NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 316/2014

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 316/2014

ze dne 21. března 2014

o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie dohod o převodu technologií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady č. 19/65/EHS ze dne 2. března 1965 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení,

po konzultaci Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení č. 19/65/EHS zmocňuje Komisi formou nařízení použít čl. 101 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu technologií a odpovídající jednání ve vzájemné shodě, kterých se účastní pouze dva podniky a na něž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(2) Na základě nařízení č. 19/65/EHS přijala Komise zejména nařízení (ES) č. 772/2004 (2). Nařízení (ES) č. 772/2004 definuje kategorie dohod o převodu technologií, u nichž měla Komise za to, že zpravidla splňují podmínky stano­ vené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s používáním uvedeného naří­ zení, jehož použitelnost skončí dnem 30. dubna 2014, a k dalším zkušenostem získaným od jeho přijetí je vhodné přijmout nové nařízení o blokové výjimce.

(3) Toto nařízení by mělo splňovat dva požadavky: zajistit účinnou ochranu hospodářské soutěže a přiměřenou právní jistotu pro podniky. Plnění těchto cílů by mělo brát úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dohled a právní rámec.

(4) Předmětem dohod o převodu technologií je udělení licence na technologická práva. Takovéto dohody zpra­ vidla zvyšují hospodářskou výkonnost a podporují hospodářskou soutěž, protože mohou snížit zdvojení výzkumu a vývoje, posílit podněty pro provádění nového výzkumu a vývoje, podpořit inkrementální inovace, usnadnit rozšiřování technologií a mohou vyvolat hospo­ dářskou soutěž na výrobkových trzích.

(5) Pravděpodobnost, že účinky zvyšující výkonnost a podporující hospodářskou soutěž převáží nad zápor­ nými účinky na hospodářskou soutěž, které jsou způso­ beny omezeními obsaženými v dohodách o převodu technologií, závisí na tržní síle dotyčných podniků a v důsledku toho na rozsahu, v jakém jsou tyto podniky vystaveny soutěži ze strany jiných podniků, které dispo­ nují náhradními technologiemi nebo vyrábějí náhradní výrobky.

(6) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na dohody o převodu technologií mezi poskytovatelem a nabyva­ telem licence. Na uvedené dohody by se mělo vztahovat i tehdy, jestliže obsahují omezení pro více než jednu rovinu obchodu, například když je nabyvateli licence uložena povinnost vybudovat zvláštní distribuční systém a když je mu stanoveno, jaké závazky musí nebo může uložit prodejcům výrobků vyrobených v licenci. Tato omezení a tyto závazky by však měly být v souladu s pravidly hospodářské soutěže použitelnými na dodava­ telské a distribuční dohody, která jsou stanovena v naří­ zení Komise (EU) č. 330/2010 (3). Dodavatelské a distri­ buční dohody mezi nabyvatelem licence a odběrateli jeho smluvních výrobků by však neměly být tímto nařízením vyňaty.

(1) Úř. věst. 36, 6.3.1965, s. 533/65.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 772/2004 ze dne 7. dubna 2004 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o převodu tech­ nologií (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 11).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

(7) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na dohody, v nichž poskytovatel licence dovoluje nabyvateli licence a/nebo jednomu či několika jeho subdodavatelům využívat licencovaná technologická práva, případně po dalších výzkumných a vývojových činnostech nabyvatele licence a/nebo jeho subdodavatelů, k produkci zboží nebo služeb. Nemělo by se vztahovat na udělování licencí v souvislosti s dohodami o výzkumu a vývoji, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 (1), nebo na udělování licencí v souvislosti se specializačními dohodami, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 (2). Nemělo by se rovněž vztahovat na dohody, jejichž účel spočívá v pouhé reprodukci a distri­ buci výrobků chráněných autorskými právy k programo­ vému vybavení, neboť předmětem takovýchto dohod není udělení licence na technologii k výrobním účelům; tyto dohody jsou spíše podobné distribučním dohodám. Nařízení by se nemělo vztahovat ani na dohody o zřizo­ vání technologických „poolů“, to znamená dohody, jejichž cílem je seskupení technologií s cílem udělit na ně licence třetím stranám, ani na dohody, kterými jsou těmto třetím stranám poskytovány licence na technologie seskupené do „poolu“.

(8) Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutno vymezit ty dohody o převodu technologií, na něž by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. V rámci individuálního posuzování dohod podle čl. 101 odst. 1 je třeba vzít v úvahu několik faktorů, zejména strukturu a dynamiku relevantních trhů technologií a výrobků.

(9) Je třeba omezit výhody blokové výjimky stanovené tímto nařízením na ty dohody, u nichž se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Za účelem využití výhod převodu technologií a splnění s ním spojených cílů by se toto nařízení mělo vztahovat nejen na převod technologií jako takový, ale i na jiná ustanovení obsažená v dohodách o převodu technologií, nakolik jsou tato ustanovení přímo spojena s výrobou či prodejem smluvních výrobků.

(10) V případě dohod o převodu technologií mezi soutěžiteli lze předpokládat, že dohody, které neobsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodář­ skou soutěž, obecně povedou ke zlepšení výroby nebo distribuce a vyhradí spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z nich vyplývajících, pokud společný podíl stran na relevantních trzích nepřekročí 20 %.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 36).

(2) Nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie specializačních dohod (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 43).

(11) V případě dohod o převodu technologií mezi stranami nenacházejícími se v soutěžním vztahu lze předpokládat, že dohody, které neobsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, obecně povedou ke zlepšení výroby nebo distribuce a vyhradí spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z nich vyplývajících, pokud jednotlivý podíl každé ze stran na relevantních trzích nepřekročí 30 %.

(12) Je-li použitelný práh podílu na trhu překročen na jednom nebo na více výrobkových trzích či trzích technologií, bloková výjimka by se na dohodu neměla použít, pokud jde o dotyčné relevantní trhy.

(13) Nelze mít bez dalšího za to, že nad těmito prahy podílu na trhu spadají dohody o převodu technologií pod čl.

101 odst. 1 Smlouvy. Na dohody o udělení výhradní licence mezi podniky, které se nenacházejí v soutěžním vztahu, se například čl. 101 odst. 1 Smlouvy často nevztahuje. Ani při překročení těchto prahů podílu na trhu nelze mít bez dalšího za to, že dohody o převodu technologií, na něž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy, nesplňují podmínky pro uplatnění výjimky. Nelze ovšem ani předpokládat, že obvykle přinesou objektivní výhody takové povahy a rozsahu, aby vyvážily nevýhody, které způsobily pro hospodářskou soutěž.

(14) Toto nařízení by nemělo sloužit k uplatnění výjimky na dohody o převodu technologií, které obsahují omezení, jež nejsou nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce. Zejména dohody o převodu technologií, které obsahují určitá omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, jako je stanovení cen vůči třetím stranám, by měly být bez ohledu na podíl dotyčných podniků na trhu vyloučeny z možnosti využití blokové výjimky podle tohoto nařízení. U těchto tak zvaných tvrdých omezení by měla být celá dohoda vyloučena z možnosti využití blokové výjimky.

(15) Za účelem zachování inovačních pobídek a zajištění vhodného uplatnění práv duševního vlastnictví by měla být z možnosti uplatnění blokové výjimky vyloučena určitá omezení. Zejména by měly být vyloučeny určité závazky udělit zpětně licenci poskytovateli licence a doložky o nenapadnutí práv. Jestliže je takové omezení obsaženo v licenční dohodě, mělo by být z možnosti uplatnění blokové výjimky vyloučeno pouze dané omezení.

(16) Prostřednictvím prahů podílů na trhu, vyloučení dohod o převodu technologií, které obsahují omezení se závažnými zápornými účinky na hospodářskou soutěž, z možnosti uplatnění blokové výjimky a prostřednictvím omezení vyloučených podle tohoto nařízení by mělo být obecně zajištěno, že dohody, na které se bloková výjimka použije, neumožní zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části dotče­ ných výrobků.

(17) Podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) může Komise odejmout výhodu plynoucí z tohoto naří­ zení, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má přesto takové dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy. To může nastat zejména v případě, že jsou oslabeny inovační pobídky nebo že je bráněno přístupu na trh.

(18) Podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 může orgán pro hospodářskou soutěž členského státu odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení na celém území člen­ ského státu nebo na jeho části, pokud dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má přesto v konkrétním případě na celém území členského státu nebo na jeho části dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, a pokud má toto území nebo jeho část všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu.

(19) Za účelem zesílení dohledu nad paralelními sítěmi dohod o převodu technologií, které mají podobné omezující účinky a které se týkají více než 50 % daného trhu, může Komise formou nařízení prohlásit, že se toto naří­ zení nepoužije na dohody o převodu technologií obsa­ hující zvláštní omezení vztahující se k dotyčnému trhu, a tak obnovit plnou použitelnost článku 101 Smlouvy na tyto dohody,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

a) „dohodou“ se rozumí dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě;

b) „technologickými právy“ se rozumí know-how, jakož i násle­ dující práva nebo kombinace těchto práv, včetně přihlášek či žádostí o zápis těchto práv:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

i) patenty,

ii) užitné vzory,

iii) práva k průmyslovým vzorům,

iv) topografie polovodičových výrobků,

v) doplňková ochranná osvědčení pro léčiva nebo jiné výrobky, pro které lze takováto osvědčení získat,

vi) osvědčení šlechtitelů rostlin, a

vii) autorská práva k programovému vybavení;

c) „dohodou o převodu technologií“ se rozumí:

i) dohoda o udělení licence na technologická práva uzavřená mezi dvěma podniky za účelem výroby smluv­ ních výrobků nabyvatelem licence a/nebo jeho subdoda­ vatelem (subdodavateli),

ii) postoupení technologických práv mezi dvěma podniky za účelem výroby smluvních výrobků, pokud část rizika spojeného s využíváním technologie zůstane na postupi­ teli;

d) „vzájemnou dohodou“ se rozumí dohoda o převodu tech­ nologií, při níž si dva podniky v téže smlouvě či v samo­ statných smlouvách vzájemně udělí licenci na technologická práva, přičemž se tyto licence týkají konkurenčních techno­ logií nebo je lze použít k výrobě konkurenčních výrobků;

e) „nevzájemnou dohodou“ se rozumí dohoda o převodu tech­ nologií, kterou jeden podnik uděluje licenci na technolo­ gická práva druhému podniku nebo kterou si takovou licenci vzájemně udělí dva podniky, přičemž se tyto licence netýkají konkurenčních technologií ani je nelze použít k výrobě konkurenčních výrobků;

f) „výrobkem“ rozumí zboží nebo služba, včetně zboží nebo služby ve formě polotovaru nebo v konečné podobě;

g) „smluvním výrobkem“ se rozumí výrobek vyrobený přímo

či nepřímo na základě licencovaných technologických práv;

h) „práva duševního vlastnictví“ zahrnují práva k průmyslovému vlastnictví, zejména patenty a ochranné známky, autorská práva a práva s ním související;

i) pojmem „know-how“ se rozumí soubor praktických znalostí, které jsou získány zkušenostmi a pokusy:

i) které jsou tajné, to znamená, že nejsou všeobecně známé a nejsou snadno přístupné,

ii) které jsou podstatné, to znamená, že jsou důležité a užitečné pro výrobu smluvních výrobků, a

iii) které jsou identifikované, to znamená, že jsou dosta­ tečně úplným způsobem popsané, takže lze prověřit, zda splňují kritéria tajnosti a podstatnosti;

j) „relevantním výrobkovým trhem“ se rozumí trh pro smluvní výrobky a jejich náhrady, to znamená všechny výrobky, které kupující na základě jejich vlastností, cen a účelu použití považuje za zaměnitelné nebo nahraditelné;

k) „relevantním trhem technologií“ se rozumí trh s licencova­ nými technologickými právy a jejich náhradami, to znamená se všemi takovými technologickými právy, která nabyvatel licence na základě jejich povahy, licenčních poplatků, které z nich plynou, a účelu použití považuje za zaměnitelná nebo nahraditelná;

l) „relevantním zeměpisným trhem“ se rozumí oblast, v níž se dotyčné podniky účastní nabídky výrobků a poptávky po nich nebo udělování či nabývání licencí na technologická práva, v níž jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních země­ pisných oblastí, protože podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zřetelně odlišné;

m) „relevantním trhem“ se rozumí kombinace relevantního výrobkového trhu či relevantního trhu technologií s rele­ vantním zeměpisným trhem;

n) „soutěžícími podniky“ se rozumí podniky, které spolu soutěží na relevantním trhu, přičemž:

i) soutěžící podniky na relevantním trhu, na kterém se udělují licence na technologická práva, jsou takové podniky, které udělují licence na konkurenční technolo­ gická práva (skuteční soutěžitelé na relevantním trhu),

ii) soutěžící podniky na relevantním trhu, na kterém se prodávají smluvní výrobky, jsou takové podniky, které by bez dohody o převodu technologií působily na rele­ vantních trzích, na nichž jsou prodávány smluvní výrobky (skuteční soutěžitelé na relevantním trhu), nebo které by bez dohody o převodu technologií za

opodstatněných předpokladů a nikoli jen čistě teoreticky při nepatrném trvalém zvýšení relativních cen pravděpo­ dobně v krátkém čase provedly dodatečné investice nebo nesly jiné transformační náklady nutné k tomu, aby vstoupily na relevantní trhy (potenciální soutěžitelé na relevantním trhu);

o) „systémem selektivní distribuce“ se rozumí systém distri­ buce, v němž se poskytovatel licence zaváže udělovat licence na výrobu smluvních výrobků přímo nebo nepřímo pouze nabyvatelům licence, kteří budou vybráni na základě stanovených kritérií, a v němž se tito nabyvatelé licence zaváží, že na území, které si poskytovatel licence pro použí­ vání tohoto systému vyhradil, nebudou smluvní výrobky prodávat neschváleným distributorům;

p) „výhradní licencí“ se rozumí licence, podle níž poskytovatel licence sám nesmí vyrábět na základě licencovaných tech­ nologických práv a nesmí udělovat licence na tato práva třetím stranám, a to obecně nebo k určitému užití nebo na určitém území;

q) „výhradním územím“ se rozumí území, v němž smí smluvní výrobky vyrábět pouze jeden podnik, ale v němž je přesto možné povolit jinému nabyvateli licence výrobu smluvních výrobků na tomto území pouze pro určitého zákazníka, jestliže druhá licence byla udělena, aby se pro tohoto zákazníka vytvořil alternativní zdroj dodávek;

r) „výhradní skupinou zákazníků“ se rozumí skupina zákazníků, které smí aktivně prodávat smluvní výrobky vyráběné licencovanou technologií pouze jedna strana dohody o převodu technologií.

2. Pro účely tohoto nařízení zahrnují pojmy „podnik“,

„poskytovatel licence“ a „nabyvatel licence“ i propojené podniky.

„Propojenými podniky“ se rozumějí:

a) podniky, ve kterých jedna smluvní strana dohody o převodu technologií přímo nebo nepřímo:

i) může vykonávat více než polovinu hlasovacích práv, nebo

ii) může jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik, nebo

iii) má právo řídit záležitosti podniku;

b) podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v podniku, jenž je smluvní stranou dohody o převodu technologií, vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

c) podniky, v nichž podnik uvedený v písmenu b) má přímo či nepřímo práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

d) podniky, v nichž jedna smluvní strana dohody o převodu technologií spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenu a), b) nebo c), nebo v nichž dva nebo více posledně zmíněných podniků mají společně práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);

e) podniky, v nichž jsou práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) vykonávány společně:

i) smluvními stranami dohody o převodu technologií nebo příslušnými s nimi propojenými podniky uvedenými v písmenech a) až d), nebo

ii) jednou nebo více smluvními stranami dohody o převodu technologií nebo jedním nebo více s nimi propojenými podniky uvedenými v písmenech a) až d) a jedním nebo více třetími stranami.

Článek 2

Výjimka

1. Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a s výhradou ustanovení tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy na dohody o převodu technologií nevztahuje.

2. Výjimka uvedená v odstavci 1 se uplatní v rozsahu, v němž dohody o převodu technologií obsahují omezení hospo­ dářské soutěže, na něž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Výjimka se uplatní, dokud licencovaná technologická práva nevyprší, nezaniknou nebo nejsou prohlášena za neplatná anebo – v případě know-how – dokud know-how zůstává tajné. Pokud se však know-how stane obecně známým v důsledku počínání nabyvatele licence, použije se výjimka po dobu trvání dohody.

3. Výjimka uvedená v odstavci 1 se uplatní rovněž na usta­ novení v dohodách o převodu technologií, která se týkají nákupu výrobků nabyvatelem licence nebo která se týkají udělení licence na jiná práva duševního vlastnictví či know- how nebo postoupení těchto práv či know-how nabyvateli licence, nakolik se tato ustanovení přímo týkají výroby nebo prodeje smluvních výrobků.

Článek 3

Práh podílu na trhu

1. Jestliže smluvní strany dohody jsou soutěžícími podniky, uplatní se výjimka stanovená v článku 2 za předpokladu, že

společný podíl stran na relevantním trhu (relevantních trzích) nepřekročí 20 %.

2. Jestliže smluvní strany dohody nejsou soutěžícími podniky, uplatní se výjimka stanovená v článku 2 za předpo­ kladu, že podíl žádné ze stran na relevantním trhu (relevantních trzích) nepřekročí 30 %.

Článek 4

Tvrdá omezení

1. Jestliže smluvní strany dohody jsou soutěžícími podniky, výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na dohody, jejichž cílem je přímo či nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými okolnostmi pod kontrolou smluvních stran kterékoli z následu­ jících omezení:

a) omezení možnosti jedné strany, aby si sama určovala cenu, za kterou prodává své výrobky třetím stranám;

b) omezení výroby s výjimkou omezení výroby smluvních výrobků, která jsou nabyvateli licence uložena v nevzájemné dohodě nebo jsou uložena pouze jednomu z nabyvatelů licence ve vzájemné dohodě;

c) rozdělení trhů nebo zákazníků s výjimkou:

i) závazku, který byl uložen poskytovateli licence a/nebo nabyvateli licence v nevzájemné dohodě, nevyrábět na základě licencovaných technologických práv v rámci výhradního území vyhrazeného druhé straně a/nebo neprodávat aktivně a/nebo pasivně na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, jež byly vyhrazeny druhé straně,

ii) omezení, uloženého v nevzájemné dohodě nabyvateli licence, aktivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, jež byly poskytovatelem licence přiděleny jinému nabyvateli licence, pokud se u posledně uvedeného nejedná o podnik, který v okamžiku uzavření licenční dohody nebyl soutěžícím podnikem vůči poskytovateli licence,

iii) závazku, který byl uložen nabyvateli licence, vyrábět smluvní výrobky pouze pro vlastní potřebu, pokud naby­ vatel licence není omezen v aktivním nebo pasivním prodeji smluvních výrobků jako náhradních dílů pro své vlastní výrobky,

iv) závazku, který byl uložen nabyvateli licence v nevzájemné dohodě, vyrábět smluvní výrobky pouze pro určitého zákazníka, jestliže byla licence udělena za účelem vytvo­ ření alternativního zdroje dodávek tomuto zákazníkovi;

d) omezení možnosti nabyvatele licence využívat svá vlastní technologická práva, nebo omezení možnosti kterékoli ze smluvních stran provádět výzkum a vývoj, ledaže je posledně uvedené omezení nezbytné k tomu, aby se zabránilo prozra­ zení licencovaného know-how třetí straně.

2. Jestliže smluvní strany dohody nejsou soutěžícími podniky, výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na dohody, jejichž cílem je přímo či nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými okolnostmi pod kontrolou smluvních stran kterékoli z následujících omezení:

a) omezení možnosti jedné strany, aby si sama stanovovala cenu, za kterou prodává výrobky třetím stranám, aniž je dotčena možnost stanovovat maximální prodejní cenu nebo doporučovat prodejní cenu, pokud se tyto nerovnají v důsledku vyvíjení tlaku nebo vytváření pobídek jednou ze smluvních stran pevným nebo minimálním prodejním cenám;

b) omezení území, na kterém smí nabyvatel licence pasivně prodávat smluvní výrobky, nebo okruh zákazníků, kterým smí nabyvatel licence tyto výrobky pasivně prodávat, s výjim­ kou:

i) omezení pasivního prodeje na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků, které jsou vyhrazeny posky­ tovateli licence,

ii) závazku vyrábět smluvní výrobky pouze pro vlastní potřebu, pokud nabyvatel licence není omezen v aktivním nebo pasivním prodeji smluvních výrobků jako náhrad­ ních dílů pro své vlastní výrobky,

iii) závazku vyrábět smluvní výrobky pouze pro určitého zákazníka, jestliže byla licence udělena za účelem vytvo­ ření alternativního zdroje dodávek tomuto zákazníkovi,

iv) omezení prodeje konečným uživatelům nabyvatelem licence, který působí na velkoobchodní úrovni,

v) omezení prodeje neschváleným distributorům členy systému selektivní distribuce;

c) omezení aktivního nebo pasivního prodeje konečným uživa­ telům nabyvatelem licence, který je členem systému selek­ tivní distribuce a působí na maloobchodní úrovni, aniž je dotčena možnost zakázat členovi systému vykonávat činnost z neschválených poboček.

3. Jestliže smluvní strany nejsou v okamžiku uzavření dohody soutěžící podniky, ale stanou se jimi později, použije se po celou dobu trvání dohody odstavec 2 místo odstavce 1, jestliže dohoda nebude později zásadně pozměněna. Takovou změnou je i uzavření nové dohody o převodu technologií mezi smluvními stranami týkající se konkurenčních technologických práv.

Článek 5

Vyloučená omezení

1. Výjimka stanovená v článku 2 se neuplatní na žádný z následujících závazků obsažených v dohodách o převodu technologií:

a) veškeré přímé nebo nepřímé závazky nabyvatele licence udělit poskytovateli licence či třetí straně určené poskytova­ telem licence výhradní licenci na zlepšení licencované tech­ nologie, která přinesl nabyvatel licence, nebo na nová použití této technologie, která zavedl nabyvatel licence, nebo na poskytovatele licence či třetí straně určené poskytovatelem licence úplně nebo částečně převést práva k uvedeným zlep­ šením nebo novým použitím licencované technologie;

b) veškeré přímé nebo nepřímé závazky smluvní strany nena­ padnout platnost práv duševního vlastnictví, kterými dispo­ nuje druhá strana v rámci Unie, aniž je dotčena možnost v případě výhradní licence stanovit ukončení dohody o převodu technologií pro případ, že nabyvatel licence napadne platnost kteréhokoli licencovaného technologického práva.

2. Jestliže smluvní strany nejsou soutěžícími podniky, neuplatní se výjimka stanovená v článku 2 na přímé nebo nepřímé závazky, které omezují možnost nabyvatele licence využívat jeho vlastní technologická práva nebo možnost které­ koli ze smluvních stran provádět výzkum a vývoj, ledaže je posledně uvedené omezení nezbytné k tomu, aby se zabránilo prozrazení licencovaného know-how třetí straně.

Článek 6

Odnětí výjimky v jednotlivých případech

1. Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto naří­ zení podle čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda o převodu technologií, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v článku 2 tohoto nařízení, má přesto takové dopady, které jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, a zejména pokud:

a) je omezen přístup technologií patřících třetím stranám na trh, například v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí omezujících dohod stejného druhu, které nabyvatelům licence zakazují používání technologií třetích stran;

b) je omezen přístup potenciálních nabyvatelů licence na trh, například v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí podobných omezujících dohod, které poskytovatelům licence zakazují udělování licencí jiným nabyvatelům licence, nebo protože jediný vlastník technologie udělující licenci na příslušná technologická práva uzavře výhradní licenci s naby­ vatelem licence, který již působí na výrobkovém trhu na základě vzájemně nahraditelných technologických práv.

2. Jestliže má v konkrétním případě dohoda o převodu tech­ nologií, na kterou se vztahuje výjimka stanovená v článku 2 tohoto nařízení, na území členského státu nebo na jeho části, která vykazuje všechny znaky odděleného zeměpisného trhu, účinky, které jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, může orgán pro hospodářskou soutěž tohoto členského státu za stejných podmínek jako v odstavci 1 tohoto článku odej­ mout pro dotčené území podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 výhodu plynoucí z tohoto nařízení.

Článek 7

Nepoužití tohoto nařízení

1. Podle článku 1a nařízení č. 19/65/EHS může Komise formou nařízení prohlásit, že v případech, kdy je více než 50 % relevantního trhu pokryto paralelními sítěmi dohod o převodu technologií stejného druhu, se toto nařízení nepo­ užije na dohody o převodu technologií, které obsahují zvláštní omezení hospodářské soutěže na tomto trhu.

2. Nařízení přijaté podle odstavce 1 se použije nejdříve šest měsíců po svém přijetí.

Článek 8

Použití prahu podílu na trhu

Na používání jednotlivých prahů podílu na trhu stanovených v článku 3 se použijí tato pravidla:

a) podíl na trhu se vypočítá na základě hodnoty prodejů na trhu; jestliže nejsou údaje o prodejích na trhu k dispozici, pak lze stanovit podíl na trhu dotyčného podniku na základě odhadů založených na jiných důvěryhodných informacích o trhu, včetně objemů prodeje na trhu;

b) podíl na trhu se vypočítá na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;

c) podíl na trhu podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rovnoměrně rozdělí na každý podnik, který má práva nebo pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. a);

d) podíl poskytovatele licence na relevantním trhu s licencova­ nými technologickými právy se vypočítá na základě výskytu licencovaných technologických práv na relevantním (výrob­ kovém a zeměpisném) trhu (trzích), na kterém (kterých) se smluvní výrobky prodávají, tedy na základě údajů o prodeji smluvních výrobků vyrobených společně poskytovatelem a nabyvateli licence;

e) jestliže podíl na trhu podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 na počátku nepřesahuje 20 %, případně 30 %, ale následně vzroste nad tyto hranice, platí výjimka stanovená v článku 2 po období dvou po sobě následujících kalendářních let od roku, kdy byl práh 20 %, případně 30 % překročen poprvé.

Článek 9

Vztah k ostatním nařízením o blokových výjimkách

Toto nařízení se nevztahuje na licenční ujednání v dohodách o výzkumu a vývoji, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1217/2010, nebo ve specializačních dohodách, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1218/2010.

Článek 10

Přechodné období

Zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije v období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 na dohody, jež byly dne 30. dubna 2014 již v platnosti a jež nesplňují podmínky pro uplatnění výjimky podle tohoto nařízení, avšak které dne 30. dubna 2014 splňovaly podmínky pro uplatnění výjimky podle nařízení (ES) č. 772/2004.

Článek 11

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. května 2014. Jeho použitelnost končí dnem 30. dubna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Xxxxxxx XXXXXXX

místopředseda