Z á k o n
PŘÍLOHA č. 1a
Z á k o n
č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů
(zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 19/2004 Sb.
a
vybraná ustanovení (ii) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, (iii) zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, v platném znění a (iv) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH
(úplné znění)
§ 1
(1) Tento zákon upravuje všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, postup při poskytování investičních pobídek a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území České republiky.
(2) Investičními pobídkami se rozumí
x. xxxxx na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu,1)
b. převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
c. hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu,3)
d. hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu,3)
e. převod pozemků podle zvláštního právního předpisu,2) evidovaných v katastru nemovitostí2a) jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu2b) účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny.
§ 2
(1) Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.1)3)
(2) Všeobecnými podmínkami jsou
a) zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu,
b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny
výrobní linky; za zpracovatelský průmysl se nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství,
c) pořízení strojního zařízení4) v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je podle zvláštního právního předpisu4a) dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem (dále jen „dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek“),
d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,5)
e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 000 000 Kč, přičemž nejméně částka 100 000 000 Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory,
f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5; v odůvodněných případech může Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky,
g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.
(3) Do částek podle odstavce 2 písmen e) a f) se nezahrnují platby na základě smlouvy o přenechání věci do užívání, v níž si strany smlouvy sjednají, že uživatel je oprávněn koupit věc.
(4) Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem, v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 150 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory.
(5) Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem, v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 100 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory.
§ 3
(1) Žadatel předloží záměr získat investiční pobídky podle § 1 odst. 2 organizaci zřízené ministerstvem (dále jen „určená organizace“).
(2) Žadatel v záměru uvede
a) jde-li o právnickou osobu, obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, je-li přiděleno, jméno, pobyt a rodné číslo či jinou identifikaci osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, s uvedením rozsahu, v jakém může jednat jejím jménem; u organizační složky podniku zahraniční osoby dále její umístění, jakož i jméno a místo pobytu vedoucího této organizační složky,
b) jde-li o fyzickou osobu jméno, místo pobytu, datum narození, rodné číslo a identifikační
číslo, pokud jí bylo přiděleno,
c) plánovanou výši finančních prostředků určených na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v době realizace investiční akce v členění na jednotlivé roky a z hlediska účelu jejich použití,
d) předpokládaný počáteční a konečný stav zaměstnanců, požadavky na jejich odbornou kvalifikaci a předpokládanou výši nákladů na jejich rekvalifikaci,
e) označení katastrálního území, kde bude sídlo společnosti, a území, kde bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení,
f) požadavky na technické vybavení území a požadovanou plochu v m2 v členění na pozemky určené pro vybudování výrobního zařízení, skladovacích prostor, administrativní budovy a další,
g) strojní zařízení určené pro investiční akci v členění podle číselných kódů celního sazebníku dále v členění na nové strojní zařízení, strojní zařízení již užívané v České republice nebo mimo Českou republiku včetně data jeho výroby,
h) bližší informaci o předpokládané výstavbě nových budov nebo o předpokládaném využití možnosti nájmu stávajících budov či jejich koupi,
i) harmonogram investiční akce a předpokládaný termín zahájení výroby,
j) požadované investiční pobídky,
k) další údaje uvedené v příloze k zákonu.
(3) Žadatel k záměru připojí,
a) jde-li o právnickou osobu, společenskou či jinou zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu společnosti nebo její úředně ověřenou kopii, u akciové společnosti, družstva, popřípadě společnosti s ručením omezeným, stanovy, pokud je mají, výpis z obchodního rejstříku, u zahraniční osoby doklad obdobný výpisu z obchodního rejstříku, výroční zprávy nebo účetní závěrky anebo konsolidované účetní závěrky, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle zvláštního právního předpisu, ověřené auditorem, a to za tři poslední po sobě jdoucí účetní období nebo za 1 či 2 účetní období, podniká-li právnická osoba po dobu kratší než 3 roky,
b) jde-li o fyzickou osobu, doklad o oprávnění k podnikání, je-li fyzická osoba v rejstříku zapsána, výpis z obchodního rejstříku, účetní závěrku, nebo jde-li o účetní jednotku účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích za 3 poslední po sobě jdoucí účetní období, nebo za 1 či 2 zdaňovací období, podniká-li kratší dobu než 3 roky.
§ 4
(1) Určená organizace vypracuje k předloženému záměru získat investiční pobídky podle § 1 odst. 2 posudek a předloží jej spolu se záměrem žadatele ministerstvu nejdéle do
30 dní od obdržení záměru. Vyplyne-li z posudku, že žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek, připojí k posudku návrh na poskytnutí příslušných investičních pobídek; v návrhu uvede, které investiční pobídky by mohly být poskytnuty, jejich výši a podmínky jejich uplatnění. V opačném případě připojí k posudku návrh na odmítnutí záměru žadatele.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí, každé ve své působnosti, na základě žádosti ministerstva udělí souhlas nebo zamítne poskytnutí investičních pobídek ve své působnosti do 14 dnů od obdržení žádosti. Ministerstvo životního prostředí se do 14 dnů od obdržení žádosti ministerstva vyjádří k předpokladům splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 písm. d). Obec, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, se na základě žádosti ministerstva vyjádří k poskytnutí investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) do 14 dnů od obdržení žádosti.
(3) Ministerstvo po posouzení podkladů podle odstavce 1, po předchozím souhlasu Ministerstva financí s poskytnutím investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), po předchozím souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí s poskytnutím investičních pobídek podle § 1 odst. 2 písm. c) a d), na základě vyjádření Ministerstva životního prostředí k předpokladům splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 písm. d) a na základě předchozího vyjádření obce, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, k poskytnutí investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) stanoví ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) přípustnou míru a hodnotu veřejné podpory a vydá nabídku na poskytnutí investičních pobídek v členění na jednotlivé druhy pobídek, jejich hodnoty vyjádřené v orientační výši, včetně podmínek, za kterých lze investiční pobídky čerpat, nebo vydá rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne. Nabídku na poskytnutí investičních pobídek nebo rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne, zašle ministerstvo prostřednictvím určené organizace žadateli, kopii nabídky zašle ministerstvům, která se k žádosti vyjádřila.
§ 5
(1) Na základě nabídky podle § 4 odst. 3 může zájemce o investiční pobídky předložit ministerstvu prostřednictvím určené organizace nejpozději do 6 měsíců od jejího doručení žádost o příslib investičních pobídek. Zájemcem může být osoba či osoby, které předložily záměr získat investiční pobídky, nebo jiná osoba, avšak jen za podmínky, že současně s podáním žádosti prokáže, že
a) byla založena v souvislosti s přijetím nabídky podle § 4 odst. 3 a že osoba či osoby, které předložily záměr získat investiční pobídky, mají v nově založené právnické osobě stoprocentní majetkovou účast, nebo
b) byla založena v souvislosti s přijetím nabídky podle § 4 odst. 3 dceřinou společností osoby, která předložila záměr získat investiční pobídky, a že tato dceřinná společnost má v nově založené právnické osobě stoprocentní majetkovou účast.
(2) Žádost podaná zájemcem o investiční pobídky musí obsahovat
a. výpis z obchodního rejstříku, a je-li zájemcem o investiční pobídky fyzická osoba, která není zapsána v obchodním rejstříku, doklad o oprávnění k podnikání,
b. potvrzení zájemce o investiční pobídky o pravdivosti údajů uvedených v záměru podle § 3 odst. 2,
c. souhlas zájemce s investičními pobídkami uvedenými v nabídce,
d. prohlášení zájemce, že nejpozději do 24 měsíců od doručení rozhodnutí o příslibu investičních pobídek zahájí financování investiční akce vynaložením prostředků na pořízení hmotného či nehmotného majetku a že výrobu zahájí nejpozději do 3 let od doručení rozhodnutí o příslibu investičních pobídek.
(3) Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek vydává ministerstvo zájemci na základě předchozího souhlasu Ministerstva financí, jde-li o pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), na základě předchozího souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí, jde-li o pobídky podle
§ 1 odst. 2 písm. c) a d) a na základě předchozího vyjádření obce, na jejímž území má být investice uskutečněna, jde-li o pobídku podle § 1 odst. 2 písm. b). Kopii rozhodnutí zašle Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, místně příslušnému správci daně a obci, na jejímž katastrálním území má být investice uskutečněna, přichází-li v úvahu uplatnění investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b).
(4) V rozhodnutí o příslibu investičních pobídek se uvede:
a) označení zájemce o investiční pobídky,
b) druhy přiznaných investičních pobídek,
c) podmínky, za kterých lze investiční pobídky čerpat,
d) přípustná míra a hodnota veřejné podpory ministerstvem ve spolupráci s Úřadem, a
e) podmínky, za nichž se veřejná podpora poskytuje.
(5) Není-li placení částek na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uvedeného v § 2 odst. 2 zahájeno do 24 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o příslibu investičních pobídek nebo není-li zahájena výroba nejpozději do 3 let ode dne doručení rozhodnutí o příslibu investičních pobídek, aniž byla lhůta podle § 2 odst. 2 písm. f) prodloužena, pozbývá rozhodnutí o příslibu investičních pobídek platnosti a vše, co bylo formou investiční pobídky získáno, musí být vráceno nebo odvedeno včetně příslušného penále nebo dalších sankcí6) podle zvláštních právních předpisů. Totéž platí, zjistí-li se při kontrole, že nejsou plněny všeobecné podmínky stanovené v § 2. Zjistí-li se nesplnění zvláštních podmínek, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.1), 3)
§ 6
(1) Přípustnou mírou veřejné podpory je podíl výše veřejné podpory poskytnuté formou investičních pobídek, s výjimkou investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. d), na nákladech, které mohou být podpořeny, vyjádřený v procentech.
(2) Přípustnou hodnotou veřejné podpory je absolutní částka vypočtená z předpokládaných nákladů, které mohou být podpořeny, uvedených v záměru podle § 3 s ohledem na stanovenou přípustnou míru veřejné podpory.
(3) Přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech8) České republiky, které nemohou být překročeny, stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6a
(1) Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny
a) dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení, a
b) dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého hmotného majetku podle písmene a), ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob8a) a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami.
(2) Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky (dále jen „příjemce investiční pobídky“) podle § 1 odst. 2 je povinen zachovat dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek, na který byla poskytnuta veřejná podpora formou investičních pobídek,
a) v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši podle § 2 odst. 2 písm. e), popřípadě podle § 2 odst. 4 a 5, a
b) ve skladbě odpovídající splnění podmínky podle § 2 odst. 2 písm. a), b) a c),
a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), nejméně však po dobu pěti zdaňovacích období následujících po zdaňovacím období, kdy zájemce splnil všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2.
(3) Příjemce investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou
týdenní pracovní dobou8b), na která bude čerpána investiční pobídka dle § 1 odst. 2 písm. c), po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c).
(4) Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financováno prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory.
(5) Do nákladů podle odstavce 1 nelze zahrnout dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek, na který již byla veřejná podpora poskytnuta bez ohledu na to, z jakých zdrojů je poskytována. Kontrola nepřekročení přípustné míry a hodnoty veřejné podpory je ministerstvem prováděna průběžně po dobu čerpání investičních pobídek.
(6) Příjemce investiční pobídky, kterému nebyla poskytnuta investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm a), je povinen nejpozději do 30 dnů od poskytnutí jiné veřejné podpory než podle tohoto zákona, určené pro investiční akci posuzovanou pro účely poskytnutí investičních pobídek, písemně informovat ministerstvo. V případě nesplnění této povinnosti se přípustná hodnota veřejné podpory podle § 4 odst. 3 snižuje, a to o hodnotu poskytnuté veřejné podpory, o níž zájemce neinformoval ministerstvo.
(7) V případě investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) při nesplnění podmínky uvedené v odstavci 2 nebo při nesplnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 pozbývá tato investiční pobídka platnosti. Příjemce této investiční pobídky musí v tomto případě zaplatit hodnotu takto poskytnuté veřejné podpory tomu, kdo technicky vybavené území na příjemce této investiční pobídky převedl, a to včetně penále ve výši 5 % z výše takto poskytnuté veřejné podpory za každý ukončený rok od vydání rozodnutí o příslibu investičních pobídek.
(8) V případě nesplnění podmínky uvedené v odstavci 2 nastávají účinky podle § 5 odst.
5. V případě nesplnění podmínky uvedené v odstavci 3 pozbývá rozhodnutí o příslibu investičních pobídek v části týkající se udělení investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) platnosti a vše, co bylo investiční pobídkou podle § 1 odst. 2 písm. c) získáno, musí být vráceno podle zvláštních právních předpisů8c).
§ 7
(1) Pro kontrolu uplatňování investičních pobídek a pro vyvozování důsledků za porušení podmínek, za kterých byly investiční pobídky poskytnuty, platí zvláštní právní předpisy. Příslušné správní orgány při kontrole spolupracují a navzájem si poskytují údaje potřebné k provádění kontroly; přitom dbají předpisů upravujících povinnost mlčenlivosti.
(2) Příjemce investičních pobídek je povinen umožnit kontrolu plnění všeobecných a zvláštních podmínek, jakož i rozhodnutí o udělení investičních pobídek. K tomuto účelu je povinen předložit listiny a doklady nezbytné k posouzení jejich plnění.
(3) Výkon kontroly přísluší
a) ministerstvu u investičních pobídek uvedených v § 1 odst. 2 písm. b) a e) a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a b) a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 2 s výjimkou kontroly podmínky podle § 2 odst. 2 písm. c),
b) Ministerstvu životního prostředí u všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. d),
c) Ministerstvu práce a sociálních věcí u investičních pobídek uvedených v § 1 odst. 2 písm. c) a d) a místně příslušnému úřadu práce u podmínky uvedené v § 6a odst. 3,
d) Ministerstvu financí a územním finančním orgánům u investiční pobídky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. c), e), f) a g) a u podmínky uvedené v § 6a odst. 4.
(4) Kontrolu podle odstavce 3 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději po uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5, s výjimkou kontroly splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 4.
(5) Další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) musí být prováděna každoročně po dobu poskytování investičních pobídek a další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. a), c) a e), spolu s kontrolou splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 4, musí být provedena po 5 letech ode dne prvního uplatnění investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm a), nebo, pokud je investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm. a) i po této době uplatňována, v roce následujícím po jejím posledním uplatnění, nejpozději však v kalendářním roce bezprostředně následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídku podle § 1 odst. 2 písm. a) a v případě, že nebyla investiční pobídka podle § 1 odst. 2 písm.
a) poskytnuta, po dobu 5 let ode dne prvního čerpání investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c).
(6) Kontrola podle odstavce 3 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.9)
(7) Kontrola investičních pobídek uvedených v § 1 odst. 2 písm. c) a d) se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě uzavřené podle zvláštního právního předpisu10) a kontrola splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 3 se provede po 5 letech ode dne prvního čerpání investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c).
§ 8
Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,10) pokud tento zákon nestanoví jinak.
Společná a přechodná ustanovení
§ 9 zrušen
§ 10
(1) Investiční pobídky udělené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti za podmínek a v rozsahu, v jakém byly poskytnuty.
(2) Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek nenahrazuje rozhodnutí, stanovisko, vyjádření, souhlas, posouzení, popřípadě jiné opatření dotčených orgánů státní správy vyžadované zvláštním právním předpisem.
§ 11
(1) Vláda stanoví nařízením seznam strojního zařízení podle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 2.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky.
(3) Vláda vydá nařízení k provedení § 6 odst. 3.
(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4.
Přechodné ustanovení k zákonu č. 19/2004 Sb.
Řízení, ve kterých Ministerstvo průmyslu a obchodu podalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona žádost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
(vybraná ustanovení)
§35a
(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se podle zvláštního právního předpisu41) jako poplatník, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to,
a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle
§21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),
b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně ( § 7)
Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost34d).
(2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1,
jsou
a) poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to zejména uplatněním
1. všech odpisů podle § 26 až § 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), stanovení způsobu odpisování podle tohoto zákona provede poplatník,
2. opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu,22a)
3. odpočtu daňové ztráty nebo její části podle § 34 odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně,
b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu,
c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu zahájeno konkurzní řízení, nesloučí se s jiným
subjektem, nebo nepřevezme jmění společnosti, jenž bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka),69) nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost,
d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,
e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpise.68).
f) poplatník, kterému bylo poskytnuto podle zvláštního právního předpisu67) více příslibů investičních pobídek, může uplatnit slevu na dani za zdaňovací období pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve vydaných příslibů.
(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.
(4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67).
(5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.
(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.
(7) zrušen
§ 35b
(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž
a) S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; výše této částky se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost39a),
b) S2 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší; uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány; tato částka bude upravena o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se ke zdaňovacímu období, za které byla tato částka vypočtena; výše této částky se nemění, je-li za příslušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost34d). Obdobně se postupuje při úpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský rok.
(2) Částka daně pro účely odstavce 1 je
a) u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),
b) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně podle § 7.
(3) Pokud ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte podle odstavce 1 písmeno a).
(4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.
(5) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67
(6) Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.
(7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové
přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.
(8) zrušen
§ 38r
(1) Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu na dani uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.
(2) Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.
(3) Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
Přechodná ustanovení k části druhé
Ustanovení § 35a odst. 6 a § 35b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kteří uplatnili nárok na slevu na dani přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 35a odst. 4 a 35b odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu67) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 a zdaňovací období, které započalo v roce 2003, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon jinak.
Vysvětlivka: Novelizovaná ustanovení § 35a, § 35b a § 38r odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona č. 438/2003 Sb. se tedy použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2004.
ČÁST TŘETÍ
ZÁKON Č. 435/2004 SB. O ZAMĚSTNANOSTI
(vybrané ustanovení)
§ 111
a) vytváření nových pracovních míst,
b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.
(2) Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.
(3) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky55) dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.
(4) Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti, uvedená v odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.
(5) Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje ministerstvo.
(6) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst musí obsahovat
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena,
c) datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců,
d) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,
e) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,
f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
h) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,
i) ujednání o vypovězení dohody.
(7) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo školení,
c) obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení,
d) předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,
e) datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován nebo školen,
f) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,
g) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,
h) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
j) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,
k) ujednání o vypovězení dohody.
(8) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí.
(10) Územní oblastí se rozumí území okresu11), v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území do obce, v níž je umístěna investiční akce, netrvá doba dojíždění prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu.
(11) Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese, v němž je investiční akce umístěna.
(12) Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením.
(13) Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora podle odstavce 1, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁKON O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ
(vybraná ustanovení)
§ 24
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.
(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.
(3) Pracovníci správce daně mohou
a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,
b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,
c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,
d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat
a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,9)
b) jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů
může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,10)
c) při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz,
d) při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění.
(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení
a) orgánům sociálního zabezpečení11) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
b) orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory,29) a Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,
c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném,
d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,
e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,
f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,
g) příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního zákona,11c)
h) zdravotním pojišťovnám12) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
i) orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které byl stanoven odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů,
j) Ministerstvu financí údaje o výši stanoveného odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu nebo státních fondů, na základě zvláštního právního předpisu.,12a)
k) Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí údaje nezbytné ke kontrole investičních pobídek12b).
Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž
došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.
(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.
(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.
(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.
(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.
Příloha
1. Údaje o žadateli
a) obrat za jednotlivé uplynulé 3 roky, a to v členění za Českou republiku, členské státy Evropských společenství, země střední a východní Evropy (Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Česká republika), a dále za ostatní státy,
b) počet zaměstnanců v jednotlivých uplynulých 3 letech v členění jako v písmenu a),
c) objem prodaných výrobků v uplynulých 3 letech v členění jako v písmenu a),
d) vklady jednotlivých osob do základního jmění větší než 10 % s uvedením výše procenta a jmen vlastníků, včetně ekonomického a personálního propojení těchto osob,
e) v případě členství ve skupině ekonomicky a personálně propojených společností též konsolidované údaje za celou skupinu.
2. Plánovaný zdroj financování rozdělený na první až pátý rok v členění
a) vlastní finanční prostředky,
b) kapitálové vklady,
c) půjčky,
d) veřejná pomoc (národní, regionální),
e) ostatní.
3. Dosavadní druh podnikatelské činnosti a druh podnikatelské činnosti, k jejímuž uskutečňování je investice určena.
4. Předpokládaný hospodářský výsledek v 5 letech následujících po zahájení výroby.
5. Předběžné požadavky na dodávky zboží a dopravu jak při výstavbě, tak i po zahájení výroby.
6. Plánovaný růst nové výroby, rok dosažení plánovaného rozsahu výroby v členění na plnění do České republiky a pro vývoz, kapacita výroby za rok v členění na jednotlivé výrobky.
7. Předpokládané zahraniční trhy, kam bude dodáváno zboží z České republiky, a způsob zajištění odbytu.
8. Předpokládané roční příjmy z prodeje v 5 letech následujících po zahájení výroby.
9. Certifikáty kvality (ISO, DIN, JIS), pokud byly žadateli uděleny.
10. Další údaje v tomto členění
a) zaměstnanost a vzdělávání
1. počet zaměstnanců v jednotlivých letech od zahájení investování a předpokládaný konečný stav zaměstnanců v členění na nově vytvořená pracovní místa a převody ze stávající výroby,
2. počet nových vytvořených pracovních míst a okres, ve kterém budou nová pracovní místa vytvořena, jakož i celkový vliv investice na zaměstnanost v České republice,
3. počet osob, které budou rekvalifikovány, druh rekvalifikace, předpokládané náklady na rekvalifikaci a místo jejího uskutečnění včetně data zahájení a ukončení rekvalifikace,
b) životní prostředí
1. chemické látky a přípravky používané při výrobě,
2. druhy a množství emisí do vod a ovzduší a vznikající odpady,
3. používané přírodní základní suroviny k výrobě,
c) kapacita a trhy
1. odhad podílu žadatele na trhu před zahájením projektu a po dokončení projektu,
2. předpokládané ovlivnění trhu budoucí produkcí,
3. vliv projektu na celkovou realizovatelnou kapacitu ve státech Evropských společenství a v zemích střední a východní Evropy,
4. forma a výše veřejné podpory poskytnutá jinými státy či mezinárodními organizacemi.
Poznámky pod čarou k zákonu č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů
1) § 35a a § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 72/2000 Sb.
2) § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb.
2a) § 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2b) § 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
3) Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4) Kapitoly č. 84, 85 a 90 nařízení vlády č. 318/1999 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví dovozní cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).
4a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
8a) § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb
8b) § 83a zákoníku práce
8c) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
9) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
10) § 5a odst. 2 a § 6b odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Poznámky pod čarou k zákonu o daních z příjmů
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.
22a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
34d) § 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
39c) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
41) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
67) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.
67a) § 3 písm. f) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
68) § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.
69) § 69b zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Poznámky pod čarou k zákonu o zaměstnanosti
55) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.
Poznámky pod čarou k zákonu o o správě daní a poplatků
9) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.
11) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
29) § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č.
242/1997 Sb.
11c) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.
12) § 40 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
12a) § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
12b) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.