VODOVODY A KANALIZACE HRADEC KRÁLOVÉ, A. S.
VODOVODY A KANALIZACE HRADEC KRÁLOVÉ, A. S.
– TŘETÍ ROK V PODMÍNKÁCH ODDÍLNÉHO MODELU
Xxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx
Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s., je vodárenskou společností, která zajišťuje komplex činností souvisejících s výrobou a zásobením pitnou vodou, odkanalizováním ob- cí a čištěním odpadních vod. Působí zejména na území okresu Hradec Králové a zasahuje i do okrajových částí okresů Rychnov nad Kněžnou, Pardubice, Náchod, Kolín, Nymburk, Jičín a Trutnov.
Společnost byla založena jako akciová spo- lečnost Fondem národního majetku České re- publiky dne 8. 10. 1993. Od počátku působila jako tzv. smíšená společnost (vlastník a záro- veň provozovatel veřejného vodovodu a kana- lizace). Ke dni 30. 9. 2005 byla prodána pro- vozní část podniku novému provozovateli – společnosti Královéhradecká provozní, a. s., členu skupiny Veolia Voda – a infrastrukturní majetek na dobu 30 let pronajat k jeho provo- zování. K témuž datu se VaK Hradec Králové,
a. s., stala vlastnickou vodárenskou společnos- tí, mezi jejíž klíčové činnosti patří péče o vodá- renskou a kanalizační síť v regionu svého půso- bení, její evidence, obnova (rekonstrukce, intenzifikace a technické zhodnocení) a další rozvoj a výstavba nových veřejných vodovodů a kanalizací. Mezi další významné činnosti pat- ří kontrola nad provozováním vodovodů a kana- lizací včetně čistíren odpadních vod, provádění inženýrské činnosti související s přípravou a re- alizací vodárenských staveb a dále pak stano- vování výše ceny vodného a stočného.
Společnost existuje již 3 roky v podmínkách tzv. oddílného modelu. Vodárenskou infrastruk- turu vlastní, ale sama ji neprovozuje. Je však vlastníkem 34% podílu v provozní společnosti, což ji staví do relativně významné pozice. Kro- mě třetinového podílu na hospodářském vý- sledku provozovatele rozhoduje i nadále o výši vodného a stočného v regionu (cena je solidár- ní pro všechny spotřebitele). Můžeme konstato- vat, že oddílný model se osvědčil.
Společnost přijala tyto strategické cíle:
1. být regionální vlastnickou společností s mu- nicipálními akcionáři,
2. snaha o vlastnický vztah k veškerému vodá- renskému infrastrukturnímu majetku v území regionu,
3. převzetí obecních majetků (infrastruktury) formou nepeněžitých vkladů do základního kapitálu společnosti,
4. jednotná cena vodného a stočného v regio- nu,
5. realizace investic v souladu s desetiletým plánem,
6. použití veškerého zisku společnosti trvale na realizaci obnovy a rozvoje vodárenské infra- struktury v regionu.
Vlastnická struktura:
• 93 % 104 obcí s akciemi na jméno s omezi- telnou převoditelností, v listinné podobě,
• 7 % akcionáři s akciemi na majitele v listinné podobě, z nichž přibližně polovinu vlastní ob- ce.
Statutární orgány:
Představenstvo: 5 členů z toho obce –
4 zástupci Dozorčí rada: 6 členů z toho obce –
5 zástupců
Počet zaměstnanců: 15
Vodovodní síť
Společnost vlastní a spravuje vodovodní sí- tě v celkové délce 1 280 km včetně 30 353 ks odbočení pro přípojky, prostřednictvím kterých je zásobeno pitnou vodou 149 054 obyvatel. Většina vodovodních sítí společnosti se stala v roce 1999 součástí hradecké části „Vodáren- ské soustavy východní Čechy“. Tato vodáren- ská soustava obsluhuje podstatné části okresů
Obr. 1: Vstupní budova areálu Vodovody kanalizace Hradec Králové, a. s.
SOVAK
ROČNÍK 17 • ČÍSLO 9 • 2008
OBSAH:
Xxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. – třetí rok v podmínkách
oddílného modelu 1
Xxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx pitné vody dodávané veřejnými
vodovody v České republice v roce 2007 6
Xxxxxxxx Xxx
Příklady technologií velkých ČOV
v zahraničí spolufinancovaných z fondů EU 9
Xxxxx Xxxxxxxxx
Cílená a dlouhodobá péče o vodní
zdroje přináší úspěchy 12
Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxx Provozně odzkoušené filtrační jednotky – řešení eliminace sekundární kontaminace
vzduchem 14
Xxxxx Xxxxxxxx
Nové normy z oboru jakosti vod 18
Xxxxxxxx Xxxx
Konference Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů
v období 2007–2013 22
Xxxxxxxx Xxxxx
Padesát let od smrti Xxxxxxxx Xxxxxx,
architekta Podolské vodárny 24
Oprava tekoucích hrdel technologií
vnitřních nerezových pasů IRB 360 26
Institut environmentálních služeb
a „malá voda“ 27
Xxxxxx Xxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx Co se děje za vodoměrem? Možné scénáře revize evropské směrnice
pro pitnou vodu 28
Plán obnovy vodovodů a kanalizací 30
Semináře… školení… kurzy… výstavy… 31
Titulní strana: Věžový vodojem Nový Hradec Králové
Legenda:
stávající nově navržené objekty objekty
PKP
100
Teplice n. M.
100
vodojem zemní vodojem věžový úpravna vody zdroje soustavy [l/s]
vodovodní řady
Police n. M.
Náchod
Jaroměř
LITÁ
Nový Bydžov
Hradec Králové
NECHANICE
Třebechovice
ORLICE
Chlumec n. C.
HROBICE
170
Rohovl. Bělá
Holice
Řečany
Přelouč
Pardubice
40 NEMOŠICE
MOKOŠÍN
Chrudim
X. Xxxxxx
MARKOVICE
Chrást
100
PODLAŽICE
PRÁČOV
Hlinsko
220
150
35
Náchod, Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. Účelem vytvoření této soustavy bylo především efektivní využití současných zdrojů vody, zastu- pitelnost zdrojů při možných haváriích a mož- nost výběru. Hlavní podzemní zdroj pitné vody hradecké části soustavy se nachází v lokalitě hydrogeologického rajonu Podorlická křídová pánev, jímací území Litá. Jedná se o podzemní vodu čerpanou z 11 vrtů hlubokých až 150 m. Povolené množství čerpání bylo počátkem to- hoto roku vodoprávním úřadem zredukováno z 250 na 220 l/sec a reálné riziko dalšího nuce- ného omezování v budoucnu existuje. Víc než polovina potenciálu zdrojů leží v evropsky vý- znamné lokalitě NATURA 2000, a pokud by veřejný zájem ochrany přírody převýšil jiný ve- řejný zájem – zásobení obyvatelstva pitnou vo- dou, mohlo by to vyvolat problém nedostatku kvalitní pitné vody. Voda z Lité je dopravována přivaděčem dlouhým 23 km do Hradce Králové, akumulována ve vodojemech o kapacitě 48 820 m3 a odtud rozváděna ke spotřebiteli.
350
50
50
Na veřejný vodovod je napojeno 95 % obyvatelstva regionu.
Obr. 2: Vodárenská soustava východní Čechy
Obr. 3: Pohled na podzemní vodojemy v Hradci Králové, kapacita 48 000 m3
Kanalizace, odvádění a čištění odpad- ních vod
Vodohospodářský rozvoj v oblasti odvádění a čištění odpadních vod zatím nedoznal tako- vých kvantitativních parametrů jako v oblasti zá- sobení pitnou vodou z veřejného vodovodu. Na druhou stranu však již nyní platí, že všechna města a obce s počtem nad 2 000 obyvatel ma- jí vybudovány kanalizační systémy zakončené čistírnou odpadních vod.
Provoz kanalizací je doprovázen v mnoha případech nevyhovujícím technickým stavem potrubí a zejména hydraulickými obtížemi a ta- ké není dosahováno přípustných hodnot zne- čištění ve vypouštěných odpadních vodách dle požadavků EU pro tzv. citlivé oblasti, a to na ČOV v Hradci Králové a Novém Bydžově. V současné době probíhá příprava stavebně- technologických úprav na obou čistírnách, aby byly nejdéle do konce roku 2010 splněny pod- mínky dané nařízením vlády České republiky č. 61/2003 Sb.
Svoji činnost v oboru kanalizací v současné době VaK Hradec Králové zaměřuje také na je- den z jejích klíčových problémů, kterým je sní- žení podílu balastních vod v odpadních vodách a zahajuje etapu poměrně rozsáhlé obnovy sto- kové sítě v Hradci Králové, Novém Bydžově, Třebechovicích pod Orebem, Chlumci nad Cid- linou, Smiřicích a Nechanicích.
Společnost vlastnila ke konci roku 2007 494 km stok a cca 16 tisíc ks odboček pro ka- nalizační přípojky.
Kanalizační sítě jsou rekonstruovány prů- běžně v závislosti na prioritách a dostupnosti fi- nančních zdrojů společnosti.
Opravy kanalizačních sítí jsou v zodpověd- nosti provozovatele Královéhradecké provozní,
a. s., a jsou jí plánovány v závislosti na vyhod- nocení poruchovosti kanalizací v minulých ob- dobích, včetně výhledu rozvoje oblastí a plánů obcí na opravy komunikací. Drobné opravy, ne- vyžadující projektovou dokumentaci, jsou zajiš- ťovány pracovníky provozovatele přímo, ostatní opravy jsou zadávány jiným dodavatelům.
V následujícím přehledu uvádíme nejvýznamnější skupinové kanali- zace společnosti (nad 500 EO):
Hradec Králové – má vybudovaný jednotný kanalizační systém s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod. Městské odpadní vo- dy jsou zde od roku 1995 likvidovány na čistírně, která leží v místní čás- ti města Třebeš na levém břehu řeky Labe, asi 1 km jižně za městem
směrem na Vysokou nad Labem. Stoková síť města je na ČOV připoje- na prostřednictvím hloubkové kanalizace. Odpadní voda je ve stokové síti města svedena na několika místech prostřednictvím spadišť do hloubky 25–28 m pod terén a gravitačně dopravena 5,2 km dlouhým při- vaděčem o průměru 2,8 m na čistírnu. Odtud je z hloubky 32 m vyčer- pána na povrch a na ČOV vyčištěna. V roce 2004 zde byla uvedena do
Obr. 4: Mapa oblastí s veřejným vodovodem Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s.
Obr. 5: Mapa oblastí s veřejnou kanalizací Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s.
trvalého užívání úprava technologické linky, v důsledku které se snížilo znečištění v ukazateli anorganický dusík ve vyčištěné odpadní vodě pod hodnoty 15 mg/l. Další intenzifikaci čistírny s ohledem na požadavek li- mitní koncentrace 10 mg/l celkového dusíku ve vypouštění odpadní vody z ČOV bude nutné provést do roku 2010.
Nový Bydžov – má vybudovaný jednotný kanalizační systém včet- ně ČOV, kterou společnost v roce 2007 koupila od soukromého vlastní- ka (9 000 EO). XXX je nutno do roku 2010 zrekonstruovat.
Chlumec nad Cidlinou – má vybudovaný jednotný kanalizační systém s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod, v roce 2006 byla provedena její rekonstrukce (5 004 EO).
Smiřice, Holohlavy a Černožice – mají vybudovaný jednotný ka- nalizační systém svedený na čistírnu ve Smiřicích (4 676 EO), Libčany
mají vybudovaný jednotný kanalizační systém pro část obce, zakončený ČOV (990 EO), Nechanice mají vybudovaný jednotný kanalizační systém s čistírnou (888 EO), Černilov – má vybudovaný jednotný kana- lizační systém svedený na čistírnu (709 EO), Třebechovice pod Orebem mají vybudovaný jednotný kanalizační systém, odpadní voda je čerpána do města Hradec Králové, kde je likvidována na centrální ČOV.
Převažující podíl odpadních vod přiváděných na ČOV v majetku spo- lečnosti je komunálního charakteru, podíl průmyslových vod je do 10 %. U průmyslových odpadních vod byl zaznamenán v posledních letech po- kles způsobený především ukončením provozů zákaznicky významných podniků (pivovar, mlékárny, koželužna).
Na veřejnou kanalizaci je napojeno 77 % obyvatelstva regionu.
Tabulka 1: Přehledná informace o základních technických parametrech vodovodů a kanalizací | ||||||
Ukazatel | měrná jednotka | 2005 | 2006 | 2007 | ||
Délka vodovodní sítě | km | 1 253 | 1 276 | 1 280 | ||
Počet vodovodních přípojek (nejsou v majetku společnosti) | ks | 29 056 | 29 803 | 30 353 | ||
Kapacita vodovodů | l . sec–1 | 752 | 752 | 752 | ||
Obsah vodojemů | m3 | 63 044 | 61 617 | 61 670 | ||
Počet čistíren odpadních vod | ks | 12 | 12 | 12 | ||
Kapacita ČOV | m3 . den–1 | 59 937 | 72 373 | 75 392 | ||
Délka stokové sítě | km | 477 | 489 | 494 | ||
Počet kanalizačních přípojek /nejsou v majetku společnosti/ | ks | 15 963 | 16 228 | 16 363 | ||
Tabulka 2: Přehled vybraných údajů o provozu vodovodů a kanalizací | ||||||
Ukazatel | měrná jednotka | 2005 | 2006 | 2007 | ||
Počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů | ks | 147 627 | 147 782 | 149 054 | ||
Voda vyrobená ve vlastních vodohospodářských zařízeních | tis. m3 | 7 290 | 7 456 | 6 922 | ||
• z toho ze zdrojů podzemní vody | tis. m3 | 7 286 | 7 445 | 6 800 | ||
• z toho ze zdrojů povrchové vody | tis. m3 | 4 | 11 | 122 | ||
Voda převzatá | tis. m3 | 2 210 | 2 206 | 2 200 | ||
Voda předaná | tis. m3 | 0 | 18 | 0 | ||
Specifická spotřeba vody fakturované pro domácnosti | l . os–1. den–1 | 87 | 89 | 88 | ||
Počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci | ks | 125 795 | 119 600 | 120 977 | ||
Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace (fakturované) | tis. m3 | 8 215 | 8 356 | 8 306 | ||
• z toho z domácností | tis. m3 | 4 130 | 4 224 | 4 218 | ||
• z toho od ostatních | tis. m3 | 2 416 | 2 468 | 2 332 | ||
• z toho srážkové vody | tis. m3 | 1 669 | 1 664 | 1 756 | ||
Množství čištěných odpadních vod, které byly vypuštěny | tis. m3 | 8 193 | 8 334 | 8284 | ||
do kanalizace a současně zpoplatněny | ||||||
Množství čištěných odpadních vod celkem | tis. m3 | 15 787 | 18 088 | 18 091 | ||
Množství odpadních vod vypouštěných do vodních toků celkem | tis. m3 | 15 809 | 19 102 | 18 126 | ||
Tabulka 3: Přehled investičních potřeb a finančních zdrojů za poslední tři roky | |||||
2005 | 2006 | 2007 | |||
1. Investiční výdaje celkem | 292 585 | 169 263 | 304 242 | ||
z toho | |||||
• nákup hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku | 243 440 | 135 670 | 256 742 | ||
• splátky návratné finanční výpomoci | 39 890 | 19 740 | 19 618 | ||
• splátky bankovních úvěrů se státní zárukou (bezúročné) | 9 255 | 13 853 | 18 882 | ||
• splátky předplaceného nájemného | 0 | 9 000 | |||
• rezerva – převod do příštího roku | 20 588 | 17 935 | –9 579 | ||
2. Zdroje financování celkem | 313 173 | 187 197 | 294 663 | ||
z toho | |||||
• příděl z odpisů, resp.nájemného | 139 475 | 118 000 | 117 900 | ||
• výnosy z upisovaných akcií | 37 896 | 31 593 | 33 637 | ||
• systémová dotace poskytnutá ze státního rozpočtu | 25 371 | 9 114 | 10 431 | ||
• úvěry ze státní zárukou (bezúročné) | 100 353 | 7 873 | |||
• předplacené nájemné od provozovatele | 60 000 | ||||
• vlastní finanční prostředky z předchozích a běžného období | 54 760 | ||||
• počáteční zůstatek – převod z minulého roku | 10 078 | 20 588 | 17 935 | ||
Podíl vlastních zdrojů v % na investičních výdajích | 61 | 71 | 74 | ||
Podíl cizích zdrojů v % na investičních výdajích | 39 | 29 | 26 | ||
Obr. 6: ČOV Hradec Králové, kapacita 143 000 EO
Správa majetku
K hlavní činnosti VaK Hradec Králové, a. s., patří správa jejího infra- strukturního majetku (tabulka 1).
Dle majetkové evidence vodovodů a kanalizací, kterou společnost vede v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanaliza- cích, je pořizovací cena vodárenské infrastruktury následující:
výši 400 mil. Kč, z toho cca 357 mil. Kč je již spla- ceno. Splátky zvýhodně- ných bezúročných ban- kovních úvěrů z Evropské investiční banky ve výši 137 mil. Kč, které společ- nost čerpala prostřednic- tvím Českomoravské zá- ruční a rozvojové banky v letech 2002–2006 na re- alizaci 9 akcí vodovodů a kanalizací a které budou tvořit 7 % objemu celko- vých investičních potřeb. EIB půjčila společnosti v tomto období celkem 199 mil. Kč, z toho cca 26 mil. Kč je již splaceno. Splátky předplaceného nájemného od provozo- vatele ve výši 240 mil. Kč, které bude společnost po- třebovat na pokrytí dofi- nancování svých projektů na obnovu a rozvoj kanali-
Obr. 8: Kanalizační čerpací stanice se separací pevných látek pro 1 500 oby- vatel
• vodovody 5 160 594 000,– Kč
• kanalizace 4 354 681 000,– Kč
• úpravny vody 840 011 000,– Kč
• čistírny odpadních vod 1 327 767 000,– Kč
Celková pořizovací cena infrastrukturního majetku, který společnost vlastní, je 11 683 053 000,– Kč (stanovená dle Metodického pokynu MZe pro orientační ukazatele výpočtu pořizovacích cen objektů).
Společnost vede i provozní evidenci pronajatého infrastrukturního majetku (tabulka 2).
Obr. 7: Vodojem Třebechovice pod Orebem, kapacita 2 x 350 m3
Investiční a inženýrská činnost
Se správou majetku úzce souvisí i jeho obnova a rozvoj. Tuto činnost obstarává 5 techniků společnosti, kteří připravují investiční projekty, za- jišťují jejich realizaci a uvedení do provozu. Společnost má schválený dlouhodobý investiční program do roku 2017 a plní jej na základě detail- ně zpracovaného ročního plánu.
Přehled investičních výdajů a zdrojů financování za poslední 3 účet- ní období – tabulka 3.
Společnost bude do roku 2017 realizovat tyto investiční potře-
by:
• pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v hod- notě cca 1 500 000 000 Kč, který bude tvořit 78 % objemu celkových investičních potřeb, splátky návratných finančních výpomocí ve vý- ši 43 mil. Kč, které společnost čerpala ze státního rozpočtu v průběhu let 1993–2000 na realizaci 12 akcí vodovodů a kanalizací a které bu- dou tvořit 2 % objemu celkových investičních potřeb. Státní rozpočet poskytl v minulosti společnosti návratné finanční výpomoci v celkové
zací a ČOV a které budou tvořit cca 13 % objemu celkových investič-
ních potřeb.
Dlouhodobými prioritami společnosti v oblasti investiční výstavby jsou obnova a technická zhodnocení stávajících vodovodů a kanalizací, dodržení jakosti pitné vody určené pro lidskou spotřebu, rekonstrukce a rozšíření stávajících ČOV a výstavba kanalizační sítě v aglomeracích o velikosti 500–2 000 ekvivalentních obyvatel.
Obr. 9: Úpravna vody Hájek, odželeznění, kapacita 45 l/s
Systém řízení kvality
Společnost získala v dubnu 2008 certi- fikát, kterým prokázala zavedení a udržová- ní systému managementu odpovídající po- žadavkům ČSN EN ISO 9001:2001 pro své dva hlavní obory činnosti, kterými je inves- torská a inženýrská činnost v investiční vý-
stavbě a správa majetku. Společnost si od zavedení systému slibuje ze- fektivnění své činnosti, zlepšení kvality výsledků své práce a komunikace se zákazníky.
Xxx. Xxxxx Xxxxxx
technicko-provozní náměstek
Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. e-mail: xxxxx.xxxxxx@xxxxx.xx
Xxxxx Xxxxxxxx
Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. e-mail: xxxxx.xxxxxxxx@xxxxx.xx
JAKOST PITNÉ VODY DODÁVANÉ VEŘEJNÝMI VODOVODY V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2007
Xxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx
Úvod
V souladu s legislativou EU je v České republice prováděno syste- matické monitorování jakosti pitné vody ve všech veřejných vodovodech. Výsledky rozborů vzorků odebraných v místě, kde spotřebitel odebírá vo- du ke spotřebě (tj. na kohoutku u spotřebitele), jsou od roku 2004 cent- rálně shromažáovány v informačním systému PiVo (IS PiVo), jehož správcem je Ministerstvo zdravotnictví. Do tohoto informačního systému mohou být vloženy pouze výsledky rozborů provedených v laboratořích akreditovaných Českým institutem pro akreditaci, laboratořích autorizo- vaných Státním zdravotním ústavem, nebo laboratořích, které jsou drži- telem osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného Akreditovaným Střediskem pro posuzování způsobilosti laboratoří (ASLAB), čímž je za- ručena kvalita získaných dat.
2007
2006
2005
NMH (> 5 000 obyvatel)
MH (> 5 000 obyvatel)
NMH (≤ 5 000 obyvatel)
MH (≤ 5 000 obyvatel)
0 1 2 3 4 5 6
překročení limitní hodnoty [%]
Graf 1: Jakost pitné vody v monitorovaných oblastech v letech 2005–2007 (NMH – nejvyšší mezní hodnota, MH – mezní hodnota)
Státní zdravotní ústav (SZÚ) každoročně zpracovává takto získané údaje do podrobné souhrnné zprávy o kvalitě pitné vody v ČR. Plné zně- ní zpráv je dostupné na internetu na stánkách SZÚ (xxxx://xxx.xxx.xx). Cílem tohoto článku, který navazuje na informace o kvalitě pitné vody v roce 2004 (Sovak č. 5/2006) a v roce 2006 (Sovak č. 9/2007), je po- skytnout přehled o jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody v roce 2007.
Přehled počtu zásobovaných oblastí (vodovodů), z nichž byly v le- tech 2004–2007 získány a do IS PiVo vloženy údaje, celkového počtu ji- mi zásobovaných obyvatel spolu s počtem odebraných vzorků a počtem získaných hodnot, rozdělený na větší (zásobující více než 5 000 obyva- tel) a menší oblasti, je uveden v tabulce 1.
Údaje uvedené v tabulce 1 dokumentují, že se v České republice po- dařilo realizovat systém monitorování (kam řadíme i sběr dat) kvality pit- né vody rozváděné veřejnými vodovody, který je funkční, stabilní a zís- kává každoročně dostatečné množství dat prakticky ze všech vodovodů. Hlavním zdrojem údajů o získaných hodnotách ukazatelů jakosti pitné vody jsou rozbory provedené provozovateli veřejných vodovodů. Jejich podíl stoupl ze 70 % v roce 2004 na téměř 90 % v roce 2007. Zbytek pak pochází z rozborů provedených hygienickou službou.
Jakost dodávané pitné vody
Vývoj jakosti pitné vody dodávané veřejnými vodovody v posledních třech rocích, tj. v období let 2005–2007, je znázorněn na grafu 1. Pro- cento nedodržení limitů vyhlášky č. 252/2004 Sb. u ukazatelů limitova- ných mezní hodnotou (MH), resp. nejvyšší mezní hodnotou (NMH) je vztaženo k celkovému počtu stanovení příslušného typu limitní hodnoty. Odděleně jsou hodnoceny oblasti zásobující více než 5 000 a do 5 000 obyvatel.
Výsledky prezentované na grafu 1 dokumentují, že v uvedeném ob- dobí (2005–2007) četnost překročení NMH zdravotně významných ukazatelů jakosti v distribuční síti větších oblastí se pohybuje v rozmezí 0,1–0,2 %, četnost nedodržení MH klesla z 1,34 % v roce 2005 na 1,12 % v roce 2007. V menších oblastech četnosti nálezů překročení
1 %
78 %
21 %
4 % 14 %
82 %
nikdy
občas – do 50 % často – nad 50 %
NMH mírně kolísaly kolem hodnoty 1,2 %, četnost nedodržení MH kles- la z 3,6 % v roce 2005 na 3,37 % v roce 2007. I v roce 2007 byla potvr- zena dříve nalezená jednoznačná závislost jakosti pitné vody na velikosti oblasti, resp. počtu zásobovaných obyvatel. Četnost nedodržení limitních hodnot klesá s rostoucím počtem zásobovaných obyvatel. V případě NMH z 1,38 % v nejmenších oblastech zásobujících do 1 000 obyvatel na 0,03 % v oblastech zásobujících více než 100 000 obyvatel, četnost
a) NMH b) MH
Graf 2: Rozdělení obyvatelstva podle maximálního relativního počtu (v %) nálezů překročení nejvyšší mezní hodnoty (NMH) a mezní hod- noty (MH) stejného ukazatele v roce 2007
překročení MH obdobně klesá z 3,77 % na hodnoty kolem 1 % v oblas-
tech zásobujících více než 25 000 obyvatel.
Graf 2 uvádí rozdělení obyvatelstva podle maximálního poměrného počtu nálezů překročení limitní hodnoty stejného ukazatele v roce 2007. 7,4 milionu obyvatel (78 %) bylo zásobováno pitnou vodou z distribuč-
Tabulka 1: Přehled údajů získaných z veřejných vodovodů za roky 2004–2007 a vložených do IS PiVo | |||||||
Rok | Oblast zásobuje obyvatel | oblastí | Monitorováno obyvatel | odběrů | hodnot | ||
2007 | nad 5 000 | 281 | 7 579 282 | 13 974 | 323 883 | ||
2007 | do 5 000 | 3 753 | 1 941 210 | 21 760 | 497 671 | ||
2007 | Celkem | 4 034 | 9 520 492 | 35 000 | 000 000 | ||
2006 | nad 5 000 | 282 | 7 590 205 | 14 162 | 324 340 | ||
2006 | do 5 000 | 3 795 | 1 967 743 | 21 000 | 000 000 | ||
2006 | Celkem | 4 077 | 9 557 948 | 36 144 | 837 278 | ||
2005 | nad 5 000 | 279 | 7 559 204 | 14 342 | 332 415 | ||
2005 | do 5 000 | 3 758 | 1 927 130 | 21 444 | 513 688 | ||
2005 | Celkem | 4 037 | 9 486 334 | 35 786 | 846 103 | ||
2004 | nad 5 000 | 266 | 7 304 874 | 14 086 | 323 373 | ||
2004 | do 5 000 | 3 525 | 1 847 847 | 16 000 | 000 000 | ||
2004 | Celkem | 3 791 | 9 152 721 | 30 880 | 714 185 | ||
ních sítí, v nichž v roce 2007 nebylo nalezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných NMH. V dalších oblastech zásobujících více než 2 miliony obyvatel bylo sice nedodržení NMH nalezeno, ale u žádného z ukazatelů limitovaných NMH nedošlo k překroční limitu s četností pře- vyšující 50 % provedených stanovení tohoto ukazatele. V převážně nej- menších vodovodech zásobujících téměř 100 000 obyvatel bylo pak alespoň u jednoho ukazatele nalezeno překročení NMH s četností pře- vyšující 50 % provedených stanovení, ve 203 vodovodech zásobujících dohromady 43 000 obyvatel (0,45 %) bylo nejméně u jednoho ukazate- le nalezeno překročení NMH uvedené ve vyhlášce 252/2004 Sb. ve všech provedených stanoveních. Z toho 83 vodovodů zásobujících 26 000 obyvatel má pro daný ukazatel v IS PiVo evidovanou platnou do- časnou výjimku.
Obdobně pro ukazatele limitované MH (nedodržení MH vápníku a hořčíku není do hodnocení zahrnuto, protože MH platí jen pro vody uměle změkčované) platí, že pitnou vodou, v níž nebylo v roce 2007 na- lezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných MH, bylo zásobováno 1,3 milionu obyvatel; vodu v níž bylo překročení MH nejmé- ně u jednoho ukazatele jakosti nalézáno občas (do 50 % provedených stanovení tohoto ukazatele) dostávalo 7,8 milionů spotřebitelů a voda, ve které bylo překročení MH nalezeno nejméně u jednoho ukazatele s četností vyšší než 50 % provedených stanovení, byla distribuována v oblastech zásobujících 0,4 milionu obyvatel.
Hodnocení dodržování jednotlivých ukazatelů jakosti
Hodnocení dodržování limitních hodnot jednotlivých ukazatelů jakos- ti pitné vody daných vyhláškou 252/2004 Sb. v roce 2007 je dokumen- továno v grafech 3–5. Ve větších oblastech zásobujících více než 5 000 obyvatel byla nejčetněji překračována MH železa (6 % stanovení tohoto ukazatele), trichlormetanu (2,3 %) a manganu (1,5 %). Z mikrobiologic-
železo zákal trichlormetan
sodík sírany
pH pach mangan konduktivita
chuť CHSKMn
chloridy
chlór volný
hliník celkový organický uhlík
barva amonné ionty
≤ 5 000 obyvatel
> 5 000 obyvatel
0 2 4 6 8
10 12
14 16
kých ukazatelů jakosti bylo s největší četností nalezeno překročení MH počtu kolonií při 36 °C (4,2 %) a počtu kolonií při 22 °C (2,1 %). Překro- čení limitní hodnoty typu NMH (zdravotně nejvýznamnější ukazatele) nepřesáhlo hodnotu 0,75 % u žádného ukazatele. V menších zásobova- ných oblastech bylo poměrně časté překročení MH nalezeno u ukazate- lů pH (15 %), železo (8,7 %) a mangan (7,4 %), z mikrobiologických uka- zatelů v případě koliformních bakterií (6,5 %) a počtu kolonií při 36 °C (6,2 %). K překročení NMH zdravotně významných ukazatelů došlo nej- četněji u ukazatele dusičnany (5,7 %), pesticidů Desetylatrazin (9,4 %) a Atrazin (3,3 %) a mikrobiologických ukazatelů enterokoky (3 %) a Es- cherichia coli (2,4 %).
Hodnocení dodržení limitních hodnot ukazatele vápník a ukazatele hořčík nebylo do obrázků zahrnuto, neboť u těchto ukazatelů vyhláška vyžaduje dodržení minimálního obsahu jen u vod, u kterých je při úpra- vě uměle snižován jejich obsah. Protože však přítomnost optimálních koncentrací vápníku a hořčíku v pitné vodě má nesporný zdravotní vý- znam, byly koncentrace těchto prvků v dodávané pitné vodě hodnoceny zvlášť.
Pouze 5 % obyvatel je zásobováno pitnou vodou s optimální dopo- ručenou koncentrací hořčíku (20–30 mg/l), 3 % dostávají vodu s vyšší koncentrací. Voda dodávaná 71 % obyvatel zásobovaných z veřejných
≤ 5 000 obyvatel
> 5 000 obyvatel
počty kolonií při 36 °C počty kolonií při 22 °C MO – živé organizmy MO – počet organizmů MO – abioseston koliformní bakterie Escherichia coli
enterokoky
Clostridium perfringens
0 2 4 6 8 10 12
překročení limitní hodnoty [%]
překročení limitní hodnoty [%]
Graf 4: Chemické a fyzikální ukazatele jakosti pitné vody s mezní hod- notou. Rok 2007. U ukazatelů chloritany a ozón překročení limitní hod- noty nebylo nalezeno.
≤ 5 000 obyvatel
> 5 000 obyvatel
trichloreten trihalometany
selen rtuť
PL celkem
olovo nikl kadmium fluoridy dusitany dusičnany bromičnany beryllium
benzo(a)pyren
benzen arzén antimon
0 1 2 3 4 5 6
překročení limitní hodnoty [%]
Graf 3: Mikrobiologické a biologické ukazatele jakosti pitné vody. Rok 2007
Graf 5: Chemické a fyzikální ukazatele jakosti pitné vody s nejvyšší mez- ní hodnotou. Rok 2007. U ukazatelů 1,2-dichloretan, chloreten, měď, mikrocystin-LR, stříbro a tetrachloreten překročení limitní hodnoty neby- lo nalezeno, u ukazatelů bor, chrom, kyanidy a polycyklické aromatické uhlovodíky je menší než 0,05 %.
vodovodů obsahuje hořčík v koncentraci nižší než 10 mg/l. Vodu obsa- hující optimální množství vápníku (40–80 mg/l) dodávají vodovody záso- bující 20 % obyvatel, 24 % spotřebitelů dostává vodu s vyšším obsahem tohoto prvku a 33 % obyvatel má ve svém vodovodu vodu s obsahem vápníku pod 30 mg/l. Vodou s optimální tvrdostí (2–3,5 mmol/l) je záso- bováno 28 % obyvatel, měkčí voda je distribuována 63 %, tvrdší 9 % obyvatel.
Údaje znázorněné v grafech 3–5 opět potvrzují, že nálezy nedodr- žení limitu jsou četnější v menších vodovodech zásobujících do 5 000 obyvatel. Výjimkou je pouze trichlormetan (chloroform), u kterého je na- opak překročení limitu četněji nalezeno ve větších vodovodech, což ne- pochybně souvisí s větší dobou zdržení vody v těchto sítích, s použitím povrchových zdrojů a snad i (celkové) větší dávky chlóru.
Z hlediska zdravotního rizika se jako nejproblematičtější jeví ukaza- tele dusičnany a trichlormetan. U těchto ukazatelů byla proto provedena podrobnější analýza dodaných dat. Obsah trichlormetanu byl v roce 2007 stanoven ve vzorcích pitné vody ze 3 197 oblastí, získáno bylo 5 372 hodnot, z toho v 90 případech bylo nalezeno překročení MH (30 μg/l). V 19 oblastech zásobujících celkem 40 000 obyvatel nebyla střední hodnota (medián) stanovené koncentrace menší než MH. V této skupině je 1 oblast zásobující více než 5 000 obyvatel a 5 oblastí záso- bujících více než 1 000 obyvatel.
Obsah dusičnanů v pitné vodě byl v roce 2007 stanoven ve 4 028 oblastech, získáno bylo 30 821 hodnot. Překročení NMH (50 mg/l) bylo zjištěno v 1 107 nálezech. Ve 179 oblastech se nalezená střední hodno- ta (medián) koncentrace pohybovala v rozmezí 50–131 mg/l, tj. dosáhla
či převýšila NMH tohoto ukazatele, 103 z nich má platnou výjimku (limit 60–95 mg/l). Těchto 179 oblastí zásobuje celkem 58 500 obyvatel, pou- ze 2 z nich však zásobují více než 5 000 spotřebitelů. Mírnější hygienic- ký limit schválený orgány ochrany veřejného zdraví pro ukazatel dusič- nany platil v roce 2007 ve 163 zásobovaných oblastech, povolená limitní hodnota se pohybovala v rozmezí 60–100 mg/l.
Závěr
Ze sítí veřejných vodovodů 4 034 zásobovaných oblastí, které záso- bují pitnou vodou více než 9,5 milionů obyvatel, bylo v roce 2007 ode- bráno 35 734 vzorků a jejich rozborem získáno 821 554 hodnot ukaza- telů jakosti pitné vody. Výsledky rozborů pitné vody shromažáované od roku 2004 v IS PiVo dokládají, že jakost pitné vody u spotřebitele posu- zovaná z hlediska dodržování limitních hodnot stanovených platnou le- gislativou je v souhrnu lepší ve větších zásobovaných oblastech, jakosti vody distribuované malými lokálními vodovody je třeba věnovat zvýše- nou pozornost. V uvedeném období nedošlo k výrazným změnám v ja- kosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody.
Obecně lze konstatovat, že jakost pitné vody v ČR je na velmi dob- ré úrovni, srovnatelné s vyspělými evropskými zeměmi, a spotřebitelé ji vnímají většinou pozitivně, nicméně prostor ke zlepšování zde stále exi- stuje.
Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, XXx., XXXx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx, XXx.
Státní zdravotní ústav
e-mail: xxxxx@xxx.xx, xxx.xxx.xx
|
Informace
o Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR
a o jeho činnosti najdete na
SEMINÁŘ
PŘÍKLADY TECHNOLOGIÍ VELKÝCH ČOV V ZAHRANIČÍ SPOLUFINANCOVANÝCH Z FONDŮ EU
Xxxxxxxx Xxx
Příspěvek z konference „Nové metody a postupy při provozování ČOV“ konané 1.–2. 4. 2008 v Moravské Třebové.
Úvod
Evropská unie prostřednictvím svých fondů v uplynulém finančním období 2000–2006 výrazně podpořila výstavbu a rekonstrukce řady vel- kých čistíren odpadních vod (ČOV) v různých zemích. Obvykle před pod- pisem finančního memoranda projektu zajistila pomocí tzv. technické asistence (TA) konzultační služby a projektovou přípravu většinou pro- střednictvím významných evropských projektově konzultačních společ- ností. V České republice nebyla forma technické asistence pro tento typ služeb použita. Bylo zajímavé posoudit, jaké technologie čištění odpad- ních vod byly v rámci uvedené TA uplatněny v oblasti velkých ČOV (v tomto příspěvku míněna kapacita více jak 1 mil. EO). Hydroprojekt CZ,
a. s., se pokusil o jednoduché vyhodnocení vývoje praktického využívá- ní čistírenských technologií (v tomto příspěvku jako celkové řešení ČOV) v oblasti velkých ČOV k naplnění směrnice 91/271/EEC. Z provedené studie vychází i tento příspěvek, který uvádí dva příklady největších ČOV, které mohou být srovnávací např. i pro konečné řešení ÚČOV Praha.
Přístupy k použití technologií na velkých ČOV
Požadavky na čištění odpadních vod definované pro nové členské země EU formou směrnice 91/271/EEC následně transformované do národní legislativy jednoznačně vyvolaly v případě velkých ČOV nezbyt- nost použití technologií s vysokou účinností odstraňování dusíku a fosfo- ru. Současně s touto skutečností vždy muselo být řešeno zpracování vyprodukovaných kalů. Technologické řešení muselo být obvykle uplat- něno v rámci existující ČOV s cílem optimálního využití stávajících objek- tů a spolu s novými celky ČOV bylo cílem dosáhnout nízkých odtokových hodnot koncentrací celkového N a P. Prakticky vždy se současně řešila otázka rozšíření kapacity ČOV, zvýšení ekologického zabezpečení ČOV, snížení energetické náročnosti a zvýšení úrovně řízení procesů. Někdy však na základě doporučení byla postavena zcela nová ČOV.
Základní kritéria pro volbu technologie pro vodní a kalovou linku Investoři a projektanti měli při volbě technologie pro vodní linku ob- vykle zadání shrnuté do následujících bodů vyplývajících i z principiál- ních podmínek pro poskytnutí finančních dotačních prostředků z fondů
EU:
• použít výhradně ověřené technologie pro velké ČOV,
• technologicky navázat na stávající proces (obvykle aktivační proces) a volit vysoce flexibilní proces (proto převládlo použití aktivačního pro- cesu),
• řešit otázku maximálních a dešťových přítoků,
• minimalizovat vliv na okolí (zápach, hluk),
• optimalizovat plošné řešení celé ČOV (minimalizovat zábory půdy).
V případě kalové linky obsahovalo zadání obvykle tyto skutečnosti:
• minimalizovat produkci kalů (mechanická desintegrace, ozonizace, UV apod.),
• vyhovět stále se zpřísňující legislativě v oblasti odpadů, zajistit hygieni- zaci (stabilizaci) kalu,
• použít řešení zahrnující otázku finální likvidace kalu, přitom bylo nepří- pustné řešení ve formě skládkování a přímého použití odvodněných ka- lů na půdu.
Vodní linka – nadvláda aktivačního procesu
Aktivační proces jako technologie v současnosti široce používaná k čištění odpadních vod je proces na jedné straně téměř standardizova- ný do schémat ověřených praxí a dokonale poznaný, na druhé straně té- měř vždy nezbytně individuálně aplikovatelný na daný případ. Lze kon- statovat, že aktivační proces je dokonale prověřenou technologií, avšak stále ještě s možnostmi zdokonalení z hlediska praktické aplikace a sní- žení odtokových hodnot (Xxxxxxx, Steichen, 2006). V kombinaci s další- mi technologiemi se tak výzkum a vývoj aktivačního procesu nyní ubírá směrem k optimálním variantám dosahujícím velmi nízkých odtokových koncentrací celkového dusíku (Ncelk < 5 mg/l a Pcelk < 0,5 mg/l).
I to byl snad důvod, proč ve zpracovaném přehledu navržených ře-
šení pro velké ČOV aktivační proces jako řešení pro vodní lin-
ku zcela převládal. Odstraňování dusíku a fosforu (biological nutrient re- moval, BNR) má za sebou zkušenosti z více jak 30 let praktického pou- žívání. Snížení emisních limitů N a P však značně omezuje využití široké škály technologických uspořádání aktivačního procesu. V případě pro- jektů velkých ČOV se jednalo o známé hodnoty Ncelk = 10 mg/l a Pcelk = 1 mg/l. Základem konečného uspořádání vodní linky se tak sta- ly (mimo ČR) dvě skupiny: Phoredox nebo UCT uspořádání, tedy kom- binace anaerobních, anoxických a oxických zón s vysokými stupni recir- kulace aktivační směsi. Výrazným způsobem se uplatnilo řešení aktivační nádrže jako oběhové především z důvodu možnosti zcela od- dělit hydrodynamickou a oxygenační složku použitím kombinovaného systému aerace (horizontální míchadlo + jemnobublinná pneumatická aerace).
Kalové hospodářství – kombinace tradičního řešení a tepelných procesů
Již delší dobu se modifikuje zpracování kalů na velkých ČOV pod tla- kem nových podmínek, a to jak legislativních, tak i čistě ekonomických. Ceny energií rostou, jejich výše je v případě obnovitelných zdrojů pod- porována dotačními prvky a obecně tlak na využívání obnovitelných zdrojů roste. Čistírenský kal představuje nutriční a energetický zdroj, po- stupně však roste jeho energetický význam. Je sice stále zařazován jako odpad, ale jeho praktický význam by ho spíše řadil k energeticky využi- telné biomase. Z vyhodnocení řady projektů lze tak konstatovat, že ak- tuálně preferovaná sestava kalového hospodářství velké ČOV je násle- dující:
• anaerobní stabilizace kalu s cílem co nejvyššího stupně využití orga- nické složky (termofilní proces, destrukce biomasy kalu apod.) s cílem posílit konverzi jeho organické složky metanizačním procesem,
• sestava kalové linky zahrnuje procesy minimalizující produkci anae- robně stabilizovaných kalů (termická nebo mechanická desintegrace, ozonizace, UV apod.),
• využití bioplynu k produkci elektrické energie a tepla, jejich využití v rámci ČOV – interní recykl energie,
• využití bioplynu pro externí spotřebu a produkci (elektrická energie, teplo),
• spalování (spoluspalování) vyhnilých kalů a využití popílku,
• alternativně využití anaerobně stabilizovaného kalu pro produkci ná- hradních produktů (kompost, biopalivo).
XXX Xxxxxx (Warszaw – Czajka WWTP)
Varšava je jedno z velkých měst Evropy, kde doposud není čištění odpadních vod uspokojivě zajištěno. Proto byl v roce 2003 schválen pro- jekt ISPA 2000/PL/16/P/PE/020. Jde o rozsáhlý projekt, který je rozdě- len do 4 fází, projekt se týká jak vodovodní, tak kanalizační infrastruktu- ry města Varšavy, jednotlivé fáze jsou řešeny samostatně. Fáze III se týká rekonstrukce a rozšíření stávající ČOV Czajka, projekt je veden jako samostatný pod číslem 2005/PL/16/C/PE/003. Realizace projektu byla zahájena podpisem kontraktu v únoru 2008 s dodavatelem, kterým je sdružení firem WARBUD (Polsko), Krüger (Dánsko), OTV (Francie), VEOLIA Water System (Polsko) a WTE (Německo). Projekt v hodnotě 500 milionů EUR zahrnuje rozšíření stávající ČOV z kapacity 240 000 m3/d na kapacitu 435 000 m3/d (z 1,2 mil. EO na 2,1 mil. EO). Požadovaná kvalita je podle směrnice 91/271/EEC Ncelk = 10 mg/l a Pcelk = 1 mg/l.
Technologické řešení ČOV Czajka bylo zpracováno jako koncepční řešení závazné pro finální projektovou přípravu dodavatelem. Na jeho zpracování se podílely společnosti SAFEGE, XX XXXXXX a COWI. Vý- běr dodavatele proběhl zadáním v úrovni Yellow Book FIDIC, proto je možná určitá konečná úprava navržených technologických řešení.
Stávající řešení ČOV představovalo středně zatížený aktivační pro- ces s primárními usazovacími nádržemi a podélně protékanými dosazo- vacími nádržemi a s anaerobním zpracováním kalů.
V rámci přípravy projektu bylo zvoleno toto technologické řešení:
• hrubé a jemné česle, provzdušňované lapáky písku – prakticky stan- dardní řešení s kompletním zakrytím a dezodorizací,
• stávající usazovací nádrže budou zakryty a využity opět pro primární předčištění s tím, že budou zkráceny doby zdržení a bude použita elu- trizace primárního kalu,
• stávající aktivační nádrže budou využity během výstavby a po dokon-
čení nové linky budou využívány omezeně (kontrakt obsahuje i jejich li- kvidaci a vytvoření záložní plochy pro budoucí rozšíření až na kapacitu 600 000 m3/d),
• nevyhovující účinnost podélných dosazovacích nádrží neumožňuje je- jich využití a budou mít stejný osud jako stávající aktivační nádrže,
• bude postavena nová část ČOV řešená jako 6 nezávislých linek zahr- nující sekvenci anaerobní, anoxické a oxické zóny s interní recirkulací a jemnobublinnou aerací [R-AN-ANOX-OX, tzv. Westbank process s doporučením dávkování metanolu (Xxxxxxxxxxxx et al., 2003)],
• k dosažení odtokové koncentrace celkového fosforu bude použito che-
nádrže biologického čištění
plynojemy
fermentační nádrže
spojovací objekt
čerpací stanice
provozní budova a laboratoře
stávající dosazovací nádrže
česlovna lapáky písku usazovací nádrže
stávající nádrže biologického čištění
dosazovací nádrže
kalové hospodářství
xxxxx xxxxxxxxxx srážení,
• k separaci aktivovaného kalu budou použity hluboké kruhové dosazo- vací nádrže, předpokládá se použití flokulačních zón,
• hygienické zabezpečení odtoku bude pomocí UV záření,
• vyprodukované kaly budou anaerobně termofilně stabilizovány a od- vodněny na odstředivkách,
• kal bude možné ukládat na mezideponii,
• vyprodukovaný bioplyn bude využit v kogeneračních jednotkách k pro- dukci elektrické energie a tepla pro celou čistírnu,
• kal bude spalován ve spalovně vybavené fluidními kotly, které budou dále spalovat i jiné odpadní produkty včetně sušených kalů z druhé varšavské ČOV Poludnie,
• popílek bude využíván jako stavební materiál.
Zajímavosti ze zvolené koncepce:
• odmítnutí podélných dosazovacích nádrží a zvolení hlubokých kruho- vých dosazovacích nádrží,
• kombinace chemického a biologického odstraňování fosforu, použití re- generace kalu,
• kombinace anaerobního vyhnívání (požadována redukce organického podílu v kalu min. 40 %) a spalování kalů z důvodu možnosti využívání stabilizovaných kalů,
• spalovna bude řešena jak pro spalování odvodněných kalů, tak i pro
Obr. 1: Schematické znázornění objektů ČOV Czajka po první etapě rozšíření
z elutrizace metanol
přítok z UN
interní recirkulace
regenerační anaerobní anoxická sekce sekce sekce
recirkulace kalu z DN
oxická sekce
Obr. 2: Doporučené technologické schéma ČOV Czajka
Obr. 3: Uspořádání objektů ČOV Czajka po druhé etapě rozšíření (vizu- alizace)
sušené kaly,
• hygienické zabezpečení vyčištěné vody pomocí UV záření.
ČOV Budapešť (Budapest Central Wastewater Treatment Plant) Budapešť patří mezi evropská města, kde je čištění odpadních vod doposud zabezpečeno neuspokojivě. Počet obyvatel je 1,83 mil. Je pro- dukováno cca 580 000–630 000 m3/d odpadních vod. Pouze polovina odpadních vod je čištěna. Pouze mechanicky je čištěno 15 % odp. vod, 10 % je čištěno biologicky a 24 % s eliminací nutrientů. Čištění odpad- ních vod je zajišťováno dvěma ČOV – Pest-Jih a Pest-Sever (zde probí- há doplnění na 3. stupeň). Odpadní vody z centrální části města nejsou čištěny a jsou vypouštěny do Dunaje. Jejich čištění má zajistit nová ústřední čistírna odpadních vod Budapešť – Czepel s kapacitou max. 1,6 mil. EO, max. denním přítokem 350 000 m3/d a maximálním přítokem 900 000 m3/d. Požadovaná kvalita je podle směrnice 91/271/EEC
Ncelk = 30 mg/l a Pcelk = 2 mg/l (nejedná se o citlivé území).
Výstavba ÚČOV Budapešť byla připravována formou projektu tech- nické pomoci „Technická a ekonomická příprava projektu odvádění a čiš- tění městských odpadních vod Budapešť – Ústřední ČOV“, přípravu za- jistila švédská společnost SWECO. K podpisu finančního memoranda došlo v březnu 2001. Vzhledem k tomu, že se v průběhu prací Maáarsko stalo členem EU, byla původní žádost ISPA transformována na žádost o podporu z Fondu soudržnosti (Cohesion Fund). Žádost o podporu pro- jektu „Ústřední čistírna odpadních vod a kanalizační systém Budapešť“ z Fondu soudržnosti byla schválena Rozhodnutím Komise EU v prosinci 2004. Celková cena projektu (projekt 2004/HU/16/C/PE/001) je 428,7 mil. €, z toho vlastní ČOV 249 mil. €. (grant EU – 65 %, stát. roz- počet – 20 %, město – 15 %). Doba trvání projektu: 2005–2010. Vítězem soutěže na dodavatele se stalo konsorcium vedené Degrémont (Suez Group) s členy OTV France (Veolia Water), Hídepítoe (Vinci Group) a Al- terra (Colas Group). Stavba bude probíhat v letech 2007–2009, byla za- dána v úrovni Yellow Book FIDIC s datem předání v roce 2010, podle smlouvy pak následuje čtyřleté zajištění provozu dodavatelem (projekt má charakter BOT).
Zvoleno bylo toto technologické řešení:
• kapacita ČOV je 1,45 mil EO a 300 000 m3/d jako denní průměr, denní max. je 350 000 m3/d, max. kapacita mechanického předčištění je 900 000 m3/d,
přítok z UN
anoxická sekce
anaerobní sekce
• 2 vstupní čerpací stanice s hrubými česlemi (20 mm) a jemné česle (6 + 2 jednotky, 3 mm), provzdušňované lapáky písku a tuku,
• lamelové primární sedimentační jednotky typu SEDIPAC 3D (7 + 1 jed- notka),
• hlavní čistírenskou technologií je nízkozatížený aktivační proces řešený jako 18 nezávislých linek zahrnujících sekvenci sekce anoxické a ana- erobní, oběhové aktivace s anoxickými a oxickými zónami bez interní recirkulace (ANOX-AN-OAN (ANOX-OX), s jemnobublinnou aerací a horizontálními ponornými míchadly (obr. 4),
• na odtoku z aktivace jsou mohutné odplyňovací sekce, k separaci ak- tivovaného kalu budou použity podélně protékané pravoúhlé dosazo- vací nádrže, předpokládá se použití flokulačních zón na nátoku,
• hygienické zabezpečení odtoku bude chlorací,
• primární kal je gravitačně zahuštěn, přebytečný kal je zahuštěn na pá- sových zahušťovačích, následně jsou kaly smíchány,
• vyprodukované kaly jsou podrobeny termické hydrolýze (3 jednotky, 70 °C, 30 minut), následuje termofilní anaerobní stabilizace (55 °C, ob- jem VN 3 x 5 800 m3, doba zdržení 12 d), plyn je akumulován ve 2 ply- nojemech,
• po odvodnění na odstředivkách jsou kaly přepraveny do kompostárny (umístěna na jiném místě než ČOV, samostatná investice)
• vyprodukovaný bioplyn bude využit v kogeneračních jednotkách (2 x 1,4 MWel. + 3 x 2,5 MWtep.) k produkci elektrické energie a tepla pro celou čistírnu,
• celá ČOV je kompletně zakryta a dezodorizována (chemicky).
Zajímavosti ze zvolené koncepce:
• není uplatněno úplné odstraňování dusíku, pouze biologické odstraňo- vání fosforu,
• volba podélných dosazovacích nádrží s mohutným odplyněním a vstupní flokulací,
• oběhové aktivační nádrže jsou základním prvkem všech aktivačních procesů,
• termická hydrolýza (nízkoteplotní, přerušovaný provoz 3 jednotek) a termofilní anaerobní stabilizace,
• hygienické zabezpečení vyčištěné vody pomocí chlorace,
• superkompaktní uspořádání celé ČOV s ozeleněním (je ve středu měs- ta),
• kompostování kalů spolu s městskými odpady mimo ÚČOV (vymístění odkryté části kalového hospodářství),
• nezbytná opatření na protipovodňovou ochranu jsou součástí řešení čistírny,
• nebyla potřebná opatření na zabezpečení čištění odpadních vod bě- hem výstavby ÚČOV.
Souhrn
Na příkladu dvou velkých čistíren odpadních vod v současné době budovaných ve střední Evropě za pomoci fondů EU je možné vysledovat technologické přístupy k řešení velkých ČOV. Je evidentní, že klíčovou roli sehrává vliv charakteru lokality výstavby ČOV, v případě dostatečné- ho místa jsou použita provozně jednodušší řešení, v případě jeho nedo- statku a umístění v zástavbě pak velmi kompaktní řešení v uzavřených prostorách. Aktivační proces a ověřené systémy gravitační separace ak- tivovaného kalu zůstávají hlavními technologiemi. V kalovém hospodář- ství nacházejí uplatnění procesy minimalizace jeho množství.
Získané znalosti jsou využívány při přípravě rekonstrukce pražské ÚČOV.
Literatura
Xxxxxxx JL, Steichen MT. (2006) Where is biological nutrient removal going now?, Water Sci.Technol, 53 (3),155–164.
Xxxxxxxxxxxx J, Xxxxxxxxxx E, Xxxx P, Xxxxxxx J, Xxxxxxxxxx M, Xxxxxx X, Xxxxxx A, Xxxxx J. (2003) Carbon limitation in the pre-design simulation of War- saw’s new BNP plant, Sborník 9th Specialised Conference Design, Operation and Economics of Large Wastewater Treatment Plants, Praha, 31–38.
Pagilla KR, Urgun-Demitras M. and Xxxxxx M. (2006) Low effluent nutrient tech- nologies for wastewater treatment, Water Sci.Technol, 53 (3),165–172.
Materiály MPWIK Warszaw a Enviroduna Budapest.
Xxx. Xxxxxxxx Xxx, XXx., MBA Hydroprojekt CZ, a. s.
Táborská 31, 140 16 Praha 4
e-mail: xxxxxxxx.xxx@xxxxxxxxxxxx.xx
recirkulace kalu z DN
oběhová aktivace ANOX-OX
sekce
odplyňovací sekce
dosazovací nádrže podélně protékané
chlorace (alt.)
Obr. 4: Technologické schéma aktivačního procesu ÚČOV Budapest
Obr. 5: Schematické znázornění objektů CWWTP Budapest
Obr. 6: Foto z výstavby CWWTP Budapest (X. Xxxxx, BKSZT Kft.)
CÍLENÁ A DLOUHODOBÁ PÉČE O VODNÍ ZDROJE PŘINÁŠÍ ÚSPĚCHY
Xxxxx Xxxxxxxxx
Zatížení vodních zdrojů organickými látkami, následné deficity kyslíku a devastace ekosystémů, provázená úhynem rybích populací a vý- skytem nevábných nárostů mikroorganismů na dně vodních toků, se stává minulostí. Nejenom v ekonomicky nejvyspělejších zemích „pů- vodní patnáctky EU“, ale i v zemích nově přijímaných po politických změnách v Evropě v letech 1989–1990.
Vodní zdroje však nezůstaly bez problémů: zatížení živinami (zejmé- na sloučeninami fosforu a dusíku) vede k nadměrnému rozvoji fyto- planktonu a naše stojaté vody a dolní části vodních toků mají v letním období vodu zakalenou biomasou drobnohledných řas a také sinic (cya- nobakterií). Kromě neestetického pohledu přináší tento důsledek eutro- fizace rovněž nepříznivé dopady na jakost vody – množství organických látek autochtonního původu (tj. vzniklých v daném vodním útvaru) roste a vede ke zhoršení standardních kritérií jakosti vody – zejména zvýšení BSK i ChSK. Navíc v průběhu neslunečných, zamračených dnů a v no- ci přispívá výskyt vysoké biomasy fytoplanktonu k poklesům koncentra- ce kyslíku a změně uhličitanové rovnováhy, provázené růstem pH, což může způsobit toxický efekt volného amoniakálního dusíku na rybí ob- sádky.
To vše jsou obecně známé skutečnosti a veřejnost oprávněně ne- vnímá zlepšenou jakost našich vod v letním období na základě zkuše- nosti se zákalem vody a zelenými plovoucími vrstvami fytoplanktonu, mnohdy nahromaděného v určitých zátokách nebo při pobřeží. Zaznívá volání po omezení těchto úkazů zejména aplikací nějakých prostředků (vesměs chemických) anebo zneškodněním aktuální biomasy fytoplank- tonu fyzikálními metodami. To je sice možné, leč značně ekonomicky ná- ročné, u chemických prostředků to zvyšuje zátěž vodního ekosystému vnášenými látkami (v minulosti bylo využíváno modré skalice a tedy za- tížení mědí) a navíc jde o dočasné vyřešení aktuální situace, neboť zá- sahy je nutné opakovat (nejen každoročně, ale i několikrát za sezonu). Systémově jediným dlouhodobým řešením je snížení zátěže vodních útvarů živinami, především sloučeninami fosforu, které jsou u nás roz- hodujicím činitelem pro rozvoj řas v teplém počasí s dostatečným slu- nečním osvitem – tedy v období duben až září.
Způsoby zamezení přísunu živin do vodních zdrojů jsou jasné, zná- mé a proveditelné poměrně snadno u bodových zdrojů – svedením od- padních vod kanalizací do čistíren odpadních vod, v nichž je osvědčený- mi technologiemi koncentrace fosforu snížena ve výtoku na minimum. Řešení tzv. difuzního a plošného zatížení je obtížnější, zde je třeba zabránit erozi a přítoku přívalových srážkových vod do vodních toků. Sloučeniny fosforu se totiž silně váží na partikule půdy a pokud by se po- dařilo erozi potlačit, pak také zátěž (často jednorázová z jedné přívalové epizody) fosforem výrazně klesne. Proto uplatnění řady známých opat- ření v hydrologických povodích – zejména správným, ekologicky oriento- vaným zemědělstvím a souběžné rozčlenění krajiny mezemi, průlehy atp. přispěje k omezení účinku také těchto nebodových zdrojů. Ve vod- ních nádržích samozřejmě v sedimentech stále ještě přetrvá značná zásoba sloučenin fosforu, ale i tam lze postupně, vhodnou manipulací odtoku, akumulovaná množství snížit a posílit např. odtěžením sedimen- tů v příbřežní zóně a na začátku vzdutí.
Ve světě již existuje řada příkladů, že problém eutrofizace lze uve-
denými systémovými kroky vyřešit. Jedním z prvních příkladů bylo ozdravění jezera Trumen ve Švédsku na začátku šedesátých let minulé- ho století. A nejnovějším příkladem se nyní stává Bodamské jezero. Miliardovými investicemi, výstavbou více než 220 čistíren splaškových a odpadních vod, se podařilo neuspokojivý stav i vývoj jakosti vody v je- zeře zvrátit. Zatímco na sklonku 70. let dosahovaly koncentrace fosforu až 0,09 mg/l, je současná koncentrace 10x nižší (cca 0,008 mg/l). Prů- hlednost vody se zásadně zvýšila a jezero vyhlíží jako před cca 50 lety. Stěžují si však profesionální rybáři – úlovky silně klesají, neboť při-
rozená úživnost se podstatně snížila.
Nicméně jde o důkaz, že i velké vodní útvary (jezera, nádrže) s roz- lehlým povodím lze úspěšně a trvale ozdravit – byť za cenu značných fi- nančních nákladů.
RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx.,
vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR tel.: 000 000 000
fax: 000 000 000
NOVINKY Z EVROPSKÉ VODY
Itálie – Italské akvadukty ztrácejí více vody, nežli jí dodají
102 let starý akvadukt Acquedotto Pugliese, nejdelší evropský vo- dovod o délce 16 000 km, je životně důležitý pro závlahy v italské oblasti Puglia. Italští zemědělci a vinaři jsou na něm závislí vzhledem k velmi nízkým průměrným ročním srážkám v této oblasti, ale zpráva investiční banky Mediobanca uvádí, že 50,3 % vody se ztrácí v důsledku netěs- ností akvaduktu.
Pramen: SAHRA, Water News Watch
PROVOZNĚ ODZKOUŠENÉ FILTRAČNÍ JEDNOTKY – ŘEŠENÍ ELIMINACE SEKUNDÁRNÍ KONTAMINACE VZDUCHEM
Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxx
Úvod
V rámci projektu NAZV 1G58052 „Výzkum řešení degradace ja- kosti pitné vody při její akumulaci“ jsou vybrané lokality vodojemů navštěvovány v době před jejich čištěním. Při distribuci pitné vody je vo- dojem jedním z klíčových prvků, které mají potenciální vliv na sekundár- ní kontaminaci pitné vody dodávané spotřebiteli. Vlivem nižší spotřeby pitné vody a delší doby zdržení, vlivem vzdušné kontaminace a tvorby bakteriálních nárostů na smáčených stěnách v místě kulminace (pohy- bu) hladiny v akumulacích vodojemů, dochází zejména ke zhoršení biologických ukazatelů jakosti pitné vody (hygienické mikrobiologické a hydrobiologické ukazatele dle vyhlášky MZd. č. 252/2004 Sb. v plat- ném znění). Aby mělo naše sledování, hodnocení a následná doporuče- ní význam pro provozovatele, je potřeba se zaměřit na řešení problema- tiky vzdušné kontaminace. A to nejen na konstatování stávajícího stavu, ale hlavně na jeho řešení. Při řešení problematiky vzdušné kon- taminace můžeme vycházet i z několikaletých zkušeností při provádění auditů vodárenských společností [1].
S přívodem a odvodem vzduchu, který je umožněn konstrukcí systé-
mu odvětrání (přirozené či nucené), souvisí pohyb hladiny vody. Je nutné zabezpečit jakost přiváděného (odváděného) vzduchu do (ze) zásob- ního vodojemu a zajistit jeho kontrolu, např. osazením filtračních tkanin do větracích otvorů a jejich včasnou výměnu. Pro náš záměr je důležité sledování nejen charakteru mikrobiální kontaminace ovzduší v objektu vodojemu, ale i definování vhodného způsobu snížení vzdušné kontami- nace, popř. i navržení účinného způsobu filtrace vzduchu proudícího do komor s akumulovanou hygienicky zabezpečenou pitnou vodou.
To, že je sekundární kontaminace akumulované pitné vody význam- ná, prokazují i závady, které byly zjištěny např. při hydrobiologických auditech společností s podzemními zdroji surové vody. Bohužel hydro- biologické nálezy, které byly zjištěny v akumulované pitné vodě se v pod- zemní vodě nevyskytují, do akumulované vody se dostávají druhotně [2,3]. Jedná se např. o zrna škrobu, pylová zrna, motýlí šupiny, ptačí pe- ří, travní a rostlinné zbytky, zbytky tkanin apod. Tyto částice mohou mít nepřímý vliv na jakost akumulované vody, mohou se stát substrátem pro uchycení jiných organismů, popř. i zdrojem živin pro další potravně zá- vislé organismy, což nás trápí podstatně více.
Metodika sledování
Metodika způsobu odběru vzorků stěrů molitanem pro hydrobiolo- gické posuzování kontaminace a dále pak i způsob odběru pomocí tzv. pádlových testerů byly detailně popsány např. ve sborníku Vodárenská biologie 2007 [4]. Výsledky stupně mikrobiální kontaminace zjištěné po- mocí pádlových testerů, byly porovnávány s výsledky zjištěnými kultiva- cí na selektivních agarových plotnách [5].
Mikrobiální kontrolu ovzduší v prostorách vodojemů a akumulací lze provést umístěním Petriho misek se selektivním agarem pro záchyt he- terotrofních mikroorganismů. Inspirací pro sledování stupně vzdušné kontaminace byla metodika definována ve vyhlášce Ministerstva zdra- votnictví č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Ve zvoleném objektu (v našem případě aku- mulace) se umístí otevřené Xxxxxxx misky se specifickým živným agarem na dobu 15 minut (v našem případě byla zvolena doba 5 minut, 10 mi- nut, 15 minut a 20 minut). Po ukončení měření spadů se uzavřené mis- ky nechají kultivovat při teplotě 22 °C po dobu 5 až 7 dní (misky se kon- trolují každý den, od 3. dne od doby expozice lze vyhodnocovat a počítat rychle rostoucí kolonie mikroorganismů). Na konci expozice se spočítají narostlé kolonie mikroorganismů v jednotkách KTJ, a dále se taxono- micky identifikují pod stereomikroskopem.
V rámci projektu 1G58052 jsme vypracovali vhodnější metodiku od- běru vzorků vzduchu (spadů) a jejich vyhodnocování (princip a způsob odběru vzorků vzduchu, místo a doba expozice, kvantifikace a vyhodno- cení). K sestrojení jednoduchého a mobilního zařízení jsme vyzvali kole- gy z firmy Xxxx Xxxxx, kteří nám vybrali a dodali vhodný zdroj napětí a zařízení pro odběr vzorků vzduchu, my jsme pak doplnili zařízení o dal- ší nezbytné doplňky, umožňující umístění nejen agarových misek, ale i pádlových testerů.
Pro zjištění úrovně sekundární kontaminace vzduchem byly vybrány následující organismy: mikromycety, plísně a kvasinky; heterotrofní mi- kroorganismy se specifikací růstu při 22 °C a patogenní plísně. Od firmy MERCK byly vybrány specifické agarové plotny pro záchyt výše defino- vaných mikroorganismů. Mikromycety, plísně a kvasinky byly kultivovány na agaru s kat. č. 118359.0001 Mercoplate Sabouraud 4% glukózový
Tabulka 1: Příklad zhodnocení stupně vzdušné kontaminace počty kolonií (KTJ) mikroorganismů na Sabouraud 4% glukózovém agaru s inaktivátory, v objektu exponace misek po dobu 20 minut | Lokalita a její specifikace VDJ C Nekrytý a ničím nechráněný průduch, umístěný přímo nad hladinou v akumulaci. | Počet KTJ 40 | Objekt/ případná eliminace |
Lokalita a její specifikace Počet Objekt/ KTJ případná eliminace | |||
VDJ A 0 | VDJ D | 95 | |
Instalován filtr, na obr. není bohužel patrný. | Zrezivělá roura trčící do prostoru akumulace, vyvedena zdivem do blíže nespecifikovaného prostoru, ale zřejmě nekrytého a nechráněného. | ||
VDJ B 21 Uvažuje se osazení filtru, každá akumulační komora má samostatné zajištění přístupu, další možnosti kontaminace pocházejí z bočních průduchů. | VDJ E Přerostlé misky Nekryté otvory ve stropní konstrukci, chybí jakékoliv oddělení prostoru akumulačního od armaturního. | ||
agar s inaktivátory a kat. č. 118358.0020 Mercoplate Sabouraud 4% glukózový agar (dále jako SBA); heterotrofní mikroorganismy se specifikací růstu při 22 °C byly kultivovány na agaru s kat. č. 113108.0001 Mercoplate agar pro celkový počet (dále jako PCA); pa- togenní plísně byly kultivovány na agaru s kat. č. 110415.0001 Mercoplate Selektivní agar pro patogenní plísně (dále jako PP). Od firmy Xxxx Xxxxx byly vybrány pádlové testery umožňující záchyt plísní a kvasinek na jedné ploše a celkových aerobních bakterií na ploše druhé, kat. č. 2610810 Paddle tester, total aerobic bacteria, yeast and mold [6].
Výsledky a diskuse
Jak bylo řečeno v úvodu článku, při hydro- biologických auditech vodojemů a jejich jedno- tlivých akumulací se negativní vliv vzdušné kontaminace odráží na zhoršování vlastností akumulované vody v příhladinové vrstvě a smáčených stěn v horní části akumulace, kde vodojem tzv. dýchá (pohyb hladiny na zá- kladě přítoku a odtoku vody v akumulaci).
Měření stupně vzdušné kontaminace, způ- sobem popsaným v kapitole Metodika sledo- vání, bylo rovněž použito v rámci ročního komplexního hydrobiologického auditu usku- tečněném v roce 2007. Záměrem bylo zjištění
Obr. 1: Filtrační sestava ECO Aer: A) filtr s filtrační vložkou v tubusu, B) filtr s osazenou filtrační vložkou krytý mřížkami, C) filtrační vložka, D) krycí mřížka filtru vně objektu, E) krycí mřížka filtru uvnitř objektu
a následně ověření zajištění akumulací před spadem, tj. zjištění přítom- nosti větracích otvorů a průduchů, vyvložkování dveří, stropního odvět- rání, apod.
V tabulce 1 je systémem benchmarkingu uvedeno celkem pět loka- lit s patrným různým stupněm vzdušné kontaminace, viz obrazová pří- loha uvedená přímo v tabulce. Výsledky jsou pádným důkazem negativ- ního vlivu nezajištění objektů před přímou vzdušnou kontaminací. Současně při sledování stupně vzdušné kontaminace v objektech vodo- jemů byla prováděna kontrola znečištění smáčených stěn akumulací. Za tímto účelem byly prováděny odběry vzorků stěrů pomocí molitanových proužků (umístěných v úchytu na prodloužitelné rukojeti) a tzv. otisků po- mocí pádlových testerů [7]. Hydrobiologické a mikrobiologické rozbory prokázaly zásadní vliv sekundární vzdušné kontaminace na tvorbu bio- filmů na smáčených stěnách v příhladinové vrstvě akumulací. Mikrobio- logické rozbory v některých případech potvrdily přítomnost indikátorů fekálního znečištění a sníženého stupně dezinfekce stěn, přítomnost in- dikátorů organického znečištění a dokonce i plísní.
Jelikož je vzdušná kontaminace významná a zásadní ve smyslu
projevů degradace pitné vody při její akumulaci, zaměřili jsme se dále na
způsob měření, hodnocení a následně i řešení minimalizace vzdušného spadu.
Zhotovené zařízení, složené z hlavice pro nasávání vzduchu, vývěvy se zdrojem napětí, cely pro umístění misek a testerů, popsané v kapito- le Metodika sledování a určené pro měření stupně vzdušné kontami- nace, bylo ověřováno v akumulacích vodojemu za provozu (viz tabulka 2) a současně bylo použito i na zjištění účinnosti různých filtračních ma- teriálů [8]. V jednotlivých akumulacích byly v místě blízko hladiny pitné vody exponovány agarové misky, jako tzv. kontrola. Dále byl pomocí se- strojeného zařízení nasáván vzduch přímo z větracích otvorů, čímž byla měřena úroveň kontaminace vzduchem proudícím z větracích otvorů do jednotlivých akumulací. Příklad jednoho z mnoha testování uvádí tabul- ka 2, kde byla doba exponace zvolena na 5 minut, 10 minut a 15 minut. Z agarových misek s vykultivovanými mikromycety, byly určeni zástupci taxonů Acremonium sp., Alternaria alternata, Aspergillus flavus, Asper- gillus spp., Cladosporium resinae, Chrysosporium sp., Cylindrocarpon radicicola, Fusarium culmorum, Fusarium spp., Helminthosporium velu-
Tabulka 2: Měření stupně vzdušné kontaminace v pravé akumulaci se dvěma větracími průduchy bez osazené filtrační sestavy. SBA ... Sabouraud 4% glukózový agar s inaktivátory, Testery MI/B ... testery pro záchyt mikromycet a plísní/celkových aerobních bakterií Specifikace vzorku Typ půdy Doba exponace misek/Počet vykultivovaných mikroorganismů | ||||||
5 minut | 10 minut | 15 minut | ||||
Misky umístěné v objektu. (kontrola) | SBA | 33 KTJ | 110 KTJ | 200 KTJ | ||
1. nasávání vzduchu z průduchu | SBA | 50 KTJ | 90 KTJ | 472 KTJ | ||
2. nasávání vzduchu z průduchu 3. nasávání vzduchu z průduchu | SBA Testery MI/B [titr] | 130 KTJ < 102/102 | 170 KTJ 102/102 | 360 KTJ 102/102 | ||
Tabulka 3: Zjednodušený záznam účinnosti testovaných vrstev, doba exponace 5 minut, použití sestrojeného zařízení pro odběry vzorků vzduchu. SBA ... Sabouraud 4% glukózový agar s inaktivátory, Testery MI/B ... testery pro záchyt mikromycet a plísní/celkových aerobních bakterií | ||||
Specifikace vzorku | SBA [KTJ] | Testery MI/B [titr] | ||
Vzduch proudící přímo větracím otvorem. (kontrola) | 98 | < 102/102 | ||
Vzduch procházející skrze 1 vrstvu geotextilie osazenou ve větracím otvoru. | 17 | < 101/< 101 | ||
Vzduch procházející skrze 1 vrstvu geotextilie a vrstvu granulovaného | 9 | 0/< 101 | ||
aktivního uhlí osazené ve větracím otvoru. Vzduch procházející skrze 6 vrstev složených z geotextilií 0–1 0/0 a granulovaného aktivního uhlí, osazených ve větracím otvoru. | ||||
Tabulka 4: Výsledky z testování vzduchu nasávaného na plochy agarových misek skrze větrací průduch osazený filtrační sestavou ECO Aer v le- vé akumulační komoře. PCA ... agar pro celkový počet, SBA ... Sabouraud 4% glukózový agar s inaktivátory, PP ... agar pro patogenní plísně, Tes- tery MI/B ... testery pro záchyt mikromycet a plísní/celkových aerobních bakterií Specifikace vzorku/měření Typ použité selektivní agarové misky/testeru | ||||||
PCA [KTJ] | SBA [KTJ] | PP [KTJ] | Testery MI/B [titr] | |||
Exponace misek po dobu 5 minut vzduchu nasávanému z větracího průduchu osazeného filtrační sestavou. Exponace misek po dobu 10 minut vzduchu nasávanému | 12 12 | 4 7 | 0 2 | 0/0 0/0 | ||
z větracího průduchu osazeného filtrační sestavou. Exponace misek po dobu 15 minut vzduchu nasávanému | 12 | 14 | 6 | 0/0 | ||
z větracího průduchu osazeného filtrační sestavou. | ||||||
Tabulka 5: Ověřování účinnosti osazené filtrační sestavy ECO Aer v pravé a levé akumulaci. SBA ... Sabouraud 4% glukózový agar s inaktivátory | ||||||
Specifikace vzorku | SBA [KTJ] | Levá akumulace SBA bez inhibitorů [KTJ] | SBA [KTJ] | Pravá akumulace SBA bez inhibitorů [KTJ] | ||
Misky umístěné v objektu po dobu 5 minut. (Kontrola) | 1 | 0 | 0 | 0 | ||
Exponace misek po dobu 5 minut vzduchu nasávanému | 2 | 0 | 1 | 0 | ||
z větracího průduchu osazeného filtrační sestavou. | ||||||
Exponace misek po dobu 5 minut vzduchu nasávanému | 0 | 0 | 1 | 0 | ||
z větracího průduchu osazeného filtrační sestavou. | ||||||
tinum, Penicillium brevicompactum, Penicillium spp., Trichothecium ro- seum, Trichoderma viride, apod.
Zvolené filtrační materiály byly osazovány do větracích průduchů, skrze které byl nasáván zařízením vzduch na agarové misky umístěné v cele. Zvolili jsme několik typů geotextilií, tkanin napuštěných ftalocya- niny, uhlíkové filtry a nebo vložky nasycené aktivním uhlím. Každý z těch- to materiálů byl testován zvlášť tak, že se přes něj nasával z průduchu v akumulaci vzduch, který procházel na vystavenou Xxxxxxx misku s aga- rem (viz tabulka 3). Testování zařízení a filtračních materiálů probíhalo na vodojemu s oddělenými a samostatně uzamykatelnými prostory (levá akumulace s jedním průduchem a pravá akumulace se dvěma průduchy) v několika sériích (červenec, srpen, září a říjen 2007, únor 2008).
Stupeň vzdušné kontaminace
I. měření
II. měření
III. měření
500
450
400
350
300
KTJ
250
200
150
100
50
0
(V únoru 2008 byla do objektu osazena testy vyzkoušená filtrační sesta- va, u které dále probíhá testování účinnosti eliminace vzdušné kontami- nace.)
Na základě měření byly vybrány vhodné filtrační materiály eliminují- cí nejen stupeň vzdušné kontaminace, ale eliminující i pachy (např. ze- mitý, travní, plísňovitý apod.). Výsledkem bylo sestavení filtrační jednot- ky ECO Aer dle EN 1508 s celkem třemi (první typ) a šesti (druhý typ) filtračními vrstvami. Před definitivním osazením filtru ECO Aer do větra- cích otvorů bylo prováděno srovnávací měření, které prokázalo výraznou eliminaci mikroorganismů z ovzduší v prostoru s akumulovanou pitnou vodou, viz tabulka 4.
Filtr vzduchu ECO Aer (viz obr. 1) je uzpůsoben tak, aby byl jedno-
duše aplikovatelný do libovolného průměru větracího otvoru.
Pro jednoduchost manipulace bylo zvoleno plastové provedení (vzhled roury, viz položka A a B), které umožňuje jednoduché zasazení jednotlivých filtračních materiálů a současně nabízí snazší manipulaci při výměně vložek, popř. vlastní osazení do vybraných prostor. Fil- tr se skládá ze tří až šesti filtračních vrstev o známé filtrační ploše (viz obr. 1 položka C). Celá sestava je kryta dvěma mřížkami (vně a uvnitř objektu, viz obr. 1 položka D a E) a osazena rámečkem do stěny zdiva. Z důvo- dů minimalizace vletu hmyzu a přísunu větších partikulí vzduchem je vnější část filtrační se- stavy osazena mřížkou se síťkou. Vnitřní část filtru je osazena ochrannou mřížkou, umožňu- jící nejen uchycení filtračních vrstev, ale i lepší manipulaci při jejich výměně či jejich osazení. Díky takovému uspořádání filtračních mezivrs-
K(SBA) 1N(SBA) 2N(SBA) 3N(T) 1F(SBA) 2F(T) KsF(SBA) 1Ftm(SBA) 2Ftm(SBA)
Obr. 2: Účinnost filtrační sestavy osazené ve větracím průduchu v porovnání s větracím průdu- chem bez osazeného filtru. I. měření bez osazené filtrační sestavy: K(SBA) ... misky s SBA umístěné v objektu (kontrola), 1N(SBA) 1. nasávání vzduchu filtračním zařízením na misky
s SBA, 2N(SBA) ... 2. nasávání vzduchu filtračním zařízením na misky s SBA, 3N(T) 3. nasá-
vání vzduchu filtračním zařízením na testery. II. měření s osazenou filtrační sestavou: 1F(SBA)
... 1. nasávání vzduchu zařízením přes osazenou filtrační sestavu na misky s SBA, 2F(T) 2. na-
sávání vzduchu zařízením přes osazenou filtrační sestavu na testery. III. měření s osazenou filt- rační sestavou po měsíci osazení filtrační jednotky: KsF(SBA) misky s SBA umístěné v ob-
jektu (kontrola), 1Ftm(SBA) ... 1. filtrace přes filtr na misky s SBA, 2Ftm(SBA) 2. filtrace přes filtr
na misky s SBA.
tev je minimalizována míra vzdušné kontami-
naci akumulační komory a tím pádem i sekun- dární kontaminace v podobě větších partikulí.
Závěry
Výsledky z průběžných provozních testů účin- nosti filtrační sestavy a následně osazené filt- rační sestavy jasně prokazují výraznou elimi- naci vzdušné kontaminace v objektech akumulačních komor. Na obr. 2 jsou navzájem porovnány výsledky úrovně mikrobiální konta- minace vzduchu přímo v objektu akumulace
a vzduchu proudícího z větracího průduchu, vše měřené po dobu 15 mi- nut bez filtru a s filtrem osazeným v průduchu. Vysvětlivky použitých zkratek jsou uvedeny v legendě k obr. 2.
Osazená filtrační sestava byla poprvé testována po měsíci jejího pro- vozu, výsledky dokumentuje tabulka 5.
Účinnost tohoto opatření, tj. osazení filtrační sestavy, bude námi nadále testována, z výsledků bude zjištěna provozuschopnost filtrační vložky a budou navrženy vhodné limity kontroly úrovně vzdušné konta- minace. Dle našich předběžných měření se účinnost filtrační vložky předpokládá na dobu minimálně 12 měsíců. Nicméně tato úvaha je před- časná, protože je nutné uvážit parametry každé lokality (vodojemu) zvlášť. Mezi uvažované parametry vodojemu patří např. velikost, počet akumulací, provozní manipulace, strategie zdroje, velikost spotřebiště a skutečná spotřeba, stavební a konstrukční uspořádání objektu, do- stupnost apod.
Poděkování:
Autoři děkuji za finanční podporu agentuře NAZV při řešení projektu 1G58052 a MSM6046137308, za spolupráci s firmou Xxxx Xxxxx a v neposlední řadě vodohospodářským organizacím za umožnění pří- stupu do objektů.
Literatura
1. Xxxxxxxxx J, Slavíčková K, Xxxxxx Xxxxxxxxx X. (2006) Změny jakosti při její dopravě. Práce a sešit 53, VÚV T. G. M. Praha, 96 pp. + příloha na CD.
2. Ambrožová J, Xxxxxxxxx J. (2004) Hydrobiologické sledování a prevence při provozu vodojemů a vodárenských sítí. SOVAK roč. 13, č. 11, p. 10/330–13/333.
3. Ambrožová X. (2004) Koncepce sledování technologických celků úpravárenské linky a distribuční sítě. SOVAK roč. 13, č. 11, p. 14/334–17/337.
4. Xxxxxx Xxxxxxxxx J. (2007) Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech. Sbor. konf. Vodárenská biologie 2007, Praha 30. 1.–31. 1. 2007, p. 42–46.
5. Xxxxxxxxx X. (2007) Současné metody mikrobiologického rozboru vody. Pří- ručka pro hydroanalytické laboratoře. Výzkum pro praxi, sešit 54, VÚV T. G. M.,
v. v. i., Praha, 100 str. + přílohy.
6. Xxxxxx Xxxxxxxxx J, Xxxxxxxxx J, Xxxxxxxx I, Xxxx J, Xxxxxx M, Xxxxxxxxxxx
J. (2007) Sekundární kontaminace vodojemů a problémy s udržením jakosti vo- dy. Plynár-Vodár-Kúrenár+Klimatizácia, Jeseň/2007, roč. 5, p. 22–25.
7. Xxxxxx Xxxxxxxxx J. (2007) Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech. Sbor. konf. Vodárenská biologie 2007, Praha 30. 1.–31. 1. 2007, p. 42–46.
8. Xxxxxx Xxxxxxxxx J, Xxxx J, Xxxxxxxxx J, Xxxxxxxx I. (2008) Minimalizace vzdušného spadu v objektech s akumulací pitné vody. Sborník přednášek
XII. mezinárodní vodohospodářské konference, sborník sestavil Zlínská vodá- renská, a. s., březen 2008, 13.–14. 3. 2008, p. 167–172.
RNDr. Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx, Ph. D. VŠCHT, Ústav technologie vody a prostředí Technická 5, 166 28, Praha 6
e-mail: xxxx.xxxxxxxxx@xxxxx.xx
Xxxxxxxx Xxxx
SčVK, a. s., závod Most Dělnická 14, 434 01 Most
NOVINKY Z EVROPSKÉ VODY
Francie – SUEZ vyhrál kontrakt na Lyon
Společnost SUEZ Environment vyhrála kontrakt za 60 mil. EUR (86,9 USD) od města Lyon ve Francii na stavbu nové čistírny odpadních vod. Čistírna bude čistit odpadní vody od 300 000 EO regionu Lyonu a kontrakt zahrnuje možnost vybudovat další systémy, které by umožni- ly zpětné získání elektrické energie a zemědělské využití upravených čistírenských kalů. Společnost Lyonaise des Eaux, dceřiný podnik SE pro čištění odpadních vod, podepsala smlouvu na 20 let v hodnotě 124 mil. EUR na management odpadních vod s městem Grasse v Pro- vence ve Francii. LdE poskytne 7 mil. Euro (10,1 mil. USD) na financo- vání investic v rámci projektu, který slouží 50 000 obyvatel.
Pramen: Water21 Global News Digest
NOVÉ NORMY Z OBORU JAKOSTI VOD
Xxxxx Xxxxxxxx
V 1. pololetí roku 2008 bylo vydáno několik norem z oboru jakosti vod. V následujícím článku je uveden jejich přehled.
Do soustavy českých technických norem bylo zavedeno překladem několik evropských a mezinárodních norem. Příslušné normy ČSN jsou uvedeny dále:
ČSN ISO 5667-5 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí
Norma ČSN ISO 5667-5 určuje zásady, kterými je potřeba se řídit při odběru vzorků vody určené k lidské spotřebě. Pro účely této normy vo- da určená k lidské spotřebě zahrnuje:
a) vodu buá v původním stavu nebo po úpravě, určenou k pití, vaření, přípravě potravy, nebo k dalším účelům v domácnostech, bez ohledu na její původ;
b) vodu používanou ve výrobních podnicích pro výrobu, konzervaci nebo marketing výrobků nebo látek určených k lidské spotřebě, pokud kom- petentní národní úřady nejsou přesvědčeny, že jakost vody nemůže ovlivnit kvalitu potraviny v její konečné formě.
Návod uvedený v ČSN ISO 5667-5 je omezen na případy, kdy je vo- da odebírána z vodovodní sítě určené pro veřejnou potřebu nebo z po- dobné vodovodní sítě (včetně individuálních sítí), kde předchozí úprava a/nebo hodnocení jakosti mělo za výsledek klasifikaci vody jako vhodné pro pití nebo výrobu potravin a nápojů. Norma ČSN ISO 5667-5 je vý- slovně určena pro vodu, která je dodávána kontinuálně, a to v jakémko- li bodě vodovodní sítě včetně bodu spotřeby ve vodovodní síti. Zahrnuje také rozvod ve velkých budovách. Norma je použitelná také pro odběr vzorků při výskytu závad ve vodovodních sítích nebo v nouzových situa- cích. Norma ČSN ISO 5667-5 není určena pro vodní zdroje nebo pro ná- poje vyráběné z pitné vody, například pro:
• odběr vzorků z vodních zdrojů, např. vzorků podzemní vody nebo vody z povrchových vodních nádrží;
• odběr vzorků dodávek pitné vody z nekontinuálních zdrojů (např. z au- tocisteren);
• odběr vzorků vody z nádrží v letadlech, ve vlacích a na lodích;
• odběr vzorků nápojů (včetně balené vody) nebo potravin, k jejichž pří- pravě se používá pitná voda;
• odběr vzorků z nápojových automatů, které vydávají neuzavřené po- hárky s nápoji.
Norma byla vydána tiskem v květnu 2008 a nahradila ČSN ISO 5667-5 z února 1994. Při revizi byla norma rozšířena. Revidovaná nor- ma podrobně popisuje odběr vzorků pitné vody u spotřebitele (včetně příkladu vzorkovacího kohoutku a jeho dezinfekce v případě potřeby). Byl vypuštěn článek popisující odběr vzorků balené pitné vody a vody v nádržích ve vlacích, letadlech a lodích, a vložen nový článek, týkající se odběru vzorků v rozlehlých budovách. Norma obsahuje nové kapito- ly „Čištění, dezinfekce a proplachování před odběrem vzorků“, „Analýzy vzorků na místě odběru“ a „Terénní měření a kontinuální on-line monito- ring“. Kapitola týkající se prokazování kvality odběru vzorků byla pod- statně rozšířena.
ČSN ISO 5667-6 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků
Norma ČSN ISO 5667-6 určuje zásady, kterými je nutné se řídit při navrhování programů odběru vzorků, způsobů odběru vzorků a manipu- lace se vzorky vody z řek a potoků za účelem fyzikálního a chemického posouzení. Netýká se vzorkování vod při vyústění do moře nebo pří- břežních vod a je omezeně použitelná k mikrobiologickému vzorkování. Postupy mikrobiologického vzorkování jsou uvedeny v ČSN EN ISO 19458 Jakost vod – Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu. Normu ČSN ISO 5667-6 nelze používat k vyšetřování sedimentů, nerozpuště- ných látek nebo biocenózy. Pokud se na toku vyskytují přehrady zadržu- jící vodu několik i více dní, je lépe pro účely vzorkování považovat tuto část řeky nebo potoka za stojaté vody. V těchto případech poskytuje ná- vod pro vzorkování ČSN ISO 5667-4 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží.
Norma ČSN ISO 5667-6 byla vydána tiskem v květnu 2008 a nahra- dila ČSN ISO 5667-6 z února 1994. Při revizi byla norma podstatně roz- šířena, některé články byly přepracovány v samostatné kapitoly. Norma
obsahuje nové kapitoly „Příprava na odběr vzorků“, „Odběr vzorků na jednotlivých místech odběru“, „Metody odběru vzorků“, „Konzervace, do- prava a uchovávání vzorků“, „Záznamy“, „Certifikace, registrace a akre- ditace“ a „Řízení jakosti“.
ČSN ISO 17381 (75 7304) Jakost vod – Výběr a použití metod s přímo použitelnými komerčními analytickými soupravami pro analýzu vod
Tato norma poskytuje návod k výběru komerčních analytických sou- prav pro analýzu vody a určení požadavků na jejich použití. Tzv. „přímo použitelné komerční analytické soupravy“ (ready-to-use test kit methods) se používají stále častěji, protože v porovnání s normalizovanými meto- dami umožňují získat výsledky analýz rychle a často levně. Za určitých podmínek mohou být tyto metody používány při běžné kontrole jakosti vody za předpokladu, že poskytují spolehlivé výsledky (Komerční analy- tické soupravy je možné s vědomím zákazníka používat jako kvantitativní metody pro analýzu vody, pokud je postup stanovení s využitím komerč- ní analytické soupravy validován a výsledky odpovídají výsledkům získa- ným normalizovanou metodou).
Norma ČSN ISO 17381 se zabývá praktickými aspekty kvantitativ- ních komerčních analytických souprav. Statistická hodnocení pro určení ekvivalence komerčních analytických souprav a normalizovaných metod jsou zmíněna pouze stručně. Protože dostupné komerční analytické sou- pravy jsou založeny na různých analytických principech a vykazují také různé stupně přesnosti, dělí se do několika skupin. Cílem této normy je stanovit kritéria, kdy mohou být různé druhy komerčních analytických souprav použity pro analýzu jednotlivých ukazatelů u vzorků vody (např. pitná voda, říční voda, odpadní vody) a které kroky jsou nezbytné k pro- kázání jejich vhodnosti pro určité použití. Komerční analytické soupravy musí splňovat speciální požadavky, protože jsou často používány ne- chemiky. Norma uvádí seznam požadavků pro výrobce těchto analy- tických souprav, týkající se bezpečnostních aspektů a aspektů ochrany životního prostředí, manipulace a popisu postupu. Je zde také uvedeno několik požadavků týkajících se zaškolení a vedení uživatelů komerčních analytických souprav. V informativní příloze jsou obsaženy příklady po- užití komerčních analytických souprav. Norma byla vydána tiskem v dubnu 2008. (O použití komerčních analytických souprav pojednával článek Xxx. X. Xxxxxxx v časopise SOVAK č. 2/2008).
ČSN EN 15460 (75 7724) Jakost vod – Návod pro sledování vod- ních makrofyt v jezerech.
Tato norma definuje metodu pro sledování makrofyt v jezerech, pri- márně pro účely hodnocení ekologického stavu, s použitím těchto orga- nismů jako prvku biologické kvality. Tato metoda poskytuje informace o složení a abundanci vodních makrofyt. Pro úplné hodnocení ekologic- kého stavu se mají hodnotit také další prvky biologické kvality. Podstata přístupu popsaného v této normě může být také základem pro monito- ring a hodnocení makrofyt v jezerech, například pro účely ochrany příro- dy. Ekologický stav jezera se hodnotí pomocí zjištění odchylky od přiro- zených podmínek jezera podobného ekologického typu. Pokud v přirozených podmínkách již neexistují jezera, která by mohla sloužit ja- ko referenční místa, mají být referenční údaje založeny na jakýchkoli dří- vějších záznamech. Mohou být použity také údaje o jezerech podobného typu v jiných evropských zemích. V jednotlivých jezerech se zazname- nává přítomnost taxonů vodních makrofyt. Abundance makrofyt se od- haduje různými metodami přizpůsobenými rozsahu a účelu studie. Slo- žení a abundance makrofyt při sledování v jezerech mohou být použity pro zjištění odchylky od přirozených podmínek. Norma byla vydána tis- kem v červnu 2008.
ČSN ISO 14442 (75 7743) Jakost vod – Návod na provedení zkoušek inhibice růstu řas s málo rozpustnými materiály, těkavými sloučeninami, kovy a odpadní vodou
Tato norma uvádí postupy pro zkoušky inhibice růstu řas se slouče- ninami, které nejsou zahrnuty do metod popsaných v ČSN EN ISO 8692 Jakost vod – Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas a v ČSN EN ISO 10253 Jakost vod – Zkouška inhibice růstu mořských řas Ske-
letonema costatum a Phaeodactylum tricornutum. V normě ČSN ISO 14442 jsou obsaženy metody pro přípravu zkoušených látek a postupy potřebné k provedení příslušné zkoušky. Do tohoto návodu jsou zahrnu- ty následující zkoušené látky:
a) slabě rozpustné čisté organické sloučeniny,
b) slabě rozpustné směsi organických látek,
c) slabě rozpustné anorganické materiály,
d) těkavé látky,
e) odpadní vody a environmentální vzorky obsahující vodu a sedimenty,
f) zabarvené nebo zakalené vzorky,
g) sloučeniny těžkých kovů.
Zahrnuty jsou následující metody přidávání zkoušených látek:
• přímé,
• disperze,
• ve vodě rozpustné a vodou upravitelné frakce.
Do normy byly zahrnuty některé návody týkající se analytických po- stupů a interpretace výsledků. Norma byla vydána tiskem v dubnu 2008.
ČSN EN ISO 8199 (75 7810) Jakost vod – Obecný návod pro sta- novení mikroorganismů kultivačními metodami
Postupy izolace a kvantitativního stanovení mikroorganismů založe- né na schopnosti organismů růst na specifických kultivačních médiích jsou významné a všeobecně používané metody pro hodnocení mikrobio- logické jakosti vod. Účelem této normy je v jednom dokumentu shro- máždit společné informace o různých metodách kvantitativního stanove- ní, čímž se jednak zabrání opakování technických detailů v jednotlivých normách, jednak se usnadní volba nejvhodnějšího způsobu pro konkrét- ní problém. Tato norma popisuje návody pro pracovní postupy společné pro všechny metody mikrobiologických vyšetření vody, konkrétně pro pří- pravu vzorků, kultivačních médií a přístrojů. Je zde také popsána řada různých způsobů kvantitativního stanovení mikroorganismů a kritéria pro volbu konkrétní metodiky. Tato norma je určena hlavně pro bakterie, kva- sinky a plísně. Některé aspekty jsou použitelné také pro viry a parazity. Obecný princip těchto pracovních postupů spočívá v očkování známého objemu vzorku vody na nebo do kultivačního média (pevného či tekuté- ho). Předpokládá se, že během inkubace každého přítomného mikro- organismu dojde k jeho pomnožení a tak se buá vytvoří kolonie přímo viditelné na pevném kultivačním médiu, nebo dojde k pozorovatelným změnám tekutého kultivačního média. Volba konkrétní metody je závislá nejenom na vlastnostech hledaných mikroorganismů, ale také na vlast- nostech vody a na důvodech analýzy.
Norma byla vydána tiskem v červnu 2008 a nahradila ČSN ISO 8199
z února 1994. Při revizi normy došlo k některým změnám. Byla vložena kapitola „Všeobecně“, kde jsou uvedeny přijaté rozsahy teplot při ucho- vávání, sterilizačních a inkubačních teplot, inkubačních dob a tolerance objemů a hmotností. Mezi zřeáovací roztoky byl přidán solný roztok. V článku odběr vzorků je uveden odkaz na normu ISO 19458 Jakost vod – Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu. Kapitola „Stanovení naočkováním zkoušeného podílu vzorku na (nebo do) pevné kultivační médium“ obsahuje výpočet výsledků nejen pro obecný případ, ale i pro případ po identifikaci nebo potvrzení a pro speciální případy. Pro stano- vení hodnot MPN (nejvíce pravděpodobného počtu) norma umožňuje použít matematické rovnice, tabulky a výpočetní programy. Do kapitoly
„Stanovení očkováním do tekutých kultivačních médií“ byl doplněn článek
„Odhady shodnosti“. Kritéria pro výběr metody k vyhodnocení jsou uve- dena v samostatné informativní příloze, která obsahuje odkaz na ISO/TR 13843 Jakost vod – Pokyny pro validaci mikrobiologických metod. Ta- bulky MPN byly přesunuty do informativní přílohy B.
Bylo vydáno několik norem ČSN, které zpracovali členové technické normalizační komise č. 104 „Jakost vod“:
ČSN 75 7350 Jakost vod – Stanovení ztráty žíháním nerozpuš- těných látek
Tato norma určuje gravimetrickou metodu stanovení ztráty žíháním nerozpuštěných látek v povrchových a odpadních vodách při 550 °C. Ne- rozpuštěné látky jsou stanoveny podle ČSN EN 872 Jakost vod – Sta- novení nerozpuštěných látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vlá- ken. Pracovní rozsah je určen zkoušeným objemem vzorku. Pro zkoušený objem 1 000 ml je dolní mez pracovního rozsahu 2 mg/l. Zkou- šený objem vzorku se filtruje filtrem ze skleněných vláken nebo mem- bránovým filtrem za přetlaku nebo podtlaku; filtr s nerozpuštěnými látka-
mi se vysuší při 105 °C a vážením se zjistí hmotnost nerozpuštěných lá- tek. Filtr s nerozpuštěnými látkami se vyžíhá při 550 °C a zváží. Ztráta žíháním nerozpuštěných látek (dále jen (ZŽ)NL) se vypočítá jako rozdíl hmotnosti nerozpuštěných látek před žíháním a po žíhání. (ZŽ)NL je uka- zatel jakosti vody definovaný metodou stanovení popsanou v této normě. (ZŽ)NL lze považovat za přibližnou míru koncentrace nerozpuštěných or- ganických látek ve vodě. Výsledky však vždy neodpovídají skutečnému složení nerozpuštěných látek, protože během žíhání dochází k chemic- kým reakcím a fyzikálním změnám i u anorganických látek. Za podmínek stanovení se anorganické látky nebo produkty jejich rozkladu (např. H2O, CO2, SO2, O2) uvolňují nebo jsou absorbovány a některé anorganické lát- ky těkají. Norma byla vydána tiskem v dubnu 2008.
ČSN 75 7509 Jakost vod – Stanovení tuků a olejů v odpadních vodách – Gravimetrická metoda po odpaření vzorku
Koncentrace tuků a olejů je ukazatel znečištění odpadní vody defi- novaný metodou stanovení popsanou v této normě. Jde o ukazatel vý- znamný zejména tam, kde se odpadní vody vypouští do kanalizace pro veřejnou potřebu. Přibližnou mírou koncentrace lipofilních organických látek ve vodě je ukazatel extrahovatelné látky (dále jen EL), definovaný stanovením podle ČSN 75 7506 Jakost vod – Stanovení extrahova- telných látek metodou infračervené spektrometrie nebo podle ČSN 75 7508 Jakost vod – Stanovení extrahovatelných látek gravimetrickou metodou. V komunálních a potravinářských odpadních vodách, s převa- hou tuků a olejů živočišného a rostlinného původu, však výsledky sta- novení EL korelují s koncentrací tuků a olejů jen do jisté míry a pro pře- počet koncentrací EL na koncentraci tuků a olejů nelze najít vyhovující regresní vztah. Porovnání obou výsledků ve vzorcích odpadních vod je pro informaci uvedeno v informativní příloze B. Norma ČSN 75 7509 ur- čuje metodu gravimetrického stanovení tuků a olejů po extrakci vzorku vysušeného při 105 °C. Metoda je vhodná pro všechny druhy odpadních vod. Zejména se doporučuje pro odpadní vody komunální a potravinář- ské vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu. Pracovní rozsah je určen zkoušeným objemem vzorku. Pro zkoušený objem 500 ml je dol- ní mez pracovního rozsahu 20 mg/l. Stanovení je založeno na odpaření vzorku vody při 105 °C, extrakci odparku petroleterem a na gravimetric- kém stanovení extrahovaných látek, vysušených při 105 °C. Norma byla vydána tiskem v dubnu 2008.
Změna ČSN EN ISO 9562 (75 7531) Jakost vod – Stanovení ad- sorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)
Potřeba upřesnit postup stanovení AOX a zpracovat změnu normy se projevila zejména při projednávání novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. [1] a metodického pokynu k této novele. Potřeba upřesnění postupu pro dosažení srovnatelných výsledků v různých laboratořích byla podpo- řena zkušenostmi a experimentálními výsledky, které byly prezentovány na konferenci Hydroanalytika 2007. Současné znění normy umožňuje několik variant provedení. Výsledky získané těmito variantami nejsou vzájemně porovnatelné. Stanovení ukazatele AOX je právními předpisy požadováno s odkazem na uvedenou normu. Bez bližší specifikace pro- vedení analýzy (stanovení ve filtrovaném nebo nefiltrovaném vzorku,
sorpce ve statickém nebo dynamickém uspořádání) dochází akreditova- né laboratoře k výsledkům tak rozdílným, že jsou již předmětem soud- ních sporů. Norma uvádí tři varianty adsorpce: vsádkový třepací postup, míchací postup (metoda karbodisku) a adsorpci na koloně. Pokud jde o poplatky za vypouštění odpadních vod, jsou podrobnosti k předběžné úpravě vzorků uvedeny v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 293/2002 Sb. [2]. Pro stanovení AOX je uvedena filtrace, což je zcela nevhodný postup úpravy vzorku, protože většina AOX se zachytí na nerozpuštěných látkách a ne- stanoví se.
Cílem změny normy je jednoznačná specifikace uzančního postupu, který se použije v případě, že výsledek stanovení AOX bude sloužit k po- rovnání s limity uvedenými v právních předpisech. Změna normy byla zpracována formou národních poznámek a národních příloh. Postup uvedený v normě byl doplněn národními poznámkami tak, aby poskyto- val srovnatelné výsledky i při rutinním používání v laboratořích, které analyzují vzorky vod s nerozpuštěnými látkami. V národních přílohách jsou obsaženy poznámky k interpretaci výsledků stanovení AOX a biblio- grafie. Změna normy byla vydána tiskem v dubnu 2008.
ČSN 75 7610 Jakost vod – Stanovení celkové objemové aktivity alfa srážecí metodou
Stávajícími metodami podle ČSN 75 7611 pro stanovení celkové ob- jemové aktivity alfa ve vzorcích vod není u vzorků vod se zvýšenou mi- neralizací možné dosáhnout mezí detekce pod úrovní směrné hodnoty 0,5 Bq/l podle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Řešení představuje srážení přírodních radionuklidů ze vzorků vod. Norma ČSN 75 7611 je použitelná pro sta- novení celkové objemové aktivity alfa srážecí metodou ve vodách s kon- centrací veškerých látek větší než 500 mg/l, např. ve vzorcích minerál- ních vod. Při stanovení je nutno dodržet ustanovení ČSN 75 7600 Jakost vod – Stanovení radionuklidů – Všeobecná ustanovení. Radionuklidy emitující záření alfa jsou spolusráženy se síranem barnatým a hydroxi- dem železitým. Sraženina je zfiltrována a je měřena její aktivita alfa. Tím- to postupem mohou být analyzovány větší objemy vzorku než postupem podle ČSN 75 7611 Jakost vod – Stanovení celkové objemové aktivity al- fa. Norma byla vydána tiskem v dubnu 2008.
ČSN 75 7701 Jakost vod – Metodika odběru a zpracování vzor- ků makrozoobentosu tekoucích vod metodou PERLA
Metoda PERLA byla vytvořena jako součást hodnocení ekologické- ho stavu vodních toků a je v souladu s požadavky Směrnice Evropské- ho parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v ob- lasti vodní politiky (2000/60/ES). Metoda je zaměřena na biologickou složku makrozoobentos a sledované proměnné prostředí jsou vztaženy k tomuto společenstvu. Metoda byla v roce 2006 schválena minister- stvem životního prostředí a je závazná pro sledování a vyhodnocení společenstva makrozoobentosu jako složky ekologického stavu povr- chových vod v rámci programů monitoringu vod. Norma ČSN 75 7701 popisuje metodu PERLA určenou pro odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Za broditelné se považují ty vodní toky, kte- ré může hydrobiolog ve vysokých holínkách nebo v brodicích kalhotách přejít alespoň do poloviny šířky toku za normálního vodního stavu, tj. asi do 1 m hloubky (rychlost proudu do 1 m/s). Odběr se doporučuje provést za normálního, popřípadě podnormálního vodního stavu (Q270d a nižší). Metoda PERLA je vzorkovací metoda založená na multihabitatovém od- běru (viz ČSN EN 27828 Jakost vod – Metody odběru biologických vzor- ků – Pokyny pro odběr vzorků makrozoobentosu ruční síťkou), při kterém jsou habitaty v toku vzorkovány proporcionálně podle svého výskytu v charakteristickém úseku toku. Pro odběr se používá metoda 3minuto-
vého semikvantitativního multihabitatového vzorkování s použitím ruční bentosové sítě. Vzorky jsou determinovány do co nejnižší, obvykle dru- hové, úrovně, popřípadě do co nejnižší úrovně dané spolehlivou a do- stupnou determinační literaturou. U jednotlivých taxonů jsou počítány abundance. Norma byla vydána tiskem v květnu 2008.
ČSN 75 7717 Jakost vod – Stanovení planktonních sinic
Před koupací sezónou 2004 byla vydána vyhláška č. 135/2004 Sb., která mimo jiné řeší problematiku přírodních koupacích vod. Ke sledová- ní planktonních sinic je ve vyhlášce předepsána TNV 75 7717 Jakost vod – Stanovení planktonních sinic, vydaná v roce 2004. Během tří se- zón, kdy byla tato norma široce užívána v praxi, se objevilo několik drob- nějších nedostatků v metodickém postupu a náměty na doplnění normy. Vzhledem k významu TNV 75 7717 bylo rozhodnuto, že bude transfor- mována na ČSN a budou do ní zapracovány potřebné změny.
Norma ČSN 75 7717 specifikuje vzorkování a stanovení abmundan- ce planktonních sinic ve vzorku vody za použití světelného mikroskopu s možným využitím fluorescence. Zkouška je založena na determinaci a počítání buněk nebo měření délky vláken sinic ve světelném mikro- skopu (s možným využitím fluorescence). Vzorky s nízkou abundancí sinic se zahušťují membránovou filtrací nebo odstředěním. Počítání v ko- můrce se provádí až po dezintegraci kolonií na jednotlivé buňky nebo vlákna. Výsledkem stanovení je abundance buněk sinic v 1 ml původní- ho vzorku. Pokud jsou u nalezených sinic proměřeny rozměry buněk (popřípadě vláken), lze dopočítat i výsledek v objemové biomase. Vyjá- dření abundance v buňkách podává jen přibližnou informaci o množství přítomných sinic, a to především kvůli značným rozdílům ve velikosti bu- něk u jednotlivých taxonů, ale i v rámci jednoho taxonu a rovněž kvůli zjednodušením, které jsou v postupu použity. Přesnější informaci může podat vyjádření abundance sinic pomocí objemové biomasy (stanovení objemové biomasy je popsáno v informativní příloze A). Tento postup je ovšem metodicky i časově náročnější. ČSN 75 7717 obsahuje také pří- klady výpočtu abundance sinic. Norma byla vydána tiskem v červnu 2008 a nahradila TNV 75 7717. Při transformaci TNV 75 7717 na ČSN 75 7717 došlo k několika změnám. Do normy byla doplněna vícebodová stupnice, podle které je výskyt vodních květů odstupňován od nejnižšího po nejvyšší. Dále byly upraveny články, které se týkají použití Lugolova roztoku (omezení počítání živých vzorků vláknitých sinic na minimum, čímž se zabrání ztrátám) a byly upřesněny podmínky, za kterých lze za- hušťovat kokální sinice odstřeáováním. Doplněn a upraven byl také člá- nek o dezintegraci (byly uvedeny nové mechanické pomůcky a ultra- zvuk). Byla také doplněna příloha, která se věnuje prokazování a řízení kvality (QA/QC).
1. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečiště- ní povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění od- padních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech ve zně- ní nařízení vlády č. 229/2007.
2. Vyhláška ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vy- pouštění odpadních vod do vod povrchových ve znění vyhlášky č. 110/2005.
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx HYDROPROJEKT CZ, a. s.
e-mail: xxxxx.xxxxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx
Autorka článku je předsedkyní Odborné komise SOVAK ČR pro technickou normalizaci.
KONFERENCE PODMÍNKY PŘIJATELNOSTI VODOHOSPODÁŘSKÝCH PROJEKTŮ V OBDOBÍ 2007–2013
Xxxxxxxx Xxxx
Ve dnech 9. a 10. dubna 2008 se konala již 6. Mezinárodní vodárenská konference pod záštitou ministra pro životní prostředí Xxxxxxx Xxx- síka, věnovaná především současnému stavu projednávání podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů v období 2007–2013, mož- nostem jejich financování z evropských fondů, získaným zkušenostem žadatelů a vlivu dotací z EU na cenovou politiku oboru vodovodů a kanalizací.
V úvodním referátu shrnul vrchní ředitel sekce vodního hospodářství MZe RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx., ne úplně optimální stav plnění po- žadavků směrnice 91/271/EHS a problematiku vyjasnění podmínek pro přijetí podpor z EU, programů MZe a MŽP a dalších zdrojů. Připomněl nutnost budovat čistírny odpadních vod také v obcích s počtem obyvatel pod 2 000 EO, respektovat nutnost přiměřeného čištění při nastolení kombinovaného přístupu (emisně-imisní) podle hodnocení stavu vod a úkol obnovovat infrastrukturní majetek VaK od roku 2011. Upozornil na důsledky současného vývoje a na nutné adaptační změny vyvolané změnou klimatu, konkrétně uvedl stále mírně klesající spotřebu vody u obyvatelstva, tlaky na inovace přinášející omezení odběru vody v prů- myslu, možný pokles odtoků v některých regionech a nedostupnost ře- šení vodních zdrojů za 30–40 let.
Předseda Svazu měst a obcí ČR a europoslanec Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx vysvětlil dopad evropské politiky ochrany a řízení vod na obor vodovodů a kanalizací na úrovni strukturální a kohezní politiky a také politiky vnitř- ního trhu. Dokumentoval stav plnění povinností a závazků vyplývajících ze směrnice o čištění městských odpadních vod v evropských státech tzv. „15“ včetně rizik při jejich neplnění. Ze závěrů vyplývá, že naše in- frastruktura je na dobré úrovni, naplnění Směrnice je finančně značně náročné a hlavně přístup k podpoře musí mít každá obec buá z kohez- ního fondu, nebo ze státního rozpočtu. Nenaplnění směrnice přináší rizi- ka a možné finanční postihy pro náš stát.
Právním aspektům procesu výběru provozovatele se věnoval Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx, vedoucí odd. právního rámce veřejných zakázek a PPP MMR. Připomněl obecnou právní úpravu danou EP a našimi zá- kony a vysvětlil hlavní rozdíly koncesní smlouvy, kvazikoncese (§ 156 zá- kona o zadávání veřejných zakázek), veřejné zakázky a modelu PPP. Dále specifikoval průběh, výhody a znaky veřejné zakázky a koncesní smlouvy.
V úvodu svého příspěvku „Aplikace Podmínek přijatelnosti VH pro- jektů v období 2007–2013“ se věnoval Xxx. Xxx Xxxx, ředitel odboru fon- dů MŽP, vývoji agendy provozních smluv a klíčovým požadavkům Doho- dy s EK o pravidlech přijatelnosti a financování vodního hospodářství (listopad 2007). Vysvětlil obecné dopady této Dohody na délku provoz- ních smluv, cenotvorbu, efektivitu provozování, kvalitu vodohospodář- ských služeb, výběr provozovatele a možná rizika. Na závěr uvedl kon- krétní opatření pro přípravu podmínek pro implementaci dohody s EK.
O „Podmínkách přijatelnosti z pohledu vlastníka vodohospodářské infrastruktury“ hovořil Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, generální ředitel Seve- ročeské vodárenské společnosti, a. s., (SVS). Prezentoval základní vo- dohospodářské údaje o SVS a pak podmínky, které podle dosavadních jednání musí SVS splnit, aby dosáhla na dotační titul z Operačního pro- gramu životního prostředí. Tyto podmínky vyžadují souhlas především druhého akcionáře. V závěru demonstroval varianty finančního plánu a možnosti krytí deficitu zdrojů, mezi něž patří zvýšení tvorby vlastních zdrojů a zvýšení podílu zdrojů cizích.
O zkušenostech z „Regulace vodního hospodářství v Anglii a Wale- su“ referovala Xx. Xxxxx Xxxxx, senior analytik společnosti OFWAT. Přiblí- žila v úvodu strukturu regulovaných společností oboru vodovodů a ka- nalizací se systémem klíčových srovnávacích ukazatelů, které směřují především k dosažení vytčených střednědobých cílů (např. struktura tarifů a výdajů, úroveň poskytovaných služeb zákazníkům, spolehlivost zásobování apod.).
Žhavé téma uvedl Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx, předseda SOVAK ČR a ře- ditel, a. s., Vodovody a kanalizace Hradec Králové, s názvem „Vliv dota- cí EU na české vodárenství“. Především konstatoval, že cena vodného a stočného se dnes pohybuje mezi 50 a 60 Kč za 1 m3, zatímco jeho reálná cena vzhledem ke stáří a jakosti vodárenské a také kanalizační infrastruktury je mezi 90 až 200 Kč. Ročně by měl proto vlastník infra- struktury vytvářet investiční zdroje ve výši 2,5–3 % reálné hodnoty své- ho majetku. Jako důvod, proč tak vlastníci nečiní, uvedl především so- ciální hledisko a k tomu důvody politické, ziskové i manažerskou neschopnost. Současný stav naznačuje, že financování rekonstrukcí
a novou výstavbu lze řešit z dotací EU pouze částečně a hlavní část lze získat nárůstem ceny vodného a stočného. Nárůst ceny především u stočného je však nutné řešit nikoliv skokem, ale postupně. Svou úlohu by měly v této době sehrát státní dotace, případně zvýhodněné půjčky. Na závěr vyslovil přesvědčení, že za 10 let bude cena vodného a stoč- ného sice podstatně vyšší než dnes, ale může být sociálně únosná.
Náměstek ministra a ředitel sekce technické ochrany životní pro- středí na MŽP Xxx. Xxxxx Xxxxx, XXx., připomněl ve svém příspěvku hlavní úkoly v oblastech plánování a monitorování vod a základní legi- slativní předpisy EU ve vztahu k vodnímu hospodářství ČR. Základním právním předpisem EP a rady v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000. Náš zákon o vodách č. 254/2001 Sb., cíl této směrnice „zabránit dalšímu zhoršování, ochránit a zlepšit stav vod a vodních ekosystémů“ promítl do naší legislativy v ná- rodní (plán hlavních povodí) a v mezinárodní úrovni (bilaterální komise pro hraniční vody: Bavorsko, Sasko, Polsko, Slovensko, Rakousko a me- zinárodní komise pro ochranu řek: Labe, Odra, Dunaj). V návrhu opatře- ní Plánu hlavních povodí v působnosti MŽP jde o tři opatření a to na ochranu vod jako složky životního prostředí, dále v oblasti vodohospo- dářských služeb a na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod.
Účelem monitorování vod je hodnotit stav vod z hlediska ekologické- ho (ukazatele biologické, hydromorfologické a fyzikálně-chemické) a chemického a vytvořit informační systém.
K aktuálnímu tématu jak překonat největší úskalí při přípravě projek- tů do 3. výzvy Operačního programu ŽP hovořil Xxx. Xxxx Xxxxx, vedoucí odd. Mott MacDonald Praha. Vyjmenoval důležité nezbytné úpravy pro- vozních smluv, výpočet míry podpory, přípravu na schvalovací proces do- kumentace ze strany SFŽP, nákladovost projektů, správně definovanou tarifovou oblast projektů a způsoby dofinancování projektu. Na závěr upozornil na další výzvu ke zlepšení jakosti pitné vody, s jejími určitými omezeními, v letošním říjnu a listopadu.
Zajímavé a také poučné jsou „Nabyté zkušenost s projektem Tábor- sko“, které získal ředitel Vodárenské společnosti Táborsko Ing. Xxxxx Xx- ka. Po krátkém popisu projektu na nápravu stavu kanalizační soustavy Táborsko (6 km nových stok a 18 km rekonstrukce stávajících stok, při- pojení nové ČOV a další vybavení) popsal čtyřleté období od záměru až po zrušení zadávacího řízení na výběr provozovatele v roce 2007, kdy se neustále měnily požadavky EK na provozovatelskou smlouvu. V roce 2007 připravili v Táboře nové zadání, stanovili hodnotící kritéria a uplat- nili požadavky nejlepší mezinárodní praxe. Očekávají, že projekt bude schválen a stavbu zahájí ve druhém pololetí 2009.
Referát Ing. Xxxxx Xxxxxxxxxxx, jednatelky Larive Slovakia, s. r. o., s názvem „Case study? Čerpání z evropských fondů“ zaujal svým obsa- hem. Po analýze stavu a vývoje vodárenských podniků na Slovensku, legislativních podmínek, pravidel čerpání a finanční alokace zpracovali jakési osmero závěrů–doporučení pro vodárenské společnosti a státní rozpočet, aby čerpání z evropských fondů bylo úspěšné a smysluplné. Pro příklad úkol: přehodnotit investiční strategii a analyzovat všechny do- stupné zdroje do podnikatelských plánů společností, anebo snížením rozsahu projektů v únosné technické míře maximalizovat oprávněné ná- klady, či najít další finanční zdroje vzhledem k jejich přetrvávajícímu de- ficitu (úkol pro státní rozpočet) a další.
Druhý den zahájili jednání konference v bloku PPP a další možnosti financování zástupci dvou společností. Jako prvý vystoupil Xxx. Xxxxxx Xxxxx z advokátní kanceláře XXXXXXX a PARTNERS, v. o. s., s přís- pěvkem „Právní aspekty PPP projektů“. Zahájil definicí a účelem PPP, historií PPP v ČR a možnostmi využití PPP ve vodárenství, kdy PPP mo- hou posloužit jako prostředek zajišťování veřejných potřeb. Pokračoval vysvětlením právního rámce PPP projektů a upozornil na velké množství variant PPP které se liší účelem koncesní smlouvy (rozdíl mezi legální definicí, širší definicí pojmu koncesní smlouvy a obecnou definicí kon- cesní smlouvy), vymezením vlastnických vztahů k majetku, který má být užíván k plnění předmětu koncesní smlouvy včetně financování a nasta-
vení peněžních toků. Připomněl také obsahové náležitosti koncesní smlouvy, průběh zadávacího (koncesního) řízení další přístupy při úpra- vě právních vztahů vyplývajících z projektů PPP.
Společnost Dexia Kommunalkredit Czech Republic, a. s., a její širo- ké aktivity v oblasti financování veřejného sektoru představil Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, senior manažer pro projektové financování. Především zdůraz- nil celosvětovou působnost skupiny Dexia a její velké zkušenosti ve střední a východní Evropě (např. ve SR v Trenčíně a v ČR v Kravařích). Společnost Dexia nabízí několik PPP konceptů, které se liší rozdílnou ve- likostí účasti soukromého sektoru. Rozdílné postavení účastníků projek- tů vysvětlil podrobně na několika případových studií v Evropě a v Africe. Na závěr vyzvedl široké portfolio referencí z celého světa.
Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx z VRV, a. s., v referátu „Zhodnocení analýzy návratnosti nákladů v plánech oblastí povodí“ se zabýval cíli a opatření- mi v plánu hlavních povodí ČR (schválen usnesením vlády č. 562 ze dne
23. 5. 2007), který kromě jiného stanovil rámcové cíle a opatření v ob- lasti vodohospodářských služeb. Ekonomická analýza je součástí plánu oblastí povodí Prognóza trendu objemu, cen a nákladů do roku 2015 by- la zpracována za oblast zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod podle technických, ekonomických a socioekonomických dat (celkem 10 ukazatelů) pro sektor domácností v pravděpodobné, mi- nimální a maximální variantě. Sociální únosnost cen pro vodné a stočné byla zpracována pro oblast povodí Berounky a Ohře. Z hlavních závěrů pro obor vodovodů a kanalizací např. vyplývá, že do roku 2015 se zvýší procento výdajů domácností na vodu z dnešní úrovně 1,4 až 1,9 na 2 % z průměrných čistých příjmů domácností, stočné poroste rychleji než vodné. Disponibilní zdroje financování jsou dostatečné pro zajištění zá- vazných opatření kromě optimálního rozsahu obnovy kanalizací. Rozsah projektů pro investičně náročné akce v obcích do 2 000 EO není realizo- vatelný z důvodu finanční udržitelnosti projektů.
Zajímavé závěry sdělili Xxx. Xxxx Xxxx, projektový manažer pro tech- nickou oblast, Energie AG Bohemia, s. r. o., z Českých Budějovic a Xxxx Xxxx, technický ředitel, Vodovody a kanalizace Beroun, a. s., když ko- mentovali své zkušenosti ze zpracování desetiletých plánů obnovy vodohospodářské infrastruktury z pohledu provozní a smíšené společ- nosti. Pohledem do minulosti a studiem podkladů zjistili, že dlouhodobě nedostatečné financování a chybně nastavené odpisové sazby zname- nají negativní dopad do dalšího financování obnovy ale také vyšší pro- vozní náročnost, což jsou zvýšené náklady.
U VaK JČ (provozní model) po analýze spočítali, že potřebné pro- cento roční obnovy majetku u 15 největších subjektů provozovaných VaK JČ činí cca 2,8 % a u menších vlastníků (26 obcí do 5 000 obyvatel) 4,1 %. A k tomu zjistili, že jen třetina větších vlastníků je schopna pokrýt z prostředků vodného a stočného více než 80 % potřeby na obnovu, menší obce pokryjí v průměru pouze 30 % prostředků na obnovu. Pří- padová studie VaK Beroun (smíšený model) dokumentuje roční procen-
to obnovy majetku u měst (nad 10 000 obyvatel) ve výši 2,0 % a u obcí to je 2,2 %, pozitivní dopad lze přičíst koncepční obnově majetku a vlivu uplatňování jednotné regionální ceny. Z toho vyplývají úvahy na rozdílné navýšení ceny za vodné a stočné.
Zajímavé a aktuální téma uvedl generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací, a. s., doc. Xx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx pod názvem
„Stav příprav ISO norem pro oblast služeb týkajících se pitné a odpadní vody“. Připomněl stávající metody hodnocení jakosti vodohospodářských služeb a uvedl metody nově zaváděné podle řady norem ISO/DIS 24 510, 24 511 a 24 512, které se týkají služeb poskytovaných uživate- lům v oblasti pitné vody a vod odpadních. Vysvětlil účel a cíl těchto no- rem a z normy ISO 24 510 se věnoval základnímu zaměření a příkladům hodnotících kritérií a hodnocení výkonnostních ukazatelů při poskytová- ní služeb. Shrnul požadavky EU na kvalitu služeb a uvedl příklady, jak bude možné hodnotit služby v oboru vodovodů a kanalizací (základem má být plnění legislativních požadavků, např. kvalita vody, technické po- žadavky, kvalita vypouštěné odpadní vody).
Referát „Technický rozvoj v oboru vodovodů a kanalizací – dlouhý re- produkční cyklus, klimatické změny a energetická bilance“ přednesl xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxx, XXx., za spoluautora xxx. Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx, XXx., generálního ředitele Vodárenské akciové společnosti, a. s., Brno. Uvedl, že životnost vodárenské a kanalizační infrastruktury se těžko prognózu- je (superstrategické plánování) a tak nastupuje nutnost ji během život- nosti revidovat, opravovat, rekonstruovat a vhodně inovovat. Jako histo- rické objekty považuje ty, které jsou starší více než 50 let, nevyčerpaly zcela svou životnost a jsou dobře využitelné i po modernizaci. Zásadní otázka zní: kdy opravovat, kdy obnovovat, kdy inovovat a kdy bourat.
Další část věnoval možnostem technického rozvoje všech důležitých částí vodárenského systému a to: jímacím objektům, rychlému a poma- lému míchání, sedimentačním nádržím, čiřičům, pomalým (anglickým) filtrům a rychlofiltrům, čerpací technice, vodojemům a možným inovacím vyššího řádu (např. flotace či membránová filtrace).
Postoj ke klimatickým změnám znamená prevenci a připravenost. Extrémním vodním stavem je dlouhodobé sucho, ale také povodeň v pra- meništi. Z energetického pohledu je nutné vzít růst cen energií jako limi- tující faktor.
Diskusi na téma „Ústřední čistírna odpadních vod v Praze“ řídil Xxx. Xxx Xxxxxx, vedoucí přípravy a investic ÚČOV na Magistrátu hl. města Prahy, který připravil úvodní referát. Za předsednickým stolem dále zasedli Xxx. Xxxxx Xxxxxx, generální ředitel PVK, a. s., Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, místopředseda představenstva PVS, a. s., Xxx. Xxxxxxxx Xxx, generální ředitel HDP CZ, a. s., a Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, PVS, a. s.
Xxx. Xxxxxx se uvedl souborem otázek, na něž dosud chybí odpo- věá. Zajímavá byla také úvaha o kalové koncovce, tedy co s kalem. Zkoumají se všechny varianty: skládkování, použití na rekultivace a spa- lování. Velkou roli zde má ekonomika.
BAIO Plus Systém
Montáž armaturních uzlů za několik minut!
• úspora nákladů na spojovací materiál a práci montéra
• možnost vyosení potrubí a tvarovek v hodnotě 3°
• široká škála
• jištění proti posuvu
… na obrázku v popředí armaturní uzel DN 100, jehož předmontáž trvala 7 minut …
xxx.xxxxxx.xx
Konstatoval, že se mnoho, oproti původní koncepci, změnilo díky úsi- lí magistrátu a odborných firem, připomněl změny některých parametrů (např. uplatnění fosforové vyhlášky, upřesnění výkladu protipovodňové- ho zabezpečení apod.). Trochu si posteskl, že stát nerespektuje zvláštní postavení hl. města Prahy. Demonstroval na závěr bohatou a zajímavou fotodokumentací postupný vývoj řešení daný technickými podmínkami a požadavky ochrany životního prostředí.
Současnou představu výhledu lze vymezit v horizontu roku 2010 –
pokročilá realizace celkové přestavby v prostoru Císařského ostrova, ro- ku 2015 – přesun zpracování a využití vyhnilého kalu mimo Císařský ost- rov a roku 2025 – plné vymístění kalového hospodářství mimo Císařský ostrov.
Xxxxxx z pléna se týkaly především problematiky financování, úlohy MŽP, možnosti instalace drtičů v domácnostech apod.
Xxx. Xxxxxxxx Xxxx
PADESÁT LET OD SMRTI XXXXXXXX XXXXXX, ARCHITEKTA PODOLSKÉ VODÁRNY
Xxxxxxxx Xxxxx
Před padesáti lety, dne 12. října 1958, zemřel na pražské Letné architekt Xxxxxxx Xxxxx. K jeho nejzajímavějším a nepřekonaným pracím patří vodní elektrárna se zdymadlem v Poděbradech a Podolská vodárna v Praze. „Ostatně se zdá, jako by Xxxxxxxx nejúspěšnější práce souvisely tak či onak právě s vodním živlem …“, vždyť pražské nábřeží Petrské čtvrti také vzniklo podle jeho projektu, ve kterém respek- toval Vltavu jako živoucí určujicí prvek.
Jako kluk jsem se pravidelně toulal po Kav- čích horách. V přilehlém lomu, na samém kon- ci Barrandienu, ve kterém ještě stála odumřelá cementárna, jsem hledal různé zkameněliny. Pojednou mě upoutalo něco jiného. Byla to stavba, která vznikala v údolí pode mnou. Spleť železných armatur, betonářské práce a překot- ný stavební ruch mě fascinovaly. Tehdy jsem nevěděl nic o Xxxxxxxx Xxxxxxxx, pouze jsem zjistil, že se dostavuje Podolská vodárna. Velmi často jsem se vracel na skalisko, ze kterého byl úžasný výhled, a pozoroval postupný růst toho- to pro mě tehdy tajemného paláce. Vznikal v jedné ose s kostelem sv. Xxxxx a Pavla na Vy- šehradě a katedrálou sv. Víta na Pražském hra- dě. Určitě ne omylem či náhodou. Nebo se mý- lím? Po dlouhých letech jsem se do Podolské vodárny vrátil a měl jsem možnost být u zrodu Muzea pražského vodárenství, které vzniklo v části tohoto úžasného vodárenského areálu, v budově zvané „stará filtrace“. Měl jsem (a stá- le mám) možnost žít s Engelovou architekturou. Stále něco nového objevuji, stále mě oslovuje a inspiruje.
Narodil se 4. května 1879 v Poděbradech,
základní školu a vyšší českou reálku však ab- solvoval již v Praze. V letech 1897 až 1903 stu- doval architekturu a stavitelství u xxxx. Xxxx Xxxxx na c. k. české vysoké škole technické v Praze a tři semestry u xxxx. Xxxxxx Xxxxx na německé vysoké škole technické v Praze. Po absolutoriu v roce 1903 dostal od pražské obce cestovní stipendium a navštívil Německo a Bel- gii. Po návratu krátce pracoval v pražském sta- vebním úřadě, aby od roku 1905 do roku 1908 studoval architekturu u xxxx. Xxxx Xxxxxxx na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam zís- kal Dvorní cenu a za státní cestovní stipendium (tzv. Římská cena) odjel na studijní pobyt do Itá- lie. V letech 1912 až 1920 byl profesorem na Státní průmyslové škole v Praze a v letech 1920 až 1930 členem Státní regulační komise pro Velkou Prahu a okolí. V roce 1922 byl také jme- nován řádným profesorem Českého vysokého učení technického v Praze.
Od poloviny 1922 až do poloviny třicátých
let 20. století navrhoval a stavěl své největší pražské projekty. V nich dominovala elegantní a noblesní urbanizace severozápadního sekto- ru Prahy a detailní regulační plán Dejvic s no- vou vysokoškolskou čtvrtí a centrálním Vítěz- ným náměstím. Budovy ČVUT a VŠCHT včetně studentských kolejí pouze naznačují velkolepost
Xxxxxxxx dodnes nedokončeného záměru.
V květnu roku 1939 byl zvolen rektorem ČVUT a de facto jím zůstal až do roku 1945, přestože byl 1. října 1942 dán do trvalé výsluž- by. V květnu 1945 se pod tlakem komunistic- kých studentů vzdal funkce rektora. V létě 1947 však znovu působil jako profesor, aby byl
1. března 1948 této funkce zbaven.
V této době se po více než třiceti letech vra- cí k dostavbě Podolské vodárny. Uvedení do provozu se však již nedočkal. Nabízí se však několik časových souvislostí. Projekt Podolské vodárny dokončil v roce 1928 (před osmdesáti lety) a projekt dostavby dokončil před padesáti lety v roce 1958. Vodárna byla uvedena do pro- vozu v květnu 1929, kdy Engel oslavil padesáti- ny. Dlužno dodat, že dostavba a přestavba Po- dolské vodárny skončila až sedm let po jeho úmrtí, tedy v roce 1965.
Stručné curriculum vitae je nezbytné pro pochopení atmosféry, ve které tvořil – učil a pro- jektoval. Výčet jeho prací je velmi objemný. Při- pomeňme si proto pouze jeho pracovní krédo, jeho názor na architekturu a její místo v životě. Vše se totiž vrchovatě projevilo při budování areálu Podolské vodárny.
Jeho respektování kvadratického dekoru, klasické členění objektu, jeho geometricky, dia- gonálně a kosočtverečně členěná okna, se nej- více projevilo právě na poděbradské vodní elek- trárně a vodárně v Podolí. Vypracoval si také svůj vlastní styl, vycházející z tradic klasicismu. Proto je dodnes pro ortodoxní historiky archi- tektury nezařaditelným. „Xxxxxxx Xxxxx usilo- val především o monumentální fórum. Vycházel při tom z přesvědčení, že architek- tura není záležitostí krátkého okamžiku, jedné či jen několika málo generací. Jeho stavby jsou skutečně reprezentanti dlouho- věkosti. Příznačná je v tom snad nejvíce filt- rační stanice vodárny v Podolí, kde dvě čás- ti, budované v rozpětí několika desetiletí, působí jako naprosto jednotný celek, jako by při jejím budování se čas a vývoj archi- tektury zastavil. Nejde však jen o pocit za- stavení času. Stavby mají podle Xxxxxx vždy usilovat o vyjádření věčnosti, trvanlivosti.“ To vše koresponduje i se základním posláním
A ještě jedno, tentokrát „civilní“ hodnocení vodárenského areálu. Xxx X. Xxxxxxx uvádí:
„Není až tak absurdní situace cizinců přijíž- dějících poprvé do Prahy od jihu a považují- cích Engelův vodárenský objekt za Zítkovo Národní divadlo.“ Postřeh to zas tak absurdní není. Z vlastní zkušenosti vím, že jeden ná- vštěvník z Ruska si myslel, že je to budova čes- kého parlamentu a americký vodohospodář za- se tvrdil, že by to mohla být národní knihovna. Na zastávce tramvaje mě před časem oslovila nastávající maminka slovy: „Toto je Podolské sanatorium?“ Když jsem jí ho ukázal pod vy- šehradskými hradbami prohlásila: „To je ško- da. V tomto příjemném domě bych rodila hned.“ Nevěřila, že to je úpravna vody.
Xxxxxxx Xxxxx uznával železobeton, který umí „poslouchat“ architekta, dobře se přizpůso- buje jeho požadavkům. Upřesňuje ale, že je to pouze a jedině konstrukční materiál. Tedy pro- středek, ne výsledek. Betonová konstrukce v tzv. staré filtraci plně respektuje toto jeho zá-
zdařila. A i když je dnes tato úpravna vody pou- ze záložním zdrojem pitné vody pro Prahu, En- gelův genius loci zůstal přítomen. Když je vo- dárna bez vody, tak dřímá. Při plném provozu ožívá a oslovuje naplno. Je to důvěrné, ale mě všude provází „můj“ Xxxxxxx Xxxxx. A doufám, že nejsem sám.
Fotografie Xxxxxxxxx Xxxxxx budiž estetic- kým průvodcem po Engelově vodárně.
Literatura
Xxxxxxx Xxxxx (1897–1958) – architekt, urbanista, pe- dagog, Praha 1999.
Xxxxxxxx Xxxxx a kol. Podolská vodárna a Xxxxxxx Xx- gel, Praha 2000.
Xxxxxxxx Xxxxx
Pražské vodovody a kanalizace, a. s. Ke Kablu 971, 102 00 Praha 10
tel.: 000 000 000
vodárenství. Zajistit kvalitní, dostatečné a trvalé
zásobování obyvatel kvalitní vodou. Všimněte si té vzácné symbiózy.
Xxxxxxxxx posláním byla také propagace estetiky při řešení ryze technických staveb. Kaž- dé takové dílo musí splňovat tento jeho postulát:
„Nejen složky rozumové, praktické, hospo- dářské, ale také psychické, kulturní a ovšem i tradiční, nesené celkovou atmosférou do- by – zkrátka složky duchovní!“ Kdo navštívil Podolskou vodárnu zjistil, že je toto poslání zde přítomno, či lépe, každého přímo pohltí.
kladní tvůrčí krédo.
Ne vždy jsme se k Podolské vodárně chovali tak, jak si za- sloužila. Do rekon- strukce provedené koncem 20. století nebylo jak do techno- logie, tak do stavby jako takové příliš inve- stováno. Rehabilitace tohoto monumentu se
|
OPRAVA TEKOUCÍCH HRDEL TECHNOLOGIÍ VNITŘNÍCH NEREZOVÝCH PASŮ IRB 360
Na počátku roku 2008 se na společnost VOD-KA Litoměřice, a. s., obrátila významná vodárenská společnost s žádostí o vypracování na- bídky pro opravu řadu DN 1200 s tekoucími spoji. Doporučen byl vnitřní nerezový opravný pas DN 1200 typ IRB 360 od společnosti AVK. Provozovatel výrobek zvolil z různých nabídek technologií oprav, ačkoliv se jednalo o první aplikaci tohoto rozsahu v České republice.
Zámkový spoj s montážními výstupky
EPDM těsnicí pryžové vložky
Hydraulický rozpínák, fixační segment
Vlastní montáž pasu
Výřez na potrubí
v šachtě před armaturní komorou vodojemu
Detail přilnutí opravného pasu k potrubí
Tento způsob sanace hrdel (nebo jiné opravy netěsnosti potrubí) umožnil realizaci opravy bez nutnosti provedení velmi nákladných zem- ních prací, které byly vzhledem k písčitému podloží a hloubce uložení od- hadnuty v řádu milionů Kč.
Vybraný pas AVK nabízí nové, časově úsporné a levné technologic- ké postupy, jakými je možné opravovat poruchy spojů nejen na vodo- vodních, ale i na kanalizačních řadech větších profilů bezvýkopovou metodou (často používáno např. ve Švýcarsku, Nizozemí, Německu). Pas tedy může sloužit jako levnější alternativa standardních rukavců, krátkých vložek.
Na vodovodním řadu DN 1200 L v areálu vodojemu docházelo k vý- věru vody na povrch z netěsných hrdlových spojů. Tyto spoje byly při stavbě potrubí těsněny konopným provazem jištěným litým olovem. Ten- to způsob utěsnění hrdel však ztratil po letech svoji účinnost.
Vodovodní řad byl vypuštěn a uzavřen armaturním uzávěrem, v stej- né armaturní šachtě byla vyjmuta část potrubí. Na opačné straně úseku byl také proveden výřez na potrubí, který zároveň sloužil jako druhé vstupní místo. Tím bylo zajištěno i odvětrání v opravované části potrubí, které bylo po celou dobu opravy navíc duplicitně jištěno podpůrnou kli- matizační jednotkou. Místa výronů vody na povrch byla zastaničena a následně promítnuta dovnitř potrubí pomocí kolečkového měřidla.
Před instalací vnitřních pasů bylo nutné odstranit ze spojů veškeré inkrusty či jiné nečistoty, které by mohly být příčinou špatného přilnutí pa- su. Po očištění byl aplikován mazací gel, který při montáži zajišťoval tře-
cí podmínky pro řádné rozprostření těsnění. Dovnitř těsnění byly umístě- ny nerezové přítlačné prstence. Zámkové spoje volných konců prstenců byly podloženy kovovými páskami bránícími mechanickému poškození vložky během jejich rozpínání. Okraje přítlačných prstenců jsou opatře- ny opěrnými montážními prvky pro umístění hydraulického rozpínacího zařízení, které je součástí dodávky materiálu pro opravu. Hydraulický rozpínák byl postupně tlakován až na hodnotu 250 barů. Poklepem na prstenec bylo zajištěno jeho dosednutí po celém obvodu potrubí. Ná- sledně byly do zámkových spojů v okrajích prstenců vloženy zajišťovací segmenty pro fixaci rozepření. Dílo bylo ukončeno zpětnou montáží me- zikusu v šachtě a zavařením otvorů v potrubí. Řad byl napuštěn, na- chlorován, propláchnut a po vyhovujicím výsledku odebraných vzorků opět uveden do provozu.
V případě zájmu o detailní informace k výrobku, který je možný pou- žít pro levnější a snadné opravy průlezných profilů na vodovodním nebo kanalizačním potrubí i různých profilů, se na nás kdykoliv obraťte.
Xxxx Xxxxxxx AVK
e-mail: x.xxxxxxx@xxxxxxxx.xxx; xxx.xxxxxxxxxxx.xx
Xxxx Xxxxxx
VOD-KA Litoměřice, a. s.
e-mail: x.xxxxxx@xxxxx.xx; xxx.xxxxx.xx
(placená inzerce)
INSTITUT ENVIRONMENTÁLNÍCH SLUŽEB A „MALÁ VODA“
Institut environmentálních služeb, a. s., (dále jen IES) není třeba mnohým čtenářům časopisu SOVAK představovat. Pro ty, kteří nás ale pří- liš neznají, uvedu základní fakta ze „strukturovaného životopisu“ naší organizace. IES je vzdělávacím a tréninkovým centrem francouzské globálně působící společnosti Veolia Environnement a významnou součástí mezinárodní sítě vzdělávacích a tréninkových center této spo- lečnosti. Důležitá je skutečnost, že součástí společnosti Veolia Environnement je i významný provozovatel vodovodů a kanalizací v České republice – společnost Veolia Voda. To se pochopitelně promítá i do zaměření činnosti IES.
Kromě vzdělávání, což je hlavní čin- nost, se IES ještě zabývá konzulta- cemi a technickou pomocí při imple- mentaci systému managementu jakosti, environmentálního manage- mentu a managementu bezpečnosti práce, dále službami v oblasti lid- ských zdrojů, jako jsou např. Assess-
ment/Development Centra, projekty hodnocení zaměstnanců, apod. Má- me také vlastní vydavatelství a nakladatelství a poskytujeme poradenství v oblasti finanční podpory z fondů EU. I když IES pracuje především pro vnitřní trh skupiny Veolia Environnement, mezi jeho zákazníky patří i vý- znamné podnikatelské subjekty mimo tuto skupinu i zákazníci z oblasti veřejné a státní správy. A také samozřejmě z „malé vody“. Poskytujeme naše služby v souladu s evropskými standardy a na špičkové úrovni, což je mimo jiné podmíněno od roku 2004 certifikovaným Integrovaným systémem řízení podle norem ČSN EN ISO 9001:2001, ČSN EN ISO 14001:2004 a OHSAS 18001:1999. Můžeme se také pochlubit téměř
ty Institutu environmentálních služeb, a. s., a renomovaných škol, které odrážejí potře- bu kvalitního manažerského nebo technic- kého vzdělání pro zákazníky IES.
Čtenáře časopisu SOVAK však bude zajímat především nabídka vzdělávacích akcí pro obor vodovodů a kanalizací, a to včetně vysokoškolských a středoškol- ských studijních programů i nového učeb- ního oboru. Tato nabídka je výsledkem snahy IES spolu s jeho partnery rychle re- agovat na potřeby praxe „malé vody“. IES pociťuje velkou odpovědnost za rozvoj lid- ských zdrojů v oboru vodovodů kanalizací. Proto se také pracovníci a spolupracovníci IES velkou měrou podíleli na práci Oboro- vé rady pro vodní hospodářství při Minis- terstvu zemědělství a především pak Sek-
PhDr. Xxxxx Xxxxxx, XXx., MSc.
26 000 spokojenými zákazníky od zahájení činnosti v květnu roku 2002.
Lektorský sbor IES čítá cca 200 špičkových lektorů převážně z řad ma- nažerů a specialistů Veolia Environnement, odborníků z univerzit, vyso- kých a odborných škol, vědeckovýzkumných organizací, státních orgánů a specializovaných firem. IES má úzkou spolupráci s renomovanými čes- kými i zahraničními univerzitami a dalšími vzdělávacími institucemi.
V aktuálním katalogu IES, který vlastně představuje náš kompletní
„výrobní program“, naleznete nabídku celkem 182 kurzů, seminářů, tré- ninků i dlouhodobých studijních programů, z nichž řada je akreditována MŠMT. Katalog obsahuje mimo jiné údaje o akreditaci jednotlivých vzdě- lávacích akcí i o jejich případné provázanosti se středoškolskými nebo vysokoškolskými vzdělávacími programy partnerů IES a tedy o jejich uznatelnosti v rámci těchto programů. Kromě uvedených katalogových akcí ale IES nabízí rovněž přípravu jakýchkoliv vzdělávacích akcí na klíč, a to nejen ve vlastním špičkově vybaveném školicím centru v Praze 4- Podolí, ale i kdekoliv na území České republiky a Slovenska, kde má IES také svoji pobočku.
Široké portfolio vzdělávacích akcí IES zahrnuje nejen ty, které je možné zařadit mezi tzv. další vzdělávání či celoživotní učení, tj. nejrůz- nější odborné nebo všeobecně zaměřené kurzy, semináře a tréninky. Snažíme se, a to docela úspěšně, rovněž o vybudování uceleného systému tzv. počátečního, či chcete-li formálního vzdělávání, umožňujicí- ho získání a zvyšování kvalifikace v oborech činnosti společnosti Veolia Environnement. Proto naše nabídka zahrnuje i vysokoškolské a středo- školské studijní programy a nově i učební obory. Jde o společné projek-
Slavnostní imatrikulace studentů bakalářského studia dne 12. 11. 2007
torové rady pro vodní hospodářství v rámci významné veřejné zakázky
„Národní soustava povolání“, financované Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Tato činnost přispívá k tvorbě moderní sousta- vy povolání v oblasti vodního hospodářství, k definování požadovaných kvalifikačních předpokladů a kompetencí pro jednotlivá povolání, pro ty- pové pozice i tzv. menší jednotky práce.
Ale zpět ke konkrétní nabídce IES v oblasti „malé vody“. Evergree- nem jsou MŠMT akreditované dvousemestrální studijní programy „Tech- nik vodovodů kanalizací“ (tzv. „Škola mistrů“), „Operátor vodovodní a ka- nalizační sítě“ (tzv. „Škola operátorů“) a „Pracovník technického dozoru vodovodů a kanalizací“ (tzv. „Škola technického dozoru“), které od roku 2002 v mnoha bězích již absolvovaly stovky účastníků. K nim se v roce 2005 přidal do jisté míry revoluční vzdělávací produkt, připravený ve spo- lupráci s Vyšší odbornou školou stavební a Střední školou stavební ve Vysokém Mýtě – MŠMT akreditovaný 2,5 semestrální studijní program
„Provozovatel vodovodů kanalizací“, jehož absolventi jsou připuštěni ke státní odborné maturitní zkoušce z předmětu vodohospodářské stavby na VOŠS a SŠS ve Vysokém Mýtě. Již dvě třídy úspěšných maturantů dokumentují velký zájem o tento program. V roce 2007 IES ve spoluprá- ci s Moravskou vysokou školou Olomouc, o. p. s., otevřel velkou studijní skupinu bakalářského studijního oboru „Podniková ekonomika manage- ment“ se specializací „Management a ekonomika vodovodů a kanaliza- cí“. Další studijní skupina se bude otvírat letos na podzim, ale zájemci si musí pospíšit, protože poptávka po tomto studiu je opět veliká. Na v re- lativně blízké budoucnosti hrozicí nedostatek „modrých límečků“ v oblasti
„malé vody“ reaguje v předstihu IES opět v úzké spolupráci s Vyšší odbornou školou stavební a Střední školou stavební ve Vyso- kém Mýtě nabídkou nového učebního oboru
„Montér vodovodů a kanalizací a obsluha vo- dárenských zařízení“. V seznamu mnoha od- borných a technických kurzů, seminářů a stu- dijních programů IES zaujímají zvláštní místo úspěšné odborné semináře „Inženýrská hyd- robiologie I“, „Inženýrská hydrobiologie II – modul A – Vodárenství a vodní toky“ a „Inže- nýrská hydrobiologie II – modul B – ČOV, ka- ly a odpady“, odborně garantované prof. RNDr. Xxxxxx Xxxxxxxxxxx, CSc., či „Snižo- vání ztrát vody“, „Vyhledávání úniků vody“,
„Hydromechanické čištění stok“, kurzy sváře- ní, pažení výkopů, metrologie apod. Odborné kurzy pro „malou vodu“ doplňuje nedávno vy- daná série deseti odborných učebnic, které vznikly společným úsilím Vyšší odborné ško- ly stavební a Střední školy stavební ve Vyso- kém Mýtě a IES v rámci vzdělávacího projek- tu s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Od poloviny března 2008 poskytuje IES svým zákazníkům zajímavou přidanou hodnotu – vstup na Vzdělávací portál IES. Již více než 6 000 uživatelů má k dispozici nejen atraktivní celoflashové a ozvučené kurzy soft-skills (např. „Řešení konfliktu“, „Základy komunikace“, „Prezentační dovednosti“ a „Time management“), ale i baterie testů z angličtiny a fran- couzštiny (pro každý jazyk 1 rozřazovací test + 6 úrovňových testů dle mezinárodní klasifikace), velmi kvalitní elektronické oboustranné slovníky
– anglický a francouzský – i počítačové kurzy. Zahraniční zákazníci na- leznou na vzdělávacím portálu některé kurzy v anglické a francouzské verzi. V nejbližší době se na vzdělávacím portálu IES objeví atraktivní kurz k hodnotícím rozhovorům nadřízených s podřízenými pracovníky, a to s filmovými pasážemi, kurz k BOZP pro „malou vodu“ opět s využi- tím instruktážních filmů a kurz zaměřený na školení a přezkušování řidičů referentských vozidel s potřebnými testy. Připravují se rovněž samostat- né technicky orientované kurzy a e-learningová podpora stávajících pre- zenčních technických kurzů a studijních programů. Xxxxxx je, aby
všechny e-learningové kurzy na našem vzdělávacím portálu byly nejen účinné, ale také uživatelsky příjemné a do jisté míry i zábavné. O zpří- stupnění vzdělávacího portálu IES členům SOVAK ČR jsme připraveni jednat.
Přehled naší vzdělávací činnosti pro obor „malé vody“ je zároveň i pozvánkou pro všechny čtenáře časopisu SOVAK: celý tým pracovníků Institutu environmentálních služeb, a. s., se těší na Vaši účast na někte- ré z mnoha našich vzdělávacích akcí. Jak začít? Nejjednodušší cesta ve- de přes naše stránky xxx.xxxxxxxxxx.xx. Tam naleznete všechny potřeb- né informace.
PhDr. Xxxxx Xxxxxx, XXx., MSc. Člen představenstva a ředitel
Institut environmentálních služeb, a. s.
(placená inzerce)
CO SE DĚJE ZA VODOMĚREM?
MOŽNÉ SCÉNÁŘE REVIZE EVROPSKÉ SMĚRNICE PRO PITNOU VODU
Xxxxxx Xxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx
Úvod
V souladu s legislativním plánem práce Evropské komise (EK) za- čala v minulém roce pod vedením DG Environment pravidelná revize Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (Drinking Water Directive – DWD). Sdružení EUREAU, jehož je SOVAK ČR řádným členem, ustavilo k této problematice specializovanou pra- covní skupinu, která v minulém roce zpracovala pro zasedání předsta- venstva poziční dokument. Následující materiál představuje průřez do- savadní prací komise a nástin témat, která jsou a dále budou v diskusi s DG Environment řešena.
Odborníci komise EUREAU se soustředili zejména na tzv. „šedou“ oblast domovních rozvodů, tedy části řetězce dodávky pitné vody mezi vodoměrem a kohoutkem spotřebitele. Jak z právního, tak i zdravotního a ekonomického hlediska je tato část rozvodu pitné vody velmi důležitá a komise spatřuje nutnost podpořit sjednocení regulace právních vztahů a odpovědnosti v novele DWD.
Výchozí bod: revidované doporučení WHO
V roce 2004 vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) 3. revi- zi svých Doporučení pro kvalitu pitné vody. Tento dokument klade důraz na aplikaci plánů pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou (tzv. Water Safety Plans – WSP) při výrobě a distribuci pitné vody.
Evropská komise se již v roce 2003 v souladu se závěry semináře1 rozhodla o provázání WSP s DWD a následně zahájila v květnu 2006 společný projekt s WHO, jehož účelem bylo vyhodnocení dosavadních zkušeností s aplikací WSP při výrobě a distribuci pitné vody v zemích Evropské unie. Cílem projektu bylo navrhnout postup, jak zavést tento nový koncept do evropské legislativy a jeho výstupem je dokument po- pisující výsledky studií a šetření provedených v Rakousku, Litvě, Švý- carsku, Španělsku a Velké Británii. Souhrnné závěry jsou formulovány do deseti stručných doporučení expertů Evropské komisi. Překlad těch- to závěrů vyšel nedávno v časopise SOVAK2.
Plány obsahují komplexní vyhodnocení a řízení zdravotních rizik od jímání, přes výrobu až po dodávku pitné vody odběrateli. Požadavek na aplikaci WSP byl rovněž zahrnut do tzv. Bonnské charty3, která je pod- porována ze strany mezinárodní organizace IWA i EUREAU. Dokumen- ty WHO, které na rozdíl od směrnic ES zůstávají doporučeními, jsou určeny zejména vládám a legislativním orgánům členských států. V pří- padě Evropské unie se směrnice a doporučení WHO odrážejí do komu- nitární legislativy a přístup při revizi DWD není výjimkou.
V případě doslovného převzetí požadavků WHO do revidované DWD je potom možno očekávat pro členské státy povinnost prosadit WSP na všech stupních dodávky pitné vody, což bude v praxi znamenat přenesení povinnosti realizace na provozovatele veřejných vodovodů nebo jiných systémů a způsobů, kterými je dodávána pitná voda veřej-
nosti. Další kapitolou revize DWD bude také vazba na připravované plá- ny opatření dílčích povodí, které v tuto chvíli spadají pod Rámcovou vod- ní směrnici. Protože by však plány opatření měly obsahovat i vazbu na zajištění a zlepšení kvality povrchové i podzemní vody, je nutné určit vaz- bu na DWD zejména v oblasti monitoringu kvality těchto zdrojů vody od roku 2008. Vodní zákon v České republice bohužel neobsahuje jasné stanovení odpovědnosti za kvalitu povrchové vody a státní podniky po- vodí se právě s odkazem na neexistenci tohoto požadavku úspěšně brá- ní převzetí této odpovědnosti, přestože se jedná často o vodárenské nádrže, jejichž výhradní funkcí je akumulace vody pro potřeby úpravy na vodu pitnou. Protože WSP by ideálně měly zahrnout celý systém záso- bování vodou od zdroje (resp. jeho ochranného pásma či dokonce povodí) až po kohoutek spotřebitele, znamená to podchytit nějakým způ- sobem i oblast dosud příliš neregulovanou – oblast domovních rozvodů vody.
V projednávání tématu WSP se příslušná pracovní skupina EUREAU shodla, že ve většině evropských zemí zastoupených v EUREAU je spe- cifikace jak materiálů, tak i vlastního technického provedení vodovodních přípojek řešena na základní úrovni a to doporučeními či oborovými nor- mami s omezenou závazností. V ČR je povinnost používat na realizaci vnitřních rozvodů pouze schválené materiály dle § 5 zákona č. 258/2000 Sb. stanovená obecně, v praxi však není v silách správních orgánů ani provozovatelů vodovodů provádět kontrolu splnění požadavků a to čás- tečně i z důvodu novely stavebního zákona. Přestože národní legislativy požadují od dodavatele vody její kontrolu nikoliv na předávacích místech (vodoměrech), ale na kohoutku u spotřebitele, vlastní provozovatelé vodovodů pro veřejnou potřebu prakticky nemohou přijímat plnou odpo- vědnost za kvalitu dodávané pitné vody, protože právě ve vnitřních roz- vodech může dojít k sekundárnímu znečištění dodané pitné vody. Proto v případech, kdy dodavatel prokáže, že do vnitřního rozvodu vstupuje pitná voda o odpovídající jakosti, není podle zákona za zhoršenou kvali- tu vody na kohoutku odpovědný (viz § 4 odst. 5 zákona o ochraně veřej- ného zdraví), ale musí o této skutečnosti informovat odběratele i hygie- nický orgán a v informaci odběratelům uvést i možná nápravná opatření. V praxi dochází ke zhoršení kvality pitné vody ve vnitřních rozvodech také neodpovídajícím dimenzováním nebo špatnou údržbou. S ohledem na významnou redukci použití materiálů s problematickými vlastnostmi s ohledem na vyluhovatelnost se do popředí dostávají mikrobiologické problémy, které jsou v současnosti ve vnitřních rozvodech nejrizikověj- ším místem v hodnocení kvality dodávané pitné vody. Jak konstrukce, tak údržba jsou většinou mimo kontrolu poskytovatele služeb v oblasti pitné vody. Při analýze podkladových materiálů o kvalitě a mimořádných udá- lostech a návazných opatřeních v řízení kvality pitné vody, které členské státy překládají pravidelně EK, je možné identifikovat, že kvalita dodáva- né pitné vody se mezi vodoměrem a kohoutkem spotřebitele liší. Je pro-
1Závěry z Drinking Water Seminar, konaného v Bruselu v říjnu 2003 jako první „stakeholder consultation“ v revizi DWD.
2Ručka X. x xxx. Doporučení pro implementaci Water Safety Plans v zemích EU. SOVAK č. 2/2008, str. 20–30.
3Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu. SOVAK č. 7–8/2005, str. 20–23.
Tabulka 1 | ||||||
Scénář | Regulace | Ukládání nápravných opatření | Kontrola | Krytí nákladů | ||
Státní regulace orgánem ochrany veřejného zdraví | Vláda státu – nařízení | Krajská hygienická stanice | Státní orgán ochrany veřejného zdraví | Daň a/nebo místní poplatek | ||
Přímá regulace provozovatelem veř. vodovodu (PVV) | PVV – standardy | PVV (odpojení) | PVV | Vodné | ||
Delegovaná regulace – specializovaná společnost/orgán | Vláda státu – nařízení | Krajská hygienická stanice | Speciální státní orgán/pověřená společnost | Poplatky/daň nebo podíl na pokutách | ||
Konzultační přístup | Vláda státu – nařízení | Krajská hygienická stanice | Speciální státní orgán/pověřená společnost | Poplatky za konzultace a/nebo daň | ||
to překvapivé, že zatím většina členských zemí EU nepřijala potřebná zákonná opatření, aby situaci napravila či alespoň zlepšila.
Výjimkou může být např. Holandsko, kde je pravomoc ke kontrole a vymáhání nápravných opatření na místních zdravotních úřadech a by- tových inspektorátech, které mohou na majitelích budov požadovat okamžité nápravné opatření v případě zjištění nevyhovující kvality pitné vody způsobené vnitřním rozvodem. Ani zde však situace není růžová, neboť tyto instituce nemají dostatečné kapacity a také mají naléhavější priority. To inspirovalo holandskou vládu k tomu, aby uvalila na holand- ské poskytovatele služeb v oblasti pitné vody povinnost tato zařízení kontrolovat a veškeré nedostatky hlásit Inspektorátu pro pitnou vodu. Ta- to povinnost má však v praxi opět malý význam, neboť vláda v nařízení neupřesnila, co kontrolovat, jak to kontrolovat, jak často musejí být tyto kontroly prováděny, jak o nich podávat zprávy a kdo by měl nést nákla- dy na tyto kontroly. Prakticky jsou tyto požadavky dostatečně zpřesněny pouze v otázce výskytu mikrobiologického ukazatele legionela. Přestože je tato reakce členského státu typickým příkladem „nucené“ akceptace požadavku, je možné, že právě novela DWD přinese zpřísnění povin- ností pro členské státy po začlenění požadavků WHO do DWD.
Možné scénáře
Do budoucna je možné spatřovat několik scénářů vývoje. Otázka WSP za vodoměrem musí být zřetelně odlišena od standardních povin- ností provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu a měla by určit od- povědnost za zajištění opatření k zabránění zhoršení kvality pitné vody v distribučním systému za vodoměrem. Tato preventivní opatření by mě- la být přiřazena konkrétně konečným uživatelům služby, neboť v kontex- tu současné aplikace zákona o vodovodech a kanalizacích je možné stě- ží uvažovat o solidárnosti alokace vzniklých nákladů do celkového tarifu vodného a stočného, zejména s ohledem na skutečnost, že vnitřní roz- vody jsou soukromým vlastnictvím. Mimo stanovení alokace nákladů bu- de klíčové určení konkrétního předmětu kontroly (areálové a objektové rozvody, instalace atp.) a subjektu, který bude odpovědný za zpracování WSP (např. vlastník objektů, provozovatel, pověřená společnost/orgán). Pracovní komise EUREAU s ohledem na rozdíly panující v jednotlivých členských zemích určila několik možných scénářů vývoje odpovědnosti a toho, kdo by za ně měl platit (tabulka 1).
Při pohledu na prezentované přístupy (které mohou být samozřejmě
mezi sebou kombinovány či mohou být realizovány jiným způsobem) je zřejmé, že klíčem bude generální přístup při stanovení odpovědnosti za zpracování WSP, zda bude plošný, a to pro všechny vlastníky/provozo- vatele objektů, nebo zda bude aplikován pouze u vybraných subjektů (např. vybrané organizace, spotřebitelé s evidovaným rozdílem mezi kvalitou pitné vody v místním rozvodu a vodovodním řadu). Rozhodnutí o formě realizace musí zohlednit i nákladovou stránku a realitu využití stávajícího právního řádu pro zjednání nápravy (správní řád, zákon o vo- dovodech a kanalizacích, zákon o ochraně zdraví …). U každého z těch- to scénářů existuje celá řada otázek, které musejí být upřesněny:
• Právní hlediska: Kdo nese zodpovědnost? Kdo bude činěn odpověd- ným, jestliže kvalita vody nesplní požadovanou kvalitu? Jestliže bude úloha vlády delegována na soukromou právnickou osobu, jak to bude s právem přístupu do budov, důvěrností informací a platností trestního zákona?
• Finanční hlediska: jak se bude za různé činnosti platit a kdo bude pla- tit?
• Hlediska chování: jaké chování lze očekávat od různých účastníků? Jak to bude s efektivitou?
• Hlediska řízení: Jaké institucionální uspořádání by bylo efektivní? Jaké jsou obchodní příležitosti pro vodohospodářské firmy?
Debata o všech těchto hlediscích by měla vést k nejlepšímu způso- bu zavedení WSP mezi vodoměrem a kohoutkem spotřebitele. Lze před- pokládat, že (alespoň v první fázi) bude větší tlak na zavedení WSP v ne- mocnicích, školách, hotelech a možná i některých dalších veřejných budovách, než ve výrobních či kancelářských firmách nebo stavbách pro bydlení. Na druhou stranu některá navrhovaná opatření by se dotkla asi všech objektů (příslušná autorizace projektantů a instalatérů). Výběr těchto subjektů by měl vzniknout v blízké konzultaci příslušných orgánů (Státní zdravotní ústav, krajské hygienické stanice, zástupci ministerstev, provozovatelé vodovodů a kanalizací …). K dalším důležitým otázkám pak například patří, zda k potřebnému know-how bude stačit v součas- né době připravovaný podrobný manuál WHO pro WSP v budovách nebo zda stále existují v našich vědomostech závažné mezery, které je třeba řešit dalším výzkumem.
Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Ph. D.
Severočeské vodovody a kanalizace, a. s.
e-mail: xxxxxx.xxxxx@xxxx.xx, xxx.xxxx.xx
XXXx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx, XXx.
Státní zdravotní ústav
e-mail: xxxxx@xxx.xx, xxx.xxx.xx
NOVINKY Z EVROPSKÉ VODY
Velká Británie – Inspektorát pro pitnou vodu uvedl, že odpadní vody vytékající z čistíren odpadních vod jsou největším zdrojem znečišťování farmaceutiky
Zpráva britského inspektorátu pro pitnou vodu konstatuje, že největ- ším zdrojem znečišťování životního prostředí farmaceutiky jsou odtoky z čistíren odpadních vod.
Zpráva vycházející z dřívějších studií zjistila, že uváděné doby od- straňování farmaceutik na čistírnách významně kolísají od studie ke stu- dii a že koncentrace některých sloučenin dokonce rostou v průběhu čis- ticího procesu. Celkové množství však svědčí o velké bezpečnostní rezervě, takže zpráva uzavírá, že „pitným vodám nehrozí významné ne- bezpečí od vypouštěných farmaceutik.“ Zpráva poznamenává, že je nut- no získat další údaje pro realistický odhad ilegálních léků a mělo by se zajistit sledování i nízkých koncentrací těchto látek v pitných vodách ve Spojeném království.
Pramen: Water21 Global News Digest
PLÁN OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ
eVaK® – majetková a provozní evidence slouží ke shromažďování údajů o vodovodech a kanalizacích. Novou aplikací tohoto softwaru je Plán obnovy. Jediné, co k vytvoření plánu obnovy potřebujete, je základní část eVaKu s modulem pro ocenění majetku a dále už si jen sta- čí vybrat z níže uvedených možností, které vám usnadní a zefektivní práci s vašimi daty.
Finanční plán obnovy
eVaK® je možné využít pro automatické vytvoření plánu obnovy vo- dovodů a kanalizací. Obsahuje všechny nutné údaje pro vytvoření Fi- nančního plánu obnovy vodárenské infrastruktury dle požadavků zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích ve znění po- zdějších předpisů (zákon č. 76/2006 Sb.).
Pokud máte vyplněna příslušná data, po stisknutí tlačítka se vám vygenerují tabulky s finančním plánem obnovy na příštích pět let (viz obr. 1). Vzhledem k tomu, že všechna potřebná data jsou uložena v eVaKu, pro sestavení tohoto finančního plánu není potřeba práce na- víc.
Obr. 1: Finanční plán obnovy na příštích pět let
• Únik vody
• Distribuční význam
• Inkrustace
• Vnitřní koroze
• Vnější koroze apod.
Čtyři parametry jsou součástí základní majetkové a provozní evidence. Základní analýzu můžeme provést s těmito čtyřmi rizikovými faktory. Výsledkem multikriteriální rizikové analýzy je seznam sekcí potrubí. Ty jsou seřazeny podle naléhavosti obnovy. Tímto způsobem vám eVaK® bez velké námahy pomůže vybrat objektivně úseky potrubí, které je po-
třeba přednostně obnovit (obr. 2).
Import dat z externích informačních systé- mů
Plán obnovy a riziková analýza pracují s po- drobným seznamem všech objektů vodovodů a kanalizací. Díky tomu je plán obnovy přesný. Volitelně nabízíme doprogramování spojovací- ho můstku mezi vašimi informačními systémy a eVaKem. GIS může sloužit jako zdroj pri- márních dat, včetně zadávání a editace riziko- vých faktorů. Data z laboratorního informační- ho systému a dalších evidencí pak můžete přímo načíst do provozní evidence.
eVaK, majetková a provozní evidence vodovo- dů a kanalizací, spolu s Plánem obnovy a Ri- zikovou analýzou vodovodního a kanalizační- ho potrubí je vhodným nástrojem pro
Tyto tabulky zahrnují mj.:
• Vodovody
• Úpravny vody
• Kanalizace
• Čistírny odpadních vod
• Souhrn vodovodů a kanalizací
Součástí vodovodů a kanalizací jsou také samostatné tabulky pro jednotlivé objekty v eVaKu, jako jsou čerpací stanice, vodojemy a retenční nádrže a další.
Multikriteriální riziková analýza potrubí
Tento modul Vám umožní objektivně vybrat potrubí k obnově a rekonstrukci na základě analýzy rizikových faktorů. Riziková analýza obsahuje 15 rizikových faktorů z technické a ekonomické oblasti. Uživatel si volí, která kritéria chce použít. Je možné přidat i další faktory, dle po- žadavků zákazníka.
Příklady rizikových faktorů:
• Stáří
• Poruchy
Obr. 2: Výsledky multikriteriální rizikové analýzy
provozovatele a vlastníky vodárenské infrastruktury. Základní část eVa- Ku přináší zejména manažerům rychlý a stručný přehled o provozova- ném majetku. Pomůže odstranit zdlouhavou práci na sestavení majetko- vého a provozního hlášení. Umožní vám operativní zpracování plánů obnovy. Riziková analýza je dobrým pomocníkem při rozhodování o tom, kam investovat finance na obnovu sítí.
Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, Xxx. Xxxxxx, s. r. o. xxx.xxxxxx.xx
(placená inzerce)
NEPŘEHLÉDNĚTE
SEMINÁŘE… ŠKOLENÍ… KURZY… VÝSTAVY…
Informace a přihlášky: Výstavisko TMM, a. s. Pod Sokolicami 43
SK-911 01 Trenčín
tel: 00421/32/0000 000
fax: 00421/32/0000 000
e-mail: xxxxxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx xxxx://xxx.xxx.xx
Informace a přihlášky: ARDEN, s. r. o.,
Údolní 58, 602 00 Brno
tel.: 000 000 000, 000 000 000
e-mail xxxxxxxxxxx@xxxxx.xx xxxx://xxxxxxxxxxx.xxxxx.xx
7.–9. 10.
Aktuální otázky bezpečnosti práce a požární ochrany, Znojmo
Informace a přihlášky: VAS, a. s., technická divize, Soběšická 151, 638 01 Brno
fax: 000 000 000, e-mail: xxxxxxxxx@xxxxx.xx
21. 10.
Identifikace a hodnocení rizik při výrobě a distribuci pitné vody
Informace a přihlášky:
Vysoké učení technické v Brně, FAST,
Ústav vodního hospodářství obcí
23. 10.
Plán obnovy vodohospodářské infrastruktury
23.–25. 9.
AQUA 2008, Trenčín, Slovensko
Žižkova 17, 602 00 Brno, xxx.xxxxxxxxx.xx
Informace a přihlášky: SOVAK ČR Xxx. X. Xxxxxxxx
Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0
2.–3. 10.
Konference Městské vody, Velké Bílovice Optimalizace návrhu a provozu stokových sítí a ČOV
tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000
23.–24. 10.
Konference Xxxxxxx xxxxxxx, koncese
a veřejná podpora ve světle poskytování podpory z evropských fondů
e-mail: xxxxxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx
Informace a přihlášky: 1. VOX, a. s., Senovážné náměstí 000/00, 000 00 Xxxxx 0
tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000
4.–5. 11.
Provoz vodovodních a kanalizačních sítí, Liberec
e-mail: xxxxxxxxx@xxx-xxxxx.xx xxx.xxxx.xx
Informace a přihlášky: Medim, s. r. o.,
P.O. Box 31, Hovorčovická 000 000 00 Líbeznice,
tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000
e-mail: xxxxxxxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxxx_xxxxx
10. 12.
Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací
Informace a přihlášky: SOVAK ČR Xxx. X. Xxxxxxxx
Novotného lávka 5, 000 00 Xxxxx 0
tel.: 000 000 000, fax 000 000 000
e-mail: xxxxxxxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx
Prosíme pořadatele seminářů, školení, kur- zů, výstav a dalších akcí s vodohospodář- skou tematikou o pravidelné zasílání aktu- álních informací v potřebném časovém předstihu. Předpokládáme také bližší údaje o místu a termínu konání, kontaktní adresu příp. jednu doplňující větu o obsahu akce. Termíny a kontakty budou zdarma zveřejňo- vány v časopise SOVAK, informace budou uvedeny i na internetových stránkách xxx.xxxxx.xx.
Podklady, prosím, zasílejte na naši adresu: Časopis SOVAK, Xxxxxxxxx xxxxx 0
116 68 Praha 1
ČASOPIS SOVAK BYL ZAŘAZEN NA SEZNAM RECENZOVANÝCH ČASOPISŮ
Odborná úroveň a kvalita časopisu SOVAK byla oceněna jeho zařazením do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaných v České republice.
Tento seznam vytvořila Rada pro výzkum a vývoj (poradní orgán vlády). Zařazení jednotlivých periodik a časopisů na se- znam bylo podmíněno splněním řady kritérií.
Seznam recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydáva- ných v České republice bude Radou pro výzkum a vývoj využí- ván při hodnocení těch výsledků výzkumu a vývoje podporova- ného z veřejných prostředků, které jsou vykazovány jako články v českém odborném periodiku. To je dobrá zpráva pro autory ča- sopisu SOVAK zapojené do grantových projektů a výzkumů ne-
bo pracující na získání vědeckých hodností. Jejich publikování v SOVAK bude jedním z důležitých kritérií pro oficiální vyhodno- cení jejich aktivit.
Pro časopis SOVAK je zařazení na Seznam recenzovaných časopisů nejen prestižní záležitostí, ale je to také zavazující pro udržení a další zvyšování jeho úrovně.
Xxx. Xxxx Xxxxxx,
šéfredaktor časopisu SOVAK
|
Redakce (Editorial Office):
Xxxxxxxxxxx (Editor in Chief): Xxx. Xxxx Xxxxxx, tel.: 000 000 000; fax: 000 000 000
Adresa (Address): Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0
Redakční rada (Editorial Board):
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxx, xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, XXx., Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxx, doc. Xxx Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx., Xxx. Xxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxxxx Xxx, XXx. (předseda – Chairman), Xxx. Xxxxx Xxxxx, Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx (místopředseda – Vicechairman), Xxx. Xxx Xxxxxxxx, RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx., Xxx. Xxxxxxxx Xxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, XXXx. Xxxxxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxx, MSc., Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx.
SOVAK vydává Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 (IČO: 6045 6116; DIČ: 001-6045 6116), v nakladatelství a vydavatel-
ství Xxx. Xxxxx Xxxxx, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, tel./fax: 000 000 000, resp. 241 951 253, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Sazba a grafická úprava SILVA, s. r. o., tel./fax: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Tisk Studiopress, s. r. o. Časopis je registrován Ministerstvem kultury ČR (MK ČR E 6000, MIČ 47 520). Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Číslo 9/2008 bylo dáno do tisku 12. 9. 2008.
SOVAK is issued by the Water Supply and Sewerage Association of the Czech Republic (SOVAK CR), Xxxxxxxxx xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0 (IČO: 6045 6116; DIČ: CZ60456116). Publisher Xxx. Xxxxx Xxxxx, Čs. armády 488, 254 01 Jílové u Prahy, tel./fax: 000 000 000 or 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Design: SILVA Ltd, tel. and fax: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxx-xxx.xx. Printed by Studiopress, s. r. o. Magazin is registered by the Ministry of Culture under MK ČR E 6000, MIČ 47 520. All not ordered materials will not be returned. Number 9/2008 was ordered to print 12. 9. 2008.
ISSN 1210–3039
SOVAK • VOLUME 17 • NUMBER 9 • 2008
CONTENTS
Xxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxx
Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a. s. (Regional Water Company), – the third year with the concession business model 1
Xxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx
Quality of drinking water for public use in 2007 in the Czech Republic 6
Xxxxxxxx Xxx
Few examples from abroad of large Wastewater Treatment Plants
co-financed by EU funds 9
Xxxxx Xxxxxxxxx
Targeted long term care after water sources – road to success 12
Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxx
Field proved filtration units – how to avoid indirect contamination
caused by air 14
Xxxxx Xxxxxxxx
New technical standards for water quality 18
Xxxxxxxx Xxxx
"Conditions of water management projects acceptability for 2007–2013 period" conference 22
Xxxxxxxx Xxxxx
50 years since Podolí Waterworks architect Mr. Xxxxxxx Xxxxx’x passing 24
Repair of leaking socket using internal stainless steel flange
plate IRB 360 26
Institute of Environmental Services and sanitary engineering 27
Xxxxxx Xxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx
What is happening after the water-meter? Probable scenarios
of the EU Drinking Water Directive revision 28
Plan for water supply and wastewater systems renewal 30
Seminars … Training … Workshops … Exhibitions 31
Cover page: Water Tower Nový Hradec Králové
Xxxx, s. r. o. UV-dezinfekce tel: 000 000 000, 000 000 000, 000 000 000 fax: 000 000 000 |