Platné znění dotčených částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých

V.

Platné znění dotčených částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých

souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

…

§ 5

…

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti

a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,

b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací včetně služeb přenosu obsahu, a,

c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.

…

(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti

a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38,

b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů,

c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí,

d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů osob se zdravotním postižením nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a

f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí,

g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,

h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací.

…

§ 8

…

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací.

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u

a) fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost,

b) právnické osoby její bezúhonnost.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena67).

(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu.

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá výpis z rejstříku trestů podle jiného právního předpisu90). Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo vydaným státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce; místo dokladu obdobnému výpisu z rejstříku trestů vydaného cizím státem lze doložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci tohoto cizího státu. Fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce; místo dokladu obdobnému výpisu z rejstříku trestů vydaného cizím státem lze doložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci tohoto cizího státu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, a provozuje svou činnost nebo má majetek mimo území České republiky, popřípadě v minulosti své sídlo nebo majetek měla nebo svou činnost mimo území České republiky provozovala, dokládá bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, v němž provozovala svou činnost nebo měla majetek, pokud tento stát takovéto doklady vydává.

Fyzická osoba, která je státním občanem jiného členského státu nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), byla státním občanem jiného členského státu nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě, může místo výpisu z evidence obdobné rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu nebo Spojeného království. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty druhé až páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

(7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon.

67) § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

90) Zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů.

…

§ 13

…

(3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání sídla, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen

„bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

…

(6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti o vydání osvědčení podle § 14 odst. 1, pokud požaduje jeho vydání. Právnická osoba dosud nezapsaná ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

…

(8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění oznámené podle odstavce 1, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

…

(11) V případě, že fyzická nebo právnická osoba nevykonává komunikační činnost, kterou oznámila podle odstavce 1, a neprovedla oznámení podle odstavce 8, dojde k zániku oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, pokud osoba nezjedná

nápravu ani ve lhůtě do 1 měsíce ode dne doručení výzvy Úřadu, ačkoli byla na zánik oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněna. Úřad o takovém zániku oprávnění k podnikání informuje na elektronické úřední desce.

…

§ 14

(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a).

(1) Úřad do 1 týdne od doručení oznámení přidělí fyzické osobě podle § 13 odst. 1 identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci10a). Úřad do 1 týdne od doručení oznámení vydá osobě podle § 13 odst. 1 po doručení oznámení na její písemnou žádost osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3.

(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 7 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.

(5) Pokud došlo k zániku oprávnění podle § 13 odst. 11 nebo bylo vydáno rozhodnutí Úřadu podle § 114 odst. 3 nebo 4, uvede Úřad údaje obsažené v databázi podle odstavce 3 bezodkladně do souladu se skutečným právním stavem.

§ 17

(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena

a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11), nebo souhlasem držitele takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu16),

b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud

o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,

c) u osob dosud nezapsaných ve veřejném rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny

o zřízení nebo založení právnické osoby,

d) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením osvědčením

o přidělení poznávací značky vedené v leteckém rejstříku České republiky nebo v rejstříku sportovních létajících zařízení vedeném právnickou osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení91) nebo osvědčením o předběžně přidělené poznávací značce před zápisem do některého z těchto rejstříků, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla nebo rozhodnutím vydaným podle zákona o civilním letectví v případě letadla způsobilého létat bez pilota bezpilotního letadla, pilotním průkazem pilota padákového kluzáku vydaným právnickou osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení92), požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů leteckou pohyblivou službou na padákovém kluzáku,

e) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby,12)

f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle,13) nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle;14) zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením,14)

g) osvědčením o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.

91) § 4 a § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

92) § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 19

(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,16)

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle

§ 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu,

d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny, nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby,

e) držitel oprávnění o odnětí požádal, přičemž je oprávněn požádat o odnětí oprávnění k určitému datu,

e) držitel oprávnění o odnětí požádal, přičemž je oprávněn v rámci takové žádosti požádat o odnětí oprávnění k určitému datu; požadavku držitele oprávnění o odnětí k určitému datu není Úřad povinen vyhovět, není-li tato žádost podána nejméně 60 dnů před požadovaným datem odnětí,

f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3,

g) to vyžaduje výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, nebo

h) to vyžaduje výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.

(6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví 16c)správce pozůstalosti16c),

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo dnem uvedeným v takovém rozhodnutí, podle toho, která z těchto skutečností nastane později,

e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23; to neplatí, pokud nový držitel přídělu rádiových kmitočtů vysloví souhlas podle § 22 odst. 8,

f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c s výjimkou § 22c odst. 1 písm. d), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo

g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2., nebo

h) dnem, kdy držitel oprávnění přestal splňovat podmínky uvedené v § 17 odst. 5 písm. d) nebo f).

(7) V případě změny přídělu rádiových kmitočtů na základě rozhodnutí podle § 22a postupem podle § 122 odst. 5 stanoví předseda RadyÚřad dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v tomto rozhodnutí.

16c) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

16c) § 115 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19b

(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků nebo žadatel podnikající v oblasti výzkumu, vývoje a výroby v oboru radiolokační nebo radionavigační techniky, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,

c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce,

d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c) správce pozůstalosti16c),

e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.

(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e) nebo v případě, kdy je podle odstavce 9 pro neodstraněnou škodlivou interferenci potřeba využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

§ 20

(6) V případě přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 1 uděleného Úřadem držiteli vybranému rozhodnutím Komise se postup podle odstavců 4 a 5 nepoužije.

(67) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu s § 21 odst. 12 písm. c), d) nebo e) nebo pokud byla držiteli přídělu rádiových kmitočtů během doby jeho platnosti pravomocně uložena pokuta za spáchání přestupku neplnění některých podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených v rozhodnutí o tomto přídělu podle § 118 odst. 23 nebo za opakované spáchání přestupku v rozporu s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů v daném kmitočtovém pásmu podle § 118 odst. 2 písm. a) a § 119 odst. 2 písm. a) anebo z důvodů uvedených v § 22 odst. 6. Dojde-li Úřad na základě přezkumu k závěru, že dobu platnosti přídělu nelze prodloužit informuje o tom, a to nejpozději 12 měsíců před koncem doby platnosti dotčeného držitele

přídělu rádiových kmitočtů. Neprodlouží-li Úřad dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů, vyhlásí výběrové řízení podle § 21.

(78) V případě, že na základě výsledků přezkumu podle odstavce 4 bude mít Úřad za to, že je

a) třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, včetně doby případného prodloužení přídělu v případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu; po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu; o žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21,

b) možné prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku a po konzultaci podle § 130, která nesmí být kratší než 3 měsíce a která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti přídělu podle závěrů přezkumu.

(89) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.

(910) Úřad při rozhodování o udělení nového přídělu rádiových kmitočtů zohlední veškeré připomínky a informace z veřejné konzultace o poptávce jiných podnikatelů na trhu, než jsou držitelé přídělu rádiových kmitočtů v dotčeném kmitočtovém pásmu.

§ 22

Příděl rádiových kmitočtů

(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“)Úřad rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise, nebo pokud tak stanoví zákon.

(2) Předseda RadyÚřad v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) specifikaci rádiových kmitočtů,

b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,

c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, včetně sdílení využívání rádiových kmitočtů, popřípadě stanovení pokrytí území nebo obyvatelstva; při tom předseda RadyÚřad zohlední zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury a výsledky zeměpisného mapování podle § 115a,

d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,

e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,

f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů,

g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů a

h) výši dílčích úhrad a splátkový kalendář pro uhrazení ceny za příděl rádiových kmitočtů v případě, že byl stanoven způsob úhrady ve splátkách v podmínkách výběrového řízení.

(3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda RadyÚřad v rozhodnutí o přídělu uvést

a) podmínky sdílení fyzické infrastruktury využívající rádiové kmitočty včetně aktivních prvků sítě,

b) rámcové podmínky a pravidla obchodních dohod o roamingu,

c) podmínky koordinace stavebních prací za účelem budování sítí elektronických komunikací využívajících rádiové kmitočty a

d) podmínky související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu nebo možnost Úřadu stanovit takové podmínky rozhodnutím podle § 79a.

(4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3

a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,

b) zajištění účinného využití rádiového spektra,

c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,

d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,

e) technologické inovace,

f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl,

g) ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.

(5) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. f) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu. Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových

kmitočtů lze prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda RadyÚřad může v přídělu rádiových kmitočtů uděleném v harmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů v jednom, nebo více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektra.

(6) V případě harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové vysokorychlostní služby může předseda RadyÚřad udělit příděl rádiových kmitočtů na dobu odlišnou od odstavce 5 věty druhé, jde-li o jeho využití pro

a) určité zeměpisné oblasti, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím omezen, nebo neexistuje, je-li to nezbytné k naplnění cílů podle § 5,

b) specifické krátkodobé projekty,

c) experimentální účely,

d) sdílené využívání rádiových kmitočtů nebo

e) alternativní využívání rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru.

(7) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16).

(8) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 22a

Změna přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda RadyÚřad rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

(2) Předseda RadyÚřad může rovněž rozhodnout po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle

§ 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění,

b) jde o převod přídělu podle § 23, nebo

c) je nutné stanovit konkrétní podmínky plnění povinností podle § 22 odst. 3.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda RadyÚřad posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl

rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.

(4) Předseda RadyÚřad rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra16a).

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2 a 3.

§ 22b

Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda RadyÚřad rozhodne po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131

o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže

a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním přxxxxxxx00),16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle

§ 19 odst. 4 písm. a) až d) a f) až h) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění,

d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5,

e) držitel přídělu požádal podle § 19 odst. 4 písm. e) o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a současně do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci, nepožádal o vydání nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje; to neplatí, pokud neuplynula lhůta pro zahájení využívání podle odstavce 2, nebo

f) tak stanoví tento zákon.

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, předseda RadyÚřad rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda RadyÚřad posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných

služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda RadyÚřad rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu,

b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo

c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

§ 22c

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7,

c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c)

správce pozůstalosti 16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7, nebo

2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle

§ 22 odst. 4,

d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy RadyÚřadu podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo

e) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.

§ 23

Převod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,

b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,

c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,

d) držitel dotčeného přídělu rádiových kmitočtů plní povinnosti nebo podmínky stanovené v příslušném rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů nebo neprobíhá s držitelem

dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,

e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.

(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, předseda RadyÚřad rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

§ 23b

(1) Předseda RadyÚřad může v rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů

a) stanovit omezení rozsahu rádiového spektra,

b) stanovit povinnost velkoobchodního přístupu anebo celostátního nebo regionálního roamingu,

c) vyhradit určité rádiové spektrum pro nové operátory, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na specifickou situaci na vnitrostátním trhu,

d) odmítnout udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, ke kterému by došlo přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání,

e) stanovit podmínky zakazující převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí v České republice ani v Evropské unii, nebo uložit podmínky pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže,

f) změnit stávající práva v souladu s tímto zákonem za účelem nápravy narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektra.

(2) Předseda RadyÚřad návrh rozhodnutí podle odstavce 1 předloží ke stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(3) Předseda RadyÚřad při rozhodování podle odstavce 1 zohledňuje tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a vychází ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

a) objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu,

b) posouzení, zda jsou opatření podle odstavce 1 nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže,

c) pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice tržních subjektů, zejména v případě zavádění sítí.

(4) Úřad provede zkoumání dotčeného trhu podle odstavce 3 písm. a) obdobně jako při postupu provádění analýz relevantních trhů.

§ 26

Odborná způsobilost

(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky. Zadání otázek a odpovědí ke zkoušce odborné způsobilosti podle odstavce 2 zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.

(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.

(5) Všeobecný průkaz odborné způsobilosti radiotelefonisty letecké pohyblivé služby opravňující jeho držitele k obsluze letadlové stanice, letadlové pozemské stanice, letecké stanice nebo letecké pozemské stanice v radiotelefonní službě, vydá Úřad rovněž na základě předložení platného certifikátu o složení zkoušky ze znalostí anglického jazyka alespoň na úrovni 4 stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví93) a dokladu

o složení zkoušky z teoretických znalostí k získání průkazu způsobilosti soukromého, obchodního nebo dopravního pilota před příslušným orgánem93) nebo průkazu soukromého, obchodního nebo dopravního pilota. Certifikát, doklad nebo průkaz podle věty první musí být vydán nejpozději jeden rok před podáním žádosti o vydání průkazu odborné způsobilosti.

(56) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, rozsah zveřejnění zadání otázek a odpovědí ke zkoušce, náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda RadyÚřadu.

(67) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(78) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

93) Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění.

§ 27

(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na

a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,

b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní a měřicí techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra,

c) realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2.,

d) vypracování analýz, posudků a odborných posouzení nebo studií v oblasti správy rádiového spektra a využívání rádiových kmitočtů.

§ 33

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením a uživatelů veřejných telefonních automatů, přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro zdravotně postižené osoby osoby se zdravotním postižením, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení.

(15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC.

(18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně. Přístup k tísňovým službám podle věty první poskytovaný prostřednictvím služby přístupu k internetu je bezplatný a nevyžaduje použití platebního prostředku; datový

provoz zabezpečující přístup k tísňovým službám nebo související s využitím těchto tísňových služeb se u služby přístupu k internetu nezapočítává do datového limitu.

(20) Ministerstvo vnitra vede seznam dalších způsobů tísňové komunikace podle odst. 14 písm. c), a to v rozsahu nezbytném pro jednoznačnou identifikaci formy a způsobu přístupu k tísňové službě, které jsou předmětem plnění povinnosti podle odstavce

18. Poskytovatel zajištující přístup k tísňovým službám způsobem podle odstavce 14 písm.

c) je povinen plnit povinnosti podle odstavce 18, v rozsahu uvedeném v seznamu, nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění v seznamu. Poskytovatel zajištující přístup k tísňovým službám poskytne Ministerstvu vnitra informace nezbytné pro vedení seznamu. Ministerstvo vnitra seznam zveřejní způsobem umožňujících dálkový přístup.

§ 33a

(1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu hlasovou komunikační službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu hlasovou komunikační službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 36

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c) správce pozůstalosti16c), nebo

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

§ 38

(2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby:

a) přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

c) přístup zdravotně postižených osob osob se zdravotním postižením k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení,

d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou

1. podrobný rozpis účtů,

2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou,

3. systémy předplatného,

4. postupné splácení ceny za připojení,

5. zvláštní opatření při neplacení účtů,

6. poradenství ohledně sazeb,

7. kontrola nákladů,

8. deaktivace vyúčtování třetích stran.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobouosobou se zdravotním postižením podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí75).

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikateleposkytovatele univerzální služby, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny, a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla.

§ 43

Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby osoby se zdravotním postižením

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám osobám se zdravotním postižením zejména

a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a

b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení.

(4) Zdravotně postiženými osobami Osobami se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

b) držitel průkazu ZTP/P,

c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, spotřebitel, který o ni osobně pečuje, nebo

d) spotřebitel, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).

§ 61

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu službu elektronických komunikací je povinen zajistit nepřetržitý přístup k tísňovým číslům tísňovým službám, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků hlasové komunikační službyveřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu službu elektronických komunikací prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu službu elektronických komunikací je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

§ 63b

Doba trvání závazku ze smlouvy a jeho zánik

(8) V případě zániku závazku ze smlouvy výpovědí, nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, smlouvy uzavřené na dobu určitou nebo před uplynutím sjednané minimální doby trvání smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

§ 64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby, popřípadě balíčku podle § 63c.

(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné podobě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, popřípadě balíček podle § 63c, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby, popřípadě balíčku podle § 63c, vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby, popřípadě balíčku podle § 63c. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto

rozhodnutí se nelze odvolat. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58) použijí obdobně.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu, popřípadě balíček podle § 63c, v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, popřípadě balíčku podle § 63c, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu, popřípadě balíček podle § 63c, povinen uhrazovat uživatelům služby, popřípadě balíčku podle § 63c, náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

§ 65

Neplacení nebo opožděné placení účtu

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby, popřípadě balíčku podle § 63c, prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, popřípadě balíček podle § 63c, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby, popřípadě balíčku podle § 63c, zamezením aktivního přístupu ke službě, popřípadě balíčku podle § 63c, s výjimkou přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

§ 69b

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám osobám se zdravotním postižením přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

(9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám osobám se zdravotním postižením, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.

§ 71

(1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele osoby se zdravotním postižením. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním.

§ 83

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob osob se zdravotním postižením, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraní pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

§ 86e

(2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky.

§ 90

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat u vlastního účastníka nebo uživatele provozní údaje služby poskytnuté a účtované účastníkovi nebo uživateli, pokud jsou tyto údaje nezbytné pro výpočet ceny za tuto službu nebo ke splnění povinnosti zahrnout do vyúčtování povinné náležitosti, a to do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do

konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 65, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou bez souhlasu uživatele vzájemně předávat provozní údaje související s poskytováním služby, včetně údajů o účastnících spojení, a to pro zajištění propojení a přístupu k síti a za účelem poskytnutí služby, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci, omezení následků nebo zabránění zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí využití sítě nebo služby neoprávněnou osobou, nedovoleným nebo zakázaným způsobem nebo k zakázaným účelům; zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí rovněž opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 65, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování.

(87) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.

(98) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6 bylo omezeno na

a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a

b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).

§ 93

(1) Použít účastnické číslo nebo obdobný identifikátor ke své identifikaci bez souhlasu oprávněného účastníka nebo uživatele služeb elektronických komunikací je zakázáno. Tento zákaz platí i pro použití čísla, které není přiděleno podle § 32 nebo neexistuje.

§ 96

(1) Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.

(1) Je zakázáno prostřednictvím hlasové komunikační služby nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, s výjimkou těch, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 uvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu, nebo za tímto účelem poskytli jiným způsobem kontaktujícímu souhlas splňující náležitosti souhlasu se zpracováním osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

§ 97

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele na žádost zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv

a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem36),

b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním přxxxxxxx00),

c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37a).

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout

a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem59),

b) Xxxxxxx České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním přxxxxxxx00),

c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním přxxxxxxx00),

d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem37a),

e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem61).

Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu, nebyl vydán příkaz k jejich uchování podle zvláštního právního předpisu59) nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující hlasovou komunikační službu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků hlasové komunikační služby veřejně dostupné služby elektronických komunikací orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.

(7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Právnické nebo fyzické o náleží z plnění povinnosti

a) podle odstavce 1 od oprávněného orgánu, který si zřízení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv vyžádal, úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení v určených bodech své

sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv,

b) podle odstavce 3 od Policie České republiky příspěvek na vynaložené náklady uchovávání provozních a lokalizačních údajů,

c) podle odstavce 3 od oprávněného orgánu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, příspěvek na efektivně a účelně vynaložené náklady na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů,

d) podle odstavce 5 od orgánu oprávněného k vyžádání informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí takových informací.

(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost

o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv a povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů z plnění povinností podle odstavce 1 a výši a způsob úhrady příspěvku na plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením na návrh Ministerstva vnitra.

(11) Prováděcí právní předpis podle odstavce 10 stanoví další podmínky úhrady, včetně způsobu stanovení maximální výše úhrady z plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje podle odstavce 3 zejména v závislosti na počtu poskytovaných služeb účastníkům, proces kontroly uznatelnosti vynaložených nákladů, stanovení postupu pro případ vadného nebo částečně vadného plnění povinnosti a způsob úhrady v případě existence společného technického řešení.

(12) Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů za poskytnutí informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a za poskytnutí provozních a lokalizačních údajů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 97a

Podmínky pro realizaci rozhraní pro odposlech a záznam zpráv a povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací požádá o posouzení technického řešení a vybavení pro realizaci rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv oprávněný orgán, který

o zřízení rozhraní požádal. Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, která již v minulosti žádala o posouzení trvalého technického řešení a vybavení pro

realizaci rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam, buduje novou síť nebo službu, rozšiřuje nebo podstatně obměňuje stávající síť nebo službu, vyzve oprávněný orgán ke vznesení žádosti o vybavení sítě nebo služby rozhraním pro připojení zařízení pro odposlech.

(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací požádá o posouzení technického řešení a vybavení pro realizaci uchovávání provozních a lokalizačních údajů Policii České republiky.

(3) Oprávněný orgán podle odstavce 1 a 2 provede zejména základní technické posouzení do 90 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Případné připomínky oprávněného orgánu právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací promítne do výsledné podoby technického řešení a vybavení.

(4) Právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací mohou pro plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 odstavce 3 využít společné technické řešení, které před realizací předloží na základě společné žádosti k posouzení podle odstavce 2.

(5) Úřad předává Policii České republiky jako oprávněnému orgánu podle odstavce 2 na jeho žádost údaje o počtu účastníků a poskytovaných službách právnickou nebo fyzickou osobou zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 98

(9) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací mohou přijmout vhodná technická a organizační opatření pro zabránění zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací podle § 90 odst. 5 nebo pro omezení jeho následků; přijaté opatření musí být přiměřené z hlediska dopadů na účastníky a koncové uživatele.

§ 103a

V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrovacíhosměrového spoje je Úřad dotčeným orgánem.

§ 104

(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné. Nedohodne-li se podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci ve smlouvě podle odstavce

3 jinak, je zatížení pozemku umístěním podzemního vedení veřejné komunikační sítě a jeho vytyčovacích bodů, souvisejících elektronických komunikačních zařízení, jakož i souvisejících elektrických přípojek v šíři 0,3 m nebo v šíři umísťovaného vedení či zařízení, je-li toto větší.

(13) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístěno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.

(14) Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(15) Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.

(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu11) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,

b) zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu práv a těchto povinností dle tohoto odstavce, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.

(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen

a) umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu11) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,

b) umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem

uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

(17) Vznikne-li výkonem oprávnění podle odstavce 16 škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, ke sporu o rozsahu práv a těchto povinností podle odstavce 16, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.

(1718) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení. Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.

§ 104a

(1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného povolení záměru na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace a státního fondu ve veřejném zájmu oprávnění:

a) zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě a anténní stožáry včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení,

c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Zatížení pozemku umístěním podzemního a nadzemního vedení v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) je v šíři 0,3 m nebo v šíři umísťovaného vedení či zařízení, je-li toto větší. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu. Návrh na zápis těchto služebností do katastru nemovitostí po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť. Po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru požádá podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť příslušný katastrální úřad o zápis upozornění k pozemkům podle odstavce 1 o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru, kterým je stavba veřejné komunikační sítě. Návrh na vklad těchto služebností do katastru nemovitostí podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť neprodleně po

dokončení stavby veřejné komunikační sítě; společně s podáním návrhu na vklad služebnosti podá návrh na výmaz upozornění podle předchozí věty.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba na pozemku došlo k zápisu služebnosti do katastru nemovitostí, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti.

(9) Oprávnění podle odstavce 1 vznikají i na stavbách ve vlastnictví subjektů uvedených v odstavci 1, které nejsou součástí pozemku. Pro tato oprávnění se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí obdobně.

§ 107

Organizace Úřadu

(1) Úřad má pětičlennou Xxxx Xxxxx (dále jen "Rada"). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Předseda Rady se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem 46),

c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.

(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Funkce člena Rady zaniká a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(6) Člena Rady vláda může odvolat pouze v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.

(7) Funkce předsedy Rady zaniká pouze v případě zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období dosavadního předsedy Rady.

(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(9) Rada a) schvaluje

1. statut Úřadu,

2. plán činnosti Úřadu,

3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

4. jednací řád Rady, spisový a podpisový řád Úřadu, 5. zprávy o činnosti Úřadu,

6. návrhy prováděcích právních předpisů, b) rozhoduje o

1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady, 2. opatřeních obecné povahy,

3. rozhodnutích o ceně,

4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a

5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51). (10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.

(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

Organizace Úřadu

§ 107

(1) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkci předsedy Úřadu lze vykonávat nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. Předseda Rady se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Na zaměstnance, který v Úřadu pracuje v základním pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu se věta třetí použije obdobně.

(2) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelný výkon funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, anebo jiné funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí.

(3) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.

(4) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,

e) má nejméně 10 let praxe v oboru elektronických komunikací, poštovních služeb, digitální ekonomiky a služeb, ekonomiky nebo práva a

f) má alespoň 5 let praxe v řídící funkci.

(5) Za bezúhonnou se pro účely odstavce 4 písm. c) považuje osoba, na kterou se hledí jako by nebyla odsouzena, nebo která nebyla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.

(6) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let.

(7) Funkce předsedy Úřadu zaniká

a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí

o odvolání z funkce nebo písemně učiněného prohlášení předsedy Úřadu o vzdání se funkce, pokud v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo prohlášení o vzdání se funkce není uveden den pozdější,

b) uplynutím jeho funkčního období,

c) smrtí nebo prohlášením předsedy Úřadu za mrtvého, nebo

d) dnem, kdy předseda Úřadu přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 4 písm. a) až d).

(8) Předsedu Úřadu může vláda odvolat pouze v případě

a) hrubého závažného porušení jeho povinností,

b) nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů,

c) nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců,

d) ujal-li se funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu nebo začal vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké,

e) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce nebo

f) narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.

(9) Rozhodnutí o odvolání z funkce předsedy Úřadu vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Úřadu.

(10) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda Úřadu, který nezůstane zaměstnancem Úřadu, má po zániku své funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné předsedovi Úřadu nevzniká, pokud

a) je odvolán z funkce předsedy Úřadu z důvodu stanoveného v odstavci 8 písm. a) a d) až f),

b) jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí předsedy Úřadu nebo začal vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké,

c) byl do 3 měsíců od uplynutí funkčního období znovu jmenován předsedou Úřadu nebo jeho místopředsedou, nebo

d) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

§ 107a

(1) Předsedu Úřadu zastupují 2 místopředsedové, které jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Pořadí svého zastupování určí předseda Úřadu. Funkci místopředsedy Úřadu lze vykonávat nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu.

(2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Místopředseda, který nezůstane po zániku své funkce zaměstnancem Úřadu, má nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné místopředsedovi nevzniká, pokud

a) je odvolán z funkce z důvodu stanoveného v odstavci 7 písm. a) a d) až f),

b) byl do 3 měsíců od uplynutí funkčního období znovu jmenován místopředsedou nebo předsedou Úřadu, nebo

c) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy nebo zákaz výkonu jiné činnosti se použije § 107 odst. 2 a 3 obdobně.

(4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle

§ 107 odst. 4 písm. a) až d) a která

a) má nejméně 7 let praxe v oboru elektronických komunikací, poštovních služeb, digitální ekonomiky a služeb, ekonomiky nebo práva a

b) má alespoň 3 roky praxe v řídící funkci.

(5) Funkční období místopředsedy je 6 let.

(6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně.

(7) Místopředsedu může vláda odvolat z funkce v případě

a) hrubého závažného porušení jeho povinností,

b) nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů,

c) nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců,

d) ujal-li se funkce neslučitelné s výkonem funkce místopředsedy nebo začal vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké,

e) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce, nebo

f) narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.

(8) Rozhodnutí o odvolání z funkce místopředsedy vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na návrh předsedy Úřadu bezodkladně jmenuje nového místopředsedu.

(9) Místopředseda je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, když mu z titulu funkce ve vztahu ke státním zaměstnancům příslušejí totožná práva jako předsedovi Úřadu. Na zaměstnance, který v Úřadu pracuje v základním pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu se věta první použije obdobně.

§ 107b

(1) Předseda Úřadu a místopředsedové společně jako kolegiální orgán podle správního řádu94)

a) schvalují

1. statut Úřadu,

2. plán činnosti Úřadu,

3. rozpočet Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

4. jednací řád kolegiálního orgánu, spisový a podpisový řád Úřadu,

5. zprávy o činnosti Úřadu,

6. prováděcí právní předpisy,

b) rozhodují o

1. opatřeních obecné povahy,

2. rozhodnutích o ceně,

3. určení poskytovatele univerzální služby podle § 39,

4. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu podle § 51,

5. udělení přídělu rádiových kmitočtů podle § 22,

6. změně přídělu rádiových kmitočtů podle § 22a,

7. odnětí přídělu rádiových kmitočtů podle § 22b,

8. souhlasu Úřadu s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 až 8 není přípustný opravný prostředek.

(3) Stanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis95), že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, s výjimkou ustanovení odstavce 1, že v daném případě rozhoduje v prvním stupni předsedou Úřadu určený místopředseda. O opravném prostředku z rozhodování o sporech podle § 129 a 129a rozhoduje předsedou Úřadu určený místopředseda.

(4) Při schvalování a rozhodování podle odstavce 1 se postupuje podle § 134 správního řádu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Úřadu.

94) § 134 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

95) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 480/2004 Sb.,

o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon

o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 108

(1) Úřad podle tohoto zákona

a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích, včetně evidence vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky v mezinárodních organizacích,

b) vydává opatření obecné povahy,

c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti,

d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,

e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,

f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací,

g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Severoatlantickou aliancí (NATO), Sdružením BEREC a s Komisí,

i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,

j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení,

k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky,

l) xxxxxxxxx, vybírá a vymáhá xxxxxxxx,

m) vykonává kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení,

n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,

o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze,

p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,

q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů,

r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,

s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě,

t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti,

v) vykonává státní statistickou službu,

w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou,

x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu,

y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy,

z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 9 11.

(2) Úřad dále

a) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

b) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra,

c) zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra,

d) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury80) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti,

e) posuzuje a sleduje otázky formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu69),

f) shromažďuje informace o přístupových bodech malého dosahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie89).,

g) zveřejňuje jednotný seznam internetových stránek, ke kterým musí poskytovatelé služby přístupu k internetu zamezit přístup (dále jen „jednotný seznam blokovaných internetových stránek“).

§ 109

Vyloučení střetu zájmů

(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.

(2) Člen Rady máPředseda Úřadu a místopředseda mají povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě, pokud nebyli znovu jmenováni předsedou Úřadu nebo místopředsedou. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce.

(3) Člen Rady nesmí Předseda Úřadu a místopředseda nesmějí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

§ 110

Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky

(1) Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně, o uplatňování příslušného práva Evropské unie1) upravujícího oblast elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na svou činnost ve stejném členění na rok následující. Výroční zpráva obsahuje informace o jmenování nebo odvolání předsedy Úřadu nebo místopředsedů a o dalších personálních záležitostech Úřadu,

zejména s ohledem na zajištění nezávislosti rozhodování, a dále informace o budoucích plánech Úřadu. Součástí výroční zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50) a výroční zpráva o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů podle jiného právního předpisu65).

(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádáni.

(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Předseda Úřadu nebo jím pověřený místopředseda je povinen účastnit se projednávání výroční zprávy vládou České republiky. Předseda Úřadu nebo jím pověřený místopředseda je povinen se účastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byl Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádán.

§ 113

(10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování majitele vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.

§ 115

(5) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro

a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,

b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47),

c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,

d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,

e) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, přídělem rádiových kmitočtů, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel,

f) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,

g) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,

h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,

i) regulaci cen,

j) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu,

k) kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie5a)

Evropské unie5a), 69),

l) zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich účelnou správu,

m) posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle § 115a,

n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1

o) posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků,

p) provádění zeměpisných mapování podle § 115a,

q) sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv nebo studií,

r) odpovědi na odůvodněné žádosti Sdružení BEREC o informace.

5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.

§ 115b

Jednotný seznam blokovaných internetových stránek

(1) Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup jednotný seznam blokovaných internetových stránek.

(2) Orgán, jenž vede seznam internetových stránek, ke kterým musí poskytovatelé služby přístupu k internetu zamezit přístup, podle jiného právního předpisu, je povinen předávat údaje týkající se zápisu internetové stránky na takový seznam Úřadu pro účely plnění povinnosti podle odstavce 1.

(3) Rozsah údajů uveřejňovaných v seznamu podle odstavce 1, jakož i rozsah, způsob, formu a podmínky předávání údajů podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 118

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1 až 3,

c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,

d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,

f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,

g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 3,

h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,

i) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,

j) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

j) prostřednictvím hlasové komunikační služby obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

k) jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka v rozporu s § 96 odst. 3,

l) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8,

m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,

n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,

o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103,

r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

s) poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 nebo zveřejní osobní a identifikační údaje účastníků v rozporu s § 95 odst. 4.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad,

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115, nebo

c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.

(6) Podnikatel se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,

b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,

c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,

d) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 4, nebo

e) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu.

(8) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k tísňovým číslům nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3,

b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,

dc) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1, ed) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

ge) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

hf) nezajistí službu identifikace zlomyslné nebo obtěžující komunikace podle § 67,

ig) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,

jh) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

ki) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí přestupku tím, že

a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 7,

b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,

c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle

§ 47 odst. 1,

d) neuveřejní informace v souladu s § 54 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle

§ 54 písm. b),

e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,

j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,

k) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,

l) v rozporu s § 39 odst. 15 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu v pevném místě k hlasové komunikační službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu,

m) neposkytuje zdravotně postiženým osobám osobám se zdravotním postižením přístup k hlasové komunikační službě podle § 43 odst. 1, nebo

n) nepředá Úřadu údaje pro vedení seznamu osob podle § 38 odst. 5, je-li veden.

(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí přestupku tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1,

b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,

c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,

e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,

f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 6,

g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 7,

h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1, § 86d odst. 4 nebo § 86e odst. 1,

i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,

j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3 4,

k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 6 písm. e),

l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 6 písm. a) až f), odst. 7, 8 nebo 14.

m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,

n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) nepostupuje podle § 64 odst. 12,

b) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,

c) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,

d) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,

e) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,

f) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

g) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro interpersonální komunikační služby založené na číslech mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

h) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle

§ 71,

i) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,

j) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,

k) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení účtů podle § 65 odst. 1,

l) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3,

m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii83)

1. nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací,

2. neposkytuje služby elektronických komunikací za stanovených podmínek,

3. nezajistí transparentnost maloobchodní ceny roamingu,

4. nezavede oddělený prodej roamingových služeb za stanovených podmínek, nebo

5. neprovádí oddělený prodej roamingových služeb,

n) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii84)

1. zavede technické řešení odděleného prodeje roamingových služeb jiným než stanoveným způsobem, nebo

2. neposkytuje informace uživatelům,

o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů69)

1. nezajistí přístup k otevřenému internetu,

2. nezajistí, aby smlouva, která zahrnuje služby přístupu k internetu, obsahovala požadované údaje, nebo

3. nezavede transparentní, jednoduché a účinné postupy pro vyřizování stížností koncových uživatelů,

p) neuplatňuje jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v celé Evropské unii podle § 61 odst. 7,

q) neinformuje Úřad o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně podle § 69b odst. 7, nebo

r) neposkytuje Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje informace podle § 66a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.,

s) neposkytne bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace podle § 33 odst. 18,

t) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5, nebo

u) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4.

(22) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace podle § 33 odst. 1, včetně rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů osob se zdravotním postižením nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 2,

b) nezajistí směrování tísňové komunikace na nejvhodnější centrum tísňové komunikace podle

§ 33 odst. 13,

c) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání tísňových čísel podle § 33 odst. 6, nebo

d) jako poskytovatel veřejně dostupné mobilní interpersonální komunikační služby založené na číslech nepředává veřejné výstrahy podle § 33b odst. 1.

(26) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 12 písm. q) a r), odstavce 15 písm. d), odstavce 24 písm. e) nebo podle odstavce 25,

b) 15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a s), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až k)c) až i), odstavce 10 písm. j) až n), odstavce 12 písm. e) až p) a u), odstavce 13 písm. f) až l), odstavce 14 písm. h) až z), odstavce 15 písm. a) až c), e) až g), i) a l) až r), podle odstavce 16 nebo odstavce 24 písm. b), c) anebo d),

c) 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c)a) a b), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až d), s) a t), odstavce 13 písm. a) až e), odstavce 14 písm. a) až g), odstavce 15 písm. h), j) a k), nebo podle odstavce 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 nebo odstavce 24 písm. a).

§ 119

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) uskutečňuje zlomyslná volání,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1 až 3,

c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,

e) uskutečňuje zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla,

f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,

g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

h) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,

i) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

i) prostřednictvím hlasové komunikační služby obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103,

l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

m) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8.

§ 122

(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b). Stejně postupuje předseda Úřadu nebo místopředseda, pokud rozhoduje v dané věci podle statutu Úřadu.

(8) Jsou-li součástí spisu v řízení vedeném Úřadem podle tohoto zákona údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství, zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách nebo důvěrné informace o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, jsou části spisu obsahující tyto údaje vyloučeny z nahlížení do spisu.

§ 123

Opravný prostředek

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

§ 123

Opravný prostředek

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu rozhoduje předseda Úřadu, pokud tento nebo jiný právní předpis nestanoví, že proti takovému rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě o rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí rozhoduje místopředseda, a určit, který z místopředsedů je k rozhodnutí příslušný, jinak rozhoduje předseda Úřadu.

§ 125

Uveřejňování

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 9 písm. b) bodech 3 až 5uvedená v § 107b odst. 1 písm. b) bodech 2 až 4 v plném znění,

b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství5) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.

48) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 127

(1) Předseda RadyÚřad rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda RadyÚřad oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

(4) Předseda RadyÚřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Má-li přeshraniční spor vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad bez zbytečného odkladu oznámí spor Sdružení BEREC. Po dobu posuzování sporu ze strany Sdružení BEREC neběží lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. Úřad při rozhodování v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Sdružení BEREC. Rozhodnutí musí být vydáno do 1 měsíce od oznámení tohoto stanoviska Úřadu. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba konat, Úřad může na žádost zúčastněných stran nebo z vlastního podnětu přijmout předběžná opatření.

(6) K řešení sporů rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pokud jde o spory

o plnění povinnosti k peněžitému plnění.

Oddíl 2 Rozhodování účastnických sporů

§ 129

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu v řízení zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 180 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí. Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu.

(2) Návrh osoby vykonávající komunikační činnost na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, a podle § 129a se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného

odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do nabytí právní moci rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat nelze podat rozklad.

(4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.

(5) K řešení sporu podle odstavce 2, s výjimkou sporů ze smluv se spotřebitelem, lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

(6) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení58).

(7) V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu66).

(8) Úřad nerozhoduje spory podle odstavce 1 a 3 zahájené na návrh účastníka, popřípadě uživatele, v případě, že se jedná o spor týkající se koncového zařízení v balíčku podle § 63c nebo spor ze spotřebitelského úvěru, nejde-li o spory podle § 129a.

§ 129a

Rozhodování účastnických sporů o peněžitá plnění

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, na základě návrhu osoby vykonávající komunikační činnost, pokud se spor týká

a) peněžitého plnění sjednaného v přímé souvislosti se smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to za služby nebo zboží, popřípadě jiná plnění, které nejsou službou elektronických komunikací, ale slouží k jejímu zřízení nebo zrušení, poskytování, provozu nebo údržbě nebo podpoře, a to včetně koncového zařízení, zejména pokud je součástí balíčku podle § 63c, nebo zřízení koncového bodu sítě,

b) platby provedené na základě příkazu koncového uživatele osobou vykonávající komunikační činnost, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 EUR a celková částka plateb provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 EUR, a platba

1. slouží k zaplacení za hlasové služby nebo digitální obsah, nebo

2. je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,

c) platby za audiovizuální mediální služby na vyžádání a jiný digitální obsah, pokud je poskytován osobou vykonávající komunikační činnost jako doplňková služba

k účastníkem sjednané službě elektronických komunikací, a rovněž úhrady za komunikaci na telefonní čísla s vyjádřenou cenou.

(2) Úřad rozhoduje spory podle odstavce 1 pouze v případě, že je úhrada nebo platba účtována v rámci jednoho vyúčtování společně s vyúčtováním ceny podle § 64. Tím není dotčena pravomoc jiného orgánu pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů podle jiného právního předpisu24a, )96).

(3) Při podání návrhu a v řízení o řešení sporu ve věci podle odstavce 1 se postupuje podle § 129 odst. 1 a 6 obdobně.

24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

96) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů.

§ 129b

Úřad rozhoduje spory podle § 129 a 129a rovněž v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu 49a) nebo se jedná o spor z ručitelského závazku splnění povinnosti účastníka či uživatele, pro kterou by jinak osoba vykonávající komunikační činnost (§7) vedla spor s tímto účastníkem či uživatelem podle §129 nebo § 129a49a).

§ 130

(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,

b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,

c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,

d) záležitosti týkající se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením.,

(dále jen "opatření") s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími koncových uživatelů a spotřebitelů, včetně zdravotně postižených osob se zdravotním postižením, a sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace. Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů k návrhu opatření přijímaných Úřadem.

§ 150

Zmocnění

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 16 odst. 9, § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37 odst. 2,

§ 38 odst. 8, § 97 odst. 10 a § 133 odst. 2.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 3, § 48 odst. 7, § 80 odst. 3, § 113 odst. 8 a § 126 odst. 3.

(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.

(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 17, § 33b odst. 2 a § 97 odst. 5 a 9.

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 34 odst. 5, § 34a odst. 9, § 44 odst. 9, § 63a odst. 3, § 64 odst. 13, § 66a odst. 5, § 82 odst. 4, § 84 odst. 4, § 97 odst. 7 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 5 a 6, § 115 odst. 3, § 115b odst. 3 a § 129 odst. 2.

(6) Ministerstvo spravedlnosti vydá ve spolupráci s Ministerstvem vyhlášku k provedení

§ 34 odst. 11.

(7) Ministerstvo obrany ve spolupráci s Úřadem vydá vyhlášku k provedení § 98a odst.

5.

(8) Ministerstvo vnitra vydá ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vyhlášku k

provedení § 33 odst. 19.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

§ 36

Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění Úkoly v důchodovém pojištění plní u

a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,

b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,

c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy,

d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,

e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody

o provedení práce zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,

g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

h) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,

ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,

i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,

j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,

k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,

l) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

m) osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71c), orgán, který vyplácí odměnu,

n) osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence,

o) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,

p) osob vedených v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce,

q) osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,

r) osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost54a) zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,

s) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,

t) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

u) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,

v) státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,

w) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatel, k němuž jsou v tomto pracovním vztahu,

x) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

y) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního arbitra,

z) členů Radypředsedy a místopředsedů Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,

za) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů, zb) členů Rady Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad,

zc) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost, zd) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,

ze) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora, zf) členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,

zg) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a odst. 1 větě třetí tato organizační složka,

zh) osob pověřených obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, jestliže vykonávají tuto činnost za odměnu, ten, kdo těmto osobám vyplácí tuto odměnu,

zi) osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatele podle § 92 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění,

zj) státních zástupců vykonávajících v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, nebo

zk) členů Národní rozpočtové rady Úřad Národní rozpočtové rady.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

§ 3

Poplatníci pojistného

(1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:

a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby1),

b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18,

5. soudci,

6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Národní rozpočtové rady, členové Rady Českého předseda a místopředsedové Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí1c),

11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

12. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

15. prokuristé,

16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19,

17. likvidátoři,

18. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

20. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 19, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky

§ 11b

Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu službu elektronických komunikací, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné telefonní službyslužby elektronických komunikací.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

§ 5

(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni

a) zaměstnanci v pracovním poměru,

b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání5a), vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby46) a státní zaměstnanci podle zákona o státní službě5b),

c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a o) až s),

e) osoby samostatně výdělečně činné,

f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

g) soudci,

h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého předseda a místopředsedové Českého telekomunikačního úřadu, členové Národní rozpočtové rady, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

k) osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a),

l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

n) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

o) prokuristé,

p) osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

q) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c), f) až i), p) a s),

r) likvidátoři,

s) vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice,

t) fyzické osoby neuvedené v písmenech a) až d) a f) až s), s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny; to neplatí, jde-li o osoby uvedené v písmeni e).

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 8

(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně,

e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,

g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,

h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého předsedy a místopředsedů Českého

telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby,

k) u osoby pečující o dítě a osoby, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí16c), den, od něhož jim tato odměna náleží, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,

l) u odsouzených ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,

m) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,

n) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon

o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů

§ 36a

(1) Úřad podle tohoto zákona

a) provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služeb a přezkoumává nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní služby,

b) vede evidenci provozovatelů a uděluje určenému provozovateli, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, poštovní licenci,

c) stanovuje čisté náklady na poskytování a zajišťování základních služeb, vydává rozhodnutí

o určení předběžných čistých nákladů a o určení čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady,

d) vydává rozhodnutí o ceně základních služeb a vykonává kontrolu cen v oblasti poštovních služeb, včetně poštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře,

e) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

f) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblast regulace poštovních služeb vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,

g) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,

h) vykonává kontrolu v oblasti poštovních služeb,

i) vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb,

j) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem a nařízením o službách přeshraničního dodávání balíků,

k) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služeb v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

l) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

m) rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4,

n) rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3,

o) je příslušným národním regulačním orgánem podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků.

(2) Rada ÚřaduKolegiální orgán podle § 107b zákona o elektronických komunikacích provádí přezkum podle § 37 odst. 4, rozhoduje v řízení ve věci poštovní licence

podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává rozhodnutí o ceně jednotlivých základních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Radypodle věty první Úřadu není přípustný opravný prostředek.

(3) Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě čistých nákladů a předběžných čistých nákladů podle § 34b a 34c a ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34.

(4) (3) Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut Úřadu25) stanovit, že v daném případě v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2, s výjimkou podle odstavce 2, předsedou Úřadu určený místopředseda. O opravném prostředku z rozhodování o sporech podle § 6a rozhoduje předsedou Úřadu určený místopředseda.

(5) (4) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.

(6) (5) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

(5) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě o rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí rozhoduje místopředseda, a určit, který z místopředsedů je k rozhodnutí příslušný, jinak rozhoduje předseda Úřadu.

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 7

(10) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

§ 25

(1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není

a) v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 6,

b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu27) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou,

c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

d) členem představenstva nebo správní rady akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

e) členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

f) členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

g) soudcem,

h) poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu,

i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,

j) prezidentem republiky,

k) členem vlády,

l) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,

m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,

n) členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členem Rady Energetického regulačního úřadu, členem Rady Českého předsedou

nebo místopředsedou Českého telekomunikačního úřadu, členem Národní rozpočtové rady, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,

o) nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního předpisu28), prokuristou nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,29) a to v době, kdy tuto činnost vykonává,

p) osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle

§ 47j odst. 1 písm. c) a d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí,

q) výdělečně činná v cizině,

r) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, nebo

s) fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah a její měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

t) předsedou nebo místopředsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST VIII

Položka 108

1. PodáníPřijetí žádosti o vykonání zkoušky k prokázání odborné způsobilosti podle § 26 odst.

1 zákona o elektronických komunikacích,

včetně vydání průkazu odborné způsobilosti Kč 600

2. PodáníPřijetí žádosti o uznání odborn způsobilosti podleé zvláštního právního předpisu 82), včetně vydání

průkazu odborné 400	způsobilosti			Kč
3. VydáníPřijetí žádosti doby jeho	o vydání	průkazu odborné způsobilosti	po	uplynutí
platnosti podle §	26 odst.	7 zákona o elektronických

komunikacích Kč

400

4. ProdlouženíPřijetí žádosti o prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné

způsobilosti Kč

200

Položka 109

a) VydáníPřijetí žádosti o vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti Kč 1 000,-

b) VydáníPřijetí žádosti o vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500,-

Položka 110

a) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění a námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, podle písmene c) a d)

mezi osobou vykonávající komunikační činnost na

straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé Kč 200,-

b) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi

osobami vykonávajícími komunikační činnosti Kč 10 000,-

c) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu o plnění

povinnosti k peněžitému plnění 4 % z této částky, nejméně

Kč 200,-

d) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti úhrady paušální náhrady podle § 34 odst. 11 a § 34a odst. 11 zákona o elektronických komunikacích, o námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, jakož i o plnění povinnosti vrácení rozdílu ceny

podle § 64 odst. 11 zákona o elektronických komunikacích Kč 100,-

e) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy mezi poskytovatelem služby šíření rozhlasového a televizního

vysílání a provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání Kč 10 000,-

f) PodáníPřijetí návrhu na zpětné uvedení telekomunikačního

koncového zařízení do provozu Kč 1 000,-

g) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu podle § 104 odst. 16

zákona o elektronických komunikacích Kč 1 000,-

Poznámka: Poplatek podle položky v písmenu c) se vybere nejvýše ve výši Kč 500 000,-.

Položka 112

a) Vydání Přijetí žádosti o vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění

k využívání rádiových kmitočtů

- pro rozšíření a přenos rozhlasového nebo
televizního vysílání (rozhlasová služba)		Kč	7 000,-
- pro pevnou službu	Kč	5 000,-
- pro amatérskou radiokomunikační službu	Kč	500,-
- pro ostatní radiokomunikační služby	Kč	3 000,-

b) Prodloužení Přijetí žádosti o prodloužení platnosti nebo provedení změn v individuálním oprávnění k využívání rádiových

kmitočtů

- pro šíření a přenos rozhlasového a televizního

vysílání (rozhlasová služba) Kč 500,-

- pro pevnou službu Kč 500,-

- pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 200,-

- pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500,-

c) Vydání Přijetí žádosti o vydání osvědčení o změně v osobě držitele přídělu rádiových kmitočtů Kč 1 000

d) Udělení Přijetí žádosti o udělení souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů Kč 10 000.

e) PodáníPřijetí žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro družicovou amatérskou službu Kč 10 000

f) PodáníPřijetí žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro ostatní družicové služby Kč 50 000

Položka 113

a)	Vydání	osvědčení	o oznámení	podnikání	v	oblasti	poštovních	služeb
Kč	1	000,-

b) Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500,-

c) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí sporu týkajícího se přístupu k poštovní

infrastruktuře podle § 34 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů

Kč 10 000,-

d) PodáníPřijetí návrhu na zahájení řízení o námitce podle

§ 6a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních

službách, ve znění pozdějších předpisů Kč 100,-

Položka 114

a) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí podle § 7 odst. 4,

§ 9 odst. 3, § 12 odst. 4 a § 14 odst. 3 zákona o opatřeních

ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních

sítí elektronických komunikací Kč

2 000

b) PodáníPřijetí návrhu na rozhodnutí podle § 5 odst. 5

a § 10 odst. 6 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Kč

10 000

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 2

Veřejný funkcionář

(1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí

a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "poslanec"),

b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),

c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády1),

d) náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu,

e) vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,

f) inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,

g) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

h) člen Radypředseda a místopředseda Českého telekomunikačního úřadu,

i) člen Rady Energetického regulačního úřadu,

j) člen bankovní rady České národní banky,

k) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,

l) předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

m) veřejný ochránce práv a jeho zástupce,

n) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

o) člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,

p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo

q) starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

§ 5

Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni:

a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí

1. zaměstnanci v pracovním poměru,

2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace3), vojáci z povolání4) a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby80) (dále jen "příslušníci"),

3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

7. soudci,

8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Národní rozpočtové rady, členové Rady Českého předseda a místopředsedové Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem12), popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,

12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) (dále jen "osoba pečující a osoba v evidenci"),

14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

17. prokuristé,

18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10, 20 a 21,

19. likvidátoři,

20. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

21. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

22. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu75) a nejsou od této daně osvobozeny,

b) osoby samostatně výdělečně činné.

§ 92

(2) Úkoly zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) plní u

a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž jsou v pracovním poměru,

b) státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,

c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,

e) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatel, který uzavřel s pracovníkem tento vztah,

f) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

g) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,

h) poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny a u senátorů Senátu Parlamentu České republiky Kancelář Senátu,

i) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,

j) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,

k) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů, členů Národní rozpočtové rady Úřad Národní rozpočtové rady a u členů Rady Českého předsedy a místopředsedů Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,

l) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního arbitra,

m) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,

n) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 11 správní úřad nebo právnická osoba uvedená v tomto ustanovení anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,

o) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

p) osob pečujících a osob v evidenci orgán, který vyplácí odměnu pěstouna podle zvláštního právního předpisu13),

q) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 15 ten, pro něhož jsou tyto osoby činné,

r) smluvních zaměstnanců smluvní zaměstnavatel,

s) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným tato společnost,

t) komanditistů komanditní společnosti tato společnost,

u) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,

v) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,

w) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,

x) členů kolektivních orgánů právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 18 tato právnická osoba,

y) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 20 tato organizační složka,

z) osob uvedených v § 5 písm. a) bodě 21 právnická osoba, která tyto osoby pověřila obchodním vedením na základě smluvního zastoupení podle občanského zákoníku.

Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů

§ 15

(3) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena radypředsedy a místopředsedy Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

§ 19

(3) Členství ve Výboru je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena radypředsedy a místopředsedy Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

§ 21

(3) Funkce experta je neslučitelná s funkcí člena Rady, člena Výboru, člena radypředsedy a místopředsedy Českého telekomunikačního úřadu, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

§ 52

(3) Členství v Komisi je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora, člena vlády nebo jeho náměstka, vedoucího ústředního orgánu státní správy nebo jeho náměstka, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu či člena jeho kolegia, člena radypředsedy a místopředsedy Českého telekomunikačního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a člena Rady České televize.

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

§ 2

(1) Tento zákon se nevztahuje na

a) člena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády,

b) vedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády,

c) náměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena vlády,

d) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

e) předsedu a člena Radymístopředsedy Českého telekomunikačního úřadu,

f) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) člena Rady Energetického regulačního úřadu,

h) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,

i) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

j) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,

k) zaměstnance, který vykonává pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech, a na zaměstnance, který pouze řídí, organizuje a kontroluje výkon pomocných, servisních nebo manuálních prací,

l) ředitele a inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod,

m) předsedu, místopředsedy a další členy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a členy Přezkumné komise Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství,

n) člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.

n) předsedu a místopředsedu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře,

o) člena Etické komise Státního ústavu pro kontrolu léčiv,

p) lékaře orgánu sociálního zabezpečení a odborného nelékařského zdravotnického pracovníka, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti,

r) předsedu a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady Národní sportovní agentury,

s) ředitele Digitální a informační agentury.

§ 33

Překážky přijetí do služebního poměru nebo výkonu služby

(1) Do služebního poměru nelze přijmout

a) justičního čekatele, justičního kandidáta nebo právního čekatele,

b) poslance nebo senátora,

c) poslance Evropského parlamentu,

d) prezidenta republiky,

e) člena vlády nebo náměstka člena vlády,

f) vedoucího Úřadu vlády,

g) soudce Ústavního soudu,

h) asistenta soudce Ústavního soudu,

i) asistenta soudce nebo státního zástupce,

j) prezidenta nebo viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

k) předsedu a člena Národní rozpočtové rady,

l) guvernéra, viceguvernéra nebo člena bankovní rady České národní banky,

m) Veřejného ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv,

n) asistenta Veřejného ochránce práv,

o) člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

p) předsedu a člena Radymístopředsedu Českého telekomunikačního úřadu,

q) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

r) člena Rady Energetického regulačního úřadu,

s) předsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů,

t) předsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

u) předsedu a místopředsedu Českého statistického úřadu,

v) člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),

w) osobu vykonávající vojenské cvičení, službu v operačním nasazení nebo mimořádnou službu,

x) předsedu a místopředsedu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře,

y) předsedu a místopředsedu Národní sportovní agentury a člena rady Národní sportovní agentury,

z) ředitele Digitální a informační agentury.

Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. XCIX

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 311/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 97 odst. 1 se slova "na náklady žadatele" zrušují.

2. V § 97 odst. 5 se slova " , a to na jeho náklady" zrušují.

3. V § 97 odstavec 7 zní:

"(7) Za poskytnutí provozních a lokalizačních údajů podle odstavce 3 a za poskytnutí informací z databáze účastníků hlasové komunikační služby podle odstavce 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který o ně požádal, úhrada nákladů. Výši a způsob úhrady nákladů stanoví prováděcí právní předpis.".

Čl. C

Přechodná ustanovení

1. Úhrada efektivně vynaložených nákladů na základě žádosti podle § 97 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., doručené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží v souladu s § 97 odst. 1 a 7 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Úhrada efektivně vynaložených nákladů z plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. náleží pouze v případě efektivně vynaložených nákladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ ÚČINNOST

Čl.CXIV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení

a) čl. LVI bodu 13, čl. LXXXIV a čl. LXXXV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b) čl. LIV bodů 31 a 41 a čl. LVI bodů 3, 9, 15, 26, 30 a 31, která nabývají účinnosti dnem 1. února 2024,

c) čl. XXXII bodů 1 až 6, 8, 9, 11 až 35, 37, 39 až 41, 44 až 51, 53 až 64, čl. XXXIII, čl. XLVI, čl. LIV bodů 26 až 30 a 32, čl. LVI bodů 19 až 25 a čl. LXVI bodu 6, která nabývají účinnosti dnem 1. března 2024,

d) čl. XI, čl. XVII bodů 3, 9, 10, 11, 18 a 19, čl. LXXII bodů 2 až 15 a čl. LXXIII, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024,

e) čl. XIII bodů 4, 12 až 14, 26, 30, 32, 34, 43, 48 až 50, 60, 62, 63, 67 a 70, čl. XIV bodů 3, 4,

7 a 8, čl. XV bodů 8, 29 a 32, čl. XXXII bodu 10, čl. XLIII bodů 3 a 5, čl. LIV bodů 21, 33, 42,

50 a 53, čl. LVI bodů 7, 10, 16, 27 a 32, čl. XCVII a čl. XCVIII, která nabývají účinnosti dnem

1. ledna 2025,

f) čl. LIV bodu 5, čl. LVII, čl. LXXXII bodů 1, 2, 5 až 10, čl. LXXXIII, čl. XCI, čl. XCII bodů 103, 107, 154 a 156, čl. XCIX, čl. C a čl. CXIII bodů 10 a 13, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,

g) čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 a čl. LVI bodů 8, 11, 17, 28 a 33, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,

h) čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 a čl. LVI bodů 12, 18, 29 a 34, která nabývají účinnosti dnem

1. ledna 2027.