roku 2015 podíl lidí žijících v extrémní chudobě o polovinu poskytují jasnou vizi a musí být základem spolupráce aKT-EU v rámci této dohody;

VĚNUJÍCE obzvláštní pozornost slibům učiněným na konferencích OSN v Riu, Vídni, Káhiře, Kodani, Pekingu, Istanbulu a Římě a uznávajíce potřebu podniknout další kroky pro dosažení cílů a provádění akčních programů, jež byly na těchto fórech vypracovány;

ODHODLÁNY dodržovat základní pracovní práva, s přihlédnutím k zásadám stanoveným v příslušných úmluvách Mezinárodní organizace práce;

PŘIPOMÍNaJÍCE závazky v rámci Světové obchodní organizace, SE ROZHODLY UZaVŘÍT TUTO DOHODU:

ČÁST 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLaVa I

CÍLE, ZÁSADY A AKTÉŘI

KaPITOLa 1

Cíle a zásady

Článek 1

Cíle partnerství

Společenství a jeho členské státy na jedné straně a státy aKT na straně druhé (dále jen „strany“) uzavírají tuto dohodu s cílem podpořit a urychlit hospodářský, kulturní a sociální rozvoj států aKT, s cílem přispět k míru a bezpečnosti a podpořit stabilní a demokratické politické prostředí.

Partnerství se zaměří na cíl omezení a případného vymýcení chudoby v souladu s cíli udržitelného rozvoje a postupné integrace států aKT do světové ekonomiky.

Tyto cíle a mezinárodní závazky stran jsou zdrojem všech rozvojových strategií a dosahuje se jich prostřednictvím integrovaného přístupu, současně s ohledem na současné politické, hospodářské, sociální, kulturní a environmentální aspekty rozvoje. Partnerství poskytuje souvislý podpůrný rámec pro rozvojové strategie přijaté každým státem aKT.

Součástí tohoto rámce je udržitelný hospodářský růst, rozvoj soukromého sektoru, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení přístupu k výrobním prostředkům. Podporuje se úcta k právům jednotlivce a uspokojování základních potřeb, povzbuzování sociálního rozvoje a podmínek spravedlivé distribuce plodů růstu. Povzbuzují a podporují se regionální a subregionální integrační procesy podporující integraci států aKT do světové ekonomiky, pokud jde o obchod a soukromé investice. Nedílnou součástí tohoto přístupu je budování kapacit aktérů při rozvoji a zlepšování institucionálního rámce nezbytného pro sociální soudržnost, pro fungování demokratické společnosti a tržního hospodářství a pro vznik aktivní a organizované občanské

společnosti. Systematická pozornost se věnuje situaci žen a otázkám rovnosti mužů a žen ve všech oblastech – politické, hospodářské a sociální. Zásady udržitelného rozvoje přírodních zdrojů a životního prostředí se používají a integrují na všech úrovních partnerství.

Článek 2

Základní zásady

Spolupráce aKT-ES, založená na právně závazném systému a exi- stenci společných orgánů, se uskutečňuje v souladu s těmito základními zásadami:

— rovnost partnerů a vlastnictví rozvojových strategií: pro účely provádění cílů partnerství státy aKT určují rozvojové strate- gie pro své ekonomiky a společnosti s veškerou svrchovaností a s náležitým zřetelem k podstatným prvkům uvedeným v článku 9; partnerství podporuje vlastnictví rozvojových stra- tegií dotyčnými zeměmi a obyvateli;

— účast: kromě ústřední vlády jako hlavního partnera je partner- ství otevřeno různým druhům ostatních aktérů s cílem pod- pořit integraci všech částí společnosti, včetně soukromého sektoru a organizací občanské společnosti, do hlavního proudu politického, hospodářského a společenského života;

— klíčová úloha dialogu a plnění vzájemných závazků: závazky přijaté stranami v rámci jejich dialogu jsou ústředním bodem jejich vztahů partnerství a spolupráce;

— diferenciace a regionalizace: dohody o spolupráci a priority se liší podle úrovně rozvoje partnera, jeho potřeb, výkonů a dlouhodobé rozvojové strategie. Zvláštní důraz je kladen na regionální rozměr. Nejméně rozvinutým zemím se poskytuje zvláštní zacházení. Vezme se v úvahu zranitelnost vnitrozem- ských a ostrovních států.

Článek 3

Dosažení cílů této dohody

Strany podniknou, každá do té míry, do jaké je zapojena v rámci této dohody, veškerá vhodná opatření, obecná či konkrétní, k zajištění plnění závazků vyvstávajících z této dohody a k usnadnění dosažení jejích cílů. Zdrží se všech opatření, která by mohla tyto cíle ohrozit.

Článek 5

Informace

Spolupráce podporuje operace pro poskytování více informací a vytváření větší informovanosti o základních rysech partnerství aKT-EU. Spolupráce rovněž:

— povzbuzuje partnerství a buduje vazby mezi aktéry aKT a EU,

— posiluje síťovou spolupráci a výměnu zkušeností mezi aktéry.

KaPITOLa 2

Aktéři partnerství

1. aktéři spolupráce jsou:

Článek 6

Definice

Článek 4

Obecný přístup

Státy aKT určují své rozvojové zásady, strategie a vzory svých ekonomik a společností s veškerou svrchovaností. Se Společen- stvím zřídí programy spolupráce stanovené v této dohodě. Strany však uznávají doplňkovou úlohu nestátních aktérů a jejich poten- ciál přispět k procesu rozvoje. Za tímto účelem za podmínek sta- novených v této dohodě aktéři účastníci tam, kde je to vhodné:

— jsou informováni a zapojeni v konzultacích o politikách a strategiích spolupráce, o prioritách spolupráce zejména v oblastech, které se jich týkají nebo je přímo ovlivňují, a o politickém dialogu,

— obdrží finanční prostředky za podmínek stanovených v této dohodě s cílem podpořit místní rozvojové procesy,

— jsou zapojeni do provádění projektů a programů spolupráce v oblastech, které se jich týkají nebo ve kterých mají tito aktéři komparativní výhodu,

— obdrží podporu při budování kapacit v kritických oblastech s cílem posílit schopnosti těchto aktérů, zejména pokud jde o organizaci a zastupování, a zřizování konzultačních mecha- nismů včetně kanálů komunikace a dialogu, a podpořit stra- tegická partnerství.

a) státní (místní, vnitrostátní a regionální);

b) nestátní:

— soukromý sektor,

— hospodářští a sociální partneři, včetně odborových orga- nizací,

— občanská společnost ve všech svých podobách podle národních vlastností.

2. Uznání nevládních aktérů stranami závisí na rozsahu, ve kterém řeší potřeby obyvatel, na jejich specifických schopnos- tech a na tom, zda jsou organizováni a řízeni demokraticky a transparentně.

Článek 7

Budování kapacit

Příspěvek občanské společnosti k rozvoji lze zvýšit posílením komunitních organizací a neziskových nevládních organizací ve všech oblastech spolupráce. To vyžaduje:

— povzbuzení a podporu vytváření a rozvoje takových organi- zací,

— tvorbu režimů pro zapojení těchto organizací do navrhování, provádění a hodnocení rozvojových strategií a programů.

HLaVa II

POLITICKÝ ROZMĚR

Článek 8

Politický dialog

1. Strany se pravidelně účastní souhrnného, vyváženého a hlu- bokého politického dialogu vedoucího k závazkům na obou stranách.

2. Cílem tohoto dialogu je výměna informací, podpora vzájem- ného porozumění a usnadnění tvorby dohodnutých priorit a sdílených agend, zejména uznáním stávajících vazeb mezi růz- nými aspekty vztahů mezi stranami a různými oblastmi spolu- práce stanovenými v této dohodě. Dialog usnadňuje konzultace mezi stranami na mezinárodních fórech. Cíle dialogu rovněž zahrnují prevenci vzniku situací, v nichž by jedna strana mohla považovat za nezbytné uchýlit se k doložce o neplnění.

3. Dialog zahrnuje veškeré cíle stanovené v této dohodě, stejně jako otázky společného, obecného, regionálního nebo subregio- nálního zájmu. Prostřednictvím dialogu strany přispívají k míru, bezpečnosti a stabilitě a podporují stabilní a demokratické poli- tické prostředí. Dialog zahrnuje strategie spolupráce, stejně jako globální a odvětvové politiky, včetně životního prostředí, rovnosti mužů a žen, migrace a otázek souvisejících s kulturním dědic- tvím.

4. Dialog se mimo jiné zaměřuje na specifické politické problémy společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů této dohody, jako je obchod se zbraněmi, nadměrné vojenské výdaje, drogy a organizovaný zločin nebo etnická, náboženská či rasová diskriminace. Dialog rovněž zahrnuje pravidelné posou- zení vývoje ohledně dodržování lidských práv, demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných.

5. Významnou úlohu v tomto dialogu hrají široce založené poli- tiky na podporu míru a předcházení, řízení a řešení násilných konfliktů, stejně jako potřeba brát při definování prioritních oblastí spolupráce plně v úvahu cíl míru a demokratické stability.

6. Dialog je veden pružně. Dialog je podle potřeby formální nebo neformální a je veden uvnitř nebo vně institucionálního rámce, ve vhodném formátu a na vhodné úrovni včetně úrovně regio- nální, subregionální nebo vnitrostátní.

7. K tomuto dialogu se přidružují regionální a subregionální organizace, stejně jako zástupci organizací občanské společnosti.

Článek 9

Podstatné prvky a základní prvek

1. Spolupráce se orientuje na udržitelný rozvoj zaměřený na člo- věka, jenž je hlavním protagonistou a příjemcem rozvoje; to zahrnuje dodržování a podporu veškerých lidských práv.

Dodržování veškerých lidských práv a základních svobod, včetně dodržování základních sociálních práv, demokracie založené na právním státu a transparentní a odpovědné správě věcí veřejných, je nedílnou součástí udržitelného rozvoje.

2. Strany se odvolávají na své mezinárodní závazky ohledně dodržování lidských práv. Znovu vyjadřují svou hlubokou odda- nost lidské důstojnosti a lidským právům, jež jsou legitimním cílem jednotlivců i národů. Lidská práva jsou univerzální, neděli- telná a vzájemně spolu souvisí. Strany se zavazují podporovat a chránit veškeré základní svobody a lidská práva, ať už občanská a politická, nebo hospodářská, sociální a kulturní. V tomto kon- textu strany znovu zdůrazňují rovnost mužů a žen.

Strany znovu zdůrazňují, že demokratizace, rozvoj a ochrana základních svobod a lidských práv spolu vzájemně souvisí a posi- lují se. Demokratické zásady jsou univerzálně uznávanými zása- dami, na nichž je založena organizace státu k zajištění legitimity jeho autority, zákonnost jeho činnosti odrážející se v jeho ústav- ním, právním a správním systému, a existence participačních mechanismů. Na základě univerzálně uznávaných zásad každá země rozvíjí svou demokratickou kulturu.

Struktura vlády a působnost různých složek státní moci jsou zalo- ženy na právním státu, který zejména zahrnuje účinné a dostupné prostředky právní nápravy, nezávislý právní systém zaručující rovnost před zákonem, a výkonnou moc, jež je plně podřízena zákonu.

Dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu, které jsou základem partnerství aKT-EU, jsou základem domácích a mezinárodních politik stran a představují podstatné prvky této dohody.

3. V kontextu politického a institucionálního prostředí, které podporuje lidská práva, demokratické zásady a právní stát, zna- mená řádná správa věcí veřejných transparentní a odpovědné řízení lidských, přírodních, hospodářských a finančních zdrojů pro účely spravedlivého a udržitelného rozvoje. Zahrnuje jasné rozhodovací postupy na úrovni orgánů veřejné moci, transpa- rentní a odpovědné instituce, nadřazenost práva při řízení a dis- tribuci zdrojů, a budování kapacit pro tvorbu a provádění opa- tření, jejichž cílem je zejména předcházení korupci a její potírání.

Řádná správa věcí veřejných, která je základem partnerství aKT- EU, je základem domácích a mezinárodních politik stran a před- stavuje základní prvek této dohody. Strany se dohodly, že poru- šení tohoto prvku představují pouze vážné případy korupce včetně úplatkářství vedoucího k takové korupci, jak je definováno v článku 97.

4. Partnerství aktivně podporuje lidská práva, demokratizační procesy, konsolidaci právního státu a řádnou správu věcí veřej- ných.

Tyto oblasti budou významným tématem politického dialogu. V kontextu tohoto dialogu přikládají strany obzvláštní význam probíhajícím změnám a kontinuitě dosaženého pokroku. Toto pravidelné posuzování bere v úvahu hospodářský, sociální, kul- turní a historický kontext každé země.

Tyto oblasti budou rovněž cílem podpory pro rozvojové strate- gie. Společenství poskytuje podporu politickým, institucionálním a právním reformám a budování kapacit veřejných a soukrom- ých aktérů a občanské společnosti v rámci strategií společně dohodnutých mezi dotyčným státem a Společenstvím.

Článek 10

Ostatní prvky politického prostředí

1. Strany považují za prvky přispívající k uchování a konsolidaci stabilního a demokratického politického prostředí tyto prvky:

— udržitelný a spravedlivý rozvoj, zahrnující mimo jiné přístup k výrobním prostředkům, podstatným službám a spravedl- nosti,

— větší zapojení aktivní a organizované občanské společnosti a soukromého sektoru.

2. Strany uznávají, že zásady tržního hospodářství, podporované transparentními pravidly hospodářské soutěže a zdravými hospo- dářskými a sociálními politikami, přispívají k dosahování cílů partnerství.

Článek 11

Politiky budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení

1. Strany v rámci partnerství sledují aktivní, souhrnnou a integ- rovanou politiku budování míru a předcházení konfliktům a jejich řešení. Tato politika je založena na zásadě vlastnictví. Soustřeďuje se zejména na budování regionálních, subregionálních a vnitros- tátních kapacit a na předcházení násilným konfliktům v raném stadiu cíleným řešením jejich základních příčin a vhodnou kom- binací veškerých dostupných nástrojů.

2. aktivity v oblasti budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení zahrnují zejména podporu vyvažování politických, hospodářských, sociálních a kulturních příležitostí mezi všemi segmenty společnosti, posilování demokratické legitimity a účin- nosti správy věcí veřejných, zřizování účinných mechanismů mírového řešení skupinových zájmů, překonávání hranic mezi různými segmenty společnosti, stejně jako podporu aktivní a organizované občanské společnosti.

3. Příslušné činnosti rovněž mimo jiné zahrnují podporu snah o zprostředkování, vyjednávání a usmiřování, účinného regionál- ního řízení sdílených vzácných přírodních zdrojů, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků do společnosti, řešení problému dětských vojáků, stejně jako vhodných akcí pro stano- vení odpovědných limitů vojenských výdajů a obchodu se zbra- němi, včetně podpory používání dohodnutých norem a kodexů

chování. V tomto kontextu bude kladen zvláštní důraz na boj proti protipěchotním minám, stejně jako na řešení nadměrného a nekontrolovaného šíření a hromadění ručních palných zbraní a lehkých zbraní a nedovoleného obchodu s nimi.

4. V situacích násilných konfliktů přijímají strany veškerá vhodná opatření s cílem předejít zintenzivnění násilí, omezit jeho územní rozšíření a usnadnit mírové urovnání stávajících sporů. Zvláštní pozornost se věnuje zajištění toho, aby finanční prostředky pro spolupráci byly užívány v souladu se zásadami a cíli partnerství a aby se předešlo jejich zneužití k válečným účelům.

5. V situacích po skončení konfliktu strany přijmou veškerá vhodná opatření k usnadnění návratu k nenásilné, stabilní a udr- žitelné situaci. Strany zajistí vytvoření nezbytných vazeb mezi mimořádnými opatřeními, rehabilitací a rozvojovou spoluprací.

Článek 12

Soudržnost politik Společenství a jejich dopad na provádění této dohody

aniž je dotčen článek 96, v případě, že Společenství hodlá při výkonu svých pravomocí přijmout opatření, které by mohlo mít vliv na zájmy států aKT, pokud jde o cíle této dohody, dotyčným státům své záměry včas oznámí. Za tímto účelem Komise současně sdělí sekretariátu států aKT svůj návrh na taková opatření. Tam, kde je to nezbytné, může být z iniciativy států aKT vznesena žádost o informace.

Na žádost těchto států se budou neprodleně konat konzultace tak, aby bylo možné vzít v úvahu jejich zájmy ohledně dopadu těchto opatření před přijetím jakéhokoli konečného rozhodnutí.

Kromě toho poté, co se uskuteční tyto konzultace, mohou státy

Článek 13

Migrace

1. Problém migrace je v rámci partnerství aKT-EU předmětem prohloubeného dialogu.

Strany znovu potvrzují své stávající závazky v rámci mezinárod- ního práva zajistit dodržování lidských práv a odstranit veškeré formy diskriminace založené zejména na původu, pohlaví, rase, jazyce a náboženství.

2. Strany mají za to, že partnerství v souvislosti s migrací zna- mená spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích států, kteří se legálně zdržují na jejich území, integrační politiku zamě- řenou na to, aby jim byla poskytnuta práva a povinnosti srovna- telné s právy a povinnostmi jejich občanů, posilování nediskrimi- nace v hospodářském, sociálním a kulturním životě, a rozvoj opatření proti rasismu a xenofobii.

3. Zacházení poskytované každým členským státem pracov- níkům států aKT legálně zaměstnaným na jeho území bude pro- stý jakékoli diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud jde o pracovní podmínky, odměňování a propouštění, ve srov- nání s jeho vlastními státními příslušníky. V tomto ohledu dále každý stát aKT poskytne srovnatelné nediskriminační zacházení pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členského státu.

4. Strany se domnívají, že strategie zaměřené na snížení chu- doby, zlepšení životních a pracovních podmínek, vytváření pra- covních míst a rozvoj odborné přípravy dlouhodobě přispívají k normalizaci migračních toků.

Strany v rámci rozvojových strategií a vnitrostátního a regionál- ního programování vezmou v úvahu strukturální omezení spo- jená s migračními toky za účelem podpory hospodářského a sociálního rozvoje regionů, ze kterých pocházejí migranti, a sní- žení chudoby.

aKT co nejdříve písemně oznámit Společenství své zájmy

a předložit návrhy změn uvádějící, jak by mělo být vyhověno jejich zájmům.

Pokud Společenství návrhy států aKT nepřijme, co nejdříve je informuje s uvedením důvodů.

Státy aKT rovněž obdrží přiměřené informace o vstupu takových rozhodnutí v platnost, a to předem, kdykoli to bude možné.

Společenství prostřednictvím vnitrostátních a regionálních pro- gramů spolupráce podporuje odbornou přípravu státních přísluš- níků států aKT v zemi jejich původu, v jiném státě aKT nebo v členském státě Evropské unie. Pokud jde o odbornou přípravu ve členském státě, strany zajistí, aby tato činnost byla zaměřena na odbornou integraci státních příslušníků států aKT v jejich zemích původu.

Strany rozvíjejí programy spolupráce pro usnadnění přístupu stu- dentů ze států aKT ke vzdělávání, zejména prostřednictvím pou- žití nových komunikačních technologií.

5. a) V rámci politického dialogu přezkoumá Rada ministrů pro- blémy způsobené nedovoleným přistěhovalectvím, s cílem vytvořit ve vhodných případech prostředky preventivní politiky.

Pokud jde o členské státy Evropské unie, závazky v tomto odstavci se použijí pouze u osob, které se mají považovat za jejich státní příslušníky pro účely Spole- čenství podle prohlášení č. 2 ke Smlouvě o založení

Evropského společenství. Pokud jde o státy aKT,

b) V tomto kontextu se strany zejména dohodly zajistit dodr- žování práv a respektování důstojnosti jednotlivců při všech postupech zahajovaných pro návrat ilegálních imi- grantů do zemí jejich původu. V této souvislosti jim pří- slušné orgány poskytnou správní prostředky nezbytné pro jejich návrat.

c) Strany se dále dohodly, že:

i) každý členský stát Evropské unie akceptuje návrat a zpětné přebírání kterýchkoli svých státních přísluš- níků, kteří se ilegálně zdržují na území státu aKT, na žádost tohoto státu a bez dalších formalit;

každý ze států aKT akceptuje návrat a zpětné přebírání kterýchkoli svých státních příslušníků, kteří se ilegálně zdržují na území členského státu Evropské unie, na žádost tohoto členského státu a bez dalších formalit.

Pro tyto účely členské státy a státy aKT poskytnou svým státním příslušníkům vhodné doklady totožnosti.

závazky v tomto odstavci se použijí pouze u osob, které jsou považovány za jejich státní příslušníky podle jejich příslušného právního systému;

ii) na žádost jedné ze stran budou zahájena jednání se státy aKT s cílem uzavřít v dobré víře a s náležitým ohledem na příslušná pravidla mezinárodního práva dvoustranné dohody upravující specifické závazky při zpětném pře- bírání a navracení jejich státních příslušníků. V případě, že to některá ze stran bude považovat za nutné, budou tyto dohody rovněž obsahovat režim zpětného přebí- rání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti. Tyto dohody stanoví podrobnosti o kate- goriích osob podléhajících tomuto režimu, stejně jako opatření pro jejich zpětné přebírání a navracení.

Státům aKT bude pro provádění těchto dohod posky- tována přiměřená pomoc;

iii) pro účely tohoto písmene c) se pojmem „strany“ rozumí Společenství, kterýkoli jeho členský stát a kterýkoli stát aKT.

ČÁST 2

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 14

Společné orgány

Orgány této dohody jsou Rada ministrů, Výbor velvyslanců a Společné parlamentní shromáždění.

Článek 15

Rada ministrů

1. Rada ministrů se skládá ze členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a člena vlády každého státu aKT na straně druhé.

Úřad předsedy Rady ministrů zastává střídavě člen Rady Evrop- ské unie a člen vlády státu aKT.

Rada se zpravidla schází jednou ročně z iniciativy předsedy a kdy- koli se to zdá nezbytné, ve formě a zeměpisném složení přiměře- ném problémům, jež se mají řešit.

2. Rada ministrů má za úkol:

a) vést politický dialog;

b) přijímat politické pokyny a rozhodnutí nezbytná pro pro- vádění ustanovení této dohody, zejména pokud jde o rozvo- jové strategie ve specifických oblastech stanovených touto dohodou, nebo v jakékoli jiné oblasti, která se ukáže rele- vantní, a pokud jde o postupy;

c) přezkoumat a vyřešit jakýkoli problém, který by mohl zabránit účinnému a účelnému provádění této dohody, nebo který by mohl představovat překážku v dosažení jejích cílů;

d) zajistit hladké fungování konzultačních mechanismů.

3. Rada ministrů přijímá rozhodnutí společnou dohodou stran. Řízení Rady ministrů je platné pouze v případě, že je přítomna polovina členů Rady Evropské unie, jeden člen Komise a dvě tře- tiny členů zastupujících vlády států aKT. Každý člen Rady ministrů, který se nemůže zúčastnit, se může nechat zastoupit. Zástupce vykonává veškerá práva tohoto člena.

Rada může přijímat rozhodnutí závazná pro strany, rámcová usnesení, doporučení a stanoviska. Přezkoumává a bere v úvahu usnesení a doporučení přijatá Společným parlamentním shromážděním.

Rada ministrů vede pokračující dialog se zástupci sociálních a hospodářských partnerů a ostatních aktérů občanské společ- nosti v aKT a EU. Za tímto účelem se mohou souběžně s jejími zasedáními konat konzultace.

4. Rada ministrů může delegovat pravomoci na Výbor velvy- slanců.

5. Rada ministrů přijme svůj jednací řád do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost.

Článek 16

Výbor velvyslanců

1. Výbor velvyslanců tvoří stálí zástupci každého členského státu při Evropské unii a zástupce Komise na jedné straně a vedoucí mise každého státu aKT při Evropské unii na straně druhé.

Úřad předsedy Výboru velvyslanců zastává střídavě stálý zástupce členského státu určený Společenstvím, a vedoucí mise zastupující stát aKT, určený státy aKT.

2. Výbor je Radě ministrů nápomocen při plnění jejích úkolů a plní jakýkoli mandát, který mu Rada svěří. V tomto kontextu sleduje provádění této dohody a pokrok při dosahování cílů v ní stanovených.

Výbor velvyslanců se schází pravidelně, zejména s cílem připravit se na zasedání Rady, a kdykoli je to nezbytné.

3. Výbor přijme svůj jednací řád do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost.

Článek 17

Společné parlamentní shromáždění

1. Společné parlamentní shromáždění se skládá ze stejného počtu zástupců EU a aKT. Členy Společného parlamentního shro- máždění jsou na jedné straně členové Evropského parlamentu a na straně druhé členové parlamentu nebo, pokud to není možné, zástupci určení parlamentem, každého ze států aKT. Za neexistence parlamentu podléhá účast zástupce dotyčného státu aKT předchozímu souhlasu Společného parlamentního shromáž- dění.

2. Úlohou Společného parlamentního shromáždění jako porad- ního orgánu je:

— podporovat demokratické procesy prostřednictvím dialogu a konzultací,

— usnadnit lepší porozumění mezi národy Evropské unie a národy států aKT a zlepšit veřejnou informovanost o roz- vojových problémech,

— projednávat problémy související s rozvojem a partnerstvím aKT-EU,

— přijímat usnesení a vydávat doporučení pro Radu ministrů za účelem dosažení cílů této dohody.

3. Společné parlamentní shromáždění se schází dvakrát ročně na plenárním zasedání, střídavě v Evropské unii a v jednom ze států aKT. S cílem posílit regionální integraci a podpořit spolupráci mezi národními parlamenty lze sjednávat schůzky mezi členy parlamentů z EU a aKT na regionální nebo subregionální úrovni.

Společné parlamentní shromáždění organizuje pravidelné kon- takty se zástupci hospodářských a sociálních partnerů aKT-EU a ostatními aktéry občanské společnosti s cílem získat jejich názory na dosahování cílů této dohody.

4. Společné parlamentní shromáždění přijme svůj jednací řád do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost.

ČÁST 3

STRATEGIE SPOLUPRÁCE

Článek 18

Strategie spolupráce jsou založeny na rozvojových strategiích

a hospodářské a obchodní spolupráci, jež jsou vzájemně propojeny a vzájemně se doplňují. Strany zajistí, aby se snahy podnikané v obou uvedených oblastech vzájemně posilovaly.

HLaVa I

ROZVOJOVÉ STRATEGIE

KaPITOLa 1

Obecný rámec

Článek 19

Zásady a cíle

v místním vlastnictví. Spolupráce tak poskytuje soudržný rámec podpory vlastních rozvojových strategií aKT a zajišťuje doplňko- vost a interakci mezi různými prvky. V tomto kontextu a v rámci rozvojových politik a reforem prováděných státy aKT se strate- gie spolupráce aKT-ES zaměřují na:

a) dosahování rychlého a udržitelného hospodářského růstu vytvářejícího pracovní místa, rozvoj soukromého sektoru, zvyšování zaměstnanosti, zlepšování přístupu k výrobním hospodářským činnostem a prostředkům, a podporu regio- nální spolupráce a integrace;

1. Ústředním cílem spolupráce

aKT-ES

je snížení chudoby

a nakonec její vymýcení; udržitelný rozvoj a postupná integrace států aKT do světové ekonomiky. V tomto kontextu jsou rámec a zaměření spolupráce přizpůsobeny individuálním okolnostem každého státu aKT, podporují místní vlastnictví hospodářských a sociálních reforem a integraci aktérů soukromého sektoru a občanské společnosti do rozvojového procesu.

2. Spolupráce vychází ze závěrů konferencí Organizace spoje- ných národů a z cílů a akčních programů sjednaných na meziná- rodní úrovni a z jejich pokračování jako ze základů rozvojových zásad. Spolupráce rovněž vychází z cílů mezinárodní rozvojové spolupráce a přikládá zvláštní význam provedení kvalitativních a kvantitativních ukazatelů pokroku.

3. Vlády a nestátní aktéři v každém státě aKT iniciují konzultace ohledně rozvojových strategií země a jejich komunitní podpory.

Článek 20

Přístup

1. Cíle rozvojové spolupráce aKT-ES se uskutečňují prostřednic- tvím integrovaných strategií, které zahrnují hospodářské, sociální, kulturní, environmentální a institucionální prvky, které musí být

b) podporu lidského a sociálního rozvoje, jenž napomůže zajis- tit široké a spravedlivé využívání plodů růstu a podpoří rov- nost mužů a žen;

c) podporu kulturních hodnot společenství a specifických inter- akcí s hospodářskými, politickými a sociálními prvky;

d) podporu institucionálních reforem a rozvoje, posilování insti- tucí nezbytných pro konsolidaci demokracie, řádnou správu věcí veřejných, a pro účinné a konkurenceschopné tržní eko- nomiky; budování kapacit pro rozvoj a partnerství a

e) podporu udržitelného životního prostředí, regenerace a nej- lepší praxe, a zachování základny přírodních zdrojů.

2. Systematická pozornost se věnuje těmto tematickým nebo průřezovým tématům s cílem integrovat je do všech oblastí spo- lupráce: problémy rovnosti mužů a žen, problémy životního pro- středí a institucionální rozvoj a budování kapacit. Tyto oblasti jsou rovněž způsobilé pro podporu Společenství.

3. Podrobné texty ohledně cílů a strategií rozvojové spolupráce, zejména odvětvových politik a strategií, jsou začleněny do kom- pendia poskytujícího provozní pokyny ve specifických oblastech nebo odvětvích spolupráce. Rada ministrů může tyto texty pře- zkoumat a/nebo pozměnit na základě doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES.

KaPITOLa 2

Oblasti podpory

ODDÍL 1

Hospodářský rozvoj

Článek 21

Investice a rozvoj soukromého sektoru

1. Spolupráce podporuje nezbytné hospodářské a institucionální reformy a politiky na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni s cílem vytvořit příznivé prostředí pro soukromé investice a rozvoj dyna- mického, životaschopného a konkurenceschopného soukromého sektoru. Spolupráce dále podporuje:

a) povzbuzování dialogu a spolupráce mezi veřejným a soukro- mým sektorem;

b) rozvoj podnikatelských dovedností a podnikatelské kultury;

c) privatizaci a reformu podniků a

d) rozvoj a modernizaci systémů zprostředkování a rozhodčího řízení.

2. Spolupráce rovněž podporuje zlepšování jakosti, dostupnosti a přístupnosti formálních i neformálních finančních a nefinanč- ních služeb soukromým podnikům pomocí:

a) urychlení a směrování toků soukromých domácích i zahranič- ních úspor do financování soukromých podniků podporou politik rozvoje moderního finančního odvětví včetně kapitálového trhu, finančních institucí a udržitelných mikro- finančních operací;

b) rozvoje a posilování obchodních institucí a zprostředkovatel- ských organizací, sdružení, obchodních komor a místních poskytovatelů ze soukromého sektoru, poskytujících podni- kům podporu a nefinanční služby, jako jsou odborné, tech- nické, řídící a školicí služby a služby obchodní podpory a

c) podpory institucí, programů, činností a iniciativ, které přispí- vají rozvoji a přenosu technologií a know-how a nejlepší praxe ve všech aspektech obchodního řízení.

3. Spolupráce podporuje rozvoj obchodu prostřednictvím poskytování financí, záručních prostředků a technické podpory s cílem povzbudit a podpořit tvorbu, zřizování, rozšiřování, diver- zifikaci, obnovu, restrukturalizaci, modernizaci nebo privatizaci dynamických, životaschopných a konkurenceschopných podniků ve všech hospodářských odvětvích, stejně jako finančních zpro- středkovatelů, jako jsou instituce poskytující rozvojové financo- vání a rizikový kapitál a leasingové společnosti, prostřednictvím:

a) tvorby a/nebo posilování finančních nástrojů ve formě inves- tičního kapitálu;

b) zlepšování přístupu k základním vstupům, jako jsou obchodní informace a poradenské a konzultační služby nebo služby technické pomoci;

c) zvyšování vývozních aktivit, zejména prostřednictvím budování kapacit ve všech oblastech souvisejících s obchodem a

d) povzbuzování vazeb, sítí a spolupráce mezi podniky, včetně těch, které zahrnují přenos technologie a know-how na úrovni vnitrostátní, regionální a aKT-ES, a partnerství se soukro- mými zahraničními investory, slučitelná s cíli a pokyny roz- vojové spolupráce aKT-ES.

4. Spolupráce podporuje rozvoj mikropodniků prostřednictvím lepšího přístupu k finančním a nefinančním službám; vhodné politiky a regulačního rámce pro jejich rozvoj; a poskytuje odbor- nou přípravu a informační služby o nejlepší praxi v mikrofinan- cování.

5. Podpora investic a rozvoje soukromého sektoru integruje akce a iniciativy na makroekonomické, mezoekonomické a mikroeko- nomické úrovni.

Článek 22

Makroekonomické a strukturální reformy a politiky

1. Spolupráce podporuje úsilí aKT provádět:

a) makroekonomický růst a stabilizaci prostřednictvím discipli- novaných fiskálních a měnových politik, které vedou ke sní- žení inflace a zlepšují vnější a fiskální bilance, prostřednictvím posílení fiskální disciplíny, zvyšování rozpočtové transparent- nosti a účinnosti, zlepšování jakosti, spravedlnosti a složení fiskální politiky a

b) strukturální politiky určené k posílení úlohy různých aktérů, zejména soukromého sektoru, a ke zlepšení prostředí pro růst obchodu, investic a zaměstnanosti, stejně jako pro:

i) liberalizaci obchodních a devizových režimů a směnitel- nost běžného účtu s ohledem na zvláštní okolnosti každé země;

ii) posílení pracovních a produktových reforem;

iii) povzbuzení reforem finančních systémů, jež napomáhají rozvoji životaschopných bankovních a nebankovních systémů, kapitálových trhů a finančních služeb, včetně mikrofinancí;

iv) zlepšení jakosti soukromých a veřejných služeb a

v) povzbuzení regionální spolupráce a postupné integrace makroekonomických a měnových politik.

2. Návrhy makroekonomických politik a programů strukturál- ního přizpůsobení odrážejí sociálně-politické pozadí a institucio- nální kapacity dotyčných zemí, zajišťují kladný dopad na snižo- vání chudoby a přístup k sociálním službám, a vycházejí z těchto zásad:

a) státy aKT nesou primární odpovědnost za analýzu problémů, které mají být řešeny, za návrh a provádění reforem;

b) podpůrné programy se přizpůsobují různým situacím v kaž- dém státě aKT a jsou citlivé k sociálním podmínkám, kultuře a životnímu prostředí těchto států;

c) je uznáváno a respektováno právo států aKT určit směr a načasování svých rozvojových strategií a priorit;

d) tempo reforem je realistické a slučitelné s kapacitami a zdroji každého ze států aKT a

e) posilují se komunikační a informační mechanismy pro oby- vatele ohledně hospodářských a sociálních reforem a politik.

Článek 23

Rozvoj hospodářského odvětví

Spolupráce podporuje udržitelnou politiku a institucionální reformy a investice nezbytné pro spravedlivý přístup k hospodář- ským činnostem a výrobním prostředkům, zejména:

a) rozvoj systémů odborné přípravy napomáhajících zvyšování produktivity ve formálním i neformálním sektoru;

b) kapitál, úvěry, pozemky, zejména pokud jde o vlastnická práva a užívání;

c) rozvoj strategií venkova zaměřených na vybudování rámce pro participační decentralizované plánování, přidělování a řízení zdrojů;

d) strategie zemědělské produkce, vnitrostátní a regionální poli- tiky bezpečnosti potravin, udržitelný rozvoj vodních zdrojů a rybolovu, stejně jako mořských zdrojů v rámci výlučných hospodářských zón států aKT. Každá dohoda o rybolovu, která bude sjednána mezi Společenstvím a státy aKT, bude konzistentní s rozvojovými strategiemi v této oblasti;

e) hospodářská a technologická infrastruktura a služby včetně dopravy, telekomunikačních systémů, komunikačních služeb a rozvoje informační společnosti;

f) rozvoj konkurenceschopných odvětví průmyslu, těžby a ener- getiky za podpory zapojení a rozvoje soukromého sektoru;

g) rozvoj obchodu, včetně podpory poctivého obchodu;

h) rozvoj obchodu, financí a bankovnictví; a jiná odvětví služeb;

i) rozvoj cestovního ruchu a

j) rozvoj vědecké, technologické a výzkumné infrastruktury a služeb; včetně zlepšování, přenosu a přijímání nových tech- nologií;

k) posilování kapacit ve výrobních oblastech, zejména ve veřej- ném a soukromém sektoru.

Článek 24

Cestovní ruch

Spolupráce se zaměří na udržitelný rozvoj odvětví cestovního ruchu ve státech a subregionech aKT, přičemž se uznává jeho rostoucí význam pro růst odvětví služeb ve státech aKT a pro rozšíření jejich celkového obchodu, jeho schopnost stimulovat ostatní odvětví hospodářské činnosti, a úloha, kterou může sehrát při potírání chudoby.

Programy a projekty spolupráce podporují úsilí států aKT vybudovat a zlepšit svůj právní a institucionální rámec a zdroje pro rozvoj a provádění politik a programů udržitelného cestovního ruchu, stejně jako, mimo jiné, zlepšování soutěžního postavení odvětví, zejména malých a středních podniků (MSP), investiční podporu, vývoj produktů včetně rozvoje původních kultur ve státech aKT, a posilování vazeb mezi cestovním ruchem a ostatními odvětvími hospodářské činnosti.

ODDÍL 2

Sociální a lidský rozvoj

Článek 25

Rozvoj sociálního sektoru

1. Spolupráce podporuje úsilí států aKT při rozvoji obecných a odvětvových politik a reforem, které zlepšují pokrytí, jakost a přístup k základní sociální infrastruktuře a službám, berou v úvahu místní potřeby a specifické požadavky nejzranitelnějších a nejvíce znevýhodněných, a snižují tak nerovnost přístupu k těmto službám. Zvláštní pozornost je věnována zajištění přimě- xxxx úrovně veřejných výdajů v sociálním sektoru. V tomto kon- textu se spolupráce zaměřuje na:

a) zlepšování vzdělávání a odborné přípravy a budování technic- kých kapacit a dovedností;

b) zlepšování systémů zdravotnictví a výživy, odstranění hladu a podvýživy, zajištění přiměřených dodávek a bezpečnosti potravin;

c) integraci problémů souvisejících s obyvatelstvem do rozvojo- vých strategií s cílem zlepšit reprodukční zdraví, primární zdravotní péči a plánované rodičovství; a předcházení mrza- čení ženských genitálií;

d) podporu boje proti HIV/aIDS;

e) zvyšování bezpečnosti vody v domácnostech a zlepšování pří- stupu k bezpečné vodě a přiměřené hygieně;

f) zlepšování nabídky cenově dostupných a přiměřených obydlí pro každého prostřednictvím podpory nízkonákladových a nízkopříjmových stavebních programů a zlepšování rozvoje měst a

g) podporu participačních metod sociálního dialogu, stejně jako dodržování základních lidských práv.

2. Spolupráce rovněž podporuje budování kapacit v sociálních oblasti, jako jsou programy odborné přípravy pro navrhování sociálních politik a moderních metod řízení sociálních projektů a programů; politiky vedoucí k technologickým inovacím a výzkumu; budování místních odborných zkušeností a podpora partnerství; a diskuse u kulatého stolu na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni.

3. Spolupráce povzbuzuje a podporuje rozvoj a provádění poli- tik a systémů sociální ochrany a zabezpečení s cílem zvýšit sociální soudržnost a podpořit svépomoc a komunitní solidaritu. Podpora je mimo jiné zaměřena na rozvíjející se iniciativy zalo- žené na hospodářské solidaritě, zejména zakládáním fondů sociál- ního rozvoje přizpůsobených místním potřebám a aktérům.

Článek 26

Problémy mládeže

Spolupráce rovněž podporuje tvorbu souvislé a souhrnné politiky pro uplatňování potenciálu mládeže, aby se lépe integrovala do společnosti a dosáhla svého plného potenciálu. V tomto kontextu spolupráce podporuje politiky, opatření a operace zaměřené na:

a) ochranu práv dětí a mládeže, zejména dívek;

b) podporu dovedností, činorodosti, inovací a potenciálu mládeže s cílem zvýšit jejich hospodářské, sociální a kulturní příležitosti a rozšířit jejich pracovní příležitostí v produktiv- ním sektoru;

c) pomoc institucím místních komunit s cílem poskytnout dětem příležitost rozvíjet svůj fyzický, psychologický, sociální a hospodářský potenciál a

d) opětovnou integraci dětí v postkonfliktních situacích do spo- lečnosti prostřednictvím programů obnovy.

Článek 27

Rozvoj kultury Spolupráce v oblasti kultury se zaměřuje na:

a) integraci kulturního rozměru do všech úrovní rozvojové spo- lupráce;

b) uznání, zachování a podporu kulturních hodnot a identit pro umožnění mezikulturního dialogu;

c) uznání, zachování a podporu hodnoty kulturního dědictví; podporu rozvoje kapacit v tomto odvětví a

d) rozvoj kulturních odvětví a zvyšování příležitostí přístupu kul- turního zboží a služeb na trh.

ODDÍL 3

Regionální spolupráce a integrace

Článek 28

Obecný přístup

Spolupráce poskytuje účinnou pomoc k dosažení cílů a priorit, jež si státy aKT stanovily v kontextu regionální a subregionální spolupráce a integrace, včetně meziregionální spolupráce a spo- lupráce v rámci aKT. Do regionální spolupráce se rovněž mohou zapojit zámořské země a území (ZZÚ) a nejvzdálenější regiony. V tomto kontextu je cílem podpory spolupráce:

a) podporovat postupnou integraci států aKT do světové ekono- miky;

b) urychlit hospodářskou spolupráci a rozvoj uvnitř regionů států aKT i mezi nimi;

c) podpořit volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu, pracov- ních sil a technologie mezi státy aKT;

d) urychlit rozšíření ekonomik států aKT; koordinaci a harmo- nizaci politik regionální a subregionální spolupráce a

e) podpořit a rozšířit obchod uvnitř aKT, mezi státy aKT a se třetími zeměmi.

Článek 29

Regionální hospodářská integrace

V oblasti regionální hospodářské integrace spolupráce podporuje:

a) rozvoj a posilování kapacit:

i) regionálních integračních institucí a organizací, jež zalo- žily státy aKT k podpoře regionální spolupráce a integrace, a

ii) národních vlád a parlamentů v záležitostech regionální integrace;

b) účast nejméně rozvinutých zemí (NRZ) ze států aKT při budování regionálních trhů a sdílení jejich výhod;

c) provádění odvětvových reformních politik na regionální úrovni;

d) liberalizaci obchodu a plateb;

e) podporu zahraničních i domácích přeshraničních investic a jiných regionálních nebo subregionálních iniciativ hospodář- ské integrace a

f) zohledňování vlivů čistých přechodných nákladů regionální integrace na příjmy státního rozpočtu a platební bilanci.

Článek 30

Regionální spolupráce

1. V oblasti regionální spolupráce se podpora spolupráce zamě- řuje na širokou škálu funkčních a tematických oblastí, které spe- cificky řeší společné problémy a využívají úspor z rozsahu, včetně:

a) infrastruktury, zejména dopravy a spojů a jejich bezpečnosti a služeb, včetně rozvoje regionálních příležitostí v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT);

b) životního prostředí; hospodaření s vodními zdroji a energií;

c) zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy;

d) výzkumu a technologického rozvoje;

e) regionálních iniciativ pro připravenost na katastrofy a zmir- ňování jejich následků a

f) jiných oblastí, včetně kontroly zbraní, zásahů proti drogám, organizovanému zločinu, praní peněz, úplatkářství a korupci.

2. Spolupráce rovněž podporuje systémy a iniciativy spolupráce v rámci aKT a mezi státy aKT.

3. Spolupráce napomáhá podpoře a rozvoji regionálního politic- kého dialogu v oblastech předcházení a řešení konfliktů; lidských práv a demokratizace; výměny, síťové spolupráce a podpoře mobility mezi různými aktéry rozvoje, zejména v občanské spo- lečnosti.

ODDÍL 4

Tematické a průřezové problémy

Článek 31

Problémy rovnosti mužů a žen

Spolupráce napomáhá posilování politik a programů, které zlepšují, zajišťují a rozšiřují rovnou účast mužů a žen ve všech oblastech politického, hospodářského, sociálního a kulturního života. Spolupráce pomáhá zlepšovat přístup žen ke všem zdro- jům nezbytným k plnému uplatnění jejich základních práv. Spo- lupráce konkrétně vytváří příslušný rámec pro:

a) integraci přístupu citlivému k rovnosti mužů a žen na všech úrovních rozvojové spolupráce včetně makroekonomických politik, strategií a operací a

b) podporu přijímání specifických pozitivních opatření ve pro- spěch žen, jako je:

i) účast na vnitrostátní a místní politice;

ii) podpora ženských organizací;

iii) přístup k základním sociálním službám, zejména ke vzdě-

iv) přístup k výrobním prostředkům, zejména k pozemkům a úvěrům a na trh práce a

v) zvláštní zohlednění žen během pomoci při mimořádných událostech a operací obnovy.

Článek 32

Životní prostředí a přírodní zdroje

1. Spolupráce při ochraně životního prostředí a udržitelném využívání a řízení přírodních zdrojů je zaměřena na:

a) začlenění udržitelnosti životního prostředí do všech aspektů rozvojové spolupráce a podporu programů a projektů pro- váděných různými aktéry;

b) budování a/nebo posilování vědeckých a technických, lid- ských a institucionálních kapacit pro řízení životního pro- středí u všech aktérů zapojených do ochrany životního pro- středí;

c) podporu specifických opatření a programů zaměřených na řešení kritických problémů udržitelného řízení a týkajících se rovněž současných a budoucích regionálních a mezinárodních závazků ohledně nerostných a přírodních zdrojů, jako jsou:

i) tropické lesy, vodní zdroje, pobřežní, mořské a rybolovné zdroje, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichové, půdy, biologická rozmanitost,

ii) ochrany křehkých ekosystémů (např. korálové útesy),

iii) obnovitelné zdroje energie, zejména solární energie, a ener- getická účinnost,

iv) udržitelný rozvoj venkova a měst,

v) desertifikace, sucho a odlesňování,

vi) rozvoj inovativních řešení problémů životního prostředí ve městech a

vii) podpora udržitelného cestovního ruchu;

d) zohlednění problémů spojených s přepravou a zneškodňová- ním nebezpečných odpadů.

2. Spolupráce rovněž vezme v úvahu:

lání a odborné přípravě, zdravotní péči a plánovanému rodičovství;

a) zranitelnost malých ostrovních států hrozbě změn klimatu;

aKT,

zejména vůči

b) zhoršování problémů sucha a desertifikace, zvláště v nejméně rozvinutých a vnitrozemských státech a

c) institucionální rozvoj a budování kapacit.

Článek 33

Institucionální rozvoj a budování kapacit

1. Spolupráce věnuje systematickou pozornost institucionálním aspektům a v tomto kontextu podporuje snahy států aKT rozvíjet a posilovat struktury, instituce a postupy napomáhající:

a) podporovat a udržovat demokracii, lidskou důstojnost, sociální spravedlnost a pluralismus s plným respektem pro rozmanitost v rámci společností a mezi nimi;

b) podporovat a udržovat univerzální a plné respektování, dodr- žování a ochranu veškerých lidských práv a základních svo- bod;

c) rozvíjet a posilovat právní stát; zlepšovat přístup ke spravedl- nosti při současném zaručení odbornosti a nezávislosti soud- ních systémů a

d) zajišťovat transparentní a odpovědnou správu věcí veřejných ve všech veřejných institucích.

2. Strany společně bojují proti úplatkářství a korupci ve všech svých společnostech.

3. Spolupráce podporuje úsilí států aKT rozvíjet své veřejné insti- tuce jako pozitivní síly růstu a rozvoje, a dosahovat významných zlepšení účinnosti veřejných služeb při ovlivňování života občanů. V tomto kontextu spolupráce napomáhá reformě, racio- nalizaci a modernizaci veřejného sektoru. Podpora spolupráce se specificky zaměřuje na:

a) reformu a modernizaci státní služby;

b) právní a soudní reformy a modernizaci soudních systémů;

c) zlepšení a posílení řízení veřejných financí;

d) urychlení reforem bankovního a finančního sektoru;

e) zlepšování správy veřejného majetku a reformy postupů veřej- ných zakázek a

f) politickou, správní, hospodářskou a finanční decentralizaci.

4. Spolupráce rovněž napomáhá obnovit a/nebo zvyšovat nejdů- ležitější kapacity veřejného sektoru a podporovat nezbytné pod- půrné instituce tržního hospodářství, zejména podporovat:

a) rozvoj právních a regulatorních schopností nezbytných pro zvládnutí provozu tržního hospodářství včetně politiky hospodářské soutěže a spotřebitelské politiky;

b) zlepšování kapacit pro analýzu, plánování, formulování a pro- vádění politik, zejména v oblasti hospodářské, sociální, oblasti životního prostředí, výzkumu, vědy a techniky a inovace;

c) modernizaci, posilování a reformu finančních a měnových institucí a zlepšování postupů;

d) budování kapacit na místní a komunální úrovni, nezbytných pro provádění politiky decentralizace a zvýšení účasti obyva- tel na rozvojovém procesu a

e) rozvoj kapacit v jiných kritických oblastech, jako jsou:

i) mezinárodní jednání a

ii) řízení a koordinace vnější podpory.

5. Spolupráce pokrývá všechny oblasti a odvětví spolupráce s cílem podpořit vznik nestátních aktérů a rozvoj jejich kapacit; a posílit struktury vzájemné informovanosti, dialogu a konzultací mezi nimi a vnitrostátními orgány, včetně regionální úrovně.

HLaVa II

HOSPODÁŘSKÁ A OBCHODNÍ SPOLUPRÁCE

KaPITOLa 1

Cíle a zásady

Článek 34

Cíle

1. Hospodářská a obchodní spolupráce se zaměřuje na podporu hladké a postupné integrace států aKT do světové ekonomiky, s náležitým ohledem k jejich politickým volbám a prioritám roz- voje, a podněcuje tak jejich udržitelný rozvoj a přispívá k vymýcení chudoby ve státech aKT.

2. Konečným cílem hospodářské a obchodní spolupráce je umož- nit státům aKT plné uplatnění v mezinárodním obchodu.

souhrnném přístupu založeném na silných stránkách a výsledcích předchozích úmluv aKT-ES za použití všech dostupných pro- středků k dosažení výše stanovených cílů řešením nabídkových a poptávkových omezení. V tomto kontextu bude zvláštní pozor- nost věnována opatřením pro rozvoj obchodu jako prostředku zvyšování konkurenceschopnosti států aKT. Rozvoj obchodu bude tudíž mít příslušnou váhu v rámci rozvojových strategií států aKT, které Společenství podporuje.

2. Hospodářská a obchodní spolupráce je budována na inicia- tivách regionální integrace států aKT s vědomím toho, že regio- nální integrace je klíčovým nástrojem integrace států aKT do svě- tové ekonomiky.

3. Hospodářská a obchodní spolupráce bere v úvahu různé potřeby a úrovně rozvoje států a regionů aKT. V tomto kontextu strany znovu potvrzují svůj závazek zajišťovat zvláštní a diferen- cované zacházení pro všechny státy aKT, udržovat zvláštní xxxxx- zení pro nejméně rozvinuté země aKT, a brát náležitě v úvahu zranitelnost malých, vnitrozemských a ostrovních států.

V tomto kontextu se zvláštní pozornost věnuje potřebě států aKT aktivně se účastnit mnohostranných obchodních jednání. Při sou- časné úrovni rozvoje států aKT je hospodářská a obchodní spo- lupráce zaměřena na to, aby státům aKT umožnila řídit výzvy globalizace, postupně se přizpůsobit novým podmínkám mezi- národního obchodu, a usnadnit si tak přechod k liberalizované globální ekonomice.

3. Za tímto účelem se hospodářská a obchodní spolupráce zamě- řuje na zvyšování výrobních, dodavatelských a obchodních kapa- cit zemí států aKT, stejně jako jejich kapacit k přilákání investic. Dále se zaměřuje na vytváření nové obchodní dynamiky mezi stranami, posilování obchodních a investičních politik států aKT a zlepšování kapacit států aKT pro zvládnutí veškerých problémů spojených s obchodem.

4. Hospodářská a obchodní spolupráce se provádí v plné shodě s ustanoveními WTO, včetně zvláštního a diferencovaného xxxxx- zení, s ohledem na vzájemné zájmy stran a jejich příslušné úrovně rozvoje.

Článek 35

Zásady

1. Hospodářská a obchodní spolupráce je založena na poctivém, pevném a strategickém partnerství. Dále je založena na

KaPITOLa 2

Nové obchodní dohody

Článek 36

Pravidla

1. S ohledem na výše uvedené cíle a zásady se strany dohodly uzavřít nové obchodní dohody slučitelné s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), odstraňující postupně překážky jejich vzájemného obchodu a zlepšující spolupráci ve všech oblas- tech souvisejících s obchodem.

2. Strany se dohodly, že nové obchodní dohody se zavedou postupně, a uznávají tudíž potřebu přípravného období.

3. S cílem usnadnit přechod na nové obchodní dohody se během přípravného období pro všechny státy aKT zachovají nevzájemné obchodní preference používané podle čtvrté úmluvy aKT-ES za podmínek definovaných v příloze V této dohody.

4. V tomto kontextu strany znovu potvrzují význam protokolů o komoditách, připojených k příloze V této dohody. Shodují se na potřebě přezkoumat je v kontextu nových obchodních dohod, zejména pokud jde o jejich slučitelnost s pravidly WTO, s cílem chránit výhody z nich vyplývající, přičemž se vezme v úvahu zvláštní právní statut protokolu o cukru.

Článek 37

Postupy

1. Dohody o hospodářském partnerství se sjednávají během pří- pravného období, které skončí nejpozději 31. prosince 2007. For- mální jednání o nových obchodních dohodách budou zahájena v září 2002 a nové obchodní dohody vstoupí v platnost do

1. ledna 2008, pokud se strany nedohodnou na dřívějších datech.

2. Xxxxxxx se veškerá nezbytná opatření k tomu, aby byla jednání během přípravného období úspěšně uzavřena. Za tímto účelem se období do zahájení formálních jednání o nových obchodních dohodách aktivně využije pro počáteční přípravy k těmto jed- náním.

3. Přípravné období se rovněž využívá k budování kapacit ve veřejném a soukromém sektoru států aKT, včetně opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti, k posílení regionálních organi- zací, a k podpoře regionálních iniciativ obchodní integrace, tam, kde je to vhodné, s pomocí při úpravách rozpočtu a fiskální reformě, stejně jako i k modernizaci a rozvoji infrastruktury a podpoře investic.

4. Strany budou pravidelně přezkoumávat postup příprav a jed- nání a v roce 2006 provedou formální a souhrnný přezkum dohod plánovaných pro všechny země, aby bylo zajištěno, že není nutná další doba pro přípravy nebo jednání.

5. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství probíhají se státy aKT, které je dle své úvahy jsou schopny vést, na úrovni, kterou považují za vhodnou, a v souladu s postupy dohodnutými skupinou aKT, přičemž se vezme v úvahu proces regionální inte- grace v rámci aKT.

6. V roce 2004 Společenství posoudí situaci zemí, které nepatří k nejméně rozvinutým zemím, a které se po konzultacích se Spo- lečenstvím rozhodnou, že nejsou schopny uzavřít dohody o hospodářském partnerství, a přezkoumá veškeré alternativní možnosti, s cílem poskytnout těmto zemím nový obchodní rámec přiměřený jejich stávající situaci a v souladu s pravidly WTO.

7. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství jsou zamě- řena zejména na stanovení harmonogramu postupného odstra- ňování překážek obchodu mezi stranami v souladu s příslušnými pravidly WTO. Na straně Společenství se liberalizace obchodu buduje na základě acquis a zaměřuje se na zlepšování současného přístupu na trh pro státy aKT, mimo jiné prostřednictvím pře- zkoumání pravidel původu. Jednání berou v úvahu úroveň roz- voje a sociálně-hospodářský dopad obchodních opatření na státy aKT a jejich schopnost přizpůsobit a upravit své ekonomiky pro liberalizační proces. Jednání budou tudíž co nejpružnější při sta- novení doby trvání dostatečného přechodného období, koneč- ného zahrnutí produktů, přičemž se vezmou v úvahu citlivá odvětví, a stupně asymetrie, pokud jde o harmonogram odstra- nění cel při zachování souladu s aktuálně platnými pravidly WTO.

8. Strany úzce spolupracují ve WTO s cílem bránit dosažené dohody, zejména s ohledem na dostupnou míru pružnosti.

9. Společenství do roku 2000 zahájí proces, který do konce mnohostranných obchodních jednání a nejpozději do roku 2005 umožní bezcelní přístup téměř pro všechny produkty ze všech nejméně rozvinutých zemí na základě stávajících obchodních ustanovení čtvrté úmluvy aKT-ES, a který zjednoduší a pře- zkoumá pravidla původu, včetně ustanovení o kumulaci, jež se vztahují na jejich vývozy.

Článek 38

Smíšený ministerský výbor pro obchod

1. Zřizuje se smíšený ministerský výbor pro obchod aKT-ES.

2. Ministerský výbor pro obchod věnuje zvláštní pozornost sou- časným mnohostranným obchodním jednáním a přezkoumá dopad iniciativ širší liberalizace na obchod aKT-ES a rozvoj eko- nomik aKT. Vydá veškerá nezbytná doporučení s cílem zachovat výhody obchodních dohod aKT-ES.

3. Ministerský výbor pro obchod se schází nejméně jednou ročně. Jeho jednací řád stanoví Rada ministrů. Skládá se ze zástupců států aKT a Společenství.

KaPITOLa 3

Spolupráce na mezinárodních fórech

Článek 39

Obecná ustanovení

1. Strany zdůrazňují význam své aktivní účasti ve WTO, stejně jako v jiných relevantních mezinárodních organizacích, tím, že se stávají členy těchto organizací a úzce sledují jejich agendu a čin- nost.

2. Strany souhlasí, že budou úzce spolupracovat při určování a prosazování svých společných zájmů v mezinárodní hospodář- ské a obchodní spolupráci, zejména ve WTO, včetně účasti na sta- novení a provádění agendy budoucích mnohostranných obchod- ních jednání. V tomto kontextu je zvláštní pozornost věnována zlepšení přístupu na trhy Společenství a ostatní trhy pro produkty a služby pocházející ze států aKT.

3. Strany se rovněž shodují na významu pružnosti pravidel WTO za účelem zohlednění úrovně rozvoje států aKT, stejně jako obtíží, se kterými se tyto státy setkávají při plnění svých povin- ností. Strany se dále dohodly na potřebě technické pomoci, která má státům aKT umožnit provádění jejich závazků.

4. Společenství souhlasí, že bude v souladu s ustanoveními uve- denými v této dohodě státům aKT nápomocno v jejich úsilí stát se aktivními členy těchto organizací rozvíjením jejich nezbytné kapacity pro vyjednávání, efektivní účast, sledování a provádění těchto dohod.

Článek 40

Komodity

1. Strany uznávají potřebu zajistit lepší fungování mezinárodních komoditních trhů a zvýšit transparentnost trhů.

2. Potvrzují svou ochotu zintenzívnit vzájemné konzultace na mezinárodních fórech a v organizacích zabývajících se komodi- tami.

3. Za tímto účelem se na žádost kterékoli ze stran uskuteční výměna stanovisek:

— ohledně fungování stávajících mezinárodních dohod nebo specializovaných mezivládních pracovních skupin s cílem zlepšit je a zvýšit jejich efektivitu v souladu s tržními trendy,

— v případě, že je navrhováno uzavření nebo obnovení meziná- rodní dohody nebo zřízení mezivládní pracovní skupiny.

Cílem těchto výměn stanovisek je vzít v úvahu příslušné zájmy každé ze stran. V případě nutnosti se mohou konat v rámci minis- terského výboru pro obchod.

KaPITOLa 4

Obchod službami

Článek 41

Obecná ustanovení

1. Strany zdůrazňují vzrůstající význam služeb v mezinárodním obchodu a jejich velký přínos hospodářskému a sociálnímu roz- voji.

2. Strany znovu potvrzují své příslušné závazky podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GaTS) a zdůrazňují potřebu zvlášt- ního a diferencovaného zacházení s poskytovateli služeb z aKT.

3. V rámci jednání o postupné liberalizaci obchodu a služeb podle článku XIX GaTS se Společenství zavazuje příznivě posou- dit priority států aKT pro zlepšení v seznamu ES s cílem vyhovět jejich specifickým zájmům.

4. Strany se v rámci dohod o hospodářském partnerství, poté, co získají určité zkušenosti v používání doložky nejvyšších výhod (DNV) podle GaTS, dále dohodly na cíli rozšíření svého partner- ství tak, aby zahrnovalo liberalizaci služeb v souladu s ustanove- ními GaTS a zejména s ustanoveními týkajícími se účasti rozvo- jových zemí na liberalizačních dohodách.

5. Společenství podporuje úsilí států aKT posílit své kapacity pro poskytování služeb. Zvláštní pozornost je věnována službám sou- visejícím s pracovními silami, podnikáním, distribucí, finan- cováním, cestovním ruchem, kulturou a výstavbou a souvisejícími inženýrskými službami s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost a tím zvýšit jejich hodnotu a objem jejich obchodu zbožím a služ- bami.

Článek 42

Námořní doprava

1. Strany uznávají význam účelných a nákladově efektivních slu- žeb námořní dopravy v bezpečném a čistém mořském prostředí jako hlavního způsobu dopravy usnadňujícího mezinárodní obchod a představujícího tak jednu ze sil stojících za hospodář- ským rozvojem a rozvojem obchodu.

2. Zavazují se podporovat liberalizaci námořní dopravy a za tímto účelem účinně používat zásadu neomezeného přístupu k trhu mezinárodní námořní dopravy na nediskriminačním a obchodním základě.

3. Každá ze stran mimo jiné poskytne lodím provozovaným stát- ními příslušníky nebo společnostmi druhé strany a lodím regist- rovaným na území druhé strany ohledně přístupu do přístavů, užívání infrastruktury a pomocných námořních služeb těchto pří- stavů, stejně jako souvisejících poplatků, celních zařízení a přidě- lení přístavišť a zařízení pro nakládku a vykládku zacházení ne méně výhodné, než jaké poskytuje svým vlastním lodím.

4. Společenství podporuje úsilí států aKT rozvíjet a podporovat účelné a nákladově efektivní služby námořní dopravy ve státech aKT s cílem zvýšit účast provozovatelů z aKT na službách mezi- národní námořní dopravy.

Článek 43

Informační a komunikační technologie a informační společnost

1. Strany uznávají významnou úlohu informačních a komuni- kačních technologií, stejně jako aktivní účasti na informační spo- lečnosti, jako předpoklad úspěšné integrace států aKT do světové ekonomiky.

2. Proto znovu potvrzují své příslušné závazky v rámci stávajících mnohostranných dohod, zejména přílohy o jednáních o základních telekomunikacích připojené ke GaTS, a vyzývají ty státy aKT, které dosud nejsou členy těchto dohod, aby k nim při- stoupily.

3. Dále souhlasí s tím, že se budou plně a aktivně účastnit veške- rých budoucích mezinárodních jednání, která mohou být vedena v této oblasti.

4. Strany proto přijmou opatření, která obyvatelům států aKT umožní snadný přístup k informačním a komunikačním techno- logiím, mimo jiné prostřednictvím těchto opatření:

— rozvoj a podpora užívání dostupných obnovitelných zdrojů energie,

— rozvoj a využívání širších nízkonákladových bezdrátových sítí.

5. Strany se rovněž dohodly na urychlení vzájemné spolupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií a informační společnosti. Tato spolupráce je zejména zaměřena na větší doplňkovost a harmonizaci komunikačních systémů na vnitro- státní, regionální a mezinárodní úrovni a jejich přizpůsobení novým technologiím.

KaPITOLa 5

Oblasti související s obchodem

Článek 44

Obecná ustanovení

1. Strany uznávají rostoucí význam nových oblastí souvisejících s obchodem při usnadňování postupné integrace států aKT do světové ekonomiky. Proto se dohodly posílit svou spolupráci v těchto oblastech pomocí plné a koordinované účasti na rele- vantních mezinárodních fórech a dohodách.

2. V souladu s ustanoveními této dohody a rozvojovými strate- giemi, které strany sjednaly, podporuje Společenství úsilí států aKT posílit své kapacity pro zvládnutí všech oblastí souvisejících s obchodem, včetně, tam kde je to nezbytné, zlepšení a podpory institucionálního rámce.

Článek 45

Politika hospodářské soutěže

1. Strany se dohodly, že zavedení a provádění účinných a zdra- vých politik a pravidel hospodářské soutěže má zásadní význam pro zlepšení a zabezpečení prostředí příznivého pro investice, udržitelný proces industrializace a transparentnost přístupu k trhům.

2. aby odstranily narušení zdravé hospodářské soutěže a s nále- žitým ohledem k různým úrovním rozvoje a hospodářských potřeb každého ze států aKT, zavazují se provádět vnitrostátní nebo regionální pravidla a politiky včetně kontroly a za určitých okolností zákazu dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení pod- niků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo důsledkem je předcházení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže. Strany se dále shodly zakázat zneužívání dominantního postavení na společném trhu Společenství nebo na území států aKT jedním nebo více podniky.

3. Strany se rovněž dohodly posílit spolupráci v této oblasti s cílem formulovat a podpořit účinné politiky hospodářské sou- těže s příslušnými vnitrostátními agenturami pro hospodářskou soutěž, jež postupně zajistí účinné používání pravidel hospodář- ské soutěže ze strany soukromých i státních podniků. Spolupráce v této oblasti zejména zahrnuje pomoc při vypracování vhodného právního rámce a jeho správního vynucování se zvláštním ohle- dem na zvláštní postavení nejméně rozvinutých zemí.

Článek 46

Ochrana práv duševního vlastnictví

1. aniž je dotčeno postavení stran v mnohostranných jednáních, uznávají strany potřebu zajistit přiměřenou a účinnou úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví a ostatních práv zahrnutých v TRIPS, včetně ochrany zeměpis- ných označení, v souladu s mezinárodními normami a s cílem snížit narušení a překážky dvoustranného obchodu.

2. V tomto kontextu zdůrazňují význam dodržování Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), Dohody o WTO a Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD).

3. Rovněž se dohodly na potřebě přistoupit ke všem relevantním mezinárodním úmluvám o duševním, průmyslovém a obchod- ním vlastnictví uvedeným v části I dohody TRIPS v souladu s jejich úrovní rozvoje.

4. Společenství, jeho členské státy a státy aKT mohou považo- vat uzavření dohod zaměřených na ochranu ochranných známek a zeměpisných označení produktů za zvláštní zájem každé ze stran.

5. Pro účely této dohody zahrnuje duševní vlastnictví zejména autorská práva včetně autorských práv k počítačovým progra- mům a práva příbuzná, včetně uměleckých návrhů, a průmyslové vlastnictví zahrnující užitné vzory, patenty včetně patentů na bio- technologické vynálezy a odrůdy rostlin nebo jiné účinné systémy sui generis, průmyslové vzory, zeměpisná označení včetně ozna- čení původu, ochranné známky zboží a služeb, topografie inte- grovaných obvodů, stejně jako právní ochranu databází a ochranu proti nekalé hospodářské soutěži podle čl. 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a ochranu nezveřejněných důvěrných informací o know-how.

6. Strany se dále dohodly posílit svou spolupráci v této oblasti. Na vyžádání a za vzájemně dohodnutých podmínek se mimo jiné rozšíří na tyto oblasti: příprava právních předpisů na ochranu a vynucování práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv držiteli práv a porušování těchto práv soutěžiteli, zří- zení a posílení státních a regionálních úřadů a jiných agentur včetně podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do vynucování a ochrany, včetně odborné přípravy personálu.

Článek 47

Normalizace a certifikace

1. Strany se dohodly, že budou těsněji spolupracovat na poli nor- malizace, certifikace a zabezpečování jakosti s cílem odstranit zbytečné technické překážky, snížit vzájemné rozdíly v těchto oblastech a usnadnit tak obchodování.

V tomto kontextu znovu potvrzují svůj závazek v rámci Dohody o technických překážkách obchodu, připojené k Dohodě o WTO (dohoda TBT).

2. Spolupráce na normalizaci a certifikaci je zaměřena na pod- poru slučitelných systémů mezi stranami a zejména zahrnuje:

— opatření v souladu s dohodou TBT na podporu většího využí- vání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření, v souladu s úrovní hospodářského rozvoje států aKT,

— spolupráci v oblasti řízení a zabezpečování jakosti ve vybraných odvětvích důležitých pro státy aKT,

Článek 49

Obchod a životní prostředí

1. Strany znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezi- národního obchodu tak, aby zajistily udržitelné a zdravé řízení životního prostředí v souladu s mezinárodními úmluvami a závazky v této oblasti a s náležitým ohledem k jejich příslušné úrovni rozvoje. Strany se dohodly, že by se při navrhování a pro-

— podporu iniciativ pro budování kapacit ve státech v oblasti posuzování shody, metrologie a normalizace,

aKT

vádění environmentálních opatření měly vzít v úvahu zvláštní potřeby a požadavky států aKT.

— rozvoj funkčních vazeb mezi institucemi pro normalizaci, posuzování shody a certifikaci v aKT a Evropě.

3. Strany se zavazují náležitě zvážit vyjednání dohod o vzájem- ném uznávání v odvětvích společného hospodářského zájmu.

Článek 48

Hygienická a rostlinolékařská opatření

1. Strany uznávají právo každé ze stran přijímat nebo vynucovat hygienická a rostlinolékařská opatření nezbytná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, za předpokladu, že tato opa- tření obecně nepředstavují prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu. Za tímto účelem strany znovu potvrzují své závazky v rámci Dohody o používání hygienických a rostlinolékařských opatření, připojené k Dohodě o WTO (do- hoda SPS), s ohledem na svou příslušnou úroveň rozvoje.

2. Dále se strany zavazují posílit koordinaci, konzultace a infor- movanost ohledně oznamování a používání navrhovaných hygie- nických a rostlinolékařských opatření v souladu s dohodou SPS, kdykoli by tato opatření mohla ovlivnit zájmy jedné ze stran. Dohodly se rovněž na předběžných rozhovorech a koordinaci v rámci Codex Alimentarius, Mezinárodního úřadu pro nákazy zví- řat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin s cílem prosazovat své společné zájmy.

3. Strany se dohodly posílit svou spolupráci s cílem posílit kapa- city veřejného a soukromého sektoru států aKT v této oblasti.

2. Majíce na mysli zásady z Ria a s cílem posílit vzájemnou pod- poru obchodu a životního prostředí, se strany dohodly na zlep- šení své spolupráce v této oblasti. Spolupráce se zejména zamě- řuje na zřízení soudržných vnitrostátních, regionálních a mezinárodních politik, posílení kontrol jakosti zboží a služeb ve vztahu k životnímu prostředí, a zlepšování výrobních metod šetrných k životnímu prostředí v příslušných odvětvích.

Článek 50

Obchod a pracovní normy

1. Strany znovu potvrzují svůj závazek dodržovat mezinárodně uznávané základní pracovní normy definované v příslušných úmluvách Mezinárodní organizace práce (MOP), zejména svo- bodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání, zrušení nucené práce, odstranění nejhorších forem dětské práce a nedis- kriminaci s ohledem na zaměstnávání.

2. Strany se dohodly v této oblasti zlepšit spolupráci, zejména v těchto oblastech:

— výměna informací o příslušných právních a pracovních před- pisech,

— formulování vnitrostátních pracovněprávních předpisů a posí- lení stávajících právních předpisů,

— programy vzdělávání a zvyšování informovanosti,

— vynucování vnitrostátních právních a pracovních předpisů.

3. Strany se dohodly, že pracovní normy by neměly být užívány k účelům ochrany obchodu.

Článek 51

Spotřebitelská politika a ochrana zdraví spotřebitelů

1. Strany se dohodly urychlit vzájemnou spolupráci v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitelů, přičemž se bere náležitý ohled na domácí právní předpisy k zamezení pře- kážkám obchodu.

2. Spolupráce se zejména zaměří na zlepšování institucionálních a technických kapacit v této oblasti, zavádění systémů rychlé výst- rahy pro vzájemnou informovanost o nebezpečných produktech, výměnu informací a zkušeností ohledně zřizování a provádění následného dozoru nad produkty a bezpečností produktů, zlep- šování informovanosti spotřebitelů o cenách a vlastnostech nabízených produktů a služeb, podporu rozvoje nezávislých sdru- žení spotřebitelů a kontaktů mezi zástupci zájmů spotřebitelů, zvyšování slučitelnosti spotřebitelských politik a systémů, ozna- mování vynucování právních předpisů a podporu spolupráce při vyšetřování škodlivých nebo nekalých obchodních postupů a pro- vádění zákazů vývozu v obchodu mezi stranami ohledně zboží a služeb, jejichž uvádění na trh bylo v zemi jejich výroby zaká- záno.

Článek 52

Doložka o vyjmutí daní

1. aniž jsou dotčena ustanovení článku 31 přílohy IV, zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s usta- noveními této dohody nebo jakýkoli jiný režim přijatý podle této dohody se nepoužije na daňové výhody, které strany poskytují nebo by mohly v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo domácích daňových předpisů.

2. Žádné ustanovení této dohody ani kteréhokoli režimu přija- tého podle této dohody nelze vykládat jako ustanovení bránící přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo vnitrostátních daňových předpisů.

3. Žádné ustanovení této dohody ani kteréhokoli režimu přija- tého podle této dohody nelze vykládat jako ustanovení bránící stranám rozlišovat při používání příslušných ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

KaPITOLa 6

Spolupráce v ostatních oblastech

Článek 53

Dohody o rybolovu

1. Strany prohlašují svou ochotu vyjednat dohody o rybolovu s cílem zaručit udržitelné a vzájemně uspokojivé podmínky pro rybolovné činnosti ve státech aKT.

2. Při uzavírání nebo provádění takových dohod státy aKT neprovádějí diskriminaci proti Společenství nebo mezi členskými státy, aniž jsou dotčeny zvláštní režimy mezi rozvojovými státy v rámci stejné zeměpisné oblasti včetně vzájemných dohod o rybolovu, a rovněž Společenství neprovádí diskriminaci proti státům aKT.

Článek 54

Bezpečnost potravin

1. S ohledem na dostupné zemědělské produkty se Společenství zavazuje zajistit, aby bylo možné pro všechny státy aKT předem stanovit vývozní náhrady pro rozsah produktů určený podle potravinových požadavků, které tyto státy oznámí.

2. Stanovení náhrad předem kryje jeden rok a použije se každý rok po celou dobu platnosti této dohody, přičemž se rozumí, že úroveň náhrady se určí v souladu s metodami, které obvykle používá Komise.

3. Je možné uzavírat specifické dohody s těmi státy aKT, které o to požádají v kontextu svých politik bezpečnosti potravin.

4. Specifické dohody uvedené v odstavci 3 neohrozí produkci a obchodní toky v regionech aKT.

ČÁST 4

ROZVOJOVÁ FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

HLaVa I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KaPITOLa 1

Cíle, zásady, pokyny a způsobilost

Článek 55

Cíle

Cílem rozvojové finanční spolupráce je prostřednictvím poskytování přiměřených finančních prostředků a vhodné technické pomoci a na základě společného zájmu a v duchu vzájemné závislosti podporovat úsilí států aKT o dosažení cílů stanovených v této dohodě.

Článek 56

Zásady

1. Rozvojová finanční spolupráce se provádí na základě rozvo- jových cílů, strategií a priorit stanovených státy aKT, a v souladu s nimi, na vnitrostátní i regionální úrovni. Vezmou se v úvahu jejich příslušné zeměpisné, sociální a kulturní vlastnosti, stejně jako jejich specifický potenciál. Spolupráce bude navíc:

a) podporovat místní vlastnictví na všech úrovních rozvojového procesu;

b) odrážet partnerství založené na vzájemných právech a povin- nostech;

c) zdůrazňovat význam předvídatelnosti a bezpečnosti toků pro- středků, poskytovaných za vysoce liberálních podmínek a ply- nule;

d) pružná a přiměřená situaci v každém státě aKT, stejně jako přizpůsobená specifické povaze dotyčného projektu nebo pro- gramu a

e) zajišťovat účelnost, koordinaci a důslednost.

2. Spolupráce zajišťuje zvláštní zacházení pro nejméně rozvinuté země aKT a bere náležitě v úvahu zranitelnost vnitrozemských a ostrovních států aKT. Kromě toho jsou řešeny i specifické potřeby postkonfliktních zemí.

Článek 57

Pokyny

1. Operace financované v rámci této dohody provádí státy aKT a Společenství v úzké spolupráci, přičemž se uznává rovnost part- nerů.

2. Státy aKT odpovídají za:

a) definování cílů a priorit, na nichž jsou založeny orientační programy;

b) volbu projektů a programů;

c) přípravu a předkládání dokumentace projektů a programů;

d) přípravu, vyjednání a uzavření zakázek;

e) provádění a řízení projektů a programů a

f) udržování projektů a programů.

3. aniž jsou dotčena výše uvedená ustanovení, způsobilí nestátní aktéři mohou rovněž odpovídat za navrhování a provádění pro- gramů a projektů v oblastech, které se jich týkají.

4. Státy aKT a Společenství společně odpovídají za:

a) vypracování pokynů pro rozvojovou finanční spolupráci v rámci společných orgánů;

b) přijetí orientačních programů;

c) hodnocení projektů a programů;

d) zajištění rovných podmínek účasti v nabídkových řízeních a na zakázkách;

e) sledování a hodnocení účinků a výsledků projektů a pro- gramů a

f) zajištění řádného, rychlého a účinného provádění projektů a programů.

5. Společenství odpovídá za rozhodnutí ohledně financování projektů a programů.

6. Nestanoví-li tato dohoda jinak, všechna rozhodnutí, která vyžadují souhlas jedné ze stran, se schvalují nebo považují za schválená do 60 dnů od oznámení druhou stranou.

Článek 58

Způsobilost pro financování

1. Tyto subjekty jsou způsobilé pro finanční podporu poskyto- vanou podle dohody:

a) státy aKT;

b) regionální nebo mezistátní subjekty, k nimž patří jeden nebo více států aKT, a jež mají zmocnění těchto států a

c) společné subjekty založené státy aKT a Společenstvím pro plnění určitých specifických cílů.

2. S výhradou souhlasu dotyčného státu nebo států aKT jsou pro finanční podporu způsobilé rovněž:

a) vnitrostátní a/nebo regionální veřejné či poloveřejné agentury, útvary nebo místní orgány států aKT a zejména jejich finanční instituce a rozvojové banky;

b) společnosti, podniky a ostatní soukromé organizace a sou- kromé hospodářské subjekty států aKT;

c) podniky členského státu Společenství, s cílem umožnit jim navíc k jejich vlastnímu příspěvku provádět produktivní pro- jekty na území státu aKT;

KaPITOLa 2

Rozsah a povaha financování

Článek 59

V rámci priorit stanovených dotyčným státem nebo státy aKT na vnitrostátní i regionální úrovni je možné poskytnout podporu projektům, programům a jiným formám činností přispívajících k cílům stanoveným v této dohodě.

Článek 60

Rozsah financování

Rozsah financování může mimo jiné zahrnovat, v závislosti na potřebách a druzích činností považovaných za nejvhodnější, pod- poru:

a) opatření, která přispívají ke zmírnění břemene zadluženosti a problémů platební bilance států aKT;

b) makroekonomických a strukturálních reforem a politik;

c) zmírnění nepříznivých vlivů nestability příjmů z vývozu;

d) odvětvových politik a reforem;

e) institucionálního rozvoje a budování kapacit;

f) programů technické spolupráce a

g) humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech včetně pomoci uprchlíkům a vysídleným osobám, krátkodo- bých opatření pro obnovu a připravenost na katastrofy.

Článek 61

Povaha financování

1. Povaha financování mimo jiné zahrnuje:

a) projekty a programy;

d) finanční zprostředkovatelé

aKT

nebo Společenství, kteří

b) úvěrové linky, záruční programy a kapitálovou účast;

poskytují, podporují a financují soukromé investice ve státech aKT a

e) aktéři decentralizované spolupráce a ostatní nestátní aktéři ze států aKT a ze Společenství.

c) rozpočtovou podporu, buď přímou pro státy aKT, jejichž měny jsou směnitelné a volně převoditelné, nebo nepřímou z doplňkových fondů vytvořených pomocí různých nástrojů Společenství;

d) lidské a materiální zdroje nezbytné pro efektivní správu a dohled nad projekty a programy;

e) odvětvové a obecné programy podpory dovozu, které mohou nabývat podoby:

i) odvětvových dovozních programů prostřednictvím pří- mých zakázek včetně financování vstupů do výrobního systému a dodávek ke zlepšení sociálních služeb,

ii) odvětvových dovozních programů ve formě deviz uvolňo- vaných ve splátkách na financování odvětvových dovozů a

iii) obecných dovozních programů ve formě deviz uvolňova- ných ve splátkách na financování obecných dovozů zahr- nujících široké spektrum produktů.

2. Přímá rozpočtová pomoc na podporu makroekonomických nebo odvětvových reforem se poskytuje tam, kde:

a) řízení veřejných výdajů je dostatečně transparentní, odpo- vědné a efektivní;

b) existují dobře definované makroekonomické nebo odvětvové politiky vytvořené samotnou zemí a schválené jejími hlavními dárci a

c) veřejné zakázky jsou otevřené a transparentní.

3. Podobná přímá rozpočtová pomoc se poskytuje postupně odvětvovým politikám jako náhrada za jednotlivé projekty.

4. Výše definované nástroje dovozních programů nebo rozpoč- tové podpory lze rovněž použít k podpoře způsobilých států aKT, provádějících reformy zaměřené na vnitroregionální hospo- dářskou liberalizaci, které vytvářejí čisté transformační náklady.

5. V rámci dohody bude pro financování projektů, programů a jiných forem činností přispívajících k dosažení cílů této dohody využíván Evropský rozvojový fond (dále jen „fond“) včetně doplň- kových fondů, nevyčerpaný zůstatek z předchozích fondů, vlastní prostředky Evropské investiční banky (dále jen „banka“), a tam, kde to bude vhodné, prostředky čerpané z rozpočtu Evropského společenství.

6. Prostředky poskytované dle této dohody mohou být použity pro krytí celkových nákladů místních i zahraničních výdajů na projekty a programy, včetně financování opakovaných nákladů.

HLaVa II

FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

KaPITOLa 1

Finanční prostředky

Článek 62

Celková částka

1. Pro účely uvedené v této dohodě jsou celková částka finanční pomoci Společenství a podrobné podmínky financování uvedeny v přílohách k této dohodě.

2. Pokud jeden ze států aKT tuto dohodu neratifikuje nebo ji vypoví, strany upraví částky poskytovaných prostředků uvedené v příloze I finančního protokolu. Úprava finančních prostředků se rovněž použije na:

a) přistoupení nových států aKT, které se neúčastnily vyjedná- vání této dohody, k této dohodě a

b) rozšíření Společenství.

Článek 63

Způsoby financování

Způsoby financování každého projektu nebo programu určují společně dotyčný stát nebo státy aKT a Společenství s ohledem na:

a) úroveň rozvoje, zeměpisnou situaci a hospodářské a finanční okolnosti těchto států;

b) povahu projektu nebo programu, jeho hospodářskou a finanční návratnost, stejně jako jeho sociální a kulturní dopad a

c) v případě půjček faktory zaručující jejich dluhovou službu.

Článek 64

Půjčování vypůjčených peněz

1. Finanční pomoc může být zpřístupněna dotyčným státům aKT nebo jejich prostřednictvím nebo, s výhradou podmínek této dohody, prostřednictvím způsobilých finančních institucí nebo přímo jakémukoli jinému způsobilému příjemci. Tam, kde se finanční pomoc poskytuje konečnému příjemci prostřednictvím zprostředkovatele nebo přímo konečnému příjemci v soukromém sektoru:

a) jsou podmínky, ze kterých může být pomoc zpřístupněna prostřednictvím zprostředkovatele konečnému příjemci nebo přímo konečnému příjemci v soukromém sektoru, stanoveny v dohodě o financování nebo v úvěrové smlouvě a

b) jakýkoli finanční přínos vzniklý zprostředkovateli z transakce půjčování vypůjčených peněz nebo vyplývající z přímých půj- ček konečnému příjemci v soukromém sektoru se použije na rozvojové účely za podmínek uvedených v dohodě o financo- vání nebo úvěrové smlouvě, po započtení správních nákladů, devizového a finančního rizika a nákladů na technickou pomoc poskytnutou konečnému příjemci.

2. Tam, kde financování probíhá prostřednictvím subjektu půjču- jícího vypůjčené peníze, usazeného a/nebo podnikajícího ve stá- tech aKT, zodpovídá tento subjekt za výběr a hodnocení jednot- livých projektů a za správu prostředků, jež má k dispozici, za podmínek stanovených v této dohodě a na základě vzájemné dohody mezi stranami.

Článek 65

Spolufinancování

1. Na žádost států aKT mohou být finanční prostředky stano- vené v této dohodě použity na spolufinancování prováděné zejména rozvojovými agenturami a institucemi, členskými státy Společenství, státy aKT, třetími zeměmi nebo mezinárodními či soukromými finančními institucemi, podniky nebo vývozními úvěrovými agenturami.

2. Zvláštní pozornost je věnována možnosti spolufinancování v případech, kdy účast Společenství povzbudí účast jiných zdrojů financování a kdy toto financování může pro dotyčný stát aKT vytvořit výhodný finanční balíček.

3. Spolufinancování může probíhat v podobě společného nebo paralelního financování. V každém případě se dává přednost řešení, které je vhodnější z hlediska efektivnosti nákladů. Navíc jsou přijímána opatření pro koordinaci a harmonizaci činnosti Společenství a ostatních spolufinancujících subjektů, s cílem mini-

4. Proces konzultace a koordinace s ostatními dárci a spolufinan- cujícími subjekty by měl být posílen a rozvinut tam, kde je to možné, prostřednictvím uzavírání rámcových dohod o spolufi- nancování, a politiky a postupy spolufinancování by měly být kontrolovány pro zajištění efektivnosti a nejlepších možných podmínek.

KaPITOLa 2

Zadluženost a podpora strukturálního přizpůsobení

Článek 66

Podpora úlev v zadluženosti

1. S cílem zmírnit břemeno zadluženosti států aKT a problémy jejich platební bilance se strany dohodly využít prostředky stano- vené v této dohodě k přispění na iniciativy úlev v zadluženosti, schválené na mezinárodní úrovni ve prospěch států aKT. Navíc se případ od případu užití prostředků, které nebyly přiděleny v rámci předchozích orientačních programů, urychlí prostřednic- tvím nástrojů pro rychlé výplaty, stanovených v této dohodě. Společenství se dále zavazuje přezkoumat, jak by bylo možné v dlouhodobém výhledu pro podporu mezinárodně schválených iniciativ úlev v zadluženosti mobilizovat jiné zdroje než ERF.

2. Na žádost jednoho ze států aKT může Společenství poskyt- nout:

a) pomoc při studiu a hledání praktických řešení zadluženosti včetně domácího zadlužení, obtíží dluhové služby a problémů platební bilance;

b) odbornou přípravu ohledně řízení zadluženosti a mezinárod- ních finančních jednání, stejně jako podporu workshopů odborné přípravy, kurzů a seminářů v těchto oborech a

c) pomoc při rozvoji pružných technik a nástrojů řízení zadlu- ženosti.

3. S cílem přispět na dluhovou službu vyplývající z půjček poskytnutých z vlastních prostředků banky, zvláštních půjček a rizikového kapitálu mohou státy aKT v souladu s dohodami, které případ od případu uzavřou s Komisí, použít pro tuto službu dostupnou cizí měnu uvedenou v této dohodě v okamžiku splat- nosti splátek dluhu a do výše částky vyžadované pro platby v národní měně.

4. Vzhledem k vážnosti problému mezinárodní zadluženosti a jeho dopadu na hospodářský růst strany prohlašují svou připra- venost pokračovat v kontextu mezinárodních rozhovorů ve výměně stanovisek ohledně obecného problému zadluženosti,

malizovat počet postupů, které státy postupy zpružnit.

aKT

provádějí, a tyto

a aniž jsou dotčeny specifické rozhovory konané na relevantních fórech.

Článek 67

Podpora strukturálního přizpůsobení

1. Xxxxxx stanoví podporu pro makroekonomické a odvětvové reformy prováděné státy aKT. V tomto rámci strany zajistí, aby přizpůsobení bylo hospodářsky životaschopné a sociálně a poli- ticky únosné. Podpora se poskytuje v kontextu společného posou- zení mezi Společenstvím a dotyčným státem aKT ohledně pro- váděných nebo zamýšlených reformních opatření buď na makroekonomické nebo odvětvové úrovni, a umožňuje celkové hodnocení reformního úsilí. Významnou vlastností podpůrných programů je rychlá výplata.

2. Státy aKT a Společenství uznávají nutnost povzbudit reformní programy na regionální úrovni a zajistit tak, aby byl při přípravě a provádění vnitrostátních programů brán náležitý ohled na regionální aktivity, které ovlivňují vnitrostátní rozvoj. Za tímto účelem podpora strukturálního přizpůsobení rovněž usiluje o:

a) začlenění opatření povzbuzujících regionální integraci již od počátku určení stavu a o zohlednění důsledků přeshraničního přizpůsobení;

b) podporu harmonizace a koordinace makroekonomických a odvětvových politik včetně daňové a celní oblasti, s cílem dosáhnout dvojího cíle regionální integrace a strukturální reformy na vnitrostátní úrovni a

c) zohlednění vlivů čistých transformačních nákladů regionální integrace na příjmy státního rozpočtu a platební bilanci buď prostřednictvím obecných dovozních programů nebo rozpoč- tové podpory.

3. Státy aKT provádějící nebo zamýšlející reformy na makroe- konomické nebo odvětvové úrovni jsou způsobilé pro pomoc při strukturálním přizpůsobení s ohledem na regionální kontext, jejich efektivitu a pravděpodobný dopad na hospodářský, sociální a politický rozměr rozvoje a na aktuální hospodářské a sociální obtíže.

4. Státy aKT provádějící reformní programy uznávané a podpo- rované přinejmenším hlavními mnohostrannými dárci, nebo které se s těmito dárci dohodly, ale nemusejí jimi nutně být pod- porovány, se považují za státy, které automaticky splnily poža- davky na pomoc při přizpůsobení.

5. Podpora strukturálního přizpůsobení je mobilizována pružně ve formě odvětvových a obecných dovozních programů nebo rozpočtové podpory.

6. Rozhodování o přípravě, hodnocení a financování programů strukturálního přizpůsobení provádí podle ustanovení o pro- váděcích postupech této dohody s náležitým ohledem na vlast- nost rychlé výplaty programů strukturálního přizpůsobení. Pří- pad od případu může být přípustné financování omezené části dovozů pocházejících z aKT-ES se zpětnou platností.

7. Provádění každého podpůrného programu zajistí, aby způso- bilost hospodářských subjektů aKT pro přístup k prostředkům z programu byla co nejširší a nejtransparentnější a aby postupy při veřejných zakázkách byly v souladu se správní a obchodní praxí dotyčného státu, přičemž bude zajištěn nejlepší poměr ceny a jakosti pro dovážené zboží a nezbytný soulad s pokrokem dosa- ženým na mezinárodní úrovni při harmonizaci postupů na pod- poru strukturálního přizpůsobení.

KaPITOLa 3

Podpora v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu

Článek 68

1. Strany uznávají, že nestabilita příjmů z vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví, může nepříznivě ovlivnit roz- voj států aKT a ohrozit dosažení jejich rozvojových požadavků. Proto se v rámci finanční obálky pro podporu dlouhodobého roz- voje zakládá systém dodatečné podpory s cílem zmírnit nepří- znivé důsledky nestability příjmů z vývozu, včetně vlivů v země- dělském a těžebním odvětví.

2. Účelem podpory v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu je ochrana makroekonomických a odvětvových reforem a politik vystavených riziku v důsledku poklesu příjmů, a náprava nepříznivých důsledků nestability příjmů z vývozu zejména u zemědělských produktů a produktů těžebního průmyslu.

3. V roce použití se při přidělování prostředků vezme v úvahu extrémní závislost ekonomik států aKT na vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví. V tomto kontextu se nejméně vyvinutým, vnitrozemským a ostrovním státům aKT dostává výhodnějšího zacházení.

4. Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se specifickými ustanoveními podpůrného mechanismu, jak je uvedeno v pří- loze II o podmínkách financování.

5. Společenství rovněž poskytuje podporu tržním pojistným pro- gramům navrženým pro státy aKT, které se chtějí chránit proti riziku výkyvů příjmů z vývozu.

KaPITOLa 4

Podpora odvětvových politik

Článek 69

1. Prostřednictvím různých nástrojů a ustanovení uvedených v dohodě spolupráce podporuje:

a) sociální a hospodářské odvětvové politiky a reformy;

b) opatření pro zvýšení aktivity výrobního sektoru a konkuren- ceschopnosti vývozu;

c) opatření pro rozšíření služeb sociálního sektoru a

d) tematické a průřezové problémy.

2. Tato podpora se poskytuje vhodným způsobem prostřednic- tvím:

a) odvětvových programů;

b) rozpočtové podpory;

c) investic;

d) obnovy;

e) odborné přípravy;

f) technické pomoci a

g) institucionální podpory.

KaPITOLa 5

Mikroprojekty a decentralizovaná spolupráce

Článek 70

S cílem reagovat na potřeby místních společenství ohledně roz- voje a povzbudit veškeré agentury decentralizované spolupráce, které mohou přispět k autonomnímu rozvoji států aKT, aby předkládaly a prováděly iniciativy, podporuje spolupráce v rámci stanoveném pravidly a vnitrostátními právními předpisy dotyč- ných států aKT a ustanoveními orientačního programu takové rozvojové operace. V tomto kontextu spolupráce podporuje:

a) mikroprojekty na místní úrovni, které mají hospodářský a sociální dopad na život obyvatel, splňují prokázané a sledo- vané prioritní potřeby, a provádějí se z iniciativy a za aktivní účasti místního společenství, jež z nich má prospěch a

b) decentralizovanou spolupráci, zejména tam, kde tyto operace kombinují úsilí a prostředky decentralizovaných agentur ze států aKT a jejich protějšků ze Společenství. Tato forma spo- lupráce umožňuje mobilizaci kapacit, inovativních provoz- ních metod a prostředků decentralizovaných agentur pro roz- voj státu aKT.

Článek 71

1. Mikroprojekty a operace decentralizované spolupráce mohou být podporovány z finančních prostředků dohody. Projekty nebo programy v rámci této formy spolupráce mohou nebo nemusí být spojeny s programy v odvětvích koncentrace orientačních pro- gramů, ale mohou být způsobem dosažení specifických cílů orientačního programu nebo výsledků iniciativ místních spole- čenství nebo decentralizovaných agentur.

2. Příspěvky pro financování mikroprojektů a decentralizované spolupráce vyplácí fond, a v tomto případě příspěvek obvykle nepřesáhne tři čtvrtiny celkových nákladů každého projektu a nesmí přesáhnout limit stanovený v orientačním programu. Zbývající část poskytují:

a) dotyčné místní společenství v případě mikroprojektů (buď v naturáliích nebo ve formě služeb nebo hotovosti a přizpů- sobené jeho kapacitě pro přispívání);

b) agentury decentralizované spolupráce za předpokladu, že finanční, technické, materiální a ostatní prostředky dodané těmito agenturami obvykle nejsou nižší než 25 % odhado- vaných nákladů na projekt/program a

c) výjimečně dotyčný stát aKT buď ve formě finančního pří- spěvku nebo prostřednictvím využití veřejného zařízení nebo dodávky služeb.

3. Postupy platné pro projekty a programy financované v rámci mikroprojektů nebo decentralizované spolupráce jsou postupy stanovené v dohodě, zejména postupy uvedené ve víceletých pro- gramech.

KaPITOLa 6

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech

Článek 72

1. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje obyvatelům států aKT, které čelí vážným hospodář- ským a sociálním obtížím výjimečné povahy, které jsou důsled- kem přírodních katastrof, krizí zaviněných člověkem, jako jsou války a jiné konflikty, nebo mimořádných okolností se srovnatel- nými důsledky. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje po dobu nezbytnou ke zvládnutí mimo- řádných potřeb vyplývajících z těchto situací.

2. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje výhradně podle potřeb a zájmů obětí katastrof a v sou- ladu se zásadami mezinárodního humanitárního práva. Zejména se zakazuje diskriminace mezi oběťmi na základě rasy, etnického původu, náboženství, pohlaví, věku, státní nebo politické přísluš- nosti, a zaručuje se volný přístup k obětem a jejich ochrana, stejně jako bezpečnost humanitárních pracovníků a zařízení.

3. Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:

a) chránit lidské životy v krizových a těsně postkrizových situa- cích způsobených přírodními katastrofami, konflikty nebo válkou;

b) přispět k financování a poskytování humanitární pomoci a k přímému přístupu zamýšlených příjemců k této pomoci všemi dostupnými logistickými prostředky;

c) provádět krátkodobou obnovu a rekonstrukci s cílem umož- nit postižené části obyvatel znovu těžit z minimální sociálně- hospodářské integrace a co nejdříve vytvořit podmínky pro obnovu rozvoje na základě dlouhodobých cílů stanovených dotyčným státem aKT;

d) řešit potřeby plynoucí z vysídlení obyvatel (uprchlíci, vysíd- lené osoby a navrátilci) po přírodní nebo člověkem zaviněné katastrofě s cílem plnit po nezbytně dlouhou dobu veškeré potřeby uprchlíků a vysídlených osob (ať se nacházejí kdekoli) a usnadnit opatření pro jejich dobrovolné navracení a opětov- nou integraci v zemi jejich původu a

e) pomoci státu aKT vybudovat mechanismy předcházení kata- strofám a připravenosti na ně, včetně systémů předpovědí a včasného varování, s cílem zmenšit následky katastrof.

4. Podobná pomoc, jaká je uvedena výše, může být poskytnuta státům aKT, které přijímají uprchlíky nebo navrátilce, pro řešení okamžitých potřeb neřešených pomocí při mimořádných událos- tech.

5. Při zdůraznění rozvojové povahy pomoci, poskytované v sou- ladu s tímto článkem, může být pomoc na žádost dotyčného státu výjimečně využita společně s orientačním programem.

6. Operace humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech se provádějí buď na žádost státu aKT postiženého kri- zovou situací, Komise, mezinárodních organizací nebo místních nebo mezinárodních nestátních organizací. Tato pomoc je spra- vována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a efektivní operace. Společenství přijme přiměřené kroky k usnad- nění rychlého zásahu nutného pro splnění okamžitých potřeb, pro něž je třeba pomoc při mimořádných událostech.

Článek 73

1. Zásah po mimořádné události, zaměřený na fyzickou a sociální obnovu vyvolanou důsledky přírodních katastrof nebo mimořád- ných okolností se srovnatelnými důsledky se může v rámci této dohody provádět s pomocí Společenství. Takovýto zásah, využí- vající účinné a pružné mechanismy, musí usnadnit přechod z nou- zové do rozvojové fáze, podporovat opětovnou sociálně- hospodářskou integraci postižených částí obyvatel, v nejvyšší možné míře odstranit příčiny krize a posílit instituce a vlastnictví místních a vnitrostátních aktérů úlohy formulování politiky udr- žitelného rozvoje pro dotyčný stát aKT.

2. Krátkodobý zásah při mimořádné události je z fondu finan- cován pouze za výjimečných okolností tam, kde tuto pomoc nelze financovat z rozpočtu Společenství.

KaPITOLa 7

Investice a podpora rozvoje soukromého sektoru

Článek 74

Spolupráce prostřednictvím finanční a technické pomoci podporuje politiky a strategie pro investice a rozvoj soukromého sektoru, jak je uvedeno v této dohodě.

Článek 75

Podpora investic

Státy aKT, Společenství a jeho členské státy v rámci své příslušné působnosti, uznávajíce význam soukromých investic pro pod- poru jejich rozvojové spolupráce, a uznávajíce potřebu podnikat kroky k podpoře těchto investic:

a) provádějí opatření k podpoře účasti soukromých investorů, kteří splňují cíle a priority rozvojové spolupráce aKT-ES a dodržují příslušné právní předpisy svých příslušných států, na jejich rozvojovém úsilí;

b) podnikají opatření a kroky, které pomáhají vytvářet a udržo- vat předvídatelné a bezpečné investiční prostředí, a vstupují do jednání o dohodách, které toto prostředí zlepšují;

c) povzbuzují soukromý sektor EU, aby investoval a poskytoval specifickou pomoc svým protějškům v zemích aKT v rámci vzájemné obchodní spolupráce a partnerství;

d) usnadňují vznik partnerství a společných podniků podporou spolufinancování;

e) sponzorují odvětvová investiční fóra pro podporu partnerství a zahraničních investic;

f) podporují snahy států aKT přilákat finance, se zvláštním důra- zem na soukromé financování, na investice do infrastruktury a infrastruktury vytvářející příjmy, klíčové pro soukromý sektor;

g) podporují budování kapacit pro agentury pro podporu domácích investic a institucí zapojených do podpory a usnad- ňování zahraničních investic;

h) rozšiřují informace o investičních příležitostech a podmínkách podnikání ve státech aKT a

i) podporují obchodní dialog, spolupráci a partnerství na vnitro- státní a regionální úrovni a na úrovni soukromého sektoru aKT-EU, zejména prostřednictvím obchodního fóra soukro- mého sektoru aKT-EU. Podpora činnosti obchodního fóra soukromého sektoru aKT-EU se poskytuje v zájmu dosažení těchto cílů:

i) zprostředkovat dialog v rámci soukromého sektoru aKT-EU a mezi soukromým sektorem aKT-EU a sub- jekty zřízenými podle této dohody,

ii) analyzovat a pravidelně poskytovat relevantním subjek- tům informace o celé řadě problémů ohledně vztahů mezi soukromým sektorem v aKTav EUv kontextu dohody nebo, obecněji, ohledně hospodářských vztahů mezi Společenstvím a státy aKT a

iii) analyzovat a pravidelně poskytovat relevantním subjek- tům informace ohledně specifických problémů odvět- vové povahy, týkajících se mimo jiné výrobních odvětví nebo druhů produktů na regionální nebo subregionální úrovni.

Článek 76

Investiční financování a podpora

1. Spolupráce poskytuje dlouhodobé finanční prostředky, včetně rizikového kapitálu, pro podporu růstu v soukromém sektoru, a pomoc pro mobilizaci domácího a zahraničního kapitálu pro tento účel. Za tímto účelem spolupráce poskytuje zejména:

a) granty pro finanční a technickou pomoc na podporu reforem politiky, rozvoje lidských zdrojů, budování institucionálních kapacit nebo jiných forem institucionální podpory týkající se specifické investice, opatření pro zvýšení konkurenceschop- nosti podniků a posílení kapacit soukromých finančních a nefinančních zprostředkovatelů, usnadnění a podporu inves- tic a činnosti vedoucí ke zvyšování konkurenceschopnosti;

b) poradenské a konzultační služby na pomoc při tvorbě vstříc- ného investičního prostředí a informační základny pro vedení a povzbuzení kapitálového toku;

c) rizikový kapitál pro kapitálové nebo kvazikapitálové investice, záruky na podporu domácích a zahraničních soukromých investic a půjček nebo úvěrových linek za podmínek stano- vených v příloze II „Podmínky financování“ této dohody a

d) půjčky z vlastních prostředků banky.

2. Půjčky z vlastních prostředků banky se poskytují v souladu s jejími stanovami a za podmínek stanovených v příloze II této dohody.

Článek 77

Investiční záruky

1. Investiční záruky jsou stále významnějším nástrojem rozvo- jového financování, jelikož přispívají ke snižování rizika projektů a přilákání toků soukromého kapitálu. Spolupráce tudíž zajistí zvyšující se dostupnost a využití rizikového pojištění jako mecha- nismu zmírňujícího riziko s cílem zvýšit důvěru investorů ve státy aKT.

2. Spolupráce nabízí záruky a poskytuje pomoc se záručními fondy kryjícími rizika způsobilých investic. Konkrétně poskytuje spolupráce podporu:

a) systémům zajištění pro pokrytí přímých zahraničních investic způsobilých investorů; proti právním nejistotám a hlavním rizikům vyvlastnění, omezení převodu měny, války a občan- ských nepokojů a porušení smlouvy. Investoři mohou pro- jekty pojistit na jakoukoli kombinaci těchto čtyř druhů krytí;

b) záručním programům pro pokrytí rizika ve formě částečných záruk financování dluhů. Je k dispozici částečná záruka rizika i částečná záruka úvěru a

c) vnitrostátním a regionálním záručním fondům, které zahrnují zejména domácí finanční instituce nebo investory, za účelem podpory rozvoje finančního sektoru.

3. Spolupráce poskytuje rovněž podporu budování kapacit, insti- tucionální podporu a účast na hlavním financování vnitrostátních a/nebo regionálních iniciativ ke snížení obchodních rizik inves- torů (mimo jiné záruční fondy, regulatorní orgány, rozhodčí mechanismy a soudní systémy pro zvýšení ochrany investic zle- pšujících systémy vývozních úvěrů).

4. Spolupráce tuto podporu poskytuje na základě doplňkové a přidané hodnoty, s ohledem na soukromé a/nebo veřejné ini- ciativy a, kdykoli je to proveditelné, v partnerství se soukromými a ostatními veřejnými organizacemi. aKT a ES v rámci Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES vypracují společnou studii o návrhu na zřízení záruční agentury aKT-ES, která by poskytovala a řídila programy investičních záruk.

Článek 78

Ochrana investic

1. Státy aKT a Společenství a jeho členské státy v rámci své pří- slušné působnosti potvrzují potřebu podporovat a chránit inves- tice každé ze stran na jejich příslušných územích, a v tomto kon- textu ve vzájemném zájmu potvrzují význam uzavírání dohod o podpoře a ochraně investic, které by mohly rovněž poskytnout základ pro systémy pojištění a záruk.

2. S cílem povzbudit evropské investice do rozvojových projektů, které mají zvláštní význam pro státy aKT a které tyto státy pod- porují, mohou Společenství a členské státy na jedné straně a státy aKT na straně druhé rovněž uzavírat dohody týkající se specific- kých projektů vzájemného zájmu, u nichž podniky ze Společen- ství a z Evropy přispějí k financování.

3. Strany se rovněž dohodly, že v rámci dohod o hospodářském partnerství, a respektujíce příslušnou působnost Společenství a jeho členských států, zavedou obecné zásady ochrany a pod- pory investic, které potvrdí nejlepší výsledky dohodnuté na pří- slušných mezinárodních fórech nebo na dvoustranném základě.

HLaVa III

TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE

Článek 79

1. Technická spolupráce je státům aKT nápomocna při rozvoji vnitrostátních a regionálních zdrojů pracovních sil, udržitelném rozvoji institucí klíčových pro úspěch rozvoje, mimo jiné včetně posilování poradenských podniků a organizací aKT, stejně jako při výměnných dohodách zahrnujících poradce podniků z aKT i EU.

2. Navíc je technická spolupráce efektivní z hlediska nákladů a relevantní pro potřeby, pro které je zamýšlena, a podporuje

přenos know-how a zvyšování vnitrostátních a regionálních kapa- cit. Technická spolupráce přispívá k dosažení projektových a pro- gramových cílů, včetně úsilí o posílení řídících kapacit vnitrostát- ních a regionálních schvalujících osob. Technická pomoc:

a) se řídí poptávkou a proto je poskytována pouze na žádost dotyčného státu nebo států aKT a přizpůsobuje se potřebám příjemce;

b) doplňuje a podporuje úsilí států aKT definovat své vlastní požadavky;

c) je sledována a kontrolována s cílem zaručit efektivitu;

d) povzbuzuje účast odborníků, poradenských podniků a vzdělávacích a výzkumných institucí aKT na zakázkách financovaných z fondu, a identifikuje způsoby zaměstnání kvalifikovaného národního a regionálního personálu na pro- jektech fondu;

e) povzbuzuje vysílání národních odborníků aKT jako poradců u instituce v jejich vlastní nebo sousední zemi nebo u regio- nální organizace;

f) je zaměřena na rozvíjení znalostí ohledně omezení a potenci- álu vnitrostátních a regionálních pracovních sil a vytváření registru odborníků, poradců a poradenských podniků aKT vhodných pro zaměstnání na projektech a programech finan- covaných z fondu;

g) podporuje technickou pomoc v rámci aKT s cílem podpořit výměnu technické pomoci, řízení a odborných zkušeností mezi státy aKT;

h) vyvíjí akční programy pro dlouhodobé budování institucí

i) podporuje opatření zvyšující kapacitu států aKT vybudovat si své vlastní odborné zkušenosti a

j) věnuje zvláštní pozornost rozvoji kapacit států aKT při plá- nování, provádění a hodnocení projektů, stejně jako řízení rozpočtů.

3. Technická pomoc může být poskytována ve všech oblastech spolupráce a v rámci limitů mandátu této dohody. Zahrnuté čin- nosti se liší rozsahem i povahou a přizpůsobí se na míru potře- bám států aKT.

4. Technická spolupráce může mít specifickou či obecnou povahu. Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES sta- noví pokyny pro provádění technické spolupráce.

Článek 80

S cílem zvrátit odliv mozků ze států aKT je Společenství státům aKT, které o to požádají, nápomocno při usnadňování návratu

a rozvoj personálu jako nedílnou součást plánování projektů

kvalifikovaných státních příslušníků států

aKT,

kteří jsou

a programů, přičemž se bere ohled na nezbytné finanční poža- davky;

rezidenty vyspělých zemí, prostřednictvím vhodných pobídek k návratu.

HLaVa IV

POSTUPY A SYSTÉMY ŘÍZENÍ

Článek 81

Postupy

Řídící postupy jsou transparentní, snadno použitelné a umožňují decentralizaci úkolů a odpovědnosti směrem k aktérům v terénu. Provádění rozvojové spolupráce aKT-EU je otevřeno nestátním aktérům v oblastech, které se jich týkají. Podrobná procedurální ustanovení pro programování, přípravu, provádění a řízení finanční a technické spolupráce jsou uvedena v příloze IV o prováděcích a řídících postupech. Rada ministrů může tato ustanovení přezkoumat, revidovat a měnit na základě doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES.

Článek 83

Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES

1. Rada ministrů nejméně jednou ročně přezkoumá, zda je dosa- hováno cílů rozvojové finanční spolupráce, a přezkoumá obecné a specifické problémy vyplývající z provádění této spolupráce. Za tímto účelem se v rámci Rady ministrů zřizuje Výbor pro rozvo- jovou finanční spolupráci aKT-ES (dále jen „výbor aKT-ES“).

Článek 82

Výkonné agentury

K provádění finanční a technické spolupráce podle této dohody jsou určeny výkonné agentury. Podrobná ustanovení o odpovědnosti výkonných agentur jsou uvedena v příloze IV

o prováděcích a řídících postupech.

2. Výbor aKT-ES mimo jiné:

a) zajišťuje celkové dosahování cílů a zásad rozvojové finanční spolupráce a stanoví obecné pokyny pro jejich účinné a včasné provádění;

b) přezkoumává problémy vzniklé z provádění činností rozvo- jové spolupráce a navrhuje vhodná opatření;

c) přezkoumává přílohy dohody, aby zajistil jejich stálou rele- vantnost, a doporučuje jakékoli vhodné změny Radě ministrů ke schválení a

d) přezkoumává operace užívané v rámci dohody k dosahování cílů podpory rozvoje a investic soukromého sektoru a operace investiční facility.

3. Výbor aKT-ES se schází čtvrtletně a skládá se na paritním základě ze zástupců států aKT a Společenství nebo jejich zmoc- něných zástupců. Na úrovni ministrů se schází vždy, když o to jedna ze stran požádá, a nejméně jednou ročně.

4. Rada ministrů stanoví jednací řád výboru aKT-ES, zejména podmínky zastoupení a počet členů výboru, podrobná ustanovení pro jejich jednání a podmínky předsednictví.

5. Výbor aKT-ES může svolávat schůze odborníků pro zkou- mání příčin jakýchkoli obtíží a překážek, které by mohly bránit účinnému provádění rozvojové spolupráce. Tito odborníci výboru doporučují možné způsoby odstranění těchto obtíží a pře- kážek.

ČÁST 5

OBECNÁ USTANOVENÍ PRO NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ, VNITROZEMSKÉ A OSTROVNÍ STÁTY AKT

KaPITOLa 1

Obecná ustanovení

Článek 84

1. aby mohly nejméně rozvinuté, vnitrozemské a ostrovní státy plně využít příležitostí, které tato dohoda nabízí, a urychlit tak tempo svého rozvoje, spolupráce nejméně rozvinutým státům aKT zajistí zvláštní zacházení a bere ohled na zranitelnost vni- trozemských a ostrovních států aKT. Rovněž bere ohled na potřeby zemí v postkonfliktních situacích.

2. Nezávisle na specifických opatřeních a ustanoveních pro nej- méně rozvinuté, vnitrozemské a ostrovní státy v různých kapito- lách této dohody se věnuje zvláštní pozornost skupinám a zemím v postkonfliktních situacích ohledně:

a) posílení regionální spolupráce;

b) dopravní a komunikační infrastruktury;

c) účinného využívání mořských zdrojů a uvádění takto vyro- bených produktů na trh a v případě vnitrozemských států vnitrozemského rybolovu;

d) strukturálního přizpůsobení, kdy se bere ohled na úroveň roz- voje těchto zemí, stejně jako, v prováděcí etapě, na sociální rozměr přizpůsobení a

e) provádění potravinových strategií a integrovaných rozvojo- vých programů.

KaPITOLa 2

Nejméně rozvinuté státy AKT

Článek 85

1. Nejméně rozvinutým státům aKT se poskytuje zvláštní xxxxx- zení s cílem umožnit jim překonat vážné hospodářské a sociální obtíže, které brání jejich rozvoji, a urychlit tak tempo jejich roz- voje.

2. Seznam nejméně rozvinutých států je uveden v příloze VI. Sez- nam může být změněn rozhodnutím Rady ministrů v případě, že:

a) k této dohodě přistoupí třetí stát ve srovnatelné situaci a

b) hospodářská situace státu aKT se podstatně a trvale změní tak, že jej bude nutné začlenit do kategorie nejméně rozvinutých nebo jeho začlenění do této kategorie přestane být odůvod- něné.

Článek 86

Ustanovení přijatá ohledně nejméně rozvinutých států aKT jsou uvedena v těchto článcích: 2, 29, 32, 35, 37, 56, 68, 84, 85.

KaPITOLa 3

Vnitrozemské státy AKT

Článek 87

1. Na podporu úsilí vnitrozemských států aKT při překonávání zeměpisných obtíží a jiných překážek bránících jejich rozvoji se přijmou specifická ustanovení a opatření s cílem umožnit jim urychlení tempa jejich rozvoje.

2. Seznam vnitrozemských států aKT je uveden v příloze VI. Sez- nam může být změněn rozhodnutím Rady ministrů v případě, že k této dohodě přistoupí třetí stát ve srovnatelné situaci.

KaPITOLa 4

Ostrovní státy AKT

Článek 89

1. Na podporu úsilí ostrovních států aKT při překonávání pří- rodních a zeměpisných obtíží a jiných překážek bránících jejich rozvoji se přijmou specifická ustanovení a opatření s cílem umož- nit jim urychlení tempa jejich rozvoje.

2. Seznam ostrovních států aKT je uveden v příloze VI. Seznam může být změněn rozhodnutím Rady ministrů v případě, že k této dohodě přistoupí třetí stát ve srovnatelné situaci.

Článek 88

Ustanovení přijatá ohledně vnitrozemských států uvedena v těchto článcích: 2, 32, 35, 56, 68, 84, 87.

aKT

jsou

Článek 90

Ustanovení přijatá ohledně ostrovních států aKT jsou uvedena v těchto článcích: 2, 32, 35, 56, 68, 84, 89.

ČÁST 6

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 91

Konflikt mezi touto dohodou a ostatními smlouvami

Žádná smlouva, úmluva, dohoda nebo ujednání jakéhokoli druhu mezi jedním nebo více členskými státy Společenství a jedním nebo více státy aKT nesmí narušit provádění této dohody.

Článek 92

2. Ratifikační nebo schvalovací listiny této dohody jsou v případě států aKT uloženy u generálního sekretariátu Rady Evropské unie a v případě Společenství a členských států u generálního sekreta- riátu států aKT. Sekretariáty neprodleně uvědomí signatářské státy a Společenství.

3. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po datu uložení ratifikačních listin členských států a nejméně dvou třetin států aKT a schvalovacích listin této dohody Spole- čenstvím.

Rozsah územní platnosti

4. Signatářský stát

aKT,

který nedokončil postupy uvedené

S výhradou zvláštních ustanovení ohledně vztahů mezi státy aKT a francouzskými zámořskými departementy uvedených v této dohodě se tato dohoda na jedné straně vztahuje na území, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, a to za podmínek stanovených v této smlouvě, a na druhé straně na území států aKT.

Článek 93

Ratifikace a vstup v platnost

1. Tuto dohodu ratifikují nebo schválí signatářské strany v sou- ladu se svými příslušnými ústavními pravidly a postupy.

v odstavcích1a2 do data, kdy dohoda vstoupí v platnost podle odstavce 3, tak může učinit pouze během dvanácti měsíců po tomto datu, aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 6.

Pro tyto státy je dohoda účinná prvním dnem druhého měsíce po dokončení těchto postupů. Tyto státy uznávají platnost jakého- koli opatření přijatého k provedení dohody po datu jejího vstupu v platnost.

5. Jednací řády společných orgánů zřízených podle této dohody stanoví podmínky, za nichž se zástupci signatářských států uve- dených v odstavci 4 mohou účastnit práce těchto orgánů jako pozorovatelé.

6. Rada ministrů může rozhodnout o poskytnutí zvláštní pod- pory státům aKT, jež jsou stranami předchozích úmluv aKT-ES, a které z důvodu neexistence vládních institucí zřízených obvyk- lým způsobem nebyly schopny tuto dohodu podepsat nebo rati- fikovat. Tato podpora se může týkat budování institucí a aktivit hospodářského a sociálního rozvoje se zvláštním ohledem na potřeby nejzranitelnějších částí obyvatel. V tomto kontextu budou tyto země moci čerpat prostředky stanovené v části 4 této dohody pro finanční a technickou spolupráci.

Odchylně od odstavce 4 mohou dotyčné země, které jsou signa- táři této dohody, dokončit ratifikační postupy do dvanácti měsíců od obnovení vládních institucí.

Dotyčné země, které dohodu ani nepodepsaly ani neratifikovaly, k ní mohou přistoupit prostřednictvím postupu přistoupení podle článku 94.

Článek 94

Přistoupení

1. Každá žádost o přistoupení k této dohodě vznesená nezávis- lým státem, jehož strukturální vlastnosti a hospodářská a sociální situace jsou srovnatelné s vlastnostmi a situací států aKT, se před- loží Radě ministrů.

Pokud Rada ministrů žádost schválí, přistoupí dotyčný stát k této dohodě uložením aktu o přistoupení u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, jenž zašle ověřenou kopii sekretariátu aKT a uvědomí členské státy. Rada ministrů může stanovit jakákoli nezbytná pozměňovací opatření.

Dotyčný stát má stejná práva a stejné povinnosti jako státy aKT. Jeho přistoupení nenaruší výhody, které požívají státy aKT, jež jsou signatáři této dohody, podle ustanovení o financování roz- vojové spolupráce. Rada ministrů může stanovit podmínky a spe- cifická opatření pro přistoupení jednotlivého státu ve zvláštním protokolu, který tvoří nedílnou součást dohody.

2. Rada ministrů je informována o každé žádosti třetího státu, který si přeje stát se členem hospodářského seskupení států aKT.

3. Rada ministrů je informována o každé žádosti třetího státu, který si přeje stát se členem Evropské unie. Během vyjednávání mezi Unií a kandidátským státem poskytne Společenství státům aKT veškeré důležité informace a tyto státy naopak uvědomí Spo- lečenství o svých zájmech, aby je Společenství mohlo vzít plně v úvahu. Společenství uvědomí sekretariát aKT o každém přistou- pení k Evropské unii.

Každý nový členský stát Evropské unie se stává stranou této dohody od data svého přistoupení prostřednictvím doložky s takovým účinkem v aktu o přistoupení. Pokud akt o přistoupení k Unii nestanoví toto automatické přistoupení členského státu k této dohodě, přistoupí dotyčný členský stát uložením aktu o přistoupení u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, jenž zašle ověřenou kopii sekretariátu aKT a uvědomí členské státy.

Strany přezkoumají vliv přistoupení nových členských států na tuto dohodu. Rada ministrů může rozhodnout o jakýchkoli pře- chodných nebo pozměňovacích opatřeních, jež mohou být nezbytné.

Článek 95

Trvání dohody a revizní doložka

1. Tato dohoda se uzavírá na dobu dvaceti let počínaje dnem

1. března 2000.

2. Finanční protokoly se definují pro každé pětileté období.

3. Společenství a členské státy na jedné straně a státy aKT na straně druhé uvědomí druhou stranu nejpozději do dvanácti měsíců před uplynutím každého pětiletého období o jakémkoli přezkoumání ustanovení, které si přejí provést s cílem možné změny dohody. To však neplatí pro ustanovení o hospodářské a obchodní spolupráci, pro něž je stanoven zvláštní postup pro přezkoumání. Bez ohledu na tento časový limit, pokud si jedna strana vyžádá přezkoumání kteréhokoli ustanovení dohody, má druhá strana lhůtu dvou měsíců na žádost o rozšíření přezkou- mání na další ustanovení související s těmi, jež byla předmětem původní žádosti.

Deset měsíců před vypršením tohoto pětiletého období zahájí strany jednání s cílem přezkoumat možné změny ustanovení, jež byla předmětem oznámení.

Článek 93 se rovněž vztahuje na provedené změny.

Rada ministrů přijme jakákoli přechodná opatření, jež mohou být nezbytná ohledně změněných ustanovení do doby jejich vstupu v platnost.

4. Osmnáct měsíců před koncem celkové doby platnosti dohody zahájí strany jednání s cílem přezkoumat, kterými ustanoveními se budou následně řídit jejich vztahy.

Rada ministrů přijme jakákoli přechodná opatření, jež mohou být nezbytná ohledně změněných ustanovení do doby vstupu nové dohody v platnost.

Článek 96

Podstatné prvky: konzultační postupy a vhodná opatření ohledně lidských práv, demokratických zásad a právního státu

1. Ve smyslu tohoto článku se pojmem „strana“ rozumí Spole- čenství a členské státy Evropské unie na jedné straně a každý stát aKT na straně druhé.

2. a) Pokud se jedna ze stran i přes politický dialog pravidelně vedený mezi stranami domnívá, že jiná strana nesplnila povinnost vyplývající z dodržování lidských práv, demo- kratických zásad a právního státu podle čl. 9 odst. 2, předá s výjimkou zvláště naléhavých případů druhé straně a Radě ministrů důležité informace nezbytné pro důkladné pře- zkoumání situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro strany. Za tímto účelem vyzve druhou stranu ke konání konzul- tací, které se zaměří na opatření, která dotyčná strana při- jala nebo hodlá přijmout pro nápravu situace.

Konzultace se vedou na takové úrovni a takovou formou, jaké se považují za nejvhodnější pro nalezení řešení.

Konzultace se zahájí nejpozději 15 dnů po výzvě a trvají po dobu stanovenou vzájemnou dohodou podle povahy a vážnosti porušení. V žádném případě netrvají konzultace déle než 60 dnů.

Pokud konzultace nevedou k řešení přijatelnému pro obě strany, pokud jsou konzultace odmítnuty, nebo ve zvláště naléhavých případech, mohou být přijata vhodná opatření. Tato opatření se zruší, jakmile pominou důvody jejich při- jetí.

b) Pojem „zvláště naléhavé případy“ označuje výjimečné pří- pady zvláště vážného a těžkého porušení jednoho z pod- statných prvků uvedených v čl. 9 odst. 2, které vyžadují okamžitou reakci.

Xxxxxx, která se uchyluje k postupu pro zvláště naléhavé případy, o tom informuje zvlášť druhou stranu a Radu ministrů, pokud jí v tom nebrání nedostatek času.

c) „Vhodná opatření“ uvedená v tomto článku jsou opatření přijímaná v souladu s mezinárodním právem a jsou úměrná porušení. Při výběru těchto opatření musí být dána před- nost těm, která co nejméně naruší používání této dohody.

Rozumí se, že nejzazším opatřením je pozastavení plat- nosti.

Pokud se přijímají opatření ve zvláště naléhavých přípa- dech, budou okamžitě oznámena druhé straně a Radě ministrů. Na žádost dotyčné strany mohou být pak svolány konzultace s cílem důkladně situaci přezkoumat a pokud to bude možné, nalézt řešení. Tyto konzultace se vedou podle ustanovení uvedených ve druhém a třetím pododstavci pís- mene a).

Článek 97

Konzultační postup a vhodná opatření ohledně korupce

1. Strany se domnívají, že pokud je Společenství významným partnerem při finanční podpoře hospodářských a odvětvových politik a programů, měly by vážné případy korupce být důvodem pro konání konzultací mezi stranami.

2. V takových případech může kterákoli ze stran vyzvat druhou stranu k zahájení konzultací. Tyto konzultace se zahájí nejpoz- ději 21 dnů po výzvě a netrvají déle než 60 dnů.

3. Pokud konzultace nevedou k řešení přijatelnému pro obě strany nebo pokud jsou konzultace odmítnuty, přijmou strany vhodná opatření. Ve všech případech je především na straně, u které došlo k vážným případům korupce, aby okamžitě přijala opatření nutná k nápravě situace. Opatření přijatá kteroukoli ze stran musí být úměrná vážnosti situace. Při výběru těchto opa- tření musí být dána přednost těm, která co nejméně naruší pou- žívání této dohody. Rozumí se, že nejzazším opatřením je poza- stavení platnosti.

4. Ve smyslu tohoto článku se pojmem „strana“ rozumí Spole- čenství a členské státy Evropské unie na jedné straně a každý stát aKT na straně druhé.

Článek 98

Řešení sporů

1. Každý spor vyvstávající z výkladu nebo používání této dohody mezi jedním nebo více členskými státy nebo Společenstvím na jedné straně a jedním nebo více státy aKT na straně druhé se předloží Radě ministrů.

Mezi schůzemi Rady ministrů se tyto spory předloží Výboru vel- vyslanců.

2. a) Pokud Rada ministrů při řešení sporu neuspěje, může kte- rákoli ze stran požádat o řešení sporu v rozhodčím řízení. Za tímto účelem každá strana do třiceti dnů od žádosti o rozhodčí řízení jmenuje rozhodce. Pokud tak neučiní, může kterákoli ze stran požádat generálního tajemníka Stá- lého rozhodčího soudu, aby jmenoval druhého rozhodce.

b) Xxxx dva rozhodci poté do třiceti dnů jmenují třetího roz- hodce. Pokud tak neučiní, může kterákoli ze stran požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby jme- noval třetího rozhodce.

c) Pokud rozhodci nerozhodnou jinak, použije se postup sta- novený dobrovolným řádem Stálého rozhodčího soudu pro rozhodčí řízení s mezinárodními organizacemi a státy. Rozhodnutí rozhodců se přijímá většinou hlasů do tří měsíců.

d) Každá strana sporu je povinna přijmout opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodců.

e) Pro účely používání tohoto postupu se Společenství a člen- ské státy považují za jednu stranu sporu.

Článek 99

Vypovězení

Společenství a jeho členské státy mohou vůči každému ze států aKT a každý stát aKT může vůči Společenství a jeho členským státům tuto dohodu vypovědět se šestiměsíční výpovědní lhůtou.

Článek 100

Statut textů

Protokoly a přílohy připojené k této dohodě tvoří její nedílnou součást. Rada ministrů může revidovat, přezkoumat a/nebo měnit xxxxxxx XX, III, IV a VI na základě doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES. Tato dohoda, sepsaná ve dvou vyhotoveních v angličtině, dánštině, finštině, francouzštině, italštině, němčině, nizozemštině, portugalštině, řečtině, španělštině a švédštině, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, je uložena v archivech generálního sekretariátu Rady Evropské unie a sekretariátu států aKT, jež oba zašlou ověřenou kopii vládě každého ze signatářských států.

Hecho en Cotonú, el veintitrés de junio del año dos mil. Udfærdiget i Cotonou den treogtyvende juni to tusind. Geschehen zu Cotonou am dreiundzwanzigsten Juni zweitausend. Έγινε στην Κοτονού, στις είκοσι τρεις Ιουνίου δύο χιλιάδες.

Done at Cotonou on the twenty-third day of June in the year two thousand. Fait à Cotonou, le vingt-trois juin deux mille.

Fatto a Cotonou, addì ventitré giugno duemila.

Gedaan te Cotonou, de drieëntwintigste juni tweeduizend. Feito em Cotonu, em vinte e três de Junho de dois mil.

Tehty Cotonoussa kahdentenakymmenentenäkolmantena päivänä kesäkuuta vuonna kaksituhatta. Som skedde i Cotonou den tjugotredje juni tjugohundra.

Pour Sa Majesté le Roi des Belges

Voor Zijne Majesteit de Koning der Belgen Für Seine Majestät den König der Belgier

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brusselse Hoofdstedelijke Gewest.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

For Hendes Majestæt Danmarks Dronning

Für den Präsidenten der Bundesrepublik Deutschland

Για τον Πρόεδρο της Ελληνικής Δημοκρατίας

Por Su Majestad el Rey de España

Pour le Président de la République française

Thar ceann Uachtarán na hÉireann For the President of Ireland

Per il Presidente della Repubblica italiana

Pour Son altesse Royale le Grand-Duc de Luxembourg

Voor Hare Majesteit de Koningin der Nederlanden

Für den Bundespräsidenten der Republik Österreich

Pelo Presidente da República Portuguesa

Suomen Tasavallan Presidentin puolesta För Republiken Finlands President

På svenska regeringens vägnar

For Her Majesty the Queen of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Por la Comunidad Europea For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community Pour la Communauté européenne Per la Comunità europea

Voor de Europese Gemeenschap Pela Comunidade Europeia Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

Pour le Président de la République d’angola

For Her Majesty the Queen of antigua and Barbuda

For the Head of State of the Commonwealth of the Bahamas

For the Head of State of Barbados

For the Government of Belize

Pour le Président de la République du Bénin

For the President of the Republic of Botswana

Pour le Président du Burkina Faso

Pour le Président de la République du Burundi

Pour le Président de la République du Cameroun

Pour le Président de la République du Cap-Vert

Pour le Président de la République Centrafricaine

Pour le Président de la République Fédérale Islamique des Comores

Pour le Président de la République démocratique du Congo

Pour le Président de la République du Congo

For the Government of the Cook Islands

Pour le Président de la République de Côte d’Ivoire

Pour le Président de la République de Djibouti

For the Government of the Commonwealth of Dominica

For the President of the Dominican Republic

For the President of the State of Eritrea

For the President of the Federal Republic of Ethiopia

For the President of the Sovereign Democratic Republic of Fiji

Pour le Président de la République gabonaise

For the President and Head of State of the Republic of The Gambia

For the President of the Republic of Ghana

For Her Majesty the Queen of Grenada

Pour le Président de la République de Guinée

Pour le Président de la République de Guinée-Bissau

Pour le Président de la République de Guinée équatoriale

For the President of the Republic of Guyana

Pour le Président de la République d’Haïti

For the Head of State of Jamaica

For the President of the Republic of Kenya

For the President of the Republic of Kiribati

For His Majesty the King of the Kingdom of Lesotho

For the President of the Republic of Liberia

Pour le Président de la République de Madagascar

For the President of the Republic of Malawi

Pour le Président de la République du Mali

For the Government of the Republic of the Marshall Islands

Pour le Président de la République Islamique de Mauritanie

For the President of the Republic of Mauritius

For the Government of the Federated States of Micronesia

Pour le Président de la République du Mozambique

For the President of the Republic of Namibia

For the Government of the Republic of Nauru

Pour le Président de la République du Niger

For the President of the Federal Republic of Nigeria

For the Government of Niue

For the Government of the Republic of Palau

For Her Majesty the Queen of the Independent State of Papua New Guinea

Pour le Président de la République Rwandaise

For Her Majesty the Queen of Saint Kitts and Nevis

For Her Majesty the Queen of Saint Lucia

For Her Majesty the Queen of Saint Vincent and the Grenadines

For the Head of State of the Independent State of Samoa

Pour le Président de la République démocratique de São Tomé et Príncipe

Pour le Président de la République du Sénégal

Pour le Président de la République des Seychelles

For the President of the Republic of Sierra Leone

For Her Majesty the Queen of the Solomon Islands

For the President of the Republic of South africa

For the President of the Republic of the Sudan

For the President of the Republic of Suriname

For His Majesty the King of the Kingdom of Swaziland

For the President of the United Republic of Tanzania

Pour le Président de la République du Tchad

Pour le Président de la République togolaise

For His Majesty King Xxxxx’xxxx Xxxxx XX of Tonga

For the President of the Republic of Trinidad and Tobago

For Her Majesty the Queen of Tuvalu

For the President of the Republic of Uganda

For the Government of the Republic of Vanuatu

For the President of the Republic of Zambia

For the Government of the Republic of Zimbabwe

PŘÍLOHY K DOHODĚ

OBSAH

strana

PŘÍLOHA I: FINANČNÍ PROTOKOL ………………………………………………………………………………… 67

PŘÍLOHA II: PODMÍNKY FINANCOVÁNÍ …………………………………………………………………………… 69

Kapitola 1: Investiční financování …………………………………………………………………………………… 69

Kapitola 2: Zvláštní operace…………………………………………………………………………………………… 71

Kapitola 3: Financování u krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu ………………………………………………… 71

Kapitola 4: Ostatní ustanovení………………………………………………………………………………………… 72

Kapitola 5: Dohody o ochraně investic ……………………………………………………………………………… 73

PŘÍLOHA III: INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA – CDE A CTA …………………………………………………… 74

PŘÍLOHA IV: PROVÁDĚCÍ A ŘÍDÍCÍ POSTUPY …………………………………………………………………… 76

Kapitola 1: Programování (vnitrostátní) ……………………………………………………………………………… 76

Kapitola 2: Programování a příprava (regionální) …………………………………………………………………… 78

Kapitola 3: Provádění projektu ……………………………………………………………………………………… 80

Kapitola 4: Hospodářská soutěž a preference ………………………………………………………………………… 82

Kapitola 5: Sledování a hodnocení …………………………………………………………………………………… 86

Kapitola 6: Řízení a výkonní činitelé ………………………………………………………………………………… 86

PŘÍLOHA V: OBCHODNÍ REŽIM POUŽITELNÝ BĚHEM PŘÍPRAVNÉHO OBDOBÍ UVEDENÉHO V ČL. 37

ODST. 1 …………………………………………………………………………………………………………………… 90

Kapitola 1: Obecné obchodní režimy ………………………………………………………………………………… 90

Kapitola 2: Zvláštní závazek o cukru a hovězím a telecím mase …………………………………………………… 92

Kapitola 3: Závěrečná ustanovení …………………………………………………………………………………… 93

PROTOKOL 1 O DEFINICI POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ ČI „PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ Z“ a ZPŮSOBECH

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE ………………………………………………………………………………………………… 94

Hlava I – Obecná ustanovení ……………………………………………………………………………………… 95

Xxxxx XX – Definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“ …………………………………… 96

Hlava III – Územní požadavky …………………………………………………………………………………… 99

Xxxxx XX – Doklad o původu 100

Hlava V – Dohody o správní spolupráci 105

Hlava VI – Ceuta a Melilla 108

Xxxxx XXX – Závěrečná ustanovení 108

Příloha I protokolu 1 – Úvodní poznámky k seznamu v příloze II 109

Příloha II protokolu 1 – Seznam operací opracování nebo zpracování, které musí být provedeny na nepůvodních mate-

riálech, aby konečný produkt mohl získat status původu 115

Příloha III protokolu 1 – Zámořské země a území 187

Příloha IV protokolu 1 – Formulář průvodního osvědčení 188

Příloha V protokolu 1 – Prohlášení na faktuře 193

Příloha VIa protokolu 1 – Prohlášení dodavatele pro produkty se statusem preferenčního původu 195

Příloha VIB protokolu 1 – Prohlášení dodavatele pro produkty bez statusu preferenčního původu 196

Příloha VII protokolu 1 – Osvědčení údajů 197

Příloha VIII protokolu 1 – Formulář žádosti o odchylku 200

Příloha IX protokolu 1 – Seznam operací opracování nebo zpracování, které udělují status původu z… aKT pro- duktům získaným opracováním nebo zpracováním textilních materiálů pocházejících z rozvojových zemí uvede-

ných v čl. 6 odst. 11 tohoto protokolu 202

Příloha X protokolu 1 – Textilní výrobky vyloučené z procesu kumulace s určitými rozvojovými zeměmi uvede-

nými v čl. 6 odst. 11 tohoto protokolu 208

Příloha XI protokolu 1 – Produkty, pro které platí ustanovení o kumulaci s Jihoafrickou republikou podle čl. 6 odst. 3 po třech letech od prozatímního provádění dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evrop-

ským společenstvím a Jihoafrickou republikou 209

Příloha XII protokolu 1 – Produkty, pro které platí ustanovení o kumulaci s Jihoafrickou republikou podle čl. 6 odst. 3 po šesti letech od prozatímního provádění dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evrop-

ským společenstvím a Jihoafrickou republikou 233

Příloha XIII protokolu 1 – Produkty, na něž se nevztahuje čl. 6 odst. 3 243

Příloha XIV protokolu 1 – Produkty rybolovu, na něž se dočasně nevztahuje čl. 6 odst. 3 260

Příloha XV protokolu 1 – Společné prohlášení o kumulaci 264

PROTOKOL 2 O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU 9 265

PROTOKOL 3 OBSaHUJÍCÍ ZNĚNÍ PROTOKOLU 3 O CUKRU ZE STÁTŮ aKT 266

Příloha protokolu 3 – Prohlášení k protokolu 3 268

Příloha protokolu 3 – Výměna dopisů 269

PROTOKOL 4 O HOVĚZÍM a TELECÍM MaSE 274

PROTOKOL 5 – DRUHÝ PROTOKOL O BaNÁNECH 275

PŘÍLOHA VI: SEZNAM NEJMÉNĚ ROZVINUTÝCH, VNITROZEMSKÝCH A OSTROVNÍCH STÁTŮ ……… 276

PROTOKOLY 278

PROTOKOL 1 O PROVOZNÍCH VÝDaJÍCH SPOLEČNÝCH ORGÁNŮ 279

PROTOKOL 2 O VÝSaDÁCH a IMUNITÁCH 280

Kapitola 1: Osoby, které se účastní práce v rámci dohody 280

Kapitola 2: Majetek, prostředky a aktiva Rady ministrů aKT 280

Kapitola 3: Úřední sdělení 281

Kapitola 4: Zaměstnanci sekretariátu států aKT 281

Kapitola 5: Delegace Komise ve státech aKT 281

Kapitola 6: Obecná ustanovení 282

PROTOKOL 3 O JIHOaFRICKÉ REPUBLICE 283

FINANČNÍ PROTOKOL

1. Pro účely uvedené v této dohodě a pro pětileté období počínající 1. březnem 2000 činí celková částka finanční pomoci Společenství státům aKT 15 200 milionů EUR.

2. Finanční pomoc Společenství zahrnuje částku do výše 13 500 milionů EUR z 9. Evropského rozvojového fondu (ERF).

3. 9. ERF se rozděluje mezi tyto nástroje spolupráce:

a) 10 000 milionů EUR ve formě grantů je vyhrazeno pro obálku na podporu dlouhodobého rozvoje. Tato obálka se používá k financování vnitrostátních orientačních programů v souladu s články 1 až 5 přílohy IV „Prováděcí a řídící postupy“ této dohody. Z obálky na podporu dlouhodobého rozvoje:

i) je 90 milionů EUR vyhrazeno pro financování rozpočtu Střediska rozvoje podnikání (CDE);

ii) 70 milionů EUR je vyhrazeno pro financování rozpočtu Střediska pro rozvoj zemědělství (CTa) a

iii) částka nepřesahující 4 miliony EUR je vyhrazena pro účely uvedené v článku 17 této dohody (Společné parlamentní shromáždění).

b) 1 300 milionů v podobě grantů je vyhrazeno pro financování podpory regionální spolupráce a integrace států aKT v souladu s články 6 až 14 přílohy IV „Prováděcí a řídící postupy“ této dohody.

c) 2 200 milionů EUR je přiděleno na financování investiční facility podle podmínek stanovených v příloze II „Podmínky financování“ této dohody, aniž je dotčeno financování úrokových subvencí, stanovené v článcích 2 a 4 přílohy II této dohody, financované z prostředků uvedených v odst. 3 písm. a) této přílohy.

4. Částka do výše 1 700 milionů EUR se poskytuje z Evropské investiční banky v podobě půjček z jejích vlastních prostředků. Tyto prostředky se poskytují pro účely uvedené v příloze II „Podmínky financování“ této dohody v souladu s podmínkami stanovenými jejími stanovami a příslušnými ustanoveními podmínek investičního financování, které jsou uvedeny v uvedené příloze. Banka může z prostředků, které spravuje, přispět na financování regionálních projektů a programů.

5. Veškeré zůstatky z předchozích ERF k datu vstupu tohoto finančního protokolu v platnost, stejně jako veškeré částky, které budou v rámci těchto fondů vráceny z probíhajících projektů k pozdějšímu datu, se převádějí do 9. ERF a používají se v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě. Veškeré prostředky takto převedené do 9. ERF, které byly předtím přiděleny orientačnímu programu státu nebo regionu aKT, zůstávají přiděleny tomuto státu nebo regionu. Celková částka tohoto finančního protokolu, doplněná převedenými zůstatky z předchozích fondů ERF, bude krýt období 2000–2007.

6. Banka spravuje půjčky ze svých vlastních prostředků, stejně jako operace financované v rámci investiční facility. Veškeré ostatní finanční prostředky této dohody spravuje Komise.

7. Před uplynutím lhůty platnosti tohoto finančního protokolu zhodnotí strany stupeň uskutečňování závazků a plateb. Toto posouzení představuje základ pro opětovné ohodnocení celé částky prostředků, stejně jako hodnocení potřeby nových prostředků na podporu finanční spolupráce dle této dohody.

8. V případě, že budou prostředky poskytované v rámci kteréhokoli nástroje této dohody vyčerpány před uplynutím lhůty tohoto finančního protokolu, přijme společná Rada ministrů aKT-ES vhodná opatření.

PODMÍNKY FINANCOVÁNÍ

KaPITOLa 1

INVESTIČNÍ FINANCOVÁNÍ

Článek 1

Podmínky financování související s operacemi investiční facility (dále jen „facilita“), půjčkami z vlastních prostředků Evropské investiční banky (dále jen „banka“) a se zvláštními operacemi sta- noví tato kapitola. Tyto prostředky lze směrovat ke způsobilým podnikům přímo či nepřímo, prostřednictvím způsobilých inves- tičních fondů a/nebo finančních zprostředkovatelů.

Článek 2

Prostředky investiční facility

1. Prostředky investiční facility lze mimo jiné použít pro:

a) poskytování rizikového kapitálu ve formě:

i) kapitálové účasti v podnicích aKT včetně finančních insti- tucí,

ii) kvazikapitálové pomoci podnikům aKT včetně finančních institucí a

iii) záruk a jiných podpor úvěrů, které mohou být použity pro krytí politických a jiných rizik souvisejících s investicemi, pro zahraniční i místní investory nebo půjčovatele;

b) poskytování běžných půjček.

2. Kapitálová účast se obvykle týká nekontrolního menšinového podílu a bude odměňována na základě výsledků dotyčného pro- jektu.

3. Kvazikapitálová pomoc může zahrnovat zálohy akcionářů, konvertibilní dluhopisy, podmíněné, podřízené a účastnické půjčky a podobné formy pomoci. Tato pomoc může zahrnovat zejména:

a) podmíněné půjčky, jejichž služba a/nebo trvání jsou spojeny s plněním určitých podmínek ohledně výsledků projektu; ve specifickém případě podmíněných půjček na předinvestiční studie nebo jinou projektovou technickou pomoc lze službu prominout, pokud k investici nedojde;

b) účastnické půjčky, jejichž služba a/nebo trvání jsou spojeny s finanční návratností projektu a

c) podřízené půjčky, které se splácejí až po uspokojení ostatních pohledávek.

4. Odměna za každou operaci se určí při poskytnutí půjčky. Nic- méně:

a) v případě podmíněných nebo účastnických půjček odměna obvykle zahrnuje pevnou úrokovou sazbu nepřesahující 3 % a proměnnou složku vázanou na výsledky projektu a

b) v případě podřízených půjček je úroková sazba vázána na trh.

5. Záruky se oceňují tak, aby odrážely pojištěná rizika a zvláštní vlastnosti operace.

6. Úroková sazba běžných půjček zahrnuje referenční sazbu, kte- rou banka používá pro srovnatelné půjčky se stejnými podmín- kami pro lhůty odkladu a splátek, a z přirážky, kterou banka určí.

7. Běžné půjčky lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

a) v nejméně rozvinutých zemích nebo v postkonfliktních zemích na infrastrukturní projekty, které jsou nutnou pod- mínkou rozvoje soukromého sektoru. V těchto případech se úroková sazba půjčky snižujeo3 %;a

b) u projektů, které zahrnují restrukturalizační operace v rámci privatizace nebo u projektů s podstatným a jasně prokazatel- ným sociálním nebo environmentálním přínosem. V těchto případech lze půjčky poskytovat s úrokovou subvencí, o jejichž výši a formě se rozhodne s ohledem na konkrétní vlastnosti projektu. Úroková subvence však nepřesáhne 3 %.

Konečná úroková sazba nebude nikdy nižší než 50 % referenční sazby.

8. Prostředky, jež mají být poskytnuty pro tato zvýhodnění, se zpřístupní z investiční facility a nepřesáhnou 5 % celkové částky přidělené pro investiční financování investiční facilitou a bankou z jejích vlastních prostředků.

9. Úrokové subvence lze kapitalizovat nebo je lze použít ve formě grantů na podporu projektové technické pomoci, zejména pro finanční instituce ve státech aKT.

Článek 3

Operace investiční facility

1. Investiční facilita působí ve všech hospodářských odvětvích a podporuje investice soukromých subjektů a obchodně provo- zovaných subjektů veřejného sektoru, včetně hospodářské a tech- nologické infrastruktury vytvářející příjmy, klíčové pro soukromý sektor. Facilita je:

a) řízena jako revolvingový fond a jejím cílem je dosáhnout finanční udržitelnosti. Facilita je provozována za tržních pod- mínek a vyhýbá se narušování místních trhů a vytlačování soukromých zdrojů financování a

b) snaží se působit jako katalyzátor povzbuzováním mobilizace dlouhodobých místních zdrojů a přilákat soukromé investory a půjčovatele do projektů ve státech aKT.

2. Po uplynutí doby platnosti finančního protokolu a za neexi- stence specifického rozhodnutí Rady ministrů se kumulativní čisté zpětné toky do investiční facility převedou do dalšího pro- tokolu.

c) za konzultací s dotyčným státem aKT v nutných případech přizpůsobuje režimy a postupy provádění rozvojové finanční spolupráce podle této dohody s cílem vzít v úvahu povahu projektů a programů a jednat v souladu s cíli této dohody v rámci postupů uvedených v jejích stanovách.

2. Půjčky z vlastních prostředků banky se poskytují za těchto podmínek:

a) referenční úroková sazba je sazba, kterou banka používá pro půjčku se stejnými podmínkami ohledně měny a doby splat- nosti ke dni podepsání zakázky nebo k datu výplaty;

b) avšak:

i) projekty ve veřejném sektoru mají v zásadě nárok na úro- kovou subvenci ve výši 3 %,

ii) projekty v soukromém sektoru, které spadají do kategorií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. b), jsou způsobilé pro úro- kové subvence za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v čl. 2 odst. 7 písm. b).

Konečná úroková sazba nebude nikdy nižší než 50 % refe- renční sazby;

c) výše úrokové subvence vypočtená na základě její hodnoty v době výplaty půjčky se započítává proti přidělení úrokové subvence z investiční facility definované v čl. 2 odst. 8 a 9, a vyplácí se přímo bance; a

d) doba splatnosti půjčky, kterou banka poskytne ze svých vlast- ních prostředků, se určuje na základě hospodářských a finanč- ních vlastností projektu, ale nesmí přesáhnout 25 let. Tyto půjčky obvykle obsahují lhůtu odkladu, stanovenou s odka- zem na dobu výstavby projektu.

1. Banka:

Článek 4

Půjčky z vlastních prostředků banky

3. Pro investice financované bankou z vlastních prostředků ve společnostech veřejného sektoru mohou být od dotyčného státu aKT požadovány zvláštní záruky nebo závazky související s projektem.

a) prostřednictvím prostředků, které spravuje, přispívá k hospo- dářskému a průmyslovému rozvoji států aKT na vnitrostát- ním a regionálním základě; a za tímto účelem přednostně financuje výrobní projekty a programy nebo jiné investice zaměřené na podporu soukromého sektoru ve všech hospo- dářských odvětvích;

b) buduje vazby úzké spolupráce s vnitrostátními a regionálními rozvojovými bankami a s bankovními a finančními institu- cemi států aKT a EU a

Článek 5

Podmínky rizika směnných kurzů

S cílem minimalizovat vlivy výkyvů směnných kurzů se problémy rizika směnných kurzů řeší takto:

a) v případě kapitálové účasti, která má posílit vlastní zdroje pod- niku, nese obecně riziko směnných kurzů investiční facilita;

b) v případě financování rizikovým kapitálem pro malé a střední podniky (MSP) se o riziko směnných kurzů obecně dělí Spo- lečenství na jedné straně a ostatní zúčastněné strany na straně druhé. V průměru se riziko směnných kurzů rozděluje rovno- měrně; a

c) pokud je to proveditelné a přiměřené, zejména v zemích, jímž je vlastní makroekonomická a finanční stabilita, facilita usiluje poskytovat půjčky v místních měnách aKT, a tím fakticky přebírá riziko směnných kurzů.

Článek 6

Podmínky převodu deviz

Dotyčné státy aKT u operací dle této dohody a u operací, které písemně schválily v rámci této dohody:

a) poskytnou osvobození od veškerých vnitrostátních nebo míst- ních cel, daňových poplatků z úroků, provizí a amortizace splatných půjček v souladu s právem dotyčného státu nebo států aKT;

b) dají příjemcům k dispozici měnu nutnou k platbě úroků, pro- vize a amortizace splatných půjček, pokud jde o podmínky financování zakázek poskytovaných pro provádění projektů a programů na svých územích a

c) dají bance k dispozici cizí měnu nutnou k převodu všech čás- tek přijatých bankou v národní měně při směnném kurzu plat- ném mezi eurem nebo jinými převodními měnami a národní měnou k datu převodu. Tyto částky zahrnují všechny formy odměny, jakou jsou mimo jiné úroky, dividendy, provize a poplatky, stejně jako amortizace půjček a příjmy z prodeje splatných akcií, pokud jde o financování zakázek poskyto- vaných pro provádění projektů a programů na svých územích.

2. Rada ministrů aKT-ES po podpisu této dohody a na návrh Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES rozhodne o opatřeních a výši prostředků přidělených z obálky dlouhodo- bého rozvoje pro dosažení těchto cílů.

KaPITOLa 3

FINANCOVÁNÍ U KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PŘÍJMŮ Z VÝVOZU

Článek 8

1. Strany uznávají, že ztráty příjmů z vývozu vzniklé v důsledku krátkodobých výkyvů mohou ohrozit požadavky rozvojového financování a provádění makroekonomických a odvětvových politik. Stupeň závislosti ekonomiky státu aKT na vývozu zboží a zejména zemědělských produktů a produktů těžebního prů- myslu je proto kritériem přidělování prostředků dlouhodobého rozvoje.

2. S cílem zmírnit nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu a ochránit rozvojový program ohrožený poklesem pří- jmů je možné mobilizovat dodatečnou finanční podporu z pro- gramovatelných prostředků pro dlouhodobý rozvoj země na základě článků9a 10.

Článek 9

Kritéria způsobilosti

KaPITOLa 2

ZVLÁŠTNÍ OPERACE

Článek 7

1. Z přidělených grantů spolupráce podporuje:

a) levné bydlení v zájmu podpory dlouhodobého rozvoje odvětví bydlení, včetně sekundárních hypotéčních facilit;

b) mikrofinancování na podporu MSP a mikropodniků a

c) budování kapacit pro posílení a usnadnění efektivní účasti soukromého sektoru na sociálním a hospodářském rozvoji.

1. Způsobilost pro dodatečné prostředky zakládá:

a) desetiprocentní (dvouprocentní u nejméně rozvinutých zemí) ztráta příjmů z vývozu zboží ve srovnání s aritmetickým prů- měrem příjmů v prvních třech letech z prvních čtyř let před- cházejících roku žádosti

nebo

desetiprocentní (dvouprocentní u nejméně rozvinutých zemí) ztráta příjmů z vývozu celkového množství zemědělských produktů nebo produktů těžebního průmyslu ve srovnání s aritmetickým průměrem příjmů v prvních třech letech z prv- ních čtyř let předcházejících roku žádosti u zemí, kde příjmy z vývozu zemědělských produktů nebo produktů těžebního průmyslu představují více než 40 % celkových příjmů z vývozu zboží a

b) 10 % zhoršení plánovaného schodku veřejných financí pro daný rok nebo předpovědi na další rok.

2. Oprávnění k dodatečné podpoře je omezeno na čtyři po sobě následující roky.

3. Dodatečné prostředky se odrazí v účtování veřejných financí dotyčné země. Jsou užívány v souladu s pravidly a metodami pro- gramování včetně specifických ustanovení v příloze IV „Prováděcí a řídící postupy“, na základě dohod předem uzavřených mezi Společenstvím a dotyčným státem aKT v roce následujícím po žádosti. Po dohodě obou stran mohou být prostředky využity k financování programů zahrnutých do vnitrostátního rozpočtu. Část dodatečných prostředků však může být také vyčleněna pro specifická odvětví.

Článek 10

Zálohy

Systém přidělování dodatečných prostředků stanoví zálohy, které mají krýt jakákoli zpoždění při získávání konsolidovaných obchodních statistik a zajistit, aby příslušné prostředky mohly být zahrnuty do rozpočtu roku následujícího po roce žádosti. Zálohy lze mobilizovat na základě prozatímních vývozních statistik, které vypracuje vláda a předloží Komisi před vypracováním konečných úředních konsolidovaných statistik. Nejvyšší záloha činí 80 % odhadované částky dodatečných prostředků pro rok žádosti. Takto mobilizované částky se přizpůsobí společnou dohodou mezi Komisí a vládou v kontextu konečných konsoli- dovaných vývozních statistik a konečných údajů o schodku veřej- ných financí.

Článek 11

Ustanovení v této kapitole podléhají přezkoumání nejpozději po dvou letech a následně na žádost kterékoli ze stran.

KaPITOLa 4

OSTATNÍ USTANOVENÍ

Článek 12

Běžné platby a pohyb kapitálu

1. aniž je dotčen odstavec 3 níže, zavazují se strany, že na žádné platby ve volně směnitelné měně na běžném účtu platební bilance mezi rezidenty Společenství a státy aKT neuvalí žádná omezení.

2. Ohledně transakcí na kapitálovém účtu platební bilance se strany zavazují neuvalit žádná omezení na volný pohyb kapitálu souvisejícího s přímými investicemi prováděnými ve společnos- tech založených v souladu s právními předpisy hostitelské země, na investice prováděné v souladu s touto dohodou, a na likvidaci či repatriaci těchto investic a veškerých z nich plynoucích zisků.

3. Pokud se jeden nebo více států aKT nebo jeden nebo více člen- ských států Společenství octne ve vážných obtížích ohledně pla- tební bilance nebo mu takové obtíže hrozí, může stát aKT, člen- ský stát nebo Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v rámci GaTT, GaTS a článku VIII a XIV stanov Mezinárodního měnového fondu přijmout omezení běžných transakcí, která budou mít časově omezenou platnost a nepřekročí rámec toho, co je nezbytné k nápravě stavu platební bilance. Strana přijímající tato opatření okamžitě informuje ostatní strany a co nejdříve jim předloží harmonogram odstranění dotyčných opatření.

Článek 13

Kvalifikace a zacházení s podnikatelskými subjekty

Pokud jde o opatření, která lze použít v záležitostech usazování a poskytování služeb, budou státy aKT na jedné straně a členské státy na straně druhé zacházet se státními příslušníky a společ- nostmi nebo podniky států aKT, a se státními příslušníky a spo- lečnostmi nebo podniky členských států, v uvedeném pořadí, na základě nediskriminace. Pokud však u určité činnosti není stát aKT či členský stát schopen takové zacházení poskytnout, není tento stát aKT či členský stát povinen pro tuto činnost takové zacházení státním příslušníkům a společnostem nebo podnikům dotyčného státu poskytovat.

Článek 14

Definice „společností a podniků“

1. Pro účely této dohody se pojmem „společnosti nebo podniky členského státu nebo státu aKT“ rozumějí společnosti nebo pod- niky založené podle občanského nebo obchodního práva, včetně kapitálových společností veřejných či jiných, družstev a ostatních právnických osob a osobních společností, podléhajících právu veřejnému nebo soukromému, kromě těch, které jsou neziskové, zřízené v souladu s právními předpisy členského státu nebo státu aKT a jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání se nachází v členském státě nebo státě aKT.

2. Společnost nebo podnik, která má v členském státě nebo státě aKT pouze své sídlo, však musí být zapojena do činnosti, která má efektivní a trvalou vazbu na ekonomiku tohoto členského státu nebo státu aKT.

KaPITOLa 5

DOHODY O OCHRANĚ INVESTIC

Článek 15

1. Při provádění ustanovení článku 78 této dohody strany berou v úvahu tyto zásady:

a) smluvní stát může v oprávněných případech žádat o sjednání dohody o podpoře a ochraně investic s jiným smluvním státem;

b) státy, jež jsou stranami takových dohod, neuplatňují ve vztahu ke třetím zemím při zahajování jednání o uzavření, používání a výkladu dvoustranných nebo mnohostranných dohod o podpoře a ochraně investic žádnou diskriminaci mezi smluv- ními státy, jež jsou stranami této dohody, nebo vůči sobě navzájem;

c) smluvní státy mají právo žádat o změnu nebo přizpůsobení nediskriminačního zacházení uvedeného výše, pokud to vyža- dují mezinárodní závazky nebo změněné okolnosti;

d) používání výše uvedených zásad nemá za cíl a nemůže ve sku- tečnosti způsobit porušení svrchovanosti kterékoli ze stran této dohody; a

e) s ohledem na výše uvedená ustanovení se v uvedené dohodě uvede vztah mezi datem vstupu jakékoli sjednané dohody v platnost, ustanoveními pro řešení sporů a datem dotyčných investic. Smluvní strany potvrzují, že zpětná platnost se nepo- užije jako obecná zásada, pokud smluvní státy nestanoví jinak.

2. S cílem usnadnit sjednávání dvoustranných dohod o podpoře a ochraně investic se smluvní strany dohodly prostudovat hlavní ustanovení vzorové dohody o ochraně. Studie, jež vychází z usta- novení stávajících dvoustranných dohod mezi smluvními státy, věnuje zvláštní pozornost těmto problémům:

a) právní záruky pro zajištění rovného a spravedlivého zacházení se zahraničními investory a jejich ochrany;

b) doložka nejvíce zvýhodněného investora;

c) ochrana v případě vyvlastnění a znárodnění;

d) převod kapitálu a zisku a

e) mezinárodní rozhodčí řízení v případě sporů mezi investorem a hostitelským státem.

3. Strany se dohodly prostudovat schopnost systémů záruk poskytnout pozitivní odpověď na specifické potřeby malých a středních podniků ohledně pojištění svých investic ve státech aKT. Výše uvedené studie budou zahájeny co nejdříve po pod- pisu dohody. Výsledek těchto studií bude po dokončení předlo- žen Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES ke zvá- žení a podniknutí příslušných kroků.

PŘÍLOHA III

INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA – CDE A CTA

Článek 1

Spolupráce podporuje institucionální mechanismy, které pomá- hají společnostem a podnikům a podporují zemědělství a rozvoj venkova. V tomto kontextu spolupráce napomáhá:

a) posilovat a zvyšovat úlohu Střediska pro rozvoj podnikání (CDE), aby poskytovalo soukromému sektoru aKT nezbytnou podporu při povzbuzování rozvojových činností soukromého sektoru a

b) posilovat úlohu Střediska pro rozvoj zemědělství (CTa) při rozvoji institucionální kapacity aKT, zejména řízení infor- mací, s cílem zlepšit přístup k technologiím pro vyšší produk- tivitu zemědělství, uvádění na trh, bezpečnost potravin a roz- voj venkova.

Článek 2

CDE

1. CDE podporuje provádění strategií rozvoje soukromého sek- toru v zemích aKT tím, že poskytuje nefinanční služby společ- nostem a podnikům z aKT a podporuje společné iniciativy hospo- dářských subjektů ze Společenství a států aKT.

2. CDE se snaží pomáhat soukromým podnikům z aKT, aby se staly konkurenceschopnějšími ve všech odvětvích ekonomiky. CDE zejména:

a) usnadňuje a podporuje obchodní spolupráci a partnerství mezi podniky z aKT a EU;

b) pomáhá při rozvoji podpůrných obchodních služeb prostřed- nictvím podpory budování kapacit organizací vlastněných soukromým sektorem nebo podpory poskytovatelům technic- kých, odborných, řídících, obchodních a vzdělávacích podpůr- ných služeb;

c) poskytuje pomoc při povzbuzování investic prostřednictvím organizací pro podporu investic, organizováním investičních konferencí, programů odborné přípravy, strategických work- shopů a následných aktivit podpory investic a

d) podporuje iniciativy přispívající k rozvoji a přenosu techno- logií a know-how a nejlepší praxe ve všech aspektech obchod- ního řízení.

3. CDE rovněž:

a) informuje soukromý sektor aKT o ustanoveních této dohody;

b) v rámci místního soukromého sektoru aKT šíří informace o jakosti produktů a normách vyžadovaných na vnějších trzích a

c) poskytuje informace evropským společnostem a organizacím v soukromém sektoru o podnikatelských příležitostech ve stá- tech aKT.

4. CDE provádí svou podporu podniků prostřednictvím kvalifi- kovaných a způsobilých vnitrostátních a/nebo regionálních zpro- středkovatelů poskytujících služby.

5. Činnost CDE je založena na koncepci koordinace, doplňko- vosti a přidané hodnoty pro jakékoli rozvojové iniciativy v sou- kromém sektoru, které podnikají soukromé nebo veřejné sub- jekty. Při plnění svých úkolů CDE uplatňuje selektivní přístup.

6. Orgánem dohledu nad střediskem je Výbor velvyslanců. Po podpisu této dohody výbor:

a) vypracuje stanovy a jednací řád střediska včetně jeho orgánů dohledu;

b) vypracuje statuty pro zaměstnance, finanční a pracovní před- pisy;

c) dohlíží nad prací orgánů střediska a

d) vypracuje provozní řád a postupy pro přijetí rozpočtu středi- ska.

7. Výbor velvyslanců v souladu s postupy a kritérii, které určí, jmenuje členy orgánů střediska.

8. Rozpočet střediska je financován v souladu s pravidly stano- venými v této dohodě v souvislosti s rozvojovou finanční spolu- prací.

Článek 3

CTA

1. Úkolem CTa je posilovat rozvoj politických a institucionál- ních kapacit a kapacit řízení informací a komunikace zeměděl- ských organizací a organizací pro rozvoj venkova v aKT. Napomáhá těmto organizacím při formulování a provádění poli- tik a programů pro snížení chudoby, podporuje udržitelnou bez- pečnost potravin, chrání základnu přírodních zdrojů, a přispívá tak k budování samostatnosti v rozvoji zemědělství a venkova v aKT.

2. CTa:

a) rozvíjí a poskytuje informační služby a zajišťuje lepší přístup k výzkumu, odborné přípravě a inovacím v oblasti rozvoje zemědělství a venkova s cílem povzbudit rozvoj zemědělství a venkova a

b) rozvíjí a posiluje kapacity aKT s cílem:

i) zlepšit formulování a řízení politik a strategií rozvoje zemědělství a venkova na vnitrostátní a regionální úrovni včetně zlepšené kapacity pro sběr údajů, výzkum, analýzu a formulaci politik;

ii) zlepšit řízení informací a komunikace, zejména v rámci národní zemědělské strategie;

iii) podporovat efektivní vnitroinstitucionální řízení informací a komunikace (ICM) pro sledování výsledků, stejně jako konsorcia s regionálními a mezinárodními partnery;

iv) podporovat decentralizované ICM na místní a vnitrostátní úrovni;

v) posilovat iniciativy prostřednictvím regionální spolu- práce a

vi) rozvíjet přístupy pro hodnocení dopadu politiky na roz- voj zemědělství a venkova.

3. Středisko podporuje regionální iniciativy a sítě a postupně sdílí programy rozvoje kapacit s příslušnými organizacemi aKT. Za tímto účelem středisko podporuje decentralizované regionální informační sítě. Tyto sítě jsou budovány postupně a účinně.

4. Orgánem dohledu nad střediskem je Výbor velvyslanců. Po podpisu této dohody výbor:

a) vypracuje stanovy a jednací řád střediska včetně jeho orgánů dohledu;

b) vypracuje statuty pro zaměstnance, finanční a pracovní před- pisy;

c) dohlíží nad prací orgánů střediska a

d) vypracuje provozní řád a postupy pro přijetí rozpočtu středi- ska.

5. Výbor velvyslanců v souladu s postupy a kritérii, které určí, jmenuje členy orgánů střediska.

6. Rozpočet střediska je financován v souladu s pravidly stano- venými v této dohodě v souvislosti s rozvojovou finanční spolu- prací.

PŘÍLOHA IV

PROVÁDĚCÍ A ŘÍDÍCÍ POSTUPY

KaPITOLa 1

PROGRAMOVÁNÍ (VNITROSTÁTNÍ)

Článek 1

Operace financované z grantů v rámci této dohody se programují na začátku období pokrytého finančním protokolem. Pro tento účel se programováním rozumí:

a) příprava a rozvoj strategie podpory země (CSS) založené na vlastních střednědobých rozvojových cílech a strategiích země;

b) jasné uvedení orientačního programovatelného finančního přídělu, který může země využívat během tohoto pětiletého období, stejně jako jakýchkoli dalších důležitých informací, ze strany Společenství;

c) přípravu a přijetí orientačního programu pro provádění CSS a

d) proces přezkoumání zahrnující CSS, orientační program a objem pro něj přidělených prostředků.

Článek 2

Strategie podpory země

c) nástin relevantních plánů a akcí ostatních dárců, působících v zemi, zejména včetně těch ze členských států EU, kteří vystu- pují jako dvoustranní dárci;

d) responsní strategie specifikující příspěvek, který může EU poskytnout. Tyto strategie v mezích možného umožňují doplňkovost s operacemi financovanými samotným státem aKT a jinými dárci působícími v zemi a

e) definice povahy a rozsahu nejvhodnějších mechanismů pod- pory, jež se mají použít při provádění výše uvedených strate- gií.

Článek 3

Přidělování prostředků

1. Přidělování prostředků vychází z potřeb a výsledků, jak je defi- nováno v této dohodě. V tomto kontextu:

a) jsou potřeby posuzovány na základě kritérií vztahujících se k příjmu na obyvatele, počtu obyvatel, sociálním ukazatelům a úrovni zadluženosti, ztrát příjmů z vývozu a závislosti na příjmech z vývozu, zejména u odvětví zemědělství a těžby. Zvláštní zacházení je poskytováno nejméně rozvinutým stá- tům aKT a bere se náležitý ohled na zranitelnost ostrovních a vnitrozemských států. Navíc se bere ohled na konkrétní obtíže postkonfliktních zemí a

CSS vypracovává dotyčný stát aKT a EU po konzultacích

s širokým spektrem aktérů rozvojového procesu, přičemž se vychází ze získaných zkušeností a nejlepší praxe. Každá CSS je přizpůsobena potřebám a specifické situaci každého státu aKT. CSS je nástrojem stanovení prioritních činností a budování míst- ního vlastnictví programů spolupráce. Vezmou se v úvahu jaké- koli odchylky mezi vlastní analýzou dané země a analýzou Spo- lečenství. CSS zahrnuje tyto standardní prvky:

a) analýzu politického, hospodářského a společenského kon- textu země, omezení, kapacit a vyhlídek včetně hodnocení základních potřeb, jako je příjem na obyvatele, počet obyva- tel, sociální ukazatelé a zranitelnost;

b) podrobný nástin střednědobé rozvojové strategie země, jasně definované priority a očekávané finanční požadavky;

b) výsledky se posuzují objektivně a transparentně na základě těchto parametrů: pokrok při provádění institucionálních reforem, výsledky země při využívání prostředků, efektivní provádění aktuálních operací, zmírňování nebo snižování chudoby, opatření pro udržitelný rozvoj a výsledky makroe- konomické a odvětvové politiky.

2. Přidělené prostředky se skládají ze dvou prvků:

a) příděl pro krytí makroekonomické podpory, odvětvových politik, programů a projektů podporujících ústřední nebo vedlejší oblasti pomoci Společenství a

b) příděl pro krytí nepředvídaných potřeb, jako je pomoc při mimořádných událostech v případech, kdy tato pomoc nemůže být financována z rozpočtu EU, příspěvky na mezi- národně schválené iniciativy snižování zadluženosti a pod- pory zmírnění nepříznivých následků nestability příjmů z vývozu.

3. Tato orientační částka usnadňuje dlouhodobé programování pomoci Společenství pro dotyčnou zem. Tyto příděly jsou Spolu s nevyčerpanými zůstatky prostředků přidělených dané zemi v rámci předchozího ERF, a kdykoli to bude možné, s prostředky z rozpočtu Společenství, základem přípravy orientačního pro- gramu pro dotyčnou zem.

4. Přijme se ustanovení pro země, které z důvodu mimořádných okolností nemají přístup k obvyklým programovatelným pro- středkům.

Článek 4

Příprava a přijetí orientačního programu

1. Po obdržení výše uvedených informací každý stát aKT vypra- cuje a předloží Společenství návrh orientačního programu na základě svých rozvojových cílů a priorit vyjádřených v CSS, a v souladu s nimi. Návrh orientačního programu obsahuje:

a) ústřední oblast nebo oblasti, na které by se podpora měla sou- středit;

b) nejvhodnější opatření a operace pro dosažení cílů v ústřední oblasti nebo oblastech;

c) prostředky vyhrazené pro projekty a programy mimo ústřední oblasti(i) a/nebo široký nástin takových činností, stejně jako uvedení prostředků, které se mají pro každý z těchto prvků použít;

d) určení způsobilých nestátních aktérů a prostředků přidělených nestátním aktérům;

e) návrhy regionálních projektů a programů a

f) rezervu na pojištění proti možným nárokům a na pokrytí zvý- šení nákladů a nepředvídaných potřeb.

2. Návrh orientačního programu obsahuje podle potřeby pro- středky vyhrazené pro posílení lidské, materiálové a

institucionální kapacity aKT pro přípravu a provádění vnitrostát- ních a regionálních orientačních programů a pro zlepšení řízení projektového cyklu veřejných investic států aKT.

3. Návrh orientačního programu podléhá výměně stanovisek mezi dotyčným státem aKT a Společenstvím. Orientační program se přijímá společnou dohodou mezi Společenstvím a dotyčným státem aKT. Po přijetí je závazný pro Společenství i pro tento stát. Tento orientační program se připojí k CSS a dále obsahuje:

a) specifické a jasně určené operace, zvláště ty, které lze provést před následujícím přezkumem;

b) harmonogram provádění a přezkumu orientačního programu včetně závazků a výplat prostředků a

c) parametry a kritéria přezkoumání.

4. Společenství a dotyčný stát aKT přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit dokončení programovacího procesu v nej- kratší možné době a to, kromě výjimečných okolností, do dva- nácti měsíců od podepsání finančního protokolu. V tomto kon- textu musí být příprava CSS a orientačního programu součástí soustavného procesu vedoucího k přijetí jednotného dokumentu.

Článek 5

Přezkumný proces

1. Finanční spolupráce mezi státem aKT a Společenstvím je dostatečně pružná, aby zajistila trvalý soulad operací s cíli této dohody a aby brala v úvahu veškeré změny, ke kterým dojde v hospodářské situaci, prioritách a cílích dotyčného státu aKT. V tomto kontextu vnitrostátní schvalující osoba a vedoucí dele- gace:

a) každoročně provedou operační přezkum orientačního pro- gramu a

b) provedou přezkum CSS a orientačního programu v polovině a na konci období v kontextu aktuálních potřeb a výsledků.

2. Za výjimečných okolností uvedených v ustanovení o humani- tární pomoci a pomoci při mimořádných událostech lze přezkum provést na žádost kterékoli ze stran.

3. Vnitrostátní schvalující osoba a vedoucí delegace:

a) podniknou veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit dodržo- vání ustanovení orientačního programu, včetně dodržení harmonogramu závazků a výplat dohodnutý v době progra- mování a

b) určí veškeré příčiny zpoždění při provádění a navrhnou vhodná opatření k nápravě situace.

4. Roční operační přezkum orientačního programu spočívá ve společném posouzení provádění programu a bere v úvahu výsledky relevantních činností sledování a hodnocení. Tento pře- zkum se provádí místně a vnitrostátní schvalující osoba a vedoucí delegace jej dokončí ve lhůtě 60 dnů. Přezkum obsahuje zejména posouzení:

a) výsledků dosažených v ústředním odvětví (odvětvích), měře- ných vůči určeným cílům a ukazatelům dopadu a závazkům odvětvové politiky;

b) projektů a programů mimo ústřední odvětví a/nebo v rámci víceletých programů;

c) využití prostředků vyčleněných pro nestátní aktéry;

d) efektivnosti provádění aktuálních operací a rozsahu, v jakém byl dodržen harmonogram závazků a výplat a

e) rozšíření programovací perspektivy na další roky.

5. Vnitrostátní schvalující osoba a vedoucí delegace předkládají zprávu o uzavření výročního přezkumu Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci do 30 dnů od dokončení operačního pře- zkumu. Výbor zprávu přezkoumá v souladu se svými povin- nostmi a pravomocemi podle této dohody.

6. V kontextu výročních operačních přezkumů mohou vnitro- státní schvalující osoba a vedoucí delegace při přezkumech v polo- vině a na konci období a v rámci výše uvedených časových lhůt přezkoumat a přizpůsobit CSS:

a) pokud operační přezkumy uvádějí specifické problémy; a/nebo

b) v kontextu změněných okolností ve státě aKT.

Tyto přezkumy budou dokončeny během lhůty dalších 30 dnů od dokončení přezkumů v polovině a na konci období. Konec pře- zkumu finančního protokolu rovněž zahrnuje přizpůsobení pro nový finanční protokol ve smyslu přidělování prostředků i pří- pravy na další program.

7. Po dokončení přezkumů v polovině a na konci období může Společenství revidovat přidělování prostředků v kontextu aktuál- ních potřeb a výsledků dotyčného státu aKT.

KaPITOLa 2

PROGRAMOVÁNÍ A PŘÍPRAVA (REGIONÁLNÍ)

Článek 6

Účast

1. Regionální spolupráce zahrnuje operace, ze kterých mají pro- spěch a do kterých jsou zapojeny:

a) dva nebo více států aKT; a/nebo

b) regionální subjekt, jehož členy jsou alespoň dva státy aKT.

2. Regionální spolupráce může rovněž zahrnovat zámořské země a území a nejvzdálenější regiony. Prostředky, které umožní účast těchto území, jsou poskytovány nad rámec prostředků při- dělených pro státy aKT podle této dohody.

Článek 7

Regionální programy

Dotyčné státy aKT rozhodují o definování zeměpisných regionů. Regionální integrační programy by v nejvyšší možné míře měly odpovídat programům stávajících regionálních organizací, které mají mandát pro hospodářskou integraci. Pokud se členství v několika relevantních regionálních organizacích překrývá, měl by regionální integrační program v zásadě odpovídat kombino- vanému členství v těchto organizacích. V tomto kontextu Spole- čenství poskytne specifickou podporu z regionálních programů skupinám států aKT, které jsou odhodlány vyjednat s EU dohody o hospodářském partnerství.

Článek 8

Regionální programování

1. Programování se uskutečňuje na úrovni každého regionu. Programování je výsledkem výměny stanovisek mezi Komisí a dotyčnou regionální organizací (organizacemi) s náležitým mandátem, a, za neexistence takového mandátu, mezi Komisí a vnitrostátními schvalujícími osobami zemí daného regionu. Tam, kde je to vhodné, může programování zahrnout konzultace se způsobilými nestátními aktéry.

2. Programováním se pro tento účel rozumí:

a) příprava a vývoj strategie regionální podpory (RSS) založené na vlastních střednědobých rozvojových cílech a strategiích regionu;

b) jasné sdělení orientačního přídělu prostředků, ze kterých může region během pětiletého období čerpat, stejně jako ostatní důležité informace;

c) příprava a přijetí regionálního orientačního programu (RIP) pro provádění RSS a

d) přezkumný proces zahrnující RSS, RIP a objem prostředků přidělených každému regionu.

3. RSS vypracuje Komise a regionální organizace s náležitým mandátem ve spolupráci se státy aKT v dotyčném regionu. RSS je nástrojem stanovení prioritních činností a vybudování míst- ního vlastnictví podporovaných programů. RSS zahrnuje tyto standardní prvky:

a) analýzu politického, hospodářského a sociálního kontextu regionu;

b) posouzení procesu a vyhlídek regionální hospodářské inte- grace a integrace do světové ekonomiky;

c) nástin regionálních strategií a sledovaných priorit a očekáva- ných finančních požadavků;

d) nástin relevantních činností ostatních vnějších partnerů v regionální spolupráci a

e) nástin specifického příspěvku EU k dosažení úkolů regionální spolupráce a integrace, v nejvyšší možné míře doplňujícího operace financované samotnými státy aKT a jinými vnějšími partnery, zejména členskými státy EU.

Článek 9

Přidělování prostředků

Na začátku období zahrnutého ve finančním protokolu obdrží každý region od Společenství informaci o objemu prostředků, které může během pětiletého období využít. Orientační přidělení prostředků je založeno na odhadu potřeb, pokroku a vyhlídek v procesu regionální spolupráce a integrace. S cílem dosáhnout přiměřeného rozsahu a zvýšit účinnost lze pro financování

regionálních operací s výraznou vnitrostátní složkou sloučit regionální a vnitrostátní prostředky.

Článek 10

Regionální orientační program

1. Na základě výše uvedeného přidělení prostředků regionální organizace s náležitým mandátem, a za neexistence takového mandátu vnitrostátní schvalující osoby zemí v regionu, vypracují návrh regionálního orientačního programu. Návrh programu zejména stanoví:

a) ústřední odvětví a témata podpory Společenství;

b) nejvhodnější opatření a operace pro dosažení cílů stano- vených pro tato odvětví a témata a

c) projekty a programy, která umožní dosažení těchto cílů, pokud byly jasně určeny, stejně jako prostředky, které mají být použity pro každý z těchto prvků, a harmonogram jejich pro- vádění.

2. Regionální orientační programy se přijímají společnou doho- dou mezi Společenstvím a dotyčnými státy aKT.

Článek 11

Přezkumný proces

Finanční spolupráce mezi každým regionem aKT a Společen- stvím je dostatečně pružná k zajištění trvalého souladu operací s cíli této dohody a k tomu, aby vzala v úvahu veškeré změny, ke kterým dojde v hospodářské situaci, prioritách a cílích dotyčného regionu. Uskutečňují se přezkumy regionálních orientačních pro- gramů v polovině a na konci období s cílem přizpůsobit orien- tační program vyvíjejícím se okolnostem a zajistit správné pro- vádění programů. Po dokončení přezkumů v polovině a na konci období může Společenství revidovat přidělování prostředků v kontextu aktuálních potřeb a výsledků.

Článek 12

Spolupráce v rámci AKT

Na začátku období zahrnutého ve finančním protokolu Společen- ství oznámí Radě ministrů aKT část prostředků vyčleněných pro regionální operace, které budou vyhrazeny na operace prospěšné pro mnoho nebo všechny státy aKT. Tyto operace mohou přes- ahovat pojem zeměpisné lokality.

Článek 13

Žádosti o financování

1. Žádost o financování regionálních programů předkládá:

a) regionální subjekt nebo organizace s náležitým mandátem; nebo

b) subregionální subjekt, organizace nebo stát aKT v dotyčném regionu s náležitým mandátem během etapy programování za předpokladu, že operace byla uvedena v RIP.

2. Žádost o programy v rámci aKT předkládají:

a) nejméně 3 regionální orgány nebo organizace s náležitým mandátem, příslušející k různým zeměpisným regionům, nebo vnitrostátní schvalující osoby těchto regionů; nebo

b) Rada ministrů aKT nebo Výbor velvyslanců aKT na základě zvláštního pověření; nebo

c) mezinárodní organizace, které provádějí operace přispívající k cílům regionální spolupráce a integrace, s výhradou před- chozího souhlasu Výboru velvyslanců aKT.

KaPITOLa 3

PROVÁDĚNÍ PROJEKTU

Článek 15

Identifikace, příprava a ocenění projektu

1. Projekty a programy, jež byly předloženy státem aKT, podlé- hají společnému ocenění. Výbor pro rozvojovou finanční spolu- práci aKT-ES vypracuje obecné pokyny a kritéria pro ocenění projektů a programů.

2. Vypracovaná dokumentace projektu nebo programu, předlo- žená k financování, musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro ocenění projektů nebo programů, nebo pokud tyto projekty a programy dosud nebyly plně definovány, musí uvádět širší nás- tin nutný pro jejich ocenění. Tuto dokumentaci státy aKT nebo jiní způsobilí příjemci oficiálně předávají Společenství v souladu s touto dohodou.

3. Ocenění projektu nebo programu bere náležitý ohled na ome- zení vnitrostátních lidských zdrojů a zajišťuje strategii příznivou pro podporu těchto zdrojů. Bere rovněž v úvahu specifické vlast- nosti a omezení každého státu aKT.

Článek 14

Prováděcí postupy

1. Regionální programy provádí dožadující subjekt nebo jiná řádně zmocněná instituce či subjekt.

2. Programy v rámci aKT provádí dožadující subjekt nebo jeho řádně zmocněný zástupce. Za neexistence řádně zmocněného prováděcího subjektu a aniž jsou dotčeny projekty ad hoc a pro- gramy řízené sekretariátem aKT odpovídá za provádění operací v rámci aKT Komise.

3. S přihlédnutím k cílům a podstatným vlastnostem regionální spolupráce se operace prováděné v této oblasti řídí přiměřeně postupy stanovenými pro rozvojovou finanční spolupráci.

Článek 16

Návrh a rozhodnutí o financování

1. Závěry ocenění jsou shrnuty v návrhu financování, který vypracuje Společenství v úzké spolupráci s dotyčným státem aKT. Tento návrh financování se předkládá ke schválení rozho- dovacímu orgánu Komise.

2. Návrh financování obsahuje předběžný harmonogram tech- nického a finančního provádění projektu nebo programu včetně víceletých programů a celkových přídělů pro operace malého finančního rozsahu, a uvádí dobu trvání různých etap provádění. Návrh financování:

a) bere v úvahu připomínky dotyčného státu nebo států aKT a

b) se zašle současně dotyčnému státu nebo státům aKT a Spole- čenství.

3. Komise dokončí návrh financování a se změnou nebo beze změny jej postoupí rozhodovacímu orgánu Společenství. Dotyčný stát nebo státy aKT dostanou příležitost vyjádřit připo- mínky ke všem podstatným změnám, které Komise hodlá v doku- mentu provést. Tyto připomínky se zohlední v upraveném návrhu financování.

4. Rozhodovací orgán Společenství sdělí své rozhodnutí do 120 dnů od předložení výše uvedeného finančního návrhu.

5. Pokud Společenství návrh financování nepřijme, dotyčný stát nebo státy aKT budou ihned informovány o důvodech tohoto rozhodnutí. V takovém případě mohou zástupci státu nebo států aKT do 60 dnů poté žádat:

a) buď aby byla záležitost předložena Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES zřízenému dle této dohody; nebo

b) aby jim bylo umožněno slyšení před rozhodovacím orgánem Společenství.

6. Po tomto slyšení přijme příslušný orgán Společenství konečné rozhodnutí o přijetí či zamítnutí návrhu financování, přičemž dotyčný stát nebo státy aKT mohou tomuto orgánu před přije- tím rozhodnutí předložit veškeré údaje, jež se mohou zdát nezbytné pro doplnění informací dostupných tomuto orgánu.

7. Z víceletých programů se mimo jiné financuje odborná pří- prava, decentralizované operace, mikroprojekty, podpora a roz- voj obchodu, soubory operací omezeného rozsahu ve specifickém odvětví, podpora řízení projektů/programů a technická spolu- práce.

8. Ve výše uvedených případech může dotyčný stát aKT předlo- žit vedoucímu delegace víceletý program uvádějící širší nástin, druhy předpokládaných činností a navrhovaný finanční závazek:

a) rozhodnutí o financování každého víceletého programu při- jímá hlavní schvalující osoba. Dopis od hlavní schvalující osoby oznamující toto rozhodnutí vnitrostátní schvalující osobě představuje dohodu o financování a

b) v rámci takto přijatých víceletých programů vnitrostátní schvalující osoba nebo případně agentura decentralizované spolupráce, jež byla pro tento účel pověřena, nebo případně jiní způsobilí příjemci, provádějí každou jednotlivou akci

v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody a podmín- kami výše uvedené dohody o financování. V případě, že pro- vádění zajišťuje agentura decentralizované spolupráce nebo jiní způsobilí příjemci, vnitrostátní schvalující osoba a vedoucí delegace si zachovají finanční zodpovědnost a pravidelně sle- dují operace s cílem umožnit jim plnění jejich povinností.

9. Na konci každého roku vnitrostátní schvalující osoba po kon- zultaci s vedoucím delegace zašle Komisi zprávu o provádění více- letých programů.

Článek 17

Dohoda o financování

1. Není-li v této dohodě stanoveno jinak, vypracují Komise a dotyčný stát nebo státy aKT pro každý projekt nebo program financovaný grantem z fondu dohodu o financování. Pokud není přímým příjemcem stát aKT, formalizuje Komise rozhodnutí o financování formou výměny dopisů s dotyčným příjemcem.

2. Komise a dotyčný stát nebo státy aKT vypracují dohodu o financování do 60 dnů ode dne rozhodnutí rozhodovacího orgánu Společenství. Dohoda:

a) specifikuje zejména podrobnosti finančního závazku fondu a režim a podmínky financování, obecná a specifická ustano- vení ohledně dotyčného projektu nebo programu, a rovněž obsahuje předběžný harmonogram pro technické provádění projektu nebo programu, uvedený v návrhu financování a

b) stanoví přiměřené výdajové položky pro krytí zvýšení nákladů a nepředvídaných potřeb.

3. Xxxxx po podpisu dohody o financování se uvolní platby v souladu s plánem financování stanoveným v dohodě. Jakýkoli nevynaložený zůstatek zbývající po uzavření účtů projektů a pro- gramů připadá ve prospěch dotyčného státu aKT a je tak uveden i v účetnictví fondu. Zůstatek lze použít způsobem stanoveným v této dohodě pro financování projektů a programů.

Článek 18

Překročení nákladů

1. Jakmile se zdá pravděpodobné, že vzniknou náklady překra- čující hranici stanovenou v dohodě o financování, vnitrostátní

schvalující osoba o tom prostřednictvím vedoucího delegace uvě- domí hlavní schvalující osobu, stejně jako o opatřeních, která hodlá vnitrostátní schvalující osoba přijmout pro pokrytí těchto nákladů překračujících přidělené výdajové položky, buď snížením rozsahu projektu nebo programu nebo využitím vnitrostátních zdrojů nebo jiných zdrojů mimo Společenství.

2. Pokud bude po dohodě se Společenstvím rozhodnuto neome- zovat projekt nebo program nebo pokud nebude možné je pokrýt z jiných prostředků, lze tyto překračující náklady financovat až do výše 20 % finančního závazku pro daný projekt nebo program z orientačního programu.

Článek 19

Financování se zpětnou platností

1. S cílem zajistit včasné zahájení projektu, vyhnout se prodle- vám mezi následnými projekty a předejít zpoždění mohou státy aKT po dohodě s Komisí po dokončení ocenění projektu, před přijetím rozhodnutí o financování:

a) oznámit nabídková řízení pro všechny druhy zakázek, s dolož- kou o pozastavení a

b) předběžně financovat činnosti spojené se zahájením pro- gramů, předběžnými a sezónními pracemi, objednávkami zařízení s dlouhou dodací lhůtou, stejně jako s některými pro- bíhajícími operacemi. Tyto výdaje musí splňovat postupy sta- novené v této dohodě.

2. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny pravomoci rozhodo- vacího orgánu Společenství.

3. Výdaje, které stát aKT vynaloží podle tohoto ustanovení, budou financovány se zpětnou platností v rámci projektu nebo programu, ihned po podpisu dohody o financování.

KaPITOLa 4

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A PREFERENCE

Článek 20

Způsobilost

Pokud není udělena výjimka v souladu s obecnými předpisy ohledně zakázek nebo článkem 22:

a) je účast v nabídkových řízeních a na zadávání zakázek finan- covaných fondem otevřená za stejných podmínek pro:

i) fyzické osoby, společnosti nebo podniky nebo veřejné či poloveřejné agentury států aKT a členských států,

ii) družstva a jiné právnické osoby podléhající veřejnému nebo soukromému právu z členských států a/nebo států aKT a

iii) společné podniky nebo skupiny společností nebo podniků ze států aKT a/nebo členského státu;

b) dodávky musí pocházet ze Společenství a/nebo států aKT. V tomto kontextu se definice pojmu „původní produkty“ či

„produkty pocházející z“ posuzuje s odkazem na příslušné mezinárodní dohody a dodávky pocházející ze Společenství zahrnují dodávky pocházející ze zámořských zemí a území.

Článek 21

Účast za rovných podmínek

Státy aKT a Komise přijmou nezbytná opatření k zajištění co nej- širší rovnoprávné účast v nabídkových řízeních na stavební práce, dodávky a služby, včetně případných opatření, která mají:

a) zajistit vyhlášení nabídkového řízení v Úředním věstníku Evrop- ských společenství, na internetu, v úředních věstnících všech států aKT a na jiných vhodných informačních nosičích;

b) odstranit diskriminační postupy nebo technické specifikace, které by mohly stát v cestě široké účasti za rovných podmínek;

c) povzbudit spolupráci mezi společnostmi a podniky členských států a států aKT;

d) zajistit, aby byla kritéria zadávání zakázek uvedena v doku- mentaci nabídkového řízení a

e) zajistit, aby zvolené nabídkové řízení splňovalo požadavky na dokumentaci nabídkového řízení a kritéria zadávání zakázek tam uvedená.

Článek 22

Odchylky

1. S cílem zajistit optimální efektivnost nákladů systému mohou být fyzické nebo právnické osoby z rozvojových států mimo aKT na žádost dotyčných států aKT oprávněny k účasti za zakázkách financovaných Společenstvím. Dotyčné státy aKT při každé pří- ležitosti poskytnou vedoucímu delegace informace, které

Společenství potřebuje k rozhodnutí o takového odchylce, při- čemž se zvláštní pozornost věnuje:

a) zeměpisné poloze dotyčného státu aKT;

b) konkurenceschopnosti podnikatelů, dodavatelů a poradců z členských států a států aKT;

c) potřebě vyhnout se nadměrnému zvýšení nákladů plnění zakázky;

d) dopravním obtížím nebo zpožděním z důvodu dodacích lhůt nebo ostatních podobných problémů a

e) technologii, která je nejvhodnější a nejlepší pro místní pod- mínky.

2. Účast třetích zemí na zakázkách financovaných Společenstvím lze rovněž povolit v případě:

a) kdy se Společenství účastní financování regionálních nebo meziregionálních programů zahrnujících tyto země;

b) v případě projektů a programů spolufinancování a

c) v případě pomoci při mimořádných událostech.

3. Ve výjimečných případech a po dohodě s Komisí se mohou zakázek na služby účastnit poradenské firmy s odborníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí.

Článek 23

Hospodářská soutěž

1. Pro zjednodušení a usměrnění obecných pravidel a předpisů pro hospodářskou soutěž a preference operací financovaných z ERF se zakázky vybírají prostřednictvím otevřených a omeze- ných postupů, stejně jako rámcových zakázek, zakázek zadaných přímou dohodou a přímého najímání pracovních sil:

a) otevřené mezinárodní nabídkové řízení během nebo po vyhlá- šení veřejné zakázky v souladu s ustanoveními této dohody;

b) otevřené místní nabídkové řízení, kdy se vyhlášení veřejné zakázky zveřejňuje výlučně v přijímajícím státě aKT;

c) omezené mezinárodní nabídkové řízení, kdy zadavatel vyzve omezený počet kandidátů, aby se účastnili nabídkového řízení po uveřejnění předběžného oznámení;

d) zakázky zadané přímou dohodou, což zahrnuje zjednodušený postup, kdy se nevyžaduje vyhlášení veřejné zakázky a zada- vatel vyzve omezený počet poskytovatelů služeb, aby předlo- žili své nabídky a

e) přímé najímání pracovních sil, kdy se zakázky provádějí pro- střednictvím veřejných nebo poloveřejných agentur a útvarů dotyčných přijímajících států.

2. Zakázky financované z fondu se uzavírají v souladu s těmito ustanoveními:

a) zakázky na stavební práce v hodnotě:

i) vyšší než 5 000 000 EUR se udělují v otevřeném meziná- rodním nabídkovém řízení,

ii) mezi 300 000 EUR a 5 000 000 EUR se udělují v otevře- ném místním nabídkovém řízení a

iii) nižší než 300 000 EUR se udělují zakázkami zadanými přímou dohodou, což zahrnuje zjednodušený postup bez vyhlášení veřejné zakázky;

b) zakázky na dodávky v hodnotě:

i) vyšší než 150 000 EUR se udělují prostřednictvím otevře- ného mezinárodního nabídkového řízení,

ii) mezi 30 000 EUR a 150 000 EUR se udělují prostřednic- tvím otevřeného místního nabídkového řízení a

iii) nižší než 30 000 EUR se udělují zakázkami zadanými pří- mou dohodou, což zahrnuje zjednodušený postup bez vyhlášení veřejné zakázky;

c) zakázky na služby v hodnotě:

i) vyšší než 200 000 EUR se udělují prostřednictvím omeze- ného mezinárodního nabídkového řízení po vyhlášení veřejné zakázky a

ii) nižší než 200 000 EUR se udělují zakázkami zadanými přímou dohodou, což zahrnuje zjednodušený postup, nebo rámcovou zakázkou.

3. Xxxxxxx na stavební práce, dodávky a služby v hodnotě 5 000 EUR nebo nižší lze zadat přímo bez soutěže.

4. V případě omezeného nabídkového řízení sestaví dotyčný stát nebo státy aKT po dohodě s vedoucím delegace seznam perspek- tivních uchazečů, popřípadě pro vyhlášení předběžného výběru nabídek na základě vyhlášení veřejné zakázky.

5. V případě zakázek zadávaných přímou dohodou může stát aKT dle svého uvážení neomezeně vstupovat do jednání s per- spektivními uchazeči, které zahrne do užšího výběru v souladu s články 20 až 22, a zadat zakázku účastníkům, které vybere.

6. Státy aKT mohou Komisi požádat, aby vyjednala, vypracovala, uzavřela a prováděla zakázky na služby přímo jejich jménem nebo prostřednictvím své příslušné agentury.

Článek 24

Přímo najaté pracovní síly

1. V případě operací přímo najatých pracovních sil se projekty a programy provádějí prostřednictvím veřejných či poloveřejných agentur nebo útvarů dotyčného státu nebo států nebo osoby odpovědné za provedení operace.

2. Společenství přispívá na náklady zúčastněného útvaru tím, že poskytuje zařízení a/nebo materiály, které tomuto útvaru chybějí, a/nebo prostředky, které mu umožní získat další nezbytný perso- nál ve formě odborníků z dotyčných států aKT nebo z ostatních států aKT. Účast Společenství kryje pouze náklady vzniklé doplň- kovými opatřeními a dočasnými výdaji, týkajícími se provádění striktně omezeného na požadavky daného projektu.

Článek 25

Zakázky na pomoc při mimořádných událostech

Smlouvy v rámci pomoci při mimořádných událostech jsou uza- vírány tak, aby odrážely naléhavost situace. Proto může u všech operací, týkajících se pomoci při mimořádných událostech, stát aKT po dohodě s vedoucím delegace povolit:

a) uzavření zakázky přímou dohodou;

b) provedení zakázky přímo najatými pracovními silami;

c) provedení zakázky prostřednictvím specializovaných agentur a

d) přímé provedení zakázky Komisí.

Článek 26

Preference

Přijmou se opatření, která mají povzbudit co nejširší účast fyzic- kých a právnických osob ze států aKT na provádění zakázek financovaných fondem, s cílem optimalizovat fyzické a lidské zdroje těchto států. Za tímto účelem:

a) u zakázek na stavební práce v hodnotě nižší než 5 000 000 EUR získávají účastníci nabídkového řízení ze států aKT 10 % cenovou preferenci při porovnávání nabídek s obdobnou hospodářskou, technickou a správní jakostí, pokud nejméně jedna čtvrtina základního kapitálu a vedoucích pracovníků pochází z jednoho nebo více států aKT;

b) u zakázek na dodávky bez ohledu na hodnotu dodávek získá- vají účastníci nabídkového řízení ze států aKT 15 % ceno- vou preferenci při porovnávání nabídek s obdobnou hospo- dářskou, technickou a správní jakostí, pokud nabídnou dodávky pocházející alespoň v 50 % hodnoty zakázky ze států aKT;

c) u zakázek na služby se preference s ohledem na požadova- nou způsobilost poskytuje:

i) při porovnávání nabídek s obdobnou hospodářskou, tech- nickou a správní jakostí odborníkům, institucím nebo poradenským společnostem nebo podnikům ze států aKT,

ii) nabídkám, které podnik aKT předloží v konsorciu s evrop- skými partnery, a

iii) nabídkám, které předloží evropští účastníci nabídkového řízení se subdodavateli nebo odborníky z aKT;

d) pokud se předpokládají subdodávky, poskytne úspěšný účast- ník nabídkového řízení preference fyzickým osobám, společ- nostem a podnikům ze států aKT, schopným provést poža- dovanou zakázku za podobných podmínek a

e) stát aKT může ve výzvě k účasti v nabídkovém řízení navrh- nout perspektivním účastníkům nabídkového řízení pomoc společností či podniků nebo národních odborníků či poradců z jiných států aKT, vybraných po vzájemné dohodě. Tato spo- lupráce může mít podobu společného podniku, subdodávky nebo odborné přípravy praktikantů.

Článek 27

Zadávání zakázek

1. aniž je dotčen článek 24, zadává stát aKT zakázku účast- níkovi nabídkového řízení:

a) jehož nabídka odpovídá dokumentaci nabídkového řízení;

b) který u zakázek na stavební práce nebo dodávky předložil nej- výhodnější nabídku, posuzovanou mimo jiné na základě:

i) ceny, provozních nákladů a nákladů na údržbu,

ii) kvalifikace a záruk nabízených účastníky nabídkového řízení, stejně jako technické jakosti nabídky, včetně nabídky poprodejního servisu ve státě aKT a

iii) povahy, podmínek a lhůty provedení zakázek a přizpůso- bení místním podmínkám;

c) který u zakázek na služby předložil nejvýhodnější nabídku mimo jiné s ohledem na cenu, technickou hodnotu nabídky, organizaci a metody navrhované pro poskytování služeb, stejně jako způsobilost, nezávislost a dostupnost navrhova- ných pracovníků.

2. Tam, kde se uzná, že dvě nabídky jsou podle výše uvedených kritérií rovnocenné, poskytne se preference:

a) účastníkovi nabídkového řízení ze státu aKT; nebo

b) pokud se taková nabídka nevyskytne, účastníkovi, který:

i) umožňuje nejlepší využití fyzických a lidských zdrojů států aKT;

ii) nabízí největší možnosti subdodávek společnostem, pod- nikům nebo fyzickým osobám ze států aKT; nebo

iii) je konsorciem fyzických osob, společností a podniků ze států aKT a Společenství.

Článek 28

Obecné předpisy pro zakázky

1. Zadávání zakázek financovaných z prostředků fondu se řídí touto přílohou a postupy přijatými rozhodnutím Rady ministrů na prvním zasedání po podpisu této dohody na základě doporu- čení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES. Tyto postupy dodržují ustanovení této přílohy a pravidla Společenství pro veřejné zakázky ohledně spolupráce s třetími zeměmi.

2. Do přijetí těchto postupů platí současná pravidla ERF v podobě uvedené v aktuálních obecných předpisech a obecných podmín- kách pro zakázky.

Článek 29

Obecné podmínky pro zakázky

Provádění zakázek na stavební práce, dodávky a služby, financo- vaných z prostředků fondu, se řídí:

a) obecnými podmínkami platnými pro zakázky financované fondem, které se přijmou rozhodnutím Rady ministrů na prvním zasedání po podpisu této dohody na doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES; nebo

b) v případě spolufinancovaných projektů a programů či v pří- padě poskytnuté odchylky pro třetí strany nebo při zrychle- ných řízeních nebo v jiných vhodných případech jinými obec- nými podmínkami, na kterých se dohodne dotyčný stát aKT a Společenství, tj.:

i) obecnými podmínkami pro zakázky, předepsanými vni- trostátními právními předpisy dotyčného státu aKT nebo jeho zavedenou praxí ohledně mezinárodních zakázek; nebo

ii) jakýmikoli jinými mezinárodními obecnými podmínkami pro zakázky.

Článek 30

Řešení sporů

Jakýkoli spor vzniklý mezi orgány státu aKT a účastníkem nabíd- kového řízení, dodavatelem nebo poskytovatelem služeb během provádění zakázky financované fondem:

a) se v případě vnitrostátní zakázky řeší v souladu s vnitrostát- ními právními předpisy dotyčného státu aKT a

b) v případě nadnárodní zakázky se řeší buď:

i) pokud se tak strany zakázky dohodnou, v souladu s vni- trostátními právními předpisy dotyčného státu aKT nebo s jeho zavedenou mezinárodní praxí; nebo

ii) rozhodčím řízením podle procesních pravidel přijatých rozhodnutím Rady ministrů na prvním zasedání po pod- pisu této dohody na doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES.

Článek 31

Daňové a celní režimy

1. Na zakázky financované Společenstvím používají státy aKT daňové a celní režimy nejméně tak výhodné, jaké používají vůči státům s doložkou nejvyšších výhod nebo mezinárodním rozvo- jovým organizacím, se kterými udržují vztahy. Pro účely určení zacházení doložky nejvyšších výhod (DNV) se neberou v úvahu režimy používané dotyčným státem aKT vůči jiným státům aKT nebo jiným rozvojovým zemím.

2. S výhradou výše uvedených ustanovení platí pro zakázky financované Společenstvím toto:

a) zakázka ve státě aKT, který je příjemcem, nepodléhá žádnému kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplat- kům s rovnocenným účinkem bez ohledu na to, zda takové poplatky již existují nebo mají být zřízeny v budoucnosti; takovéto zakázky však musí být registrovány podle platných právních předpisů státu aKT a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;

b) zisky a/nebo příjmy vznikající z provádění zakázek se zdaňují podle vnitřních daňových úprav dotyčného státu aKT za před- pokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která takový zisk a/nebo příjem realizuje, má v daném státě stálou provozovnu, nebo že provádění smlouvy trvá déle než šest měsíců;

c) podniky, které musí pro provádění zakázek na stavební práce dovézt profesionální zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle vnitrostátních právních před- pisů přijímajícího státu aKT, pokud o to požádají;

d) profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stano- vených v zakázce na služby musí být dočasně vpuštěno do při- jímajícího státu aKT podle jeho vnitrostátních právních před- pisů, osvobozené od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže takováto cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;

e) dovozy na základě zakázek na dodávky musí být vpuštěny do

Článek 33

Postupy

1. aniž jsou dotčena hodnocení, která provádí státy aKT nebo Komise, tuto práci provádí společně stát(y) aKT a Společenství. Výbor pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES zajišťuje spo- lečnou povahu operací sledování a hodnocení. S cílem napomoci Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci aKT-ES Komise a generální sekretariát aKT připravují a provádějí společné sledo- vání a hodnocení a podávají výboru zprávy. Výbor na svém prvním zasedání po podepsání této dohody určí provozní postupy, které mají zajistit společnou povahu operací, a každo- ročně schvaluje pracovní program.

přijímajících států

aKT

osvobozené od cel, daní nebo

daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotyčných států aKT musí být uza- vírány na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být pou- žívány pro takové dodávky ve státě aKT;

f) paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité v plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňovým pravidlům použitelným na základě platných vnitrostátních právních předpisů v přijímajícím státě aKT a

g) spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají prováděním úkolů stanovených v zakázce na služby, jakož i jejich rodin- ných příslušníků, se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v rámci limitu daného platnými vnitrostátními předpisy přijí- majícího státu aKT.

3. Jakákoli záležitost, na kterou se nevztahují výše uvedená usta- novení o daňových a celních režimech, podléhá i nadále vnitros- tátním právním předpisům dotyčného státu aKT.

KaPITOLa 5

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 32

Cíle

Cíle sledování a hodnocení spočívají v pravidelném posuzování rozvojových operací (příprava, provádění a následné operace) s cílem zlepšit rozvojovou efektivnost probíhajících a budoucích operací.

2. Činnosti sledování a hodnocení zejména:

a) poskytují pravidelné a objektivní posouzení operací a činností fondu srovnáváním výsledků s cíli; a tím

b) umožňují státům aKT, Komisi a společným orgánům, aby využily poučení a zkušeností pro návrhy a provádění budoucích politik a operací.

KaPITOLa 6

ŘÍZENÍ A VÝKONNÍ ČINITELÉ

Článek 34

Hlavní schvalující osoba

1. Komise jmenuje hlavní schvalující osobu fondu, která odpo- vídá za řízení prostředků fondu. Hlavní schvalující osoba odpo- vídá za závazky, zúčtování, schválení a vyúčtování výdajů v rámci fondu.

2. Hlavní schvalující osoba:

a) provádí přísliby prostředků, vyřizuje a schvaluje výdaje a vede účetnictví závazků a schválení;

b) zajišťuje provádění rozhodnutí o financování;

c) v úzké spolupráci s vnitrostátní schvalující osobou přijímá rozhodnutí o závazcích a finančních opatřeních, nezbytná pro zajištění řádného provádění schválených operací z hospodář- ského a technického hlediska;

d) připravuje dokumentaci nabídkového řízení před vydáním výzvy k účasti v nabídkovém řízení pro:

i) otevřená mezinárodní nabídková řízení, a

ii) omezená mezinárodní nabídková řízení s předběžným výběrem;

e) schvaluje návrhy na zadávání zakázek, s výhradou pravomocí, které vykonává vedoucí delegace podle článku 36;

f) ve vhodnou dobu zajišťuje zveřejnění mezinárodních výzev k nabídkovému řízení.

3. Na konci každého roku hlavní schvalující osoba předloží podrobnou rozvahu fondu uvádějící zůstatky příspěvků člen- ských států do fondu a celkové výplaty pro každou položku financování.

Článek 35

Vnitrostátní schvalující osoba

1. Vláda každého státu aKT jmenuje vnitrostátní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných z prostředků fondu řízených Komisí a bankou. Vnitrostátní schva- lující osoba může některé z těchto funkcí delegovat a o každém takovém delegování informuje hlavní schvalující osobu. Vnitro- státní schvalující osoba:

a) v úzké spolupráci s vedoucím delegace odpovídá za přípravu, předkládání a ocenění projektů a programů;

b) v úzké spolupráci s vedoucím delegace zveřejňuje výzvy k místnímu otevřenému nabídkovému řízení, přijímá nabídky do místních i mezinárodních (otevřených i omezených) nabíd- kových řízení, předsedá posuzování nabídek, stanovuje výsledky tohoto posuzování, podepisuje zakázky a dodatky k zakázkám a schvaluje výdaje;

c) před zveřejněním výzvy k místnímu otevřenému nabíd- kovému řízení předkládá jeho dokumentaci vedoucímu dele- gace, který jej do 30 dnů schválí;

d) dokončuje hodnocení nabídek ve lhůtě platnosti nabídkového řízení s ohledem na lhůtu nutnou pro schvalování zakázek;

e) předává výsledky posuzování a návrh na zadání zakázky vedoucímu delegace ke schválení během lhůt uvedených v článku 36;

f) zúčtuje a schvaluje výdaje v rámci limitů prostředků jí přidě- lených a

g) během prováděcích operací činí veškerá nezbytná opatření pro přizpůsobení s cílem zajistit správné provádění schválených projektů nebo programů z hospodářského a tech- nického hlediska.

2. Vnitrostátní schvalující osoba během provádění operací a s výhradou povinnosti informovat vedoucího delegace rozho- duje o:

a) technických úpravách a změnách podrobností, pokud neov- livňují přijaté technické řešení a zůstávají v rámci limitů pro úpravy;

b) změnách odhadů během provádění;

c) převodech mezi položkami v rámci odhadů;

d) změnách místa u vícečetných projektů nebo programů, pokud jsou odůvodněny technickými, hospodářskými nebo sociál- ními důvody;

e) uvalení nebo prominutí sankcí z prodlení;

f) zproštění povinností u ručitelů;

g) nákupu zboží na místním trhu bez ohledu na jeho původ;

h) použití stavebního zařízení a strojů, které nepocházejí z člen- ských států nebo států aKT, pokud v členských státech nebo státech aKT neexistuje výroba srovnatelného zařízení a strojů;

i) subdodávkách;

j) konečné přejímce za předpokladu, že vedoucí delegace je pří- tomen předběžné přejímce, potvrdí odpovídající zápis a, kde je to na místě, je přítomen při konečné přejímce, zejména tam, kde rozsah výhrad zaznamenaných při předběžné přejímce vyžaduje významné dodatečné práce a

k) najímání poradců a dalších odborníků na technickou pomoc.

Článek 36

Vedoucí delegace

1. Komise je v každém státě aKT nebo v každém regionálním uskupení, které o to výslovně požádá, zastoupena delegací říze- nou vedoucím delegace, se souhlasem dotyčného státu nebo států aKT. Pokud je vedoucí delegace jmenován pro skupinu států aKT, přijmou se vhodné kroky k tomu, aby byl vedoucí delegace zastoupen zástupcem sídlícím v každém ze států, ve kterých vedoucí delegace nemá trvalé sídlo. Vedoucí delegace zastupuje Komisi ve všech oblastech její působnosti a ve všech jejích čin- nostech.

2. Za tímto účelem, a v úzké spolupráci s vnitrostátní schvalující osobou, vedoucí delegace:

a) se na žádost dotyčných států aKT účastní a poskytuje pomoc při přípravě projektů a programů a při sjednávání zakázek na technickou pomoc;

b) se účastní oceňování projektů a programů, připravuje nabíd- kovou dokumentaci a hledá způsoby, jak zjednodušit postupy oceňování projektů a programů a prováděcí postupy;

c) připravuje návrhy financování;

d) do 30 dnů poté, co ji obdrží od vnitrostátní schvalující osoby, a předtím, než ji vnitrostátní schvalující osoba vydá, schvaluje dokumentaci místních otevřených nabídkových řízení a doku- mentaci zakázek na pomoc při mimořádných událostech;

e) je přítomen otvírání nabídek a obdrží jejich kopie a výsledky jejich přezkoumání;

f) do 30 dnů schvaluje návrh vnitrostátní schvalující osoby na schválení místních otevřených nabídek, zakázek zadávaných přímou dohodou, zakázek na pomoc při mimořádných událostech, zakázek na služby a zakázek na stavební práce s hodnotou menší než 5 milionů EUR a zakázek na dodávky s hodnotou menší než 1 milion EUR;

g) u všech ostatních zakázek nezahrnutých shora schvaluje do

30 dnů návrh vnitrostátní schvalující osoby na zadání zakázky, kdykoli jsou splněny následující podmínky:

i) vybraná nabídka je nejnižší z těch, které vyhovují požadav- kům nabídkové dokumentace,

ii) vybraná nabídka splňuje všechna výběrová kritéria stano- vená v nabídkové dokumentaci a

iii) vybraná nabídka nepřekračuje částku vyhrazenou pro zakázku;

h) tam, kde podmínky uvedené v písmeni g) nejsou splněny, postoupí návrh hlavní schvalující osobě, která o něm roz- hodne do 60 dnů poté, co návrh obdržela od vedoucího dele- gace. V případech, v nichž cena nabídky přesahuje částku vyhrazenou pro zakázku, musí hlavní schvalující osoba při schvalování zakázky také učinit nezbytný finanční závazek;

i) potvrzuje zakázky a odhady v případě přímo najatých pracov- ních sil a dodatky k nim, jakož i schválení plateb vydávaná teritoriální schvalující osobou;

j) zajišťuje, aby projekty a programy financované z prostředků fondu řízeného Komisí byly z finančního a technického hle- diska řádně prováděny;

k) spolupracuje s vnitrostátními orgány státu aKT, kde zastupuje Komisi při pravidelném hodnocení operací;

l) poskytuje státu aKT veškeré informace a příslušné dokumenty o postupech provádění rozvojové finanční spolupráce, zejména pokud jde o kritéria hodnocení a kritéria posuzování nabídek a

m) pravidelně informuje vnitrostátní orgány o činnostech Spole- čenství, které se mohou přímo dotýkat spolupráce mezi Spo- lečenstvím a státy aKT.

3. Vedoucí delegace má nezbytné pokyny a delegované pravo- moci k tomu, aby usnadnil a urychlil veškeré operace v rámci dohody. Jakékoli další delegování správních nebo finančních pra- vomocí, které nejsou uvedeny v tomto článku, na vedoucího dele- gace, se oznámí vnitrostátním schvalujícím osobám a Radě ministrů.

Článek 37

Platby a platební agentury

1. Pro účely provádění plateb v národních měnách států aKT se jménem Komise u vnitrostátní veřejné nebo poloveřejné finanční instituce vybrané dohodou mezi státem aKT a Komise otevírají účty vedené v měnách členských států nebo v eurech. Tato insti- tuce vykonává funkci národní platební agentury.

2. Národní platební agentura za své služby nezískává žádnou odměnu a z uložených prostředků jí není vyplácen žádný úrok. Komise doplňuje místní účty v měně jednoho z členských států nebo v eurech na základě odhadů budoucích požadavků na hoto- vost, které se provádějí s dostatečným předstihem tak, aby nebylo nutné předfinancování ze strany států aKT a aby se předešlo zpoždění výplat.

3. Pro účely provádění plateb v eurech se jménem Komise oteví- rají účty vedené v eurech u finančních institucí v členských stá- tech. Tyto instituce v Evropě vykonávají funkci platebních agen- tur.

4. Platby z evropských účtů prováděné na příkaz Komise nebo vedoucího delegace jednajícího jménem Komise lze provádět pro výdaje schválené vnitrostátní schvalující osobou nebo hlavní schvalující osobou s předchozím schválením vnitrostátní schva- lující osobou.

5. V rámci limitů prostředků dostupných na účtech provádějí platební agentury platby schválené vnitrostátní schvalující osobou nebo případně hlavní schvalující osobou po ověření, že poskyt- nuté podpůrné dokumenty jsou správné a v pořádku, a že je pří- kaz k platbě platný.

6. Postupy zúčtování, schválení a platby musí být dokončeny ve lhůtě 90 dnů od data splatnosti. Vnitrostátní schvalující osoba zpracuje a předloží schválení platby vedoucímu delegace nejpoz- ději 45 dnů před datem splatnosti.

7. Nároky za zpožděné platby nese dotyčný stát nebo státy aKT, a Komise ze svých vlastních prostředků, za tu část prodlení, za které je daná strana zodpovědná v souladu s výše uvedenými postupy.

8. Platební agentury, vnitrostátní schvalující osoba, vedoucí dele- gace a odpovědné útvary Komise nesou finanční odpovědnost až do doby, kdy Komise s konečnou platností schválí operace, za jejichž provedení odpovídají.

PŘÍLOHA V

OBCHODNÍ REŽIM POUŽITELNÝ BĚHEM PŘÍPRAVNÉHO OBDOBÍ UVEDENÉHO V ČL. 37 ODST. 1

KaPITOLa 1

OBECNÉ OBCHODNÍ REŽIMY

Článek 1

Produkty pocházející ze států aKT se do Společenství dovážejí osvobozené od cla a poplatků s rovnocenným účinkem.

a) U produktů pocházejících ze států aKT:

— uvedených v příloze I Smlouvy, které spadají do společné organizace trhu ve smyslu článku 34 Smlouvy, nebo

— podléhajících při dovozu do Společenství specifickým pra- vidlům zavedeným v důsledku provádění společné země- dělské politiky;

přijme Společenství opatření nezbytná k tomu, aby těmto stá- tům zajistilo výhodnější zacházení, než je poskytováno třetím zemím, které pro tyto produkty využívají doložky nejvyšších výhod.

b) Pokud během používání této přílohy státy aKT požádají, aby těchto opatření mohly využívat nové druhy zemědělské výroby nebo zemědělských produktů, které v době vstupu této přílohy v platnost specifickým opatřením nepodléhaly, pře- zkoumá Společenství tyto požadavky v konzultacích se státy aKT.

c) Bez ohledu na výše uvedené, Společenství v kontextu zvlášt- ních vztahů a zvláštní povahy spolupráce aKT-ES přezkoumá případ od případu žádosti států aKT o preferenční přístup jejich zemědělských produktů na trh Společenství, a pokud možno oznámí své rozhodnutí o těchto odůvodněných žádos- tech do čtyř měsíců, v každém případě nejpozději šest měsíců po datu jejich předložení.

V kontextu písmene a) přijme Společenství svá rozhodnutí zejména s odkazem na koncese udělené rozvojovým třetím zemím. Vezme v úvahu možnosti mimosezónního trhu.

d) Režim uvedený v písmenu a) vstupuje v platnost současně s touto dohodou a platí po dobu trvání přípravného období stanoveného v čl. 37 odst. 1 této dohody.

Pokud však během tohoto období Společenství:

— podrobí jeden nebo více produktů společné organizaci trhu nebo specifickým pravidlům zavedeným v důsledku provádění společné zemědělské politiky, vyhrazuje si právo po konzultacích v Radě ministrů přizpůsobit dovozní zacházení s těmito produkty pocházejícími ze států aKT. V takových případech platí ustanovení písmene a),

— změní společnou organizaci trhu určitého produktu nebo specifická pravidla zavedená v důsledku provádění spo- lečné zemědělské politiky, vyhrazuje si právo po konzul- tacích v Radě ministrů změnit režimy stanovené pro pro- dukty pocházející ze států aKT. Společenství se v těchto případech zavazuje zajistit, aby produkty pocházející ze států aKT i nadále požívaly výhod srovnatelných s výho- dami, kterých dříve požívaly ve vztahu k produktům pocházejícím ze třetích zemí a využívajícím doložku nej- vyšších výhod.

e) Pokud Společenství hodlá uzavřít preferenční dohodu se tře- tími zeměmi, informuje o tom státy aKT. Pokud o to státy aKT požádají s cílem chránit své zájmy, povede s nimi Spo- lečenství konzultace.

Článek 2

1. Společenství nepoužije na dovozy produktů pocházejících ze států aKT žádná množstevní omezení nebo opatření s rovnocen- ným účinkem.

2. Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozů, vývozů nebo tranzitu zboží na základě veřejné morálky, veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, ochrany národních kulturních pokladů s umělec- kou, historickou nebo archeologickou hodnotou, uchování vyčer- patelných přírodních zdrojů, pokud jsou tato opatření zavedena v souvislosti s omezením domácí výroby nebo spotřeby nebo s ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

3. Tyto zákazy nebo omezení v žádném případě nepředstavují prostředek svévolné nebo neodůvodněné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu obecně.

V případech, kdy provádění opatření uvedených v odstavci 2 ovlivní zájmy jednoho či více států aKT, budou se na žádost těchto států konat konzultace podle ustanovení článku 12 této dohody s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.

Článek 3

1. V případě, že by nová opatření nebo opatření stanovená v pro- gramech přijatých Společenstvím pro sbližování právních a správ- ních předpisů s cílem usnadnit pohyb zboží mohla ovlivnit zájmy jednoho nebo více států aKT, informuje o tom Společenství před

b) Zacházení podle doložky nejvyšších výhod podle písmene a) se nepoužije v souvislosti s obchodními nebo hospodářskými vztahy mezi státy aKT nebo mezi jedním či více státy aKT a ostatními rozvojovými zeměmi.

Článek 6

Každá ze stran do tří měsíců od vstupu této přílohy v platnost oznámí svůj celní sazebník Radě ministrů. Každá ze stran rovněž oznámí veškeré následné změny svého sazebníku v okamžiku jejich vstupu v platnost.

přijetím těchto opatření státy ministrů.

aKT

prostřednictvím Rady

Článek 7

2. aby mohlo Společenství vzít v úvahu zájmy dotyčného státu aKT, budou se na žádost tohoto státu konat konzultace podle ustanovení článku 12 této dohody s cílem dosáhnout uspoko- jivého řešení.

Článek 4

1. V případě, že stávající pravidla nebo předpisy Společenství při- jaté s cílem usnadnit pohyb zboží ovlivní zájmy jednoho nebo více států aKT, nebo v případě, že tyto zájmy jsou ovlivněny výk- ladem, používáním či administrací takových pravidel nebo před- pisů, budou se na žádost těchto států konat konzultace s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.

2. S cílem nalézt uspokojivé řešení mohou státy aKT rovněž předložit Radě ministrů jakékoli jiné problémy týkající se pohybu zboží, které by případně vznikly v důsledku opatření přijatých nebo plánovaných členskými státy.

3. Příslušné orgány Společenství v nejvyšší možné míře o tako- vých opatřeních informují Xxxx ministrů s cílem zajistit efektivní konzultace.

Článek 5

1. Státy aKT nejsou povinny ohledně dovozu produktů pocházejících ze Společenství přijímat povinnosti odpovídající závazku, který přijalo Společenství podle této přílohy ohledně dovozu produktů pocházejících ze států aKT.

a) Ve svém obchodě se Společenstvím státy aKT neprovádějí dis- kriminaci mezi členskými státy a poskytnou Společenství zacházení nejméně tak výhodné, jako je zacházení doložky nejvyšších výhod.

1. Pojem „původní produkty“ či „produkty pocházející z“ pro účely provádění této přílohy a související způsoby správní spolu- práce jsou definovány v připojeném protokolu.

2. Rada ministrů může přijmout jakoukoli změnu protokolu 1.

3. Pokud nebyl pro určitý produkt dosud definován pojem „pů- vodních produktů“ podle odstavců 1 nebo 2, používá každá strana nadále svá vlastní pravidla.

Článek 8

1. Pokud se jakýkoliv produkt dováží do Společenství v takových zvětšených množstvích nebo za takových podmínek, které způ- sobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácím výrobcům obdobných nebo přímo soutěžících produktů nebo vážné naru- šení jakéhokoli hospodářského odvětví nebo obtíže, jež by mohly způsobit vážné zhoršení hospodářské situace regionu, může Spo- lečenství podniknout nezbytná opatření v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článku 9.

2. Společenství se zavazuje nepoužívat jiné prostředky pro ochra- nářské účely nebo omezovat strukturální rozvoj. Společenství se zdrží využití ochranných opatření s totožným účinkem.

3. Ochranná opatření se omezí na taková, která co nejméně naruší obchod mezi stranami při provádění cílů této dohody, a nesmějí přesáhnout rozsah nezbytně nutný pro nápravu vznik- lých obtíží.

4. Pokud se ochranná opatření použijí, vezmou v úvahu stávající úroveň dotyčných vývozů ze států aKT do Společenství a jejich rozvojový potenciál. Zvláštní pozornost se věnuje zájmům nej- méně rozvinutých, vnitrozemských a ostrovních států aKT.

Článek 9

1. Ohledně použití ochranné doložky se budou konat předběžné konzultace jak při prvním přijetí takovýchto opatření, tak při jejich prodloužení. Společenství poskytne státům aKT veškeré informace nezbytné pro takové konzultace, stejně jako údaje, na jejichž základě bude určeno, v jakém rozsahu dovozy konkrét- ního produktu ze státu aKT způsobily následky uvedené v čl. 8 odst. 1.

Kromě případů stanovených v článcích 2 až 9 této přílohy se budou konzultace rovněž konat na žádost Společenství nebo států aKT a v souladu s podmínkami stanovenými v procesních pravidlech v článku 12 této dohody, zejména v těchto případech:

1. pokud strany hodlají přijmout obchodní opatření ovlivňující zájmy jedné nebo více stran dle této přílohy, informují o xxx Xxxx ministrů. Konzultace se budou konat, pokud o ně dotyčné strany požádají, s cílem zohlednit jejich zájmy;

2. pokud během používání této přílohy státy

aKT

dojdou

2. V případě, že dojde ke konzultacím, vstoupí ochranná opa- tření nebo režimy dohodnuté společně dotyčnými státy aKT a Společenstvím v platnost po jejich skončení.

3. Předběžné konzultace podle odstavců1a2 však nebrání žád- nému okamžitému rozhodnutí, které by Společenství přijalo v souladu s čl. 8 odst. 1, pokud by si taková rozhodnutí vynutily zvláštní faktory.

4. S cílem usnadnit přezkoumání faktorů, které by mohly způ- sobit narušení trhu, se zřizuje mechanismus statistického dohledu nad určitými vývozy aKT do Společenství.

5. Strany se zavazují vést pravidelné konzultace s cílem nalézt uspokojivá řešení problémů, které by mohly vzejít z použití ochranné doložky.

6. Předběžné konzultace, pravidelné konzultace a mechanismus dohledu podle odstavců 1 až 5 se provádějí v souladu s protoko- lem 2 připojeným k této příloze.

Článek 10

Rada ministrů na žádost kterékoli ze zúčastněných stran zváží hospodářské a sociální důsledky použití ochranné doložky.

Článek 11

V případě přijetí, změny nebo odstranění ochranných opatření se věnuje zvláštní pozornost zájmům nejméně rozvinutých, vnitro- zemských a ostrovních států aKT.

Článek 12

S cílem zajistit účinné provádění této přílohy se strany dohodly, že se budou vzájemně informovat a konzultovat.

k názoru, že na zemědělské produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a), na něž se nevztahuje zvláštní zacházení, by se mělo vztahovat zvláštní zacházení, mohou se v Radě ministrů konat konzultace;

3. v případě, že jedna ze stran dojde k názoru, že v důsledku stávajících pravidel druhé strany či výkladu, používání nebo administrace těchto pravidel vznikly překážky pohybu zboží;

4. v případě, že Společenství přijme ochranná opatření podle ustanovení článku 8, mohou se v Radě ministrů, pokud o to dotyčné strany požádají, o těchto opatřeních konat konzul- tace, zejména s cílem zajistit dodržování čl. 8 odst. 3.

Tyto konzultace musí skončit do tří měsíců.

KaPITOLa 2

ZVLÁŠTNÍ ZÁVAZEK O CUKRU A HOVĚZÍM A TELECÍM MASE

Článek 13

1. V souladu s článkem 25 Loméské úmluvy aKT-EHS, pode- psané dne 28. února 1975, a s protokolem 3 připojeným k této úmluvě se Společenství na neurčitou dobu zavázalo, bez ohledu na ostatní ustanovení této přílohy, nakupovat a dovážet za zaru- čené ceny specifická množství surového či bílého třtinového cukru, který pochází ze států aKT vyrábějících a vyvážejících třti- nový cukr, a který se tyto státy zavázaly do Společenství dodávat.

2. Podmínky provádění uvedeného článku 25 stanoví protokol 3 uvedený v odstavci 1. Text protokolu je přiložen k této příloze jako protokol 3.

3. Článek 8 této přílohy se v rámci uvedeného protokolu nepo- užije.

4. Pro účely článku 8 uvedeného protokolu se mohou v době platnosti této dohody využít orgány zřízené dle této dohody.

5. V případě, že tato dohoda ztratí platnost, platí čl. 8 odst. 2 uvedeného protokolu.

6. Prohlášení obsažená v přílohách XIII, XXI a XXII závěrečného aktu Loméské úmluvy aKT-EHS, podepsané dne 28. února 1975, se znovu potvrzují a jejich ustanovení nadále platí. Tato prohlá- šení jsou připojena k protokolu 3.

7. Tento článek a protokol 3 se nepoužijí na vztahy mezi státy aKT a francouzskými zámořskými departementy.

Článek 14

Použije se zvláštní závazek ohledně hovězího a telecího masa, definovaný v protokolu 4, který je připojen k této příloze.

KaPITOLa 3

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Protokoly připojené k této příloze tvoří její nedílnou součást.

PROTOKOL 1

o definici pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“ a způsobech správní spolupráce

OBSAH

HLaVa I: OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Definice

HLaVa II: DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ ČI „PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ Z“

Článek 2 Obecné požadavky Článek 3 Zcela získané produkty

Článek 4 Dostatečně opracované nebo zpracované produkty Článek 5 Nedostatečné opracování nebo zpracování Článek 6 Kumulace původu

Článek 7 Určující jednotka

Článek 8 Příslušenství, náhradní díly a nástroje Článek 9 Soupravy

Článek 10 Neutrální prvky

HLaVa III: ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 11 Zásada teritoriality Článek 12 Přímá přeprava Článek 13 Výstavy

HLaVa IV: DOKLAD O PŮVODU

Článek 14 Obecné požadavky

Článek 15 Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1 Článek 16 Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1 Článek 17 Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

Článek 18 Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dříve vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu

Článek 19 Podmínky pro vystavení prohlášení na faktuře Článek 20 Schválený vývozce

Článek 21 Platnost dokladu o původu Článek 22 Tranzitní postup

Článek 23 Předložení dokladu o původu Článek 24 Dovoz po částech

Článek 25 Osvobození od dokladu o původu Článek 26 Informační postup pro účely kumulace Článek 27 Podpůrné doklady

Článek 28 Uchovávání dokladu o původu a podpůrných dokladů Článek 29 Odchylky a formální chyby

Článek 30 Částky vyjádřené v eurech

HLaVa V: REŽIMY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 31 Vzájemná pomoc

Článek 32 Ověřování dokladů o původu Článek 33 Ověřování prohlášení dodavatelů Článek 34 Řešení sporů

Článek 35 Sankce

Článek 36 Svobodná celní pásma Článek 37 Výbor pro celní spolupráci Článek 38 Odchylky

HLaVa VI: CEUTA A MELILLA

Článek 39 Zvláštní podmínky

HLaVa IV: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40 Revize pravidel původu Článek 41 Přílohy

Článek 42 Provádění protokolu

PŘÍLOHY

Příloha I protokolu 1: Úvodní poznámky k seznamu v příloze II

Příloha II protokolu 1: Seznam operací opracování nebo zpracování, které musí být provedeny na nepůvodních materiálech, aby konečný produkt mohl získat status původu

Příloha III protokolu 1: Zámořské země a území Příloha IV protokolu 1: Formulář průvodního osvědčení Příloha V protokolu 1: Prohlášení na faktuře

Příloha VIa protokolu 1: Prohlášení dodavatele o produktech se statusem preferenčního zacházení Příloha VIB protokolu 1: Prohlášení dodavatele o produktech bez statusu preferenčního zacházení Příloha VII protokolu 1: Osvědčení údajů

Příloha VIII protokolu 1: Formulář žádosti o odchylku

Příloha IX protokolu 1: Seznam operací opracování nebo zpracování, které udělují status původu z aKT produk- tům získaným opracováním nebo zpracováním textilních materiálů pocházejících z rozvojových zemí uvedených v čl. 6 odst. 11 tohoto protokolu

Příloha X protokolu 1: Textilní výrobky vyjmuté z procesu kumulace u určitých rozvojových zemí uvedených v čl. 6 odst. 11 tohoto protokolu

Příloha XI protokolu 1: Produkty, pro které platí ujednání o kumulaci s Jihoafrickou republikou podle čl. 6 odst. 3 po třech letech od prozatímního provádění dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Jihoafrickou republikou

Příloha XII protokolu 1: Produkty, pro které platí ujednání o kumulaci s Jihoafrickou republikou dle čl. 6 odst. 3 po šesti letech od prozatímního provádění dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Jihoafrickou republikou

Příloha XIII protokolu 1: Produkty, na něž se nevztahuje čl. 6 odst. 3

Příloha XIV protokolu 1: Produkty rybolovu, na něž se dočasně nevztahuje čl. 6 odst. 3 Příloha XV protokolu 1: Společné prohlášení o kumulaci

HLaVa I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a) „výrobou“ každé opracování nebo zpracování včetně sestavo- vání nebo zvláštních postupů;

b) „materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě;

c) „produktem“ vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho poz- dější využití v jiné výrobní operaci;

d) „zbožím“ jak materiály, tak produkty;

e) „celní hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o pro- vádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda WTO o celní hodnotě);

f) „cenou ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veške- rého použitého materiálu při výrobě po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu produktu;

g) „hodnotou materiálů“ celní hodnota v okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů, a není-li známa nebo nemůže-li být určena, první zjistitelná cena zaplacená za tyto materiály na dotyčném území;

h) „hodnotou původních materiálů“ hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene g), která se použije obdobně;

i) „přidanou hodnotou“ cena ze závodu snížená o celní hodnotu materiálů ze třetích zemí dovezených do Společenství, států aKT nebo zámořských zemí a území;

j) „kapitolami“ a „čísly“ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) použí- vané v nomenklatuře harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (v tomto protokolu dále jen

„harmonizovaný systém“ nebo „HS“);

k) „zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu do příslušného čísla;

l) „zásilkou“ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou dopravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

m) „územím“ území včetně teritoriálních vod.

HLaVa II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ ČI „PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ Z“

Článek 2

Obecné požadavky

1. Pro účely provádění ustanovení o obchodní spolupráci přílohy V se za produkty pocházející ze států aKT považují:

a) produkty zcela získané ve státech aKT ve smyslu článku 3 tohoto protokolu;

b) produkty získané ve státech aKT, s použitím materiálů, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že tyto materiály byly ve státech aKT dostatečně zpracovány nebo opracovány ve smyslu článku 4 tohoto protokolu.

2. Pro účely provádění odstavce 1 se území států aKT považují za jedno území.

Původní produkty vyrobené z materiálů zcela získaných nebo dostatečně opracovaných nebo zpracovaných ve dvou nebo více státech aKT se považují za produkty pocházející ze státu aKT, kde došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, za předpo- kladu, že toto opracování nebo zpracování přesahuje rámec uve- dený v článku 5 tohoto protokolu.

Článek 3

Zcela získané produkty

1. Za produkty zcela získané ve státech aKT, ve Společenství nebo v zámořských zemích a územích definovaných v příloze III (dále jen „ZZÚ“) se považují:

a) nerostné produkty tam těžené z půdy nebo z mořského dna;

b) rostlinné produkty tam sklízené;

c) živá zvířata tam narozená a chovaná;

d) produkty z živých zvířat tam chovaných;

e) produkty tamního lovu a rybolovu;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané jejich plavidly z moře mimo teritoriální vody;

g) produkty zhotovené na jejich výrobních plavidlech výhradně z produktů uvedených v písmenu f);

h) upotřebené předměty tam sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze na protektorování nebo jako odpad;

i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací tam pro- váděných;

j) produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo teritoriální vody těchto států za předpokladu, že tyto státy mají výhradní práva je využívat;

k) zboží tam vyráběné výhradně z produktů uvedených v písme- nech a) až j).

2. Pojmy „jejich plavidla“ a „jejich výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla:

a) která jsou registrována nebo přihlášena v členském státě ES, ve státě aKT nebo v ZZÚ;

b) která plují pod vlajkou členského státu ES, státu aKT nebo ZZÚ;

c) která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci států, jež jsou stranami této dohody, ZZÚ nebo společnost se sídlem v jed- nom z těchto států nebo v ZZÚ, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad je státními příslušníky členských států, jež jsou stranami této dohody nebo ZZÚ, a v případě osobních společností nebo společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního kapitálu této společnosti vlastní státy, jež jsou stra- nami této dohody, veřejné subjekty nebo státní příslušníci uve- dených států nebo ZZÚ;

d) jejichž posádku včetně velitele a důstojníků tvoří nejméně z 50 % státní příslušníci států, jež jsou stranami této dohody, nebo ZZÚ.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 Společenství na žádost státu aKT uzná plavidla pronajatá státem aKT jako „jejich plavi- dla“ pro provádění rybolovu v jeho výlučné hospodářské zóně za těchto podmínek:

podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky použitelné pro produkt, ve němž je obsažen, a neberou se v úvahu ani nepůvodní materiály, které se mohly použít při jeho výrobě.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se mohou použít nepůvodní mate- riály, které by se podle podmínek uvedených v seznamu neměly při výrobě produktu použít, za předpokladu, že:

a) jejich celková hodnota nepřesáhne 15 % ceny produktu ze závodu;

b) použitím tohoto odstavce není překročeno žádné procentní vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů uvedené v seznamu.

3. Odstavce1a2 se použijí s výjimkou ustanovení článku 5.

Článek 5

Nedostatečné opracování nebo zpracování

— stát

aKT

nabídl Společenství příležitost sjednat dohodu

o rybolovu a Společenství tuto nabídku nepřijalo,

— posádku včetně velitele a důstojníků tvoří nejméně z 50 % státní příslušníci států, jež jsou stranami této dohody, nebo ZZÚ,

— Výbor pro celní spolupráci aKT-ES uznal, že smlouva o pro- nájmu poskytuje přiměřené možnosti rozvoje kapacity státu aKT provádět rybolov na svůj vlastní účet, a zejména že státu aKT uděluje zodpovědnost za námořní a obchodní řízení pla- vidla, které má k dispozici na významně dlouhou dobu.

Článek 4

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1. Pro účely tohoto protokolu se produkty, které nejsou zcela zís- kány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované ve stá- tech aKT, Společenství nebo ZZÚ, pokud jsou splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze II.

Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny produkty, na které se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a vztahují se pouze na tyto materiály. Z toho vyplývá, že pokud je produkt, který získal status původu na základě splnění

1. aniž je dotčen odstavec 2, následující zpracování nebo opra- cování se považují za nedostatečné pro udělení statusu původních produktů, bez ohledu na to, zda jsou splněny požadavky článku 4:

a) operace k zajištění dobrého stavu produktů během dopravy a skladování (větrání, rozložení, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiných vodných roztoků, odstranění poškozených částí a podobné operace);

b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání nebo prohazování, třídění, zařazování, sdružování (včetně tvorby souprav předmětů), mytí, natírání, řezání;

c) i) změny balení, rozebrání a sestavování zásilek,

ii) jednoduché uložení do láhví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na kartách nebo deskách atd. a všechny jiné jed- noduché balící operace;

d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na produkty nebo jejich obaly;

e) jednoduché míšení produktů, též odlišného druhu, pokud jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za pochá- zející ze státu aKT, Společenství nebo ZZÚ;

f) jednoduché sestavování částí za účelem vytvoření úplného produktu;

g) kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až f);

h) porážení zvířat.

2. Při určování toho, zda má být provedené opracování nebo zpracování daného produktu považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se berou v úvahu všechny operace použité společně na daný produkt buď ve státě aKT, Společenství nebo ZZÚ.

Článek 6

Kumulace původu

Kumulace se ZZÚ a Společenstvím

1. Materiály pocházející ze Společenství nebo ZZÚ se považují za materiály pocházející ze států aKT, pokud jsou součástí produktu tam získaného. Není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány za předpokladu, že byly opra- covány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 5.

2. Opracování a zpracování prováděné ve Společenství nebo ZZÚ se považuje za provedené ve státech aKT, pokud jsou mate- riály následně opracovány ve státech aKT.

6. Bez ohledu na odstavec 5 lze kumulaci podle odstavce 3 na žádost států aKT použít na produkty uvedené v seznamech v pří- lohách XI a XII. O žádostech ze strany aKT rozhoduje Výbor vel- vyslanců aKT-ES pro každý produkt jednotlivě na základě zprávy, kterou vypracovává Výbor pro celní spolupráci aKT-ES v souladu s článkem 37. Při zkoumání žádostí se bere v úvahu riziko obchá- zení obchodních ustanovení dohody o obchodu, rozvoji a spolu- práci mezi Evropským společenstvím a Jihoafrickou republikou.

7. Kumulace podle odstavce 3 se použije na produkty uvedené v seznamu v příloze XIV pouze za předpokladu, že byla odstra- něna cla na tyto produkty v rámci dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Jihoafrickou repub- likou. Evropská komise společenství v Úředním věstníku Evropských společenství (řada C) zveřejní datum, kdy budou podmínky tohoto odstavce splněny.

8. Kumulaci podle odstavce 3 lze použít pouze tehdy, pokud použité jihoafrické materiály získaly status původních produktů podle pravidel původu shodných s pravidly tohoto protokolu. Státy aKT poskytnou Společenství podrobnosti o dohodách uza- vřených s Jihoafrickou republikou a příslušných pravidlech původu. Evropská komise v Úředním věstníku Evropských společen- ství (řada C) zveřejní datum, kdy státy aKT splní podmínky tohoto odstavce.

9. aniž jsou dotčeny odstavce 5 a 7, považuje se opracování a zpracování prováděné v Jihoafrické republice za opracování a zpracování prováděné v jiném členském státě Celní unie Jižní afriky (SaCU), pokud byl materiál následně opracován nebo zpracován v daném členském státě Celní unie Jižní afriky.

Kumulace s Jihoafrickou republikou

3. S výhradou ustanovení odstavců 4, 5, 6, 7 a 8 se materiály pocházející z Jihoafrické republiky považují za materiály pochá- zející ze států aKT, pokud jsou součástí produktu tam získaného. Není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány.

4. Produkty, které získaly status původu podle odstavce 3, se nadále považují za produkty pocházející ze států aKT pouze v případě, že zde přidaná hodnota přesáhne hodnotu použitých původních materiálů z Jihoafrické republiky. Pokud tomu tak není, považují se příslušné produkty za produkty pocházející z Jihoafrické republiky. Při určování původu se nebere ohled materiály pocházející z Jihoafrické republiky, které byly dosta- tečně opracovány nebo zpracovány ve státech aKT.

5. Kumulaci podle odstavce 3 lze u produktů uvedených v sez- namu v příloze XI použít až po třech letech a u produktů uvede- ných v seznamu v příloze XII po šesti letech od začátku prozatím- ního provádění dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a Jihoafrickou republikou. Kumulace podle odstavce 3 se nepoužije na produkty uvedené v seznamu v příloze XIII.

10. aniž jsou dotčeny odstavce 5 a 7, na žádost států aKT se opracování a zpracování prováděné v Jihoafrické republice pova- žuje za opracování a zpracování prováděné ve státech aKT, pokud byl materiál následně opracován nebo zpracován ve státě aKT v kontextu dohody o regionální hospodářské integraci.

Pokud některá ze stran nepodá zvláštní žádost, aby bylo rozho- dování předloženo Radě ministrů aKT-ES, rozhoduje o žádostech aKT Výbor pro celní spolupráci aKT-ES v souladu s článkem 37.

Kumulace se sousedními rozvojovými zeměmi

11. Na žádost států aKT se materiály pocházející ze sousední rozvojové země, která není státem aKT a která je součástí sou- vislého zeměpisného celku, posuzují jako materiály pocházející ze států aKT, pokud jsou součástí produktu tam získaného. Tyto

materiály nemusí být dostatečně opracovány nebo zpracovány, pokud:

— opracování nebo zpracování prováděné ve státě aKT přes- ahuje operace uvedené v článku 5. Produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému však navíc musí ve státě aKT pro- jít alespoň opracováním nebo zpracováním, v jehož důsledku je získaný produkt zařazen do čísla odlišného od toho, do něhož jsou zařazeny materiály pocházející z rozvojové země, která není státem aKT, použité při jeho výrobě. Na produkty uvedené v seznamu přílohy IX tohoto protokolu se použije pouze zvláštní zpracování uvedené ve sloupci 3 bez ohledu na to, zda zahrnuje změnu čísla,

— státy aKT, Společenství a jiné zúčastněné země uzavřely dohodu o přiměřených správních postupech, které zajistí správné provádění tohoto odstavce.

Tento odstavec se nepoužije na produkty z tuňáka zařazené v kapitolách 3 nebo 16 harmonizovaného systému, produkty z rýže kódu HS 1006 nebo textilní výrobky uvedené v příloze X tohoto protokolu.

Pro účely určení, zda produkty pocházejí z rozvojové země, která není státem aKT, se použijí ustanovení tohoto protokolu.

Pokud některá ze stran nepodá zvláštní žádost, aby bylo rozho- dování předloženo Radě ministrů aKT-ES, rozhoduje o žádostech aKT Výbor pro celní spolupráci aKT-ES v souladu s článkem 37.

Článek 7

Určující jednotka

1. Určující jednotkou pro použití tohoto protokolu je produkt, který je považován za základní jednotku při svém zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.

Z toho vyplývá, že

— pokud je produkt skládající se ze soupravy nebo sady před- mětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující jednotkou tento celek,

— pokud se zásilka skládá z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, použije se tento protokol na každý produkt samostatně.

2. Pokud je podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazen s produktem i obal, je zařazen do stejného čísla také pro účely určení původu.

Článek 8

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem se považují za jeden celek se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, pokud jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 9

Soupravy

Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy, které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se nicméně jako celek považují za původní produkt, pokud hodnota nepůvodních produktů nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 10

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

a) energie a palivo;

b) zařízení a vybavení;

c) stroje a nástroje;

d) zboží, které se nestává a nemá stát součástí konečného složení produktu.

HLaVa III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 11

Zásada teritoriality

1. Podmínky pro získání statusu původu uvedené v hlavě II musí být ve státech aKT plněny bez přerušení, s výjimkou ustanovení článku 6.

2. Pokud se původní zboží vyvezené ze států aKT, Společenství nebo ZZÚ do jiné země vrací, musí být s výjimkou ustanovení článku 6 považováno za nepůvodní, pokud není možné celním orgánům věrohodně prokázat, že:

a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným a

b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.

Článek 12

Přímá přeprava

1. Preferenční zacházení podle ustanovení o obchodní spolupráci přílohy V se použije pouze na produkty splňující požadavky tohoto protokolu, které jsou přepravovány přímo mezi územím států aKT, Společenství, ZZÚ nebo Jihoafrické republiky pro účely článku 6, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takových územích, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohle- dem a nebyly podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu.

Původní produkty mohou být přepravovány potrubím přes jiná území než území státu aKT, Společenství nebo ZZÚ.

2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným cel- ním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

a) jednotného přepravního dokladu, na jehož základě se usku- tečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsa- huje:

i) přesný popis produktů;

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně označení plavidel nebo jiných použitých dopravních prostředků a

iii) potvrzení podmínek, za kterých produkty zůstaly v zemi tranzitu; nebo

c) jinými průkaznými doklady, pokud není možné předložit doklady uvedené výše.

Článek 13

Výstavy

1. Původní produkty zaslané ze státu aKT na výstavu do země neuvedené v článku6a po skončení výstavy prodané za účelem dovozu do Společenství získají při dovozu výhody plynoucí z ustanovení přílohy V za předpokladu, že je příslušným celním orgánům věrohodně prokázáno, že:

a) vývozce zaslal tyto produkty ze státu aKT do země konání výstavy a vystavoval je tam;

b) vývozce tyto produkty prodal nebo přenechal příjemci ze Spo- lečenství;

c) produkty byly zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly odeslány na výstavu a

d) produkty nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. Doklad o původu musí být vystaven nebo vyhotoven v sou- ladu s ustanoveními hlavy IV a předložen obvyklým způsobem celním orgánům země dovozu. Musí v něm být uvedeny název a adresa výstavy. Je-li to nezbytné, mohou být požadovány doda- tečné doklady o podmínkách, za kterých byly produkty vysta- veny.

3. Odstavec 1 platí pro všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční produkty.

HLaVa IV

DOKLAD O PŮVODU

Článek 14

Obecné požadavky

1. Produkty pocházející ze států aKT při dovozu do Společen- ství požívají výhod přílohy V po předložení:

a) průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze IV; nebo

b) v případech uvedených v čl. 19 odst. 1, prohlášení, jehož znění je uvedeno v příloze V tohoto protokolu, uvedeného vývoz- cem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchod- ním dokladu, který popisuje dotyčné produkty dostatečně podrobně, aby je bylo možno ztotožnit (dále jen „prohlášení na faktuře“).

2. Bez ohledu na odstavec 1 mají původní produkty ve smyslu tohoto protokolu v případech uvedených v článku 25 nárok na výhody přílohy V, aniž by bylo nezbytné předkládat jakékoliv doklady uvedené výše.

Článek 15

Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány vyvážející země na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo, na zodpovědnost vývozce, jeho pověřeným zástupcem.

2. Vývozce nebo jeho pověřený zástupce vyplní za tímto účelem tiskopis průvodního osvědčení EUR.1 a tiskopis žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze IV. Tyto tiskopisy se vyplňují v sou- ladu s ustanoveními tohoto protokolu. Jsou-li vyplněny rukou, údaje se zapisují inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí kdykoliv na žádost celních orgánů země vývozu, kde je průvodní osvědčení EUR.1 vydáváno, předložit všechny příslušné doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostat- ních požadavků tohoto protokolu.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány vyvážejícího státu aKT, pokud lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze států aKT nebo z některé jiné země uvedené v článku 6, a pokud jsou splněny ostatní požadavky tohoto pro- tokolu.

5. Vydávající celní orgány přijmou všechna nezbytná opatření k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních poža- davků tohoto protokolu. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakékoliv kontroly účetnictví vývozce nebo další kontroly, které považují za vhodné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také zajistí, aby tiskopisy uvedené v odstavci 2 byly řádně vyplněny. Zejména kontrolují, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje všechny možnosti dodatečného podvodného doplnění.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvede v kolonce 11 osvědčení.

7. Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a zpřístupní ho vývozci, jakmile byl vývoz uskutečněn nebo zajištěn.

Článek 16

Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1

1. Bez ohledu na čl. 15 odst. 7 může být výjimečně vydáno prů- vodní osvědčení EUR.1 po vývozu produktů, kterých se osvěd- čení týká, pokud:

a) nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, nezaviněného opomenutí nebo zvláštních okolností, nebo

b) bylo celním orgánům věrohodně prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2. V případech podle odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na které se vztahuje prů- vodní osvědčení EUR.1, a důvody své žádosti.

3. Celní orgány mohou dodatečně vydat průvodní osvěd- čení EUR.1 pouze poté, co ověřily, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s příslušnými podklady.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydaná dodatečně musí obsahovat jedno z těchto potvrzení:

„NaCHTRÄGLICH aUSGESTELLT“, „DELIVRÉ a POSTERIORI“,

„RILaSCIaTO a POSTERIORI“, „aFGEGEVEN a POSTERIORI“,

„ISSUED RETROSPECTIVELY“, „UDSTEDT EFTERFØLGENDE“,

„ΕΚΔΟΘΕΝ ΕΚ ΤΩΝ ΥΣΤΕΡΩΝ“, „EXPEDIDO a POSTERIORI“,

„EMITIDO a POSTERIORI“, „aNNETTU JÄLKIKÄTEEN“,

„UTFÄRDaT I EFTERHaND“.

5. Potvrzení uvedené v odstavci 4 se zapíše do kolonky

„Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 17

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvěd- čení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které ho vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které vlastní.