P R A V I D L A

P R A V I D L A

RADY MĚSTA KLATOVY

č. P 1/2013

„pro oddílné dešťové kanalizace města Klatovy a integrovaných obcí“

(úplné znění – ve znění dodatku č. 1)

2013

PRAVIDLA Rady města Klatovy č. P 1/2013

„pro oddílné dešťové kanalizace"

ČÁST PRVNÍ

ODDÍLNÁ DEŠŤOVÁ KANALIZACE

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato pravidla upravují některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu oddílné dešťové kanalizace ve vlastnictví města Klatovy (dále jen „vlastník kanalizace“), v lokalitách s existující jednotnou nebo oddílnou splaškovou kanalizací zakončenou ČOV (lokalita města Klatovy a integrovaných obcí), a sloužící veřejné potřebě (dále jen „dešťová kanalizace“).

(2) Tato pravidla se vztahují na oddílné dešťové kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážkové vody“).

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Dešťová kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, jakož i stavby k vypouštění srážkových vod do vod povrchových či podzemních. Dešťová kanalizace je vodním dílem1.

(2) Provozování dešťových kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje odvádění srážkových vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odvádění a vypouštění srážkových vod, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností dešťových kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro srážkovné a další související činnosti; není jím správa dešťových kanalizací ani jejich rozvoj.

(3) Provozovatelem dešťové kanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, která

a) provozuje dešťovou kanalizaci,

b) je oprávněna k provozování živnosti v oboru „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona2,

c) je provozovatelem ostatní vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví města Klatovy.

(4) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na dešťovou kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona3, u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků (dále jen „odběratel“).

1 § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona

č. 20/2004 Sb.

2 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3 § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona

č. 492/2000 Sb.

(5) Vnitřní dešťová kanalizace je potrubí určené k odvádění srážkových vod z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní dešťová kanalizace není vodním dílem.

§ 3

Přípojky

(1) Dešťová kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní dešťové kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Dešťová kanalizační přípojka není vodním dílem.

(2) Vlastníkem dešťové kanalizační přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na

dešťovou kanalizaci, neprokáže-li se opak.

(3) Vlastník dešťové kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby dešťová kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

(4) Dešťovou kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

(5) Opravy a údržbu dešťových kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství4, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

(6) Zkoušky vodotěsnosti se provádějí za účasti vlastníka přípojky a provozovatele dešťové kanalizace. Zkoušku vodotěsnosti nově zřízené přípojky hradí její vlastník a je povinen provozovateli dešťové kanalizace nejméně týden předem doručit vyrozumění o času konání zkoušky. Další zkoušky vodotěsnosti přípojky po dobu její životnosti zajišťuje ten, kdo ji požaduje. Pokud se zjistí, že přípojka je vodotěsná, hradí náklady ten, který zkoušku požadoval, nebude-li přípojka vodotěsná, náklady hradí vlastník přípojky.

(7) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na dešťovou kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

§ 4

Evidence dešťových kanalizací

(1) Vlastník kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých dešťových kanalizací. Vlastnické vztahy k dešťovým kanalizacím, jakož i k dešťovým kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci dešťových kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem5.

(2) Provozovatel je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří výkresová dokumentace dešťové kanalizace, cenové kalkulace, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů6.

4 § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

5 Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

6 § 59 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon)

§ 5

Výkresová dokumentace dešťové kanalizace

(1) Výkresová dokumentace dešťové kanalizace podle § 4 odst. 2 (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení dešťové kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí, určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav a pro zpracování provozního řádu dešťové kanalizace podle zvláštního zákona5.

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:

a) údaje o účelu a místu stavby dešťové kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

b) technický popis stavby a jejího vybavení,

c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,

d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.).

(3) Poloha dešťové kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budované nebo rekonstruované dešťové kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 3 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje podle skutečností zjištěných při provozování dešťové kanalizace.

§ 6

Provozní deník

(1) Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o dešťové kanalizaci nebo o její části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování dešťové kanalizace. Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu. V provozu kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.

(2) Je-li to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.

(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ DEŠŤOVÝCH KANALIZACÍ

§ 7

Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka kanalizace a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování dešťové kanalizace

(1) Vlastník kanalizace za účelem kontroly, údržby7, stavební úpravy8 nebo opravy dešťové kanalizace k zajištění dobrého stavebního stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním dešťové kanalizace jsou oprávněni vstupovat a vjíždět na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se dešťová kanalizace nachází. Právo vstupu se vztahuje i na pozemky, prostřednictvím kterých je takový vstup jedině možný. Vstupem se rozumí i vstup mechanizačních prostředků pokud je to nezbytně nutné. Právo může vedle nich či místo nich vykonat též osoba pro ně činná.

(2) Stavebník9, vlastník kanalizace a provozovatel mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu dešťové kanalizace.

(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

(4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka, vlastníka kanalizace nebo provozovatele podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník, vlastník kanalizace nebo provozovatel osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu10 bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku dešťových kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích11.

(6) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka kanalizace a provozovatele, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

§ 8

Práva a povinnosti vlastníka kanalizace

(1) Vlastník kanalizace je povinen zajistit plynulé a bezpečné provozování dešťové kanalizace.

(2) Vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel je povinen umožnit připojení na dešťovou kanalizaci a odvádět srážkové vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Možnost

7 § 3 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.

8 § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb.

9 § 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

11 Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

napojení dešťové kanalizační přípojky nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení dešťové kanalizační přípojky na dešťovou kanalizaci hradí ten, jemuž je umožněno napojení na dešťovou kanalizaci, pokud se s vlastníkem kanalizace nedohodnou jinak.

(3) Vlastník kanalizace může provést zásah do dešťové kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem.

(4) Vlastník kanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k dešťové kanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování dešťové kanalizace a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených těmito pravidly.

§ 9

Práva a povinnosti provozovatele

(1) Provozovatel je povinen provozovat dešťovou kanalizaci v souladu s právními předpisy a podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů.

(2) Provozovatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o odvádění srážkových vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce provozovatele a na právního nástupce odběratele.

(3) Smlouva o odvádění srážkových vod obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:

a) určení místa stavby nebo pozemku připojené přípojkou na dešťovou kanalizaci,

b) způsob zjišťování množství odváděných srážkových vod, případně výpočet množství srážkové vody,

c) způsob stanovení ceny a způsob jejího zveřejnění,

d) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,

e) dobu plnění.

(4) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 2 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.

(5) Provozovatel má právo na úplatu za odvádění srážkových vod (dále jen „srážkovné") (§ 14). Právo na srážkovné vzniká okamžikem vtoku srážkových vod do dešťové kanalizace. Srážkovné je úplatou za službu spojenou s odváděním srážkových vod.

(6) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky dešťové kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce dešťové kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 16 odst. 2).

(7) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit odvádění srážkových vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii dešťové kanalizace, dešťové kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku.

(8) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit odvádění srážkových vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,

a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních prací a z provozních důvodů,

b) neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho dvou písemných výzvách, adresovaných odběrateli na adresu uvedenou ve smlouvě, přístup k přípojce nebo zařízení vnitřní dešťové kanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 2,

c) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení dešťové kanalizační přípojky,

d) neodstraní-li odběratel závady na dešťové kanalizační přípojce nebo na vnitřní dešťové kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

e) při prokázání neoprávněného vypouštění srážkových vod, nebo

f) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady srážkovného po dobu delší než 30 dnů.

(9) Přerušení nebo omezení odvádění srážkových vod podle odstavce 8 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení odvádění srážkových vod

a) podle odstavce 8 písm. b) až f) alespoň 3 dny předem,

b) podle odstavce 8 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.

(10) V případě přerušení nebo omezení odvádění srážkových vod podle odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní odvádění srážkových vod v mezích technických možností a místních podmínek.

(11) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení odvádění srážkových vod podle odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a) a bezodkladně obnovit odvádění srážkových vod.

(12) V případě, že k přerušení nebo omezení odvádění srážkových vod došlo podle odstavce 8 písm. b) až f), hradí náklady s tím spojené odběratel.

§ 10

(1) Neoprávněným vypouštěním srážkových vod do dešťové kanalizace je vypouštění

a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění srážkových vod nebo v rozporu s ní, nebo,

b) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných srážkových vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

(2) Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavce 1 provozovateli dešťové kanalizace.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví provozovatel dešťové kanalizace výpočtem množství podle § 13 odst. 5.

HLAVA III

OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU DEŠŤOVÝCH KANALIZACÍ

§ 11

Dešťové kanalizace

(1) Dešťové kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění srážkových vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění srážkových vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Dešťové kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy.

(2) Další požadavky na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz stokové sítě

a) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot12.

b) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

c) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

d) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.

e) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot13.

f) Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše +/- 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ +/- 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.

g) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.

h) V případě, že se na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost dešťové kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Tento výpočet je podkladem pro provozovatele a vlastníka kanalizace k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení.

i) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je nejvýše 50 m, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.

j) Provoz stokové sítě se řídí normovými hodnotami14.

HLAVA IV

ODVÁDĚNÍ, MĚŘENÍ A CENY

§ 12

Odvádění srážkových vod

(1) Odvedení srážkových vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku srážkových vod z kanalizační přípojky do dešťové kanalizace.

§ 13

Měření odváděných srážkových vod

(1) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady měření množství srážkových vod vypouštěných do dešťové kanalizace. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a provozovatelem. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle

12 ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.

ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6.

ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.

ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.

13 ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.

ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.

ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.

14 ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba. TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.

zvláštních právních předpisů15 a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.

(2) Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.

(3) Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném provozovatelem, že

a) údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,

b) údaje měřicího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,

c) měřicí zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.

(4) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.

(5) Množství srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do dešťové kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 1. Výpočet množství srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace bez měření musí být uveden ve smlouvě o odvádění srážkových vod.

(6) Pro účely výpočtu srážkovného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do dešťové kanalizace.

(7) Jestliže odběratel srážkovou vodu zčásti spotřebuje bez vypuštění do dešťové kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné srážkové vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

§ 14

Srážkovné

(1) Srážkovné má jednosložkovou formu.

(2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů16 a množství vypouštěných

srážkových vod podle § 13.

(3) Povinnost platit za odvádění srážkových vod do dešťové kanalizace se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací17 veřejně přístupných, plochy drah

15 Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované zkratkou EHS.

16 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

17 Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení.

(4) Provozovatel je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro srážkovné podle odstavce 5.

(5) Způsob a pravidla výpočtu (kalkulace) ceny pro srážkovné včetně členění nákladových položek a jejich obsahu, objemových položek a položek vypočtených pro účely kontroly a porovnání cen, jsou stanovena v příloze č. 2.

HLAVA V

OCHRANA DEŠŤOVÝCH KANALIZACÍ

§ 15

Ochranná pásma dešťových kanalizací

(1) K bezprostřední ochraně dešťových kanalizací před poškozením se vymezují ochranná pásma

dešťových kanalizací (dále jen „ochranná pásma").

(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti dešťových kanalizací určený k zajištění jejich provozuschopnosti.

(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu

a) u potrubí do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

b) u potrubí nad průměr 500 mm, 2,5 m,

c) u potrubí, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

(4) V ochranném pásmu dešťové kanalizace lze

a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k dešťové kanalizaci nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

b) vysazovat trvalé porosty,

c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,

d) provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem provozovatele, popřípadě vlastníka kanalizace.

(5) Provozovatel je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem dešťové kanalizace a další údaje podle zvláštního zákona18. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství dešťové kanalizace mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem provozovatele.

18 § 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

§ 16

Přeložky dešťových kanalizací

(1) Přeložkou dešťové kanalizace se rozumí dílčí změna její směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů19.

(3) Přeložku dešťové kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích nestanoví jinak.

(4) Vlastnictví dešťové kanalizace se po provedení přeložky nemění.

(5) Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

HLAVA VI

SANKCE

Správní delikty

§ 17

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí, aby dešťová kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna,

b) neoprávněně vypouští srážkové vody do dešťové kanalizace (§ 10 odst. 1),

c) odvádí srážkové vody v rozporu se smlouvou o odvádění srážkových vod,

d) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství srážkových vod v případech podle § 13 odst. 1, nebo

e) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 13 odst. 2.

(2) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky dešťové kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo dešťové kanalizace v § 15 odst. 4,

b) znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou dešťové kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním dešťové kanalizace (§ 7 odst. 1),

c) poškodí dešťovou kanalizaci nebo její součást či příslušenství,

d) neoprávněně manipuluje se zařízením dešťových kanalizací,

19 Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

e) vypustí do dešťové kanalizace látky, které nejsou srážkovými vodami.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e) nebo odstavce 3 písm. b) až e),

c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), nebo

d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle 2.

§ 18

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Vlastník kanalizace se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých dešťových kanalizací podle § 4 odst. 1, nebo

b) nezajistí plynulé a bezpečné provozování dešťové kanalizace.

(2) Vlastník kanalizace nebo provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že neumožní připojení na dešťovou kanalizaci podle § 8 odst. 2,

(3) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí průběžné vedení provozní evidence podle § 4 odst. 2,

b) neuzavře písemnou smlouvu o odvádění srážkových vod s odběratelem podle § 9 odst. 2, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 20 odst. 2,

c) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro srážkovné podle § 14 odst. 4, nebo předloží výpočet neúplný či nesprávný,

d) provozuje dešťovou kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,

e) nesdělí stavebníkovi přeložky dešťové kanalizace stanovisko k navrhované přeložce dešťové kanalizace podle § 9 odst. 6,

f) neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení odvádění srážkových vod ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 9 písm. b), nebo

g) nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů16) pro srážkovné v předchozím kalendářním roce podle § 20 odst. 3 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí, aby dešťová kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná nebo tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna,

b) neoprávněně (§ 10 odst. 1) vypouští srážkové vody do dešťové kanalizace,

c) odvádí srážkové vody v rozporu se smlouvou o odvádění srážkových vod,

d) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství srážkových vod v případech podle § 13 odst. 1, nebo

e) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 13 odst. 2.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky dešťové kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nepředá vlastníkovi kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo dešťové kanalizace v § 15 odst. 4,

b) znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou dešťové kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním dešťové kanalizace (§ 7 odst. 1),

c) poškodí dešťovou kanalizaci nebo její součást či příslušenství,

d) neoprávněně manipuluje se zařízením dešťových kanalizací,

e) vypustí do dešťové kanalizace látky, které nejsou srážkovými vodami,

(7) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. e) nebo odstavce 6 písm. a),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. f), odstavce 4 písm. a), b), e) nebo odstavce 6 písm. b) až e),

c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. c) nebo d),

d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2, odstavce 3 písm. a), c), d), g) nebo odstavce 5, nebo

e) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b).

§ 19

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil

řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby20 nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení těchto pravidel o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Přestupky podle § 17 a správní delikty podle § 18 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

20 § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

HLAVA VII

OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT

§ 20

Ochrana odběratele

(1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na dešťovou kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 9 odst. 2. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na dešťovou kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.

(2) Provozovatel, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 9 odst. 2 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.

(3) Provozovatel je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 4 zveřejnit porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) ceny pro srážkovné a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce.

(4) Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 3 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů vlastníku kanalizace. Vlastník kanalizace informace podle odstavce 3 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů.

§ 21

Dozor

(1) Městský úřad Klatovy jako obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává v přenesené působnosti dozor nad dodržováním těchto pravidel v rozsahu své působnosti založené zákonem a těmito pravidly. Orgány veřejné správy v rozsahu své působnosti dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Při výkonu dozoru se při kontrolní činnosti postupuje podle kontrolního řádu21.

§ 22

Závěrečná ustanovení

Tato pravidla č. P 1/2013 byla schválena usnesením Rady města Klatovy č. 11 ze dne 11. 6. 2013 a nabývají účinnosti od 1. 1. 2013.

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx starosta města

XXXx. Xxxx Xxxxxx Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx

místostarosta města místostarosta města

21 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

PŘÍLOHA č. 1

Výpočet množství srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace

Druh plochy	plocha m2	odtokový součinitel	redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový úhrn: ……… mm/rok tj m/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok.

Odtokové součinitele podle druhu plochy:

a) zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy (plocha A):

v případě možnosti odtoku do dešťové kanalizace ……… odtokový součinitel: 0,9,

b) lehce propustné zpevněné plochy (plocha B):

v případě možnosti odtoku do dešťové kanalizace ……… odtokový součinitel: 0,4,

c) plochy kryté vegetací (plocha C):

v případě možnosti odtoku do dešťové kanalizace ……… odtokový součinitel: 0,05.

PŘÍLOHA č. 2

Pravidla pro členění položek při výpočtu (kalkulaci) ceny pro srážkovné včetně struktury jednotlivých položek.

Vlastník kanalizace či provozovatel postupuje při výpočtu ceny pro srážkovné podle cenových předpisů22 způsobem a v členění položek podle Přílohy č. 2.1 a ve struktuře (v náplni) jednotlivých položek dle Přílohy č. 2.2. Pokud bude při výpočtu ceny pro srážkovné identifikován náklad, který je zařaditelný (v souladu s Přílohou č. 2.2) do některé z položek podle Přílohy č. 2.1, musí být takový náklad evidován v této položce.

22 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍLOHA č. 2.1

Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro srážkovné

Pro kalendářní rok:

1. Vlastník kanalizace: Obchodní firma nebo název:

Sídlo:

Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:

Statutární orgán:

2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A):

3. Tabulky:

Výpočet (kalkulace) cen pro srážkovné pro rok XXXX+1

Dílčí část se samostatnou cenou:

Řádek	Náklady pro výpočet ceny pro srážkovné
	Nákladové položky	XXXX	XXXX+1	Rozdíl
		Skuteč.	Kalkul.
1	2	3	4	5
1	Materiál
2	Energie
2.1	- elektrická energie
2.2	- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná e.)
3.	Mzdy
3.1	- přímé mzdy
3.2	- ostatní osobní náklady
4.	Ostatní přímé náklady
4.1	- odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku
4.2	- opravy infrastrukturního majetku
4.3	- nájem infrastrukturního majetku
4.4	- ostatní provozní náklady externí
4.5	- ostatní provozní náklady ve vlastní režii
5.	Finanční náklady
6.	Výrobní režie
7.	Správní režie
8.	Úplné vlastní náklady
A	Hodnota infrastrukturního m. podle VÚME
B	Pořizovací cena provozního h. majetku
H	Voda srážková fakturovaná v m3
9.	JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v Kč.m-3
Vypracoval: Kontroloval: Telefon:			Datum: Schválil: (ředitel, stat. orgán)

Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa.

Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa.

Výpočet (kalkulace) cen pro srážkovné pro rok XXXX+1

Dílčí část se samostatnou cenou:

Řádek	Kalkulovaná cena pro srážkovné
	Text	Měrná jednotka	Poznámka	XXXX	XXXX+1
				Skuteč.	Kalkul.
1	2	2a	2b	5	6
10.	Úplné vlastní náklady - ÚVN	mil. Kč	ř. 8
11.	Kalkulační zisk	mil. Kč
11.a	- podíl z ÚVN	%	ř.11 / ř.10
11.b	- z ř. 11 na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku	mil. Kč
12.	Celkem ÚVN + zisk	mil. Kč	ř.10 + ř.11
13.	Voda fakturovaná srážková	mil. m3	ř. H
14.	CENA pro srážkovné	Kč.m-3	ř.12 / ř.13
15.	CENA pro srážkovné + DPH	Kč.m-3
Vypracoval: Kontroloval: Telefon:			Datum: Schválil: (ředitel, stat. orgán)

PŘÍLOHA č. 2.2

Struktura (náplň) jednotlivých položek výpočtu (kalkulace) cen pro srážkovné

	Položka	Struktura	Poznámka
1	2	3	4
1.	Materiál	Zahrnuje materiál spotřebovaný při opravách a údržbě na infrastrukturním majetku.	Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v rámci řádku 6 výrobní režie nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2.
2.	Energie
2.1	Elektrická energie	Spotřeba tohoto nákladového druhu na objektech infrastrukturního majetku ponížená o výnosy z prodeje elektrické energie.	Nevykazuje se zde spotřeba na provozních střediscích a administrativních budovách. Tato spotřeba se zahrnuje do správní režie.
2.2	Ostatní energie (plyn, pevná a kapalná energie)	Spotřeba plynu, tepla a pitné vody na objektech infrastrukturního majetku.	Nevykazuje se zde spotřeba těchto druhů energií na objektech provozních středisek a administrativních budov. Tato spotřeba se zahrnuje do správní režie.
3.	Mzdy
3.1	Přímé mzdy	Zde jsou zahrnuty mzdy pracovníků pracujících přímo na objektech infrastrukturního majetku včetně náhrady mezd, vztahující se k dané kalkulaci; mzdy pracovníků na kanalizační síti se zde zahrnují v případě, že se nevyužívá druhotný okruh. V případě využívání druhotného okruhu se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu obvykle v řádku 4.2. nebo v řádku 4.6.	Týká se i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod.
3.2	Ostatní osobní náklady	Zde jsou zahrnuty vlastní ostatní osobní náklady, tj. dohody o provedení činnosti, smlouvy o dílo, dále odvody na sociální a zdravotní pojištění, dále ostatní náklady - příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na kapitálové životní pojištění, příspěvky na stravné až do výše jejich daňové uznatelnosti. To vše se váže na řádek 3.1 přímé mzdy, resp. ve vazbě na infrastrukturní majetek, ke kterému se vztahuje předmětná kalkulace.	Týká se i mistrů, vedoucích provozů, plánovaček provozních středisek apod.
4.	Ostatní přímé náklady
4.1	Odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku	Zde se uvádějí především smíšené společnosti odpisy infrastrukturního majetku; oddělené společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického (ekonomického) zhodnocení majetku pronajímatele podle § 28 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. Dále odpisy majetku souvisejícího s infrastrukturním majetkem – odpisy GIS, odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, např. přenosná čerpadla, IT technika, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci	Neuvádí se zde odpisy provozního majetku – provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele – ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud nejsou ve vlastnictví vlastníka kanalizace vzhledem k účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku a v rámci tohoto majetku jsou také odepisovány.

	Položka	Struktura	Poznámka
1	2	3	4
		vnitropodnikových převodů. U obcí, které neodepisují infrastrukturní majetek se uvádí prostředky vydané nebo pevně vázané na obnovu infrastrukturního majetku.
4.2	Opravy infrastrukturního majetku	Zde se uvádějí veškeré opravy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem o dani z příjmu č. 586/92 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na dopravu a stavební mechanizaci. Opravou nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení hmotného majetku.	Zahrnují se sem i opravy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku.
4.3	Nájem infrastrukturního majetku	Jedná se o prostředky hrazené vlastníkovi infrastruktury dešťové kanalizace nájemcem (provozovatelem).
4.4	Ostatní provozní náklady externí	Zde jsou uvedeny ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Pojištění majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, fakturace srážkovného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i nájem provozního majetku, provozní náklady na GIS externě, údržba a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, doprava externě.
4.5	Ostatní provozní náklady ve vlastní režii	Zde jsou uvedeny ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích charakteru interních nákladů. Laboratorní služby interně, fakturace srážkovného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na GIS interně, údržba a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně, PHM - pohonné hmoty (benzin, nafta).
5.	Finanční náklady	Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, poplatky spojené s účelovými úvěry.	Nezahrnují se bankovní poplatky (poplatky za přijaté a odeslané platby) a úroky z provozních úvěrů - zahrnují se do správní režie.
6.	Výrobní režie	Xxxxxxxxxx názvem nákladové položky. Zahrnují se sem odpisy provozního majetku ve vlastnictví provozovatele, opravy na budovách provozních středisek ve vlastnictví provozovatele.	Zahrnují se sem dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami. Opravy dopravních a stavebních prostředků jsou vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách.
7.	Správní režie	Xxxxxxxxxx názvem nákladové položky a zahrnuje odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, mzdové a ostatní sociální náklady vedené v režijních činnostech (vedení organizace, ekonomické úseky,	Podílová režie se použije v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné (např. projekční a poradenská činnost včetně inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti

	Položka	Struktura	Poznámka
1	2	3	4
		hospodářská správa apod.), spotřeba el. energie, plynu a tepla na provozních střediscích a administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a doprava k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu v jakém se rozpouštějí do kalkulací podle rozpouštěcí základny (mechanismu uplatňovaného v předmětné organizaci např. podle přímých nákladů, přímých mezd a podobně).	apod., pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru).
8.	Úplné vlastní náklady
A	Hodnota infrastrukturního hmotného majetku	Podle VÚME součet souborů vztahujících se k dané kalkulaci.	V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí hodnotu infrastrukturního majetku jen u součtového formuláře.
B	Pořizovací cena provozního hmotného majetku		V případě, že provozovatel kalkuluje ceny pro více subjektů, uvádí hodnotu provozního majetku jen u součtového formuláře. Hodnota provozního majetku se týká jen takového majetku, který slouží pro činnosti, které se posuzují jako oprávněné náklady zahrnutelné do ceny pro srážkovné (propočet přes obrat nebo náklady).
H	Voda srážková fakturovaná	Uvádí se množství fakturované podle smluv s odběrateli neosvobozenými od platby. Množství pro kalkulaci ceny pro stočné v řádku 13.
9.	Jednotkové náklady