Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Obor: Právo a podnikání Katedra obchodního práva
Bakalářská práce:
Smlouva o výkonu funkce a její nejčastější právní problémy
Xxxxxxxxxx Xxxxx 2009-2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Smlouva o výkonu funkce a její nejčastější právní problémy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
…………………………..
Obsah
Obsah 3
Použité zkratky 4
Úvod 5
I. Obecná část 6
1. Jednatelé 6
1.1. Základní vymezení 6
1.2. Působnost jednatele 7
1.2.1. Obchodní vedení společnosti 7
1.2.2. Jednání jménem společnosti 8
1.2.3. Způsobilost k výkonu funkce 9
2. Vztah jednatele a společnosti 10
2.1. Vznik funkce jednatele 10
2.2. Právní regulace vztahu jednatele a společnosti 12
2.2.1. Smlouva o výkonu funkce 13
2.2.2. Mandátní smlouva 13
2.2.3. Pracovní poměr 14
2.3. Zánik funkce jednatele 16
2.3.1. Odvolání z funkce 16
2.3.2. Odstoupení z funkce 17
2.3.3 Ztráta způsobilosti k výkonu funkce 17
II. Smlouva o výkonu funkce 18
1. Důvody uzavření smlouvy 18
2. Smlouva 19
2.1. Základní podmínky obchodní smlouvy 19
2.2. Účastníci smlouvy 20
2.2.1 Společnost 20
2.2.2. Jednatel 23
2.3. Předmět smlouvy 24
2.4. Povinnosti jednatele 25
2.4.1. Jednání jednatele 26
2.4.2 Obchodní vedení společnosti 26
2.4.3 Omezení oprávnění jednatele vnitřními předpisy společnosti 26
2.4.4. Povinností jednatele je vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře 28
2.4.5. Jednatel je povinen zachovávat mlčenlivost 30
2.4.6. Povinnost vedení evidencí, účetnictví, seznamu společníků a svolání valné hromady 31
2.4.7. Jednatel je povinen řídit se zásadami a pokyny, schválenými valnou hromadou 33
2.4.8. Zákaz konkurence 35
2.4.9 Místo výkonu funkce a povinnost dle potřeby konat pracovní cesty 37
2.5. Povinnosti společnosti vůči jednateli 37
2.5.1. Součinnost 37
2.5.2 Informace 37
2.6. Odměna jednatele 38
2.6.1. Odměna 39
2.6.2. Cestovní náhrady 40
2.6.3. Splatnost odměny 41
2.6.4. Odměna v případě ukončení funkce 41
2.7. Plnění této smlouvy a její ukončení 42
2.7.1. Doba výkonu funkce jednatele 42
2.7.2. Ukončení funkce jednatel 43
III. Vzory smluv 44
1. ASPI 44
2. Sestavená smlouva, podle vzoru z ASPI a doplněná dle mého uvážení 46
Závěr 51
Resumé 53
Seznam použité literatury 54
1. Odborné publikace 54
2. Zákony 55
3. Použitá judikatura (zdroj ASPI) 55
4. Xxxxxxx xxxxxx 00
5. Vysokoškolské kvalifikační práce 56
6. Internetové zdroje 56
Použité zkratky
ObčZ - zákon č.40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ObchZ - zákon č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ŽivZ – zákon č.455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
ZoDP - zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů OSŘ - zákon č.99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ZoÚ - zákon č.563/1991 Sb., Zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
ZoDPaKDP-zákona 523/1992 Sb., Zákon o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců
Úvod
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma, které se týká velmi úzké oblasti
obchodního práva, a to práva obchodních společností, konkrétně společnosti s r.o.
Právní úprava obchodních společností je obsažena ve druhé části obchodního zákoníku. Lze rozdělit do dvou základních částí. První část obsahuje ustanovení společná pro všechny obchodní společnosti (§56-§75b ObchZ) a platí tedy i pro společnost s r.o., pokud ve zvláštní úpravě týkající se společnosti s r.o. není odchylná úprava. Druhá část obsahuje zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy společností. Ustanovení týkající se společnosti s r.o. se nachází v §105-§153 ObchZ.
Společnost s r.o. je, stejně jako všechny obchodní společnosti založené podle českého právního řádu, právnickou osobou. Může tedy vlastním jménem nabývat práv a zavazovat se. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených vkladů podle zápisu v obchodním rejstříku.
Povinně zřizovanými orgány společnosti s r.o. jsou valná hromada a jeden nebo několik jednatelů. Obchodní zákoník upravuje také kontrolní orgán-Dozorčí radu, tento orgán povinně společnost s r.o. podle zákona zřizovat nemusí.
Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti patří veškerá rozhodnutí týkající se existence společnosti a její činnosti. Některá rozhodnutí ukládá valné hromadě přímo zákon v §125 odst.1 ObchZ.
Statutárním orgánem společnosti s r.o. je, podle ustanovení §133 odst.1 ObchZ, jeden nebo několik jednatelů. Údaje o jednatelích se povinně zapisují do obchodního rejstříku (§35 písm.f ObchZ).
Ve své práci se zaměřím na jednatele společnosti s r.o. a na vzájemné vztahy mezi jednatelem a společností s r.o. V první kapitole mé práce podrobně a obecně vysvětlím postavení jednatele ve společnosti. Zaměřím se na problémy, které mohou vzniknout při jmenování jednatele do funkce. Budu rozebírat oblast obchodního vedení společnosti a jednání jménem společnosti. Podrobněji v této části práce porovnám možné smluvní vztahy mezi jednatelem a společností. Soustředím se na rozdíly mezi pracovní smlouvou, smlouvou o výkonu funkce a mandátní smlouvou.
Druhá kapitola práce bude podrobně zaměřena na smlouvu o výkonu funkce. Podkladem pro zpracování druhé části práce bude vzor smlouvy, který je přístupný na internetu. Smlouvu budu rozebírat po jednotlivých ustanoveních. Pokusím se vyhledat v odborných publikacích názory odborníků na obchodní právo, komentáře a judikáty k jednotlivým ustanovením zákona, které se ve smlouvě vyskytnou. Pozornost zaměřím na povinnosti jednatelů, které ve smlouvě jsou a tvoří její podstatnou část. Dotknu se, ale bohužel jen okrajově, oblasti, která se týká odpovědnosti jednatele vůči společnosti, protože jen tato část by vyžadovala podrobné prostudování a zpracování, a to přesahuje rozsah této mé práce. Jeden z oddílů práce je také věnována důležité oblasti, zvláště z pohledu jednatele a to stanovení a vyplácení odměny jednatele. Upozorním na nutnost uzavření smlouvy o výkonu funkce, pokud jednatel nepožaduje za práci pro společnost odměnu.
V třetí závěrečné kapitole se pokusím z volně přístupného vzoru smlouvy ze serveru ASPI vytvořit vlastní vzor smlouvy a uplatnit v něm nastudované a zpracované materiály.
I. Obecná část
1. Jednatelé
1.1. Základní vymezení
Společnost s r.o. je právnickou osobou a jako taková nemůže jednat fyzicky sama. Podle §13 ObchZ právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Jednání statutárního orgánu je osobním jednáním právnické osoby. Jako statutární orgán jsou jednatelé oprávněni jednat ve všech záležitostech společnosti (§20 odst. 1 ObčZ).
Podle §133 odst. 1 ObchZ může být statutárním orgánem jeden nebo více jednatelů. Není jednotný názor, zda více jednatelů tvoří kolektivní statutární orgán (tento názor zastávají např. X. Xxxxx, X. Rada a X. Xxxxxxxxxx)1anebo zda každý z těchto jednatelů tvoří samostatný, monokratický statutární orgán (tento názor obhajují např. X. Xxxxxx, X. Xxxxx, X. Xxxxxxxxxxx a X. Xxxxxxxxx )2.
Kolik jednatelů bude společnost mít a jaká bude délka jejich funkčního období, je určeno ve společenské smlouvě společnosti a závisí pouze na volné úvaze společníků společnosti. Podle obchodního zákoníku alespoň jednoho jednatele vždy společnost mít musí. Změna v počtu jednatelů musí být dána změnou společenské smlouvy. První jednatelé společnosti musí být uvedeni ve společenské smlouvě nejenom počtem, ale též jménem, příjmením, bydlištěm a musí být upraveno jejich jednání jménem společnosti. Uvedený počet jednatelů ve společenské smlouvě určuje počet jednatelů společnosti i do budoucna. Později zvolení jednatelé však již ve společenské smlouvě uváděni být nemusí a zpravidla ani nejsou. Z §194 odst. 2 ObchZ vyplývá jen povinnost valné hromady jmenovat do tří měsíců jednatele nového, pokud původní jednatel zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí výkon jeho funkce. Nebude-li z tohoto důvodu plněna řádně působnost jednatele, jmenuje chybějící jednatele soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem. Soud nemůže jmenovat jednatele bez návrhu. Nebude-li podán kvalifikovaný návrh na jmenování chybějícího člena statutárního orgánu, opravňuje ustanovení §194 odst. 2 ObchZ soud ke zrušení společnosti a nařízení její likvidace. K možnosti likvidace společnosti v této situaci se zabývá I. Rada:
„Zmiňované ustanovení nestanovuje, v jaké lhůtě je třeba návrh na jmenování chybějícího člena podat. Ustanovení §68 odst. 6 ObchZ, které upravuje situaci, kdy společnost nemá statutární orgán vůbec, je třeba dospět k závěru, že bude-li podán kvalifikovaný návrh ve lhůtě 1 roku od okamžiku, kdy skončila funkce příslušného člena statutárního orgánu, musí soud chybějícího člena jmenovat. Zrušit společnost a nařídit její likvidaci tak soud podle našeho názoru může až po uplynutí lhůty jednoho roku od skončení funkčního období dotyčného člena statutárního orgánu“.3 Z mé vlastní zkušenosti ale vím, že v obchodním rejstříku je dodnes zapsána jedna ze společností, pro kterou jsme zpracovávali účetnictví, která již od roku 1995 nemá žádného živého jednatele, a společníci nejsou k nalezení. I přes možnost, kterou soud má díky ustanovení §68 odst. 6 ObchZ, nikdy nebyla nařízena likvidace této společnosti.
1 XXXXX, X. Obchodní zákoník-Praktické poznámkové vydání, LINDE Praha, 4. přepracované a rozšířené vydání, podle stavu k 1. 8. 2004, komentář k §133, str. 318
XXXXXXXXXX, I., komentář k obchodnímu zákoníku, 2. díl, 2. vydání, LINDE Praha, 1998 str. 365 RADA I a kol.; Jednatelé s r. o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. doplněné a aktualizované vydání,
2004, str. 11
2 XXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, ASPI 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 248 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník -komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 458
DĚDIČ, J., Společnost s ručením omezeným, POLYGON Praha, 1999, str. 413
3 RADA I a kol.; Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. doplněné a aktualizované vydání, 2004, str. 27
1.2. Působnost jednatele
Působnost statutárního orgánu kapitálové obchodní společnosti lze rozdělit do dvou základních oblastí: obchodní vedení (vnitřní funkce) a jednání jménem společnosti (vnější funkce). Vedle těchto funkcí zákon ukládá jednatelům i další povinnosti, které nelze zařadit pod obchodní vedení ani pod jednání jménem společnosti. Pod obchodní vedení společnosti nelze např. zařadit povinnost svolání valné hromady (§128 odst1 ObchZ). Ke stejnému názoru došel i Nejvyšší soud v následujícím rozsudku:„…svolání valné hromady však nelze považovat ani za součást obchodního vedení společnosti. Obchodní vedení směřuje dovnitř společnosti a jde při něm o řízení společnosti, zejména o realizaci její podnikatelské činnosti. Svolání valné hromady je zvláštní, zákonem výslovně stanovenou povinností, kterou jednatelé plní nad rámec obchodního vedení společnosti“4 . Další zvláštní povinností jednatele upravenou výslovně ObchZ je povinnost oznamovat rejstříkovému soudu splacení vkladů společníků (§113 odst. 1 ObchZ).
1.2.1. Obchodní vedení společnosti
Úprava pro společnost s r. o. je obsažena v ustanovení §134 ObchZ. Podle tohoto ustanovení náleží obchodní vedení jednateli. V komentáři k obchodnímu zákoníku5 k uvedenému paragrafu je uvedeno, že: „Obchodní vedení směřuje dovnitř společnosti. Obchodním vedením se rozumí řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech“. Obdobně je vymezeno obchodní vedení i K. Eliášem: „Obchodní vedení zahrnuje především rozhodování o provozních záležitostech společnosti vůbec, tj. po stránce organizační, technické, výrobní, ekonomické, obchodní, personalistické, apod. V této činnosti je těžiště kompetencí statutárního orgánu, protože tato rozhodnutí reprezentují obsahový podklad pro právní úkony činěné společností vůči třetím osobám (navenek).“6 Přesnou úpravu práv a povinností jednatelů při obchodním vedení by měla obsahovat společenská smlouva. Doporučuje se proto, aby ve společenské smlouvě bylo vyřešeno přesné rozčlenění výkonu obchodního vedení mezi jednotlivé jednatele. Má-li společnost dva a více jednatelů, pak k rozhodnutí je potřeba dle §134 ObchZ souhlas většiny jednatelů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Při rozhodování je potřeba vzít v úvahu i §66 odst. 4 ObchZ, ve kterém je určeno, že jednatelé se mohou usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina z nich. Ke kladnému rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných jednatelů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Každý z jednatelů má jeden hlas. Tato ustanovení zákona, dle mého názoru, vypovídají o tom, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán společnosti, tak jak ve svých materiálech uvádí například X. Xxxxx, protože v těchto paragrafech zákona se na více jednatelů téže společnosti při jejich rozhodování pohlíží spíše jako na orgán kolektivní.
Společenská smlouva může připustit písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky, avšak jen tehdy, pokud s tím souhlasí všichni jednatelé.
Pokud bude jednatel jednat v rozporu s usnesením jednatelů, přijatým v souladu s ustanovením §134 ObchZ většinou z nich, pak i z jeho jednání je společnost zavázána, jako kdyby jednal v souladu s usnesením jednatelů, avšak jen on sám bude odpovídat společnosti za případnou škodu.
4 Rozhodnutí Nejvyššího soudu,z 30. 04. 1997, (Rc) 1 Odon 2/97 - poslední stav textu
5 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 454
6 XXXXX, X.; Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, vydání roku 1997, str. 163
Obchodní vedení společnosti nelze přenést na jiný orgán společnosti a nelze pro vedení společnosti ani vytvořit zvláštní orgán, který by byl vedením společnosti pověřen.
Pokud jde o konkrétní náplň činnosti jednatelů, stanoví §135 odst. 1 ObchZ, že jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Uvedené činnosti nemusí jednatel provádět osobně, ale může si na ně najmout odborníky. Další povinnosti jednatelů a případné důsledky neplnění povinností budou podrobně rozebrány v části II. věnované ustanovením smlouvy o výkonu funkce.
1.2.2. Jednání jménem společnosti
Právnická osoba je fiktivní osobou, a proto, jak jsem již psala, je třeba určit, kdo je jejím jménem oprávněn jednat ve vztazích vůči třetím osobám. V první řadě jsou to statutární orgány společnosti.
V souladu s ustanovením §28 odst. 1 písm. e ObchZ je uvedení způsobu, jakým jedná statutární orgán, resp. jeho členové, údajem, který podléhá zápisu do obchodního rejstříku. Stanovení způsobu jednání jménem společnosti není v případě společnosti s r.o. podstatnou náležitostí společenské smlouvy (s výjimkou prvních jednatelů společnosti s r.o.).
Jednatelským oprávněním se rozumí činnost statutárního orgánu navenek, tedy právní úkony společnosti vůči třetím osobám. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pak je k tomuto jednání oprávněn každý z jednatelů samostatně. Pokud společenská smlouva stanoví, že jménem společnosti musí jednat dva nebo i více jednatelů společně, pak to není možné pokládat za omezení podle §133 odst. 2 ObchZ. Stejným způsobem posoudil tuto situaci Nejvyšší soud. První rozsudek, v kterém je podobná situace rozhodnuta: „Jednání dvou a více jednatelů společně nelze považovat za omezení jednatelského oprávnění, které je ve smyslu ust. §133 odst. 2 obch. Z. neúčinné vůči třetím osobám, nýbrž za určení způsobu jednání členů statutárního orgánu jménem společnosti.“ 7 a podobně i druhý rozsudek:
„…rozsah oprávnění statutárního orgánu jednat jménem právnické osoby je neomezený, což patří k pojmovým znakům statutárního orgánu. Oprávnění jednat ve všech věcech je zároveň neomezitelné. Obchodní zákoník sice v některých případech připouští možnost omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu (u právní formy společnosti s ručením omezeným jde o ustanovení § 133 odst. 2 věty první, které upravuje možnost omezit jednatelská oprávnění jednatele společnosti společenskou smlouvou, stanovami nebo valnou hromadou), ale současně takové omezení prohlašuje za neúčinné vůči třetím osobám (§ 133 odst. 2 věta druhá ObchZ.). Omezení má proto jen vnitřní povahu a jeho porušení neznamená, že by jednání, při němž k němu došlo, právnickou osobu nezavazovalo“.8
Spornou otázkou je, zda je možné, aby společenská smlouva stanovila pro jednání jednatelů společnosti možnost rozdílného rozhodování v různých situacích. Ve společenských smlouvách se vyskytuje ustanovení, které určuje, že je nutné kolektivní jednání pro zcizování nemovitostí společnosti a pro ostatní jednání jednají jednatelé samostatně. V tomto případě X. Xxxxxx dovozuje: „Osobně mám za to, že je třeba šetřit především ochranu dobré víry třetích osob. Ve shodě s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR9 jsem toho názoru, že v řadě
7 Nejvyšší soud ze dne 26. 10. 2004 sp. zn.(Rc) , 29 Odo 34/2004 Jednání obchodní společnosti, Jednatel společnosti s ručením omezeným, Překročení vnitřního omezení jednatelského oprávnění (§ 133 odst. 2 obch. Zák.)
8 Nejvyšší soud ze dne 26. 5. 2004 sp. zn. (Rc), 32 Odo 845/2003 Jmenování jednatele a pověření k určité činnosti při provozování podniku
9 Civ. rozh. Vážný 420 (z r. 1920)
případů by bylo krajně nejisté, zda je třeba jednání jednoho nebo vícero jednatelů; i při sebepřesnějším vymezení hranic jednatelského oprávnění se vždy mohou vyskytnout sporné případy. To by nutně otevíralo cestu různým obmyslným jednáním a podvodům, což nelze dosti dobře akceptovat.“10
Také je třeba uvést, že způsob jednání jednatelů zapsaný v obchodním rejstříku se neuplatní v občanském soudním řízení, kde z ustanovení §21 odst.1a OSŘ vyplývá, že bez ohledu na to, kolik má společnost jednatelů a jak je upraveno jejich jednání ve společenské smlouvě, v občanském soudním řízení jedná za společnost kterýkoli z nich samostatně.
Jednatelé společnosti jsou povinni řídit se při výkonu své působnosti zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Nikdo, a tedy ani valná hromada, však není oprávněn dávat jednatelům pokyny, týkající se obchodního vedení společnosti. Možnost ovlivňovat jednání jednatele valnou hromadou společnosti omezuje i ustanovení §133 odst. 2 ObchZ. Valná hromada sice může svým usnesením omezit působnost jednatele, vůči třetím osobám je to však neúčinné. Případný vzniklý právní úkon je vždy platný, není-li tu jiný důvod k neplatnosti. Pokud však jednatelé nedbali uloženého omezení, stíhá je odpovědnost za škodu, způsobenou obchodní společnosti.
1.2.3. Způsobilost k výkonu funkce
„Způsobilost být jednatelem mají jen fyzické osoby, a to i má-li být jednatel ustaven z řad společníků (§135 odst. 2 v souvislosti s §194 odst. 7). První jednatelé jsou do funkce ustaveni určením společenské smlouvy (§110 odst. 1 písm. e), další pak volbou na valné hromadě (125 odst. 1 písm. f). Doklady o vzniku a zániku jednatelské funkce se zakládají do sbírky listin podle §27a odst. 2 písm. b). Jednatelem nesmí být člen dozorčí rady (§139 odst. 2) a z povahy věci plyne, že ani prokurista. Jednatelem může být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle §6 živn. Z.“11
Jednatelem tedy může být fyzická osoba, starší 18. let, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná, u které nenastala překážka v provozování živnosti. Nesmí být zároveň členem dozorčí rady téže společnosti. Na fyzickou osobu, jednatele, se nesmí také vztahovat zákaz výkonu funkce podle §38 l ObchZ. A také nesmí být prokuristou téže společnosti.
Za bezúhonným je ve smyslu §6 odst. 2 Živnostenského zákona (dále jen ŽivZ) ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen:
1. pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku;
2. pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nebo
3. pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání
a současně i ten, kdo za takové činy odsouzen byl, ale hledí se na něj, jako by odsouzen nebyl.12
10 XXXXXX, T., Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 253
11 XXXXX, K., Obchodní zákoník-Praktické poznámkové vydání, LINDE Praha, 4. přepracované a rozšířené vydání, podle stavu k 1. 8. 2004; komentář k §133, str. 318
12 Zpracováno podle: RADA I a kol.; Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004, str. 13
Fyzická osoba dokládá bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů, u zahraniční osoby jsou nutné rovnocenné doklady ze země původu. U fyzické osoby, která se má stát jednatelem společnosti, také nemohou nastat podle §8 ŽivnZ překážky provozování živnosti. V tomto ustanovení ŽivnZ jsou řešeny překážky, týkající se prohlášení konkurzu na fyzickou osobu, insolvenčního řízení a zákazu provozování živnosti. V jednotlivých odstavcích tohoto ustanovení jsou přesně určeny lhůty, v průběhu kterých se fyzická osoba z důvodu vyjmenovaných překážek nemůže stát jednatelem. Tato překážka nejde obejít ani případným usnesením valné hromady o jmenování osoby do funkce jednatele společnosti. Pokud by valná hromada takové usnesení přijala, nemělo by žádné právní účinky.
Dále je v §38 l ObchZ pamatováno na podmínky způsobilosti k výkonu funkce u tzv. bankrotářů, tedy osob, které přivedly již v minulosti jinou právnickou osobu do úpadku. V tomto případě již není ObchZ tak striktní, protože účinky omezení uvedených v tomto ustanovení lze plně změnit rozhodnutím valné hromady. Pokud tedy členové valné hromady budou obeznámeni s případným porušením daných podmínek, pak musí rozhodnout o jmenování nebo potvrzení jednatele ve funkci dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na valné hromadě. Pokud k potvrzení jednatele ve funkci nedojde do 3 měsíců, kdy skutečnost podle § 38 l ObchZ nastala, pak výkon funkce zaniká posledním dnem lhůty.
2. Vztah jednatele a společnosti
2.1. Vznik funkce jednatele
Jednatel, jak jsem již psala, je dle zákona statutárním orgánem společnosti. Ustanovením do funkce vzniká určitý právní vztah mezi společností a jednatelem. „Mezi oběma vzniká specifický právní poměr, charakterizovaný jako obligační neboli závazkový vztah. V rámci tohoto poměru je jednatel povinen k určitým plněním vůči společnosti, především k řádné a profesionální správě jejího podniku, a naproti tomu i společnost je povinna k určitým plněním vůči jednateli, zejména je zavázána platit mu za jeho činnost odměnu. Co do základní charakteristiky, jde o závazkový vztah synallagmatický (oboustranně zavazující) a typická je jeho oboustranná podmíněnost práv a povinností, a tudíž i vzájemná závislost plnění obou účastníků takového vztahu. Starý latinský obrat, charakterizující obligaci termínem iuris vinculum (právní pouto), velmi plasticky demonstruje jeho povahu“.13 Postup uzavření smlouvy je shodný s uzavíráním smluv podle XxxxX. Vzhledem k tomu, že v ObchZ vznik smluv není řešen, je nutné postupovat dle §43 a násl. ObčZ. Společnost předkládá jednateli návrh na uzavření smlouvy-ofertu, pro její přijetí je nutné, aby jednatel smlouvu akceptoval.
U nevzniklé společnosti jsou jednatelé uvedeni ve společenské smlouvě. Jsou v souladu s ustanovením §110 odst. 1 písm. e ObchZ ustanoveni do funkce podpisem společenské smlouvy. Jejich funkce však vzniká až současně se vznikem společnosti. Ustanovení jednatelé mohou v souladu s §64 ObchZ podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Toto ustanovení dále jednatelům umožňuje, aby jménem společnosti před jejím vznikem jednali i v dalších případech. Je třeba uvést, že jednající osoby jsou ze svého jednání zavázány samy, a to společně a nerozdílně. Schválí-li však společníci nebo valná hromada společnosti tato jednání, učiněná jménem společnosti do tří měsíců od jejího vzniku, platí, že společnost byla z těchto jednání vázána od počátku.
13ELIÁŠ, K.; Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, vydání roku 1997, str. 167
U existujících společností jsou jednatelé jmenováni:
1. Usnesením valné hromady (§125 odst. 1 písm. f ObchZ), popřípadě i souhlasem společníků podle §127 odst. 7 ObchZ.
2. Rozhodnutím společníků podle §130 ObchZ nebo
3. Rozhodnutím jediného společníka podle §132 ObchZ.
Vzhledem k tomu, že se jedná o dvoustranný právní vztah, tak ačkoli to ObchZ výslovně nevyžaduje, je zapotřebí, aby jednatel vyjádřil se svým jmenováním souhlas. Souhlas nemusí být nijak formální. Tím, že nově jmenovaný jednatel spolupracuje při podání návrhu na zápis své osoby do obchodního rejstříku, předkládá dokumenty s úředně ověřeným vlastnoručním podpisem, je tato jeho spolupráce nevyhnutelná. Z tohoto jeho jednání lze souhlas se jmenováním dovodit.14
V denní praxi vznikají problémy s určením okamžiku vzniku funkce jednatele. Podle zákona vzniká funkce v momentě, kdy o jmenování bylo platně a účinně rozhodnuto.
„Rozhodnutí o jmenování či odvolání jednatelů, popřípadě členů dozorčí rady, je účinné od účinnosti příslušného usnesení valné hromady. Zápis jednatele do obchodního rejstříku ani jeho výmaz nemají konstitutivní účinky.“15 Stejný závěr je uveden již i v rozsudku Nejvyššího soudu z roku 1935: „Zápis zániku nebo změny zastupovacího práva jednatelů v případě odvolání jednatelů má pouze význam deklaratorní, nikoli konstitutivní, takže zřízení jednatelé, třeba by do rejstříku zapsáni nebyli, mají neomezené právo jednat za společnost a jednatelé odvolaní, třeba by v rejstříku ještě nebyli zapsáni, nejsou oprávněni jménem společnosti jednat.“16.
Dle zákona jednatel nepotřebuje pro výkon své funkce žádné zvláštní písemné oprávnění. To vyvolává potíže v době ukončení funkce původního jednatele a nástupu do funkce jednatele nově jmenovaného. Nově jmenovaný jednatel již má všechny pravomoci k výkonu své funkce, ale třetím osobám to není schopen platně prokázat (může předložit jen usnesení valné hromady), protože zápis v obchodním rejstříku ještě neproběhl. Odvolaný nebo odstupující jednatel naopak je zapsán v obchodním rejstříku, ale pravomoc už podle zákona nemá. Z ustanovení § 29 odst. 1 ObchZ vyplývá, že pokud odvolaný jednatel, zapsaný v obchodním rejstříku, učiní jménem společnosti právní úkon ve vztahu ke třetí osobě, která jedná v dobré víře v zápis do obchodního rejstříku, takovýto úkon je platný a společnost je z takto vzniklých úkonů plně zavázána, pokud se nepodaří prokázat, že třetí osoba měla dostatek informací o proběhlé změně. Z výše uvedených důvodů je potřeba, aby žádost o změnu zápisu v obchodním rejstříku byla podána bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (§32 odst. 3 ObchZ). X. Xxxxxxxxxxx v komentáři uvádí: „ lhůta bez zbytečného odkladu není v zákoně blíže vymezena ani specifikována. Lhůta začíná běžet od vzniku rozhodné skutečnosti. Lhůta bez zbytečného odkladu je první částí složené lhůty dle §31 odst1-2.“17 Návrh na zápis nebo výmaz určité skutečnosti podává právnická osoba jednající svým statutárním orgánem. „Na návrhu na změnu již zapsaných skutečností či na návrhu na výmaz těchto skutečností, podává-li ho právnická osoba jednající svým statutárním orgánem,
14 Ke stejnému závěru dochází již dříve Xxxxx, K.: Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, Praha 1997, str. 167
15ŠTENGLOVÁ, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX; Str. 418
16 Judikatura-Váž . 14538 (z r. 1935); z odůvodnění str. 307 v XXXXXX, X. Obchodní zákoník-Praktické poznámkové vydání, LINDE Praha, 4. přepracované a rozšířené vydání, podle stavu k 1. 8. 2004 - komentář k
§125
17 XXXXXXXXXXX, M. in XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11. vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 80
bude postačovat úředně ověřený podpis statutárního orgánu, který je k takovému úkonu oprávněn…. Je třeba však poukázat na ustanovení §21 odst. 1 OSŘ, ve kterém se uvádí, že za právnickou osobu jedná statutární orgán, pokud tvoří statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, případně člen, který byl tím pověřen. V souladu s tímto ustanovením podává návrh pověřený jednatel. Podle odstavce 2 §31 ObchZ, může návrh na zápis podat i osoba, která na něm doloží právní zájem a k návrhu přiloží předepsané listiny. Podmínkou podle odstavce 2 §31 ObchZ je, že osoba určená v odstavci 1 nesplní svou povinnost do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla.“18
Pokud však rejstříkový soud návrh na povolení zápisu nového jednatele zamítne, považuje se podle § 30 odst. 2 ObchZ jeho volba nebo jmenování za neplatnou od počátku. V tomto případě je potřeba řešit, co se stane s právními úkony, které takto zvolené nebo jmenované osoby učinily v mezidobí od svého jmenování či volby do vydání zamítavého rozhodnutí soudu. „Zákon řeší tuto situaci ve prospěch třetích osob, neboť stanoví, že práva třetích osob, nabytá v dobré víře tím nejsou dotčena.“19 Zamítavé rozhodnutí rejstříkový soud po nabytí právní moci zveřejní. Do zveřejnění nemůže právnická osoba namítat neplatnost volby nebo jmenování vůči třetím osobám, ledaže prokáže, že o neplatnosti osoby věděly.
2.2. Právní regulace vztahu jednatele a společnosti
Vztah společnosti a jednatele je vztahem smluvním a jako takový se řídí ustanoveními ObchZ. Jak bylo uvedeno v předchozích částech práce, jednatel pro výkon své funkce nepotřebuje žádný doklad o svém jmenování a nepotřebuje ani žádnou smlouvu, aby jeho funkce vznikla. V zájmu společnosti, ale i v zájmu jednatele, je dobré a potřebné vzájemné vztahy smluvně upravit, protože pokud smlouva nebude uzavřena, je potřeba použít pro vztah jednatele a společnosti přiměřeně smlouvu mandátní, což v mnoha případech nebude dobré ani pro jednu stranu.
X. Xxxxxx uvádí: „Jádro právní úpravy této regulace se nachází v ust. §66 odst. 2 ObchZ. Vztah jednatele a společnosti při zařizování záležitostí společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě, pokud mezi společností a jednatelem nebyla uzavřena smlouva o výkonu funkce nebo pokud ze zákona neplyne jiné určení vzájemných práv a povinností.“20
Obdobně je tento vztah řešen i v komentáři X. Xxxxxxxxx: „Pro vztah mezi obchodní společností a členem jejího statutárního či jiného orgánu nebo společníkem je důležité zejména přiměřené použití ustanovení o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti. V této souvislosti je třeba upozornit, že vztah mezi společností a jejím orgánem nebo členem orgánu není v žádném případě vztahem pracovněprávním, a to ani tehdy, pokud mezi nimi existuje pracovněprávní vztah pro výkon jiné činnosti. Z ustanovení odstavce 2 vyplývá, že přiměřené použití ustanovení o mandátní smlouvě připadá v úvahu pouze tehdy, pokud mezi společností a jejím orgánem nebo členem jejího orgánu není uzavřena zvláštní smlouva, upravující vzájemná práva a povinnosti při výkonu funkce. Taková smlouva bude zpravidla smlouvou nepojmenovanou, když použití pracovní smlouvy nepřipadá, jak se uvádí shora, v úvahu. V úvahu podle našeho názoru nepřipadá ani uzavření mandátní smlouvy, neboť v tomto případě nejde o založení mandátního vztahu mezi účastníky, ale pouze o úpravu práv a
18BARTOŠÍKOVÁ, M. in XXXXXXXXX, I., XXXXX, X., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11. vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 80
19 XXXXXXXXXXX, M. in XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11. vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 73
20 XXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 271
povinností ve vztahu, který již vznikl volbou či jmenováním. Mandátní smlouva také zřejmě nepokrývá všechny požadavky, které je třeba na takovou smlouvu mít. Tato smlouva však se nepochybně bude svojí povahou blížit mandátní smlouvě.“21
Pokud tedy nebude uzavřena smlouva s jednatelem, použijí se podle §66 odst. 2 ObchZ pro jednatele přiměřeně zejména tato ustanovení o mandátní smlouvě:
1. člen statutárního orgánu má nárok na úplatu (§566 a §571 ObchZ)
2. člen statutárního orgánu má nárok na náhradu nákladů, které nutně nebo účelně vynaložil při plnění svých závazků (ustanovení §572 ObchZ)
3. člen statutárního orgánu je povinen se řídit pokyny společnosti a jednat v souladu se zájmy společnosti (§567 odst. 2 ObchZ). Od pokynů se může odchýlit jen tehdy, je-li to naléhavě nezbytné v zájmu společnosti a nemůže-li včas obdržet její souhlas (§567 odst. 3 ObchZ).
2.2.1. Smlouva o výkonu funkce
Uzavření smlouvy o výkonu funkce není podle zákona povinné, ale lze jej doporučit. Uzavření smlouvy nemůže být podmínkou pro vznik funkce a pro zápis statutárního orgánu do obchodního rejstříku. „Závazek k výkonu funkce je podle §66 odst. 2 ObchZ závazkem osobní povahy, což znamená, že jednatel se nemůže nechat při výkonu funkce, vyjma jednání jménem společnosti vůči třetím osobám, zastoupit.“22 Zákon dále odkazuje při uzavírání smlouvy na přiměřené použití mandátní smlouvy. Smlouva o výkonu funkce musí být uzavřena písemně a schválena valnou hromadou společnosti. Práva a povinnosti založené smlouvou o výkonu funkce uzavřenou mezi společností a jejím statutárním orgánem se podle ustanovení §261 odst. 3 písm. f ObchZ bez výjimky řídí ustanoveními třetí části obchodního zákoníku. Jde tedy o tzv. absolutní obchod, který podléhá úpravě ObchZ bez ohledu na postavení smluvních stran. Otázkou je, co smlouva vlastně může obsahovat. V ustanoveních smlouvy se většinou upravují práva a povinnosti, které nejsou upraveny kogentními ustanoveními obchodního zákoníku. Dále je zde stanovena odměna, případně způsob výpočtu či stanovení odměny. Smluvně lze dohodnout i práci pro společnost bez odměny. Ve smlouvě nelze omezit odpovědnost vůči společnosti. Podrobněji se obsahem smlouvy o výkonu funkce zabývám v samostatné kapitole II.
2.2.2. Mandátní smlouva
„Z ustanovení odstavce 1 písm. a po novele provedené zák. č 370/2000 Sb. již jednoznačně vyplývá, že osoby, na které se vztahuje zákaz konkurence, nemohou být obchodními partnery společnosti, tj. že s ní jako podnikatelé nemohou uzavírat smlouvy v předmětu svého podnikání a že nesmějí podnikat v předmětu podnikání společnosti.“ A dále
„Ustanovení odstavce znemožňuje uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu.“23 . V dalším komentáři je názor dle mého názoru přesnější, protože i smlouva o výkonu funkce je smlouvou, která se svoji povahou blíží smlouvám, které toto ustanovení zakazuje použít na vztah mezi jednatelem a společností. A proto se přikláním
21ŠTENGLOVÁ, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník - komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX komentář k §66 odst. 0, xxx. 215
22BARTOŠÍKOVÁ, M., XXXXXXXXX, I.: Společnost s ručením omezeným, C. H. XXXX, 2. vydání, 2003, str. 183
23 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX komentář k §66 odst. 0, xxx. 466, komentář k § 136
k názoru, že: „Formulace „ani vstupovat se společností do obchodních vztahů“ však navzdory svému znění, nepředstavuje absolutní zákaz vstupovat do jakýchkoli vztahů“…vše lze snad vyložit jedině tak, že jednatel nesmí vstupovat se společností do takových obchodních vztahů, v nichž by jednatel uskutečňoval obchod se společností jako podnikatel.“24 Toto ustanovení si vykládám tak, že jako účetní nemohu poskytovat své služby společnosti, v níž jsem jednatelkou, pokud tato společnost má v předmětu podnikání poskytování účetních služeb. To pro mne znamená, že uzavření mandátní smlouvy mezi mnou jako jednatelkou a společností je prakticky nemožné. Bohužel ale v ojedinělých případech nejde najít jiné řešení. Uvedu příklad z mé praxe. Daňový poradce musí poskytovat své služby jako fyzická osoba dle zákona 523/1992 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců (dále jen ZoDPaKDP). Pokud je jednatelem ve společnosti s r.o., která má v předmětu podnikání daňové poradenství, tak daňového poradce společnost potřebuje již jako odpovědného zástupce pro zápis do Obchodního rejstříku pro tuto oblast své činnosti. Dostáváme se do situace, kdy není možné použít jinou než jakoukoli obchodněprávní smlouvu pro určení práv a povinností daňového poradce vůči společnosti. Použití obchodněprávní smlouvy mi ale
§136 ObchZ zakazuje. Nemohu tuto svoji činnost ani včlenit jako povinnost do smlouvy o výkonu funkce jednatele, protože podle ZoDPaKDP musím být na činnost daňového poradce pojištěna jako fyzická osoba. Situace se možná změní, pokud bude ujasněna funkce právnických osob – daňových poradců, které jsou dnes sice již v zákoně o daňovém poradenství definovány, ale jejich činnost dosud provází mnoho nejasností. Mám tedy, i přes ustanovení §136 ObchZ , uzavřenu smlouvu mandátní mezi mnou a společností o daňovém poradenství s tím, že všechny příjmy z této smlouvy plynoucí mi budou při případné kontrole ze strany správce daně překlasifikovány na příjmy ze závislé činnosti, jako bych byla zaměstnancem společnosti.
2.2.3. Pracovní poměr
Na výkon funkce člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu společnosti nelze uzavřít platně pracovní smlouvu. Nelze dosáhnout toho, aby se odpovědnost jednatele za výkon funkce a s ní související otázka náhrady škody, kterou svým výkonem funkce způsobí, posuzovala podle předpisů pracovního práva, ale stále by se posuzovala podle úpravy obsažené v ObchZ. Velmi často jsou pracovní smlouvy uzavírány, a to i přesto, že Nejvyšší soud se vyslovil k jejich neplatnosti: „Činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem. Funkce statutárního orgánu společnosti totiž není druhem práce ve smyslu ustanovení 29 odst. 1 písm. a) zák. práce a vznik a zánik tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy a řídí se obsahem společenské smlouvy. Právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným však nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní společnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovněprávních vztahů. Skutečnost, že fyzická osoba je společníkem společnosti s ručením omezeným nebo že byla ustavena statutárním orgánem společnosti, sama o sobě nebrání tomu, aby navázala s touto společností pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah, pokud jeho náplní není výkon činnosti statutárního orgánu.“25
V dalším rozsudku, který se týkal pracovně právního vztahu jednatele, rozhodoval soud o případu, kdy jednatel byl ve společnosti zaměstnán na pozici obchodního ředitele společnosti. Soud rozhodl v tomto případě o nemožnosti vykonávat činnost ředitele
24 XXXXXXX, X., XXXXXX, X., XXXXXX, X. et al. -Obchodní zákoník úplný text zákona s komentářem, LINDE Praha, 2006, str. 169 komentář k §65
25 Vrchní soud ze dne 21. 04. 1993 sp. zn. 6 Cdo 108/1992
společnosti bez toho, aby jeho činnost coby zaměstnance neměla podobnou náplň jako činnost jednatele společnosti: „Pokud s ohledem na takto zjištěný skutkový stav dospěl odvolací soud k závěru, že předmětná dohoda o pracovní činnosti je neplatná podle ust. § 242 odst. 1 písm.
a) zák. práce, neboť obsah činnosti žalobce ve funkci ředitele provozovny nepředstavuje jiný druh práce, než obsah funkce jednatele, nelze tomuto posouzení vytýkat, že by bylo v rozporu s hmotným právem či judikaturou“26
Z těchto uvedených judikátů vyplývá, že náplní pracovního pozice ve společnosti, na které pracuje jednatel společnosti, se nesmí ani v náznacích dotýkat a připomínat činnost jednatele. Je velmi obtížné oddělit činnosti zaměstnance společnosti na vedoucí pozici a jednatele téže společnosti. Náplní práce ředitele ve skutečnosti nemůže být nic jiného, než vedení společnosti a zachovávání jejího zdárného chodu. „Problematickou oblastí, ve které dochází pravidelně ke kolizi, je jednání jménem společnosti, ke kterému je na straně jedné oprávněn ve smyslu ustanovení §20 odst. 1 ObčZ a ustanovení § 13 odst. 2 ObchZ statutární orgán společnosti a jednání za společnost, ke kterému jsou na straně druhé ve smyslu ustanovení § 20 odst. 2 ObčZ a ustanovení §15 odst. 1 ObchZ oprávněni mimo jiné i vedoucí zaměstnanci.“27 Při jakémkoli jednání s touto osobou pak často nastává otázka, z jakého titulu osoba jedná, jestli jedná jménem společnosti jako její jednatel nebo za společnost jako její zaměstnanec. Vzhledem k omezené odpovědnosti se snaží jednatelé společností vystupovat v pozici zaměstnance společnosti nikoli jako statutární orgán.
K otázce odpovědnosti člena statutárního orgánu, který je v obou pozicích současně, se vyslovil X. Xxxxxx: „ De lege ferenda by bylo vhodné pro případ, že člen statutárního orgánu budu zároveň i osobou v pracovním vztahu k téže korporaci, zakotvit, že se jeho odpovědnost vždy řídí ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na to, zda jednal jako člen statutárního orgánu nebo jako zaměstnanec.“28 Tato úprava by byla velkým přínosem z hlediska ochrany společnosti a jejich věřitelů, protože by nemohlo v uvedených případech docházet k pochybnostem.
Zajímavý názor ve své knize uvádí a zpracovává, ke stejnému tématu I. Rada, který zde odkazuje na článek X. Xxxxxx: „Podobně se touto otázkou zabýval X. Xxxxxx, který nejen považuje samotnou paralelní existenci těchto dvou vztahů za obcházení účelu zákona nebo za porušení dobrých mravů. Argumentuje však také tím, že ustanovení §66 odst. 7 ObchZ nevyžaduje uvedení funkce osoby, jednající za společnost, je právní úkon za splnění dalších zákonných podmínek platný i bez uvedení funkce. V důsledku toho podle X. Xxxxxx nemůže být zpochybněna platnost úkonu a tím i vyšší odpovědnost člena statutárního orgánu, pokud jednající osoba uvede ke svému podpisu pracovněprávní funkci s limitovanou odpovědností. Vše komplexně shrnuje X. Xxxxxx v závěru: „V úvahu by v takových a podobných případech měla být brána (v zájmu ochrany dobré víry) ta funkce, s níž je spojena vyšší odpovědnost či ručení jednajícího, i když v dodatku podpisu není uvedena nebo je tam uvedena funkce s nižší odpovědností, pokud je druhá strana v dobré víře o tom, že onen jednající zastává u téhož podnikatele i funkci s vyšší odpovědností (ručením).“29“30
Z těchto uvedených a citovaných důvodu je dobré, aby jednatel měl na vedení společnosti a činnosti související s vedením společnosti, uzavřenou jen smlouvu o výkonu
26 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 10. 2005 sp. zn. 26 Cdo 781/2005
27 XXXX, X., a kol.; Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004, str. 45
28 Citace uvedena v knize I. Xxxx (citace 27) s odkazem: XXXXXX, X. Xxxxxx právního vztahu členů orgánů k obchodním společnostem a družstvům., Právní rozhledy, 2000, č. 2, str. 60
29 XXXXXX, J.: O střetu zájmů podnikatelů a jejich manažerů, Právní rozhledy, 2004, č. 13- převzato z knihy I.Rady-odkaz 30.
30 RADA I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004, str. 46
funkce. V případě, že skutečně vykonává ještě naprosto jinou činnosti, je možné uzavřít pracovní smlouvu (skladník, účetní). Zcela určitě by však pracovní poměr měl splňovat podmínky závislosti zaměstnance na pokynech nadřízeného pracovníka (závislost jako jeden z hlavních znaků pracovního poměru).
2.3. Zánik funkce jednatele
Zákon výslovně nestanoví, jakým způsobem zaniká právní vztah mezi společností a jednatelem. Pouze z odkazu §135 odst. 2 ObchZ na ustanovení §194 odst. 2 ObchZ lze dovodit, že právní vztah mezi jednatelem a společností zaniká smrtí jednatele, odvoláním z funkce, vzdáním se funkce anebo skončením jeho funkčního období.
Zemře-li jednatel, zaniká okamžikem jeho smrti výkon funkce jednatele a v žádném případě nepřechází na dědice.
2.3.1. Odvolání z funkce
Odvolání jednatele je nejčastějším způsobem zániku funkce jednatele. Podle §125 odst. 1 písm. f ObchZ je pro odvolání jednatele rozhodné usnesení valné hromady společnosti. K tomuto rozhodnutí je potřeba prostá většina hlasů přítomných společníků podle §127 odst. 3 ObchZ, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak. Je to jednostranná právní skutečnost. Zákon nevyžaduje uvedení důvodů v rozhodnutí o odvolání, rozhodnutí je plně v kompetenci valné hromady. Bez ohledu na stav zápisu v obchodním rejstříku končí funkce jednatele ukončením smluvního vztahu mezi společností a jednatelem. „Případné přetrvání zápisu jednatele v obchodním rejstříku i poté, co dotyčná osoba svoji funkci řádným způsobem ukončila, nemá jiný význam než ten, který plyne z principu materiální publicity rejstříkových zápisů (§29 odst. 1 ObchZ), tedy pokud bývalý jednatel jednal s třetí osobou, ačkoli jeho výkon funkce již skončil a třetí osoba byla v dobré víře ve stav zápisu v obchodním rejstříku, kde je dosud bývalý jednatel zapsán, pak je chráněna a společnost nemůže namítat, že právní úkon je neplatný.31 K odvolání dochází na vlastní žádost jednatele nebo důvodem mohou být i jiné věci.
„Případné ujednání ve společenské smlouvě, smlouvě o výkonu funkce nebo ve stanovách, podle níž je společnost povinna ponechat určitou osobu ve funkci po určitou dobu, anebo jej vůbec nesmí valná hromada nebo společníci odvolat nebo odvolat pouze z určitých důvodů, je neplatné pro zjevný rozpor se zákonem. Účelem zákonné úpravy jednatelů v obchodním zákoníku je právě umožnění opaku, totiž možnost jednatele kdykoli odvolat z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu.“32,33Nyní je možnost valné hromady odvolat člena statutárního orgánu dána kogentním ustanovením ObchZ §125 odst. 1 písm.f. Podle tohoto ustanovení je odvolání členů statutárního orgánu plně v kompetenci valné hromady, to znamená, že tento orgán musí mít kdykoliv možnost na základě svého svobodného rozhodnutí uvážit, zda členové statutárního orgánu stále mají jeho důvěru a v případě, že tomu tak nebude, musí mít možnost je odvolat. Společníci v případě odvolání jednatele nemusí jednateli své rozhodnutí nikterak zdůvodňovat. Jakékoliv omezení tohoto práva musí být výslovně umožněno zákonem. Tak je tomu například, když společenská smlouva stanoví, že pro odvolání člena statutárního orgánu je potřeba více hlasů, než je nadpoloviční většina přítomných společníků. Smlouva může určit i 100% všech společníků.
31 XXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 265
32 XXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 266
33 Ve výše uvedené stati je odkaz na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2000 sp. 29 Cdo 968/2000
Podmínkou platného odvolání jednatele je pouze to, aby byl dodržen bezchybný formální postup. Valná hromada musí být svolána v souladu s §129 ObchZ. V průběhu jednání valné hromady nebo jednání společníků musí být dodržen řádný procesní postup, aby nemohlo dojít ke zrušení rozhodnutí soudem podle §131 ObchZ. V tom případě by se mohlo stát, že jednatel by zůstal jednatelem i nadále. Platí tady, že rejstříkový soud nebo soud, rozhodující o neplatnosti usnesení valné hromady, může odvolání přezkoumávat jen z toho hlediska, zda byl dodržen právními předpisy, společenskou smlouvou a stanovami předepsaný postup, věcný přezkum není přípustný.
2.3.2. Odstoupení z funkce
Jednatel má právo dle §66 odst. 1 ObchZ ze své funkce odstoupit. Může odstoupit bez udání důvodu. K možnosti odstoupení z funkce uvádí X. Xxxxxxxxxx: „Základním principem, který je vyjádřen v prvním odstavci, je dobrovolnost výkonu funkcí v obchodní společnosti.“34 Jednatel má povinnost oznámit své rozhodnutí o odstoupení orgánu, který jej zvolil nebo jmenoval. Písemná forma není nutná, ale vzhledem praxi je vhodnější než pouhé ústní oznámení. Výkon jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení jednatele projednal nebo měl projednat orgán, který člena statutárního orgánu zvolil nebo jmenoval. Projednání odstoupení jednatele musí proběhnout na prvním zasedání příslušného orgánu po oznámení o odstoupení jednatele. Pokud odstupující člen statutárního orgánu informoval ostatní jednatele o svém odstoupení, jsou tito jednatelé oprávněni svolat mimořádnou valnou hromadu. Zákon jim však tuto povinnost neukládá, a tak bude jen na jejich uvážení a okolnostech, jestli valnou hromadu svolají. Pokud bylo oznámení podáno přímo na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce až po uplynutí dvou měsíců po takovém oznámení, pokud neschválí příslušný orgán jiný okamžik zániku funkce. Tuto lhůtu přinesla novela, a jak uvádí X. Xxxxxxxxx: „tato novela také upravila výslovně možnost a podmínky rezignace přímo na jednání orgánu, který má o odstoupení rozhodnout, přičemž stanovením zvláštní lhůty pro účinnost takového odstoupení zajistila ochranu společnosti před zneužitím institutu odstoupení odstoupením „ze dne na den“tj. před šikanózním výkonem práva“35. Lhůta může být zkrácena i jmenováním nového jednatele společnosti.
2.3.3 Ztráta způsobilosti k výkonu funkce
V tomto případě platí dva odlišné režimy. V prvé řadě, pokud dojde ke ztrátě některé z podmínek způsobilosti (§135 odst. 2, s odkazem na §194 odst. 7 ObchZ), pak funkce zaniká bez dalšího ex lege. V druhém případě, pokud vznikne překážka podle § 38 l odst. 1 ObchZ, pak může valná hromada, která je s novou situací obeznámena, rozhodnout o setrvání jednatele ve funkci dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na zasedání valné hromady. Pokud valná hromada nerozhodne o potvrzení nebo odvolání statutárního orgánu nebo jeho člena, zaniká jeho funkce uplynutím tří měsíců ode dne, kdy rozhodná skutečnost nastala.
34 XXXXXXXXXX, I., Komentář k obchodnímu zákoníku, 2. díl, 2. vydání, LINDE Praha, 1998, str. 132
35 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 232
II. Smlouva o výkonu funkce
1. Důvody uzavření smlouvy
Z předchozí části mé práce vyplývají následující důvody pro uzavření smlouvy mezi společností a jmenovaným jednatelem. Každá společnost s ručením omezeným musí mít, vedle alespoň jednoho společníka, také alespoň jednoho jednatele, který je podle §133 ObchZ jejím statutárním orgánem. Podle zákona jednatel za společnost jedná a přísluší mu i obchodní vedení společnosti. Přesnější podmínky a představy společníků je dobré vtělit do uzavřené smlouvy mezi jednatelem a společníky. Jednatel pro výkon své funkce nepotřebuje od valné hromady žádné pověření k tomu, aby mohl začít vykonávat svoji funkci, postačí mu pouhé jmenování do funkce. Při zahájení činnosti společnosti u prvních jednatelů stačí, aby mohli začít jednat, zápis jejich jmen a adresy bydliště do společenské smlouvy (§110 odst. 1 písm. e ObchZ a §64 ObchZ). Každý později jmenovaný jednatel musí být jmenován valnou hromadou společnosti správným procesním způsobem. Počátek výkonu funkce jednatele je den jeho jmenování valnou hromadou. Zápis jednatele do obchodního rejstříku je pouze deklaratorní zápis.
Podle § 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem při zařizování záležitostí společnosti, řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Ve svém rozhodnutí se ve stejném smyslu vyjádřil i Nejvyšší soud
„V ustanovení §66 odst. 2 ObchZ se určuje, že vztah mezi společností a členem statutárního orgánu společnosti při zařizování záležitosti společnosti se řídí přiměřeně ustanovením o mandátní smlouvě, pokud z jejich ujednání se společností nebo jiných ustanovení tohoto zákona upravujících jejich povinností nevyplývá jiné určení práv a povinností. V ustanovení
§566 odst. 1 ObchZ se stanoví, že mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Z §566 odst. 1 ObchZ plyne, že mandátní smlouva je smlouvou, mezi jejíž pojmové znaky patří zaplacení úplaty za výkon činnosti mandatáře, což vyplývá jednak z vymezení povinnosti mandatáře (zařídit za úplatu určitou obchodní záležitost), jednak z vymezení povinnosti mandanta (za vyřízení záležitosti zaplatit). V rámci přiměřeného použití tohoto ustanovení lze potom dovodit, že není-li sjednán (nebo zákonem stanoven) bezúplatný výkon funkce, je výkon funkce úplatný. Domáhá-li se jednatel odměny za výkon funkce ve výši určené s přiměřeným použitím právní úpravy mandátní smlouvy, musí tvrdit a prokazovat, že byl po období, za které se dožaduje odměny, jednatelem společnosti 36
Vzhledem k tomuto ustanovení zákona a uvedenému judikátu je pro společnost výhodnější uzavřít přesnou, určitou a pro společnost a jednatele přijatelnou smlouvu. Jedná-li se o jednatele, který je zároveň odpovědným zástupcem ve smyslu ŽivZ, je dobré ve smlouvě upravit i výkon funkce odpovědného zástupce. Je tím splněn formální požadavek ŽivZ, na výkon odpovědného zástupce ve smluvním vztahu se společností.
V případě neuzavření smlouvy se společnost vystavuje nebezpečí, že případný spor bude řešit soud, který použije „přiměřeně“ ustanovení mandátní smlouvy. Mohou to být pro společnost nevýhodná ustanovení smlouvy, jako je její nutná úplatnost v přiměřené a obvyklé výši v době jmenování jednatele do funkce.
36 Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2007 sp. zn. 29 Odo 994/2005
Závazek jednatele k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou. Důležitým aspektem, pro který doporučuji uzavřít smlouvu se všemi jednateli společností, je také možnost smluvního upřesnění odpovědnosti jednatele vůči společnosti za případnou škodu. Odpovědnosti se nelze v žádném případě vzdát předem, ale lze ji smluvně opatřit pravidly, na kterých se strany ve smlouvě dohodnou.
Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu nebo právě z uzavřené smlouvy, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady.
2. Smlouva
Pro zpracování následující části jsem vyhledala různé vzory smluv o výkonu funkce. Vzory se v hlavních bodech vcelku shodovaly. Smlouva o výkonu funkce není smlouvou, která by měla taxativně stanovené náležitosti. Pokusila jsem se tedy sestavit osnovu takovéto smlouvy. Vybrala jsem příklady jednotlivých důležitých ustanovení, ze smluv které se mi podařilo získat. V komentáři k jednotlivým bodům rozeberu potřebná ustanovení zákona, na která by se společnost a jednatelé měli při uzavírání tohoto druhu smlouvy zaměřit.
2.1. Základní podmínky obchodní smlouvy
Jak bylo již uvedeno, jedná se o smlouvu uzavřenou podle obchodního zákoníku. Obchodní zákoník preferuje zásadu smluvní volnosti. Strany si nemohou ve smlouvě sjednat úpravu, jež by odporovala kogentním ustanovením zákona. Postup uzavírání obchodních smluv ObchZ neřeší, je proto nutné postupovat podle ustanovení obsažených v ObčZ.
„Uzavírání obchodní smlouvy je procesem, jenž sestává z návrhu smlouvy (oferty) a jeho přijetí (akceptace). Základním předpokladem vzniku smlouvy je konsensus smluvních stran a jejich vůle být právně vázán. Zatímco smlouva je dvoustranným úkonem, její návrh, stejně tak jako akceptace, jsou úkony jednostrannými. Návrh smlouvy musí být adresný, tj. musí určen jednomu určitému subjektu. Ustanovení §43a odst. 1 ObčZ specifikuje návrh smlouvy jako projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě přijetí. Projev vůle, aby byl způsobilý akceptace, musí být určitý a vážný. Návrh smlouvy je účinný až tehdy, dojde-li určenému adresátu“37.
Akceptace návrhu smlouvy, jak je uvedeno v citaci, je jednostranným právním úkonem, jímž adresát návrhu-jednatel, projevuje vůli návrh smlouvy, tak jak mu byl doručen od valné hromady, bezvýhradně přijmout. Jakékoli podmínky jednatele k obsahu předložené nabídky, dodatky, změny, jsou považovány za odmítnutí návrhu. To znamená, že tentokrát se stává navrhovatelem smlouvy jednatel a v novém znění smlouvu předkládá společnosti. Úprava původního návrhu má pouze pomocnou úlohu při sestavování nového návrhu smlouvy. Jestliže existuje návrh, jehož účinky trvají, může být přijat. Tvorba smlouvy by měla vycházet ze zájmů obou smluvních stran. Dochází však v praxi k tomu že smlouva je pouze opsaná z volně přístupných vzorů a prakticky, kromě stanovení výše odměny, neobsahuje podstatnější nové a přesnější ujednání, než je obsaženo v zákoně. Svoji funkci pak plní jen částečně, ale je to o vůli stran smlouvu tvořit. V druhém případě a s tím se bohužel také často setkávám, je znění smlouvy předem přesně dané, schválené valnou hromadou a i když by to mezi smluvními partnery tak být nemělo, je jednatel postaven do situace, kdy buď smlouvu bez připomínek podepíše, nebo nebude do funkce jednatele jmenován. I když jak
37 XXXXXXX, X., a kol.:Základy práva,EUROLEX BOHEMIA, Praha 2004 str. 498
jsem psala, smlouva není v žádném případě dle zákona podmínkou vzniku funkce jednatele, setkala jsem se i s tímto opačným přístupem. Vzhledem k tomu, že tvorba smlouvy není nikdy jednoduchá a často je nutné dojít ke kompromisům na obou stranách, nemělo by docházet k ultimativnímu jednání. Myslím si, že předem schválené znění smlouvy valnou hromadou je správný krok, ale vždy je nutná možnost dotváření jakékoli smlouvy, v rámci určených mantinelů, ve spolupráci obou smluvních stran. Vzájemná dohoda je pro obě strany přeci jen lepším začátkem vzájemné spolupráce. Návrh smlouvy musí mít vždy písemnou formu jako její konečná verze.
2.2. Účastníci smlouvy
Účastníky smlouvy jsou společnost na straně jedné a fyzická osoba-jednatel na straně druhé. Účastníci smlouvy musí být označeni jednoznačným způsobem, vylučujícím pochybnosti.
2.2.1 Společnost Příklad
Společnost: ABC s.r.o
Se sídlem: Rumcajsova 897, 48000 Liberec IČ:098776654
Jednající: Xxxx Xxxxx, Rumcajsova 897, 48000 Liberec, Jednatel Xxxxx Xxxxx, Rumcajsova 897,48000 Liberec, Jednatel
(dle ustanovení společenské smlouvy jednají za společnost oba jednatelé společně)
Zapsaná v Obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem Ústí nad Labem odd. C vložka 987
Na straně jedné (dále jen společnost)
Společnost musí ve smlouvě uvést podle §13a ObchZ název firmy, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo. Vzhledem k tomu, že společnost s r.o. je povinně ze zákona zapsaná v obchodním rejstříku, musí uvést údaje o tomto zápisu, včetně spisové značky. Nepřesnosti v označení firmy jsou doplnitelným údajem. „ …. účastník smlouvy je označen vadně (nesprávně, či neúplně). O typicky nesprávné označení účastníka smlouvy jde, je-li některý z jej identifikujících znaků použit vadně (zkomoleně, vynecháním slova ve víceslovném názvu, apod.); typicky neúplné je označení, v němž některý z těchto znaků chybí. Vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, však nezpůsobuje sama o sobě neplatnost této smlouvy, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem (§ 35 odst. 2 ObčZ), popřípadě objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy. O absolutně neplatné smlouvě by se zřetelem k tomu bylo možné hovořit, jen bylo-li by označení účastníka natolik neurčité či nesrozumitelné, že pochybnosti o tom, kdo jím je, nebylo možno odstranit ani výkladem právního úkonu (srov. § 37 ObčZ). Ve stejném rozsudku je dále uvedeno: „ Podle textu § 9 odst. 2 obch. zák. k tomu, aby bylo možné uzavřít, že smlouvy uzavřela obchodní společnost P. c., spol. s r. o. (jak i podle odvolacího soudu tvrdí osoba, která smlouvy podepisovala), postačí doplnění chybějícího dodatku, označujícího právní formu společnosti (spol. s r. o.). Absence takového dodatku v označení právnické osoby pak typově patří k těm vadám v označení smluvní strany, které
následnou identifikaci smluvní strany s příslušnou obchodní společností bez větších obtíží dovolují“.38
Společnost s r.o., jakožto právnická osoba, jedná svým statutárním orgánem (§13 odst. 4 ObchZ). „Jednání statutárního orgánu je osobním jednáním právnické osoby. Jednatelské oprávnění statutárního orgánu plyne ze společenské smlouvy nebo ze stanov, pokud je společnost má. Pokud má společnost více jednatelů, může společenská smlouva určit způsob jejich jednání jménem společnosti. V rámci určení způsobu jednání více jednatelů může společenská smlouva (stanovy) např. určit, že všichni jednatelé musí jednat společně nebo že musí jednat společně alespoň někteří z nich, popřípadě vymezit věci, ve kterých musí jednat jednatel společně. Pouze pokud společenská smlouva (stanovy) způsob jednání neupravuje, jedná každý jednatel jménem společnosti samostatně.“39
Z uvedeného rozsudku tedy vyplývá, že v případě společnosti je dobré v úvodu smlouvy uvést, kdo smlouvu bude za společnost uzavírat. Podle ustanovení společenské smlouvy, musí jednat jménem společnosti jeden nebo více jednatelů, tak jak je uvedeno.
X. Xxxxxx upozorňuje na potíže, které vznikají: „ … jestliže má společnost ve společenské smlouvě upraveno jednání jednatelů společnosti tak, že každý jednatel společnosti jedná samostatně, k podepisování však vždy jen dva společně. Je třeba si uvědomit co je to podepisování. Podepisování představuje podle §40 odst. 3 ObčZ zákonnou podmínku platnosti právního úkonu, činěného v písemné formě. Jestliže tedy je takovým způsobem vymezeno jednatelské oprávnění jednatelů, pak tím je tedy reálně předepsáno, že to, zda je jednatel oprávněn k samostatnému nebo společnému jednání jménem společnosti, je odvislé od formy právního úkonu, činěného jménem společnosti. Jestliže tedy je činěn právní úkon písemnou formou, pak jej vždy (i když zákon písemnou formu nepožaduje) musí jménem společnosti činit alespoň dva její jednatelé. Jedná se o způsob jednání, nikoli o způsob omezení jednatelského oprávnění.“40 Pro písemnou formu, která je u smlouvy o výkonu funkce je tedy potřeba dbát na to, kdo a za jakých podmínek může smlouvu nejen vytvořit, ale kdo je za společnost smlouvu oprávněn podepsat. Pokud by místo dvou jednatelů nutných k podpisu smlouvy, smlouvu podepsal jen jeden, pak mi mohlo dojít k pochybám, zda smlouva byla uzavřena platně.
V níže uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu, chci ještě upozornit i na nutnost přesného zápisu skutečnosti, že oba jednatelé musí jednat za společnost spolu, v obchodním rejstříku a že nepostačí uvedení této skutečnosti jen ve společenské smlouvě. Znění §133 ObchZ sice na společenskou smlouvu odkazuje, ale Nejvyšší soud v tomto rozsudku došel k závěru: „ … je-li v obchodním rejstříku zapsáno, že „za společnost jednají a podepisují jednatelé“, nevyplývá z toho z hlediska ustanovení § 27 odst. 2 obch. zák., ve znění do 31. 12. 2000 (nyní § 29 odst. 1, odst. 2 obch. zák.), jednatelské omezení ve smyslu ustanovení § 133 odst. 2 obch. zák. Společnost K., spol. s r. o., měla ke dni 5. 1. 1998, kdy byla smlouva o zřízení zástavního práva uzavřena, dva jednatele. V obchodním rejstříku bylo od 9. 1. 1997 do
20. 8. 1998 zapsáno, že za společnost (K., spol. s r. o.) jednají a podepisují jednatelé. Vzhledem k tomu, že z hlediska principu materiální publicity v uvedené době (ode dne 9. 1. 1997 do dne 20. 8. 1998) tyto údaje zapsané v obchodním rejstříku byly právně účinné navenek i za situace, že neodpovídaly skutečnému stavu (ujednání čl. VI. bodu 2/ Společenské smlouvy o založení společnosti K., spol. s r. o.) a že v řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že
38 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 29 Odo 1156/2005
39 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, komentář k §133 odst. 0, xxx. 450
40 XXXXXX, T:Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 254
by druhá strana smlouvy (žalovaný) o tomto rozporu věděla, odvolací soud správně dovodil, že bylo třeba vycházet z toho, že oprávnění každého z jednatelů jednat a podepisovat za společnost nebylo nijak omezeno, neboť z formulace „za společnost jednají a podepisují jednatelé“ žádné omezení každého z jednatelů nevyplývá (§ 133 odst. 1 obch. zák.)“41.
Uvedenými odkazy jsem chtěla upozornit na to, jak je pro platnost smlouvy důležité již na počátku smlouvy přesně uvést předmětné skutečnosti. Již nesoulad mezi ustanoveními společenské smlouvy a záznamy uvedenými v obchodním rejstříku může způsobit problémy v případě soudního sporu.
Ve smlouvách, které společnost uzavírá, jejím jménem většinou jedná jednatel společnosti. Je tomu tak i v případech, kdy na obou stranách, tedy na straně společnosti i na straně jednatele, je jedna a tatáž osoba. Tato skutečnost nijak neomezuje platnost smlouvy.
Pokusila jsem se dále zamyslet nad tím, pokud by jednatel nechtěl „sám sobě“ podepisovat smlouvu, zda je možné, aby sepsáním smlouvy za společnost byla pověřena jiná osoba. Došla jsem k závěru, že za společnost může smlouvu uzavřít i její zástupce, který jedná v tomto případě za společnost. V praxi k tomu nedochází, ale nenašla jsem v ObčZ ani v ObchZ omezení, které by takovému kroku bránilo.
Podle ustanovení ObčZ §20 může společnost jednat svým zástupcem. V první řadě jsem hledala, zda zástupcem může být zaměstnanec společnosti. V praxi to není obvyklé a nepodařilo se mi ani najít smlouvu, uzavřenou mezi společností a jednatelem, kterou by uzavřel s jednatelem pověřený zaměstnanec. Nenašla jsem na druhou stranu ani důvod, proč by to udělat nemohl, pokud bude společníky nebo ostatními jednateli k takovému kroku zplnomocněn. Podle §13 ObchZ jedná společnost osobně nebo za ni jedná zástupce, při zplnomocnění to bude splněno. Podle §15 odst. 1 ObchZ zaměstnanec může mít oprávnění sepisovat obchodní smlouvy za společnost, ale smlouva o výkonu funkce jednatele nesplňuje podmínku obvyklé činnosti zaměstnance, pak bez zplnomocnění není oprávněn smlouvu sepsat. Když však ve svých úvahách půjdu dál a zaměstnanec, např. právník společnosti, by takovouto smlouvu přeci jenom podepsal, tak podle §15 odst. 2 ObchZ by však společnost byla touto smlouvou vázána, protože by se u zaměstnance jednalo pouze o překročení jeho pravomocí (není to jeho obvyklá činnost). Je tu však ještě další podmínka, která společnost v tomto případě chrání. V §66 odst. 2 ObchZ je uvedeno, že platná a účinná je pouze ta smlouva, kterou schválila valná hromada nebo všichni společníci, kteří ručí za společnost neomezeně. Nepostačuje schválení pouhého vzoru smlouvy. V případě, že valná hromada nebo společníci bez připomínek uzavřenou smlouvu schválí, pak je smlouva platná a hlavně účinná i s podpisem zaměstnance a nikterak to neodporuje zákonu, i když to není v praxi běžné.
Druhou možností, kterou chci uvést, je že za společnost smlouvu uzavírá smluvní zástupce, který je na základě plné moci podle §31-33b ObčZ pověřen zastupováním společnosti. Smluvní zastoupení je dvojího druhu, obecné a prokura.
V případě obecného zastoupení může společnost prostřednictvím svého jednatele (nebo jednatelů) uzavřít smlouvu (většinou smlouvu mandátní) s fyzickou nebo právnickou osobou a zároveň ji na základě plné moci zplnomocnit k zastupování společnosti v rozsahu určeném ve smlouvě nebo přímo v plné moci. Pověřená fyzická osoba se může nechat dále zastupovat, jen je-li to dohodnuto (§24 ObčZ). Právnická osoba ke svému dalšímu zastupování nepotřebuje svolení, může dále pověřit zastupováním další osobu. Zástupcův zástupce si již dalšího zástupce určit nemůže. Takže právní kancelář-právnická osoba může dále zplnomocnit svého zaměstnance, aby předmětnou smlouvu uzavřel. Po sepsání a
41 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 265/2007
podepsání i zde §66 odst2 ObchZ ukládá povinnost, aby uzavřená smlouva prošla ještě procesem schválení valnou hromadou, aby nabyla účinnosti. V případě tohoto smluvního zastoupení by u navrhovatele smlouvy musel být uveden zástupce společností například takto:
Společnost: ABC s.r.o
Se sídlem: Rumcajsova 897, 48000 Liberec IČ:098776654
Zástupce společnosti: Xxxxx a partneři, právní kancelář zastoupená
XXXx Xxxxxx Xxxxxxx
Jednající za společnost ABC s.r.o. na základě udělené plné moci ze dne 23. 12. 2009
Zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem Ústí nad Labem
odd. C vl. 987 Na straně jedné (dále jen společnost)
Dalším možným zastoupením společnosti je podle §14 ObchZ zastoupení prokuristou. Pojmově se také jedná o zastoupení na základě plné moci. Osoba prokuristy je schvalována valnou hromadou a zapisována do obchodního rejstříku. Může jím být pouze fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům. Prokurista je oprávněn ze zákona ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozování podniku a to i k těm, k jejichž udělení se jinak vyžaduje plná moc. Podmínkou je, že prokurista má zplnomocnění k běžným činnostem podniku, nikoli však k mimořádným. Pokud ho však valná hromada, nebo společníci pověří i sepsáním smlouvy o výkonu funkce jednatele, pak může společnost zastoupit. Ve smlouvě musí být uvedeno, že za společnost jednal prokurista společnosti tak, jak to vyžaduje zákon v §14 ObchZ.
Společnost: ABC s.r.o.
Se sídlem:Rumcajsova 897, 48000 Liberec IČ:098776654
Zástupce společnosti: Xxxx Xxxxx, prokurista
Zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem Ústí nad Labem odd. C vl. 987
Na straně jedné (dále jen společnost)
2.2.2. Jednatel
Xxx Xxxxx Xxxxx, narozen 22. 5. 1955 Bydliště: Horní 78, Liberec
Na straně druhé (dále jen jednatel)
Druhým účastníkem smlouvy je fyzická osoba - jednatel společnosti. U fyzické osoby je stejně jako u společnosti nutné, co nejpřesnější určení. Musí být uvedeno jméno a příjmení, adresa bydliště jednatele. Dále se dříve, v rámci přesné identifikace osoby, uvádělo rodné číslo nebo číslo občanského průkazu nebo číslo pasu v případě cizince. V dnešní době, kdy se osobní údaje fyzických osob chrání, bývá uvedeno pouze datum narození. Většinou jsou použity údaje, které jsou u jednatele nutné pro zápis jeho osoby jako jednatele společnosti do obchodního rejstříku.
2.3. Předmět smlouvy
Předmět smlouvy je ve vzorech vyjádřen takto:
Předmětem této smlouvy je úprava práv a povinnost mezi společností a jednatelem. Vzájemné vztahy obou smluvních stran, které tato smlouva neupravuje, se řídí obchodním zákoníkem, dalšími obecně platnými právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti.
Xxx Xxxxx Xxxxx byl za jednatele společnosti zvolen valnou hromadou dne 15. 2.
2001. Funkční období jednatele končí 15. 2. 2010.42
Smlouva o výkonu funkce v žádném případě nezakládá funkci jednatele. Vznik funkce jednatele společnosti se řídí kogentními ustanoveními zákona. „Vztah mezi jednatelem a společností vzniká jeho jmenováním valnou hromadou popř. vznikem společnosti a souhlasem jednatele s výkonem této funkce a nikoli až uzavřením smlouvy mezi jednatelem a společností.“43 Ke vzniku funkce jednatele postačí před založením společnosti zapsání jmen jednatelů do společenské smlouvy a následný vznik společnosti. Po založení společnosti je nutná, pro vznik funkce jednatele, prostá většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud společenská smlouva nevyžaduje vyšší počet hlasů. Zápis v obchodním rejstříku je pouze zápisem deklaratorním o této skutečnosti.
Z důvodu možného nezapsání jednatele do obchodního rejstříku se doporučuje, ale v usnesení valné hromady to tak zpravidla není, aby účinnost jmenování do funkce byla s pozdějším datem než rozhodnutí valné hromady, které jednatele do funkce jmenovalo, k datu ustanovení do funkce. Podle zákona je jmenování účinné ke dni rozhodnutí valné hromady. Je však lépe se dohodnout s budoucím jednatelem (dohoda je nutná, protože rozhodnutí valné hromady svým způsobem omezí práva jednatele) o posunutí účinnosti vzniku funkce k určitému datu. Společnost tak zkrátí dobu, po kterou jednatel může společnost zavazovat a ještě není jistota, že bude zapsán do obchodního rejstříku jako jednatel společnosti.
Společnost však nedokáže plně zamezit vzniku situace, kdy rejstříkový soud jednatele z nějakého důvodu do rejstříku nezapíše. Podle §30 odst. 2 ObchZ je tato situace řešena, ale ve jménu dobré víry možno říci v neprospěch společnosti, která jednatele jmenovala do funkce. Společnosti tedy nastávají potíže se závazky vzniklými v mezidobí mezi jmenováním a neuskutečněným zápisem jednatele do obchodního rejstříku. Protože podle tohoto odstavce (§30 odst. 2 ObchZ) považuje zákon takovou volbu nebo jmenování od počátku za neplatnou. Společnosti vznikají závazky, a vzhledem k tomu že: „Ustanovení řeší problematiku neplatnosti volby nebo jmenování statutárního orgánu, ochrana dobré víry třetích osob, které nemohou vědět, zda volba nebo jmenování byly učiněny platně, je zákonem garantována.“44 Problém nastává i dále, protože odvolání proti rozhodnutí rejstříkového soudu může společnost podat až po zveřejnění zamítavého rozhodnutí v Obchodním věstníku. Případně jmenovaný jednatel tedy může zavazovat společnost po celou tuto dobu, a v případě odvolání i po celou dobu řízení o odvolání. Obranou společnosti proti případně vzniklým závazkům je pouze prokázání, že třetí osoby věděly o neplatnosti jmenování jednatele.
42 Vzor smlouvy-Smlouvy ke stažení -www. Smlouvy.net23net
43DĚDIČ, X., XXXXXXXX-XXXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným z právního a účetního pohledu,
POLYGON, Praha, 1999; Str. 415
44 XXXXX, X., a kolektiv:Obchodní zákoník-Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury do roku 1900, 4. přepracované vydání, podle stavu k 1. 8. 2004, LINDE Praha; Str. 104
V některých smlouvách společnosti uvádějí, jaké podklady předložil jednatel před svým jmenováním do funkce. Jsou to náležitosti, které požaduje pro zápis jednatele jako statutárního orgánu společnosti do obchodního rejstříku soud. Jednatelem se může stát jen taková osoba, která splňuje zákonné podmínky. Jednatelem se podle §135 odst. 2 ObchZ a
§194 odst. 7 ObchZ může stát fyzická osoba, která musí být starší 18. let, musí být plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle ŽivZ. Pokud fyzická osoba uvedené podmínky nesplňuje nebo pokud je na její straně dána překážka výkonu funkce, nemůže se stát jednatelem společnosti i když o tom rozhodne valná hromada společnosti. Fyzická osoba také nesmí být členem dozorčí rady a ani prokuristou společnosti. Dalším překážkou pro výkon funkce jednatele je zákaz výkonu funkce podle §38 l ObchZ. Ta je však překonatelná rozhodnutím valné hromady. Nesplnění výše uvedených podmínek může být důvodem k nezapsání jednatele do obchodního rejstříku.
2.4. Povinnosti jednatele
Obecně o povinnostech jednatelů ve společnosti s ručením omezeným uvádí Xxx Xxxxx: „Povinnosti jednatele při výkonu jeho působnosti jsou stanoveny kogentními ustanoveními obchodního zákoníku, dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku, ustanoveními společenské smlouvy, smlouvou o výkonu funkce nebo rozhodnutím valné hromady. Povinnosti stanovené společenskou smlouvou, smlouvou o výkonu funkce nebo usneseními valné hromady však nemohou být v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů, nesmějí je obcházet nebo být v rozporu s dobrými mravy nebo poctivým obchodním stykem. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by příslušné ustanovení ve smlouvě nebo usnesení valné hromady neplatné pro rozpor s právními předpisy.“45
Tato část smlouvy je nejdůležitější částí z pohledu společnosti. Jednatel může být postihován za neplnění svých povinností jen tam, kde mu povinnosti ukládá zákon, smlouva nebo případné další ujednání. Jestliže má být sepsána smlouva o výkonu funkce, pak je nutné věnovat tomuto bodu náležitou pozornost. Jen málo povinností jednateli vyplývá přímo ze zákona. Jejich působnost je velmi široká a hlavně velmi obecná. Pokud tedy chci vytvořit smlouvu, která bude jednatele zavazovat k plnění přesných povinností, pak musím povinnosti přesně a úplně formulovat ve smlouvě s ním uzavřené. Je potřeba mít na paměti ustanovení
§66 odst. 2 ObchZ. Pokud ve smlouvě s jednatelem uzavřu nějakou dohodu, pak v tomto bodě nebude platit případné ustanovení ObchZ o mandátní smlouvě, které by podobnou věc řešilo odlišně.
Vzhledem k množství bodů v jednotlivých smlouvách, které mám k dispozici, ale které se lišily jen velmi málo, uvedu jen příklady povinností z jednoho vzoru smlouvy. Smlouvu rozdělím po jednotlivých bodech a oproti poskytnutému vzoru si jednotlivé body seřadím podle potřeb mého komentáře. Vzhledem k jejich nezávislosti se změnou pořadí nebude měnit obsah této části smlouvy. Vybrala jsem vzor, který obsahuje prakticky jen upravená ustanovení ze zákona, která pro jednatele platí.
45 DĚDIČ, X., XXXXXXXX-XXXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným z právního a účetního pohledu
POLYGON, Praha 1999; Str. 411
2.4.1. Jednání jednatele
Jednatel se na základě této smlouvy zavazuje, že bude jako statutární orgán společnosti za společnost jednat s třetími osobami a bude společnost svými právními úkony zavazovat v rozsahu jednání a podepisování za společnost zapsaného v obchodním rejstříku. 46
Jedná se o základní povinnost jednatele vůči společnosti, kterou se obecně jednatel zavazuje k jednání jménem společnosti se třetími osobami. Vyplývá to z ustanovení §13 odst.
4 ObchZ. Jednání jednatele společnosti je podle tohoto ustanovení přímým jednáním společnosti.
2.4.2 Obchodní vedení společnosti
Obchodní vedení společnosti vykonává jednatel samostatně, jako jediný jednatel společnosti.47
Jedná se o velice podstatný bod smlouvy. Je sice většinou opsán ze společenské smlouvy, ale v ní musí být uvedeno, jak jednatel, nebo jednatelé jednají. V případě nejasností na ni odkazuje i zákon v §133 odst. 1 ObchZ. I přesto doporučuji tento bod do smlouvy vždy napsat a znovu uvést podrobně a přesně, jakým způsobem může jednatel společnost zavazovat. V tomto vzoru se jedná o jediného jednatele, ale společnost může mít několik jednatelů, jejichž jednání musí být upraveno právě ve společenské smlouvě a zároveň, jak jsem již uváděla, je nutný i přesný zápis jednání jednatelů v obchodním rejstříku. Upozornění jednatele na to, jak má za společnost jednat, je správné, i když je obsaženo ve všech základních dokumentech společnosti, se kterými by měl být jednatel seznámen. Pokud by totiž došlo k odlišnému jednání, pak se může stát, jak uvádí Xxx Xxxxx: „… pokud stanoví společenská smlouva, že musí společně jednat více jednatelů, nezavazuje jednání jednoho jednatele uskutečněné jménem společnosti společnost, pokud druhá strana nejednala v dobré víře v zápis v obchodním rejstříku“48. V případě vzniklé škody, vzhledem ke špatně uzavřené smlouvě, by jednatel odpovídal společnosti za způsobenou škodu podle §757 s odkazem na
§373 a násl. ObchZ.
2.4.3 Omezení oprávnění jednatele vnitřními předpisy společnosti
Jednatel je si vědom toho, že jakékoliv omezení oprávnění, vyplývající ze společenské smlouvy společnosti nebo z dalších vnitřních předpisů společnosti, je vůči třetím osobám neúčinné. V případě, že jednatel vnitřní omezení poruší, je si vědom toho, že v případě vzniku škody, odpovídá vůči společnosti celým svým majetkem bez omezení na principu objektivní odpovědnosti za škodu podle obchodního zákoníku.
Jednatel nesmí samostatně jménem společnosti uzavírat smlouvy, kterými by zcizil nebo zatížil nemovitosti v majetku společnosti, pokud k tomu není zmocněn valnou hromadou.
46 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
47 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
48 DĚDIČ, X., XXXXXXXX-XXXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným z právního a účetního pohledu
POLYGON, Praha 199 9 str. 411
Jednatel nesmí rozhodnout bez souhlasu valné hromady o uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části anebo smlouvy o nájmu podniku či jeho části.49
Tyto tři body jsem spojila, protože se jedná o vnitřní omezení jednatele, které je podle
§133 odst. 2 ObchZ vůči třetím osobám neúčinné. Toto vnitřní omezení jednatele ze strany společnosti nemá zásadně vliv na důsledky jednání jednatele vůči třetím osobám, avšak jeho nerespektování zakládá právní odpovědnost jednatele ve vztahu ke společnosti. Za omezení jednání jednatele se nepovažují případy, kdy společnost má více jednatelů a k jednání jménem společnosti se vyžaduje společné jednání dvou a více jednatelů.
V prvním bodě (2.4.3) je zmíněna i případná náhrada škody v případě objektivní odpovědnosti jednatele za škodu, což znamená, že jednatel nemusí naplnit subjektivní stránku odpovědnosti, zavinění, a to ani na nedbalostní úrovni. Tato odpovědnost je snadno pochopitelná, neboť jednatel je subjektem obchodního práva, který mu ukládá, mimo jiné, povinnosti. Jednatel odpovídá za škodu dle ustanovení §194 odst. 5 ObchZ však pouze v případě, když škoda vznikne v příčinné souvislosti s nesplněním jeho právní povinnosti. Toto ustanovení obsahuje solidární odpovědnost členů statutárních orgánů za škodu, kterou způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu své působnosti.
I. Rada dále k odpovědnosti jednatelů za škodu ve své knize uvádí: „Citované ustanovení §194 ObchZ je speciální úpravou odpovědnosti za škodu. V otázkách tam neupravených je v souladu s ustanovením §757 ObchZ nutno postupovat podle §373 a následujících obchodního zákoníku. Podle těchto ustanovení je odpovědnost za škodu objektivní, takže pro její vznik se nevyžaduje zavinění. Člen statutárního orgánu se odpovědnosti za škodu sprostí, jen když prokáže liberační důvod ve smyslu ustanovení
§374“50. Odpovědnost za škodu je důležitým aspektem odpovědnosti jednatelů vůči společnostem. Je možno říci, že nárok na náhradu škody lze uplatnit ve všech případech porušení povinností členů statutárních orgánů. Jednatel odpovídá společnosti za způsobenou škodu, kterou způsobí při výkonu své funkce, aniž by rozsah jeho odpovědnosti bylo možné nějakým způsobem omezit. V tomto případě je povinností společnosti prokázat, že jednatel porušil v konkrétním případě svou povinnost a tím společnosti vznikla skutečná škoda nebo ušlý zisk (§379 ObchZ). Jsem však také přesvědčena, že ve smlouvě o výkonu funkce si strany mohou ujednat v dalších bodech smlouvy i případné zvýšení odpovědnosti za škodu, například lze sjednat smluvní pokutu, ale nikdy nelze odpovědnost oproti zákonu omezit.
Omezení, uvedené ve dvou dalších odstavcích, je ve všech společenských smlouvách zpravidla uvedeno. „ Právní úkony, jimiž jsou společností převáděny či nabývány nemovitosti nebo dochází k zatěžování nemovitostí společnosti právem ve prospěch třetích osob, je jednatel oprávněn činit pouze se souhlasem valné hromady společnosti nebo v případě, kdy jednatel neobdrží do jednoho měsíce ode dne, kdy písemně oznámil všem společníkům společnosti záměr učinit právní úkon v tomto odstavci uvedený, informaci o vyslovení nesouhlasu valné hromady společnosti s učiněním takového právního úkonu.“51
Toto ujednání jsem našla ve všech smlouvách, které jsem studovala nebo našla jako vzor. Také mohu říci, že jsem nenašla společenskou smlouvu, ve které by v tomto případě omezení pravomocí jednatele chybělo. Případný prodej podniku nebo jeho části a prodej nebo zastavení nemovitostí, které jsou v majetku společnosti, jsou kroky, které mohou znehodnotit vklady společníků, je toto ustanovení z pohledu společníků pochopitelné a nutné. Toto omezení jednání jednatele, pokud neplatí obecně pro jednání jednatele společnosti, nelze
49 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
50 RADA I a kol.; Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004, str. 180
51 ASPI-vzor 010113-Smlouva o výkonu funkce
zapsat do obchodního rejstříku (§35 písm. f ObchZ). V obecném povědomí naší společnosti je, že při takovýchto obchodech je třeba souhlasu valné hromady, ale podle §133 odst. 2 ObchZ jde pouze o vnitřní omezení jednatele. Je to omezení navenek neúčinné, přesto vzhledem k případně způsobené škodě je nutné, aby kromě společenské smlouvy, kam jednoznačně toto ustanovení patří, bylo i jedním z bodů smlouvy o výkonu funkce nebo aby smlouva na ustanovení společenské smlouvy odkazovala. Pro náhradu škody platí stejné podmínky, které jsou uvedena ve 3. odstavci této části.
2.4.4. Povinností jednatele je vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře Povinností jednatele je vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře, tedy
tak, aby společnost neutrpěla jakoukoliv majetkovou či jinou újmu.52
Toto je velmi důležitá, a ač jednou větou vyjádřená povinnost, její působnost na jednatele je však velmi široká. V obecném povědomí jednatelů společností s ručením omezeným je sice obecně známa, ale málokdo si dokáže představit, jaké důsledky pro něj může mít v případě porušení daných povinností. Mnozí jednatelé s r.o. ani nevědí, že odkaz v
§135 odst. 2 ObchZ na §194 ObchZ má dopad i na ně. Toto krásné české „s péčí řádného hospodáře“ je povinností natolik obecnou, že hranice obsahu a rozsahu této povinnosti není možno s přesností určit. Toto slovní spojení se objevilo v novele zákona 370/2000 Sb. v §194 odst. 5 a v zákoně není definováno. V důvodové zprávě k návrhu zákona je: „ Náležitou péčí je péče, kterou by bylo možné charakterizovat jako řádnou, obezřetnou, preferující zájmy společnosti. Tento požadavek nepožaduje odbornou kvalifikaci, ale vyžaduje péči o to, aby zájmy společnosti byly vyřízeny co nejlépe…je to schopnost rozpoznat, kdy je třeba pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu a zajištění takové pomoci.“53 Jedná se o obecnou povinnost statutárního orgánu společnosti, ochraňuje jak společnost, tak i třetí osoby, ale je nutné ze strany jednatelů pochopit, že je to protiváha široké pravomoci, která je jim dána.
Odpovědnost jednatele je, jak již jsem napsala, velice široká. Pokud se toto ustanovení zákona dotýká smlouvy o výkonu funkce, je potřeba si uvědomit, že podle §66 odst. 2 ObchZ v případě neuzavření smlouvy o výkonu funkce, pak přistupuje k povinnostem jednatele podle
§135odst. 2 ObchZ s odkazem na §194 ObchZ ještě ustanovení o mandátní smlouvě (§567 odst. 1 ObchZ)o jednání s odbornou péčí. Takže pokud ve smlouvě o výkonu funkce nebude tento paragraf vyloučen, měl by jednatel postupovat při plnění svých povinnosti i podle ustanovení týkající se mandátní smlouvy.
Podle X. Eliáše: „Péče řádného hospodáře, tedy pojem, nahrazující náležitou odbornou péči (do roku 2000 obsahoval §194 odst. 5), je sjednocením označení požadavku vyššího stupně kvality jednání člena představenstva- po povinných osobách je tedy nutné požadovat, aby správu společnosti konaly tak, jakoby se starali o vlastní majetek……Péče řádného hospodáře je kategorií kvantifikovatelnou a nesubsumuje nutně také odbornost“54. Stejný pohled je vyjádřen v komentáři I. Štenglovou: „Pod pojmem řádného hospodáře si lze, podle našeho názoru, představovat takovou péči, s jakou hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj vlastní majetek.
52 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
53 Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 370/2000 Sb., kterým se mění obchodní zákoník, ASPI, ev. č. 14152 (LIT)
54 XXXXX, K., a kolektiv:Obchodní zákoník-Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury do roku 1900, 4. přepracované vydání, podle stavu k 1. 8. 2004, LINDE Praha; Str. 429
Přitom nelze vyžadovat, aby člen představenstva byl odborníkem ve všech oblastech, které je třeba při obchodním vedení společnosti a jednání jejím jménem uplatňovat.“55.
V ustanovení §66 odst. 2 ObchZ je věta: „zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv“. Vychází z toho tedy, že na vše, co není upraveno smlouvou o výkonu funkce, se bude aplikovat ustanovení o mandátní smlouvě. Pokud smlouva upraví rozdílně, pak platí smlouva. Přesto, jak uvádí X. Xxxxxxxxx v komentáři, musí mít jednatel pro výkon své funkce i určité odborné schopnosti: „Určitou odbornou kvalifikaci opravňující jej k přijetí funkce člena představenstva, která však se nemusí bezprostředně týkat předmětu podnikání společnosti, však nepochybně mít musí“56. Ke stejnému závěru došel i Nejvyšší soud ve svém rozsudku: „že péče řádného hospodáře zahrnuje požadavek plnit povinnosti na určité odborné úrovni, jež však nemusí dosahovat úrovně znalostí odborníka daného oboru. V případě, že jednatel nemá potřebné odborné znalosti, má povinnost zajistit posouzení daného případu osobou, která potřebné znalosti má, přičemž součástí péče řádného hospodáře je schopnost rozpoznat, které činnosti již není schopen vykonávat či které potřebné znalosti a dovednosti nemá.“57
Docházím tedy k závěru, že jednatel musí při plnění svých povinností být odborníkem na svém místě. V rozsahu obecného povědomí o společnosti, kterou vede, by měl mít přehled o tom, co se ve společnosti děje a aktivně pro společnost pracovat. Pokud však dojde k situaci, kdy jeho znalosti v určitém oboru již nedostačují, by si měl najmout na práci odborníka. Pokud bude postupovat s touto péčí, pak by se neměl jednatel dostat do sporu se společností.
„Pokud je sporné, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, je tento člen povinen prokázat, že tomu tak skutečně bylo. Odpovědnost se jinak řídí úpravou odpovědnosti za škodu v obchodním zákoníku (§ 373 a násl.), nastupuje proto bez ohledu na zavinění. Vznik uvedené odpovědnosti nelze vyloučit nebo omezit, smluvní ujednání mezi společností a členem orgánu, které by mělo tyto důsledky, je neplatné“58
V případě porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, musí jednatel prokazovat, v případě pochybností, že svoji povinnost neporušil. Ale i v tomto případě musí společnost prokázat, že nebýt jednání jednatele v konkrétní věci, ke škodě by nedošlo. Musí být jednateli prokázána příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Vyloučení nebo omezení odpovědnosti jednatele za škodu není možné. Jakoukoli smlouvu mezi společností a jednatelem v tomto směru prohlašuje ObchZ za neplatnou (§194 odst. 5 ObchZ). Nárok na náhradu škody nemůže snížit ani soud (§ 386 odst. 2 ObchZ).
55 Xxxxxxxxx I. in XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 745 komentář k § 194
56 Xxxxxxxxx I. in XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX str. 745, komentář k §194
57 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 2531/2008, ze dne 30. 10. 2008
58xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxxxx.xxx?xxx000&xxxxx&xxxxxxxxxxx&xxxxxxxxXX_000X.XXX
2.4.5. Jednatel je povinen zachovávat mlčenlivost
Jednatel je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, jež se dozvěděl při výkonu funkce v této smlouvě uvedené a jejichž poskytnutí třetí osobě by mohlo přivodit společnosti nebo jejím společníkům újmu. Jednatel se zavazuje nevyužít jakékoliv informace, jež se dozvěděl při výkonu funkce ve smlouvě uvedené, k jinému účelu, než k plnění svých povinností dle této smlouvy resp. dle příslušných právních předpisů. Povinnosti dle tohoto odstavce platí i po zániku funkce.59
Povinnost mlčenlivosti plyne pro jednatele z odkazu ustanovení § 135 odst. 2 ObchZ na ustanovení §194 odst. 5 ObchZ, kde se uvádí, že členové představenstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech. V komentáři X. Xxxxxxxxx je uvedeno že: „Obchodní zákoník nedefinuje, které informace a skutečnosti je třeba považovat za důvěrné ve smyslu ustanovení odst. 5. Nepochybně takovými informacemi budou všechny, tvořící předmět obchodního tajemství- jejich utajení je však chráněno podle ustanovení §17 a dále všechny další informace, jejichž prozrazení může vyvolat účinky uvedené v odstavci 5.“61
„Strany při jednání o uzavření smlouvy si mohou vzájemně sdělovat informace, které některá ze stran, jež se jednání zúčastní a jež by v případě uzavření smlouvy byla smluvní stranou, označí jako důvěrné. V takovém případě nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, někomu je sdělit ani je použít - mimo účel uzavření dané smlouvy - ve svůj prospěch. Na dodržení tohoto zákazu nemá vliv, zda k uzavření smlouvy, které se důvěrné informace týkají, došlo, či nikoliv. Může jít jak o informace, které jsou součástí obchodního tajemství, tak i informace, které se stanou v jednání o uzavření smlouvy důvěrnými jednostranným prohlášením strany, která má zájem na jejich utajení. Povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře je spojena s požadavkem zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích, jejichž prozrazení nepovolaným osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Při porušení uvedené míry péče či povinnosti mlčenlivosti odpovídá člen orgánu za škodu, kterou tím společnosti způsobil. Pokud by porušením tohoto zákazu vznikla některé ze stran účastnících se jednání škoda, byl by viník povinen k náhradě škody.“ 62
Z uvedených odstavců plyne, že porušení mlčenlivosti má stejné důsledky jako porušení jakékoli jiné povinnosti, které společnosti způsobí škodu. V tomto případě však bude nutné dokázat, že se jednalo o informace důvěrné a že jejich prozrazení způsobilo škodu. Určení těchto obecných náležitostí je problematické. Doporučuji proto, než jen do smlouvy opsat znění zákona, přesně, pokud to jen trochu jde, určit oblasti, ve kterých společnost považuje veškeré informace za důvěrné. V případě úniku takovýchto informací ze společnosti se případné provinění bude lépe prokazovat.
59 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
60xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxxxx.xxx?xxx000&xxxxx&xxxxxxxxxxx&xxxxxxxxXX_000X.XXX
61 XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., T XXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 738
62 xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxxxx.xxx?xxx000&xxxxx&xxxxxxxxxxx&xxxxxxxxXX_000.XXX
2.4.6. Povinnost vedení evidencí, účetnictví, seznamu společníků a svolání valné hromady
Povinností jednatele je zabezpečit řádné vedení evidence a účetnictví, které předepisují právní předpisy. Dále je jeho povinností vést seznam společníků a informovat společníky na valné hromadě o záležitostech společnosti, kdykoliv o to tato požádá.
Jednatel je povinen svolat řádnou valnou hromadu společnosti tak, aby se konala vždy nejpozději do konce šestého měsíce každého kalendářního roku, a mimořádnou valnou hromadu podle potřeb společnosti nebo na žádost kteréhokoli ze společníků.63
Zabezpečení řádného vedení účetnictví a evidence je povinností jednatele, kterou mu ukládá zákon v §135 odst. 1 ObchZ. Je to součást funkce, kterou na sebe bere, protože jde o jeden z pilířů vedení společnosti. Zabezpečení vedení účetnictví třetí osobou a poskytnutí potřebné součinnosti, ať již jde o vlastní zaměstnance nebo o externí osobu, však neznamená absolutní zbavení se odpovědnosti z povinnosti zajištění řádného vedení účetnictví. Ačkoli stávající praxe nevyžaduje po jednatelích v otázce účetnictví žádné odborné znalosti, bude v zájmu každého jednatele pravidelná kontrola, že účetnictví je vedeno řádně.
„Protože porušení povinnosti jednatele zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (§ 135 obch. zák.) je nepochybně porušením zákonem stanovené povinnosti a protože mezi porušením povinnosti a vznikem škody je dána příčinná souvislost tehdy, jestliže bez porušení povinnosti by škoda nenastala, může být jednatel činěn odpovědným za škodu, jestliže porušení jeho povinnosti škodu způsobilo. Porušení povinnosti však musí být dostatečně zřejmé a konkretizované, nestačí ničím nespecifikované tvrzení jeho chování v rozporu s právem.“64
Osobní odpovědnost jednatele za správně vedené účetnictví dokládá i to, že podle § 18 odst. 2 ZoÚ musí být účetní závěrka, která je součástí např. i daňového přiznání společnosti, podepsána statutárním orgánem. Pokud jím podepsána není, nepovažuje se za správně sestavenou. Odpovědnost za zabezpečení vedení účetnictví jde tedy až tak daleko, že bez podpisu jednatele prostě účetní závěrku sestavit nelze.
Problémem by také bylo, pokud by jednatel vedl účetnictví společnosti sám osobně na základě obchodní smlouvy. Jednalo by se o externí vedení účetnictví, jednatel by splnil podmínku odpovědnosti za vedení účetnictví, ale mohly by nastat potíže s vyúčtováním odměny za tuto službu. Jednatel nesmí podle § 136 odst. 1 ObchZ se společností vstupovat do obchodních vztahů. Mohlo by se stát, že: „Většinou je to také posuzováno jako příjem jednatele za práci pro společnost, tedy jako příjem ze závislé činnosti s odkazem na to, že plní-li jednatel svou povinnost zabezpečení vedení účetnictví tak, že jej vede osobně, jedná se o nedílnou součást výkonu funkce pro společnost a tedy o součást odměny za výkon funkce jednatele“65. Posouzení této odměny jak o příjmu jednatele za práci pro společnost, by bylo pro společnost velmi nevýhodné, protože by odměna byla dodatečně navýšena o povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Do rámce povinnosti jednatele zajistit řádné vedení účetnictví nepochybně patří i povinnost zabezpečit ověření účetní závěrky auditorem, pokud společnost s r.o. za příslušné období tuto povinnost, která plyne z § 20 ZoÚ,má.
63 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
64 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 1999 sp. zn. 29 Cdo 1162/99,
65 XXXXXXXX, X. Xxxxxxxxxx jednatele ve vztahu k účetnictví, Účetnictví v praxi, ASPI, 2006, číslo 5, str. 22
Bez ohledu na to, zda účetní závěrka podléhá povinnosti auditu či nikoli, musí jednatel každé společnosti s r.o. zajistit zveřejnění účetní závěrky. Většina jednatelů zveřejňování zanedbává a účetní závěrky u mnoha společností nejsou ve Sbírce listin obchodního rejstříku uloženy.
Důležitá povinnost může jednateli vzniknout i v souvislosti se zjištěním účetní ztráty společnosti. Z účetní závěrky velice často vyplyne účetní ztráta. Jednatel má povinnost podle
§128 odst. 2 ObchZ svolat valnou hromadu, pokud zjistí, že celková ztráta, zjištěná na základě jakékoli účetní závěrky, dosáhla takové výše, že po jejím uhrazení z použitelných zdrojů (např. z nerozděleného zisku minulých let) dosahuje poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat. V tomto případě je potom další povinností jednatele navrhnout valné hromadě přijetí vhodného opatření anebo zrušení společnosti. „Uvedené ustanovení je dosti tvrdé a jednatel se musí vzniklou situací zabývat bez ohledu na to, zda je společnost platebně schopná či nikoli, zda bylo se ztrátou počítáno atd. Ze zákona plyne, že jednatel musí navrhnout opatření, která společnost dostanou do situace, kdy bude ztráta menší než polovina základního kapitálu (přesněji řečeno, kdy by ztráta po úhradě z disponibilních zdrojů byla menší) - tedy opatření ke snížení absolutní výše ztráty anebo ke zvýšení základního kapitálu (např. navrhnout zvýšení základního kapitálu novými vklady společníků)“66.
Jednatel tedy v žádném případě nemůže, v případě zjištěné ztráty nebo v případě špatného vývoje hospodaření společnosti, čekat na schválení účetní závěrky, ale musí jednat bez zbytečného odkladu, pokud uvedený stav vyplyne z jakékoli sestavené účetní závěrky, nejen tedy až z řádné roční závěrky. Je povinen svolat mimořádnou valnou hromadu a navrhnout řešení situace. Je proto důležité, aby ve společnosti byly mimořádné závěrky předkládány v kratších termínech, než je kalendářní rok, aby jednatel mohl na nastalou situaci včas reagovat.
Všechny tyto povinnosti, které jsem více rozebrala z pohledu společnosti a upřesnila z pohledu i jiných zákonů, jsou obsaženy v „zabezpečení vedení účetnictví“. Je to široká a specifická oblast vedení společnosti, a proto každý jednatel by měl opravdu pečlivě uvážit, komu svěří svůj osud. Vzhledem k tomu, že i když pověří vedením jakékoli evidence a účetnictví někoho jiného, stále zůstává odpovědnost na něm. Z pohledu společnosti bych do smlouvy o výkonu funkce, do bodu týkajícího se vedení účetnictví a vedení dalších evidencí, alespoň v základních bodech vyjmenovala přesné dílčí povinnosti. Určitě bych se zamyslela i nad otázkou kontroly vedení účetnictví. Ve smlouvě může být uložena povinnost předkládat společníkům účetní závěrky i v průběhu roku, například každé 3 měsíce. Není nutné svolávat mimořádnou valnou hromadu, ale postačí zpráva o hospodaření společnosti, která mimo valnou hromadu bude doručena všem společníkům. Zamezí se tak potížím vzniklým se špatným vedením společnosti, případně s hrozící ztrátou.
V případě účetnictví a evidence může jednatel pověřit někoho dalšího. To však nelze v případě povinnosti vést seznam společníků. „Pokud jde o povinnost k vedení seznamu společníků, neznamená uložení této povinnosti, že by jednatelé museli do seznamu zanášet změny vlastnoručně, ale pouze to, že jsou povinni přezkoumat v každém jednotlivém případě, zda nastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků a provést, popřípadě uložit provedení této změny.“67 I z této citace vyplývá, že jednatel je odpovědný za stav zápisu v obchodním rejstříku. V případě jakékoli změny, která se týká společníků společnosti, je povinen zajistit, že bude provedena změna v obchodním rejstříku bez zbytečného odkladu.
66 XXXXXXXX, P., Povinnosti jednatele ve vztahu k účetnictví, Účetnictví v praxi, ASPI, 2006, číslo 5, str. 22 67Štenglová I. in XXXXXXXXX, I., XXXXX, S., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX, str. 462, komentář k §135
2.4.7. Jednatel je povinen řídit se zásadami a pokyny, schválenými valnou hromadou
Jednatel je povinen řídit se zásadami a pokyny, schválenými valnou hromadou společnosti, a to za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy společnosti. Odpovídá společnosti za škodu ve smyslu ust. § 194 odst. 5 ObchZ. V případě, že bude takto vůči společnosti za škodu odpovídat, ručí ze zákona za závazky společnosti za podmínky, že věřitelé společnosti nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodů, že společnost zastavila platby.68
Jednatel je povinen se řídit pokyny schválenými valnou hromadou. V zákoně je tato oblast řešena v §135 odst. 2 ObchZ, kde je odkaz na §194 odst. 4 ObchZ. Valná hromada společnosti však podle věty druhé není oprávněna dávat jednatelům pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. V ustanovení je vyloučena možnost udílení pokynů a nikoli stanovování zásad, kterými se má statutární orgán řídit v rámci obchodního vedení společnosti. „Zásadou je možno rozumět všeobecná pravidla postupu statutárního orgánu, bez ohledu na konkrétní případy…. Pokyn naopak směřuje ke konkrétnímu jednotlivému rozhodnutí. Jde o konkrétní rozhodnutí valné hromady v případě jednotlivých případů, které statutární orgán řeší.“ 69. Z toho vyplývá, že zákon nebrání jednatelům vytvářet všeobecné zásady, kam má směřovat vývoj společnosti podle jejich představ, ale zakazuje jim rozhodovat za jednatele a udělovat mu pokyny, jak se má chovat. Pokyny brání jednateli v samostatném rozhodování.
Pokud se ale jednatel bude řídit pokyny valné hromady, které jsou v rozporu s právními předpisy, odpovídá za způsobenou škodu. V tomto případě již předem jako jednatel vím, že pokud se budu řídit tímto nesprávným pokynem, tak nejednám jako řádný hospodář a dostávám se do těžké situace. Pokud se nebudu řídit daným usnesením, tak se vystavuji možnému odvolání z funkce pro neplnění svých povinností.
Jediným východiskem, jak omezit případné zavinění, je v tomto případě upozornit valnou hromadu nebo případně všechny společníky na nevhodnost daného pokynu nebo zásady. Před novelou byla možnost zprostit se odpovědnosti. Bylo možné, aby jednatel podal písemný protest. Od roku 2001 však tato možnost v zákoně není. Pokud však valná hromada i přes upozornění na možné nepříznivé následky na pokynu trvá, jednatelé takový pokyn splnit musí. Jednatelé, podle zákona, musí plnit i pokyny nevhodné, ale ne protiprávní.
Zákon sice neobsahuje ustanovení o písemném protestu, ale jako jednatel společnosti bych nechala zapsat do zápisu nebo písemně bych vyjádřila nesouhlas s pokynem valné hromady a upozornila bych na hrozící potíže. Je to těžké rozhodnutí, ale každý jednatel si musí být v tomto případě vědom odpovědnosti, kterou jako jednatel má. Může jednat i v souladu s §130 odst. 1 ObchZ a předložit i mimo valnou hromadu, tuto věc k projednání všem společníkům a získat v přiměřené lhůtě jejich vyjádření s platností usnesení valné hromady.
V případě hrozící škody je možné použít přiměřeně ustanovení o mandátní smlouvě
§567 odst. 3 ObchZ. Pokud využiji znění tohoto ustanovení, pak je možné se odchýlit od daného pokynu, jen je-li to naléhavě nezbytné v zájmu společnosti a jednatel nemůže včas obdržet souhlas valné hromady. Toto ustanovení je možno použít, pouze v případě, že smlouva nevylučuje použití §567 odst. 3 ObchZ při jednání jednatele.
68 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
69RADA I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004, str. 80
Na druhou stranu důsledky, které má neuposlechnutí protiprávního pokynu nebo i pokynu nevhodného, který udělí valná hromada, zůstávají nad rámec platné právní úpravy. Jednatel bude z funkce odvolán nebo v lepším případě mu bude jen snížena odměna. Tato situace, kterou ve smlouvě nelze ze strany jednatele ošetřit, je prakticky vždy řešena v neprospěch jednatele. Ten se musí v nastalé situaci zachovat podle svého nejlepšího svědomí jako řádný hospodář, bez ohledu na své osobní zájmy a mít na paměti, že za případné své špatné rozhodnutí se bude společníkům zodpovídat.
Druhá a třetí věta tohoto odstavce smlouvy se zabývá náhradou škody, ručením statutárního orgánu společnosti jako takového a ručením samotného jednatele. Jsem přesvědčená, že málokterý jednatel společnosti si dokáže připustit, že za své jednání společnosti ručí celým svým majetkem. Pokusím se jen krátce napsat o rozdílnosti ručení, které můžeme najít v ustanoveních §131 odst. 5 ObchZ a 194 odst. 6 ObchZ, protože úplné porovnání ručení jednatelů podle těchto paragrafů přesahuje možnosti mé práce.
Účelem zákonného ručení podle §194 odst. 6 ObchZ je, že jednatel, jako zákonný ručitel, ručí společnosti za to, že za ni uhradí škodu, kterou jí způsobil, pokud společnost není schopna plnit své závazky a jednatel je za tuto situaci odpovědný. Vznik zákonného ručení jednatele je vázán na vznik odpovědnosti za škodu daného jednatele, kterou jednatel způsobil při výkonu své funkce. Důležitou podmínkou je, že:„Pro vznik ručení se nevyžaduje, aby existovala souvislost mezi neuspokojenou pohledávkou a porušením povinností člena představenstva, které mělo za následek vznik škody. Vychází se z toho, že důsledné vymáhání všech pohledávek společnosti je jednou ze záruk hospodářského zdraví společnosti. Pokud byla společnost poškozena, zná odpovědnou osobu - konkrétně člena či členy svého představenstva, a přesto nepožaduje náhradu škody, ačkoli je objektivně v situaci, kdy neplní své platební závazky vůči věřitelům, snižuje se tím reálnost uspokojení věřitelů. Proto zákon posiluje jejich postavení tím, že jim dává možnost žádat splnění (ve vymezeném rozsahu) na odpovědném členovi představenstva z titulu jeho zákonného ručení.“70
Při využití ustanovení §194 odst. 6 ObchZ vzniká ručení spolu se vznikem odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti. V tomto ustanovení je dáno, že zákonné ručení jednatele za závazky společnosti vznikají v případě, kdy „jednatel poruší nějakou svou povinnost, která souvisí s výkonem funkce jednatele. Jedná se o povinnost zákonnou nebo smluvní. V důsledku toho vznikne společnosti škoda. Nikoliv tedy všichni jednatelé mají zákonnou povinnost ručit za závazky společnosti, nýbrž pouze ti z nich, kteří společnosti při výkonu své funkce způsobili škodu a tu doposud společnosti neuhradili“71. Pokud za porušení jedné nebo více povinností odpovídá více jednatelů, pak jejich ručení je solidární do výše celkové způsobené škody. Odpovědnost za škodu způsobenou společnosti porušením právních předpisů nezaniká s ukončením funkce jednatele. Promlčuje se v obecné promlčecí lhůtě.72
Stejně jako §194 odst. 6 ObchZ upravuje otázku ručení jednatele tak i ustanovení §131 odst. 5 ObchZ se ručením jednatele zabývá. „Při porovnání obou těchto ustanovení je však nutné upozornit na několik rozdílů. Jedním z nich je, že pro vznik zákonného ručení jednatele
70 ČERNÁ, S. Důsledky porušení povinnosti členem představenstva akciové společnosti - Ručení členů představenstva, Právo a podnikání,rok1997,číslo 7.str7, zdroj: ASPI
71 XXXXXXXXX, X. Xxxxxxx problémy související s odpovědností jednatele, Rigorózní práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra obchodního práva, 2009, Vedoucí práce Xxxxx Xxxxxx, Dostupné z:http//xx.xxxx.xx/xx/000000/xxxxx-x/?xxxxx0 ,str. 96
72xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxxxx.xxx?xxx000&xxxxx&xxxxxxxxxxx&xxxxxxxxxx_000.xxx: Obecná
délka promlčecí doby podle obchodního zákoníku činí čtyři roky
dle §131 odst. 5 ObchZ není zapotřebí, aby byla daným jednatelem způsobena škoda společnosti, ale postačí, aby společnosti vznikl závazek vůči třetí osobě, která utrpěla škodu nebo jakoukoli újmu v důsledku toho, že jednatel nepostupoval v souvislosti s přijímáním usnesení valné hromady podle ustanovení §127 odst. 8, §129 a §135 odst. 2 ObchZ…. Podle ustanovení §131 odst. 5 ObchZ ručí jednatel jen v přesně vyjmenovaných bodech a nemusí způsobit škodu. Kdežto podle §194 odst. 6 ObchZ je důležité pro vznik ručení, aby společnosti škoda vznikla. Dalším rozdílem je rozsah ručení, v §131 odst. 5 ObchZ jde o neomezené ručení jednatele, kdežto v §196 odst. 6 ObchZ jde o ručení jen do výše způsobené a zároveň neuhrazené škody.“73
V uvedeném bodu smlouvy (2.4.7) je jednatel předem upozorněn, že v případě, že společnosti způsobí škodu, pak je povinen způsobenou škodu uhradit podle uvedeného ustanovení §194 odst. 6 ObchZ. Jestliže tak neučiní, ručí za závazky společnosti. Toto ručení zaniká, pokud jednatel škodu uhradil. Společnost se nemůže předem vzdát svého nároku z případně vzniklé škody. Nemůže to udělat ani smluvně, toto ustanovení smlouvy by bylo neplatné (§135 odst. 2 s odkazem na §194 odst. 5 ObchZ). Zákon ale nezakazuje, aby se rozhodnutím valné hromady společnost vzdala nároku na již vzniklou škodu. Jedná se o prohlášení valné hromady, že společnost neuplatňuje vůči jednateli žádná práva. Může dojít i k uzavření dohody o prominutí dluhu podle §574 odst. 1 ObčZ. Je také možné, aby společnost svému jednateli nebo bývalému jednateli dluhy odpustila. Jedná se o tzv. absolutorium a jsou na něj naprosto rozdílné názory. X. Xxxxxx uvádí: „Na dovolenost absolutoria je v právní doktríně značně rozporný pohled. Zatímco např. X. Xxxxx jeho dovolenost při splnění určitých podmínek připouští, pak např. X. Xxxxxx jej striktně odmítá.“74. Xxxxxx se pouštět do polemiky s těmito názory. Xxx, pokud budu nahlížet na danou situaci ze svého pohledu jednatele, tak se mi bude udělení absolutoria určitě líbit, protože mne zbavuje odpovědnosti za chybná rozhodnutí. Zároveň, dle mého názoru, mne jako jednatele zbavuje i mého ručení společnosti a dále i případného plnění třetím osobám za společnost. Z pohledu společnosti je to krok, kdy nezískám peněžní plnění od jednatele za náhradu škody, a peněžní prostředky mi v budoucnu mohou chybět. Jako společník, který chce mít prosperující a ziskovou společnost, bych tento příjem měla chtít. Jestliže by mi jako společníku společnosti byl předložen návrh na prominutí dluhu nebo udělení absolutoria pro jednatele, mělo by mě to upozornit na možné nesrovnalosti v činnosti společnosti. Největší nepříjemnost spojenou s udělením absolutoria budou mít třetí osoby, které podle §194 odst. 6 ObchZ ztrácí možnost získání úhrady svých pohledávek, pokud společnost sama nehradí. Jednatel třetím osobám ručí do výše nesplacené škody. Takže pokud jednateli společnost dluh odpustí, dluh vůči společnosti zaniká. Z toho plyne, že pohledávku třetí osoby jednatel z titulu ručení podle §194 odst. 6 ObchZ nemá povinnost uhradit. Udělení absolutoria je právem společnosti, ale za určitých podmínek poškozuje práva třetích osob, což není dle mého názoru správné.
2.4.8. Zákaz konkurence
Jednatel si je vědom zákazu konkurence ve smyslu ust. § 136 ObchZ. Kromě zákonného zákazu konkurence jednatele nesmí vystupovat jako člen statutárního orgánu akciové společnosti nebo jako jednatel společnosti s ručením omezeným či
73 XXXXXXXXX, X. Xxxxxxx problémy související s odpovědností jednatele, Rigorózní práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra obchodního práva, 2009, Vedoucí práce Xxxxx Xxxxxx, Dostupné z:http//xx.xxxx.xx/xx/000000/xxxxx-x/?xxxxx0,xxx. 99 a 100
74 XXXXXX, T: Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání z r. 2008, str. 290
statutární orgán jiného typu obchodní společnosti nebo družstva, které podniká ve stejném nebo obdobném oboru podnikání jako společnost.75
Zákaz konkurence omezuje možnost podnikání členů statutárních orgánů. Cílem zákazu konkurence je podle I. Rady: „ … zabezpečení rovnosti podnikání, tzn. zabezpečení toho, aby společnost nebyla poškozována jednáním těch osob, které jsou dopodrobna informovány o její situaci, plánech a možnostech.“76
K tomu, aby šlo o zákaz konkurence ve smyslu zákonných ustanovení, musí být tedy splněny následující znaky:
1. jednající osobou musí být člen statutárního orgánu společnosti, který
2. svým jednáním realizuje svůj vlastní od zájmů společnosti odlišný zájem, a
3. realizací tohoto zájmu poškozuje nutně zájmy společnosti, a to zejména její zájmy majetkové77
Zákaz konkurence je podle §65 ObchZ a §136 odst1 ObchZ minimální a nelze ho společenskou smlouvou, stanovami a ani rozhodnutím valné hromady omezit, ale jen zpřísnit. Pokud má dojít ke změně v ustanoveních o zákazu konkurence jednatele, musí k němu dojít úpravou společenské smlouvy nebo stanov. Nelze je měnit pouze usnesením valné hromady společnosti. Také podle tohoto ustanovení zákona, nelze rozšířit zákaz konkurence pouze ustanovením smlouvy o výkonu funkce, protože ustanovení §136 ObchZ jednoznačně určuje možnost rozšíření pouze na společenskou smlouvu a stanovy.
Při porušení zákazu konkurence nastupují sankce, obecně upravené v §65 odst. 2 ObchZ. Společnost je podle tohoto ustanovení oprávněna požadovat po jednateli, aby vydal prospěch z obchodu, při kterém porušil zákaz konkurence anebo může požadovat i převedení práv tomu odpovídajících na společnost. Kromě těchto požadavků může společnost požadovat i náhradu škody, která jí vznikla. Toto právo však zaniká ve velmi krátké době, a to podle §65 odst. 3 ObchZ do 3 měsíců ode dne, kdy se společnost dověděla o porušení zákazu konkurence, nejpozději však do 1 roku od jejich vzniku. „Tato práva musí být uplatněna u jednatele. Uplatnění práva u jednatele znamená, že do skončení lhůty mu prokazatelně byla doručena výzva k vydání bezdůvodného obohacení nebo převedení práva získaného porušením zákazu konkurence“78
Pokud není uplatněno společností právo na vydání prospěchu z obchodu v těchto někdy velmi krátkých lhůtách, může společnost požadovat náhradu škody.
Je otázkou, zda lze uzavřít tzv. konkurenční doložku, kterou by byla účinnost zákazu konkurence prodloužena ještě na jistou dobu po skončení funkce. I. Rada se k tomu vyjadřuje:
„Máme za to, že shora zmiňovaná speciální ustanovení upravující zákaz konkurence mají na mysli pouze věcný obsah a rozsah omezení a nikoli obsah časový, tzn. je možno dohodnout tzv. konkurenční doložku, která co do časového rámce přesahuje období, po které je dotyčná osoba členem statutárního orgánu společnosti. Za předpokladu, že je takto rozšířeno období, po které je člen omezen ve svých aktivitách, je možno ve smlouvě o výkonu funkce upravit i
75 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
76 RADA I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. doplněné a aktualizované vydání, 2004, str. 102
77 RADA I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. doplněné a aktualizované vydání, 2004, str. 102
78KOBLIHA, X., XXXXXX, X., XXXXXX, X. et al. -Obchodní zákoník úplný text zákona s komentářem, LINDE Praha, 2006, str. 383 komentář k §136
její věcný obsah.“79. Podobně se vyjádřil i X. Xxxxx 80. Společnost tedy může rozšířit smlouvu o tzv. konkurenční doložku, která po ukončení výkonu funkce omezí jednatele v jeho dalších aktivitách. Společnost může jednatele zavázat, jak vyplývá z předchozího, ale jednatel za své omezení budoucích aktivit musí dostat dostatečnou a odpovídající odměnu.
2.4.9 Místo výkonu funkce a povinnost dle potřeby konat pracovní cesty
Jednatel bude svoji funkci vykonávat zásadně v sídle společnosti s tím, že souhlasí v případě potřeby s výkonem své funkce mimo sídlo společnosti, a to na celém území České republiky i mimo území České republiky. 81
V tomto bodě smlouvy je určeno, kde bude jednatel vykonávat svoji pravidelnou činnost. Je zde i potřebné upřesnění, že v případě potřeby je povinen odjet na služební cestu. Pokud bude mít ve smlouvě určeno, viz dále ujednání o odměně za výkon funkce, mohou mu být vyplaceny i cestovní náhrady. Pokud ve smlouvě nebo ve vnitřním předpisu společnosti toto ujednání bude chybět, bude náhradu muset projednat valná hromada, protože bez jejího souhlasu nemůže jednatel náhradu získat dle §66 odst. 2 ObchZ, i když mu na ni vzniká nárok ze zákona.
2.5. Povinnosti společnosti vůči jednateli
2.5.1. Součinnost
Společnost se zavazuje na základě této smlouvy poskytovat jednateli takovou součinnost, aby mohl svoji funkci vykonávat v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy společnosti.
2.5.2 Informace
Společnost se zavazuje, že poskytne jednateli veškeré informace a podklady pro řádný výkon jeho funkce.
Pokud pro práva jednatele použijeme přiměřeně ustanovení týkající se mandátní smlouvy, pak §568 odst. 2 ObchZ obsahuje právo jednatele na veškeré informace potřebné ke správnému výkonu funkce. Jednatel k výkonu své funkce potřebuje dostatek informací, aby mohl svoji funkci správně vykonávat. Jak uvádí X. Xxxxx, pro statutární orgán platí: „Většinu informací tohoto druhu získává…sám ze své vlastní činnosti…“82. Jednatelé musí však být přesně a včas seznámeni se všemi rozhodnutími společníků, které učiní na valné hromadě nebo i mimo ni. Zákon nezakládá právo a ani povinnost jednatele se účastnit valné hromady.
X. Xxxxx k tomu uvádí: „Valné hromady se pravidelně účastní i další osoby. Především jde o jednatele. To i tehdy, pokud sami společníky nejsou. Obchodní zákoník sice pro takový případ nezaložil právo jednatelů účastnit se valné hromady s.r.o., systematickým výkladem lze spolehlivě dovodit, že jednatelé mají právo a povinnost k takové účasti“83. Pokud se jednatel z jakéhokoli důvodu nemůže valné hromady zúčastnit, je na společnících, aby ho o závěrech jednání informovali. Je především v zájmu společníků, aby jednatel řídil společnost podle jejich představ, pokynů a zásad.
79 RADA, I. a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. doplněné a aktualizované vydání, 2004, str. 37
80 XXXXX, K., Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, vydání roku 1997, str 179
81 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
82 XXXXX, K., Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, vydání roku 1997, str 179
83 XXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, vydání roku 1997, str 143
Povinnost účastnit se valné hromady může být jednou z povinnosti, kterou jednateli bude ukládat smlouva o výkonu funkce. Tímto ustanovením smlouvy si jednatelé zajistí, že informace se k jednateli vždy dostanou ve velice krátkém termínu.
2.6. Odměna jednatele
Obchodní zákoník přiznává jednateli určitá práva. Jedním z nich je právo jednatele na úplatu za výkon funkce (právo na odměnu). Za odměnu jednatele je možné považovat jakékoli plnění, které jednatel dostává za výkon funkce bez ohledu na to, zda jde o plnění, na které má jednatel nárok či plnění dobrovolné. S odměňováním jednatelů souvisí i poskytování cestovních náhrad, nárok jednatele na dovolenou, poskytování různých požitků jednateli (např. služební vozidlo k dispozici pro soukromé účely, příspěvek na závodní stravování, příspěvky na penzijní a životní pojištění, mobilní telefon atd.). Výplata odměny jednateli za výkon funkce je běžnou záležitostí. Obchodní zákoník nekonkretizuje výši odměny ani způsob stanovení výše odměny, umožňuje různé formy odměňování (např. měsíčně, ročně i za několik let najednou). V současné době je pravidlem, že odměna je tvořena pevnými a pohyblivými složkami. Je možno také, aby nárok na odměnu byl podložen nejen smlouvou o výkonu funkce, ale postačí i pouhé jednorázové rozhodnutí valné hromady. Na ustanovení
§66 odst. 2 ObchZ navazuje ustanovení §125 odst. 1 písm. f ObchZ, podle kterých rozhoduje o odměňování jednatelů valná hromada. Toto rozhodnutí nelze přenést na jiný orgán společnosti. Obchodní zákoník neurčuje, že by valná hromada musela rozhodnout přímo o výši každé jednotlivé odměny zvlášť. Postačuje, pokud určí jednoznačná pravidla, podle kterých se má výše odměny člena statutárního orgánu stanovit. Výše odměny by měla být přiměřená vykonávaným povinnostem a možnostem společnosti. Jsem zastáncem toho, aby odměna jednatele a jeho nárok na konkrétní odměnu byl podložen jednoznačným a nezpochybnitelným způsobem, tedy smlouvou. Jedním z důvodů tohoto mého postoje je, že společnosti odpadnou problémy s obhajobou odměny jakožto daňového nákladu společnosti.
Jestliže přijmu názor, že smlouva o výkonu funkce se podle §66 odst. 2 ObchZ přiměřeně řídí ustanoveními o mandátní smlouvě, kde jednou z jejich základních vlastností je úplatnost, pak výkon funkce bez odměny může přinášet určitá rizika.
K výše uvedené problematice se vyjádřil i I. Rada: „Valná hromada může o odměně členů statutárního orgánu nerozhodnout, tj. takové rozhodnutí opominout. Nemůže však jednostranně bezdůvodně rozhodnout o tom, že jednatelům odměna nepřísluší. Takové rozhodnutí by bylo v rozporu s principem úplatnosti vztahů všech zúčastněných subjektů. V případě, že se tak stane nebo jestliže nebudou členové statutárního orgánu společnosti souhlasit s výší odměny, mohou se soudně domáhat určení odměny v obvyklé výši“84, platné při podpisu smlouvy. Ve svém rozsudku se k této věci vyjádřil Nejvyšší soud a přiznal jednateli nárok na výplatu odměny: „…zda je nezbytným předpokladem pro poskytnutí odměny za výkon funkce jednatele, který se domáhá zaplacení odměny ve výši určené s přiměřeným použitím právní úpravy mandátní smlouvy, schválení této odměny valnou hromadou, a zda tedy musí jednatel tvrdit a prokazovat též, že k takovému schválení došlo. K tomu dovolací soud uzavřel, že v takovém případě schválení odměny ani její výše valné hromadě nepřísluší. Vyplývá-li z ustanovení § 66 odst. 2 ve vazbě na ustanovení § 566 odst. 1 ObchZ pro takovou situaci úplatnost výkonu funkce jednatele a výše úplaty, zakládají tato ustanovení zákonný nárok jednatele na poskytnutí takto zjištěné odměny, aniž by bylo třeba jejího schválení valnou hromadou. Opačný závěr by totiž vedl k tomu, že by valná hromada
84 RADA, I. a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004,str168
neprojednáním výše odměny anebo odmítnutím odměnu přiznat, mohla odepřít jednateli odměnu, na kterou mu vznikl ze zákona nárok.“85
Uzavření smlouvy o výkonu funkce přináší mnohé výhody. Lze sjednat, a často tomu tak i je, bezplatnost smlouvy. Vhodnější je ale sjednat alespoň minimální výši odměny (doporučuje se alespoň výše stanovené minimální mzdy). Předchází se tak diskusím o tom, že jednatel musí za svoji činnost pro společnost být odměňován. Výplata cestovních náhrad, podložená smlouvou o výkonu funkce, se bude z daňového hlediska zcela nezpochybnitelně posuzovat obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru, pokud tak bude ve smlouvě sjednáno. Plynou-li jednateli podle smlouvy o výkonu funkce další požitky, které obecně mohou být daňově uznatelné např. příspěvek společnosti na penzijní připojištění, posuzuje se jejich daňová uznatelnost jako u zaměstnanců v pracovním poměru (opět je nutno ve smlouvě uvést). V zájmu společnosti je, aby jednatel mohl získat co nejvíce odměn a výhod, které jsou podle ZoDP daňově uznatelným nákladem společnosti.
Při uzavírání smlouvy a stanovování odměny je nutno brát v úvahu, kdy je smlouva pro jednatele povinně bezplatná ze zákona. Při stanovování výše odměny je nutné dát pozor, zda činnost jednatele pro společnost není nutné posuzovat podle následujících zákonů86:
-Zákoník práce v ustanovení §73 odst. 3,
-Zákon č.171/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a Fondu národního majetku České republiky § 16 -Zákon č.569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky §13;
-Zákon č.238/1992 Sb. o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a neslučitelnosti funkcí v ustanovení §2 odst. 5;
-Zákon č.312/2002Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ustanovení §16 odst. 3
-Zákon č.218/2002 Sb. O službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) v §65 odst. 1
2.6.1. Odměna
Jednateli přísluší za výkon jeho funkce odměna ve výši 1 200 000,- Kč (slovy jedenmiliondvěstětisíckorun) ročně, kterou stanovila valná hromada. 87
Nejjednodušší a současně nejvhodnější cestou, jak předejít sporům ohledně výše odměny za výkon funkce jednatele, je dohoda o její výši mezi oběma subjekty ve smlouvě o výkonu funkce. Sjednáním výše odměny ve smlouvě o výkonu funkce je zaručeno, že nedošlo k porušení §66 odst. 3 ObchZ, protože znění smlouvy schvaluje valná hromada. Obvykle bude pevná výše odměny stanovena částkou za kalendářní měsíc trvání funkce jednatele, v tomto případě se výše odměny nemění z důvodu nepřítomnosti (nemoc, dovolená). V uvedeném odstavci vzoru je stanovena částka jako roční a v odstavci uvedeném v mé práci pod číslem 2.6.3. je stanoveno, že bude vyplácena měsíčně 1/12 této částky.
85 Nejvyšší soud ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 994/2005
86 Zpracováno podle: XXXX, I. a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004 str. 166
87 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
Jednatelům od 1. 1. 2009 nevzniká podle zákona o nemocenském pojištění 187/2006 Sb. nárok na náhradu mzdy v době nemoci, protože od 1. 1. 2009 nejsou jednatelé z titulu funkce jednatele nemocensky pojištěni. Odůvodněním je: „že náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravená zákoníkem práce, a proto se tato úprava nemůže vztahovat na společníky a jednatele s.r.o. Uvedené osoby nejsou (nemohou být) zabezpečeny ani zákonem o nemocenském pojištění č.187/2006 Sb.“88 Z tohoto důvodu se částka odměny stanovuje jako pevná a v běžném měsíci se nepočítá s jejím krácením z důvodu jakékoli nepřítomnosti jednatele. Pokud bude jednatel celý měsíc ve funkci, bude celá měsíční částka vyplacena.
Odměna dále může obsahovat složku vázanou na dosažený zisk, zásadně je však vyloučeno, aby jednatel měl zaručen podíl na zisku společnosti (tantiémy) předem ve smlouvě (viz dále). Pokud smlouva bude obsahovat ujednání o odměně, která závisí na ziskovosti společnosti, pak půjde o nákladovou položku společnosti. V tomto případě nejde o podíl na zisku, ale o odměnu, jejíž výše závisí na vytvořeném zisku společnosti.
Rozhodnutím valné hromady podle §123 odst. 2, resp. §178 odst. 3 ObchZ je možné jednateli dále přiznat nárok na část (tantiému) vytvořeného zisku, který byl schválen k rozdělení, jako podíl připadající na statutární orgán společnost. Jedná se tedy o jakousi odměnu za dosažený výsledek. Protože o tantiémě lze rozhodnout jen v rámci rozdělování zisku za příslušné období, není možné předem ve smlouvě zakotvit nárok na tantiému. Její přiznání plně závisí na valné hromadě. Tantiéma nikdy nesnižuje daňový základ společnosti. U jednatele podléhá zdanění jako jakákoli jiná odměna, proto výplata tantiém je pro jednatele a i pro společnost nevýhodná. Tantiéma je splatná, pokud neurčí společenská smlouva něco jiného, dle §178 odst. 7 ObchZ do 3 měsíců od okamžiku, kdy valná hromada rozhodla o rozdělení zisku.
Rozhodnutím o výplatě tantiémy lze však zpětně splnit zákonný požadavek jednatele na úplatu za výkon funkce i za několik let. Rozhodnutí valné hromady o výplatě této odměny splní všechny požadované podmínky pro výplatu odměny jednateli. Je tím dodrženo právo jednatele na odměnu i za podmínek, že odměna nebyla vyplácena pravidelně, nebo ve smlouvě nebyla určena. Podmínkou je jen, aby společnost vytvářela v těchto letech dostatečný zisk, aby podíl na zisku - tantiéma, mohla být jednateli vůbec vyplacena. Pokud by zisk společnost nevytvořila, pak by nevznikl nárok na výplatu tantiémy, ale jednateli by nárok na výplatu odměny nezanikl. Došlo by tedy k situaci, kdyby společnost dodatečně tímto způsobem svůj zákonný závazek vůči jednateli za tento rok nemohla splnit.
2.6.2. Cestovní náhrady
Kromě odměny přísluší jednateli náhrada hotových a prokazatelných cestovních výdajů v souvislosti s výkonem jeho funkce a nejsou mu přiznány z jiného titulu. 89
Již z ustanovení upravujících mandátní smlouvu vyplývá, že i bez uzavření smlouvy o výkonu funkce jednateli vzniká nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce. Přesto je dobré mít ve smlouvě upraveno, na které cestovní náhrady jednateli nárok vzniká a za jakých podmínek mu je společnost bude proplácet (společnost může určit, jaké doklady bude nutné pro vyplacení náhrad předkládat). Vzhledem k tomu, že mandátní smlouva řeší nárok vynaložených nákladů, pak pokud se budeme řídit ustanoveními
88ŽENÍŠKOVÁ, X., XXXX, J., Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady,ANAG, 2008,2. vydání
89 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
o mandátní smlouvě, společnost má možnost uhradit jen prokázané výdaje. Pokud však v ustanovení smlouvy, nebo v jiném předpisu, který schválila valná hromada, bude uvedeno, že pro výpočet cestovních náhrad jednatelů společnosti se přiměřeně použijí ustanovení pracovněprávních předpisů pro poskytování cestovních náhrad, pak tyto předpisy můžeme použít.
Dále je pro výplatu cestovních náhrad nutné ve smlouvě určit, co bude považováno za pravidelné pracoviště jednatele vzhledem k povinnosti určovat počátek jakékoli pracovní cesty v místě pravidelného pracoviště.
Potíže při výplatě cestovních náhrad mohou nastat, když jednateli vykonávajícímu funkci bezúplatně jsou obvykle hrazeny cestovní náhrady. Jde sice o smluvní ujednání nebo společnosti odkazují na svoji povinnost spojenou s přiměřeným použitím mandátní smlouvy, ale z pohledu finančních úřadů je to často napadáno jako obcházení zákona. Tyto náhrady se snaží pokládat za náhradu mzdy, i když jim pro jejich tvrzení chybí právní podklad. Raději tedy doporučuji, z hlediska opatrnosti, určit si ve smlouvě alespoň minimální měsíční odměnu jednatele a pak vyplácení cestovních náhrad a jejich daňová uznatelnost bývá bez problémů.
2.6.3. Splatnost odměny
Odměna jednatele orgánu je splatná vždy k prvému dni následujícího měsíce vykonávané funkce v 1/12 roční částky uvedené v odst. 2.6 1 této smlouvy.
Aby nedocházelo k potížím při výplatě odměny, je nutné, jako v běžných obchodněprávních smlouvách, určit přesný den výplaty odměny. Ve většině společností se tento den bude shodovat s výplatním termínem zaměstnanců. Je to dáno i tím, že odměna jednatele, vzhledem k jejímu daňovému posouzení a odvodům, které je společnost povinna ze zákona za jednatele odvádět, se shoduje s běžnou mzdou zaměstnance společnosti. Pravidla pro zpracování a zákonné odvody jsou stejná, jen je nutno označit, že se jedná o jednatele společnosti.
2.6.4. Odměna v případě ukončení funkce
V případě, že jednatel ukončí svou funkci, přísluší mu alikvotní díl odměny. Tato odměna mu nepřísluší, jestliže výkon jeho funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti nebo při zaviněném porušení jeho povinností.
Vzhledem ke stanovení odměny většinou pevnou sazbou na celý kalendářní měsíc nebo rok, je potřeba určit, že v případě ukončení smluvního vztahu v průběhu daného období bude vyplacena jen poměrná část odměny.
Nevyplacení odměny ze strany společnosti je upraveno v §66 odst. 3 ObchZ. Podle tohoto ustanovení se možnost nevyplacení odměny nevztahuje na plnění, na které vzniká právo z právního nebo vnitřního předpisu. Vzhledem k tomu, že právo na odměnu za výkon funkce nebo náhradu prokazatelně vynaložených nákladů vyplývá přímo z ustanovení ObchZ, pak toto ustanovení nelze na pevně stanovenou část odměny použít.
Toto ustanovení je možno použít jen v případě nenárokových plnění, která obsahuje buď jen smlouva o výkonu funkce, nebo jsou jen odsouhlasena valnou hromadou. Společnost je povinna nenároková plnění neposkytnout v případě, že člen statutárního orgánu společnosti výkonem své funkce přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti anebo zaviněně porušil povinnosti při výkonu funkce.
V prvém případě bývá obtížné stanovit, co je přispění k nepříznivým hospodářským výsledkům. Zákon definici nepříznivého hospodářského výsledku neobsahuje a ani neodkazuje na jiný předpis. V komentáři X. Xxxxx uvádí: „Nepříznivým hospodářským výsledkem je třeba rozumět zhoršení hospodářských výsledků společnosti, nikoliv to, že hospodaření skončilo ztrátou. Snižuje-li se ztráta oproti minulým ztrátám, nejde z hlediska tohoto ustanovení o nepříznivé hospodářské výsledky. Obráceně, skončí-li hospodaření společnosti ziskem, ale ten je výrazně nižší než v minulosti nebo neustále klesá, jde o nepříznivé hospodářské výsledky.“90 Z pohledu společnosti bude obtížné stanovit nejen příslušný nepříznivý výsledek, protože aspektů, zvláště v dnešní době je spousta. Ale problémem může být i míra zavinění na zhoršení hospodářského výsledku u každého jednatele zvlášť. Společnost musí prokázat, že mezi jednáním jednatele a nepříznivým hospodářským výsledkem je příčinná souvislost. Podle stejného ustanovení nelze vyplatit odměnu ani při porušení povinností jednat v souladu se zájmy společnosti. V tomto případě se musí jednat o porušení povinností zaviněné neplněním povinností jednatele.
Jak jsem již uvedla, omezení uvedená v ustanovení §66 odst. 3 ObchZ se nevztahují na plnění, na které plyne právo z právního nebo vnitřního předpisu. Vnitřními předpisy mohou být jakékoli další předpisy, schválené valnou hromadou společnosti. Vnitřní předpisy společnosti se vytváří na všechna nenároková plnění. Ve společnostech je většinou upraveno např. používání automobilů i pro soukromé účely, jsou upravena pravidla pro používání mobilních telefonů, pravidla pro závodní stravování nebo pravidla, kdy vzniká jednatelům a zároveň i všem zaměstnancům nárok na stravenku a mnoho dalších. Pokud tedy tyto směrnice a pravidla schválí valná hromada, je aplikace omezení uvedených v ustanovení §66 odst. 3 ObchZ vyloučena.
Možnost omezení výplaty podle §66 odst. 3 ObchZ platí tedy v případě tantiém, tady vnitřní předpis a ani smlouva být nemohou a nárok na tantiémy ze zákona nevyplývá. Další možností, kde společnost nemusí vyplatit dohodnutou částku je odstupné, pokud však není upraveno vnitřním předpisem. Při sjednávání výše odstupného je potřeba také pamatovat na soulad s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem.
Například I. Rada ve své knize shrnuje tuto část takto: „Výkon funkce, který měl za následek hospodářské důsledky, tak i zaviněné porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce, přitom nejsou skutečnostmi, podléhajícími promlčení a společnost je tak může namítnout kdykoli do doby, než bude nárok na odměnu uplatněn. Pokud bude odměna poskytnuta přesto, že nastane jedna z obou v zákoně předpokládaných skutečností, je příslušný člen statutárního orgánu povinen ji vrátit. Právo na vrácení odměny je třeba uplatnit jako právo na vydání bezdůvodného obohacení v obecné promlčecí lhůtě.“91. Tento závěr je důkazem toho, jakou odpovědnost na sebe bere jednatel při výkonu své funkce a jak lehce může jedno špatné rozhodnutí změnit jeho život. Kromě toho, že bude muset vrátit případnou část odměny, může hradit případnou škodu a případně hradit i sjednanou smluvní pokutu. Jak velká bude celková částka, záleží na správně uzavřené smlouvě o výkonu funkce a dalších dokumentech společnosti, které výkon jeho funkce ovlivní.
2.7. Plnění této smlouvy a její ukončení
2.7.1. Doba výkonu funkce jednatele
90 DĚDIČ, J. a kol:Obchodní zákoník. Komentář, díl 1., I. vydání, Praha, POLYGON, 2002, str. 461
91 RADA, I. a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. doplněné a aktualizované vydání, 2004, str. 179
Tato smlouva se uzavírá na dobu výkonu funkčního období jednatele. Tato smlouva může být písemným dodatkem prodloužena, pokud jednatel byl jmenován valnou hromadou na další funkční období. 92
Doba výkonu funkce jednatele ve společnosti s ručením omezeným není v zákoně nijak omezena. Pokud by tomu tak bylo, tak ve společnostech, kde společníci jsou zároveň i jednatelé společnosti, by po stanovené době muselo dojít k výměně jednatelů. Vznikl by tím neřešitelný problém, pokud by společníci nechtěli svěřit vedení své společnosti do cizích rukou. Z tohoto důvodu není funkční období u jednatelů ve společnosti s r.o. určeno v zákoně. Pokud však bude tato doba ve smlouvě o výkonu funkce určena, pak funkční období bude omezeno na dobu určitou93 a platí ustanovení smlouvy tak, jak je dohodnuto.
2.7.2. Ukončení funkce jednatel
Tato smlouva končí ukončením funkce jednatele uplynutím funkčního období, nebylo-li prodlouženo, odstoupením z funkce nebo odvoláním valnou hromadou společnosti. 88
Smlouva o výkonu funkce může obsahovat i ustanovení blíže upravující ukončení výkonu funkce, zejména jeho nejčastější případy, tj. odstoupení a odvolání z funkce.
Pokud společnost použije při sepisování smlouvy možnost předem omezit dobu trvání funkce, pak tato funkční doba končí jejím uplynutím. V případě, že společníci jsou spokojeni s výkonem funkce jednatele, mohou smlouvu prodloužit dodatkem smlouvy, který, jak je uvedeno níže, musí mít v našem případě písemnou podobu, protože se na tom smluvní strany dohodly. Důležité je, aby s prodloužením souhlasil i jednatel, kterého se prodloužení smlouvy týká.
V dalších případech, kdy smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, končí její platnost odvoláním jednatele rozhodnutím valné hromady. V souvislosti s odvoláním člena statutárního orgánu je třeba říci, že ObchZ neumožňuje založit ve společenské smlouvě neodvolatelnost jednatele. Valné hromadě není možno odejmout právo na odvolání jednatele bez udání důvodu. Odvolání jednatele je svobodným rozhodnutím valné hromady. Tak jak jsem již psala v úvodní části ohledně odvolání jednatele, je potřeba dodržet správný postup, který nemůže být napaden u soudu.
Právem jednatele je možnost odstoupit ze své funkce v souladu s ustanovením §66 odst. 1 ObchZ, ani v tomto případě zákon nepožaduje podání jakéhokoli vysvětlení, nejsou dána žádná zákonná omezení, která by se týkala důvodu odstoupení. Jen v případě odstoupení jednatele, je potřeba informovat orgán, který jednatele jmenoval nebo zvolil nebo kterého je jednatel členem. Výkon funkce však skončí až dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jednatele jmenoval nebo zvolil. V případě, že jednatel předloží své rozhodnutí přímo na zasedání valné hromady, končí jeho výkon funkce uplynutím dvouměsíční lhůty od doručení oznámení, pokud valná hromada neschválí jiný okamžik zániku funkce nebo nejmenuje nového jednatele společnosti.
92 Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
93 Nejvyšší soud ze dne 7. 10. 1998 sp. zn. 1 Odon 110/97
III. Vzory smluv
1. ASPI94
Jako vzor smlouvy jsem použila smlouvu přístupnou ze serveru ASPI. Tato smlouva sice není volně přístupná všem společnostem, ale smlouvy volně přístupné přes internetové stránky jsou většinou pouze seřazením ustanovení zákona a ty, které jsem našla, odkazovaly na staré znění zákona. Vzhledem k důležitosti smlouvy by bylo dobré, aby společnost si nechala smlouvu sepsat právníkem nebo si smlouvu sepsala sama, ale až po podrobném prostudování přístupných materiálů. Vzor smlouvy jsem upravila do svého vzoru smlouvy, který bych ráda dále používala pro své klienty.
Takto vypadá vzor, který obsahuje v databázi vzorů ASPI:
Smlouva o výkonu funkce jednatele
Smluvní strany:
RSC, s.r.o.,
se sídlem Xxxxx 00, Xxxxx 000/00, PSČ 10100, IČ 23232323, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce 212212
(dále jen „společnost“)
a Xxxxx Xxxxx
R. č. 430330/657, bytem Nová 23, Benešov, PSČ 256 01 (dále rovněž jen „jednatel“)
uzavřely v souladu s ustanovením § 66 obchodního zákoníku následující smlouvu o výkonu funkce jednatele (dále jen „smlouva“):
Preambule.
Vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 23. 7. 2007 byl Xxxxx Xxxxx jmenován jednatelem společnosti s účinností od 1. 8. 2007, upravuje tato smlouva vzájemná práva a povinnosti smluvních stran při výkonu funkce jednatele společnosti.
I.
1. Jednatel je statutárním orgánem společnosti a je povinen samostatně provádět řídící, kontrolní i jiné činnosti, vyplývající z jeho funkce statutárního orgánu společnosti a zajišťovat obchodní vedení společnosti, to vše za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy, rozhodnutími valné hromady a touto smlouvou.
2. Rozhodnutí valné hromady jsou pro jednatele závazná, nejsou-li v rozporu se zákonem. V případě, že dle názoru jednatele je obdržené rozhodnutí valné hromady, ukládající jednateli povinnosti při výkonu činnosti jednatele, v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, je povinen své stanovisko předložit na nejbližším jednání valné hromady k projednání, v případě nebezpečí prodlení k projednání věci svolat valnou hromadu společnosti.
II.
1. Jednatel je oprávněn jednat za společnost samostatně ve všech věcech s výjimkou právních úkonů, uvedených v čl. II. odst. 2 této smlouvy.
94 Obsah a text VZ010113 - poslední stav textu, autor:XXXXXXX,J., zdroj ASPI, verze 12, zpracováno dne 20. 3. 2010
2. Právní úkony, jimiž jsou společností převáděny či nabývány nemovitosti nebo dochází k zatěžování nemovitostí společnosti právem ve prospěch třetích osob, je jednatel oprávněn činit pouze se souhlasem valné hromady společnosti nebo v případě, kdy jednatel neobdrží do jednoho měsíce ode dne, kdy písemně oznámil všem společníkům společnosti záměr učinit právní úkon v tomto odstavci uvedený, informaci o vyslovení nesouhlasu valné hromady společnosti s učiněním takového právního úkonu.
3. Jednatel je povinen svolat řádnou valnou hromadu společnosti tak, aby se konala vždy nejpozději do konce šestého měsíce každého kalendářního roku, a mimořádnou valnou hromadu podle potřeb společnosti nebo na žádost kteréhokoli ze společníků.
III.
Jednatel je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, jež se dozvěděl při výkonu funkce v této smlouvě uvedené a jejichž poskytnutí třetí osobě by mohlo přivodit společnosti nebo jejím společníkům újmu. Jednatel se zavazuje nevyužít jakékoliv informace, jež se dozvěděl při výkonu funkce ve smlouvě uvedené, k jinému účelu, než k plnění svých povinností dle této smlouvy resp. dle příslušných právních předpisů. Povinnosti dle tohoto odstavce platí i po zániku funkce.
IV.
Jednateli náleží za výkon funkce a činnosti při výkonu funkce vykonávané odměna ve výši 11.000,- Kč měsíčně. Odměna je splatná vždy do 7. dne následujícího kalendářního měsíce.
V.
Jednatel odpovídá za řádné vedení účetnictví a archivaci dokumentace společnosti v souladu s příslušnými právními předpisy.
VI.
1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od 1. 8. 2007 do dne, kdy zanikne funkce jednatele Xxxxxx
Xxxxxx.
2. Tato smlouva byla schválena usnesením valné hromady společnosti ze dne 23. 7. 2007.
3. Veškeré změny nebo doplňky k této smlouvě mohou být prováděny jen písemnou formou a se souhlasem valné hromady společnosti.
4. Nevynutitelnost nebo neplatnost kteréhokoli ustanovení této smlouvy neovlivní vynutitelnost nebo platnost ostatních ustanovení této smlouvy. V případě, že by jakékoliv ustanovení této smlouvy bylo soudem či jiným příslušným orgánem či osobou shledáno neplatným, neúčinným či nevynutitelným, zavazují se smluvní strany uzavřít takovou dohodu, která v maximálním možném rozsahu nahradí dotčená ustanovení smlouvy s cílem dosáhnout touto smlouvou zamýšleného účelu.
5. Právní otázky, neupravené touto smlouvou, se řídí ustanoveními obchodního zákoníku a předpisů souvisících, zejména ustanoveními o smlouvě mandátní.
V Praze dne .....................
….......................... ………………………..
jednatel společnost
2. Sestavená smlouva, podle vzoru z ASPI a doplněná dle mého uvážení
Smluvní strany:
RSC, s.r.o.,
se sídlem Xxxxx 00, Xxxxx 000/00, PSČ 10100, IČ 23232323,
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíle C, vložce 212212 Jednající jménem společnosti: Xxxx Xxxxx, bytem Pražská 2671, Benešov, jednatel
(dále jen „společnost“)
a
Xxxxx Xxxxx
bytem Nová 23, Benešov, PSČ 256 01 nar. 30.03. 1943 (dále rovněž jen „jednatel“)
uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku ve smyslu ust. § 66 odst. 2 obchodního zákoníku tuto
smlouvu o výkonu funkce:
I. Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je úprava práv a povinností mezi společností a jednatelem. Vzájemné vztahy obou smluvních stran, které tato smlouva neupravuje, se řídí obchodním zákoníkem, dalšími obecně platnými právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti.
2. Xxx Xxxxx Xxxxx byl za jednatele společnosti jmenován valnou hromadou dne 23. 7. 2007 s účinností od 1. 8. 2007. Funkční období jednatele společnosti skončí dnem 1. 8. 2010
II. Jednání jednatele
1. Jednatel je oprávněn jednat za společnost samostatně ve všech věcech s výjimkou právních úkonů, uvedených v čl. II. odst. 2 tyto smlouvy.
2. Právní úkony, jimiž jsou společností převáděny či nabývány nemovitosti nebo dochází k zatěžování nemovitostí společnosti právem ve prospěch třetích osob, je jednatel oprávněn činit pouze se souhlasem valné hromady společnosti nebo v případě, kdy jednatel neobdrží do jednoho měsíce ode dne, kdy písemně oznámil všem společníkům společnosti záměr učinit právní úkon v tomto odstavci uvedený, informaci o vyslovení nesouhlasu valné hromady společnosti s učiněním takového právního úkonu.
III. Povinnosti jednatele
1. Jednatel se zavazuje ve smyslu příslušných ustanovení společenské smlouvy společnosti, že bude plnit povinnosti jednatele s péčí řádného hospodáře v souladu s obecně závaznými právními předpisy, společenskou smlouvou společnosti a dalšími vnitřními
předpisy, jakož i rozhodnutími valné hromady. Jednatel je povinen jednat jménem společnosti osobně, podle jejích pokynů a v souladu s jejími zájmy, dále je povinen včas písemně upozornit společnost na zřejmou nevhodnost jejích pokynů, které by mohly mít za následek vznik škody.
2. Jednatel bere na vědomí, že pro výkon funkce jednatele platí zejména příslušné ustanovení obchodního zákoníku a prohlašuje, že je s povinnostmi a omezeními, vyplývajícími z uvedených ustanovení, seznámen a bude je respektovat. Současně se zavazuje informovat společnost o jakékoliv skutečnosti, která by mohla vyvolat pochybnosti o tom, že podmínky výkonu funkce jednatele společnosti nejsou naplněny.
3. Rozhodnutí valné hromady jsou pro jednatele závazná, nejsou-li v rozporu se zákonem. V případě, že dle názoru jednatele je obdržené rozhodnutí valné hromady, ukládající jednateli povinnosti při výkonu činnosti jednatele, v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, je povinen své stanovisko předložit na nejbližším jednání valné hromady k projednání, v případě nebezpečí prodlení k projednání věci, má za povinnost svolat valnou hromadu společnosti bezodkladně.
4. Jednatel se zavazuje vykonávat pro společnost zejména tyto činnosti:
a) plnit veškeré úkony, které mu přísluší jako jednateli společnosti, zejména pak hájit a prosazovat zájmy společnosti a v mezích své působnosti v tomto duchu společnost řídit a obchodně jednat,
b) je povinen svolat řádnou valnou hromadu společnosti tak, aby se konala vždy nejpozději do konce šestého měsíce každého kalendářního roku, a mimořádnou valnou hromadu podle potřeb společnosti nebo na žádost kteréhokoli ze společníků
c) plnit úkoly, uložené valnou hromadou, nejednat v rozporu s usnesením valné hromady,
d) účastnit se zasedání valné hromady společnosti a všech pracovních jednání, nezbytných pro činnost společnosti a pro řízení společnosti,
e) účastnit se po dohodě jednání dozorčí rady společnosti (pokud bude zřízena) a podávat vysvětlení, týkající se skutečností, které souvisejí se společností nebo s její činnosti,
f) připravovat se na jednání valné hromady společnosti, opatřovat si podklady a informace nezbytné pro jednání valné hromady a pro řízení společnosti,
g) je povinen zajistit řádné vedení účetnictví a archivaci dokumentace společnosti v souladu s příslušnými právními předpisy.
h) má povinnost předkládat společníkům mimořádné účetní závěrky v průběhu roku a
to každé 3 měsíce. V případě nepříznivého výsledku má povinnost neodkladně svolat mimořádnou valnou hromadu.
i) v případě ukončení výkonu funkce jednatele zabezpečit řádné předání funkce a majetku, který mu společnost pro výkon funkce svěřila.
j) svoji funkci bude vykonávat zásadně v sídle společnosti s tím, že souhlasí v případě potřeby s výkonem své funkce mimo sídlo společnosti, a to na celém území České republiky i mimo území České republiky.
5. Jednatel se dále zavazuje:
a) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, jež se dozvěděl při výkonu funkce v této smlouvě uvedené a jejichž poskytnutí třetí osobě by mohlo přivodit společnosti nebo jejím společníkům újmu.
b) nezneužít ve prospěch svůj i jiných informací, které získal při výkonu funkce jednatele společnosti v jejích obchodních či jiných aktivitách, a to po dobu, na kterou byl zvolen do své funkce, a dále i po ukončení výkonu této funkce
c) nezneužít informací, uvedených v odstavci a) tohoto bodu smlouvy, v jiných funkcích, které přijme mimo společnost,
d) vydat společnosti prospěch z obchodu, při kterém porušil zákaz konkurence nebo převést tomu odpovídající práva na společnost,
e) nahradit společnosti případně způsobenou škodu.
IV. Práva jednatele
1. Jednatel má zejména tato práva:
a) předkládat valné hromadě k projednání materiály, které souvisejí s výkonem funkce jednatele společnosti
b) odstoupit ze své funkce, v tomto případě má povinnost písemně oznámit své rozhodnutí společnosti, výkon funkce pak končí za podmínek vymezených v ust. § 66 odst. 1 obchodního zákoníku.
2. Jednatel má dále právo:
a) na peněžní plnění, stanovená touto smlouvou v článku V, odstavci 3.
b) na případné další odměny podle rozhodnutí valné hromady společnosti,
c) na úhradu předem schválených nákladů vynaložených na tuzemské a zahraniční pracovní cesty, které bude realizovat v přímé souvislosti s výkonem funkce a k plnění úkolů, uložených valnou hromadou ve výši podle vnitřní směrnice společnosti
„Stanovení výše cestovních náhrad“
d) má nárok na dovolenou v trvání 6 týdnů za jeden kalendářní rok
e) má nárok na příspěvek společnosti ve výší 12000,- Kč na penzijní připojištění za jeden kalendářní rok (pokud má toto pojištění uzavřeno). Příspěvek bude odesílán ve výši 1000,-Kč měsíčně na účet uvedený ve smlouvě o uzavřeném pojištění.
f) má nárok na příspěvek od společnosti ve výši 12000,-Kč na kapitálové životní pojištění za jeden kalendářní rok (pokud má toto pojištění uzavřeno). Příspěvek bude vyplácen ve výši 1000,-Kč měsíčně na účet uvedený ve smlouvě o pojištění.
g) má nárok na stravné dle vnitřního předpisu společnosti
h) má nárok na příspěvek na pojištění, uzavřené pro způsobení případné škody společnosti ve výší 60000,- Kč na jeden kalendářní rok ,příspěvek bude vyplácen ve výši 5000 Kč měsíčně. Pro výplatu tohoto příspěvku je nutné předložit uzavřenou smlouvu. Smluvená částka bude zasílána na bankovní účet uvedený na smlouvě o pojištění.
i) má nárok užívat ke služebním i soukromým účelům osobní automobil společnosti značky ....................................., SPZ/reg.zn. ................... Jednatel je povinen vést pečlivou evidenci, rozlišující pracovní a soukromé cesty.
j) v případě odvolání jednatele z funkce vzniká jednateli nárok na odstupné. Výplata odstupného nemusí být valnou hromadou schválena v případě, že výkon jeho funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti nebo při zaviněném porušení jeho povinností. V případě neschválení odstupného valnou hromadou společnosti z výše uvedeného důvodu, zaniká jednateli nárok na výplatu odstupného.
k) v případě, že jednatel ukončí svou funkci, přísluší mu alikvotní díl odměny. Tato odměna mu nepřísluší, jestliže výkon jeho funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti nebo při zaviněném porušení jeho povinností
Tyto příjmy (peněžní i nepeněžní), pokud to vyžaduje zákon 586/1992 sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, budou zdaněny podle tohoto zákona.
X. Xxxxxxx společnosti
1. Společnost poskytne jednateli prostory, potřebné pro výkon jeho funkce jednatele, a to po dobu výkonu funkce. Společnost se zavazuje vybavit tyto prostory potřebným technickým zařízením a pomůckami, informačním a personálním servisem a odpovídajícím stupněm zabezpečení.
2. Společnost uhradí případné další předem odsouhlasené náklady, účelně vynaložené v souvislosti s výkonem funkce jednatele a objednané jménem společnosti.
3. Společnost bude jednateli vyplácet pevnou měsíční částku - plnění ve výši 30000 Kč (slovy třicettisíc). Tato pevná měsíční částka bude poukazována na jeden bankovní účet jednatele společnosti, který si určí.
4. Společnost odpovídá jednateli za způsobenou škodu, zejména na zdraví.
V. Zákaz konkurence
Pro jednatele platí zákonný zákaz konkurence vymezený v ust. § 65 a § 136 obchodního zákoníku a společenské smlouvě společnosti.
VI. Závěrečná ustanovení
1. Veškeré změny a doplňky této smlouvy mohou být provedeny pouze se souhlasem obou smluvních stran a musí být sjednány písemně jako dodatek k této smlouvě.
2. Tato smlouva se uzavírá na dobu výkonu jednatele a musí být schválena valnou hromadou společnosti.
3. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem stanoveným ve smlouvě.
4. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, přičemž každá ze smluvních stran obdrží po jednom.
Datum schválení smlouvy valnou hromadou…………………………
Datum a místo podpisu smlouvy: ………………………………….
Podpisy:
……………………………………. ………………………………….
Společnost jednatel
Smlouvu, kterou jsem vytvořila, je nutné považovat pouze za možný vzor, který je potřeba uzpůsobit konkrétním potřebám společnosti a jejího jednatele. Aby smlouva mohla plnit svoji řádnou funkci, musí být v jednotlivých bodech upravena co nejpodrobněji.
Závěr
Ve své práci jsem snažila, alespoň částečně, proniknout do oblasti obchodního práva,
která se dotýká i mé každodenní práce. Část obchodního práva, které jsem se v bakalářské práci věnovala, je zaměřena na obchodní společnosti. Snažila jsem se získat co nejvíce poznatků z oblasti týkající se jednatele společnosti s.r.o., a to zejména pak v té části, která se věnuje smluvnímu vztahu mezi jednatelem a společností samou.
Ve své praxi se věnuji daňovému poradenství a vedení účetnictví zejména u společností s r.o. V našem státě vzniká, pokud se týká obchodních společností jako takových, právě nejvíce společností s r.o.
Je obecně známo, že společníci ručí za majetek společnosti do výše nesplacených vkladů. Ví se, že tím, kdo jedná jménem společnosti, je jednatel. Je jasné, že jednatel je odpovědný společníkům za činnost společnosti. Většinu lidí ale zarazí odpovědnost jednatele společnosti za případnou škodu. Myslím si a jsem o tom i přesvědčena, že většina jednatelů již delší dobu fungujících společností si vůbec nepřipouští, že by někdy mohli za podnikání společnosti ručit a hradit případně vzniklou škodu. Vůbec si nedokáží připustit situaci, že by byli povinni za určitých podmínek hradit závazky společnosti třetím osobám. Ve své práci jsem se této oblasti odpovědnosti jednatele pouze dotkla, protože tato část zákona je natolik rozsáhlá a v některých částech zákonem jen málo řešená, že jsem se o ní mohla zmínit jen velmi málo, a mám pocit, že jsem jen naznačila některé z mnoha důsledků. Závěr pro mne z této části práce je, že ji musím ještě dlouho sledovat a studovat, abych dokázala upozornit jednatele na úskalí jejich funkce.
Práce je z podstatné části zaměřená na smlouvy mezi jednatelem a společností a pak zejména na smlouvu o výkonu funkce jednatele. Jednatelé ve většině českých společností mají uzavřenou pouze pracovní smlouvu se společností, a to i přes rozsudky Nejvyššího soudu, že to na vedení společnosti není možné. Při vstupním pohovoru nově příchozích společností, které již podnikají mnoho let, většinou zjistím, že jednatel má uzavřenu pouze pracovní smlouvu na pracovní pozici ředitele společnosti a funkce jednatele a jeho činnost není ve společnosti vůbec řešena. Se smlouvou o výkonu funkce jsem se prakticky nesetkala. Je to dáno i tím, že společnosti chodí na pravidelné kontroly, jak z pohledu sociálního pojištění, zdravotního pojištění a někdy proběhly ve společnostech i kontroly finančních úřadů. Nikdo z těchto úřadů po společnostech nevyžaduje předložení smluv o výkonu funkce a postačí jim právě jen smlouvy pracovní, kde maximálně zkontrolují pracovní pozici. Nikdo netlačí jednatele a společnosti k nápravě a uzavírání smluv o výkonu funkce jednatele.
V jednotlivých kapitolách a oddílech práce jsem se pokusila rozebrat jednotlivá ustanovení volně přístupné smlouvy o výkonu funkce jednatele, kterou si každá společnost může opatřit. Použila jsem tuto smlouvu proto, že obsahovala jen základní ustanovení zákona, které bylo potřebné doplnit a prostudovat důsledky, které každé jednotlivé ustanovení má pro jednatele a na druhou stranu i pro společnost. Pokusila jsem vyhledat názory odborníků v literatuře a najít i judikáty, které se dotýkají ustanovení zákona, na které smlouva odkazuje. Bohužel tato oblast práva není většinou v literatuře podrobně rozebrána, ale pro mne to byla velice zajímavá práce. V literatuře věnované kapitálovým společnostem, společnostem s.r.o. a jednatelům je této smlouvě většinou věnován jen jeden článek. Musela jsem tedy podle ustanovení smlouvy doplnit možná ujednání a rozebírat důsledky. Je to však jen začátek mého studia v této oblasti, protože tento úsek je velice široký a je v něm stále ještě mnoho částí, které nemají jednoznačná řešení, a závisí na soudech a jejich judikátech, kam se budou dále ubírat.
Studium mi přineslo do mé praxe velkou řadu poznatků, které se pokusím aplikovat. Sestavená smlouva se stane základem pro smluvní vztahy mezi společnostmi, které jsou
našimi klienty a jejich jednateli. Moje práce a získané informace mi i nadále poslouží k tomu, abych jednatelům dokázala co nejpřesněji vysvětlit jejich práva a povinnosti vůči společnosti a také se pokusila je přesvědčit o nutnosti doplnit tyto smlouvy ve společnostech.
Resumé
For my bachelor thesis I chose a topic that concerns the very narrow field of commercial law, which is aimed at companies. I focused on the most popular company in the Czech Republic, the limited company. I tried to get as much knowledge from the field as possible for an executive of the limited company and especially the part which deals with contractual relations between the executive and the company itself.
A limited liability company is a legal entity and as such can not act on its own physically. According to the Commercial Law a legal person acts through a statutory authority or a representative acts in its name. Precise adjustment of the rights and duties of directors in business management should be included in the social contract.
Every limited company must have, in addition to at least one shareholder, also at least one executive who represents the statutory body. According to the law the executive acts in the name of the company and also the business management of the company belongs to him. By establishing the executive into the office there forms a legal relationship between the company and the executive. The executive does not need any authorization from the general meeting to start performing his duties, being established is sufficient.
Making a contract for performance is not mandatory according to the Commercial Code, but may be recommended. To conclude an agreement cannot be a qualification for the certificate of incorporation of the statutory body and for the formation of the legal entity.
The contract for the performance must be written and approved by the general meeting of the company. The question, I want to solve in my thesis is, what the contract between the executive and the company can actually contain. The regulations of the contract usually govern the rights and duties of the executive, which are not governed by mandatory regulations of the Commercial Code. In the contract, there must be provided a reward for performance or sufficient method of calculation and determination of remuneration.
Contractually may be agreed the performance for the company without remuneration. The liability of the executor to the company cannot be restricted in the contract, such a contract would be considered invalid be under the Commercial Code.
In the individual chapters and sections of the thesis, there analyzed different provisions of the freely accessible contracts on a position of executors, which every company can obtain. In analyzing the contract there are used the views of experts in the business law, published in the specialized literature and it is completed by the Czech courts judicature, affecting the provisions of law to which the contract refers. Unfortunately, this area of law is usually not examined in detail in the literature. In the literature devoted to capital companies generally, company Ltd. and their executives, is usually only one article devoted to this contract. It was therefore necessary while drawing up the contract, to study the duties and rights of the executive, and analyze the consequences that the individual provisions of the contract would mean for the executive, if they were in the contract. But this is just the beginning of my studies in this area, because this segment of business law is very broad and there are still many parts that do not have a clear solution and depend on the courts and the judicial decision, where will the interpretation be headed.
Seznam použité literatury
1. Odborné publikace
XXXXXXXXXXX, M, XXXXXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, C. H. XXXX, 2. vydání, 2003
XXXXXXXX, P. Společnost s ručením omezeným, ANAG, 8. vydání, 2008
XXXXXX, X., XXXXXXX, X., XXXXX, X., a kol. Nástin obchodního práva II, Masarykova univerzita, 2009
XXXXXX, X. X střetu zájmů podnikatelů a jejich manažerů, Právní rozhledy, 2004, č. 13 DĚDIČ, J. a kol:Obchodní zákoník. Komentář, díl 1., I. vydání, Praha, POLYGON, 2002
DĚDIČ, X., XXXXXXXX-XXXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným z právního a účetního pohledu POLYGON, Praha 1999
XXXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, ASPI, 3. přepracované vydání, 2008
XXXXXX, X. Xxxxxx právního vztahu členů orgánů k obchodním společnostem a družstvům., Právní rozhledy, 2000, č. 2, str. 60
XXXXX, X., a kolektiv:Obchodní zákoník-Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury do roku 1900, 4. vydání, podle stavu k 1. 8. 2004, LINDE Praha
XXXXX, X. Společnost s ručením omezeným, PROSPEKTUM, 1997
XXXXX, X., XXXXXXXXXXX, M., XXXXXXX, J., a kol.: Kurs obchodního práva, Právnické osoby jako podnikatelé, C. H. XXXX, 5. vydání, 2005
XXXXX, X., XXXXX, M., Občanské právo hmotné, Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, s.r.o., 2007
XXXXXXX, X., XXXXXX, X., XXXXXX, X. et al. -Obchodní zákoník úplný text zákona s komentářem, LINDE Praha, 2006
XXXXX, K., Smluvní obchodní právo, Kontrakty, Masarykova univerzita, 2006 XXXXXXXX, I., Zaměstnanecké benefity a daně, ASPI, 2. vydání, 2008
XXXXXXXXXX, I., Komentář k obchodnímu zákoníku, 2. díl, 2. vydání, LINDE Praha, 1998 RADA, I. a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., LINDE Praha, 2. vydání, 2004 SCHELLE, K. a kol.:Základy práva,EUROLEX BOHEMIA, Praha 2004
XXXXXXXXX, I., XXXXX, X., XXXXX, M., a kol. Obchodní zákoník-komentář, 11., podstatně rozšířené vydání, 2006, C. H. XXXX
XXXXX, B., XXXXXXXX, Z., a kol.:Abeceda mzdové účetní, ANAG, 20. vydání, 2010
XXXXXXXXX, M., XXXX, J. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady, ANAG, 2008, 2. vydání
2. Zákony
Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., Zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 523/1992 Sb., Zákon o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců
3. Použitá judikatura (zdroj ASPI)
Nejvyšší soud ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 265/2007 Nejvyšší soud ze dne 30.10.2008, sp.zn. 29 Cdo 2531/2008 Nejvyšší soud ze dne 7. 10. 1998, sp. zn. 1 Odon 110/97
Vrchní soud ze dne 21. 4. 1993, sp. zn. 6 Cdo 108/1992
Nejvyšší soud ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 994/2005
Nejvyšší soud ze dne 10. 11. 1999, sp. zn. 29 Cdo 1162/99
Nejvyšší soud ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 29 Odo 1156/2005 Nejvyšší soud ze dne 11. 10. 2000, sp.zn.29 Cdo 968/2000 Nejvyšší soud ze dne 18. 10. 2005, sp. zn. 26 Cdo 781/2005
Nejvyšší soud ze dne 30. 04. 1997, sp.zn. (Rc) 1 Odon 2/97
Nejvyšší soud ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. (Rc) 29 Odo 34/2004
Nejvyšší soud ze dne 26. 5. 2004 ,sp. zn. (Rc), 32 Odo 845/2003 Civ.rozh.Vážný 420(z.r.1920)
4. Ostatní zdroje
ČERNÁ, S. Důsledky porušení povinnosti členem představenstva akciové společnosti - Ručení členů představenstva, Právo a podnikání, rok1997, číslo 7, str. 7, zdroj: ASPI
Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 370/2000 Sb., kterým se mění obchodní zákoník, ASPI, ev. č. 14152 (LIT)
XXXXXXXX, P. Povinnosti jednatele ve vztahu k účetnictví, Účetnictví v praxi, ASPI, 2006, číslo 5, str. 22, zdroj: ASPI JI64
ASPI-vzor 010113-Smlouva o výkonu funkce
5. Vysokoškolské kvalifikační práce
XXXXXXXXX, X. Xxxxxxx problémy související s odpovědností jednatele, Rigorózní práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra obchodního práva, 2009, Vedoucí práce Xxxxx Xxxxxx, Dostupné z:http//xx.xxxx.xx/xx/000000/xxxxx-x/?xxxxx0
XXXXXXX, X. Péče řádného hospodáře, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra obchodního práva, 2007, Vedoucí práce Xxxxxxx Xxxxxxx, Dostupná z: http//xx.xxxx.xx/xx/00000/xxxxx-x/XXXXXXXX_xxxxxxxx_xxxx_xxx
6. Internetové zdroje
Vysvětlení pojmů-Právní rádce, xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxxxx.xxx Vzor smlouvy: xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/x-xxxxx/xxxx_0/xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx Vzor smlouvy-smlouvy ke stažení-www. Smlouvy.net23net