Mgr. Radek Havlíček, DiS.

Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, DiS.

Letecké služby v bezpečnostní oblasti v České republice: Aktuální situace a perspektivy vývoje

Studie pojednává o letecké bezpečnosti na území České republiky zajišťované státními a soukromými provozovateli leteckých služeb, která zaujímá policejní činnosti, pátrací a záchranné lety, lety pro záchranu života a další speciální lety v rámci plnění úkolů integrovaného záchranného systému a dalších činností. Smyslem studie je specifikovat a popsat jednotlivé provozovatele leteckých služeb, jejich právní rámec, kompetence a zodpovědnost. Dále jejich nasazení pohotovostních a zásahových vrtulníků do speciálních operací, úkolů a akcí. Studie zobrazuje pozemní pokrytí základen leteckých služeb na území státu a jejich speciální vybavení a techniku pro tyto účely. Jádro této studie tvoří oblast financování těchto leteckých služeb a jejich konkurenční a soupeřivé prostředí a především celková nepřehlednost a nepřesnost v markantních finančních částkách v jejich provozu. Dále je studie zaměřena na názory expertů a odborníků leteckých služeb v porovnání s odbornými články či skutečnými situacemi, které se staly a vyžadovaly okamžitou akceschopnost zásahového vrtulníku. Současné a budoucí bezpečnostní hrozby a celkové přizpůsobování bezpečnosti státu, tudíž i leteckých služeb, jejich činností, techniky a personálu jsou další oblastí, nad kterou je důležité se v této studii zamyslet. Kam až tento poměrně rychlý vývoj ovšem sahá, je otázka současných a budoucích bezpilotních leteckých prostředků či jiných speciálních leteckých prostředků, které se na bezpečnosti podílejí a zda se mají na bezpečnosti podílet.

Klíčová slova

Letecká služba, vrtulník, provozovatelé leteckých služeb, státní a soukromá sféra, Letecká služba Policie České republiky, Armáda České republiky, ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o., DELTA SYSTEM AIR, a. s., letecká zdravotnická záchranná služba, letecká pátrací a záchranná služba (SAR), bezpečnostní, pátrací a záchranné lety, lety pro policejní činnosti.

Annotation

"Aerial Services" in Security Sphere of the Czech Republic: Current Situation and Perspectives of Further Development

The study discusses the aviation security on the territory of the Czech Republic. This acitivity or service is provided by state as well as private air carriers, which covers policing, search and rescue flights, flights for lifesaving and other special flights in fulfilling the tasks of the Integrated Rescue System and other activities. The purpose of the study is to specify and describe the various aviation service operators, the respektive legal framework, competence and responsibility. Furthermore, attention is given to the deployment of contingency and emergency helicopters for special operations tasks and events. The study shows land cover related to the bases of aviation services in the territory of the state and special equipment and technology for these purposes. Core of this this study forms the financing of such services and related competitive environment (including rivality and overall lack of clarity and precision in striking of the financial amounts that are needed for individual operations). Furthermore, the study focuses on the views of aviation services experts in comparison with expert articles and real situations that happened in the recent past and demanded immediate response of the rescue helicopter. Current and future security threats and overall adaptation of the aviation security services in the Framework of national security systém, relevant activities, techniques and personnel are another area important to consider in this study. It is a question, how far will continue the relatively rapid development of unmanned air devices, that can also patricipate in copleting the security-related tasks.

Keywords

Aviation service, helikcopter, aviation services operators, public and private sphere, Police Aviation Service of the Czech Republic, Army of the Czech Republic, ALFA-HELICOPTER Ltd., DELTA SYSTEM AIR Inc., air ambulance, air search and rescue, security, search and rescue flights, flights for policing purposes.

Úvod

Ať nahlédneme do jakékoli technické, historické či bezpečnostní literatury zaměřené na leteckou bezpečnost a letecké služby, setkáme se s důrazem, obdivem a revolucí, kterou v tomto oboru přinesla především vrtulníková technika. Byl to doslova technologický převrat ve dvacátém století, kdy již první helikoptéry umožňovaly to, co před tím bylo nemyslitelné.

V současnosti jsou vrtulníky používané a využívané pro široké spektrum činností všude na světě a současné letecké služby by nebyly zejména například v pátrání a záchraně nikdy na takové úrovni, jakou jsou nyní. Vždyť prakticky díky rozvoji vrtulníků se začaly letecké služby v záchranné a bezpečnostní oblasti zakládat, rozvíjet a plnit svoji nezastupitelnou funkci.

Dnes plní vrtulníkové základny všude na světě jakousi bezpečnostní základnu nejenom v rámci vojenských a policejních akcí, ale zejména při zvládání krizových situací, stavů a mimořádných událostí. Počítá se s nimi jak v odborných kruzích, tak i u laické a občanské veřejnosti, která díky současné medializaci vrtulníkových záchranných operací jaksi počítá s vrtulníkem a současní kritici a pozorovatelé všeho druhu neopomenou při mimořádných událostech otázku – proč tam neposlali rovnou vrtulník?

I medializační sledující zdroje a sdělovací prostředky současnosti zdůrazňují a zvážňují danou situaci, že musel dokonce přiletět záchranářský vrtulník…

Na druhé straně je zapotřebí podotknout a zdůraznit, že v současnosti vrtulníky díky svým schopnostem skutečně plní úkoly mimořádného charakteru, jak ve vojenských operacích a válečných konfliktech, kdy výsadky z vrtulníku u speciálních jednotek států nad územím nepřítele jsou kolikrát jedinou možnou, rychlou, efektivní a nečekanou cestou, jak účinně vstoupit a zaútočit, cestou k úspěšnému výsledku speciální operace. Stejně je tomu tak u policejních činností, kdy schopnost vrtulníku se posouvat různou rychlostí nad terénem v optimální výšce, nebo dokonce setrvávat na místě nad určitou oblastí, jsou výjimečné schopnosti stroje, které významně a kolikrát jedinečně umožňují kvalitní monitoraci terénu, pomocí další pozorovací speciální techniky umožňují efektivní pátrání po nezvěstných osobách i za noci atd.

Vrtulníky v bezpečnostní oblasti umožňují kromě všech dalších výjimečných činností a schopností jednu základní činnost, možnost a schopnost a to je přistát v nepřístupném terénu, kam se nemohou dostat jak pozemní složky, vodní prostředky, ale i velká letadla. Což z bezpečnostního hlediska je jeden z hlavních důvodů, proč se vrtulník aktivuje a vysílá na místo události.

Vrtulníky celkově přispěly nevyčíslitelně k vývoji a modernizaci bezpečnosti, které každý den na většině míst na světě dokazují to, k čemu byly vymyšleny, sestaveny a určeny. Kde by dnes byli záchranáři, hasiči, policisti a vojáci bez vrtulníků?

Druhá strana mince tohoto převratného technického vývoje v záchraně lidských životů a zajišťování bezpečnosti státu a obyvatel se zdá býti jak z hlediska organizace, kvalitního personálního a technického zajištění, tak především z finančního hlediska, které vyvolává dojem u státních subjektů o nevyčíslitelnosti nákladů na provoz leteckých služeb, letištních základen a vrtulníků do takové míry, že se zde často se střídavou politickou garniturou volebních období střetávají dva pojmy EKONOMIKA a HUMANITA. Kdy někdy je snahou letecké služby technicky a personálně rozšiřovat, někdy naopak omezovat a rušit. Je však pravdou, že finanční nároky leteckých služeb obecně jsou pro státní sektor finanční zátěží a viditelnou finanční položkou státních rozpočtů. Od toho se vlastně odvíjí především to, v jakém stavu jsou letecké služby v České republice, jaké jsou, jak jsou organizovány, jakou mají kapacitu a jak jsou efektivní.

Rozvíjející se svět soukromé sféry, kde kvantitativní hledisko je hnací silou všeho, nabízí i v leteckých službách v současnosti mnoho a státní sféru v některých oblastech zastupuje, a tak jak se soukromá sféra postupně snaží dominovat státu, i v letecké službě není vyloučeno její další rozšíření. Je to však v rámci bezpečnosti dobře? A je opravdu soukromá sféra schopna nahradit ve velmi krátkém čase v letecké civilní bezpečnosti to, co se zde dlouho a náročně buduje od roku 1935, kdy začaly vznikat první Četnické letecké hlídky?

Dnes však z vnitrostátních otázek z hlediska leteckých služeb je zapotřebí se zabývat i těmi mezistátními a mezinárodními otázkami, kdy současná bezpečnostní situace již v současnosti ukazuje řadu potenciálních hrozeb i pro naši Českou republiku a je zapotřebí, stejně jako neopomenout finanční zatížení leteckých služeb i toto bezpečnostní hledisko, které by v rámci udržitelnosti, rozvoje, posílení, možného sjednocení a celkové aktivaci těchto složek nemělo být opomenuto.

Technický vývoj z hlediska leteckých prostředků jde však dopředu tak rychle, že i v letecké bezpečnosti má také svoje další budoucí možnosti, a to jak například ve známé a často probírané otázce bezpilotních leteckých prostředků.

Na všechny tyto otázky budeme hledat odpovědi v této studii, která má nastínit a odborně popsat stav a úroveň leteckých služeb v České republice, které disponují vrtulníkovou technikou a podílejí se na civilních pátracích a záchranných operacích. Kromě důležitých aspektů současnosti leteckých služeb v České republice je v této studii prostor také především právě pro technickou budoucnost leteckých služeb, pozitiva a negativa nezastavitelného a progresivního vývoje.

Mezi hypotézy této studie lze zařadit následující:

1. Státní sektor v oblasti leteckých služeb by měl celkově převzít odpovědnost za provoz této činnosti na celém území České republiky.

2. Je třeba posílení a rozšíření základen a letecké techniky v oblasti policejních a bezpečnostních činností jako reakci na současnou vnitrostátní a mezinárodní bezpečnostní situaci.

3. Oblast financování leteckých služeb na území České republiky je velmi nákladná, nepřehledná, obtížně vyčíslitelná a toto prostředí může být jedním ze zdrojů politické a jiné korupce.

4. Současný a budoucí vývoj moderní letecké techniky jako například bezpilotní letecké prostředky a jiné letecké prostředky se zcela jistě dotýká i tuzemských leteckých služeb v bezpečnostní oblasti.

1. Součásti bezpečnostního systému České republiky provozující letecké služby

Obecný a zároveň zásadní pojem letecká služba je odvozený od laického pohledu na oblohu již při pouhém spatření vrtulníku, až po odborné pojmenování vysoce specializované moderní, speciální a profesionální činnosti pomocí vrtulníkové techniky, kdy prostřednictví tohoto pojmu si již elementárně vysvětlujeme, že něco takového existuje a funguje. V rámci názvu či pojmu letecká služba se její činnost také rovnou odlišuje ve svém významu od sportovních, rekreačních a vyhlídkových letů. Jedná se o službu ve vzduchu. Jedná se o službu v bezpečnostním a záchranném hledisku. Jedná se o službu poskytovanou prostřednictvím vrtulníku, jeho vybavení a posádky.

Z pohledu bezpečnosti a záchrany v rámci České republiky pomocí vrtulníkové techniky je prostředí leteckých služeb poměrně pestré a stejně je tomu tak i v jeho širokém spektru činností. Hlavním cílem vnitrostátních leteckých služeb je zajišťování každodenního provozu zejména pro civilní obyvatelstvo, dále pak pro speciální policejní a armádní činnosti, které jsou jako letecké služby opět zaměřeny na plnění cílů zajišťování bezpečnosti obyvatel, práva a státu. Tato studie se nezaměřuje na bitevní vrtulníky a speciální válečné operace, ale na operace na vnitrostátním poli při každodenním zajišťování bezpečnosti obyvatel.

Jedná se o operace a činnosti zejména v oblasti letecké zdravotnické záchranné služby, která poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči v rámci urgentní medicíny a medicíny katastrof, kdy právě vrtulníku se v tomto oboru využívá z hlediska rychlé, včasné a někdy jediné možné (nepřístupný terén) dostupnosti péče a z hlediska šetrného a rychlého transportu na specializovaná pracoviště nemocnic urgentní medicíny. Letecká zdravotnická záchranná služba je nejvíce využívaná na celém území státu, proto i hojný počet jejích základen oproti například policejním leteckým základnám je na místě. Ale i policejní činnosti pomocí vrtulníkové techniky jsou z hlediska bezpečnosti naprosto nezbytné a neopome- nutelné. Soustředí se zejména na hlídkovou a pátrací činnost, k odhalování a dokumentování trestné činnosti ze vzduchu, rychlý přesun příslušníků Útvaru rychlého nasazení či ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky se podílí na hašení požárů pomocí vrtulníku. Stejně jako Letecká služba Policie České republiky se i Armáda České republiky podílí na programu SAR – z anglického názvu Search and Rescue – pátrání a záchrana.

Vývoj služby pátrání a záchrany byl úzce spjat s rozvojem letecké záchranné služby, což bylo způsobeno tím, že mnohá stanoviště letecké záchranné služby a SAR zajišťovali stejní provozovatelé, tedy armáda a policie.1

Hlavní úkoly Armády České republiky v rámci letecké služby jsou Letecká pátrací a záchranná služba (SAR) a Letecká zdravotnická záchranná služba (LZZS) a další speciální

1 Nasazení ve prospěch služby pátrání a záchrany. Rescue Report. 2011, 6. s. 4.

činnosti s použitím letadel a vrtulníků a k zabezpečení letecké přepravy důležitých osob, prostředků a materiálu.

Letecká zdravotnická záchranná služba je odchylkou ve své činnosti na území České republiky v tom, že je provozována nejenom Armádou České republiky a Policií České republiky, ale i soukromými provozovateli, kteří jsou poměrně dominantními poskytovateli služeb, jelikož jejich základny pokrývají a zajišťují největší akční rádius území státu. Jsou to dvě tuzemské firmy: akciová společnost DELTA SYSTEM AIR (DSA) a ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o.

Je patrné střetávání soukromého a státního sektoru v zajišťování jedné vysoce specializované, společensky a lidsky nezbytné a finančně velmi nákladné činnosti, jakou je letecká zdravotnická záchranná služba.

Provozovatelé Leteckých služeb na území České republiky:

• Letecká služba Policie České republiky.

• Armáda České republiky – 24. základna dopravního letectva Praha Kbely.

• DELTA SYSTEM AIR – DSA a. s.

• ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o.

Provozovatelé Letecké zdravotnické záchranné služby na území České republiky:

• Letecká služba Policie České republiky.

• Armáda České republiky – 24. základna dopravního letectva Praha Kbely.

• DELTA SYSTEM AIR – DSA a. s.

• ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o.

Provozovatelé Letecké pátrací a záchranné služby (SAR) na území České republiky:

• Letecká služba Policie České republiky.

• Armáda České republiky – 24. základna dopravního letectva Praha Kbely.

1.1 Letecká služba Policie České republiky

Historie, počátky a vývoj Letecké služby Policie České republiky je důležitá pro celkový popis této složky a zejména pro aktuální situaci a současnost, respektive kam až se tato letecká služba obdivuhodně byla schopna vlastně dostat.

Zpočátku je však nutné zmínit první informace o vrtulnících, a to nejenom na území dnešní České republiky, ale i ve světě a v Evropě.

Letecká služba je provozovatelem vrtulníkové techniky se speciálním policejním, zásahovým, záchranným a sanitním vybavením. Letecká podpora se stala neodmyslitelnou součástí

policejní praxe a integrovaného záchranného systému. Díky svým vlastnostem jsou vrtulníky předurčeny především k zásahům, kde hrozí nebezpečí z prodlení a v místech jinak těžko přístupných jinými dopravními prostředky.2

Důležité mezníky historie vývoje a vzniku vrtulníků v Evropě

Nejstarší dochovaná zmínka o vrtulníku, neboli o stroji, který využívá ke vzletu rotačního pohybu nosných ploch, se připisuje slavnému vědci Xxxxxxxx xx Xxxxxxx v 15. století.

Letadlo s rotující nosnou plochou je zařízení schopné letu, které je alespoň částečně řiditelné a kde většina aerodynamického vztlaku vzniká rotací nosných ploch s přibližně svislou osou rotace.3

Xxxxxxxx xx Xxxxx zřejmě popsal jako první tvorbu vztlaku pomocí rotace nosné plochy, jehož princip vzletu je totožný i u současných vrtulníků, ale jeho navržený vrtulník v konstrukčních plánech by zřejmě nebyl v letu uskutečnitelný.

Da Xxxxx totiž vyřešil pouze kolmý vzlet, nikoli dopředný pohyb.4

Rok 1768 – první vrtulník v Evropě – Xxxxxx Xxxxxxx – stroj Phérophore – dvě vrtule

– nosná a hnací.

Rok 1784 – vrtulník roztáčený ptačími péry – vědci Launoy a Bienvenu – naprostá senzace této doby.

Rok 1843 – první britský vrtulník – Xxx Xxxxxx Xxxxxx – stroj Helico-aeroplan – trup ze člunu, čtyři kola, dva rotory po stranách, dvě vrtule v zádi.

Rok 1842 – Xxxxxx X. Xxxxxxx – k pohybu rotoru využívá jako první horké plyny.

Dále se vývoj vrtulníkové techniky ubíral ve směru parního pohonu rotoru, kterým se například zabýval významný italský konstruktér Xxxxx Xxxxxxxxx. Výkon parního motoru ve výši pouhé třetiny jedné koňské síly sice představoval limitující faktor, vrtulník se, ale i přesto vznesl to výšky třinácti metrů a ve vzduchu setrval tehdy neuvěřitelných dvacet vteřin.5

Rok 1871 – Xxxx Xxxxx a Xxxxxxxxx xx xx Xxxxx – vrtulník na střelný prach

2 Letecká služba Policie České republiky. Policie České republiky. xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-000000.xxxx 3 Svoboda, X. Xxxxxxxxx. Praha: Naše Vojsko, 1979, s. 9. 00-000-00. 05/112.

4 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s 12. ISBN 978-80-87567-25-8.

5 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s 14. ISBN 978-80-87567-25-8.

Rok 1874 – německý inženýr Achenbach – využívá u svého vrtulníku vyrovnávacího rotoru

Rok 1886 – autor dobrodružné a sci-fi literatury Xxxxx Xxxxx – román Xxxxx Xxxxxxxxx

– zmiňuje svůj vrtulník Aeronef, který v jeho románech obletěl svět. Myšlenky Xxxxxx Xxxxx dokazují, jak nejenom technici, inženýři a konstruktéři postupně přicházeli a realizovali své představy o leteckém stroji, který se vznese do výšky a poletí dopředu pomocí vrtulí, rotorů a motorů, ale i autoři odchylující se rádi ve své tvorbě od reality unikali ve svých technických představách o leteckých prostředcích právě k vrtulníkům.

Xxxxxx Xxxxxxx ve své již dnes téměř historické literatuře definuje vrtulník takto:

Vrtulník je motorové letadlo těžší, než vzduch s motoricky poháněnými plochami, rotujícími v přibližně vodorovné rovině, které jsou jediným zdrojem nosné i propulsní síly.6

Dále se historie pohonů vrtulníků přesouvá od parních a jiných pohonů ke spalovacím motorům. Oproti parnímu pohonu byl spalovací motor výrazně jednodušší, lehčí a v přepočtu na vlastní hmotnost i mnohem výkonnější. Není proto divu, že se po celém světě po přelomu století objevily doslova stovky amatérských konstrukcí letounů a vrtulníků.7

Rok 1902 – Viscount Xxxxxxx a Xxxxxx Xxxxxxxx – stroj Helicoplane – kombinace vrtulníku a letadla se dvěma rotory – využití spalovacího motoru.

Rok 1904 – Xxxx Xxxxxx – vrtulník se spalovacím motorem – k pohonu využití řetězových převodů.

Rok 1905 – Xxxxxxx Xxxxx – první bezpilotní helikoptéra na elektromotor.

Vrtulníky vznikaly nejenom u francouzských konstruktérů, ale i u německých (Xxxx Xxxxxxxx), dánských (Xxxxxxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxxx), nizozemských (Xxxxxx Xxxxxx xxx Xxxxxxxxx), polských (Xxxxx Xxxxxxxxx) a českých konstruktérů. Mezi první české konstruktéry helikoptér patří Xx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, Brněnský xxxx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx Xxxxx a Xxx Xxxxx. Nejvýznamnější český konstruktér vrtulníků je dle historických podkladů Xxxxxxxxx Xxxxx, jehož skutečná několikrát po nezdařených pokusech upravovaná helikoptéra vystoupala do tří metrů a létala pět minut v kuse. Tento vrtulník byl poháněn známým motorem Xxxxxx a Xxxxxxx.

Dalšími významnými prvními českými konstruktéry vrtulníků byli Xxxxx Xxxxxxxxx a Xxx. Xxxxx Xxxxxxx.

6 Svoboda, X. Xxxxxxxxx. Praha: Naše Vojsko, 1979, s. 10. 00-000-00. 05/112.

7 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s 14. ISBN 978-80-87567-25-8.

Další vývoj vrtulníkové techniky ovlivňovaly světové války. Za první světové války byl vývoj vrtulníků pozastaven, po jejím skončení došlo k rozmachu vývoje letecké a vrtulníkové techniky. Před druhou světovou válkou a během ní bylo centrem leteckého průmyslu jednoznačně Německo. Německý průmysl se značně podílel, jak na vývoji raket a tanků, tak na vývoji letadel a vrtulníků. Zpočátku byl zájem směřován na vírníky schopných krátkých startů a přistání.

Xxxxxx Xxxxxxx definuje ve své knize Vrtulníky vírníky takto: Vírník, nazývaný též autygora či autožíra, je motorové letadlo, udržující se ve vzduchu autorotací nosných ploch, které však nejsou za letu motoricky poháněny. Tyto plochy vytvářejí pouze nosnou sílu, kdežto zdrojem propulsní síly je zvláštní pohonná jednotka. Vírník se musí vždy vzhledem ke vzduchu pohybovat kupředu. Je vývojově starší, než vrtulník, není zdaleka tak rozšířen.8

Německý konstruktér Xxxxx Xxxxxxxx před 2. světovou válkou pracoval pro vznikající německou říši na projektech vrtulníků a vírníků, či na jejich kombinacích. Po vážné letecké nehodě vírníku říšské ministerstvo letectví od vírníků opustilo a Fettner dále pracoval na projektech vrtulníků Fl 185, FL 265 FL 285 Kolibri.

Během 2. Světové války vznikaly další významné vrtulníky:

• WNF 342 – konstruktér Xxxxxxxx xxx Xxxxxxxx.

• Revoplane RIII, NR 55, NR 54 – konstruktéři Xxxxx Xxxxxx a Xxxxx Xxxx.

• Fa 223 Drache – konstruktér xxxx. Xxxxxxxx Xxxxx a pilot Xxxx Xxxxxxxx.

• Rucksackdrehfluger: osobní vrtule, Heliofly: rotorový kluzák, konstruktér Xxxx Xxxxxxxxx.

Základnou ve vývoji a konstrukci helikoptér bylo do konce 2. světové války především Německo.

Po válce vývoj vrtulníků významně pokročil. Mezi centra vývoje vrtulníků v Evropě poválečné doby patřily země Francie a Spojené království. Dále pak také Itálie, Polsko, Německo, Belgie a Španělsko. Spojené království ve své výrobě stavělo na základě licence modely amerických vrtulníků. V tomto ohledu následovala také Itálie.

8 Xxxxxxx, X. Xxxxxxxxx. Praha: Naše Vojsko, 1979, s. 9. 00-000-00.

Významné vrtulníky poválečné doby až do současnosti:

• SO. 1221 Djinn – první sériový vrtulník s turbohřídelovým motorem – léta padesátá – Francie.

• WS – 55 Series 3 – britský vrtulník – šedesátá léta – Spojené království.

• Renomovaná firma WESTLAND – zahájila výrobu typem WS – 51 Dragonfly.

• Sycamore Mk.3. – vojenský vrtulník – Spojené království.

• AB 47 – nejrozšířenější lehký typ vrtulníku v Evropě – léta padesátá – Itálie.

• WS – 61 Sea King, dále Commando, Lynx (nejrychlejší vrtulník na světě) – léta sedmdesátá až dodnes – WESTLAND – Spojené království.

• A 109 Hirundo – nejúspěšnější vrtulník italské výroby.

• AS 332L2 Super Puma Mk.2. – německý vrtulník s úspěšným designem.

• AS 350/355 Ecureuil – francouzský vrtulník rozšířen po celém světě.

• Bo – 105 – německý vrtulník – používaný v civilním i vojenském sektoru.

V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století nastala změna a posun v Evropě ve výrobě vrtulníku v tom, že velké firmy pohltily menší a malé firmy vrtulníkového průmyslu. Jestli v padesátých a šedesátých letech v Evropě působily desítky společností, na konci devadesátých let už šlo jen o dva hlavní giganty – EUROCOPTER a XXXXXX XXXXXXXX.9

Typy a vývoj nejúspěšnějších vrtulníků konce dvacátého století a současnosti:

• po úspěchu BO – 105 nástup BK – 117 – spolupráce Německa a Japonska na jeho vývoji, jeden z průkopníků vrtulníků moderní letecké záchranné služby.

• poté nástup BO – 108, neboli EC-135 – nejpovedenější a nejprodávanější vrtulník současné doby, používá ho většina leteckých záchranných služeb v Evropě a na světě.

• také EC-145, neboli upravený BK-117 je jakousi prodlouženou verzí oproti EC-135, využíván zejména horskými záchranáři například ve Francii, ale také v armádě.

• EC-665 Tiger a NH 90 – moderní vrtulníky NATO pro evropské země.

• EC-130 Colibri – spolupráce francouzské firmy Aerospatiale a německé firmy Eurocopter, tato spolupráce se nyní projevuje i na vývoji a výrobě nového typu EC-175.

• A-109 – model italské firmy Agusta, hojně používaný model ve světě u leteckých záchranných služeb – např. Vrtulníková záchranná zdravotní služba na Slovensku.

• A-139 (neboli AW-139) – další typ populárního vrtulníku Italské Agusty.

• britská firma Westland se proslavila v posledních letech známým bojovým typem vrtulníku WAH-64.

9 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s 32. ISBN 978-80-87567-25-8.

Vývoj policejního letectva v českých zemích

Historie policejního letectva sahá až do doby počátku dvacátého století, kdy například v Německu uvažovali dokonce o použití vzducholodí pro policejní činnosti, mezi které patřil dozor nad pohybem automobilů, nad městy a nad místy s rizikem či výskytem požáru. Již v této době vyžadovaly obdobné situace monitoraci a pátrací činnost ze vzduchu, jako tomu je v současnosti. Ale tento cíl se nakonec nezrealizoval. Francie však byla první zemí, která začala v roce 1924 provozovat policejní letectvo.

Na území dnešní České republiky dle dochovaných historických informací první policejní let při plnění bezpečnostních a policejních manévrů se uskutečnil 14. prosince 1920, kdy úkolem bylo rozehnání davu stávkujících dělníků v Rosicích a Oslavanech. Policejní letka nakonec nebyla na místě potřeba. I pro kriminalistické účely se již v této době uvažovalo o využívání leteckých prostředků. Jednou z prvních takovýchto operací bylo pronásledování vlaku pomocí letadla, kterým prchal pachatel. Kvůli příliš velkému bezpečnostnímu riziku pro kriminalisty z této letecké akce nakonec sešlo.

Vznikem Mezinárodní úmluvy o úpravě letectví roku 1919 v českých zemích začalo vznikat policejní letectvo oficiální cestou. V roce 1925 byl přijat i zákon č. 172/1925 Sb., o letectví. Tato právní podpora umožňovala chránit státní vzdušný prostor prostřednictvím policejního letectva. Hlavním důvodem vzniku policejního letectva v českých zemích bylo neustálé narušování vzdušného prostoru letadly cizích zemí, později zejména předválečným a válečným Německem.

Důležitým datem je 1. červenec 1935, kdy oficiálně vznikla Československá letecká policie, jejímž vznikem a vývojem se rovněž rychle rozvíjely letecké a technické prostředky pro tuto činnost. Dohled ve vzdušném prostoru a nad českým územím byl prováděn, jak nad městy, ale i nad venkovskými oblastmi a usedlostmi a především také nad hraničním prostorem. Základen Československých leteckých hlídek bylo zpočátku pět, tři v Čechách, jedna na Moravě a jedna na Slovensku. Každá tato základna měla své piloty, letecké mechaniky, telegrafisty, řidiče, kancelářské a pomocné pracovníky. Vývoj dalších zamýšlených 10 základen Československých leteckých hlídek byl přerušen obdobím před začátkem 2. světové války a v době okupace, kdy došlo k převedení a převelení policejních hlídek k bojovým vojenským útvarům a nad československým vzdušným prostorem vládlo pouze vojenské letectvo. To 31. března 1939 obsadilo a převzalo nacistické Německo.

Hlavní úkoly Československých leteckých hlídek byly následující:

• dozor nad dodržováním zákonů, leteckých předpisů, mezinárodní úmluvy o úpravě letectví a mezinárodních smluv;

• ochrana československého vzdušného prostoru;

• spolupráce s pozemními policejními jednotkami při policejních operacích;

• poskytování pomoci a záchrany při živelných pohromách a katastrofách, při protipožárních opatřeních a při leteckých nehodách.

Je patrná podobnost činností historických Československých leteckých hlídek se současnou Leteckou službou Policie České republiky.

Ještě před ukončením 2. světové války československá exilová vláda v Londýně usilovala o obnovení policejního letectva. V roce 1944 podepsala exilová vláda v americkém Chicagu Úmluvu o civilním letectví. Tento dokument přejímal většinu zásad Úmluvy z roku 1919 a fakticky ji nahradil. Poválečná československá vláda úmluvu oficiálně přijala v roce 1947 a zákonem č. 147/1947 Sb., který opět zdůrazňoval úplnou a výlučnou svrchovanost státu nad svým vzdušným prostorem. Potvrdila se jím nezbytnost existence letecké policie.10

Důležité mezníky policejního letectva v poválečném období:

• květen 1945 – založení Leteckého oddílu Pohotovostního pluku 1 – velitel kpt. Xxxxxxx Xxxxxx.

• 24. červenec 1945 – letecká bezpečnost spadá pod velení Oddělení leteckých hlídek Hlavního velitelství Státní národní bezpečnosti v Praze – velitel pplk. Xxxxxxx Xxx.

• 25. březen 1946 – vznik Letectva Sboru národní bezpečnosti (SNB).

• rok 1947 – vznik útvaru – Bezpečnostní letectvo.

Hlavní úkoly Bezpečnostního letectva byly následující:

• ochrana pravomoci a svrchovanosti státu;

• dozor nad leteckým provozem;

• pátrací činnost po pachatelích trestné činnosti ve spolupráci s SNB;

• záchranná činnost při živelných katastrofách a při leteckých haváriích;

• vyšetřování leteckých havárií;

• protiopatření a pátrací akce při úniku letadel a osob přes západní hranici;

• transport bezpečnostních a důležitých zásilek;

• přeprava vládních činitelů.

Bylo celkem deset leteckých hlídek Bezpečnostního letectva. Pět v Čechách, dvě na Moravě a tři na Slovensku. Každá letecká hlídka měla svého velitele a jeho zástupce, samozřejmě piloty a letecké mechaniky, také radiotelegrafisty a radiomechaniky, zbrojní mechaniky a kancelářské pracovníky.

Kolem roku 1950, jakoby se historie opakovala a policejní letectvo (Bezpečnostní letectvo) opět bylo převedeno pod vojenské letectvo. Třetího listopadu roku 1950 vláda rozhodla o převedení výkonu ochrany státních hranic a vzdušného prostoru na Ministerstvo národní obrany. Výkon protivzdušné obrany státu (doposud nejdůležitější úkol Bezpečnostního letectva) připadl vojenskému letectvu. To již disponovalo novou technikou (Jak – 23) a také radarovým zázemím, proto mělo k plnění nového úkolu nesrovnatelně lepší podmínky. Vznikla tak oficiálně Protivzdušná ochrana státního území, později Protivzdušná ochrana státu.11

Během dalšího roku policejních činností praxe ukázala, že letecké prostředky jsou pro policejní činnost nezbytné a velmi potřebné, ale spolupráce s vojenským letectvem ohledně uvolnění a využití vojenských letadel pro policejní práci je složité, pomalé a komplikované. Proto prvního ledna roku 1951 dochází opět k osamostatnění policejního letectva a vzniká specializovaný letecký útvar – Sokol, což je základní letecká podpora Sboru národní bezpečnosti (SNB), kterému velel Xxxxxxxx Xxxxx. Třetího dubna roku 1951 přijala oficiálně tato letecká podpora název Bezpečnostní letka, která později byla přejmenována na Letku ministerstva vnitra. Úkoly letky byly obdobné jako u Bezpečnostního letectva. Letka ministerstva vnitra byla později zrušena a 23. října 1953 byl založen Letecký oddíl ministerstva vnitra.

Úkoly Leteckého oddílu Ministerstva vnitra:

• přeprava operativních pracovníků;

• přeprava důležitých zásilek;

• pronásledování nebezpečných pachatelů;

• průzkumná činnost míst trestné činnosti, nebezpečných objektů a státních hranic;

• záchranná a pátrací činnost při mimořádných událostech (povodně v roce 1965);

• úzká spolupráce s ostatními bezpečnostními složkami státu;

• monitorace velkých kulturních a sportovních akcí (Velká cena Československa v Brně).

Kolem roku 1965 se začínají provádět první záchranné akce v horském terénu pomocí vrtulníku, a to v nevyzpytatelných slovenských Tatrách, kde dodnes je záchrana zraněných či pohřešovaných osob pomocí vrtulníku velmi náročná a nebezpečná. První záchranná akce v Tatrách za použití vrtulníku byla provedena 23. září 1965 (Mjr. Červíček a Kpt. Xxxxx). Mezi velmi náročné úkoly patřily záchranné akce ve spolupráci s Horskou službou ve slovenských Tatrách. Do té doby v horách létaly hlavně těžké vrtulníky Mi-4 a Mi-8. Nasazení lehkých Mi-

2, ale i Mi-8 a Mi-4 Horské službě velmi pomohlo. Na místo početných pozemních pátracích a záchranných skupin stačily na evakuaci raněných a zachráněných z nepřístupných míst malé týmy s vrtulníkem, o úspoře času ani nemluvě.12 Záchranná činnost pomocí vrtulníku se začala provozovat až v sedmdesátých letech s vývojem a vznikem jednoho z nejúspěšnějších a nejpoužívanějších vrtulníků ruské výroby Mi-2, tzv. Dvojky. Současnost jakoby opakovala historii v tom, jaký vrtulník pro záchranné práce je ten nejžádanější, jelikož současná verze vrtulníku EC-135 firmy Eurocopter zažívá v posledních letech obdobných tržních i provozních úspěchů, jako před lety Mi-2.

Vrtulník Mi-2 byl jako jeho předchůdce Mi-1 na svou dobu snadno ovladatelný, mechanicky pro opravy nenáročný a poměrně spolehlivý v jeho každodenním používání. Za čtyřicet let výroby tohoto typu vrtulníku vzniklo přes pět tisíc strojů v různých verzích pro speciální činnosti.

Největší přínos měl dle mnoha nalétaných letových hodin a za záchranu mnoha lidských životů v roli letecké záchranné služby, ale i v jiných službách byly verze vrtulníku Mi-2 neskutečným přínosem minulé doby. Jedním z představitelů konstruktérů slavné Mi-2 byl Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx Xxx. V srpnu roku 1965 byl vyroben první kus vrtulníku Mi-2 a o rok později první sériový kus. Výroba vrtulníku Mi byla realizována v Rusku, ale výroba typu vrtulníku Mi-2 byla přesunuta do Polska.

Různé verze vrtulníku Mi-2 pro různé činnosti:

• Mi-2T – transportní verze, základ pro všechny další verze.

• Mi-2P – tzv. salónní verze pro přepravu velmi důležitých osob.

• Mi-2Sz – verze s dvojím řízením pro letecké instruktory a školícími se piloty.

• Mi-2R – verze k práškování a postřikování pro zemědělské účely.

• Mi-2S – tzv. sanitní verze – první prototyp letecké záchranné služby.

V interiéru mohli být převáženi až dva ležící pacienti, zároveň dva sedící a lékař. Dvoje nosítka, která dodával WSK Swidnik jako volitelnou výbavu, byla umístěna nad sebou na pravé straně nákladové kabiny. Další pacienti mohli sedět na místech na levé straně trupu. Lékař měl k dispozici sedadlo na zadní stěně nákladové kabiny. Od osmdesátých let výrobní závod produkoval i vrtulníky, které mohly převážet až čtyři ležící pacienty.13 Vybavení – jako ve vozech rychlé záchranné služby.

• Mi-2F – verze pro fotografování terénu a tvorbu map.

• Mi-2Kr – Kran – Jeřáb – verze pro náročné montážní práce.

• Mi-2 Patrolnyj – verze pro kontrolu vysokého napětí pomocí termovizní kamery.

• Mi-2B – verze s protiprachovými filtry nasazovaná v pouštních operacích.

12 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 73. ISBN 978-80-86808-61-1.

13 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 18. ISBN 978-80-86808-61-1.

• Mi-2URN, Mi-2URP, Mi-2URP-G, Mi-URS, Mi-US – typy bitevních verzí pro ochranu a podporu palební pěchoty, vybavení – kulomety, protitankové řízené a neřízené rakety, protiletadlové střely atd.

• Mi-2D/PPD, Mi-2R/RO, Mi-2RS, Mi-2Ch, Mi-2Platan – speciální vojenské verze

• Mi-2RM – verze pro pátrání a záchranu, vybavení – signální pumy, osvětlovací pumy, pátrací lampy, výkonný jeřáb atd.

• Mi-2RL – verze pro leteckou zdravotnickou záchrannou službu – Speciální vybavení bylo plně převzato z verze Mi-2RM. Erelka proto nesla světlomet na pravé straně trupu a na podvozku, nosítka a zdravotnické vybavení. První prototyp dostal nad nákladové dveře palubní jeřáb LPG – 2 o nosnosti 125 kg. Později byl nahrazen typem LPG – 4 s maximální nosností 120 kg. K vysazování osob sloužil provazový žebřík o délce 16 metrů. Smotaný byl uložen pod nákladovými dveřmi.14

Od roku 1973 Mi-2 pravidelně monitorovaly dopravu v Praze a středních Čechách. Jedním z členů posádky byl i příslušník Dopravního inspektorátu VB, který o situaci informoval operační středisko.15

Po odchodu plk. Xxxxxx z velení Leteckého oddílu Ministerstva vnitra nastoupil do velitelské funkce plk. Xxxxxxxx Xxxxxx, po něm následovala jména plk. Xxxxxxxxx Xxxxx a plk. Xxxxxx Xxxxxxx. Z hlediska organizace základen Leteckého oddílu Ministerstva vnitra se stala základní buňkou Praha, a to na letišti Stará Ruzyně, kde sídlí současná hlavní základna Letecké služby Policie České republiky. Dále byl Letecký oddíl Ministerstva vnitra členěn na tzv. Odloučené skupiny, kdy jedna taková byla zřízena v roce 1961 na letišti v Bratislavě. Pak dále v Plzni a na letišti v Popradu.

Další reorganizace přišla s rokem 1979 s ním i přejmenování Leteckého oddílu Ministerstva vnitra na Leteckou správu Federálního ministerstva vnitra, jejímž velitelem byl stále Xxxxxx Xxxxxxx. Úkoly a činnosti letecké správy se v zásadě neměnily, ale zvýšily se nároky po záchranných letech. Další činností, která této složce přibyla, je již úzká spolupráce s útvary rychlého nasazení (URNA).

1.1.1 Počátky letecké záchranné služby

Představa vytvořit leteckou záchrannou službu se začala realizovat kolem roku 1977, podílelo se na ně Ministerstvo zdravotnictví a Ústav národního zdraví. V roce 1984 byly uskutečněny první zkušební lety s lékařem ve vrtulníku. Prvního dubna 1987 oficiálně byl odstartován provoz letecké záchranné služby v Praze Ruzyni na základě dohody mezi Federálním ministerstvem vnitra, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem dopravy a spojů. Dalším důležitým faktorem pro její vznik a fungování byla spolupráce s Leteckou správou Federálního ministerstva vnitra, která disponovala vrtulníky a piloty, dále pak s Česko-

14 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 33. ISBN 978-80-86808-61-1.

15 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 42. ISBN 978-80-206-0870-3.

slovenskou zdravotní pojišťovnou, která tvořila finanční podporu. Samozřejmostí je i nasazení a spolupráce lékařů Pražského Ústavu národního zdraví a záchranářů.

Další druhou základnou letecké záchranné služby byla Bratislava a to 1. července 1987. (vrtulníky státního leteckého podniku SlovAir) Třetí základnou letecké záchranné služby byl Hradec Králové a to 3. července roku 1990. Používaným vrtulníkem pro leteckou záchrannou službu se stal již zmíněný lehký vrtulník Mi-2.

Typ Mi-2 stál u zrodu Letecké záchranné služby v Československu.16

V současné době funguje v České republice smíšený systém, v němž participují státní i nestátní subjekty. I u zrodu letecké záchranky v roce 1987 stáli různí provozovatelé. Tehdy se o první stanoviště v Praze dělila bývalá Letecká správa Sboru národní bezpečnosti a státní letecký podnik SlovAir.17

V roce 1988 došlo k formální změně Letecké správy Federálního ministerstva vnitra. Nový útvar se nazýval Letecká správa Sboru národní bezpečnosti, ale jeho činnost zůstala naprosto totožná s tou dosavadní.18

Další reorganizace a formální úprava přišla v roce 1990, kdy z Letecké správy Sboru národní bezpečnosti se stal Úřad Federálního ministerstva vnitra pro leteckou službu, jejímž výkonným představitelem byl mjr. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxxx. Dominantní činnosti této letecké služby byly opět především záchranné lety, a proto se základny letecké záchranné služby neustále vyvíjely a územně rozšiřovaly.

V roce 1990 federální vláda z nově vzniklého Úřadu ministerstva vnitra pro leteckou službu vyčlenila dopravní sekci. Vznikl tak Státní letecký útvar. Zabezpečoval přepravu ústavních činitelů, zajišťoval přepravu transplantátů a pacientů v rámci lékařského transplantačního programu a provozoval operativní humanitární lety.19

Doposud úspěšný vrtulník Mi-2 přestává plnit požadovanou funkci zejména v bezpečnostní rovině a je změněn pro každodenní provoz za vrtulník BO – 105, ten sloužil pro činnost letecké záchranné služby od 8. srpna roku 1991. V roce 1992 tento typ vrtulníku zakoupila v dalších dvou kusech již opět přejmenovaná Letecká služba Federálního policejního sboru, opět šlo pouze o formální úpravu. Letecká služba však potřebovala pro čím dál náročnější a častější policejní a záchranné lety lepší vrtulníky, než měla k dispozici. Velkou a všestrannou změnou byl nákup vrtulníku Bell 412HP. V roce 1993 byl pořízen ve dvou kusech. Tento americký typ vrtulníku byl vyvíjen z modelu vojenského vrtulníku UH-1 Huey,

16 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 74. ISBN 978-80-86808-61-1.

17 Letecká záchranná služba. Rescue Report. 2011, 5. s. 4.

18 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 51. ISBN 978-80-206-0870-3.

19 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 54. ISBN 978-80-206-0870-3.

který sehrál zásadní roli ve válce Vietnamu v letech 1964 – 1965, jak v bojové výsadkové, tak ve zdravotnické verzi. Vrtulník Bell 412HP v současnosti létá ve vojenských, policejních a záchranných verzích po celém světě. Jeho všestrannost, dostatečný vnitřní prostor a vynikající provozní a manévrovací schopnosti plní největší nároky bezpečnostních a záchranných týmů.

Prvním strojem Bell 412 zapojeným do Letecké záchranné služby se stal B-4363. Klasické modrobílé zbarvení doplnil bílý, později červenobílý pruh s černým nápisem AMBULANCE a ZÁCHRANNÁ SLUŽBA PRAHA na spodní části nákladových dveří. Před nápisem byl znak hlavního města. Na sloupku za dveřmi pilotní kabiny stroje nesly malý znak ZZS. Tentýž znak ve větším provedení byl na přídi pod čelními skly kabiny. Na ocasním nosníku se v polovině devadesátých let objevil bílý nápis KRYŠTOF 1.20

Název KRYŠTOF nese označení záchranných vrtulníků podílející se na činnosti letecké zdravotnické záchranné služby. Svatý Kryštof byl patronem letců. Číslo za názvem KRYŠTOF je pořadové číslo vzniku dané základny letecké záchranné služby, jak v bývalém Československu, tak v dnešní České republice.

S příchodem revoluce a zánikem Československé republiky formálně zanikla svým názvem i Letecká služba Federálního policejního sboru a vznikla Policie České republiky letecká služba.

Historie policejního letectva až do vzniku Letecké služby Policie České republiky je velmi rozsáhlá, zajímavá, obdivuhodná a důležitá pro to, jakou profesionální a kvalitní leteckou službou vlastně Letecká služba Policie České republiky vlastně je. Kam až sahají její policejní, pátrací a záchranné činnosti, které se provádějí v současnosti čím dál častěji a s čím dál modernější technikou. Letité zkušenosti, znamenitý vývoj a profesionalita této služby, která se zásadně kromě oficiálních názvů neměnila, dospěla do kvality služeb a pracovníků i do kvantity moderních strojů a techniky. Kvantitu letecké techniky a strojů v současném moderním vyspělém světě dosahuje řada soukromých firem, dosahují však i požadované kvality v personální rovině a v náročných speciálních činnostech a úkolů?

1.1.2 Letecká služba Policie České republiky v současnosti

Letecká služba Policie České republiky je policejní útvar s celostátní působností. Vznikla

1. ledna roku 1993 a oproti mezinárodnímu srovnání funguje nejenom pro policejní činnosti, ale i pro další základní složky integrovaného záchranného systému, jako je Hasičský záchranný sbor České republiky a Zdravotnická záchranná služba. Nejenom však základní složky, ale i ostatní složky integrovaného záchranného systému, jako třeba Horská služba České republiky, dále krizové štáby a bezpečnostní rady státu, krajů a obcí.

20 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 120. ISBN 978-80-206-0870-3.

Provozovatelem Letecké služby Policie České republiky je Ministerstvo vnitra a je přímo podřízena policejnímu prezidiu a náměstkovi policejního prezidenta pro vnější službu.

1.1.3 Příslušné právní předpisy Letecké služby Policie České republiky

Přesnější informace o činnosti Letecké službě Policie České republiky a dalších státních subjektů a orgánů upravuje příslušná legislativa:

• Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky § 116 o použití letecké techniky.

• Nařízení Ministerstva vnitra č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky.

• Nařízení Ministerstva vnitra č. 107/1999, kterým se upravuje vyžadování a schvalování letů u Policie České republiky letecké služby.

• Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, který vychází z Úmluvy o mezinárodním letectví (Chicagská úmluva ze dne 7. prosince 1944) – obsahuje 18 příloh, tzv. annexů – v České republice se jedná o 18 leteckých předpisů (L1 – L18), důležitý letecký předpis L-12

– Pátrání a záchrana v civilním letectví.

• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

• Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

• Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

• Typové činnosti složek IZS při společném zásahu, zejména STČ-07/IZS Záchrana pohřešovaných osob – pátrací akce v terénu.

• Závazný pokyn policejního prezidenta č. 155/2001, o uplatňování požadavků na leteckou činnost pro potřeby Policie České republiky.

• Závazný pokyn policejního prezidenta č. 105/2005, kterým se upravuje postup při pátrání po osobách a věcech.

• Rozkaz ředitele Policie České republiky letecké služby č. 52/2008, kterým se vydává Organizační řád Letecké služby Policie České republiky.

• Rozkaz ředitele Policie České republiky letecké služby č. 30/2011, kterým se vydává Směrnice pro provádění záchranných prací s letadly Ministerstva vnitra provozovanými Leteckou službou Policie České republiky.

• Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky letecké služby v rámci Integrovaného záchranného systému (č. j. PPR-287/K-2004).

• Směrnice pro provádění a výcvik záchranných prací s letadly Ministerstva vnitra provozovanými Policií České republiky Leteckou službou.

• Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 13, kterým se stanovují pravidla výkonu služby leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru České republiky na leteckých základnách Letecké služby Policie České republiky.

• Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra č. 30/2004, kterým se stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky letecké služby a vybraných útvarů Armády České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému a pravidla k provádění a výcviku leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru České republiky.

• Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 44/2011, kterým se mění pokyn č. 36/2009, kterým se stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky Letecké služby, vybraných útvarů Armády České republiky a nestátního provozovatele DSA, a. s. v rámci Integrovaného záchranného systému a pravidla výcviku a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen Pokyn 36/2009) ve znění pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 13/2010, kterým se mění pokyn č. 36/2009.

• Dohoda o spolupráci při zajišťování letecké hasičské služby mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zemědělství ze dne 6. dubna 2001.

• Dohoda o spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany ze dne 29. prosince 2004.

• Směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů v rámci systému Letecké hasičské služby platná od 1. ledna 2013 (č. j. 19018/2012-MZE-16211 a č. j. MV-12373-1/PO-IZS- 2012).

• Konspekt odborné přípravy jednotek požární ochrany č. 1-3-03 Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů lesních a travnatých porostů.

• Pravidla výkonu služby – Hlavní letecká základna Praha.

• Pravidla výkonu služby – Letecká základna Brno.

Dle širokého právního záběru je patrné, jak širokou a všestrannou činnost poskytuje Letecká služba Policie České republiky, jejíž organizace a zajištění je záležitostí velmi náročnou ve všech směrech a velmi finančně nákladnou. Některé zákonné a jiné právní předpisy popisují a definují tyto činnosti.

1.1.4 Nasazení a poskytování letecké podpory policejními vrtulníky

Dle nařízení Ministerstva vnitra č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky, je tato podpora poskytována:

• útvarům Policie České republiky;

• útvarům Hasičského záchranného sboru České republiky;

• útvarům Ministerstva vnitra;

• organizačním složkám, ozbrojeným bezpečnostním sborům a ozbrojeným silám, které se podílí na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti;

• složkám integrovaného záchranného systému;

• organům krizového řízení při mimořádných událostech a krizových situací

• jiným subjektům (organizační složky státu, za účelem veřejného zájmu v rámci rozhodnutí policejního prezidenta).

Nařízení Ministerstva vnitra č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky, pro činnost Letecké služby Policie České republiky obsahuje:

• úvodní ustanovení – subjekty poskytované letecké podpory;

• požadavky o leteckou podporu – rozsah a plánování.

• letecká podpora v neodkladných případech: 21

1) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zejména je-li ohrožen lidský život, zdraví osob nebo hrozí škoda velkého rozsahu, hrozí-li hromadné narušení veřejného pořádku nebo je-li nutné k vypátrání hledané nebo pohřešované osoby, žádá Leteckou službu o leteckou podporu pohotovostního vrtulníku: Při policejních opatřeních a policejních akcích jejich velitel cestou místně příslušného operačního střediska na operačním odboru Policejního prezidia České republiky. Při požárech nebo při provádění záchranných a likvidačních prací velitel zásahu, případně velitel nebo vedoucí složky Integrovaného záchranného systému, cestou místně příslušného operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje nebo operačního a informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru. Při krizových situacích vedoucí orgánu krizového řízení cestou místně příslušného operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje nebo operačního a informačního střediska generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

2) Při časovém souběhu více požadavků o leteckou podporu rozhodne o pořadí letecké podpory pohotovostním vrtulníkem vedoucí operačního odboru Policejního prezidia České republiky, při tom vždy zváží závažnost požadavku a možnosti Letecké služby.

• společná ustanovení: 22

1) Provedení letu k zabezpečení letecké podpory nařizuje ředitel Letecké služby, který rovněž nařizuje výcvikovou a přepravní činnost zajišťující akceschopnost a letový provoz Letecké služby, zejména lety výcvikové, kontrolní, technické, zkušební a ověřovací.

2) O každém nasazení pohotovostního vrtulníku informuje Letecká služba operační odbor Policejního prezidia České republiky, pokud jím nebylo přímo vyžádáno.

21 Nařízení Ministerstva vnitra č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky.

22 Nařízení Ministerstva vnitra č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky.

3) Žádost o leteckou přepravu mimo území České republiky musí vyžadující subjekt předložit Letecké službě nejméně 7 pracovních dnů před dnem odletu tak, aby bylo možno zjistit diplomatické povolení letu ve vzdušném prostoru cizího státu, vyžadující subjekt zahrne posádku vrtulníku do žádosti o schválení zahraniční služební cesty.

4) Za oprávněnost vstupu cestujících na palubu vrtulníku odpovídá pověřený pracovník vyžadujícího subjektu.

5) Bližší podmínky spolupráce při poskytování letecké podpory dohodne ředitel Letecké služby, pokud taková spolupráce vyžaduje písemnou formu, zabezpečí její přípravu a její předložení ke schválení policejnímu prezidentovi nebo jinému oprávněnému služebnímu funkcionáři, pokud není k jejímu podepsání oprávněn sám. Jde-li o poskytnutí jednorázové letecké podpory, zabezpečí ji ředitel Letecké služby po jejím předchozím schválení policejním prezidentem.

• zrušovací ustanovení – Nařízení Ministerstva vnitra č. 107/1999, kterým se upravuje vyžadování a schvalování letů u Policie České republiky letecké služby, již neplatí.

Tímto nařízením je vyjádřena nejenom část činností, fungování, důvody aktivace pohotovostního vrtulníku Letecké služby Policie České republiky, ale zejména kompetence, povinnosti a odpovědnost těch osob a subjektů, kteří realizaci vzletu vrtulníku Letecké služby Policie České republiky zaštiťují.

Dalším zákonným předpisem, který se vyjadřuje k fungování a nasazení policejních vrtulníků, je zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Konkrétně v § 116 tohoto zákona se vztahuje na použití policejní letecké techniky, a to zejména v evidenci, kontrole a způsobilosti policejních letadel, dále se tento zákon vyjadřuje k nehodám policejních letadel a zejména i k oblasti zdravotnické záchranné služby, kdy:

Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, může se policie podílet na zabezpečování letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.23

Jinak letadla pro zdravotnickou záchrannou službu jsou zajišťována dle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a to v § 21 Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, kde je uvedeno:

Letadla pro zdravotnickou záchrannou službu smluvně zajišťuje ministerstvo s provozovateli letadel.24 Dále viz činnost letecké zdravotnické záchranné služby.

23 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky § 116 Použití policejní letecké techniky.

24 Zákon č. 374/2011 Sb., o Zdravotnické záchranné službě § 21 Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.

1.1.5 Letecká služba Policie České republiky a krizové zákony

Dalším legislativním základem pro činnost Letecké služby Policie České republiky je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), který například k činnosti Letecké služby Policie České republiky stanovuje, že:

Krizovým opatřením je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.25

Dále toto zákonné ustanovení rovněž uvádí, že:

Policie České republiky zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.26 Letecká služba Policie České republiky může být právě nasazena pro tyto účely na území kraje. Stejně jako například při opatřeních v době trvání nouzového stavu, které vláda může nařídit: Přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti (současná uprchlická krize), v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření.27 I zde není pochyb o nasazení pohotovostního vrtulníku Letecké služby Policie České republiky. Ministerstva a jiné ústřední správní úřady rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.28 Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečnostní a veřejným pořádkem a při tom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.29 Letecká služba Policie České republiky plní, jako jiné policejní útvary, úkoly na pokyn Policejního prezidia České republiky v rámci strategických postupů Ministerstva vnitra a Vlády České republiky v oblasti krizového řízení.

V rámci zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému je pro oblast Letecké služby Policie České republiky například důležité znění ohledně Velitele zásahu a Vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací, nebo v rámci činnosti Horské služby České republiky, kde spolupráce s Leteckou službou Policie České republiky v rámci provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu je neopomenutelná. Další potřebné informace ohledně fungování, pravidel a činnostech Letecké služby Policie České republiky konkrétně určují interní předpisy organizace, závazné pokyny policejního prezidenta, rozkazy ředitele Policie České republiky Letecké služby a jiné další předpisy a směrnice.

25 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů § 2 Vymezení pojmů.

26 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů § 16 Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje.

27 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů § 6. 28 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů § 9. 29 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů § 10.

1.1.6 Činnosti Letecké služby Policie České republiky

Jak už bylo uvedeno, činnosti Letecké služby Policie České republiky mají široké spektrum působnosti, jak pro potřeby Policie České republiky, tak pro potřeby složek integrovaného záchranného systému.

Mezi tyto činnosti patří:

• Pohotovostní nasazení a zásahy – tyto letecké akce slouží pro vysazování zásahových jednotek (například Útvaru rychlého nasazení – URNA) Jejich příslušníci využívají vrtulníky hlavně k přepravě na místo zásahu. Piloti je mohou vysadit do volného terénu, ale i na budovy nebo například na čluny.30 Jedná se o činnosti s dopadením a zatýkáním velmi nebezpečných zločinců či odhalování, pronásledování a boj s organizovaným zločinem. Mezi tyto činnosti také patří plnění úkolů a potřeb pro Službu kriminální policie a vyšetřování.

• Nasazení vrtulníku v pátracích akcích – jedná se o pátrání po osobách a věcech, nejenom opět po pachatelích trestné činnosti, ale po pohřešovaných osobách, nebo po věcech, které souvisí s trestnou činností. Vrtulník spolehlivě prohledává terén, šetří síly a prostředky, může rychle přemisťovat pátrací pozemní jednotky. V horách v řekách a v dalších často velmi obtížně přístupných oblastech může být vrtulník často jedinou možností a prostředkem pátrání. Konkrétně v pátracích akcích se nasazení vrtulníku prokázalo nejenom jako efektivní, ale i finančně méně nákladné, než nasazování velkého počtu pozemních jednotek. Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že plochu, kterou ve dne prohledá 450 policistů za hodinu, prohledá jeden vrtulník za cca 12 minut. Tento údaj samozřejmě závisí na charakteru terénu, na jeho krytí vegetací nebo zástavbou, na počasí a jiných okolnostech. Pokud vrtulník prohledává oblast hodinu, dokáže nahradit více než dva tisíce policistů.31

• Dokumentace trestné činnosti a sledování osob – do této kategorie činností spadá monitorace velkých akcí a společenských shromáždění, kde je předpoklad páchání trestné činnosti. Ať se jedná o násilí na stadionech, různé nepokoje extrémistů a radikalistů, ale i demonstrace jako protest proti čemukoli může přerůst v davové násilí apod. Zde má opět policejní pohotovostní vrtulník své nezastupitelné místo, kdy situaci sleduje, shromažďuje informace, které posílá pozemním jednotkám a dokumentuje pomocí dnes sofistikované moderní techniky trestnou činnost. Dále monitorace a dokumentování nelegálních prostor, polí a pěstíren výrobců a dealerů drog.

• Dopravní průzkum a řízení dopravy – v současnosti monitorace velkých silničních tahů a dálnic, kde se odehrávají velké dopravní zácpy, vážné dopravní nehody a mimořádné události a různé druhy trestné činnosti, jako agresivní a nebezpečné chování řidičů, rychlá a nebezpečná jízda, jízda na dálnici v protisměru, pronásledování pachatele v ukradeném vozidle apod. I zde posádka policejního vrtulníku spolupracuje s pozemními

30 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 65. ISBN 978-80-206-0870-3.

31 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 69. ISBN 978-80-206-0870-3.

posádkami policie, informuje o poloze vozidla a směru jízdy vozidla, samozřejmě také dokumentuje trestnou činnost pomocí techniky a záznamových zařízení.

• Dozor nad režimem státních hranic – dozor nad státními hranicemi byl prováděn, jak v letecké policejní historii, tak zejména v druhé polovině dvacátého století z důvodu úniků přes západní hranici, v posledních letech byla činnost Letecké služby Policie České republiky spíše soustředěná do vnitrozemí, ale nezůstala opomenuta. Současná uprchlická krize však vrací monitoraci hranic zpět, jak to bude se střežením hranic v budoucnosti, ukáže jen bezpečnostní situace v Evropě i ve světě, která nepříznivě bohužel získává nový rozměr.

• Vzdušné řízení a dokumentace policejních akcí – jedná se o monitoraci velkých policejních manévrů, ať z hlediska dopravních policejních kontrol, či hromadné zákroky proti davu či velkým skupinám osob páchající trestnou činnost. Vrtulník přenáší velitelům policejní akce přímý přenos nad situací ze vzduchu a to přímo do jejich pracoviště.

• Vzdušná ochrana a dozor – je specifická činnost ochrany důležitých osob a jejich pozemních dopravních prostředků. Vrtulník letí nad kolonou vozidel přepravující důležitou osobu, předává informace o potenciálním či hrozícím nebezpečí přímo posádkám těchto vozidel. Vrtulník má dokonalý přehled o trase, dokáže výrazně rychleji zaznamenat problém či jakoukoli překážku v trase.

• Výcvikové a instruktážní lety – výcvik těch, kteří využívají a používají pro svou činnost Leteckou službu Policie České republiky, je bezesporu nutnou a samozřejmou záležitostí. Jedná se o příslušníky zásahových jednotek, příslušníky dopravní policie, ale také o ostatní příslušníky integrovaného záchranného systému – Letecká hasičská služba, Horská služba České republiky. Základní samozřejmostí je stálý výcvik a trénink pilotů Letecké služby Policie České republiky.

• Činnost ve prospěch letecké zdravotnické záchranné služby – Letecká služba Policie České republiky ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hl. m. Prahy v pražské Ruzyni provozují 24 hodinový provoz vrtulníku Letecké zdravotnické záchranné služby (Kryštof 1), to znamená ve dne i v noci. Činnost letecké zdravotnické záchranné služby je společnou činností všech leteckých služeb, kterým se věnuje tato práce, proto je jí věnována podrobně zvláštní kapitola.

• Činnost ve prospěch služby pátrání a záchrany (SAR) – jedná se o pátrací a záchrannou činnost po ztracených či havarovaných letadlech, nebo je činnost využívána při mimořádných událostech a katastrofách opět v činnosti pátrání a záchrany po přeživších osobách či obětech. Činnost SAR v České republice provozuje nejenom Letecká služba Policie České republiky, ale i Armáda České republiky. Je to opět činnost společná dvěma základním provozovatelům leteckých služeb a činnost natolik důležitá, že je součástí jiné kapitoly této práce, kde je jí věnována širší pozornost.

• Lety ve prospěch Hasičského záchranného sboru České republiky – tato také velmi důležitá činnost vychází právně z Dohody o spolupráci při zajišťování letecké hasičské služby mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zemědělství a jedná se o hašení lesních požárů ve špatně přístupných oblastech pro vozovou techniku pozemních jednotek Hasičského záchranného sboru České republiky. Činnost nespočívá pouze

v hašení, ale i v průběžné monitoraci lesů a rizikových oblastí a také ve výcviku hasičů- záchranářů v těchto speciálních hasebních činnostech pomocí vrtulníku.

K hašení nesou vrtulníky speciální Bambi vaky. Vyšší efektivity hašení lze docílit dostatečným počtem strojů podle velikosti požáru tak, aby shozy hasiva probíhaly nejvýše v pětiminutových intervalech. Delší časová prodleva snižuje účinnost hašení. V záloze musí být dostatečný počet pozemních jednotek pro případné dohašení.32 Konkrétní a podrobné informace o činnosti Letecké hasičské služby popisuje Směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů v rámci systému Letecké hasičské služby. Definice a popis činnosti Letecké hasičské služby uvádí článek 2 této směrnice: Leteckou hasičskou službou se rozumí systém, v jehož rámci je prostřednictvím leteckých provozovatelů a jimi určeného personálu a letadly zabezpečováno provádění letů určených pro včasné zjištění požárů v lesích, k zabránění jejich rozšíření a pro hašení lesních požárů. Hlídkové lety mohou být současně využity pro rekognoskaci zdravotního stavu lesních porostů, zejména výskytu hmyzích škůdců.33 Dále tato směrnice uvádí, že Ministerstvo zemědělství je odpovědno za zajištění systému Letecké hasičské služby, kterou provádějí na základě smlouvy s tímto ministerstvem letečtí provozovatelé ze základen Letecké hasičské služby. Tito letečtí provozovatelé musí splňovat daná kritéria v souladu se směrnicí. Článek 4 této směrnice vymezuje území pro činnost Letecké hasičské služby takto: Systém Letecké hasičské služby je zajišťován na území České republiky s ohledem na výskyt lesních ekosystémů s různým nebezpečím vzniku lesních požárů. Území České republiky se pro účely Letecké hasičské služby člení na pracovní sektory LHS tří kategorií A, B a C. Kategorie každého pracovního sektoru LHS stanovuje Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky podle nebezpečí vzniku požáru a hmotné výše škod, způsobených lesními požáry.34 Článek 5 pojednává o činnostech Letecké hasičské služby takto: V rámci Letecké hasičské služby se provádějí následující činnosti:

1. Lety za účelem zjištění lesních požárů s případným využitím k rekognoskaci zdravotního stavu lesních porostů, zejména výskytu hmyzích škůdců,

2. Lety za účelem ověření lesního požáru – určení místa nahlášeného požáru, podávání informací o průběhu zdolávání lesního požáru jednotkami požární ochrany, navedení jednotek požární ochrany k místu požáru,

3. Lety za účelem hašení lesních požárů (hasební lety).35 Lety bodu 1 a 2 jsou považovány za hlídkové lety. Hlídkové lety se provádějí s ohledem na roční období a meteorologické podmínky (vlhkost vzduchu v závislosti na venkovní teplotě příslušného regionu), na stav vegetace, na zvýšenou návštěvnost lesů či provádění lesnických nebo jiných činností

32 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 77. ISBN 978-80-206-0870-3.

33 Směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů v rámci systému Letecké hasičské služby Článek 2 (č. j. 19018/2012-MZE-16211 a č. j. MV-12373-1/PO-IZS-2012).

34 Směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů v rámci systému Letecké hasičské služby Článek 4 (č. j. 19018/2012-MZE-16211 a č. j. MV-12373-1/PO-IZS-2012).

35 Směrnice pro hlídkovou činnost a hašení lesních požárů v rámci systému Letecké hasičské služby Článek 5 (č. j. 19018/2012-MZE-16211 a č. j. MV-12373-1/PO-IZS-2012).

s vlivy spojenými se zvýšeným nebezpečím vzniku lesních požárů. Hlídkové lety vyžadují pověření zaměstnanci Lesů České republiky přímo na příslušné stanici Letecké hasičské služby. O této skutečnosti vyrozumívají operační a informační středisko (OPIS) Hasičského záchranného sboru kraje. Hlídkový let může pověřený zaměstnanec Lesů České republiky odvolat kdykoli před smluveným termínem jeho uskutečnění zejména v závislosti na náhlé změně meteorologických podmínek. Zahájení a ukončení hlídkového letu v daném pracovním sektoru hlásí příslušný OPIS Hasičského záchranného sboru kraje těm OPIS Hasičských záchranných sborů krajů, jejichž území zasahuje do daného pracovního sektoru.36

V rámci dokumentu: Konspekt odborné přípravy jednotek požární ochrany č. 1-3-03 Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů lesních a travnatých porostů jsou z hlediska přípravy a provádění akcí hasičů-záchranářů pomocí letecké techniky obsaženy tyto důležitosti:

1. Systém Letecké hasičské služby v České republice.

2. Pravidla pro vyžadování letecké techniky k hašení požárů.

3. Plnění letecké techniky hasební látkou.

4. Bezpečnostní zásady při spolupráci s leteckou technikou.

5. Podmínky ovlivňující nasazení letecké techniky k hašení lesních požárů.37

Lety pro záchranáře horské služby – pátrací akce v horském terénu prostřednictvím horské služby je záležitostí letitou a historickou, postupně do těchto pátracích akcí byl nasazován i vrtulník, bez kterého by efektivní pátrací akce nebyla v tomto nepřístupném rozlehlém horském terénu prakticky vůbec možná. Letecká služba Policie České republiky z hlediska pátrání a záchrany v horách přepravuje horské záchranáře a jejich psi záchranáře rychle na místo události, rychle je přemisťuje z místa na místo či postupně vrtulníkem a jeho moderní vyhledávací technikou pátrá v horském terénu s příslušníkem Horské služby České republiky na palubě, který pátrací oblast velmi dobře zná a navádí piloty vrtulníku. Činnost horské služby vychází z několika zákonných ustanovení a právních předpisů, kdy tato činnost je definována takto: Obsahem činnosti horské služby je: A) organizování a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu, kterými se rozumí vyhledávání a pomoc osobám v tísni, v případě potřeby poskytování první pomoci těmto osobám a zajištění jejich přepravy k nejbližšímu zdravotnickému zařízení nebo dopravnímu prostředku zdravotnického zařízení, včetně zajištění pohotovostní služby; B) vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor; C) zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby;

D) provádění instalace a údržby výstražných a informačních zařízení mimo lyžařské areály;

E) spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů mezi

36 Konspekt odborné přípravy jednotek požární ochrany č. 1-3-03 Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů lesních a travnatých porostů s. 9.

37 Konspekt odborné přípravy jednotek požární ochrany č. 1-3-03 Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů lesních a travnatých porostů.

návštěvníky hor; F) informování návštěvníků hor o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatření k zajištění jejich bezpečnosti na horách; G) spolupráce s orgány veřejné správy, orgány ochrany přírody a životního prostředí, orgány obcí a krajů a jinými orgány a organizacemi působícími v horách; H) sledování úrazovosti a provádění rozborů příčin úrazů na horách, navrhování a realizace opatření k jejímu snížení; I) provádění lavinových pozorování; J) příprava a školení členů a čekatelů vykonávajících horskou službu;

K) spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému.38

Výkon činnosti horské služby zajišťuje v rámci své územní působnosti samostatně nebo jako složka integrovaného záchranného systému obecně prospěšná společnost založená za tímto účelem podle jiného právního předpisu ministerstvem. Činnost horské služby zajišťuje výhradně obecně prospěšná společnost. Výkonem této činnosti není nijak dotčen výkon činnosti základních a ostatních složek Integrovaného záchranného systému.39

Letecká služba Policie České republiky nespolupracuje s Horskou službou České republiky pouze při pátracích a záchranných akcích v horách, ale i při společných cvičeních a v přípravách na tyto situace. Jinak tato spolupráce v rámci pátrání a záchrany po pohřešované osobě v horách vychází z předpisu Nařízení Ministerstva vnitra č. 49/2009, kterým se upravuje poskytování letecké podpory policejními vrtulníky a spolupráce při společných cvičeních vychází ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

• Lety pro krizové štáby a bezpečnostní rady – jedná se o lety při mimořádných událostech a katastrofách pro orgány krizového řízení z hlediska koordinace a strategie postupů záchranných a likvidačních prací.

• Lety ostatních složek integrovaného záchranného systému v případech vyhlášení mimořádného stavu – jde o přepravu specialistů záchranářů a jiných odborníků pro zvláštní úkoly a speciálního vybavení při mimořádných událostech.

• Lety nasazené pro pomoc v zahraničí – na základě rozhodnutí vlády jsou realizovány lety na pomoc do zahraničí při mimořádných událostech a katastrofách.

1.2 Letecké služby Armády České republiky v oblasti bezpečnosti, pátrání a záchrany

Armáda České republiky se jako složka obrany a ochrany státu podílí nejenom na ochraně České republiky v rámci bojových a potencionálních válečných operací, ale podílí se svými

38 Viz § 11a a §11b zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2009 Sb.

39 Viz § 11a a §11b zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2009 Sb.

útvary na ochraně vojsk a obyvatelstva státu v oblasti krizového řízení v přípravě a v reakci na mimořádné události, mezi které například patřily povodně na území České republiky, kdy Armáda České republiky nasazovala své vojáky pro záchranné práce a likvidaci následků této mimořádné události.

Armáda České republiky samozřejmě zaujímá dominantní postavení nejenom v bojových a obranných otázkách státu, ale i ve zdravotnickém a záchranném systému, kde je řádnou profesionální složkou, ať v rámci vojenské a válečné medicíny, vojenské farmacie a vojenských zdravotnických záchranářů. Armáda České republiky plní v roli záchranářství a poskytnutí pomoci vyčleněním sil a prostředků Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému, mezi které patří vojenské záchranné útvary, vojenské útvary a vojenská zařízení, které dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, poskytují plánovanou pomoc na vyžádání. Nasazení vyčleněných sil a prostředků do Integrovaného záchranného systému není základním úkolem Armády České republiky stanoveným v § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, což neplatí pro samostatné záchranné roty dislokované v Rakovníku a v Olomouci. Tyto roty plní úkoly zadávané Ministerstvem vnitra – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, provádí záchranné a likvidační práce k ochraně obyvatelstva podle Ženevské konvence, jak za stavu ohrožení státu, tak i za stavu válečného.40 Dále Armáda České republiky hlavně do základních složek integrovaného záchranného systému začleňuje vycvičené profesionální záchranné týmy a moderní specializovanou záchrannou techniku pro provoz letecké zdravotnické záchranné služby. Letecká zdravotnická záchranná služba Armády České republiky zajišťuje poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče v rámci urgentní medicíny a medicíny katastrof v západních Čechách a to v Plzeňském a Karlovarském kraji.

1.2.1 Právní předpisy vztahující se k letecké službě Armády České republiky

Veškeré činnosti a důležitá ustanovení v rámci zajišťování armádní letecké podpory v oblasti bezpečnosti, pátrání a záchrany jsou blíže definované a specifikované v těchto legislativních zdrojích:

• Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

• Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, který vychází z Úmluvy o mezinárodním letectví (Chicagská úmluva ze dne 7. prosince 1944) – obsahuje 18 příloh, tzv. annexů

– v tuzemském zákonodárství 18 leteckých předpisů (L-1 – L-18), důležitý letecký předpis L-12 – Pátrání a záchrana v civilním letectví.

• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

• Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

40 Xxxxxx, X. Xxxxxxx záchranná služba jako jedna z forem spolupráce Armády České republiky s integrovaným záchranným systémem. Doktriny. 2013, 1. xxxx://xxxxxxxx.xxxxxxxx.xx/_xxxxxxx/0000_0/0000_0x_0x.xxxx

• Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

• Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

• Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, zejména STČ-07/IZS Záchrana pohřešovaných osob – pátrací akce v terénu.

• Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra č. 30/2004, kterým se stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky letecké služby a vybraných útvarů Armády České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému a pravidla k provádění a výcviku leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru České republiky.

• Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 44/2011, kterým se mění pokyn č. 36/2009, kterým se stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky Letecké služby, vybraných útvarů Armády České republiky a nestátního provozovatele DSA, a. s. v rámci Integrovaného záchranného systému a pravidla výcviku a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen Pokyn 36/2009) ve znění pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 13/2010, kterým se mění pokyn č. 36/2009.

• Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky (č. j. 770-5/2011-1160, č. j. 770-11/2011-1160, č. j. 770-13/2011-1160).

• Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému (č. j. 80830-52/2006/DP-1618).

• Směrnice pro výcvik a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky při využití vrtulníků Armády České republiky.

• Směrnice pro provádění slaňování z vrtulníků Mi-17 a W-3A Sokol (č. j. 26845/2001- 1618).

• Směrnice k provádění transportů osob na laně bočního závěsu a háku palubního jeřábu vrtulníku Mi-17 a W-3A Sokol (č. j. 80543/17/2003-1618).

• Dohoda o plánované pomoci na vyžádání mezi Českou republikou, Ministerstvem vnitra

– Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky a Českou republikou, Ministerstvem obrany – Generálním štábem Armády České republiky (č. j. 00-000-00/2005/DP-1618, ve znění dodatku č. 1, č. j. 770-1/2011-1160).

• Doktrína Armády České republiky, 2. vydání, Odbor doktrín, Vyškov 2010.

1.2.2 Zákon o ozbrojených silách České republiky

Základním článkem v legislativním rámci ohledně letecké podpory je zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, kde v části třetí – Armáda a její úkoly, v hlavě I

– Armáda, v § 13 je základním ustanovením: Armáda je základem ozbrojených sil

a organizačně se člení na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které se mohou slučovat do větších organizačních celků.41

O úkolech Armády pojednává § 14 tohoto zákona a tyto úkoly mají sloužit:

• ke střežení objektů důležitých pro ochranu státu,

• k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou,

• k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty, nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy,

• k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky,

• k letecké dopravě ústavních činitelů,

• k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,

• k zabezpečení dopravy pro vlastní potřebu,

• k poskytování leteckých služeb,

• k zabezpečení dopravy na základě rozhodnutí vlády,

• k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí,

• k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany.42

Důležitým ustanovením tohoto zákona je § 21 z hlediska letecké zdravotnické dopravy, který stanovuje úkoly v případě: Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky pro zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, podílí se armáda na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.43

Dalším důležitým ustanovením tohoto zákona je § 23, odst. 2, který se vztahuje k letecké službě pátrání a záchrany takto: Armáda se podílí na zajištění letecké služby pátraní a záchrany v rozsahu, který stanoví ministerstvo s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra.44

1.2.3 Právní předpisy vztahující se k nasazení a používání armádních vrtulníků

Další uvedené právní předpisy se vztahují již konkrétně k nasazení a k používání armádních vrtulníků v rámci bezpečnosti a záchrany, jako je tomu u Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci

41 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky § 13. 42 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky § 14. 43 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky § 21.

44 Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky § 23, odst. 2.

integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky, kde v kapitole

3.1 této směrnice je uvedeno: Nasazení vrtulníku Armády České republiky vyžaduje Operační a informační středisko integrovaného záchranného systému u stálé směny Záchranného koordinačního střediska (ZKS) v Praze Ruzyni. Vyžaduje-li to řešení situace, lze se souhlasem ZKS Praha v krajích Plzeňském, Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském aktivovat vrtulníky ve stálé pohotovosti pro leteckou službu pátrání a záchrany (dále jen SAR) v souladu se zněním Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému.45 V rámci spolupráce Armády České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systému o nasazení vrtulníků Armády České republiky blíže a konkrétně pojednává Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády České republiky v rámci integrovaného záchranného systému, která popisuje činnosti, při kterých mají být tyto vrtulníky nasazovány a to k:

• záchraně a evakuaci osob a záchranným pracím pomocí palubního jeřábu a lanové techniky prováděné leteckými záchranáři Armády České republiky, leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky a leteckými záchranáři Horské služby České republiky (HS ČR), tato činnost může být prováděna pouze po absolvování nebo během absolvování výcviku leteckého záchranáře,

• vzdušnému průzkumu, řízení zásahu a dokumentování mimořádné události,

• přepravě jednotek požární ochrany (jednotky PO) na místo zásahu,

• přepravě osob nebo materiálu z ohrožených míst,

• dopravě speciálních prostředků a nezbytných potřeb na místo zásahu,

• dopravě humanitární pomoci obyvatelstvu v nepřístupných oblastech,

• přepravě osob (odborníků, specialistů) na místo zásahu,

• plnění výše uvedených činností v rámci přeshraniční spolupráce,

• jiné nespecifikované záchranné činnosti,

• plnění úkolů při mezinárodních záchranných operacích při mimořádných událostech v zahraničí,

• k výcviku leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru České republiky, Horská služba České republiky a cvičení jednotek požární ochrany.46

O nasazení armádního vrtulníku v rámci integrovaného záchranného systému dle této směrnice rozhoduje:

• velitel zásahu;

• operační důstojník hasičského záchranného sboru kraje;

• řídící důstojník hasičského záchranného sboru kraje.

45 Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie České republiky, kap. 3.1.

46 Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému Článek 1.

O nasazení armádního vrtulníku v rámci činnosti SAR dle této směrnice rozhoduje:

• Záchranné koordinační středisko;

• informaci o tomto nasazení předá Společnému operačnímu centru Ministerstva obrany.

Zajištění nasazení armádního vrtulníku dle této směrnice provádí:

• Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru kraje (OPIS Hasičského záchranného sboru kraje) ve spolupráci se Záchranným koordinačním střediskem (ZKS) v Praze;

• informaci o tomto nasazení předá Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru kraje Operačnímu a informačnímu středisku Ministerstva vnitra

– generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Důležitým ustanovením této směrnice v případě řízení záchranných a koordinačních prací na centrální celostátní úrovni o nasazení armádních vrtulníků je: V případě ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací nebo po vyhlášení nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu (krizové stavy podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.) je vyžadování vrtulníků Armády České republiky a jejich povolání zajišťováno výhradně prostřednictvím Operačního a informačního střediska Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a Společného operačního centra Ministerstva obrany (SOC MO).47

Posledním dokumentem, který stojí za pozornost a celkově zastřešuje tuto problematiku ohledně nasazování, využívání a používání armádních vrtulníků, je Směrnice pro výcvik a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky při využití vrtulníků Armády České republiky. Tato směrnice ať pro hasičské letecké záchranáře, nebo pro vojenské letecké záchranáře je důležitá především v oblasti bezpečnosti práce při záchranných operacích, které v této činnosti přinášejí velká rizika. Bezpečnost je důležitým prvkem při provádění jakékoli činnosti, která souvisí s výcvikem a prováděním záchranných prací. Za zajištění bezpečnosti odpovídají všichni účastníci výcviku nebo záchranných prací v rámci své působnosti. To je však nezbavuje odpovědnosti upozornit na jakoukoliv činnost nebo věci, které mohou mít vliv na ohrožení bezpečnosti při provedení úkolu.48

47 Směrnice pro vyžadování a zapojení vrtulníků Armády České republiky v rámci Integrovaného záchranného systému Článek 4.

48 Směrnice pro výcvik a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky při využití vrtulníků Armády České republiky – Bezpečnost při výcviku a provádění záchranných prací.

Tato směrnice se věnuje dále struktuře a obsahu výcviku leteckých záchranářů, získávání kvalifikace a způsobilosti k této činnosti, řeší povinnosti posádky vrtulníku a její odpovědnost. Dále tato směrnice obsahuje:

• letové postupy;

• komunikaci a spojení;

• signály pro navádění vrtulníku;

• záchranné technické vybavení a prostředky – výstroj, výzbroj;

• bezpečnost při záchranných pracích a zvládání rizikových situací;

• jednotlivé typy vrtulníků, způsoby a specifika záchranných prací s nimi – vrtulníky W-3A Sokol a Mi-17.

Mezi standardní záchranné techniky a činnosti leteckého záchranáře dle této směrnice patří:

• přeprava v nákladovém prostoru vrtulníku;

• slaňování z vrtulníku;

• jeřábování a transport osob na podvěsovém laně pod vrtulníkem.49

1.2.4 Vyčleněné síly a prostředky Armády České republiky

Do oblasti vyčleněných sil a prostředků Armády České republiky pro integrovaný záchranný systém patří mimo jiné z hlediska letecké služby oblast: Letecké síly a prostředky pro záchranné práce, kde se jedná o známou Leteckou pátrací a záchrannou službu (SAR), kde Armáda České republiky je jedním z hlavní vykonavatelů této služby v České republice. Síly a prostředky Armády České republiky vyčleněné pro integrovaný záchranný systém jsou následující:

• Odřady pro nouzové ubytování.

• Odřady pro evakuaci a humanitární pomoc.

• Odřady pro pomoc technickou.

• Odřady pro zabezpečování sjízdnosti.

• Odřady pro terénní a zemní práce.

• Odřady pro průzkum a detekci chemických, biologických, radiologických a jaderných látek.

• Odřady pro dekontaminaci techniky.

• Odřady pro dekontaminaci osob.

• Zdravotnické odřady.

• Veterinární odřady.

• Letecké síly a prostředky pro záchranné práce.

49 Směrnice pro výcvik a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky při využití vrtulníků Armády České republiky kap. 2.1.

1.2.5 Letecké síly a prostředky pro záchranné práce a ostatní letecké síly a prostředky Armády České republiky

Letecké síly a prostředky pro záchranné práce začleňují především leteckou pátrací a záchrannou službu (SAR), ale i jiné činnosti, pro které jsou vyčleněné tzv. ostatní letecké síly a prostředky, mezi které se řadí:

• Nenadálé úkoly – úkoly ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem.

• Letecká přeprava humanitární pomoci.

• Letecká evakuace osob ze zahraničí.

Letecká pátrací a záchranná služba (SAR) je v České republice zajišťována pouze dvěma státními subjekty a to Armádou České republiky a již zmiňovanou Policií České republiky leteckou službou. Z hlediska mezinárodního označení SAR (Search and Rescue) – pátrání a záchrana (dále jen označení SAR) a stanovení této záchranné činnosti se jedná o poskytnutí pomoci letounům v nouzi a posádkám havarovaných letadel. Vychází prioritně z Mezinárodní úmluvy o civilním letectví a dalších leteckých předpisů. Vnitrostátně z hlediska České republiky vychází činnost SAR z těchto zákonných a právních leteckých předpisů: Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, který vychází z Úmluvy o mezinárodním letectví (Chicagská úmluva ze dne 7. 12. 1944) – obsahuje 18 příloh, tzv. annexů – v českém zákonodárství 18 leteckých předpisů (L1 – L18), důležitý letecký předpis L-12 – Pátrání a záchrana v civilním letectví. Dále činnost SAR konkrétně vychází legislativně z dalších zákonů, předpisů, směrnic a dohod Armády České republiky a Policie České republiky, jakožto jedinými poskytovateli služby SAR.

V České republice zaštiťuje a společně se podílí na činnosti SAR Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, dále Řízení letového provozu České republiky a vojenské orgány řízení letového provozu RCC střediska. V rámci Armády České republiky tuto službu provozuje a poskytuje již pouze 24. základna dopravního letectva Praha Kbely.

1.2.6 Krátce z historie služby SAR u Armády České republiky

Zmínky o službě SAR v armádě v českých zemích se datuje kolem roku 1973, v té době ještě v tzv. Československé lidové armádě. Služba funguje jak ve dne, tak v noci. Doba vzletu pohotovostního vrtulníku SAR byla v pracovní době do 60 minut a mimo pracovní dobu do 120 minut. Roky 1987 – 1989 byly stěžejní pro vznik a rozvoj letecké záchranné služby, služba SAR fungovala v této době na stejných základnách jako Letecká záchranná služba. V roce 1993 služba SAR v armádě byla provozována na základnách Plzeň-Líně, Praha-Kbely a v Přerově. Zlomový a testovací rok služby SAR přinesly povodně v roce 1997, kdy tato služba tvořila často jako jedinou možnost pátrání a záchrany v nepřístupných zatopených oblastech. Rok 2009 přinesl provoz služby SAR Armády České republiky zvlášť pro Čechy a pro Moravu a to na 24. základně dopravního letectva Praha Kbely a na 23. základně vrtulníkového letectva na Moravě. O rok později služba SAR v Armádě České republiky byl

zajišťovaná 24. základnou dopravního letectva v Čechách a 22. základnou letectva s vrtulníkem na Moravě. Od 1. července 2012 tuto službu u Armády České republiky zajišťuje

24. základna dopravního letectva Praha-Kbely a dle zjištěných informací funguje SAR i na základně v Náměšti nad Oslavou s vrtulníkem Mi-24.

1.2.7 Letecká pátrací a záchranná služba (SAR) Armády České republiky

Letecká pátrací a záchranná služba provozovaná 24. základnou dopravního letectva Armády České republiky funguje 24 hodin denně ve složení dvou armádních pilotů, dvou armádních zdravotnických záchranářů a palubního technika. Jsou schopni i zasahovat jak v horském terénu, tak i ve vodě. Tito letečtí armádní záchranáři mají všestranný výcvik, jak v oblasti urgentní medicíny a medicíny katastrof, v oblasti horské a vodní záchranné služby a v oblasti záchranných činností v podvěsu vrtulníku. Služba SAR Armády České republiky poskytuje pomoc letounům v nouzi nebo posádkám havarovaných letadel, spolupracuje v oblasti pátrání a záchrany s dalšími složkami integrovaného záchranného systému a je využívaná z hlediska pátrání a záchrany při mimořádných událostech. Služba SAR Armády České republiky je provozována také na základně v Náměšti nad Oslavou s bitevním vrtulníkem Mi-24. Službě SAR, stejně jako letecké zdravotnické záchranné službě je věnována podrobně samostatná kapitola v této studii, jelikož je to společná činnost dvou poskytovatelů v rámci služby SAR a celkově čtyř poskytovatelů v rámci letecké zdravotnické záchranné služby.

1.2.8 Historie a současná činnost 24. Základny dopravního letectva Praha-Kbely

V rámci historie letiště Praha – Kbely je zajímavé, že fungovalo jako hlavní letiště již od roku 1918 do roku 1937, kdy vzniklo letiště v Praze-Ruzyni. V Praze-Kbelích v roce 1918 fungoval tzv. Letecký sbor československého vojenského letectva. V roce 1928 na letišti Praha – Kbely byla vystavěna doposud dochovaná vodárenská věž – Maják s výstražnými a naváděcími světly. V letech 1928 – 1931 vznikly stíhací, lehké bombardovací a těžké bombardovací útvary. V roce 1939 byly Kbely a jejich technika zabrány nacistickým Německem. Po válce na letišti v Praze-Kbely vznikala především vojenská letecká doprava tzv. Vojenská letecká dopravní skupina, v roce 1946 – 1947 Letecký dopravní pluk. V roce 1947 Letecký dopravní pluk nezajišťoval pouze úkoly spojené s přepravou, ale i s výcvikem výsadkářů. V letech 1948- 1950 probíhaly četné personální změny pod velením komunistické diktatury. Roku 1953 oficiální změna na dopravně výsadkový letecký pluk. V sedmdesátých a osmdesátých letech letiště Praha-Kbely disponuje vrtulníky Mi-4 a Mi-8. V roce 1983 byly pořizovány k vojenskému letectvu vrtulníky Mi-17. Po roce 1989 vznikl 3. dopravní letecký pluk, v roce 1993 vznikla 3. letecká základna, v roce 1994 6. letecká základna. Poté byl přejmenován na

6. smíšený dopravní letecký pluk T. G. Masaryka. Od 1. 7. 1994 došlo opět k formální změně na 6. základnu dopravního letectva, poté opět změna na 6. základnu dopravního letectva

T. G. Masaryka. Důležitým datem je 1. 7. 2003, kdy došlo k současnému pojmenování na

24. základnu dopravního letectva Praha Kbely.

Činnosti a úkoly 24. základny dopravního letectva Praha – Kbely:

• letecká přeprava příslušníků Armády České republiky, ústavních činitelů České republiky a mezinárodních státních delegací;

• speciální lety – MEDEVAC, vzdušný průzkum, letecké snímkování a laserové skenování;

• lety v rámci transplantačního programu;

• letecká pátrací a záchranná služba;

• letecká zdravotnická záchranná služba.

1.2.9 Krátce z historie Letecké záchranné služby Armády České republiky

První zmínky o vzniku letecké záchranné služby přinesl anesteziolog primář XXXx. Xxxx Xxxx a jeho kolektiv v nemocnici Planá u Mariánských lázní, který jednal s Federálním ministerstvem dopravy a s dalšími krajskými a okresními institucemi. Nemocnice Planá u Mariánských Lázní vyčlenila zdravotníky a státní podnik Slov Air leteckou techniku a piloty pro provoz letecké záchranné služby. Zpočátku letecká záchranná služba v západních Čechách v roce 1990 byla provozována na letišti ve Sklářích, poté byla přesunuta do Plzně. Nakonec provoz letecké záchranky na návrh Federálního ministerstva vnitra převzala Armáda České republiky, která odstartovala činnost této služby na letišti Plzeň-Líně 1. května roku 1991. Letecká záchranná služba Armády České republiky zpočátku měla k dispozici stejně jako Policie České republiky letecká služba (LZS) známý vrtulník Mi-2, poté Mi-17.

Československá armáda zajišťovala s typem Mi-2 i leteckou záchrannou službu. Od 1. května 1991 začaly vrtulníky Mi-2 0715 a 4541 začaly létat z letiště Planá u Českých Budějovic (Kryštof 13). Oba stroje spadaly pod 31. smíšenou letku velení a průzkumu v Bechyni. Armáda ale o dva roky později bechyňskou jednotku ruší a leteckou záchrannou službu v jižních Čechách přebírá 11. vrp. Dalším stanovištěm zajišťovaným vojenským letectvem byla základna v Havlíčkově Xxxxx (Kryštof 17). Dva zde sloužící stroje Mi-2 (0712 a 8218) spadaly pod 52. letku velení a průzkumu se sídlem v Havlíčkově Xxxxx. Tu ale 31. 12. 1992 potkal stejný osud jako bechyňskou a nadále zde leteckou záchrannou službu zajišťovaly dva vrtulníky patřící 3. letce 51. vrtulníkového pluku v Prostějově. Posledním stanovištěm, na němž vojenské letectvo zajišťovalo leteckou záchrannou službu, bylo plzeňské středisko. Armáda je získala od Slov Airu. Od 1. 5. 1991 tu začaly létat vrtulníky Mi-2 0714 a 0718 spadající pod 1. letku velení a průzkumu Líně.50

Armáda České republiky zajišťovala leteckou záchrannou službu v Havlíčkově Xxxxx a v Českých Budějovicích až do roku 1994, kdy v Havlíčkově Xxxxx základna letecké záchranné služby úplně zanikla a v Českých Budějovicích připadla soukromé firmě, která jí provozuje dodnes.

50 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 82. ISBN 978-80-86808-61-1.

Jediným místem, kde vojenská letecká záchranná služba přetrvala, zůstala Plzeň. Kromě letecké záchranné služby se zdejší vrtulníky zapojily i do služby SAR. Kvůli tomu získaly dva Mi-2 (0717 a 0718) a jeden Mi-17 speciální červenobílé zbarvení.51 Toto zbarvení se používá dodnes již na současných vrtulnících W-3A Sokol. Soukromý sektor se protlačil i na Plzeňskou základnu a Armáda České republiky v rámci letecké záchranné služby tu na čas ztratila svůj monopol. Od 17. dubna 1997 provozovala záchrannou službu soukromá společnost Aerocentrum. Výběrové řízení, na jehož základě se tak stalo, bylo zpochybněno. Soukromá firma přestala létat a na krátkou dobu zde působila Policie České republiky letecká služba. Od

1. května 1998 se sem vrátila armáda, tentokrát již s vrtulníky W-3A Sokol.52

1.2.10 Letecká zdravotnická záchranná služba Armády České republiky

Letecká zdravotnická záchranná služba je další službou, kterou v Plzeňském a Karlovarském kraji v České republice zajišťuje Armáda České republiky na základě dohody mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví o spolupráci při zajišťování letecké záchranné služby. Dále na toto ustanovení pamatuje také zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a to v § 15 odst. 1, kde činnost leteckých výjezdových skupin může být zajištěna také prostřednictvím Armády České republiky na základě dohody mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany. Na tyto letecké výjezdové skupiny a jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li dále stanoveno jinak.53 Dále odst. 2

§ 15 tohoto zákona udává, že Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo obrany dohodnou zejména podmínky začlenění leteckých výjezdových skupin uvedených v odstavci 1 do výjezdových základen poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a rozsah a podmínky činnosti těchto leteckých výjezdových skupin.54

V rámci Armády České republiky je činnost letecké zdravotnické záchranné služby zajišťována dvěma subjekty:

• Centrem letecké záchranné služby Plzeň-Líně.

• 24. základnou dopravního letectva Praha-Kbely.

Vrtulník Letecké zdravotnické záchranné služby Armády České republiky vzlétá z letiště Plzeň-Líně v každodenním provozu a to 24 hodin denně, ve dne i v noci.

Centrum letecké záchranné služby Plzeň-Líně se podílí na provozu:

• letecké zdravotnické záchranné služby;

51 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 82. ISBN 978-80-86808-61-1. 52 Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx vrtulník Mi-2. Cheb: Svět křídel, 2008, s. 82. ISBN 978-80-86808-61-1. 53 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě § 15 odst. 1.

54 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě § 15 odst. 2.

• letů STRATEVAC – transport zraněných a nemocných vojáků Armády České republiky do České republiky;

• zabezpečení velkých vojenských cvičení a mezinárodních vojenských akcí armádními lékařskými a záchranářskými týmy;

• zajištění odborných praxí a výcviku pro zdravotníky Armády České republiky.

Při srovnání Letecké zdravotnické záchranné služby Armády České republiky s ostatními poskytovateli v České republice je zajímavostí to, že celý tým vrtulníku jsou příslušníci Armády České republiky, respektive vojáci. Což u jiných poskytovatelů je zdravotnická část posádky poskytována zdravotnickou záchrannou službou kraje a piloti a ostatní personál jsou příslušníci či zaměstnanci poskytovatele letecké techniky. Složení posádky zásahového vrtulníku Letecké zdravotnické záchranné služby Armády České republiky je lékař, zdravotnický záchranář, dva piloti a palubní technik. Lékař je vedoucím letecké skupiny vrtulníku, ale o letových činnostech, nárocích a možnostech vrtulníku v zájmu bezpečnosti rozhoduje a je odpovědný kapitán vrtulníku. Náročný pravidelný vojenský výcvik, jak v záchranářských, technických činnostech v podvěsu vrtulníku, tak v jiných vojenských činnostech, je pro kvalitu, efektivitu a bezpečnost záchranných prací naprostou nezbytností a rovněž velkou výhodou, protože všichni jsou společně cvičeni a jsou vojáci.

Dříve pokud se jednalo o zásah v nepřístupném terénu a zároveň bylo potřeba aktivace letecké zdravotnické záchranné služby (LZZS), tak do této posádky přistoupil ještě letecký záchranář z posádky letecké pátrací a záchranné služby (SAR), který je vycvičen pro záchranu v nepřístupném terénu, v podvěsu vrtulníku a nad volnou hloubkou, v horském terénu a ve vodním prostředí. Služba SAR i LZZS sídlila pohromadě na letišti Plzeň-Líně. Což bylo v rámci spolupráce a propojenosti těchto dvou specifických činností velkou a zásadní výhodou. V současnosti, jak již bylo uvedeno, provozuje službu SAR Armády České republiky

24. základna dopravního letectva Praha-Kbely. Proto, aby letecký záchranář ze služby SAR, který vypomáhal posádce letecké zdravotnické záchranné služby ve specifických situacích, byl v těchto činnostech nahrazen, jsou v záchraně pomocí podvěsu vrtulníku cvičeni i zdravotničtí záchranáři letecké zdravotnické záchranné služby. V ostatních situacích, které vyžadují speciální připravenost a vybavení leteckého záchranáře, si tato základna Plzeň-Líně vyžádá prostřednictvím operačního střediska leteckého záchranáře Hasičského záchranného sboru České republiky na základě dohody uzavřené mezi Ministerstvem obrany a Hasičským záchranným sborem České republiky. Tato dohoda je obdobná, jako u Letecké služby Policie České republiky a Hasičským záchranným sborem České republiky ohledně Letecké hasičské služby.

Letecká zdravotnická záchranná služba (LZZS) a Letecká pátrací a záchranná služba (SAR) v Armádě České republiky jsou v současnosti zajišťovány vrtulníky W-3A Sokol v červenobílém, nebo v zeleném zbarvení.

1.3 Soukromí provozovatelé leteckých služeb v České republice – DELTA SYSTEM AIR a ALFA-HELICOPTER

Tito dva soukromí provozovatelé doplňují státní letecké provozovatele a zároveň se významně podílejí na zajišťování leteckých služeb v rámci civilního sektoru, zejména v oblasti letecké zdravotnické záchranné služby. Kdyby nebylo těchto společností, státní sektor by musel zastoupit tyto provozovatele, musel by navýšit výrazně personální, technické a logistické kapacity, což by stálo obrovské finance. Oba tito soukromí provozovatelé provozují celkem osm základen letecké zdravotnické záchranné služby, což je v celkovém počtu jasné dominantní postavení. Na druhou stranu kromě letecké zdravotnické záchranné služby a dalších výdělečných leteckých činností nezajišťují oproti Letecké službě Policie České republiky a Armády České republiky toho tolik v rámci bezpečnosti státu a obyvatelstva, co státní sektor. Konkrétně Letecká služba Policie České republiky vzhledem k jejímu širokému spektru činností a na základě jejího významného a náročného historického vývoje má své postupy ve všem, co dělá, naprosto detailně a odborně propracované, že těžko by jí někdo mohl tak kvalitně zastoupit. Je však pravdou, že státní sektor v oblasti leteckých služeb má svá specifika, má svá rigidní pravidla, disciplínu, předpisy, cíle a musí fungovat v každé situaci na 100 %, jelikož základním cílem je poskytování služeb obyvatelstvu, kde to prostě nesmí selhat. Zisk a motivace peněz zde nehrají dominantní a základní roli, což je zásadní aspekt zejména třeba v oblasti personální motivace. U soukromých provozovatelů je zisk základem toho, aby mohli vůbec fungovat, to se promítá samozřejmě, jak do cílů, do managementu, do lidských zdrojů, do techniky, tak prakticky do všeho. Státní sektor však investuje tak velké výdaje do provozu leteckých služeb, že každé rozšíření své činnosti by bylo znát velmi citelně, ale to nejenom v rámci financí, ale i v rámci personálního a technického zajištění. Čím právě soukromá sféra disponuje a státní sektor si ji například na leteckou zdravotnickou záchrannou službu pronajímá. Což provozně a kapacitně výrazně státnímu sektoru pomáhá. Zda je to výhodné i ve finančním srovnání je předmětem analýz a diskuzí, což je předmětem samostatné kapitoly této práce.

Pokud se zaměříme na počátky těchto soukromých provozovatelů, což bylo počátkem roků 1991 až 1992, tak je patrné nejenom to, že v tomto období obecně po pádu totalitního režimu, začal soukromý sektor svobodně provozovat svoji činnost, což tito soukromí provozovatelé leteckých služeb jsou toho příkladem, ale zároveň stát postupně redukoval ve státním bezpečnostním sektoru svoje síly a prostředky a začal obecně mnoho státních činností převádět do kompetencí soukromníků.

1.3.1 Krátce z historie firmy ALFA-HELICOPTER a DELTA SYSTEM AIR

V roce 1991 vznikla společnost DSA, a. s., v rámci svých činností letecké dopravy, repatriačního programu a leteckého filmování začala fungovat v roce 1992. V tomto roce již druhý soukromý poskytovatel leteckých služeb firma ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. zahájila svoji činnost letecké záchranné služby, což byla při vzniku České republiky první soukromá společnost, která tuto službu začala poskytovat. DSA, a. s. leteckou záchranku začala jako druhá provozovat o rok později v roce 1993. V této době se létalo na vrtulnících Mi-2, ale i na

Bell 206. V roce 2000 založila firma DSA, a. s. Sdružení nestátních provozovatelů letecké záchranné služby, v roce 2002 tato společnost se stala členem mezinárodní organizace EHAC (European HEMS and Air Rescue Committee) a v tomto roce společnost DSA, a. s. odstartovala provoz fenomenálního vrtulníku EC-135 v České republice, ale zároveň ALFA- HELICOPTER, spol. s. r. o. začala létat na světovém vrtulníku Bell 427. ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. začala létat na EC-135 T2+ až v roce 2009. Mimochodem Letecká služba Policie České republiky obdržela první prototyp EC-135 již v roce 2003. V roce 2005 firma DSA, a. s. zahájila svoji činnost v letech XX-Xxxxxxxxx.xx. V roce 2006 společnost získala Provozní licenci číslo 15E k provozování obchodní letecké dopravy na základě rozhodnutí Ministerstva dopravy České republiky.55 Od roku 2009 firma DSA, a. s. celkově provozuje čtyři základny letecké zdravotnické záchranné služby – Hradec Králové, Liberec, Ostrava a Ústí nad Labem. ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. postupně disponuje také čtyřmi základnami: České Budějovice – dříve základna Armády České republiky, Brno, Jihlava a Olomouc.

1.3.2 Právní předpisy týkající se soukromých provozovatelů leteckých služeb

Právní předpisy soukromého sektoru oproti státnímu sektoru v této problematice se v určitých oblastech liší, některé jsou však společné a vztahují se i na soukromé provozovatele. Mezi důležité legislativní zdroje pro DSA, a. s. a ALFA-HELICOPTER, spol.

s. r. o. patří:

• Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

• Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

• Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví.

• Vyhláška Ministerstva dopravy č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

• Vyhláška Ministerstva dopravy č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění vyhlášky č. 60/2009 Sb.

• Vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

• Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, který vychází z Úmluvy o mezinárodním letectví (Chicagská úmluva ze dne 7. 12. 1944) – obsahuje 18 příloh, tzv. annexů – 18 leteckých předpisů (L1 – L18).

55 Historie společnosti. DELTA SYSTEM AIR. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx.xxx/x-xxx/xxxxxxxx

• Společné letecké předpisy řady JAR – letecké předpisy Evropských společenství ohledně výroby letadel, technických specifikací, provozu a oprav letadel, výcviku pilotů a dalšího leteckého personálu.

• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

• Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

• Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

• Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 44/2011, kterým se mění pokyn č. 36/2009, kterým se stanoví postup pro vyžadování a zapojení vrtulníků Policie České republiky Letecké služby, vybraných útvarů Armády České republiky a nestátního provozovatele DSA, a. s. v rámci Integrovaného záchranného systému a pravidla výcviku a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen Pokyn 36/2009) ve znění pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky č. 13/2010, kterým se mění pokyn č. 36/2009.

• Zákon č. 409/2001 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku válečných nebo teroristických akcí provozem letadla v souvislosti s provozováním letecké dopravy ve znění pozdějších předpisů.

1.3.3 Činnosti letecké společnosti DSA a ALFA-HELICOPTER

Základní činností obdobně jako u společnosti ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. je provozování a zajišťování letecké zdravotnické záchranné služby. U DSA, a. s. tato činnost postupně vycházela z repatriačních zdravotnických letů, které provozuje od roku 1992. Obě dvě firmy se věnují dále například obchodní letecké dopravě a různým leteckým pracím.

Mezi činnosti letecké společnosti DSA, a. s. patří:

• letecká zdravotnická záchranná služba;

• repatriační lety ze zahraničí;

• soukromá letecká doprava;

• obchodní letecká doprava – aerotaxi;

• nákladní letecká doprava – přeprava zboží a materiálu;

• letecké práce – letecké snímkování, letecké filmování, vyhlídkové lety, kontrola produktovodů a energovodů, stavebně montážní práce (instalace klimatizačních jednotek, betonování atd.), vrtulníkový jeřáb do hmotnosti 3 000 Kg, hlídkovací, pozorovací a měřící lety, výsadkové lety, letecké hašení, vleky kluzáků a reklamních

letáků, rozhazování letáků, letecké práce v hospodářství a ochraně životního prostředí a jiné;56

• letecká škola, největší letecká škola v České republice, výcvik a vzdělávání profesionálních pilotů.

Mezi činnosti letecké společnosti ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. patří:

• letecká zdravotnická záchranná služba;

• obchodní letecká doprava – aerotaxi

• letecké práce – hlídkové, pozorovací, měřící a kontrolní lety, letecké snímkování, vyhlídkové lety, letecké práce v lesním hospodářství a ochraně životního prostředí, letecké práce ve stavebnictví a hašení požárů.57

Zajímavostí je, že v oblasti bezpečnosti ohledně nasazování zásahových vrtulníků se státní a soukromý sektor střetává nejenom v činnosti letecké zdravotnické záchranné služby, ale také v hašení požárů. Jak Policie České republiky Letecká služba, Armáda České republiky, tak DSA, a. s. a ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. tyto činnosti provádějí, nebo jsou schopni je vykonávat. Letecká pátrací a záchranná služba je společnou činností pouze pro letecké provozovatele státního sektoru.

56 Letecké práce. DELTA SYSTEM AIR. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxx

57 About Us. ALFA-HELICOPTER. xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxx/Xxxxxxxx

2. Nejčastěji prováděné a společné aktivity leteckých služeb v České republice

Tato kapitola se zaměřuje na činnosti zásahových vrtulníků, které se provádějí nejčastěji nebo jsou společné pro více provozovatelů leteckých záchranných a bezpečnostních vrtulníků. Nejčastěji prováděnou aktivitou a činností všech čtyř provozovatelů je bezesporu provoz letecké zdravotnické záchranné služby, které je především věnována tato kapitola. Další aktivitou, která je společná pro provozovatele leteckých služeb státního sektoru v oblasti bezpečnostních a záchranných vrtulníků, je provoz letecké pátrací a záchranné služby (SAR). Letecká pátrací a záchranná služba je stěžejní a základní činností leteckých záchranných služeb, která je vázána především mezinárodními leteckými předpisy, proto je jí také věnována samostatně tato kapitola.

Společnou činností, kterou vykonávají, nebo jsou kompetentní a schopní ji vykonávat, je hašení požárů pomocí vrtulníku. Státní sektor tuto službu zajišťuje zejména prostřednictvím Hasičského záchranného sboru České republiky a policejními vrtulníky v rámci Letecké hasičské služby. Tato činnost je podrobně popsána v rámci Letecké služby Policie České republiky, proto již tato kapitola se jí nevěnuje. Armáda České republiky i soukromý sektor jsou schopny hasit požáry pomocí letecké techniky ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky a jednotkami požární ochrany, vychází tudíž ze stejných metodik, postupů a předpisů.

Samozřejmě časté vzlety pohotovostních vrtulníků jsou zejména v rámci Letecké služby Policie České republiky, kde je činnost v rámci bezpečnostních, záchranných a pátracích letů oproti ostatním poskytovatelům leteckých služeb široká, častá a pestrá. Lety pro záchranu života v rámci letecké zdravotnické záchranné služby jsou nejčastější, ale i nasazování vrtulníků v pátracích akcích po pohřešované osobě jsou častá, zejména v letním období v rámci četných tonutí v přírodních vodách – zejména v letošním letním období, nebo při pátracích akcích v horském terénu – lety pro záchranáře horské služby – záležitost prakticky každého zimního období. Rychlé dosažení pacienta, ošetření a šetrný transport do nemocnice předurčuje vrtulníky k zásahu zvláště v nedostupných horských terénech.58 Za zmínku stojí i akce a operace zásahových jednotek při pronásledování a zadržování pachatelů závažné trestné činnosti a organizovaného zločinu, tyto akce jsou také čím dál častější, tudíž i spolupráce Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky a Letecké služby Policie České republiky.

Další společnou činností všech provozovatelů leteckých služeb, které realizují bezpečnostní, pátrací a záchranné lety, jsou určitě společná cvičení posádky vrtulníku a dalších složek integrovaného záchranného systému v přípravě na standartní činnost spolupráce při záchranných akcích s vrtulníkem, na speciální letové činnosti posádky vrtulníku a v přípravě na mimořádné události a na likvidaci následků hromadných neštěstí a katastrof, jak posádky vrtulníku, tak pozemních složek. Mezi speciální letové činnosti, které je nutné nacvičovat,

58 Jak se školí letečtí záchranáři. Rescue Report. 2010, 6. s. 6.

jsou záchranné práce v lanovém podvěsu, slaňování, manipulace a používání palubního jeřábu a výsadek záchranářské posádky vrtulníku z visu. Speciální letové činnosti v celém kontextu provedených letů letecké záchranné služby zabírají jen asi 15 % celkového objemu letových hodin, přesto musí být jednotlivými provozovateli vrtulníků věnována velká pozornost přípravě a výcviku těchto činností. Vzájemná souhra všech členů posádky záchranného vrtulníku je k úspěšnému provedení celé akce zásadní. Zájem provozovatele záchranných vrtulníků tedy musí být v souladu s legislativními požadavky, ale i s alokací dostatečných finančních zdrojů k zabezpečení potřebné úrovně vycvičenosti posádky vrtulníku letecké záchranné služby.59

2.1 Základní pojetí o letecké zdravotnické záchranné službě

Činnosti Letecké zdravotnické záchranné služby se v jejím vývoji a historii věnují předešlé kapitoly této práce a to zejména v kapitole Letecká služba Policie České republiky, v jejíž historii letecká záchranná služba na tehdejším československém území poprvé vznikla. Letecká záchranná služba v posledních letech také užívá svůj vylepšený název na letecká zdravotnická záchranná služba, stejně jako z názvu záchranná služba na zdravotnická záchranná služba. Jde sice o kosmetickou úpravu, ale v odborných kruzích bylo zapotřebí o upřesnění a zdůraznění, jakou činnost přesně, ať zdravotnická záchranná služba, nebo letecká zdravotnická služba vlastně vykonává. To znamená specializovanou zdravotnickou péči na poli urgentní medicíny a medicíny katastrof. Odborně vzato jde o poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče odborným personálem lékařů, zdravotnických záchranářů a jiného středního zdravotnického personálu, kteří jsou schopni profesionálně a nepřetržitě zasahovat na základě tísňové výzvy linky 155 a k místu události se rychle a bezodkladně přemisťují sanitními vozidly s právem předností v jízdě či pohotovostními vrtulníky se speciálním vybavením pro poskytnutí odborné přednemocniční neodkladné péče pacientovi či pacientům, které následně přepravují k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče.

Urgentní medicína

Urgentní medicína je lékařská specializace, založená na znalostech a dovednostech nezbytných pro prevenci, diagnostiku a zvládnutí urgentních a emergentních příznaků, nemocí a úrazů, které postihují pacienty všech věkových skupin a v celém spektru nediferencovaných somatických a psychických poruch. Praxe urgentní medicíny zahrnuje přednemocniční a nemocniční diagnostiku, vyhodnocení priorit, resuscitaci v případě ohrožení či selhání vitálních funkcí a jejich stabilizaci v ostatních případech.60

59 Záchranné práce očima pilota vrtulníku LZS. Rescue Report. 2015, 2. s. 8.

60 Xxxxxxx, J.; Xxxx, X. x xxx. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013, s. 13. ISBN 978-80-247-4434-6.

Tři směry urgentní medicíny jsou následující:

• přednemocniční neodkladná péče – PNP;

• nemocniční neodkladná péče – NNP;

• krizová připravenost na vznik mimořádné události.

Medicína katastrof

Medicína katastrof je úsilí a tvůrčí spolupráce rozličných lékařských oborů k prevenci, k organizování záchranných akcí a k rehabilitaci zdravotních následků katastrof, ve spolupráci s ostatními tísňovými službami, které se účastní komplexního řešení stavů po katastrofách. (S. W. A. Xxxx, 1990).61

Přednemocniční neodkladná péče

Přednemocniční neodkladná péče je neodkladná péče poskytována pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče.62

Letecká záchranná služba

Letecká záchranná služba (LZS) je formou poskytování zdravotnické záchranné služby (ZZS) v situacích, kdy nasazení vrtulníku významně zkracuje poskytnutí kvalifikované péče u stavů s bezprostředním ohrožením nebo selháním základních životních funkcí a/nebo zkracuje dostupnost specializované nemocniční péče u stavů, kde časový faktor prokazatelně ovlivňuje klinický výsledek léčby a poskytnutí specializované péče by při převozu pozemní cestou nebylo dosaženo v doporučeném terapeutickém okně.63

2.1.1 Rozdělení činnosti a indikační kritéria letecké zdravotnické záchranné služby

Činnost záchranného vrtulníku neobsahuje pouze lety na záchranu života, ale vrtulník je využíván i zdravotnickými zařízeními, kde buď časový faktor, nebo šetrnost transportu vyžaduje nasazení vrtulníku. I lety pro záchranu života mají svá indikační kritéria, za jakých okolností má být vrtulník nasazen. U stanovení indikačních kritérií jsou na druhé straně stanoveny i kontraindikace ke vzletu.

61 Xxxxxxx, X. Xxxxxxxx první pomoc. Praha: Galén, 2003, s. 293. ISBN 80-7262-214-5.

62 Zákon č. 374/2011 Sb., o Zdravotnické záchranné službě § 3, písm. e: Vymezení některých pojmů.

63 Česká lékařská společnost J. E. Purkyně Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof – Doporučený postup č. 16: Indikační kritéria pro nasazení letecké záchranné služby (LZS).

Druhy letů a činnosti letecké zdravotnické záchranné služby se dělí takto:

• primární zásahy/vzlety (lety HEMS) – jsou naprostou prioritou při aktivaci vrtulníku, jsou realizovány na základě tísňové výzvy vyhodnocené zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby (ZOS ZZS), nebo na žádost pozemní výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby (VS ZZS), která je již na místě zásahu a situace vyžaduje nasazení vrtulníku. Jedná se o zásahy, kdy je snahou zkrátit čas od vzniku úrazu či závažného stavu do doby předání na specializovaném pracovišti cílového poskytovatele akutní lůžkové péče, kdy se pacient nachází v přímém ohrožení života či v ohrožení zdraví. Dále viz indikační kritéria nasazení vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby.

• sekundární zásahy/vzlety (transporty pacientů, materiálu nebo odborníků mezi nemocnicemi) – jedná se o vzlety, kdy bez rychlého, nebo šetrného transportu do specializovaného či odborně vyššího zdravotnického pracoviště by došlo u pacienta k výraznému zhoršení zdravotního stavu, nebo by mohlo dojít při transportu pozemní cestou k tzv. transportnímu traumatu. Pozn. Před aktivací vrtulníku letecké záchranné služby jsou u sekundárních zásahů vyhodnoceny veškeré časy a časové prodlevy transportu a překladu pacienta, včetně další logistické podpory, organizace a připravenosti specializovaného centra pro příjem pacienta.

Indikační kritéria nasazení vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby jsou:

1. Náhle vzniklé zhoršení zdravotního stavu s bezprostředním rizikem selhání nebo selháním vitálních funkcí (např. náhlá zástava oběhu, asfyxie, aspirace) při reálném předpokladu rychlejšího poskytnutí život zachraňující léčby oproti zásahu nejbližší pozemní výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. Primární vzlet Letecké záchranné služby musí být v takovém případě podpořen současným výjezdem pozemní výjezdové skupiny.

2. Vznik poranění, kde je podle zvláštního předpisu (Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky částka 6/2008 Traumatologická péče v České republice) předpokládané a/nebo indikované směrování pacienta do traumacentra nebo jiného specializovaného centra (např. popáleninové centrum, replantační centrum) z místa vzniku úrazu a nasazení Letecké záchranné služby významně zkrátí dostupnost takové péče.

3. Náhle vzniklé zhoršení zdravotního stavu ohrožující vitální funkce při aktuální nedostupnosti pozemních posádek z důvodu jejich vytížení jinými zásahy (např. náhle vzniklá kvantitativní porucha vědomí, náhle vzniklá bolest na hrudi pravděpodobně kardiálního původu, náhle vzniklá dušnost apod.) Letecká záchranná služba však nesmí systémově nahrazovat nedostatečné pokrytí České republiky pozemními výjezdovými skupinami.

4. Událost s větším nebo hromadným výskytem postižených (např. dopravní nehoda s větším počtem zraněných, mimořádná událost), kdy lze předpokládat nepoměr mezi počtem zasahujících prostředků a/nebo kapacitou nejbližších zdravotnických zařízení.

5. Náhle vzniklé onemocnění nebo úraz ve specifických lokalitách (např. obtížně přístupný horský terén, místo vyžadující využití lanového podvěsu, dálnice, nebo rychlostní

komunikace), pokud nasazení vrtulníku významně zkrátí dobu do poskytnutí zdravotnické záchranné služby a/nebo zabrání překročení dojezdové doby nad 20 minut.

6. Rekognoskační let v případě potřeby upřesnit lokalizaci místa zásahu (např. ve volném terénu, na vodních plochách nebo v horských oblastech) a/nebo rozsah události.

7. Mezi-nemocniční převoz pacienta ohroženého transportním traumatem (např. nestabilní zlomenina páteře s neurologickými příznaky, akutní krvácení do centrální nervové soustavy s nutností chirurgické intervence apod.) za předpokladu, že nedojde k prodloužení celkového transportního času nebo pokud by transport pozemní cestou mohl z důvodu jeho délky, nešetrnosti nebo jiných důvodů s velkou pravděpodobností způsobit závažné zhoršení zdravotního stavu.

8. Speciální indikace s ohledem na lokální geografická a klimatická specifika spádové oblasti (např. závažná potápěčská příhoda s předpokladem směrování pacienta do centra hyperbarické medicíny, lavinová nehoda, život ohrožující podchlazení vyžadující léčbu pomocí mimotělního oběhu apod.).64

Kontraindikace vzletu vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby jsou:

• vnější příčiny rizikového letu – letové a klimatické podmínky, technická závada;

• vnitřní příčiny rizikového letu – agresivní a nespolupracující pacient, pacient se strachem z létání, ohrožení vrtulníku kontaminací nebezpečnou, nebo infekční látkou;

• zdravotnické příčiny rizikového letu – vysoce nestabilní zdravotní stav pacienta, u kterého je velký předpoklad provedení život zachraňujících úkonů za letu, které jsou na palubě vrtulníku obtížně proveditelné – intubace, resuscitace, náhle vzniklý porod apod.;

• ostatní příčiny rizikového letu – co není výše uvedenou indikací pro nasazení vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby, se považuje za kontraindikaci! Vzhledem k významu jakou nenahraditelnou úlohu záchranný vrtulník při záchranných akcích má.

2.1.2 Kompetence a odpovědnost za aktivaci a za let vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby

Primární kompetenci a odpovědnost ohledně aktivace vzletu vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby má zdravotnické operační středisko (dále jen ZOS) zdravotnické záchranné služby, která disponuje leteckou výjezdovou skupinou. ZOS koordinuje a řídí vyslání letecké výjezdové skupiny.

Kritéria rozhodnutí ZOS o vyslání letecké výjezdové skupiny:

• v případě prvního nebo druhého stupně naléhavosti tísňového volání, pokud nelze dosáhnout místo události pozemní výjezdovou skupinou v době nezbytné pro účinné poskytnutí přednemocniční neodkladné péče,

64 Česká lékařská společnost J. E. Purkyně Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof – Doporučený postup č. 16: Indikační kritéria pro nasazení letecké záchranné služby (LZS).

• lze-li předpokládat zkrácení doby přepravy pacienta k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče leteckou výjezdovou skupinou o více než 15 minut ve srovnání s přepravou pozemní výjezdovou skupinou,

• pokud je místo události pro pozemní výjezdovou skupinu nepřístupné nebo obtížně přístupné, nebo lze-li předpokládat, že přepravou leteckou výjezdovou skupinou se významně omezí riziko možného zhoršení zdravotního stavu pacienta, které hrozí při jiném způsobu přepravy.65

V rámci sekundárních vzletů letecké zdravotnické záchranné služby o rozhodnutí nasazení vrtulníku rozhoduje lékař ZOS, nebo lékař konající službu na vrtulníku na základě konzultace s lékařem ve zdravotnickém zařízení, který o vrtulník žádá. Konzultace ohledně všech nespecifických vzletů a zásahů vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby probíhá mezi ZOS, lékařem ZOS a lékařem konající službu na vrtulníku – ten je celkově odpovědný za realizaci vzletu na tísňovou výzvu. Konečný verdikt má však velitel vrtulníku (pilot), který na základě klimatických, meteorologických, technických a jiných podmínek rozhoduje o provedení letu na tísňovou výzvu, kterou již ke vzletu vyhodnotilo ZOS a lékař vrtulníku.

Komunikace mezi posádkami letecké zdravotnické záchranné služby a posádkami pozemních výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby probíhá po celé České republice pomocí sítě Ministerstva vnitra České republiky – MATRA-PEGAS – kanál DIR zdravotnické záchranné služby č. 23.

Další indikační kritéria ohledně nasazení vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby jsou:

Mechanizmus poranění

1. pád z výše nad 6 metrů;

2. přejetí dopravním prostředkem;

3. sražení vozidlem rychlostí nad 35 km/h;

4. katapultáž z vozidla;

5. zaklínění ve vozidle;

6. smrt spolujezdce.

Pomocná kritéria

1. věk pod 6 let;

2. věk nad 60 let;

3. závažná kardiopulmonální komorbidita.

65 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě

§ 3 Operační řízení letecké výjezdové skupiny.

Fyziologické ukazatele:

1. přetrvávající porucha vědomí GCS pod 13;

2. systolický krevní tlak pod 90 mmHg;

3. dechová frekvence pod 10 dechů nebo nad 29 dechů/minutu.

Anatomická poranění:

1. pronikající kraniocerebrální poranění;

2. nestabilní hrudní stěna;

3. pronikající hrudní poranění;

4. pronikající břišní poranění;

5. nestabilní pánevní okruh;

6. zlomeniny dvou a více dlouhých kostí (humerus, femur, tibie).66

2.2 Letecká pátrací a záchranná služba – SAR (Služba pátrání a záchrany)

Letecké pátrací a záchranné službě se v České republice v současnosti věnuje pouze statní sektor, a to jak už bylo uvedeno, Letecká služba Policie České republiky na základnách Praha- Ruzyně a Brno-Tuřany a Armáda České republiky na 24. základně dopravního letectva Praha Kbely a na 22. základně v Náměšti nad Oslavou. Obě tyto letecké služby se službě pátrání a záchrany věnovaly již v dlouhé historii. Vývoj a specifika této služby těchto dvou uvedených provozovatelů je uveden v jejich historii a současných činnostech v první kapitole této práce. Rozmístění a struktura základen služby SAR v České republice jsou popsány v kapitole Základny a pozemní zajištění fungování leteckých služeb. V této kapitole se zaměříme na její základní činnost a úkoly ve vnitrostátním a mezinárodním pojetí, z kterého původně tato činnost vychází, a které v rámci mezinárodní úmluvy o civilním letectví a vnitrostátních leteckých předpisů zavazuje české státní provozovatele k plnění jejích úkolů.

Oblast pátrání a záchrany je vyznačována zkratkou SAR z anglického názvu SEARCH AND RESCUE, v překladu služba pátrání a záchrany, neboli letecká pátrací a záchranná služba. Činnost této specifické záchranné služby je zaměřena na poskytování pomoci letadlům v nouzi, nebo posádkám a pasažérům havarovaných letadel. SAR koordinuje a je v souladu se službou ASR – AIR SEA RESCUE, neboli s námořní a vzdušnou záchranou.

Všechny státy světa, které jsou členem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization, ICAO), mají povinnost poskytovat tuto službu. Tato služba není totožná s leteckou zdravotnickou záchrannou službou, která je součástí Zdravotnické záchranné služby kraje.

66 Česká lékařská společnost J. E. Purkyně Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof – Doporučený postup č. 16: Indikační kritéria pro nasazení letecké záchranné služby (LZS).

Oblast pátrání a záchrany je zaměřena také na vyhledávání a záchranu v obydlených oblastech, zejména po zemětřeseních, nebo při zřícení budov následkem jiné příčiny. Tuto problematiku ve státě řeší obdobný subjekt v pátrání a záchraně s názvem USAR (URBAN SEARCH AND RESCUE TEAM), který ovšem se systémem SAR – leteckou pátrací a záchrannou službou nijak nesouvisí, i když pátrání a záchrana je stejnou prioritou a hlavní činností obou těchto útvarů, ale v odlišných oblastech a terénních prostředích.

Obě tyto složky a systémy však poskytují specifickou a vysoce odbornou a profesionální záchranu při mimořádných událostech a závažných haváriích, jsou rozšířeny v mnoha státech světa a tyto státy v rámci této činnosti vzájemně spolupracují, jak v oblasti výpomoci, nasazení odborníků a speciálních týmů v pátrání a záchraně v dané oblasti, tak především v přípravě na tyto situace, které prověřují společnými cvičeními.

Na pátrání a záchraně v oblasti horského terénu se také podílí horská záchranná služba, která v horách na hranicích státu rovněž blízce spolupracuje s horskou záchrannou službou sousedního státu.

Dle zjištěných informací se ve vojenské sféře pátrání a záchraně věnuje také složka CSAR

– COMBAT SERACH AND RESCUE. Jedná se o vojenskou formu pomoci v rámci pátrání a záchraně sestřeleným posádkám ve válečných konfliktech.

2.2.1 SAR a příslušné právní předpisy

Search and Rescue (SAR) je v České republice právně vymezen a upraven leteckým předpisem L 12 O pátrání a záchraně v civilním letectví a zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Vymezení některých pojmů z tohoto předpisu a zákona poskytují potřebné informace, termíny a pojmy o systému SAR.

Pátrání – činnost směřující k vypátrání osob v tísni při využití dostupného personálu a vybavení, obvykle koordinovaná záchranným koordinačním střediskem, nebo odbočkou záchranného koordinačního střediska.67

Záchrana – činnost směřující k záchraně osob v tísni, poskytnutí první pomoci, nebo jiných potřeb a k jejich převezení na bezpečné místo.68

Pátrací a záchranná jednotka (SEARCH AND RESCUE UNIT) – mobilní skupina tvořená vycvičeným personálem a vybavená vhodnou výstrojí pro rychlé provádění pátracích a záchranných činností.69

67 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy. 68 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy. 69 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy.

Pátrací a záchranné letadlo (SEARCH AND RESCUE AIRCRAFT) – letadlo vybavené specializovaným vybavením, vhodné k účinnému provádění letů za účelem pátrání a záchrany.70

Oblast pátrání a záchrany (SEARCH AND RESCUE REGION) – oblast určených rozměrů, ve které příslušné záchranné koordinační středisko poskytuje služby pátrání a záchrany.71

Služba pátrání a záchrany (SEARCH AND RESCUE SERVICE) – výkon činností souvisejících se sledováním tísně, komunikací a koordinací a s prováděním pátrání a záchrany, jež vede k poskytnutí neodkladné přednemocniční péče nebo zdravotnickému převozu při použití veřejných nebo soukromých prostředků, včetně spolupracujících letadel, lodí a dalších zařízení.

Smluvní státy musí na svých územích samostatně nebo ve spolupráci s ostatními státy organizovat neprodlené poskytování služeb pátrání a záchrany, aby bylo zjištěno, že bude poskytnuta pomoc osobám v tísni. Tyto služby musí být poskytovány nepřetržitě.

Smluvní státy musí poskytnout pomoc letadlu v tísni a osobám, které přežily letecké nehody bez ohledu na národnost nebo postavení takových osob nebo okolností, v jakých se tyto osoby ocitly.72

2.2.2 Organizace a struktura SAR

Služba pátrání a záchrany je na území České republiky organizována a řízena na základě spolupráce Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Dále tuto službu řídí a vede Řízení letového provozu České republiky ve spolupráci s vojenskou sférou prostřednictvím společného koordinačního a řídícího centra – RCC a s dalšími organizacemi, s kterými byla uzavřena dohoda o výkonu činnosti při pátrací a záchranné službě. V České republice kromě samotného vybavení provozovatelů SAR představuje zásadní změnu i zřízení koordinačního a řídícího centra. Z původního Integrovaného záchranného koordinačního střediska se v roce 2000 stalo středisko označované jako Rescue Coordination Centre (RCC). Změna názvu souvisí i s vnitřní reorganizací střediska, které je nyní plně kompatibilní se všemi evropskými standarty.73

Smluvní státy musí vymezit své oblasti pátrání a záchrany, v nichž budou poskytovat služby pátrání a záchrany. Takové oblasti se nesmí překrývat a musí k sobě přiléhat.74

70 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy. 71 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy. 72 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy.

73 Nasazení ve prospěch služby pátrání a záchrany. Rescue Report. 2011, 6, s. 5.

74 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy.

Služby pátrání a záchrany mají povinnost obsahovat tyto prvky:

• právní rámec;

• odpovědný úřad;

• organizované zdroje;

• komunikační a koordinační zařízení při operačním nasazení.

2.2.3 Zabezpečení a zřízení oblastí SAR

Pro stanovení oblastí pátrání a záchrany je důležité zvážení technických a operačních možností, které se automaticky nevztahují jen na území sahající po hranice státu a hranice mezi státy. V rámci České republiky je služba SAR poskytována na celém jejím území. Je poskytována pohotovostními a zásahovými vrtulníky na základnách v Čechách a na Moravě. V Praze-Ruzyni, v Praze-Kbelích, v Brně-Tuřany a v Náměšti nad Oslavou. Armádní vrtulníky SAR a jejich posádky v České republice mají reakční a startovní čas se dostat do vzduchu přes den do deseti minut, v noci do dvaceti minut. Letecká služba Policie České republiky používá pro SAR vrtulníky EC-135 a Bell 412. Armáda České republiky používá pro SAR činnost vrtulníky W-3A Sokol, Mi-24V a Mi-171 Š. Ačkoliv se mnohdy hovoří o nevhodnosti těžkých strojů Mi-171 Š pro službu pátrání a záchrany, nejde o jednoznačnou nevýhodnost. V tuzemském prostředí plní tyto vrtulníky hlavně roli lokalizátora nehody a další složky se k místu události dostávají pozemní cestou. Rozměry Mi-171Š proto nejsou na škodu.75

Smluvní státy musí zřídit pro každou oblast pátrání a záchrany záchranné koordinační středisko – RCC. Dále smluvní státy musí vyčlenit ze svých veřejných a soukromých složek pátrací a záchranné jednotky vhodně umístěné a vybavené pro pátrací a záchranné akce.76 V České republice středisko funguje v nepřetržitém provozu a jeho činnost zajišťuje vždy jeden civilní a jeden vojenský dispečer. Podle toho, jestli havaroval vojenský nebo civilní letoun, pak příslušný dispečer přebírá vedení akce.77

Oblasti SAR musí být zabezpečeny:

• odpovídající komunikační infrastrukturou;

• účinným směřováním výstrahy na tíseň;

• kvalitní koordinací při akci.

2.2.4 Mezinárodní spolupráce záchranné složky SAR

Služby pátrání a záchrany musí stanovit postupy, které zlepší poskytování služby z hlediska plánování, vnitrostátních a mezinárodních dohod a výcviku.

75 Nasazení ve prospěch služby pátrání a záchrany. Rescue Report. 2011, 6. s. 5.

76 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy.

77 Nasazení ve prospěch služby pátrání a záchrany. Rescue Report. 2011, 6. s. 5.

V těch oblastech mezinárodních vod, kde není určena svrchovanost daného státu, je nutno organizovat služby pátrání a záchrany na základě regionálních leteckých dohod. Smluvní státy odpovědné za poskytování služeb pátrání a záchrany nad těmito oblastmi se zavazují samostatně, nebo ve spolupráci s jinými státy organizovat služby pátrání a záchrany, jež budou poskytované v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.78

Smluvní státy musí koordinovat svou organizaci pátrání a záchrany se sousedními státy.79

Zásady spolupráce mezi státy jsou:

• společná mezinárodní koordinace při záchranné akci;

• společné stanovené a zpracované plány a postupy při záchranných akcích;

• nekomplikovaný a okamžitý vstup na své území pátracím a záchranným jednotkám optimálně na základě vzájemných stanovených dohod k urychlení tohoto vstupu;

• úzká spolupráce mezi leteckými a námořními úřady, s orgány vyšetřující leteckou nehodu, s orgány celní a pasové kontroly;

• poskytnutí nutných informací nejširší veřejnosti a úřadům odpovědných při stavech nouze o aktuální situaci, která si vyžádala službu pátrání a záchrany;

• snaha o zajištění a organizaci mezinárodních společných cvičení pro pátrací a záchranné jednotky.

V České republice o úrovni RCC svědčí například smlouva o přeshraniční pomoci při SAR letech uzavřená s orgány Spolkové republiky Německo. V případě nehody na českém území si koordinační a řídící centrum může vyžádat přílet německého vrtulníku, je-li jeho nasazení z hlediska času, počasí nebo dalších faktorů efektivnější a je-li to nutné k provedení záchranné akce.80

Mezinárodní spolupráce mezi záchrannými koordinačními středisky zahrnuje:

• vzájemnou žádost o pomoc;

• vzájemné zajištění okamžitého vstupu na území státu v rámci pátrání a záchrany;

• vzájemné uzavírání dohod v rámci státu s celní a pasovou kontrolou s cílem urychlit tento vstup;

• nutný dohled a kontrola státu nad správnou a efektivní funkcí těchto záchranných a koordinačních středisek;

• mezinárodní návštěvy z jiných států k prezentaci vlastních záchranných a koordinačních středisek.

78 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy.

79 Předpis pátrání a záchrana v civilním letectví L12 – Ministerstvo dopravy.

80 Nasazení ve prospěch služby pátrání a záchrany. Rescue Report. 2011, 6. s. 5.

Postup aktivace letecké pátrací a záchranné služby (SAR) obsahuje tyto kroky:

1. Aktivace nouzového vysílače ELT (Emergency Location Transmitter) buď pilotem letadla ve stavu nouze, nebo automaticky při letecké nehodě.

2. Signál je zachytáván a přenášen družicovou a pozemní sítí Cospas-Sarsat dále do k orgánům Řízení letového provozu (dále jen ŘLP), které má přehled o všech letadlech na území státu.

3. ŘLP předá tuto informaci koordinačnímu a řídícímu centru (RCC), které tuto informaci může také dostat prostřednictvím operačních středisek složek integrovaného záchranného systému, nebo jinou cestou.

4. Koordinační a řídící centrum (RCC) vyšle leteckou a pátrací záchrannou službu (SAR).

3. Základny a pozemní zajištění fungování leteckých služeb

Nyní se dostáváme k přehledu a rozmístění všech leteckých základen leteckých služeb, kterým se věnuje tato studie. Nejde vždy jen o základnu, odkud pouze vrtulník startuje. Jedná se o soubor mnoha činností a všemožné podpory, aby zásahový vrtulník mohl vzlétnout, plnit náročné úkoly a fungovat v pohotovosti každý den v roce. Důležité je technické a prostorové zázemí pro stání leteckých prostředků (hangáry), pro jejich opravy a údržbu, kontroly a servis. K tomu je důležitá dispozice dílenských prostor a speciální technické vybavení a technika, dále skladové prostory a zázemí techniky a mechaniky. Základní důležitostí je přistávací plocha vrtulník (heliport) a další prostory pro přistávání a startování leteckých prostředků. Základny by měly disponovat podmínkami pro piloty, pro jejich přípravu – aktuální analýza klimatických a meteorologických podmínek a pro jejich výcvik – učebny, počítačová technika, simulátory. Další vybavení a prostředky by neměly chybět pro zdravotnické posádky letecké zdravotnické záchranné služby, jak jejich zázemí, denní místnosti, skladové zásoby zdravotnického materiálu a záchranářského vybavení – jak pro každodenní běžný provoz, tak pro mimořádné události a hromadná neštěstí. Dále speciální technika pro záchranné práce, spojová a telekomunikační technika – zejména pro přímé spojení se zdravotnickým operačním střediskem přímo ze základny, nejenom přes vrtulníkovou spojovací techniku. Pro policejní a hasičské činnosti je zapotřebí, aby základny disponovaly vším, co je potřeba. Speciální technikou, vybavením a prostory pro policisty, hasiče a záchranáře. Například Letecká služba Policie České republiky na hlavní základně v Praze-Ruzyni má veškeré vybavení a zázemí pro jakoukoli činnost, ať pro policejní, hasičské a záchranné lety. Tým místních mechaniků dokáže do několika minut přestavět vnitřní i vnější vybavení vrtulníku pro tu činnost, na kterou bude vrtulník nasazen. Technické a mechanické zázemí je základ pro to, aby základny zásahových vrtulníků mohly prakticky fungovat. Je však také důležitá dispozice administrativních prostor pro administrativní a vedoucí pracovníky, prostory pro zázemí operačního střediska, dispečinku či pro řízení letového provozu.

3.1 Základny a pozemní zajištění Letecké služby Policie České republiky

Dle již zmiňované pestré historie policejního letectva se rozmístění leteckých základen mnohokrát měnilo, základny se zakládaly a rušily, nebo přesouvaly. V současné době Policie České republiky Letecká služba disponuje základnami:

Praha – Ruzyně – hlavní letecká základna, hangár D – letiště Stará Ruzyně – disponuje velícím, administrativním i technickým zázemím pro veškeré činnosti spojené s policejními a záchrannými akcemi. Disponuje vlastním dispečinkem, hangárem, sklady, startovní plochou a prostory pro posádky a další personál. Opravy všech policejních vrtulníků probíhají na této hlavní základně. Sídlí zde ředitelství Letecké služby Policie České republiky. Tato základna s provozem pohotovostních vrtulníků funguje nepřetržitě 24 hodin denně, to znamená ve dne i v noci. Tato základna disponuje v nepřetržité pohotovosti 1 vrtulníkem letecké zdravotnické záchranné služby (EC-135, KRYŠTOF 01) s okamžitou akceschopností na let pro záchranu života a 1 vrtulníkem pro policejní činnosti (EC-135). Dále základna disponuje

1 vrtulníkem (Bell 412) s leteckými záchranáři hasičského záchranného sboru (Praha

+ Středočeský kraj) pro záchranu v nepřístupném terénu, pro činnost SAR, hašení požárů a pro další hasičské činnosti. Tento hasičský vrtulník je v pohotovosti od východu do západu slunce. Tato základna disponuje i možností postavit do akce vrtulník z tzv. policejní pohotovosti, když vrtulník letecké zdravotnické záchranné služby je na akci, tudíž není k dispozici, tak je například pro přepravu transplantačního týmu, nebo novorozence v inkubátoru postaven okamžitě další vrtulník s posádkou. Tato základna pokrývá v rámci letecké zdravotnické záchranné služby Prahu a Středočeský kraj, v případě potřeby i v noci funguje na celém území České republiky. Ostatní posádky a vrtulníky této základny fungují pro Prahu, střední Čechy a pro celou Českou republiku podle potřeby.

Brno – Tuřany – letiště Brno, hangár letecké služby – základna disponující technicky a prostorově pro provoz vrtulníků nasazených na veškeré policejní akce, a to včetně hasičských záchranných prací a činnosti SAR, základna disponuje s 1 vrtulníkem (EC-135) pro policejní činnosti a 1 vrtulníkem (Bell 412) pro hasičské činnosti – záchrana v nepřístupném terénu, činnost SAR, hašení požárů atd. Základna funguje přes den od 7:00 hodin do 19:00 hodin. Letecká služba Policie České republiky na této základně nedisponuje vrtulníkem a posádkou letecké zdravotnické záchranné služby, ale na tomto letišti tuto službu provozuje soukromá firma ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o.

3.2 Základny záchranných vrtulníků Armády České republiky

Základny Armády České republiky s pohotovostními vrtulníky a jejich posádkami a dalšího potřebného personálu fungují jako Letecká služba Policie České republiky nepřetržitě 24 hodin denně, ve dne i v noci. Rovněž jako policejní letectvo se základny Armády České republiky v minulosti různým způsobem rušily, opět obnovovaly, nebo zakládaly nové. V současnosti Armáda České republiky disponuje těmito základnami:

• Praha – Kbely – neveřejné vojenské letiště, 24. základna dopravního letectva – disponuje dopravními vojenskými letadly a vojenskými vrtulníky, je to logistická základna pro veškerou činnost a servis armádního dopravního letectva, včetně vlastního velitelství, dispečinku, řízení letového provozu, hangárů, skladů, dílen, ranvejí a heliportů. Tato základna, jak již bylo uvedeno v jiné kapitole této studie, se specializuje na různé činnosti, jako lety MEDEVAC, nebo přeprava důležitých osob. V rámci pohotovostních a zásahových vrtulníků disponuje nepřetržitě 24 hodin 1 vrtulníkem a posádkou letecké pátrací a záchranné služby (SAR), se startem přes den do 10 minut a do 10-20 minut v noci.

• Plzeň – Líně – neveřejné mezinárodní letiště, základna pojmenovaná jako Centrum letecké záchranné služby úzce spolupracující s 24. základnou dopravního letectva Praha

– Kbely. Zaměřuje se především na provoz a činnost letecké zdravotnické záchranné služby (KRYŠTOF 7) a na lety STRATEVAC. V rámci letecké zdravotnické záchranné služby disponuje tato základna 1 zásahovým vrtulníkem 24 hodin denně ve dne i v noci, se startem ve dne do 4 minut a v noci do 10 minut.

• Náměšť nad Oslavou – tato základna disponuje 1 vojenským vrtulníkem pro leteckou pátrací a záchrannou službu (SAR) opět 24 hodin denně, se startem do 10 minut přes den a do 10-20 minut v noci.

3.3 Základny leteckého provozovatele ALFA-HELICOPTER

Hlavní činností této letecké společnosti je provoz letecké zdravotnické záchranné služby, kdy právě dispozice základny, vrtulníku, pilotů, technického vybavení a personálu techniků a mechaniků je právě tím pověřeným úkolem, který tento provozovatel zajišťuje. Disponuje těmito základnami:

• Brno-Tuřany – sídlo vedení společnosti a provozu, tuto základnu letecké záchranné služby (KRYŠTOF 04) provozuje ALFA-HELICOPTER, od roku 1992, v roce 2003 tento provoz byl přerušen a postupně ho převzala Letecká služba Policie České republiky. V roce 2009 opět tuto základnu pro leteckou záchrannou službu převzala firma ALFA- HELICOPTER, která jí provozuje dodnes. Letecká služba Policie České republiky zde však zůstala také, ale jen v rámci svých policejních leteckých činností.

• České Budějovice – letiště Hosín, tato základna se specializuje v rámci činností letecké zdravotnické záchranné služby (KRYŠTOF 13) na výcvik a záchranné práce v nepřístupném terénu a to sestavením tzv. Výškového záchranného družstva založeného v roce 2005. Cílem výcviku je zvládnout poskytování přednemocniční neodkladné péče v těžko dostupných místech za využití lanových technik. Cílem výcviku je speciální příprava pro práci a záchranu s využitím vrtulníku letecké záchranné služby při mimořádných událostech i v případě běžného provozu. Výcvik v záchranných činnostech zahrnuje slaňování, práci s lanovým podvěsem a činnost palubního naváděče.81

• Jihlava – základna, jak pro vrtulník (KRYŠTOF 12), tak pro pozemní posádky Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. Letecká základna je součástí hlavní budovy a sídla vedení a ředitelství Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina.

• Olomouc – zde kromě základny letecké zdravotnické záchranné služby (KRYŠTOF 09) je zde také hlavní místo servisu a údržby všech vrtulníků a letadel společnosti, je zde i centrum výcviku pilotů a posádek záchranářských vrtulníků a dalších činností, které společnost zajišťuje.

3.4 Základny leteckého provozovatele DELTA SYSTEM AIR

Tato společnost nejenom, že dlouhodobě provozuje činnost letecké zdravotnické záchranné služby, ale v rámci svých dalších aktivit a činností, které poskytuje, disponuje pro zajištění všech svých služeb certifikovaným profesionálním servisem. Tento servis neslouží jenom pro vlastní vrtulníky a letadla, ale i pro jiné provozovatele leteckých služeb, které potřebují kvalitní servis pro své stroje. Servis DSA, a. s. je držitelem oprávnění pro údržbu a opravy vydaného Úřadem pro civilní letectví České republiky od roku 1994. Od srpna 1998 je servis

81 Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Rescue Report. 2011, 6. s. 38.

DSA, a. s. držitelem Oprávnění pro údržbu a opravy všech typů podle předpisu JAR 145 a nyní EASA PART 145, v rozsahu daném přílohou. Toto oprávnění splňuje podmínky dané mezinárodními předpisy, je schválené Úřadem pro civilní letectví České republiky a mezinárodní organizací Evropská agentura pro bezpečnost letectví (European Aviation Safety Agency, EASA). Od roku 2004 je společnost DSA, a. s. autorizovaným servisním centrem CESSNA SINGLE ENGINE (piston).82 Mezi základny letecké zdra7votnické záchranné služby letecké společnosti DSA, a. s. patří:

• Hradec Králové – sídlo vedení letecké zdravotnické záchranné služby (KRYŠTOF 06), sídlo společnosti DSA, a. s. je v Praze – Kbelích, časté zásahy pomocí vrtulníku jsou v okolních skalních terénech (např. Chráněná krajinná oblast Broumovsko), zde probíhá spolupráce místní Skalní záchranné služby, leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje na vrtulnících společnosti DSA, a. s. (nebo Letecké služby Policie České republiky) a samozřejmě i posádky Zdravotnické záchranné služby Králové hradeckého kraje.

• Liberec (KRYŠTOF 18) – základna s vrtulníky zaměřenými i na záchranné práce v horském terénu a v jiných nepřístupných oblastech – od roku 1997 funguje na této základně tzv. Skupina speciálních činností, která se specializuje svým reálným výcvikem a speciální technikou na záchranné práce v nepřístupném terénu. Nasazením skupiny speciálních činností se snižuje riziko vzniku transportního traumatu – zvláště v hornatém a zalesněném terénu. Výrazně se zkracuje doba, za kterou je záchranný tým schopen dosáhnout místa s postiženým pacientem.83

• Ústí nad Labem (KRYŠTOF 15) – letecká základna položená mírně nad městem, opět základna s vrtulníky zaměřenými i na záchranné práce v horském terénu (časté vzlety na lety pro záchranu života v horách).

• Ostrava (KRYŠTOF 05) – základna součástí areálu integrovaného záchranného systému

– Ostrava – Zábřeh, disponuje dvěma heliporty, vrtulník zasahuje i na Slovensku a v Polsku na základě přeshraniční spolupráce, tato základna funguje nepřetržitě 24 hodin ve dne i v noci.

Rozmístění základen letecké zdravotnické záchranné služby se jeví podle uvedených vybraných měst jako optimální, ale takovéto rozmístění má daleko přísnější a záložní kritéria pokrytí, než jenom pocit, že v každém kraji či velké metropoli má být k dispozici záchranářský vrtulník. Přesněji řečeno jde především o docílení minimální časové náročnosti k místu události ve standartní vzdálenosti, ale zároveň jde o přijatelnou časovou vzdálenost dle parametrů urgentní medicíny a medicíny katastrof k tomu nejvzdálenějšímu místu v akčním rádiu. Konkrétně se k tomu vyjadřuje článek Xxxxxx Xxxxxxx, experta na vrtulníkovou techniku a letecké služby v odborném časopisu Rescue Report: Každé stanoviště letecké záchranné služby má akční rádius (oblast, která je letecky pokrytá daným stanovištěm) přibližně 70 kilometrů. To představuje v nejhorším případě dobu letu asi půl hodiny od obdržení výzvy

82 Servis. DELTA SYSTEM AIR. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxx-xx

83 Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje. Rescue Report. 2011, 2. s. 40.

po dolétnutí do nejvzdálenějšího místa spádového území. K efektivnějšímu nasazení by však byla ideální doba maximálně 15 minut, a proto jsou spádová území plánována jako kruhy s poloměrem 50 kilometrů. Zbylých 20 kilometrů je oblast, ve které se spádová území jednotlivých stanovišť letecké záchranky překrývají.84

84 Letecká záchranná služba. Rescue Report. 2011, 5. s. 5.

4. Rozpočtový aspekt problematiky a rozpor mezi státními a soukromými provozovateli leteckých služeb

Finanční podpora a zajištění leteckých služeb je věcí dlouhodobých a podrobných polemik v mnoha směrech, kdy podrobné a validní informace nám ve skutečnosti k této problematice chybí. Byly však vypracovány odborné články expertů a mediální názory odborníků, zákonodárců a jiných zainteresovaných osob vyjadřující se k této věci. V posledních letech tomuto tématu odborná, politická a mediální veřejnost věnovala poměrně hodně kvůli podezření z korupce jednoho z bývalých ministrů zdravotnictví, který byl obviněn z nevýhodného uzavření smlouvy mezi Ministerstvem zdravotnictví a soukromými poskytovateli leteckých služeb, přesněji řečeno soukromými provozovateli letecké zdravotnické záchranné služby. Je však pravdou, že tato negativní kauza přinesla pozitivum v přínosu alespoň nějakých informací, kterých je ve financování záchranných vrtulníků nedostatek a tato realita vytváří neprůhledné prostředí, což může vést ke zneužití této skutečnosti a k realizaci velkých finančních podvodů.

Tato kapitola pracuje celkem se třemi základními zdroji, se třemi poskytovateli informací k této věci a celkově dá se podotknout se třemi názory, kde jeden z nich striktně hájí státní provozovatele, to znamená Armádu České republiky a Policii České republiky, druhý názor hájí soukromý sektor svými argumenty, právě již zmiňované firmy ALFA-HELICOPTER, spol.

s. r. o. a firma DSA, a. s., které pouze v určitém směru jsou pádné. Třetím a domnívám se objektivním názorem se jeví článek leteckého experta XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx v jednom z čísel odborného časopisu Rescue Report, kde je rozebrán celkový pohled na situaci financování pohotovostních vrtulníků a leteckých služeb v České republice, jejich řádné a odborné fungování v záchranných akcích za všech okolností a porovnávání letecké a pozemní podpory.

Další rozpor je v příslušných právních předpisech, v kterých nikde není přesně stanoveno, jak jsou letecké služby a jejich provoz financován. Všude je finančním poskytovatelem stát, ale kdo přesně a jak, nikde vyloženě stanoveno není. Někde se dopátráme k poskytovatelům, jako Ministerstvo vnitra, obrany, nebo zdravotnictví. Komu se však tyto finance konkrétně poskytují, také nikde nestojí. Vždyť ani v zákoně č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě není u provozovatelů letecké zdravotnické záchranné služby ani uvedena Letecká služba Policie České republiky, kdy v § 15 tohoto zákona se jedná pouze o Armádu České republiky, a co soukromá sféra? Příslušné právní předpisy se k financování leteckých služeb vyjadřují příliš obecně, nebo vůbec.

Například dle § 21 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě je zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu stanoveno takto:

1. Xxxxxxx pro zdravotnickou záchrannou službu smluvně zajišťuje ministerstvo s provozovateli letadel. (Jakými provozovateli?)

2. Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele zdravotnické záchranné služby o podmínkách pro využití letadel poskytovateli zdravotnické záchranné služby podle smluv uzavřených ministerstvem s provozovateli letadel.

3. Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen spolupracovat s provozovatelem letadla uvedeným v odstavci 2 při poskytování zdravotnické záchranné služby.

4. Poskytovatel zdravotnické záchranné služby neodpovídá za škodu způsobenou při poskytování zdravotnické záchranné služby provozem letadla, pokud není jeho provozovatelem.85

Dále § 22 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě se ohledně financování zdravotnické záchranné služby, a tudíž i letecké zdravotnické záchranné služby vyjadřuje pouze takto:

Činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby při poskytování zdravotnické záchranné služby a činnosti k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou financovány:

A. z veřejného zdravotního pojištění, jde-li o hrazené zdravotní služby;

B. ze státního rozpočtu, ze kterého se hradí náklady na:

• připravenost na řešení mimořádných událostí a krizových situací, výši úhrady stanoví vláda nařízením v závislosti na počtu osob s trvalým nebo hlášeným pobytem na území příslušného kraje;

• provoz letadel pro zdravotnickou záchrannou službu;

C. z rozpočtů krajů, ze kterých jsou hrazeny náklady nehrazené písmen a) a b), a to odděleně od jiných zdravotních služeb a dalších činností.86

Z tohoto ustanovení vyplývá, že opravdu provoz letecké zdravotnické záchranné služby z hlediska techniky, personálu a všech činností kromě zdravotních služeb, platí státní sektor. A to konkrétně Ministerstvo zdravotnictví podle § 23 tohoto zákona.

85 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě § 21 Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu.

86 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě § 22 Financování činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Stát je dle jednoho z našich článků vyjadřující se k této věci vlastně zadavatelem, že letecké služby budou na území České republiky fungovat, realizovat a poskytovat bezpečnostní a záchranné lety. Tudíž buď tuto službu bude stát sám provozovat z hlediska státních poskytovatelů leteckých služeb, nebo se bude po této službě poptávat v oblasti soukromníků. Ať tak, nebo tak, bude vynakládat státní finance na tuto činnost. Z tohoto vyplývá, že jediný zdroj peněz v tomto segmentu trhu jsou peníze státní, protože stát je jediným zadavatelem a jako jediný poptává tuto službu. Jsou to peníze daňových poplatníků, které jsou na základě smluv přerozdělovány od státu k jednotlivým subjektům. Žádné jiné se zde nevyskytují. Vedle toho existují výdaje na provoz Armády České republiky a Policie České republiky. To jsou tzv. mandatorní výdaje a jsou dané zákonem o rozpočtu České republiky a jsou schvalována na jednotlivé roky. Tyto prostředky budou proinvestovány a organizace je použijí k plnění úkolů jim zadaným. V těchto rozpočtových kapitolách jsou skryty i peníze na provoz letecké techniky.87

Pro pochopení tohoto financování je důležité z ekonomického hlediska vyjádřit obecný obsah těchto mandatorních výdajů. Mandatorními výdaji jsou i některé výdaje alokačního charakteru – na zabezpečování některých veřejných statků.88 Velmi vysoké jsou výdaje na služby pro obyvatelstvo, tzn. alokační výdaje na veřejné statky, z nichž řada vyplývá z obligatorní povinnosti zabezpečit pro obyvatelstvo určité druhy veřejných statků ze zákona (resp. z různých zákonů) a ze zákona je poskytnout buď bezplatně, nebo za nižší uživatelský poplatek (který nepokryje ekonomicky nutné náklady na produkci veřejných statků). V praxi při analýze rozpočtového hospodaření se však o této skupině mandatorních výdajů příliš nehovoří.89

Důvodem veškerých střetů je rozdíl, jaký nastává při přerozdělování těchto peněz státním a soukromým provozovatelům leteckých služeb, kdy státní provozovatelé dostávají méně a soukromí provozovatelé více finančních prostředků, tudíž z tohoto domnění vyplývá, že soukromníci jsou výrazně dražší a tudíž by měl státní sektor provozovat letecké služby v bezpečnostních a záchranných operacích na celém území České republiky. Je to tomu doopravdy tak?

4.1.1 Dostupná fakta ohledně finančních položek, výhody a nevýhody poskytovatelů leteckých služeb a úroveň vrtulníkové techniky

Rozpory z hlediska financování je v tzv. letové hodině, jejíž výši si stanovují jak soukromí provozovatelé, tak státní sektor. Tato veličina je to, co pomáhá stanovit alespoň nějakou výši nákladů za provoz leteckých služeb, ale její přesné vyjádření nelze prakticky získat. Spíše se jedná o teoretické vyjádření, které nebývá úplné, nebo se různě liší od reality.

87 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/

88 Xxxxxx, X. Veřejné finance úvod do problematiky. Praha: ASPI, a. s., 2008, s. 161. ISBN 978-80-7357-358-4.

89 Xxxxxx, X. Veřejné finance úvod do problematiky. Praha: ASPI, a. s., 2008, s. 160. ISBN 978-80-7357-358-4.

Dle leteckého experta XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx obsahuje letová hodina tyto skutečnosti:

• plat letového personálu včetně příplatkových položek (plat dvou pilotů a palubního technika),

• plat technického a obslužného personálu (o vrtulník se před vzletem a po přistání musejí starat technici),

• základní údržba techniky (leteckou techniku musí mechanici připravit ke startu, v zimě předehrát, pravidelně kontrolovat atp.),

• vyšší údržba techniky (letecká technika prochází v pravidelných intervalech předepsanou údržbu vyššího typu (např. generální oprava, nebo revize vyššího typu a cena za ní je rozpočítána na počet letových hodin, kterých vrtulník dosáhne),

• ekonomický odpis techniky a její amortizace (pořizovací náklady vrtulníku a speciálního vybavení rozpočítané na dobu provozu techniky),

• amortizace speciálního vybavení (např. termovizní kamery a pátrací světlomety disponují určitým limitem pro zapojování a vypojování kabelů atp. Ty musí být po dosažení hranice takto stanoveného technického života vyměněny. Náklady jsou proto rozpočítány v letové hodině),

• poměrná část služeb spojená s provozem (pojištění, příplatky),

• paliva a maziva nezbytná na dobu letu (vrtulník spotřebovává nejen palivo, ale také ostatní náplně mají obdobně jako v automobilu stanovenou životnost a po určitém počtu nalétaných hodin musí být vyměněny, proto jsou tyto náklady rozpočítané v ceně letové hodiny),

• poplatky v leteckém prostředí (pokud jsou k dané akci nezbytné),

• režií a režijní náklady útvaru (sem se většinou řadí náklady na školení personálu, náklady na administrativní chod celého útvaru a vykazují se zde i zaměstnanci přímo nepodílející se na letových činnostech, např. dispečink, administrativní pozice).90

Ne však vždy ve veřejně uváděných datech jsou v letové hodině všechny tyto výše uvedené položky započítány. Zejména státní sektor, respektive ministerstva do letové hodiny započítávají přímé náklady, ale ne náklady nepřímé, jako jsou platy či režijní náklady.

A právě po součtu přímých a nepřímých nákladů se můžeme dostat k reálné ceně provozu.91

XXXx. Xxxxx Xxxxxx se však domnívá, že nepřímé náklady by se měly vztahovat ne k letovým hodinám, ale k dním v roce, protože počet letových hodin u každého je relativní, ale veškerý personál a vše kolem provozu musí pracovat, i když vrtulník zrovna není ve vzduchu.

Záleží samozřejmě dále i na typu vrtulníku a používané letecké speciální technice pro určitý druh akcí.

90 Kolik stojí letecká podpora? Rescue Report. 2012, 6. s. 30.

91 Kolik stojí letecká podpora? Rescue Report. 2012, 6. s. 31.

Podle dostupných informací se výše letových hodin jednotlivých provozovatelů pohybují okolo těchto částek:

• v rámci Letecké služby Policie České republiky se v roce 2006 pohybovala letová hodina mezi 32 000 Kč a 35 000 Kč, v roce 2008 byla průměrná hodnota letové hodiny tohoto provozovatele 30 400 Kč.

• v rámci Armády České republiky v roce 2006 se pohybovala hodnota letové hodiny kolem 40 000 Kč, respektive základna Plzeň-Líně dosahovala částky 41 473 Kč na vrtulníku W-3A Sokol. U těžkých vrtulníků jsou provozní náklady vyšší a tím i letová hodina.

• v rámci soukromých provozovatelů ALFAHELICOPER, spol. s. r. o. a DSA, a. s. činila ještě v roce 2006 letová hodina částku okolo 22 000 Kč, jak u vrtulníku EC-135, tak u vrtulníku Bell 427. Mezi roky 2008 a 2009 se dle článku XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx pohybovaly částky za letovou hodinu kolem 31 000 Kč.

Celkově v období mezi roky 2008 a 2009, z kterého jsou dostupné poslední zveřejněné údaje, rozdíl mezi státním a soukromým sektorem prakticky nebyl rozdíl. Letová hodina u všech se pohybovala mezi 30 000 a 31 000 Kč.92 Pokud bychom se orientovali dle X. Xxxxxxx, kdybychom celkové náklady nesměřovali k nalétaným hodinám, ale k dním v roce, tak vyjádření leteckého experta zní takto:

Výhodnější je proto vztáhnout tyto nepřímé náklady k počtu dní v roce místo k počtu letových hodin. Poté rovnice cenové náročnosti soukromého vrtulníku zní, že cena letové hodiny byla cca 30 000 až 31 000 Kč a k tomu bylo každý den potřeba 901 018 Kč na kompletní pokrytí nepřímých nákladů pro provoz určitého množství vrtulníků. U soukromé firmy tedy máme alespoň nějaké vodítko. Jenže u policie se nemáme čeho chytit a podobné náklady nejsme schopni bez znalosti přesného rozpočtu útvaru, který je zásadně neveřejný zjistit. Můžeme tak pouze odhadovat, kde se cena provozu policejních vrtulníků pohybuje.93

Podobně nedostupné a nepřehledné informace o celkovém rozpočtu a celkových nákladech nezískáme ani u Armády České republiky, jakožto u dalšího sektoru, kde informace nejsou veřejné. V rámci obvinění bývalého ministra zdravotnictví Julínka, se na toto konto brání soukromí provozovatelé, kterým měl ministr zdravotnictví přihrát zakázku o provozu letecké záchranné služby na území České republiky, kdy DSA uvedla, že provozuje leteckou záchrannou službu na základě řádných výběrových řízení a uzavřených smluv. Uváděná škoda je naprosto nepravdivá a zavádějící, protože armáda a policie nebyla dodnes schopna stanovit kompletní cenu za vlastní provoz, sdělil předseda představenstva DSA Xxxxx Xxxxxxxx.94

92 Veškeré tyto uvedené finanční položky jsou dostupné v příspěvku: Kolik stojí letecká podpora? Rescue Report. 2012, 6. s. 30 a 31.

93 Kolik stojí letecká podpora? Rescue Report. 2012, 6. s. 31.

94 Policisté obvinili exministra Xxxxxxx. Způsobil škodu 792 milionů, tvrdí. iDnes, 19. IV. 2013. xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-000-

/krimi.aspx?c=A130419_122503_krimi_jj

Ředitel letového provozu Xxxxxx Xxxxx argumentuje z hlediska nestanovených celkových nákladů za provoz vrtulníků státního sektoru podobně: Podle Xxxxx jsou ceny armády, se kterými kalkuluje policie, umělé. Nezahrnují nákup vrtulníků, pravidelný servis, výcvik posádek, modernizace technického vybavení, pojištění, nájem za stanoviště a další stovky nákladů, míní Xxxxx. Podle něj je zajištění provozu letecké záchranky soukromými firmami lepší a levnější. Mluvčí DSA uvedl, že firma provozuje záchrannou službu o polovinu levnější.95 Tyto argumenty jsou téměř totožné s finanční analýzou XXXx. Xxxxxx Xxxxxxx, který obdobně stanovil skutečné parametry letové hodiny. (viz výše)

Na druhou stranu je však pravdou, že Letecká služba Policie České republiky a Armáda České republiky neprovozují v rámci zajištění služeb obyvatelstvu v rámci bezpečnosti pouze leteckou zdravotnickou záchrannou službu, ale jak již je uvedeno v předešlých kapitolách, zajišťuje nesrovnatelně více akcí, než soukromí provozovatelé. Konkrétně Letecká služba Policie České republiky má na území České republiky celkově 10 vrtulníků EC-135, které slouží, jak pro leteckou zdravotnickou záchrannou službu, tak zejména pro mnoho policejních činností, jako je pátrání po nezvěstných osobách, monitorace dálnice a velkých akcí a velkou část vzletů tvoří i lety pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Další každodenní činností na vrtulnících jsou instruktážní a výcvikové lety pro profesionální piloty Policie České republiky. Tudíž těchto 10 vrtulníků je v permanentním provozu. Dále na některých vrtulnících z těchto deseti uvedených samozřejmě probíhají údržby, opravy a kontroly, tak že dochází často k přestavbám a demontáži vnitřních zástaveb vrtulníků, které se přesouvají do jiného policejního EC-135, protože všechny typy vrtulníků EC-135 v rezortu Ministerstva vnitra jsou kompatibilní a jdou během několika minut přestavět například z výbavy pro policejní činnost do výbavy zdravotnické zástavby letecké zdravotnické záchranné služby. Celkově tyto činnosti zaměstnávají mnoho lidí a techniky. Provoz Letecké služby Policie České republiky je široký, všestranný a pestrý, tudíž i přímé i nepřímé náklady na provoz jsou prostě celkově daleko vyšší a zřejmě obtížně se dají teoreticky spočítat a stanovit. Podobně je to i u Armády České republiky. Z toho vyplývá, že srovnávání soukromého a státního sektoru v rámci celkových nákladů na provoz, tudíž srovnání přesné hodnoty letových hodin v současnosti zřejmě nelze určit.

4.2 Rivalita mezi státním a soukromým sektorem provozovatelů leteckých služeb

V jednom již zmíněném odborném článku je zajímavé základní srovnání státního a soukromého sektoru tuzemských leteckých služeb, kdy jsou vytyčené klady a zápory provozovatelů.

95 Jsme levnější, brání se záchranáři DSA v souvislosti s obviněním Julínka. iDnes, 21. IV. 2013 xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxx-xxx-xxxxxxxxxx-xx-xx-xxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxx-xxx-xxxxxx-xx0-

/domaci.aspx?c=A130421_151008_domaci_cen

Klady provozovatele Policie České republiky a Armády České republiky:

• moderní letový park (pouze u Policie České republiky),

• kvalitní letecký výcvik,

• připravenost pilotů pro IFR lety, speciální SAR výcvik,

• použitelné pro nouzové stavy,

• není přímá závislost na financích – provoz je v rámci mandatorních výdajů,

• možnost masivnějšího nasazení techniky v případě potřeby,

• vysoká přepravní kapacita (pouze u Armády České republiky).96 Zápory provozovatelů Policie České republiky a Armády České republiky:

• vysoká finanční náročnost celého komplexu – provoz i nákup,

• pomalejší reakce na případné legislativní změny a zadání – nutno brát v potaz povinnost plnění ostatních úkolů pro rezort a stát.97

Klady soukromých provozovatelů ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. a DSA, a. s.:

• moderní letový park;

• efektivní a ekonomické využití prostředků, nízká celková zřizovací cena;

• vysoká flexibilita při změně právního rámce a změně požadavků zadavatele.98

Zápory soukromých provozovatelů ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. a DSA, a. s.:

• přímá závislost na financích – provoz i přistavení techniky je účtováno dle smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví;

• nízká přepravní kapacita;

• omezená použitelnost pro nouzové stavy;

• nepoužitelnost pro válečné stavy;

• nízká připravenost pilotů pro IFR lety – příliš drahý výcvik snižuje zisk;

• pouze ekonomicky zaměřený letecký výcvik, jeho úzké zaměření – nákup vycvičených pilotů.99

96 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/

97 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/

98 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/ 99 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/

Politická státní moc v minulých letech usilovala, aby státní sektor provozovatelů leteckých služeb provozoval na celém území České republiky leteckou zdravotnickou záchrannou službu v domnění, že ušetří velký objem finančních prostředků. Ministerstvo zdravotnictví si soukromou záchranku najímá od roku 1997. Firmy ALFA-HELICOPTER a DSA působí v osmi krajích kromě Prahy, středních Xxxx, Plzeňska a Karlovarska. Tam leteckou záchrannou službu zajišťují armádní a policejní vrtulníky. Činnost státní záchranky loni vyšla na

32 milionů. Poslanci proto chtějí, aby záchranku i v dalších krajích provozovala policie a armáda.100 Členové zdravotního výboru v této kauze mluvili dokonce o dvojnásobku peněz, které po státu soukromníci na provoz letecké zdravotnické záchranné služby chtějí. Členům výboru vadí, že částka pro soukromé provozovatele se od konce 90. let výrazně zvýšila. Zatímco například v roce 2000 jim stát platil 187 milionů, loni to bylo už zmiňovaných 465 milionů. Podle mě by mohly být až o 200 milionů levnější, řekl Hospodářským novinám místopředseda výboru Xxxx Xxxxxxx (VV).101

Opravdu by se dalo ušetřit takové množství peněz, kdyby leteckou zdravotnickou záchrannou službu celkově převzal státní sektor na celém území České republiky? Soukromí provozovatelé v současnosti provozují osm základen letecké zdravotnické záchranné služby, to je minimálně osm vrtulníků, osm základen a dalších několik provozních budov, přistávací plochy (heliporty) a hlavně další specializovanou drahou techniku, administrativní sektor, komunikační sektor, sklady, zásobování apod. Ale především několik stovek lidí, zejména odborného a specializovaného personálu – piloti, mechanici, technici atd. Dle Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx – vedoucího dispečinku Letecké služby Policie České republiky, s kterým jsem osobně toto konzultoval, tak každá základna s technikou navíc, kterou by měl státní sektor přidat, ať se jedná o policejní letku či leteckou zdravotnickou záchrannou službu, je v současnosti nejenom o astronomických finančních částkách, ale především o navýšení vysoce odborného personálu, kterého je i v současnosti nedostatek. A tady se jedná celkově o osm základen a vše ostatní kolem nich. Tudíž dle mého názoru je to nejenom nereálné z personálního hlediska, ale i ekonomicky nevýhodné. Zřejmě by se muselo vynaložit daleko více peněz oproti tomu, co chtějí soukromé firmy. Proto stát nemá ani jinou možnost, než si soukromé letecké služby pronajímat. Soukromé letecké služby jsou sférou soukromou, kde rozhoduje zisk, aby vůbec mohly fungovat. Proto nemůžeme srovnávat státní sektor, ať v přímých a nepřímých nákladech a soukromou společnost, která musí být zisková. Tudíž jí její vysoké částky ani nemůžeme vyčítat.

Co ale soukromé firmy navíc požadují z hlediska financování je, aby stát platil i za to, že let není z různých důvodů realizovatelný a posádka včetně přistavené techniky je na základně. Tudíž provozní náklady soukromníků se snižují (za pohonné hmoty, maziva, opotřebení

100 Letecká záchranka je předražená o stovky milionů, vadí poslancům. iDnes, 28. VI. 2011. xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxx-

/domaci.aspx?c=A110628_103810_domaci_jj

101 Letecká záchranka je předražená o stovky milionů, vadí poslancům. iDnes, 28. VI. 2011. xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxx-

/domaci.aspx?c=A110628_103810_domaci_jj

součástek apod.), ale dotace od státu dostávají stejné. To, zda vrtulník poletí či nikoli, závisí vždy na lékaři vrtulníku, ale v konečném závěru na kapitánovi-pilotovi vrtulníku, jak již bylo řečeno. Záleží vždy pouze na posádce, nebo i na někom nebo něčem jiném? Článek Xxxx Xxxxxxx s názvem – Letecká záchranná služba: soukromá nebo státní?102 – doslova píše: Je nutno ještě poznamenat, že tento soukromě pseudo-tržní systém s Leteckou záchrannou službou má slabinu. Selhává, a to v tom, že leckdy není Letecká záchranná služba aktivována a to právě kvůli dosažení vyššího zisku, protože jak z výše uvedené tabulky vyplývá, je velmi EKONOMICKÉ nelétat. A ekonomie je hlavním měřítkem soukromých provozovatelů, humanita je pouze zástěrkou.103

Finanční částky i za to, že vrtulník neletí, kritizuje i článek v Mladé frontě DNES, kdy částku zvyšuje především to, že úřad ministra Xxxxx Xxxxxx platí soukromým společnostem kromě nelétaných hodin i pohotovost záchranářů.104 Firmy tvrdí, že mají velké náklady, protože jejich pracovníci musejí být kdykoli připraveni vzlétnout.105 Již už bylo výše v této studii uvedeno, že nelze vztahovat celkové náklady za provoz pouze k nalétaným hodinám, ale ke dním v roce, protože na vrtulníkové technice a dalších činnostech se pracuje, i když vrtulník není v akci, tudíž i tak náklady za provoz běží i v neletové činnosti. Je ale zřejmé, že jsou pořád logicky nižší, než kdyby vrtulník letěl. Proto prostor pro upřednostnění zisku oproti letu na záchranu života tu může teoreticky být, jak uvádí výše uvedený článek. Ale je zároveň trestným činem. Ale zřejmě těžko prokazatelným, když pilot rozhodne, že nepoletí ať za nepříznivých klimatických, meteorologických a jiných podmínek, tak nepoletí. Na to má právo. Ale v jaké míře? Tato studie neobviňuje ani nepodezřívá určitě kohokoli z jakékoli takovéto činnosti, jen poukazuje na to prostřednictvím výše uvedeného článku, že prostor pro to tady teoreticky být zřejmě může. Je tomu však doopravdy? Nebo se jedná o naprosto lživou a zavádějící informaci prostřednictvím médií?

Obdobně jako v kauze bývalého ministra zdravotnictví Xxxxxx Xxxxxxx, který podle článku Mladé Fronty DNES ho útvar pro odhalování finanční kriminality obvinil takto: Bývalý ministr zdravotnictví Xxxxx Xxxxxxx (Občanská demokratická strana), jehož protikorupční policie zřejmě obvinila kvůli nevýhodné smlouvě na provozování letecké záchranné služby, nyní s vlastníky jedné z těchto firem spolupracuje. Podle České televize je Xxxxxxx členem správní rady Nadačního fondu Xxxx Xxxxx, který spoluvlastní firmu ALFA-HELICOPTER.106 Česká

102 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/ 103 Kohout, X. Xxxxxxx záchranná služba: soukromá nebo státní? Xxxxxxxxx.xx. 10. IX. 2007. xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-00/ 104 Letecká záchranka je předražená o stovky milionů, vadí poslancům. iDnes, 28. VI. 2011. xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxx-

/domaci.aspx?c=A110628_103810_domaci_jj

105 Letecká záchranka je předražená o stovky milionů, vadí poslancům. iDnes, 28. VI. 2011. xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxx-xxxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxx-

/domaci.aspx?c=A110628_103810_domaci_jj

106 Xxxxxxxxx Xxxxxxx je v nadaci firmy, které údajně pomohl získat zakázku. iDnes, 20. IV. 2013.

televize uvedla, že s majiteli ALFA-HELICOPTER, firmy, která vysoutěžila zakázku na provozování letecké záchranné služby, má dnes Xxxxxxx nadstandartní vztahy. Škoda dle protikorupčního policejního útvaru je v této kauze 792 milionů Kč. Je to skutečná částka? Jak již bylo uvedeno, o financích v oblasti záchranných vrtulníků zejména ve státním sektoru, prakticky není přehled a nelze přesně vyčíslit skutečné náklady, tudíž i uvedená škoda je relativní a zda skutečně je. Bezesporu střet zájmů bývalého mistra a představitelů soukromých provozovatelů leteckých služeb je tu zřejmý a nepřehlednost ekonomiky v této oblasti vytváří dokonalé podmínky k podvodům a závažným korupčním činům, podobně jako údajně při aktivaci či ne-aktivaci vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby. (Tuto mediální informaci se pokusím pokud možno pravdivě objasnit v rámci praktické části této studie).

xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxx-xx-x-xxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxx- l/domaci.aspx?c=A130420_210617_domaci_brm

5. Technika a speciální vybavení pro provoz leteckých služeb s důrazem na složky integrovaného záchranného systému

Letecká technika zkoumaných a popisovaných tuzemských leteckých služeb v této studii je ve vzájemném srovnání v některých ohledech podobná, stejná, ale i odlišná a speciální pro konkrétní a specializované činnosti. Ve srovnání s mezinárodní leteckou a vrtulníkovou technikou se jako Česká republika určitě nemáme za co stydět, ba naopak. Jedny z nejmodernějších a nejspolehlivějších strojů světa pro pátrací a záchranné lety používají i tuzemské letecké služby. Nezáleží však jenom na technice, kterou používá mnoho leteckých služeb na světě, ale také na podmínkách, v jakých vrtulník na území státu létá, zda létá ve dne, nebo za noci, zda létá pro přepravní služby, či pro extrémní záchranné a bojové lety. Zda létá na moři, nebo v nebezpečném horském terénu. Ne všude lze daný vrtulník používat, i když patří mezi světovou špičku v letecké technice. Při mé konzultaci s lékařem letecké zdravotnické záchranné služby ve slovenských Tatrách jsem se dozvěděl, že například vrtulník EC-135, který tam byl testován před nákupem přímo v těch podmínkách, v kterých tam místní letečtí záchranáři zasahují, nevyhovoval tento typ záchranným pracím z důvodu nízkých leteckých možností, který tento vrtulník poskytoval v tamních podmínkách. Dokonce údajně nebyl schopen tamní náročné horské a klimatické podmínky vůbec zvládnout. Tudíž tento typ vrtulníku nezakoupili a létají na vrtulníku Agusta A-109, který tamním horským podmínkám vyhovuje. Má však problém s nosností, která tamní záchranáře údajně trápí, a proto byli nuceni zredukovat záchranářské vybavení a létají pouze s tím nejdůležitějším, nebo s tím, co podle charakteru výzvy budou zrovna potřebovat. Což je velmi zajímavá zkušenost, co vlastně vrtulníky v realitě zvládají a co ne. Na druhou stranu vrtulník EC-135 používají záchranné a policejní složky po celém světě, samozřejmě i v horském terénu. Například v rakouských Alpách. Na naše poměry a podmínky, v kterých naše posádky leteckých služeb pilotují a pracují, máme vyspělou, moderní a spolehlivou vrtulníkovou techniku, která vyhovuje místním podmínkám.

V záchranných, pátracích a bezpečnostních operacích nezáleží jen na vrtulnících, ale i na jejich posádkách pilotů, záchranářů, policistů, hasičů, vojáků a dalších odborných pracovníků. V České republice je vzdělání, organizace, specializace, připravenost a výcvik posádek zásahových a pohotovostních vrtulníků na velmi dobré profesionální úrovni. Další vlastní zkušenost mám se záchranáři z rakouských Alp, kde oproti našim leteckým zdravotnickým záchranářům je rozdíl v přípravě a v zásazích patrný. Při konzultaci s tamním rakouským lékařem z vrtulníku, jsem se dozvěděl, že vrtulníková technika a záchranné vybavení vyhovuje místním podmínkám, ale ve vzdělávání, především ve výcviku a v připravenosti leteckých záchranářů vidí sám osobně velké rezervy. Je pravdou, že metodiky, jak v rámci Letecké služby Policie České republiky, Armády České Republiky, Letecké hasičské služby a Hasičského záchranného sboru České republiky a Zdravotnické záchranné služby krajů, které posílají své lékařské a záchranářské posádky do vrtulníku, jsou precizně a efektivně sestavené a kvalitní výcviky se promítají do kvalitně zvládnuté záchranné či policejní akce.

Na kvalitně odvedené práci pohotovostních vrtulníků a jejich posádek závisí i přídatná speciální vrtulníková zařízení a speciální technika, mezi kterou patří například zařízení pro

slaňování, transport pacientů a zachráněných do vrtulníku, dále speciální technika a zařízení pro pátrání a sledování, navigační technika, vybavení pro hašení pomocí vrtulníku a vybavení

– zdravotnické zástavby pro leteckou zdravotnickou záchrannou službu. Vše dohromady tvoří tým lidí a techniky, bez kterého si zvládnutí náročných, nebo extrémních situací, neumíme v současnosti představit.

5.1 Současné typy vrtulníků u Letecké služby Policie České republiky

V současné době Letecká služba Policie České republiky používá vrtulníky lehké a střední kategorie, které jsou svými výbornými technickými a manévrovacími schopnostmi známé a používané v mnoha státech světa. Používaný vrtulník v řadách policie České republiky od německé firmy Eurocopter, je rozšířen především na evropském kontinentě a je požívaný hlavně v záchranných složkách. Druhý používaný typ u české policie je od americké firmy Bell Helicopter Textron Company, která vyrábí jedny z nejuniverzálnějších vrtulníků světa, používané jak v armádních, policejních a záchranných operacích.

Mezi současné vrtulníky Letecké služby Policie České republiky patří:

• Bell 412 HP/EP;

• Eurocopter EC-135 T2.

Vrtulník Bell 412 HP funguje u Letecké služby Policie České republiky již od roku 1993, kdy byly pořízeny dva stroje tohoto typu. Celkem jich Letecká služba Policie České republiky měla čtyři, z toho jeden byl nakonec prodán zřejmě rumunské firmě. Zpočátku sloužil, jak pro policejní činnosti, tak zejména pro provoz letecké záchranné služby. Prodaný vrtulník ve verzi HP byl nahrazen v roce 2006 verzí EP, která disponuje výkonnějšími parametry. Tento jeden typ již Letecká služba Policie České republiky vlastnila a to od roku 2001. V současnosti tento typ vrtulníku, jak již bylo uvedeno, slouží zejména pro záchranné práce v nepřístupném terénu prostřednictvím leteckých záchranářů a techniky Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří na policejních vrtulnících v rámci dohody o spolupráci slouží.

Bell 412 znamenal obrovský kvalitní posun. Speciální výbava pro policejní a záchranářské účely značně zvýšila efektivitu letových akcí. Stroje sloužily ke všem úkolům, které Letecká služba Policie České republiky zajišťuje. Svou nenahraditelnost prokázaly při povodních v letech 1997 a 2002, při zasedání Mezinárodního měnového fondu i při leteckém hašení rozsáhlých lesních požárů v Makedonii a na Slovensku. Jejich služeb využil v roce 1995 také papež Xxx Xxxxx XX.107

Vrtulník EC-135 T2 v řadách Letecké služby Policie České republiky se začal objevovat v roce 2003, kdy byl zakoupen první stroj. V letech 2004 až 2008 byly nakoupeny další kusy tohoto typu. Celkově jich bylo zakoupeno pro činnosti Letecké služby Policie České republiky osm

107 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 118. ISBN 978-80-206-0870-3.

a dodnes tvoří základ a většinové zastoupení letového parku Letecké služby Policie České republiky. Tento vrtulník okamžitě přešel do činností letecké zdravotnické záchranné služby a policejních akcí. Tento typ vrtulníku zaznamenal vysoké kvality zejména v nízké hmotnosti, startovní a cestovní rychlosti, v letových a manévrovacích schopnostech, v moderních komunikačních, informačních a multifunkčních technologiích atd. Svou konstrukcí a technologiemi je výjimečný v tom, že od svého návrhu a vzniku byl vymyšlen právě pro policejní a záchranné účely, proto veškeré modifikace jsou tvořeny již v samotné výrobě a dají se a jednoduše přestavět pro jiný typ činnosti. Firma Eurocopter nedodává a nevyrábí jenom samotné vrtulníky, ale veškerou speciální techniku pro tyto akce. EC-135 je velkou oporou zejména pro zvládání veškerých činností letecké zdravotnické záchranné služby, jak v České republice, tak všude ve světě, kde tento vrtulník pro tyto účely používají. Díky tomuto typu se vůbec činnosti pomocí vrtulníku dostaly do povědomí a zájmu široké veřejnosti.

V rámci Letecké služby Policie České republiky jsou uvedené vrtulníky v typickém modrém zbarvení s bílými nápisy POLICIE, na EC-135 i s nápisem Integrovaný záchranný systém.

Výhodou z hlediska činností letecké zdravotnické záchranné služby má vrtulník Bell 412 oproti EC-135 v rámci více zraněných pacientů nespornou výhodu, že jich pojme více. EC-135 je konstruován na jednoho ležícího pacienta a posádku lékaře a záchranáře a dvou pilotů. Xxxx 412 u nehod s více zraněnými, u hromadných neštěstí a katastrof měl svůj smysl.

Technické specifikace obou policejních vrtulníků popisuje tato tabulka:108

Typ vrtulníku	EC-135 T2	Bell 412 HP/EP
Stát výroby	EU/SRN	Kanada
Výrobce	Eurocopter	Bell Helicopter Textron
Počet kusů	8 kusů	3 kusy
U Policie ČR od roku	2003	1993
Typ motorů	Arrius 2B2	PT6T-3BE/3D
Výrobce motorů	Turboméca	Xxxxx and Whitney
Počet listů nosného rotoru	4 listy	4 listy
Průměr disku nosného rotoru (m)	10, 2	14
Otáčky/min	395	324
Počet listů ocasního rotoru	10	2
Průměr disku ocasního rotoru (m)	1	2,6
Otáčky/min	3584	1660
Délka s rotory (m)	12,16	17,1
Výška s rotory (m)	3,51	4,7
Počet cestujících	5	13
Hmotnost prázdného vrtulníku (Kg)	1500	2903
Maximální vzletová hmotnost (Kg)	2910	5398
Maximální cestovní ryhlost (Km/h)	260	235
Maximální nepřekročitelná rychlost (Km/h)	287	259
Dostup za letu (m)	6 100	6 100

5.2 Současné typy vrtulníků u soukromých provozovatelů DELTA SYSTEM AIR a ALFA-HELICOPTER

V rámci letecké zdravotnické záchranné služby, základní činností těchto provozovatelů, se používají nejvíce v současnosti vrtulníky opět od německé firmy Eurocopter, a to na všech základnách firmy DSA, a. s. a na dvou základnách firmy ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o., na zbylých dvou základnách firmy ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. létají vrtulníky také již od zmíněné americké firmy Bell Helicopter Textron. Je patrná spokojenost a zájem, jak státního, tak soukromého sektoru provozovatelů tuzemských leteckých služeb zaměřeného ve svých náročných činnostech na tyto světové výrobce vrtulníků.

108 Letecká služba Policie České republiky. Policie České republiky xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx.xxxx

Mezi současně používané typy vrtulníků soukromého provozovatele DSA, a. s. patří:

• EC-135 T1 – patří mezi lehké typy vrtulníků, je to využívaný stroj leteckou zdravotnickou záchrannou službou, u firmy slouží jako náhradní vrtulník, výrobcem tohoto typu je firma Eurocopter, ale ve Francii (Eurocopter France) – Francie vyrábí některé typy vrtulníků pod německou firmou Eurocopter, jako je zmiňovaný EC-135 T1, ale vyrábí i proslulý nový vrtulník EC-145 (prodloužená verze EC-135), který například používají letečtí záchranáři ve francouzských Alpách. Základní výrobní model poháněný dvěma motory Turboméca Arrius 2B1 (a později 2B1A a 2B1A1) o výkonu po 435 kW s maximální vzletovou hmotností 2 720 Kg.109

• EC-135 T2 – tento typ je nejvíce rozšířeným vrtulníkem v České republice u bezpečnostních a záchranných složek, je již popisován v této studii u Letecké služby Policie České republiky. Technické specifikace viz vedená tabulka. U DSA, a. s. létá od roku 2005.

• EC-135 T2+ – vylepšená verze vrtulníku EC-135 T2 s výkonnějšími motory a sofistiko- vanou zobrazovací technikou. Firma DSA, a. s. používá tento vrtulník od roku 2009.

Technické specifikace základního typu vrtulníku EC – 135 T1 popisuje tato tabulka:110

Typ vrtulníku	EC-135 T1
Cestující	7
Délka trupu	10,20 m
Délka s otáčejícími se rotory	12,16 m
Výška	3,35 m
Průměr nosného rotoru	10,20 m
Průměr vyrovnávacího rotoru	1,00 m
Hmotnost - prázdná	1465 Kg
Hmotnost - maximální	2720 Kg
Motory - typ	Arrius 2B1
Motory - počet	2
Motory - výkon	435 kW
Rychlost - maximální	278 Km/h
Rychlost - cestovní	257 Km/h
Dostup - statický	3100 m
Dostup - dynamický	5180 m
Dolet	620 Km
Dolet s PPN	980 Km

Mezi současně používané typy vrtulníků soukromého provozovatele ALFA-HELICOPTER, spol.

s. r. o. patří:

• EC-135 T2+ – tato verze je provozována na základnách v Brně a v Olomouci.

• Bell 427 – verze lehkého vrtulníku s cestovní rychlostí 251 km/h, dokáže přepravovat jednoho ležícího a jednoho sedícího pacienta + posádku, nejčastěji létá na základně v Českých Budějovicích.

• Bell 206 L4T – verze lehkého vrtulníku s cestovní rychlostí přes 200 km/h, vychází ve své podstatě z verze Bell 206L-3 Long Ranger III. Konstrukčně se nemění oproti svému předchůdci, pouze ve výkonnějším a lepším motoru. Dokáže přepravovat jednoho ležícího a jednoho sedícího pacienta + posádku, nejčastěji létá na základně v Jihlavě.

Technické specifikace typu vrtulníku Bell 427 popisuje tato tabulka:111

Typ vrtulníku	Bell 427
Výrobce	Bell Helicopter Textron
Pohon	2 x Xxxxx and Whitney Canada PW207D
Výkon	2 x 410 kW
Maximální rychlost	251 Km/h
Dolet	716 Km
Hmotnost prázdného stroje	1568 Kg
Maximální vzletová hmotnost	2971 Kg
Délka	13,0 m
Výška	3,26 m
Šířka	2,29 m
Průměr nosného rotoru	11,2 m

Technické specifikace typu vrtulníku Bell 206L-3 Long Ranger III (přesné údaje o L4T nejsou dostupné) popisuje tato tabulka:112

Typ vrtulníku	Bell 206 L-3
Cestující	7
Délka trupu	9,94 m
Délka s otáčejícími se rotory	13,02 m
Výška	2,90 m
Průměr nosného rotoru	11,28 m
Průměr vyrovnávacího rotoru	1,65 m
Hmotnost - prázdná	998 Kg
Hmotnost - maximální	1882 Kg
Motory - typ	250 C30P
Motory - počet	1
Motory - výkon	477 kW
Rychlost - maximální	246 Km/h
Rychlost - cestovní	227 Km/h
Dostup - statický	1645 m
Dostup - dynamický	6100 m
Dolet	666 Km
Dolet s PPN	1024 Km

111 Stránka zabývající se skoro vším co létá. xx000.xxxxxxxx.xx. 2. IV. 2010 xxxx://xxx.xx000.xxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx-000/xxxx-000.xxxx

112 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s. 176. ISBN 978-80-87567-25-8.

5.3 Současné typy vrtulníků u Armády České republiky pro činnosti letecké záchranné služby a SAR

Armáda České republiky pro činnost letecké zdravotnické záchranné služby (LZZS) a letecké pátrací a záchranné služby (Search and Rescue, SAR) používá oproti ostatním uvedeným provozovatelům leteckých služeb vrtulníky středních a těžkých kategorií. Střední a těžké vrtulníky mají svá pozitiva i negativa. Dokáží přepravovat oproti lehkým vrtulníkům větší hmotnost nákladu, více pasažérů a zraněných, ale jejich konstrukční hmotnost omezuje činnosti vrtulníku v určitých náročných a extrémních podmínkách. Proto se například v záchranných akcích od těchto těžkých strojů ustoupilo. Po velkých a zásadních modernizacích zejména těchto těžkých vrtulníků, kde výkon a manévrovatelnost v náročných podmínkách byla zásadně vylepšena, se nadále tyto novější typy používají v záchranných operacích, ale ne ve všech a ne kdekoli. V Armádě České republiky plní těžké vrtulníky Mi-17 činnosti v rámci letecké záchranné a pátrací služby (SAR), jak z hlediska toho, jakou speciální techniku pro vyhledávání nese, ale také proto, že především má například ztracené či havarované letadlo najít, lokalizovat místo letecké katastrofy a předat podrobné informace ze vzduchu pozemním záchranným složkám. Střední vrtulník W-3A Sokol u Armády České republiky a těžké vrtulníky Mi-8 sehrály při povodních v České republice na Moravě v roce 1997 svou důležitou a mnohdy nenahraditelnou roli, a to právě jak v pátrání po pohřešovaných osobách, tak především v evakuaci osob z nejvíce zasažených oblastí, jelikož dokázaly najednou pojmout více osob, než lehké typy vrtulníků. Významnou osobou byl jeden z pilotů těchto záchranných vrtulníků pplk. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, kterému byla posléze udělena medaile za statečnost. Těžký vrtulník Mi-17 dokáže pojmout ještě více osob

– 24 osob, nebo 12 pacientů na nosítkách, což je u mimořádných událostí nesporná výhoda. To se opět potvrdilo při povodních v roce 2002, kde na evakuaci osob v zatopených oblastech byly nasazeny právě těžké vrtulníky Mi-17, Mi-24 a střední vrtulník W-3A Sokol. Celkově se zachránilo díky těmto vrtulníkům 1 618 osob. Pilot pplk. Xxx. Xxxxx Xxxxxx opět vyznamenán. Na druhou stranu těžké vrtulníky poznamenalo zejména při záchranných akcích několik vážných leteckých nehod, proto například na Slovensku se od těžkého typu vrtulníku Mi-8 úplně opustilo. Těžké vrtulníky, zejména pak typ Mi-8 nedokázal často odolávat náhlým povětrnostním a klimatickým změnám v horském terénu, výkon motorů, technický stav a letové vlastnosti tohoto typu vrtulníku nevyhovovaly nárokům záchranných operací a byly za určitých podmínek nebezpečné.

Letecké nehody slovenských těžkých vrtulníků:

• Rok 1969 – Velká Studená dolina – vrtulník Mi-4, jeden mrtvý horský záchranář.

• Rok 1977 – Bratislava – těžký vrtulník Mi-8, tragédie se vyžádala pět mrtvých (mezi nimi i Xxxxx Xxxxxxxx – manželka prezidenta Xxxxxx).

• Rok 1979 – Mlýnická dolina – těžký vrtulník Mi-8 – záchranná akce v horách – zahynuli dva piloti a pět horských záchranářů – největší tragédie vrtulníku při záchranné akci v českých a slovenských dějinách.

• Rok 1998 – Bratislava – lehký vrtulník Mi-2 – záchranná akce novorozence s těžkou srdeční vadou – jednalo se o akutní a jediný možný transport z nemocnice Dolného Xxxxxx do kardiocentra v Bratislavě – zkušený a jediný statečný pilot se odhodlal k letu Xxxxx Xxxx – došlo k výraznému zhoršení počasí, padla mlha a místo přistání bylo neviditelné – zahynul pilot, lékař, záchranářka, novorozenec v inkubátoru a jeho matka. I když se jednalo o lehký typ vrtulníku, počasí bylo příčinou letecké katastrofy, která se smutně zapsala do dějin Slovenska.

• Rok 2003 – letecká nehoda u Prešova – těžký vrtulník Mi-17 – čtyřčlenná posádka

– všichni zahynuli.

• Rok 2004 – Donovaly – vrtulník letecké záchranné služby (Agusta A109) – 1 zraněný.

• Rok 2015 – Slovenský ráj – vrtulník letecké záchranné služby (Agusta A109) – posádka pilot, lékař, zdravotnický záchranář, horský záchranář – všichni zahynuli.

Mezi současně používané typy vrtulníků Armády České republiky v pátracích a záchranných letech patří:

• W-3A Sokol – vrtulník konstrukčně postupně vyvíjen z původního typu Mi-2. Typ používaný pro činnosti letecké zdravotnické záchranné služby – létá na základně Plzeň- Líně – 243. vrtulníková základna Armády České republiky. Armáda České republiky v roce 1996 vyměnila své stíhací letouny MiG-29 za jedenáct vrtulníků W-3A.113

• Mil Mi-17 – vrtulník vycházející z původního typu Mi-8, vylepšená a zmodernizovaná verze oproti Mi-8 zejména ve výkonnostních a bezpečnostních parametrech. Typ používaný pro činnosti letecké pátrací a záchranné služby – létá na základnách v Praze- Kbelích – 24. základna dopravního letectva a v Náměšti nad Oslavou – obě základny Armády České republiky. Výhodný zejména pro záchranné práce (za určitých podmínek) z hlediska velké kapacity přepravovaných sedících i ležících osob.

113 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s 363. ISBN 978-80-87567-25-8.

Technické specifikace typu vrtulníku W-3A Sokol popisuje tato tabulka:114

Typ vrtulníku	W-3A
Cestující	12
Délka trupu	14,21 m
Délka s otáčejícími se rotory	18,79 m
Průměr nosného rotoru	15,70 m
Průměr vyrovnávacího rotoru	3,03 m
Hmotnost - prázdná	3850 Kg
Hmotnost - maximální	6400 Kg
Motory - typ	PZL-10W
Motory - počet	2
Motory - výkon	662 kW
Rychlost - maximální	260 Km/h
Rychlost - cestovní	235 Km/h
Dostup - statický	3020 m
Dostup - dynamický	6000 m
Dolet	680 Km
Dolet s PPN	1290 Km

Technické specifikace typu vrtulníku Mil Mi-17 popisuje tato tabulka:115

Typ vrtulníku	Mil Mi-17
Výrobce	Mil Moscow Helicopter Plant
Pohon	TV3-117VM
Výkon	2 x 1420 kW
Maximální letová výška	7000 m
Maximální rychlost	250 Km/h
Hodinová spotřeba paliva	600 Kg
Stoupání	9 m/s
Dolet	494 Km
Hmotnost prázdného stroje	7100 Kg
Maximální vzletová hmotnost	13000 Kg
Délka	18,42 m
Výška	4,76 m
Průměr rotoru	21,29 m

114 Xxxxxx, X. Evropské vrtulníky. Cheb: Svět Křídel, 2013, s 367. ISBN 978-80-87567-25-8. 115 Stránka zabývající se skoro vším co létá. xx000.xxxxxxxx.xx. 2. IV. 2010 xxxx://xxx.xx000.xxxxxxxx.xx/xxxxxx/xx-00/xxx-xx-00.xxxx

5.4 Speciální technické a záchranné vybavení ve vrtulnících pro činnosti v rámci integrovaného záchranného systému

Samotné novodobé výkonné vrtulníky a jejich profesionální posádky potřebují pro specifické činnosti speciální prostředky a vybavení, které jsou uvnitř nebo vně vrtulníku. Jedná se o technické a záchranné prostředky k vyproštění, k evakuaci a k vynesení pacienta do vrtulníku, dále o zdravotnické vybavení a přístroje k zajištění odborné přednemocniční neodkladné péče uvnitř vrtulníku. Dále se jedná o speciální vybavení, které vrtulník nese v jeho exteriéru. Jedná se o moderní, drahé a důležité vybavení pro pátrací a monitorovací činnost. Nelze opomenout ani vybavení pro leteckou hasičskou službu.

Mezi technické vybavení pro vyproštění, evakuaci a transport osoby do vrtulníku patří:

• palubní jeřáb – jedná se o elektromechanický stroj, který spouští záchranáře do nepřístupného terénu k pacientovi a jejich zpětný transport do vrtulníku, z hlediska Letecké služby Policie České republiky na vrtulníku Bell 412 je k dispozici jeřáb GOODRICH, který unese až 272 kg s délkou lana až 72 metrů. V rámci Armády České republiky u vrtulníku Mi-171 jsou k dispozici jeřáby LSG-150M s nosností 150 kg, nebo LPG-300, který unese 300 kg s délkou lana až 60 metrů. U armádního vrtulníku W-3A Sokol je k dispozici jeřáb XXXXX s nosností 270 kg.

• podvěsný hák – používá se na spodu trupu policejních vrtulníků – opět u Bell 412 – unese 2 040 kg, u EC-135 unese až 1000 kg, u Mi-171 je schopen unést až 3 000 kg váhy břemene.

• slaňovací hrazda – využívá se pro slaňování z vrtulníku (normální postup u Bell 412, u W- 3A Sokol a Mi-17), pro lanové podvěsy z vrtulníku (normální postup u EC-135, Bell 412, W-3A Sokol a Mi-17), nebo pro slanění do podvěsu (normální postup u Bell 412)

– využívají zásahové jednotky, vojenští výsadkáři, letečtí záchranáři – slouží k uchycení a navázání lan. Při provádění záchranných prací smí být použity: záchranný postroj dle ČSN EN 1497, záchranná nosítka schválená pro záchranné práce, zachycovací postroj dle ČSN EN 361, záchranná smyčka dle ČSN EN 1498, nízko průtažná lana s opláštěným jádrem typu A dle ČSN EN1891, jednoduchá dynamická lana dle ČSN EN 892, karabiny s minimální pevností 22 KN s pojistkou zámku dle ČSN EN 362, karabiny pro kotvení s minimální pevností 22 KN s dvojitou pojistkou zámku (autoblock) dle ČSN EN 362, další technické prostředky odpovídající příslušným právním předpisům a technickým normám.116

• záchranný koš – využívá se především ve vrtulnících u přímořských záchranářů, pojme jednu až dvě osoby, jedná se o opět o transport osoby z nepřístupného terénu, nebo z vody do vrtulníku.

116 Směrnice pro výcvik a provádění záchranných prací leteckými záchranáři Hasičského záchranného sboru České republiky při využití vrtulníků Armády České republiky, kapitola 2.2, Záchranné prostředky.

Mezi speciální vybavení policejních vrtulníků k pátrání a monitoraci osob a věcí patří:

• pátrací světlomet SPECTROLAB SX-16 NIGHTSUN – pátrací lampa zavěšená na vrtulníku Bell 412, výkon 1 600 W a dosah světelného kuželu je 1,5 km.

• pátrací kamery FLIR 2000 FN (Forward looking infra red) a ULTRA FORCE II – toto zařízení v současnosti nesou oba typy policejních vrtulníků Bell 412 i EC-135, jedná se o zařízení, které umožňuje na základě infračerveného záření u prvního typu a na bázi elektromagnetického vlnění u druhého novějšího typu kamery, pátrat a vyhledávat osoby v noci nebo v nepřístupném a špatně viditelném terénu – lesy, porosty apod., a to na základě rozdílu teplot pohřešované či pronásledované osoby a okolního prostředí. Pátrací akci kamera nahrává, záznam uchovává a druhý, novější typ kamery dokáže přenášet záznam o akci přímo pozemním základnám a jednotkám.

• brýle na noční vidění NVG – výbava přileb pilotů, hojně rozšířené vybavení v armádních a záchranných složkách ve světě, nelze toto zařízení používat ve všech vrtulnících, protože některé přístroje v kokpitu vrtulníku mohou piloty s nasazeným brýlemi oslňovat. U současných typů vrtulníků Letecké služby Policie České republiky – Bell 412 i EC-135 – lze tyto brýle používat. Nejnovější generace NVG brýlí fungují na základě tzv. mikro-kanálových destiček. Ty svou účinností několikanásobně převyšují možnosti vakuových zesilovačů (starší generace NVG). K dostatečnému zesílení světelného toku a zvýšení kontrastu výsledného obrazu dochází uvnitř přístroje.117 Obdobné vizuální prostředky pro lety za noci využívají v České republice také letecké služby Armády České republiky, jak na vrtulnících W-3A Sokol, tak na Mi-17. U soukromého provozovatele letecké služby firma DSA, a. s. létá na základně v Ostravě vrtulník letecké zdravotnické záchranné služby také i v noci, proto tato technika pro noční vidění je i součástí tohoto vrtulníku EC-135 T2+.

• vyhledávací radiokompas – jedná se o vyhledávací a pátrací zařízení, které vyhledává nouzové a tísňové frekvence u ztracených či havarovaných letadel v systému SAR. U leteckých služeb v České republice, které se na systému SAR podílejí, jejich vrtulníky nesou toto vyhledávací zařízení. Jedná se o typ vrtulníku Bell 412 a Mi-171.

• vnější reproduktory se sirénou – pouze u typu vrtulníku Bell 412.

Další oblastí u speciálního vybavení vrtulníků podporující bezpečnostní, monitorovací, pátrací a záchrannou činnost jsou navigační vybavení a digitální mapové podklady, které umožňují orientaci pilotů zásahových vrtulníků v terénu a přesnou lokalizaci místa zásahu. Mapové podklady a informační systémy se všeobecně rychle vyvíjí. Typ tzv. pohyblivé digitální mapy u policejního vrtulníku Bell 412 je DKG 3 a u policejního vrtulníku EC-135 je multifunkční mapa DKG-4. U vrtulníků Mi-171 se používá typ pohyblivé digitální mapy ABRIS.

117 Xxxxxx, J. Policejní vrtulníky. Praha: Naše Vojsko, 2007, s. 129. ISBN 978-80-206-0870-3.

Mezi letecké prostředky a vybavení pro činnosti Letecké hasičské služby patří:

• letadlo Antonov An-2 (Andula) – hasební látka je v zabudované nádrži letadla;

• letadla Z-37 T a Z-137 T (Čmelák a Turbo Čmelák) – hasební látka je v zabudované nádrži letadla;

• vrtulník Bell 412 a těžký vrtulník Mi-8 – hasební látka je v tzv. Bambi vaku, který je zavěšen pod vrtulníkem – Letecká služba Policie České republiky disponuje pro vrtulník Bell 412 dvěma Bambi vaky o objemu 795 litrů a 1 000 litrů.

Pozn. č. 1: Letecká hasičská služba (LHS) je službou vybraným vlastníkům lesů, zabezpečovanou Ministerstvem zemědělství ve smyslu právních předpisů uvedených v kapitole 1.2 a zjišťovanou následujícími subjekty:

• Ministerstvem zemědělství,

• Lesy České republiky, s. p.,

• Leteckou službou Policie České republiky (LS PČR),

• soukromými provozovateli letecké techniky,

• Hasičským záchranným sborem České republiky (HZS ČR) a jednotkami požární ochrany zařazenými v plošném pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany.118

Pozn. č. 2: Pro sektory Letecké hasičské služby jsou sektory zabezpečené:

• vrtulníky Letecké služby Policie České republiky,

• letouny nebo vrtulníky soukromých provozovatelů letecké techniky využitelné pro Leteckou hasičskou službu,

• činností pozemního personálu Lesů České republiky, jenž provádí hlídkovou činnost bez podpory letecké techniky zařazené do systému Letecké hasičské služby.119

5.5 Speciální záchranářské a zdravotnické vybavení vrtulníků letecké zdravotnické záchranné služby

Současné vybavení pro poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče ve vrtulnících letecké zdravotnické záchranné služby je v mezinárodním srovnání u českých provozovatelů této služby na špičkové úrovni. Zdravotnické a záchranářské vybavení ve vrtulnících letecké zdravotnické záchranné služby je všeobecně ustanoveno ve Vyhlášce č. 296/2012, o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky. Vybavením vrtulníku

118 Konspekt odborné přípravy jednotek požární ochrany č. 1-3-03 Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů lesních a travnatých porostů s. 7.

119 Konspekt odborné přípravy jednotek požární ochrany č. 1-3-03 Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů lesních a travnatých porostů s. 8.

letecké zdravotnické záchranné služby se konkrétně věnuje kapitola II. této vyhlášky

– Požadavky na vybavení poskytovatele zdravotnické záchranné služby dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení, označení a barevné provedení těchto dopravních prostředků a to pod písmenem E této vyhlášky – Vrtulník pro leteckou výjezdovou skupinu.

Vrtulník pro leteckou výjezdovou skupinu je definován dle uvedené vyhlášky takto: Vrtulníkem pro leteckou výjezdovou skupinu se rozumí vrtulník – letecká ambulance vhodná pro přepravu, nepřetržitou péči a sledování pacientů, splňující podmínky pro provoz letadla podle jiných právních předpisů.120

Vybavení vrtulníku pro leteckou výjezdovou skupinu je stejné jako u vozidla rychlé lékařské pomoci (RLP) až na výjimky, jako jsou rozdíly v transportních prostředcích, tlakových kyslíkových lahví, které vzhledem k velikosti a jiného technického provedení nelze ve vrtulníku používat. A další technické a spojové vybavení, které je přímo zabudovanou součástí vozidla rychlé lékařské pomoci, jako je výstražné zvukové a modré světelné zařízení apod.

Do zdravotnického a záchranářského vybavení ve vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby patří:

• nosítka se zádržným systémem bez podvozku;

• vakuová matrace;

• transportní plachta;

• termo-fólie;

• deky a další vybavení pro tepelný komfort a uložení pacienta;

• zakrývací fólie pro zemřelé;

• defibrilátor s monitorací srdečního rytmu + 12-ti svodové EKG + možnost kardiostimulace

– přenosný;

• ruční dýchací vak – pro děti a dospělé – k tomu příslušné velikosti masek, filtrů a rezervoár – možnost ručního dýchacího vaku a rezervoáru ke kyslíku (ve skutečnosti je většinou resuscitační výbava zvlášť pro děti a zvlášť pro dospělé a k tomu samozřejmě ty správné velikosti těchto pomůcek);

• ventilátor – pro umělou plicní ventilaci (UPV) – přenosný;

• dvě integrované tlakové kyslíkové lahve s minimálním objemem 4,7 l a jedna přenosná tlaková kyslíková láhev s minimálním objemem 2 l – k těmto lahvím jsou k dispozici redukční ventil, průtokoměr, možnost připojení k ventilátoru + kyslíkové polomasky, nebulizátory;

• PEEP ventil – vytváří pozitivní tlak na konci výdechu – důležitý např. u tonutí;

120 Vyhláška č. 296/2012, o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky, kap. II, písm. E.

• pomůcky pro zajištění dýchacích cest – pro endotracheální intubaci (ETI): laryngoskop a příslušné velikosti lžic, endotracheální kanyly – všechny velikosti, zavaděč, Magillovy kleště, T-tubusy, pomůcky pro koniotomii a koniopunkci, dalšími současnými pomůckami ve vozech zdravotnické záchranné služby a vrtulníku letecké zdravotnické záchranné služby mimo předepsanou vyhlášku ohledně zajištění dýchacích cest jsou Laryngeální masky v různých velikostech (SUPREME a FASTRACH), jednorázové fixátory na ETI kanyly, stříkačky od 20 ml po 50 ml apod.;

• automatická odsavačka (přenosná);

• infuzní a injekční materiál – jednorázové infuzní sety, periferní žilní katetry (kanyly), sterilní lepení a fixace kanyly, stříkačky, jehly, možnost upevnění či pověšení infuze;

• ohřev infuzí;

• přetlaková manžeta;

• lineární (stříkačkový) dávkovač a infuzní pumpa;

• vybavení pro zajištění intraoseálního vstupu – děti + dospělí (v současnosti se využívají tzv. automatické vrtačky nejčastěji typ EZ-IO VIDACARE, dále je možnost typu tzv. nastřelovací jehly BIG – Bonne Injection Gun);

• pomůcky a vybavení pro hrudní punkci a punkci perikardu;

• pulzní oxymetr – vyhodnocuje množství hemoglobinu v krvi (respektive saturaci kyslíku v krvi), také udává tepovou frekvenci, je většinou také součástí defibrilátoru s monitorem;

• kapnometr – vyhodnocuje koncentraci CO2 v dechu pacienta, je součástí defibrilátoru s monitorem;

• CO metr – je častou, nikoli povinnou výbavou vozidel a vrtulníků zdravotnické záchranné služby, měří koncentraci jedovatého oxidu uhelnatého v krvi pacienta, u moderních defibrilátorů s monitorem např. firmy LIFEPACK 12 je součástí přístroje. LIFEPACK 12 je ve výbavě většiny vrtulníků letecké zdravotnické záchranné služby, pro měření koncentrace oxidu uhelnatého v místnosti či v prostředí slouží přístroje Hasičského záchranného sboru České republiky;

• stetoskop + tonometr pro měření krevního tlaku – většinou je také součástí defibrilátoru s monitorem, obsahuje manžety, jak pro děti, tak pro dospělé;

• glukometr – pro měření hladiny glykémie v krvi;

• teploměr;

• porodnický balíček

• zkumavky na odběr hemokultury;

• fixační pomůcky pro imobilizaci krční páteře a ostatních částí těla pacienta – krční fixační límce (všechny velikosti), vakuová matrace, vakuové dlahy, kramerovy dlahy, ve vrtulnících hodně rozšířen tzv. SPENCER (česky PAVOUK neboli také VESTA) – páteřní dlaha, která slouží k fixaci sedícího pacienta s poraněním páteře např. v automobilu, dále pomůcka T-POD – fixační pomůcka u poranění pánve (tzv. poranění OTEVŘENÁ KNIHA), dále fixační klíny, které brání poraněnému pacientovi s krční páteří otáčet hlavu do stran;

• pomůcky na vyproštění pacienta – tzv. SCOOP RAM – jedná se o vyprošťovací pomůcku, která je rozložitelná a pacient je pomocí ní tzv. nabrán (z anglického výrazu SCOOP) a transportován vleže z místa úrazu, či z nepřístupného prostoru. SCOOP RAM se také

používá u pacienta s poraněním páteře, kdy je potřeba pacienta vleže a šetrně naložit a přenést do vakuové matrace a v ní se poté pacient přenáší na nosítka, kde je dále fixován.

• obvazová a popáleninová souprava

• rukavice – jednorázové, sterilní, pracovní

• další diagnostické pomůcky – vyšetřovací světlo

• nůžky – speciální nůžky na oděvy, oblečení, obuv a na bezpečnostní pásy v havarovaném vozidle

• ochranná přilba a čelová svítilna + reflektor pro pátrání po osobách v terénu na místě události

• vybavení na zdravotnický odpad – kontejnery na jehly, dále sáčky, koše atd.

• ochranný infekční oděv, další hygienické a dezinfekční prostředky

• spojová a komunikační technika – přenosná radiostanice (nejčastěji MATRA), integrované radiové spojení v ambulantní části vrtulníku se zdravotnickým operačním střediskem (ZOS) a s pozemními výjezdovými skupinami (VS)

6. Xxxxxxxxx s experty leteckých služeb státního a soukromého sektoru

Cílem této kapitoly a jedním ze základních cílů této studie bylo podívat se na zkoumanou problematiku nejenom z teoretického objektivního pohledu, ale i prakticky pohledem odborníků v této oblasti, kteří každodenně pracují v oblasti leteckých služeb v rámci zajišťování a realizace záchranných, bezpečnostních, civilních a jiných letů. A prostřednictvím těchto odborníků – expertů na oblast leteckých služeb je cílem poskytnout přínosné, důležité a reálné informace a vlastní názory vyplývající z jejich dlouholetých zkušeností, vědomostí a schopností v tomto oboru.

Byly sepsány celkem čtyři dotazníky – rozhovory, které byly oficiální cestou předloženy čtyřem zkoumaným subjektům této studie, to znamená Letecké službě Policie České republiky, Armádě České republiky – 24. základně dopravního letectva Praha-Kbely a dále soukromým subjektům - firmám DELTA SYSTÉM AIR, a. s. (DSA, a. s.) a ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. a tyto čtyři zkoumané subjekty byly oficiálně požádány o spolupráci v rámci mé studie v poskytnutí osobního rozhovoru a zodpovězení příslušných otázek zkoumané problematiky této studie.

Dotazníky – rozhovory byly těmto subjektům poslány s žádostí o spolupráci. U dvou ze čtyř těchto zkoumaných subjektů se mi přes veškerou možnou snahu nepodařilo ani získání možnosti osobního rozhovoru a ani zodpovězení poslaných rozhovorových otázek. Armáda České republiky – 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely spolupráci v rámci mé studie striktně odmítla. Společnost ALFA-HELICOPTER, spol. s. r. o. na spolupráci zpočátku reagovala pozitivně, ale spolupráce jsem se nakonec přes veškerou snahu nedočkal.

Letecká služba Policie České republiky reagovala okamžitě a o spolupráci jevila zájem, osobní rozhovor mi byl poskytnut s odpověďmi na mé otázky v dotazníku. O tuto spolupráci v rámci Letecké služby Policie České republiky se zasloužil Xxx. Xxxxxx Xxxxxx – koordinátor operačního dispečinku letecké služby Policie České republiky.

Společnost DSA, a. s. reagovala nakonec pozitivně ve smyslu spolupráce, jevila zájem o zkoumanou problematiku této studie, poskytla mi osobní rozhovor i odpovědi na mé otázky v dotazníku. O tuto spolupráci v rámci DSA, a. s. se zasloužil Xxx. Xxxxxx Xxxxx – letový ředitel a manažer leteckých operací DSA, a. s.

Alespoň dva subjekty ze čtyř zkoumaných subjektů mi poskytly velmi důležité objektivní informace, vlastní odborné názory a celkově mi pomohly vytvořit reálný náhled a vlastní objektivní názor na danou problematiku. Dále důležité a pozitivní je, že právě ze dvou subjektů, které mi poskytly informace, je alespoň jeden ze státního a druhý ze soukromého sektoru.

Rozhovor s Ing. Xxxxxxx XXXXXXXX – Letecká služba Policie České republiky Jaká je Vaše funkce či pracovní pozice u Letecké služby Policie České republiky? Koordinátor operačního dispečinku Letecké služby Policie České republiky.

Jaké úkoly plní vaše letecká služba?

Lety v rámci letecké zdravotnické záchranné služby, dále lety pro policejní činnosti – nejčastěji pro službu kriminální policie a vyšetřování, lety pro činnosti Útvaru rychlého nasazení, lety pro činnosti pátrání po osobách a věcech, lety ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem České republiky, ale také diplomatické a zahraniční lety, lety pro monitoraci dopravní infrastruktury ve spolupráci s dopravní policií apod.

Považujete vaší leteckou službu v současnosti za efektivní, prosperující a kvalitní ve srovnání s vnitrostátními a s mezinárodními leteckými službami a v současné bezpečnostní situaci?

Kvalitní určitě ano z důvodu, že plníme platné právní předpisy a evropské standarty. Ale i v moderním leteckém parku, v širokém spektru prováděných činností. Také proto, že Letecká služba Policie České republiky se vyvíjela do současné podoby v rámci policejního letectva dlouhou historií. Vždyť první policejní hlídky vznikaly již v roce 1935. Ve srovnání třeba se Slovenskem v rámci leteckých policejních činností máme lepší techniku.

Je v současnosti dostatečná kapacita odborného personálu a vhodné letecké techniky pro zvládání vzletů v každodenním provozu?

V současné době se potýkáme s nedostatkem letového personálu z důvodu financí, piloti se u nás kvalitně vycvičí, naberou zkušenosti a především z důvodu financí a například i přesčasové práce jdou často jinam, do soukromé sféry, nebo do zahraničí. V rámci Letecké služby Policie České republiky je nepovzbudivé i to, že část zaměstnanců jsou příslušníci Policie České republiky, jako například piloti, ale část pracovníků jako technici a další personál jsou normální občanští zaměstnanci bez výhod a výsluh.

Považujete jako odborník Leteckou službu Policie České republiky v rámci zajišťování bezpečnosti za vyspělou, vyhovující současným trendům a moderní? Vyhovuje současným nárokům monitorovacích, pátracích a záchranných letů?

Určitě ano, domnívám se, že máme solidní techniku, jak z hlediska samotných vrtulníků, tak z hlediska moderní a speciální techniky na vrtulnících, která nám pomáhá plnit úkoly za různých podmínek. Jeden z největších našich úspěchů v rámci zajištění velkých společenských akcí byl například Mezinárodní měnový fond v roce 2002, kde právě Letecká služba Policie České republiky sehrála důležitou roli a prokázala svoje nesporné kvality.

Některé letecké služby v České republice pracují i v rámci letecké zdravotnické záchranné služby v podvěsu vrtulníku. Jak se díváte na to, že v rámci Letecké služby Policie České republiky to zajišťuje Letecká hasičská služba? Vyžadují práce v podvěsu z hlediska záchrany takové nároky, že to může plnit jen letecká hasičská služba?

U Letecké služby Policie České republiky je to tak nastaveno, že tyto činnosti provádějí pouze tzv. hasiči-lezci Hasičského záchranného sboru České republiky na základě dohody o spolupráci mezi Hasičským záchranným sborem České republiky a Policií České republiky, kteří na to mají speciální výcvik a zkoušky. Tyto činnosti se provádějí na typu vrtulníku Bell

412. Pokud je nutné v rámci letecké zdravotnické záchranné služby dosažení pacienta tímto způsobem, je nutné vyslat k vrtulníku EC-135 letecké zdravotnické záchranné služby ještě právě vrtulník Bell 412 s hasiči-lezci, kteří provedou zásah v nepřístupném terénu a předají pacienta na vhodném místě vrtulníku a posádce letecké zdravotnické záchranné služby.

Z pohledu lidských zdrojů v organizaci, jak vnímáte kvalitu a odbornou připravenost pracovníků (pilotů, palubních inženýrů, mechaniků, policistů, hasičů, záchranářů atd.) podílejících na provozu Letecké služby Policie České republiky ve srovnání s jinými leteckými službami?

Kvalitu a odbornou připravenost vnímám dobře, respektive veškeré činnosti musí projít pracovníci výcvikem, splněním zkoušek a získáním patřičné kvalifikace a průkazu. Výcvik například policejních pilotů je velice široce zaměřen. Až po minimálně cca 5 letech praxe a výcviku u Letecké služby Policie České republiky se z pilota stává plnohodnotný pilot. Piloti a další personál postupně skládají výcvik, praxi a zkoušky v nočních letech, v jeřábování, ve slaňování, v hašení požárů apod. Dále také probíhá tzv. typová zkouška na daném typu vrtulníku, buď na EC-135, nebo na Bell 412. Vše je řízeno přísnými a platnými právními a vnitřními předpisy. Například předpis práce ve výškách a pod vrtulníkem. Po půl roce probíhá přezkoušení veškerých činností. Samozřejmě přísnými zkouškami procházejí i letečtí instruktoři.

Je zde prostor pro stálé zdokonalování a kvalitní dále rozvíjející se výcvik, pro cvičení v rámci spolupráce integrovaného záchranného systému a v rámci SAR?

V rámci integrovaného záchranného systému probíhají výcviky mezi Leteckou službou Policie České republiky a Horskou službou České republiky. V reálných zásazích probíhá tato spolupráce především v činnosti pátrání po ztracených a nezvěstných osobách v horském terénu. Úzká spolupráce probíhá, jak v rámci výcviku, tak v reálných akcích i s Hasičským záchranným sborem České republiky. V rámci letecké zdravotnické záchranné služby v prostředí Letecké služby Policie České republiky spolupráce v rámci výcviku prakticky neprobíhá, protože Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy posílá na vrtulník nestálé jednotlivce – záchranáře. Posádky na sanitním vrtulníku se často mění, zejména zastoupení lékařů, tam je pokaždé někdo úplně jiný, je tam velká fluktuace. Tudíž společné výcviky jdou těžko provádět. Aby to mělo smysl, muselo by se to provádět se stálým a neměnným zastoupením zdravotnické posádky vrtulníku. Pak by se mohlo i uvažovat o výcviku

a provádění záchranných prací ve výškách a pod vrtulníkem – slaňování atd. i v roli posádky letecké zdravotnické záchranné služby v oblasti Letecké služby Policie České republiky.

Jak vnímáte široké nasazení Letecké služby Policie České republiky v rámci úkolů státu? Co byste třeba vyřadil z činností Letecké služby Policie České republiky a co byste třeba naopak přidal?

Domnívám se, že široké nasazení je optimální, ale nedostatky byly patrné například v akci Uherském Xxxxx, kdy o časném nasazení a dopravě zásahové jednotky na místo události se nyní hodně diskutuje a tato akce je širokou veřejností hodně kritizována.

Jak vnímáte z hlediska celé České republiky pokrytí Letecké služby Policie České republiky? Je dostatečná?

Na počet obyvatel v České republice je to optimální, ale právě v rámci akce v Uherském Xxxxx je to otázka. Letecké službě Policie České republiky chybí především velkokapacitní vrtulník pro přepravu zásahové jednotky. Jinak každé rozšíření základny, letecké techniky a vše kolem je v současnosti tak náročný úkol, jak z hlediska financí, techniky, ale i vysoce odborného personálu. Otázka je, kde se vezmou peníze? Lidi? Piloti? Technika? Tohle vše je dnes velmi těžko uskutečnitelné, protože již teď se to velmi těžko zvládá, natož aby se měl provoz a základny Letecké služby Policie České republiky ještě rozšiřovat. To je dnes spíše nereálný úkol.

Jak vnímáte pokrytí letecké zdravotnické záchranné služby v rámci České republiky v denních i nočních hodinách? Je dostatečná?

V denních hodinách na počet obyvatel je to optimální. V noci je situace jiná, v noci zajišťujeme provoz především my a Armáda České republiky vzhledem k technickému vybavení na noční provoz. A rozšíření základen noční služby? Jak už jsem řekl, každé rozšíření základen, techniky a personálu je hodně složitý úkol.

Jak vnímáte v rámci zajišťování letecké zdravotnické záchranné služby na území České republiky kombinaci provozovatelů státní a soukromé sféry?

Je to věcí státu a vlády, koho si určí. Jde v první řadě o peníze. Státní sektor v současnosti těžko může soukromý sektor plně zastoupit.

Mohla by zajišťovat i soukromá sféra některé další letecké služby v rámci bezpečnosti? Např. hašení požárů, monitorace, pátrací činnost…?

Asi mohla. Nezáleží však jenom na kvantitě, co se týče financí apod., ale také na kvalitě. Soukromá sféra má pocit, že zvládne všechno to, co se jí nabídne. Za účelem zisku přijmou jakýkoli úkol, ale ještě nevědí, zda to dokáží skutečně kvalitně plnit a to za krátkou dobu. V rámci letecké služby Policie České republiky se speciální činnosti a úkoly pomocí vrtulníku

vyvíjejí dlouhou dobu, v širokém spektru nasazení a vzhledem k tomu, že vše musí fungovat stoprocentně, je výcvik, metodiky, pracovníci, prostředky a vybavení na té nejkvalitnější úrovni. Snahou letecké služby Policie České republiky je především požadovaná kvalita zásahu a s tím je spojeno naprosto vše.

Měl by celorepublikový bezpečnostní letový prostor podle Vás být zajišťován pouze státem a nikoli soukromou sférou? Jak se na to jako odborník díváte, jak z odborného, technického, kapacitního a finančního pohledu?

Jak už jsem řekl, státní sektor těžko může soukromý sektor v současnosti plně zastoupit.

Jak je obecně financována Letecká služba Policie České republiky? Kolik stojí letová hodina a 24 hodinový provoz Letecké služby Policie České republiky?

O přesné výši letové hodiny nemám přesné informace. Záleží na mnoha faktorech: na typu vrtulníku, na pohonných hmotách, olejích, mazivu, servisu a náhradních dílů a součástek, na platu personálu ve vrtulníku, ale i mimo něj z řad techniků atd. Dále havarijní pojištění a další poplatky.

Jsou dobře nastavené právní předpisy ohledně letecké bezpečnosti a provozování leteckých služeb v České republice? Co by se mělo změnit?

Vše funguje podle mezinárodních leteckých předpisů a standardů, vše je pevně nastaveno, jako je tomu ve světě a v Evropě.

Jsou vyhovující prostory pro leteckou techniku a pro personál Letecké služby Policie České republiky?

Nejsou. Letecká služba Policie České republiky potřebuje nový hangár.

Jak vnímáte bezpečnostní hrozby v rámci Evropy a světa pro provoz a zajišťování Letecké služby Policie České republiky a pro ostatní provozovatele leteckých služeb v České republice?

Ano, mezinárodní bezpečnostní hrozby se vyvíjejí a týká se to i České republiky. V rámci Letecké služby Policie České republiky kvůli například současné a dále hrozící migrační krizi bude zřejmě nutné nasadit vrtulníky na střežení a ochranu hranic. Využívání termo-kamer a detekce cizinců na prchající nelegální imigranty atd.

Kam směřuje technologická budoucnost leteckých prostředků a letecké techniky v rámci bezpečnosti? Dotýkají se tyto technologické vize i Letecké služby Policie České republiky?

Snaha určitě je. Využívání například bezpilotních leteckých prostředků v rámci některých úkolů Letecké služby Policie České republiky je určitě na místě (monitorace zásahu, letecké

snímkování atd.) Je to věcí blízké budoucnosti. Musí to mít však pevně nastavená pravidla používání a pevně nastavenou legislativu.

Jaký je Váš názor na problematiku DRONŮ? ANO či NE? V čem ANO, v čem NE?

DRONY ano, ale musí to mít pevně nastavená pravidla a vymezený určitý okruh činností za určitých podmínek. V legislativě musí být stanoveno jaké stroje, jak velké stroje, kdo a jak je může používat, jaký má být výcvik, jaká je odpovědnost a kdo za to přímo bude odpovídat? Musí být pevně nastaveno, jaký má mít tento stroj dolet a jaké má nést bezpečnostní prvky v případě poruchy a havárie stroje. Jak to bude s dohledem nad používáním kamer, které budou součástí DRONŮ, a které mohou být zneužité pro nahrávání a pořizování záznamů kohokoli, kdekoli a cokoli? Musí to mít především jednu zásadu JEDNOTNOST, ale NE ŽIVELNOST!

Jak se střetává v Letecké službě Policie České republiky pojem EKONOMIKA a HUMANITA v rámci realizaci záchranného letu? (Humanita – aktivace letu, Ekonomika – ekonomické je nelétati – soukromá sféra)

Vždy především záleží v tomto ohledu na politice, kdo v danou dobu vládne a jaké má cíle. Některá vláda má ambice posilovat celkovou bezpečnost, to znamená i leteckou techniku, zázemí, stabilní personální počty. Celkově se domnívá, že vrtulníková technika v rámci bezpečnosti a záchrany má smysl, i když je tato služba drahá. Jenomže pak se změní vláda, která chce opak a všechno je jinak. Zejména často pak slyšíme, jak je tato služba drahá a předražená. Ale, co je drahé vlastně v rámci záchrany života? Co je vlastně drahé v rámci bezpečnosti státu a obyvatel? Letecká služba Policie České republiky funguje spolehlivě a přesně podle nastavených pravidel a plní úkoly, které jsou jí předpisy a určitými subjekty uděleny. Není zde vůbec žádný prostor pro neplnění určitých úkolů z důvodu šetření peněz apod. Prostě, pokud je vrtulník potřeba a podmínky jako počasí to dovolí, tak se prostě vždy aktivuje a realizuje pohotovostní a záchranný let.

Souhlasíte s názorem, že plnění úkolů letecké služby nesmí být v rozporu s plněním cílů a posláním organizace letecké služby i za cenu vysokých nákladů?

Základem je plnění cílů a úkolů letecké služby Policie České republiky, pro které byla tato služba založena a kvůli kterým je tato služba využívána a nasazována. V rámci speciálních činností a úkolů, které plní Letecká služba Policie České republiky, a bez kterých v současnosti prostě nelze určitý druh zajišťování bezpečnosti a záchranu jinak kvalitně provádět, je tudíž těžké určit míru vysokých nákladů za tyto služby.

V současnosti se konkrétně zdravotnická záchranná služba potýká s fenoménem zneužívání zdravotnické záchranné služby, a to nejenom v primárních zásazích, ale i v těch sekundárních. Je více i vyvíjen neopodstatněný tlak na aktivaci vrtulníku?

Vrtulník zneužít nejde! Vrtulníky letecké služby Policie České republiky jsou aktivovány na základě rozhodnutí ředitele letecké služby Policie České republiky na základě předchozí analýzy, na základě příkazu policejního prezidia, na základě žádosti Zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby, nebo Operačního informačního střediska Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Je prostor Letecké služby Policie České republiky na území České republiky kvalitně střežen kvůli potenciálním teroristickým a jiným útokům?

Letecká služba Policie České republiky je součástí Letiště Xxxxxxx Xxxxx a z toho vyplývají všeobecná bezpečnostní opatření v rámci areálu letiště. Vlastní prostředí, objekty a areál Letecké služby Policie České republiky byl dříve více střežen, z našich pracovníků v současnosti prakticky nikdo nenosí služební zbraň, jedná se pouze o službu vrátných u vstupu a vjezdu do areálu na služební či občanský průkaz.

Rozhovor (Dotazník) s Ing. Martinem HEJROU ze společnosti DELTA SYSTEM AIR, a. s. (DSA, a. s.)

Jaká je Vaše funkce či pracovní pozice u letecké služby DSA, a. s.? Letový ředitel společnosti DSA, a. s., manažer leteckých operací Jaké všechny úkoly plní vaše letecká služba?

Základem našich činností je plnění úkolů v rámci letecké zdravotnické záchranné služby. Další dominantní a základní činností je naše letecká škola na výcvik pilotů na letouny a vrtulníky. Za jeden rok se jenom v rámci letecké školy nalétá přes 5 000 hodin. Ostatní činnosti již tolik dominantně nepřevažují, ale dále provádíme například leteckou dopravu AEROTAXI – tam je to zhruba cca 500 letových hodin za rok. Pak provádíme letecké práce – viz naše webové stránky. Jsme schopni provádět i letecké hašení – disponujeme požadovanou moderní technikou k těmto úkolům.

Z jakých právních předpisů vycházíte pro provoz vaší letecké služby?

Z platných vnitrostátních a evropských právních předpisů a standardů.

Považujete vaši leteckou službu v současnosti za efektivní, prosperující a kvalitní ve srovnání s vnitrostátními a s mezinárodními leteckými službami?

Určitě ano. Veškeré úkoly plníme v naprostém souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními předpisy. Především s evropskou legislativou a s evropskými standardy. V tom spatřuji kvalitu a efektivitu v poskytování našich služeb, které můžeme provádět, protože plníme evropské podmínky a normy.

Je v současnosti v DSA, a. s. dostatečná kapacita odborného personálu a vhodné letecké techniky pro zvládání vzletů v každodenním provozu?

Domnívám se, že ano. V rámci provozu letecké zdravotnické záchranné služby máme dokonce 1,5 pilota navíc, jelikož tato služba musí fungovat vždy a bez komplikací. Není možné v této službě, která prostě musí fungovat, nemít dostatek pracovníků. Je nutné mít a vytvářet zálohy, aby nikdy nedošlo k chybě kvůli potencionálnímu personálnímu nedostatku. Ostatní činnosti, které plníme, jsou dopředu naplánované, tudíž podle toho zajišťujeme i personální nasazení. Zbytečně neplatíme lidi, které nepotřebujeme.

V čem jako odborník na leteckou službu, ve které pracujete, považujte tuto službu za vyspělou, vyhovující současným trendům a moderní? Vyhovuje současným nárokům provozu letecké zdravotnické záchranné služby?

Naše společnost DSA, a. s. vyhovuje současným trendům, jak z hlediska služeb a úkolů, které je schopna na základě poptávky poskytovat, a které v souladu s evropskými standardy vůbec poskytovat může. Vyspělá a moderní je tím, jaké podmínky dokáže naše společnost plnit a jakou moderní leteckou technikou disponuje. V rámci letecké zdravotnické záchranné služby plníme poměrně přísné podmínky na evropské úrovni, kde jsou sjednoceny společné postupy a pravidla. Oproti státním provozovatelům leteckých služeb je plníme. Co se týče letecké techniky v rámci letecké zdravotnické záchranné služby, tak máme nejmodernější typy používaných vrtulníků, které se používají ve světě a v Evropě na tuto činnost. Firma EUROCOPTER vyhovuje, ale mohla by být v určitých poskytujících službách lepší. V rámci ceny letové hodiny se odvádí určité poplatky jak firmě EUROCOPTER, která vyrábí vrtulníky, tak firmě TURBOMÉCA, která do vrtulníku EUROCOPTER dodává motory. Tyto firmy pak poskytují provozovatelům jejich vrtulníků tzv. SUPPORT – sklady, náhradní díly, zásoby.

Některé letecké služby v České republice pracují i v rámci letecké zdravotnické záchranné služby v podvěsu vrtulníku pomocí jeřábu, slaňování apod. Jaké činnosti v záchraně pomocí vrtulníku a techniky provádí vaše letecká skupina?

Základem pro tuto činnost je evropská legislativa, která sjednotila závazné podmínky a povinné postupy pro celou Evropu s platností na jaře 2017. Společnost DSA, a. s. splnila tyto podmínky s předstihem. Pomocí jeřábu záchranné práce neprovádíme, na vrtulnících ho nemáme. Tyto zásahy tvoří pouze cca 1 % letů, proto nakupování další techniky k těmto činnostem by bylo neefektivní.

Jak vnímáte kvalitu a odbornou připravenost pilotů a dalších pracovníků podílejících se na provozu letecké služby DSA, a. s. ve srovnání s jinými leteckými službami v České republice, zejména s těmi státními?

Piloti společnosti DSA, a. s. pro činnosti letecké zdravotnické záchranné služby = piloti vycvičení v rámci evropských standardů a dle evropské legislativy. Ve srovnání se státním sektorem je rozdíl v tom, že piloti letecké záchranky státních provozovatelů neplní podmínky v souladu s evropskými normami. Státní sektor si vytváří vlastní pravidla a vlastní metodiky.

Je zde prostor pro stálé zdokonalování a kvalitní dále rozvíjející se výcvik, pro cvičení v rámci spolupráce integrovaného záchranného systému a v rámci Search and Rescue?

Činnosti v rámci Search and Rescue neprovozujeme, i když jsme při povodních jakožto při mimořádné události zachraňovali osoby ze zátopových oblastí. Ale tyto akce byly lety na konkrétní místa a události, o kterých se dopředu vědělo, to znamená, že k pátrání se specializovanými pomůckami nedocházelo. Jinak spolupráce v rámci integrovaného záchranného systému ohledně cvičení záleží na vedení zdravotnických záchranných služeb a Hasičského záchranného sboru České republiky, Policii České republiky a dalších kompetentních orgánů, zda si vyžádají pro cvičení náš záchranářský vrtulník.

Jaké činnosti v rámci bezpečnosti ve srovnání se státními leteckými službami České republiky byste jako firma uvítali, kdybyste je mohli jako letecká služba provádět? Např. hašení požárů, monitorace dopravy, letecké snímkování, letecká ochrana významných objektů, pátrací a záchranná činnost (Search and Rescue, SAR), mezinárodní zdravotnické transporty pomocí letadel a vrtulníků či další činnosti jako Policie České republiky a Armáda České republiky, které?

Je to složité, legislativa nám to neumožňuje, například jsme schopni v rámci bezpečnostních úkolů provádět letecké hašení požárů, máme na to techniku, ale nikdo nás o to nepožádá, i když je třeba požár vyžadující leteckou techniku kousek od naší základny. Nedávno tato situace nastala kousek od nás, ptali jsme se Hasičského záchranného sboru České republiky, zda můžeme poskytnout naše prostředky a služby, ale Hasičský záchranný sbor České republiky takovouto nabídku zvažoval, ale nakonec upřednostnil z legislativních pravidel spolupráci s vrtulníkem Letecké služby Policie České republiky, který však byl od požáru daleko. Tak je lepší to nechat shořet, než aby požádali náš vrtulník, který byl tomuto požáru nejblíže. Letecké snímkování a mezinárodní zdravotnické transporty provádíme. Ostatní činnosti nám nepřísluší.

Jak vnímáte z hlediska celé České republiky pokrytí leteckých služeb? Je dostatečná? Je dostatečná v denních i nočních hodinách? Chtěli byste rozšiřovat vaše základny třeba v rámci letecké zdravotnické záchranné služby? Chtěli byste provozovat provoz letecké zdravotnické záchranné služby i v noci?

Domnívám se, že pokrytí České republiky leteckou zdravotnickou záchrannou službou je optimální. V noci je ve službě samozřejmě méně vrtulníků, noční dobu zajišťuje především státní sektor, ale i soukromí provozovatelé provozují pomocí prostředků na noční vidění (NVG) leteckou zdravotnickou záchrannou službu jako základna letecké zdravotnické záchranné služby v Ostravě. V rámci DSA noční vzlety realizuje základna v Hradci Králové, ale ne v primárních zásazích, ale pouze v sekundárních. Z hlediska primárních zásahů je schopna letecká záchranka v Hradci Králové zasahovat přes den od 7 do 19 hodin. Noční zásahy v terénu jsou komplikované, vyžadují naplánování a analyzování situace a oblasti zásahu, proto jejich realizace trvá o něco déle.

Je podle Xxx zapotřebí rozšiřovat základny leteckých služeb státní sféry pro rychlou přepravu odborníků, speciálních jednotek či v rámci pátrání a záchrany po pohřešovaných osobách?

Nemyslím si, že je to nutné.

Jak vnímáte v rámci zajišťování letecké zdravotnické záchranné služby na území České republiky kombinaci provozovatelů státní a soukromé sféry?

DSA, a. s. se nechce vyjadřovat.

Měl by celorepublikový bezpečnostní letový prostor podle Vás být zajišťován pouze státem, převážně soukromou sférou, nebo současná kombinace je vyhovující? Jak se na to jako odborník díváte, jak z odborného, technického, kapacitního a finančního pohledu?

DSA, a. s. se nechce vyjadřovat.

Jak je obecně financována letecká služba DSA, a. s.? Kolik stojí letová hodina a 24 hodinový provoz letecké zdravotnické záchranné služby? Jaká činnost je nejvíce výdělečná a nejdůležitější pro provoz vaší letecké služby?

Jedna letová hodina na jednom vrtulníku stojí cca 110 000 Kč a to pokrývá zcela vše.

Jsou dobře nastavené právní předpisy ohledně letecké bezpečnosti a provozování leteckých služeb v České republice? Co by se mělo změnit?

Je důležité, aby byly dosavadní právní předpisy (zejména evropské) dodržovány a respek- továny všemi, kdo provozují letecké služby. Evropské právní předpisy jsou vyhovující.

Jsou vyhovující prostory pro leteckou techniku a pro personál letecké služby DSA, a. s.?

Vyhovující ano, plníme úkoly bez omezení.

Jak vnímáte možné bezpečnostní hrozby v rámci Evropy a světa pro budoucí provoz a zajišťování letecké služby DSA, a. s. a pro ostatní provozovatele leteckých služeb v České republice? Bude potencionálně muset dojít k posílení provozu, i třeba k rozšíření spektra činností vaší letecké služby?

Domnívám se, že například Armáda České republiky by měla provádět ty úkoly v rámci letecké služby, pro které je především určena a to je zajišťování obrany státu, Policie České republiky by se měla především soustředit v rámci letecké služby na policejní činnosti a zásahy a na ochranu bezpečnosti obyvatelstva. Leteckou zdravotnickou záchrannou službu by měli zajišťovat spíše soukromí provozovatelé vrtulníků ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou kraje, tak jak je to ve vyspělých státech Evropy.

Kam směřuje technologická budoucnost leteckých prostředků (např. bezpilotních leteckých prostředků) a letecké techniky v rámci bezpečnosti? Dotýkají se tyto technologické vize i DSA, a. s.?

Technologická budoucnost bezpilotních leteckých prostředků a letecké techniky směřuje především a měla by směřovat k plnění úkolů v rámci bezpečnosti.

Jaký je Váš názor na problematiku DRONŮ? ANO či NE? V čem ANO, v čem NE?

V bezpečnostní oblasti ANO, v civilní oblasti NE.

Jak se střetává v DSA, a. s. pojem EKONOMIKA a HUMANITA v rámci realizace záchranného letu? (Humanita – aktivace letu, Ekonomika – ekonomické je nelétati – veřejně udávaný trend u soukromé sféry) Jaká je realita?

Je to nesmysl! Tohle bychom si nikdy nemohli dovolit. Pokud je záchranný vrtulník vyžadován a veškeré podmínky pro let jsou splněny, let je realizován a vrtulník v co nejkratší době směřován na místo události.

V současnosti se konkrétně zdravotnická záchranná služba potýká s fenoménem zneužívání zdravotnické záchranné služby, a to nejenom v primárních zásazích, ale i v těch sekundárních. Je více i vyvíjen neopodstatněný tlak na aktivaci vrtulníku? U kterých zásahů nejvíce?

Toto nám nepřísluší, abychom to hodnotili a ani to hodnotit nemůžeme, jelikož my jsme ti, kteří nerozhodují o indikaci letu, ale na vyžádání let pouze realizujeme v rámci transportu pacienta, pokud to samozřejmě aktuální podmínky (počasí atd.) dovolí. Péči o pacienta zajišťuje posádka zdravotnické záchranné služby.

Domníváte se, že provoz letecké služby je příliš drahou službou pro daňové poplatníky, i když se jedná o vzlety pro záchranu života či jiné zajišťování bezpečnosti obyvatel a státu?

Dnešní možnosti v urgentní medicíně a v oblasti letecké záchranné služby se dostaly na velmi vysokou úroveň, jedná se o velmi profesionální a kvalitní službu, která disponuje nejmoder- nějšími postupy a technikou a kvalitními odborníky. Tato kvalita v rámci záchrany lidských životů se nedá vyčíslit penězi.

Je prostor základen a prostor DSA, a. s. na území České republiky kvalitně střežen kvůli potenciálním teroristickým a jiným útokům?

Ne, není. Probíhá pouze bezpečnostní kontrola stroje, pokud se pohybovaly nějaké cizí osoby okolo vrtulníku.

Z výsledků obou rozhovorů s leteckými odborníky provozující letecké služby v záchranné a bezpečnostní oblasti ve státní a soukromé sféře vyplývají tyto skutečnosti.

U Letecké služby Policie České republiky je patrná zejména široká oblast činností a nasazení pohotovostních vrtulníků, s tím jde ale zároveň ruku v ruce i kvalita promyšlených postupů a cílená 100% kvalita zásahu. Kvalita poskytovaných služeb a zásahů vrtulníků Letecké služby Policie České republiky se odráží zejména od dlouhodobého vývoje, kdy nastavení současných postupů a pravidel jsou promyšlená do posledního detailu. Je zde patrná absolutní nemožnost selhání v čemkoli. Činnosti Letecké služby Policie České republiky fungují na základě striktních a konzervativních přístupů. Z druhé strany je však patrné, že v současnosti funguje Letecká služba Policie České republiky v maximálním zatížení, kdy potencionální rozšíření personálu, základen a techniky je téměř nemyslitelné a téměř nerealizovatelné. V rámci vývoje se Letecká služba Policie České republiky nárokům má tendenci přizpůsobovat, ať modernizací vrtulníkové techniky, tak uvažování o pořízení a nasazení bezpilotních leteckých prostředků se určitě nebrání.

U letecké služby DELTA SYSTEM AIR, a. s. (DSA, a. s.) je zřejmá výrazná dynamika prakticky v čemkoli, poměrně snadno a efektivně se tato společnost přizpůsobuje všem nárokům, jak právním, finančním, technickým, personálním. Klade si za důraz kvalitu poskytovaných služeb a dodržování právních předpisů a norem, jak na vnitrostátní, tak zejména na evropské úrovni za každou cenu. Přistupuje ke všemu značně optimisticky a zároveň ke stávajícímu systému

– kombinace soukromé a státní sféry v leteckých službách – nekonfliktně a profesionálně. Snaží se neustále vyvíjet v technickém a schopnostním zastoupením i v těch oblastech, v kterých se zatím legislativně ocitá v defenzivě jako je například hašení požárů. Oproti státnímu sektoru je zde patrná naprostá přehlednost ve financování a v tom kolik přesně co stojí. Každou finanční operaci promýšlí, aby finančně tato společnost netratila, jelikož zisk je pochopitelně základem pro fungování této společnosti a služby. Svůj letový park DSA, a. s. neustále modernizuje, v rámci letecké budoucnosti se ve vývoji ničemu nebrání. V rámci výcviku pilotů a leteckého personálu dosahuje vynikajících výsledků na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Disponuje vlastní leteckou školou.

U Letecké služby Policie České republiky i u společnosti DELTA SYSTEM AIR, a. s. (DSA, a. s.) je především patrné vysoké nasazení pří provádění stanovených úkolů a pevná odpovědnost a přesnost ve všem, aby tyto úkoly byly prováděny vždy, pokud to situace dovolí a kvalitně a efektivně.