Stanovy OTE, a.s.

Stanovy OTE, a.s.

Úplné znění stanov ke dni 1. července 2023

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI

Článek 1

Obchodní firma a sídlo společnosti

1. Obchodní firma společnosti zní: OTE, a.s.

2. Sídlem společnosti je: Xxxxx 0, Xxxxxx, Xxxxxxxxxx 000/00, PSČ 186 00.

3. Internetové stránky společnosti jsou umístěny na adrese: xxx.xxx-xx.xx.

Článek 2

Založení a vznik společnosti

1. Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov společnosti a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti se řídí obecně závaznými právními předpisy České republiky, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „NOZ“) a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), (dále jen „ZOK“) a těmito stanovami. Společnost je podřízena ZOK jako celku.

2. Společnost vznikla dne 2. července 2001 zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským

soudem v Praze a bylo jí přiděleno identifikační číslo 26463318.

3. Společnost je založena na dobu neurčitou.

Článek 3

Předmět podnikání společnosti

1. Činnosti operátora trhu.

2. Správa veřejně přístupného rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Článek 4

Účel společnosti

Účel společnosti je soukromý a je založena v soukromém zájmu.

Článek 5

Základní kapitál a způsob splacení emisního kursu akcií

1. Základní kapitál společnosti činí 1 000 mil. Kč (slovy: jedna miliarda korun českých).

2. Emisní kurs akcií byl v plné výši splacen.

Článek 6

Akcie společnosti

1. Základní kapitál společnosti je rozvržen na 1 kus (slovy: jeden kus) nekótované akcie na jméno, v listinné podobě o jmenovité hodnotě 1. 000.000.000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých).

2. S akcií o jmenovité hodnotě 1.000.000.000 Kč (slovy: jedna miliarda korun českých) je spojen 1 (slovy: jeden) hlas. Hlasování se děje aklamací pozvednutím hlasovacího lístku s příslušným počtem akcií a s nimi spojeným počtem hlasů akcionáře, pokud se valná hromada neusnesla jinak.

3. Celkový počet hlasů ve společnosti je 1 (slovy jeden).

4. Akcie je omezeně převoditelná. Převod se uskutečňuje rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky. Omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změna je účinná dnem zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku.

5. K účinnosti převodu akcie vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti.

6. Akcie může být převáděna jen s předchozím písemným souhlasem představenstva. Představenstvo je povinno souhlas s převodem akcie udělit, pokud budou splněny podmínky stanovené energetickým zákonem, tj. že jmenovitá hodnota akcií společnosti ve vlastnictví státu nepoklesne pod 67 % základního kapitálu společnosti, a že akcie společnosti nesmí být vlastněny držitelem některé z licencí na výrobu elektřiny nebo výrobu plynu nebo obchod s elektřinou či obchod s plynem, pokud nebude zákonem stanoveno jinak.

7. Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud smlouva o převodu akcií v souladu se zákonem nestanoví jinak. Samostatně lze převádět právo na vyplacení podílu na zisku (dividendy), přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplácení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak s akcií, za podmínek stanovených právními předpisy. Samostatně převoditelné právo se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. Osoba, která uplatňuje samostatně převoditelné právo na základě smlouvy o postoupení pohledávky, je povinna prokázat, že jí toto právo bylo postoupeno osobou, která byla v době jeho postoupení akcionářem společnosti a byla oprávněna z tohoto samostatně převoditelného práva nebo osobou, která byla v době jeho postoupení oprávněná ze samostatně převoditelného práva.

8. Práva spojená s akcií na jméno je oprávněn ve vztahu ke společnosti vykonávat akcionář uvedený v seznamu akcionářů, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti. Neodpovídá- li zápis v seznamu akcionářů skutečnosti, je oprávněn vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno. Jestliže majitel akcie na jméno způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů, nemůže se domáhat prohlášení usnesení valné hromady za neplatné proto, že mu společnost neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

Článek 7

Seznam akcionářů

1. Společnost vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje název druhu akcie, mají-li být vydány akcie různých druhů, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu, číselné označení listinné akcie a změny zapisovaných údajů.

2. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

3. Společnost je povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou majiteli akcií, nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu. Číslo bankovního účtu zapsané v seznamu akcionářů poskytne společnost akcionáři pouze za podmínek uvedených v odstavci 3.

4. Jiným osobám poskytne společnost údaje zapsané v seznamu akcionářů za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo souhlasí-li s tím akcionář, kterého se zápis týká.

5. Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům. Za jiným účelem může tyto údaje Společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají.

6. Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže.

7. Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů.

8. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána.

Článek 8

Finanční asistence

Společnost je oprávněna poskytovat finanční asistenci za podmínek stanovených ZOK.

PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ

Článek 9

Rozhodný den

Akcionářská práva může vykonávat jen osoba, která měla tato práva v den, který se svým pojmenováním shoduje s pojmenováním dne konání valné hromady, v bezprostředně předcházejícím kalendářním týdnu.

Článek 10

Práva a povinnosti akcionářů

1. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě v rozsahu

stanoveném ZOK a stanovami, zejména:

a) Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, má právo na podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích, který valná hromada schválí k rozdělení mezi akcionáře. Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem, toto ustanovení se nepoužije na zálohy na podíl na zisku dle § 35 ZOK.

b) Akcionář má právo na vysvětlení, právo uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem pořadu valné hromady, akcionáři, kteří mají akcie v souhrnné jmenovité hodnotě dosahující alespoň 1 % (jednoho procenta) základního kapitálu společnosti ke dni konání valné hromady, mají práva kvalifikovaných akcionářů podle § 365 a násl. ZOK.

c) Návrhy a protinávrhy doručené společnosti nejpozději 3 dny před konáním valné hromady uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti. Jsou-li návrhy a protinávrhy doručeny nejpozději 5 dnů před konáním valné hromady, uveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu i své stanovisko. Obsahují-li návrhy a protinávrhy zdůvodnění, uveřejní s nimi představenstvo i toto zdůvodnění.

Článek 11 Kvalifikovaní akcionáři

Akcionář nebo akcionáři, který vlastní akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň

1 % (jednoho procenta) základního kapitálu společnosti, jsou kvalifikovanými akcionáři ve smyslu

§ 365 ZOK.

SYSTÉM VNITŘNÍ STRUKTURY SPOLEČNOSTI

Článek 12

Orgány společnosti

1. Společnost má dualistický systém vnitřní struktury.

2. Společnost má tyto orgány: valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu.

3. Členem představenstva, členem dozorčí rady, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem společnosti nemůže být osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí rady, prokuristou nebo zaměstnancem držitele licence podle § 4 zákona č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) s výjimkou držitele licence operátora trhu.

4. Členem představenstva, členem dozorčí rady, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem společnosti nemůže být osoba, která je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí rady, prokuristou nebo zaměstnancem subjektu, který obchoduje s povolenkami na emise skleníkových plynů.

5. Členem představenstva nebo členem dozorčí rady nemůže být rovněž osoba, u níž jsou dány překážky výkonu funkce voleného orgánu obchodní korporace.

6. Ten, kdo se má stát členem představenstva nebo členem dozorčí rady má povinnost předem podat společnosti informaci, zda:

a) není nezpůsobilý k výkonu funkce,

b) existují skutečnosti, které by důvodně mohly vést ke vzniku překážky výkonu funkce,

c) ohledně jeho majetku nebo majetku právnické osoby, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo obdobné řízení v zahraničí.

7. Člen představenstva nebo člen dozorčí rady informuje společnost o skutečnosti podle odstavce 5, která nastala během výkonu jeho funkce, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozví.

VALNÁ HROMADA

Článek 13

Postavení a působnost valné hromady

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a rozhoduje usnesením.

2. Má-li společnost jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady podle

§ 12 odst. 1 ZOK vykonává tento akcionář. Rozhodnutí akcionáře musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu) v těch případech, kdy se podle zákona rozhodnutí valné hromady osvědčuje veřejnou listinou.

3. Rozhodnutí jediného akcionáře je vůči společnosti účinné, jakmile dojde na adresu jejího sídla.

4. Do působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem, pověřeným k tomu rozhodnutím valné hromady nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

e) volba a odvolání členů dozorčí rady,

f) schválení řádné, mimořádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky

a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky,

g) rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, o stanovení dividend a podílů členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku (dále také tantiém) a rozhodnutí o úhradě ztráty,

h) rozhodnutí o kotaci účastnických cenných papírů společnosti podle zvláštního právního předpisu a o jejich vyřazení z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu,

i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše a způsobu výplaty jeho odměny, schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,

j) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,

k) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, schvalování smluv o převodu podniku nebo jeho části, smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části a smlouvy zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části,

l) schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu

na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti,

m) rozhodnutí o zakládání či rušení obchodních společností a o dispozici s majetkovou účastí společnosti na jiných obchodních společnostech,

n) rozhodování o odměňování členů dozorčí rady a o pravidlech pro rozdělení tantiém mezi jednotlivé členy představenstva a dozorčí rady,

o) schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a členů výboru pro audit,

p) rozhodnutí o určení auditora k ověření účetní závěrky společnosti a konsolidované účetní závěrky,

q) volba a odvolání členů výboru pro audit.

5. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo

stanovy.

6. V případech určených obecně závazným právním předpisem musí být rozhodnutí valné hromady osvědčeno veřejnou listinou (notářský zápis).

Článek 14

Účast na valné hromadě

1. Akcionář se může valné hromady zúčastnit buď osobně, nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Z plné moci musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Podpis akcionáře (zmocnitele) na plné moci musí být úředně ověřen.

2. Zástupce je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce.

3. Pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně.

Článek 15 Svolávání valné hromady

1. Řádná valná hromada se koná nejméně jednou za kalendářní rok, nejpozději do šesti měsíců

od posledního dne účetního období a svolává ji představenstvo.

2. Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhnou valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.

3. Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu:

- požádá-li o to dozorčí rada,

- požádají-li o to kvalifikovaní akcionáři.

4. V žádosti o svolání valné hromady musí být uveden návrh usnesení k navrženým záležitostem

nebo jejich odůvodnění.

5. Dozorčí rada je oprávněna valnou hromadu svolat, jestliže to vyžadují zájmy společnosti, nebo nemá-li společnost zvolené představenstvo nebo neplní-li představenstvo dlouhodobě své povinnosti.

6. Člen dozorčí rady je povinen svolat valnou hromadu v případech, kdy ZOK stanoví povinnost svolat valnou hromadu a dozorčí rada ji bez zbytečného odkladu nesvolá.

Článek 16

Svolání valné hromady akcionáři

Nesplní-li představenstvo povinnost svolat na žádost kvalifikovaných akcionářů valnou hromadu,

postupuje se podle § 368 ZOK.

Článek 17

Doba a místo konání valné hromady

Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby nepřiměřeně neomezovaly právo akcionářů účastnit se jí.

Článek 18 Pozvánka na valnou hromadu

1. Valná hromada se svolává písemnou pozvánkou. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad jednání valné hromady, včetně osoby, je-li navrhována jako člen voleného orgánu

společnosti,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,

g) lhůtu pro doručení vyjádření, bude-li valná hromada rozhodovat korespondenčním hlasováním; tato lhůta nesmí být kratší než 15 (patnáct) dnů od doručení návrhu.

2. Pozvánka na valnou hromadu musí být všem akcionářům odeslána na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně třicet (30) dnů před konáním valné hromady, nestanoví- li ZOK jinak. Ve stejné lhůtě musí být pozvánka uveřejněna na internetových stránkách společnosti, a to až do okamžiku konání valné hromady.

3. Zasílání pozvánky na valnou hromadu prostřednictvím držitele poštovní licence může být nahrazeno zasíláním elektronickou poštou.

4. Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků zákona a stanov na svolání, pokud s tím souhlasí všichni akcionáři. V takovém případě se pro účely zahájení a řízení valné hromady za svolavatele považuje ten akcionář, který vlastní nejvyšší počet akcií, není-li takový, resp. vlastní- li několik akcionářů stejný počet akcií, považuje se za svolavatele nejstarší z nich.

5. Valná hromada může rozhodnout za podmínek dle § 409 ZOK, že některé ze záležitostí zařazených na pořad jednání valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány.

6. Je-li na pořadu jednání valné hromady změna stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Úplný návrh změny stanov představenstvo uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov; na toto právo musí být akcionář upozorněn v pozvánce na valnou hromadu.

Článek 19

Odvolání valné hromady a změna data jejího konání

Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu za podmínek dle § 410 ZOK. Odvolání valné hromady nebo změna data jejího konání musí být oznámeny způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání, jinak je společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se dostavili podle původní pozvánky, účelně vynaložené náklady.

Článek 20

Náhradní valná hromada

1. Není-li valná hromada schopna se usnášet do jedné hodiny po hodině zahájení uvedené v pozvánce, svolá představenstvo, je-li to stále potřebné, náhradní valnou hromadu. Náhradní valná hromada se svolává novou pozvánkou způsobem uvedeným v článku 18 stanov s tím, že lhůta uvedená v článku 18 odst. g) stanov se zkracuje na patnáct (15) dnů.

2. Pozvánka na valnou hromadu musí být odeslána akcionářům nejpozději do patnácti (15) dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání původní valné hromady lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři; jinak musí mít náhradní valná hromada nezměněný pořad jednání. Pozvánka nemusí obsahovat zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady ani vyjádření představenstva ke každé navrhované záležitosti zařazené na pořad valné hromady podle článku 18 bod 1. xxxxxxx x) xxxxxx.

3. Náhradní valná hromada je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení článku 26 odst. 1 stanov.

Článek 21

Zákaz výkonu hlasovacích práv

1. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo:

a) pokud je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení,

b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,

c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu Společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce,

d) v jiných případech stanovených zákonem,

e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách.

2. Zákaz výkonu hlasovacích práv uvedený v odst. 1) písm. b), c), d) se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.

3. Zákaz výkonu hlasovacích práv uvedený v odst. 1) a 2) neplatí v případě, kdy všichni akcionáři Společnosti jednají ve shodě.

Článek 22 Jednání valné hromady

1. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje obchodní firmu (název) a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud Společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.

2. Připouští se hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků prostřednictvím přímého dvousměrného dálkového přenosu umožňujícího zvukově obrazovou dvousměrnou komunikaci mezi valnou hromadou a akcionářem v reálném čase (např. videokonference). Úmysl zúčastnit se valné hromady a hlasovat na takovéto valné hromadě s využitím technických prostředků umožňujících dálkový přenos musí akcionář předem, nejpozději jeden týden před konáním valné hromady, oznámit Společnosti, která mu po prokázání totožnosti a určení akcií,

s nimiž je spojeno jeho hlasovací právo sdělí detaily o způsobu dálkového přenosu a případně přidělí jedinečný identifikační kód (heslo), kterým se bude při dálkovém přenosu identifikovat. Podmínky rozhodování nebo hlasování se vždy uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí při rozhodování per rollam podle článku 28 stanov.

3. Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i korespondenční hlasování.

4. Valná hromada volí předsedu valné hromady, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba a v případě, že to neohrozí řádný průběh valné hromady, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, nebyl-li předseda valné hromady zvolen.

5. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí

je svolavatel valné hromady.

Článek 23 Hlasování

1. Na valné hromadě se hlasuje aklamací (zvednutím ruky), neurčí-li svým usnesením valná hromada

jinak.

2. Nejprve se hlasuje o původně předloženém návrhu. Není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o jednotlivých protinávrzích v pořadí, v jakém byly podány. Pokud je některý z návrhů přijat potřebnou většinou hlasů, o dalších návrzích se nehlasuje.

Článek 24 Kumulativní hlasování

1. Členové orgánů Společnosti se volí kumulativním hlasováním.

2. Pro určení počtu hlasů každého akcionáře a způsobu volby platí ustanovení § 355 ZOK.

3. Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů akcionářů zjistí tak, že počet hlasů, jimiž akcionář nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených členů orgánu společnosti. Jestliže se volí členové představenstva i členové dozorčí rady, zjišťuje se pro účely kumulativního hlasování počet hlasů akcionáře pro každý orgán odděleně.

4. Při kumulativním hlasování je akcionář oprávněn použít všechny hlasy, kterými nakládá, nebo jejich

libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby.

5. Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém členu orgánu samostatně. Při kumulativním hlasování se odevzdávají pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob.

6. Při kumulativním hlasování jsou zvolené ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování. Jestliže získá více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů, rozhodne se o volbě losováním.

7. V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali.

8. Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch, kteří hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců; to neplatí, porušil-li tento člen orgánu společnosti závažným způsobem své povinnosti.

Článek 25 Korespondenční hlasování

1. Akcionář může odevzdat hlasy v listinné podobě před konáním valné hromady. Na žádost vydá Společnost nebo svolavatel, není-li valná hromada svolávána představenstvem nebo dozorčí radou, akcionáři kdykoliv v době od svolání valné hromady do zahájení valné hromady hlasovací lístky opatřené podpisy představenstva, svolává-li náhradní valnou hromadu představenstvo, nebo podpisy alespoň dvou členů představenstva, svolává-li valnou hromadu dozorčí rada a identifikací akcií, s nimiž je akcionář oprávněn vykonávat hlasovací právo. Akcionář musí odevzdávané hlasovací lístky vlastnoručně podepsat; úřední ověření pravosti podpisu se vyžaduje.

2. Hlasovací lístek může být odevzdán kdykoliv až do ukončení hlasování o příslušné věci.

Článek 26

Schopnost usnášení valné hromady

1. Valná hromada je schopna se usnášet, jsou-li přítomni, ať už osobně nebo prostřednictvím zástupce, akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 67 % (šedesát sedm procent) základního kapitálu Společnosti.

2. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno vykonávat; to neplatí, nabydou-li tyto akcie nebo zatímní listy dočasně hlasovacího práva.

3. Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo nebo dozorčí rada náhradní

valnou hromadu (článek 20 stanov).

O záležitosti, která nebyla uvedena v oznámeném pořadu jednání, může valná hromada

rozhodnout pouze tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.

Článek 27 Rozhodování valné hromady

1. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, nevyžadují-li zákon

nebo tyto stanovy většinu jinou.

2. K rozhodnutí o:

a) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti,

b) změně stanov a k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy,

c) pověření představenstva zvýšit základní kapitál,

d) možnost započtení peněžité pohledávky na splacení emisního kursu,

e) vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

f) zrušení společnosti s likvidací,

g) o rozdělení likvidačního zůstatku,

se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.

3. K rozhodnutí o:

a) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti,

b) změně výše základního kapitálu,

se vyžaduje také souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena.

4. K rozhodnutí o:

a) změně druhu nebo formy akcií,

b) změně práv spojených s určitým druhem akcií,

c) omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií,

d) vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,

se vyžaduje také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících

tyto akcie.

5. K rozhodnutí o:

a) vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

b) vyloučení nebo o omezení přednostního práva akcionáře na upisování nových akcií při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií,

c) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady,

se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů.

6. Jestliže Společnost vydala akcie různého druhu, vyžaduje se k těmto rozhodnutím také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí vlastníků těchto druhů akcií nedotknou.

7. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje také souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

8. O přeměnách Společnosti ve smyslu § 21 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, rozhoduje valná hromada alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů všech akcionářů, nevyžaduje-li zákon většinu přísnější. Jestliže akciová společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů všech akcionářů u každého druhu akcií.

Článek 28 Rozhodování per rollam

1. Připouští se rozhodování per rollam.

2. Má-li být rozhodnutí přijato per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům na adresu zapsanou v seznamu akcionářů návrh rozhodnutí valné hromady, který musí obsahovat alespoň:

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře,

c) podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí,

d) poučení pro akcionáře, zda se pro vyjádření (rozhodnutí) akcionáře vyžaduje forma veřejné

listiny - notářského zápisu.

3. Lhůta pro vyjádření akcionáře činí v případě, že pro vyjádření není vyžadována forma notářského zápisu 15 (patnáct) dnů, je-li vyžadována forma notářského zápisu, činí lhůta 30 (třicet) dnů. Pro začátek běhu lhůty je rozhodné doručení návrhu akcionáři.

4. Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se akcionářům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření akcionáře se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen.

5. Nedoručí-li akcionář ve lhůtě uvedené v odst. 3 osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas

s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.

6. Výsledek rozhodování, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná svolat valnou hromadu bez zbytečného odkladu způsobem určením zákonem a těmito stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům Společnosti.

Článek 29

Účinnost rozhodnutí valné hromady

Rozhodnutí valné hromady je účinné okamžikem jeho přijetí, nestanoví-li rozhodnutí nebo zákon, že nabývá účinnosti později.

Článek 30

Zápis z valné hromady

1. Zapisovatel je povinen do 15 (patnácti) dnů od ukončení valné hromady vyhotovit zápis o jejím průběhu. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu.

2. Zápis z valné hromady musí obsahovat:

a) firmu a sídlo společnosti,

b) místo a dobu konání valné hromady,

c) jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů,

d) popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad jednání valné hromady,

e) usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování,

f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo představenstva týkajícího se usnesení valné hromady.

3. K zápisu se připojí předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných. Zápis spolu s pozvánkou, listinou přítomných (včetně přiložených plných mocí) a s návrhy a prohlášeními, předloženými na valné hromadě k projednání, se archivuje po celou dobu trvání společnosti v jejím sídle.

4. Každý akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části po celou dobu existence společnosti. Nejsou-li zápis nebo jeho část uveřejněny ve lhůtě uvedené v odst. 1 na internetových stránkách společnosti, pořizuje se jejich kopie na náklady společnosti.

5. Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavce 1 § 416 ZOK a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku nebo stanoví-li tak jiný právní předpis, se osvědčuje veřejnou listinou. Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny stanov, jsou-li měněny. To platí i pro rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady.

PŘEDSTAVENSTVO

Článek 31

Postavení, složení a funkční období člena představenstva

1. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo.

2. Představenstvo má 4 členy. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Představenstvo volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu. Návrh kandidáta na předsedu představenstva může podat dozorčí rada. Volba se děje hlasováním a zvolen je ten člen představenstva, který získal alespoň tři hlasy.

3. Členem představenstva může být fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky členství stanovené § 152 a § 154 NOZ a článkem 12 stanov.

4. Je-li členem představenstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem a těmito stanovami pro člena představenstva, aby ji v představenstvu zastupovala.

5. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem představenstva, jen pokud to předem oznámila společnosti.

6. Kdo se má stát členem představenstva, musí předem informovat společnost, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 (třech) letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení nebo řízení podle § 63 až 65 ZOK anebo zda u něj není jiná překážka výkonu funkce.

7. Kdo přijme funkci člena představenstva, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

8. Pro člena představenstva platí zákaz konkurence s tímto dalším omezením:

− nesmí podnikat jako fyzická osoba v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství v těchto oborech,

− nesmí zprostředkovávat nebo obstarávat pro třetí osoby obchody v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství k těmto oborům,

− nesmí se účastnit podnikání jiné společnosti v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství k těmto oborům jako společník, ani nesmí být zaměstnancem takové společnosti,

− nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné obchodní společnosti v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství k těmto oborům jako společník s výjimkou společností, ve kterých má společnost majetkovou účast.

To platí i pro zástupce právnické osoby, která je členem představenstva společnosti.

9. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem představenstva nestane i když byla do funkce povolána.

10. Dozví-li se člen představenstva, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmů se zájmem společnosti, je povinen o tom bez zbytečného odkladu informovat ostatní členy představenstva a dozorčí radu. To platí obdobně i pro možný střet zájmů osob členovi představenstva blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných.

11. Funkční období člena představenstva je čtyřleté.

12. Člen představenstva vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena představenstva, aby za něho při neúčasti hlasoval. Funkce člena představenstva může zaniknout:

a) smrtí v případě fyzické osoby,

b) zánikem právnické osoby bez právního nástupce,

c) odvoláním,

d) odstoupením z funkce,

e) je-li za něj zvolen nový člen,

f) přestane-li splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce zákonem nebo těmito stanovami,

g) vyloučením z funkce podle § 63 až 65 ZOK.

13. V případě odvolání končí výkon funkce člena představenstva okamžikem přijetí rozhodnutí

o odvolání, není-li v rozhodnutí o odvolání uveden jiný okamžik zániku funkce.

14. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo na svém zasedání. Představenstvo je povinno projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na svém nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení společnosti doručeno. Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li představenstvo na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. Vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

15. Opětovná volba člena představenstva je možná.

16. V případě zániku funkce člena představenstva a nenastoupil-li na jeho místo zvolený náhradník podle stanoveného pořadí, nebo není-li takové osoby, zvolí valná hromada do 2 (dvou) měsíců nového člena. Dnem, kdy náhradníkovi vznikne členství v představenstvu, je den následující po zániku funkce člena, na jehož místo nastupuje.

17. V případě zániku funkce člena představenstva, může příslušný orgán za předpokladu, že počet jeho členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu a nenastoupil-li na jeho místo náhradník, jmenovat (kooptovat) náhradní členy do nejbližšího zasedání dozorčí rady. Doba výkonu funkce náhradního člena představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva.

18. Dozorčí rada může zvolit náhradníky, kteří nastupují na uvolněné místo člena představenstva a při volbě současně určí pořadí, v němž náhradníci na uvolněná místa nastupují. Náhradník musí splňovat stejné předpoklady pro výkon funkce jako člen orgánu.

19. Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s právním nástupcem, její právní nástupce se nestává členem představenstva.

Článek 32

Působnost představenstva

1. Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty včetně stanovení dividend a tantiém.

2. Do působnosti představenstva náleží všechny záležitosti, které nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Jednání představenstva se řídí jednacím řádem přijatým představenstvem.

3. Představenstvo jednou za účetní období, předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva je vždy součástí výroční zprávy.

4. Představenstvo je povinno podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu insolvenční návrh poté, co se dozví, že společnost je v úpadku.

5. V rámci působnosti vymezené zákonem a těmito stanovami představenstvo zejména:

a) uzavírá smlouvu o povinném auditu s auditorem určeným valnou hromadou,

b) uzavírá smlouvy o výkonu funkce s členy orgánů společnosti,

c) svolává valnou hromadu, připravuje podklady a návrhy pro její jednání a organizačně ji zabezpečuje, předkládá jí zprávy a jiné dokumenty v souladu se zákonem a s těmito stanovami, zejména návrhy na schválení účetní závěrky, na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhrady ztráty, zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, a to jednou ročně ve lhůtě pro svolání valné hromady podle článku 15 těchto stanov,

d) předkládá valné hromadě zejména:

− návrh na změny xxxxxx,

− návrh na odměňování členů dozorčí rady,

− návrh na změnu výše základního kapitálu,

− návrhy ve věcech změny druhu nebo formy akcií, případně štěpení či spojení akcií,

e) schvaluje a mění organizační řád společnosti,

f) vyhotovuje úplné znění stanov po jejich každé změně,

g) zajišťuje návrhy na zápis nebo změnu nebo výmaz zápisu společnosti v obchodním rejstříku včetně uložení listin do sbírky listin vedené obchodním rejstříkem v rozsahu stanoveném právním předpisem,

h) jmenuje a odvolává členy vedení společnosti dle organizačního řádu, jejichž výkon funkce

je založen jmenováním,

i) vykonává práva zaměstnavatele s tím, že tuto působnost vykonává předseda představenstva, pokud představenstvo nepověří jednoho člena představenstva právním jednáním vůči zaměstnancům,

j) vyžaduje předchozí souhlas valné hromady nebo dozorčí rady v případech stanovených zákonem nebo stanovami v rámci výkonu jejich působnosti,

k) předkládá dozorčí radě účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhrady ztráty stanovení tantiém, zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku a výroční zprávu včetně zprávy auditora o ověření účetní závěrky a zprávu o vztazích mezi osobami podle § 82 ZOK,

l) vyžaduje souhlas dozorčí rady s uzavřením významných smluv, na jejichž základě má společnost nabýt či zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu, vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li společnost konsolidovanou účetní závěrku,

m) uzavírá smlouvy o výkonu funkce s členy výboru pro audit.

6. Xxxxxxxxxx a předkládá dozorčí radě k vydání stanoviska:

a) koncepci podnikatelské činnosti a dlouhodobý plán společnosti,

b) roční plán rozpracovaný na části investiční, provozní a finanční,

c) k použití účelových fondů,

d) čtvrtletní výsledky hospodaření společnosti,

e) návrhy přijetí půjček nad 100 mil. Kč,

f) k investičním výdajům, které v jednotlivém případě převyšují částku 100 mil. Kč,

g) k převzetí či zajištění závazků třetích osob v jakékoliv formě,

h) k poskytnutí ručení v jakékoliv formě ve výši nad 100 mil. Kč,

i) k uzavření smluv o pronájmu nemovitostí či movitých věcí s délkou nájmu nad tři roky

a ročním finančním objem nad 10 mil. Kč v jednotlivém případě,

j) k provádění změn v činnosti společnosti nad rámec činností určených energetickým zákonem.

7. Představenstvo poskytuje dozorčí radě veškeré informace, které si dozorčí rada v rámci výkonu své působnosti vyžádá.

Článek 33

Svolávání zasedání představenstva

1. Zasedání představenstva svolává jeho předseda nebo v jeho nepřítomnosti jím pověřený člen písemnou pozvánkou. Pozvánka musí být zaslána všem členům představenstva. Na písemnou žádost kteréhokoliv člena představenstva nebo na písemnou žádost dozorčí rady musí být svoláno mimořádné zasedání představenstva a to tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů od doručení takové žádosti do sídla společnosti; žádost musí být odůvodněna a musí obsahovat návrh pořadu jednání.

2. Pozvánka na zasedání představenstva musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a program zasedání a musí být odeslána členům představenstva nejpozději 7 dní před dnem konání. Zasedání představenstva se však považuje za platně svolané rovněž tehdy, jestliže jde o zasedání, které se uskutečňuje v souladu s plánem zasedání představenstva, nebo jestliže se na termínu a místu konání usneslo předchozí zasedání představenstva. Zasedání lze svolat také elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat všechny výše uvedené náležitosti. Existuje-li pro svolání zasedání představenstva mimořádně závažný důvod, je možno zasedání svolat ústně nebo telekomunikačními prostředky, a to i bez dodržení uvedené sedmidenní lhůty; obdobně se postupuje i v případě změny termínu zasedání.

Článek 34 Zasedání představenstva

1. Zasedání představenstva se konají dle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.

2. O průběhu zasedání a přijatých rozhodnutích (usneseních) se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající; a jehož povinnou částí je seznam účastníků zasedání představenstva. Předsedající zajistí zaslání kopií zápisu všem členům představenstva a dozorčí rady bez zbytečného odkladu po vyhotovení zápisu.

3. V zápisu z jednání musí být jmenovitě uvedeni členové, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení. V zápise se také uvedou stanoviska menšiny členů.

4. Náklady spojené se zasedáními i s další činností představenstva nese Společnost.

Článek 35

Distanční zasedání představenstva

1. Připouští se konání zasedání představenstva distančním způsobem, tedy bez fyzické přítomnosti všech nebo některého z členů představenstva. Hlasování při této formě zasedání představenstva je přípustné s využitím technických prostředků - prostřednictvím přímého dálkového přenosu umožňujícího zvukově obrazovou dvousměrnou komunikaci mezi členy představenstva v reálném čase (např. videokonference).

2. Návrh na distanční formu zasedání představenstva učiní písemně, e-mailem nebo jiným vhodným způsobem předseda představenstva všem členům představenstva. Distanční forma zasedání představenstva je možná po odsouhlasení této formy zasedání všemi členy představenstva způsobem stanoveným pro jeho svolání. Rozhodnutí o zasedání představenstva distančním způsobem musí proběhnout nejpozději 5 dnů před dnem konání zasedání představenstva. Osobní účast některých členů představenstva na zasedání představenstva distanční formou se tímto nevylučuje. V zápisu ze zasedání představenstva musí být u každého člena představenstva uvedeno, zda byl na zasedání přítomen osobně nebo distančně.

3. Předseda představenstva, případně jím pověřená osoba sdělí jednotlivým členům představenstva detaily o způsobu dálkového přenosu a přidělí jim jedinečný identifikační kód (heslo), kterým se budou při dálkovém přenosu v průběhu zasedání představenstva distančním způsobem identifikovat.

4. Při zasedání představenstva distančním způsobem musí být každému členovi představenstva umožněn výkon práv a povinností v rozsahu srovnatelném s fyzickou účastí na zasedání představenstva, tedy bezprostřední zvukově obrazová dvousměrná komunikace umožňující v reálném čase:

a) vnímání sdělení ostatních členů představenstva,

b) ústně se vyjadřovat k programu zasedání a návrhů usnesení,

c) diskutovat,

d) předkládat návrhy a hlasovat,

e) u všech členů představenstva ověřit totožnost kteréhokoliv připojeného člena představenstva,

f) u všech členů představenstva ověřit vizuálně či dotazem kdykoli v průběhu jednání,

zda je kterýkoliv člen představenstva připojen.

5. Ze strany každého člena představenstva musí být při zasedání představenstva distančním způsobem zabezpečená přiměřená ochrana projednávaných informací.

6. Při zasedání představenstva distančním způsobem platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání představenstva a nelze rozhodovat o volbě předsedy a místopředsedy. Hlasování při rozhodování představenstva distančním způsobem se děje aklamací (zvednutím ruky) či jiným způsobem umožňujícím jednoznačný projev vůle např. zřetelným hlasovým vyjádřením.

7. Pokud dojde v průběhu zasedání představenstva distančním způsobem ke ztrátě spojení s členem představenstva, předsedající jednání přeruší a pokusí se obnovit jak zvukové, tak i obrazové připojení. Pokud nejsou důvody ztráty spojení výlučně na straně odpojeného člena představenstva a pokud se nepodaří jak zvukové, tak i obrazové spojení obnovit ani po 10 minutách od jeho přerušení, má se za to, že jednání představenstva bez dalšího končí. Pokud jsou důvody ztráty spojení výlučně na straně odpojeného člena představenstva, v jednání se může pokračovat, pouze pokud je představenstvo usnášeníschopné i bez člena představenstva, u kterého došlo ke ztrátě zvukově obrazového spojení.

8. V zápise ze zasedání představenstva konaného distančním způsobem musí být uveden kromě data konání i přesný čas připojení jednotlivých členů představenstva a ukončení zvukově obrazové

dvousměrné komunikace, rovněž tak každá ztráta nebo přerušení spojení s uvedením časového údaje. Vlastnoruční podpisy na zápisu ze zasedání představenstva konaném distančním způsobem mohou být nahrazeny elektronickými podpisy.

Článek 36 Rozhodování představenstva

1. Představenstvo je způsobilé se usnášet, jsou-li na zasedání přítomni alespoň tři z jeho členů.

2. Představenstvo rozhoduje hlasováním, a to většinou hlasů všech členů představenstva. Při hlasování má každý člen jeden hlas.

Článek 37

Rozhodování představenstva mimo zasedání

1. Představenstvo může učinit rozhodnutí i mimo zasedání, případně i písemně nebo prostřednictvím prostředků sdělovací techniky - elektronické pošty, videokonference nebo korespondenčním hlasováním. Většina pro rozhodnutí se v tomto případě počítá ze všech členů představenstva.

2. Při rozhodování představenstva mimo zasedání prostřednictvím prostředků sdělovací techniky umožňující zvukově obrazovou dvousměrnou komunikaci se uplatní pravidla platná pro zasedání představenstva distančním způsobem.

3. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání představenstva.

4. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání zajišťuje předseda představenstva.

DOZORČÍ RADA

Článek 38

Postavení, složení a funkční období člena dozorčí rady

1. Dozorčí rada má 6 členů. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu. Volba se děje hlasováním a zvolen je ten člen dozorčí rady, který získal nadpoloviční většinu hlasů.

2. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada.

3. Členem dozorčí rady může být fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky členství stanovené § 152 a § 154 NOZ a článkem 12 stanov.

4. Je-li členem dozorčí rady právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem a těmito stanovami pro člena dozorčí rady, aby ji v dozorčí radě zastupovala.

5. Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem dozorčí rady, jen pokud to předem oznámila

společnosti.

6. Kdo se má stát členem dozorčí rady, musí předem informovat Společnost, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 (třech) letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení nebo řízení podle § 63 až 65 ZOK anebo zda u něj není jiná překážka výkonu funkce.

7. Kdo přijme funkci člena dozorčí rady, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

8. Pro člena dozorčí rady platí zákaz konkurence s tímto dalším omezením:

− nesmí podnikat jako fyzická osoba v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství v těchto oborech,

− nesmí zprostředkovávat nebo obstarávat pro třetí osoby obchody v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství k těmto oborům,

− nesmí se účastnit podnikání jiné společnosti v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství k těmto oborům jako společník,

− nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné obchodní společnosti v oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a v poradenství k těmto oborům jako společník s výjimkou společností, ve kterých má společnost majetkovou účast.

To platí i pro zástupce právnické osoby, která je členem dozorčí rady společnosti.

9. Osoba, která uvedené podmínky nesplňuje nebo na jejíž straně je dána překážka výkonu funkce, se členem dozorčí rady nestane i když o tom rozhodla valná hromada.

10. Dozví-li se člen dozorčí rady, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmů se zájmem společnosti, je povinen o tom bez zbytečného odkladu informovat ostatní členy dozorčí rady a valnou hromadu v případě, že je jediným členem dozorčí rady. To platí obdobně i pro možný střet zájmů osob členovi dozorčí rady blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. Funkční období člena dozorčí rady je pětileté.

11. Člen dozorčí rady vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena dozorčí rady, aby za něho při neúčasti hlasoval. Funkce člena dozorčí rady může zaniknout:

a) smrtí v případě fyzické osoby,

b) zánikem právnické osoby bez právního nástupce,

c) odvoláním,

d) odstoupením z funkce,

e) volbou nového člena,

f) přestane-li splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce zákonem nebo těmito stanovami,

g) vyloučením z funkce podle § 63 až 65 ZOK.

12. V případě odvolání končí výkon funkce člena dozorčí rady okamžikem přijetí rozhodnutí o odvolání, není-li v rozhodnutí o odvolání uveden jiný okamžik zániku funkce.

13. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada na svém zasedání. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na svém nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení společnosti doručeno. Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. Vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

14. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

15. V případě zániku funkce člena dozorčí rady a nenastoupil-li na jeho místo zvolený náhradník podle stanoveného pořadí nebo není-li takové osoby, zvolí valná hromada do 2 (dvou) měsíců nového

člena. Dnem, kdy náhradníkovi vznikne členství v dozorčí radě, je den následující po zániku funkce člena, na jehož místo nastupuje.

16. V případě zániku funkce člena dozorčí rady, může dozorčí rada za předpokladu, že počet jejích členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu a nenastoupil-li na jeho místo náhradník, jmenovat (kooptovat) náhradní členy do nejbližšího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

17. Valná hromada může zvolit náhradníky, kteří nastupují na uvolněné místo člena dozorčí rady a při volbě současně určí pořadí, v němž náhradníci na uvolněná místa nastupují. Náhradník musí splňovat stejné předpoklady pro výkon funkce jako člen orgánu.

18. Zanikne-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady, s právním nástupcem, její právní nástupce se nestává členem dozorčí rady.

Článek 39 Působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva, výboru pro audit a na činnost společnosti. Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu se zákonem o obchodních korporacích nebo stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.

2. Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.

3. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami.

4. Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádají.

5. O výsledcích kontrolní činnosti informuje dozorčí rada valnou hromadu.

6. Dozorčí rada zejména:

a) Přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě,

b) Přezkoumává návrh na výši, způsob vyplacení a splatnost dividend, návrh na výši, způsob vyplacení a splatnost tantiém a předkládá svá vyjádření valné hromadě,

c) svolává valnou hromadu, vyžadují-li si to zájmy společnosti a na takto svolané valné hromadě navrhuje mimo jiné, přijetí příslušných opatření,

d) určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva,

e) přezkoumává výkon působnosti představenstva,

f) uplatňuje právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva,

g) uděluje souhlas s poskytnutím informace akcionáři na jeho žádost, kterému byla představenstvem odmítnuta informace, jestliže její poskytnutí by mohlo přivodit společnosti újmu nebo jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je předmětem obchodního tajemství společnosti nebo utajovanou informací podle zvláštního právního předpisu v případech stanovených zákonem,

h) předkládá valné hromadě a představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy v případě, že tak stanoví zákon nebo tyto stanovy,

i) vyžaduje předložení zpráv týkajících se činnosti společnosti v případě, že tak stanoví zákon

nebo tyto stanovy,

j) vyjadřuje se ke zprávě o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku a přezkoumává zprávu o vztazích mezi osobami podle § 82 ZOK za uplynulé účetní období, kterou předkládá představenstvo valné hromadě,

k) vyžaduje informace od představenstva a od jeho členů potřebné k výkonu své působnosti,

l) seznamuje valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti ve formě zprávy o kontrolní činnosti dozorčí rady,

m) schvaluje jednací řád dozorčí rady,

n) rozhoduje nebo vydává stanoviska v dalších věcech, pokud tak stanoví zákon nebo tyto stanovy

o) vyžaduje informace od výboru pro audit potřebné pro výkon své působnosti.

7. Dozorčí radě též přísluší:

a) volit a odvolávat členy představenstva,

b) projednávat výsledky hospodaření společnosti,

c) posuzovat koncepci podnikatelské činnosti a plány společnosti,

d) projednávat a schvalovat finanční plán společnosti na účetní období,

e) rozhodovat o odměňování členů představenstva a schvalovat smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva, které sjednává představenstvo,

f) rozhodovat o odměňování členů výboru pro audit a schvalovat smlouvy o výkonu funkce

s jednotlivými členy výboru pro audit.

8. Dozorčí rada uděluje představenstvu předchozí souhlas k uskutečnění následujících rozhodnutí:

a) o nabytí, zcizení, zastavení či nájmu věcí nemovitých a věcí movitých s výjimkou cenných papírů pro řízení likvidity, které mají být nebo jsou součástí obchodního majetku společnosti, přesáhne-li jejich účetní hodnota 100 mil. Kč,

b) o použití účelových fondů,

c) o uzavření smluv o přijetí nebo poskytnutí úvěru a k podmínkám úvěrových smluv či poskytnutí ručení ve výši nad 100 mil. Kč,

d) o investičních výdajích, které v jednotlivém případě převyšují částku 100 mil. Kč k uzavření smluv o pronájmu nemovitostí či movitých věcí s délkou nájmu nad tři roky a ročním finančním objem nad 10 mil. Kč v jednotlivém případě,

e) o provádění podstatných změn v organizační struktuře společnosti, jejichž následkem je změna rozsahu činnosti společnosti,

f) k uzavření smluv o výkonu funkce se členy dozorčí rady.

9. Dozorčí rada projednává a dává představenstvu stanovisko před předložením valné hromadě:

a) k návrhům na změnu stanov,

b) k návrhům na zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti,

c) ke zprávě o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku jako součásti výroční zprávy,

d) k návrhům na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, stanovení výše, způsobu vyplácení

a splatnosti dividend a tantiém,

e) k přídělům do fondů zřizovaných společnosti a k čerpání prostředků z těchto fondů,

f) k pravidlům čerpání fondů společností,

g) k návrhům na investiční záměry společnosti, jejichž hodnota převyšuje 10 % základního kapitálu společnosti,

h) k návrhům na odměňování členů dozorčí rady,

i) na přeměnu nebo likvidaci společnosti,

j) k návrhům na nabývání či zcizování majetkové účasti na podnikání třetích osob.

10. Dozorčí rada musí být průběžně informována o skutečnostech majících podstatný vliv na výsledky hospodaření společnosti, o vývoji pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti a čerpání prostředků z fondů společnosti.

11. Dozorčí rada může iniciovat změnu stanov.

Článek 40

Svolávání zasedání dozorčí rady

1. Dozorčí rada zasedá dle potřeby, nejméně dvakrát za rok.

2. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda nebo jím pověřený člen písemnou pozvánkou. Pozvánka musí být zaslána všem členům dozorčí rady. Pozvánka na zasedání dozorčí rady musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a program zasedání a musí být odeslána členům dozorčí rady nejpozději 7 dní přede dnem konání. Zasedání se však považuje za platně svolané tehdy, jestliže jde o zasedání, které se uskutečňuje v souladu s plánem zasedání dozorčí rady nebo jestliže se na termínu a místu konání usnesla dozorčí rada na předchozím zasedání. Zasedání lze svolat také elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti. Existuje-li pro svolání zasedání dozorčí rady mimořádně závažný důvod, je možno zasedání svolat ústně nebo telekomunikačními prostředky, a to i bez dodržení uvedené sedmidenní lhůty podle tohoto článku, obdobně se postupuje i v případě změny termínu zasedání.

3. Předseda dozorčí rady je povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstva a uvede naléhavý důvod jejího svolání, a to ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci. Pokud se v tomto termínu koná řádné zasedání dozorčí rady, zařadí požadovanou záležitost do programu jednání.

4. Zasedání dozorčí rady se koná zpravidla v sídle Společnosti.

Článek 41 Zasedání dozorčí rady

1. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda, v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený člen.

2. O průběhu zasedání a přijatých rozhodnutích (usneseních) se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající; přílohou zápisu je seznam přítomných.

3. V zápisu z jednání musí být jmenovitě uvedeni členové, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.

4. V zápise se také uvedou stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají.

5. Podrobnosti o způsobu jednání dozorčí rady může stanovit jeho jednací řád.

6. Náklady spojené se zasedáními i s další činností dozorčí rady nese Společnost.

Článek 42

Distanční zasedání dozorčí rady

1. Připouští se konání zasedání dozorčí rady distančním způsobem, tedy bez fyzické přítomnosti všech nebo některého z členů dozorčí rady. Hlasování při této formě zasedání dozorčí rady je přípustné s využitím technických prostředků prostřednictvím přímého dálkového přenosu umožňujícího zvukově obrazovou dvousměrnou komunikaci mezi členy dozorčí rady v reálném čase (např. videokonference).

2. Návrh na distanční formu zasedání dozorčí rady učiní písemně, e-mailem nebo jiným vhodným způsobem předseda dozorčí rady všem členům dozorčí rady. Distanční forma zasedání dozorčí rady je možná po odsouhlasení této formy zasedání všemi členy dozorčí rady způsobem stanoveným pro jeho svolání. Rozhodnutí o zasedání dozorčí rady distančním způsobem musí proběhnout nejpozději 5 pracovních dnů před dnem konání zasedání dozorčí rady. Osobní účast některých členů dozorčí rady na zasedání distanční formou se tímto nevylučuje. V zápisu ze zasedání dozorčí rady musí být u každého člena dozorčí rady uvedeno, zda byl na zasedání přítomen osobně nebo distančně.

3. Předseda dozorčí rady, případně jím pověřená osoba sdělí jednotlivým členům dozorčí rady detaily o způsobu dálkového přenosu a případně jim přidělí jedinečný identifikační kód nebo heslo, kterým se budou při dálkovém přenosu v průběhu zasedání dozorčí rady distančním způsobem identifikovat.

4. Při zasedání dozorčí rady distančním způsobem musí být každému členovi dozorčí rady umožněn výkon práv a povinností v rozsahu srovnatelném s fyzickou účastí na zasedání dozorčí rady, tedy bezprostřední zvukově obrazová dvousměrná komunikace umožňující v reálném čase:

a) vnímání sdělení ostatních členů dozorčí rady,

b) ústně se vyjadřovat k programu zasedání a návrhů usnesení,

c) diskutovat,

d) předkládat návrhy a hlasovat,

e) u všech členů dozorčí rady ověřit totožnost kteréhokoliv připojeného člena dozorčí rady,

f) u všech členů dozorčí rady ověřit vizuálně či dotazem kdykoli v průběhu jednání,

zda je kterýkoliv člen dozorčí rady připojen.

5. Ze strany každého člena dozorčí rady musí být při zasedání dozorčí rady distančním způsobem zabezpečená přiměřená ochrana projednávaných informací.

6. Při zasedání dozorčí rady distančním způsobem platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání dozorčí rady a nelze rozhodovat o volbě předsedy a místopředsedy a o volbě a odvolávání členů představenstva společnosti. Hlasování při rozhodování dozorčí rady distančním způsobem se děje aklamací (zvednutím ruky) či jiným způsobem umožňujícím jednoznačný projev vůle např. zřetelným hlasovým vyjádřením.

7. Pokud dojde v průběhu zasedání dozorčí rady distančním způsobem ke ztrátě spojení s členem dozorčí rady, předsedající jednání přeruší a pokusí se obnovit jak zvukové, tak i obrazové připojení. Pokud nejsou důvody ztráty spojení výlučně na straně odpojeného člena dozorčí rady a pokud se nepodaří jak zvukové, tak i obrazové spojení obnovit ani po 10 minutách od jeho přerušení, má se za to, že jednání dozorčí rady bez dalšího končí. Pokud jsou důvody ztráty spojení výlučně na straně odpojeného člena dozorčí rady, v jednání se může pokračovat, pouze pokud je dozorčí rada usnášeníschopná i bez člena dozorčí rady, u kterého došlo ke ztrátě zvukově obrazového spojení.

8. V zápisu ze zasedání dozorčí rady konaného distančním způsobem musí být uveden kromě data konání i přesný čas připojení jednotlivých členů dozorčí rady a ukončení zvukově obrazové dvousměrné komunikace, rovněž tak každá ztráta nebo přerušení spojení s uvedením časového

údaje. Vlastnoruční podpisy na zápisu ze zasedání dozorčí rady konaném distančním způsobem mohou být nahrazeny elektronickými.

Článek 43

Rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

2. Dozorčí rada rozhoduje hlasováním, a to prostou většinou hlasů přítomných členů. Při hlasování má každý člen jeden hlas. Dojde-li k rovnosti hlasů, rozhoduje hlas předsedy dozorčí rady.

Článek 44

Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání

1. Dozorčí rada může učinit rozhodnutí i mimo zasedání, případně i písemně nebo prostřednictvím prostředků sdělovací techniky - elektronická pošta, videokonference, korespondenční hlasování. Většina pro rozhodnutí se počítá ze všech členů dozorčí rady.

2. Při zasedání dozorčí rady distančním způsobem platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání dozorčí rady a nelze rozhodovat o volbě předsedy a místopředsedy DR a o volbě a odvolávání členů představenstva společnosti. Hlasování při rozhodování dozorčí rady distančním způsobem se děje aklamací (zvednutím ruky) či jiným způsobem umožňujícím jednoznačný projev vůle např. zřetelným hlasovým vyjádřením.

3. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání dozorčí rady.

4. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání zajišťuje předseda dozorčí

rady.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Smlouva o výkonu funkce s členem voleného orgánu společnosti

1. Práva a povinnosti mezi společností a členem voleného orgánu společností se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného.

2. Smlouva o výkonu funkce se sjednává písemně v listinné podobě a nabývá účinnosti schválením

k tomu příslušným orgánem společnosti.

3. Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno, platí, že výkon funkce je bezplatný.

4. Smlouva o výkonu funkce také obsahuje:

a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu společnosti, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,

b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,

c) určení postupu pro výplatu zvláštních odměn a tantiém,

d) případně další výhody nebo odměny člena orgánu společnosti spočívající v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu společnosti a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.

5. Veškeré jiné plnění ve prospěch člena orgánu společností, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené příslušným orgánem nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem společnosti, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze za podmínek podle § 61 ZOK. Nerozhodl-li orgán společnosti

příslušný ke schválení smlouvy o výkonu funkce jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později.

6. Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 5) se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti, ledaže ten, kdo ji schválil, rozhodne jinak.

Článek 46 Jednání za společnost

1. Jménem společnosti jedná a podepisuje představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva nebo předseda představenstva společně s kterýmkoliv dalším členem představenstva nebo místopředseda představenstva společně s kterýmkoliv dalším členem představenstva nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem pověřen.

2. Za společnost jednají též jiné osoby na základě písemné plné moci, udělené představenstvem. Za společnost jednají a podepisují též zaměstnanci společnosti v rozsahu vyplývajícím z organizačního a podpisového řádu společnosti. Podepisují se tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě připojí svůj podpis.

3. Společnost může udělit prokuru. Udělení prokury právnické osobě je zakázáno. Za Společnost je oprávněn v rámci udělené prokury jednat prokurista. Prokurista jedná za Společnost v rámci udělené prokury samostatně. Je-li prokura udělena více osobám, jedná každý z prokuristů za Společnost v rámci udělené prokury samostatně.

4. Prokurista podepisuje za Společnost tak, že k napsané, otištěné, či jinak vyznačené obchodní firmě Společnosti, připojí svůj podpis a údaj označujícím prokuru.

Článek 46 A

Výbor pro audit

A) Postavení a působnost výboru pro audit

1. Společnost zřizuje výbor pro audit. Výbor pro audit zejména:

a) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

b) sleduje účinnost vnitřního auditu a zajišťuje jeho funkční nezávislost, je-li funkce vnitřního auditu zřízena; vnitřní audit je výboru pro audit v takovém případě funkčně podřízený a dále předkládá představenstvu a dozorčí radě společnosti doporučení ohledně záležitostí týkajících se interního auditu,

c) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systému řízení rizik,

d) sleduje proces povinného auditu,

e) posuzuje nezávislost auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb společnosti statutárním auditorem a auditorskou společností,

f) doporučuje auditora dozorčí radě s tím, že toto doporučení řádně odůvodní,

g) podávat jiným orgánům společnosti v případě potřeby informace k záležitostem, které náležejí do působnosti výboru pro audit,

h) seznamuje dozorčí radu a představenstvo s výsledky své činnosti v rámci své působnosti ve formě zprávy v termínech zasedání výboru pro audit.

2. Výbor pro audit vykonává rovněž další působnost, která případně vyplývá z právních předpisů. Působností výboru pro audit není dotčena působnost jiných orgánů společnosti podle právních předpisů a těchto stanov.

3. Výbor pro audit schvaluje jednací řád výboru pro audit, kterým se bude řídit jeho činnost.

4. Předseda výboru pro audit nebo pověřený člen výboru se účastní na vyžádání předsedy dozorčí

rady zasedání dozorčí rady a je povinen ji seznámit s výsledky své činnosti.

B) Složení výboru pro audit a jeho funkční období

1. Výbor pro audit má 3 členy.

2. Členové výboru pro audit jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou společnosti. Členové výboru pro audit jsou voleni ze členů dozorčí rady nebo ze třetích osob.

3. Členem výboru pro audit a jeho předsedou může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené obecně závazným právním předpisem pro člena, respektive předsedu výboru pro audit. Člen výboru pro audit musí dále splňovat stejné podmínky, jaké vyžaduje pro výkon funkce člena dozorčí rady obecně závazný právní předpis a stanovy společnosti. Přestane-li člen výboru pro audit splňovat podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami pro výkon funkce člena výboru pro audit, je povinen tuto skutečnost písemně neprodleně oznámit společnosti.

4. Členové výboru pro audit jsou voleni na dobu čtyř let. Opětovná volba člena výboru pro audit je možná.

5. Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným na adresu sídla společnosti nebo na zasedání výboru pro audit nebo valné hromadě, bude-li tato záležitost zařazena na pořad jednání valné hromady, nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Výkon funkce člena výboru pro audit končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li výbor pro audit nebo valná hromada na žádost tohoto člena jiný okamžik zániku funkce. V případě odvolání končí výkon funkce člena výboru pro audit okamžikem přijetí rozhodnutí o odvolání, není-li v rozhodnutí o odvolání uveden jiný okamžik zániku funkce. V případě zániku funkce člena výboru pro audit, zvolí valná hromada do 2 (dvou) měsíců nového člena výboru pro audit.

6. Výbor pro audit volí a odvolává ze svých členů předsedu. Nezvolí-li členové výboru pro audit předsedu výboru pro audit, jmenuje a odvolává předsedu výboru pro audit dozorčí rada.

C) Zasedání výboru pro audit

1. Výbor pro audit se schází dle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně však 4krát

v kalendářním roce.

2. Zasedání výboru pro audit svolává předseda výboru pro audit písemnou pozvánkou. Pozvánka musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové výboru pro audit, je možné zasedání svolat i pomocí prostředků sdělovací techniky. Pozvánka musí být členům výboru pro audit doručena nejméně sedm dní před zasedáním. To neplatí, pokud termín příštího zasedání a jeho program byl projednán na jakémkoli předchozím zasedání výboru pro audit; i v takovém případě však předseda může svolat zasedání výboru pro audit bez ohledu na dříve projednaný termín konání zasedání nebo jeho program.

3. Pokud předseda nemůže svolat zasedání výboru pro audit nebo se jedná o rozhodnutí ve věci, která nesnese odkladu, je oprávněn zasedání výboru pro audit svolat kterýkoliv člen výboru pro audit postupem uvedeným v odst. 2.

4. Předseda je povinen svolat zasedání výboru pro audit vždy, požádá-li o to některý z členů výboru pro audit s uvedením důvodu.

5. Zasedání výboru pro audit se koná v sídle společnosti, ledaže by výbor pro audit rozhodl jinak.

6. O zasedání výboru pro audit a o přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předseda a výborem pro audit určený zapisovatel; pokud předseda výboru pro audit nepředsedal příslušnému zasedání výboru pro audit, podepisuje zápis ze zasedání též předsedající. Každý člen

výboru pro audit je oprávněn požadovat, aby v zápise bylo uvedeno jeho stanovisko. Zápis musí být archivován po celou dobu existence společnosti.

7. Náklady spojené se zasedáním i s další činností výboru pro audit nese společnost.

D) Distanční zasedání výboru pro audit

1. Připouští se konání zasedání výboru pro audit distančním způsobem, tedy bez fyzické přítomnosti všech nebo některého z členů výboru pro audit. Hlasování při této formě zasedání výboru pro audit je přípustné s využitím technických prostředků - prostřednictvím přímého dálkového přenosu umožňujícího zvukově obrazovou dvousměrnou komunikaci mezi členy výboru pro audit v reálném čase (např. videokonference).

2. Návrh na distanční formu zasedání výboru pro audit učiní písemně, e-mailem nebo jiným vhodným způsobem předseda výboru pro audit všem členům výboru pro audit. Distanční forma zasedání výboru pro audit je možná po odsouhlasení této formy zasedání všemi členy výboru pro audit způsobem stanoveným pro jeho svolání. Rozhodnutí o zasedání výboru pro audit distančním způsobem musí proběhnout nejpozději 5 dnů před dnem konání zasedání výboru pro audit. Osobní účast některých členů výboru pro audit na zasedání distanční formou se tímto nevylučuje. V zápisu ze zasedání výboru pro audit musí být u každého člena výboru pro audit uvedeno, zda byl na zasedání přítomen osobně nebo distančně.

3. Předseda výboru pro audit, případně jím pověřená osoba sdělí jednotlivým členům výboru pro audit detaily o způsobu dálkového přenosu a případně jim přidělí jedinečný identifikační kód (heslo), kterým se budou při dálkovém přenosu v průběhu zasedání výboru pro audit distančním způsobem identifikovat.

4. Při zasedání výboru pro audit distančním způsobem musí být každému členovi výboru pro audit umožněn výkon práv a povinností v rozsahu srovnatelném s fyzickou účastí na zasedání výboru pro audit, tedy bezprostřední zvukově obrazová dvousměrná komunikace umožňující v reálném čase:

a) vnímání sdělení ostatních členů výboru pro audit,

b) ústně se vyjadřovat k programu zasedání a návrhů usnesení,

c) diskutovat,

d) předkládat návrhy a hlasovat,

e) u všech členů výboru pro audit ověřit totožnost kteréhokoliv připojeného člena výboru

pro audit,

f) u všech členů výboru pro audit ověřit vizuálně či dotazem kdykoli v průběhu jednání,

zda je kterýkoliv člen výboru pro audit připojen.

5. Ze strany každého člena výboru pro audit musí být při zasedání výboru pro audit distančním způsobem zabezpečená přiměřená ochrana projednávaných informací.

6. Při zasedání výboru pro audit distančním způsobem platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání výboru pro audit a nelze rozhodovat o volbě předsedy. Hlasování při rozhodování výboru pro audit distančním způsobem se děje aklamací (zvednutím ruky) či jiným způsobem umožňujícím jednoznačný projev vůle např. zřetelným hlasovým vyjádřením.

7. Pokud dojde v průběhu zasedání výboru pro audit distančním způsobem ke ztrátě spojení s členem výboru pro audit, předsedající jednání přeruší a pokusí se obnovit jak zvukové, tak i obrazové připojení. Pokud nejsou důvody ztráty spojení výlučně na straně odpojeného člena výboru pro audit a pokud se nepodaří jak zvukové, tak i obrazové spojení obnovit ani po 10 minutách od jeho přerušení, má se za to, že jednání výboru pro audit bez dalšího končí. Pokud jsou důvody ztráty spojení výlučně na straně odpojeného člena výboru pro audit, v jednání se může pokračovat, pouze pokud je výbor pro audit usnášeníschopný i bez člena výboru pro audit, u kterého došlo ke ztrátě zvukově obrazového spojení.

8. V zápisu z výboru pro audit konaného distančním způsobem musí být uveden kromě data konání i přesný čas připojení jednotlivých členů výboru pro audit a ukončení zvukově obrazové dvousměrné komunikace, rovněž tak každá ztráta nebo přerušení spojení s uvedením časového údaje. Vlastnoruční podpisy na zápisu ze zasedání výboru pro audit konaném distančním způsobem mohou být nahrazeny elektronickými podpisy.

E) Rozhodování výboru pro audit

1. Výbor pro audit je usnášeníschopný, je-li na zasedání výboru pro audit přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru pro audit.

2. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných výborem pro audit je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. V případě rovnosti počtu hlasů, rozhoduje hlas předsedajícího.

F) Rozhodování výboru pro audit mimo zasedání

1. Výbor pro audit může učinit rozhodnutí i mimo zasedání, případně i písemně nebo prostřednictvím prostředků sdělovací techniky - elektronická pošta, videokonference, korespondenční hlasování. Většina pro rozhodnutí se počítá ze všech členů výboru pro audit.

2. Při zasedání výboru pro audit distančním způsobem platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání výboru pro audit a nelze rozhodovat o volbě předsedy a místopředsedy výboru pro audit. Hlasování při rozhodování výboru pro audit distančním způsobem se děje aklamací (zvednutím ruky) či jiným způsobem umožňujícím jednoznačný projev vůle např. zřetelným hlasovým vyjádřením.

3. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání výboru

pro audit.

4. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání zajišťuje předseda výboru

pro audit.

G) Povinnosti členů výboru pro audit

1. Členové výboru pro audit jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti újmu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce.

Pro členy výboru pro audit platí zákaz konkurence jako pro členy dozorčí rady podle čl. 37 odst. 9

stanov.

2. Následky porušení povinností uvedených v odst. 1stanoví příslušné právní předpisy.

3. Členové výboru pro audit odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za újmu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto újmu více členů výboru pro audit, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.

4. Dozví-li se člen výboru pro audit, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu zájmů se zájmem společnosti ve smyslu ZOK, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy výboru pro audit a dozorčí radu. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob blízkých členu výboru pro audit nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných nebo je-li jednání člena výboru pro audit ovlivněno vlivnou nebo ovládající osobou. Dozorčí rada může tomuto členu pozastavit na vymezenou dobu výkon jeho funkce.

ZMĚNY VÝŠE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Článek 47

Zvýšení základního kapitálu

1. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada, v případech uvedených v článku 50

představenstvo.

2. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku, pokud zákon nestanoví jinak.

3. Způsoby zvýšení základního kapitálu:

a) upsáním nových akcií,

b) podmíněným zvýšením základního kapitálu,

c) zvýšením z vlastních zdrojů společnosti.

Článek 48

Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií

1. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen, jestliže akcionáři plně splatili emisní kurs dříve upsaných akcií, to neplatí, pokud se emisní kurs nově emitovaných akcií splácí výlučně nepeněžitými vklady.

2. Upisují-li se nové akcie peněžitými vklady, mají stávající akcionáři přednostní právo upsat část nových akcií společnosti v rozsahu jejich podílu na základním kapitálu společnosti. Přednostní právo akcionářů může omezit nebo vyloučit pouze usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, a to jen v důležitém zájmu společnosti. Omezit lze přednostní právo jen ve stejném rozsahu pro všechny majitele téhož druhu akcií. Vyloučit lze přednostní právo jen pro všechny akcionáře nebo pro všechny majitele jednoho druhu akcií.

3. Každý akcionář má přednostní právo na upsání i těch akcií, kterou neupsal jiný akcionář. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu musí obsahovat náležitosti stanovené ZOK.

Článek 49

Způsob splácení emisního kursu nových akcií a důsledky porušení povinnosti včas splatit upsané

akcie

1. Emisní kurs akcií při zvyšování základního kapitálu může být na základě rozhodnutí valné hromady splácen jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady. Vklady se splácejí způsobem uvedeným v obecně závazném právním předpise, zejména v ustanovení § 19 až §23 a § 478 ZOK.

2. Jestliže upisovatel nesplatil emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě třiceti (30) dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost ze Společnosti a uplatní postup podle rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu a dle zákona nebo valná hromada sníží základní kapitál upuštěním od vydání akcií.

3. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení stanovené obecně závazným právním předpisem. Tím není dotčeno právo k podání žaloby na splacení emisního kurzu. Upisovatel, který nesplatí včas splatnou část emisního kurzu, může být ze Společnosti vyloučen a ručí za splacení emisního kursu jím upsaných akcií.

Článek 50

Podmíněné zvýšení základního kapitálu

1. O podmíněném zvýšení základního kapitálu společnosti lze rozhodnout za podmínek určených

v § 505 odst. 1 a násl. ZOK.

2. Podmíněné zvýšení základního kapitálu podle § 505 odst. 2 ZOK se nepřipouští.

Článek 51

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti

Za podmínek § 495 a násl. ZOK může valná hromada rozhodnout o zvýšení základního kapitálu

společnosti z vlastních zdrojů.

Článek 52

Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva

1. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených ZOK a stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila. Pověření představenstva k rozhodnutí

o zvýšení základního kapitálu nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Pověření musí určit údaje uvedené v § 511 odst. 2 ZOK.

2. Pověření zvýšit základní kapitál je možno udělit na dobu nejdéle pěti roků ode dne, kdy se konala

valná hromada, která se usnesla na pověření zvýšit základní kapitál.

Článek 53

Snížení základního kapitálu

1. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu společnosti, ale nesmí jej snížit

pod výši stanovenou zákonem.

2. Postup při snížení základního kapitálu určují § 516 a násl. ZOK.

HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Článek 54

Obchodní rok a účetní období

1. Obchodní rok je totožný s kalendářním rokem.

2. Účetním obdobím Společnosti je kalendářní rok.

3. Představenstvo společnosti je oprávněno se souhlasem dozorčí rady změnit účetní období z kalendářního roku na hospodářský rok a zpět, a hospodářský rok na jiný hospodářský rok, v souladu s právními předpisy.

Článek 55

Evidence a účetnictví společnosti

Evidence a účetnictví společnosti se vedou způsobem odpovídajícím příslušným obecně závazným právním předpisům.

Článek 56

Účetní závěrka

1. Každá účetní závěrka musí být sestavena způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům a zásadám řádného vedení účetnictví tak, aby poskytovala úplné informace

o majetkové a finanční situaci, v níž se společnost nachází, a o výši dosaženého zisku nebo ztráty vzniklé v uplynulém účetním období.

2. Představenstvo zajišťuje sestavení řádné účetní závěrky, návrhu na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, včetně stanovení výše a způsobu vyplacení dividend a tantiém, popřípadě

návrhu na způsob krytí ztrát Společnosti. Sestavenou řádnou účetní závěrku spolu s uvedenými návrhy předloží představenstvo auditorovi a poté předloží tuto závěrku k přezkoumání dozorčí radě a ke schválení valné hromadě.

Článek 57

Rozdělování hospodářského výsledku společnosti

1. O rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a způsobu úhrady ztráty společnosti rozhoduje valná

hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

2. Zisk lze rozdělit mezi akcionáře i členy orgánů společnosti podle článku 13 bod 4 písm. g) stanov.

3. Při rozdělování zisku nebo jiných vlastních zdrojů společnosti se hledí především na její zájmy

a další perspektivy.

4. Společnost nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek.

5. Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného

o fondy, které nelze podle zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.

6. Částka k rozdělení nesmí překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.

7. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku je rozhodný den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku.

8. Právo na podíl na zisku je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada rozhodla o jeho

výplatě.

9. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že společnost má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a stanovami. Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.

10. O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje a výplatu podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích zajišťuje představenstvo. Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 (tří) měsíců ode dne, kdy valná hromada o rozdělení zisku rozhodla.

11. Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem

na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů.

Článek 58

Rezervní fond a jiné fondy

Společnost vytváří rezervní fond a jiné fondy stanovené vnitřním předpisem společnosti.

ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI

Článek 59

Způsoby zrušení společnosti

1. O dobrovolném zrušení společnosti rozhoduje valná hromada.

2. Po zrušení společnosti se vyžaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce nebo stanoví-li tak zákon.

3. Společnost vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena.

4. Valná hromada může zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace, tedy než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti.

Článek 60 Likvidace

1. Likvidace se řídí ustanovením zákona, zejména § 187 až 209 NOZ.

2. V případě dobrovolného zrušení může valná hromada jmenovat více likvidátorů; v takovém případě tvoří kolektivní orgán.

3. Likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem orgánu společnosti a splňující předpoklady pro výkon funkce.

4. Za řádný výkon funkce odpovídá likvidátor stejně jako statutární orgán.

5. Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace.

6. V případě zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Toto právo vzniká dnem, kdy společnost vstoupila do likvidace a od tohoto dne je samostatně převoditelné.

7. Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká odevzdáním akcie společnosti na výzvu likvidátora. Odevzdané akcie je likvidátor povinen neprodleně zničit.

8. Při zrušení společnosti s likvidací ručí akcionáři za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se akcionáři vypořádají se mezi sebou podle poměru svých podílů ke dni zániku společnosti.

Článek 61

Přeměny

Přeměnou společnosti se rozumí fúze, rozdělení a změna právní formy. Přeměny Společnosti jsou upraveny zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.

Článek 62

Zánik Společnosti

Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 63

Výkladové ustanovení

1. Pro výklad ustanovení těchto stanov se použijí interpretační pravidla obsažená v ustanoveních

§ 1 až 8 NOZ.

2. Pokud se některé ustanovení těchto stanov ukáže či stane neúčinným nebo neplatným, nebo, ukáže-li se, že některé ustanovení chybí, použije se ustanovení zákona, které je svou povahou a účelem nejbližší.

3. Neplatnost kteréhokoliv ustanovení těchto stanov nepůsobí neplatnost stanov jako celku.

4. Na adrese: xxx.xxx-xx.xx jsou umístěny internetové stránky společnosti, kde jsou uveřejňovány pozvánky na valnou hromadu a uváděny další údaje pro akcionáře, v případě změny webové stránky, oznámí společnost změnu adresy v obchodním věstníku.

V Praze dne 1. 7. 2023