Obsah

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra mezinárodního a evropského práva

Bakalářská práce Mezinárodní franchisingová smlouva

Xxxxx Xxxxxxx 2006

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mezinárodní franchisingová smlouva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny“.

Obsah

Obsah 2

Abstract 4

Úvod 5

1 Vymezení pojmu franchisingu 7

1.1 Definice franchisingu 7

1.2 Charakteristické znaky franchisingu 10

1.3 Druhy franchisingu 11

1.4 Výhody a nevýhody franchisingu 14

2 Právní režim franchisingu 16

2.1 Evropský kodex etiky franchisingu 16

2.2 Nařízení komise Evropského Společenství 18

2.3 Franchizové svazy 18

2.4 Evropská franchisová federace (EFF) 19

2.5 Česká asociace franchisingu 19

2.5.1 Hlavní cíle, úkoly asociace a služby členům 20

3 Franchisová smlouva a manuál 22

3.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy 23

3.2 Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě 24

3.3 Obsah tzv. přímé franchisingové smlouvy 26

Oddíl 1. Úvodní ustanovení 27

Oddíl 2. Předmět smlouvy 27

Oddíl 3. Rozsah a doba trvání smlouvy 29

Oddíl 4. Práva a povinnosti smluvních stran 30

Oddíl 5. Franchisové poplatky 32

Oddíl 6. Vzhled prodejních místností a školení franchisanta 33

Oddíl 7. Reklama 35

Oddíl 8. Ochrana tzv. nehmotných statků 36

Oddíl 9. Ostatní ujednání 37

Oddíl 10. Ukončení smluvní spolupráce 40

Oddíl 11. Závěr 42

Závěr 43

Seznam literatury 45

Základní pojmy a použité zkratky 47

Abstract

This thesis analyses franchising in a general level, considers a determination of a legal framework, characteristics and the subsequent implementation of a franchise contract. The intent of the thesis is to explain the principles and methods by which franchising functions, especially in terms of law, and breaks down the franchise contract as the legal basis of a franchise’s functioning.

In the analysis this work considers the interpretation of the institution franchising, its characteristic signs – types, determinate legal framework with participation of competent bodies or institutions, determines specifics of the franchise contract and its subsequent implementation on a domestic and international (European) scale. The primary focus is on the construction of the franchise contract as the legal basis of the functioning of cooperation on franchising principles. The aspects of franchising connected with protection of economic competition are are completely excluded.

Úvod

Pro Českou republiku devadesátá léta dvacátého století znamenají mimo jiné i proces směřující k vytvoření a stabilizování fungující tržní ekonomiky. Velké změny zaznamenávají především podnikatelské aktivity. Ty, které do konce osmdesátých let fungovaly přestávají odpovídat potřebám reálného tržního prostředí. Proto se stále více do popředí zájmů podnikatelských subjektů všech stupňů dostávají v České republice zatím poměrně málo známé, ale ve světě již fungující, vyzkoušené a osvědčené podnikatelské nápady, myšlenky, styly a metody. K takovým lze řadit i podnikatelský systém, kterému nejedna velká firma vděčí za svůj celosvětový věhlas a nejeden střední a drobný podnikatel za svůj úspěch a dobré postavení v boji s konkurencí. Tento systém se nazývá FRANCHISING.

Xxxxxxx Xxxx, bývalý viceprezident Evropské franchisové federace, vyjádřil podstatu franchisingu těmito slovy: „… Lepší je jednou řádně myslet a stokrát to uplatnit, než stokrát myslet a stokrát uplatnit … Franchising je systém, ve kterém místo, aby sto drobných podnikatelů přemýšlelo o nejlepší formě podnikání, je pro ně výhodnější převzít již vymyšlenou a prověřenou formu ve franchisové systému.“1

Cílem bakalářské práce je snaha formou pojednání analyzovat

franchising v obecné rovině, vymezení právního režimu, charakteristika a následná realizace franchisingové smlouvy.

Po konzultaci s vedoucím práce, mi byly stanoveny následující výchozí a omezující podmínky: v analýze se zabývat interpretací pojmu franchising, jeho charakteristickými znaky – druhy, vymezit jeho právní režim s podíly kompetentních orgánů či institucí, determinovat specifika franchisingové smlouvy a jeho následnou implementaci ve vnitrostátním a mezinárodním (evropském) měřítku. Hlavní pozornost by měla být věnována konstrukci franchisingové smlouvy, jako právního základu fungování kooperace na principech franchisingu. Zcela by měly být abstrahovány aspekty franchisingu z roviny ochrany hospodářské soutěže.

1 Xxxxx, X. Systém, který přináší jistotu. Praha : Českomoravský PROFIT Speciál, 1993, č. 47,

s. 7.

Abych co možná nejlépe dosáhl stanoveného cíle bakalářské práce, využil jsem proto následující metody vědeckého zkoumání:

Analýza – dovoluje myšlenkové rozebrání, rozdělení zkoumaného problému na části, jejich následné definování, myšlenkové uchopení a odlišení jejich vlastností. Díky aplikaci analýzy na řešený problém mohu lépe postihnout samotnou podstatu problému, rozebrat si zjištěné aspekty či vlastnosti řešeného problému.

Syntéza – sloučení jednotlivostí, prvků díky kterým je možno vyvodit závěr o daném jevu či problému. Syntézou slučuji dílčí úkoly a jejich prvky, jejímž prostřednictvím jsem mohl vydedukovat závěry o daném problému.

V průběhu zadané práce nastala potřeba analyzovat současný stav problematiky. To mi umožnilo proniknout do problému, definovat spolu se syntézou některé skutečnosti a vytvořit si dostatečný obzor pro následné řešení tématu.

V hlavní a nejrozsáhlejší části bakalářské práce vstupuje do popředí metoda analýzy. Zde šlo především o to, abych nabyté vědomosti a získané informace, poté co jsem si je důslednou analýzou utřídil, ujasnil a definoval, dokázal vhodně shrnout a utřídit, aby výsledný produkt byl přehledný, souvislý a měl logickou posloupnost.

Využitím shora uvedených metod bylo možné zadané téma bakalářské práce lépe vystihnout a pochopit vazby mezi jednotlivými fakty.

1 Vymezení pojmu franchisingu

1.1 Definice franchisingu

V současné době neexistuje jednotná a univerzální definice franchisingu, protože různé formy franchisových systémů, rozvoj jednotlivých prvků franchisingu i odlišnosti legislativy v různých zemích, vedou k rozdílným definicím. Podle mého názoru za nejlépe propracované definice franchisingu lze považovat definice Německého franchisového svazu (DFVe.V.), Mezinárodní asociace amerických franchisorů a především Evropské franchisové federace.

Německý franchisový svaz definuje franchising takto:

“Franchising je vertikálně – kooperativně organizovaný odbytový systém právně samostatných podnikatelů na bázi smluvních dlouhodobých závazků. Tento systém vstupuje na trh jednotně a vytváří se prostřednictvím vzájemného plnění partnerů patřících do jednoho systému a kontrolním systémem. Franchisorův souhrn podmínek pro poskytnutí franchisingu se nazývá franchisový balík (franchise package). Je sestaven z nákupního, odbytového a organizačního konceptu, využívání ochranných práv, výchovy franchisanta, závazku franchisorů podporovat aktivně franchisanta a průběžně rozvíjet tuto koncepci. Xxxxxxxxxxx vystupuje vlastním jménem a na vlastní účet. Má právo a povinnost využívat franchisový balík za úplatu. Jako výkonnostní příspěvek dodává práci, kapitál a informace.“2

Podle doporučení Mezinárodní asociace amerických franchisorů je

xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx jako „smlouva nebo dohoda, ústní nebo písemná, mezi dvěma nebo více partnery, kde:

a) se franchisantovi poskytuje právo podle marketingového plánu sestaveného franchisorem, poskytovat služby nebo prodávat výrobky, a

b) řízení podnikání podle určitých plánů nebo systémů je spojeno s označením výrobků, služeb a obchodního jména, reklamních a obchodních symbolů, pomocí kterých jsou jednotliví franchisoři nebo smluvní podnikatelé rozeznatelní, a

2 Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. München, 1992

c) franchisant se zavazuje přímo nebo nepřímo platit konkrétní částku za poskytnutí franchisingu.“3

Tato definice neodpovídá zcela charakteru franchisingu, neboť zde chybí

důležité oprávnění franchisorů kontrolovat dodržování svého systémového konceptu a prosazovat jeho přesné dodržování.

Asi nejvýstižnější charakteristiku franchisingu je možno nalézt u Evropské franchisové federace, která franchising definuje jako „určitou formu smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné stráně stojí franchisový podnikatel

„franchisor“ a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů „franchisantů“. Franchisor splňuje následující znaky:

a) Podnik nese obchodní jméno, slovní označení nebo symbol (případně ochrannou známku) pro výrobní, obchodní činnost nebo činnost služeb, ale také symbol zkušeností, vědomostí (know-how) a franchisant je oprávněn je využívat.

b) Podnik disponuje určitými výrobky nebo druhem služeb v přesně určeném rámci a originální obchodní koncepci, kterou může franchisant přebrat a využívat. Tato koncepce je založena na specifických a vyzkoušených obchodních technikách. Protože má franchisant k dispozici právo využívat obchodní jméno, obchodní koncepci, technologii a know-how franchisorů, je tento systém daleko dokonalejší než systémy jiné, např. koncesní nebo licenční.“4

Závěrem lze z výše uvedených definic franchisingu shrnout, že franchising

je forma podnikání, založená na vytváření kooperačních vztahů. Je jednou z nejrozšířenějších forem vertikální spolupráce velkých a malých firem. Zakladatel systému, franchisor, představuje jádro tvořící koordinační centrum celého systému. Je původcem a majitelem podnikatelského nápadu, který se dále stává předmětem obchodu. Na druhé straně stojí příjemce franchisingu, franchisant, představuje partnera, který kupuje určitý výrobek, službu, recept. Nejedná se samozřejmě jen o samotný výrobek, ale především o ochrannou známku, se kterou se kupuje

3 Xxxxxxxx, X., Xxxxxxxxx, Z. Viete čo je franchising? 1. vydání. Bratislava : Vydavatelství Elita, 1991, 40 s.

4 Xxxxx, X. Základy franchisingu. Přednáška. Praha, 3 .6. 1992.

kompletní „image“ firmy. Vzájemné vztahy mezi franchisorem, jednotlivými franchisanty a ostatními subjekty na trhu, kterými jsou např. banky nebo dodavatelé a přepravci, vytvářejí spolu fungující franchisový systém, který lze jednoduše označit slovem franchising.

V České republice se v roce 1998 franchisingem zabýval Vrchní soud v Praze (rozhodnutí ze dne 28.4.1998, SJS 725/2000, 7 A 170/95), který ve svém rozhodnutí uvedl definici franchisingu, resp. franchisingové smlouvy tak, že předmětem franchisingové smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a dalších průmyslových práv poskytovatelem příjemci za to, že příjemce výsledky svého podnikání uvede na trh; obě smluvní strany se stávají partnery, jde o vertikální dlouhodobý vztah, přinášející oběma zisk a vyvážené výhody; příjemce podniká pod jménem poskytovatele zavedeným na trhu a s jeho pomocí získává právo užívat jeho ochrannou známku, image a zkušenosti. Poskytnutá licence opravňuje příjemce k provozování vlastního podniku na základě ověřeného podnikatelského konceptu poskytovatele, jeho know-how a pod jeho jménem. Poskytovateli pak náleží jednorázový poplatek za poskytnutí licence a průběžný franchisingový poplatek z měsíčního obratu (nebo z čisté tržby, hrubých výnosů apod.), stanovený procentuálně. Podnikatelská suverenita příjemce franchisy je omezena smluvně založenou povinností užívat komplexní návod k podnikání smlouvou poskytnutý a strpět kontrolu poskytovatele stran jeho plnění a stran správného vyúčtování poplatků a jejich placení, jeho výhodou jako začínajícího podnikatele naopak je, že se zavádí pod známým jménem, známou značkou, dostává návod „jak na to“, a je mu poskytnuta pomoc v rámci školení, a to i stran vedení účetnictví, zajištěna je i reklama. Smlouva sama obsahuje prvky různých smluvních typů (např. licenční smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o použití know-how). Práva a povinnosti partnerů jsou v korelaci, jde o vyvážený stav, a to i stran platebních podmínek. Jde zásadně o vztah samostatných podnikatelů, podnikatelská samostatnost příjemce je omezena toliko smlouvou co do užití jména poskytovatele přijatého konceptu provozování určité činnosti

(prodeje určitých výrobků, poskytování služeb), jde však o podnikání na vlastní odpovědnost a riziko.5

1.2 Charakteristické znaky franchisingu

- dlouhodobá smluvní spolupráce franchisora a franchisanta,

- vertikálně organizovaná struktura systému,

- právní a částečně podnikatelská samostatnost franchisanta,

- poskytnutí práva užívat ochrannou známku, obchodní firmu (jméno) franchisora, obchodní znašku jeho výrobků, služeb nebo technologií, výrobní a obchodní tajemství, know-how, image, zkušenosti, odbytové a marketingové programy,

- povinnost franchisanta jednat stanoveným způsobem,

- právo franchisora řídit a kontrolovat franchisový systém

- podpora franchisora při výstavbě a vedení podniku.6

Ucelenější systém znaků vypracoval Německý franchisový svaz. Mezi nejdůležitější znaky, které jsou obsaženy v informačním letáku tohoto svazu, řadí:

1. Systém odbytu

- decentralizovaný odbyt

- právně samostatné území

2. Program činnosti

- Systém franchisora (franchisový balík)

o vybavení podniku

o využívání ochranných práv

o koncepce nákupu, odbytu a organizace

o další rozvoj systému

o aktivní podpora

- Systém franchisanta

5 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 4. 1998, SJS 725/2000, 7 A 170/95 (Soudní judikatura, 2000, č. 6, s. 351) – k výkladu pojmu „plnění běžných úkolů“ a „franchising“

6 Xxxxx, X. Základy franchisingu. Přednáška. Praha, 3 .6. 1992.

o pracovní složka

o kapitálová složka

o informační složka

3. Vertikálně – kooperativní organizace

- přísná organizace

- intenzivní spolupráce

- vertikální dělba práce

- systém kontroly

4. Jednotné vystupování

- jméno (ochranná známka)

- společná strategie

- jednotná image

5. Právní samostatnost

- podnikatelská iniciativa

- podnikání pod vlastním jménem a na vlastní náklady

6. Smluvní dlouhodobé vztahy

- dlouhodobá vzájemná spolupráce

- práva a povinnosti franchisora

- práva a povinnosti franchisanta

- regulace plateb7

1.3 Druhy franchisingu

Franchising, jako marketingovou metodu sloužící k distribuci výrobků, služeb nebo technologií, lze klasifikovat podle několika hledisek.

a) hledisko historické

- Historicky nejstarší typ je tzv. výrobkový franchising, který představoval povolení na prodej určitých značkových výrobků (např.

7 Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. München, 1992

automobilů, nápojů) a franchisant obdržel od franchisora přesný popis výrobního postupu apod.

- Komplexnější a dnes i častější formou je podnikatelský franchising, jinak také zvaný odbytový franchising nebo také package franchise (business format), který je podnikáním „na klíč“, V rámci tohoto franchisingu získává franchisant ověřený podnikatelský nápad, pomoc při vyhledávání místa k vlastnímu založení podniku, pomoc při řízení vlastního podniku a eventuální finanční pomoc. Tento typ je charakterističtější pro oblast poskytování služeb.

b) předmět franchisingu

- Průmyslový franchising, který je zaměřen na prodej výrobků (franchisant je oprávněn vyrábět zboží podle specifikace franchisora a současně je oprávněn toto zboží pod jeho ochrannou známkou prodávat).

- Distribuční franchising, který je zaměřen na prodej výrobků (franchisant je oprávněn prodávat určité výrobky ve franchisové podniku, který nese označení franchisora a v souladu se zavedenými obchodními metodami).

- Franchising služeb (někdy také servisní franchising), jehož předmětem je poskytování služeb (franchisant je oprávněn provozovat určité služby pod označením franchisora a v souladu s jeho zavedeným a vyzkoušeným obchodním stylem).

- Velkoobchodní franchising, jehož předmětem je podnikání na velkoobchodní úrovni (franchisant je oprávněn distribuovat určité výrobky pouze maloobchodníkům a nikoli konečným spotřebitelům).

c) osoba franchisanta

- Franchising mezi fyzickými osobami jako podnikateli.

- Franchising mezi právnickými osobami.

- Franchising smíšený.

d) vertikální členění

- Jednostupňový franchising, tj. franchisor poskytuje franchising pouze franchisantům na stejné úrovni.

- Vícestupňový franchising, kde existuje více úrovní franchisantů.

e) vztahy ke třetím osobám

- Master-franchising, ve kterém franchisor poskytuje franchisantovi právo poskytovat franchising dalším franchisantům (subfranchising). Franchisant se tak stává quasi franchisorem, i když s poněkud omezenými oprávněními, v přesně smluvně vymezené oblasti (Obr. 1).

Franchisant

Franchisant

Franchisant

Master Franchisant

Franchisor

Obr.1 Master-franchising

- Jednoduchý franchising, ve kterém má franchisant zakázanou jakoukoliv činnost, která by mohla vést k prozrazení důležitých informací a údajů týkajících se franchisového systému třetím osobám. Franchisant tedy není oprávněn provádět master-franchising (Obr. 2)

Franchisant

Franchisant

Franchisant

Franchisor

Obr.2 Jednoduchý franchising

f) hledisko teritoriální

- Národní franchising, který se uskutečňuje mezi franchisorem a franchisantům z téhož státu.

- Mezinárodní franchising, který je poskytován do jiného státu.

g) výlučnost (exkluzivita) výrobků

- Minifranchising, který se používá u exkluzivních výrobků (určených pro malý okruh spotřebitelů) od exkluzivních firem. Franchisor poskytuje právo prodeje exkluzivních výrobků na předem určeném území, speciální franchisový sortiment, reklamní materiál, vstupní kapitálový vklad, dodržování předepsaných cen, zařízení prodejen pro optimální nabídku exkluzivních firem.

- Franchising týkající se běžného sortimentu výrobků.8

Výše uvedená klasifikace franchisingu není samozřejmě komplexní a vyčerpávající. Demonstruje určitá hlediska, která je možné v teoretické rovině použít pro definici franchisingu.

1.4 Výhody a nevýhody franchisingu

Franchising, který je dlouhodobým obchodním vztahem mezi dvěma nezávislými subjekty přináší vedle již zmíněných výhod, další výhody, ale i nevýhody, z nichž některé bych chtěl v následující části stručně zmínit:

Výhody pro franchisora

• se zvyšujícím se počtem franchisantů má výhodnější vyjednávací pozici na trhu

• při rozšiřování své franchisingové sítě není zatížen rozsáhlými investicemi, neboť je přenese na franchisanty a částečně na ně přenáší i podnikatelské riziko

• jistější odbyt vlastních produktů

• prostřednictvím franchisantů, kteří znají podmínky místního trhu může pružněji reagovat na místní potřeby

8 Xxxxx, X. Základy franchisingu. Přednáška. Praha, 3 .6. 1992.

Výhody pro franchisanta

• od počátku podnikání má přístup k ověřenému a funkčnímu obchodnímu modelu

• nižší podnikatelské riziko, rychlejší a jistější vstup na trh podporovaný společnou a jednotnou propagací, která zvyšuje marketingovou sílu značky

• má právo užívat jméno a silnou značku franchisora, který stále pečuje o její známost a dobrou pověst a stejně tak o vývoj a propagaci produktů

• přístup k poradenství, školení zaměstnanců a další podpoře ze strany franchisora

• lepší přístup k úvěrům

Nevýhody pro franchisora

• při výběru budoucího franchisanta je nutné velmi zodpovědně vybírat mezi zájemci, neboť jeden nezodpovědný franchisant, nedodržující stanovené podmínky může silně poškodit dobrou pověst franchisora

• kontrola franchisantů klade na franchisora velké nároky a je složitější než při řízení vlastní provozovny, kde lze jednoznačně nařizovat

• franchisanti mohou časem dojít k závěru, že pro ně spolupráce s franchisorem již nemá velký význam a s nabytými znalostmi a zkušenostmi se mohou chtít zcela osamostatnit a franchisorovi konkurovat

Nevýhody pro franchisanta

• musí se podřizovat pokynům a kontrole ze strany franchisora, čímž ztrácí část své samostatnosti a stává se na franchisorovi částečně závislý

• má omezenou možnost dalších obchodních aktivit, neboť může vyrábět, prodávat výrobky nebo poskytovat služby jen v rozsahu stanoveném franchisingovou smlouvou

• některé výrobky nebo služby může odebírat pouze od franchisora nebo od franchisorem stanovených subjektů (ale v případě nižších nákupních cen, příp. jiných výhod nemusí být toto nevýhodou)

• je závislý na úspěchu a dobré pověsti franchisora, které nemůže při jejich nepříznivém vývoji nijak ovlivnit

• musí pravidelně odvádět poplatek franchisorovi

• informace týkající se jeho podnikání zná franchisor z kontrolní činnosti

2 Právní režim franchisingu

V rámci EU neexistuje jednotná právní úprava franchisingu ani neexistují speciální franchisingové zákony, existuje pouze velmi malé procento národních právních řádů, které se specializují na franchising. Franchising tak zůstává v rámci právní úpravy občanského práva, obchodního práva, práva správního aj. v každém státě. Ve Francii je franchising např. zařazen do právní úpravy licenční smlouvy k právům nehmotných statků. Mimo obvyklé náležitosti obecné právní úpravy má franchisor povinnost informovat franchisanta o všech specifikách franchisového podnikání. Dále je např. stanovena minimální délka trvání pilotního provozu apod. Ostatní evropské státy nahrazují nedostatek právní úpravy franchisingu především nezávaznými pravidly, obsaženými v kodexech franchisového podnikání.

V některých státech mimo Evropu, např. v USA, Kanadě, Brazílii, platí speciální zákony o franchisingu. Právní úprava obsahuje především povinnost franchisora informovat potenciálního franchisanta o všech aspektech franchisového podnikání, požadavky na registraci, ustanovení omezující právo franchisora vypovědět nebo odmítnout prodloužit franchisingovou smlouvu s franchisantem. Cílem takové právní úpravy je snaha zabránit především možným podvodům ze strany franchisorů.9

2.1 Evropský kodex etiky franchisingu

Jedním ze základních, ovšem nenormativních pramenů vztahujících se k franchisovému podnikání je Evropský kodex etiky franchisingu („European Code Of Ethics for Franchising“) zpracovaný v roce 1972.

Kodex vypracovala Evropská franchisová federace ve spolupráci s národními franchisovými svazy z jednotlivých členských zemí EU. Kodex představuje souhrn pravidel, předpisů a zásad upravujících čestné a slušné chování a jednání pro účastníky franchisingu na území Evropské unie. Pod

9 Xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx. I. Vydání. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1997, s. 13

právní režim Kodexu spadají ovšem pouze ti členové národních franchisových svazů, kteří se zúčastnili jeho zpracování a současně se zavázali zajišťovat jeho dodržování. Kodex je třeba považovat za nenormativní akt, jeho dodržování nelze žádnými právními prostředky vynutit. Sankce za jeho nedodržování lze najít pouze v rámci jednotlivých franchisových svazů, které jsou samosprávnými institucemi dobrovolně sdružujícími franchisory a franchisové podnikatele. Franchisové svazy mohou zpravidla v souladu se svými zakladatelskými dokumenty (např. stanovami vyloučit z franchisového svazu ty franchisory, jež porušují zásady a povinnosti obsažené v Kodexu. Vyloučení z franchisového svazu pro franchisora znamená především částečnou ztrátu image a dobré pověsti.

V úvodních pasážích Kodexu je obsažena definice franchisingu, v druhé části hlavní zásady franchisingového podnikání (např povinnosti franchisora), třetí část je zaměřena na reklamu a na získávání partnerů, čtvrtou část tvoří požadavky kladené na budoucí franchisanty. Důležitou částí Kodexu je kapitola upravující franchisingovou smlouvu. Dle této musí franchisingová smlouva odpovídat vnitrostátnímu právu, právu EU, stejně jako Kodexu chování a jeho případným doplňkům. Smlouva odráží zájmy členů franchisové sítě, přičemž chrání živnostenská, autorská a průmyslová práva franchisora a vlastní identitu a pověst franchisové sítě. Všechny smlouvy a všechna ujednání uzavřena v souvislosti s franchisovým vztahem se sepisují v úředním jazyce země, v níž má franchisant své sídlo, nebo budou do tohoto jazyka přeloženy soudním překladatelem a tlumočníkem. Ve franchisingové smlouvě je třeba stanovit závazky, odpovědnost jednotlivých stran a ostatní podmínky smluvního vztahu. Níže uvedené smluvní podmínky představují nutné minimum franchisingové smlouvy:

1. práva a povinnosti franchisora,

2. práva a povinnosti franchisanta,

3. charakteristika zboží, služeb nebo technologií,

4. platební podmínky,

5. trvání smlouvy a možnost jejího prodloužení,

6. podmínky převodu franchisového podniku,

7. ustanovení týkající se autorských a průmyslových práv, práv na označení

8. podmínky ukončení smlouvy a vzájemné vypořádání.10

Jak již vyplývá ze shora uvedeného, je zřejmé, že odkaz na rozhodné právo by měla upravovat přímo sama franchisingová smlouva prostřednictvím dispozitivního ujednání smluvních stran, a v případě absentuje-li toto ujednání, je nutno využít kolizních norem. Nicméně v oblasti kolizních norem tedy např. zákona o mezinárodním právu soukromém a veřejném, dominuje upřednostnění práva „silnější strany“ – v tomto případě tedy práva poskytovatele franchisy, franchisora.

2.2 Nařízení komise Evropského Společenství

Vzhledem k tomu, že franchisingové smlouvy obsahují i ujednání, která lze považovat za ujednání narušující nebo ohrožující hospodářskou soutěž, bylo třeba upravit vztah franchisingu k soutěžnímu právu Evropské unie, neboť toto má přímé účinky i na našem území.

Výsledkem tohoto procesu bylo vydání Nařízení komise č. 2790/1999 z 22. 12. 1999 vztahující se k aplikaci článku 81 odst. 3 Římské smlouvy na kategorie vertikálních dohod a omezení [„Commission Regalation (EC) No 2790/1999 Dec. 1999 on the application of Artikle 81 (3) of the Treaty to categories of vertical agreements and concerted practices“].11 Tímto Nařízením se franchisingové smlouvy vyjímají z působnosti článku 85 odst. 3 Římské smlouvy o dohodách omezujících soutěž (jedná se o tzv. blokovou výjimku).

2.3 Franchizové svazy

Za účelem prosazování, podpory a rozvoje franchisového podnikání byly též založeny franchisové svazy. Franchisové svazy představují dobrovolné sdružení franchisorů a franchisových podnikatelů na národní úrovni. Členství v těchto svazech je zpravidla rozděleno podle vyspělosti každého člena z hlediska franchisového podnikání. Členství představuje následující kategorie – řádný člen (po provedení pilotního provozu a po určitou dobu již franchising

10 European Code of Ethic for Franchising. A také Xxxxxxxxxx, M. Franchising z pohledu práva EU. EMP, Praha, ročník V., 1996 č. 3 – 4, s. 34 a také xxxx://xxx-xxxxxxxxx.xxx.

11 Commission Regulation /EEC/ No. 4087/88 of 30. November 1988 on the Application of Article 85/3 of the Treaty to Categories of Franchise Agreements, Official Journal L 359, 28.

12. 1988, s. 46 (xerokopie, která byla přílohou informační brožury Německého franchisového svazu).

poskytují), přidružený člen (pilotní provoz s kratší dobou poskytování franchisingu menšímu počtu franchisantů) a člen začátečník.

2.4 Evropská franchisová federace (EFF)

Zřejmě nejpočetnějším franchisovým svazem v Evropě je Francouzský franchisový svaz (Fédération Francoise du Franchisage), následuje franchisový svaz z Velké Británie a z Itálie.

Evropské franchisové svazy založily v roce 1972 Evropskou Xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx (EFF), která se stala iniciátorem vytvoření Evropského kodexu etiky franchisingu. Posláním Evropské franchisové federace je vědecké studium franchisingu, koordinace činností svých členů a podpora franchisingu jako způsobu podnikání. EFF je zájmovým sdružením seskupujícím evropské národní franchisové svazy a hájícím franchising před evropskými institucemi, obchodními kruhy, médii, veřejností a spotřebiteli v celé Evropě. EFF si klade za cíl co nejširší uplatňování franchisingu jako způsobu podnikání, a to především prostřednictvím dodržování Evropského etického kodexu ve franchisingu. Členy EFF je v současné době 18 národních asociací zemí: Německé, Rakousko, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Turecko, Jugoslávie, Maďarsko a Polsko.

2.5 Česká asociace franchisingu

V České republice se konalo ustavující shromáždění dne 26. 10. 1993, kdy vznikla Česká asociace franchisingu (ČAF). Cílem této profesní organizace je prosazovat a podporovat rozvoj franchisového systému v České republice.

2.5.1 Hlavní cíle, úkoly asociace a služby členům

Hlavním posláním České asociace franchisingu je především:

• Reprezentovat franchisovou formu podnikání a být jejím odborným garantem v ČR i v zahraničí; informovat laickou i odbornou veřejnost o podstatě a významu franchisingu a propagovat jej;

• sdružovat podnikatelské subjekty, které aktivně, úspěšně a trvale působí v oblasti franchisingu;

• poskytovat svým členům a zájemcům o franchising informační podporu a servis a napomáhat při získávání důležitých informací, odborných znalostí, kontaktů a referencí o franchisingu;

• usilovat o srozumitelnou aplikaci zákonné regulace (legislativy) v oblasti franchisového podnikání, vč. oblasti hospodářské soutěže, daní a financování;

• podporovat a prosazovat znalosti a důsledné dodržování etických standardů chování vyjádřených v Evropském kodexu franchisingu;

• podporovat makroekonomické přínosy franchisingu v oblasti rozvoje malého a středního podnikání, kvality služeb a pracovních příležitostí; napomáhat českým podnikatelským subjektům při "exportu" tuzemských franchisových systémů do zahraničí a podporovat "import" osvědčených zahraničních systémů a investic do ČR na bázi franchisingu;

• udržovat kontakty a spolupracovat s institucemi, profesními a odbornými svazy v ČR a s ostatními franchisovými svazy především ze zemí Evropské unie s cílem vytvořit synergické efekty a informovat členy těchto institucí o aktivitách.

Výhody členství v ČAF:

• Právo prezentovat se jako řádný člen ČAF, který splňuje podmínky Etického kodexu a používat logo asociace;

• Možnost bezplatné prezentace či prezentace za zvýhodněných podmínek na akcích ČAF;

• Bezplatný přístup k důležitým informacím a statistikám o franchisingu, které ČAF shromažďuje a sleduje;

• Účast na konferencích, seminářích, workshopech a veletrzích pořádaných ČAF či spolupořádaných ČAF za zvýhodněných podmínek;

• Možnost přímé a bezúplatné výměny zkušeností s významnými představiteli franchisingu, jak z České republiky tak také ze zahraničí na různých akcích pořádaných ČAF nebo při neformálních setkáních při různých příležitostech;

• Podporu a zajištění společné mediální prezentace ČAF, franchisingu a jejich členů;

• Aktivní pomoc při rozvoji franchisových aktivit členů informační podporou a prezentací na webových stránkách ČAF;

• Možnost bezplatného přístupu do Franchisové knihovny ČAF;

• Podporu "exportu" tuzemských franchisových systémů jednotlivých členů do zahraničí a podporu vstupu mezinárodních franchisových systémů a zahraničních investic na bázi franchisingu do ČR.12

Tak jako franchisové svazy v jiných zemích chce být i ČAF zárukou serióznosti a kvality. Její etický kodex stanovuje například zásady a povinnosti při získávání franchisantů, zásady franchisingových smluv, povinnosti franchisora a franchisanta.13

Lze konstatovat, že i přes absenci úpravy franchisingu v českém

právním řádu je současné právní prostředí pro tuto formu podnikání příznivé. Relevantní právní předpisy jsou již plně kompatibilní s právem EU, zájemci ze zahraničí mohou tudíž očekávat jak právní jistotu, tak i bezproblémový přechod na jednotný trh.

Vzhledem k tomu, že se franchising v České republice teprve pozvolna zabydluje a konkurence dosud není tak silná, mohou ze současné situace těžit právě zahraniční franchisingové systémy, které již mají k dispozici osvědčený podnikatelský koncept a potřebné know-how. Jak v praxi nicméně dokazují nově vznikající tuzemské franchisové systémy, mají i tyto velkou šanci na úspěch.

12 xxxx://xxx.xxxxx-xxxxxxxxx.xx

13 Xxxxxxxx, X. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Xxxxxxxx Xxxxx, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

3 Franchisová smlouva a manuál

Nezbytnou součástí každé smlouvy o franchisingu se v tomto smyslu stalo vymezení vzájemných práv a povinností souvisejících s předměty duševního vlastnictví, tj. zejména podmínky udělení licence k ochranným známkám, převod know-how, poskytnutí franchisy atp. Franchisingové smlouvy dále pravidelně obsahují ustanovení, která mají zajistit, aby měl příjemce franchisy k dispozici během trvání smlouvy všechny potřebné informace - např. povinnost poskytovatele franchisy vyškolit jejího příjemce a po celou dobu mu poskytovat odpovídající podporu. U smluv se zahraničním franchisorem je navíc více než vhodné přímo ve smlouvě dohodnout právní řád, jimž se podnikatelský vztah řídí, a příslušnost řádného či rozhodčího soudu.

Jako hlavní zdroj informací franchisanta slouží ve většině případů tzv. manuál, dokument obsahující veškeré, pro podnikání na základě franchisy relevantní údaje, postupy a instrukce. Manuál bývá zpravidla přílohou smlouvy. Jelikož obsahuje informace, které patří k know-how franchisora, velmi se doporučuje, aby byly podmínky jeho užívání ve smlouvě jednoznačně vymezeny. Vedle vypracování vlastního textu smlouvy o franchisingu jsou z právního hlediska značně relevantní i jednání vedoucí k jejímu uzavření. Ze strany poskytovatele franchisy dochází v tomto okamžiku k částečnému odtajnění jeho know-how. Z důvodu ochrany takto získaných důvěrných informací se doporučuje, aby se budoucí příjemce franchisy předem zavázal k mlčenlivosti, příp. aby s ním byla uzavřena odpovídající smlouva o smlouvě budoucí.

Naopak z pohledu příjemce franchisy často právě tato jednání (a v jejich rámci poskytnuté informace) předurčují úspěch jeho podnikatelské aktivity. Podobně jako výše popsaná typická smluvní ustanovení, vyvinula se v tomto kontextu v praxi evropských států i nepsaná povinnost poskytovatele franchisy předem detailně informovat jejího budoucího příjemce. Franchisant by měl především získat tři typy informací:

• údaje o franchisingovém podnikatelském konceptu a finanční situaci franchisora (hospodářský vývoj, pozice na trhu, zahraniční zkušenosti,

celkový počet franchisantů, počet nových franchisantů přistoupivších během posledního roku)

• podmínky franchisy, včetně detailních informací o provedení pilotního projektu (poplatky spojené s franchisou, plnění z centrály, marketingový koncept franchisora, prvotní náklady, průměrný roční obrat)

• údaje o osobách oprávněných za franchisora rozhodovat

3.1 Proces uzavírání franchisingové smlouvy

Celý mechanismus, jehož výsledkem je uzavření franchisingové smlouvy a zahájení spolupráce mezi franchisorem a franchisantem, má několik fází.

V první fázi se franchisant hledá franchisora a nebo naopak, a to prostřednictvím médií (noviny, rozhlas, televize, internet) nebo na franchisingových veletrzích apod.

Nastává druhá fáze, a to kontakt franchisora s potenciálním franchisantem, kdy probíhá výměna informací formou vyplnění formuláře resp. žádosti o poskytnutí licence, kde jsou dotazy na informace jako např. osobní údaje franchisanta, údaje o předchozím a současném povolání, podnikání, reference od třetích osob, finanční zázemí, ochota změnit místo pobytu atd. S dotazníkem franchisant obdrží také informační brožuru o franchisovém systému podnikání franchisora, jeho podmínkách, variantách apod.

Hodnocení vyplněného formuláře potenciálního franchisanta franchisorem je pak třetí fází, přičemž si každý franchisor vytváří hodnocení sám, neexistuje žádný unifikovaný systém hodnocení.

Čtvrtá fáze přichází, pokud potenciální franchisant splňuje požadavky franchisora. Je pozván na pohovor k franchisorovi, kde zhodnotí svoje zkušenosti, cíle, finanční možnosti, zájem zapojit se do franchisingové sítě. Některé franchisové systémy umožňují potenciálním franchisantům projít po absolvování úvodního pohovoru celým franchisovým podnikem, seznámit se z jeho provozem, se všemi činnostmi, které jsou v jeho rámci vykonávány a tyto činnosti si sám vyzkoušet. Takové seznámení je velmi účelné a lze je doporučit, neboť si v praxi lze vyzkoušet a ověřit svoje schopnosti zapojit se do franchisového podniku a odhadnout, zda může po absolvování úvodního

školení podnik vést a řídit. Na základě takovéhoto seznámení pak lze snadněji rozhodnout, zda se do franchisové sítě zapojí či nikoliv.

Pátá fáze přichází, trvá-li ochota obou stran do franchisového vztahu vstoupit. V této fázi se zpravidla uzavírá mezi franchisorem a franchisantem smlouva o smlouvě budoucí.

Franchisové smlouvy mohou mít nejčastěji z hlediska jejich vztahu ke třetím osobám stojícím vně franchisové sítě charakter buď master franchisingové smlouvy, která po splnění smluvně vymezených podmínek opravňuje franchisanta poskytovat dále ve výmluvně vymezeném území franchising dalším franchisantům (tzv. sublicence), nebo přímé franchisingové smlouvy, na jejímž základě je franchisant oprávněn pouze využívat franchisovou licenci. Je však možná kombinace obou těchto typů franchisingových smluv, která umožňuje franchisantovi podnikat v rámci franchisové sítě a zároveň také uzavírat přímé franchisingové smlouvy s dalšími novými franchisanty ve smluvně vymezeném území.

3.2 Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě

Tato smlouva, která předchází franchisingové smlouvě, upravuje vztahy mezi franchisorem a franchisantem do doby, než tito mezi sebou uzavřou rádnou franchisingovou smlouvu. Předmětem této smlouvy je ochrana informací, jež si smluvní strany v rámci předsmluvních fází vymění, a závazek smluvních stran v uvedené době uzavřít řádnou franchisingovou smlouvu, přičemž je třeba, aby byly splněny smluvně stanovené podmínky. Mezi základní podmínky, po jejichž splnění franchisor a franchisant mohou přistoupit k uzavření řádné franchisingové smlouvy, patří účast a úspěšné zakončení úvodního školení prováděného franchisorem ze strany potenciálního franchisanta a výběr a upravení franchisového podniku nebo provozovny, ve kterém bude potenciální franchisant podnikat, do konečné podoby a jednotného vzhledu provozoven, zařazených do franchisové sítě. Cílem úvodního školení franchisanta je dosažení takové úrovně franchisanta ve všech aspektech řízení franchisového podniku, která by zajistila, že zejména standard, kvalita a dobré jméno franchisové sítě nebudou i po rozšíření o další franchisový podnik poškozeny.

Smlouva o budoucí franchisingové smlouvě by měla zahrnovat i předběžnou podnájemní smlouvu na užívání prostor, ve kterých se bude podnikání potenciálního franchisanta uskutečňovat.

Forma smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě stejně jako forma řádné franchisingové smlouvy jakožto nepojmenovaných smluv není stanovena žádným právním předpisem. I v tomto případě z ustanovení § 272 ObchZ vyplývá, že smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna ze stran při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Smluvním stranám lze doporučit, aby si zvolily písemnou formu smlouvy, zvláště chce-li si franchisor ochránit informace, jež poskytl franchisantovi před uzavřením řádné franchisingové smlouvy. Z důvodů právní jistoty smluvních stran a také ochrany franchisora je vhodné tyto informace již při jednáních před uzavřením smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě označit za důvěrné a tudíž požívající právní ochrany uvedené zejména v ustanovení § 271 ObchZ. Z tohoto ustanovení obchodního zákoníku vyplývá pro smluvní strany povinnost nesdělit třetí osobě informace, které si smluvní strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou, a tyto informace použít v rozporu s účelem pro své potřeby, a to ani tehdy, pokud nedojde k uzavření smlouvy. Pokud by došlo k porušení této povinnosti, je tím založeno právo poškozené smluvní strany na náhradu škody dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku.14

Pro uzavření řádné franchisingové smlouvy může být splnění podmínek

časově velmi náročné. Smluvní strany by proto měly věnovat pozornost formulaci oboustranného závazku, který obsahuje lhůtu, do kdy uzavřou řádnou franchisingovou smlouvu. Tyto lhůty se mohou u různých franchisových systémů lišit, neboť každý klade jiné požadavky na podnik, provozovnu, délku úvodního školení atd. Jako optimální se jeví lhůta 1 roku ode dne uzavření smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě se závazkem smluvních stran smlouvu o budoucí franchisingové smlouvě prodloužit, pokud

14 Xxxxxxxx, X. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Xxxxxxxx Xxxxx, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

podmínky pro uzavření řádné franchisingové smlouvy nebudou ve stanovené lhůtě splněny.

Existují franchisové systémy, které institut smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě nevyužívají a rovnou po úvodních jednáních přistoupí k uzavření řádné franchisingové smlouvy. Pokud smlouva o budoucí franchisové smlouvě uzavřena je jsou splněny všechny stanovené podmínky, dochází k jednání mezi franchisorem franchisantem, jehož výsledkem je podpis přímé franchisingové smlouvy.

3.3 Obsah tzv. přímé franchisingové smlouvy

Franchisingová smlouva je právním základem fungování každého franchisového podniku. Je uzavírána mezi podnikateli. Proto ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ je v ní bezpodmínečně nutné určit předmět závazků smluvních stran, což znamená co nejpodrobnější a nejpřesnější smluvní vyjádření podstaty fungování spolupráce na bázi franchisingu, včetně popisu všech jeho znaků, podmínek fungování a jiných skutečností, které jej charakterizují. Pouze tímto způsobem lze zajistit řádné fungování franchisového vztahu a vyloučit případné spory mezi smluvními stranami.

Každá franchisingová smlouva by měla zahrnovat úpravu následujících

bodů:

1. stanovení typu spolupráce smluvních partnerů,¨

2. předmět smlouvy, včetně práv na označení, vzhled obchodů a provozoven a dalších identifikačních znaků franchisora,

3. rozsah smlouvy a specifikace prodávaných výrobků, poskytovaných služeb nebo technologií,

4. postavení a práva franchisora

5. postavení a práva franchisanta,

6. oprávnění a povinnost franchisora rozvíjet a dále zdokonalovat franchisový systém,

7. povinnosti franchisora,

8. povinnosti franchisanta,

9. vztahy v rámci franchisové sítě, vztahy ke konkurenci a ke třetím osobám,

10. dodací a platební podmínky a vedení účetnictví,

11. školení franchisanta a jeho zaměstnanců,

12. franchisové poplatky,

13. předkupní právo franchisora a podmínky prodeje či postoupení franchisového podniku,

14. právní nástupnictví,

15. délka trvání franchisingové smlouvy a možnosti dalšího prodloužení,

16. podmínky ukončení smlouvy a důvody pro odstoupení od smlouvy,

17. následky ukončení smlouvy a vzájemné vypořádání.15

Oddíl 1. Úvodní ustanovení

Záhlaví každé smlouvy musí obsahovat přesné označení smluvních stran a partnerů – franchisora a franchisanta. Označení subjektů vychází z jejich podstaty. Pokud je smluvní stranou právnická osoba, je nutné ji označit obchodní firmou, pod kterou je zapsána v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, sídlem a identifikačním číslem. Pokud je smluvní stranou fyzická osoba, musí být označena jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem a bydlištěm. Pokud je tato zapsaná v obchodním rejstříku, je třeba uvést i tuto skutečnost s uvedením registračního čísla.

Franchisingová smlouva obsahuje v úvodních ustanoveních preambuli, ve které je podrobně rozebrána podstata poskytovaného franchisingu. Preambule nemusí být jednoznačná, měla by sloužit především k tomu, aby bylo při porovnávání a posuzování smlouvy zřetelné, o jaký druh spolupráce se jedná.

Oddíl 2. Předmět smlouvy

Předmětem smlouvy je poskytnutí franchisorových práv franchisantovi.

15 Xxxxxxxx, X. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Xxxxxxxx Xxxxx, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

Tato práva zahrnují právo užívat ochranné známky, logo, obchodní a servisní značky, know-how a další průmyslová práva, důvěrné informace a ostatní obvyklé náležitosti. Oprávnění k jejich užívání se děje především prostřednictvím licenční smlouvy, která je včleněna do samotné franchisingové smlouvy.

V této souvislosti je třeba si uvědomit že licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, upravená v ustanovení § 508 a násl. ObchZ, pokud je jejím prostřednictvím franchisant oprávněn ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví franchisora, zapsaných v příslušných rejstřících, podléhá ze zákona schválení Úřadem průmyslového vlastnictví. Předmět takové smlouvy je pak vyznačován v příslušných rejstřících, kde jsou jednotlivá franchisorova práva zapsána, např. Rejstřík ochranných známek (viz ustanovení § 509 ObchZ).

Součástí předmětu smlouvy je i přesná charakteristika výrobků, služeb nebo technologií franchisora, k nimž se shora uvedená práva vztahují. Rovněž je nezbytné stanovit poměr k výrobkům, službám nebo technologiím jiných výrobců a dodavatelů, jejichž výrobky, služby nebo technologie je franchisant oprávněn prodávat nebo poskytovat vedle výrobků, služeb nebo technologií franchisora.

Podstatnou součástí smlouvy je tzv. manuál (franchisový balík), který obsahuje veškeré informace nezbytné pro řádný chod franchisového podniku. Manuál je ve smlouvě zpravidla obsažen ve formě přílohy. Franchisový balík bývá často charakterizován jako tzv. „kuchařka" franchisového konceptu. Pro účely udržení úrovně franchisové sítě je proto vhodné učinit franchisový balík neoddělitelnou součástí franchisingové smlouvy. Vzhledem k charakteru franchisového balíku je ovšem ze strany franchisorů snaha tento balík udržet co nejvíce a co nejdéle v tajnosti. Franchisingová smlouva proto často obsahuje ujednání, která stanovují franchisorovi povinnost do určité lhůty po jejím uzavření předat franchisantovi tento balík. V neposlední řadě jsou zde také obsažena ujednání ochraňující franchisový balík před jeho zcizením, příp. zneužitím třetí osobou prostřednictvím franchisanta. Franchisant je tak ve smlouvě zavázán povinností provozovat franchisový podnik přesně podle manuálu, současně je mu zakázáno pořizovat si jakékoliv kopie a opisy manuálu.

Oprávnění měnit výrobky, služby nebo technologie poskytované v rámci franchisingu (dále jen „smluvní výrobky") se zřetelem ke společným zájmům obou smluvních partnerů je dána pouze franchisorovi. Franchisor by měl také mít stanovenou povinnost průběžně zdokonalovat a vylepšovat celý franchisový koncept, jakož i sortiment smluvních výrobků a přijímat podněty od jednotlivých franchisantů. Zavedení nových smluvních výrobků bývá nejčastěji řešeno pomocí samostatné smlouvy ve formě dodatku k původní franchisingové smlouvě. Z důvodů přehlednosti je vhodné dodatek očíslovat, a to pro případ, že k původní franchisingové smlouvě budou smluvními stranami uzavírány další dodatky.

Oddíl 3. Rozsah a doba trvání smlouvy

Cílem franchisingové smlouvy je především dlouhodobá spolupráce smluvních stran. Proto jsou franchisingové smlouvy zpravidla uzavírány na dobu určitou, a to nejčastěji na 5-7 let s možností jejího dalšího prodloužení např. na 15 let nebo i více. Jedním ze základních ukazatelů, které délku trvání franchisingové smlouvy ovlivňují, je zájem franchisanta, aby za dobu trvání franchisingové smlouvy amortizoval svoje vstupní investice a měl z vytvořeného franchisového podniku i zisk.

Charakteristika franchisové sítě zahrnuje přesné označení smluvních stran jako samostatných podnikatelů (podkladem je aktuální výpis z obchodního rejstříku, popř. živnostenský list, či jiné oprávnění k podnikání obou smluvních stran). Aspekt samostatnosti je zde nejdůležitější, neboť franchisový systém podnikání nemůže vzniknout mezi jednotlivými součástmi jedné společnosti (organizačními jednotkami, dceřinými společnostmi), mezi např. podnikovými prodejnami. Také je třeba si uvědomit, že franchisant není ve vztahu k franchisorovi jeho zástupce, zprostředkovatel nebo zaměstnanec. Současně je důležité upravit vztahy mezi jednotlivými franchisanty navzájem a jejich vztah k franchisorovi.

Pro řádný chod franchisového systému je důležité vymezení teritoria, ve kterém bude franchisant oprávněn podnikat. Čím přesněji bude území ve smlouvě vymezeno, tím menším bude možnost překryvu teritorií dvou franchisantů téhož franchisingu a následné narušení franchisové sítě jako celku.

Narušení vazeb v rámci jedné sítě by totiž mohlo vést k velkým ztrátám (např. image) pro obě smluvní strany.

Součástí vymezení území bývá v některých smlouvách spojeno i se závazkem tzv. exkluzivity franchisanta, který ukládá franchisorovi povinnost neuvádět žádného dalšího franchisanta do franchisantovy smluvně stanovené oblasti. Některé franchisové systémy chápou exkluzivitu franchisanta pouze jako jeho právo odmítnout otevření dalšího franchisového podniku ve svém smluvně stanoveném území. Exkluzivita však závisí na mnoha faktorech a je-li formulována příliš rigidně, může se stát brzdou dalšího rozvoje franchisové sítě. Vzroste-li např. ve franchisantově vymezené oblasti výrazně počet obyvatel, vede-li územím nová frekventovaná dopravní tepna, může být v zájmu franchisora otevřít zde ještě nejméně jeden franchisový podnik, zatímco zájmy franchisanta mohou sledovat udržení stávajícího stavu. Z tohoto důvodu by proto závazek exkluzivity měl být definován velmi obezřetně.

V souvislosti se stanovením smluvního území pro franchisanta je ovšem třeba vycházet ze zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (Toto se týká franchisingu z pohledu ochrany hospodářské soutěže, kterou se tato práce nezabývá).

Oddíl 4. Práva a povinnosti smluvních stran

Nezbytnou součástí každé smlouvy je vymezení práv a povinností smluvních stran. Vymezení práv a povinností smluvních stran by mělo být ve vzájemné harmonii, aby nedocházelo ke zjevně nerovnému postavení smluvních stran v rámci franchisové spolupráce. Současně by práva jedné smluvní strany měla odpovídat povinnostem druhé smluvní strany a naopak.

Mezi práva a povinnosti franchisora patří zejména - poskytování rad informací vztahujících se k fungování a rozvíjení jeho systému a k vývoji na trhu v dané oblasti, k prodejní a marketingové technice; analýza místa, reklama, poskytování manažerských služeb, sledování výkonů franchisanta s cílem udržení ziskovosti jeho franchisového podniku, předání informačních letáků atd. Franchisor provádí rozbor místa, marketing, reklamní plány, radí a pomáhá při získávání správních povolení, pomáhá při výběru zaměstnanců franchisanta a jejich školení, pomáhá při vedení účetnictví. Franchisor je

povinen provádět školení franchisanta ve vedení obchodu ve vlastních školících zařízeních. Franchisant má povinnost se školení a doškolování zúčastnit. Franchisor je provádí bezplatně nebo je jejich cena zahrnuta do franchisového poplatku za poskytnutí franchisové licence. Franchisor rovněž poskytuje franchisantovi určitý počet smluvních výrobků jako reklamní materiál a také různé podklady, katalogy (např. reklamní), prospekty atd.

Ve smlouvě jsou stanovena i práva a povinnosti franchisanta a jeho postavení. Franchisant je právně a ekonomicky samostatný podnikatel, který jedná vlastním jménem a na vlastní účet, podnikatelskou samostatnost má ovšem relativně omezenou. Franchisant jako franchisový partner se soustřeďuje na prodej smluvních výrobků specifikovaných v předmětu smlouvy, na vedení svého podniku, na financování nutných investic a na předávání relevantních informací do centrály. Franchisant se zavazuje, že nezahájí svoji činnost, dokud nebude připraven franchisový podnik a dokud se nezúčastní úvodního školení. Tento závazek platí i ve vztahu alespoň k podstatné části zaměstnanců franchisanta.

Franchisant má stanovenou povinnost relativního výhradního odběru smluvních výrobků od franchisora, pouze určité procento výrobků může odebírat od franchisorem povolených dodavatelů. Franchisor i franchisant jsou zpravidla zásobováni jedním výlučným distribučním systémem, což umožňuje udržet si nižší cenovou hladinu pro smluvní výrobky na rozdíl od nefranchisových podniků.

Výhodou je rovněž plynulost dodávek výrobků a možnost získávat bezprostřední informace o novinkách. Franchisorovy výrobky je franchisant povinen prodávat jen s použitím všech znaků daného franchisového systému, zejména obchodního jména, loga, ochranné známky a obchodní značky franchisora. Xxxxxxxxxxxxxx je také stanovena povinnost zachovávat dobré jméno a pověst franchisora a podávat franchisorovi zprávy a hlášení o vývoji obchodu, o situaci na trhu a o konkurenčních firmách. Franchisant souhlasí s tím, aby do jeho franchisového podniku vstupovali franchisorem vybraní kontroloři, a to za účelem kontroly dodržování franchisové smlouvy, franchisového konceptu a metody apod. Informace získané těmito kontrolory jsou pro franchisora přínosem v tom, že mu umožňují kontrolovat výkony franchisanta a na jejich základě vypočítat ty poplatky, jejichž stanovení závisí

na tomto ukazateli. Na druhou stranu umožňují franchisantovi srovnat si svoje výkony se stanoveným předpokladem, případně s ostatními franchisanty.

Oddíl 5. Franchisové poplatky

Poplatky, které platí franchisant franchisorovi, se skládají zpravidla z následujících položek:

1. počáteční (vstupní) poplatek, který je jednorázovou platbou za poskytnutí franchisové licence a za počáteční služby franchisora. Výše této částky se liší v závislosti na náročnosti a úspěšnosti franchisového konceptu, který franchisor nabízí.

2. průběžný poplatek, který může být rozdělen na autorský honorář, na odměnu franchisora za užívání franchisorových práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv, know-how apod. a na poplatek z prodeje smluvních výrobků. Průběžný poplatek je zpravidla stanoven procentuálně v závislosti na velikosti hrubého příjmu franchisanta dosahovaného za smluvně určené období (např. měsíc, čtvrtletí), případně

3. příspěvek na reklamu. Příspěvek na reklamu jsou povinni platit všichni franchisanti. Tento příspěvek je soustřeďován ve speciálním fondu reklamy, ze kterého je franchisor povinen platit výdaje pouze na reklamu a reklamní kampaň celého franchisového systému, na rozvoj této reklamy, na vytvoření reklamních materiálů a materiálů pro celou franchisovou síť. Příspěvek na reklamuje obvykle vypočten procentem z hrubého příjmu franchisanta.

Názvy jednotlivých poplatků jsou uvedeny obecně a záleží na vůli smluvních stran, jaký název zvolí pro konkrétní poplatek stanovený franchisingovou smlouvou.

V některých franchisových systémech je do franchisových poplatků zahrnováno i nájemné za užívání nebytových prostor, ve kterých franchisant provozuje franchisový podnik nebo má umístěnou provozovnu.

Výše franchisových poplatků musí být stanovena velmi obezřetně, aby potenciální franchisanty od franchisové licence neodradila nebo aby franchisanty mající již uzavřenou franchisingovou smlouvu příliš v počátcích

podnikání finančně nevyčerpala. Jedním ze základních faktorů, ovlivňujících jejich výši, zpravidla bývá cena know-how, náročnost školení a charakter teritoria. Ujednání o poplatcích je také vhodné konzultovat s daňovým poradcem, aby při kontrole ze strany finančního úřadu nebyly problémy s jejich zařazením.

Na konci devadesátých let dvacátého století většina franchisorů nabízejících franchisovou licenci pro franchisanty z České republiky vstupní poplatek v podobě jednorázové částky nepožadovala, neboť si byla vědoma nedostatku počátečních investic franchisanta při zahájení činností franchisového podniku. Často franchisoři přistupovali i k tomu, že požadovali pouze vstupní poplatek na počátku franchisové spolupráce, ale pak již v průběhu fungování franchisového podniku po franchisantovi žádné další platby nepožadovali, vyjma příspěvku na reklamu.16 V současné době se již situace natolik zlepšila, že ve většině franchisových systémů franchisant platí jak vstupní, tak i průběžný poplatek a poplatek na reklamu.

Ve smlouvě je stanoveno i datum splatnosti jednotlivých plateb od franchisanta, a to ihned při podpisu smlouvy pro počáteční (vstupní) popplatek za franchisovou licenci a pro ostatní platby 15. den každého sledujícího kalendářního měsíce.

Oddíl 6. Vzhled prodejních místností a školení franchisanta

Co nejpřesnější charakteristika franchisového podniku, prodejních místností a místností sloužících k prodeji výrobků, k poskytování služeb nebo technologií představuje jeden z charakteristických rysů franchisingu - jednotný vzhled franchisového podniku. Podnik nebo prodejní jednotka, ve které vykonává franchisant svoji činnost, je zařízena podle návrhu franchisora.

Veškeré změny týkající se interiéru a exteriéru podléhají předchozímu písemnému schválení franchisora. Nájemní smlouva na tyto prostory bývá obvykle sestavena tak, že franchisor je nájemcem a je smlouvou oprávněn dát

16 Xxxxxxxx, X. „Kdyby nebylo franchisingu, musel by být vynalezen!“ (Xxxxxxxx Xxxxx, bývalý prezident Spolkového kartelového úřadu SRN) – Franchising jako světově úspěšná metoda. Přednáška III. Franchise – Forum, Jíloviště u Prahy, 19. 10. 1994

pronajaté prostory do podnájmu, a to buď s předchozím souhlasem pronajímatele nebo i bez tohoto souhlasu.

Nebytové prostory pro rozšíření franchisové sítě jsou častokrát franchisorem vybrány dříve než je pro ně vybrán nejvhodnější potenciální franchisant. Nebytové prostory je franchisant oprávněn užívat na základě podnájemní smlouvy, kterou mezi sebou uzavřou franchisor a franchisant buď jako součást franchisingové smlouvy (případně již ve smlouvě o budoucí franchisingové smlouvě) nebo jako samostatnou podnájemní smlouvu. V této smlouvě by nemělo být ze strany franchisora opomenuto upravit jeho oprávnění kontrolovat franchisanta, zda pronajaté prostory udržuje ve stavu, v jakém je převzal a jaký odpovídá jejich charakteru a určení, a zda se vše děje v souladu s franchisingovou smlouvou a pravidly stanovenými pro jednotný vzhled franchisového podniku nebo prodejen, zakotvenými v manuálu. Kontrola pronajatých prostor je nezbytná. Pokud by tyto prostory byly užívány v rozporu s nájemní smlouvou, uzavřenou mezi pronajímatelem na straně jedné a franchisorem jako nájemcem na straně druhé, a potažmo i podnájemní smlouvou, uzavřenou mezi franchisorem na straně jedné a franchisantem jako podnájemníkem na straně druhé, byl by vlastník těchto prostor oprávněn od nájemní smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět. Důsledkem toho by tak mohlo dojít pro franchisora k nežádoucímu zániku nájemního (a tím i podnájemního) vztahu. Tato skutečnost by pak franchisorovi přinesla nemalé potíže a mohla by především narušit a ohrozit pověst, stabilitu a celkový image celého franchisového systému v daném regionu. Franchisor by tak ztratil místo, se kterým by mezitím zákazníci spojovali prodej výrobků, poskytování služeb nebo technologií nesoucí znaky franchisového systému.

Součástí nájemní smlouvy by mělo být oprávnění franchisora tyto prostory upravit tak, aby vyhovovaly jeho požadavkům a znakům jeho franchisového systému. Podnájemní smlouva by pak měla řešit, kdo ze smluvních stran a v jaké výši ponese náklady na přizpůsobení pronajatých prostor tak, aby bylo již na první pohled zřejmé, že jsou součástí franchisové sítě. Franchisant po uzavření franchisingové smlouvy obdrží od franchisora standardní plány a specifikace na vzhled a vybavení nebytových prostor, ve kterých bude umístěn franchisový podnik. Podnájemní smlouvy často obsahují

ustanovení o povinnosti franchisanta předmětné prostory po určité době obnovit (např. 5 let).

Před zahájením provozu podniku franchisanta je franchisor povinen uspořádat především pro franchisanta, v některých případech i pro podstatnou část jeho zaměstnanců, úvodní školení, aby kvalita franchisového systému i po rozšíření sítě o nový franchisový podnik zůstala nadále zachována. Cílem úvodního školení je vedle podrobného seznámení franchisanta s chodem franchisového podniku i např. získávání finančních prostředků v rámci zahájení podnikání, management franchisového podniku, získávání a školení zaměstnanců, reklamní činnost apod. Současně se franchisor zavazuje provádět pro určitý počet zaměstnanců franchisanta průběžná školení vedoucí ke zdokonalování celého systému a k přijímání informací a podnětů od franchisanta. Ve franchisingové smlouvě je vhodné přesně stanovit maximální počet zaměstnanců franchisanta, kteří se vždy zúčastní každého školení, a dále stanovit, v jakých funkcích jsou tito zaměstnanci zařazeni. Školení je poskytováno bezplatně, ale účastníci si hradí samostatně náklady na cestovné a stravné. Větší franchisové systémy obsahují zpravidla ve franchisingové smlouvě ustanovení o tom, že franchisant je oprávněn po určité době fungování svého franchisového podniku zřídit si vlastní školící zařízení pro účely školení svých nových zaměstnanců a pro zdokonalování stávajících zaměstnanců. Franchisor se zavazuje franchisantovo školící zařízení vybavit a dodat mu nezbytné učební pomůcky.

Některé franchisové systémy umožňují franchisantovi využít služeb kvalifikovaného franchisorova zaměstnance, který je dočasně přidělen k výkonu práce k franchisantovi. Jeho úkolem je vypomáhat franchisantovi v začátcích podnikání a s řízením a personálním vedením franchisového podniku a provozovny.

Oddíl 7. Reklama

Důležitou součástí smlouvy je koncepce reklamy. Mezinárodní a národní reklama je prováděna franchisorem. Franchisant provádí místní (regionální) reklamu a marketingové akce (průzkum trhu) ve vlastní oblasti,

což ovšem musí být plně v souladu s nadregionální reklamou franchisora. Franchisant zpravidla podílem ze svých příjmů přispívá na reklamu, na podporu odbytu a na public relations (vztahy k veřejnosti), které provádí franchisor. Pokud místní reklama prováděná franchisantem vyžaduje velké finanční prostředky (např. při zahájení činnosti franchisového podniku v novém regionu), zavazuje se franchisor k tomu, že tuto reklamu bude i on sám hradit určitým procentem ze svých příjmů. Franchisor se zavazuje zkoumat prostřednictvím průzkumu trhu účinek reklamy a takto získané údaje předávat franchisantovi, aby reklama splňovala stanovený účel.

Oddíl 8. Ochrana tzv. nehmotných statků

Ve smlouvě by neměla chybět úprava ochrany proti zneužití práv vyplývajících z tzv. nehmotných statků, zejména z ochranné známky, z know- how a proti nekalé soutěži. Na základě tohoto ujednání je franchisant povinen oznamovat franchisorovi všechna jemu známá, byť i potenciální, porušení jeho práv. Franchisant je povinen zdržet se všech jednání, která by mohla vést k porušení těchto práv nebo k prozrazení know-how třetí osobě. Franchisor má výhradní právo zasáhnout proti takovým porušením. Náklady na ochranu proti poškození třetí osobou nese franchisor.

V ustanoveních týkajících se know-how je důležitá definice know-how jako souboru nepatentovatelných praktických poznatků, které jsou založeny na zkušenostech franchisora a jsou tajné, podstatné a identifikovatelné (bližší charakteristiku podává Evropský kodex etiky franchisingu).

Pro účely ochrany nehmotných statků jsou do franchisingových smluv často včleňována ustanovení o zaplacení předem specifikované částky po ukončení franchisingové smlouvy představující tzv. finanční odškodnění za možné zneužití autorských a průmyslových práv franchisora ze strany franchisanta nebo jeho zaměstnanců po skončení franchisového vztahu a jako tzv. návrat nehmotných statků.

Povinnost mlčenlivosti a diskrétnosti je dalším, ne méně podstatným, bodem smlouvy.

Franchisant a jeho zaměstnanci mají povinnost mlčet o veškerých údajích a informacích týkajících se franchisového systému (především

franchisora, know-how a obchodního tajemství atd.) a jsou povinni utajovat tyto informace a údaje před třetími osobami do doby, než se stanou obecně známými. Tuto povinnost mají zpravidla i po určitou dobu po ukončení franchisingové smlouvy (zpravidla 1 rok). Za třetí osoby se ovšem nepovažují další franchisanti a osoby, které byly s franchisovým systémem franchisora seznámeny a také s ním spolupracují.

V případě porušení tohoto závazku je franchisor oprávněn odstoupit od smlouvy a požadovat především přiměřené zadostiučinění a náhradu škody. Náhrada škody je ovšem v případě porušení povinností vyplývajících z franchisingové smlouvy (zejména zneužití práv vyplývajících z nehmotných statků) téměř nevyčíslitelná. Pokud franchisant poruší smlouvu a franchisová spolupráce je v důsledku toho ukončena, nelze prakticky zajistit, aby franchisant veškeré nabyté vědomosti, know-how. obchodní tajemství a ostatní práva vyplývající pro něho z ukončené franchisingové smlouvy nepoužíval ve svých dalších aktivitách, popřípadě aby je zapomněl. Náhrada škody by proto měla mít spíše ráz morálního odškodnění než ráz náhrady skutečně způsobené škody.

Důležitým ustanovením je zákaz konkurence. Znamená pro franchisanta jako fyzickou osobu povinnost neúčastnit se během platnosti smlouvy jako neomezeně ručící společník na podnikání jiné osoby, nevyrábět výrobky, neprodávat zboží nebo neposkytovat služby či technologie konkurující smluvním výrobkům franchisora, nebýt franchisorem v jiné franchisové síti, která je v konkurenčním postavení vůči franchisorovi apod.

Oddíl 9. Ostatní ujednání

V tomto článku franchisingové smlouvy jsou zpravidla obsažena ujednání, která nelze zařadit do shora uvedených. Zpravidla zde bývá upraven přechod práv a povinností vyplývajících z franchisingové smlouvy a převod franchisového podniku. Přechod i převod je vždy vázán na předchozí výslovný a písemný souhlas franchisora, a to pod sankcí neplatnosti takové dispozice. Chybí-li tento souhlas je převod nebo přechod neplatný a franchisor je oprávněn domáhat se náhrady škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění.

Při převodu franchisového podniku má franchisor v každém případě vyhrazeno předkupní právo (tzv. právo opce). Součástí opce franchisora by mělo být ujednání, kterým by byl franchisor zavázán povinností zaplatit takovou cenu, kterou by v dobré víře nabídl jiný kupující. Tímto bude zajištěno, že nedojde k podhodnocení franchisového podniku franchisanta a tento za prodej svého podniku obdrží alespoň „quazi" tržní hodnotu. V některých franchisingových smlouvách bývá i ujednání týkající se přechodu práv a povinností vyplývající z franchisingové smlouvy, tzv. přechod franchisového podniku. Nastává v souvislosti s úmrtím franchisanta, pokud je fyzickou osobou, nebo v souvislosti se zánikem franchisanta, pokud je právnickou osobou. V těchto případech jsou zpravidla stanoveny takové postupy, které umožňují plynulý přechod podniku na jinou osobu nebo jeho převzetí dědici či právními nástupci franchisanta, pokud jsou podle stanovených kritérií franchisorem kvalifikováni i vhodní franchisanti. Přechod franchisového podniku musí být ale a vždy tak, aby nebyl běžným zákazníkem zaznamenán a aby nedošlo k narušení stability franchisové sítě v daném regionu. Nastupující franchisant pak musí absolvovat školení franchisora, aby byl schopen zařadit se bez problémů do franchisové sítě a vést franchisový podnik jako jeho předchůdce. Na přechodnou dobu přebírá vedení franchisového podniku zaniklého franchisanta franchisorův kvalifikovaný zaměstnanec, který franchisový podnik dočasně spravuje, řídí a je za něj franchisorovi odpovědný, a to do doby než bude franchisový podnik schopen převzít nový franchisant (např. dědic původního franchisanta).

Franchisor a franchisant se řídí při dodávkách zboží Všeobecnými podmínkami obchodu, které jsou stanoveny na počátku jejich spolupráce. Konkrétní ceny si zpravidla určuje každý franchisant sám vzhledem ke zvláštnostem svého smluvně vymezeného území a charakteru a skladbě zákazníků ve své oblasti, některé systémy stanovují franchisantům nezávazně doporučené ceny. Stanovování cen by mělo být velmi zvažováno, především s ohledem na pravidla soutěže a protimonopolní zákony.

Smluvní strany by neměly opomenout upravit otázky výlučného práva a příslušnosti soudu, případně smluvní řeči, pokud franchisor a franchisant nepocházejí z jednoho státu nebo jedné jazykové oblasti.

Je žádoucí, aby smlouva o budoucí franchisingové smlouvě, řádná franchisingová smlouva, jakož i ostatní smlouvy uzavírané mezi franchisorem a franchisantem v souvislosti s poskytnutím franchisové licence měly stejný právní režim. Rovněž je vhodné, aby tyto smluvní dokumenty byly vyhotoveny v jazyce země, ze které pochází franchisant, nebo aby byly do tohoto jazyka přeloženy soudním překladatelem nebo tlumočníkem.

Pro případné spory, které by mohly v souvislosti s uzavřenou franchisingovou smlouvou a s celým franchisovým systémem mezi smluvními stranami vzniknout, je vhodné do smluv začlenit i tzv. rozhodčí doložku. Rozhodčí doložkou by bylo stanoveno, že veškeré spory a sporné otázky vyplývající z franchisingové smlouvy nebo s ní související, včetně sporů o její platnost, výklad nebo porušení, nedodržení nebo vypovězení, budou s konečnou platností řešeny v rámci rozhodčího řízení, a to výlučně rozhodčím senátem zřízeným a organizovaným podle konkrétně stanoveného řádu. V této souvislosti by si strany měly určit, že rozhodčí řízení bude vedeno rozhodčím senátem, který se bude skládat ze tří rozhodců. Jednoho rozhodce si zvolí každá smluvní strana a předseda bude jmenován ze seznamu rozhodců při přesně vymezené instituci. Součástí rozhodčí doložky by mělo být i ustanovení, že rozhodci budou jednat a rozhodovat tak, aby každá strana mohla rovnocenně předkládat relevantní doklady a důkazy k projednávané věci, a to stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako by se projednávala civilní žaloba u příslušného soudu. Smluvní strany by také měly vzít na vědomí, že na základě rozhodčího nálezu může být vydán a vykonán rozsudek u jakéhokoliv příslušného soudu.

V některých franchisových systémech franchisor nesouhlasí s tím, aby určité skupiny sporů byly řešeny před rozhodci. V takových případech je třeba do rozhodčí doložky přesně vymezit, které skupiny sporů budou řešeny před rozhodci a které skupiny sporů budou řešeny před soudem. Pokud by k takové úpravě řešení sporů došlo, je vhodné určit i místní příslušnost soudu.

Ve smlouvě může být také upraveno pojištění a odpovědnost.

Druhy pojištění, které je franchisant povinen uzavřít, jsou specifikovány podle předmětu smlouvy. Franchisant v souvislosti s provozem obchodu zpravidla ručí za všechny oprávněné nároky třetích osob u jakéhokoliv druhu smluvních výrobků.

Franchisant je povinen vést účetnictví v souladu s příslušnými právními předpisy. Současně je však povinen dbát doporučení a rad franchisora nebo franchisorem vybraného kontrolora nebo daňového poradce. Franchisant předkládá franchisorovi měsíční vyhodnocení (bilanci) v předem určené lhůtě a roční účetní závěrku. Roční účetní závěrku předkládá franchisant franchisorovi do třiceti dnů po jejím řádném schválení orgánem (pokud je tento zřízen), jehož oprávnění schvalovat roční účetní závěrku vyplývá z příslušného právního předpisu nebo právního dokumentu (např. valná hromada společnosti s ručením omezeným). Franchisor má právo provádět nad tímto kontrolu.

Ve smlouvě by nemělo chybět ustanovení umožňující reagovat na vývoj ekonomických, demografických a přírodních podmínek ve franchisantově oblasti a sledující prospěšnost celé franchisové sítě (viz např. již zmíněná exkluzivita).

Smluvní strany by také neměly opomíjet úpravu platnosti dřívějších ujednání (např. smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě), neplatnosti některých ujednání franchisingové smlouvy ve vztahu ke smlouvě jako celku a důsledků změny podmínek, které by mohly nastat po podpisu smlouvy.

Oddíl 10. Ukončení smluvní spolupráce

Ukončení franchisové spolupráce před uplynutím doby, na kterou je franchisingová smlouva uzavřena, je řešeno oprávněním obou smluvních partnerů odstoupit od smlouvy a rovněž smlouvu vypovědět.

Vedle obvyklých důvodů pro ukončení smlouvy (platební neschopnost, porušení smlouvy podstatným způsobem aj.) by měl franchisor položit důraz i na to, že franchisant se nesmí odchýlit od pokynů uvedených v manuálu a rovněž nesmí zanedbávat požadovanou úroveň svého franchisového podniku, což by mohlo ohrozit pověst celé franchisové sítě. Za porušení smlouvy podstatným způsobem se zpravidla považuje zastavení obchodní činnosti franchisora nebo franchisanta, zákaz vykonávat činnosti nezbytné k provozu franchisového podniku, platební neschopnost, zahájení konkursního řízení, poškození dobré pověsti, prodlení s placením nebo s dodávkou zboží. Franchisant by měl dbát, aby ve smlouvě bylo stanoveno i porušení smlouvy podstatným způsobem ze strany franchisora spočívající v jeho jednání, kterým

bude preferovat určité oblasti (např. jednoho státu) oproti jiným oblastem, nerovnoměrné distribuce smluvních výrobků, použití prostředků uložených na reklamním fondu pro jiné účely, než jak jsou určeny apod.

Pro případ ukončení spolupráce je třeba upravit následky ukončení smlouvy. Po ukončení smlouvy není franchisant již oprávněn prodávat zboží, poskytovat služby nebo technologie. Zákaz se vztahuje i na používání obchodního loga, označení zboží, ochranných známek a jiných znaků jmenovaných v preambuli smlouvy.

Franchisant je dále povinen vrátit veškeré movité věci, které za dobu spolupráce s franchisorem od něho nebo od jiných osob v této souvislosti převzal nebo získal.

Po ukončení franchisového vztahu by mělo dojít ke vzájemnému vyrovnání, popř. odškodnění. Franchisant je také povinen podepsat prohlášení o cesi používání ochranné známky tak, jak je to nezbytné pro zapsání do Rejstříku ochranných známek, nebo i jiných práv, u nichž to vyžaduje příslušná právní úprava.

Podnik nebo provozovnu, jakož i veškeré místnosti sloužící franchisovému podnikání je franchisant povinen v přiměřené lhůtě, stanovené franchisorem, vyklidit a vyklizené předat franchisorovi, a to s přihlédnutím k jejich obvyklému opotřebení.

Důsledkem ukončení franchisingové smlouvy bude takové postavení franchisanta, že již nebude mít žádné vztahy a viditelné spojení s franchisovou sítí franchisora. Mimo to je důležité do franchisingové smlouvy začlenit i ujednání o povinnosti franchisanta nebýt po určitou dobu po ukončení spolupráce, založené franchisingovou smlouvou, v konkurenčním postavení vůči franchisorovi a ostatním franchisantům zařazeným ve franchisové síti. Součástí tohoto ujednání by měl být i zákaz využívat a používat franchisový systém a s ním související metody a postupy do určité lhůty po ukončení franchisingové smlouvy.

Pro případ porušení taxativně vymezených povinností vyplývajících ze smlouvy pro obě smluvní strany je stanovena přiměřená smluvní pokuta jako forma zajištění jednotlivých závazků smluvních stran. Současně má franchisor právo i na náhradu škody.

Oddíl 11. Závěr

Závěrečná ustanovení o nákladech na vyhotovení smlouvy, počtu exemplářů, údaj o tom, od kdy je smlouva účinná, a její podpis oběma smluvními stranami, jsou rovněž nezbytnou součástí každé smlouvy.

3.3 Master franchisingová smlouva

Master xxxxxxxxxxxxxx smlouva je jiným typem franchisingové smlouvy. Náležitosti smlouvy, které byly uvedeny výše u tzv. přímé franchisingové smlouvy, by měla přiměřeně obsahovat i master franchisingová smlouva. Mimo ně, aby ji bylo možné označit za master franchisingovou smlouvu, je důležité, aby obsahovala oprávnění franchisanta (master franchisanta) poskytovat dále ve smluvně vymezeném území franchising dalším franchisantům (tzv. sublicenci). Franchisant se pak označuje jako master franchisant. Master franchisant master xxxxxxxxxxxxxxx smlouvou získá na smluvně vymezeném území částečná oprávnění, ale i povinnosti, která by v případě tzv. přímé franchisingové smlouvy patřila přímo franchisorovi. Master franchisant pak vůči přímým franchisantům vystupuje jako quazi-franchisor. Vedle toho master franchisant bývá oprávněn i sám využívat franchising k podnikání. V případě, že se franchisor rozhodne uzavřít master franchisingovou smlouvu, pak je vhodné, aby jako příloha této smlouvy, vedle obvyklých příloh jako jsou např. výpisy z obchodního rejstříku, vyobrazení loga, manuál apod., byla uvedena i typová přímá franchisingová smlouva, pokud tato není obsažena v manuálu. Současně je třeba, aby franchisor měl nad činností master franchisanta kontrolu, a to především ohledně uzavírání přímých franchisingových smluv. Některé systémy tuto kontrolu řeší tak, že podmiňují platnost přímé franchisingové smlouvy souhlasem franchisora, apod.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že franchisingová smlouva je velmi komplikova- ným smluvním typem. Lze předpokládat, že vzhledem k výhodám, kterým zúčastněným stranám franchisingu podnikání přináší, si najde svoje trvalé místo u podnikatelských subjektů. S ohledem na svůj charakter není vhodné, aby do budoucna byla začleněna do naší právní úpravy jako samostatný smluvní typ uvedený v části třetí hlavy II. obchodního zákoníku.

Naopak je opodstatněné ponechat ji jako smlouvu sui generis uzaví- ranou podle ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ.

Totožná je i praxe evropských zemí, které také nepřistoupily k legisla- tivní úpravě této smlouvy jako samostatného smluvního typu ve svých obchodních nebo občanských zákonících. V rámci zemí Evropské unie je ovšem tento zdánlivý nedostatek právní úpravy nahrazen následujícími dokumenty: jako prvním a dnes již neplatným nařízením Komise s názvem

„Commission Regulation /EC/ No 4087/88 of 30 November 1988 on the Application of Article 85 (3) of the Treaty to Categories of Franchise Agreements"-NařízenímKomise ES č. 4087/88 z 30. 11. 1988 o aplikaci či. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie franchisingových smluv, které bylo nahrazeno od

1. 1. 2000 novým Nařízením Komise pod názvem „Commission Regulation (EC) No 2790/1999 of 22 dec. 1999 on the application of Article 81 (3) of the Treaty to categories of vertical agreements and concerted practices" - Nařízení Komise č. 2790/1999 z 22. prosince 1999 k aplikaci 51. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a související praktiky. Toto nařízení je pak doplněno již shora zmíněným „Euro-pean Code of Ethics for Franchising" - Evropským kodexem etiky franchisingu (viz dále kapitolu 8. - Franchising v zemích Evropské unie).

Tato práce je zaměřena na vysvětlení podstaty a způsobu fungování franchisingu především z hlediska práva, rozebírá franchisingovou smlouvu jako právní základ fungování franchisingu.

Ke zpracování bakalářské práce jsem se snažil přistupovat zodpovědně. Vlastním vyhledáním potřebné literatury a následným prostudováním jsem získal potřebný přehled o daném tématu. V průběhu zpracovávání tématu se

ukázalo jako velice obtížné. Především bylo nutné zpracovat a analyzovat poměrně značné množství informací.

Myslím si, že stanoveného cíle se mi podařilo dosáhnout. Obsah bakalářské práce odpovídá na otázky tvorby a fungování mezinárodní franchisingové smlouvy. Dále jsem zpracoval ucelený materiál, kde v první. kapitole rozebírám pojem franchising v obecné rovině. Druhá kapitola je analýzou právního režimu franchisingu. Poslední kapitola je analogií tvorby franchisingové smlouvy.

Tato bakalářská práce může být podkladem pro další prohlubování významu franchisingu jak v mezinárodním tak i ve vnitrostátním měřítku, také zároveň pomůckou pro další rozšiřování teoretických znalostí studentů právnické fakulty.

Bakalářská práce kromě úvodu a závěru obsahuje celkem tři samostatné kapitoly. Jejich názvy, dílčí členění a obsah považuji za logické.

Zpracováním jsem si rozšířil teoretické znalosti, dále jsem se zdokonalil ve své stylizační schopnosti a získal potřebné návyky v práci s literaturou.

Seznam literatury

[1] Xxxxx, X., Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx - úspěch bez čekání, Praha : Grada, 1994, ISBN 80-7169-050-3

[2] Xxxxxxxxxx, M., Xxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx : Moderní forma prodeje, Praha :

Management Press, 1994, ISBN 80-85603-54-3

[3] Xxxxxx, X., Xxxx, X., Xxxxxxx, X. Mezinárodní právo soukromé a obchodní

= Droit international privé et droit de commerce international. Recueil de conférences des enseignants francais á la Faculté de droit de l'Université Xxxxxxx en 1997 et 1998 : Sborník přednášek francouzských učitelů na Právnické fakultě MU v letech 1997-1998, (Acta Universitatis Brunensis. Iuridica ; No 220), Brno : Masarykova univerzita, 1998, ISBN 80-210-2000-8

[4] Xxxxxxxx, M. Moderne Vertagstypen : Band II : Franchising, Know-how- Verträge, Management und Consultingvertäge, München : X.X.Xxxx, 1992,

ISBN 3-406-35507-2

[5] Xxxxxx, M. E. Podnikatelský mýtus, Praha : Managent Press, 1995, ISBN 80-7261-092-9

[6] Xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx - Xxxxxxxxx pod cizím jménem, 2. vydání Praha : C.H.Beck, 2004, ISBN 80-7179-894-0

[7] Xxxxxxxx, R. T., Xxxxxxxxxx, S. L. Škola byznysu, Praha : Pragma, 2001,

ISBN 80-7205-941-6

[8] Česká asociace franchisingu, Franchising Česká republika 2003, Česká asociace franchisingu 2004, ISBN 80-239-2637-3

[9] Deutscher Franchise-Verband e. V. Franchising. München, 1992

[10] Xxxxxxxx, X., Xxxxxxxxx, Z. Viete čo je franchising? 1. vydání. Bratislava :

Vydavatelství Elita, 1991

[11] Xxxxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx. I. Vydání. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1997

[12] Česká asociace franchisingu, Franchising Česká republika 2003, Praha : 2004, ISBN 80-239-2637-3

[13] xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx-xxxx.xx

[14] xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx

[15] xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx

[16] xxxx://xxx.xxxxx-xxxxxxxxx.xx

[17] xxxx://xxx-xxxxxxxxx.xxx

[18] Xxxxx, X. Systém, který přináší jistotu. Praha : Českomoravský PROFIT Speciál, 1993

[19] Burešová, X. Xxxxxxxxxxx In: Právní rozhledy : Časopis pro všechna právní odvětví : Praha, 1997, ISSN 1210-6410. - roč. 5, č. 7, s. 385-390

[20] Xxxxxxxxxx, M. Evropské aspekty franchisingu, 1. část

In: Právo a podnikání : Odborný časopis pro obchodní, finanční a pracovní právo : Praha, 1995, XXXX 0000-0000. - roč. 4, č. 6, s. 26-27.

[21] Xxxxxxxxxx, M. Evropské aspekty franchisingu, 2. část

In: Právo a podnikání : Praha, 1995, XXXX 0000-0000. - roč. 4, č. 7, s. 19-20.

[22] Xxxxxx, X. Xxxxxx o franchisingu In: Průmyslové vlastnictví : Praha, 1994

- roč. 4, č. 12, s. 370-374

[23] Brzobohatá, M., Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxx. 1. část In: Právní praxe v podnikání : měsíčník Komory komerčních právníků České

republiky : Praha, 1993, ISSN 1210-4043. - roč. 2, č. 7-8, s. 11-21.

[24] Brzobohatá, M., Xxxxxx, X. Xxxxxxxxxxxxxx smlouva. 2. část

In: Právní praxe v podnikání : Měsíčník Komory komerčních právníků České republiky : Praha, 1993, ISSN 1210-4043. - roč. 2, č. 10, s. 9-12.

[25] Brzobohatá, M., Xxxxxxxxxx, M. Lze podnikat pod cizím jménem? In: Bulletin advokacie : Praha, 1994, ISSN 1210-6348. - č. 9, s. 7-12.

[26] Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxxxxx smlouva In: Obchodní právo : Časopis pro obchodně právní praxi : Praha, 1997, ISSN 1210-8278. - roč. 6, č. 12, s. 31-36.

[27] Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxxxxx smlouva jako smlouva obchodní

In: Právní praxe v podnikání : Měsíčník České advokátní komory : Praha, 1998, ISSN 1210-4043. - roč. 7, č. 3, s. 27-32

[28] Xxxxxx, X. Právní povaha franchisinglové smlouvy In: Právní rádce : Praha, 2001, ISSN 1210-4817. - Roč. 9, č. 8, s. 33-34.

[29] Xxxxxx, X. Vztah franchisora a franchisanta In: Obchodní právo : Časopis pro obchodně právní praxi : Praha, 2001, ISSN

1210-8278. - roč. 10, č. 4, s. 39-40.

[30] Xxxxxxxx, X. Xxxxx závislosti v rámci franchisingového vztahu

In: Obchodní právo : Časopis pro obchodně právní praxi : Praha, 2002, ISSN 1210-8278. - roč. 11, č. 7, s. 2 - 3.

Základní pojmy a použité zkratky

ČAF - Česká asociace franchisingu

EU – Evropská Unie

Franchisa - licence (právo) opravňující franchisanta k provozování odbytové koncepce franchisora vlastním jménem na vlastní účet

Franchisor - franchisový poskytovatel, poskytovatel franchisy

Franchisant - franchisový příjemce, nabyvatel franchisy

Xxxxxxxxxxx smlouva - dlouhodobá smlouva upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem

Franchisový balík - souhrn práv, znalostí a dalších plnění poskytovaných franchisorem umožňující provozovat franchisu

Franchisové poplatky - platby, které platí franchisant franchisorovi za licenci a služby

Franchisová síť - obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisantů koordinované a podporované prostřednictvím franchisové centrály

Know-how – soubor nepatentovatelných praktických poznatků a znalostí, které vycházejí ze zkušeností franchisora a které jsou utajené, podstatné a identifikovatelné

Master-franchising – franchising přesahující území státu, tzn. provozovaný v mezinárodním měřítku

Master-franchisa - franchisová licence pro území cizího státu (zpravidla pro celé území)

Master-franchisor - vlastník franchisového konceptu udělující franchisu do zahraničí

Master-franchisant - tuzemský držitel franchisové licence udělované zahraničním franchisorem

Master-xxxxxxxxxxx xxxxxxx - (master - hlavní) smlouva upravující základní vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem opravňující master-franchisanta uzavírat jako franchisor franchisové smlouvy s dalšími franchisanty

ObchZ – zákon č. 513/1191 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů