Porovnání výběru pojistného a daní
Porovnání výběru pojistného a daní
projekt výzkumu x.XX 149/06 (smlouva č. GK MPSV-01-140/06)
Xxxxx Xxxxxxx a kolektiv
VÚPSV, v.v.i. Praha 2008
Řešitelé:
Xxx. Xxx Xxxxxx, VÚPSV, v.v.i. Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx, VŠE
Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx, Ph.D., VŠE Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, VÚPSV, v.v.i.
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, VÚPSV, v.v.i. Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, VÚPSV, v.v.i.
Xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxx, VŠE
Xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D., VŠE Xxx. Xxxx Xxxxx, Ph.D.,VŠE
Xxx. Xxx Xxxxx, VÚPSV, v.v.i.
Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Xxxxx 0, Xxxxxxxxx xxxxxxx 0
Vyšlo v roce 2008, 1. vydání, počet stran 145 Tisk: VÚPSV, v.v.i.
Recenze: xxx. XXXx. Xxxxx Xxxxxx, Ph.D. (JČU, České Budějovice) Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx (MPO)
ISBN 978-80-87007-99-0
Abstrakt
Cílem řešení daného projektu byla analýza společných rysů a diverzit systémů výběru daní z příjmů fyzických osob a výběru pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení (výběru pojistného a daní) ve vybraných zemích (Estonska, Kanady, Německa, Polska, Slovenska, Rakouska, Švédska a USA), a to zejména s ohledem na náklady výběru a na efektivnost institucí spravujících příslušné pojistné či osobní důchodovou daň.
Studie porovnávala země s integrovaným výběrem daní a pojistného (Švédsko, Kanada, USA a Estonsko) země s odděleným výběrem (Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko).
Autoři se smažily analyzovat efektivnost výběru a vymáhání daní a pojistného z hledisek:
• administrativních nákladů správců,
• nákladů poplatníků.
Struktura a tendence národních systémů výběrů daní a pojistného jsou odlišné a obtížně porovnatelné. Informační zdroje jsou terminologicky a datově roztříštěné.
Poznání činnosti a efektivnosti pojišťovacích systémů v sociální oblasti navíc ztěžuje záměrné utajování postupů a analytických údajů za strany odpovědných institucí (skutečnosti, které nejsou publikované, se obecně považují za důvěrné). Výstupy studie nedaly jednoznačnou odpověď na otázku výhodnosti jednoho ze dvou systémů.
Klíčová slova: daň z příjmů fyzických osob, pojistné, daňový základ, vyměřovací základ, dávky, integrovaný výběr, oddělený výběr, efektivnost výběru a vymáhání
Abstract
Comparison of insurance and tax collection
The aim of this project was to analyse the common characteristics and differences between person’s income tax collection system and social and health security contribution collection system (next only “social insurance” in selected countries (Estonia, Canada, Germany, Poland, Slovakia, Austria, Sweden and USA). The paper concentrates mainly on tax collection costs and efficiency of institutions managing insurance or person income tax.
The paper compares countries with an integrated tax and social insurance collection system (Sweden, Canada, USA and Estonia) with countries, where is used a segregated tax and social insurance collection system (Germany, Poland, Slovakia and Austria).
Authors endeavoured to analyse efficiency of tax and insurance collection systems from these perspectives:
• administrative costs of administrators
• costs of taxpayers
The structure of national tax and social insurance collection systems and its´ trend are different and hard to compare. Information sources are weak due to different definitions of basic terms and data management. More over, institutions in charge intentionally conceal official procedures and analytical data (unpublished information are regarded to be secret) therefore the understanding of functioning and efficiency of social security contribution system is made more difficult. The outcomes of this study did not give a straight/clear answer to posed question about convenience either one of those two systems.
Key words: income tax, social insurance, tax base, assessment base, social benefits, integrated collection, separated collection, efficiency of collection and exaction
Obsah
1. Úvod 7
1.1 Cíl 7
1.2 Průběh a problémy prací na projektu 7
1.3 Definice klíčových pojmů 8
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchodového
a zdravotního zabezpečení 10
2.1 Metodika mezinárodní komparace 10
2.2 Základní výsledky komparace 11
2.2.1 Institucionální rámec financování rizik 11
2.2.2 Sloučení zdravotního a nemocenského pojištění 13
2.2.3 Vztah mezi výběrem pojistného a poskytováním dávek, krytí deficitů systému 13
2.2.4 Účastníci systému - plátci a pojištěnci 13
2.2.5 Správcovské instituce osobní důchodové daně a sociálního
a zdravotního pojištění 16
2.2.6 Základ osobní důchodové daně a vyměřovací základy pro sociální
a zdravotní pojištění 17
2.2.7 Integrace výběru daní a pojistného 20
2.3 Komparace systémů sociálního zabezpečení ve vybraných zemích 25
2.3.1 Estonsko 20
2.3.2 Kanada 38
2.3.3 Německo 46
2.3.4 Polsko 57
2.3.5 Slovensko 65
2.3.6 Rakousko 74
2.3.7 Švédsko 85
2.3.8 USA 93
3. Měření efektivnosti výběru pojistného a osobních důchodových daní - metodika, zahraniční zkušenosti a situace v ČR 104
3.1 Jak měřit efektivnost správy daní, resp. pojistného na úrovni vlády? 104
3.1.1 Administrativní náklady vlády - případ ČR 113
3.1.2 Struktura správy daní v České republice 114
3.1.3 Pojistné sociálního zabezpečení 114
3.1.4 Veřejné zdravotní pojištění 117
3.1.5 Územní finanční orgány 119
3.1.6 Výsledky měření administrativních nákladů ÚFO 120
3.1.7 Celkové výsledky měření 122
3.2 Měření efektivnosti správy daní, resp. pojistného - náklady poplatníků 125
3.2.1 Metodika a vymezení pojmů 125
3.2.2 Typologie vyvolaných nákladů 126
3.2.3 Způsoby měření vyvolaných nákladů 127
3.2.4 Vyvolané náklady účetnictví a vazba na pojistné 129
3.2.5 Ocenění času pojištěnců (OSVČ) a zaměstnavatelů 131
3.2.6 Výsledky měření a odhadů vyvolaných nákladů na pojistné a daň
z příjmů fyzických osob pro ČR 131
3.2.7 Výsledky měření vyvolaných nákladů v zahraničí pro daň z příjmů fyzických osob a pojistné 132
5
4. Shrnutí 134
4.1 Mezinárodní komparace výběru daní a pojistného 134
4.2 Efektivnost výběru pojistného a daní 135
Literatura 138
6
1. Úvod
1.1 Cíl
Cílem řešení daného projektu byla analýza společných rysů a diverzit systémů výběru daní z příjmů fyzických osob (DPFO) a výběru pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení (výběru pojistného a daní) ve vybraných zemích, a to zejména s ohledem na náklady výběru a na efektivnost1 institucí spravujících příslušné pojistné či osobní důchodovou daň.
Výstup projektu pak může pomoci při návrzích a implementaci integračních aktivit výběru a vymáhání zmíněných veřejnoprávních plateb v České republice.
Použitá metoda výzkumu se opírala o analýzu sekundárních zdrojů, především zákonných právních norem, odborných studií, výročních zpráv příslušných institucí a dostupných statistických dat. Nedílnou součástí byly i konzultace s experty Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, České správy sociálního zabezpečení a Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
1.2 Průběh a problémy prací na projektu
Práce na projektu zahájil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí dne 21. února 2006. Při řešení spolupracoval s experty odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí a s týmem odborníků Katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické v Praze pod vedením xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D.
Ministerstvo práce při zahájení určilo sledované země:
- Estonsko,
- Kanadu,
- Německo,
- Polsko,
- Rakousko,
- Slovensko,
- Švédsko,
- USA.
Hlavní řešitel Xxx. Xxxxx Xxxxxxx průběžně informoval odborného garanta p.
Mgr. Xxxxxx Xxxxx o průběhu prací a vzniklých problémech.
1 Provést komplexnější mezinárodní srovnání efektivnosti výběru pojistného a osobních důchodových daní se však ukázalo z nedostatku objektivních a srovnatelných dat jako téměř nemožné (viz dále).
7
Kontrolní dny proběhly:
7. března,
28. června,
24. srpna.
Vysoká roztříštěnost zdrojů a absence jednotné mezinárodní metodiky a terminologie a historické rozdíly v systémech sociálního zabezpečení ve sledovaných zemích výrazně zpožďovaly práce na komparaci národních systémů sociálního zabezpečení (daňovou oblast soustavně a metodicky jednotně sleduje OECD). Řešitelé proto požádali o prodloužení termínu předložení výstupů projektu (na očekávané problémy Výzkumný ústav práce a sociálních věcí upozornil již v návrhu projektu, kdy dokončení předpokládal k 31. prosinci 2006). Změna smlouvy mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí obsahuje ukončení projektu k 30. listopadu 2006.
Vysoká diskrétnost podrobných údajů o hospodaření pojišťoven (vč. ČR) a způsobech vymáhání pohledávek za plátce neumožnila komplexní mezinárodní srovnání efektivnosti výběru pojistného. Získaná data jsou v souboru vybraných zemí věcně a metodicky neporovnatelná.
1.3 Definice klíčových pojmů
Daň
Pod pojmem daň se rozumí osobní důchodová daň, tedy daň z příjmů fyzických
osob. Důraz byl kladen zejména na problematiku dílčího daňového základu příjmů ze závislé činnosti, tedy daně vybírané od zaměstnanců. Spíše okrajově byla pozornost věnována i souvisejícím problémům dotýkajícím se osob samostatně výdělečně činných.
Pojištění
Pojištěním se souhrnně označuje systém sociálního pojištění v širším smyslu, kam lze zahrnout systémy důchodového pojištění, veřejného zdravotního pojištění, nemocenského a úrazového pojištění. Do určité míry lze uvažovat i pojištění v nezaměstnanosti.
Pojistné
Jako pojistné jsou označovány platby určené alespoň teoreticky na financování pojištění, jak je shora definováno:
- pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (zde samostatně označované jako
„zdravotní pojištění“),
- pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (zde samostatně označované jako „sociální pojištění“).
V souvislosti s úrazovým pojištěním bude od roku 2008 odváděno i úrazové pojištění, jehož vyměřovací základ v zásadě navazuje na vyměřovací základ u sociálního pojištění. Jeho specifikem však je, že je hradí jen zaměstnavatel.
8
1. Úvod
Integrace
S ohledem na cíle této práce lze integraci definovat jako určitou míru sloučení alespoň vybraných prvků techniky stanovení a výběru daně a pojistného. Rozsah provázanosti daně a pojistného může být rozdílný z řady příčin. Rozlišujeme následující integrační stupně: nulová integrace (pojistné i daň jsou upraveny i spravovány zcela odděleně), marginální integrace (společné nahodilé styčné body, přesto jsou jednotlivé systémy autonomní a neprovázané s jinými), integrace podání (centralizace komuni- kace s občany ohledně podání k příslušným úřadům), integrace výběru (výběr pojistného i daně včetně vymáhání je svěřen jedné specializované instituci), integrace základu (odvody pojistného i daně se stanoví ze stejného základu), integrace pojistného (pojistné je součástí daně - buď přímo jako díl daně nebo jako přirážka k dani).
Efektivnost
Pojem efektivnost obecně označuje absenci plýtvání, čili co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání osob. V případě praktického použití tohoto termínu se lze ztotožnit s tvrzením, že efektivnost „…znamená buď zlepšení na straně výstupů - ze stejných vstupů realizujeme více výstupů nebo na straně vstupů jejich úsporou.“ (Xxx, X. a kol., 1999, s. 213) V této studii je pak efektivností rozuměna minimalizace nákladů na jednotku (v případě výběru pojistného a daní minimalizace nákladů na vybranou jednotku dané měny).
Studie shrnuje výsledky mezinárodní komparace systémů sociálního zabezpe- čení se zaměřením na zkušenosti v oblasti integračních aktivit a problematiku efektivnosti výběru daní a pojistného, která rozebírá jak přímé, tak i nepřímé (vyvolané) náklady zdanění. V závěru autoři shrnují důsledky integrace pojistného a osobní důchodové daně z pohledu efektivnosti výběru.
Autoři děkují za spolupráci a pomoc Mgr. Královi, řediteli odboru sociálního pojištění MPSV a jeho spolupracovníkům, Ing. Xxxxxxxx, řediteli odboru ekonomického ČSSZ a jeho kolegům, Ing. Xxxxxxxx, řediteli České daňové správy, Xxx. Xxxxxxxxx, předsedovi ekonomické sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR a dalším odborníkům z MF, MZd a VZP.
9
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchodového a zdravotního zabezpečení
Výběrový soubor šetřených zemí zahrnuje sousední státy a základní typy sociálních modelů (liberální, kontinentální a sociálně demokratický). Komparace se týká Německa, Rakouska, Polska, Slovenska, USA, Kanady, Švédska a Estonska.
2.1 Metodika mezinárodní komparace
Komparace zadavatelem zvolených zemí byla provedena na základě vybraných relevantních otázek, které byly zodpovězeny za pomoci dostupných zdrojů a expertních posudků spoluřešitelů z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, Katedry veřejných financí Vysoké školy ekonomické v Praze, Ministerstva financí České republiky a kompetentních zahraničních pracovišť ministerstev, správ výběru daní a pojistného.
U každé země byly požadovány následující charakteristiky, s primární orientací na úpravu řešenou pro zaměstnance, rozdělené do devíti okruhů:
1. financování rizik/událostí,2
2. schematické znázornění financování,
3. vztah mezi výběrem pojistného a dávkami - tento okruh měl zjistit
i. zda se úroveň dávek řídí objemem výběru pojistného či je úroveň dávek určena zákonem,
ii. jak jsou řešena případná salda systémů,
4. povinní účastníci systému - pojištěnci (zaměstnanci, OSVČ, ostatní) a plátci (zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, veřejný sektor, ostatní),
5. správci (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zmapování patřičných orgánů a rozsahu jejich působnosti),
6. rozhodné období, placení záloh, povinnost (možnost) podávat přiznání a možnost zúčtování zaměstnavatelem,
7. sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění včetně pozitivních a negativních stránek řešení rozdílných úprav.
Předkládaný materiál pak dosažené poznatky shrnuje.
2 Členění rizik/událostí bylo převzato z mezinárodního srovnávacího projektu Evropské rady „MISSOC“ (Mutual Information System on Social Protection of the Council of Europe). K rizikům/událostem byly autory zvoleny tyto české ekvivalenty: „nemoc a mateřství - zdravotní péče“ (Sickness and maternity: Benefits in kind), „nemoc a mateřství - dávky“ (Sickness and maternity: Cash benefits), „invalidita“ (Invalidity), „stáří“ (Old-age), „pozůstalostní dávky“ (Survivors), „pracovní úrazy a nemoci z povolání“ (Employment injuries and occupational diseases), „nezaměstnanost“ (Unemployment), „rodinné dávky/přídavky“ (Family allowances).
10
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
2.2 Základní výsledky komparace
Z vybraných osmi zemí poskytuje jednotné financování událostí (krytí rizik) pouze Estonsko a Polsko. Estonsko ve své „Social Tax“ pokrývá zdravotní péči, náhradu příjmu v případě nemoci, invalidity či stáří a pozůstalostní dávky. V případě stáří a invalidity umožňuje Estonsko rovněž připojištění. Podobně integrovaný systém má Polsko, které sice na jedné straně rozlišuje zdravotní péči a dávkový systém nemocenského pojištění (zahrnuto v „balíku“ sociálního pojištění), na straně druhé však polské sociální pojištění pokrývá pracovní úrazy, nemoci z povolání a riziko nezaměstnanosti.
2.2.1 Institucionální rámec financování rizik
Institucionálně jsou si dané dvě země rovněž velmi podobné, neboť výše vyjmenovaná rizika spravují v Estonsku finanční úřady, v Polsku pak Instituce sociálního pojištění.3 Institucionální integrace najdeme rovněž na Slovensku provede- nou v rámci reformy veřejných financí, kdy vznikem Sociální pojišťovny došlo k unifikaci správcovské organizace, přestože systémy pojištění, jakkoli jsou si podobné, vedle sebe paralelně koexistují (v praxi se dané typy pojištění odlišují především sazbou, vyměřovací základy jsou až na drobné výjimky sladěné).
Z přehledu za jednotlivé země je patrné, které země jsou v dané oblasti více liberálního ražení (zde především USA) a nechávají čistě na zaměstnancích či zaměstnavatelích, aby se případně dobrovolně zajistili specifickým pojistným produk- tem na tržní bázi a které (většina vybraných zemí u většiny rizik/událostí) převzaly paternalisticky kontrolu a často financování rizik.
3 S výjimkou rizika nezaměstnanosti, jejímž správcem jsou vojvodské úřady práce.
11
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
12
Tabulka č. 2.1 Přehled financování rizik/událostí
Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR | |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Social Tax | všeobecný daň. výnos (některé provincie přes pojistné) | nemocenské pojištění, částečně z VS | zdravotní pojištění + VS + SS | zdravotní pojištění | všeobecné sociální pojištění - nemocenské pojištění | zdravotní pojištění + daň z příjmu + VS + SS | Social Security Tax (Medicare Tax) + VS + SS | všeobecné zdravotní pojištění + SS (okrajový význam) |
nemoc a mateřství - dávky | Social Tax | Employment Insurance | nemocenské pojištění, částečně z VS | sociální pojištění + VS | nemocenské pojištění | všeobecné sociální pojištění - nemocenské pojištění | nemocenské pojištění + VS | VS + SS | nemocenské pojištění + SS (komerční pojištění u OSVČ) |
invalidita | Social Tax | rozpočet federální vlády | penzijní pojištění, částečně z VS | sociální pojištění + VS | invalidní pojištění | všeobecné sociální pojištění - penzijní pojištění | nemocenské pojištění + VS | Social Security Tax + VS | důchodové pojištění + SS (penzijní připojištění) |
stáří | Social Tax | rozpočet federální vlády | penzijní pojištění, částečně z VS | sociální pojištění + VS + SS | důchodové pojištění + SS | všeobecné sociální pojištění - penzijní pojištění | důchodové pojištění + VS | Social Security Tax + VS | důchodové pojištění + SS (penzijní připojištění) |
pozůstalostní dávky | Social Tax | rozpočet federální vlády | penzijní pojištění, částečně z VS | sociální pojištění + VS | důchodové pojištění | všeobecné sociální pojištění - penzijní pojištění | pozůstalostní pojištění + VS | Social Security Tax + VS | důchodové pojištění + SS (penzijní připojištění) |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | Social Tax | příspěvky zaměstna- vatelů | úrazové pojištění | sociální pojištění + VS | úrazové pojištění | všeobecné sociální pojištění - úrazové pojištění | pojištění při pracovních úrazech + VS | SS | zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnava- tele za prac. úraz a nemoc z povolání |
nezaměstnanost | pojištění | Employment Insurance | pojištění v nezaměst., částečně VS | sociální pojištění + VS | pojištění v nezam. | pojištění v nezam. | pojištění v nezaměst. + VS + SS | Federal Unemployment Tax + VS | příspěvek na státní politiku zaměst. |
Poznámka: VS - veřejný sektor, SS - soukromý sektor
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
2.2.2 Sloučení zdravotního a nemocenského pojištění
Často diskutované sloučení zdravotní péče a dávek v případě výpadku pracovních příjmů z důvodu nemoci, tj. komplexní krytí rizika nemoci a mateřství, se ve sledovaném souboru nevyskytovalo ani v polovině případů (pouze Estonsko, Německo a Rakousko mají tyto dva systémy sloučeny, v případě Německa a Rakouska se v dané oblasti navíc projevuje vysoká četnost pojišťoven - pokladen).
2.2.3 Vztah mezi výběrem pojistného a poskytováním dávek, krytí deficitů systému
Ve všech šetřených zemích existuje schéma, ve kterém jsou dávky determino- vané zákonem, což vytváří prostor pro vznik deficitů. Chybějící finanční prostředky dorovnávají rezervy systémů nebo rozpočty veřejného sektoru (viz následující tabulka).
Tabulka č. 2.2 Přehled subjektů dorovnávajících případný deficit systémů sociálního zabezpečení
kryté riziko | Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | VS | VS | R, VS | VS | VS | VS | nz. | R, VS | teoret. ne |
nemoc a mateřství - dávky | VS | VS | R, VS | VS | VS | R, VS | nz. | různé | VS |
invalidita | VS | VS | VS | VS | VS | VS | nz. | VS | VS |
stáří | VS | VS | VS | VS* | VS* | VS | nz. | VS | VS |
pozůstalostní dávky | VS | VS | VS | VS | VS | VS | nz. | VS | VS |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | VS | - | VS | VS | VS | ne | nz. | ne | SS** |
nezaměstnanost | VS | VS | VS | VS | VS | VS | nz. | různé | VS |
Poznámka: R = čerpání rezerv, VS = veřejný sektor, nz. = nezjištěno
*) xxx X. pilíř důchodového pojištění
**) VS od roku 2008
2.2.4 Účastníci systému - plátci a pojištěnci
Zatímco pojištěncem je v každém systému a zemi zaměstnanec (výjimkou je USA, kde zaměstnanec je sice plátcem zdravotního pojištění, avšak není obecně pojištěncem), sebezaměstnané osoby, obdobně jako v České republice, nejsou povinnými pojištěnci pro vybraná rizika. Povinnost pojistit se pro případ nezaměst- nanosti má osoba sebezaměstnaná pouze v Estonsku (případně v USA - tzv. „Self- employment Assistance”). V jiných zemích nejsou osoby sebezaměstnané povinné si platit veřejné pojištění pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání (Kanada, Slovensko, obecně i USA), jakožto i příspěvky na krytí rizika ztráty příjmu způsobené nemocí (Kanada, Polsko, USA). V případě plátců je situace poněkud složitější, což
13
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
znázorňuje tabulka č. 2.3, ve které lze např. vyčlenit země, jako jsou Estonsko a Švédsko, které „břemeno“ platby plně přesouvají na zaměstnavatele. Zejména v tomto bodě se nejzřetelněji projevuje decentralizovaný systém anglosaských zemí, kdy, přestože na federální úrovni neexistuje určitý druh pojištění, není tato možnost automaticky vyloučena na úrovni jednotlivých států (viz Kanada a USA).
Tabulka č. 2.3 Povinní plátci systému
plátce | kryté riziko | Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR |
zaměstnanci | nemoc a mateřství - zdravot. péče | ne | ne* | ano | ano | ano | ano | ne | ano | ano |
nemoc a mateřství - dávky | ano | ano | ano | ne | ne** | ano | ||||
invalidita | ano | ano | ano | ano | ano | ne | ano | ano | ||
stáří | ano | ano | ||||||||
pozůstalostní dávky | ano | ano | ne | |||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | ne | ne | ne | ne | ne | ne | různé | ne | ||
nezaměstnanost | ne | ano | ano | ne | ano | ano | ne | ne** | ano | |
zaměstnavatelé | nemoc a mateřství - zdravot. péče | ano | ano | ano | ne | ano | ano | ano | ano | ano |
nemoc a mateřství - dávky | ano | ne | ano | ano | ne** | ano | ||||
invalidita | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ||
stáří | ano | ano | ||||||||
pozůstalostní dávky | ano | ano | ano | |||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ||
nezaměstnanost | ne | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano | |
OSVČ | nemoc a mateřství - zdravot. péče | ano | ne* | ano | ano | ano | ano | ano | ano | ano |
nemoc a mateřství - dávky | ne | ano | ano | ano | ne** | ne | ||||
invalidita | ano | ano | ano | ano | ne | ano | ano | ano | ||
stáří | ano | ano | ||||||||
pozůstalostní dávky | ano | ano | ano | |||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | ne | ano | ano | ne | ano | ano | ne | ne | ||
nezaměstnanost | ne | ne | ne | ano | ne | ne | ano | ne | ano |
Poznámka: *) V provinciích Alberta a Ontario ano
**) Situace se může lišit na úrovních jednotlivých států. V tabulce je zachycena jen situace na federální úrovni.
Kromě povinnosti platit příspěvky sociálního zabezpečení či daň se systémy liší využitím soustavy minimálních a maximálních vyměřovacích základů (základů daně), tj. charakterem přístupu k jejich „spravedlnosti“ a jejich regresivitě.
14
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Tabulka č. 2.4 Mantinely v systémech sociálního zabezpečení
plátce | kryté riziko | Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR |
zaměstnanci | nemoc a mateřství - zdravotní péče | - | -* | max | ne | min max | max | - | ne | min max |
nemoc a mateřství - dávky | ne | ne | min max | - | -** | ne | ||||
invalidita | max | max | ne | min max | max | - | max | ne | ||
stáří | ne | min max | ||||||||
pozůstalostní dávky | ne | min max | - | |||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | - | - | - | - | - | různé | - | ||
nezaměstnanost | - | max | max | - | min max | max | - | -** | ne | |
zaměstnavatelé | nemoc a mateřství - zdravotní péče | min | ne | ne | - | min xxx | ne | ne | ne | min max |
nemoc a mateřství – dávky | ne | - | min max | ne | -** | ne | ||||
invalidita | xxx | ne | ne | min max | ne | ne | max | ne | ||
stáří | ne | min max | ||||||||
pozůstalostní dávky | ne | min max | ne | |||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | ne | ne | ne | ne | xxx | ne | ne | ne | ||
nezaměstnanost | - | ne | ne | ne | min xxx | ne | ne | max | ne | |
OSVČ | nemoc a mateřství - zdravotní péče | min | -* | ne | min max | max | ne | ne | min max | |
nemoc a mateřství - dávky | - | ne | min max | ne | -** | min max | ||||
invalidita | max | ne | min max | - | ne | max | min max | |||
stáří | ne | min max | ||||||||
pozůstalostní dávky | ne | min max | ne | |||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | ne | ne | - | ne | ne | - | - | ||
nezaměstnanost | - | - | - | ne | - | - | ne | - | min max |
Poznámka: ne = bez minima a maxima; min = minimum; max = maximum
*) odlišná situace v provinciích Alberta, British Columbia a Ontario
**) Situace se může lišit na úrovních jednotlivých států. V tabulce je zachycena jen situace na federální úrovni.
- ) nemá zákonnou povinnost
15
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
2.2.5 Správcovské instituce osobní důchodové daně a sociálního a zdravotního pojištění
Z osmi sledovaných zemí je integrovaný výběr pojistného a daní zaveden v Estonsku, Kanadě, Švédsku a USA. Ostatní země podrobené analýze (Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko) zatím integrovaný systém výběru daní a pojistného nezavedly, přičemž z těchto zemí je Slovensko na předním místě pokud jde o publikované záměry zavedení integrovaného systému. Správa daní a pojistného však může být stanovena odlišně.
Tabulka č. 2.5 Správcovské instituce osobní důchodové daně a příspěvků na sociální zabezpečení
Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR | |
daň z příjmu | FÚ | CRA | FÚ | FÚ | FÚ | FÚ + celní úřady | FÚ | IRC | FÚ |
nemoc a mateřství - zdravot. péče | FÚ | provinciální autority | XXX | Xxxxxxxx zdravotní pojišťovny | regionál. zemské nemoc.pojišťovny / pokladny firemní nemocen. pojišťovny | Národní rada pro zdraví a sociál. péči | IRC | Zdravotní pojišťovny | |
Pojišťovna pro veřejné zaměstnance | |||||||||
nemoc a mateřství - dávky | FÚ | CRA | SII, ASII | Sociální pojišťovna | Všeobecná pojišťovna pro OSVČ Pojišťovna pro zemědělce | Úřad pro sociální pojištění | - | ||
regionální, spolkové nebo odvětvové nemocen- ské pojišťovny/ pokladny | Pojišťovna pro rakouské železničáře a horníky | Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení | |||||||
invalidita | FÚ | CRA, Quebec Pension Board | SII, ASII | Sociální pojišťovna | Penzijní pojišťovací institut Všeobecná pojišťovna pro OSVČ Pojišťovna pro zemědělce | Úřad pro sociální pojištění | IRC | ||
stáří | FÚ | CRA, Quebec Pension Board | SII, ASII | Sociální pojišťovna | Úřad pro sociální pojištění | IRC | |||
pozůsta- lostní dávky | FÚ | CRA, Quebec Pension Board | SII | Sociální pojišťovna | Pojišťovna pro rakouské železničáře a horníky Pojišťovna pro notáře | Úřad pro sociální pojištění | IRC | ||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | FÚ | provinciální autority | SII, ASII | Sociální pojišťovna | Všeobecný úrazový pojišťovací institut Pojišťovna pro veřejné zaměstnance Pojišťovna pro zemědělce Pojišťovna pro rakouské železničáře a horníky | Úřad pro sociální pojištění | State Workers' Compensation Agencies, Departments of Labor, soudy | Česká pojišťovna, a.s. Kooperativa, a.s. | |
nezaměst. | Národní fond trhu práce | CRA | Spolkový úřad práce | Vojvodské úřady práce | Sociální pojišťovna | Služba pracovního trhu | Národní rada pro pracovní trh | IRC | okresní správy sociál. zabezpečení, úřady práce |
Poznámka: FÚ = finanční úřad; CRA = Canada Revenue Agency; IRC = Internal Revenue Service; SII = Social Insurance Istitution , ASII = Agricultural Social Insurance Institution
16
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
2.2.6 Základ osobní důchodové daně a vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění
Důležitá při integraci výběru pojistného a daní je otázka sjednocení daňového základu pro výpočet daně z příjmu a vyměřovacích základů sociálního a zdravotního pojistného zaměstnanců. Právě rozdílnost základu daně a vyměřovacích základů bývá mnohdy principiální překážkou integrace.
Následující tabulka ukazuje návaznost vyměřovacích základů u jednotlivých pojistných na základ daně z příjmů u sledovaných zemí. Podrobnější souvislosti obsahují přehledy za jednotlivé země.
17
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
18
Tabulka č. 2.6 Daňový základ daně z příjmu a vyměřovací základy sociálního a zdravotního pojištění
druh pojištění | Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR |
důchodové pojištění | mezi ZD a VZ pro pojistné jsou minimální rozdíly, VZ=P-V, VZ=HM | obdobné jako daň z příjmů; VZ většinou neobsahuje naturální požitky a starobní důchody; VZ obsahuje i Income taxable allowances | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | VZ = HM | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro DP je užší | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | ZD a VZ obdobné | obdobné jako ZD, VZ u pojistného je užší | VZ nepostihují všechny zdanitelné příjmy, definice ZD a VZ se liší, od 1.1.2007 přiblížení |
nemocenské pojištění | mezi ZD a VZ pro pojistné jsou minimální rozdíly, VZ=P-V, VZ=HM | obdobné jako daň z příjmů; VZ většinou neobsahuje naturální požitky a starobní důchody; VZ obsahuje i Income taxable allowances | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | VZ = HM | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro NP je užší | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | ZD a VZ obdobné | VZ nepostihují všechny zdanitelné příjmy, definice ZD a VZ se liší, od 1.1.2007 přiblížení | |
zdravotní pojištění | plnění z pojištění není předmětem daně, VZ=P-V, VZ=HM | příspěvky na zdravotní pojištění jsou odvozeny od základu daně z příjmů; výjimky podle jednotlivých provincií | neexistuje - je zahrnuto v nemocenské m pojištění | VZ = HM | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro ZP je užší | neexistuje - je zahrnuto v nemocenské m pojištění | ZD a VZ obdobné | Obdobné jako ZD, VZ u pojistného je užší | VZ nepostihují všechny zdanitelné příjmy, definice ZD a VZ se liší, od 1.1.2007 přiblížení |
úrazové pojištění | plnění z pojištění není předmětem daně, VZ=P-V, VZ=HM | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | VZ = HM | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro UP je užší | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | ZD a VZ obdobné | VZ nepostihu- jí všechny zdanitel. příjmy, definice ZD a VZ se liší, od 1.1.2007 přiblížení |
druh pojištění | Estonsko | Kanada | Německo | Polsko | Slovensko | Rakousko | Švédsko | USA | ČR |
pojištění pro případ nezaměst. | plnění z pojištění není předmětem daně, VZ=0, není žádný, celé je placeno z veřejného rozpočtu | obdobné jako daň z příjmů; VZ většinou neobsahuje naturální požitky a starobní důchody; VZ obsahuje i Income taxable allowances | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | VZ = HM | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro poj. je užší | vazba na ZD, ale pro daň existuje větší rozsah odčitatelných položek | pojištění pro případ nezaměst. je relativně samostatný systém | obdobné jako ZD, VZ u pojistného je užší | VZ nepostihují všechny zdanitelné příjmy, definice ZD a VZ se liší, od 1.1.2007 přiblížení |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
19
Poznámka: VZ = vyměřovací základ; P = příjmy; V = výdaje; ZD = základ daně
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
2.2.7 Integrace výběru daní a pojistného
V rámci celkového mezinárodního srovnání systémů sociálního zabezpečení bylo osm vybraných zemí podrobeno analýze i z hlediska zkušeností se sloučením výběru pojistného a daně z příjmů a s ohledem na případné překážky, které tomuto sloučení brání.
Z uvedených zemí se integrace výběru pojistného a daně z příjmů objevuje u Švédska, Kanady, USA a Estonska. Všechny uvedené státy v tomto směru mohou sloužit jako příklad úplné a efektivní integrace výběru pojistného s výběrem daní z příjmů. V Kanadě i USA je výběr pojistného i daní zabezpečen daňovými správci. V Estonsku je výběr pojistného rovněž koncentrován na daňových úřadech, což je podpořeno především projektem sjednocujícím informační základnu a organizaci databází pro pojistné i daň z příjmů (CROSSROADS).
Jednotným znakem zemí s integrovaným výběrem jsou nulové, příp. minimální rozdíly ve vyměřovacích základech pro výpočet pojistného a daně.
Odlišné rozhodné období u daní a pojistného se nezdá být problémem, vzhledem k tomu, že i země se sloučeným výběrem pojistného a daní mají rozhodné období u daně zpravidla roční a u pojistného měsíční.
U všech zemí bez ohledu na stupeň integrace výběru pojistného a daní z příjmů se objevují různé kombinace financování jednotlivých rizik z veřejného i soukromého sektoru. Částečné financování systému soukromým sektorem se objevuje u Švédska, Slovenska a Polska.
Ze zemí, které společný systém výběru pojistného a daní prozatím nezavedly (Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko), se jako země s nejjasnějším záměrem jeví Slovensko. Slovenská republika v současné době vážně analyzuje možné přístupy a rizika jednotného výběru pojistného a daní, přičemž původní návrh předpokládá sjednocení výběru k 1. lednu 2009. Základními diskutovanými problémy sjednocení výběru na Slovensku jsou legislativní rozdíly v systémech a příprava příslušných institucí na změnu.
V Rakousku a Německu existují v oblasti výběru pojistného a daně z příjmů zcela oddělené systémy a o jednotné správě se zatím nediskutuje. Diskuse o možné integraci systémů pojistného a daní v Polsku, které probíhaly v uplynulých letech, rovněž ustaly.
Charakteristiky, které jsou jednotné pro země s integrovaným výběrem pojist- ného a daní, nejsou zpravidla v zemích s odděleným systémem výběru splněny. Země s odděleným výběrem pojistného a daní se vyznačují zejména odlišnými vyměřovacími základy pro výpočet pojistného a daní.
Estonsko
Estonský daňový systém i systém sociálního pojištění byl až do roku 1999 shodný se systémem Ruska. V roce 1991, po získání nezávislosti, Estonsko změnilo od základů systém veřejné správy, od které se očekávalo, že bude lépe vyhovovat tržní ekonomice. V tomto novém systému je většina dávek spravována orgány Fondu národního pojištění a Fondu zdravotního pojištění. Fond národního pojištění je pověřený administrací důchodového pojištění, rodinných dávek a pohřebného. Dávky v nezaměstnanosti vyplácí „Fond národního trhu práce“, jenž má rovněž na starost aktivní politiku zaměstnanosti.
20
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
V roce 1992 započala modernizace systému, především v oblasti interakce mezi jednotlivými účastníky (správci) sociálních systémů, ale i daní. Jednalo se o dvě fáze. První fáze proběhla do konce 90. let a spočívala v přechodu z „all document based folder and register system“ (systém plnotextových databází a registračních systémů) na „data-based management system" (systém slučující registrace a evidenci v jednom). V roce 1996 byla zavedena legislativa na ochranu osobních údajů účastníků systémů. Tento systém je kontrolován nově zřízeným Státním registrem penzijního pojištění.
Ve druhé fázi došlo k přenesení veškeré agendy na internetovou platformu, odkud je přístupná všem zúčastněným stranám (tzv. „internet-accessed data resource“). Estonsko však mělo v tomto směru výhodu - mohlo víceméně začít na
„zelené louce“ a nemuselo zabezpečovat kompatibilitu se starým informačním systémem, neboť v té době žádný funkční neexistoval. Problém na počátku nastal v tom, že neexistoval jednotný způsob přístupu k datům, občané si museli pamatovat více loginů a hesel, a proto Estonsko přistoupilo k projektu „X-roads“ (Crossroad Data Bank, či CROSSROADS banks) spočívajícím ve vytvoření programového i hardwarového vybavení ke standardizované organizaci databází. V současnosti systém pracuje s 12 databázemi s unifikovaným uživatelským rozhraním, každý občan má jediné osobní identifikační číslo (PIN) a rozhraní umožňuje každému občanovi zobrazit pouze pro něj relevantní položky, což výrazně zvýšilo uživatelskou úroveň systému.
Lze shrnout, že výběr pojistného je koncentrován na daňových úřadech. Existuje tzv. CROSSROADS banks, což je společná informační základna jak pro daně, tak pojistné. Správci daně i správci sociálního a zdravotního pojištění tak mají přístup ke společné databázi, kde si mohou vyměňovat informace o přijatých platbách a vyplacených dávkách.
Kanada a USA
Jak již bylo uvedeno výše, integrovaný systém se začal mnohem dříve než v Evropě prosazovat mimo Evropu. V Kanadě i USA je výběr jak pojistného, tak daní koncentrován u daňových správců (v Kanadě Canada Revenue Agency). Ti jsou v Kanadě zodpovědní i za profinancování programů z oblasti tzv. Human Resources and Social Development Canada (HRSDC), kam spadají i studentské dávky a podpory, příspěvky v nezaměstnanosti a veškeré důchody.
Integrace prospěla jak správcům systému, tak také poplatníkům a plátcům. Relativně se snížily přímé administrativní náklady, plátci mají lepší přístup k veškerým službám sociálního systému (požadavky na dávky) a snadněji mohou plnit své platební povinnosti i kontrolovat správnost svých podání a přiznání.
Rakousko
V Rakousku není správa daně z příjmů fyzických osob a pojistného propojena a ani se o této variantě nediskutuje. Nicméně po vstupu Rakouska do EU došlo ke spojení daňové a celní správy do jedné organizace, která je podřízena spolkovému ministerstvu financí (tj. nově jen osm daňových a celních ředitelství). Stávající koalice v posledních pěti letech provedla další reformu daňové správy v tom, že zmenšila počet daňových úřadů (na cca 40) a zavádí řízení daňové správy pomocí cílových hodnot vybraných indikátorů.
Možné překážky k integraci je možné dovozovat z historických souvislostí - v tradici samosprávného řízení sociálního pojištění v Rakousku (a obecně značnému
21
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
samosprávnému prvku v systémech řízení firem i sociálních systémů), federalizaci země a konzervatismu v reformách rakouských institucionálních struktur nelze očeká- vat, že by ke spojení výběru daní a pojistného došlo.
Navíc v letech 2004 - 2005 proběhla výrazná reforma daně z příjmů fyzických osob, která tuto problematiku nijak nezohlednila - vzhledem k nutnosti stabilizovat nový systém nelze v nejbližších letech očekávat, že by bylo sloučení zavedeno.
Německo
V oblasti výběru daní z příjmů a pojistného v Německu existují úplně oddělené systémy. Pokud jde o výměnu informací pro výpočet pojistného nebo daní nebo údajů pro výpočet dávek, mezi daňovými úřady a nemocenskými pojišťovnami neexistuje speciální spolupráce.
V Německu nelze z historických důvodů a vzhledem k silnému postavení samo- správného principu se sloučením zdanění příjmů a pojistného ani s mírnější variantou - sloučením jejich výběru - uvažovat. Silné postavení nemocenských pokladen (více jak 320 subjektů podle posledních údajů statistického úřadu) takové řešení neumožňuje. Nicméně poslední debaty o reformě nemocenského pojištění v Německu ukazují, že existuje silný politický tlak na omezení počtu nemocenských pokladen, resp. zpřehled- nění celého systému, omezení jeho deficit a snížení jeho administrativních nákladů.
Silná samospráva je základní odlišností řízení německých institucí spravujících sociální pojištění oproti situaci v České republice. V řídících/dozorčích orgánech těchto institucí zasedá stejný počet zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale pro pojištění v nezaměstnanosti jsou zahrnuti i zástupci veřejného sektoru jako třetí strana.
V posledních letech proběhly reformy v oblasti vyměřovacího základu pro pojistné, které ale spíše divergovaly vyměřovací základy od základu daně z příjmů (např. penzijní dávky se dosud nezdaňovaly,4 ale zahrnují se nově v určité výši do vyměřovacích základů).
V Německu tak přetrvává tradiční a zcela oddělený systém, kdy není správa ani jedné z daní propojena. O sloučení výběru se neuvažuje.
Slovensko
Na Slovensku se o možnosti integrace vážně hovoří a analyzují se možné přístupy a rizika. Pozitivní stránky plánovaného sloučení výběru jsou shledávány např. v tom, že:
- zaměstnavatelé a OSVČ by při placení daní a odvodů byli ve styku jen s jednou institucí, což by přineslo administrativní úspory i úspory finančních nákladů spojených s převody peněz,
- sjednocením vyměřovacích základů by se zvýšila transparentnost systému,
- by se vytvořil prostor pro jednoduší následné úpravy odvodového systému,
- by stát získal účinnější nástroje na výběr odvodů, čímž by mohl lépe odlišit poctivé zaměstnavatele a podnikatele od nedisciplinovaných,
4 I když v posledních letech došlo ke změnám, které směřují ke zdanění penzí určitých skupin osob nad patřičnou hranicí.
22
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
- by to vedlo ke zvýšení platební disciplíny, a to by vedlo ke stabilitě příjmů pojišťoven a dalšímu ozdravení veřejných financí.
Dalším motorem reformy je vnímaný negativní dopad rozdílných úprav definovaných základních pojmů v rámci systému zdanění a pojištění. Současný systém výběru daní a pojistného na zdravotní pojištění a na sociální pojištění je podle vlády komplikovaný a představuje zvýšené administrativní náklady pro všechny zúčastněné strany - občany, podnikatele a stát. Kromě zvýšených administrativních nákladů se rozděleným výběrem snižuje úspěšnost výběru daní a odvodů, čímž se omezuje prostor pro snížení daňových sazeb nebo snížení odvodů na pojistné.
Analytici si ale uvědomují i nebezpečí. Negativní stránky plánovaného sloučení výběru vidí v tom, že:
- jde o záměr pro následující vládu, pokud si jej neosvojí, záměr je nerealizovatelný,
- záměr je málo ambiciózní v časové přípravě (až 3 roky), což zvyšuje jeho zranitelnost,
- záměr je málo ambiciózní v širším zjednodušení paralelního fungování více systémů (spolu s návrhem by se například mohly řešit koncesionářské poplatky, ekologické daně, zahrnout do jednotného systému by se možná daly databáze ministerstva vnitra, katastru nemovitostí apod.),
- při realizaci existuje riziko neodůvodněných transformačních nákladů na nové informační systémy,
- při realizaci existuje nebezpečí dalšího rozšiřování státní správy (například daňový úřad uvažuje o automatickém personálním posílení o až 1 200 pracovníků, kteří dnes provádějí výběr pojistného v Sociální pojišťovně),
- při realizaci existuje nebezpečí nepřiměřeného růstu nákladů na činnost nového systému (po rozdělení kompetencí vznikne riziko růstu nákladů na materiální vybavení),
- z hlediska snížení nákladů se neuvažuje o maximální možné elektronické komunikaci občanů a firem s novým systémem (už dnes by se dalo počítat s výrazným snížením nákladů na pracovníky, prostory, evidenci apod.)
První konkrétní vládní návrh na postup při sloučení daní a odvodů počítá se sladěním systémů daní a odvodů tak, aby se společná agenda začala uplatňovat od počátku roku 2009 (ve stejném roce chce vláda SR zavést euro). Schválený materiál navazuje na první záměr posuzovaný vládou v lednu 2006.
Vláda uvažuje nejprve o sjednocení daní a odvodů na sociální pojištění, druhým krokem by mělo být přidání i odvodů na zdravotní pojištění. S procesem sjednocení výběru jsou spojeny dva základní druhy problémů:
- nutnost sladit legislativní rozdíly v systémech: sjednocení (co největší přiblížení vyměřovacích základů daně z příjmů a odvodů na pojistné, zavedení ročního zúčtování i u odvodů na sociální pojištění, přesunutí povinnosti platit odvody ze zaměstnavatele na zaměstnance a současně odpovídající zvýšení hrubé mzdy - po technické stránce bude nadále odvody za zaměstnance zajišťovat zaměstnavatel); cílem bude zjednodušení systému tak, aby se nezvýšilo daňové zatížení. S ohledem na mnohé podobnosti je nutné zvážit i možnost vytvoření úplně nového, jednot- ného zákona o daních z příjmů a odvodech na pojistné. Ministerstvo zdravotnictví SR ani Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR nevidí zásadní problémy ve sjednocení, resp. výrazném přiblížení vyměřovacích základů daně z příjmů a odvodů,
23
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
- na změnu je nutné připravit příslušné instituce: daňová správa přebere výběr veškerých odvodů, včetně jejich vymáhání, instituce nyní spravující sociální pojištění a zdravotní pojištění budou mít plnou kompetenci v oblasti výplaty dávek.
Základní podmínkou realizace sjednocení výběru daní a odvodů na pojistné je úplná spolehlivost a kvalita informačního systému daňové správy, která bude posílat do Sociální pojišťovny nejen finanční prostředky, ale i databázi obsahující informace o platbách jednotlivých pojištěnců a zaměstnavatelů. Individuální účty poplatníků daně a pojištěnců musí být velmi důkladně připravené. Tyto informace budou mimořádně citlivé, protože na jejich základě bude Sociální pojišťovna vyplácet dávky.
Předpokládá se, že konečné rozhodnutí o zavedení jednotného výběru daní a pojistného by mělo být přijato koncem roku 2006, až nová vláda získá dostatek informací o výhodách a nevýhodách navrhovaného systému.
Návrh harmonogramu dalšího postupu:
30.8.2006 návrh potřebných změn v legislativě (popis obsahu potřebných změn, ne konkrétní paragrafové znění),
31.10.2006 konkrétní návrh věcného a organizačního řešení přesunu výběru odvodů ze Sociální pojišťovny na daňový úřad (přinejmenším analýza současných a návrh budoucích procesů, jejich informační zabezpečení, personální a rozpočtové důsledky). Na základě tohoto dokumentu by měla vláda přijmout rozhodnutí, jestli bude sjednocení výběru daní a pojistného realizovat),
31.12.2006 předložení návrhů novel příslušných zákonů do mezirezortního připomín- kového jednání,
31.3.2007 předložení návrhů novel příslušných zákonů na jednání vlády, 15.7.2007 schválení novel příslušných zákonů,
1.1.2009 sjednocení výběru daní a odvodů.
Za koordinaci celého procesu bude odpovědné Ministerstvo financí SR ve spolupráci s Ministerstvem práce, sociálních věcí a rodiny SR a Ministerstvem zdravotnictví SR.
Švédsko
Švédsko je příkladem úplné a efektivní integrace výběru pojistného s výběrem daní. S integračním procesem započali již v 70. letech sjednocením a pozdějším přesunem informačních systémů na správce daně. V 80. letech proběhlo sloučení i veškerých procesů spojených s výběrem.
Časem se objevovaly další, ale již oboustranné tendence. Jednak se v některých obdobích dále unifikoval jak výběr, tak výplata pojistného prostřednictvím zavedení shodných definic základních pojmů (vyměřovacího základu a základu daně, základu pro výpočet dávek), zároveň se ale v jiných obdobích objevovaly snahy odlišovat vyměřovací základ od základu daně ad hoc úpravami. Vesměs ale tyto snahy vedoucí k vyšší složitosti systému nebyly prosazeny a celkem lze tvrdit, že integrovaný systém
24
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
je dnes již systémem efektivnějším než původní systém paralelního výběru pojistného a daní.
Polsko
Diskuse o možné integraci v této zemi byla dříve vedena, ale v posledním desítiletí od ní bylo ustoupeno. V delším období se s integrací počítá, ale zcela jistě to není priorita. Zdá se, že dokud původní systém funguje, a v poslední době se v Polsku alespoň částečně podařilo situaci konsolidovat, nebude snaha politiků o změně diskutovat.
2.3 Komparace systémů sociálního zabezpečení ve vybraných zemích
Ve všech sledovaných zemích má příjem z pojistného a daně z příjmů zásadní význam pro veřejné rozpočty. Struktura daňových příjmů a složená daňová kvóta vybraných zemí (členů OECD) v roce 2002 je zřejmá z následujících dvou grafů.
25
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Graf č. 2.1 Struktura daňových příjmů ve vybraných zemích OECD v roce 2002
ČR
Kanada
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko
Švédsko
USA
0% 20% 40% 60% 80% 100%
z důchodů a zisků
soc. zabezp.
ze mzdy z majetku ze zboží a služeb jiné
Pramen: OECD (2005), s. 70, vlastní úprava.
26
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Graf č. 2.2 Složená daňová kvóta ve vybraných zemích OECD v roce 2002
60
50
celkové daňové příjmy v % HDP
40
30
20
10
0
Česká republika
Kanda Německo Polsko Rakousko Slovensko Švédsko USA EU-15
Pramen: OECD (2005), s. 69, vlastní úprava
Daňová kvóta a struktura daňových příjmů v jednotlivých zemích odráží kon- krétní uspořádání sociálního a zdravotního zabezpečení, které je výsledkem historic- kého vývoje. Následující subkapitoly obsahují schematický popis národních sociálních systémů, způsoby jejich financování a systémy inkasa daní a pojistného v zemích:
- Estonsko
- Kanada
- Německo
- Polsko
- Slovensko
- Rakousko
- Švédsko
- USA
27
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Seznam použitých zkratek v přehledech:
HM hrubá mzda
OSVČ osoba samostatně výdělečně činná (self-employed) P příjmy
SS soukromý sektor
SZ sociální zabezpečení
V výdaje
VS veřejný sektor
VZ vyměřovací základ
ZD základ daně
28
2.3.1 Estonsko
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
29
Financování daných rizik / událostí
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Social Tax (sotsiaalmaks) | - | - | - |
nemoc a mateřství - dávky | Social Tax (sotsiaalmaks) | - | - | - |
invalidita | Social Tax (sotsiaalmaks) | doplňkové pojištění (pensionilisad) a National Pension (rahvapension) | - | - |
stáří | Social Tax (sotsiaalmaks) | doplňkové pojištění (pensionilisad) a National Pension (rahvapension) | - | - |
pozůstalostní dávky | National Pension (rahvapension) financováno z daní | - | - | - |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | Social Tax (sotsiaalmaks) Employers’ civil liability | - | ano | - |
nezaměstnanost | Unemployment Allowance (töötu riiklik abiraha) z daní | Unemployment Insurance Benefit (töötuskindlustushüvitis) | - | - |
family allowances | - | - | ano | - |
invalidní, starobní a pozůstalostní důchod
pohřebné
nemocenské mateřské
aktivní a pasivní politika zaměstnanosti
dávka při pracovním úrazu
rodinné dávky
Estonsko
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
30
Diagram (schéma financování)
National Insurance Board (Fond národního pojištění)
National Labour Market Board (Národní fond pracovního trhu)
Health Insurance Fund (Fond zdravotního pojištění)
Municipality
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
31
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | - Health Care - Health Insurance Act (Ravikindlustuse seadus) 2002. - Estonian Health Insurance Fund Act (Eesti Haigekassa seadus) 2000. - Health Services Organisation Act (Tervishoiuteenuste korraldamise seadus) 2001. | státní rozpočet | Pro celou tabulku - vzhledem ke specifickému financování dávek, kdy „Social Tax“ jen jednou z mnoha součástí příjmů státního rozpočtu, přebytek sám o sobě zůstává ve stáním rozpočtu. Navíc zde není obdobné ustanovení jako v ČR, že by se nemohl podílet na financování ostatních veřejných statků. Tedy případný přebytek se stává každoročně součástí veřejných zdrojů a je použit na financování veřejných statků. Samozřejmě zůstává zachováno, že nejdříve se dávky financují z vybrané sociální daně, až v případě nedostatku finančních prostředků se na financování začne podílet státní rozpočet jako celek. |
nemoc a mateřství - dávky | - Health Insurance Act (Ravikindlustuse seadus) 2002. - Estonian Health Insurance Fund Act (Eesti Haigekassa seadus) 2000. - Compulsory social insurance scheme for the active population (employees and self-employed) with earnings-related benefits. | státní rozpočet | |
invalidita | - Health Insurance Act (Ravikindlustuse seadus) 2002. | státní rozpočet | |
stáří | - State Pension Insurance Act (Riikliku pensionikindlustuse seadus) 2001. - Old-age Pensions Under Favourable Conditions Act (Soodustingimustel vanaduspensionide seadus) 1992. - Superannuated Pensions Act (Väljateenitud aastate pensionide seadus) 1992. | ||
pozůstalostní dávky | - Pension Insurance Act (Riikliku pensionikindlustuse seadus) 2001. - State Funeral Benefit Act (Riikliku matusetoetuse seadus) 2001. | ||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - Health Insurance Act (Ravikindlustuse seadus) 2002. - State Pension Insurance Act (Riikliku pensionikindlustuse seadus) 2001. - Civil Code (tsiviilkoodeks) 1956. - Government regulation No 172 on interim procedure of compensation (hüvitus) of injuries or other health damage occurring in the course of fulfilling work duties, 1992. | státní rozpočet |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
32
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst- nanci | OSVČ | ostatní | zaměst- nanci | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Health Insurance1 | ano | ano | - opatrovníci těl. postižených - příjemci státní podpory v nezam. nebo dávek pojištění v nezam. - osoby vychová- vající děti do tří let a pobírající přídavek pří péči o dítě - nepracující rodiče v rodině s třemi a více alespoň tříletými dětmi pobírající příspěvek při péči o dítě, atd. | - | ano 33 % HM | ano 33 % HM | dobrovolně: - ostatní osoby, které ale byly bezprostředně před předpoklá- danou dobrovol. účastí pojištěny alespoň 12 měsíců - osoby pobírající důchod z jiného státu | stát (státní rozpočet) – dofinanco- vává v případě deficitu na účtu sociálního pojištění |
nemoc a mateřství - dávky2 | Health Insurance | ano | ano | - | stát (státní rozpočet)- dofinancovává v případě deficitu na účtu sociálního pojištění | ||||
invalidita | State Pension Insurance Act 2001 | ano | ano | - státní pojištěnci (obdobně jako v ČR) - státní pojištěnci (obdobně jako v ČR) - Old-age Pension: - Social Tax | - | stát (státní rozpočet)- dofinanco- vává v případě deficitu na účtu sociálního pojištění | |||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
33
pokračování
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst- nanci | OSVČ | ostatní | zaměst- nanci | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
stáří | Old-age Pension | ano | ano | - placeno státem ve prospěch některých kategorií ekonom. neaktivních osob (viz nemoc a mateřství - zdravotní péče) - National Pension and Pension Supplements (pensionilisad) pro státní zaměstnance, oběti politické represe a válečné veterány; financováno státem | - | stát (státní rozpočet)- dofinancovává v případě deficitu na účtu sociálního pojištění | |||
pozůstalostní dávky | Survivors´ Pension) | ano | ano | - některé skupiny ekonom.neaktivních osob (viz nemoc a mateřství - zdravotní péče) - vdovy a vdovci - sirotci (včetně nevlastních dětí a schovanců) | - | stát (státní rozpočet)- dofinancovává v případě deficitu na účtu sociál. pojištění | |||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | Pension for Incapacity for Work | ano | ano | - některé skupiny ekonomicky neaktivních osob (viz. nemoc a mateřství - zdravotní péče) | - | stát (státní rozpočet)- dofinancovává v případě deficitu na účtu sociálního pojištění | |||
nezaměstnanost | - Unemployment Insurance Benefit - Unemployment Allowance | ano | ano | - ti s trvalým pobytem - ti s přechodným pobytem - Uprchlíci | ne | ne | ne | stát platí celkové náklady | |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
34
pokračování
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst- nanci | OSVČ | ostatní | zaměst- nanci | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
rodinné dávky3 | Childbirth Allowance | ano | ano | - děti do 16 let, - studenti v prezenční formě do 19 let | ne | ne | ne | ne | stát platí celkové náklady4 |
Poznámky: 1 Zaměstnanci explicitně žádné pojištění neplatí, pojistné platí podnikatelé a zaměstnavatelé. Značná část ekonomicky neaktivní populace je kryta na bázi solidarity (např. všechny děti a důchodci) nebo příspěvky placenými v jejich prospěch státem. 2 Všechny těhotné ženy jsou automaticky účastny od 12. týdne těhotenství i v případě, že nebyly předtím pojištěnci, protože nesplnily některou z podmínek účasti. 3 První dítě: 25násobek sazby přídavku na děti, druhé a každé další dítě: 20násobek sazby přídavku na děti za každé dítě. Rodičovský příspěvek: 100 % referenční mzdy za období 365 dnů včetně období pobírání dávky v mateřství, min. EEK 2,200 (€ 141), max. EEK 15,741 (€ 1,006). 4 U těchto osob: osoby s trvalým pobytem v Estonsku, občané cizích států a osoby bez státní příslušnosti, jejich manželé a děti, pokud jsou estonského původu (vyžaduje se povolení k pobytu), cizinci s přechodným povolením k přechodnému pobytu, uprchlíci a jejich děti v Estonsku.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Správci* (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění
orgány | rozsah | |
daň z příjmu | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
kryté riziko/událost | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
nemoc a mateřství - dávky | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
invalidita | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
stáří | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
pozůstalostní dávky | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
nezaměstnanost | úřadovny Národní fond trhu práce (National Labor Market Board) | v rámci své územní působnosti |
ostatní | finanční úřady | v rámci své územní působnosti |
* V Estonsku proběhlo sloučení výběru jak daní, tak veškerých dalších odvodových povinností obyvatel. Agenda byla svěřena správcům daní (finančním úřadům). Jedinou výjimkou jsou dávky a pojištění v nezaměstnanosti.
35
Rozhodné období a placení
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | |
daň z příjmu | roční, ale zálohové období měsíční | ano | u (čistých) zaměstnanců možnost, u podnikatelů nebo osob s dalšími příjmy přes určitý limit je to povinnost |
důchodové pojištění | roční, ale zálohové období měsíční | ano | u (čistých) zaměstnanců možnost, u podnikatelů nebo osob s dalšími příjmy přes určitý limit je to povinnost |
nemocenské pojištění | roční, ale zálohové období měsíční | ano | u (čistých) zaměstnanců možnost, u podnikatelů nebo osob s dalšími příjmy přes určitý limit je to povinnost |
zdravotní pojištění | roční, ale zálohové období měsíční | ano | u (čistých) zaměstnanců možnost, u podnikatelů nebo osob s dalšími příjmy přes určitý limit je to povinnost |
úrazové pojištění | roční, ale zálohové období měsíční | ano | u (čistých) zaměstnanců možnost, u podnikatelů nebo osob s dalšími příjmy přes určitý limit je to povinnost |
pojištění pro případ nezaměstnanosti, dávky rodinné politiky | platí celé stát | - | - |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
36
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění:
vyměřovací základ pojistného na | |||||||
důchodové pojištění | nemocenské pojištění | rodinné dávky | zdravotní pojištění | úrazové pojištění | poj. pro případ nezaměstnanosti | ||
základ daně z příjmu1 | minimální rozdíly2 VZ = HM | minimální rozdíly VZ = HM | plnění z výše uvedeného pojištění nejsou předmětem daně | plnění z výše uvedeného pojištění nejsou předmětem daně VZ = HM | plnění z výše uvedeného pojištění nejsou předmětem daně VZ = HM | plnění z výše uvedeného pojištění nejsou předmětem daně | |
vyměřovací základ pojistného na | důchodové pojištění | VZ = HM | rodinné příspěvky jsou celé placeny z veřejného rozpočtu | VZ = HM | VZ = HM | poj. pro případ nezaměstnanosti je celé placeno z veřejného rozpočtu | |
nemocenské pojištění | rodinné příspěvky jsou celé placeny z veřejného rozpočtu | VZ = HM | VZ = HM | poj. pro případ nezaměstnanosti je celé placeno z veřejného rozpočtu | |||
zdravotní pojištění | VZ = HM | VZ = HM | poj. pro případ nezaměstnanosti je celé placeno z veřejného rozpočtu | ||||
úrazové pojištění | VZ = HM | poj. pro případ nezaměstnanosti je celé placeno z veřejného rozpočtu | |||||
rodinné dávky | oboje placeno jen z veřejného rozpočtu | ||||||
Poznámky: 1 Příspěvky na jednotlivá pojištění jsou daňově uznatelným nákladem. Celková analýza se týká zaměstnanců. 2 Dávky z výše uvedeného pojištění jsou zdaňovány v základu daně.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
sociální daň a doplňkové pojištění
daň z příjmu
30
25
meziroční změna v %
20
15
10
5
0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
meziroční přírůstek v % | ||||||||||
1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
HDP (b.c.) | 27,4 | 19,2 | 13,5 | 5,5 | 16,8 | 13,3 | 12,2 | 9,5 | 10,4 | 18,0 |
sociální a zdravotní pojištění (daně) | 19,6 | 18,5 | 13,4 | 11,7 | 4,2 | 10,4 | 14,8 | 8,1 | 8,6 | 14,4 |
daň z příjmů fyzických osob | 23,2 | 26,4 | 9,4 | 0,1 | 6,2 | 8,8 | 16,1 | 12,5 | 9,1 | 16,9 |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
37
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
38
2.3.2 Kanada
Financování daných rizik / událostí
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče* | - | Provincie Alberta, British Columbia, Ontario financují zdravotní péči přes „income- related health premiums“ | všeobecný daňový výnos (federální a provincionální osobní důchodové daně, daně ze zisků společností, sale tax, payroll levies) | - |
nemoc a mateřství - dávky | - | a) příspěvky na „Employment Insurance“ b) ano | - | - |
invalidita | - | - | financováno výlučně z příjmů rozpočtu VS (resp. federální vlády) | - |
stáří | - | - | financováno výlučně z příjmů rozpočtu VS (resp. federální vlády) | - |
pozůstalostní dávky | - | - | financováno výlučně z příjmů rozpočtu VS (resp. federální vlády) | - |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | financováno výlučně z příspěvků zaměstnavatelů | - | - |
nezaměstnanost | - | a) příspěvky na „Employment Insurance“ b) ano | - | - |
rodinné přídavky | důchodové daně | - | - | - |
* včetně „long term care“
peněžní dávky Human Resources and Skills Development Canada
provincionální / místní vlády
dávky
v nezaměstnanosti (Unemployment)
nemocenské (Sickness)
mateřské (Maternity)
dávka při pracovním úrazu,
(Employment Injuries)
dávka při nemoci z povolání
(Occupational Diseases)
Quebec Penzijní plán
Skills Development Canada
invalidní, starobní a pozůstalostní důchod
garantování udržitelných zdrojů
(Guaranteeing Sufficient Resources)
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Diagram (schéma financování)
rodinné dávky (Family Benefits)
Kanada
Canada Revenue Agency
provincionální
/ místní vlády
peněžní dávky Human Resources and
Skills Development Canada
Skills Development Canada
provincionální / místní vlády
39
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
40
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Canada Health Act (1984) | ||
nemoc a mateřství - dávky | The Employment Insurance Act (1996) The Employment Insurance Regulations | viz nezaměstnanost | viz nezaměstnanost |
invalidita | Canada Pension Plan Quebec Pension Plan | ano | pětileté rezervy proti výpadkům z důvodu ekonom. cyklu |
stáří | Canada Pension Plan Quebec Pension Plan Old Age Security Act | ||
pozůstalostní dávky | Canada Pension Plan Quebec Pension Plan | ||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | řídí se legislativou provincií (značně odlišná právní úprava) | - | - |
nezaměstnanost | The Employment Insurance Act (1996) The Employment Insurance Regulations | přebytky / deficity: Pro tento typ pojištění se vede speciální účet v soustavě vládní finanční statistiky (tj. výsledek se promítá do celkového hospodaření VS). V případě přebytku hospodaření Employment Insurance si vláda vypůjčuje prostředky, v případě deficitů je naopak dodává (tj. zachovává vyrovnanou bilanci tohoto účtu). Stropy a sazby se stanovují každoročně k zajištění dostatečného příjmu vzhledem k hospodářskému cyklu. | |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
41
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst- nanci | OSVČ | ostatní | zaměstnanci | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Canada's Health Care System (Medicare) | ano | ano | vztahuje se na všechny rezidenty kromě příslušníků ozbrojených sil, policie (Royal Canadian Mounted Police), vězeňských dozorců a osob, které nesplnily podmínku rezidentství (až 3 měsíce) | - v provinciích Alberta, British Columbia, a Ontario se platí příspěvky - jinak je systém financován z celk. daňového výnosu | 1 - 4,5 % výše se liší v závislosti na provincii1 | - v provin. Alberta, British Columbia a Ontario se platí příspěvky - jinak je systém financován z celk. daňového výnosu | - | federální vláda přispívá do provincionálních zdravotních a sociálních programů prostřednictvím „Canada Health and Social Transfer” přispívají ale i ostatní nižší vlády |
nemoc a mateřství2 - dávky (2006) | Employment Insurance3 | ano | - ne - OSVČ rybáři ano | - | 1,87 % insurable earnings | 1,4*1,87 % hrubého insurable earnings4 | - | - | ne |
invalidita | a) Old Age Security Act b) - Canada Pension Plan - Quebec5 Pension Plan | ano | ano | a) univerzální penze se vztahuje na všechny rezidenty b) Earnings- related na všechny zaměst- nance a OSVČ | a) ne b) 4,95 % hrubého insurable earnings6 (max. 1910,70, tzn. max. příjem 42100 CAD) | a) ne b) 4,95 % hrubého insurable earnings zaměstnance (max. 42100 CAD) 7 | a) ne b) 9,9 % hrubého insurable earnings8 (max. 3821,40 CAD) | - | a) hradí celkové náklady systému b) jen jako zaměstnavatel |
stáří (2006) | |||||||||
pozůstalostní dávky | |||||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | v případě státních zaměstnanců Federal Workers Compensation Program | - ano - speciální systém pro zaměstnan- ce VS a pro merchant seamen | ne | ne | ne | nesou celkové náklady systému (příspěvky zaměstnava- telů) (liší se dle odvětví a stupně rizika) | ne | ne | - jen za zaměst- nance VS - každá provincie má svůj vlastní „workers’ compensation plan” |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
42
pokračování
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst- nanci | OSVČ | ostatní | zaměstnanci | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nezaměstnanost (2006) | Employment Insurance | ano | ne | - | 1,87 % insurable earnings (max. 729 CAD ročně) 9 | 1,4*1,87 % hrubého insurable earnings (max. 1 021 CAD/osoba ročně) | - | - | ne |
Poznámky:
1 Tři provincie uvalují na zaměstnavatele zvláštní daň z objemu mezd k financování zdravotnictví (Quebéc a Ontario) nebo zdravotnictví a školství (Manitoba). Tyto daně z mezd jsou pro potřeby daně z příjmů zaměstnavatele odpočitatelným výdajem. V případě provincie Quebéc platí zaměstnavatelé 1,95 % zdravotní daně zaměstnavatelů (Employer Health Tax) z hodnoty objemu mezd nad 400 000 CAD.
2 Nemocenské a dávky v nezaměstnanosti jsou řešeny jedním systémem - „Employment Insurance“.
3 Employment Insurance (EI) zabezpečuje dočasnou finanční asistenci nezaměstnaným po dobu jejich hledání práce či rekvalifikace. Rovněž financuje ztrátu příjmu z důvodu nemoci, těhotenství, mateřství či péče o adoptivní dítě, jakožto i náhradu příjmu v případě péče o nemocného rodinného příslušníka.
4 Pojistné je upraveno v případě zaměstnavatelů, kteří poskytují nemocenské vyšší než dávky vyplácené na základě pojištění v nezaměstnanosti (employment insurance). Všechny příspěvky zaměstnavatelů na pojištění jsou odečitatelné od jejich příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů.
5 Provincie se mohou vyvázat z daného programu, nabízejí-li srovnatelný program. Jediná provincie, která tak učinila, je Quebec.
6 Předmětem příspěvků jsou výdělky (earnings) – mzdy a platy – kromě 3 500 CAD jako základní výjimky. Pro zaměstnance, každý příspěvek do CPP nebo QPP dává možnost odečíst si od vypočtené daně z příjmu 16 % částky příspěvku. Limity se upravují ročně dle růstu průměrné mzdy v průmyslu.
7 Minimum a maximum je stejné jako u zaměstnance, tj. pojištění podléhá jen důchod z mezd a platů od 3 500 CAD do 42 100 CAD.
8 OSVČ má možnost si odečíst část zaměstnavatelskou (tj. 50 % celk. výše příspěvku) od celkové výše příjmu nebo 1 861,20 CAD. Ze zbývající 50 % části příspěvku (část zaměstnanecká) je vypočteno 16 % jako sleva na dani (tax credit).
9 Příspěvky na “Employment Insurance” umožňují slevu na dani (tax credit) ve výši 16 % celkové výše příspěvku.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Správci (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění
orgány | rozsah | |
daň z příjmu | The Canada Revenue Agency* (Tax Centre) | daňové přiznání k dani z příjmu se odesílá na lokální pobočky této agentury v jednotlivých provinciích |
kryté riziko/událost | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | provinciální autority | na daném území |
nemoc a mateřství - dávky | The Canada Revenue Agency | celonárodní působení |
invalidita | a) The Canada Revenue Agency b) Québec Department of Revenue a Quebec Pension Board | ad a) vybírá příspěvky na Canada Pension Plan a Old Age Secuity ad b) administrují příjmy spojené s Québec Pension Plan |
stáří | ||
pozůstalostní dávky | ||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | provinciální autority | na daném území |
nezaměstnanost | The Canada Revenue Agency | celonárodní působení |
* Dohody o výběru daní umožňují různým vládním úrovním uvalovat daně za využití jediného orgánu správy a výběru daní. Federální vláda vybírá osobní důchodovou daň jménem všech provincií kromě Quebécu. Daň z osobních důchodů zahrnuje v Kanadě jak federální, tak provinciální osobní důchodovou daň.
Rozhodné období a placení
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | |
daň z příjmu | daňové přiznání za daný rok musí být podáno do 30.4.* následujícího roku | ||
důchodové pojištění | měsíc | odvádí zaměstnavatel | |
nemocenské pojištění | měsíc | nejpozději 15. den měsíce, který následuje po výplatě insurable earnings | odvádí zaměstnavatel |
zdravotní pojištění | měsíc | odvádí zaměstnavatel | |
úrazové pojištění | odvádí zaměstnavatel | ||
pojištění pro případ nezaměstnanosti | měsíc | nejpozději 15. den měsíce, který následuje po výplatě insurable earnings | odvádí zaměstnavatel |
43
* Ovšem pokud poplatník nebo jeho zákonný partner (spouse) podnikají (carry on business), mohou podat daň přiznání až 15.6.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
44
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění
vyměřovací základ pojistného na | ||||||
důchodové pojištění | nemocenské pojištění | zdravotní pojištění | úrazové pojištění | poj. pro případ nezaměstnanosti | ||
základ1 daně z příjmu2 | - podobné - ZD = mzda (plat) bez zaplac. příspěvků na SZ3 - VZ většinou neobsahuje naturální požitky a starob. důchody, - VZ obsahuje i Income taxable allowances | - podobné - ZD = mzda (plat) bez zaplac. příspěvků na SZ - VZ většinou neobsahuje naturální požitky a starob. důchody - VZ obsahuje i Income taxable allowances | - jen v některých provinciích (viz výše) - příspěvky na zdravotní pojiš-tění odvozeny od základu daně z příjmu | - podobné - ZD = mzda (plat) bez zaplac. příspěvků na SZ - VZ většinou neobsahuje naturální požitky a starob. důchody - VZ obsahuje i Income taxable allowances | ||
vyměř. základ pojistného na | důchodové pojištění | stejné (Insurable earnings) | - podobné - jen v některých provinciích (viz výše) - příspěvky na zdravotní pojištění odvozeny od základu daně z příjmu | stejné (Insurable earnings) | ||
vyměřovací základ pojistného na | nemocenské pojištění | - podobné - jen v některých provinciích (viz výše) - příspěvky na zdravot.pojištění odvozeny od základu daně z příjmu | stejné (Insurable earnings) | |||
zdravotní pojištění | - podobné - jen v některých provinciích (viz výše) - příspěvky na zdravotní pojištění odvozeny od základu daně z příjmu | |||||
úrazové pojištění | ||||||
Poznámky:
1 4 dílčí základy daně z příjmu:
a) pracovněprávní
- plat (na cash bázi, zaměstnavatel sráží včetně SZ u zdroje, daňové odpočty: roční odborové příspěvky, příspěvky na SZ a do penzijních plánů (s limitem), legální výdaje vzniklé v souvislosti s dosahováním příjmů)
- naturální požitky
- starobní důchody
b) business income,
c) z vlastnictví (renty, úroky, dividendy, autorské honoráře)
d) kapitálové zisky (výnos), na tento fruh příjmu se vztahuje jen 50% daňová sazba
2 Daňoví poplatníci si mohou odečíst 16 % jejich příspěvku do Canada Pension Plan či do Québec Pension Plan (maximálně však 1 831,50 CAD) a 16 % příspěvku na Employment Insurance (maximálně však 772,20 CAD).
3 Příspěvky na Employment Insurance a do penzijních plánů.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
pojištění daň z příjmu
30
25
20
meziroční změna v %
15
10
5
0
-5
-10
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
meziroční přírůstek v % | |||||||||||||||
1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
HDP (b.c.) | 5,5 | -7,5 | 7,8 | -1,4 | -4,8 | 7,0 | 16,4 | -2,3 | 12,9 | 26,5 | 1,8 | -2,6 | -1,5 | 3,8 | 13,9 |
soc. a zdravot. pojištění (daně) | 11,1 | 9,5 | 2,5 | 8,9 | 0,7 | 5,1 | 2,4 | 8,0 | 3,9 | 8,4 | 6,4 | 7,2 | 6,7 | 2,9 | 2,1 |
daň z příjmů fyzických osob | 1,5 | 0,1 | 2,6 | 5,6 | 5,7 | 5,0 | 8,5 | 2,9 | 8,4 | 6,3 | -2,1 | 1,8 | 3,1 | 7,4 | 7,1 |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
45
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
46
2.3.3 Německo
Financování daných rizik / událostí1
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; nemocenské pojištění (Gesetzliche Krankenversicherung)2 | částečně z výběru daní (nejde o účelovou daň) | - |
nemoc a mateřství - dávky | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; nemocenské pojištění (Gesetzliche Krankenversicherung) | částečně z výběru daní (nejde o účelovou daň) | - |
invalidita | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; penzijní pojištění (Gesetzliche Rentenversicherung) 3 | částečně z výběru daní (nejde o účelovou daň) | - |
stáří | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; penzijní pojištění (Gesetzliche Rentenversicherung) | částečně z výběru daní (nejde o účelovou daň) | - |
pozůstalostní dávky | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; penzijní pojištění (Gesetzliche Rentenversicherung) | částečně z výběru daní (nejde o účelovou daň) | - |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | příspěvky zaměstnavatelů úrazové pojištění (Gesetzliche Unfallversicherung) 4 | - | - |
nezaměstnanost | - | pojištěnci a zaměstnavatelé pro pojištění v nezaměstnanosti (Arbeitslosenversicherung)5 | dávka v nezaměstnanosti II (Arbeitslosengeld II) a sociální příspěvek (Sozialgeld) pro nepracující členy rodiny - zejména pro osoby hledající práci (Grundsicherung für Arbeitssuchende) jsou hrazeny z neúčelových daňových příjmů | - |
dlouhodobá péče | - | pojištěnci a zaměstnavatelé zákonné pojištění dlouhodobé péče6 | částečně z výběru daní (nejde o účelovou daň) | - |
rodinné dávky | - | - | z neúčelových daní | - |
Poznámky: Kontrolu a celkové řízení systému pro oblast nemocenského pojištění a dlouhodobé péče vykonává Bundesministerium für Gesundheit (MZd), pro oblast starobních, pozůstalostních a invalidních penzi, úrazového pojištění a pojištění v nezměstnanosti Bundesministerium für Arbeit und Soziales. Pokud jde o fondy resp. pokladny, je pro kontrolní pravomoc rozhodující i to, zda jde o spolkovou nebo zemskou instituci. Zemský fond nesmí vykonávat aktivity mimo zemi, v jíž je příslušný resp. nesmí jeho aktivity celkem zasahovat do více jak tří zemí. Fondy jednotlivých zemí jsou dozorovány nejvyšším správním úřadem v oblasti sociálního pojištění nebo orgánem, který určuje legislativa jednotlivých zemí. Stejným způsobem jsou kontrolovány a dozorovány asociace fondů resp. pojišíoven na zemských úrovních. Ve všech ostatních případech jsou fondy/pojišíovny/pokladny definovány jako spolkové instituce (např. Německý spolek pro penzijní pojištění Deutsche Rentenversicherung Bund nebo zdravotní pojišíovny Ersatzkrankenkassen). Spolková kancelář pro pojištění Bundesversicherungsamt je dozorovým orgánem celého systému (blíže viz http://www.aok.de).
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
1 Systém sociálního zabezpečení je v Německu stejně jako v celé střední Evropě založen na Bismarckovském modelu - tj. na pojištění, které je vázané na zaměstnání, resp. ekonomickou činnost u OSVČ. V Německu existují tří základní části sociálního zabezpečení: sociální pojištění, sociální pomoc (assistance), veřejná podpora, resp. sociální kompenzace. Ke třem klasickým pojistným systémům (úrazové, nemocenské a penzijní pojištění) existuje v Německu i pojištění v nezaměstnanosti a pojištění v případě dlouhodobé péče. Tato dvě pojištění nejsou na rozdíl od tří klasických pojištění financována z pojistného, ale z příjmů centrálního rozpočtu.
2 Zákonné nemocenské pojištění (Gesetzliche Krankenversicherung) je spravováno přibližně 260 (některé prameny udávají 300) nemocenskými pokladnami, z nichž některé působí pouze regionálně (místní pokladny, tzv. Ortskrankenkassen) a některé celostátně (Ersatzkassen). Celostátní pokladny jsou přístupné všem pojištěncům bez ohledu na jejich místo pobytu či zaměstnání. Výjimku tvoří zaměstnanecké pokladny (hornická, námořnická, farmářská). Nezávisle na speciálním režimu státních úředníků, soudců a vojáků jsou všichni ostatní zaměstnanci povinně pojištěni, pokud jejich plat není nad určitou roční hranicí. Nemocenské pokladny administrují výběr pojistného pro všechny pojistné systémy.
3 Zákonné penzijní pojištění (Gesetzliche Rentenversicherung) je řízeno federálním Deutsche Rentenversicherungsbund, regionálními úřady německého penzijního pojištění (Regionalträger der Deutschen Rentenversicherung) a v určitých oblastech speciální historicky vzniklou Deutsche Rentenversicherung Knappschaft-Bahn-See.
4 Zákonné úrazové pojištění (Gesetzliche Unfallversicherung) je řízeno zaměstnavatelskými pojišíovacími asociacemi pro průmyslová odvětví (Berufsgenossenschaften) a pojišíovacími institucemi spolkové vlády a zemí pro zaměstnance veřejné správy. Pojištěním jsou kryti zaměstnanci, některé OSVČ, děti v mateřských a základních školách a studenti, rehabilitující se osoby a někteří další.
5 Pojištění v nezaměstnanosti (Gesetzliche Arbeitslosenversicherung) je řízeno a prováděno Spolkovou agenturou pro zaměstnanost (Bundesagentur für Arbeit). Agentura je rozdělena na centrálu a regionální ředitelství a místní úřady. Pojištění pokrývá všechny zaměstnance (dělníky, úředníky, učně, a to včetně mladých postižených osob).
47
6 Zákonné pojištění dlouhodobé péče zajišíují fondy dlouhodobé péče, které jsou zřízeny u každé nemocenské pokladny. Všechny osoby účastné nemocenského pojištění jsou pojištěny i proti riziku dlouhodobé péče u stejného fondu. Pro soukromé nemocenské pojištění platí, že je nutno se soukromně pojistit i na dlouhodobou péči.
Spolkové ministerstvo dopravy, výstavby
a územního rozvoje
Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí
(Bundesministerium für Arbeit und Soziales)
Země,
Úřady sociální pomoci
v krajích a samosprávný ch městech,
Instituce sociální pomoci na regionální nebo meziobecní úrovni
dlouhod. péče
sociální pomoc
Spolkový úřad pro finance,
Úřady pro vyplácení rodinných dávek v rámci úřadů práce,
Úřady pro vyplácení rodinných dávek pro zaměstnance veřejných služeb
Spolkové ministerstvo financí (Bundesministerium der Finanzen)
Spolkové ministerstvo rodiny, seniorů, žen a mládeže (Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend)
Spolkové ministerstvo zdravotnictví (Bundesministerium für Gesundheit)
Místní nemocenské pokladny,
Nemocenské pokladny podniků,
Nemocenské pokladny řemeslníků,
Celostátně působící nemocenské pokladny,
Pojišťovací fond pro horníky,
Nemocenská pojišťovna pro zeměděl.,
Nemocenská pokladna pro námořníky
dětské přídavky ve formě dávek
Spolková agentura pro práci,
Regionální ředitelství pro práci,
Místní agentury práce
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
48
Systém sociálního pojištění v Německu
Místní úřady
přídavek na bydlení
Německá spolková instituce pro penzijní pojištění,
Regionální instituce německého penzijního pojištění,
Německé penzijní pojištění - hornictví, želez. a námořnictví,
Starobní penzijní fond pro zemědělce
invalidita, starobní a
pozůstalostní penze
Pojišťovací asociace zaměstnav.,
Pojišťovací instituce spolku a zemí pro zaměstnance a pracovníky ve veřejných službách
pracovní úrazy
a pracovní invalidita
Spolková agentura pro práci,
Regionální ředitelství pro práci,
Místní agentury práce
nezam. a zákl. zabezp. osob hledajících zaměstnání
Místní nemocenské pokladny,
Nemocenské pokladny podniků,
Nemocenské pokladny řemeslníků,
Celostátně působící nemocenské pokladny,
Pojišťovací fond pro horníky,
Nemocenská pojišťovna pro zemědělce,
Nemocenská pokladna pro námořníky,
Soukromé nemocenské pokladny
zdravot. péče, nemocenské dávky, mateřství
Země (různé úřady
v závislosti na zemské legislativě)
dětské přídavky ve formě slevy na dani
rodičovský příspěvek
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
49
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc - zdravotní péče | - zákon o zdravotní reformě (Gesundheits- reformgesetz, 1988) - zákon o modernizace zákonného nemocenského pojištění (Gesetz zur Modernisierung der gesetzlichen Krankenversicherung, 2003) | buď se čerpá z rezervních fondů nemocen. pokladen nebo stát zvyšuje svůj příspěvek do systému (spolková vláda i země se podílejí na financování poskytování zdravotní péče jak pro konkrétní instituce, tak pro určité skupiny populace (např. děti) | nemocenské pokladny vytvářejí rezervní fondy |
nemoc - dávky | - sociální zákoník, kniha IV, XI ((Sozialgesetzbuch, 1976, 1994) - zákon o zdravotní reformě (Gesundheits- reformgesetz 1988. | pokračování výplaty mezd zaměstnavatelem - de facto nemůže deficit ani přebytek vzniknout; pro ostatní případy jsou dávky hrazeny buď nemocen- skými pokladnami nebo spolkovou vládou - stejný systém hrazení deficitu jako u zdravotní péče | nemocenské pokladny vytvářejí rezervní fondy, veřejné rozpočty vytvářejí přebytek nebo snižují schodek |
mateřství | - říšský pojistný řád (Reichsversicherungsordnung, 1911) - zákon o ochraně v mateřství (Mutterschutzgesetz, 1952) | viz nemoc – dávky | viz nemoc - dávky |
invalidita | - sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha VI, zavedena zákonem o penzijní reformě (Rentenreformgesetz), 1989. | viz stáří | viz stáří |
stáří | - sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha VI, zavedena zákonem o penzijní reformě (Rentenreformgesetz, 1989 | spolková vláda kryje případný deficit - různé druhy dotací ve výši cca 32 % výdajů povinného penzijního systému z jiných daní než z pojistného | rezervní fondy |
pozůstalostní dávky | - sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha VII (1996) + IX (2001) | viz stáří | viz stáří |
nezaměstnanost | - pojištění v zaměstnanosti (Arbeitslosenversicherung): - sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha III, 1997. - základní zabezpečení osob hledajících práci - (Grundsicherung für Arbeitssuchende): sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha II, 2003. | celý deficit v případě potřeby financován spolkovou vládou + náklady na osoby, které hledají práci | zvýšení přebytku nebo snížení deficitu |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha VII (1996) + IX (2001) | pro základní systém nutno krýt z rezervních fondů nebo výpůjček; pro zemědělce spolková dotace; pro veřejný sektor celé financovány spolkovou a zemskými vládami (deficit nemůže vzniknout) | pro základní systém využití do rezerv, jinde přebytek do veřejných rozpočtů |
dlouhodobá péče | - Povinná dlouhodobá péče (Gesetzliche Pflegeversicherung) pro osoby ve veřejném nebo soukromém nemocenském pojištění - sociální zákoník (Sozialgesetzbuch), kniha XI, XII - sociální pomoc (Sozialhilfe) | kryto z rezerv nebo výpůjček | akumulace do rezervních fondů |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
50
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | |
- ano - farmáři a jejich spoluhra- cující osoby - umělci a spisova- telé | - penzisté - nezaměstnaní pobírající podporu v nezam. - postižení v chráněných zaměstnáních - postižená mládež trénovaná na zaměstnání ve speciálních zařízeních - studenti VOŠ a VŠ - závislé děti a partneři s příjmem do 400 eur/měs. | - různé sazby | - různé sazby podle toho, v které nemocenské pojišťovně jsou zaměstnanci pojištěni; - průměrná sazba ke konci roku 2005 byla 6,65 % | - penzisté - pojistné na nemocenské pojištění se ze starobních penzí platí ve výši 6,65%+ 0,9 % - pojistné na nemocenské pojištění se z inv. penzí platí ve výší 6,65%+0,9 % | - jednotný systém spolukrytí nákladů spolk. vládou pro plnění nekrytá pojiš- těním a poskytovaná nemocenskými pokladnami + spolu- účast spolk. vlády na financování nemocnic - za příjemce dávky z pojištění v nezam. platí pojistné Bundesagentur für Arbeit; - Bundesagentur für Arbeit platí pojistné i za osoby pobírající Grundsicherung für Arbeitssuchende | |||
podle toho, | ||||||||
v které | ||||||||
nemocenské | ||||||||
- zaměstnanci v placeném zaměstnání a výcviku | pojišťovně jsou zaměstnanci pojištěni; - průměrná | |||||||
nemoc - zdravotní péče | nepovinné: - pokud je hranice příjmu pod 400 eur/měs. - nebo pokud je hranice příjmu nad | sazba ke konci roku 2005 byla 6,65 % - každý zaměstnanec platí přirážku 0,9 % | - ano | |||||
47 250 eur/rok | strop: - 42 750 | |||||||
eur/rok pro | ||||||||
soukromě | ||||||||
pojištěné | ||||||||
osoby | ||||||||
nemoc a mateřství - dávky | obecně všichni zaměstnanci | - zahrnuto v nemoc - zdravotní péče (jde o jeden společný systém) - nemocenské (Krankengeld) vchází do základu pro všechny druhy důchodového pojištění a pojištění v nezaměstnanosti | - paušální platba max. 270 EUR spolk. vládou za zaměst. ženy, které nejsou účastny nemocen- ského pojištění - paušální spoluúčast spolk. vlády na krytí výdajů nemocen- ských pokladen, které nespadají do nemocenského pojištění | |||||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
51
pokračování
riziko / událost | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | |
stáří1 | - povinné pro všechny zaměstnance nepovinné: - je-li hranice příjmu pod 400 EUR/měs. - nebo jde-li o krátkodobé zaměstnání do 2 měsíců nebo 50 dnů za rok, pokud nejde o příjem větší než 400 EUR/měs. | - 9,75 % z VZ strop příjmu: - 63 000 EUR/rok pro staré země - 52 800 EUR/rok pro nové země | - 9,75 % z VZ | spolková vláda:2 - dofinancovává prostř. dotací zákonné výdaje systému - poskytuje paušální dotace na penzijní dávky, které nejsou kryty pojištěním - po dobu výchovy dětí platí pojistné Bundesagentur für Arbeit: - příjemci dávek v nezam. - osoby pobírající základní zabezpečení osob hledajících práci | ||||
- obecně všichni zaměstnanci nad 16 let | - zahrnuto ve stáří (z hlediska sazeb pojistného jde o jeden společný systém) | |||||||
invalidita3 | nepovinné: - je-li hranice příj- mu pod 400 EUR/ měs. - nebo jde-li o krát- kodobé zaměst. do 2 měsíců nebo 50 dnů za rok, není-li příjem větší než 400 EUR/měs. | stejný systém jako u stáří | ||||||
pozůstalost | - viz stáří | - viz stáří - zahrnuto ve stáří (z hlediska sazeb pojistného jde o jeden společný systém) | stejný systém jako u stáří4 | |||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - zaměstnanci osvobozeni: - stát. zaměst. - vojáci - církve | - ano výjimky: - lékaři - farmaceuti - psychotera peuti atp. | - | - různé sazby5 z VZ zaměstnance podle rizika v různých profesích - částečně tvorba pojistných rezerv | - stejný mechanismus jako u zaměst- navatelů | - | - pro farmáře existují roční spolkové dotace do systému | |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
52
Poznámky:
1 Starobní penze se od roku 2005 postupně zdaňují (např. u jednotlivce pro rok 2006 nad částkou 18,3 tis. EUR/rok).
2 Všechny spol. výdaje na uvedené účely jsou financovány z neúčelových daňových příjmů a kryjí cca 32 % výdajů zákonného důchodového systému. Dotace spolkové vlády se liší podle růstu hrubých příjmů a sazeb pojistného.
3 Invalidní penze se od roku 2005 postupně zdaňují (např. u jednotlivce pro rok 2006 nad částkou 18,3 tis. EUR/rok).
4 Plnění se poskytuje vdovám a vdovcům, rozvedeným a dětem.
5 Sazby určuje pojišíovací asociace zaměstnavatelů „Berufsgenossenschaften“.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
53
Správci (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění
orgány | rozsah | |
daň z příjmů | MF, zemské daňové správy Německý daňový systém je spravován Federálním ministerstvem financí, kterému jsou podřízeny zemské a místní úřadovny. Existuje Spolkový centrální daňový úřad (Bundeszentralamt für Steuern - BZSt), což je vrchní spolkový úřad, který spadá pod Spolkové ministerstvo financí. BZSt má hlavní sídlo v Bonnu a další 3 jsou v Berlíně, Schwedt a Saarlouis. BZSt je rozdělen do 5 oddělení a tyto jsou dále rozděleny do 37 referátů. V současné době pracuje na BZSt kolem 850 pracovníků. Na spolkové úrovni existují do značné míry nezávislá tuzemská ministerstva financí a ona de facto řídí chod německé daňové správy. Například Ministerstvo financí v Baden-Württembergu je vrchním zemským úřadem pro 65 finančních úřadů. Ve finanční správě na tomto zemském úřadě pracuje kolem 21 000 pracovníků, z nichž většina pracuje v daňové správě. Finanční správa je čtvrtý největší resort v tomto zemském ministerstvu financí. V Německu se vybírají tyto druhy daní: daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z obratu, daň z pojištění, daň z požární ochrany, živnostenská daň, církevní daň, dědická a darovací daň, daň z převodu nemovitostí, pozemková daň, daň z kapitálového výnosu, daň z motorových vozidel, daň ze mzdy, daň ze sázek a loterií, příspěvek na solidaritu a herní poplatek. | příslušnost výběru daní dle územního členění |
kryté riziko/událost | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | regionální, spolkové nebo odvětvové nemocenské pojišťovny/pokladny Správa zdravotního pojištění je vykonávána různými zdravotními pokladnami (Krankenkassen). Úrazové, invalidní a penzijní pojištění jsou spravovány jejich příslušnými institucemi. Téměř všechny instituce jsou sdruženy do federací, které zastupují jejich zájmy. Správa pojištění v nezaměstnanosti je hierarchicky uspořádána a řízena Spolkovým ústavem práce (Bundesanstalt für Arbeit), který má zemské a místní pobočky. Sociální pomoc je v kompetenci zemí (Bundesländer), prováděna místními úřady a je plně financována z daní, které plynou do veřejných rozpočtů. Pojistné sociálního pojištění je vybíráno výhradně nemocenskými pojišťovnami. | administrují výběr příjmů pro dané území nebo odvětví |
nemoc a mateřství - dávky | ||
stáří, invalidní a pozůstalostní penze | ||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | ||
nezaměstnanost | Bundesagentur für Arbeit | pro všechny pojištěnce a zaměstnavatele |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
54
Rozhodné období a placení - zaměstnanci a zaměstnavatelé
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | poznámka | |
zdanění mezd (Lohnsteuer) - je součástí daně z příjmů | měsíc | jde o zálohu na daň sraženou zaměstnavatelem zaměstnavatel odvádí sraženou daň do 15. dne následujícího měsíce | na konci každého roku se provádí propočet ročního příjmu a na základě tohoto ročního vyúčtování je vrácen případný přeplatek nebo požadováno doplacení daně | |
daň z příjmů (Einkommensteuer) | rok | v zásadě stejný režim jako v ČR; přiznání se podává do 31.5.; zálohy se platí 4x ročně 10.3., 10.6., 10.9., 10.12. | pokud existují i příjmy ze zaměstnání, je daň sražená zaměstnavatelem započítána na daň z příjmů | kategorie příjmů pro Einkommensteuer: 1. zemědělství a lesnictví 2. obchod a podnikání 3. příjmy z osobních svobodných povolání 4. zaměstnání 5. příjmy z kapitálových investic 6. příjmy z pronájmu nemovitostí a určitých movitých věcí a z licenčních poplatků 7. ostatní příjmy |
všechny druhy sociálního pojištění | měsíc | pojistné placené zaměstnavate- lem 15. dne následujícího měsíce | ne |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
55
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění
vyměřovací základ pojistného na | ||||||
důchodové pojištění | nemocenské pojištění | zdravotní pojištění | úrazové pojištění | poj. pro případ nezaměstnanosti | ||
základ daně z příjmu | - vazba na základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ale pro daň z příjmů existuje daleko větší rozsah odčitatelných položek - pro příjmy pod určitou hranici není pojistné u zaměstnanců povinné - existuje max. hranice pro příjmy zahrnuté do VZ | viz důchodové pojištění | neexistuje - je zahrnuto v nemocenském pojištění | viz důchodové pojištění | viz důchodové pojištění | |
vyměřovací základ pojistného na | důchodové pojištění | stejně vymezené příjmy jiné max. VZ | neexistuje zdravotní pojištění | - úrazové poj. neplatí zaměstnavatel za státní zaměstnance, vojáky a církevní zaměstnance - jinak definovány min. a max. VZ | stejné | |
nemocenské pojištění | neexistuje zdravotní pojištění | - úrazové poj. neplatí zaměstnavatel za státní zaměstnance, vojáky a církevní zaměstnance - jinak definovány min. a max. VZ | stejně vymezené příjmy, jinak vymezený min. a max. VZ | |||
zdravotní pojištění | neexistuje zdravotní pojištění | neexistuje zdravotní pojištění | ||||
úrazové pojištění | stejně vymezené příjmy, jinak vymezený min. a max. VZ | |||||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
pojištění daň z příjmu
12
10
8
meziroční změna v %
6
4
2
0
-2
-4
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
meziroční přírůstek v % | ||||||||||||||
1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
HDP (b.c.) | 2,2 | -0,8 | 2,7 | 1,9 | 1 | 1,8 | 2 | 2 | 3,2 | 1,2 | 0 | -0,2 | 1,2 | 0,9 |
soc. a zdrav. pojištění (daně) | 9,4 | 4,0 | 6,7 | 4,5 | 2,9 | 3,5 | 1,5 | 1,2 | 2,1 | 1,3 | 0,8 | 1,7 | 0,6 | -0,5 |
daň z příjmů fyzických osob | 10,4 | 2,3 | 5,0 | 3,5 | -2,5 | -0,4 | 4,5 | 6,4 | 3,1 | -1,7 | -1,3 | 0,8 | -0,3 | 2,8 |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
56
2.3.4 Polsko1
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Financování daných rizik / událostí2
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR3 | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | - | zdravotní pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano4 (cca 10 %) | ano5 |
nemoc a mateřství - dávky | - | sociální pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano | ne |
invalidita | - | sociální pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano | ne |
stáří6 | - | sociální pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano | - ano, povinný II. pilíř pro určitý okruh plátců7 - dobrovolně III. pilíř |
pozůstalostní dávky | - | sociální pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano | ne |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | sociální pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano | ne |
nezaměstnanost8 | - | sociální pojištění (16 oblastních oddělení, ale stále 1 organizace) | ano (15 %) | ne |
Poznámky:
Sociální zabezpečení farmářů (soukromých zemědělců).
Specifické postavení soukromých zemědělců odráží i skutečnost, že pro ně existuje zvláštní schéma sociálního pojištění. Účastní se ho více jak 1,5 mil. plátců. Toto schéma se zaměřuje především na předcházení zdravotním újmám zemědělců a event. na následné léčení. Financováno je ze zvláštního fondu (Agricultural Social Insurance Institution - Kasa Rolniczego Ubezpieczenia Spolecznego), do kterého plyne pojistné od zemědělců, a na financování se podílí i státní rozpočet.
1 Systém sociálního pojištění zde popisovaný platí v Polsku od roku 1999.
2 Pramen: Council of Europe (2005), Ledkiewicz, (2006).
3 Sociální péče (benefits from the social insurance) je financována primárně z Fondu Sociálního Pojištění (Zaklad Ubezpieczeń Spolecznych). Do tohoto fondu plynou příspěvky z Oldage Fund, Pension Fund, Sickness Fund a Work Accident Fund. Státní rozpočet se podílí na financování péče přibližně 22 % (všech příjmů Fondu). Celkové příjmy Fondu činily v roce 2004 108 mld. zlotých..
4 Některé úzce specializované zdravotnické služby jsou placeny pouze ze státního rozpočtu, tedy ne jako ostatní spolufinancováním z pojistného a z daní. Jedná se např. o transplantace, operace srdce apod., dále pak o investiční zdravotnické výdaje a lékařské školství.
5 V roce 2003 to bylo hrazeno 26 % celkových nákladů samotnými pacienty.
6 Důchodová reforma proběhla v Polsku v roce 1999. Od té doby vedle sebe existují dvě důchodová schémata financovaná z Fondu (I. pilíř, 12 mil. plátců). Původní schéma je určeno pro „téměř“ důchodce (zjednodušeně - ti, kterým bylo v roce 1999 více jak 50 let) a nezohledňuje příliž zásluhovost. Nový systém je povinně určen pro mladší 30 let a občané ve věku 30-50 let si mohou schéma zvolit. Novým prvkem v systému je zaznamenávání tzv. „Initial Cupital“ na osobním důchodovém účtu, od kterého se pak odvíjí výše důchodu (blíže viz Ledkiewicz, (2006), s. 33). Převažuje však stále „pay-as-you-go“ způsob financování. I. pilíř je doplněn dalšími dvěma. II. pilíř je provozován tzv. otevřenými penzijními fondy („otwarty fundusz emerytalny“, v roce 2004 jich bylo 15). Tyto fondy jsou v soukromých rukou, ale účast v nich je podobně jako u I. pilíře povinná. III. pilíř je dobrovolný a v roce 2004 existovalo 342 různých penzijních programů (124 tis. plátců).
7 Je-li osoba účastna II. pilíře, 7,3 % toho, co přispívá na starobní důchodové pojištění, plyne do tohoto II. pilíře.
57
8 Pojistné spravuje Ministerstvo práce, Labour Fund, sociální pojištění farmářů spravují také zvláštní fondy (Penzijní fond farmářů, Fond prevence a rehabilitace pro farmáře).
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo hospodářství a práce
Polsko
pobočky NZF
střediska zdravotní péče
Národní zdravotní fond (NZF)
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
58
Diagram (schéma financování)
sociální pomoc
rodinné přídavky
nemoc
a mateřství
pracovní úrazy
a nemoci z povolání
starobní, invalidní, vdovský, vdovecký
a sirotčí důchod
Ministerstvo sociálních věcí
nezaměstnanost
zdravotní péče
rolnická pokladna sociálního pojištění
správa sociálního pojištění
regionální centra sociální politiky
pracovní úřady vojvodství (16)
místní jednotky
inspektoráty
obecní centra sociální pomoci
místní úřady
pracovní úřady poviatů (338)
centra rodinné pomoci
v poviatech
pobočky
regionální pobočky
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
59
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | the law on health care benefits | státní rozpočet | zůstává ve Zdravotním fondu, nevrací se |
nemoc a mateřství - dávky | - Act on social insurance for farmers - Act on social insurance benefits in illness and maternity | státní rozpočet | nevrací se |
invalidita | Act on social insurance for farmers | státní rozpočet | nevrací se |
stáří | - Act on social insurance for farmers - Act on retirement benefits for professional soldiers and their families - Act on retirement pensions and disability pensions from the Social Security Fund - Act on Retirement Benefits for the officers of the Police, the Internal Security Agency, the Intelligence Agency, the Border Guard, the Government Security Agency, the National Fire Brigades and The Prison Service and Their Families | I. pilíř ano - kryje stání rozpočet II. pilíř nikoliv (fondový systém) | nevrací |
pozůstalostní dávky | Act on social insurance | státní rozpočet | nevrací |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - Act on social insurance for farmers - Act on social insurance benefits in employment injuries and occupational diseases | státní rozpočet | nevrací |
nezaměstnanost | Act on employment promotion and labour market institutions | státní rozpočet | nevrací |
rodinné přídavky sociální nouze | Family Benefits Act | rodinné přídavky - celé ze státního rozpočtu doplatky do životních minim - celé ze státního rozpočtu | nevrací |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
60
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | název systému1 | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | zdravotní pojištění | ano | ano | státní pojištěnci2 | 8,5 % z HM, odvedené pojistné je pak možné odečíst od daně z příjmů | - | 8,5 % z P-V (opět možná sleva na dani) | 8,5 % z P-V (opět možná sleva na dani - zemědělští družstevníci, - nezávislí pracovníci, - poslanci v parlamentu, - kněží, - umělci, - svobodná povolání, - společníci v osob. a kapitál. společnostech | stát |
nemoc a mateřství - dávky | sociální pojištění | ano | ano (dobro- volně) | 2,45 % z VZ | 0 %, ale mají povinnost prvních 33 dní nemoci podporovat nemocného zaměstnance částkou odvozenou od průměrné mzdy | 2,45 % z VZ (dobrovolně) | ne | ||
invalidita | sociální pojištění | ano | ano | 6,5% z VZ | 6,5 % z VZ | 13 % z VZ | ne | ||
stáří3 | sociální pojištění | ano | ano | osoby obdobné státním pojištěncům u nás | 9,76 % z VZ | 9,76 % z VZ | 19,52 % z VZ | dobrovolné příspěvky na penzijní pojištění: - studenti, - seminaristi, - postgraduální studenti, - osoby zaměstnané v zahraničí nebo u zahraničního zaměstnavatele - osoby poskytující péči členu rodiny - pobírajícímu příspěvek na péči - manželé osoby oprávněné k dobrovol. penzijnímu pojištění jsou uvedeny podrobně v zákoně o plánu soc. pojištění | ne |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
pokračování
riziko / událost | název systému1 | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
pozůstalostní dávky | sociální pojištění | ano | ano | 6,5 % z VZ | 6,5 % z VZ | 13 % z VZ | ne | ||
pracovní úrazy a nemoci z povolání4 | sociální pojištění | ano | ano | ne | 0,97-3,86 % z VZ | 0,97-3,86 % z VZ | přispívá na ozdravné programy i reklamu zdravotního stylu | ||
nezaměstnanost | sociální pojištění | ano | ne | ne | 2,45 % z VZ | 2,45 % z VZ | státní rozpočet, který přispívá do Labour Fund | ||
rodinné dávky | sociální pojištění | ano | ano | ne | ne | ne | celkové náklady | ||
Poznámka: U zdravotního pojištění existuje minimální vyměřovací základ - u zaměstnance je to minimální mzda, u podnikatele modifikovaná průměrná mzda.
1 shodné s ČR - viz Ledkiewicz (2006), s. 17
2 například: nezaměstnaní, studenti, děti, vojáci,bezdomovci účastnící se podpůrných a motivačních programů atd.
3 viz popis u 1. tabulky: I. pilíř 12,22 %, II. pilíř 7,3 %
61
4 odlišná úprava pro farmáře
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
62
Správci1 (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění
orgány | rozsah | |
daň z příjmu | 39 daňových/finančních úřadů | v daném regionu2 |
kryté riziko/událost | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Správa sociálního pojištění (Zaklad Ubezpieczeń Spolecznych)3 pojistné vybere a poté převede do Národního zdravotního fondu (Narodowy Fundusz Zdrowia) | v daném regionu |
nemoc a mateřství - dávky | - Social Insurance Institution - Agricultural Social Insurance Institution | v daném regionu |
invalidita | - Social Insurance Institution - Agricultural Social Insurance Institution | v daném regionu |
stáří | - Social Insurance Institution - Agricultural Social Insurance Institution | v daném regionu |
pozůstalostní dávky | - Social Insurance Institution | v daném regionu |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - Social Insurance Institution - Agricultural Social Insurance Institution | v daném regionu |
nezaměstnanost | - Voivodship Labour Offices4 | v daném regionu |
ostatní | - Social Insurance Institution | v daném regionu |
Poznámky: 1 Polsko má od počátku sloučený výběr. 2 Regionem rozumíme vojvodství. 3 42 regionálních poboček 4 16 poboček
Rozhodné období a placení
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | poznámka | |
daň z příjmu | a) zaměstnanci - rok b) OSVČ - rok | a) ano b) ano | OSVČ a někteří zaměstnanci do 30. dubna (X) ostatní zaměstnanci možno vyúčtování do 15. ledna | |
důchodové pojištění | a) zaměstnanci - měsíc b) OSVČ rok | a) ne b) ano | povinnost jen OSVČ, termín X+30 | přiznání k pojistnému se podává se zpožděním 30 dní |
nemocenské pojištění | a) zaměstnanci - měsíc b) OSVČ rok | a) ne b) ano | povinnost jen OSVČ, termín X+30 | přiznání k pojistnému se podává se zpožděním 30 dní |
zdravotní pojištění a pojištění úrazové | a) zaměstnanci - měsíc b) OSVČ rok | a) ne b) ano | povinnost jen OSVČ, termín X+30 | přiznání k pojistnému se podává se zpožděním 30 dní |
pojištění pro případ nezaměstnanosti | a) zaměstnanci - měsíc b) OSVČ rok | a) ne b) ano | povinnost jen OSVČ, termín X+30 | přiznání k pojistnému se podává se zpožděním 30 dní |
Poznámka: U daně z příjmů mají v Polsku obdobné ustanovení jako v ČR, tedy že za určitých podmínek (pouze příjmy ze zaměstnání, event. ostatní příjmy do limitu) není nutné přepočítávat daň na konci roku (zúčtovávat zálohy) a tyto zálohy se berou jako splnění daňové povinnosti. Proto tito zaměstnanci nemusejí podávat daňové přiznání.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění
vyměřovací základ pojistného na | |||||||
důchodové pojištění | nemocenské pojištění | rodinné dávky | zdravotní pojištění1 | úrazové pojištění | poj. pro případ nezaměstnanosti | ||
základ daně z příjmu2 | VZ = HM ZD= HM - pojištění | VZ = HM ZD= HM - pojištění | VZ = HM ZD= HM - pojištění | VZ = HM ZD= HM - pojištění | VZ = HM ZD= HM - pojištění | VZ = HM ZD= HM - pojištění | |
vyměřovací základ pojistného na | důchodové pojištění | shodné | shodné | shodné | shodné | shodné | |
nemocenské pojištění | shodné | shodné | shodné | shodné | |||
zdravotní pojištění | shodné | shodné | shodné | ||||
úrazové pojištění | shodné | shodné | |||||
rodinné dávky | shodné | ||||||
Poznámka: Nutnost rozhodovat, zda se z určitého příjmu platí daň a pojistné či nikoliv, je v Polsku vnímáno jako zbytečná administrativní zátěž.
1 Zaplacené pojistné na zdravotní pojištění se považuje za slevu na dani, odečítá se od daňové povinnosti.
63
2 Příspěvky na jednotlivá pojištění jsou daňově uznatelným nákladem. Celková analýza se týká zaměstnanců. Do základu daně vstupuje větší rozsah příjmů než do vyměřovacího základu. Například velká většina příjmů naturálních, poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci, vstupuje do základu daně, a tedy se z nich odvede daň. Tyto příjmy ale nevstupují do vyměřovacího základu, protože nejsou považovány za odměnu za vykonanou práci, ale spíše jako určité výpomoci, ze kterých se neplatí pojištění zaměstnanců. Obecně je tedy základ daně širší pojem než pojem vyměřovací základ, co do objemu však vyměřovací základ zůstává větší, neboí zaplacené pojistné je považováno za uplatnitelný výdaj - odečítá se od základu daně, obdobně jako v ČR.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
pojištění daň z příjmu
35
30
25
meziroční změna v %
20
15
10
5
0
-5
-10
-15
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
meziroční přírůstek v % | ||||||||||
1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
HDP (b.c.) | 16,1 | 12,4 | 10,6 | 2,7 | 17,9 | 14,2 | -1,3 | -8,6 | 6,4 | 19,5 |
soc. a zdrav. pojištění (daně) | 28,2 | 23,6 | 14,1 | -9,7 | 13,1 | 30,1 | 0,2 | 32,0 | 5,2 | 7,7 |
daň z příjmů fyzických osob | 23,7 | 16,7 | 15,1 | 9,8 | 7,5 | 3,5 | 9,0 | -11,3 | 7,9 | - |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
64
2.3.5 Slovensko
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Financování daných rizik / událostí
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | - | pojistné na zdravotní pojištění (4 zdravotní pojišťovny) 1 | - | - |
nemoc a mateřství - dávky | - | pojistné na nemocenské pojištění | - | - |
invalidita | - | pojistné na invalidní pojištění | - | - |
stáří | - | pojistné na důchodové pojištění2 – starobní pojištění | - | Soukromé důchodové fondy (změna zákona vstoupila v platnost 1. ledna 2005) |
pozůstalostní dávky | - | pojistné na důchodové pojištění – invalidní pojištění | - | - |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | pojistné na úrazové pojištění | - | - |
nezaměstnanost | - | pojistné na pojištění v nezaměstnanosti | - | - |
insolvence zaměstnavatele | - | garanční pojištění3 | - | - |
Poznámky: 1 Všechny zdravotní pojišíovny se k 1.9.2005 povinně transformovaly na akciové společnosti.
2 Důchodové pojištění se dělí na dva podsystémy: starobní pojištění (pojištění na zabezpečení příjmu ve stáří a v případě úmrtí) a invalidní pojištění (pojištění pro případ snížení schopnosti vykonávat pracovní činnost z důvodu invalidity nebo úmrtí).
65
3 Pro případ insolventnosti zaměstnavatele na úhradu příspěvků nezaplacených zaměstnavatelem na starobní důchodové pojištění.
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo financí
Slovensko
nezaměstna- nost
Úřad práce, sociálních věcí a rodiny Regionální samosprávy
sociální péče
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
66
Diagram (schéma financování)
nemocenské a rodičovské příspěvky
pracovní úrazy
a nemoci z povolání
starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod
Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny
rodinné benefity
zdravotní péče
nemocnice
střediska zdravotní péče
Instituty zdravotní péče
Sociální pojišťovna Vojenský úřad Sociálního zabezpečení
regionální úřady práce, sociálních věcí a rodiny
místní úřady sociál. zabezpečení
podniky
samosprávy
daňové úřady, podniky
Daňové
ředitelství
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
67
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | zákon č. 580/2004 Z.z. o zdravotnom poistení | financováno z půjček zdravotních pojišťoven | převádí se do příštího roku |
nemoc a mateřství - dávky | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
invalidita | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
stáří | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
pozůstalostní dávky | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
nezaměstnanost | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
insolvence zaměstnavatele | zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení | z prostředků státních finančních aktiv | převádí se do příštího roku |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
68
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | veřejné zdravotní pojištění | ano | ano | ostatní FO s trvalým pobytem na území SR | 4 % VZ 2 % u zdravotně postižených max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | 10 % VZ1 5 % u zdravotně postižených max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | 14 % VZ 7 % u zdravotně postižených max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | 14 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | stát 4 % VZ |
nemoc a mateřství - dávky | nemocenské pojištění | ano | ano | dobrovolně FO starší 16 let s pobytem na území SR | 1,4 % VZ max. VZ ve výši 1,5násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | 1,4 % VZ max. VZ ve výši 1,5násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | 4,4 % VZ max. VZ ve výši 1,5násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | dobrovolně nemoc. pojištěné 4,4 % VZ max. VZ ve výši 1,5 -násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | |
invalidita | invalidní důchodové pojištění | ano | ano | občan vykoná- vající zákl. voj. službu, civilní službu podmíněně osoby, které se starají o dítě do 6 - 7 let, poživatel invalid. důchodu do dosažení důchodového věku dobrovolně FO starší 16 let s pobytem na území SR | 3 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | 3 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | ano - je-li povinně pojištěná 6 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | ano osoby dobrovolně invalidně pojištěné 6 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | stát2 6 % VZ |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
69
pokračování
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
stáří | starobní důchodové pojištění | ano | ano | shodné jako u invalidity | 4 % VZ (sazba se snižuje o 0,5 p.b. za každé nezaopatřené dítě, o které se poplatník stará neplatí zaměstnanci účastní fondového systému max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny min. VZ ve výši minimální mzdy | 14 % VZ 5 % VZ za zaměstnance účastného fondového systému max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | ano - je-li povinně pojištěná 18 % VZ 9 % VZ, pokud je účastna fondového systému max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | osoby dobrovolně důchodově pojištěné 18 % VZ 9 % VZ, pokud je účastna fondového systému max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | - stát3 - Sociální pojišťovna4 18 % VZ 9 % VZ, pokud je účastna fondového systému |
shodné jako u invalidity | shodné jako u invalidity | shodné jako u invalidity | shodné jako u invalidity | ||||||
pozůstalostní dávky | důchodové pojištění (starobní a invalidní) | ano | ano | shodné jako u invalidity | max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | - stát - Sociální pojišťovna (viz stáří) |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | úrazové pojištění | ano | - | žáci SŠ nebo VŠ, dobrovol. zdra- votník ČK, dobrovolný člen horské služby | sazba od 0,3 % do 2,1 % podle rizikovosti odvětví | ||||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
70
pokračování
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nezaměst- nanost | pojištění v nezaměst- nanosti | ano | - | dobrovolně FO starší 16 let s pobytem na území SR | 1 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | 1 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ min. VZ ve výši minimální mzdy | dobrovolně pojištěná osoba 2 % VZ max. VZ ve výši 3násobku jedné dvanáctiny všeobecnéh o VZ | ||
0,25 % VZ | |||||||||
insolvence zaměstnavatele | garanční fond | max. VZ ve výši 1,5násobku jedné dvanáctiny všeobecného VZ | |||||||
výše uvedené kromě zdravotní péče | fond solidarity5 | 4,75 % z VZ | 4,75 % z VZ | 4,75 % z VZ | 2 % z VZ | ||||
Poznámky:
1 S výjimkou pojistného placeného státem se za osoby se zdravotním postižením snižuje sazba na polovinu.
2 Stát platí tento druh pojištění za osoby, které vykonávají zákl. voj. službu, civilní službu a podmíněně za osoby, které se starají o dítě do 6-7 let.
3 Stát platí tento druh pojištění za osoby, které vykonávají zákl. voj. službu, civilní službu a podmíněně za osoby, které se starají o dítě do 6-7 let.
4 Sociální pojišíovna za poživatele invalidního důchodu, u osob účastných fondového systému plyne 9 % příslušnému fondu.
5 Slouží ke krytí dávek, na které není dostatek prostředků ve fondu příslušného podsystému pojištění.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Správci (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění:
orgány | rozsah | poznámka | |
daň z příjmu | ministerstvo financí, daňové úřady | kompletní výběr daní, dle územní působnosti úřadu | |
kryté riziko/událost | |||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | soukromé zdravotní pojišťovny | kompletní výběr pojistného, zajištění úhrady věcných dávek | Veřejné zdravotní pojištění se dělí na povinné veřejné ZP a dobrovolné veřejné ZP. Dobrovolně zdravotně pojištěny mohou být osoby s trvalým pobytem na území SR, které se dlouhodobě zdržují v zahraničí (z důvodu práce atd.) a plátcem pojistného za ně není stát. |
nemoc a mateřství - dávky | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek | Pod nemocenské pojištění spadá výplata nemocenských dávek, ošetřovné, vyrovnávací dávka a peněžitá pomoc v mateřství. |
invalidita | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek | |
stáří | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek | |
pozůstalostní dávky | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek | |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek | |
nezaměstnanost | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek | |
ostatní | Sociální pojišťovna | kompletní výběr pojistného, výplata dávek |
71
Rozhodné období a placení
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | |
daň z příjmu | kalendářní rok | ano, měsíčně | zúčtování - u zaměstnanců, kteří pobírali jen příjmy ze závislé činnosti, nebo příjmy, z kterých byla daň vybíraná srážkou |
důchodové pojištění | kalendářní měsíc | ne, měsíčně se platí přímo pojistné | není roční zúčtování |
nemocenské pojištění | kalendářní měsíc | ne, měsíčně se platí přímo pojistné | není roční zúčtování |
zdravotní pojištění | kalendářní rok | ano, měsíčně | roční zúčtování pojistného je povinen provést pojištěnec za podmínek určených v § 19 zákona č.580/2004 Z. z. - platí poprvé pro kalendářní rok 2005, podává se do konce června |
úrazové pojištění | kalendářní měsíc | ne, měsíčně se platí přímo pojistné | není roční zúčtování |
pojištění pro případ nezaměstnanosti | kalendářní měsíc | ne, měsíčně se platí přímo pojistné | není roční zúčtování |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
72
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění
základ daně z příjmu | vyměřovací základ pojistného na | |||||
důchodové pojištění | nemocenské pojištění | zdravotní pojištění | úrazové pojištění | poj. pro případ nezaměstnanosti | ||
navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro důch. poj. je užší | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro nemoc. poj. je užší | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro zdrav. poj. je užší | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro úraz. poj. je užší | navázáno na základ daně z příjmů, s výjimkami - VZ pro poj. je užší | ||
vyměřovací základ pojistného na | důchodové pojištění | stejné | VZ obdobný, ale existují výjimky | stejné | stejné | |
nemocenské pojištění | VZ obdobný, ale existují výjimky | stejné | stejné | |||
zdravotní pojištění | VZ obdobný, ale existují výjimky | VZ obdobný, ale existují výjimky | ||||
úrazové pojištění | stejné | |||||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
pojištění daň z příjmu
35
30
25
meziroční změna v %
20
15
10
5
0
-5
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
meziroční přírůstek v % | |||||||||
1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | |
HDP (b.c.) | 6,2 | 6,8 | 8,0 | 5,7 | 3,7 | 0,3 | 0,7 | 3,2 | 4,1 |
sociální a zdravotní pojištění (daně) | 23,2 | 33,4 | 10,5 | 5,9 | 20,1 | 0,5 | 9,8 | 7,9 | 7,8 |
daň z příjmů fyzických osob | 20,2 | 34,4 | 6,8 | 4,3 | 1,2 | 2,0 | 3,0 | 0,8 | 10,4 |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
73
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
74
Financování daných rizik / událostí
riziko / událost | hradí veřejný sektor | ||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR | |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; všeobecné sociální pojištění - nemocenské pojištění | částečně - za nepojištěné osoby z výběru daní do fed. rozpočtu a rozpočtů zemí (nejde o účelovou daň) |
nemoc a mateřství - dávky | - | pojištěnci a zaměstnavatelé; všeobecné sociální pojištění - nemocenské pojištění | |
invalidita | - | pojištěnci a zaměstnavatelé všeobecné sociální pojištění - penzijní pojištění | |
stáří | - | pojištěnci a zaměstnavatelé všeobecné sociální pojištění - penzijní pojištění | každá pojišťovací instituce má případný deficit kryt spolkovou vládou – celkem 23 % výdajů na penzijní pojištění je kryto z federálního rozpočtu |
pozůstalostní dávky | - | pojištěnci a zaměstnavatelé všeobecné sociální pojištění - penzijní pojištění | částečně |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | příspěvky zaměstnavatelů všeobecné sociální pojištění - úrazové pojištění | |
nezaměstnanost | - | pojištěnci a zaměstnavatelé pojištění v nezaměstnanosti | jen ke krytí deficitu |
případně další (specifikujte) | - | Family allowances - příspěvky zaměstnavatelů do spec. fondu (FLAF) | Family allowances Long-term care - viz nemocenská a mateřská - zdravotní péče |
spolkový úřad pro služby pracovnímu trhu
nezaměstnanost
devět zemských úřadů pro služby pracovnímu trhu
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Schéma organizace sociálního zabezpečení v Rakousku
nemocenské pojištění
- zdravotní služby
pojištění pracovních úrazů a pracovní invalidity
nemocenské pojištění (mimo zdravotní péče)
rodičovský příspěvek
penzijní pojištění
rodinné přídavky
sociální pomoc
okresní správy nebo obce
místní daňové úřady
pojišťovna pro notáře
pojišťovna pro zaměstnance ve veřejných službách
sociální pojišťovna pro zemědělce
pojišťovna pro železničáře a horníky
zákonné pojištění pro OSVČ
penzijní pojištění
devět regionálních nemocenských pojišťoven sedm firemních nemocenských pojišťoven
Všeobecný úřad pro úrazové pojištění
devět zemských vlád
invalidita, stáří, pozůstalost
rodičovský příspěvek
nemocenská a mateřská
pracovní úrazy
a nemoci z povolání
Asociace rakouských sociálních pojišťoven
devět zemských fondů
Spolkové ministerstvo sociálního zabezpečení, generací a ochrany spotřebitele
Spolkové ministerstvo zdravotnictví a ženských otázek
Spolkové ministerstvo pro hospodářství a práci
regionální úřady pro služby pracovnímu trhu
75
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
76
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc - zdravotní péče | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) Federal Hospitals Act (Krankenanstaltengesetz,KAG/ 1956 Hospitals Acts of the Länder. | ne přímo, nicméně spolková a zemské vlády spolufinancují některé výdaje, a tím pomáhají udržet vyrovnanou bilanci | převádí se v rámci pojišťoven do dalších období - rezervní fondy |
nemoc - dávky | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) Continued payment of wages and salaries: (White collar) Employees Act (Angestelltengesetz/1921 Continued Payment of Wages and Salaries Act (Entgeltfortzahlungsgesetz, EFZG/1974 | deficit se hradí z rezervních fondů a případných příspěvků spolkové vlády (Vyrovnávací fond FLAF) | převádí se v rámci pojišťoven do dalších období - rezervní fondy |
mateřství | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) Federal Hospitals Act (Krankenanstaltengesetz,KAG/ 1956 Hospitals Acts of the Länder Families' Compensation Act (Familienlastenausgleichsgesetz/1967) | viz dávky | převádí se v rámci pojišťoven do dalších období - rezervní fondy |
invalidita | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) General Pension Act (Allgemeines Pensionsgesetz, APG/2004). | ano (federální vláda) | převádí se v rámci pojišťoven do dalších období - rezervní fondy |
stáří | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) General Pension Act (Allgemeines Pensionsgesetz, APG/2004). | ano (federální vláda) | převádí se v rámci pojišťoven do dalších období - rezervní fondy |
pozůstalostní dávky | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) General Pension Act (Allgemeines Pensionsgesetz, APG/2004). | ano (federální vláda) | převádí se v rámci pojišťoven do dalších období - rezervní fondy |
nezaměstnanost | Unemployment Insurance Act (Arbeitslosenversicherungsgesetz, ALVG/1977) Special Support Act (Sonderunterstützungsgesetz,SUG/1973). | ano (federální vláda) | je součástí federálního rozpočtu |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
77
pokračování
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | General Social Insurance Act (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz, ASVG/1955) Federal Hospitals Act (Krankenanstaltengesetz,KAG/ 1956 Hospitals Acts of the Länder. | ne | převádí se v rámci pojišťovny do dalších období |
rodinné dávky | Families' Compensation Act (Familienlastenausgleichsgesetz/1967) Child-raising allowance Act (Kinderbetreuungsgeldgesetz/2001) | není financováno z pojistného, ale z obecných příjmů rozpočtu | je součástí federálního rozpočtu |
dlouhodobá péče | hotovostní dávky Federal Long-term Care Benefit Act (Bundespflegegeldgesetz, BPGG/1993 a 9 zemských věcná plnění jejich výše a rozsah je určen různými předpisy (např. zemské zákony o sociální pomoci a zemské zákony o invaliditě, dohody zemí a spolku o společných opatřeních v péči o potřebné aj.) | není financováno z pojistného, ale z obecných příjmů rozpočtu | je součástí federálního a zemských rozpočtů |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
78
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | pojištěnci | plátci | ||||||
zam. | OSVČ | ostatní | zam. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | |
nemoc - zdravotní péče | - obecně všichni zaměstnanci v placeném zaměstnání a výcviku, v tom: - manuální pracovníci - administrativní pracovníci - některé závislé osoby nepovinné: - je-li hranice příjmu pod 333,16 EUR/měs. | ano | - penzisté - nezam. pobírající podporu v nezaměst. - účastníci pracovních rehabilitací - osoby vykonávající základní a civilní vojenskou službu - děti do věkového limitu a závislé manželky pečující o děti - rodinní spolupracov- níci OSVČ - osoby formálně nevykonávající zaměstnání, např. osoby činné na základě smluv o poskytování svobodných služeb - dobrovolní pojištěnci | - manuální pracovníci 3,95 % z VZ - administrativní pracovníci 3,75 % z VZ - osoby činné na základě smluv o poskytování svobodných služeb 3,60 % z VZ - příplatek za závislé osoby 3,40 % z VZ osoby, na níž je osoba závislá strop: - 3 750 eur/rok, - pro 13. a 14. plat 7 500 eur/rok | - manuální pracovníci 3,55 % z VZ - admin. pracovníci 3,75 % z VZ | - osoby činné na základě smluv o poskytování svobodných služeb 3,55 % z VZ | - země se dílčím způsobem podílejí na financování zdravotní péče - 50 % nákladů na vyšetření nezaopatřených dětí hradí země | |
nemoc a mateřství - dávky | - obecně všichni zaměstnanci v placeném zaměstnání nepovinné: - je-li hranice příjmu pod 333,16 EUR/měs. | ano | - nezaměstnaní pobírající podporu v nezaměstnanosti - účastníci pracovních rehabilitací | - zahrnuto v nemoc - zdravotní péče (jde o jeden společný systém) | - 70 % výdajů na mateř. příspěvek je hrazeno z rodinného vyrovnávacího fondu, který je financován daní z objemu mezd zaměstnavatelů | |||
- obecně všichni za- městnanci v plac. zaměst. a výcviku | - rodinní spolupracov- níci OSVČ - osoby, které formál- ně nevykonávají zaměstnání, ale de facto ano - dobrovolní pojištěnci (residenti starší 15 let) | - 10,25 % z VZ | - cca 27 % celkových výdajů hradí spolková vláda (výdaje na Ausgleichzulage a Pflegegeld) - federální vláda hradí případný deficit systému | |||||
stáří | nepovinné: - je-li hranice příjmu pod 333,16 EUR/měs. (více zaměstnání se sčítá) | - | strop: - 3 750 eur/rok, - pro 13. a 14. plat 7 500 eur/rok | - 12,25 % z VZ | - | - | ||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
79
pokračování
riziko / událost | pojištěnci | plátci | ||||||
zam. | OSVČ | ostatní | zam. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | |
invalidita | viz stáří | viz stáří | viz stáří | - zahrnuto ve stáří (z hlediska sazeb pojistného jde o jeden společný systém) | viz stáří | |||
pozůstalost* | viz stáří | viz stáří | viz stáří | - zahrnuto ve stáří (z hlediska sazeb pojistného jde o jeden společný systém) | viz stáří | |||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | vždy povinné: - obecně všichni zaměstnanci v placeném zaměstnání a výcviku | všechny osoby za- pojené do podnikání a obchodu a rodinní příslušníci pracující ve firmě | - rodinní spolupracovníci OSVČ - osoby, které formálně nevykonávají zaměstnání, ale de facto ano | - | - 1,40 % z VZ strop: - 3 750 E/rok, pro 13. a 14. plat 7 500 eur/rok - neplatí se za zam. starší 60 let | sazba stanovena dle odvětví individuálně pro každou OSVČ, které je účastna | - | - rodinný vyrovnávací fond hradí pouze pojištění dětí a žáků (4,3 mil. eur) - částečně náhrada výdajů na příspěvek na dlouhodobou péči |
nezaměstnanost | - obecně všichni zaměstnanci v placeném zaměstnání a výcviku nepovinné: - je-li hranice příjmu pod 333,16 eur/měs. (více zaměstnání se sčítá) | - | - účastníci pracovních rehabilitací | - 3,0 % z VZ strop: - 3 750 eur/rok, - pro 13. a 14. plat 7 500 eur/rok neplatí: - ženy starší 56 let - muži starší 58 let | - 3,0 % z VZ neplatí se za: - ženy starší 56 let - muži starší 58 let | - | - | - federální vláda hradí případný deficit systému |
dlouhodobá péče | - poskytování sociálních služeb veřejnými a soukromými poskytovateli | - financováno z veřejných rozpočtů federální a zemských vlád, ne z pojistného | - financováno zeměmi | |||||
rodinné přídavky | - rodiče, prarodiče, adoptující nebo osvojující rodiče nebo děti samy | - | - 4,5 % z VZ do vyrov- návacího rodinného fondu + jiné daně neplatí se za: - zaměst- nance starší 60 let | - | - | - 1/4 výdajů Rodinného vyrovnávacího fondu je hrazena federální vládou | ||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
pokračování
riziko / událost | pojištěnci | plátci | ||||||
zam. | OSVČ | ostatní | zam. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | |
životní minimum | - potřební jednotlivci a rodiny | - financováno z veřejných rozpočtů, ne z pojistného | - primárně hrazeno zeměmi a v některých případech obcemi | |||||
80
* Plnění se poskytuje vdovám a vdovcům, rozvedeným a dětem.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Správci* (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění
orgány | rozsah | |
daň z příjmů | - Ministerstvo financí - od roku 2005 pět zemských daňových oblastních ředitelství (integrováno s celní správou) - daňové úřady - celní úřady | příslušnost výběru daní a cel dle územního členění |
kryté riziko/událost | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | - 9 regionálních zemských nemocenských pojišťoven/pokladen - jen nemocenské pojištění - 8 firemních nemocenských pojišťoven - jen nemocenské pojištění - Pojišťovna pro veřejné zaměstnance - nemocenské i úrazové pojištění - Všeobecná pojišťovna pro OSVČ - jen nemocenské a penzijní pojištění - Pojišťovna pro zemědělce - nemocenské, penzijní i úrazové pojištění - Pojišťovna pro rakouské železničáře a horníky - nemocenské, penzijní i úrazové pojištění | - pro daném území nebo odvětví administrují výběr příjmů i dávky; volitelnost není umožněna (povinný buď odvětvový fond nebo pokud nejde o specifické odvětví, tak regionální příslušnost) - mimo pojistné na zdravotní a nemocenské pojištění vybírají také pojistné na úrazové a penzijní pojištění - vyplácejí příspěvek na péči o dítě |
nemoc a mateřství - dávky | ||
stáří, invalidní a pozůstalostní penze | - Penzijní pojišťovací institut - jen penzijní pojištění - Všeobecná pojišťovna pro OSVČ - jen nemocenské a penzijní pojištění - Pojišťovna pro zemědělce - nemocenské, penzijní i úrazové pojištění - Pojišťovna pro rakouské železničáře a horníky - nemocenské, penzijní i úrazové pojištění - Pojišťovna pro notáře | administrují dávky |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - Všeobecný úrazový pojišťovací institut - jen úrazové pojištění - Pojišťovna pro veřejné zaměstnance - nemocenské i úrazové pojištění - Pojišťovna pro zemědělce - nemocenské, penzijní i úrazové pojištění - Pojišťovna pro rakouské železničáře a horníky - nemocenské, penzijní i úrazové pojištění | administrují dávky |
nezaměstnanost | - služba pracovního trhu | administrují výběr příjmů i dávky (9 zemských ředitelství a 100 místních pracovních úřadů) |
rodinné dávky | - daňové úřady | administrují výběr daňových příjmů i dávky |
81
* Všechny samosprávné instituce jsou sdruženy do Asociace rakouských sociálních pojišíovacích institucí (HVB). Nemocenské a úrazové pojištění spadá pod Federální ministerstvo zdravotnictví a ženských otázek (BGF) a penzijní systém pod Federální ministerstvo sociálního zabezpečení, generací a ochrany spotřebitele (BSSGK). Služba pracovního trhu spadá pod Federální ministerstvo ekonomických věcí a práce (BWA). Rodinné dávky administrují daňové úřady pod gescí Federálního ministerstva sociálního zabezpečení, generací a ochrany spotřebitele.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
82
Rozhodné období a placení - zaměstnanci a zaměstnavatelé
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | poznámka | |
daň z mezd (wage tax) | měsíc | jde o daň sraženou zaměstnavatelem zaměstnavatel odvádí sraženou daň do 15. dne následujícího měsíce | - platí zaměstnanci a penzisté - kategorie příjmů: mzdy, platy a 13. a 14. plat | |
daň z příjmů | rok | podání přiznání → vyměření daně → oznámení o vyměření daně | pokud existují i příjmy ze zaměstnání, je daň sražená zaměstnavatelem započítána na daň z příjmů | - platí OSVČ - kategorie příjmů: - zemědělství a lesnictví - OSVČ - obchod a podnikání - zaměstnání - příjmy z investic do kapitálu - příjmy z pronájmu a leasingu - ostatní příjmy |
všechny druhy sociálního pojištění | měsíc | nejde o zálohu, ale o pojistné placené zaměstnavatelem v následujícím měsíci | ne | |
platba zaměstnavatele na rodinné dávky do vyrovnávacího rodinného fondu | měsíc | 4,5 % z objemu mezd | - | jedná se o daň z objemu mezd v klasifikaci Revenue Statistics OECD |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
83
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění
vyměřovací základ pojistného na | ||||||
důchodové pojištění | nemocenské pojištění | zdravotní pojištění | úrazové pojištění | poj. pro případ nezaměstnanosti | ||
základ daně z příjmu | - vazba na základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ale pro daň z příjmů existuje daleko větší rozsah odčitatelných položek - pro příjmy pod určitou hranici není pojistné u zaměst- nanců povinné - existuje max. hranice pro příjmy zahrnuté do VZ | - vazba na základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ale pro daň z příjmů existuje daleko větší rozsah odčitatelných položek - pro příjmy pod určitou hranici není pojistné u zaměst- nanců povinné - existuje max. hranice pro příjmy zahrnuté do VZ | neexistuje - je zahrnuto v nemocenském pojištění | - vazba na základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ale pro daň z příjmů existuje daleko větší rozsah odčitatelných položek - pro příjmy pod určitou hranici není pojistné u zaměst- nanců povinné - existuje max. hranice pro příjmy zahrnuté do VZ | - vazba na základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ale pro daň z příjmů existuje daleko větší rozsah odčitatelných položek - pro příjmy pod určitou hranici není pojistné u zaměst- nanců povinné - existuje max. hranice pro příjmy zahrnuté do VZ | |
vyměřovací základ pojistného na | důchodové pojištění | stejné | neexistuje - je zahrnuto v nemocenském pojištění | stejné, ale: - neplatí se za zaměstnance nad 60 let - neuvádí se nepovinná účast u malých příjmů | stejné, ale: - neplatí ženy nad 56 a muži nad 58 let | |
nemocenské pojištění | neexistuje - je zahrnuto v nemocenském pojištění | stejné, ale: - neplatí se za zaměstnance nad 60 let - neuvádí se nepovinná účast u malých příjmů | stejné, ale: - neplatí ženy nad 56 a muži nad 58 let | |||
zdravotní pojištění | neexistuje zdravotní pojištění - je zahrnuto v nemocenském pojištění | neexistuje zdravotní pojištění - je zahrnuto v nemocenském pojištění | ||||
úrazové pojištění | - neplatí ženy nad 56 a muži nad 58 let - existuje nepovinná účast u malých příjmů | |||||
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
pojištění daň z příjmu
12
10
8
meziroční změna v %
6
4
2
0
-2
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
meziroční přírůstek v % | |||||||||||||||
1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
HDP (b.c.) | 7,6 | 7,7 | 7,6 | 6,1 | 6,7 | 1,7 | -1,1 | 3,7 | 4,7 | 5,2 | 2,6 | 2,3 | 2,4 | 4,2 | 3,9 |
soc. a zdrav. pojištění (daně) | 7,9 | 10,7 | 7,4 | 8,3 | 5,3 | 3,6 | 3,1 | 3,4 | 3,7 | 2,9 | 3,0 | 1,7 | 2,5 | 4,1 | 3,8 |
daň z příjmů fyzických osob | 8,7 | 9,3 | 2,8 | 3,3 | 0,9 | 8,7 | 6,6 | 4,3 | 2,9 | 3,0 | 9,4 | -0,5 | 0,4 | 3,4 | 1,2 |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
84
2.3.7 Švédsko
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Financování daných rizik / událostí1
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného | z celkových příjmů VR2 | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | prostřednictvím zdanění příjmů fyzických osob a zaměstnavatelů (80% financí) na úrovni tzv. municipalit | zdravotní pojištění | ano | ano3 |
nemoc a mateřství - dávky | částečně hrazeno z daňových příjmů | nemocenské pojištění: rodičovské pojištění4 porodné hradí se: - z plateb pojistného placeného zaměstnavatelem - ze státního fondu5 | ano | |
invalidita | - | nemocenské pojištění | ano | |
stáří | - | důchodové pojištění | ano | |
pozůstalostní dávky | - | pozůstalostní pojištění se hradí obdobně jako nemoc. pojištění | ano | |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | pojištění při pracovních úrazech se hradí obdobně jako nemocenské pojištění | ano | |
nezaměstnanost | - | pojištění v nezaměstnanosti | ano | Ano - prostřednictvím členských příspěvků v odborech. Je to dobrovolný systém, avšak podporovaný státem. Asi 90 % zaměstnanců je členem některého z odborů. Dobrovolný systém pojištění je financován částečně z příspěvků členů. Zbytek je dotován ze státního rozpočtu. 6 |
Poznámky:
1 V roce 2004 příjmy z příspěvků na sociální zabezpečení pokryly téměř 90 % celkových výdajů. Díky úrokům z investic, kurzovým ziskům a dalším vládním fondům pro určité části sociálního zabezpečení překročily příjmy výdaje o SEK 104 mil.
2 S výjimkou starobního důchodu nesměřují příspěvky do speciálních fondů, ale do národního rozpočtu, odkud jsou dávky sociálního zabezpečení vypláceny.
85
3 Za každou návštěvu se platí od 60 SEK do 300 SEK, ale maximálně 900 SEK za 12 po sobě jdoucích měsíců, za léky se platí do 900 SEK za 12 sobě jdoucích měsíců, od 900 SEK do 1 800 SEK jsou léky dotované. Náklady, které platí pacient za dlouhodobou péči v nemocnici, nesmí být vyšší než 80 SEK na den.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
86
4 Pět druhů pojištění je financováno úplně nebo částečně prostřednictvím příspěvků na všeobecné sociální pojištění. Jedná se o rodičovské pojištění, nemocenské pojištění, pojištění při zdravotním úraze, vdovské a vdovecké pojištění a důchodové pojištění.
5 Některé typy pojistných plnění jsou financovány jenom z národních fondů. Sem patří příspěvek na dítě, příspěvek na domácnost a některé jiné příspěvky pro rodiny s dětmi a také příspěvky pro lidi s postižením, dále příplatek na bydlení pro důchodce nebo nemocné lidi či lidi s pohybovým omezením. Asistenční příspěvky vyplácejí částečně municipality.
6 Původní důvod, proč byl zaveden dobrovolný systém, je myšlenka „pomoz si sám“. Je úzce spjat se strategickým cílem zvýšit zájem o členství v odborových svazech. Výhoda systému je v tom, že odborové organizace mají větší možnost převzít sociální odpovědnost a přispět k znovu zaměstnání nezaměstnaných. Nevýhoda systému je, že nezaměstnaní nemohou počítat s tím, že budou spadat pod obecný systém, který je charakteristický pro ostatní části současného systému sociálního pojištění ve Švédsku.
Švédsko
dobrovolné pojištění pro případ nezaměstnanosti
základní pojištění v nezaměstnanosti
Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti a komunikace
zdravotní a rodičovské pojištění
pojištění při pracovním úrazu
důchodové pojištění (starobní, invalidní, vdovský)
částečný invalidní důchod rodinný přídavek
Národní rada pro zdraví a sociální péči
stomatologická péče
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Diagram (schéma financování)
sociální pomoc
zdravotní pojištění
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
Národní rada pro pracovní trh
Švédská agentura sociálního pojištění
fondy pojištění v nezaměstnanosti
krajské úřady
municipality
87
Pramen: Council of Europe (2005), překlad autor.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
88
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
▪ úroveň dávek je určena zákonem*
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | zdravotní péče je hrazena převážně z daní a doplácena pacienty zákon z roku 1931 zákon z roku 1962 všeobecné sociální zabezpečení | - Některé benefity jsou financovány zcela z národních fondů. Jedná se například o přídavky na děti, přídavky na domácnost a některé další benefity pro rodiny s dětmi, stejně tak jako benefity pro postižené. - Tzv. udržovací podpora (maitenance support) je hrazena z daní z té části, kterou nepokryjí příspěvky pojištěných. - Asistenční dávky jsou financovány municipalitami. - Pět typů pojištění je financováno zcela nebo alespoň z části z veškerých příspěvků na sociální zabezpečení - jedná se o rodičovské pojištění, nemocenské pojištění, pojištění při pracovních úrazech, vdovské dávky a sociální pojištění. - S výjimkou starobních dávek jsou příspěvky přesunuty do specifického fondu, ale jdou přímo do národního rozpočtu, ze kterého jsou benefity vypláceny. |
nemoc a mateřství - dávky | zákon z roku 1891 zákon z roku 1962 všeobecné sociální zabezpečení zákon z platný k 1. lednu 1992 nemocenské dávky od zaměstnavatelů | |
invalidita | zákon z roku 1913 zákon z roku 1962 všeobecné sociální zabezpečení | |
stáří | zákon z roku 1913 zákon z roku 1962 všeobecné sociální zabezpečení zákon z roku 1979 dílčí penze | |
pozůstalostní dávky | zákon z roku 1913 zákon z roku 1962 všeobecné sociální zabezpečení zákon z roku 1988 pozůstalostní dávky | |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | zákon z roku 1901 zákon z roku 1976 platný pro nehody a úrazy, které se staly po 1. červenci 1977 | |
nezaměstnanost | zákon pro pojištění v nezaměstnanosti a o fondech v pojištění v nezaměstnanosti z 29. května 1997 a královské nařízení z 13. listopadu 1997 |
* Výše dávek je stanovena zákonem buď jako pevná částka pro všechny nebo musí odpovídá určitému procentu z příjmu pojištěnce.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | systém zdravotní péče | ano | ano | osoby do 20 let* | ano | ano | |||
nemoc a mateřství - dávky | nemocenské, rodičovské pojištění | ano | osoby starší 20 let | 10,15 % rodičovské pojištění - 2,2 % | 11,12 rodičovské pojištění - 2,2 % | ||||
invalidita | v rámci nemocenského pojištění | viz nemoc a mateřství - dávky | viz nemoc a mateřství - dávky | viz nemoc a mateřství - dávky | viz nemoc a mateřství - dávky | ||||
stáří | důchodové pojištění | ano | ano | 10,21 % | 10,21 % | ||||
pozůstalostní dávky | pozůstalostní pojištění | ano | 1,7 % | 1,7 % | |||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | pojištění při pracovních úrazech | ano | ano | 0,68 % | 0,68 | ||||
nezaměstnanost | pojištění v nezam. | ano | 4,45 % | 1,91 % | odbory | ||||
rodinné pojištění | financováno z nemocenského a rodičovského pojištění | viz nemoc a mateřství - dávky | viz nemoc a mateřství - dávky | viz nemoc a mateřství - dávky | viz nemoc a mateřství - dávky | ||||
jiné | Kromě uvedených sazeb platí zaměstnavatelé a OSVČ rovněž tzv. „General salary contribution“ ve výši 3,07 % | ||||||||
89
* Osoby do 20 let mají zdravotní péči zdarma.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
90
Správci (výběrčí místa) pojistného na sociální a zdravotní pojištění
orgány | rozsah | poznámka | |
daň z příjmu | Národní daňový úřad | výběr daní | |
kryté riziko/událost | |||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Národní daňový úřad Národní rada pro zdraví a sociální péči | výběr centrálně zajišťuje správu pojistného, dostává informace od bank o platbách pojistného | Většina sociálních dávek je spravována veřejnou správou sociálního pojištění. Výjimkou je pojištění v nezaměstnanosti. Každá oblast (okres) má správu sociálního pojištění s několika lokálními pobočkami. Pobočky nemají žádné vlastní peníze a nehrají žádnou roli ve financování systému. Správa fondu se děje na městské, okresní a národní úrovni prostřednictvím výnosů z daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Správy sociálního pojištění jsou podřízeny Národní radě sociálního pojištění, která rozhoduje a reguluje aplikaci předpisů o sociálním zabezpečení. V některých případech na provádění sociálního zabezpečení dohlíží i Národní rada pro zdravot- nictví a sociální péči, jejíž role je však omezena samostatností městských a okresních správ. Na úrovni vlády je za celý systém odpovědné Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Stejná odpovědnost v oblasti pojištění v nezaměstnanosti je dána Ministerstvu průmyslu, zaměstnanosti a komunikace. |
nemoc a mateřství - dávky | Národní daňový úřad Úřad pro sociální pojištěn | výběr správa pojistného | |
invalidita | Národní daňový úřad Úřad pro sociální pojištění | výběr správa pojistného | |
stáří | Národní daňový úřad Úřad pro sociální pojištění | výběr správa pojistného | |
pozůstalostní dávky | Národní daňový úřad Úřad pro sociální pojištění | výběr správa pojistného | |
pracovní úrazy a nemoci z povolání | Národní daňový úřad Úřad pro sociální pojištění | výběr správa pojistného | |
nezaměstnanost | Národní daňový úřad Úřad pro sociální pojištění | výběr správa pojistného |
Rozhodné období a placení
rozhodné období | placení záloh | povinnost (možnost) podávat „přiznání“, možnost zúčtování zaměstnavatelem | |
daň z příjmu | kalendářní rok | u zaměstnanců platí zaměstnavatel ze mzdy | do 2. května roku následujícího po roce, za který se přiznání podává |
důchodové pojištění | kalendářní měsíc | u zaměstnanců platí zaměstnavatel ze mzdy | |
nemocenské pojištění | kalendářní měsíc | u zaměstnanců platí zaměstnavatel ze mzdy | |
zdravotní pojištění | |||
úrazové pojištění | kalendářní měsíc | u zaměstnanců platí zaměstnavatel ze mzdy | |
pojištění pro případ nezaměstnanosti |
Sloučení daňového a vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
vyměřovací základ pojistného na
základ daně z příjmu
vyměřovací základ pojistného na
důchodové pojištění
nemocenské pojištění
zdravotní pojištění
91
úrazové pojištění
důchodové pojištění
stejné
nemocenské pojištění
stejné stejné
zdravotní pojištění
úrazové pojištění
stejné stejné
stejné
poj. pro případ nezaměstnanosti
ne - pojištění pro případ nezaměstnanosti je relativně samostatný systém, výběr pojistného je spojen s dobrovolnými příspěvky do fondu
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Meziroční přírůstky HDP, inkasa pojistného (daní) na sociální (vč. zdravotního) zabezpečení a daní z příjmů fyzických osob
HDP
pojištění daň z příjmu
25
20
15
meziroční změna v %
10
5
0
-5
-10
-15
-20
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
meziroční přírůstek v % | |||||||||||||||
1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | |
HDP (b.c.) | 8,4 | -0,9 | -15,9 | 6,2 | 5,7 | 12,1 | 2,5 | 1,2 | 6,8 | 10,3 | -5,8 | 4,7 | 4,1 | 4,6 | 2,1 |
soc. a zdrav. pojištění (daně) | 9,7 | -4,3 | -8,5 | 6,9 | 12,4 | 10,3 | 4,4 | 3,3 | -7,5 | 24,6 | 6,3 | 2,6 | 1,1 | 2,4 | 3,9 |
daň z příjmů fyzických osob | 0,2 | -5,8 | 1,5 | 7,5 | 9,7 | 5,1 | 7,5 | 6,0 | 11,6 | 3,3 | -3,4 | -0,7 | 6,2 | 6,2 | 5,8 |
Pramen: Eurostat (2006), OECD (2006), vlastní úprava a výpočty.
92
2.3.8 USA
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
Financování daných rizik / událostí
riziko / událost | hradí veřejný sektor | |||
z daní | z pojistného a) uveďte z jakého (včetně názvu), b) koncentrace pojišťoven v daném systému | z celkových příjmů veřejných rozpočtů | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Social Security Tax - Medicare Tax | - | ano (federální daně a daně jednotlivých států) - pro nízko- příjmové a jiné skupiny splňující určitá kritéria (spadají do systému Medicaid, Medicare, Veterans Health Administration, SCHIP nebo se jedná o neodklad- nou péči, kdy je bezprostředně ohrožen život) | okolo 2/3 ekon. aktivních obyv. USA je pojištěna u soukromých zdravotních pojišťoven (70-80 % z toho prostřednictvím zaměstnavatele) |
nemoc a mateřství - dávky | - | - | - neexistuje žádný národní program - A welfare fund - státní nemocenské fondy nebo státní fondy pro invalidní | - sdružení zaměstnanců či zaměstnavatelů - soukromá pojišťovna (možnost zaměstnavatele se proti tomuto riziku pojistit) |
invalidita | Social Security Tax1 | - | ano | - |
stáří | ||||
pozůstalostní dávky | ||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - | - | ano, zaměstnavatelé se sami pojišťují | |
nezaměstnanost | - federální daň2 finan- cuje administrativní náklady a některé dávky - státní daně ze mzdy financují náklady většiny dávek | - | ano | - |
- potravinové poukázky - dotace na bydlení | - | - | ano | - |
93
1 Daňové zajištění (naplnění) Social Security Actu prostřednictvím Federal Insurance Contributions Act (FICA). 2 Federal Unemployment Tax Act (FUTA)
The Internal Revenue Service of the Department of Treasury
soukromé zdroje
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
94
Diagram (schéma financování)
invalidita, stáří, pozůstalostní dávky / důchod
nezaměstnanost
nemoc
- zdravotní péče
pracovní úrazy a nemoci z povolání
USA
Vztah mezi výběrem pojistného a dávkami
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
▪ úroveň dávek se neřídí objemem výběru pojistného
95
▪ úroveň dávek je určena zákonem
riziko / událost | zákon | případný deficit financuje | využití případného přebytku |
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Social Security Act (1935)1 | v současné době bez deficitu (viz „Co se děje s případným přebytkem“) | a) Hospital Insurance (HI) Trust Fund (v období příštích deseti let je plánován přebytek, který je akumulován; od roku 2010 se očekává deficit, který bude kryt cca do roku 2018 nahromadě- nými přebytky z minulých let) b) Supplementary Medical Insurance (SMI) Trust Fund (je ze své podstaty vyrovnaný, neboť výše příspěvku příjemce a příspěvek ze vše- obecných příjmů VS je plánován ročně tak, aby bylo dosaženo rovnováhy či alespoň mírného přebytku2) |
nemoc a mateřství - dávky | - | - | - |
invalidita | Social Security Act (1935) | v současné době bez deficitu (v případně deficitu by byl federální systém financován z rozpočtu) | - do roku 2040 se plánují vyčerpat rezervy3 - zákonem je určeno, že přebytky jsou investo- vány do vládních cenných papírů nesoucích úrok (především do U.S. Treasury bonds); úroky plynoucí z těchto cenných papírů jsou připisovány fondu; cenné papíry mohou být splaceny, kdykoli je to třeba k úhradě nákladů fondu. |
stáří | |||
pozůstalostní dávky | |||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | - Federal Employees' Compensation Act (1908) - platné zákony vydány státy před rokem 1920 | - | - |
nezaměstnanost | - The Social Security Act 1935 - federální zákon - všechny státy mají samostatné zákony4 (1932-1937) - pro federální zaměstnance v civilních složkách The Unemployment Compensation for Federal Employees program5 - Self Employment Assistance6 - Unemployment Compensation for Ex- service members7 - Disaster Unemployment Assistance8 - Trade Readjustment Allowances9 |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
96
Poznámky:
1 Social Security:
1. Old-age, Survivors, Disability
2. a) Medicare (určen pro občany USA starší 65 let a pro určité skupiny chronicky a tělesně postižených)
- Part A Hospital Insurance hradí nemocniční péči, v omezené míře také služby sanatorií a část domácí zdravotní péče
- Part B Medical Insurance hradí lékařské a další ambulantní zdravotnické služby atd.
- Prescription Drug Coverage
b) Medicaid - zahrnuje neodkladnou akutní i dlouhodobou péči chudých občanů a některé preventivní služby
c) Veterans Health Administration
d) The State Children's Health Insurance Program (SCHIP)
2 Van de Water, Lavery (2006).
3 Reno, Cardwell (2006).
4 Každý stát si spravuje (State Unemployment Insurance agency - viz http://www.ows.doleta.gov/map.asp) svůj vlastní Unemployment Insurance Program v mezích federálního zákona. Obecně je výše dávek vypočtena jako procento výdělku za posledních 52 týdnů, výše dávek je omezena v každém státě stropem. Dávky podléhají zdanění (Federal Income Tax – 10 %), beneficient si však může zvolit, že daň bude vybírána srážkou State Unemployment Insurance agency.
5 Administrovaný dílčími státy jako agenty federální vlády. Tento program funguje na stejných principech jako State Unemployment Insurance. Nejsou zde srážky ze mzdy federál. zaměstnanců.
6 Speciální program pro nezaměstnané, aby začali sami podnikat. Dané státy (Delaware, Maine, Maryland, New Jersey, New York, Oregon a Pensylvánie) poskytují týdně příspěvek „nezaměstnané začínající OSVČ“.
7 Dávky pro bývalé vojáky. Tento federální program je administrovaný podobně jako Unemployment Insurance Program.
8 Dotace zaměstnancům a OSVČ, kteří ztratili zaměstnání nebo bylo přerušeno v důsledku nějaké katastrofy, kterou pro tento účel označí prezident USA. Administrovaný podobně jako Unemployment Insurance Program.
9 Program finanční podpory pro ty, již vyčerpali „dávky v nezaměstnanosti“ a jejichž povolání jsou zasažena dovozy ze zahraničí (patří sem The Federal Trade Act, ze kterého je poskytována Trade Adjustment Assistance (TAA), dále speciální dávky plynoucí z The North American Free Trade Agreement (NAFTA) - NAFTA Transitional Adjustment Assistance (NAFTA-TAA).
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
97
Povinní účastníci systému - pojištěnci a plátci
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna- vatelé | OSVČ | ostatní | VS1 | ||
nemoc a mateřství - zdravotní péče | Social Security a) Medicare b) Medicaid c) SCHIP2 d) Veterans Health Admini- stration | - | - | systém kryje potřebné a splňující kritéria ad a) určen pro ob- čany USA starší 65 let a pro určité skupiny chronicky a tělesně postiže- ných3 ad b) zahrnuje neodkladnou akutní i dlouho- dobou péči o chudé občany a některé prevent. služby ad c) kryje děti ad d) kryje veterány | 1,45 %4 výdělku (earnings) (od r. 1993 bez max.) | 1,45 % mzdy (payroll) (od r. 1993 bez max.) | 2,9 % přiznaných příjmů (od r. 1993 bez max.) | penzisti přispívají 78,20 USD měsíčně | hradí náklady spojené s hospitalizací pro určité nepojištěné starší osoby |
nemoc a mateřství - dávky | není národní program, benefity mohou být poskytovány na státní úrovni (Rhode Island, California, New Jersey, New York, a Hawaii) | není národní program | |||||||
invalidita (2006) | Social Security | ano | ano5 | speciální systémy pro železniční a federál.zaměstnance a mnoho zaměst. státních a místních vlád | 6,2 %6 výdělku (maximálně však 94 200 USD ročně) | 6,2 % mzdy (maximálně však 94 200 USD ročně) | 12,4% výdělku (max. však 94 200 USD ročně) 7 | kryje celkové náklady na starob. penze (testované dávky) | |
stáří (2006) | |||||||||
pozůstalostní dávky (2006) | |||||||||
pracovní úrazy a nemoci z povolání | Federal Employees' Compensation Act (1908) | obecně zaměst. v prům. a v obchodě a většina zaměst. státního sektoru8 | jednotlivé státy mohou po zaměstna- vateli vyžadovat platbu na tento druh pojištění | - | „nominální“ příspěvky v několika státech | ve většině států kryjí celkové náklady a v ost. státech hradí většinu nákladů, financováno prostř. buď příspěvků na pojištění (lišících se dle stupně rizika), nebo se sami pojišťují9 | ne | - | žádné |
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
98
pokračování
riziko / událost | název systému | pojištěnci | plátci | ||||||
zaměst. | OSVČ | ostatní | zaměst. | zaměstna-vatelé | OSVČ | ostatní | VS1 | ||
nezaměstnanost | Unemployment Insurance a) federální daň b) dále v některých státech je povinnost platit státní „Unemployment tax“ 10 | ano | obecně ne (výjimka Self Employment Assistance) | - | a) ne b) ne (výjimkou je Aljaška, New Jersey11 a Pensylvánie12) | zaměstnavatelé13 platí: a)„Unemployment tax” ze zdanitelné mzdy (max. však ze 7 000 USD ročně): 6,2 %14 b) zaměstnavatelé, kteří platí státní „Unemployment tax” obdrží kompenzační kredit až do výše 5,4 % mzdy (tzn. na federální „Unemployment tax”zbude alespoň 0,8 % mzdy (6,2 – 5,4 = 0,8), což činí maximálně 56 USD za rok), sazba se pohybuje v intervalu 0-10 % | ne | - | a) výnosy z federál. daně jsou použity na administraci státních programů koupen- zací v nezam., půjček státům k financování dávek v nezam. nebo k financování rozšířených programů dávek b) výnosy z daní jednotlivých států jsou použity na dávky v nezam. |
Poznámky:
1 Ve smyslu „Government”.
2 The State Children's Health Insurance Program (SCHIP) – systém je financovaný z federálních a státních zdrojů jednotlivých vlád, administrovaný na státní úrovni. Každý stát si (v rámci určitých „Federal guidelines“) vytváří program, cílové skupiny, benefity, úroveň plateb, atd.
3 Systém se dělí na Hospital Insurance (hradí nemocniční péči, v omezené míře také služby sanatorií a část domácí zdravotní péče), Medical Insurance (hradí lékařské a další ambulantní zdravotnické služby atd.) a Prescription Drug Coverage.
4 Historický vývoj sazeb: od r. 1974 do r. 1977: 0,90 %, v r. 1978: 1,00 %, 1979-1980: 1.05 %, 1981–1984: 1,30 %, v r. 1985 1,35 %, od roku 1986
(včetně): 1,45 %.
5 Výjimky: zaměstnanci v primárním sektoru a domáčtí zaměstnanci, některé kategorie OSVČ (je-li jejich čistý roční příjem nižší než 400 USD) a někteří federální zaměstnanci najmutí před rokem 1984.
6 Historický vývoj sazeb: od r. 1984 do r. 1987: 5,7 %, od r. 1988 do r. 1989: 6,06 %, po roce 1990 (včetně): 6,2 %.
7 Maxima jsou automaticky upravována na základě mzdové úrovně.
8 Speciální programy pro pracovníky v primárním sektoru a domácké zaměstnance + speciální federální program pro horníky.
9 Průměrné náklady (rok) cca 1,58 % vyplacených mzdových prostředků.
10 Upraveno zákony jednotlivých států. Takto získané prostředky jednotlivými státy lze použít výlučně na dávky v nezaměstnanosti.
11 Základ daně odpovídá stejnému základu jako u zaměstnavatele. Sráží a odvádí zaměstnavatel.
2. Mezinárodní srovnání systémů zdrojového krytí důchod. a zdravot. zabezpečení
12 Příspěvek zaměstnance se počítá z celkových hrubých mezd placených zaměstnancům (total gross covered wages paid for employment).
13 Zaměstnavatel je subjektem Federal Unemployment Tax, jestliže v předcházejícím nebo v současném roce objem vyplácených mezd zaměstnancům (nevztahuje se na domácké zaměstnance a zemědělce- viz dále) dosáhl ve čtvrtletí předcházejícího nebo současného roku alespoň částky 1 500 USD nebo zaměstnává/zaměstnával alespoň jednoho zaměstnance alespoň po část jednoho dne během 20 či více odlišných týdnů („or more different weeks”) v roce současném a nebo předcházejícím.
Zaměstnavatelé domáckých zaměstnanců mají povinnost odvádět tuto federální i státní daň jen v případě, že vyplácená mzda v penězích je vyšší než 1 000 USD v jakémkoliv čtvrtletí současného či předcházejícího roku.
Pozn.: Domáckým zaměstnancem rozumíme zaměstnance, který vykonává služby v soukromých domácnostech, jakými jsou např.: hlídání dětí, pečovatelské služby, úklidové služby, řízení, zdravotní poradci, zahradníci, chůvy, soukromé zdravotní sestry.
Zaměstnavatelé pracovníků v zemědělství jsou povinni platit tuto federální daň, jestliže: a) vyplácená peněžní mzda jednomu zaměstnanci je vyšší než 20 000 USD v jakémkoliv kalendářním čtvrtletí současného či předcházejícího roku; b) nebo jestliže zaměstnává/zaměstnával alespoň 10 zaměstnanců v zemědělství během současného či minulého roku alespoň po část jednoho dne během libovolných 20 či více odlišných týdnů v roce předcházejícím či současném.
99
14 Historický vývoj sazeb: nejprve byla sazba rovna 1,0 % (efektivní sazba 0,1 %) celkové mzdy pracovníka. V roce 1940 došlo ke zvýšení na 3,0 % (2,7 % efektivně) ze mzdy a k zavedení stropu 3 000 USD. Sazba se pak nadále příležitostně několikrát zvyšovala. Strop pro výpočet daně byl v roce 1972 navýšen na 4 200 USD, v roce 1978 na 6 000 USD a v roce 1983 na 7 000 USD.