Právo Evropské unie
1. přednáška
Evropská unie (EU)
◼ vznikla z ES v roce 1993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let
20. století
Idea celoevropského státu
◼ k jejímu rozpracování a uvedení do reálné praxe došlo ve Francii.
◼ souvisela mimo jiné s obavami z možné remilitarizace Německa.
◼ Vůdčími osobnostmi zde byli ministr zahraničních věcí Xxxxxx Xxxxxxx a zejména jeho asistent Xxxx Xxxxxx.
Xxxxxx Xxxxxxx a Xxxx Xxxxxx
Evropské společenství uhlí a oceli
(ESUO)
◼ Smlouva byla uzavřena v roce 1951 v Paříži pouze ve francouzském jazyce, byla uzavřena na 50 let.
◼ Vstoupila v platnost v roce 1952.
◼ byla první organizací založenou na principu supranacionality
◼ Základním cílem bylo podřídit ekonomickou moc v oblasti těžkého průmyslu nadnárodním zájmům a umožnit 6 zakládajícím členům účast na tomto projektu.
◼ Čl. státy měly přenést část svých pravomocí, které se soustředily na oblast uhlí a oceli, na nadnárodní orgány.
Nadstátnost neboli supranacionalita
◼ jsou na tomto principu vybudována Evropská společenství
◼ je to princip naprosto nový, dosud nerealizovaný, neboť je v protikladu se základní zásadou mezinárodního práva – zásadou svrchované rovnosti států
Evropské hospodářské společenství
◼ založené šesti zakládajícími státy (Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí,
Lucembursko) podepsáním první ze dvou smluv v Římě v roce 1957.
◼ Vstoupilo v platnost v roce 1958.
◼ Jeho cílem bylo zajištění nepřetržitého a vyváženého hospodářského růstu, vyšší stability, rychlejšího zvyšování životní úrovně a užších kontaktů mezi členskými státy.
◼ Prostředkem k dosažení toho široce pojatého cíle měl být společný trh.
Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)
◼ bylo založeno v roce 1957 v Římě na základě Římských smluv (vstoupily v platnost v roce 1958).
◼ ÚKOLY:
◼ investice do jaderného průmyslu
◼ spolupráce ve výzkumu a vývoji
◼ ochrana zdraví
◼ společný jaderný trh
◼ spolupráce při nakládání s jaderným palivem
◼ společný postup vůči třetím zemím
Evropská unie – historie, smlouvy
Slučovací smlouva
◼ byla podepsána v roce 1965 a vstoupila v platnost v roce 1967
◼ sloučila orgány do té doby existujících 3 evropských společenství (EHS, ESUO a Euratom), které od té doby také začaly používat společný rozpočet.
◼ Od tohoto data se pro tato společenství začal používat název ES.
Noví členové Společenství
◼ V roce 1973 jsou přijaty Velká
Británie, Irsko a Dánsko. (31. ledna 2020 Velká Británie opustila EU. Od
1. února 2020 se Velká Británie nacházela v 11měsíčním přechodném období, 2.
ledna 2021 došlo k definitivními odchodu z EU.)
◼ V roce 1981 přistoupilo Řecko a v roce 1986 ještě Španělsko a Portugalsko.
Jednotný evropský akt (angl.
European Single act),
◼ byl přijat v roce 1986, vstoupil v platnost v roce 1987.
◼ první zásadní koncepční změna zakládacích smluv
◼ v preambuli je vyjádřena vůle přetvořit vztahy mezi členskými státy do formy EU
◼ důraz na respektování lidských práv a vyzdvihuje sociální aspekt ES.
Jednotný evropský akt
◼ Hlavním cílem JEA bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikoval překážky, které ještě zbývaly k jeho dovršení:
◼ fyzické
◼ technické
◼ daňové
Maastrichtská smlouva
◼ smlouva o EU byla podepsána v roce 1992 v Maastrichtu zástupci 12 čl. států.
◼ vstoupila v platnost v roce 1993
◼ byla uzavřena plnoprávnými subjekty
mezinárodního práva veřejného – členskými státy ES.
◼ smlouva především oficiálně zavedla pojem EU, který byl neformálně užíván již před jejím vznikem, a dala mu konkrétní obsah.
Maastricht je nejstarší nizozemské město a hlavní město provincie Limburk.
Maastrichtská smlouva
◼ Nevyřešila však právně formální stránku –
Unie není pojímána jako mezinárodní organizace, a proto nemá právní
subjektivitu ani v právu EU, ani ve
vnitrostátních právních řádech členských států, a dokonce ani v mezinárodním právu.
Maastrichtská smlouva
◼ přibývají další 2 pilíře zcela neekonomické povahy – spolupráce v oblasti zahraniční politiky a vnější bezpečnosti a v oblasti
justice a vnitřní bezpečnosti
◼ Zavedla spolurozhodovací pravomoc Evropského parlamentu, i když zatím jen ve velmi omezené míře.
◼ zavedla zásadu subsidiarity
Princip subsidiarity
◼ Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené
činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.
Maastrichtská smlouva
◼ Se vstupem této smlouvy vzniká jednotný vnitřní trh.
◼ Vnitřní trh zahrnuje prostor bez
vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.
Noví členové Evropské unie
◼ Další trojice nových členů byla přijata již po vzniku Evropské unie (tj. po roce 1993).
◼ V lednu 1995 byly přijaty státy: Rakousko, Švédsko a Finsko.
Amsterdamská smlouva
◼ Podepsána v roce 1997 v Amsterdamu
◼ Xxxx smlouva vstoupila v platnost v roce 1999
◼ Začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie
◼ Cíle:
◼ připravit evropská společenství na další rozšíření počtu členských států a současně vylepšit jejich institucionální systém
◼ reforma zemědělské politiky a strukturálního fondu.
◼ především boj proti vysoké nezaměstnanosti v Evropě
◼ posílení konkurenceschopnosti v rámci globalizovaného hospodářství
Smlouva z Nice
◼ oficiální název Niceská smlouva
◼ smlouva pozměňující Smlouvu o EU (Maastrichtská smlouva) a Římské smlouvy.
◼ Byla podepsána v roce 2001 mezi státy EU na zasedání Evropské rady ve
francouzském městě Nice
◼ vstoupila v roce 2003.
Noví členově EU
◼ K 1. květnu 2004 přistupuje velká skupina zemí střední a východní Evropy a
Středomoří (ČR, Slovensko, Polsko,
Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta).
◼ 1. ledna 2007 vstoupilo do EU Rumunsko a Bulharsko.
Lisabonská smlouva
podepsána 13.12. 2007, Lisabon
◼ 1. prosince 2009 Lisabonská smlouva vstoupila v platnost.
- konsoliduje a posiluje EU tak, jak ji utvořilo více než padesát let evropské integrace
- posiluje její akceschopnost, dává více legitimity, viditelnosti a efektivity jejím institucím
Lisabonská smlouva
- cenou za to je další oslabení ryze mezivládního přístupu a formální suverenity členských států
- sloučení „pilířové“ struktury, => vznikne jeden jediný subjekt - Evropská unie
A)Demokratičtější a transparentnější Evropa
- posiluje úlohu EP
- získává nové významné pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu,
mezinárodním smlouvám
- rozšíření postupu
spolurozhodování do nových oblastí
A)Demokratičtější a transparentnější Evropa
- silnější hlas pro občany
- tzv. „občanská iniciativa“
- větší zapojení národních parlamentů
- kontrola dodržování principu subsidiarity, posílení demokracie v postupech EU
- důkladnější rozdělení pravomocí EU/čl. státy
- možnost vystoupení z Unie
B) Efektivnější Evropa
- efektivní rozhodování
- hlasování kvalifikovanou většinou v řadě nových oblastí,
- dvojí většina: souhlas 55% čl. států a nejméně 65% obyvatel EU
- stabilnější a efektivnější institucionální rámec:
- trvalá funkce předsedy Evropské rady na 2,5 roku
C) Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost
Charta základních práv EU nebude součástí textu Smlouvy, ale bude závazná na základě odkazu.
◼ D) Evropa jako globální aktér
- právní subjektivita EU
- posílení vyjednávací pozice EU navenek, růst efektivity její činnosti na
mezinárodní scéně,
Zatím poslední členský stát EU
◼ Zatím posledním státem, který přistoupil k EU, je Chorvatsko.
◼ Přistoupilo k 1.7.2013.
Evropská komise
◼ je typicky nadstátním orgánem, který podporuje obecné zájmy Unie
◼ Její funkce tak připomínají funkce vlády v soustavě orgánů státu.
◼ Je to orgán (instituce) právně nezávislý na členských státech.
◼ schází se jednou týdně zpravidla ve středu.
Sídlo Evropské komise – Brusel
Pravomoc Komise – iniciativní pravomoc
◼ předkládá výlučné návrhy
legislativních aktů a další opatření rozhodovacím orgánům (Radě a Evropskému parlamentu) a je proto označována za „motor Společenství“
Výkonná pravomoc
◼ uvádí v život vše, na čem se usnese Rada a Evropský parlament.
◼ je-li zmocněna Radou, může k aktům sekundárního práva vydávat prováděcí předpisy a tím zajišťovat jejich realizaci.
◼ je pověřena rovněž výkonem rozhodnutí týkajících se rozpočtu.
Legislativní pravomoc
◼ má ve výjimečných případech, namísto Rady na základě jejího zmocnění
◼ je tomu tak především tam, kde se vyžaduje velká operativnost, tedy v oblasti ochrany hospodářské soutěže a několik
politik (zejména zemědělské), kde Xxxxxx vydává individuální rozhodnutí a
normativní nařízení
Kontrolní pravomoc
◼ spočívá především ve sledování dodržování práva EU, a to jak
členskými státy, tak jejich subjekty.
◼ v případě zjištěného porušení Komise zahajuje příslušné řízení proti členskému státu
Pravomoc Komise ve vztazích navenek
◼ Ve vztazích navenek je EU zastupováno Komisí, která sjednává (ale neschvaluje) mezinárodní smlouvy a navazuje a udržuje styky (včetně diplomatických)
s jednotlivými státy členskými a zejména nečlenskými a s jinými mezinárodními organizacemi.
Komise - složení
◼ Skládá se z jednoho státního příslušníka z každého čl. státu (tedy Komisařů je 27)
◼ jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti
◼ Rovněž Xxxxxx jako celek je povinna vykonávat své funkce zcela nezávisle.
◼ Funkční období je pětileté.
◼ Opakovaný výkon funkce je možný.
◼ xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxx ioners/2019-2024_cs
Předseda Komise
◼ je obdobou předsedy vlády.
◼ vymezuje směry, v jejichž rámci Komise plní své úkoly, rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti, vymezuje působnost jednotlivých
Komisařů a jmenuje její místopředsedy z řad členů Komise.
◼ reprezentuje rovněž Komisi.
Předsedkyně Komise - Xxxxxx xxx xxx Xxxxx
(Německo)
◼ Evropská rada ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni EK.
◼ EP pak nominaci schválil
16. července 2019, kdy
obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů.
◼ V čele Evropské komise od
1. prosince 2019 nahradila Xxxxx-Xxxxxxx Xxxxxxxx
Generální ředitelství
◼ Komise je analogií vlády státu.
◼ Jednotlivé činnosti Komise jsou rozděleny mezi tzv. generální ředitelství a útvary (služby).
◼ Jsou odpovědné vždy za určitou oblast politiky Evropské unie.
◼ jsou řízeny generálními řediteli,
politicky zpravidla podléhají vždy jednomu z Komisařů.
Xxxx Xxxxxxx
◼ je česká politička, podnikatelka a právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví
v Junckerově evropské komisi a od prosince 2019 místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost v Komisi Ursuly von der Leyen.
Rada
◼ dříve Rada ministrů, dnes zkráceně pouze
„Rada“.
◼ Je především orgánem rozhodovacím.
◼ Rozhodnutí Rady mají nejčastěji formu aktů sekundárního práva EU: směrnic, nařízení, rozhodnutí, stanovisek a
doporučení.
Složení Rady
◼ Oproti jiným orgánům Unie nemá pevné složení.
◼ Je orgánem, v němž jsou zastoupeny čl. státy.
◼ skládá se z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se schází podle potřeby.
◼ Pokud například Rada projednává otázky týkající se životního prostředí, pak se
schůzky účastní ministři životního prostředí každého čl. státu EU a schůzka se nazývá
„Rada ministrů životního prostředí“.
Celkem existuje deset rad různého složení:
◼ Všeobecné záležitosti
◼ Zahraniční věci
◼ Hospodářství a finance (ECOFIN)
◼ Spravedlnost a vnitřní věci
◼ Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
Celkem existuje deset rad různého složení:
◼ Konkurenceschopnost
◼ Doprava, telekomunikace a energie
◼ Zemědělství a rybolov
◼ Životní prostředí
◼ Vzdělávání, mládež a kultura
Předsednictví v Radě EU
◼ Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci,
zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému šestiměsíční rotace.
◼ Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
◼ Do 30. června 2021 předsednictví má Portugalsko.
Xxxxx Xxxxxxx
◼ je španělský socialistický politik.
◼ od prosince 2019 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci
a bezpečnostní politiku
Budova Xxxxxx Xxxxxxx – sídlo Rady EU v Bruselu
Pravomoci Rady
◼ Schvalovat evropské právní předpisy – v mnohých politických oblastech spolu s Evropským parlamentem.
◼ Xxxxxxxxxxx hlavní směry hospodářské politiky členských států.
◼ Uzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.
Pravomoci Rady
◼ Spolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU.
◼ Rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na směrech stanovených Evropskou radou.
◼ Xxxxxxxxxxx spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních věcech
Hlasovaní v Radě
◼ Ministři v Radě rozhodují různými způsoby podle toho, o jaké věci jednají. Uplatňují se tři způsoby hlasování:
◼ 1. prostou většinou;
◼ 2. kvalifikovanou většinou;
◼ 3. jednomyslné;
COREPER
◼ Výbor stálých zástupců členských zemí při Radě EU.
◼ Množství projednávaných věcí a nutnost vyjasnění a případného sladění rozdílných stanovisek členských států vyžaduje, aby každé zasedání Rady bylo připraveno co nejlépe i po věcné stránce.
◼ To je úkolem Výboru stálých zástupců na úrovni velvyslanců.
Evropská rada
◼ (pozor na záměnu s Radou, popř. Radou Evropy).
◼ je vrcholným politickým orgánem Evropské unie.
◼ Unii dává nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority.
Složení Evropské rady
◼ tvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise.
◼ Jejího jednání se účastní vysoký představitel
Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
◼ zasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda.
◼ Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady.
Xxxxxxx Xxxxxx
◼ je belgický politik a od prosince 2019
předseda Evropské rady
◼ v letech 2014–2019 zastával úřad
předsedy vlády Belgie